Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Příjmy v minulosti a vliv na výpočet alimentů, výživného
- Placení výživného a nezabavitelné minimum
- Kolik peněz minimálně musí rodiči zůstat po zaplacení alimentů, výživného (nezabavitelné minimum po zaplacení alimentů, výživného)
- Nezabavitelné minimum po zaplacení alimentů, výživného - kolik Kč musí rodiči zůstat?
- Výživné na matku dítěte (matka pracuje, otec je na rodičovské dovolené)
- Vliv příjmů partnerky na výpočet výživného, alimentů
- Vliv příjmů družky na výpočet výživného, alimentů
- Vliv příjmů přítelkyně na výpočet výživného, alimentů
- Vliv arogantního chování potomka vůči rodiči při stanovení výše výživného, alimentů

1) Rozhoduje soud při určení výše výživného podle aktuálního příjmu rodiny nebo se „dívá“ několik roků zpátky? Např. výživné v roce 2015 mi bylo okresním soudem vyměřeno z příjmů z roku 2010.
2) Existuje nějaké nezabavitelné minimum, které mi musí po zaplacení výživného zůstat?
3) Může mi soud vyměřit výživné pouze z rodičovského příspěvku?
4) Má otec vyživovací povinnost vůči neprovdané matce podle § 920 občanského zákoníku, když je sám na rodičovské dovolené a matka je zaměstnaná? Podle krajského odvolacího soudu ne. V případě, že otec skutečně vyživovací povinnost k neprovdané matce nemá, bude jí mít opět v případě, že půjde pracovat a matka zůstane na rodičovské dovolené v období dvou let od porodu?
5) Může soud vypočítat otci výživné ze společného příjmu s jeho přítelkyní, aniž by se zajímal také o její výdaje na čtyři nezletilé děti, z nichž se dvě dlouhodobě léčí (epilepsie, nemoc ledvin). Přítelkyně chce být předvolaná k soudu a sama předložit svůj příjem, ale také výdaje.
6) Dá se z příjmů obou rodin odhadnout přibližná výše výživného na dvě děti ve věku 16 a 18 let? V rodině exmanželky jsou 2 dospělí lidé, 1 plnoletý student, 1 nezletilý student ve věku 16 let a jedno dítě do šesti let. Příjem rodiny exmanželky bez přídavků na děti a bez příspěvku na bydlení je 26.900,- Kč. V rodině otce jsou 2 dospělí lidé, 2 děti mezi 6 -15 lety a dvě děti do šesti let. Dvě děti se dlouhodobě léčí (epilepsie, onemocnění ledvin). Příjem rodiny bez přídavků na děti a bez příspěvku na bydlení je 22.800,- Kč. Otec má vyživovací povinnost k dětem (16 a 18 let) které bydlí u exmanželky a k dětem přítelkyně (1 a 1 rok). Sám otec má rodičovský příspěvek 5500, - Kč a příjem z pronájmu bytu 1800, -Kč.
7) Může soud přihlédnout k chování syna (16 let) při jednání o výši výživného? (urážlivý email na adresu otcovo dalších dětí)
Děkuji, Ludvík

ODPOVĚĎ:
K odpovědím na Vaše otázky:
1) Soud si může vyžádat přehled i za delší časové období než jeden rok. Děje se tak zejména proto, že finanční situace jednoho či obou rodičů se v průběhu let mění, ale také například v situacích, kdy je výživné či změna jeho výše požadována zpětně.
2) Nezabavitelné minimum je termín, který se používá v souvislosti s exekučními srážkami výživného (či jiných pohledávek). V případě nařízené exekuce jde tedy o částku, která Vám musí zůstat. Základní nezabavitelná částka pro rok 2016 činí pro jednotlivce 6178.67 Kč a pro každou další osobu, které je jednotlivec povinen poskytovat výživné, se jedná o částku 1544,67 Kč. Jak již bylo uvedeno, jedná se však o nezabavitelné částky využívání při exekučních srážkách, což není Váš případ.
3) Při určování výše výživného soud vždy zohledňuje finanční situaci obou rodičů. Může však vzít v úvahu i příjmy nových partnerů, protože jejich příjmy zvyšují životní úroveň daného rodiče a podle § 915 nového občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. I když Vaším příjem je pouze rodičovský příspěvek a příjem z pronájmu bytu, povinnosti hradit výživné Vás to nezbavuje. Výživné Vám tedy může být stanoveno i pouze z těchto příjmů, ale nemusí jít o vysokou částku.
4) Jestliže má neprovdaná matka vyšší příjem než otec dítěte a její finanční situace je lepší než situace otce dítěte, je spíše nepravděpodobné, že by jí soud výživné přiznal. Pokud by se ale v době do dvou let od porodu dítěte situace změnila Vámi naznačovaným způsobem (matka bude na rodičovské dovolené a otec zaměstnán), pak samozřejmě k obnovení této vyživovací povinnosti dojít může a matka může na otci dítěte výživné pro neprovdanou matku požadovat.
5) Jak již bylo uvedeno, při určování výše výživného bere soud v úvahu příjmy obou rodičů a oprávněné zájmy a potřeby dítěte, ale měl by vzