Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

SPRÁVNÍ-OBCE
- Délka platnosti usnesení zastupitelstva obce o prodeji pozemku - jak dlouho platí takové rozhodnutí?
- Jak dlouho platí rozhodnutí zastupitelstva obce o prodeji pozemku?
- Jak vyvolat hlasování o zrušení usnesení zastupitelstva obce?
- Zrušení usnesení zastupitelstva obce - jak může občan vyvolat hlasování na obecní schůzi?

V případě, že se zastupitelstvo obce usnese hlasováním na nějakém stanovisku, např. o prodeji pozemku, jak dalece je toto stanovisko závazné a do kdy je platné? Lze při dalším zasedání zastupitelstva hlasovat o zrušení předešlého ustanovení a to takto zrušit?
Děkuji. Norbert

ODPOVĚĎ:
Zastupitelstvo obce rozhoduje vždy usnesením. Zrušit (popř. i změnit) přijaté usnesení zastupitelstva obce právní řád umožňuje.
Ke zrušení/změně již přijatého usnesení ovšem může dojít pouze přijetím nového usnesení (tzn. musí být i dodržen postup pro přijímání usnesení požadovaný zákonem o obcích), které opětovně přijímá zastupitelstvo obce.
V tomto novém (rušícím) usnesení musí být zrušované (původní) usnesení zastupitelstva obce jednoznačně identifikováno.
Dokud není zastupitelstvem rozhodnuto o zrušení/změně přijatého usnesení, je toto usnesení pro zastupitelstvo závazné.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Předražená zakázka na zateplení bytového domu - možnost manipulace výborem SVJ
- Výběrové podmínky na zateplení bytového domu na míru jedné firmě - jak to dokázat výboru SVJ?
- Žaloba k soudu - zmanipulovaná zakázka na zateplení bytového domu výborem SVJ

V našem domě proběhlo výběrové řízení na zateplení tak, že zadávací podmínky výzvy splnila pouze jedna firma z osmi oslovených. Lze takové výběrové řízení považovat za platné nebo existuje obdobný zákon pro neveřejný sektor, jako je zákon č. 137/2006 Sb. zákon o veřejných zakázkách vztahující se na akce s veřejnými finančními prostředky? Jedna z vyřazených firem, firma Rebu-stav s. r. o. (která v okolí našeho domu úspěšně zrealizovala řadu revitalizací panelových domů) se dopisem obrátila na všechny vlastníky a upozornila, že její nabídka je o 2.250.000 Kč levnější a aby zvážili úsporu svých peněz. Firma Rebu-stav s. r. o. vlastníky v dopise upozornila na to, že je zakázka předražená. Upozornila je na to, že jí nejde o výhru ve výběrovém řízení, ale vidí nekalé obchodní praktiky při stanovení podmínek. Otvírání obálek bylo neveře
jné. Výbor SVJ na shromáždění vlastníků trval na svém výběru firmy Holborn Group s. r. o. i přes řadu připomínek vlastníků k průběhu výběrového řízení. Výbor ani na základě výzvy několika vlastníků nechtěl změkčit podmínky výběrového řízení, přesto, že výzva k podání nabídek toto umožňovala. Výbor tedy nedal shromáždění vlastníků jinou možnost, než vybrat firmu Holborn Group s. r. o. pro zateplení domu. Mohou se přehlasovaní vlastníci nějak bránit? Mohou se na základě nějakých zákonných norem, které takové řízení nesplnilo, obrátit i na soud?
Děkuji, Vladimíra

ODPOVĚĎ:
Bohužel žádný zákon, který by upravoval pro neveřejný sektor zakázky tak, jak to činí zákon o veřejných zakázkách, neexistuje. Přehlasovaní vlastníci mají právo se bránit pouze návrhem na přezkum rozhodnutí shromáždění SVJ adresovaným soudu, tedy řešit to v soudním řízení. Pokud je ale evidentní, že výbor tlačil na to, aby řízení vyhrála obchodní společnost, jejíž nabídka byla předražená, je na zvážení, zda se neobrátit s trestním oznámením na Policii, aby prošetřila, zda za věcí nestojí i snaha někoho z členů výboru se na revitalizaci soukromě obohatit.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba na malém pozemku obklopeném rodinnými domy ze 3 stran

Máme za naším pozemkem, takový malý pozemek 10x10 m. Patří jedné firmě, která sídlí asi 50 metrů od nás. Chtěli jsme ten pozemek od nich odkoupit, ale řekli nám, že pozemek není na prodej, že ho mají na budoucí výstavbu. Kolem pozemku je ze tří stran nalepen rodinný dům, a z jedné strany tak 1 metr široká cesta a zase rodinný dům. Můj dotaz zní, zda vůbec mohou stavět halu, či cokoliv jiného k firmě takhle blízko rodinných domů. Navíc se o ten pozemek nestarají, ale vůbec (samé harampádí a zarostlé bůhví co), a plot z každé strany jim chátrá.
Děkuji. Kristýna

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině je možné i na takovém pozemku stavit, nicméně vzhledem k jeho povaze, umístění a v návaznosti na okolní pozemky a stavby na nich umístěné, je nutné splnění dalších požadavků kladených především stavebním zákonem.
V prvé řadě vždy bude záležet na druhu stavby, která by se měla na takovém pozemku postavit – podle toho by se odvíjelo případná povinnost získat pro tuto stavbu ve stavebním řízení stavební povolení či ohlášení. Zde mají možnost vlastníci sousedních pozemků a staveb na nich umístěných podávat námitky.
Dále jsou kladeny další požadavky vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (č. 501/2006 Sb.), dle které je např. u staveb pro skladování a výrobu nutné zajistit prostor pro příjezd vozidel pro zásobování a prostor pro stání těchto vozidel při nakládání a vykládání.
V neposlední řadě přichází také v úvahu (opět vzhledem k druhu stavby) požadavky kladené předpisy na ochranu životního prostředí a případná rizika, která by zbudováním stavby hrozila (případné užívání chemických látek apod.).

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Komín souseda postavený na fasádě domu na hranici pozemků - obtěžování kouřem

Jedna strana našeho malého pozemku ve vesnici je ohraničena domem souseda. Ten si zde nyní po fasádě vytáhl nerez komín, zřejmě od kamen, asi si do přilehlé místnosti pořídil nová kamna.
Komín je na jediném slunném místě, kde věšíme prádlo, pozemek opravdu hyzdí a v neposlední řadě se bojíme, že při topení bude rozpálený a může se od něj někdo spálit, kousek od něj máme venkovní sezení. Navíc není vytažený až k hřebenu, ale jen asi do výše 5 metrů, takže nám bude na náš pozemek extrémně kouřit (již nyní, když soused roztápí kotel na uhlí tak nás hodně dusí a to je tento normálně vyveden až nad hřeben).
Na věc to snad nemá vliv, ale pro jistotu – jelikož původní pozemek byl extrémně malý, OÚ nám ještě malý kousek za původní hranici pronajal na dobu neurčitou. Vnější komín po fasádě pak vede již na této pronajaté části.
Má na to právo? Děkujeme za odpověď. Roman

ODPOVĚĎ:
Tato situace podléhá úpravě občanského zákoníku zabývající se sousedskými vztahy. Podstatou je, že každý by se měl zdržet všeho, co nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžuje jiného. Pojem "míra přiměřená místním poměrům" není nikde jednoznačně definován a řešení situace vždy do značné míry závisí na úvaze soudu. Lze uzavřít, že pokud hrozí, že se od komínu může někdo spálit či bude pozemek zamořen kouřem, je na místě zvážit řešení prostřednictvím civilní žaloby a domáhat se, aby se soused zdržel takového obtěžování. Pokud komín vede nad pozemkem, který máte v nájmu, tak na to samozřejmě právo nemá a bylo by to možné řešit i žalobou na odstranění stavby. Ovšem první krok, který bych doporučovala, by bylo kontaktovat stavební úřad, aby se ten napřed situaci pokusil vyřešit.

__

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zamítnutí stavby bazénu na zahradě stavebním úřadem - odvolání, kam a jak se odvolat?
- Nevydání souhlasu se stavbou bazénu na zahradě - odvolání, kam a jak se odvolat?
- Nevydání územního souhlasu na vybudování bazénu - odvolání, kam a jak se odvolat?

Vlastním zahradu v zastavěné území (funkční využití zahrada, sad, vinice), a přesto je mi znemožněna stavba (jedná se o prvostavbu) bazénu 25 m2 (drobné vodní plochy) stavebním úřadem, prý podle §90 a § 96 stavebního zákona. Dále uvádí § 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
Žádost jsem podal na formuláři Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu a přišla mi odpověď obsahující, že nesplňuji podmínky § 96 odst. 5 st. zákona a na základě nějakého usnesení úřad rozhodl o projednání záměru v územním řízení. Předem Vám děkuji. Miroslav

ODPOVĚĎ:
Váš závěr o tom, že je Vám stavebním úřadem znemožněna stavební činnost na Vašem pozemku, je mylný. Stavební úřad ve Vašem případě pouze usoudil, že není možné vydání územního souhlasu (jednodušší varianta přivolení v rámci územního řízení), nýbrž že je zapotřebí vydat územní rozhodnutí. Z tohoto důvodu bylo z úřední povinnosti zahájeno územní řízení (jak Vám stavební úřad oznámil), jehož výsledkem bude (budou-li splněny všechny podmínky) vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona).
V případě každého stavebního záměru je stavebním úřadem (v rámci územního řízení) posuzováno, zda je tento stavební záměr v souladu:
a/ s vydanou územně plánovací dokumentací,
b/ s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území,
c/ s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,
d/ s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,
e/ s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení
(jak vyplývá z § 90 stavebního zákona).
Aby mohl být stavebním úřadem vydán územní souhlas, je dále nutné, aby:
- byl stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se realizací stavebního záměru podstatně nezměnily a tento stavební záměr nevyžadoval nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (§ 96/1 stavebního zákona),
- byly k žádosti o vydání územního souhlasu připojeny všechny povinné přílohy dle § 96/3 stavebního zákona.
Není-li některá ze shora uvedených podmínek splněna, nemůže být územní souhlas vydán. Tehdy postupuje stavební úřad dle § 96/5 stavebního zákona (jak se stalo i ve Vašem případě). Dle tohoto ustanovení platí, že dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se (automaticky) považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru, včetně dokumentace, která musí být zpracována projektantem.
Nevyplývá-li důvod, proč nebylo Vaší žádosti o vydání územního souhlasu vyhověno (a proč bylo zahájeno územní řízení o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby) přímo z Vám doručeného usnesení, můžete se obrátit s dotazem na stavební úřad, který toto usnesení vydal.
Každopádně platí, že řízení o přivolení k výstavbě bazénu ve Vašem případě běží dál (došlo toliko k jeho transformaci z jednodušší formy na formu mírně složitější), není tudíž třeba se proti postupu stavebního úřadu bránit. V tomto ohledu postačí splnit veškeré požadavky stavebního úřadu a vyčkat vydání územního rozhodnutí o umístění stavby.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- EON odmítá uhradit údržbu elektrické přípojky - přípojka není vlastnictvím EON
- Přípojka není majetek EON - hradí opravu, údržbu EON nebo majitel přívodu elektřiny?
- Kdo platí údržbu elektrické přípojky před elektrohodinami - dodavatel eneregie tvrdí že přípojku nevlastní
- Kdo hradí údržbu elektrické přípojky před elektrohodinami - dodavatel eneregie tvrdí že přípojku nevlastní

2004 zakoupena nemovitost ve Valašských Kloboukách s původní rekonstruovanou elektrickou přípojkou. 2011 nemovitost zbourána a postavena na stejném místě novostavba. Nová nemovitost byla EONem připojena na původní elekrickou přípojku. 04/2016 porucha na elektrické přípojce. Pracovník EONu sdělil, že opravu elektrické přípojky si musíme zrealizovat na vlastní náklady, protože ji EON nevlastní (nemá ji zanesenou v majetku). Původní elektrická přípojka byla k původní nemovitosti zřízena ve 30. letech min století a byla zrekonstruována v 90. letech minulého století JmEz v rámci rekontrukce distribuční sítě v předmětné lokalitě. Elektrická přípojka je podzemní a vede přes cizí pozemek do mých odpočtových hodin umístěných na hranici mé nemovitosti. Dle zákona 9/1957 Sb. §2,4,5 (Elektrizační zákon) a dle vládního nařízení 80/1957 Sb. §1,2 mohl elektrické přípojky budovat pouze jako energetická díla pověřený energetický podnik (JmEz) a ne občan, jako fyzická osoba.
Dle mého názoru EON jako nástupnická organizace JmEz je ze zákona odpovědná za správu a údržbu elektrických přípojek zbudovaných dle výše uvedeného zákona. Děkuji. Robert

ODPOVĚĎ:
Vámi nastíněná právní otázka je přinejmenším sporná, lze nalézt argumenty (opírající se o tu či onu právní úpravu) pro oba názory.
Je pravdou, že z Vámi uváděných právních předpisů vyplývá, že energetická díla (kterými byly i elektrické přípojky) mohly zřizovat a provozovat v zásadě pouze státní podniky (které tudíž byly i jejich vlastníky, resp. disponovaly právem hospodařit s tímto státním majetkem).
Skutečnost, že elektrické přípojky byly státním vlastnictvím, lze dovodit např. také z vyhlášky o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (z roku 1958).
Byla-li však předmětná elektrická přípojka v 90. letech minulého století rekonstruována, je otázkou, zda by nemohla být tato rekonstrukce považována za vybudování nové elektrické přípojky (a to dle tehdy platné právní úpravy). V tomto ohledu upozorňuji na § 16 zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (účinného od 1. 1. 1995), dle něhož platilo, že:
- náklady na zřízení elektrické přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena;
- náklady na zřízení přípojky nízkého napětí pro odběry domácností do vzdálenosti 30 m hradí dodavatel, přistoupí-li odběratel na způsob a technické podmínky zřízení takovéto přípojky;
- vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení;
- vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví či poškození majetku osob;
- dodavatel je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že obdobná pravidla jsou zakotvena rovněž v nyní platném energetickém zákoně (a to v jeho § 45).
Skutečnost, že elektrická přípojka je samostatnou věcí (v právním smyslu) a může mít tudíž jiného vlastníka než pozemek, kterým je vedena, vyplývá v současné době z § 509 občanského zákoníku.
Úvahu o přechodu vlastnického práva k elektrickým přípojkám z někdejších energetických podniků na společnost E. ON považuji za přinejmenším odvážnou. Skutečnost, že společnost E. ON podniká ve stejné oblasti, v jaké v minulosti vyvíjely svou činnost energetické podniky, ještě sama o sobě nezakládá právní nástupnictví.
Nepodaří-li se Vám na existenci vlastnického práva k předmětné elektrické přípojce se společností E. ON dohodnout, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu) na soud. Pro učinění tohoto právního kroku můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz 

Pro získání právního stanoviska (které: by mohlo mít i v soudním řízení určitou váhu) k otázce vlastnictví elektrické přípojky a právního nástupnictví společnosti E. ON můžete kontaktovat Energetický regulační úřad:

http://www.eru.cz/cs/

_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

vyhláška č. 10/1958 Ú. l. , o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny (připojovací podmínky).

zákon č. 222/1994 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci

zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád

Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :

https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Bonusové plnění na kvartál - nárok na bonus pokud zaměstnanec pracuje jen měsíc nebo dva z kvartálu
- Bonus za čtvrtletí v práci - nárok na bonus pokud zaměstnanec pracuje jen měsíc nebo dva z kvartálu

30.4. 2016 mě skončila půl roční pracovní smlouva. Zaměstnavatele jsem se dne 28.4. telefonicky ptala, zda mě bude smlouva prodloužena či nikoliv. Odpověď zněla, že ještě nemluvil s nadřízeným. Bylo to kolem 16:30 h. V 18:00 dne 28.4. 16 mě nadřízený volal, že se potkáme 29.4. na ÖMV ať v kladném či záporném smyslu. Dne 29.4. jsem tedy na benzinku přijela, tam mi poděkovali za odvedenou práci a řekli mi, že pracovní poměr se mnou dále neprodlouží.
Dotaz: je to správný postup, nebo musí zaměstnavatel několik dní dopředu oznámit zaměstnanci, zda mu bude smlouva prodloužena nebo ne?
03/2016 jsem podepsala bonusové plnění na druhý kvartál duben-červen. Jelikož jsem byla v dubnu celý měsíc v práci a vím, že část z plnění mám splněno, mám nárok na bonusy?
Poměr skončil 30.4. Od 3.5. jsem v pracovní neschopnosti. Má povinnost zaměstnavatel vyplatit nemocenskou, vztahuje se na to ochranná lhůta?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel musí oznámit zaměstnanci, který má uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, že jeho pracovní poměr skočí k určitému datu, pouze v případě, že doba sjednání pracovního poměru je omezena výkonem určitých prací. Pokud je délka omezena konkrétním datem, žádnou takovou povinnost nemá, neboť zaměstnanec jasně ví, kdy má jeho pracovní poměr skončit.
Ano, ochranná lhůta se na Váš případ vztahuje, neboť pracovní neschopnost vznikla do 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání.

__

FINANCE-DANĚ
OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem pokoje cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR - obsah nájemní smlouvy, odvod daně
FINANCE-DANĚ
- Daně při pronájmu pokoje cizinci s dlouhodobým pobytem v ČR

Jsme tři sourozenci a všichni dohromady vlastníme jeden byt, kde dva z nás mají trvalé bydliště a já sama podnikám. Chtěli bychom pronajímat jeden pokoj studentovi z Ruska, který má dlouhodobý pobyt v ČR. Předpokládám, že uděláme klasickou nájemní smlouvu, jen s tím rozdílem, že bude upřesněno, že se jedná o pronájem jen části bytu. Splnomocní se jeden z nás, který bude rozhodovat a bude tedy vždycky stačit jen jeho podpis i na rozhodování do budoucna. Koho je lepší splnomocnit, mě jako OSVČ, nebo sestru – VŠ studentku, kvůli výši daně z pronájmu? Co musí smlouva navíc obsahovat jedná-li se o cizince? Co se týče nahlašování trvalého bydliště, musím to hlásit já, nebo to už je starost nájemníka, příp. kam a jaké dokumenty musím ještě podávat? Můžeme tomu studentovi nahlásit trvalé bydliště u nás, aniž by měl smlouvu? (jsme přátelé a on ztratil bydlení, bylo by to jen dočasné řešení.
Ještě u nás bydlí otec, který nemá žádnou smlouvu, ale má tu trvalé bydliště. Neplatí nájem, jen se všichni skládáme na inkaso. Měl by mít nějakou oficiální smlouvu? Kdo stanovuje výši nájmu? Daniel

ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva, pokud s jedná o cizince, nemusí obsahovat žádná speciální ustanovení. Pouze bych doporučovala dobře promyslet způsob ukončení smlouvy a hrazení nájmu či služeb, neboť pokud by se stalo, že by cizinec znenadání byt opustil a zůstal mu z nájmu nějaký dluh, těžko se pak takové dluhy po cizincích vymáhají. Pokud jste podílovými vlastníky bytu, musíte smlouvu uzavřít všichni a poměrný nájem danit všichni. Z tohoto pohledu tedy není vůbec rozhodující, kdo bude za všechny sourozence jednat.
Cizinci nenahlašujete trvalé bydliště, ale pouze pobyt na území, což se činí na pracovišti cizinecké policie dle místa pobytu. Tuto povinnost by měl splnit cizinec, ale můžete to místo něj jít ohlásit i Vy jakožto ubytovatelé. Jelikož na cizinecké policii budou chtít vidět nájemní smlouvu nebo minimálně písemné potvrzení, že souhlasíte s ubytováním cizince, volila bych z důvodu opatrnosti nájemní smlouvu. Nájemní smlouva dle současné úpravy musí být písemná a její součástí je i ujednání o výši nájmu, přičemž pokud není výše stanovena, pak by měl být hrazen nájem, který je v dané lokalitě u obdobných bytů obvyklý. Pokud otec bydlí v bytě, který vlastníte se sourozenci a nehradí nájem, bydlí v bytě z titulu výpůjčky, která je bezplatná a nemusí být písemná, takže je vše v pořádku.

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Úmrtí nejasné příčiny v nemocnici - dělá se vždy pitva?
- Indikace k pitvě zemřelého - úmrtí nejasné příčiny v nemocnici
- Nejasná příčina smrti - musí lékař nemocnice pitvu?

Ráda bych Vás požádala o ozřejmění pitevního zákona, který 2014 díky novelizaci občanského zákoníku měnil podobu. Nejsem si jista, jak je to s povinností provést zdravotní pitvu - definice hovoří krom jiného o smrti neočekávané (je jí taková smrt, která nebyla důsledkem těžkého, např. onkologického onemocnění s nepříznivou prognózou nebo jak se tento fakt posuzuje? ) a také o tom, že k ní může dojít nejen mimo zdravotnické zařízení, ale i v něm - pokud tedy nebyla stanovena příčina úmrtí. Táži se konkrétně na případ pacientky, kdy mi lékař nebyl schopen sdělit příčinu smrti mé maminky, byla známa jen širokokomplexní tachykardie se zástavou srdce (EKG - další vyšetření neprovedena), bez kardiální anamnézy, 68-letá pacientka zemřela 2h po přijetí na hospitalizaci, záchranná služba uvedla ve své zprávě dušnost v předešlý večer). Na mé přání kardiolog vypsal návrh provést pitvu, avšak patolog. -
anatomickou, který mi nedal podepsat a ta nebyla patologickým oddělením schválena. Už se nikdy nedozvím, proč. Měla být provedena pitva zdravotní místo patologicko-anatomické?
Moc Vám děkuji za odpověď, Darja

ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi patologicko-anatomickými a zdravotními pitvami je vymezen v § 88/1 písm. a) a b) zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že:
- patologicko-anatomické pitvy se provádějí za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin,
- zdravotní pitvy se provádějí za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy.
Patologicko-anatomická pitva musí být provedena:
a/ u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí,
b/ u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu,
c/ u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku,
d/ u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestézie,
e/ jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům; v případech, kdy transplantační zákon stanoví provádění pitev jinak, postupuje se podle transplantačního zákona,
f/ v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti,
g/ v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka
(jak vyplývá z § 88/2 zákona o zdravotních službách).
Zdravotní pitva musí být provedena:
a/ při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nebylo možno jednoznačně zjistit příčinu smrti,
b/ při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy,
c/ při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému,
d/ při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek,
e/ u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence
(jak vyplývá z § 88/3 zákona o zdravotních službách).
Bez důkladné znalosti zdravotního stavu Vaší matky, resp. bez prostudování zdravotnické dokumentace vedené o Vaší matce, se nelze k ne/správnosti indikace patologicko-anatomické pitvy namísto pitvy zdravotní vyjádřit. Toto posouzení by ostatně spíše než právník provedl lékař.
Je však pravdou, že dle Vašeho popisu skutkového stavu se zdá být provedení zdravotní pitvy jako povinné, neboť Vaše matka zemřela ve zdravotnickém zařízení náhle (bezprostředně po své hospitalizaci), přičemž při prohlídce jejího těla nebyla lékařem stanovena příčina smrti. V takovém případě by měl být aplikován § 88/3 písm. a) zákona o zdravotních službách a povinně provedena zdravotní pitva.
Mírně nad rámec dotazu dodávám, že v případě Vaší matky nebyly splněny podmínky pro neprovedení zdravotní pitvy (jak jsou vymezeny v § 89/3 a 5 písm. b) zákona o zdravotních službách), tzn. že poskytovatel zdravotních služeb neměl na výběr, zda zdravotní pitvu provést či nikoli, nýbrž byl povinen zdravotní pitvu provést.
V současné chvíli můžete nahlédnout do zdravotnické dokumentace Vaší matky (ve smyslu § 33/4 zákona o zdravotních službách) a ověřit, zda tam skutečně není uvedena příčina smrti Vaší matky. Pokud nikoli, přičemž zdravotní pitva nebyla provedena, můžete na tento postup poskytovatele zdravotních služeb podat stížnost, a to přímo k tomuto poskytovateli zdravotních služeb (dle § 93 a násl. zákona o zdravotních službách).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Manžel v kómatu v nemocnici - jak vybrat jeho důchod?
- Manželka v kómatu v nemocnici - jak vybrat její důchod?

Dobrý den, manžel leží v kómatu a ja nemám nárok vybrat jeho důchod. Jak mám postupovat dal?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Bohužel nepíšete nic o tom, proč nemáte nárok manželův důchod vybrat a především jakým způsobem je manželovi důchod vyplácen, což je pro další postup důležité. Je-li manželovi důchod vyplácen na účet, může manžel jako poživatel (příjemce) důchodu požádat, aby byl důchod vyplácen na účet manželky (Váš účet). Žádost je zapotřebí podat na předepsaném tiskopise a důležitou podmínkou je skutečnost, aby žadatel (Váš manžel) měl v okamžiku podání žádosti právo disponovat prostředky na tomto účtu (dispoziční právo). Pokud by se jednalo o Váš soukromý účet, ke kterému by manžel neměl dispoziční právo, Česká správa sociálního zabezpečení takovému požadavku nevyhoví. Nezbytný je také Váš písemný souhlas jakožto majitele účtu. Vzhledem k tomu, že Váš manžel – vzhledem ke svému zdravotnímu stavu – není momentálně schopen takový souhlas udělit, doporučuji se obrátit na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě bydliště manžela nebo přímo na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) se sídlem v Praze.
Pokud je manželovi důchod vyplácen v hotovosti, pak pravidla výplaty stanoví držitel poštovní licence, který výplatu důchodu provádí (Česká pošta, s. p.). Pro výplatu důchodu v hotovosti na poště obvykle platí, že důchod je možné vyplatit i manželovi/manželce, pokud spolu manželé prokazatelně žijí ve společné domácnosti a pokud důchodce svého manžela/manželku z převzetí důchodu předem písemně nevyloučil. Pokud je důchod Vašemu manželovi vyplácen v hotovosti na poště, doporučuji obrátit se na pobočku České pošty, kam si Váš manžel chodí důchod přebírat.

__

RODINA-OTCOVTVÍ
- Do kdy může matka požádat o určení otcovství dítěte?
- Lhůta na možnost podání žaloby na určení otcovství matkou
- Podání žaloby na určení otcovství matkou - lhůta
- Podání žaloby na určení otcovství matkou - do kdy to žena může udělat?
- Popření otcovství - lhůta podle nového občanského zákoníku
- Určení otcovství - lhůta podle nového občanského zákoníku

Chci se zeptat, mám 7letou dceru a nemá otce v RL. Po dobu 6 let mi platil výživné co jsme měli dohodu mezi sebou teď již neplatí. Mám málo peněz a tak se chci zeptat zda mohu zažádat u soudu o výživné nebo už je tech 7 let promlčena doba. Děkuji, Denisa.

ODPOVĚĎ:
Jestliže dcera nemá otce uvedeného v rodném listě a domnělý otec přestal platit výživné, bude zapotřebí nejprve dosáhnout určení otcovství. Otcovství je možné určit souhlasným prohlášením rodičů před matričním úřadem nebo před soudem. Pokud s tímto dceřin otec nebude souhlasit, budete muset podat k okresnímu soudu v místě bydliště domnělého otce dítěte návrh (žalobu) na určení otcovství. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Soud pak nařídí provedení testů DNA a na základě jejich výsledků rozhodne o otcovství. Jakmile bude domnělý otec potvrzen jako otec rozhodnutím soudu, budete moci požádat o výživné a domáhat se i dlužného výživného, a to nejdéle za tři roky zpětně. Pokud tedy otec do šesti let věku dcery výživné platil, budete moci žádat o doplacení výživného za dobu, kdy výživné platit přestal, případně i o zvýšení výživného, pokud s jeho výší nesouhlasíte.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Důchodci nebyla valorizována mzda (ostatním zaměstnancům ano) - je to diskriminace?
- Důchodci nebyla valorizována mzda (ostatním zaměstnancům ano) - je to diskriminace?
- Nevalorizování mzdy pracujícímu důchodci zaměstnavatelem - je to diskriminující?
- Důchodce nemá nárok na 13. plat, ostatní zaměstnanci ano - je to diskriminace?

Od r. 2010 pracuji a pobírám starobní důchod.
V kolektivní smlouvě jsou určité pasáže, které se netýkají tzv. pracujících důchodců.
- kdo pobírá starobní důchod již nemá nárok na výplatu 13. platu,
- dále nemám jako starobní důchodce nárok na výplatu příspěvku na dovolenou - jehož roční výše činí 9.000 Kč
V roce 2015 mi rovněž nebyla valorizována mzda.
Mám dotaz, zda se mohu obrátit na prošetření takto uzavřené kolektivní smlouvy na inspektorát práce a pokud by bylo zjištěno pochybení v uzavření kolektivní kolektivní smlouvy, zda bych měla nárok
na doplacení výše uvedených částek, které mi nebyly vypláceny a za jakou dobu zpětně.
Zároveň bych prosila o sdělení, jak by se tato doba počítala.
Pracovní poměr mi bude končit k 31.12.2016 dohodou.
Pokud požádám o prošetření po skončení pracovního poměru a vyřízení mé žádosti o prošetření Inspektorátem práce by trvalo např.
6 měsíců - krátila by se mi potom doba od kdy mohu zpětně žádat o tuto dobu, než bych měla zprávu z inspektorátu?
Děkuji, Libuše

ODPOVĚĎ.
O prošetření inspektorát práce požádat můžete. Pokud inspektorát práce zjistí chyby na straně zaměstnavatele, s největší pravděpodobností zaměstnavateli udělí pokutu a bude požadovat nápravu vadného stavu. Nápravou vadného stavu je myšleno, že vadná ustanovení budou v kolektivní smlouvě změněna. Individuálních nároků se však zjištění inspektorátu práce nedotkne. Vy byste se pak písemně mohla na zaměstnavatele obrátit a s odkazem na pochybení zjištěná inspektorátem práce žádat doplacení daných plnění až 3 roky zpětně. Pokud Vám však zaměstnavatel nevyhoví, musela byste se obrátit s žalobou na soud, aby rozhodl váš spor, a jen soud může zaměstnavatele donutit k individuálnímu plnění. Skutečnost, že budete plnění žádat až po skončení pracovního poměru, nemá na Váš nárok žádný vliv.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Majitel nemovitosti chce zrušit věcné břemeno za úplatu a hrozí žalobou - má šanci vyhrát soudní spor?
- Bezdůvodná žaloba majitele nemovitosti na zrušení věcného břemene pro oprávněné osobě
- Majitel nemovitosti chce zrušit služebnost za úplatu a hrozí žalobou - má šanci vyhrát soudní spor?
- Bezdůvodná žaloba majitele nemovitosti na zrušení služebnosti pro oprávněnou osobu

Jedná se o mou sousedku, která mi i mé rodině už dlouho ubližuje… píše nejrůznější nesmysly na MěÚ. Vždy úřednici vše vyhodnotí, zkontrolují a vše je ok. Sousedku už zná celý úřad … tak ted´ vymyslela další věc a píše mi prostřednictvím svého právníka. 2012 jsme koupili pozemky, včetně stavebního - po 4 letech stavba stojí a budeme kolaudovat - a pozemky naši sousedky byly již od 2001 zatížené břemenem chůze a jízdy - kupovali jsme to i proto, že se jedná o krajinu CHKO a díky břemeni máme kousek do lesa, ke studánce. Mimo jiné proto jsme to od RK koupili.
Přes pozemek sousedky nejezdím - zřídili jsme při stavbě jiný vjezd. Abychom neobtěžovali a hlavně se ani nevídali se sousedkou. Dali jsme tam pouze v našem plotě branku a tam chodíme do lesa.
Sousedka tam staví bazén, nosí kameny - přímo pod naši branku, dává nějaké věci, parkuje u branky své auto dělá vše proto abychom tam neprošli.
Posílá předžalobní upomínku dle § 142a odst. 1 0. s. ř. zrušení věcného břemene a nabízí mi částku 15 000 Kč. Je možno tento spor u soudu vyhrát.
Mohu stavět na tvrzení, že takto jsme pozemky koupila - finanční částka mi nic neřeší - prostě chceme využívat tento vstup do lesa. Jedná se o více pozemků - více majitelů, které jsou zatížené břemenem - nikdo nemá námitky jen sousedka k nám nejblíž. Tudíž když mi zruší břemeno přes pozemek sousedky cca 5 m - tak se nedostanu na další pozemky, na které taky mohu vstupovat.
Jak postupovat, děkuji, zdravím Monika

ODPOVĚĎ:
Jedinou možností, jak se sousedka může domoct zrušení věcného břemene, je podat žalobu na zrušení věcného břemene k soudu. V tomto smyslu jste už obdrželi předžalobní upomínku. Jak by soud rozhodl, by záleželo na provedeném dokazování, tedy jak dlouho tam věcné břemeno je zřízeno, z jakého důvodu ji tak omezuje, atd… Pokud ale nebude mít sousedka žádný důležitý argument, proč chce věcné břemeno rušit, soud jej jen tak nezruší. Bohužel ale musíte počítat s tím, že asi bude dělat nadále různé naschvály. Pokud by tyto naschvály překračovaly únosnou mez, volejte Policii.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí svědecké výpovědi u soudu s odvoláním na výpověď na Policii (návrh nahlédnutí soudu do policejního spisu)
- Může soud použít výpověď na Policii místo osobní výpovědi u soudu?
- Odmítnutí se dostavení k soudu a odvolání se výpovědi na Policii

Dcera je předvolaná jako svědek k soudu. Vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu bych byla ráda, kdyby se nemusela zúčastnit. Slyšela jsem, že by bylo možné poslat na soud dopis (sepsaný u právníka, nebo nemusí), že se vzdává výpovědi a odvolává se na výpověď, kterou uskutečnila na PČR.
Nebo zda je nějaká jiná možnost, jak se této pro nás velmi nepříjemné povinnosti vyhnout.
Mockrát děkuji za odpověď, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Pokud je člověk předvolán k soudu, musí se dostavit nebo soudu zaslat písemnou omluvu s odůvodněním své neúčasti. V opačném případě hrozí, že soudce uloží pořádkovou pokutu až do výše 50.000,-Kč. Pokud není dcera schopna u soudu vypovídat, doporučuji napsat písemnou omluvu s tím, že plně odkazuje na výpověď učiněnou na Policii a k omluvě doložit nějakou lékařskou zprávu, ze které vyplývá její špatný zdravotní stav. Finální rozhodnutí je nicméně na soudci, zda ji k soudu bude opakovaně volat či nikoliv. Argumentem pro omluvu je určitě špatný zdravotní stav, ale ten musí být opravdu doložen lékařem, pouhé tvrzení nestačí.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Reklamační lhůta vyúčtování služeb SVJ podle nového občanského zákoníku
- Zajištění vstupu do bytu SVJ v případě havárie (dlouhodobý pobyt majitele bytu v osobním vlastnictví mimo byt)
- Dlouhodobá nepřítomnost majitele bytu v osobním vlastnictví v domě SVJ - musí majitel bytu nahlásit telefon nebo zástupce?

Mám předložit připomínky k návrhu nových stanov SVJ.
V jednom článku je uvedeno: „Člen společenství má povinnosti určené v obecně závazných právních předpisech, těchto stanovách a v rozhodnutích orgánů společenství, a to zejména:

o) oznámit svou nepřítomnost v bytě, která má být delší než dva měsíce, včetně označení osoby, která po dobu jeho nepřítomnosti zajistí možnost vstupu do bytu, bude-li toho nezbytně zapotřebí. Pro případ havárie sdělit telefonní číslo osoby, která umožní přístup do bytu. Nemá-li člen společenství takovou osobu k dispozici, je touto osobou kterýkoliv člen statutárního orgánu společenství“
1. Výbor SVJ nesdělil proč chce sledovat nepřítomnost v bytě. Existuje nějaký právní předpis na základě kterého musím oznamovat svoji přítomnost, případně zda je možné se proti tomuto požadavku účinně bránit?
2. Předpokládám, že pro případ havárie stačí sdělit své telefonní číslo a vstup do bytu sjednávat operativně. Předpokládám, že vstup do bytu bez souhlasu majitele je trestný čin Porušování domovní svobody. Nemám zájem udělovat souhlas vstupu do bytu a označovat nějakou osobu. Zásadně také nesouhlasím, aby do bytu vstupovat člen statutárního orgánu bez mého souhlasu. Prosím, jak se mohu tomuto znění stanov bránit?
V jednom článku je uvedeno: „Vyúčtování záloh na služby je společenství vlastníků povinno provést nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vyúčtování se doručí členům společenství na oznámenou doručovací adresu. Od doručení vyúčtování běží členům společenství lhůta 30 kalendářních dnů na uplatnění námitek ke způsobu a obsahu vyúčtování. Po uplynutí této reklamační lhůty již reklamovat vyúčtování nelze. Vyřízení uplatněných námitek musí být uskutečněno do 30 dnů od doručení námitky. “
Podle nových stanov by byla reklamační lhůta jen 30 dní. To je ale v rozporu s § 8 zákona č. 67/2013 Sb. , kde je termín vázán na doložení podkladů. V praxi výbor SVJ a správce nechce podklady dokládat. Minulý rok (2015) se dokládání podkladů a reklamace protáhla na půl roku. Předpokládám, že mám právo požadovat uvedení stanov do souladu se zákonem. Prosím, jak ale postupovat, když výbor SVJ stanovy nezmění a bude se schvalovat reklamační lhůta omezená na 30 dní.
Děkuji, Kryštof.

ODPOVĚĎ:
K jednotlivým dotazům:
1. žádný předpis, z něhož by vyplývala povinnost oznamovat Vaši nepřítomnost ve vlastním bytě neexistuje a naopak je to velké riziko. Stejně tak i navazující část prvního dotazu - máte plnou pravdu, nikdo bez Vašeho souhlasu nesmí to bytu vstupovat (samozřejmě mimo složky, které zajišťují veřejný zájem, tedy např. hasiči v případě požáru, Policie v případě podezření na spáchání trestného činu, apod.). Pokud i přesto toto znění stanov bude odsouhlaseno, jedinou možností je podat k soudu žalobu na neplatnost konkrétního článku stanov.
2. ve stanovách v souladu s novou úpravou (NOZ) mohou být sjednány i přísnější ustanovení, než stanoví zákon. Tedy i zkrácená lhůta. Proto i v tomto případě nezbývá, než se opět obrátit na soud, bude-li tato lhůta odsouhlasena.

__

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Odstěhování matky s dítětem 100 km daleko - může to otec dítěte matce zakázat
- Zákaz od otce dítěte s odstěhováním matky s dítětem 100 km daleko - může to otec (rodič) zakázat?

S bývalým manželem máme soudně daný styk s dítětem 1x za 14 dní a každou středu, dceru mám ve své péči. Chci se časem s mým přítelem a dcerou odstěhovat 100 km od bývalého manžela a ráda bych věděla, zda mi v tom může bývalý manžel zabránit. Tedy vím, že mě samotné v tom zabránit nemůže, ale zda má právo rozhodovat o změně bydliště a základní školy u dcery. Středeční předání a společné rozhodování o věcech týkající se dcery máme písemně uvedené v rozsudku. Předem děkuji za Vaši odpověď. Ladislava

ODPOVĚĎ:
Na významných záležitostech, které se týkají dítěte, a mezi které nepochybně patří i otázka vzdělání, bydlení nebo třeba zdravotního stavu dítěte, by se měli oba rodiče dohodnout. Nedohodnou-li se, může o této záležitosti na žádost jednoho z rodičů rozhodnout soud. Váš bývalý manžel Vám a Vašemu příteli ve stěhování fyzicky zabránit nemůže. Protože ale Vaše odstěhování se bude mít vliv na jeho styk s dítětem (pravděpodobně nebude každou středu jezdit 100 kilometrů tam a zpět), může požádat o úpravu styku s dítětem. Protože také dojde k nárůstu jeho finančních nákladů, může požadovat (a uvést to do návrhu podávaného k soudu), abyste se podílela na dopravě syna (jednou povezete syna za bývalým manželem Vy, jednou přijede on) nebo abyste mu finančně přispívala na dopravu při pravidelných cestách za synem.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- RK si chce nechat peníze prodávajícího v depozitu od prodeje domu do zapsání v katastru - je to v pořádku?
- RK si chce nechat peníze prodávajícího v úschově od prodeje domu do zapsání v katastru - je to v pořádku?
- Depozit kupní ceny v RK, realitní kanceláři - je to běžný postup?

Syn prodává větší byt v osobním vlastnictví a chce si koupit 2 menší byty. RK tvrdí, že peníze z prodeje bytu syn může obdržet až bude byt přepsán na nového majitele v katastru nemovitostí tj. nejmíň 25 dnů. Po tuto dobu budou peníze v úschovně RK a on po tuto dobu nebudu mít ani byt ani peníze. Může peníze za byt dostat dřív, nebo jak je nejlepší uzavřit smlouvu, aby RK převedla peníze ihned po podepsání smlouvy. Pokud peníze neobdrží včas, nemůže vyklídit byt a přestěhovat se. Ivana

ODPOVĚĎ:
Ano, tento postup se v současné době téměř bezvýjimečně využívá, neboť má ochránit kupující pro případ, že by v procesu přepisu nemovitosti nastal nějaký problém. Peníze by totiž mohly být vyplaceny prodávajícímu a nemovitost by v důsledku nějaké chyby např. ve smluvní dokumentaci zůstala ve vlastnictví prodávajícího. Kupující by tak zůstal bez peněz i bez nemovitosti. Zároveń tento postup dává jistotu i prodávajícímu, že peníze mu budou třetí osobou vyplaceny z úschovy, nestane se tedy, že by byt byl např. v evidenci přepsán a prodávající by peníze neobdržel. Jediná možnost, kdy by peníze mohly být převedeny ihned po podpisu smlouvy, je, když s tím bude souhlasit kupující. Což ale nelze předpokládat, protože pak by mu hrozila výše zmíněná situace - převod vlastnického práva neproběhne, ale peníze budou vyplaceny. A to je riziko v případě, že prodávající peníze nevrátí a zároveň neposkytne součinnost k dalšímu přepisu.

__

FINANCE-DANĚ
- Prodej nemovitosti po vypořádání SJM (nemovitost získal jeden z manželů) - placení daně z nabytí nemovitých věcí
- Daň z nabytí nemovitosti při prodeji nemovitosti jedním z manželů (vlastnictví po vypořádání SJM)
- Prodej nemovitosti získané z vypořádání SJM a daně, odvod daně
- Odvod daně při prodeji nemovitosti z vypořádání SJM

Jsem rozvedená od roku 2013. S exmanželem jsme měli ve společném jmění manželů SJM byt. Po rozvodu manželství byt zůstal dle soudního rozsudku a po naší dohodě ex manželovi jako výluční vlastnictví. 2015 byt prodal a 04/2016 mi přišla z Finančního úřadu výzva k podání daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí. Jsem tam uvedena jako solidární poplatník. Můj ex manžel daňové přiznání podal a vyžaduje po mě, abych zaplatila polovinu daně. Z katastru nemovitostí jsem vymazána nebyla.
Hrozí mi nějaká sankce z FÚ, když polovinu daně nezaplatím? Podotýkám, že z prodeje bytu jsem od ex manžela nepožadovala žádné peníze, tudíž nevidím důvod, abych platila daň. Jak mám postupovat, abych předešla problémům s FÚ? (poslat kopii soudního rozhodnutí že nejsem vlastník i když jsem z katastru nemovitostí vymazána nebyla? popř. jak ještě postupovat). Děkuji, Karolina

ODPOVĚĎ:
Pokud jste na základě rozhodnutí soudu, v němž byl byt přikázán bývalému manželovi (nebo v důsledku rozvodu a dohody o vypořádání SJM), nenechali vlastnické právo v katastru nemovitostí přepsat na manžela, tak byt zůstal pravděpodobně zapsán jako společné jmění manželů. Proto po Vás nyní finanční úřad daň požaduje. Doporučovala bych finančnímu úřadu zaslat sdělení, že jste rozvedeni, doložit rozsudek o rozvodu a dohodu o vypořádání SJM a sdělení, že peníze z prodeje bytu byly všechny poukázány manželovi. Pokud jste se vypořádali tak, že byt zůstal ve vlastnictví bývalého manžela, rozhodně po Vás on nemůže požadovat, abyste platila polovinu daně. Jde o nemovitost, která byla v okamžiku prodeje v jeho vlastnictví a on jediný je povinen daň hradit. V nejhorším případě byste polovinu daně uhradit musela a tuto polovinu následně - i soudně - mohla vymáhat po bývalém manželovi.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Návrh na svěření dítěte - je podstatné který z rodičů ho podá k soudu?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dům ve spoluvlastnictví - může spoluvlastník svou polovinu domu pronajmout bez souhlasu druhého spolumajitele?

Mám dotaz na majetkové vyrovnání nemanželů.
S partnerem jsem byla zasnoubená, máme dvě děti, 1 a 3 roky, nicméně ke svatbě nikdy nedošlo a z různých důvodů, které bych nerada konkretizovala, jsem ze společné domácnosti nedávno odešla. Žili jsme tedy spolu jako druh a družka, zhruba 4 roky.
Jde mi hlavně o majetkové vyrovnání, koupili jsme dům za kupní cenu 14,5 milionu, na který jsme si vzali společnou hypotéku ve výši 9 milionů. Počáteční investice byla nestejnoměrná (v podstatě jsme oba dali hotovost, kterou jsme měli ušetřenou) - já platila 600 000, přítel 4,9 milionu. Hypotéku máme psanou na oba, a jsme spoluvlastníky této nemovitosti (podle katastru každý vlastní 1/2). Bonitní kvůli hypotéce byl hlavně přítel, já jsem plánovala mateřskou dovolenou, na které jsem dodnes (05.05.2016).
V tuto chvíli bydlíme odděleně, o děti zájem má a nějaké peníze mi na ně platí. Zatím si nejsem jistá, že mám řešit svěření do péče a alimenty soudní cestou, protože to vyvolá velký odpor z jeho strany a nerada bych vztahy ještě vyhrotila. Vzhledem k tomu, že nejsme manželé, ani žádný rozvod neproběhne.
Dotaz číslo jedna tedy zní - pokud se domluvíme na návštěvách dětí, má to nějakou váhu, nebo je pro mě lepší, aby tuto dohodu potvrdil soud? Osobně si myslím, že k soudu nechce hlavně kvůli dětem, časem má v plánu požadovat střídavou péči, a v tuto chvíli by jí pravděpodobně nedostal (děti jsou malé, mladší je kojený). Pokud by to v tuto chvíli před soud nešlo, a po několika letech zažádal o svěření do péče otec jako první, budu jako matka v nevýhodě?
Dotaz číslo dva: ohledně majetku mám trochu strach. Přítel v domě bydlí nadále, prodat ho odmítl. Hypotéku vždy platil ze svého vlastního účtu, a platí jí nadále. Bohužel tvrdí, že bych mu měla platit polovinu hypotéky, a ještě vypočítal své náklady na opravy a údržbu domu, které vzrůstají každý měsíc a údajně je po mě bude v budoucnu chtít. Přesto, že v domě s dětmi již nebydlím. Na jakou část domu mám podle práva nárok? Mohu svou polovinu například pronajmout, abych byla schopná platit polovinu hypotéky? Nebo - pokud on platí dobrovolně hypotéku celou, je v právu, pokud mi hrozí, že po pár letech na něj ráda darem svou polovinu nemovitosti převedu, nebo mě nechá zpětně doplatit polovinu splátek?
Jaký postup by mi navrhoval právník?
Moc děkuji za odpověď.
Romana

ODPOVĚĎ:
K jednotlivým dotazům:
1. pokud se domluvíte na styku s dětmi a tato dohoda nebude potvrzena soudem, je to v pořádku až do okamžiku, kdy nastane nějaký problém. Pokud není rozsudek, není povinen ani jeden z rodičů dodržovat to, co si domluvili. Pokud rozsudek je, jsou rodiče povinni ho dodržovat pod sankcí např. pokuty ze strany soudu, exekuce apod. Tedy prakticky - pokud byste měli domluveno, že se otec s dětmi bude stýkat např. v sobotu a Vy jste se rozhodla mu najednou styk bezdůvodně neumožnit, on s tím nic nenadělá. Pokud máte rozsudek, tak v případě neumožnění styku se otec může obrátit na soud či na policii. Je úplně jedno, kdo zažádá o svěření dětí do péče jako první, nemá to na nic vliv. V rámci soudního řízení se zkoumá, jak jsou rodiče schopni o děti pečovat, nikoliv to, kdo podal návrh.
2. je pravda, že pokud je nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, tak by se na splátkách hypotéky měli oba spoluvlastníci podílet společně. Nicméně pokud on v domě bydlí a Vy již nikoliv, máte po něm právo požadovat nájem, jelikož užívá celou nemovitost, která z id. 1/2 patří Vám. Svou polovinu domu sice pronajmout můžete, nicméně k tomu, abyste ji pronajala, byste musela mít souhlas druhého spoluvlastníka, tedy přítele. Domáhat se po Vás poloviny splátek hypotéky přítel může, ale jen 3 roky zpětně z titulu bezdůvodného obohacení, neboť je zde tříletá promlčecí doba. Osobně bych Vám doporučovala co nejdříve vyřešit vlastnictví k nemovitosti, tedy převést na něj svůj podíl s tím, že on Vás vyplatí - samozřejmě se zohledněním hypotéky, kterou bude do budoucna platit sám.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Umístění rozvodné skříně UPC na stěnu domu - věcné břemeno za úplatu
- Umístění rozvodné skříně UPC na stěnu domu - služebnost za úplatu

Jsem majitel nemovitosti RD od 10/2005 - přestavba původního objektu školní družiny (původně č. p. 336), dnes (02.05.2016) řadová zástavba (3 rodinné domy č. p. 411, 412, 413).
Společnost UPC umístila při rekonstrukci objektu na mém prostředním pozemku a v plášti budovy kabely a rozvodnici.
Dle § 104 zákona č. 127/2005 sb. o elektronických komunikacích (dále jen "ZEK") měla UPC povinnost uzavřít s vlastníkem smlouvu o zřízení věcného břemene, jednorázovou náhradu, či jinou smlouvu.
Právník UPC, až po mých připomínkách připouští, že se zákon vztahuje na technologie aplikované do budov po nabytí ZEK po 1.5.2005, ale namítá že došlo "jen" k výměně technologie, či přemístění na což se vztahuje zákonné věcné břemeno bez náhrady a odvolává se na původní objekt.
Původní, několik let chátrající objekt, na kterém byla okresním soudem omezena dispoziční práva, byl odkoupen 04/2004 od jedné podnikatelky stavební firmou, která provedla přestavbu na řadovou zástavbu tří RD s komplet novými rozvody (dle kolaudačního rozhodnutí které nabylo právní moci 10/2005).
Na webových stránkách UPC je konfigurátor pro ověření dostupnosti nabízených služeb. Pro moji adresu, jsou služby UPC nedostupné (opět připomínám že na mém pozemku je rozvodnice z které oba dva moji sousedé mají vedené přípojky a služeb UPC využívají). To vyvrací tvrzení UPC, že pouze přemístila svou původní technologii, ale žřídila nové přípojky při kolaudaci objektu, jelikož sousedi tenkrát měli zájem o jejich služby, já nikoliv.
Zanikl původní objekt s č. p. 336 přestavbou na tři RD s č. p. 411, 412, 413 a tudíž mělo UPC uzavřít smlouvu s novým vlastníkem?
Mám právo vidět smlouvu (pokud vůbec někdy nějakou uzavřela s předchozím vlastníkem)?
Uzavírá se nová smlouva při změně vlastníka?
Lze ještě po takové době požadovat náhradu a sepsání smlouvy pokud tak UPC doposud neučinilo?
Děkuji, s pozdravem Ivan

ODPOVĚĎ:
Pokud původní objekt, na němž vázlo věcné břemeno, zanikl, je třeba uzavřít smlouvy s novými vlastníky tak, aby to bylo v pořádku i v evidenci nemovitostí. Smlouvu máte právo vidět, doporučovala bych jít na katastr nemovitostí a nechat si ofotit smlouvu ze sbírky listin. Obecně u věcných břemen záleží na tom, zda jsou vázána na osobu či na nemovitost. Pokud se vážou k nemovitosti, pak není třeba uzavírat novou smlouvu při změně vlastníka, nový vlastník se stává po původním vlastníkovi tzv. povinným z věcného břemene. Náhradu za zřízení věcného břemene obecně žádat lze, pokud se jedná o nově zřizované věcné břemeno. V případě věcných břemen, které vznikly v minulosti a byly uzavřeny s původními vlastníky bezplatně, trvá stále původní domluva, která pokud byla o bezplatném věcném břemenu, zůstává bezplatná.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Těhotná zaměstnankyně dala výpověď v práci - nárok na PPM a nemocenskou

Jsem těhotná, termín porodu je 12/2016. Nyní jsem na rodičovské dovolené do 05/2016 a mám podanou výpověď v zaměstnání k 31.5.2016. Výpověď jsem podávala ještě v době, kdy jsem nevěděla o těhotenství a měla jsem v plánu, místo zaměstnání pracovat jako hlavní OSVČ (to mám již 3 roky jako aktivní, ale vedlejší).
U prvního těhotenství jsem neměla nárok na PPM, z důvodu účasti na nemocenském pojištění pouhých 200 dní. 09/2013 jsem se stala zaměstnancem, 10/2016 jsem odešla na nemocenskou, 03/2014 jsem porodila do 09/2014 jsem byla na nemocenské, otec na PPM, 10/2014 jsem nastoupila na RD, která mi končí nyní v 05/2016.
Pokud ukončím zaměstnání a nastoupím na nemocenskou v ochranné lhůtě 7 dnů a budu na ní až do možného nástupu na peněžitou podporu v mateřství PPM (zde bych využila ochranou lhůtu 180 dní), budu na ní vůbec mít tentokrát nárok? Nikde jsem nevyčetla, zda se rodičovská dovolená RD počítá do těch 270 dní, které mi minule utekly. Navíc, pokud 31.5. skončím jako zaměstnanec a 1.6. nastoupím na nemocenskou? Nebude mi tam nějak překážet to moje vedlejší OSVČ?
Sama už se v tom ztrácím, proto Vás prosím o radu.
Předem děkuji, Johana

ODPOVĚĎ:
Do potřebných 270 kalendářních dní nemocenského pojištění, které je zapotřebí získat pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) se započítává celá doba, po kterou trval Váš pracovní poměr, tedy i doba na mateřské a rodičovské dovolené. Vzhledem k těmto skutečnostem byste tedy u druhého dítěte s využitím ochranné lhůty měla na PPM dosáhnout a mohla byste si volit i výši rodičovského příspěvku.
Odlišná může být situace ohledně nároku na nemocenskou. Nemocenská je totiž náhradou za příjem, který zaměstnanci při emoci uchází. Vy ale čerpáte rodičovskou dovolenou a během té Vám žádný příjem neuchází. Pokud pro zaměstnavatele během rodičovské dovolené nepracujete a není za Vás odváděno nemocenské pojištění, nárok na nemocenské dávky během rodičovské dovolené Vám nevzniká. Rodičovská dovolená zpravidla trvá až do tří let věku dítěte, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na kratší době čerpání. Pokud jste se na kratší rodičovské dovolené se zaměstnavatelem nedohodla, měla byste na rodičovské dovolené být až do března 2017. V takovém případě by Vám nárok na nemocenskou nemusel vzniknout. Pokud jste se ale se zaměstnavatelem dohodla na dřívějším ukončení rodičovské dovolené a nástupu do práce, pak by Vám nárok na nemocenské dávky vzniknout mohl. Není důležité, kdy Vám končí čerpání rodičovského příspěvku (čerpání rodičovského příspěvku a rodičovské dovolené jsou dvě odlišné věci, jejichž délka trvání se může lišit), důležitá je pouze délka rodičovské dovolené.
Pokud by Vám nárok na nemocenské dávky nevznikl, mohla byste se zaevidovat na úřadě práce a zažádat si o podporu v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že se na úřadě práce budete evidovat bez toho, aniž byste nastoupila byť na krátkou dobu do zaměstnání, budete mít nárok pouze na minimální podporu v nezaměstnanosti, která bude první dva měsíce činit cca 3.600 Kč a poté se bude dále snižovat.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Kupující si nepřepsal auto, automobil na sebe - co dělat?
- Nepřepsání automobilu kupujícím na své jméno - jak postupovat?

05/2015 jsem prodal auto do Rakovníka a i kupující měl bydliště v Rakovníku, vystavena plná moc na přepis, 2015 začal platit zákon o ověřené plné moci, kterou jsem samozřejmě neměl. Auto jsem prodal a v 11/2015 jsem zjistil tento fakt s plnou mocí, následovala cesta na registr, kde jsem zjistil, že si kupující auto na sebe nepřepsal, takže nedodržel smlouvu a jsem stále provozovatelem já. K tomu všemu si kupující ani nezaložil pojištění vozidla, aby snad nebyl dohledatelný a tím ohrožuje jak mě, tak všechny ostatní okolo, zároveň ale nevím, jestli auto používá nebo mu někde stojí nepojízdné. Mamka mi vyhodila složku s obsahem Ibiza - prodáno, takže nemám smlouvu a telefonický kontakt na kupujícího, protože se hovoru z předplacených SIM karet neuchovávají.
Policie mi s tím pomoci nedokáže. Zkusil jsem si nechat vystavit nový velký a malý TP, protože jsem doufal, ze by pana šmejda třeba mohli zastavit a při kontrole by zjistili neplatné doklady a kupující by mě zkusil kontaktovat, ale doposud nic. Co dělat?
Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Za této situace bohužel příliš nezmůžete.
Kritizovaná novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zavedla značné změny v systému přepisu vozidel, kdy je možné vozidlo přepsat na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Žádost o přepis vozidla musí být podána do 10 pracovních dnů od převodu vlastnického práva k vozidlu, jinak se osoba dopouští přestupku, za který je možné uložit pokutu. Tato pokuta by měla postihnout jak nového vlastníka vozidla, tak i původního vlastníka.
Jelikož nemáte žádné podklady, bude pro Vás značně obtížné cokoliv z tvrzených skutečností prokázat. Nicméně můžete vyzvat tuto osobu předžalobní upomínkou k tomu, aby Vám poskytla potřebnou součinnost pro přepis vozidla (dostavila se s Vámi na úřad), popř. Vám udělila k přepisu plnou moc s úředně ověřeným podpisem.
Vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.
Tuto upomínku je ve Vaší situaci, kdy nedisponujete pro případ jakéhokoliv soudního řízení žádnými důkazy, vhodné napsat „ostřejším“ tónem. Doporučuji za tímto účelem v upomínce zdůraznit i případné náklady, které by této osobě vznikly v případě soudního řízení ve věci – zejména soudní poplatek, náklady právního zastoupení, další náklady účastníka řízení.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Šikana, šikanozní postup stavebního úřadu

1998, autonehoda, + dlouhá rekonvalescence, chodila jsem o berlích, (první předpoklad byl, že zůstanu na vozíku), neměla jsem skoro žádný příjem, -- z toho jsem se „nějakou dobu“ dostávala, náš RD byl rozestavěný, ale naštěstí pod střechou.
2003, Bylo mi jasné, že dům je potřeba dokončit, a tak jsem zažádala o prodloužení stavebního povolení. Z následků autonehody jsem se dostávala několik let, a tak to předchozí již pozbylo platnost.
2004-2005, Následovala dlouhá „písemná debata“, s dopisy do vlastních rukou, radil mi jednak můj stavební dozor, (velmi schopný pan Ing - stavební), a také jeden velmi dobrý odborník na bezpečnost práce, - můj dobrý známý.
Myslím si, že je dobré sdělit i to, že mému stav. dozoru i mému kamarádovi, (co se zabývá bezpečností práce), se dopisy ze stav. úřadu jevily jako „šikanózní“. Všechny ty dopisy ze stav. úřadu mám uschované, u přátel.
2005, Stav. úřad vytvořil „falešný“ statický. posudek, ten mi ani neposlali, dozvěděla jsem se o něm – jinou cestou.
Došla jsem na stav. úřad a ten „falešný“ posudek mi ani neokopírovali, a při návštěvě domu, za účelem prohlídky, ani nečekali až přijedu, -- přijela jsem na sch. včas, ale- klidně vlezli do baráku dřív. To je také zdokumentováno.
2005-2006, Nechala jsem udělat oponentní statický posudek, (s kulatým razítkem), ten dělala renomovaná firma, -- ta dělá i posudky továrních hal, mostů, + došli jsme s jedním – panem stavařem – byl to spolumajitel stav. firmy, na stav. úřad a sdělili jsme, že máme oponentní stav. posudek. Tento oponentní statický posudek mám také uschovaný.
2006-2007, Nastalo pak něco, o čem se mi těžko píše, -- vlastně i těžko mluví, - týká se to možnosti dále existovat v RD,
Domovní dveře byly otevřené dokořán, skoro pokaždé, když jsem přišla z práce domů, -- přestože jsem je ráno při odchodu z domu zamkla. V baráku jsme neměly žádné cenné věci, nebylo co zcizit. Nepomohla ani výměna zámku. Další členové rodiny již z domova odešli - necítily se v domě bezpečně, a já pak už také ne. Připadalo mi to jako kdyby měl někdo zájem abych někam „zmizela“. Podala jsem i trestní oznámení, na neznámého pachatele, s podezřením na urč. osobu, ale nedostala jsem žádnou odpověď.
2007 - a později, Sehnala jsem si práci uklízečky, psychicky jsem byla úplně na dně. Za úklid podle normy, 4 – hod – urč. plocha – vytírání podlahy, (ve skutečnosti se to nedalo udělat za kratší dobu než 6 –hodin), jsem dostávala 3500 – 4000 Kč za měsíc. Byla jsem ráda, že mám aspoň to, nebyla jsem schopná nic jiného dělat.
V tom domě jsme bydleli 20 let, koupila jsem jej v roce 1986, na dvě půjčky, které jsem splácela z mého platu.
Mezitím dal stav úřad povolení k výstavbě jednomu sousedovi, myslím že v roce 2004, + náš dům stíní na jejich zahradu, od jihozápadu.
Toť zatím popis skutku, snažila jsem se aby to bylo pokud možno chronologicky. Podklady mám uschované, -- u spolehlivých lidí, za dané situace je stále nemohu mít u sebe. Co nejdříve naskenuji alespoň ten posudek a další nejdůležitější podklady.
V příloze je situační mapka, 1 je náš pozemek, 2 je soused, 3 je pozemek starosty.
Konkrétní doklady - v papírové podobě,
1. Falešný statický posudek, mého RD,
2. Oponentní statický posudek,
3. Dopisy, -- komunikace se stav. úřadem,
4. Trestní oznámení, poslané na místní pobočku Policie.
Zdravím Vás a přeji, ať se Vám dobře daří, p. Milada

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jak předmětné stavební řízení skončilo, tzn. zda Vám byla platnost stavebního povolení prodloužena či nikoli, popř. zda toto řízení dosud probíhá.
Pokud stavební řízení dosud probíhá, můžete se obrátit na nadřízený stavební úřad (krajský úřad) a iniciovat zde přijetí některého z opatření proti nečinnosti (dle § 80 správního řádu).
Proti nevhodnému chování některého úředníka nebo proti postupu stavebního úřadu můžete podat k tomuto stavebnímu úřadu stížnost. Dle § 175 správního řádu platí, že:
- podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu;
- stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam;
- stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení; tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené;
- stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení; o vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn;
- byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě;
- má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
Pokud Vám nesprávným postupem stavebního úřadu (např. průtahy ve správním řízení) vznikla škoda, není vyloučeno, abyste byla ze strany státu odškodněna (a to dle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem). Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné znát více podrobností.
V této věci se můžete obrátit s podnětem také na veřejnou ochránkyni práv:
www.ochrance.cz
Není-li Vaše domovní svoboda v současné době již narušována, nemá patrně smysl obracet se na Policii ČR s novým trestním oznámením. Byla-li věc Policií ČR před několika lety odložena, nelze očekávat, že by byl pachatel v současné době vypátrán. Je-li však Váš dům navštěvován nezvanými osobami i v současné době, je namístě Policii ČR samozřejmě kontaktovat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Převod zaměstnanců do nově vzniklé firmy - práva a povinnosti zaměstnanců
- Změna zaměstnavatele příkazem od zaměstnavatele - práva a povinnosti zaměstnanců

Pracuji ve společnosti A, kterou 100% vlastní spol. B. Se spol. A mám uzavřenu Pracovní smlouvu na dobu neurčitou.
Z rozhodnutí zaměstnavatele dojde k „převodu“ pracovníků do společnosti C, kterou též vlastní spol. B, a to z 55%. Jedná se o novou pracovní smlouvu, nové pracovní zařazení, stejná práce.
Přesnou formu „převodu“ neznáme, mluví se obecně o „převodu“. V nové společnosti C bychom měli pracovat od 1.7.2016. „Převod“ není dobrovolný.
Nevíme, zda-li stávající prac. poměr bude ukončen Dohodou, výpovědí nebo převodem.
V nové společnosti C budeme mít nové pracovní smlouvy na dobu neurčitou.
Dotazy:
1) máme/nemáme podepsat dohodu o skončení pracovního poměru? Musí být doplněno nějaké ustanovení o odstupném?
2) máme/nemáme si nechat dát „výpověď“ z pracovního poměru – musel by být uveden důvod ukončení prac. poměru?
3) Kdy bychom měli nárok na odstupné a v jaké výši?
4) Pokud si nechám dát výpověď z organizačních důvodů a dostanu odstupné, mohu následně nastoupit do spol. C?
Stávající zaměstnavatel A tvrdí, že nám zabezpečil stejnou práci a že nárok na odstupné nemáme.
Žaneta

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popisovaném případě se pravděpodobně jedná o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Z rozhodnutí zaměstnavatele tak dochází u zaměstnanců ke změně subjektu zaměstnavatele, zaměstnanci však nadále vykonávají stejnou práci, pouze pod jiným zaměstnavatelem. Přechod není dobrovolný, ale zaměstnanci mají možnost rozvázat pracovní poměr výpovědí. Na odstupné mají však nárok pouze v případě uvedeném v § 339 a ZP, tj. soud by musel určit, že v souvislosti s přechodem došlo k podstatnému zhoršení pracovních podmínek zaměstnance.
V daném případě by měl zaměstnavatel zaměstnancům oznámit, že dochází k přechodu, dosavadní pracovní poměr se neukončuje. Nové pracovní smlouvy je možné sepsat, ale není to nutné, měla by to však být pouze formální náležitost (změna subjektu zaměstnavatele) bez podstatných změn pracovních podmínek, to není přípustné.
Je však pravdou, že někdy zaměstnavatelé dosavadní pracovní poměr ukončují, není to ale v souladu se zákonem. K ukončení výpovědí ze strany zaměstnavatele není zákonný důvod, pokud budete znovu zaměstnáni u jiného subjektu a navíc by zaměstnavatel např. u výpovědi z organizačních důvodů musel zaměstnancům platit odstupné, což je pro něj samozřejmě nevýhodné. Dohodu o ukončení pracovního poměru podepisovat nemusíte.
Pokud bych to měla shrnout, tak skutečně na odstupné nárok nemáte, můžete ze své vůle ukončit pracovní poměr.

__

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Nájemní smlouva na dobu určitou a automatické prodloužení nájmu při užívání bytu nájemcem, nájemníkem
- Užívání bytu nájemcem i po ukončení smlouvy - automatické prodloužení nájemní smlouvy

Známá bydlí v nájemním bytě již 14. rok ale nájemní smlouvu měla pouze na dobu určitou na 1rok. Jiná smlouva, ani ústní neexistuje, nájem platí známá pravidelně a tvrdí, že se nájemní smlouva po roce automaticky prodlužuje na dobu neurčitou. Navíc má trvalé bydliště v jiné obci, nikoliv tam, co bydlí. Její jistota mi přijde lehkovážná. Prosím, jak to tedy vlastně dle zákona doopravdy je?
Moc děkuji za odpověď. Hana

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je třeba vyjít z právní úpravy platné před 14-ti lety, tj. zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, který v ust. § 710 odst. 3 stanovil, že nájem sjednaný na dobu určitou končí uplynutím doby, přičemž pokud smlouva nestanoví jinak neuplatní se ustanovení o automatickém obnovení nájmu. Pokud to tedy není ve smlouvě sjednáno, skončil nájemní vztah uplynutím doby na kterou byl sjednán. Pokud je byt v současnosti užíván, jde o užívání bez právního důvodu a vlastníkovi náleží náhrada za bezdůvodné obohacení odpovídající obvyklé výši nájemného. Pokud je nájemné hrazeno, je nasnadě, že se žádná ze stran neexistencí nájemní smlouvy nezabývá.
Dle současné právní úpravy (ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník) může k automatické prolongaci také dojít, avšak nejdéle na dobu 2 let. Ve smlouvě si lze ujednat i prodlužování na dobu delší. Uzavření nové nájemní smlouvy je tedy třeba k založení platného nájemního vztahu doporučit.

__

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Územní plán nepočítá se stavbou na pozemku - je možné nějak obejít územní plán?

Kupoval jsem zahradu v zastavěném území s možností do budoucna vystavět stavbu. Narazil jsem na stavební úřadě, že nemohu postavit vlastně na pozemku nic. Bylo mi řečeno, že na katastr se nemohu ohlížet, pro ně je směrodatný pouze územní plán s funkční plochou využití. Nemohl bych nějakým zákonem prorazit tuto bariéru? Děkuji, Ivoš

ODPOVĚĎ:
Označení druhu pozemku v katastru nemovitostí je provázáno s případným využitím tohoto pozemku (např. ke stavbě) právě s územním plánem. Abyste mohl stavit, musíte mít vhodný druh pozemku (určeno v katastru) a dále tento pozemek musí být určený jako pozemek ke stavbě i v územním plánu, jinak Vám stavební úřad nevydá potřebné stavební povolení.
Zde můžete pouze cílit na změnu územního plánu, na kterou ovšem není právní nárok, tedy de facto můžete podat pouze podnět ke změně územního plánu, ale zda ke změně dojde, záleží čistě na zastupitelstvu obce, která územní plán (popř. jeho změnu) schvaluje.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Chlupy ze psa padají z horního balkónu bytového domu - jak se bránit?
- Hluk od sousedů, štěkání psa - jak se bránit?
- Hluk od sousedů přes den: štěkající pes budí přes den malé dítě - jak se bránit?

Sousedi nad námi si pořídili psa a ten je celý den na balkóně nebo v místnosti nad naší ložnicí. Se štěkáním po čemkoli už se pomalu smiřuji, i když je to nechutné a budí mi tím dítě, ale co nemůžu překousnout je náš balkón plný černých chlupů. Cokoli tam nechám, je jich plné, sušící se prádlo nevyjímaje. Máme malého chlapečka (17 měsíců) a nebaví mě pokaždé balkón zametat, než ho tam pustím. Nehledě na to, že ty chlupy taháme na papučích i do místností.
Jak se dá proti takovým sousedům postupovat? Nechce se mi smířit s tím, že balkón přestaneme používat nebo že jediným řešením by bylo se odstěhovat. Domluva s nimi není, už dvakrát nás vytopili a ani se nepřišli omluvit a nabídnout kompenzaci škody.
Původně byli všichni nájemníci členy družstva, dnes (29.04.2016) 4 byty v osobním vlastnictví a 2 družstevní byty.
Děkuji, Adriana.

ODPOVĚĎ:
Obecná zásada říká, že moje právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. V tomto konkrétním případě sousedé nemají právo zasahovat do Vašeho vlastnického práva a znemožňovat Vám tak jeho pokojný výkon. V teorii je to snadné, hůř se pak postupuje v praxi. Doporučuji sousedy písemně vyzvat k nalezení nějakého řešení Vašeho problému byť píšete, že s nimi není moc řeč, přesto doporučuji tento krok nevynechat. Pokud nebudete úspěšná, zkuste problém přednést na shromáždění vlastníků jednotek. Přeci jen by se Vám hodila větší podpora. Pokud ani zde nebudete úspěšná zbývá už je obecní úřad a věc řešit v rámci přestupkového řízení a pak už jen soud.


__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zrušení stavebního povolení, investor stavbu dokončil a čerpá na ni dotaci
- Čerpání dotace na stavbu se zrušeným stavebním povolením, stavba dokončená nelegálně načerno (povolení vydané porušením stavebního zákona a správního řádu)
- Nelegálně načerno dostavěná stavba (zrušené stavební povolení pro porušení zákonů) a čerpání dotace na tuto stavbu
- Nelegální stavba (zrušené stavební povolení pro porušení zákonů) a čerpání dotace na tuto stavbu

Jsme majitelé pozemku a nemovitosti, sousedícího se stavbou, jejíž stavební povolní bylo zrušeno z důvodu porušování stavebního a správního řádu (neproběhlo ÚŘ, nebyli vymezeni účastníci řízení, stavební řízení ani stavební povolení nebylo vyvěšeno na úřední desce, velikost stavby ve SP neodpovídala realizaci stavby-byla dvojnásobná). Investor stavbu přes protesty majitelů sousedících pozemků dokončil a na stavbu čerpal dotaci, přestože si byl vědom, že porušuje právní předpisy, normy i vyhlášku o odstupu mezi stavbami na pozemních komunikacích. V kolaudačním souhlasu je uvedeno jiné stavební povolení, než které se na stavbu vztahovalo. Je možné po 2 letech udělat opravu nesprávnosti na již zrušené stavební povolení? Nyní probíhá druhé obnovené stavební řízení. Jak lze nahlížet na čerpání dotace, jestliže stavební úřad a investor vědomě porušovali právní předpisy při projednávání stavby a stavba je nyní nelegální Je to v souladu
s legislativou na čerpání dotací nebo se jedná o neoprávněné čerpání dotace nebo o pokus o dotační podvod? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle stavebního zákona.
Zrušení původního stavebního povolení nebrání tomu, aby bylo vydáno nové stavební povolení.
Stavební úřad je povinen před vydáním kolaudačního souhlasu přezkoumat, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí a povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí.
Pokud stavební úřad nezjistí závady, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby. Tento kolaudační souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení (podle správního řádu – ust. § 94 a násl. správního řádu), které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků. Ve Vaší situaci již vypršela lhůta pro zahájení přezkumného řízení.
V případě ovšem, že stavební úřad zjistí nedostatky, není oprávněn vydat kolaudační souhlas.
Co se týká otázky dotací, zde nelze paušalizovat, jelikož dotace se odlišují (v mnoha bodech) podle jejich poskytovatele a schváleného dotačního programu, kdy je do značné míry umožněno orgánu, který dotaci zastřešuje, činit kroky a úkony podle konkrétních okolností.
Dotačního podvodu dle trestního zákoníku se může dopustit ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Dále také ten, kdo použije, v nikoli malém rozsahu (nejméně 25.000,- Kč), prostředky získané účelovou dotací na jiný než určený účel.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Osoba v evidenci úřadu práce nepřiznala nemovitosti - pokuta, vrácení sociálních dávek a hmotné nouze
- Osoba v evidenci úřadu práce nepřiznala dotace od státu - pokuta, vrácení sociálních dávek a hmotné nouze
- Nepřiznání majetku a pobírání sociálních dávek a hmotné nouze - pokuta, vrácení dávek a hmotné nouze

Jsem od roku 2012 evidována na pracovním úřadu a pobírám sociální dávky - životní minimum a také dávky v hmotné nouzi. Dohromady okolo 8000 Kč měsíčně. Zároveň jsem vlastníkem nemovitosti, ve které bydlím, ale také nemovitosti, která patří mým rodičům, ale kupní smlouva je psaná na mě, jelikož rodiče chtěli předejít případnému dědickému řízení, takže tato nemovitost je v katastru také vedena na mě. Dále jsou na mě napsané pozemky, dohromady asi 2 ha, které ale nemohu užívat s ohledem na můj špatný zdravotní stav, takže jsem je přenechala známému, který je využívá pro ovce a kozy. Na tyto pozemky máme mezi sebou smlouvu - užívání za 1 Kč a údržbu.
Pochybila jsem nejspíš v tom, že jsem zmíněnou nemovitost, kterou užívají moji rodiče, ani tyto pozemky, neuvedla ve výpisu majetku při žádosti o sociální dávky, jelikož mě to ani nenapadlo, když ani jedno neužívám.
Situace se také komplikuje tím, že ovce a kozy jsou také hlášeny na mě, protože mám na sebe psané číslo hospodářství, ale vše má v užívání můj známý, on si sám také vše financoval. Za rok 2013 a 2014 mě požádal, abych na pozemky podala žádost o dotaci u SZIFu, která mi také byla vyplacena na můj účet a já mu peníze předala na financování péče o zvířata. Za rok 2013 to bylo asi 20.000 Kč a 2014 asi 7.000 Kč. Na pracovním úřadu jsem však dotaci jako příjem nehlásila, právě proto, že nebyla pro mě, ale zřejmě to byl špatný postup. Nevím, zda jsem měla nárok na dotaci, když jsem pozemky pronajala a zvířata byla psaná na mě a také nevím, zda jsem měla nárok na proplácení sociálních dávek, když jsem neuvedla vlastnictví pozemků (pole a pastvina) a nemovitosti, kterou užívají rodiče.
Můžete mi, prosím, napsat, jak nyní postupovat a jak bych mohla být postihnuta, zda bych měla vrátit dotaci, nebo dávky v hmotné nouzi, nebo zda bych mohla platit i nějakou pokutu, případně jinou možnost?
Děkuji za odpověď. Yvona

ODPOVĚĎ:
Jak sama tušíte, to, že jste ve formuláři nazvaném „Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech“ neuvedla vlastnictví nemovitého majetku (budov a pozemků), nebyl správný postup. Ve výše uvedeném formuláři je jednoznačně formulovaný dotaz na to, zda nemovitý majetek vlastníte či nikoliv. Skutečnost, že nemovitý majetek nevyužíváte, není v tomto případě podstatná. Podstatné je to, že jste vlastníkem takového majetku a tudíž jste vlastnictví tohoto majetku měla do formuláře uvést. Vzhledem k tomu, že jste ve formuláři uvedla nepravdivé údaje, je pravděpodobné, že Vám na základě těchto nepravdivých údajů byly dávky pomoci v hmotné nouzi vyplaceny neoprávněně. V případě uvedení pravdivých údajů by po Vás totiž úřad práce mohl požadovat, abyste svou tíživou finanční situaci vyřešila nejprve prodejem zmíněného nemovitého majetku.
Podle § 51, odst. 1 zákona o pomoci v hmotné nouzi platí, že pokud dávka byla přiznána nebo její výše stanovena na základě nepravdivých, neúplných nebo zkreslených údajů, sdělených příjemcem, je příjemce povinen částky neprávem přijaté vrátit. Paragraf 61, odst. 7 téhož zákona pak říká, že povinnost vrátit dávku poskytnutou neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Pokud se tedy úřad práce dozví, že jste při žádosti uvedla nepravdivé údaje, může po Vás požadovat vrácení neoprávněné vyplacených dávek za dobu až tří let zpětně, nemůže již ale požadovat vrácení dávek vyplacených v roce 2012 a v první polovině roku 2013. Nyní tedy máte dvě možnosti: buď nadále pobírat dávky a doufat, že úřad práce výše uvedené skutečnosti nezjistí (ale může se tak kdykoli v budoucnu stát) nebo úřadu práce přiznat svoji chybu, vysvětlit celou situaci a doufat, že úřad práce nebude požadovat vrácení vyplacených částek v plné výši.
Co se týče dotací od Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) pouze z informací uvedených ve Vašem dotazu nedokáži posoudit, zda jste měla na výplatu těchto dotací nárok či nikoliv, protože neznám podmínky pro výplatu těchto dotací.

__

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽ.
- Porušení dohody o vypořádání SJM po rozvodu - jeden z manželů nechce nemovitost prodat
- Porušení dohody o vypořádání SJM po rozvodu - jeden z manželů nechce byt prodat
- Manžel nechce prodat byt ač se k tomu zavázal v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?
- Manželka nechce prodat byt ač se k tomu zavázala v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?
- Porušení dohody o vypořádání SJM po rozvodu - jak postupovat?
- Manžel nechce prodat rodinný dům ač se k tomu zavázal v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?
- Manželka nechce prodat rodinný dům ač se k tomu zavázala v dohodě o vypořádání SJM po rozvodu manželství - jak postupovat?

Ve vypořádání majetku po rozvodu je uvedeno, že manžele prodají byt v osobním vlastnictví a finanční částku si rozdělí stejným dílem. Již před rozvodem cca 6. měsíců byl byt nabídnut čtyřem realitním kancelářím. Vzhledem k tomu, že jeden z manželu trvá na vysoké ceně za prodej bytu, nelze tento byt prodat. Matka s dcerou
bydlí v podnájmu o výměře 20 metrů čtverečných. Otec využívá 3 pokojový byt. Po posledním tel. hovoru otec ten byt nechce prodat.
Prosím, poraďte jak lze vyřešit tento problém.
Děkuji. Irena

ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, zda je již byt v katastru nemovitostí zapsán jako podílové spoluvlastnictví. To by totiž bylo jediným řešením této situace. Z titulu podílového spoluvlastnictví by se paní, která v bytě nebydlí, mohla domáhat po bývalém manželovi, který v bytě zůstal, úhrady nájmu. Dále by mohla svůj ideální podíl na bytě nabídnout k prodeji, případě věc řešit žalobou na vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pro bližší rozbor případu by v tomto případě bylo nutné dohodu o vypořádání SJM shlédnout.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození auta uvolněným krytem kanálu u bytového domu - kdo hradí škodu?
- Pronájem bytu s garáží a poškození auta uvolněným poklopem - náhrada škody
- Poklop kanálu na soukromém pozemku poškodil auto, automobil - kdo zaplatí škodu?

Máme pronajatý byt a k tomu patří garáž včetně prostoru před garáží. Byt se nachází v bytovém domě s dalšími 2 byty. Dle sousedky každý majitel bytu vlastní virtuální 1/3 z pozemku před domem, což jsou právě tyto prostory pro vjezd do garáže a krátký chodník. Přesně mezi dvěma nájezdy do garáže je kanál k revizní šachtě odpadní vody z domu (dle info z kanalizací patří k domu), u kterého není zajištěný poklop a ten se vyklápí - uvnitř je poškozená skruž. Sousedé tvrdí, že tento kanál je poškozený již od kolaudace domu (cca 2006-2016). A mně se stalo, že jsem autem (kolem od auta) najela na kanál, poklop se vyklopil tak, až úplně vyskočil z kanálu a poškodil mi auto - oprava cca 10.000,-Kč. Majitelka bytu je v cizině a veškeré věci spojené s bytem řeší osoba, určená majitelkou. Ptala jsem se tedy, zda mají pojištění pro podobné případy, ale tvrdí mi, že nic takového nemají. Mně tedy zajímá, zda je zákonem dáno, mít pojištění pro podobné případy (když někdo v zimě uklouzne na chodníku, který patří k domu, do kanálu může spadnou třeba dítě), zda mohu opravu vozu dát k náhradě majiteli bytu? Nebo zda se budou podílet všichni tři majitelé bytů?
Předem děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Pojištění pro takové případy není povinností, nicméně pokud se stane, že se na pozemku zraní osoba nebo je způsobena špatným stavem pozemku škoda na majetku, odpovídá za škodu vlastník takového pozemku, pokud není pojištěn, pak to nehradí pojišťovna, ale přímo vlastník ze svých prostředků. Ve Vaší situaci je nutné zjistit, komu pozemek, na němž se kanál nachází, patří, a ten je povinen Vám škodu nahradit. Je otázkou, zda v části, kde k události došlo, není pozemek chápán jako pozemní komunikace, jejímž vlastníkem je buď stát nebo obec. Doporučovala bych tedy nejdříve zjistit z evidence nemovitostí - www.cuzk.cz, kdo je vlastníkem pozemku a po něm posléze chtít nahradit škodu na vozidle.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavba plotu na hranici pozemků - soused nesouhlasí, jak postupovat?
- Soused nesouhlasí se stavbou plotu na hranici pozemků - co můžu dělat?

01/2016 jsme zkolaudovali novostavbu RD, který je postaven ve staré zástavbě, tedy mezi dlouhodobými vlastníky nemovitostí. Již před kolaudací jsme věděli, že jsme navýšili terén oproti projektu cca o 30 cm. Tím jsme se ovšem dostali výš oproti sousednímu pozemku. (pokud bychom se drželi původního projektu, navýšení by vzniklo také cca 1 metr, nyní je to cca 130 cm). Samozřejmě jsme udělali podezdívku, pod kterou jsme vykopali rigol 5O cm hluboký a vysypali štěrkem kvůli odvodněni. Soused s tím souhlasil. Při kolaudaci jsme na toto "samozřejmě" neupozornili a kolaudace proběhla v pořádku.
Nyní užíváme dům cca půl roku a zjistili jsme, že náš soused (má cca 3 metry od našeho pozemku pergolu), je velmi hlučný, resp. jeho velká rodina pořádá pravidelné oslavy, mají několik psů, koupil si je až po našem nastěhování, prostě náš velmi obtěžuje. Proto jsme sousedovi navrhli, že si na společné hranici pozemku postavíme plot (dřevo-dílce), který sami i financujeme. Soused souhlasil, po koupi materiálů ale odmítl. Poté nás po prvním větším dešti obvinil z vytopení jeho pozemků. Dokonce na nás podal i udání na stavebním úřadě. Tam mi sdělili, že je vše v pořádku, kolaudace byla také v pořádku a souseda přemluvili, ať je v klidu. Takže nyní pouze čekáme, co přijde znovu. Mám vysazené túje cca 1 m od pozemků, samozřejmě předpokládám, že až dorostou, bude je chtít odstranit. Při větší výměně názorů mi jasně řekl, že pozemek si chtěl koupit on. Chtěla bych Vás velmi poprosit o radu, jak postupovat dále - v každém případě se chci pokusit přes stavební úřad požádat o umístění nového plotu cca 50 cm od jeho pozemku, výšku 180 cm (pro něho to ale bude již cca 280 cm), dřevěný plot.
Můj dotaz zní - souhlas souseda samozřejmě nedostanu, takže půjdeme asi do stavebního řízení a mne zajímá, jak bude úřad postupovat. Může soused poukázat na výšku úrovně s tím, že jsme moc vysoko a on plot proto nechce, můžeme mu v budoucnu i stínit - -jeho túje cca 2 m od pozemků jsou 4m vysoké). Může úřad zjistit i po kolaudaci, že máme terén zvednutý více? Soused to neví. Myslíte, že je možné získat od úřadů povolení? Jde pouze o plot, chceme trochu soukromí.
Předem Vám velmi děkuji za radu. Karel

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi si dovolím opravu chyby, které se v dotazu dopouštíte, když uvádíte, že pro výstavbu oplocení bude zapotřebí zahájit stavební řízení. Dle § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona je totiž k výstavbě oplocení zapotřebí územní souhlas (tzn. že v těchto případech se stavební řízení vůbec nezahajuje).
Nepodaří-li se Vám od souseda získat písemný souhlas s Vaším stavebním záměrem, nebude možné, aby stavební úřad vydal územní souhlas, nýbrž dojde k zahájení územního řízení (na jehož konci vydá stavební úřad územní rozhodnutí o umístění stavby dle § 79 stavebního zákona).
O zahájení územního řízení bude Váš soused stavebním úřadem samozřejmě vyrozuměn, přičemž jako účastník tohoto řízení bude oprávněn vznášet v jeho rámci své námitky. V tomto ohledu poukazuji zejména na § 89/3 a 6 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- účastník řízení je povinen ve svých námitkách uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují stanovený rozsah, se nepřihlíží;
- námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti; nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci.
Váš soused je tedy oprávněn v rámci územního řízení namítat prakticky cokoli, stavební úřad by se měl nicméně zabývat pouze námitkami, které jsou objektivní a racionální (jakékoli spekulace jsou nepřípustné). Skutečnost, že Váš soused vznese své námitky, proto neznamená, že by bylo získání územního rozhodnutí znemožněno; stavební úřad se může s námitkami Vašeho souseda vypořádat a územní rozhodnutí vydat.
Pochybuji vcelku o tom, že by stavební úřad v rámci zahájeného územního řízení přeměřoval výšku terénu Vašeho pozemku ve srovnání se stavebním povolením.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Vykonstruovaná okamžitá výpověď od zaměstnavatele - jak ji napadnout?
- Napadnutí neoprávněné okamžité výpovědi od zaměstnavatele - postup, informace

Chytla jsem zdravotní problémy v práci. Po návštěvě lékaře a po vyšetření krevního obrazu a moci mě Pan doktor ujistil, že jsem nadále schopna vykonávat svoji práci, tudíž jsem v pořádku. Po úvaze se zemestnavatelovi strany jsme se domluvily na pár dní dovolené, abych si odpocinila s tím že zaměstnavatel po mě chtěl, abych hrála bolest zad u lékaře, abych si pravděpodobně na půl roku odpočinula. Což se mi nelíbilo. Po té jsem si to rozmyslela s tím, že nebudu hrát bolest zad a odmítla jsem jít k doktorovi na neschopenku. Což mi bylo ze strany 3 mích nadřízených zdeleno, že pro mé práci nemají a že jsme se domluvily jinak. Na to jsem jim řekla, že divadlo hrát nebudu a chci nastoupit do práce. Odpověď Paní šéfové (p. ŠALAMOUNOVÉ) mi bylo zdeleno, že takhle jsme se nedomluvily, že pro mé práci nemá, že si pracně schanela náhradu na půl roku, což náhrada tam je "zatím" na půl roku. Po té jsem chtěla ze strany zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru, když nemají pro mé práci. Po té se P. Šalamounova zvedla ze židle a řekla, že tohle semnou dále nebude řešit až do doby kdy se vrátí jeden ze spolumajitelů. A odešla. Na to mi volal manžel paní majitelky, s tím že jsme se domluvily trochu jinak a údajně jsem tam mela odcizit maso. Když jsem panu majiteli vysvětlila po telefonu, že nemají žádné důkazy na to, že jsem maso odnesla, tak mi bylo zdeleno, že den, kdy jsem mluvila s Paní Šalamounovou jsem měla být údajně v práci a bylo mi zdeleno že dostanu za A. To bylo 11.7.2016. Dne 14.7.2016 mi byla obdržená zásilka české Pošty od zaměstnavatele, že jsem hrubě porušila pracovní podmínky za dny 6.7 - 7.7 - 11.7.2016. Na dny 6a7.7 jsme byly s Paní Šalamounovou přes sms zprávy domluvené na dovolené, kterou paní Šalamounova potvrdila v sms datované 5.7.2016 to je můj problém a nevím jak ho řešit budu moc ráda za jakoukoliv odpověď a radu
Děkuji Monika

ODPOVĚĎ:
Pokud máte od nadřízené potvrzenu dovolenou, byť přes sms zprávu, má se za to, že daný den Vám zaměstnavatel nařídil dovolenou. Jinak obecně platí, že buď zaměstnavatel chodí do zaměstnání dle dopředu naplánovaných směn, nebo čerpá dovolenou nebo se zaměstnavateli omluví pro překážky v práci na jeho straně. pokud zaměstnanec nepřijde do práce, aniž by nastala jedna z těchto skutečností, pak má zaměstnavatel právo posoudit jeho nepřítomnost jako neomluvenou absenci. Pokud nesouhlasíte se stanoviskem zaměstnavatele, že jste hrubě porušila své povinnosti, tak máte nárok mu toto písemně sdělit. Zaměstnavatel Vás samozřejmě nemůže nutit k tomu, abyste byla určitou dobu v dočasné pracovní neschopnosti.

___

OBČAN-DĚDICTVÍ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vyplacení dědice po dědickém řízení a vlastnictví vyplaceného majetku jen jednou osobou - Nejvyšší soud rozhodnutí zrušil, co teď?
- Nejvyšší soud zrušil rozsudek o dědění majetku - co dělat při již vyplaceném spoluvlastnickém podílu?

2014 vstoupila v právní platnost usnesení o dědictví po mé zesnulé matce (zemřela 2009).
Největší položkou v dědictví byl její byt, který jsem zdědil na 1 s mým bratrem.
2015 vstoupila v právní platnost usnesení na to, že jsem vyplatil bratra a byt byl celý můj. Toto jsem musel učinit tím (s bratrem jsou problémy), že jsem požádal soud o zrušení spoluvlastnictví a bratra vyplatil. Stal jsem se tedy jediným vlastníkem bytu po zesnulé matce.
2016 ale vstoupila v právní platnost nové usnesení notáře, neboť na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, bylo původní usnesení z právní mocí 2014 přepracováno.
Vlastnictví k bytu (ale i v jiných položkách) mám teď cca 49%, bratr cca 49%, a nově ještě závětní dědic cca 2% (vnuk zůstavitelky a můj syn, který měl zdědit stavební spoření).
V novém usnesení notáře z r. 2016 ohledně bytu je napsáno :
"Dědici zůstavitelky mají každou majetkovou položku v spoluvlastnictví a to včetně bytu …. Po právní moci tohoto usnesení proto bez souhlasu pozůstalého vnuka M. K. nelze vycházet ze smíru schváleného usnesením OS 10 …… ze dne 21.4.2015. “
Rád bych se zeptal, jak mám obnovit mé výlučné vlastnictví k bytu. Má mi můj syn (vnuk zůstavitelky) převést své cca 2% a jak? Co s už vyplaceným bratrem?
Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
Pokud je v usnesení notáře uvedeno, že "bez souhlasu vnuka nelze vycházet ze smíru.", pak nejjednodušší varianta bude, když Vám Váš syn své 2% převede. Tento úkon bude chápán jako jeho souhlas a věc tím bude vyřízená. Nepíšete, zda je Váš syn již zletilý - pokud ano, využijte výše uvedeného doporučení, pokud není, pak bude věc komplikovanější, neboť všechny jeho úkony musí schválit soud a ten zkoumá, zda tyto úkony jsou v jeho zájmu. Zde by teoreticky mohla nastat komplikace, neboť soud by nemusel souhlasit s tím, že se Váš syn zbavuje majetku. Pak by se toto muselo do katastru nemovitostí promítnout tak, že on je vlastníkem 2% nemovitosti a Vy 98%.

___


OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Příslib přednostního prodeje bytu po smrti majitele vnukovi - vymahatelnost ústního slibu
- Příslib předkupního práva bytu po smrti majitele vnukovi - vymahatelnost ústního slibu
- Dědic nesouhlasí se slíbeným předkupním právem bytu vnukovi - vymahatelnost ústního slibu
- Vymahatelnost ústního slibu, příslibu
OBČAN-BYDLENÍ
- Zřízení trvalého bydliště - je to obdoba smlouvy o nájmu, pronájmu?

Koupě bytu: Od 03/2015 bydlím v bytě po mé již zesnulé babičce. Babička byla umístěna do zařízení s pečovatelskou službou DPS z důvodu vážné nemoci a ještě před tímto umístěním byla částečně zbavena svéprávnosti.
Jeden z mých strýců se stal opatrovníkem babičky i jejího majetku. Z důvodu, že by babičky důchod nepokryl platby v zařízení a i platby za byt, se její děti dohodly (v čele s opatrovníkem), že mi byt pronajmou a až dojde na vypořádání dědictví, bude znalcem stanovena cena, bude byt přednostně nabídnut mě k odkoupení. Bohužel se tak stalo bez smlouvy a vše proběhlo jen ústní dohodou. Já jsem s tímto návrhem souhlasil, nastěhoval se do bytu a s opatrovníkem jsme vyřídili mé trvalé bydliště v bytě (současně zde měla až do úmrtí trvalé bydliště i má babička). Po smrti babičky 05/2016 jsem ale začal mít osobní spory s druhým strýcem (dědicem) a netají se tím, že bude proti tomu, aby se prodal byt mě. Svoje stanovisko nechce za žádnou cenu změnit ani po naléhání z mé nebo opatrovníkovi strany, že dohody se mají dodržovat. Nutno dodat, že všechny poplatky v bytě řádně platím. Babička měla čtyři děti, její manžel zemřel již před několika lety, takže dědicové jsou jen čtyři.
Otázky:
1.) Pokud bude při prodeji bytu strýc i nadále proti prodeji mé osobě z čistě osobních důvodů, mohu se na základě předešlé ústní dohody proti tomu nějak bránit? Nestačí souhlas tří ze čtyř dědiců? V bytě jsem udělal se souhlasem opatrovníka menší rekonstrukci za mé náklady (výměna starých kohoutkových vodovodních baterií za pákové, výměna WC, svítidla, výmalba pokoje…) a proto se cítím poškozen strýcovým postojem.
2.) Když jsem s opatrovníkem na úřadě vyřizoval své trvalé bydliště v bytě. Dá se to chápat, že jsem nájemníkem na dobu neurčitou i když jsme neudělali smlouvu o pronájmu?
3.) Pokud bych si nakonec ten byt nemohl koupit, jsem povinen do bytu pouštět případné zájemce o koupi bytu?
Děkuji
Miloš

ODPOVĚĎ:
Danou domluvu by bylo možné chápat jako ujednání o předkupním právu. Toto nemusí být ze zákona ujednáno písemně, nicméně pokud by jeden z dědiců nesouhlasil s jeho realizací, nezbylo by Vám, než to prokazovat v soudním řízení, kdy by Vám ostatní dědicové museli potvrdit, že jste s babičkou měl ujednáno předkupní právo na byt, a bylo ujednáno, že tento závazek má přecházet i na její dědice.
K Vašim dotazům:
1. Souhlas pouze tří dědiců nestačí, musí souhlasit všichni, jinak byste se musel bytu domáhat z titulu výše popsaného předkupního práva. Pokud jste do bytu investoval, máte právo chtít od dědiců vrátit investice do bytu.
2. Trvalý pobyt je pouze evidenční údaj a nemá s nájemním vztahem nic společného. Nezakládá jakékoliv právo k bytu a i když máte v bytě trvalé bydliště, může Vás případný nový majitel bytu nechat soudně vystěhovat.
3. V podstatě jste povinen zájemce pouštět od okamžiku, kdy bude zřejmé, kdo je novým majitelem bytu- tedy až po ukončení dědického řízení. Protože pokud byt nemá nového vlastníka, těžko Vám může někdo dávat pokyny, že ve vztahu k bytu něco musíte či nesmíte.

___

OBČAN-BYDLENÍ
- Družstvo nechce družstevníky zaplacené byty převést do osobního vlastnictví - jak postupovat?
- Žádost člena družstva o svolání mimořádné schůze družstva - může ji předseda zamítnout?
- Nepřevedení družstevních bytů do osobního vlastnictví - jak se bránit?

Družstevní byt: 2006 byl náš bytový dům zprivatizován, vytvořilo se družstvo a abychom se mohli stát členy, odkoupili jsme každý svůj členský podíl s příslibem, že jakmile bude celý bytový dům doplacen, převedou se bytové jednotky do osobního vlastnictví. I ve stanovách byla zmíněno, že se bytové jednotky budou po roce 2010 převádět do OV. Dům je již několik let vyplacen a zatím na převod nedošlo a představenstvo družstva se k tomu ani nechystá, dokonce nechali vymazat i tu zmínku o převodu ze stanov.
Nicméně měli bychom mít jako členové družstva možnost poskytnout byt do podnájmu 3. osobě za podmínky, že získáme souhlas bytového družstva.
Ozvali se mi slušní zájemci, kteří by se rádi nastěhovali už 19. srpna 2016, ale představenstvo se údajně sejde až 7.9.2016. Termíny jejich schůzek nejsou nikde oficielně vyvěšeny a ani nám bohužel nejsou předem oznámeny. Když jsem předsedu požádala o svolání mimořádné schůze, sdělil mi, že to není tak důležité, aby se kvůli tomu museli mimořádně scházet.
Hrozí mi, že mi to zájemci takto odřeknou a já budu muset hledat další a až je seženu, tak bůh ví kdy bude mít představenstvo zase schůzku, tak mi zase odřeknou a takhle to může být stále dokola.
Je proti tomuto nějaké odvolání? dá se proti tomuto nějak bránit? Když pošlu žádost o souhlas doporučeně, platí, že mají 30 dní od doručení čas na vyjádření a pokud se nevyjádří v dané době, bere se to jako souhlas z jejich strany?
Předem děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Dle nového občanského zákoníku souhlas k podnájmu nepotřebujete, pokud v bytě nadále budete bydlet i Vy - tedy např. pokud byste dávala do podnájmu jen pokoj. Pokud v bytě trvale nebydlíte, pak platí ust. § 2275 odst. 2, kde je uvedeno, že "Žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu." Pokud tedy stanovy družstva přímo neuvádí, že je zakázáno dát byt do podnájmu, pak nečekejte na žádnou schůzi, k rukám vedení družstva adresujte písemnou žádost, pokud se družstvo do měsíce nevyjádří, má se za to, že souhlas je dán a nic Vám nebrání byt do podnájmu dát.

__


RŮZNÉ-STAVBY
- Co se započítává do koeficientu zastavění pozemku
- Co patří do koeficientu zastavění pozemku
- Zpevněná plocha a zpevněná zastřešená plocha - patří do koeficientu zastavění pozemku?

Na pozemek se vztahuje regulativ v textové části územního plánu „koeficient zastavění pozemku 0,10 při velikosti pozemku pro stavbu rekreační chaty nebo rodinného domu 1 800 m2“. Pozemek je o velikosti 2900 m2 a záměrem je vybudovat na něm stavby, které jsou v souladu s územním plánem ÚP (rodinný dům + garáž) o velikosti zastavěné plochy těchto dvou staveb celkem 290 m2. Tímto bychom splnili i požadavky územního plánu, avšak můj dotaz zní zda se do zastavěnosti pozemku (v UP doslovně popsané takto „Koeficient zastavění pozemku udává maximální podíl zastavěné plochy všech objektů na daném pozemku k celkové ploše tohoto pozemku.) započítávají i některé z těchto ploch:
- Zpevněné plochy (příjezdové cesty, terasy na terénu, chodníčky)
- Zpevněné zastřešené plochy (konkrétně zastřešená plocha mezi garáží a domem – pro letní posezení)
Lze v případě, že by se tam zmíněné plochy započítávali tento regulativ obejít (změna stavby před dokončením na později již vybudované chodníčky a příjezdové cesty, nebo místo zpevněných ploch využít zatravňovací dlaždice, stavby vedené jako dočasné, apod.) případně lze s dobrou pravděpodobností na úspěch žádat o výjimku z koeficientu zastavěnosti (pokud ano existuje nějaký vzor pro takovouto žádost? )?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Pojem zastavěná plocha je definován stavebním zákonem v ust. § 2 odst. 7, dle kterého zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zpevněná zastřešená plocha pro letní posezení do pojmu zastavěná plocha spadá (započítává se do zastavěné plochy), chodníčky, příjezdové cesty nikoliv (nezapočítávají se).
Vzhledem k tomu, že koeficient je stanovený územním plánem, změny můžete dosáhnout přes změnu územního plánu, přičemž se s návrhem se musíte obrátit na příslušnou obec.

__

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Vymáhání honoráře za knihu od nakladatelství - spisovatel nesepsal s nakladatelstvím smlouvu o výši honoráře
- Nakladatelství nechce vyplatit honorář za knihu spisovateli - vymáhání honoráře

Napsal jsem knihu, kterou nakladatelství vydalo v květnu 2014, od té doby je kniha v prodeji, tržbu inkasuje nakladatelství. Smlouvu na honorář jsem s nakladatelstvím neuzavřel, jen ústně jsme se domluvili, že na honoráři se dohodneme dodatečně. Bohužel se tak dosud nestalo a firma na mé urgence nereaguje. Mám šanci vymoci přiměřený honorář soudní cestou? Děkuji, Denis

ODPOVĚĎ:
Kniha je nepochybně ve smyslu § 2 autorského zákona autorským dílem a jako taková požívá zvláštní právní ochrany. S autorským dílem jsou spojena osobní a výlučná majetková práva. Majetková práva zahrnují právo dílo užít, rozmnožit, zveřejňovat a podobně. Majetková práva jsou převoditelná na základě licenční smlouvy, která v obecné rovině nevyžaduje písemnou formu, ale autor se jich tím nezbavuje a nadále mu patří. V popsané situaci máte nepochybně nárok na odměnu za rozmnožování a rozšiřování díla, tedy na honorář minimálně v obvyklé výši v době uzavření smlouvy a pro takové autorské dílo a poskytnutá oprávnění. Váš nárok nepochybně je soudně vymahatelný.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU, VÝPOVĚĎ
- Výpověď s odstupným po mateřské dovolené - datování
- Rozdíl výpověď s odstupným a výpověď z organizačních důvodů

Rodičovská dovolená mi končí v prosinci 2016, dceři budou 3 roky. Zaměstnavatel mi chce dát výpověď s odstupným. K jakému dni by měla být datována? Můžu podepsat dohodu už v září, kdyby šla dcera do školky, abych mohla hledat práci? Je rozdíl, jestli bude dohoda o ukončení pracovního poměru s odstupným nebo výpověď z organizačních důvodů? Pokud bych čekala na výpověď v prosinci, mohu nastoupit dříve u jiného zaměstnavatele? Pokud dostanu výpověď s odstupným, můžu se pak hlásit na úřad práce a jak je to pak s podporou v nezaměstnanosti, z čeho se počítá? Pokud bych dostala výpověď v prosinci a dcera šla v září do školky, musím už platit zdravotní a sociální pojištění?
Děkuji, s pozdravem Leona

ODPOVĚĎ:
Z hlediska výplaty odstupného není ze zákona rozdíl v tom, zda Vám zaměstnavatel dá výpověď nebo Vy ze stejného důvodu podepíšete dohodu o ukončení pracovního poměru. Je možné, že vnitřní předpisy zaměstnavatele, zejména kolektivní smlouva toto však diferencuje. Rozdíl by však mohl být v následujícím: Pokud Vám zaměstnavatel chce dát výpověď z důvodu, na který se vtahuje ochranná doba dle zákoníku práce, tj. zaměstnavatel Vám nemůže dát výpověď v době Vaší rodičovské dovolené, pak zaměstnavatel musí čekat, až Vám rodičovská dovolená skončí a první den po skončení Vám pravděpodobně výpověď předá. Poté však začne běžet výpovědní doba dle § 51 odst. 2 ZP. Pokud Vám zaměstnavatel nebude moci po tuto dobu přidělovat práci, pak jsou konstatovány překážky na jeho straně a po dobu výpovědní doby Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Odstupné se vyplácí pak v posledním výplatním termínu. Pokud by Vám tedy v prosinci předal výpověď, pak výpovědní doba skončí posledního února a v březnu byste tedy s poslední výplatou mzdy obdržela ještě výplatu odstupného. Toto by platilo zejména v případě, kdy zaměstnavatel už zrušil Vaše místo, a Vy byste dostala výpověď z nadbytečnosti. Je tedy důležité vědět, z jakého důvodu Vám zaměstnavatel chce dát výpověď.
Pokud byste v září podepsala dohodu o ukončení pracovního poměru, tak by Váš pracovní poměr skončil k dohodnutému datu, na odstupné byste měla nárok.
Pokud bude Váš pracovní poměr trvat, pak můžete uzavřít i pracovní poměr s jiným zaměstnavatelem. Pouze v případě, že předmět činnosti těchto zaměstnavatelů je stejný, budete potřebovat od obou souhlas s jinou výdělečnou činností. Další omezení jsou možná také na základě jiných zvláštních zákonů, záleží na tom, kde pracujete a co vykonáváte.
Na úřad práce se hlásit můžete, podpora v nezaměstnanosti je vyplácena až po uplynutí doby, která je kryta výplatou odstupného. Pokud budete stále na rodičovské dovolené, pojištění je za Vás hrazeno státem.

_

OBČAN-DLUHY
- Splatnost směnky a převedení nemovitosti
- Platnost podmínky ve směnce
- Podmínka ve směnce - je podmínka vymahatelná?

Chtěl bych se zeptat jestli je možné sepsat splatnost směnky v následujícím znění:
Datum splatnosti: výše uvedené finanční prostředky budou použity na splacení Americké hypotéky, která byla poskytnuta peněžním ústavem Úvěrbank. Bezprostředně po úplném splacení výše uvedené Americké hypotéky a po zániku Omezení vlastnického práva (typ Zákaz zcizení a Zástavní právo smluvní) spojeného s nemovitostí, bude na základě platné právní legislativy v době převodu, převeden:
A) podíl ve výši 1/2 jednotky číslo 128/1 v budově č. p. 25, která je součástí pozemku p. č. st. 56, v katastrálním území 710911, číslo LV: 952, podíl na společných částech 11500/23000
B) podíl ve výší 1/4 jednotky číslo 128/3 v budově č. p. 25, která je součástí pozemku p. č. st. 56, v katastrálním území 710911, číslo LV: 952, podíl na společných částech 7298/30471
vystavitelem směnky Mgr. XY, nar. 00.00.0000 v Olomouci, bytem, Olomouc, a budou převedeny ve prospěch Ing. XX, nar. 00.00.0000 v Žiline, bytem Podhájská, Slovensko.
Ladislav

ODPOVĚĎ:
Tuto formulaci Vám k použití nedoporučuji. V první řadě upozorňuji na skutečnost, že směnka je cenným papírem, jehož náležitosti (mimo jiné i údaj o splatnosti) jsou zakotveny v zákoně směnečném a šekovém. Jakákoli (i drobná) vada směnky (byť ryze formálního charakteru) může snadno zapříčinit její neplatnost.
Vámi citovaná formulace svým charakterem do směnky vůbec nepatří; jedná se naopak o ustanovení, které je vhodné zařadit do smlouvy. Máte-li v úmyslu do budoucna ošetřit převod vlastnického práva k bytové jednotce, je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí kupní či darovací. Vámi citované ustanovení však trpí několika vadami (např. neurčitostí). Máte-li zájem o přípravu smlouvy o smlouvě budoucí tak, aby Vám v budoucnu zaručovala uzavření kupní či darovací smlouvy k předmětné bytové jednotce (resp. spoluvlastnickému podílu na takové bytové jednotce), doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 191/1950 Sb. , směnečný a šekový
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zabavení nemovitosti státem (trestní řízení) a zpětné vyměření nájmu, nájemného s úroky a pokutou v případě prodlení
- Zpětné vyměření nájmu za bydlení v nemovitosti zabavené státem a vysoké úroky z prodlení - jak se bránit?
- Trest propadnutí majetku (nemovitosti) státu a vyměření nájmu, nájemného původnímu majiteli bydlícímu v nemovitosti
- Vysoká pokuta, úrok z prodlení u nájmu vypočteného státem zpětně za zabavenou nemovitost v trestním řízení
- Úrok, pokuta z prodlení u státem zabavené nemovitosti - jak požádat o snížení úroku?

Pozadí případu:
Manžel paní A byl odsouzen 4.11.2015 pro finanční zpronevěru - 9 let + propadnutí nemovitého majetku. Podáno odvolání k nejvyššímu soudu - zatím neproběhlo. Konec února 2016 paní A navštívily 3 pracovnice u Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových - ústně oznámily, že je nemovitost zabavena a bude vyměřen nájem.
05/2016 se dostavil pracovník kvůli zjištění rozměrů bytu.
Do 16.6.2016 se nedělo vůbec nic. Pak přišel dopis s doručenkou se zpětným výpočtem nájmu od 5.11.2015 do 30.6.2016 ve výši 55.244 Kč se splatností do 30.6.2016 (bez elektřiny, vody a plynu).
Do dnešní doby nebylo paní A nic podepsáno a částka za nájem jí nebyla ani předem sdělena. Byly pouze domluveni, že jakmile sežene byt, nemovitost uvolní. Byt si sehnala, ale nastěhování je možné až od 15.7.2016. Kdyby jí částka za nájem byla sdělena již v listopadu 2015, snad by sehnala něco dříve.
Dalším velmi znepokojivým bodem ve smlouvě, kterou ji poslali ohledně zpětného vyměření nájmu, a který vyvolává strach z nezaplacení, ačkoli si myslí, že to je špatný postup, je v čl. 9, odst. 2 a říká, že zaplatí "… pronajímateli za dobu prodlení smluvní pokutu ve výši 10% z měsíčního nájemného za každý den prodlení." Což je asi 700 Kč denně, a to se zdá být strašně moc.
Tato smlouva přišla, jak můžete vidět bez jakéhokoli podpisu a objevuje se tam například formulace "Smluvní strany se výslovně dohodly na… ", což mi přijde, že někdo něco zkouší, aby paní A podepsala a potvrdila něco, co ani neproběhlo.
Dotazy:
Je toto jednání ze strany státu zcela v pořádku?
Musí paní A zaplatit do zmíněného 30.6.2016 takhle vysoký nájem? Předpokládáme, že i kdyby se po zaplacení ukázalo, že byla v právu a nájem by takový nakonec být neměl, už by peníze nikdy znovu neviděla.
Může být po ní vymáháno tak vysoké penále, jaké po ni budou chtít? (Tedy cca 700 Kč denně)
Neměla by jí být výše nájmu oznámena předem?
Jaké kroky může paní A udělat, aby se chránila?
Případně, kam se může ještě obrátit? - již zaslala dopis (viz příloha - Dopis od paní A, pro co nejpřesnější informace) veřejné ochránkyni práv, ale zatím nedostala žádnou odpověď.
Případné nejasnosti rád zodpovím.
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pokud byl uložen trest propadnutí majetku, tak od právní moci takového rozhodnutí je stát oprávněn nájem požadovat, a to ve výši, jaká je pro danou lokalitu pro obdobné nemovitosti obvyklá. Proto nezbývá, než posoudit, zda je požadovaný nájem přiměřený, pokud ano, pak jej hradit. Co je ale skutečně nepřiměřené, je výše smluvní pokuty. 10% měsíčního nájmu denně je naprosto nehorázný požadavek a v tomto případě byste jistě uspěli u soudu, pokud jde o nepřiznání takové smluvní pokuty, s ohledem na dobré mravy. Dle mého názoru by přiměřená smluvní pokuta mohla činit 0,5% měsíčního nájmu denně.
Pokud jde o zpětný požadavek nájemného, je to sice nekorektní jednání, nicméně je možné požadovat i zpětně, s ohledem na promlčecí lhůtu až tři roky zpětně.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna územního plánu a připomínky odboru životního prostředí

Řeším s obcí změnu územního plánu. Podal sem si na obec žádost se změnou územního plánu o můj pozemek. Změnu mi zastupitelstvo na veřejném zasedání odsouhlasilo. Na odboru územního plánování zpracovala paní zadání které ji trvalo 2 měsíce sepsat. Poté bylo zadání 1 měsíc vyvěšené na stránkách obce i odboru a teď jsou připomínky na obci, vše bylo kladné jen jedna byla záporná. Jedná se o odbor životního prostředí, paní se nelíbí že je v obci dostatek nezastavěného území a že by pozemek vyčníval z územního plánu.
Podrobnosti ohledně jaký je to pozemek rád doplním.
Když obec změnu schválila jak mam dále postupovat?
Poslední slovo má obec?
Dočetl sem se že plán může projít i přes námitky odboru životního prostředí z kraje je tomu tak?
Jedná se v současnosti o ornou půdu o rozloze 2200 m2.
Paní co změnu zpracovává na odboru územního plánování mi od začátku tvrdí že je všechno problém a že to nepůjde.
Přitom jsme žádali o zařazení pozemku již v roce 2013 kdy se dělal územní plán obce. Bohužel to řešil bratr a tomu jen sliby li že tam je.
Děkuji Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Postup změny územního plánu je složen z několika kroků, samotné „prvotní“ schválení návrhu ze strany obce nestačí, následuje Vámi zmiňované vypracování zadání změny územního plánu, kdy následně i toto zadání je přezkoumáváno a musí být schváleno, následně se vypracovává samotný návrh, který opět musí být schválen, poté se přistupuje k vydání změněného územního plánu. Jedná se do značné míry o zdlouhavý proces.
Odbor životního prostředí má v územním plánování postavení dotčeného orgánu, tedy mu přísluší podávat stanoviska k návrhu změny územního plánu, přičemž dle ust. § 53 odst. 4 písm. d) stavebního zákona (dostupný zde: https://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/) je pořizovatel povinen přezkoumat soulad návrhu změny územního plánu mj. i se stanovisky dotčených orgánů, např. právě odboru životního prostředí. Součástí odůvodnění změny územního plánu pak je i výsledek tohoto přezkoumání.
Dále platí, že pokud v průběhu tohoto postupu dojde pořizovatel (obecní úřad) k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 4 (viz výše), předloží návrh na jeho zamítnutí.
Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu mj. se stanovisky dotčených orgánů (ust. § 54 odst. 2 stavebního zákona).
Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, stanovisko odboru životního prostředí má podstatný vliv na pořízení a schválení změny územního plánu, kdy je v mnoha krocích brato v úvahu a je z něho při rozhodování o změně územního plánu vycházeno.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Pokus o rozvrat vztahu pomluvou - je to trestné?
- Pokus o rozvrat vztahu nepravdou, lží - trestný čin?
- Lhaní ve snaze rozvrátit vztah - je to trestné, trestný čin?

Jsem s přítelem 7 let (2009-2016) a z toho 4 roky spolu žijeme (2012-2016), tento týden mě zastavila cizí žena a tvrdila, že s ním měla půl roku sexuální vztah. Ona nemá žádné důkazy, tvrdí, že vše smazala. Můj přítel jí vůbec nezná. Viděl ji prvně. Může doložit i výpis hovoru, že si s ní nikdy nepsal. Jsme z toho hodně špatní, já příteli věřím. Jak se můžeme proti tomu nařčení bránit? Je na takovou to pomluvu nějaký zákon? Připadá nám to, jako by si to s ní někdo domluvil a nás chtěli rozdělil. Děkuji za odpověď. Ivana

ODPOVĚĎ:
Možností je zde několik. Můžete se (resp. Váš partner) žalobou v civilním řízení domáhat, aby tato žena upustila od daného jednání (šíření smyšlených a nepravdivých tvrzení) a případně odstranila následky tím způsobené (pokud je to reálné).
Dále je zde teoretická možnost postihu takového jednání jako přestupku proti občanskému soužití, kterého se dopustí ten, kdo mj. jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch.
V případě značné intenzity zásahu je zde možnost postihu za trestný čin pomluvy.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Řízení vozidla v nouzi (ohrožení života) - je to trestné?
- Řízení auta, automobilu v nouzi (ohrožení života) - je to trestné?
- Zákaz řízení a řízení v nouzi (ohrožení života) - je to trestné?
- Řízení auta, automobilu bez řidičského oprávnění v nouzi - je to trestné?
- Okolnosti vylučující protiprávnost - definice, příklad, vysvětlení
- Krajní nouze, nutná obrana - příklad z praxe

Existuje nějaký důvod, kdy je možné porušit zákaz řízení motorových vozidel? Třeba když jde o život, havárie atd. ? Karel

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že každé porušení takového zákazu má svůj negativní důsledek. Nicméně jak sám uvádíte ve svém dotazu, za určitých okolností není shledána protiprávnost takového jednání (porušení daného zákazu řízení motorových vozidel).
V této souvislosti hovoříme o tzv. okolnostech vylučujících protiprávnost, jako je např. krajní nouze, nutná obrana apod.
Tyto okolnosti způsobují, že jednání, které by za jiných okolností bylo protiprávní, protiprávním jednáním není, jelikož jsou zde skutečnosti, které takové jednání činí „žádoucím“.
Jde např. o Vámi zmiňovaný případ porušení zákazu řízení motorových vozidel z důvodu záchrany života (situace, kdy je potřeba osobu neprodleně dopravit do nemocnice a není zde jiná možnost jak dovoz této osoby motorovým vozidlem, které bude řídit osoba, která má zákaz řízení).
Nelze ovšem paušalizovat – zákon nevymezuje konkrétní případy, kdy takové jednání není protiprávní, ale naopak žádoucí, vždy se vychází z konkrétních okolností, které jsou posuzovány a zohledňovány.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Do kolika dnů musí stavební úřad odpovědět na odvolání občana proti odstranění stavby
- Lhůta na reakci úřadu na odvolání občana (odvolání na stavební úřad proti odstranění stavby)

Odpovědní lhůta, lhůta na odpověď na odvolání občana: napsali jsme odvolání na stavební odbor Středočeského kraje, 7.5. 2016 nám přišlo vyjádření, že celou věc předávají na stavební odbor Magistrátu města Kladna, odvolávali jsme se ve věci odstranění stavby - resp. movitého domku, který není pevné spojen se zemí.
Do dnešního dne nám nepřišlo žádné vyjádření z kladenského úřadu. Jaké jsou lhůty pro vyřízení podání odvolání? Nebo to, že nám nepřišlo vyjádření k odvolání máme chápat, jako souhlasné stanovisko?
Děkuji za odpověď Kamila

ODPOVĚĎ:
Stavební zákon lhůty pro vyřízení odvolání neupravuje, proto se použije podpůrně správní řád.
Dle ust. § 88 odst. 1 správního řádu správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 odst. 3 správního řádu pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Primárně je tedy odvolací orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu. Tato lhůta může být prodloužena v souladu s výše uvedeným ust. § 71 odst. 3 správního řádu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájem bytu, pronajímatel dluží za energie, distributor nemohl odmontovat měřič a odběr na nájemce odhlásit - jak postupovat?
- Pronajímatel nepustil do bytu technika na odmontování měřiče - jak může nájemce ukončit odběr energie? (pronajímatel dluží za energie)

Prosím o radu v problému, který právě řeším s majitelkou bytu, který jsem měl rok pronajatý.
Od konce května 2015 do konce května 2016 jsem obýval byt určité majitelky a v tomto bytě jsem si také sám platil zálohy za energie (energie byly napsané na mě). V nájemní smlouvě s majitelkou stojí, že „Nájemce souhlasí s tím, že při skončení nájmu bude elektroměr a plynoměr převeden opět na Pronajímatele. “
Bohužel paní majitelka dluží peníze společnostem dodávající elektřinu i plyn a převod energií na ní není/nebyl možný (podle toho co mi řekli pracovníci distributorských společností). S tímto vědomím jsem se rozhodl ukončit odběr elekritcké energie i plynu v bytě. Plyn technik stihl demontovat, ale termín odstranění elektroměru mi byl distribuční společností stanoven až po datu předání bytu (včetně klíčů, podpisu předávacího protokolu atd.).
S paní, prostřednictvím které jsem s majitelkou komunikoval, jsem dohodl, že technikovi v potřebný čas majitelka otevře a pustí ho ukončit odběr. Ovšem tady nastal problém. Majitelka odmítla pustit technika elektroměr odmontovat (je instalovaný přímo v bytě, pro přístup je potřeba mít klíče) a odmítá se mnou komunikovat (nebere telefony, nedá se zastihnout, neotvírá).
Bohužel jsem tedy zůstal s tím, že musím měsíčně platit poplatky za odběr energie v místě, kde už nebydlím a nemám tam přístup, a energii může na můj účet bez problémů vypotřebovávat někdo jiný.
Prosím tedy o radu. Rád bych věděl, jaké mám možnosti dosáhnout toho abych byl zproštěn povinnosti toto nesmyslně platit.
Moc děkuji Roman

ODPOVĚĎ:
Bohužel Vám nezbude, než věc řešit soudně, jinak se do bytu bez souhlasu majitelky nedostanete. Pokud platíte poplatky nadále, doporučovala bych co nejdříve podat žalobu proti majitelce na bezdůvodné obohacení a domáhat se zpět všech poplatků, které jste za ni nucen platit a budete platit až do odmontování elektroměru. Tato žaloba bude určitě úspěšná. Dále je třeba neprodleně podat žalobu na stanovení povinnosti umožnit vstup za účelem odmontování elektroměru. Třetí varianta by byla obrátit se na Policii a řešit věc jako trestný čin, v úvahu by mohl připadat trestný čin podvodu, nicméně je zde reálná hrozba, že Policie se nebude chtít věcí zabývat, neboť má převážně občanskoprávní rozměr a svého cíle lépe dosáhnete zmíněnými žalobami podanými k civilnímu soudu.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace staršího ojetého kola, bicyklu - práva kupujícího

Na internetovém bazaru jsem prodala přes inzerát dětské kolo (jde o facebookovou skupinu, kde jsou dána pravidla jen co se týče vkládání fotek do alb). Paní si se mnou domluvila schůzku u mého bydliště, vzala s sebou i dceru, aby si mohla kolo vyzkoušet a na kolo se předem podívat. Paní věděla, že je kolo ježděné, že není nové. Paní i její dceři se kolo líbilo. Proto jsme obchod uzavřely, já dostala peníze a paní si kolo odvezla. Žádný doklad o prodeji nebyl vystaven.
Po třech dnech se paní ozvala SMS zprávou, že kolo chce vrátit, že je rezavé, že kolo drhne o brzdu a že prostě kolo nechce a chce peníze zpět.
Já ji odpověděla, že věděla, že kolo není nové, měla možnost si ho prohlédnout, vyzkoušet. Brzdy že je třeba seštelovat, že se mohly hnout dlouhým stáním ve sklepě či převozem autem, když si ho vezla domů, ale těžko takto posoudit, čím to bylo způsobené. Nechtěla jsem se ale dohadovat, nabízela jsem jí i finanční náhradu, když bude platit něco za seštelování kola.
Sdělila jsem ji také, že když kolo nechtěla, tak se mohla ozvat ještě ten den prodeje, ale po třech dnech si již nemůžu být jistá, že kolo bude v původním stavu, jak si ho brala. Stále opakovala, že kolo nechce a kdy budu doma, že mi ho přiveze zpět.
Nyní mi její muž několikrát volal (cizí čísla já ale nezvedám) a pak mi napsal SMS zprávu, že se mu mám ozvat ohledně dětského kola. Pokud to prý nechci řešit, tak to bude řešit on přes Policii ČR a dále právníci od společnosti DAS.
Jak se mohu bránit a jak mám teď postupovat?
Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ.
Podle první věty ust. § § 2103 Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Pokud se paní ozvala po třech dnech a tvrdí, že kolo je rezavé a drhne o brzdu, pak dle mého názoru jde právě o takové vady, které jí musely být zřejmé už při zkušební jízdě, proto práva z vadného plnění uplatnit nemůže. Vyhrožování Policií ČR není na místě, neboť jste žádný trestný čin nespáchala, Policie to určitě řešit nebude. A právníci samozřejmě můžou vyhrožovat, nicméně úplně v té nejhorší variantě si dokážu představit, že by soud mohl uznat práva z vadného plnění, ovšem kterým došlo pouze k nepodstatnému porušení smlouvy a mohl by uznat nárok kupující na slevu z kupní ceny. Proto bych doporučovala učinit jediný krok, a to napsat doporučený dopis, ve kterém jim sdělíte to, co uvádíte zde v dotazu - tedy kolo není nové, věděli to, vyzkoušeli si ho a proto jediné, co jim nabízíte, je přiměřená sleva z kupní ceny. Nevím, jaká byla kupní cena, proto neodhadnu přiměřenost slevy, nicméně by to mohlo být např. 5% kupní ceny.

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvence v zahraničí - jak přihlásit dluhy v ČR (přihlášení dluhů dlužníkem)
- Oddlužení v zahraničí - jak přihlásit dluhy v ČR (přihlášení dluhů dlužníkem)
- Osobní bankrot v zahraničí - jak přihlásit dluhy v ČR (přihlášení dluhů dlužníkem)
- Přihlášení dluhů věřitelm - oddlužení dlužníka v zahraničí
- Přihlášení dluhů věřitelm - insolvence dlužníka v zahraničí
- Přihlášení dluhů věřitelm - osobní bankrot v zahraničí

Žiji ve Švédsku, chci zde zažádat o proces oddlužení. Chtěla bych do tohoto procesu zahrnout i dluhy z České republiky. Je to možné? Jak mám postupovat? Co musí udělat věřitelé v České republice, aby do tohoto procesu ve Švédsku byli zahrnuti? Pokud tyto informace nevíte, kde se mohu zeptat?
Děkuji, Linda

ODPOVĚĎ:
Insolvenční řízení týkající se více členských států je upraveno v nařízení č. 1346/2000 o úpadkovém řízení. Dle něho obecně platí, že příslušným soudem by měl být ten, kde má dlužník hlavní zájmy. Zahrnutí zahraničních dluhů do insolvence v zásadě nic nebrání, ale závisí také na vnitrostátní úpravě, protože zmíněné nařízení upravuje jen základní rámec. Doporučil bych proto obrátit se na právní poradnu či odborníka ve Švédsku, která se ve Švédsku insolvenci věnuje.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak zjistit kdy soud nařídí soudní líčení, soudní stání

Je reálné nějakým způsobem zjistit, kdy bude příslušný KS řešit konkrétní správní žalobu, ve které jsem účastníkem řízení? Řízení bylo zahájeno v listopadu 2015 a doposud nemám jedinou zprávu.
Existuje nějaký instrument, jak se soudu dotázat?
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud nebylo ze strany KS nařízeno jednání, tuto skutečnost určit nelze. Nicméně vzhledem k tomu, že jste účastníkem daného řízení, můžete nahlédnout do spisu vedeného v této věci a z něj zjistíte, jaké kroky byly dosud v této věci učiněny.
Pokud nebyly učiněny žádné relevantní kroky, či jen v omezeném rozsahu nebo máte za to, že dochází k nedůvodným průtahům v zahájeném řízení, můžete se s žádostí o odstranění průtahů v řízení obrátit na předsedu daného KS.
Jinak se můžete obrátit přímo na daného soudce, který tuto věc projednává, a dotázat se jej, zda lze očekávat v brzké době nařízení jednání ve věci.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Porodné a sociální dávky - vyřazení manžela (cizince) z okruhu společně posuzovaných osob
- Manžel cizinec - vyřazení manžela ze společně posuzovaných osob při výpočtu sociálních dávek a porodného

Obracím se na Vás s dotazem týkajícím se porodného, příp. dalších sociálních dávek. 01/2015 jsem se v Tunisku provdala za Tunisana. 10/2015 se nám narodil v ČR syn. Před porodem jsem byla nezaměstnaná. Manžel byl do 12/2015 v Tunisku, nyní je v ČR s uděleným přechodným pobytem, zatím nezaměstnaný. Před narozením syna pracoval v Tunisku s minimálním příjmem. Máme nárok na porodné, příp. nějaké další dávky? Četla jsem o možnosti vyřazení manžela z okruhu společně posuzovaných osob. Za jakých podmínek je to možné? Za odpověď předem děkuji. Žaneta.

ODPOVĚĎ:
Porodné je dávkou státní sociální podpory a podmínky nároku na něj tudíž upravuje zákon o státní sociální podpoře. Základní podmínkou pro nárok na tyto dávky je skutečnost, že žadatel a osoby společně s ním posuzované (v případě porodného jste společně posuzovanými osobami Vy, Váš manžel a Vaše dítě) jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu, jde-li o občany České republiky, nebo mají na území České republiky trvalý pobyt, jde-li o cizince. Podmínkou je, že žadatelé mají na území České republiky bydliště – to znamená, že se zde fakticky zdržují, že zde opravdu bydlí. Jestliže Váš manžel nemá v ČR trvalý pobyt nebo alespoň povolení k dlouhodobému pobytu, mohli byste mít nárok na porodné za předpokladu, že by uplynulo alespoň 365 dní od chvíle, kdy začal patřit mezi cizince hlášené na území České republiky k pobytu – jinými slovy musel by se v ČR legálně zdržovat alespoň 365 dní. Protože je o porodné zapotřebí požádat do jednoho roku věku dítěte, ve Vašem případě tedy do října 2016, Váš manžel už bohužel tuto podmínku splnit nestihne.
Požádat o vyloučení Vašeho manžela z okruhu společně posuzovaných osob by mělo smysl například tehdy, pokud byste společně nehospodařili a nevedli tzv. společnou domácnost – tedy Vy byste žila v České republice a Váš manžel v Tunisku. Pokud ale bydlíte společně a společně hospodaříte, není k vyloučení Vašeho manžela z okruhu společně posuzovaných osob žádný důvod. Poslední možností je tedy o porodné přece jen požádat a v případě zamítavého stanoviska se obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí, které podle § 3, odst. 4 uvedeného zákona může v odůvodněných případech podmínku trvalého pobytu prominout. Nelze na to ale spoléhat. Pokud ministerstvo podmínku trvalého pobytu nepromine, nárok na porodné vám bohužel nevznikne.
Obdobná je situace u přídavku na dítě, kde jste opět společně posuzovanými osobami Vy, Váš manžel a Vaše dítě. Zde by tedy bylo opět zapotřebí získat trvalý pobyt nebo dosáhnout prominutí této podmínky ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jiná situace je u příspěvku na bydlení. Na ten máte nárok tehdy, pokud jste vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pokud Váš manžel nemá v České republice trvalý pobyt, pak v tomto případě není společně posuzovanou osobou a při žádosti o příspěvek na bydlení tudíž nemusíte dokládat jeho příjem. Pro nárok na příspěvek je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí.
Dále by připadaly v úvahu už jen dávky pomoci v hmotné nouzi. Při žádosti o tyto dávky je ale kromě příjmů zapotřebí doložit i tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. Úřad práce tedy bude zajímat, zda Vy nebo Váš manžel máte nějaký (ne) movitý majetek, zda máte peníze na bankovním kontu, zda máte stavební spoření či životní pojištění. Nelze tedy předjímat, zda by Vám na tyto dávky vznikl nárok či nikoliv. O všechny uvedené dávky můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho trvalého bydliště.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Opakovaná výpověď nájmu bytu - první výpověď zneplatněna rozsudkem soudu, možnost podání výpovědi před nabytím právní moci rozsudku
- Výpověď nájmu zneplatněna soudem - kdy může pronajímatel podat novou výpověď nájmu bytu (čekání na právní moc rozsudku)

Dostali jsme výpověď z bytu ve kterém bydlíme již 30 let (nájem na dobu neurčitou), podali jsme proti této výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Ve výpovědi nebylo správně uvedené poučení a tak okresní soud tuto výpověď označil jako neplatnou. Majitel nám ihned poslal novou opravenou výpověď z bytu, rozsudek nám ještě nebyl doručen, tudíž nebyl v právní moci, nebo na právní moc tohoto rozsudku nemusí majitel čekat? Máme brát tuto výpověď jako platnou?
Děkujeme za odpověď
manželé Novákovi

ODPOVĚĎ:
Ano, novou výpověď z nájmu bytu je nutné chápat jako platnou (pokud samozřejmě obsahuje veškeré občanským zákoníkem stanovené náležitosti a netrpí jinými vadami).
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že po dobu soudního řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu není nájemní vztah nedotknutelný, tzn. že pronajímatel i nájemce mohou nájem ukončit občanským zákoníkem dovolenými způsoby. Je proto možné, aby v průběhu soudního řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu např. nájemce s pronajímatelem uzavřeli dohodu o skončení nájmu, nebo aby pronajímatel doručil nájemci novou výpověď z nájmu bytu.
Pakliže byl ve Vašem případě rozsudek soudem zatím pouze vyhlášen (přičemž výpověď z nájmu bytu byla soudem prohlášena za neplatnou), byl pronajímatel oprávněn ukončit nájem bytu (který dle rozhodnutí soudu stále trvá) (např. opět výpovědí). Pronajímatel tím dal mimo jiné najevo, že se s největší pravděpodobností nehodlá proti rozsudku odvolat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zastavení soudu o určení neplatnosti darování duševně nemocnou osobou
- Zastavení soudního řízení o určení neplatnosti darování duševně nemocnou osobou
- Darování nemovitosti duševně nemocnou osobou - zastavení soudu, soudního řízení

Soudní znalec 11/2015 konstatoval, že můj bratr trpěl demencí mírné až středně těžké formy, jeho jednání v 2013 byla ovlivněna duševním onemocněním. V 2013 se bratr léčil na kardiologii, očním. 10/2013 na geriatrii diagnostikovali středně těžký kognitivní deficit. 05/2014 závěr, Alzheimerova mírná až středně těžká demence. 06/2015 byl bratr omezen v právním jednání v zdravotních a sociálních službách. V nakládání s majetkem nebyl omezen. 10/2013 uzavřel darovací smlouvu s věcným břemenem svého dožití. 02/2014 bylo zahájeno řízení na určení vlastnictví, že dárce jednal v duševní poruše. Bratr, dárce, zemřel 08/2015. Dědické řízení bylo pravomocně zastaveno - zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán vypravitelce pohřbu. Řízení proti dárci bylo ukončeno, protože nemá právních nástupců. Řízení proti obdarované pokračuje. Svědčila jsem u soudu, ale byla jsem označena jako laik. Od 02/2014 čelí soudní mašinérii a ta ji dovedla do stavu, že ji lékaři nasadili léky pro úzkost a panickou poruchu (agorafobií). Dá se řízení zastavit jinak než rozsudkem? Děkuji. Dana

ODPOVĚĎ:
Řízení lze zastavit, vezme-li některý z účastníků svůj návrh zpět (bylo-li řízení zahájeno na návrh). Zastavit řízení lze dále jen pokud nebudou splněny podmínky řízení a tyto podmínky nepůjdou v řízení odstranit nebo nastanou nějaké překážky postupu řízení, které neumožní v řízení pokračovat (např. ztráta způsobilosti být účastníkem řízení, atd.).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak vynechat z dědictví syna který neprojevuje o rodiče zájem?
- Syn se nezajímá o rodiče - jak ho vydědit?
- Jak vynechat z dědictví dceru která neprojevuje o rodiče zájem?
- Dcera se nezajímá o rodiče - jak ji vydědit?
- Vydědění potomka pro nezájem o rodiče - postup, informace
- Vydědění syna, dcery pro nezájem o rodiče - postup, informace

Manžel má z prvního manželství dospělého syna (46). se kterým se neviděl už 24 let. My máme spolu 2 dospělé děti. Byt (3+1) a chatu máme v SJM. Chtěli bychom vědět optimální řešení, jak převést majetek (byt + chatu) na naše společné děti tak, aby to nebylo napadnutelné synem z 1. manželství ze zákona?
Pokud by došlo k úmrtí manžela, na jaký podíl by každý z nás měl nárok? (já- manželka, syn z 1. manž. , naše společné 2 děti)?
A v případě mého úmrtí před manželem? Po mně nic nedědí, protože není mým potomkem? Ale po úmrtí i mého manžela, jaká část by mu patřila? Jak se bude dělit zbývající část pozůstalosti mezi 3 děti? (jakým poměrem)
Není tedy nejrozumnější provést zúžení SJM a vše vlastně přepsat na mě (manželka)?
Děkuji, Jindřiška a Pavel

ODPOVĚĎ:
Byt i chatu můžete již teď převést darovací smlouvou na Vaše dvě děti s tím, že si na obou nemovitých věcech můžete zřídit věcné břemeno doživotního užívání a bydlení, které by bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Také můžete uzavřít smlouvu o zúžení SJM, kde se majetek přepíše pouze na Vás. Nebo může Váš manžel napsat závěť a listinu o vydědění, ve které vyděďuje svého syna z prvního manželství, protože o něj neprojevuje opravdový zájem, jaký by jako syn měl projevovat. V tom případě by rovněž po Vašem manželovi nedědil, ovšem v rámci dědického řízení by ho musel notář kontaktovat a musel by se ho ptát, zda proti závěti a důvodům vydědění nic nenamítá a důvody vydědění uznává. Pokud by důvody vydědění neuznal, mohl by na Vás na dědice podat žalobu a až civilní soud by musel vyřešit, zda byl vyděděn platně či neplatně. Doporučila bych Vám sepsat buď smlouvu o zúžení SJM a zároveň ještě listinu o vydědění anebo darovací smlouvu a listinu o vydědění.
Pokud byste nepodnikli žádné kroky, tak by měl syn z 1. manželství v dědictví po Vaše manželovi nárok na 1/4 pozůstalosti, tedy 1/4 z poloviny SJM (druhá půlka SJM je Vaše). Pokud byste zemřela dříve, tak po Vás by nedědil a dědili by Váš manžel a Vaše děti každý 1/3 z poloviny SJM (manželovi by patřila druhá polovina SJM). Po jeho smrti by dědily jeho 3 děti rovným dílem.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Studna na hranici pozemků ve vlastnictví jednoho z majitelů pozemku - povinnosti majitele studny vůči sousedovi

Před lety jsme koupili chatu kde je i studna, která je polovinou na mém pozemku a polovinou na pozemku souseda. Studnu vlastním já. Jsem povinnen zpřístupnit sousedovi pitnou vodu i když s ní zalévá? Dále se chce připojit na novou koupelnu, kterou u sebe postavil.
Prosím vás o informaci, jaké jsou mé povinnosti k sousedovi? Děkuji, Denis.

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je v první řadě nutné vyřešit otázku, zda je předmětná studna stavbou, tzn. nemovitou věcí. Co se týče studní, je obecně přijímán názor, že studna zhotovená např. z betonových skruží je stavbou (a tudíž nemovitou věcí), naproti tomu pouhý vrt či kopaná studna (nezajištěná betonovými skružemi apod.) obvykle za stavbu považována není. Ve své odpovědi budu předpokládat, že ve Vašem případě se o stavbu (a tudíž nemovitou věc) jedná.
Zadruhé je zapotřebí vyřešit otázku, z jakého důvodu se považujete za vlastníka předmětné studny (pokud tato studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousední pozemek). V tomto ohledu je podstatné, zda je studna např. zmíněna v kupní smlouvě, kterou jste nabyl předmětnou chatu a k ní náležející pozemek. Došlo-li by totiž v budoucnu ke sporu s Vaším sousedem, mohlo by být zpochybněno rovněž Vaše výlučné vlastnické právo ke studni (z tohoto důvodu je důležité, abyste byl schopen výlučnost svého vlastnického práva k předmětné studni řádně prokázat). Ve své odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná studna je Vaším výlučným vlastnictvím.
Je-li předmětná studna Vaším výlučným vlastnictvím, nemáte vůči svému sousedovi, co do přístupu k vodě z této studny, žádné povinnosti. Sama skutečnost, že Vaše studna stojí částečně na pozemku Vašeho souseda nezakládá jeho právo na vodu z této studny. Přivolíte-li proto k tomu, aby soused čerpal z Vaší studny vodu, bude se jednat pouze o Vaší dobrou vůli (popř. může být sousedovo právo na vodu zajištěno zřízením služebnosti či závazkového práva, jak uvádím níže).
Fakt, že Vaše studna zasahuje přibližně polovinou své plochy na sousedův pozemek, samozřejmě zakládá mezi Vámi a Vaším sousedem určitý právní vztah:
- dle § 1087/1 občanského zákoníku platí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku (jedná se o tzv. přestavek), stane se část cizího pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře (vzhledem k tomu, že ve Vašem případě zasahuje studna na sousedův pozemek přibližně polovinou své plochy, není toto ustanovení občanského zákoníku na Váš případ aplikovatelné) ;
- nastalý stav bude řešitelný dle ustanovení o stavbě na cizím pozemku (§ 1085 a § 1086 občanského zákoníku), tzn. že nebude-li dohoda se sousedem možná (např. dohoda o odkoupení části sousedova pozemku, který je zastavěn studnou), bude věc řešitelná u soudu (soud může např. rozhodnout, že část sousedova pozemku zastavěná studnou připadá do Vašeho vlastnictví, a to samozřejmě za náhradu).
Přístup souseda k vodě z Vaší studny může být zajištěn buď závazkově (např. uzavřením nájemní smlouvy či smlouvy o výpůjčce), popř. můžete zřídit ve prospěch Vašeho souseda služebnost práva na vodu (věcné břemeno). Konkrétně dle § 1272/1 občanského zákoníku platí, že kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup. Služebnost musí být zřízena prostřednictvím písemné smlouvy a vzniká jejím zápisem do katastru nemovitostí. Služebnost můžete založit ve prospěch Vašeho souseda (tzn. že v okamžiku jeho smrti služebnost zanikne), nebo ve prospěch sousedova pozemku (tzn. že tato služebnost by svědčila každému budoucímu vlastníkovi sousedova pozemku). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně či bezúplatně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/ 

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Česká firma neproplácí v zahraničí zahraničnímu pracovníkovi stravné - je to dle Zákoníku práce?
- Neproplácení stravného českou firmou zaměstnanci v zahraničí - je to v pořádku?

Příbuzný, který je Slovák a trvale žije ve Slovenské republice, je zaměstnán u české firmy. Místo jeho výkonu práce v pracovní smlouvě je sídlo firmy v ČR. Od počátku roku 2016 mu je však trvale přidělována práce na Slovensku (řidič), tj. v místě jeho bydliště, hranice do ČR přejíždí velmi výjimečně. Firma mu proplácí denní paušál pro tuzemské stravné ve výši 70, -Kč (za odpracovanou směnu 5 - 12 hodin), s tím, že na zahraniční stravné nemá nárok - dle ZP, § 163, odst. 6.
Je postup české firmy správný? Příbuzný se zcela nevyzná v českém zákoníku práce.
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Dle § 163 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí následující: „Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, náleží mu stravné pouze za cestu do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. “
Dále pak ale v ustanovení § 170 odst. 7 ZP je uvedeno následující: „Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě. “
Z výše uvedeného vyplývá, že na zahraniční stravné má zaměstnanec, který je vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště nárok pouze po dobu cesty do bydliště a zpět, cesty k výkonu práce a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě, jinak má nárok pouze na stravné.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může zaměstnanec odmítnout DPP nad rámec běžné pracovní smlouvy?
- Odmítnutí práce na DPP zaměstnancem od zaměstnavatele se kterým má zaměstnancec pracovní smlouvu - může to zaměstnanec udělat?
- Nepodepsání DPP na práci nad běžný úvazek u zaměstnavatele - může to zaměstnanec udělat?

Jsem zaměstnanec státní organizace. Mám pracovní poměr na dobu neurčitou. Vedoucí organizace mě jmenoval do inventarizační komise, ale musím podepsat Dohodu o provedení práce a tuto inventarizaci provádět ve volném čase. Mám povinnost tuto dohodu podepsat, když z rodinných důvodů mimo pracovní dobu nemohu toto vykonávat? Děkuji za odpověď Kamila

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě, že Vás nikdo nemůže nutit k tomu, abyste podepsala dohodu o provedení práce a uzavřela tak vedle svého pracovního poměru další pracovněprávní vztah. Svoje rozhodnutí můžete zaměstnavateli odůvodnit těmito důvody, ale pokud nechcete, žádné důvody uvádět nemusíte.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY, PŘESTUPKY
- Ublížení na zdraví s měsíční pracovní neschopností, neschopenkou - jde o trestný čin nebo přestupek?

Dotazuji možnost opravného prostředku, resp. jiného možného postupu proti rozhodnutí státního zástupce.
Dne 28.2.2016 jsem byla napadena útočníkem, který mi způsobil úraz holí na pravé ruce s pracovní neschopností až do 21.3.2016. K mému naprostému údivu toto státní zástupce zcela bagatelizoval a celý čin zhodnotil pouze jako přestupek a odevzdal ho k projednání na Městský úřad.
Státní zástupce zcela ignoroval fakta – např. lékařskou zprávu ze dne 21.3.2016, kde je ortopedem konstatován přetrvávající otok a bolestivost a je doporučena další léčba, kdy jsem dále docházela na rehabilitace. Dále se státní zástupce ač nelékařského vzdělání pasoval do role ortopeda, kdy rozhodl, že po odstranění sádry je končetina zcela zhojena a schopna běžného způsobu života bez omezení.
Mne toto velice uráží, protože jsem si vytrpěla dost bolesti, po úrazu, pod sádrou a při další léčbě včetně rehabilitace při rozhýbávání kloubů, a nyní jsem dle státního zástupce jen simulantka s neadekvátními subjektivními stesky. Navíc jsem ne vlastní vinou byla krácena na příjmech po dobu pracovní neschopnosti a také mi vznikly další výdaje za doplatky na léky, dopravu na rehabilitace a v neposlední řadě i za fakturu za provedenou zkoušku na alkohol, o které jsem nebyla předem informována, že se platí.
Tímto vás tedy žádám o zhodnocení celé situace a o radu na případný další postup.
Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem Eliška

Ke své žádosti přikládám následující přílohy:
1. Zpráva státního zástupce (zkrácená verze s fakty týkající se pouze mé osoby) – 3 strany
2. Lékařské zprávy – 3 ks, 2 strany
3. Foto ruky po odstranění sádry (dle st. zást. zcela zdravé) – 1 strana
4. Faktura za stanovení alkoholu – 1 strana
5. Tento text ve wordu (pokud by e-mail nebyl čitelný) – 1 strana

ODPOVĚĎ:
Právní posouzení tohoto skutku ze strany státního zástupce je sporné, jelikož jak sám státní zástupce uvádí, v obecné rovině platí, že o ublížení na zdraví se jedná v situaci, kdy (zjednodušeně řečeno) porucha zdraví znesnadňuje nikoliv jen po krátkou dobu obvyklý způsob života poškozené osoby, přičemž pojmem „nikoliv jen po krátkou dobu“ se rozumí zpravidla porucha trvající nejméně 7 dnů.
Proti odevzdání věci k projednání správním orgánem (posouzení jako přestupku) není možné podat opravný prostředek (odvolání). Nicméně to neznamená, že se nemůžete bránit. V případě nespokojenosti s postupem státního zastupitelství je možné požádat o provedení dohledu nad postupem státního zastupitelství.
Dohled vykonává vždy nejblíže vyšší státní zastupitelství, což znamená, že dohled nad postupem okresního státního zastupitelství vykonává krajské státní zastupitelství. Tedy se obraťte s písemným návrhem na krajské státní zastupitelství. V tomto podnětu popište co nejpřesněji, v čem spatřujete pochybení státního zástupce, a přiložte potřebné listiny, na které se odvoláváte.
Co se týká případné náhrady škody (např. výdaje na léky), tu můžete žádat jak v trestním řízení, tak i v řízení o přestupku. Další možností je požadovat náhradu vzniklé škody v civilním řízení před soudem.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Automatický vznik věcného břemene užíváním pozemku sousedem
- Užívání cesty sousedem a automatický vznik věcného břemene

Zajímalo by mne jestli může vzniknout věcné břemeno, když máme pozemek, který používáme jako příjezdovou cestu (je neoplocený) a dovolujeme
přes něj jezdit i sousedům, kteří ale mají možnost se dostat na své pozemky jinudy. Dá se popřípadě vzniku věcného břemene předejít? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem, Denisa

ODPOVĚĎ:
Ano, v tomto případě je reálné, že věcné břemeno sousedům vydržením vzniknout může. Ovšem v případě soudního sporu by věc byla složitější, soud by z provedeného dokazování nakonec mohl věc uzavřít i tak, že nevzniklo. Musel by ovšem posoudit okolnosti celého případu, možnost sousedů dostat se na jejich pozemek i jinak apod. Jak předejít tomuto možnému sporu o vydržení věcného břemene? Doporučila bych se sousedy písemně uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene na dobu určitou, tuto případně prodlužovat nebo nikoliv. Tak lze vydržení věcného břemene předejít.

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI, PODNIKÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Mimosoudní vyrovnání se zaměstnancem s. r. o. - může ho podepsat člen představenstva?
- Může člen představenstva podepsat mimosoudní dohodu

Jsem ve funkci jediného člena představenstva akciové společnosti.
Na základě dohody mezi jedním zaměstnancem a jediným akcionářem společnosti mi bylo nařízeno tohoto zaměstnance propustit z práce s okamžitou platností (z údajného důvodu hrubé urážky mé osoby). Tento zaměstnanec samozřejmě písemně s touto výpovědí nesouhlasil a po cca roce žádá soudní cestou po společnosti výplatu mzdy (za období ode dne výpovědi doposud) a výplatu odškodného. Celkem jde o vysokou částku v řádech milionů Kč.
Mezi společností a propuštěným zaměstnancem bylo domluveno mimosoudní vyrovnání a v současné době se jedná o výši. Jde o "dohodu" která je ze strany vlastníka společnosti (jediného akcionáře) odsouhlasená. Mám jako předseda společnosti možnost zodpovědnost za podepsání mimosoudního vyrovnání (v částce mil. Kč) přenést na někoho jiného?
Naše společnost doposud nikomu tímto způsobem "zlatý padák" nedala.
Ve společnosti řeším (přesto, že jsem jediným členem představenstva) pouze běžné provozní záležitosti. Veškeré ostatní investiční záležitosti (ročně ve výši cca 50 mil. Kč) řeší přímo vlastník společnosti (jediný akcionář) - bez nutnosti mého podpisu.
Mohu o odsouhlasení podpisu mimosoudního vyrovnání požádat vlastníka společnosti a tímto se vůči němu zbavit zodpovědnosti?
Mohu případně odsouhlasení mimosoudního vyrovnání nechat na dozorčí radě (jedniný člen)?
Děkuji za Vaši odpověď. Řehoř

ODPOVĚĎ:
Toto je věc, která by měla být řešena stanovami společnosti, nicméně nic Vám nebrání, abyste vznesl žádost k jedinému akcionáři, aby schválil mimosoudní vyrovnání a rovněž požádal o projednání dozorčí radu. Ve věcech zaměstnaneckých vztahů většinou jedná za akciovou společnost statutární orgán, což je představenstvo (předseda či člen), ovšem nařčení, že jste podpisem mimosoudního vyrovnání poškodil společnost se vyhnete právě předchozím souhlasem jediného akcionáře či projednáním dozorčí radou.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Převzetí vydražené nemovitosti - kolik dní od příklepu?
- Převzetí vydraženého bytu, domu - kolik dní od příklepu?
- Kolik dní má dlužník na vyklizení nemovitosti prodané exekutorem
- Kolik dní má dlužník na vyklizení nemovitosti vydražené zájemcem v exekuční dražbě?

V jedné odpovědi píšete, že "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne zveřejnění usnesení o příklepu."
To je ovšem jiné tvrzení, než je uvedeno na
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/11427-jak-probiha-predani-vydrazene-nemovitosti-novemu-majiteli-vydraziteli.html
Rovněž toto tvrzení nesouhlasí s konkrétní dražební vyhláškou z 29.5.2012 a usnesením o příklepu z 21.3.2013, kde mám uvedeno, že: "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po vydání usnesení o příklepu"
Co tedy platí? Že mohu převzít nemovitost dnem po vydání usnesení o příklepu / nebo dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání + 15 dní od usnesení o příklepu?
Můžete svou odpověď prosím podložit citací konkrétního paragrafu? Problém je trochu v tom, že u dané konkrétní dražby
045 EX 154/05-357 uplynuly už více jak 3 měsíce a stále nebylo vydáno nabytí právní moci usnesení o příklepu (nevím proč, exekutorovi se nedá dovolat, na emaily nereaguje - http://www.exekutor-svoboda.cz/). Nejvyšší podání tudíž ani není doplaceno (nebylo řečeno kam).
Stále tudíž netuším, zda nemovitost mohu převzít či nemohu?
Pokud v současnosti mohu nemovitost převzít, mohu na ní udělat drobnou stavební úpravu (nevyžadující ohlášení ani stavební povolení)? Považuje se drobná stavební úprava za nakládání s nemovitostí?
Předem děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, v § 336 l jasně stanoví, že "Vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitost s příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání, nejdříve však po uplynutí lhůty podle § 336ja odst. 1 (tj. 15 dní od zveřejnění usn. o příklepu) "
Teoreticky, pokud byste ihned na dražbě zaplatil plnou částku za vydraženou nemovitost, můžete s ní disponovat až onen 15 den po zveřejnění usnesení o příklepu. Tato lhůta je tu to, že soud (exekutor) ukládá povinnému povinnost nemovitost vyklidit, a to právě do 15ti dnů od zaplacení nejvyššího podání, nebo do 15 dní ode dne, kdy usnesení o příklepu nabude právní moci.
Je divné, že exekutor na telefonáty nereaguje, zkuste zavolat v úřední den (určitě pondělí a středa). Číslo účtu by neměl být problém - jde o účet exekutora, ale mohl by být problém s VS - ten platbu identifikuje. Není nic jednoduššího než dojet osobně na sídlo exekutora a osobně doplatit cenu nemovitosti v pokladně, kde jsou povinni sdělit vám údaje o platbě a je také možné se zeptat, zda již usnesení o příklepu nabylo právní moci. Jinak ale zaplacení nejvyššího podání nemá vliv na právní moc usnesení - lhůta k doplacení dokonce teprve počíná běžet dnem nabytí právní moci usn. o příklepu. Pro nabytí právní moci musí uběhnout lhůta 15 dní od doručení usnesení všem, kteří musejí být usnesením dle zákona obesláni. Obvykle je doručování problematické, a tak se objevují průtahy. Nemusíte se obávat, že promarníte lhůtu k zaplacení. Exekutor by Vám měl doručit usn. o příklepu s doložkou právní moci a vyzvat vás kam máte poslat zbylou cenu nemovitosti.
S těmi stavebními úpravami bych zásadně počkala. Nejste dosud vlastníkem nemovitosti, a tak s ní nemůžete nakládat. Respektive můžete, ale činí tak na cizí účet. Vlastníkem se stáváte až dnem doplacení nejvyššího podání + dnem nabytí právní moci usnesení o příklepu, a sice zpětně - ke dni udělení příklepu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ založené ze zákona
- Kdy musí mít bytový dům založené SVJ ze zákona?
- Povinné založení SJV bytovým domem - kdy se musí ze zákona založit?

Dům má 6 stejně velkých bytových jednotek (1+2). Byty byly prodány obecním úřadem v roce 1994 stávajícím nájemníkům, kteří projevili o koupi zájem - 4 nájemci si byty odkoupili, z toho jedna nájemkyně, v té době pracující na témže obecním úřadě, si rovněž odkoupila zbývající dvě bytové jednotky, o které tehdejší nájemníci zájem neměli. Po odprodeji bytů nebylo v domě založeno družstvo ani SVJ.
Doklady za vodné a stočné, daň z nemovitostí, pojištění domu, faktury za spotřebu elektiřnu nebytových prostor jsou adresovány na majitelku v roce 1994 nabytých 3 bytů. 2011 jsem se obrátila na advokátní poradnu se žádostí o založení SVJ. Advokátkou mi bylo sděleno, že do SVJ nikdo nikoho nemůže nutit, a že by při jednání docházelo k patovým situacím. Z toho důvodu mi doporučila SVJ nezakládat. 2013 zmíněná majitelka své dva byty převedla na dcery, a před rokem jedna z nich odprodala byt kamarádovi. Předkupní právo jsem jí nepodepsala. Byt přesto prodala.
Nyní má náš dům "šest" vlastníků, ve značné míře jsou dva noví majitelé ovlivňování zmíněnou majitelkou - matkou.
Podle zákona splňujeme podmínky pro vznik SVJ, obrátím se opět na advokátní poradnu se žádostí o založení SVJ. Mám obavy, že se nikdo nezúčastní, neb ostatním dvěma majitelům daná situace zřejmě vyhovuje, s majitelkou chtějí mít klid. Za odpověď a doporučení postupu děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Je třeba uvést, že za popisovaného stavu SVJ ve Vašem případě pravděpodobně vzniklo ze zákona.
SVJ je jednou z forem právnických osob, které jsou vymezeny v občanském zákoníku, a to jako „jiný subjekt o kterém to stanoví zákon“, ve smyslu § 18 odst. 2 písm. d) obč. zák. Jde o právnickou osobu zvláštního druhu, která vzniká ze zákona, jestliže jde o dům, v němž je alespoň pět jednotek (což je základním předpokladem, aby SVJ vůbec mohlo podle zákona o vlastnictví bytů vzniknout) a nastanou podmínky, s nimiž zákon spojuje vznik SVJ (tj. podmínky stanovené v § 9 odst. 3 nebo odst. 4 zákona o vlastnictví bytů - tedy např. skutečnost, že tři byty jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků).
Vzhledem k tomu, že SVJ vzniklo je na místě formalizovat jeho fungování, jinak se SVJ bude řídit vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády č. 371/2004 Sb.
K zodpovězení Vaší původní otázky, tedy k opravě havarijního komína lze uvést obecné pravidlo, podle nějž platí, že pokud se jedná o věc využívanou (resp. určenou) pro všechny bytové jednotky, podílí se všichni vlastníci rovným dílem; pokud se jedná o věc určenou pouze pro jednu bytovou jednotku je její údržba záležitostí vlastníka dané bytové jednotky.

_

FINANCE-DANĚ
- Daně z nájmu mezi rodinnými příslušníky - musí se zaplatit nebo ne?
- Nájem mezi rodinnými příslušníky - musí se zaplatit daň?
- Odvod daně za nájem mezi rodinnými příslušníky - je odvod daně povinný?
- Příspěvek na bydlení v rodině místo nájmu - daně

Žiji u svého přítele v jeho starém dvougeneračním domku. Jedná se o velký dvoupatrový dům 6+2. V druhém patře bydlí přitelova
dcera s malou vnučkou, která platí mému příteli (jakožto vlastníkovi nemovitosti) každý měsíc částku 5.000 Kč na bydlení, kterou ona vykazuje na úřadě jako příspěvek na bydlení. Jelikož se jedná o starý a velmi nehospodárný dům, které dříve stavěli lidé sami za minulého režimu, jdou tyto peníze zejména na nákup uhlí, nákup dřeva na zimu, platby za plyn (vytápění je pro celý dům společné, vodu a elektriku má každé poschodí zvlášť, každý napsaný na sebe), na opravy a udržování domu (oprava topení, výměna bojleru, oprava garážových dvěří. apod) a zahrady.
Nyní přišel dopis z finančního úřadu, že se bude projednávat, proč neplatíme daň z pronájmu nemovitosti. Je to vůbec možné? Přece byt
nikomu cizímu nepronájímá, ale dcera, která tam bydlí od narození, se pouze logicky spolupodílí na nezbytných nákladech na provoz domu.
Přece tam nemůže bydlet zadarmo? Má na to finanční úřad? Může po nás chtít zaplatit nějaké daně? Děkuji Jana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příspěvek na bydlení se poskytuje na platby za nájemné, energie, svoz odpadu. Pokud dcera příspěvek na bydlení pobírá, tak dle mého názoru by se tedy skutečně mohlo jednat o nájemné a o zdanitelný příjem Vašeho přítele dle § 9 Zákona o daních z příjmů. Váš přítel by měl tyto příjmy uvádět v daňovém přiznání, může si však uplatnit výdaje s tím spojené. A to v paušální výši 30 %, nebo skutečné na základě doložených dokladů. Takže v konečném důsledku může být daň ve výši 0 Kč. Doporučuji spolupracovat s finančním úřadem a najít východisko. v rámci přestupkového řízení.
O trestný čin podvodu se nejedná, jelikož škoda nedosahuje výše 5.000,- Kč.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnavatel nutí zaměstnance napracovat si státní svátek - je to dle Zákoníku práce?
- Napracování státního svátku - může to zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci?
- Povinnost napracování státního svátku - může to zaměstnavatel chtít po zaměstnanci?

Naše měsíční smluvní mzda je s ohledem na kombinaci kancelářské práce x exteriéry sjednána "s přihlédnutím k příp. práci přesčas v rozsahu dle § 93 odst. 2 Zákoníku práce" a skládá se s pevné a pohyblivé části - ta je stanovena v závislosti na plnění hodnotících ukazatelů. Jedním z nich je splnění týdenní pracovní doby 38,75 h. s půlročním vyrovnávacím obdobím. Nové vedení zavedlo povinnost napracování svátků, což třeba jen u vánoc znamená 23,25 h. a tento deficit mi zřejmě způsobí finanční sankci. Nevadí mi, bezdětnému, docházet na pracoviště přes svátky, práce je tam stále dost, ale to vysloveně nesmím, protože by mi podnik musel vyplatit příplatek, ač o něj nestojím. Je správné požadovat napracování státních svátků, prosím? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Napracování státních svátků je zcela v rozporu se zákonem. Zaměstnavatel po Vás toto žádat nesmí. Pokud byste měl být sankcionován v důsledku toho, že jste si státní svátek nenapracoval, jedná se opět o sankci v rozporu se zákonem. V případě udělení sankce ji tak můžete odmítnout a bez zbytečného odkladu sdělit zaměstnavateli, že ji splnit nehodláte z důvodu rozporu se zákonem. Pokud by zaměstnavatel i přesto trval na jejím udělení, můžete se obrátit na soud. Jednání zaměstnavatele lze také řešit podáním podnětu na oblastní inspektorát práce.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Verbální napadání od sousedů v domě - jak se bránit?
- Nadávky, nadávání od sousedů v domě SVJ - jak se bránit?

Bydlím v domě se 6 majiteli, máme SVJ, od 04/2012 mám problémy se sousedy - předtím 20 let v pořádku.
Napadání, vymýšlení nesmyslů, nadávání. Ignoruji je, ale stejně pokud mě potkají, je vždy problém, bojím se je potkat, osočují mě na ulici i v domě, vůbec nevím jak se mám bránit, prosím poraďte, děkuji moc. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Jedinou možnou obranou, pokud nebudu považovat řešení záležitosti s předsedou SVJ či na shromáždění za obranu, je podnět policii s podezřením na spáchání trestného činu (záleží na intenzitě útoku) nebo ke správnímu orgánu, pokud se jedná o útok v intenzitě přestupku, to v praxi znamená sepsat oznámení (uvést možné svědky ochotné věc dosvědčit) a podat na podatelnu obecního úřadu v místě, kde je přestupek spáchán. Pokud jste obyvatelkou menší obce a některou správní agendu pro Vaši obec zajišťuje úřad v nejbližším městě, předají si úřady Vaše podání automaticky k příslušnému vyřízení.
Jako důkaz můžete předložit zvukovou nebo obrazovou nahrávku - ovšem doporučuji pořídit výhradně na místě veřejnosti přístupném nebo před více přítomnými osobami, jelikož přestupek, jehož skutková podstata by mohla být naplněna (§ 49 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb.) je spáchán tehdy pokud pachatel přestupku "jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch" ve skutkové podstatě se předpokládá, že újma, kterou je objektivně možné hodnotit jako urážku či vydání v posměch (tedy takové jednání, které budou i jiní vnímat jako dehonestující), nikoliv subjektivně.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství nebiologickým otcem dítěte
- Mimosoudní popření otcovstí - je nutné vždy oslovit soud?
- Dohoda o popření otcovství - je nutné odsouhlasení soudem?

Měla bych otázku, ohledně zrušení otcovství. Jak může nebiologický otec popřít otcovství? Jak jej může popřít matka dítěte? Lze se dohodnout i mimosoudně, popř. jaké listiny jsou k popření potřeba? Jaký vliv má nový občanský zákoník 2014? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Problematika určení rodičovství a popírání otcovství je upravena v § 50a - 62a zákona o rodině a v § 785 - 793 nového občanského zákoníku. Pokud muž dojde k závěru, že není otcem dítěte, může se žalobou podanou k soudu domáhat popření svého otcovství. Popření otcovství mimosoudní cestou - například vyplněním formuláře či sepsáním jiného dokumentu - tedy není možné.
Jestliže se dítě narodí před 160. dnem od uzavření manželství, může manžel popřít své otcovství už jen tím, že žalobu podá. Manželka se ale může hájit tím, že muž s ní souložil už před svatbou nebo že v době svatby o jejím těhotenství věděl. Pokud to bude prokázáno, žaloba o popření otcovství bude zamítnuta.
Manžel matky dítěte, které se narodilo mezi 160. dnem od uzavření manželství a 300. dnem po jeho zániku nebo prohlášení manželství za neplatné, může své otcovství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Pokud manžel dal souhlas k umělému oplodnění manželky, lze otcovství popřít jen tehdy, lze-li prokázat, že manželka otěotněla jinak než umělým oplodněním.
Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otocvství popřít jen tehdy, je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte.
Obdobným způsobem jako otec dítěte - tedy podáním žaloby k soudu - může popřít otcovství i matka dítěte.
Podle dosavadní právní úpravy - § 57, odst. 1 zákona o rodině - mohl manžel u soudu popřít otcovství do šesti měsíců ode dne, kdy mu vznikly důvodné pochybnosti, že je otcem dítěte. Své otcovství však mohl popřít nejdéle do tří let věku dítěte. Podle úpravy nového občanského zákoníku se prodlužuje lhůta k popření otcovství tak, že nejdéle je možné popřít otcovství do šesti let od narození dítěte. Podle § 792 nového občanského zákoníku platí, že je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžaduje zájem dítěte a veřejný pořádek.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Text ministerstva a autorská práva - je nutný souhlas ministerstva nebo licence?
- Autorská práva na texty vytovřené ministerstvem, státním orgánem

Vlastním soukromý web, na kterém jsem zveřejnil texty z webu ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti mne informovalo, že jde o neoprávněný krok a že si mám zažádat o licenci na jejich texty. Domníval jsem se, že na veřejné texty (státní správy) neplatí autorská práva, protože ministerstvo spravedlnosti platíme my všichni z našich daní. Jak je tomu tedy? Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
v této otázce se kloním jednoznačně k právnímu názoru Ministerstva spravedlnosti.

Při posuzování autorskoprávní povahy výkladových textů na webu Ministerstva spravedlnosti je nutné si uvědomit, že:
1/ tyto texty splňují znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona, tzn. jedná se o díla literární (zde slovesná vyjádřená písmem), která jsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a jsou vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně;
2/ tyto texty není rovněž možné podřadit pod některý z typů „neděl“ dle § 2/6 autorského zákona (kterými jsou námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě) ;
3/ stejně tak není možné dovodit, že na tato autorská díla by se nevztahovala ochrana dle autorského zákona (ve smyslu § 3 písm. a) autorského zákona), neboť předmětné texty neodpovídají definici úředního díla, tzn. nejedná se o právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejnou listinu, veřejně přístupný rejstřík a sbírku jeho listin, ani o úřední návrh úředního díla a jinou přípravnou úřední dokumentaci (včetně úředního překladu takového díla), sněmovní a senátní publikaci apod. ;
4/ jsou-li pak tyto texty volně dostupné ve veřejné části webu BPP, nemůže se jednat o volné užití díla pro osobní potřebu dle § 30/1 autorského zákona, citaci dle § 31 autorského zákona ani úřední či zpravodajskou licenci dle § 34 písm. b), c) nebo d) autorského zákona.

Ze shora uvedeného tak lze dovodit, že výkladové texty na webu Ministerstva spravedlnosti jsou skutečně „plnohodnotnými“ autorskými díly (ve smyslu tzv. zaměstnaneckých děl), jimž svědčí veškerá ochrana přiznávaná autorským zákonem.

Pro předejití případnému sporu Vám proto doporučuji pokračovat v jednání o uzavření licenční smlouvy.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Žádost o snížení výživného - soud rok nevyhlásil jednání, líčení
- Návrh na snížení výživného - soud rok nevyhlásil jednání, líčení
- Do kdy musí soud vyhlásit líčení u výživného, alimentů?
- Do kdy musí soud vyhlásit soudní stání u výživného, alimentů?
- Návrh na změnu výše výživného - do kdy musí soud rozhodnout?
- Návrh na snížení, zvýšení výživného - do kdy musí soud rozhodnout?

Mám dotaz ohledně snížení výživného. 01/2013 se mi v nynějším manželství narodilo další dítě, 02/2013 jsem si zažádal o snížení měsíčního výživného na děti z předchozího manželství. Doposud neproběhl žádný soud, v podstatě rok už čekám, stále tam telefonuji a zatím se nic neděje. Jak mám dále postupovat? Je nějaká stanovená maximální čekací lhůta? Mohu někde podat stížnost (např. předsedovi soudu) pro průtahy ve věci?
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Přestože žádný právní předpis nestanovuje konkrétní lhůtu, ve které musí soud rozhodnout, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je zakotveno jak v Listině základních práv a svobod, tak v zákoně o soudech a soudcích. Zákon o soudech a soudcích navíc stanovuje povinnost soudců a přísedících rozhodovat v přiměřených lhůtách.

Jako průtahy bývají označovány nepřiměřeně dlouhé prostoje mezi jednotlivými úkony řízení - jde například o situace, kdy soud delší dobu nenařídil jednání, nevyzval protistranu k vyjádření se k návrhu, dlouho čekal na provedení důkazů apod. Ministerstvo spravedlnosti, které délku soudního řízení posuzuje a případně poskytuje odškodnění, zpravidla za průtahy považuje u soudů prvního stupně nečinnost soudu po dobu alespoň půl roku, u soudů vyšších stupňů je za přiměřenou považována doba jednoho roku. Všechny průtahy v řízení jsou ale vždy posuzovány individuálně s ohledem na specifika konkrétního případu.

Pokud se domníváte, že ve Vašem případě dochází k průtahům v řízení, můžete podat stížnost na průtahy v řízení adresovanou předsedovi příslušného soudu. Další možností je adresovat předsedovi soudu návrh na určení lhůty k provedení úkonu. Z návrhu musí být zřejmé, kdo jej podává, o jakou věc se jedná a jaký konkrétní procesní úkon je požadován - ve Vašem případě půjde o nařízení soudního jednání. Využití tohoto opatření je podmínkou v případě budoucího podání stížnosti k Ústavnímu soudu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Neobývaný byt SVJ - shromáždění SVJ odhlasovalo poplatek za výtah majiteli bytu, bytové jednotky
- Neobydlený byt SVJ - shromáždění SVJ odhlasovalo poplatek za výtah majiteli bytu, bytové jednotky
- Poplatek za výtah majitelem neobydleného, neobývaného bytu - musí ho platit?

Z titulu vlastnictví bytu jsem členem SVJ (IČO 27454185). Můj byt je prázdný a nikdo ho nepoužívá jelikož již 20 let pracuji v zahraničí. Až do shromáždění SVJ konaného dne 21.3.2016 jsem vždy měl v Evidenčním listě počet osob pro služby 0 a neplatil poplatky za provoz výtahu. Na uvedeném shromáždění prosadil nově zvolený člen výboru (který záhy rezignoval) nové rozúčtování, kdy jsou mi předepisovány měsíční poplatky za výtah. To by nebylo až tak zarážející, doba se mění, až na to, že od poplatků za výtah je zproštěno 6 bytových jednotek, i když je majitelé trvale obývají a jsou na rozdíl ode mne v domě fyziky přítomni. Nejsem v ČR přítomen a nemohu tedy ani podat žalobu s soudu. Hrozí mi soudní postih, pokud bych nově účtované poplatky za výtah přestal platit? S výborem SVJ není rozumná dohoda, neboť se jen odvolávají na odhlasované rozhodnutí, které uvádí jako důvod předepisovní poplatků za výtah i správcovská firma PMC Facitity, jež rozúčtování provádí.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, nebudete-li SVJ (resp. správcovské firmě) hradit poplatky za výtah, hrozí, že se bude SVJ domáhat úhrady soudní cestou.
Jedním dechem je však nutné dodat, že samotný fakt podání žaloby ještě zdaleka neznamená, že by SVJ v případném soudním sporu uspělo. Zjevná rozpornost rozhodnutí shromáždění SVJ s dobrými mravy by v tomto ohledu mohla zapříčinit zamítnutí žaloby (jak v obecné rovině vyplývá z § 8 občanského zákoníku).
Odvolává-li se výbor SVJ na rozhodnutí shromáždění SVJ, které je zjevně chybné, lze Vám doporučit, abyste na nejbližším zasedání shromáždění SVJ inicioval (je-li to možné na dálku) přijetí nového rozhodnutí v této věci.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je součástí kuchyňské linky i ostrůvek?
- Ostrůvek kuchyňské linky - je součástí linky nebo ne?
- Převzetí bytu s výhradou - původní majitel bytu odvezl věci které v bytě měly zůstat (dle smlouvy s novým majitelem, kupujícím)

Přebírám byt, kde jsme se dohodli v kupní smlouvě seznam věcí, které v bytě při předání budou.
Při revizi seznamu jsme narazili na to, že paní majitelka si odvezla i věci, které jsme si dohodli, že v bytě zůstanou.
V ideálním případě bychom přejímací protokol nepodepsali a počkali, až budou věci zpět. To bohužel nelze, protože jsme tlačeni se vystěhovat z pronájmu.
Chceme tedy převzít byt s výhradou, že věci, které byly odvezeny nad rámec dohodnutý v kupní smlouvě, původní majitelka navrátí zpět.
V kupní smlouvě je pro tento případ sjednána sankce v výši xxx Kč za každý den zpoždění.
Zajímalo by nás
1) zda je možné byt přebrat, aby současně platila sankce v kupní smlouvě nebo pokud byt přebereme, byť i s výhradou, tak penále z kupní smlouvy již nadále není v platnosti
2) co by mělo být uvedeno v Protokolu o převzetí, aby klauzule o sankcích při předání bytu byla nadále v platnosti.
_
V kupní smlouvě na byt je uvedeno, že byt je prodáván "s kuchyňskou linkou včetně příslušenství".
Nicméně paní majitelka po podepsání kupní smlouvy trvá na tom, že ostrůvek není součástí příslušenství a chce si jej odvézt. Je tedy ostrůvek nebo není součástí příslušenství? Děkuji Milena


ODPOVĚĎ:
Byt můžete bez problémů převzít a do předávacího protokolu zaznamenat výhrady, které k převzetí máte. Tj. ve vašem případě seznam věcí, které byly odvezeny. Následně písemně vyzvěte původní majitelku, aby věci, které měly zůstat v bytě, do bytu vrátila. Pokud tak neučiní, lze se samozřejmě domáhat sankce, pokud ji máte ve smlouvě uvedenu a k tomu i vydání věcí, které odvezla - i soudně.
Nevím přesně, co rozumíte pojmem "ostrůvek kuchyňské linky", nicméně celá kuchyňská linka je dle práva chápána jako součást bytu a pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že jste se dohodli, že si ji paní odveze, pak si ji odvézt nesmí a bylo by možné to kvalifikovat jako trestný čin krádeže, pokud by tak učinila.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vytvoření SVJ v družstevním domě - představenstvo bytového družstva BD nesouhlasí
- Založení SVJ bytovým družstvem

Prosím o radu ohledně družstevního domu, kde menšina členů družstva chce vytvořit SVJ, ale představenstvo je z různých důvodů proti.
1. Za jakých podmínek může souběžně existovat bytové družstvo (dále jen BD) a SVJ?
2. Má člen bytového družstva právo na doplnění programu členské schůze, když o to požádal daleko před tím, než byl program schůze představenstvem vyvěšen v zákonné lhůtě? (§ 643 ZOK)
3. Bytové BD splácí dům ministerstvu obrany v několika ročních splátkách. Každý člen BD splácí svou jednotku (podíl). Po určité době splácení se dva členové družstva se rozhodnou vystoupit z družstva a jejich byty je třeba zahrnout do splátkového kalendáře a to mezi všechny členy BD na základě schválení této varianty na členské schůzi. Musí bytové družstvo uzavřít s každým členem BD smlouvu o navýšení podílu? (jedná se o navýšení podílu nad rámec jednotky, kterou každý člen BD již průběžně splácí - ostatní členové musí zaplatit část bytů těch členů, kteří opustili BD)
4. Jak se může člen bytového družstva BD bránit proti představenstvu, které manipulací vyláká ze členů plné moci k hlasování a tím přehlasuje ostatní přítomné členy?
5. Jak může člen BD kontrolovat správnost hospodaření představenstva (má např. představenstvo povinnost poskytnout účetní doklady ke kontrole členovi družstva? )
Děkuji Vám. Libor

ODPOVĚĎ:
1. SVJ a bytové družstvo jsou samostatnými právnickými osobami, s vlastní strukturou, samostatným účetnictvím apod. , SVJ by mělo nadále samo provádět správu domu, v některých případech může SVJ nadále svěřit správu bytového domu do rukou družstva, které se tak dostává do role správcovské firmy. V tomto případě musí mezi SVJ a družstvem existovat kvalitní smlouva o správě bytového domu a SVJ by mělo činnost družstva kontrolovat, protože nadále nese za správu právní odpovědnost.
2. Ano, Vámi uvedené ustanovení uvádí, že člen má právo na doplnění programu členské schůze.
3. Tuto otázku by měly řešit stanovy družstva. Pokud ji neřeší, pak ano, dle mého názoru by měla být uzavřena smlouva o navýšení podílu nad rámec jednotky.
4. Pokud byla plná moc platně udělena, těžko se lze bránit. Bránit by se musel samotný zmocnitel, že ten, kdo ho zastupoval, ho nezastupoval v souladu s jeho vůlí.
5. Doporučovala bych následující postup: Svolat mimořádnou členskou schůzi, s předem stanoveným programem, kde bude požadována zpráva o hospodaření družstva za uplynulé období. Pokud toto představenstvo neučiní, může jej členská schůze na základě většinového hlasování odvolat a ustanovit nové. Je zapotřebí však v tomto dosáhnout jednoty a jednomyslnosti při hlasování a toho, aby se Vás na schůzi opravdu sešlo co nejvíce, a také co nejvíce lidí hlasovalo pro Vás. Dobré je si pozvat také notáře, který ověří správnost a zákonnost hlasování.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace obalu na mobil na míru (obal s fotografií)
- Obal na mobil na míru s fotografií - reklamace
- Reklamace krytu na mobil na míru (obal s fotografií)
- Kryt na mobil na míru s fotografií - reklamace

Nechal jsem si vyrobit obal na telefon na míru (nahrajete fotku, připraví vám dle toho obal). Nicméně výsledek dle mě je v rozporu s návrhem. Vizte příloha - fotografie na obalu je nepřirozeně zvětšená a posunutá oproti náhledu v objednávce.
Vím, že dle NOZ může být problém s vrácením věci, kterou kupujete a byla upravena s individuálním požadavkem pro zákazníka. Předpokládám, že ale tohle můžu bez problémů reklamovat? Jaký byste doporučovali postup? Děkuji moc Ivan

ODPOVĚĎ:
Zboží vyrobené podle požadavků zákazníka spadá pod zákonnou výjimku z práva na odstoupení do 14 dnů. Důvodem pro odstoupení od smlouvy je ovšem skutečnost, že zboží neodpovídá objednávce. Právo na zrušení smlouvy je však podmíněno nemožností dodání nového zboží, které by již bylo v souladu s Vašimi požadavky. Doporučuji tedy kontaktovat výrobce a namítnout, že výrobek neodpovídá objednávce ani návrhu s požadavkem na dodání nového obalu, případně úpravu původního - pokud to lze. Od okamžiku uplatnění práva na odstranění vady opravou či dodáním nového obalu, nestačí tedy jen upozornit na vadu, běží 30denní lhůta k vyřízení reklamace. Její marné uplynutí Vám založí právo od smlouvy odstoupit, tentokrát z důvodu nevyřízení reklamace v zákonné lhůtě.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Může jiný lékař než psychiatr posoudit psychický a mentální stav pacienta?
- Posouzení psychického stavu jiným lékařem než psychiatrem - objektivnost takového posudku
- Vyhodnocení mentální způsobilosti pacienta jiným lékařem než psychiatrem - objektivita takového názoru lékaře
- Vyhodnocení svéprávnosti pacienta jiným lékařem než psychiatrem - objektivita takového názoru lékaře

Moje těžce nemocná matka ležela v nemocnici, kde i v r. 2009 zemřela. Můj bratr rafinovaně, 3 týdny před její smrtí, si od ní nechal podepsat 17 různých smluv pro ní krajně nevýhodných. Je jasné (nebudu to podrobně rozvádět), že matka nemohla pořádně porozumět textu. A aby tyto podpisy můj bratr legalizoval, nechal si od začínající mladé lékařky - internistky podepsat potvrzení, že,, … matka je v současné chvíli orientována v čase i prostoru a je schopna objektivně posoudit předložené listiny k podpisu."
Domnívám se, a to je zároveň můj dotaz, zda-li lékař - internista vůbec může dát (posoudit) potvrzení, že,, … matka je schopna objektivně posoudit předložené listiny k podpisu".
Podle mého názoru toto přísluší pouze psychiatrovi nebo psychologovi a proto výše uvedené potvrzení by mělo být neplatné.
Je prosím tento můj výklad správný a pokud ano, o jaký paragraf se mohu opřít?
Děkuji, Honza

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Posouzení orientace pacienta v čase a v prostoru:
Testování a posuzování základních kognitivních funkcí (schopností) pacienta (kam mimo jiné spadá i orientace v čase, prostoru, osobě a situaci) je běžnou součástí poskytování zdravotní (zejména lůžkové) péče. Zdravotničtí pracovníci tímto způsobem v průběhu hospitalizace ověřují vliv poskytované péče či vývoje zdravotního stavu na pacientovy mentální schopnosti.
K prověřování pacientovy orientace v čase a prostoru je tak oprávněn zejména jeho ošetřující lékař (bez ohledu na jeho specializaci), běžně tak činí i ošetřovatelský zdravotnický personál (zdravotní sestry). Zpravidla se tak děje pokládáním jednoduchých otázek, např. : „Jak se jmenujete? “, „Jaký je dnes (24.06.2016) den/měsíc? “, „Kde jste? “ apod.
Pokud tedy lékařka Vašemu bratrovi písemně potvrdila, že byla Vaše matka v určitou dobu orientována v čase a prostoru, neshledávám na tom nic právně závadného, neboť takového posouzení je schopen de facto každý (a to i bez zdravotnického vzdělání).
2/ Posouzení schopnosti porozumět smlouvě:
Není vyloučeno, aby ošetřující lékař (bez ohledu na jeho specializaci) posoudil i schopnost pacienta orientovat se v určitém právním jednání. V tomto ohledu lze odkázat na tzv. detenční řízení (tedy řízení, v jehož rámci rozhoduje soud o tom, zda byl nedobrovolně hospitalizovaný pacient do zdravotnického zařízení umístěn oprávněně či naopak protiprávně), v jehož rámci je ošetřující lékař pacienta oprávněn sdělit soudu, zda je dle jeho odborného názoru pacient schopen úsudku a projevu vlastního přání (jedná se však samozřejmě o poměrně specifický případ, který nelze paušalizovat).

Shora uvedené však nemění nic na tom, že pro relevantní posouzení pacientovi schopnosti orientovat se např. v textu smlouvy je skutečně zapotřebí psychologické/psychiatrické vyšetření. Ve Vámi popsaném případě tak lékařka-internistka mohla dát Vašemu bratrovi nanejvýš jakési dobrozdání, jehož odborná váha však může být snadno zpochybněna. Otázkou zároveň zůstává, zda byla dotyčná lékařka dle vnitřních pravidel nemocnice (jako jejího zaměstnavatele) vůbec oprávněna Vašemu bratrovi takové dobrozdání vydat (to je však okrajovým problémem).
3/ Neplatnost smluv:
Vzhledem k tomu, že Vaše matka podepsala předmětné smlouvy v roce 2009, tedy ještě za účinnosti “starého” Občanského zákoníku, upozorňuji zejména na tato jeho ustanovení:
- § 37/1, dle něhož musel být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak byl neplatný;
- § 38/2, dle něhož byl neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou.
Přestože tedy lze uvažovat o možnosti zpochybnit platnost předmětných smluv, upozorňuji na skutečnost, že posouzení psychických/mentálních schopností Vaší matky je cca 7 let po její smrti prakticky nemožné (tzn. že v případném soudním sporu by se Vám nemuselo podařit prokázat, že Vaše matka nebyla schopna správně posoudit obsah jí podepisovaných smluv).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nepřiměřeně vysoký dluh nájemníka za služby nájemního bytu - jak se bránit?
- Pronajímatel vypočítal vysoký dluh za služby (vodné) - jak se bránit
- Vysoký dluh nájemníka, nájemce za služby (vodu) - jak se bránit proti pronajímateli?

Bydlela jsem v podnájmu 2,5 roku. Ukončila jsem jej výpovědí a předáním bytu k poslednímu říjnu 2015. Byt jsem hradila řádně v termínu. Umožňovala jsem prohlídky bytu vždy na přání majitele. Vratná kauce činila 6.500 Kč. Její část mi byla vrácena 07.12.2015 4500 Kč. Po urgování a posílání zpráv na email majitele zbylé 2 000 (poplatky za služby) si majitel ponechal kvůli vyúčtování služeb. Podotýkám, že během 2,5 let mi žádné vyúčtování předloženo majitelem nebylo. 22.6.2016 mi přišel email, že v bytě je vysoký nedoplatek za vodu tj. minimálně 15.000 Kč. A že jej budu nucena uhradit, protože již komunikoval s právníkem realitní společnosti, které jsem hradila provizi za zprostředkování. A že se pan majitel ještě ozve až si vše spočítá. Vyúčtování prý SVJ provádí tak cca kolem 2 letech mi bylo vysvětleno.
Částka mi to přijde být nereálná. Např. poslední měsíc jsem v bytě nepobývala vůbec a před tím jen opravdu po večerech. No nicméně jak se proti tomuto jednání mohu bránit? Opravdu se provádí vyúčtování s nájemníky po 2,5 letech podnájmu a ještě po takové dlouhé době co jsem byt opustila? A je v pořádku, že s vyplacením kauce tak otálel, že já jsem jej musela urgovat?
Děkuji Leona

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování s nájemníky se po dvou a půl letech rozhodně neprovádí. Můžete se bránit pouze tím, že budete chtít vidět přesné vyúčtování za období, kdy jste v bytě bydlela, a to přímo od poskytovatele služeb. Stejně tak není v pořádku, že s vyplacením kauce tak otálel a dokonce byste měla právo požadovat od vlastníka bytu, kterému jste kauci skládala, úrok ze složené kauce v takové výši, jakou požadují za úvěry banky. Tj. cca kolem minimálně 10% ročně.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada zakoupené nemovitosti - vadná elektroinstalace
- Reklamace skryté vady koupené nemovitosti - vadná elektroinstalace
- Zamítnutí skryté vady koupené nemovitosti (vadné elektroinstalace)

Skrytá technická vada nemovitosti: s přítelem jsme zakoupili byt v osobním vlastnictví a dne 27.5.2016 nám byl předán, protokol o předání bytu a kupní smlouvu zasílám v příloze mailu. Při prováděné plánované rekonstrukci se přítelovi nezdála elektroinstalace v bytě v pořádku a z toho důvodu oslovil nejprve telefonicky a potom mailem pana Horského, kterého si vyhledal na netu jako odborníka přes elektroinstalace a člena unie soudních znalců a po domluvě mu zaslal konkrétní fotky. Jejich komunikaci Vám zasílám v závěru tohoto mailu. Oslovili jsme i zprostředkující realitní kancelář, ale ta nám tvrdí, že se o žádné skryté vady nejedná, protože jsme si to měli zkontrolovat při přebírání bytu a že to máme případně řešit přímo s prodávajícími bez nich. Zajímalo by nás jak uplatnit zjištěné vady v elektroinstalaci? Zda je toto zjištění skutečně skrytá technická vada a jak se tyto situace řeší? Máme si elektroinstalaci nechat vyměnit a použité peníze požadovat po prodávajících nebo musí nějaký odborník situaci zhodnotit a určit částku k odstranění vady? Jde o problém, že stávájící elektroinstalace by pro nás byla stejně nedostatečná a chtěli jsme ji předělat. Byli bychom neradi, kdyby ji museli jen uvést do stavu "vyhovující" a my to pak zase bourali a předělávali. Díky tomuto problému nám vznikly problémy s již započatou přestavbou celého bytu a byla by pro nás nejvýhodnější finanční kompenzace. Prosím o radu, jak v této záležitosti postupovat, zda poprosit o součinnost realitní kancelář, zda případné znalecké posudky v případě, že nebude prodávající chtít závady uznat, zaplatí prodávající (samozřejmě pouze v případě, že bude v posudku stát, že je elektroinstalace nebezpečná).
Děkuji s přáním krásného dne Monika

Soudní znalec na elektro:
"- detail přímotopu ložnice
špatně zapojeno. Konvertor je zapojen na vodič PE, cože je samozřejmě špatně. Má být zapojen na modrý vodič N. Zelenožlutý slouží jen jako vodič ochranný a ne pracovní.
Myslím, že ten odborník nechal vodič N odpojený již v bytovém rozváděči. Sám si zcela jistě nic nepřepojujte. Musí se to přepojit již od bytového rozváděče!
- detail přímotopu obývák zde platí to samé jako v prvním odstavci
- elektrická skříň před bytem normální stav. Jedná se o svorkovnici, na které jsou zapojeny vodiče systému dom. telefonu a zvonků.
Taková prasárna je v 98% starších bytových domů.
To mě trápí asi tak nejméně vzhledem k vnitřní elektroinstalaci vašeho bytu.
- elektrika koupelna Zásuvky jsou zapojeny správně a zdá se, že i krabice je určena pro montáž na a do hořlavých látek.
- hlavní jistič před bytem V pořádku. Kromě prasácky vystřiženého otvoru v krycím plechu nevidím nic závažného.
- lidská tvořivost - Zásuvka na kuchyňské skříňce není podložena nehořlavou podložkou a je připojena nevhodným kabelem.
To si dělal bývalý majitel tutově sám. Nevěřím, že by toho byl schopný jakýkoli elektrikář.
Zásuvka pod nánosem sádry… … no to je tedy něco. Na něco takového musí mít v sobě tvůrce zakódováno hodně umělécké tvořivosti : -)
- jističe v bytě
Vidím starou - původní - skříň PL s černými jističi. Ta byla v bytě jako první.
Pak vedle přibyla skříň s jističi a stykači pro napájení přímotopů.
Jako poslední přibila skříňka s chráničem a jističi pro topení a zásuvky v koupelně (třeba se pletu).
Ještě pár zásahů a myslím, že by musel majitel přistavět novou zeď, aby měl skříně kam dávat.
No hrůza. Ten kdo to dělal, by si to doma takto tutově neprovedl.
- při bourání příčky v kuchyni
Vše špatně. Pod jeden šrou nelze dát dva vodiče. Je to v rozporu s použitím výrobce.
Dále je špatně zapojený odvod v CU… … Vodiče PE a N spojené pod jedním třmenem… takto prostě neeeee
Krabička s věnečkem. Špatné barvy vodičů. Vodič PEN nesmí být použit jako vodič fázový!
- zásuvka ložnice
Ač se to bude zdát divné, tak na této fotce je vše v pořádku. tedy s přihlédnutím k tomu, že montáž prováděl ještě pra pra děda dnešního elektrikáře za pomoci dřevěného šroubováku.
Co k tomu dodat?
Vy si pozvěte revizního technika, který vám vše sepíše. Elektroinstalace není vůbec bezpečná a s výhledem jejího dalšího používání bych v bytě zcela jistě nechtěl bydlet.
Doporučuji provedení kompletní rekonstrukce elektroinstalace.
S pozdravem, A. D."

ODPOVĚĎ:
Realitní kancelář z komunikace úplně vynechte, ta není odpovědná za stav nemovitosti, jejíž prodej zprostředkovává. Jediný dle mého názoru účinný postup je následující. Oslovit soudního znalce - seznam znalců dle oborů i lokality je dostupný na stránkách www.justice.cz. Znalec by měl zhodnotit stav elektroinstalace a stejně tak posoudit, o jak moc závažnou vadu se jedná. Pravděpodobně se bude jednat minimálně o vadu, která kupní smlouvu porušuje nepodstatně, tedy máte právo na bezplatné odstranění závady nebo slevu z kupní ceny nemovitosti. Tuto variantu bych volila, přičemž ocenit výši slevy byl měl rovněž soudní znalec. Jakmile bude posudek vypracovaný, obraťte se na prodávající s žádostí o poskytnutí slevy včetně částky uhrazené za znalecký posudek. Pokud bude odpověď zamítavá, nezbude, než se obrátit na soud s žalobou o zaplacení, kdy požadujte částku odpovídající slevě spočítané znalcem a náklady spojené s uplatněním pohledávky, což bude částka uhrazená znalci za posudek. Pokud budete mít v ruce při soudním řešení věci znalecký posudek a budete požadovat částku dle posudku, odhaduji, že budete u soudu úspěšní.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení dlouhodobě užívané a udržované části lesa uživatelem
- Omylem využívaná část lesa nemajitelem - možnost vydržení
- Vydržení omylem užívané části lesa, lesního porostu

2012 jsme pořídili rodinný domek cca. z roku 1890 se zahradou. Lokalita nebyla v katastru nemovitostí digitálně zaměřena - tedy informace z online katastrálních map byly zavádějící a při koupi jsme nedělali geodetické zaměření pozemku. 2015 proběhla digitalizace katastrálních map a v 03/2016 přišla výzva od Lesů ČR na odstranění všech staveb, které jsou na jejich pozemku (gril, pergola, plot), který je veden jako lesní a ukončení užívání (s tím že nesmíme ani sekat trávu). Snažili jsme se pozemek odkoupit či pronajmout, ale dostali jsme zamítavé stanovisko.
Celá situace nám přijde absurdní, pozemek lesy vzhledem k blízkosti našeho RD stejně není využitelný pro plnění funkce lesa a zahrada k domku prokazatelně patří víc než 100 let.
K mému dotazu, je možné se nějakým způsobem domoci pozemku, který je více než 100 let využíván jako zahrada? (lze doložit historickými foty). Nevztahuje se na tento případ vydržovací právo? Jak by postupovali v případě, že by na pozemku ještě stála stodola? Přílohy pro zorientování - žádost a zamítavé stanovisko lesy ČR.
Předem velice děkuji za Vaši odpověď
S pozdravem David

ODPOVĚĎ:
V případě, kdy jste nemovitosti koupili v roce 2012, podle mého názoru věc pro vás řešitelná zatím není.
Obecně by věc byla řešitelná v rámci tzv. mimořádného vydržení, které zavádí nový občanský zákoník. Řádné vydržení zde uplatnitelné není, neboť neprokážete právní důvod, na kterém se má držba zakládat. Mimořádné vydržení reflektuje výjimečně dlouhou dobu trvání držby, ovšem jsou zde mnohonásobně delší vydržecí doby, což je právě problém, pokud jste nemovitosti zakoupili v roce 2012. Dle ust. § 1095 NOZ držitel vydrží vlastnické právo, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, a to aniž by musel prokázat právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. Uvedený závěr ovšem neplatí, pokud se držiteli prokáže nepoctivý úmysl (např. lest či podvod). Předpokladem mimořádného vydržení tedy je uplynutí dvojnásobné doby oproti standardním zákonem stanoveným lhůtám vydržení, tzn. u věcí movitých 6 let a u věcí nemovitých 20 let.
Pokud tedy budete nemovitosti užívat po dobu 20 let, teprve se můžete domáhat vzniku vlastnického práva vydržením.

_

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Doplacení SJM po rozvodu manželství - vymáhání bývalou manželkou
- Vymáhání doplatku z vyrovnání SJM po rozvodu manželkou, manželem
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte před nabytím platnosti rozsudku posílá už snížené výživné - má na to nárok?
- Matka chce podat odvolání proti snížení výživného - může otec dítěte posílat už snížené alimenty, výživné?

Po rozvodu si bývalý manžel zažádal o snížení alimentů. Jelikož legálně nepracuje, tak mu byly sníženy z 2000 Kč na 1100 Kč s odůvodněním pana soudce, že vzhledem výši finančního příjmu, více být nemůže, ač se mu to pro 17letého syna zdá málo.
Pan soudce na mou adresu naznačil, že se dá využít odvolání. Tak bych tak chtěla učinit, ale nevím jak ho formulovat.
Mám nárok při podání odvolání na doplacení rozdílu, jelikož on již od 04/2016 posílá pouze 1100 Kč?
Rozsudek mi bude doručen do 10 dnů.
A ještě jeden dotaz. Ještě stále mi dluží přeplatek nájmu za 2015 a část peněz z dovyúčtování prodeje bytu. Tvrdí, že mi to dá, až já jemu dám poloviny stavebního spoření a pojištění dětí.
U soudu o snížení alimentů, jsem se na to ptala pana soudce, a on před ním řekl, že na to nemá žádný nárok. U téhož soudu 21.3.2016 jsem mu osobně předala Žádost o dorovnání Společného jmění manželů se splatností 3 měsíce.
Do dnešního dne nic nedošlo. Poradili by jste mi co dál? Děkuji mnohokrát Diana.

ODPOVĚĎ:
Jestliže s rozhodnutím soudu o snížení výživného nesouhlasíte, můžete se proti rozhodnutí samozřejmě odvolat. Podle § 204 občanského soudního řádu se odvolání podává do 15 dnů od doručení písemného rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje. Náležitosti odvolání specifikují § 42, odst. 4. a § 205 občanského soudního řádu. Z odvolání musí být zřejmé, kterému soudu je určeno, kdo je činí, proti kterému rozhodnutí odvolání směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání musí být podepsáno a datováno a je zapotřebí předložit jej s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a další stejnopis obdrželi účastníci řízení – ve Vašem případě je to pouze bývalý manžel, takže budou stačit tři stejnopisy. Obecné vzory pro odvolání lze najít i na internetu nebo Vám se sepsáním odvoláním může pomoci advokát, což rozhodně doporučuji.
Pokud jde o rozdíl ve výši výživného, záleží na tom, zda bylo Vašemu bývalému manželovi výživné sníženo zpětně či nikoliv. Jestliže ke snížení výživného došlo až nyní (v červnu 2016) a nešlo o zpětné snížení výživného, pak máte nárok na to, aby Vám za dobu do vydání rozhodnutí (duben, květen) bývalý manžel zaplatil výživné v plné výši, tedy částku 2.000 Kč. Pokud Vám bývalý manžel vyplatil méně, doporučuji ho písemně požádat o uhrazení dlužného výživného. Jestliže bývalý manžel odmítne dlužné výživné uhradit, můžete jej vymáhat podáním návrhu na exekuci. Pokud ale ke snížení výživného došlo zpětně – například od Vámi zmiňovaného dubna – pak nárok na doplacení rozdílu výživného nemáte, protože ani podané odvolání nemá v tomto případě odkladný účinek.
Co se týče vypořádání společného jmění manželů, nevím, z jakého důvodu si Váš manžel nárokuje polovinu peněz ze stavebního spoření a z pojištění vašich dětí. V této věci se ztotožňuji s názorem soudce, že Váš bývalý manžel nemá na výplatu těchto prostředků žádný nárok. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda a jakým způsobem došlo po rozvodu manželství k vypořádání společného jmění manželů (SJM).
Obecně platí, že manželé mají ode dne, kdy rozhodnutí o rozvodu manželství nabude právní moci, tři roky na to, aby si majetek, který tvořil SJM, vypořádali (rozdělili). Vypořádání SJM je možné provést dohodou nebo pokud se manželé nemohou na vypořádání SJM dohodnout, musí být v uvedené lhůtě podán návrh k soudu, aby soud majetek vypořádal. Pokud jste vypořádání SJM řešili dohodou, předpokládám, že jste si v ní stanovili i termín, do kterého mají být závazky vyplaceny. V případě, že vypořádání SJM řešil soud, obvykle má být zaplaceno do určitého počtu dní ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci (termín vyplacení by měl být součástí písemného vyhotovení rozsudku). Pokud Vám bývalý manžel v dohodnutém (soudem stanoveném) termínu nevyplatil Váš podíl, doporučuji jej ještě jednou písemně vyzvat k zaplacení dlužné částky s uvedením termínu, do kdy má bývalý manžel částku uhradit. Pokud tak neučiní, můžete dlužnou částku vymáhat podáním návrhu na exekuci dlužné částky z exmanželova platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku.
Pokud k vypořádání majetku v tříleté lhůtě nedošlo, pak podle § 741 nového občanského zákoníku platí, že se bývalí manželé vypořádali tak, že:
a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné

_

PRÁCE-ZMĚNA PRAC. POMĚRU
- Změna místa výkonu práce a dojíždění velkou dálku do zaměstnání - musí to zaměstnanec (řidič kamionu MKD) akceptovat?
PRÁCE-PLATY
- Zaměstnanec má místo výkonu práce ČR a EU - změna místa výkonu práce v rámci ČR a nárok na odstupné od zaměstnavatele

Pracuji jako řidič kamionu – přeprava námořních kontejnerů z vnitrostátních vlakových nádraží. V pracovní smlouvě mám jako místo výkonu práce uvedenou Českou republiku a Evropskou unii. Vozidlo parkuji podle instrukce zaměstnavatele na nákladovém nádraží Žižkov. Tento prostor nyní mění majitele, zaměstnavatel dostal z uvedeného parkoviště výpověď.
Zaměstnavatel proto od července 2016 své aktivity a místo parkování přesouvá z Prahy na Mělník. Jak mám postupovat, jestliže pro mne denní dojíždění na takovou vzdálenost není přijatelné? Zaměstnavatel nyní odmítl podepsat dohodu o ukončení pracovního poměru s uvedením důvodu. Zdůvodňuje to tím, že za mne potřebuje nejprve zacvičit někoho jiného. I když místo nástupu do práce nemám ve smlouvě jednoznačně uvedené, nemohu přece akceptovat jeho změnu z místa dosud obvyklého a zaměstnavatelem ústně stanoveného na jakékoli jiné místo v ČR nebo EU.
1. Existuje v tomto případě možnost podání jednostranné výpovědi nebo jiný způsob rozvázání pracovního poměru z mojí strany k 30. červnu s udáním důvodu bez obvyklé výpovědní lhůty dvou měsíců?
2. Může zaměstnavatel na mně požadovat nějakou náhradu škody, jestliže odmítnu na Mělník dojíždět? Změna místa parkování vozidla pro mne fakticky znamená ztrátu zaměstnání.
3. Mám v tomto případě nárok na odstupné podobně, jak by tomu bylo v případě výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodu přemístění jeho části podle §52 b)?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud máte v pracovní smlouvě takto široce stanoveno místo výkonu práce a nemáte v ní uvedeno nic o tom, že vozidlo máte parkovat v Praze, pak, bohužel, musíte akceptovat rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že budete vozidlo parkovat na Mělníku. Pokud s touto změnou nesouhlasíte, pak můžete podat výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou. Nárok na odstupné nemáte. Pokud byste výpověď podal a před skončením pracovního poměru byste odmítl pro zaměstnavatele vykonávat práci, pak by Vaše počínání mohlo být posouzeno jako porušení právních předpisů vztahujících se k vámi vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a zaměstnavatel by s Vámi i ve výpovědní době mohl okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pokud byste v pracovní smlouvě měl nějakou zmínku o parkování vozidla, resp. o místu začátku výkonu Vaší práce, pak byste se změnou musel samozřejmě souhlasit.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv příjmů nové manželky na výpočet výživného, alimentů - sčítají se příjmy otce a jeho nové manželky?
- Vliv příjmů nového manžela na výpočet výživného, alimentů - sčítají se příjmy matky a jejího nového manžela při výpočtu výživného?

08/2015 rozvod po 20 letém manželství, 2 děti. V době rozvodu to byl 16-ti letý syn, který zůstal po vzájemné dohodě u otce z důvodu školy, kamarádů apod. Já se odstěhovala s mladším, v té době 5-ti letým synem na druhý konec republiky, kde jsem si našla další známost. V době rozvodu se dalo s otcem normálně komunikovat, dohodli jsme na rozvodu, na tom, kdo se bude starat o které dítě, majetek byl stejně tak rozdělený dohodou s tím, že jsem chtěla jen část majetku, protože manžel slíbil, že až syn dostuduje, předá mu firmu a dům. Pro staršího syna jsem ustoupila a podepsala pro mě dnes (21.06.2016) nevýhodnou smlouvu o majetku.
Manžel pracoval jako úředník za plat 17.000 Kč a protože nemohl pro střed zájmu podnikat, podnikal na mé jméno. Dohoda byla, že bude hradit všechny náklady (daně, sociální, zdravotní). Já taky podnikala, do roku 2007 ve finanční sféře, příjmy byly slušné, v roce 2008 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, ztratila spoustu klientů a po mateřské dovolené bylo těžké se k podnikání vrátit a nebylo možné se přihlásit na úřad práce, protože jsem měla na své jméno vedené podnikáni. S manželem jsme nežili ve společném manželském životě od března 2013, ovšem on na mé jméno podnikal do konce roku 2013, všechny zisky, příjmy šly na jeho účet, já z nich neviděla ani korunu. Já taky podnikala, do roku 2007 ve finanční sféře, příjmy byly slušné, v roce 2008 jsem nastoupila na mateřskou dovolenou, ztratila spoustu klientů a po mateřské dovolené bylo těžké se k podnikání vrátit a nebylo možné se přihlásit na úřad práce, protože jsem měla na své jméno vedené podnikáni. Když jsem se od manžela odstěhovala, žila jsem chvíli u maminky a živila se občasnými brigádami, práci jsem s malým dítětem nemohla najít. Po čase jsem se odstěhovala z Moravy do Čech. Tam jsem si práci ihned našla, pracovala jsem měsíc a půl jako prodavačka za 11.000 Kč, po té jsem práci kvůli financím ukončila a našla si práci ve společnosti O2 jako operátorka na call centru, kde pracuji dodnes (21.06.2016). Když jsem dělala daňové přiznání za rok 2013, zjistila jsem, že manžel neplatil celou dobu sociální a zdravotní pojištění, začaly mi chodit dopisy a celkový dluh činil přes 100.000 Kč. Dostala jsem exekucí na plat od zdravotní pojišťovny, brala jsem 9.500 Kč, zbytek sebral exekutor. Na sociální pojištění mi částečně půjčil kamarád, dodnes (21.06.2016) to splácím a na zbytek mám splátkový kalendář.
Co se týká děti starší syn je již plnoletý, soud mi na něj určil výživné 2.500 Kč. Se synem si voláme, navštěvuje mě, platím mu celou cestu, když jede k nám. (cca 1.000 Kč), asi 3-4x do roka, vídáme se i když jedu za matkou na Moravu, která bydlí naproti v domě, kde bydlí bývalý manžel se svou novou manželkou. Bývalý manžel dostal určené alimenty na mého mladšího syna 2.100 Kč. Starší syn dodělal maturitu, je přijatý na vysokou školu. Jeho otec ho nutil, aby soudně požádál o zvýšení alimentů. Nechtěla jsem stát před soudem s vlastním dítětem, proto jsem ustoupila a dobrovolně posílám synovi 3.000 Kč. Bývalý byl na dlouhodobé nemocenské snad kvůli cukrovce 2. typu + měl údajně srdeční příhodu. Dostal invalidní důchod cca 6.000 Kč. Dává soudu návrh na snížení alimentů z 2.100 Kč na 1.000 Kč. Jeho žena podniká od 2014. Jaké mají příjmy netuším, ale pokud vede bývalé své podnikání jako se mnou, dělají vše tak, aby neměli žádné zisky. Bývalý přestože ze sebe dělá chudáka pomáhá své manželce vést firmu, jezdí nákladním vozem. U něj se tedy změnilo od posledního soudu to, že nemá příjem 17.000 Kč, ale oženil se a vede se svou ženou firmu, a dělá ze sebe chudáka, který je skoro na smrt nemocný. Já mám svůj příjem ze zaměstnání cca 14.000 Kč čistého, to se od soudu nezměnilo. Co se změnilo je to, že syn již nastoupil na základní školu. Byla u něj zjištěná alergie se začínajícím asthmatem. Má atopický ekzén. Mé náklady na dopravu (nafta) do práce činí 2.500 Kč. Rozdíl mezi alimenty, které posílám a které dostávám v tuto chvíli je v můj neprospěch -900 Kč, synovi platím stravné, léky cca 800Kč/měs, ošatné cca 500Kč/m, škola cca 500 Kč/měsíc, dále drogerie cca 800 Kč, telefony 1000 Kč/měs, strava cca 8000 Kč, mé léky cca 300 Kč, jsem astmatička. Žijí ve společné domácnosti s přítelem, který má 18.000 Kč čistého, ale tady není možné ani náhodou platy sčítat. S přítelem nemáme společné finance. Máme dohodu, že já platím telefony a jídlo a on platí energie, proto jsem náklady na energie nepočítala. Ty činí cca 5.500 Kč/měs. Dále platí alimenty na svého syna 2.500 Kč, 500 Kč mu spoří. Splácí si měsíčně 2 půjčky na barák (3.260 + 1.700 Kč). Zbytek si odkládá a pomalinku si opravuje svůj dům.
Bývalý požádal o snížení alimentů z 2.500 Kč na 1000 Kč. Oženil se, jeho žena podniká. On má invalidní důchod 6.000 Kč, jak uvádí, náklady platí jeho žena, pro něj je částka 2.100 Kč likvidní. Můžu se nějak bránit? Můžu soud požádat o podrobný přehled zisku a výdajů z jejího podnikání? Vím, že si uměle snižují příjmy. Můžu požádat o přehled majetku a poukázat na to, kolik ho mají? Můžu udělat ještě něco dalšího, abych předešla snížení, příp. požádat o navýšení, z důvodu výše uvedených? Musí i přítel doložit příjmy, když opravdu nemáme společné peníze? Je možné ho nahradit nějakým čestným prohlášením, jak máme rozdělené financování domácnosti? Není povinný živit mé dítě a mě. Jsem ráda, že žijeme u něj v domě a neplatíme šílené nájmy v paneláku. Můžu poukázat na nevýhodnou smlouvu o rozdělení majetku s bývalým s tím, že slíbil, že vše přepíše na staršího syna a dohodu porušil? Můžu poukázat na to, že podnikal na mé jméno a já splácím sociální a zdravotní?
Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Při žádosti o změně výše výživného soud vždy bere v úvahu jak oprávněné zájmy a potřeby dětí, tak i finanční a majetkové poměry obou rodičů. Soud by tedy měl vzít v úvahu jak nástup Vašeho syna do školy (nástup do školy je vždy spojen se zvýšením nákladů – zejména na školní pomůcky), tak i zhoršení jeho zdravotního stavu, které je pravděpodobně opět spojeno se zvýšením nákladů za léky, lékařskou péči apod. Současně ale bere v úvahu finanční situaci obou rodičů, protože dítě má právo na zásadně stejnou životní úroveň jako mají jeho rodiče. Při posuzování celkových majetkových poměrů obou rodičů bude samozřejmě soud posuzovat i příjmy vašich partnerů – jak příjem manželky Vašeho bývalého manžela, tak příjem Vašeho nového partnera. Obávám se, že samotná skutečnost, že nemáte společně finance, u soudu neobstojí. Abyste měla šanci, že soud příjmy Vašeho partnera nezahrne, museli byste oba hospodařit odděleně. Pokud ale žijete ve společné domácnosti a každý z vás hradí část nákladů (Vy náklady na telefony a jídlo a Váš partner náklady na energie), pak se o oddělené hospodaření nejedná.
Soud samozřejmě bude u obou stran zohledňovat jak příjmy a majetek, tak i životní náklady. Jestliže se domníváte, že Váš bývalý manžel a jeho žena mají příjmy, které nepřiznávají, nebo další majetek, který by jim umožnil hradit výživné v současné výši, můžete to samozřejmě před soudem uvést. To, jakým způsobem si bude soud tyto informace ověřovat, záleží na jeho vlastním uvážení. Dále doporučuji uvést u soudu veškeré náklady, které v současné době hradíte (včetně dlužného zdravotního a sociálního pojištění) i to, že jste se vzdala části majetku, na který jste měla po rozvodu nárok, ve prospěch Vašeho staršího syna. Dále doporučuji upozornit na nárůst nákladů spojených se synovou výchovou a výživou, ke kterému nepochybně došlo od doby určení výše výživného.
Bude pak záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí. Pokud nebudete s rozhodnutím soudu souhlasit, doporučuji se proti němu v zákonné lhůtě odvolá. V odvolání je pak opět zapotřebí uvést všechny argumenty, na základě kterých se domníváte, že rozhodnutí soudu bylo chybné.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Změna druhu pozemku majitelem - jak udělat změnu na katastru nemovitostí?
- Jak změnit typ druhu pozemku na katastru nemovitostí - postup, návod

Jak mám správně postupovat při zápisu do katastru nem. ? Jako vlastník mohu oznámit změnu, kterou provedu v terénu nebo musím nejprve žádat stavební ú. o povolení k této změně a pak teprve změnu provést v terénu (pokud mi to dovolí). Změna kultury z trvalého travního porostu na sad. Jaký je správný postup?
Děkuji, Agáta.

ODPOVĚĎ:
Máte-li v úmyslu změnit trvalý travní porost na sad, bude se jednat o změnu druhu pozemku, k níž je v zásadě zapotřebí (ovšem ne ve všech případech, jak uvádím níže) předchozí přivolení stavebního úřadu. Rozhodující je v tomto ohledu rozloha pozemku, kterého se má zamýšlená změna týkat:
1/ Má-li předmětný pozemek rozlohu nad 1000 m2, bude zapotřebí, abyste kontaktovala místně příslušný stavební úřad s žádostí o vydání územního rozhodnutí o změně využití území. Toto územní rozhodnutí je totiž (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) zapotřebí ke změně druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů.
2/ Má-li předmětný pozemek rozlohu od 300 do 1000 M2, bude zapotřebí, abyste kontaktovala místně příslušný stavební úřad s žádostí o vydání územního souhlasu se změnou využití území (jak vyplývá z § 96/2 písm. d) stavebního zákona).
3/ Má-li předmětný pozemek rozlohu menší než 300 M2, není ke změně jeho druhu zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu (jak vyplývá z § 80/3 písm. c) stavebního zákona).
Po vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu (případy ad 1/ a 2/ výše) :
a/ můžete provést fyzickou změnu předmětného pozemku,
b/ po provedení fyzické změny dle písm. a/ se můžete obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s žádostí o zápis změny druhu pozemku do katastru nemovitostí. Územní rozhodnutí či územní souhlas se v tomto případě stanou podkladem pro provedení příslušného zápisu.
Není-li ve Vašem případě vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu zapotřebí (případ ad 3/ výše) :
a/ můžete provést fyzickou změnu předmětného pozemku,
b/ po provedení fyzické změny dle písm. a/ se můžete obrátit na místně příslušné pracoviště katastrálního úřadu s ohlášením změny druhu pozemku. Neboť oprávněnost této fyzické změny nebudete moci doložit žádným rozhodnutím stavebního úřadu (neboť se v těchto případech žádné rozhodnutí nevydává), bude nutné, abyste k tomuto ohlášení připojila vlastní prohlášení (o tom, že k fyzické změně pozemku v terénu již došlo), opatřené Vaším úředně ověřeným podpisem (jak vyplývá z § 30/4 katastrální vyhlášky).
V případě jakékoli nejasnosti Vám doporučuji konzultovat správný postup (týkající se konkrétního pozemku) s příslušným stavebním úřadem či pracovištěm katastrálního úřadu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk u pozemku - jak se bránit?
- Hlasitá hudba z vedlejšího pozemku - jak se bránit hluku?
- Hlučná mládež scházející se na obecním pozemku - jak se může bránit vyrušovaný majitel vedlejšího pozemku?

Za zdí mé zahrady je autobusová zastávka, na níž se v odpoledních hodinách schází místní mládež. Za zaparkovaného auta poslouchají hudbu, hlasitě se baví, kouří, popíjejí alkohol. Obrátila jsem se na Obecní úřad, který na základě mé stížnosti nechal odstranit lavičky. Mladí se tam schází dál, okupují vedlejší samoobsluhu, která je odpoledne již zavřena. Na zahradě v té době nemohu vydržet.
Děkuji za pomoc. Děkuji, Libuše

ODPOVĚĎ:
Trvalé právní řešení Vámi popsané situace je velmi obtížné, až nemožné. Je nutné si uvědomit, že poslech hudby či hlasitý hovor nejsou protiprávní, tzn. že chování mládeže sice může být obtěžující, mládež tím však neporušuje žádný právní předpis.
I přes shora uvedené zmíním na tomto místě několik přestupků, kterých se může mládež (za určitých okolností) dopustit:
- přestupku proti veřejnému pořádku se dopustí mimo jiné ten, kdo vzbudí veřejné pohoršení, nebo ten, kdo znečistí veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt nebo veřejně prospěšné zařízení (§ 47/1 písm. c) a d) zákona o přestupcích) ;
- přestupku proti občanskému soužití se dopustí mimo jiné ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním (§ 49/1 písm. c) zákona o přestupcích) ;
- přestupku na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi se dopustí mimo jiné ten, kdo kouří na místech zákonem zakázaných, např. na krytém nástupišti, přístřešcích a čekárnách veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy (§ 30/1 písm. m) zákona o přestupcích ve spojení s § 8/1 písm. a) bodem 7. zákona o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami).
Pokud se bude mládež dopouštět některého ze shora uvedených jednání, je možné, abyste na místo přivolala obecní policii nebo Policii ČR. Jsou-li mezi mládeží i nezletilí, kteří popíjejí alkohol, je pravděpodobné, že ten, kdo jim alkohol předal či prodal, se rovněž dopustil přestupku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že za přestupek není odpovědný, kdo v době jeho spáchání nedovršil patnáctý rok svého věku (§ 5/1 zákona o přestupcích). To však samozřejmě neznamená, že byste ve shora uvedených případech nemohla přivolat obecní policii nebo Policii ČR i tehdy, budou-li se závadného chování dopouštět osoby mladší 15 let.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad zakázal majiteli pozemku si ho oplotit - jak ochránit pozemek před vstupem bezdomovců a cizích osob?
- Zákaz oplocení pozemku od úřadu - jak zabránit vstupu bezdomovců a cizích osob na pozemek?

Jako vlastník pozemku, ale neoploceného, mám smůlu, že se zde poslední dobou shromažďují "bezdomovci". Řešili jsme to na úřadě - žádost o oplocení byla zamítnuta. Jak mám podle zákona postupovat? Policie je jen krátkodobé řešení. Vykolíkování a nápis soukromý majetek - k smíchu. Děkuji, Magdalena.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, z jakého důvodu Vám nebylo stavebním úřadem oplocení Vašeho pozemku povoleno. V této souvislosti připomínám, že pro vybudování oplocení je zapotřebí vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14. stavebního zákona). Pokud se Vám nepodaří splnit všechny podmínky pro vydání územního souhlasu (např. nezískáte souhlasy všech sousedů s vybudováním oplocení), zahájí stavební úřad automaticky územní řízení (§ 96/5 stavebního zákona), jehož výsledkem bude (budou-li splněny všechny podmínky) vydání územního rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona).
Nachází-li se Vámi vlastněný pozemek v nezastavěném území (§ 18/5 stavebního zákona), popř. je-li Vámi vlastněný pozemek veřejným prostranstvím (§ 34 zákona o obcích), nemusí Vám být vybudování oplocení skutečně povoleno.
V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat znovu místně příslušný stavební úřad a podrobně zde konzultovat, z jakého důvodu (resp. na základě jakého ustanovení jakého právního předpisu) Vám nemůže být výstavba oplocení povolena. Bude-li Vaše případná budoucí žádost o vybudování oplocení zamítnuta, budete oprávněna se proti takovému rozhodnutí bránit (návrhem na přezkum či odvoláním).
Co se týče dalších možností obrany Vámi vlastněného pozemku, nenabízí Vám právní řád příliš mnoho. V každém případě můžete přivolat Policii ČR nebo obecní policii, máte však pravdu, že toto řešení není dlouhodobé.
Ve smyslu § 14 občanského zákoníku je možné, abyste své vlastnické právo bránila i svépomocně, a to za těchto podmínek:
- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;
- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.
Své vlastnické právo můžete bránit samozřejmě i soudní cestou, tzn. podáním žaloby na osoby, které Vaše vlastnické právo narušují, s ohledem na délku soudního řízení (a další s tím související praktické aspekty) je však takové řešení zcela iluzorní.
Jiné možnosti legální obrany (než asistenci Policie ČR či obecní policie, přiměřenou svépomoc či podání žaloby) však český právní řád de facto nenabízí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Rezervační smlouvu realitní kanceláře podepsal nadřízený makléře - platnost smlouvy
- Platnost rezervační smlouvy podepsané nadřízeným makléře realitní kanceláře - je smlouva platná?
- Smlouvu realitní kanceláře podepsal jednatel firmy místo makléře - platnost smlouvy

Podepsali jsme rezervační smlouvu na nemovitost, ve smlouvě je uvedeno, že za RK i majitele je oprávněná osoba makléřka, jenže smlouvu podepsal její nadřízený, v době kdy jsme mohli dojet do RK nebyla paní makléřka k zastižení, proto to podepsal kolega. Ten je jednatelem firmy. Je tato smlouva platná, když nikde není uvedeno jméno makléře, který smlouvu podepsal? a je od této smlouvy možné odstoupit, když jsme si tuto podmínku vepsali do smlouvy. Musí se tím RK řídit? Nebo po nás budou požadovat nějaké sankce. Od smlouvy chceme odstoupit, a běží nám 14ti denní lhůta. Děkuji Marek

ODPOVĚĎ:
Jednatel společnosti je oprávněn jednat jménem společnosti. Zmocnění makléřky v tomto jednotlivém případě nemá žádný vliv na jednatelské oprávnění jednatele. Smlouva je tedy platná. Pokud jste si ve smlouvě vyhradili právo na odstoupení od smlouvy, pak za sjednaných podmínek můžete od smlouvy odstoupit. Tím není dotčeno ani zákonné právo na odstoupení od smlouvy v případě podstatného porušení povinnosti. Jakoukoli sankci za odstoupení od smlouvy po vás není RK v žádném případě oprávněna požadovat.
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Duplicitní vlastnictví v katastru nemovitostí KN - komu pozemkový úřad nemovitost přidělí?
- Komu přidělí pozemkový úřad nemovitost při duplicitním vlastnictví v katastru nemovitostí?

Duplicitní vlastnictví v katastru nemovitostí KN, na jakém základě může pozemkový úřad rozhodnout ve prospěch jednoho z majitelů? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že „pozemkovým úřadem“ máte na mysli příslušné pracoviště katastrálního úřadu (tedy úřad, který do katastru nemovitostí zaznamenává změny skutečností tam vedených).
Je-li v katastru nemovitostí zapsána duplicita vlastnictví, je tato situace (ve vztahu ke katastrálnímu úřadu) řešitelná v zásadě dvěma způsoby:
1/ Předložením souhlasného prohlášení, v jehož rámci prohlásí oba vlastníci dotčené nemovité věci, kdo je jejím skutečným vlastníkem (§ 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky), tzn. čí vlastnické právo přetrvá a čí vlastnické právo zanikne. Toto souhlasné prohlášení musí mít náležitosti uvedené v § 66/2 katastrální vyhlášky.
2/ Není-li dohoda mezi vlastníky předmětné nemovité věci možná, nezbývá, než aby se některý z těchto vlastníků obrátil na místně příslušný okresní soud s tzv. určovací žalobou (§ 80 Občanského soudního řádu). Na základě pravomocného rozhodnutí soudu pak katastrální úřad provede změnu zápisu v katastru nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽLSTVÍ
- Nadhodnocení ceny SJM při vypořádání SJM - jak přehodnotit vyrovnání manželů?
- Nadcenění SJM - přehodnocení hodnoty SJM po rozvodu manželství

Manželka odešla ze společné domácnosti, byli jsme rozvedeni 2012. 06/2015 dala k soudu návrh na vypořádání společného majetku manželů SJM. Při jednání 04/2015 sama uvedla hodnoty majetku, já se vším souhlasil, částečně jsem ji finančně vyplatil a zbytek splácím. Po roce jsem zjistil, že cena bytu byla ve srovnání s tržní hodnotou srovnatelných bytů ve stejné lokalitě velmi nadhodnocena. Ceny nemovitostí se během tohoto roku nijak výrazně nezměnily. Je možné rozhodnutí soudu ohledně ceny bytu ještě změnit? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že o vypořádání manželů bylo rozhodnuto soudem a v tuto chvíli již pravděpodobně pravomocně, není možné toto rozhodnutí již změnit.
Žaloba na obnovu řízení je přípustná pouze v případě, že nové důkazy, o které se opírá, nemohl účastník bez své viny uplatnit již v předchozím řízení.
Krajní variantou je dohoda s bývalou manželkou, ideálně ve formě potvrzení, že určitá (nadhodnocená část) byla již zaplacena. Nemá samozřejmě povinnost takovou smlouvu uzavřít.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Načerno postavená zídka v minulosti - problémy se stavebním úřadem
- Černá stavba zídky - hrozí problémy se stavebním úřadem?
- Soused naváží ke zdi, zídce aby navýšil terén, rovinu u domu - je potřeba stavební povolení?

Sousedé od města nyní zakoupili zahradu a její terén vyrovnávají, navyšují. Stávající cca 1,2 - 1,5 m vysokou opěrnou zídku na hranici se sousedy bez ohlášky či povolení postavil v 70. letech někdejší nájemník naší zahrady. Muselo na to být tehdy povolení?
Soused nyní navyšuje opěrnou zeď až ke 2,2m - patrně bez povolení. Obáváme se, že zídka nebude dlouhodobě stabilní a se stavbou nesouhlasíme - nechceme se v budoucnu podílet na sanaci sousedem nyní přetížené, byť dosud stabilně stojící opěrné zídky.
Při 'nabídce' toto řešit přes stavební úřad, namítá, že problém budeme mít i my, že ani původní zídka nebyla povolena a že vznikla kvůli odtěžení zeminy na našem pozemku pro získání roviny.
Hrozí nám nějaké administrativní problémy z titulu, že náš právní předchůdce před restitucí v 90. letech postavil stavbu - původní zídku (soused navíc nyní tvrdí, že se zeď nachází na jejich pozemku) bez povolení?
Čeho se týká 1 m limit výšky opěrné zdi pro stavbu bez povolení (stavební zákon), je to výška k hlavě zídky, nebo zeminou zasypané výšky?
Děkuji, Emil.

ODPOVĚĎ:
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Povolení opěrné zdi dle předchozí právní úpravy:
V 70. letech se měnila právní regulace stavební činnosti, když byl zákon o stavebním řádu (z roku 1958) nahrazen stavebním zákonem (z roku 1976).
Dle § 11 zákona o stavebním řádu (stejně jako dle vyhlášky provádějící zákon o stavebním řádu) bylo vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby vyžadováno v zásadě u všech staveb.
Dle § 55/2 písm. a) stavebního zákona (z roku 1976) bylo ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případech drobných staveb, které plnily doplňkovou funkci ke stavbě hlavní a které nemohly podstatně ovlivnit životní prostředí (těmito stavbami byly i opěrné zdi).
Shora uvedené lze shrnout tak, že ke stavbě opěrné zdi bylo v 70. letech zapotřebí přivolení stavebního úřadu, a to bez ohledu na stavebně technické parametry opěrné zdi (výšku, délku, šířku), způsob provedení, použitý materiál apod.
2/ Právní postih za užívání „načerno“ postavené opěrné zdi:
Fyzická osoba a vlastník pozemku (či stavby) se mohou dopustit přestupku dle § 178/1 a § 179/3 stavebního zákona. Většina skutkových podstat těchto přestupků je vázána na konkrétní ustanovení nyní platného stavebního zákona. Lze si proto jen s obtížemi představit, že by stavební úřad aplikoval skutkovou podstatu některého přestupku na porušení stavebních předpisů ze 70. let. Nelze však vyloučit, že by stavební úřad dospěl k závěru, že ke spáchání přestupku došlo užíváním „černé stavby“ (byť tato stavba vznikla před mnoha lety a je tudíž již velmi dlouho protiprávně užívána) ; i tento závěr stavebního úřadu by však byl přinejmenším diskutabilní.
Pokud by se v současné době stavební úřad dozvěděl o tom, že opěrná zeď je „černou stavbou“, byl by povinen zahájit řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci je povinen umožnit vlastníkovi „černé stavby“ její dodatečné povolení (tzv. legalizaci černé stavby).
V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že k tomu, aby stavební úřad mohl vůbec uvažovat o zahájení řízení o přestupku či zahájení řízení o nařízení odstranění stavby je nutné, aby byl schopen prokázat, že předmětná opěrná zeď je „černou stavbou“. Pakliže od vybudování opěrné zdi uplynulo přibližně 40 let, bude pro stavební úřad možná velmi obtížné (až nemožné) získat důkazy o tom, že pro vybudování předmětné opěrné zdi nebylo vydáno příslušné přivolení stavebního úřadu (dle tehdy platných právních předpisů).
3/ Výška opěrné zdi:
Dle § 79/2 písm. f) ve spojení s § 103/1 písm. a) stavebního zákona platí, že pro výstavbu opěrné zdi do výšky 1 m, která nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím, není zapotřebí žádné přivolení stavebního úřadu (tedy ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas, ani souhlas s ohlášením stavby, ani stavební povolení).
Ve stavebním zákoně (ani jeho prováděcích právních předpisech) není uvedeno, co má zákonodárce na mysli výškou opěrné zdi. Je-li ve Vašem případě opěrná zeď z jednoho pozemku viditelná, zatímco ze sousedního pozemku viditelná není (neboť je zcela či zčásti zasypána zeminou a její hřeben tak kopíruje povrch sousedního pozemku), doporučuji považovat za výšku opěrné zdi ten její výškový rozměr, který je vyšší (tedy při pohledu z Vašeho pozemku). Do výšky opěrné zdi se samozřejmě nezapočítávají její základy (tedy ta část opěrné zdi, která je z obou stran zasypána zeminou).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 87/1958 Sb. , o stavebním řádu
vyhláška ministra - předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959 Ú. l. , kterou se provádí zákon o stavebním řádu
zákon č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno chůze a jízdy - změna kultury příjezdové cesty schválená stavebním úřadem

Na soukromé cestě je zřízeno věcné břemeno právo chůze a jízdy (zapsané v katastru) pro sousedních pár domů a nás. Znamená to podle práva, že tímto zřízením břemene je povolen přístup a příjezd (pro stavbu okolních rodinných domů, pro popeláře, záchranku aj.) aniž bychom museli měnit kulturu příjezdové cesty a obracet se tak na stavební úřad?
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Užívání pozemní komunikace:
Vzhledem k tomu, že v dotazu se zmiňujete o „soukromé cestě“, dovolím si v první řadě upozornit na základní právní úpravu pozemních komunikací (která se může ukázat, jak uvádím níže v pojednání o obecném užívání pozemních komunikací, jako klíčová).
Je-li vlastníkem předmětné cesty fyzická či právnická osoba, jedná se o účelovou komunikaci, jak vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích.
Účelové komunikace se dělí na účelové komunikace veřejně přístupné a veřejně nepřístupné. V tomto ohledu lze odkázat na § 7 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
- účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu; tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.
Přestože to ze znění dotazu nevyplývá výslovně, předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (tzn. že tato účelová komunikace se nenachází v uzavřeném prostoru nebo objektu). Z tohoto předpokladu budu nadále vycházet.
Co se týče užívání veřejně přístupné účelové komunikace, je podstatný § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. právo obecného užívání). Každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Jedná-li se proto ve Vámi popsaném případě o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je každý oprávněn tuto komunikaci bezplatně užívat, přičemž vlastník této komunikace je povinen obecné užívání komunikace strpět. V takovém případě není samozřejmě zřízení věcného břemene zapotřebí.
Vznikne-li pochybnost o tom, zda se jedná o veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou účelovou komunikaci, je k vyřešení této otázky povolán místně příslušný silniční správní úřad dle § 40 zákona o pozemních komunikacích (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností).
2/ Rozsah věcného břemene:
Bez ohledu na závěry odpovědi ad 1/ výše (tzn. že zřízení či další existence věcného břemene není v případě veřejně přístupné účelové komunikace zapotřebí) se budu na tomto místě věnovat rozsahu oprávnění z věcného břemene chůze a jízdy.
Rozsah věcného břemene chůze a jízdy by měl být primárně zakotven ve smlouvě, na jejímž základě bylo toto věcné břemeno zřízeno.
Není-li rozsah věcného břemene ve smlouvě nijak podrobněji vymezen, lze v obecné rovině vycházet z § 1258 občanského zákoníku, dle něhož platí, že služebnost (věcné břemeno) zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.
Co se týče věcného břemene chůze, je možné vycházet ze služebnosti stezky § 1274 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali;
- služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.
Co se týče rozsahu věcného břemene jízdy, lze odkázat na § 1276/1 občanského zákoníku, dle něhož zakládá služebnost cesty právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly.
3/ Užívání cesty popeláři a zdravotnickou záchrannou službou:
Jedná-li se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je samozřejmě možné, aby tuto komunikaci užívali i popeláři. Pokud se však jedná o účelovou komunikaci veřejně nepřístupnou (tzn. že zřízení věcného břemene je namístě), není možné vztáhnout oprávnění chůze a jízdy i na třetí subjekty (např. popeláře), resp. by tak muselo být stanoveno ve smlouvě o zřízení věcného břemene.
Co se týče zdravotnické záchranné služby, je nerozhodné, zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, neboť členové výjezdových skupin jsou oprávněni vstupovat za účelem poskytnutí přednemocniční neodkladné péče na jakékoli cizí pozemky (tedy i na cesty), pokud se tam podle dostupných informací nachází osoba, které má být přednemocniční neodkladná péče poskytnuta (jak vyplývá z § 18/1 zákona o zdravotnické záchranné službě).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 374/2011 Sb. , o zdravotnické záchranné službě
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Dohoda manželů o převodu členských práv a povinností bytového družstva z manžela na manželku
- Dohoda manželů o převodu členských práv a povinností bytového družstva z manželky na manžela

V době manželství vznik členského podílu v bytovém družstvu, následně v roce 2002 dohoda mezi manželi o zúžení SJM (nevztahuje se na členský podíl v bytovém družstvu BD). 2010 dohoda mezi manželi o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu BD z manžela na manželku (převod členského podílu a práva najmu). V roce 2013 rozvod manželů. Je dohoda mezi manželi o převodu členských práv a povinností platná, tzn. je manželka právoplatným nabyvatelem členského podílu? Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Neboť k rozhodným skutečnostem došlo před 1. 1. 2014, je nutné aplikovat příslušná ustanovení tehdy platné právní úpravy (konkrétně "starého" Občanského zákoníku).
Dle § 703/2 Občanského zákoníku platilo, že vzniklo-li jen jednomu z manželů za trvání manželství právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, vzniklo se společným nájmem bytu manžely i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství byli oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Toto ustanovení Občanského zákoníku mělo kogentní povahu, tzn. že nebylo možné se od něho odchýlit. Společný nájem družstevního bytu a společné členství manželů v bytovém družstvu vznikly za splnění shora uvedených podmínek ze zákona a trvaly po celou dobu, kdy byly tyto podmínky splněny (tzn. po celou dobu existence manželství, resp. po celou dobu, kdy spolu manželé v předmětném družstevním bytě vedli společnou domácnost).
Vypořádání společného nájmu družstevního bytu a společného členství manželů v bytovém družstvu po rozvodu manželství bylo upraveno v § 705 Občanského zákoníku. Přestože tedy byl členský podíl v bytovém družstvu součástí společného jmění manželů, byl vypořádáván dle zvláštního ustanovení Občanského zákoníku (byť se tak mohlo dít spolu s vypořádáním společného jmění manželů v rámci jediného soudního řízení).
S ohledem na kogentní povahu ustanovení Občanského zákoníku o společném nájmu družstevního bytu a společném členství manželů v bytovém družstvu nebylo možné, aby manželé na základě své dohody s členským podílem v bytovém družstvu disponovali (např. změnili společné členství na výlučné členství jednoho z manželů, přestože manželství stále trvalo).
Z důvodů shora uvedených lze Vámi zmíněnou dohodu z roku 2010 považovat za neplatnou, tzn. že společné členství manželů v bytovém družstvu trvalo i po uzavření této dohody a po rozvodu manželství bylo tudíž nutné ho vypořádat.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

_

FINANCE-DANĚ
- Prodej darovaného pozemku a osvobození daně z příjmu (peníze na bytovou potřebu)
- Osvobození od daně z příjmu při prodeji pozemku získaného darem, darováním - informace

Vlastním pozemek který jsem dostala 11/2012 darem - tehdy jako pole, k pozemku jsem zavedla IS (chtěli jsme stavět) a nyní jej prodávám.
Peníze získané z jeho prodeje chceme použít na koupi bytu. Mohu tedy příjem osvobodit od daně z příjmu - napadlo mne že použiji peníze na uspokojení bytové potřeby. Děkuji, Lada.

ODPOVĚĎ:
Prodej pozemku nebude osvobozen od daně z příjmů. Osvobození se vztahuje pouze na příjmy z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje jiný nebytový prostor než sklep, komoru nebo garáž, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště méně než 2 roky a získané prostředky použije do jednoho roku na uspokojení bytové potřeby. Na nezastavěné pozemky se toto osvobození nevztahuje.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Jak zabránit vstupu cizích osob do domu?
- Za jakých podmínek lze omezit či zrušit věcné břemeno?
- Osoba s věcným břemenem umožňuje vstup cizích lidí do bytu, domu - co dělat?
- Osoba se služebností umožňuje vstup cizích lidí do bytu, domu - co dělat?

Od rodičů jsme já a moje žena dostali darem ideální polovinu domu. V domě má věcné břemeno dožití moje babička - otcova matka. Věcné břemeno je specifikováno v darovací smlouvě rodičům, jako doživotní užívání. Ve stejné vesnici žije také otcova sestra (dcera babičky) s celou rodinou. Můj problém spočívá v tomto: teta a celá její rodina - syn, dcera, vnuci - chodí do našeho domu kdy chtějí - mají svůj klíč. Pochopil bych návštěvu, ale když se vám někdo objeví v domě kolem 21. hodiny a vy o tom ani nevíte (nezazvoní – prostě si odemknou), není to příjemné. V podstatě nemáme žádné soukromí. Otec se pokoušel se sestrou domluvit – marně. Prý ať se nestaráme, že babička tam má věcné břemeno a oni o tom s námi diskutovat nebudou. Rovněž je problém s věkem babičky (88 let) – potřebuje trvalou péči. Uvažujeme o jejím umístění do pečovatelského domu.
Teta zaútočila, že to v žádném případě, že tam má věcné břemeno a že ji doopatrujeme.
Je opravdu i takovýto nepoměr práv a povinností vlastníka nemovitosti a uživatele věcného břemene možný? Nevím, jak se bránit, kam se obrátit, s manželkou i rodiči jsme zoufalí. Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové, jakým způsobem je oprávnění z věcného břemene, svědčící Vaší babičce, v příslušné smlouvě specifikováno, tzn. jaká konkrétní oprávnění z věcného břemene Vaší babičce vyplývají.
Je-li věcné břemeno specifikováno pouze slovy „doživotní užívání“, tzn. bez bližšího vymezení, lze dovodit, že Vaše babička má právo na všechny složky, které lze zařadit do kategorie běžného užívání obytného domu, zejména tedy právo se po domě volně pohybovat, obývat některou z místností, mít zde uskladněny své věci, užívat dodávky el. energie, teplé a studené vody, plynu apod.
V této souvislosti připomínám, že dle § 151n/3 Občanského zákoníku platí, že pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc (Vaše babička), povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.
Mezi oprávnění, která Vaší babičce vyplývají z věcného břemene, by bylo možné zařadit i právo přijímat v domě návštěvy. Tato skutečnost však v žádném případě neznamená, že by měla mít Vaše teta (resp. členové její rodiny) do Vašeho domu volný přístup. V této souvislosti Vám proto doporučuji vyzvat Vaší tetu k odevzdání všech klíčů od Vašeho domu, nebude-li dohoda možná, doporučuji výměnu příslušných zámků Vašeho domu s tím, že jeden nový klíč (jehož duplikát nebude možné bez Vašeho souhlasu zhotovit) odevzdáte Vaší babičce.
Je-li oprávnění z věcného břemene specifikováno pouze jako „doživotní užívání“, nelze rovněž dovodit, že by zde byla obsažena povinnost vlastníka domu se o Vaší babičku jakkoli starat, případnému umístění Vaší babičky v pečovatelském domě proto není existence věcného břemene na překážku.
Zcela na závěr své odpovědi připomínám, že dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Dle znění Vašeho dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě se nejedná ani tak o změnu poměrů, jako spíše o chybný výklad institutu věcného břemene a práv a povinností z něho vyplývajících.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Co dělat, pokud nebyl v dědickém řízení projednán některý majetek zůstavitele?
- Je možné zahájit dědické řízení opakovaně?
- Neprojednaný majetek po zemřelém - znovuotevření dědického řízení
- Znovuotevření dědického řízení - neprojednaný majetek zemřelého zůstavitele

Jak postupovat při zjištění spoluvlastníka nemovitosti za účelem odkoupení jeho podílu (jedná se o menšinový podíl - 1/4). Spoluvlastník je zapsaný v katastru nemovitostí a zemřel již v šedesátých letech minulého století. S uvedenou osobou nejsem v příbuzenském vztahu. O dědictví se doposud nikdo nepřihlásil. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě může být právně závadný stav zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí zapříčiněn dvěma skutečnostmi:
1/ Nebyl-li předmětný spoluvlastnický podíl na nemovitosti projednán v dědickém řízení, lze Vám doporučit kontaktovat matriční úřad a pokusit se zde získat jakýkoli doklad o úmrtí podílového spoluvlastníka. Tento doklad se pak může stát podnětem pro zahájení dědického řízení (který podáte k místně příslušnému okresnímu soudu). Dle § 138/2 zákona o zvláštních řízeních soudních platí, že soud zahájí dědické řízení i bez návrhu (např. tedy i na základě pouhého podnětu), jakmile se dozví, že fyzická osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou (obdobný princip pak samozřejmě platil rovněž v rámci předchozí právní úpravy).
Spoluvlastnický podíl se pak může stát rovněž předmětem tzv. dodatečného projednání dědictví (§ 192 zákona o zvláštních řízeních soudních), a to v případě, že dědické řízení po podílovém spoluvlastníkovi proběhlo, část jeho majetku však tímto způsobem nebyla vypořádána.

2/ Byl-li naopak předmětný spoluvlastnický podíl v dědickém řízení projednán (tzn. že novým podílovým spoluvlastníkem je některý z dědiců), mohlo dojít k opomenutí zanesení této změny do katastru nemovitostí. V tomto případě Vám doporučuji obrátit se na místně příslušný okresní soud (dle posledního známého pobytu podílového spoluvlastníka) a pokusit se zde získat informace o proběhnuvším dědickém řízení (zejména pak kopii usnesení o skončení dědického řízení).
Pro získání dalších informací Vám pak v každém případě doporučuji obrátit se na notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Pozemek, parcela - rozdíl
- Jaký je rozdíl mezi pozemkem a parcelou?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zmenšení pozemku při obnově katastrálního operátu - může k tomu dojít?

Kolik může katastrální úřad proměřit na pozemku o výměře 26 583 m² a 14 448 m², a pokud je proměřena větší výměra než je povoleno zákonem, jak se to pak řeší? Co dostává majitel pozemku za kompenzaci? Kdo mu tuto ztrátu uhradí?
Čím by se měl řídit katastrální úřad při obnově katastrálního operátu – překreslování map do digitální verze? Zda výměrou pozemku, nebo zakreslením hranic? Tím myslím, zda by měl být pro katastrální úřad směrodatná výměra pozemku
Mám pozemek, který prošel obnovou katastrálního operátu. Po obnově byla velikost pozemek mnohem menší než původně, a to nad zákonem stanovenou mezní odchylku. Poté, co jsem se několikrát odvolal, jsem se sešel s ředitelem katastrálního úřadu. Ten mi řekl, že výměry byly zakreslovány do map v 18. století a pracovníci katastrálního úřadu při překreslování map do počítače pouze přeměřují hranice pozemku na těchto mapách a údajně se nemůžou řídit velikostí pozemku, která byla dříve zapsána. Myslím si, ale že během dvou století mohlo dojít při překreslování map k přesunutí hranic pozemku na mapě nové, ačkoliv byla výměra zapisována. Děkuji, Julie

ODPOVĚĎ:
V první řadě se pokusím vyvrátit jeden vcelku zásadní omyl, který se v souvislosti s vlastnictvím nemovitostí a obnovami katastrálních operátů často objevuje: Předmětem vlastnického práva mohou být dle § 118/1 a § 119 Občanského zákoníku rovněž pozemky, pojem pozemek však rozhodně nelze zaměňovat s pojmem parcela.
Dle § 27 písm. a) katastrálního zákona se pozemkem rozumí část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí rozsahu zástavního práva, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků. Dle písm. b) se naopak pojmem parcela dle katastrálního zákona chápe pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem, přičemž výměrou parcely je vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna; jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku (§ 27 písm. g) katastrálního zákona).
Dle § 13/1 katastrálního zákona je obnovou katastrálního operátu vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu, přičemž obnovu katastrálního operátu je možné provést a/ novým mapováním, b/ přepracováním souboru geodetických informací nebo c/ na podkladě výsledků pozemkových úprav.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakým konkrétním způsobem byla obnova katastrálního operátu provedena; jednalo-li se však pouze o zpřesnění výměry parcely, nebyla Vaše vlastnická práva k pozemku nijak dotčena. Je nutné si uvědomit, že zpřesněním evidované výměry parcely (na základě kvalitativně vyšších měřících metod) dochází pouze k „přepočítání“ výměry parcely, přičemž skutečné hranice pozemku v terénu zůstávají beze změny. Pokud tedy ve Vašem případě došlo pouze ke zpřesnění údaje o výměře parcely, zůstáváte i nadále vlastníkem naprosto stejné části zemského povrchu (tj. pozemku). Vaše vlastnické právo se totiž neváže na počet čtverečních metrů parcely (evidovaných v katastru nemovitostí), ale na ohraničený výsek zemského povrchu (přestože dle současné praxe jsou, poněkud nešťastně, rovněž pozemky oceňovány dle své výměry). Vaše vlastnické právo k pozemku tak nebylo nijak dotčeno ani v případě, že došlo ke změně údajů o výměře parcely nad stanovenou mezní odchylku dle § 29 katastrální vyhlášky (ve spojení s body 14.9 a 14.10 přílohy katastrální vyhlášky).
Nemožnost jakéhokoli ovlivnění vlastnických práv k pozemkům provedenými obnovami katastrálního operátu je výslovně zakotvena i v §5/7 katastrálního zákona.
Dle znění dotazu nepředpokládám, že ve Vašem případě došlo rovněž k tzv. zjišťování průběhu hranic pozemků (§ 14 katastrálního zákona). Zcela na okraj proto pouze připomínám, že v takových případech je důležité, zda vlastník předmětného pozemku podpisem protokolu stvrdil svůj souhlas s průběhem a označením vlastnických hranic v terénu (§ 14/5 katastrálního zákona) či zda výsledek zjišťování průběhu hranic u katastrálního úřadu rozporoval (§ 14/6 katastrálního zákona).
V současné chvíli můžete u katastrálního úřadu iniciovat opravu chyb dle § 8/1 písm. a) katastrálního zákona. Opravu na základě Vašeho návrhu provede katastrální úřad do 30 (popř. do 60) dnů od jeho doručení. Oznámení o provedené opravě nebo o tom, že oprava nebyla provedena, protože se nejedná o chybu, je katastrální úřad povinen Vám následně doručit (§ 8/4 katastrálního zákona). Pokud byste s tímto oznámením nesouhlasila, můžete to sdělit do 30 dnů od jeho doručení katastrálnímu úřadu. V takovém případě vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci proti kterému můžete podat odvolání k místně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (§ 8/5 katastrálního zákona).
Z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, zda jste proti obnovenému katastrálnímu operátu podala námitky dle § 16 katastrálního zákona. V této souvislosti je důležité, zda jste byla příslušnou obcí (resp. katastrálním úřadem) řádně informována o tzv. vyložení obnoveného katastrálního operátu (§ 16/2 katastrálního zákona), popř. zda byly Vámi podané námitky řádně vyřízeny (dle § 16/4 katastrálního zákona je proti rozhodnutí katastrálního úřadu o námitkách opět možné podat odvolání k místně příslušnému zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak musí být zkolaudována provozovna dle živnostenského zákona?
- Kolaudace provozovny dle živnostenského zákona
- Jak musí vypadat provozovna dle živnostenského zákona?
- Co musí obsahovat provozovna dle živnostenského zákona

Od roku 2008 pracuji na živnostenský list jako lektorka jazyků. Doma mám k tomu účelu jednu místnost. Když jsem se ptala (na dvou živnostenských úřadech), zda je nutné tuto místnost zkolaudovat, dostala jsem pokaždé nejasnou odpověď, že by to asi bylo vhodné, ale že tak učí spousta lidí, a ti určitě zkolaudováno nemají, zvláště když si tak třeba jen přivydělávají.
Je nutné mou učebnu zkolaudovat a nahlásit jako provozovnu. Pokud ano, kde najdu přesný seznam náležitostí, které musí splňovat místnost pro výuku cizích jazyků? V živnostenském zákoně jsem našla jen obecné informace.
Hrozí mi nějaké sankce, pokud učebna měla být zkolaudována již dříve, popř. jestli je možné se jim nějak vyhnout. Moc děkuji! Uršula

ODPOVĚĎ:
Pro svou odpověď budu předpokládat, že Vámi zmiňovanou živností je živnost volná dle přílohy č. 4 živnostenského zákona, a to její položka 72 („Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“).
S ohledem na shora uvedené dále předpokládám, že živnostenskému úřadu jste svou provozovnu označila v rámci ohlášení živnosti, jak vyplývá z § 45/2 písm. g) živnostenského zákona (a nevztahuje se na Vás tudíž oznamovací povinnost dle § 17/3 a 5 živnostenského zákona).
Dle § 17/4 živnostenského zákona je podnikatel povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (kterými je míněn zejména stavební zákon a zákon o ochraně spotřebitele).
Dle § 126/1 stavebního zákona lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci (podle § 119/1 stavebního zákona), lze ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.
V současné chvíli Vám lze proto doporučit seznámit se s účelem Vaší stavby, jak je vymezen v jejím povolení (popř. účelem, za kterým byla stavba kolaudována). Nebude-li možné zde specifikovaný účel vztáhnout rovněž na pořádání jazykových kurzů, nabízí se Vám možnost oznámit místně příslušnému stavebnímu úřadu změnu v účelu užívání Vaší stavby (§ 126/2 stavebního zákona), přičemž budete povinna splnit podmínky vymezené v § 127 stavebního zákona. V každém případě Vám v tomto ohledu doporučuji konzultovat případnou „rekolaudaci“ Vaší stavby přímo na stavebním úřadě.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že určitou roli mohou při změně účelu užívání Vaší stavby hrát rovněž hygienické předpisy, pořádáte-li jazykové kurzy např. i pro děti či mladistvé, bude pro Vás podstatná vyhláška č. 410/2005 Sb. , o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.
Co se týče hrozících sankcí, je vhodné upozornit na § 62/1 písm. e) bod 2 a písm. g) živnostenského zákona, dle něhož se správního deliktu dopustí podnikající fyzická osoba, která neoznámí živnostenskému úřadu předem zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně či neoznačí provozovnu podle § 17 odst. 7, 8 nebo 9 živnostenského zákona. Za tyto správní delikty může být podnikateli uložena pokuta do 100.000, - Kč (§ 62/4 písm. b) živnostenského zákona), pokuta (do výše 5.000, - Kč) však může být uložena rovněž v blokovém řízení. Nebyla-li však po Vás „rekolaudace“ stavby živnostenským úřadem přímo vyžadována, lze pochybovat, že případná změna v účelu užívání stavby by byla příčinou udělení pokuty (o této změně se navíc živnostenský úřad nemusí prakticky vůbec dozvědět).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Dodatečná změna stavebního povolení
- Dodatečném povolení stavby - práva sousedů
- Dodatečném povolení stavby - práva majitelů sousedních pozemků

Prosím o informaci za jakých podmínek může stavební úřad dodatečně změnit stavební povolení.
Jedná se o stavbu souseda.
Má povolení na otevřený přístřešek, ale má to ze dvou stran uzavřené a omítnuté. Z naší zahrady se díváme na jeho nepořádek. Stavba má být 0,5m od hranice našeho pozemku, ve skutečnosti je 13cm od hranice našeho pozemku. Stavba je o 10 cm vyšší a o 80 cm delší.
Z obecního úřadu jsem docílila jen odstranění okapu, který přesahoval 25 cm na náš pozemek.
Jinak vzhledem k ceně (dělal to sám) ze staršího materiálu je vše v pořádku.
Byla jsem se nezávazně informovat na stavební policii - odkázali mě na krajský stavební úřad. Tam mi sdělili to samé co na obecním úřadě, že si tam mám dát 10m plot! A pak dodala paní z krajského úřadu, že se může dodatečně změnit stavební povolení.
Zajímalo by mě, který úřad ho může změnit a zda mě musí jako souseda informovat o jeho změně a já mohu nesouhlasit. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Dle znění Vašeho dotazu se domnívám, že úřednice krajského stavebního úřadu měla na mysli některou z následujících 2 variant:

1/ Změna stavby před jejím dokončením:
Dle § 118/1 stavebního zákona je stavebník povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona (tzn. v souladu se souhlasem stavebního úřadu s provedením stavebního záměru, stavebním povolením, územním rozhodnutím apod.). Změnu stavby před jejím dokončením lze pak povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby a to pouze, je-li změna stavby v souladu s vydaným územním rozhodnutím (§ 118/2 stavebního zákona).
Stavební úřad je dle § 118/3stavebního zákona povinen projednat žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením s účastníky stavebního řízení (kterými jsou i vlastníci sousedních pozemků a staveb), a to v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv těchto účastníků. Účastníci řízení mají při tomto projednání obdobná práva, jako ve stavebním řízení samém (tzn. mohou vznést své námitky). V případě změny ohlašované stavby před jejím dokončením je rovněž zapotřebí souhlas vlastníků sousedních pozemků a staveb (§ 118/4 a § 105 stavebního zákona).
Zcela na závěr připomínám, že změna stavby před jejím dokončením, která se nedotýká práv zbývajících účastníků stavebního řízení může být dle § 118/6 stavebního zákona stavebním úřadem schválena rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci.

2/ Dodatečné povolení stavby:
Je-li však sousedova stavba již dokončena, měla úřednice krajského stavebního úřadu na mysli s největší pravděpodobností tzv. dodatečné povolení stavby dle § 129 stavebního zákona (de facto se jedná o zákonem dovolený způsob legalizace „černé stavby“).
Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění takové stavby, která je prováděna (nebo byla provedena) bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním.
Zahájí-li stavební úřad řízení o odstranění stavby, je povinen stavebníka (resp. vlastníka stavby) poučit o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud stavebník požádá ve stanovené lhůtě o dodatečné povolení stavby, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti.
Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. Ve všech těchto případech jsou práva účastníků řízení zachována (§ 129/2 stavebního zákona), rovněž tedy právo vznášet námitky.
Budou-li stavebníkem splněny podmínky dle § 129/3 stavebního zákona, bude stavba dodatečně povolena, v opačném případě se obnoví řízení o jejím odstranění.
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad (t. j. stavební úřad, u kterého se vedlo původní územní/stavební řízení) a informovat ho o právně závadném stavu sousedovy stavby s výzvou k zahájení řízení o jejím odstranění.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Poplatek OSA za přezpívání písně žáky základní školy?
- Přespívání písně žáky školy - poplatek OSA za autorská práva
- Volné užití autorského díla školami - podmínky
- Volné užití autorského díla žáky, studenty školy - podmínky

Jsem vychovatelka ŠD na základní škole. Zúčastnili jsme se soutěže (od časopisu ABC) v hodu vlaštovkou. Na přání paní vedoucí jsem z natočených hodů sestříhala film, který mám dát na webové stránky. Pod film jsem vložila píseň od Jarka Nohavici - Vlaštovko leť. Bojím se ale, že když film i s písní umístím na web školy, může mě někdo nařknout z porušení autorských práv a nebo bude chtít OSA nějaký poplatek. (Bez písně to není ono) Dozvěděla jsem se, že když tu píseň nazpívají děti a nebude slyšet originál písně od autora, tak je to pro ZŠ od poplatků osvobozeno, ale moc se mi to nezdá.
Mohli byste mi, prosím, poradit? Video můžu samozřejmě zaslat k posouzení.
Za odpověď předem velice děkuji. Denisa

ODPOVĚĎ:
Vámi zmíněnou píseň (jako autorské dílo) by bylo možné tzv. volně užít pouze v případě dle § 35/2 autorského zákona, tzn. pokud by se jednalo o užití díla:
- nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
- při školním představení, v němž účinkují výlučně žáci, studenti nebo učitelé školy nebo školského či vzdělávacího zařízení,
přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny kumulativně. S ohledem na shora uvedené se domnívám, že § 35/2 autorského zákona nelze na Vámi popsaný případ aplikovat.
Ve Vámi popsaném případě je tedy nezbytné kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv (zde se bude jednat o práva textaře a skladatele), kterým je Ochranný svaz autorský (http://www.osa.cz/) a sjednat s ním podmínky uzavření licenční smlouvy. V tomto ohledu je vhodnější, bude-li předmětná píseň přezpívána žáky školy.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Může rodič vyžadovat provedení obřízky dítěte proti vůli druhého rodiče?
- Postačí k provedení obřízky dítěte souhlas jednoho rodiče?
- Obřízka dítěte - je nutný sohlas obou rodičů?

Chci se zeptat, jestli manžel Tunisan s trvalým pobytem v ČR si může proti mé vůli vynucovat u syna obřízku (syn 2,5 roku narozen v ČR, žijící v ČR)?
Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Dle § 31/1 písm. a) zákona o rodině představuje tzv. rodičovskou zodpovědnost souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Při výkonu těchto práv a povinností jsou rodiče povinni důsledně chránit zájmy dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled odpovídající stupni jeho vývoje. Dle § 34/1 zákona o rodině pak náleží rodičovská zodpovědnost oběma rodičům.
Nedocházíte-li se svým manželem v otázce ne/provedení obřízky vašeho syna ke shodě, můžete se v této souvislosti obrátit na soud (§ 49 zákona o rodině), který po zvážení všech okolností a s přihlédnutím k zájmům vašeho syna rozhodne.
V této souvislosti je zároveň vhodné vědět, že k provedení tohoto chirurgického zákroku postačí souhlas jediného zákonného zástupce dítěte (§ 35 zákona o zdravotních službách). Máte-li proto obavu, že by manžel Váš nesouhlas nerespektoval, můžete se ještě před podáním návrhu dle § 49 zákona o rodině obrátit na soud s návrhem na vydání předběžného opatření (§ 74 a násl. občanského soudního řádu), jímž by soud Vašemu manželovi předběžně uložil povinnost zdržet se udělení souhlasu k tomuto zákroku (§ 76/1 písm. f) občanského soudního řádu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že ve věci oprávnění k ne/udělení souhlasu s provedením obřízky by bylo možné uvažovat rovněž o aplikaci § 37 zákona o rodině, dle něhož nemůže žádný z rodičů zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem; pro tyto případy ustanoví soud dítěti opatrovníka, který ho bude při určitém právním úkonu zastupovat (nejčastěji je takovým opatrovníkem jmenován orgán sociálně-právní ochrany dětí).
Neboť předpokládám, že Váš manžel chce obřízku vašeho syna provést z náboženských důvodů, poukazuji rovněž na § 2/2 a 3 zákona o církvích, dle něhož je právo nezletilých dětí na svobodu náboženského vyznání nebo být bez vyznání zaručeno. Zákonní zástupci nezletilých dětí mohou výkon tohoto práva pouze usměrňovat, a to způsobem odpovídajícím rozvíjejícím se schopnostem nezletilých dětí (je-li váš syn stár pouze 2,5 roků, lze pak vcelku pochybovat o přiměřenosti obřízky jako nástroje usměrnění jeho náboženského života). Současně platí, že nikdo nesmí být nucen ke vstupu do církve a náboženské společnosti ani k vystoupení z ní, k účasti nebo neúčasti na náboženských úkonech či úkonech církve a náboženské společnosti. Obdobná práva jsou zakotvena rovněž v čl. 14 Úmluvy o právech dítěte.
Pro případné právní kroky ve Vámi popsané věci Vám doporučuji kontaktování advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zápočet vojenské služby do doby rozhodné pro určení výsluhových náležitostí pro vojáky z povolání.
- Jakým způsobem se započítává doba další vojenské služby do doby rozhodné pro nárok na výsluhy?
- Výsluha za vojenskou službu - výpočet, započtení služby do rozhodné doby

Jsem voják z povolání. V roce 1992 jsem ukončil civilní gymnázium, rok jsem byl zaměstnán. V letech 1993 až 1998 jsem vystudoval Vojenskou akademii v Brně. Zajímá mě, zda tato doba studia vojenské vysoké školy se započítává do doby pro přiznání výsluhy po ukončení služebního poměru. První rok studia byl brán jako náhradní vojenská služba, další 4 roky jsem byl "voják v další službě".
Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Dle § 143/1 zákona o vojácích z povolání se za dobu trvání služebního poměru (rozhodnou pro nárok na výsluhový příspěvek, odbytné a odchodné a jejich výši) považuje doba trvání činné služby vojáka, s výjimkou doby trvání základní a náhradní vojenské služby.
Neboť jste vojenskou službu nastoupil ještě před účinností současného zákona o vojácích z povolání (tedy před 1. 12. 1999), je nutné zohlednit rovněž jeho § 165/6, dle něhož se vojákům do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání výsluhových náležitostí do dne účinnosti tohoto zákona započítávají doby služby v rozsahu, v jakém jim byly započteny podle dosavadních předpisů (jde-li pak o nárok na odbytné, započítává se doba trvání služebního poměru stejným způsobem jako pro nárok na odchodné).
Přestože dle § 20/2 písm. c) branného zákona (zák. č. 92/1949 Sb.) zahrnovala vojenská činná služba i tzv. další službu (§ 37 branného zákona č. 92/1949 Sb.), přičemž však do této kategorie řadila rovněž základní službu, náhradní službu, službu vojáků z povolání, službu vojáků ve výslužbě, povolaných přechodně k činné službě, vojenská cvičení a mimořádnou službu, je nutné přihlédnout rovněž k § 25 branného zákona č. 92/1949 Sb. , dle něhož ve služebním poměru (nikoli tedy ve vojenské činné službě) vykonávají vojenskou službu jako své povolání pouze vojáci z povolání (§ 24/1 zákona č. 76/1959 Sb.), tzn. vojáci, kteří vykonávají vojenskou službu jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byli přijati na vlastní žádost po vykonání základní (náhradní) služby.
Podstatnou informací je ve Vašem případě dále charakter Vámi absolvované další služby, tzn. do jaké kategorie další služby dle § 37/2 zákona č. 92/1949 Sb. jste byl zařazen, tzn. a/ zda ve Vašem případě představovala další služba pokračování základní (náhradní) služby či b/ zda jste při nástupu další služby již vstoupil do služebního poměru a stal se vojákem z povolání.
S přihlédnutím ke shora uvedenému a k § 164/1 a § 5/4 zákona o vojácích z povolání a k § 33a/3 zákona č. 76/1959 Sb. tak lze shrnout, že do doby rozhodné pro výpočet výše tzv. výsluh by se ve Vašem případě neměla započítávat doba výkonu náhradní vojenské služby, doba další vojenské služby se pak do rozhodné doby započítá pouze v případě, že jste v tomto období již vstoupil do služebního poměru a stal se vojákem z povolání (případ ad b/ dle předchozího odstavce).
K této problematice lze částečně využít rovněž závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 1. 2011, č. j. 3 Ads 161/2010-73.
Pro ověření těchto skutečností Vám nicméně doporučuji kontaktovat též Vojenský úřad sociálního zabezpečení:
http://www.mocr.army.cz/scripts/detail.php?id=12312

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vedení obecního vodovodu přes nemovitost soukromých osob - poplatek za služebnost (věcné břemeno)

2005 jsme jako SBJ povolili městu rozvod tepla a vody přes náš dům, aby nemuseli kopat v silnici. Prosím o sdělení zda je možno v současné době po nich t, j. městu požadovat nějaký poplatek měsíční. Není učiněno žádné písemné povolení, jen vyhláška města, kde je to konstatováno. Tyto rozvody vedou sklepem a jsou pro jiná odběrní místa v našem městě. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že rozvody města vedou přes Váš pozemek, resp. Vaši budovu a město z toho má jistý prospěch, lze po městu „něco“, jak píšete chtít. Pokud existuje pouze ústní domluva, zkuste nejprve písemnou nabídkou zjistit stanovisko města. Ve Vašem případě přichází v úvahu pronájem prostor nebo zřízení věcného břemene. Každopádně doporučuji situaci písemně ztvrdit, protože jsou tu i otázky případné náhrady škody. Je možné, že rozvody budou chybné, dojde ke škodě a je potřeba si ujasnit, kdo pak bude odpovědný a v jaké výši.

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Původní majitel bytu SVJ zatajil novému majiteli úvěr na nová okna (fond SVJ) - co dělat?
- Zatajení dluhu SVJ původním majitelem bytu - možnosti nového majitele

Dcera koupila v 08/2014 byt. Původní majitel ji zatajil, že platí úvěr v Modré Pyramidě za okna, která tam byla vyměněna. Tato platba je zahrnuta do inkasa formou platby do fondu oprav /společ. vlastníků byt. jed. /, tudíž dcera platí úvěr původnímu majiteli a současně mu tím i spoří určitou částku. SVBJ vyzvalo dopisem původního majitele, aby se k závazku přihlásil, ten odmítá. Chce, aby si úvěr dcera převedla na sebe. Jak máme postupovat, na koho se obrátit. Skutečnost, že je nemovitost zatížena úvěrem nebyla známa před koupí nemovitosti a ani zmíněna v kupní smlouvě. Bez souhlasu SVBJ si nemůže samovolně ponížit zálohu do fondu oprav.
Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Bez detailní znalosti kupní smlouvy je poměrně těžké odpovědět. Obecně lze říci, že i takové jednání může být v souladu se zákonem. Blíže v ust. § 1888 odst. 2 občanského zákoníku, kdy přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Ovšem jak jsem již napsala, zde je velmi obtížné se vyjádřit, neboť je nutná konkrétní znalost situace. Raději se obraťte na advokáta, který s vámi věc projde a zjistí, zda-li je možné nemovitost reklamovat, neboť je zatížena skrytou vadou a nebo platí režim popsaný výše.

_

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, POKUTY
- Nalévání alkoholu nezletilému - trest, trestní řízení, sankce
- Jaký trest je za podání alkoholu nezletilému dítěti?

Můj 22letý syn koupil láhev alkoholu, dal napít 15letému kamarádovi v partě, pak mladistvému prodala obsluha diskotéky (kam se přesunuli) alkohol. Chlapci bylo zle, přijela matka s Policií. Nezletilý kluk řekl jak to bylo. Teď má jít syn k výslechu. Co z toho může mít prosím? Je trestné dát napít alkohol mladistvému chlapci? Jak z toho ven? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se nejedná o trestný čin, ale o přestupek. Zákaz podávání alkoholu osobám mladším 18 let stanoví zákon č. 379/2005 v § 12. Jelikož Váš syn jej dal kamarádovi jako fyzická osoba, nevztahuje se na něj systém sankcí za správní delikty tak, jak je stanoví zákon dále. Dojde pouze k naplnění skutkové podstaty § 30 přestupkového zákona, za který Vašemu synovi hrozí pokuta až 3.000,- Kč. Nic víc, provozovatel diskotéky na tom bude o dost hůře.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedí kouří ve společné plynové kotelně - jak jim to zakázat?

Dům SVJ, v suterénu budovy se nachází PLYNOVÁ kotelna se dvěma 18 kWh kotli, které vytápí celý dům. Majitelka jednoho bytu si zde udělala „společenskou místnost, kuřárnu“, vodí si tam kamarádky 2x denně. Mají tam i svíčky.
Už jsem se s tímto problémem obrátila na kominíka, hasiče, plynaře, bezpečnostního technika, Policii České republiky, oblastní inspektorát bezpečnosti práce, přestupkovou komisi. Všechny složky mi potvrdili, že kouřit v plynové kotelně je porušováním směrnic, ale nikdo s tím nic prý nemůže dělat.
Se sousedkou není řeč, prý to dělá 40 let a nic měnit nebude.
Já jsem samoživitelka s postiženým synem a nemíním si nechat vyhodit dům do povětří kvůli absolutní nezodpovědnosti a bezohlednosti jednoho člověka.
Kam se obrátit o pomoc. Můžete mi, prosím, poradit?
Děkuji.

ODPOVĚĎ :
v první řadě Vám doporučuji řešit tento problém na úrovni SVJ. SVJ, je-li správcem bytového domu, by se mělo samozřejmě zajímat o to, zda jednotliví členové SVJ užívají společné části bytového domu řádným způsobem.
Dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu.
Soustavné porušování shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku Vaší sousedkou proto může být projednáno shromážděním vlastníků bytových jednotek, přičemž v návaznosti na to mohou být odpovídajícím způsobem upraveny stanovy SVJ (popř. domovní řád či jiný interní předpis SVJ). Není samozřejmě ani vyloučeno, aby byly klíče od kotelny svěřeny do opatrování např. pouze členům výboru SVJ (či jiné pověřené osobě).
Dle § 1176 občanského zákoníku dále platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku je proto nanejvýš vhodné zakotvit podrobná pravidla užívání kotelny (popř. jiných společných částí bytového domu) do některého z vnitřních předpisů SVJ.
Není rovněž vyloučeno, že se Vaše sousedka dopouští trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, který dle § 273/1 trestního zákoníku spáchá ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. Případné podání trestního oznámení proto není rovněž vyloučeno.

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Má svědek trestného činu právo na kopii z výslechu svědka?
- Svědek trestného činu - může vidět kopii trestního spisu?
- Svědek trestného činu - může vidět kopii z výslechu svědka?

01/2015, Jsem byla na Policii ČR, vyslechnuta jako svědek v trestním řízení.
Žádala jsem o kopii protokolu o výslechu svědka, (mou výpověď), po podepsání protokolu, mi policista nechtěl dat protokol o výslechu.
Zřejmě je to schválnost z jeho strany!
Prosím Vás o radu, jestli mám právo na svou kopii?
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Trestní řád výslovně poskytnutí kopie svědkovi nepovoluje, nicméně ani nezakazuje. Jako svědek nemáte obecně právo nahlížet do spisu, takže se k protokolu nedostanete ani touto formou. Poskytnutí tak bude v dispozici konkrétního policisty, zda Vám jej poskytne nebo ne. Pokud bude v řízení vyslýcháno více osob, bylo by např. kontraproduktivní protokoly poskytnout, aby se svědci vzájemně neovlivňovali. V každém obvodu přistupují policisté k poskytování různě, proto nelze poskytnout ucelenou právní radu, o kterou byste se mohla opřít.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za ztracený čas - informace
- Náhrada škody za ztracený čas - informace

10/2014 nám byla způsobena dopravní nehoda, viník ujel, ale následně se sám přihlásil. Poškozený byl nárazník, pojišťovna viníka vše ohledala, zaslala poj. plnění odhadem dle našeho požadavku. Poté proběhlo druhé ohledání "vnitřních závad". Postup byl stejný. Majetková škoda byla uhrazena. Lze požadovat po pojišťovně náhradu ztraceného času s vyřizováním záležitosti - např. odměnou pro jednatele, který vše vyřídil nebo DPP? Pokud ano, jakými doklady mám požadavek doložit. Nejde mi o ždímání pojišťovny (nechtěli jsme ani náhradní vozidlo po dobu opravy), ale o náhradu času, který jsme ztratili nikoli vlastní vinou.
Děkuji, Adriana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 2894/1 občanského zákoníku platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (tzn. škody). Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo, tzn. ušlý zisk (§ 2952 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě představují výdaje za zastupování (při vyřizování výplaty pojistného plnění) skutečnou škodu, tzn. újmu, která nastala ve Vaší majetkové sféře, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu.
Jste-li proto schopna výši nákladů za Vaše zastupování při vyřizování škodné události vyčíslit a všechny tyto skutečnosti doložit (zejména kopií příslušné smlouvy se zmocněncem či jinou osobou a dokladem o Vámi uhrazené odměně za zastupování), můžete se na pojišťovnu s tímto nárokem obrátit (nelze však samozřejmě vyloučit, že pojišťovna nebude k další platbě ochotna, v takovém případě by nezbylo, než pojišťovnu žalovat).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ z výšil zálohy do fondu oprav - jak se bránit?
- Zvýšení záloh do fondu oprav SVJ - odmítnutí členem SVJ, co když s tím nesouhlasím?
- Může člen SVJ odmítnout zvýšení záloh do fondu oprav?

Na posledním Shromáždění z 05/2014 nebyla předložena účetní závěrka 2013 a odhlasována výše záloh. Nehledě na to, výbor, který provádí samosprávu v domě, zálohy zvýšil. Tuto výši záloh jsem reklamovala a pokračuji v platbách záloh, které jsem měla nastavené dříve. Písemně mi výbor oznámil:
"Výbor SVJ nenese zodpovědnost za schválení či neschválení jakéhokoliv usnesení shromáždění, který je nadřízeným orgánem výboru. Protože nebyl vznesen žádný protinávrh, který by byl schválen, výbor postupuje v souladu s platnými stanovami."
Nahlížení do dokumentu, týkající se hospodaření SVJ, bankovních účtu mi výbor povolí jen jednou ročně pár dni před dalším shromážděním.
Má výbor právo strašit mne právníkem a požadovat uhradit rozdíl, který vzniká na platbě záloh, dokud neproběhlo řádné vyúčtování? Je možné dluh na zálohách soudně vymáhat? Jak mám v této situaci pokračovat? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ i:
- schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření SVJ a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
přičemž rozhodování o těchto záležitostech nemůže být (např. ve stanovách SVJ) přiřčeno žádnému jinému orgánu SVJ.
Dle § 4/2 zákona č. 67/2013 Sb. dále platí, že nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí SVJ, určí poskytovatel služeb (zde SVJ) příjemci služeb (zde každému vlastníku bytové jednotky) měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Zákon tedy na tomto místě výslovně počítá se situací, kdy není shromážděním SVJ schválena účetní závěrka a druh poskytovaných služeb (ve smyslu § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku), v takovém případě tedy SVJ (zde jeho výbor) výši záloh určí jednostranně.
Neboť Vás výbor SVJ odkázal v dopise na platné stanovy SVJ, doporučuji Vám v první řadě jejich podrobné prostudování. Dle § 1200/2 písm. c), d) a g) občanského zákoníku musí stanovy mimo jiné obsahovat:
- členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování,
- určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
- pravidla pro tvorbu rozpočtu SVJ, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
Co se týče nahlížení do účetních podkladů SVJ, je podstatný § 1179 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Občanský zákoník tedy nikterak neomezuje počet nahlédnutí vlastníka bytové jednotky do účetních dokladů, ze strany výboru SVJ proto nemůže být toto Vaše právo omezováno na jediné nahlédnutí za rok (pokud samozřejmě stanovy SVJ neurčují jinak).
Nahlížení vlastníka bytové jednotky do podkladů pro vyúčtování poskytovaných služeb je dále speciálně upraveno v § 8 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- na základě písemné žádosti příjemce služeb (zde vlastníka bytové jednotky) je poskytovatel služeb (zde SVJ) povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů;
- případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů příjemci služeb; vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
Dle § 13/1 zákona č. 67/2013 Sb. je SVJ povinno zaplatit vlastníku bytové jednotky pokutu ve výši 100, - Kč za každý započatý den prodlení se splněním jeho povinnosti upravené tímto zákonem ve stanovené lhůtě (týká se samozřejmě i lhůty pro umožnění nahlížení do účetních dokladů SVJ).
Co se týče vymahatelnosti úhradové povinnosti vlastníka bytové jednotky, je v první řadě vhodné poukázat na § 1181 občanského zákoníku, dle něhož:
- je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, přičemž má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období;
- není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené pod předchozí odrážkou.
Dluh vlastníka bytové jednotky na příspěvcích na poskytované služby (resp. neplnění povinnosti hradit pravidelně zálohy na tyto služby) pak může být ze strany SVJ samozřejmě vymáhán i soudní cestou. Dle § 13/2 zákona č. 67/2013 Sb. navíc platí, že dostane-li se vlastník bytové jednotky do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit SVJ poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10, - Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.
V současné chvíli Vám doporučuji prostudovat stanovy SVJ, v nichž by mělo být určeno, jak výbor SVJ postupuje v případě, kdy není shromážděním SVJ odsouhlasena účetní závěrka a není odhlasována výše záloh na služby pro další rok (měla byste se zde rovněž dozvědět, zda výbor SVJ porušil nepředložením účetní závěrky své povinnosti).

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ SAZBY A OCHRANNÁ OPATŘENÍ
- Řidič nevěděl o zákazu řízení (nepřevzal poštu) a řídil dál - opakovaný zákaz řízení a prominutí zbytku trestu
- Prominutí zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel - kde požádat?
- Opakovaný zákaz řízení a prominutí zbytku trestu - kde požádat?
- Kde požádat o prominutí zbytku trestu zákazu řízení?
- Prominutí zbytku trestu zákazu řízení auta, automobilu, vozidla - kde požádat?

03/2014 jsem se dopustil přestupku dle § 125c / 1f 2, za to jsem dostal trest 5 bodů a zákaz řízení na dobu půl roku, nevyzvedl jsem si poštu a o zákazu se dozvěděl až při další silniční kontrole, za to jsem dostal trest dle §125c/1e 1, rok zákaz řízení, 25000 Kč pokuty a 4 body. Při žádosti o prominutí zbytku trestu v jeho polovině jsem se dozvěděl že posledními čtyřmi body jsem se vybodoval a tím dostal zákaz řízení ještě na další rok. Chtěl jsem se zeptat, kdy mohu žádat o prominutí zbytku trestu, kde mám žádat, S úřednicí která se mnou přestupek řešila se nedá mluvit, můžu se obrátit jinam než na příslušný městský úřad? A dále by mne zajímal rozdíl mezi §125c/1e 1 a §125c/1e 2. Děkuji, Radek Vegricht

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Žádost o upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti:
V případě tzv. vybodování (tzn. získání 12 trestných bodů) platí dle § 123d/1 zákona o silničním provozu, že řidič, který tímto způsobem pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění.
Jelikož Vám byla nadto uložena současně sankce zákazu řízení motorových vozidel, je ve Vašem případě nutné aplikovat i § 123d/2 zákona o silničním provozu. Dle tohoto ustanovení platí, že byla-li řidiči za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání sankce zákazu řízení motorových vozidel, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba zákazu řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. delší než 1 rok).
Neboť sankce zákazu řízení motorových vozidel Vám byla uložena na dobu 1 roku, tedy na dobu shodnou se zákazem řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. že tyto zákazy se co do své podstaty i délky překrývají, resp. téměř překrývají, a to s ohledem na § 123c/3 zákona o silničním provozu, tento rozdíl by však měl činit pouze několik dní), budete oprávněn zažádat o vrácení řidičského oprávnění po uplynutí 1 roku od Vašeho vybodování.
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ve Vašem případě se tedy jedná o místně příslušný městský úřad). Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti a dále předložení posudku o zdravotní způsobilosti včetně dopravně psychologického vyšetření (§ 123d/3 zákona o silničním provozu).
Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101 zákona o silničním provozu. Žádost o vrácení řidičského oprávnění musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
- jméno a příjmení žadatele,
- adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studia,
- datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
- datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti,
- skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
K žádosti o vrácení řidičského oprávnění musí být přiložen:
- platný doklad totožnosti žadatele,
- doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.
2/ Rozdíl mezi přestupky dle § 125c/1 písm. e) body 1 a 2 zákona o silničním provozu:
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a zároveň není držitelem příslušného řidičského oprávnění.
Dle § 3/3 písm. a) zákona o silničním provozu může řídit motorové vozidlo pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu.
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se tak může dopustit např. ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přestože vůbec nedisponuje řidičským oprávněním či osoba, které bylo řidičské oprávnění odňato.
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přičemž jí však byl zadržen řidičský průkaz.
Zadržení řidičského průkazu je speciálním nástrojem Policie ČR sloužícím k okamžitému zabránění pokračování v řízení motorových vozidel těm řidičům, kteří se dopustili závažného protiprávního jednání. Svou podstatou je zadržení řidičského průkazu bezprostředním zásahem, tzn. mocenským úkonem, kterému nepředchází správní řízení.
Dle § 118b/1 zákona o silničním provozu je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz, jestliže řidič:
- je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
- ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii,
- je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,
- je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
- řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,
- řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo.
Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu (§ 118b/3 a 4 zákona o silničním provozu).
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se tak dopustí ten, kdo řídí motorové vozidlo, přestože mu byl zadržen řidičský průkaz (tzn. že řidičské oprávnění mu sice svědčilo, v danou chvíli však nebyl oprávněn motorové vozidlo řídit).

_

OBČAN-DLUHY
- Žádost o udělení výjimky ze zákazu nabývání (insolvenční řízení)
- Výjimka ze zákazu nabývání majetku - kde požádat o výjimku?

Prosím můžete mi pomoc sepsat žádost o udělení vyjímky ze zákazu nabývání. Rodiče jsou v insolvenci a my s manželem chceme koupit jejich dům v aukci. Máme totiž u nich trvalý pobyt. Bylo nám sděleno, že tuto žádost musíme zaslat na soud.
Děkuji, Pavla.
O
ODPOVĚĎ:
Vzor žádosti o udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka osobou blízkou dle ust. § 295 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) najdete na níže uvedeném odkaze: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/zadost-o-udeleni-vyjimky-ze-zakazu-nabyvat-majetek-v-insolvencnim-rizeni-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014
Vzor je pouze příkladem jak danou problematiku řešit. Text vzoru je nutné upravit podle skutečného případu. Zejména je nutné si dát pozor, jakým způsobem bude majetková podstata zpeněžena - zda mimo dražbu nebo prostřednictvím veřejné dražby. Dále také, v případě, že v insolvečním řízení byl ustanoven věřitelský výbor, je nutné získat jeho vyjádření (§ 295 odst. 3 IZ).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stromy na pozemku Lesy ČR ohrožují soukromý majetek - jak požádat o pokácení stromů?

Jak postupovat v případě, že mi pozemek a dum ohrožují vzrostlé akáty. Evidentně suché ale stojící na pozemku Lesu ČR. Podle vyjádření lesu jsem povinen tyto stromy na svoje náklady odstranit a dřevo jim jako vlastníkům ponechat. Jde prý o výklad § 22 nějakého zákonu o lesích. Ale do tohoto havarijního stavu tyto stromy přivedli Lesy ČR. samy, svojí neschopností včasné eliminace nebezpečí. Je nějaká šance se proti tomuto ohradit? Děkuji. Adam

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
s Lesy ČR lze souhlasit v tvrzení, že Vaše povinnost k svépomocnému odstranění předmětných stromů může být založena § 22 zákona o lesích. Dle tohoto ustanovení platí, že vlastníci nemovitostí (tedy i Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (a to i v případě, kdy tyto lesní pozemky nejsou jejich majetkem).
Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde Lesy ČR) je povinen provedení těchto opatření strpět.
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) a iniciovat zde zahájení správního řízení ve věci odstranění předmětných stromů. Tento úřad posoudí, zda došlo k situaci, kdy je nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a pokud k ní došlo, jaká nezbytně nutná opatření je nutné provést (pravděpodobně se bude jednat o pokácení předmětných stromů). Provedení nezbytně nutných opatření je tento úřad oprávněn uložit za povinnost Vám (a to na Vaše náklady).
Zároveň je však třeba poukázat na § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, zakotvující tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby mimo jiné nedošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, přičemž na ochranu těchto hodnot je povinen zakročit každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Povinnost k preventivnímu zásahu (v podobě pokácení předmětných stromů) má tedy i vlastník dotčeného lesního pozemku.
Dle § 2903 občanského zákoníku pak platí, že:
- nezakročí-li ten, komu újma hrozí (zde Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit;
- při vážném ohrožení může ohrožený (zde Vy) požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě vyššího rizika pádu předmětných stromů můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (a dle jeho pokynů tyto stromy odstranit sám), nehrozí-li pád stromů bezprostředně (ovšem stále se jedná o vážné ohrožení Vašeho majetku, života či zdraví), můžete se obrátit s žalobou na soud.
Hrozil-li by pád předmětných stromů okamžitě, resp. bezprostředně, budete samozřejmě oprávněn provést jejich odstranění svépomocí (tzn. bez předchozího správního či soudního řízení), a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, přičemž takto způsobenou újmu byste nebyl povinen nahradit (§ 2906 občanského zákoníku). I v tomto případě by však bylo nutné oznámit svépomocné pokácení stromů bezodkladně místně příslušnému orgánu státní správy lesů.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno pro matku, otce - mohou nemovitost užívat i potomci osoby s věcným břemenem?
- Věcné břemeno užívání nemovitosti rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Bydlení potomka v místě věcného břemene rodiče - může potomek bydlet u rodiče?
- Bydlení syna, dcery v místě věcného břemene otce, matky - může potomek bydlet u rodiče?
- Bydlení potomka v místě služebnosti rodiče - může potomek bydlet u rodiče?
- Bydlení syna, dcery v místě služebnosti otce, matky - může potomek bydlet u rodiče?


2014 mi matka darovala dům i s pozemkem. Na dům i pozemek jsme zřídily její věcné břemeno práva doživotního užívání. Žije v něm sama a dle darovací smlouvy se zřízením věcného břemene má přístup ke všem darovaným nemovitostem.
Problém nastal, když na dům i pozemek v současnosti uplatňuje nárok užívání (s odvoláním na svolení matky) i má sestra (garážování, ukládání věcí, volný přístup). Mám dojem, že pokud toto nebylo upraveno v darovací ani jiné smlouvě, nemá sestra žádná uživatelská ani vlastnická práva. Samozřejmě sestře neupírám možnost matku navštěvovat a starat se o ní, což vyplývá z vyživovací povinnosti. Sestra žije jinde společně s přítelem, který pro mne, de facto, je cizím člověkem.
Zajímalo by mne, jak je to s přístupem sestry na pozemek a do domu, bez přítomnosti mé a matky. Zda se můžou volně pohybovat po pozemku i domě, bez mého vědomí, disponovat klíči, které vlastní z doby, kdy dům patřil otci. Zda mohou s odvoláním na svolení matky garážovat přívěsný vozík v přilehlé kůlně a bez svolení půjčovat též darované technické vybavení (míchačku, cirkulárku atd.)
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve většině případů si strany práva a povinnosti oprávněného z věcného břemene nijak podrobněji neupravují, což se následně ukazuje jako nesprávné řešení. V takovém případě, kde není obsah nebo rozsah služebnosti určen, hovoří nový občanský zákoník o posouzení podle místních zvyklostí a není-li jich, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 NOZ). Takovým výkladem nedocílíte toho, aby vaše sestra nemohla v místě bydliště matky, matku navštěvovat, ale pokud již sama má své bydlení a je soběstačná tedy vaše matka již vůči ní neplní vyživovací povinnost, nemůže si odvozovat ani právo bydlet ve vašem domě od oprávnění matky. Stejně tak vaše matka jako oprávněná z věcného břemene může užívat zatíženou věc (rodinný dům) jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Tedy vaše sestra nemá jako třetí osoba žádné oprávnění ke garážování věcí na Vašem pozemku nebo darování jiných movitých věcí třetím osobám. Dokonce se nemůže ani odvolávat na souhlas vaší matky, neboť ta jako oprávněná z věcného břemene nedisponuje vlastnickým právem, aby mohla některé věci darovat. Taková smlouva je neplatná a vy můžete požadovat vrácení daru do 3 let bez problému, po uplynutí 3 let by mohl obdarovaný namítat vydržení, ale pokud byl obeznámen o stavu Vašeho majetku, neuplatnila by se u něj dobrá víra.
Stejně tak ani vaše sestra nemůže vstupovat na váš pozemek bez vašeho vědomí a bez přítomnosti vaší matky. V přítomnosti vaši matky lze hovořit o návštěvě. Ve vašem zájmu doporučuji vyměnit zámky u dveří. Promluvte si s vaší matkou o této situaci a zkuste se dohodnout na nějakých pravidlech, za jakých ji bude vaše sestra navštěvovat. Dále nesouhlasíte-li se skladováním věcí vaší sestry na vašem pozemku, vyzvěte ji, aby si je vyzvedla.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skryté vady nemovitosti a uplatnění slevy z kupní ceny soudně, soudní cestou
- Soudní vymáhí slevy z kupní ceny - skrytá vada nemovitosti
- Soudní vymáhí slevy z kupní ceny - skryté vady nemovitosti

04/2014 koupena polozděná chata určená k celoročnímu pobývání se zemí spjatou pevným základem. Se synem jsme se na chatu nastěhovali se záměrem ji celoročně obývat. Chata má zásadní vady, nelze ji trvale užívat, žiji s dítětem u rodičů.
Závady: do studny nedotéká dostatečné množství vody, vadná elektoinstalace v celém objektu, vadné teplovodné rozvody do pokojů, nefungující krb, mokré podlahy, hmyzem napadené izolace atd. Jsem matka samoživitelka, na chatě mám již trvalé bydliště, na soudní výlohy bych neměla finance, protože jsme chatu začali opravovat a bývalí majitelé se po prodeji rozešli a nemám na ně aktuální adresy. Proto bych chtěla požádat o právníka ef offo a o nastínění postupu v dané věci. Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Právního zástupce ex offo lze přidělit v trestním řízení. Ve vašem případě by se jednalo o občanskoprávní spor, kde lze také v případě, že vaše majetkové poměry vám neumožňují si právního zástupce zaplatit, požádat o přidělení právního zástupce. Než se do soudního sporu s prodávajícími pustíte, doporučuji prodávající vyhledat a pokusit se o mimosoudní řešení celé záležitosti. Pokud dohoda nebude možná a rozhodnete se pro soudní řízení,
1) můžete se obrátit na soud, aby vám ustanovil advokáta za sníženou odměnu nebo bezúplatně a současně vás osvobodil od soudních poplatků. Soud můžete požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce v případě, že nejde o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatnění práva a vaše příjmová a majetková situace neumožňuje poplatek uhradit. Soud posuzuje podané žádosti vždy individuálně. Obvykle jsou osvobozovány osoby, které mají příjem pouze ze sociálních dávek (nap. : osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, matky na mateřské nebo rodičovské dovolené, osoby pečující o blízkou osobu atd.) Žádat může i osoba, která má příjem ze zaměstnání, jestliže jí příjem nedovoluje vzhledem k ostatním nákladům poplatek uhradit. Žádost o osvobození od soudních poplatků je možné podat společně s žalobou nebo později až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Návrh se podává témuž soudu, který rozhoduje nebo bude rozhodovat o podané žalobě. Soud rozhoduje na základě prokázaných majetkových a výdělkových poměrech žadatele, které vyplníte na formuláři, jenž vám soud na základě podané žádosti zašle. Se sepsáním žaloby vám může pomoc občanská poradna, která působí v každém větším městě.
2) Další možností je obrátit se na Českou advokátní komoru, která osobě nesplňující podmínky pro ustanovení advokáta soudem, za splnění dalších podmínek určí zástupce z řad advokátů. Formulář žádosti o určení advokáta a prohlášení o příjmových a majetkových poměrech pro určení advokáta najdete na internetových stránkách ČAK.

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Odkoupení mateřské školky do vlastnictví s. r. o. - postup, návod, informace

vlastním s. r. o. , která by chtěla odkoupit soukromou mateřskou školku a stát se tak novým zřizovatelem při zachování všech náležitostí. Zajímalo by mě, jak se v takové věci postupuje, jestli je potřeba zakládat novou ŠPO, nebo se převede ta stávající na nového zřizovatele a jak je to v tomto případě s převodem dotací? Časem bych chtěl školku přejmenovat. Dále by mě zajímalo, jaký je vztah mezi zřizovatelem, ředitelem a radou, zda mohu vykonávat souběžně více funkcí? Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Změna zřizovatele školy:
V první řadě je nezbytné poukázat na § 8/6 školského zákona, dle něhož mohou právnické osoby (např. tedy i s. r. o.) zřizovat školy a školská zařízení:
a/ jako školské právnické osoby; školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů (§ 3 školského zákona) a školských služeb podle školského zákona (§ 124/1 školského zákona), nebo
b/ jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů (např. tedy jako některou z obchodních korporací dle zákona o obchodních korporacích), jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle školského zákona.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou právní formu má předmětná mateřská škola v současné době, tzn. zda se jedná o školskou právnickou osobu či jinou právnickou osobu (např. s. r. o. , a. s. nebo o. p. s.). Z Vašeho dotazu pak není rovněž možné dovodit, jakou právní formu má zřizovatel předmětné mateřské školy.
Je-li předmětná mateřská škola školskou právnickou osobou, je dále vhodné poukázat na § 124/2 školského zákona, dle něhož může být zřizovatelem školské právnické osoby:
a/ Ministerstvo školství, kraj, obec nebo svazek obcí,
b/ jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.
Dle § 124/4 a 5 školského zákona platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností, přičemž totéž platí i ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby.
Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou (§ 125/1 školského zákona), která musí mimo jiné obsahovat:
- název, sídlo a IČO zřizovatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele, je-li fyzickou osobou,
- druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává.
Změna v osobě zřizovatele (která může být založena smlouvou mezi Vaší s. r. o. a současným zřizovatelem předmětné mateřské školy) se proto v každém případě musí promítnout do zřizovací listiny školské právnické osoby. Změna v osobě zřizovatele a s tím související změna zřizovací listiny pak musí být zanesena do rejstříku školských právnických osob (§ 154/1 písm. b) a l) a § 155/1 písm. a) školského zákona).
Žádost o zápis změny údajů v rejstříku školských právnických osob je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin (§ 159/1 školského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě změny v osobě zřizovatele není zapotřebí zřizovat novou školskou právnickou osobu, nýbrž postačí zanést příslušné změny do rejstříku školských právnických osob (vedeném Ministerstvem školství).
Nemá-li předmětná mateřská škola právní formu školské právnické osoby, nýbrž se jedná např. o obchodní korporaci, bude změna v osobě jejího zřizovatele ztotožnitelná se "zakoupením" této právnické osoby (v tomto případě je pak nezbytné postupovat dle příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku, a to dle právní formy předmětné mateřské školy).
Některé změny je dále nezbytné zanést rovněž do rejstříku škol a školských zařízení (§ 142 a násl. školského zákona), který pro mateřské školy vede krajský úřad.
2/ Převod dotací v případě změny zřizovatele školy:
V obecné rovině dle § 162/3 a 4 školského zákona platí, že:
- Ministerstvo školství poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost tzv. soukromých škol a školských zařízení,
- krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a kontroluje její využití.
Shora zmiňovaným zvláštním právním předpisem je zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (zák. č. 306/1999 Sb. , v platném znění), který na změnu v osobě vykonávající činnost školy či školského zařízení pamatuje ve svém § 5/5. Dle tohoto ustanovení platí, že pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovala vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku.
V tomto ohledu samozřejmě nejvíce záleží na nastavení dotačních podmínek jednotlivých dotací.
3/ Vztah zřizovatele, rady a ředitele:
Je-li školská právnická osoba zřízena např. obchodní korporací či fyzickou osobou, jsou jejími orgány rada školské právnické osoby a ředitel školské právnické osoby (§ 130/2 školského zákona).
Dle § 129/3 školského zákona jmenuje a odvolává zřizovatel školské právnické osoby (je-li jím např. obchodní korporace či fyzická osoba) členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
Dle § 131/3 a 4 školského zákona jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby (a to opět v případě školské právnické osoby zřízené např. obchodní korporací či fyzickou osobou) zřizovatel na návrh rady školské právnické osoby. Ředitel školské právnické osoby je ze své činnosti odpovědný radě školské právnické osoby.
Vztah mezi ředitelem školské právnické osoby a radou školské právnické osoby je blíže vymezen v § 131/5 školského zákona.
Co se týče ředitele školské právnické osoby, je dále vhodné poukázat na § 166/1 školského zákona, dle něhož je ředitel školské právnické osoby zároveň ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává (pro výkon funkce ředitele školské právnické osoby pak musí splňovat předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících).
Dle § 132/4 a 5 školského zákona má rada školské právnické osoby nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby. Členy rady školské právnické osoby jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak.
Členem rady školské právnické osoby může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě (§ 132/6 školského zákona), z tohoto důvodu nemůže být členem rady školské právnické osoby její ředitel.
Radu školské právnické osoby je zapotřebí odlišovat od školské rady, která se však v mateřských školách nezřizuje.
Je-li naopak činnost školy nebo školského zařízení vykonávána jinou osobou, než školskou právnickou osobou (tzn. v případě, kdy má škola např. právní formu s. r. o. , a. s. či o. p. s.), může být ředitelem školy pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené v § 5 zákona o pedagogických pracovnících (§ 166/7 školského zákona). V tomto případě proto může funkci ředitele školy vykonávat např. statutární zástupce zřizovatele školy (v případě s. r. o. tak může být ředitelem školy její jednatel, samozřejmě pokud současně splňuje podmínky dle zákona o pedagogických pracovnících).

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvenční řízení dlužníka - co to znamená pro ručitele dluhu?
- Oddlužení dlužníka - vliv na ručitele dluhu
- Osobní bankrot dlužníka - vliv na ručitele dluhu
- Musí ručitel zaplatit dluh při insolvenci dlužníka?
- Musí ručitel zaplatit dluh při oddlužení dlužníka?
- Musí ručitel zaplatit dluh při osobním bankrotu dlužníka?

2004 se stal přítel ručitelem svému nevlastnímu bratrovi, který si tehdy bral překlenovací úvěr u ČMSS na pořízení domu. Přítel s ručením souhlasil, protože mu bratr slíbil, že ho z ručení po navýšení ceny domu okamžitě vyváže. Nestalo se tak a peníze místo toho s manželkou utratili. Během posledních dvou let začaly chodit dopisy, že není zaplaceno a pokud zaplaceno nebude, bude muset platit přítel jakožto ručitel. K tomu naštěstí nedošlo, ale před rokem vyhlásil přítelův nevlastní bratr společně s manželkou osobní bankrot. Insolvenční řízení stále probíhá, rozhodnout by se mělo teď 20. ledna. Ať už jim ovšem bude uznáno oddlužení nebo půjdou do konkurzu, nevíme vůbec co to znamená pro přítele jakožto ručitele. Nikdo nám nebyl schopen poradit jak postupovat nebo co můžeme očekávat, ani na ČMSS se s námi nikdo nebaví, dokonce nám ani nechtějí sdělit jaká je vlastně výše dluhu, protože
přítel je „pouze“ ručitel. Nevlastní bratr a jeho manželka se s námi samozřejmě nebaví. Navíc plánují, že se všichni přestěhují do Anglie. Více na justice.cz - jméno Porcal Radim a Květoslava Porcalová.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vážená paní,
Pro Vás, resp. Vašeho přítele, jakožto ručitele je důležitý § 183 insolvenčního zákona, který říká: „ (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 1; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. “
Z uvedeného ustanovení plyne, že i když si ČMSS přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení, může se po Vašem příteli jakožto ručiteli domáhat uspokojení své pohledávky. Je však zcela na nich, zda vymáhání po něm budou realizovat či nikoliv. Výši pohledávky zjistíte mj. z insolvenčního rejstříku, když si otevřete přihlášku pohledávky ČMSS.
V případě, že bude ČMSS hradit pohledávku za dlužníka, má právo poté navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl o jeho vstupu do insolvenčního řízení namísto věřitele (tedy ČMSS), a to v rozsahu poskytnutého plnění. Vůči dlužníkovi mu totiž, jak jistě víte, v případě plnění věřiteli, vzniká tzv. regresní pohledávka, která by tak byla taktéž uspokojena v rámci insolvenčního řízení.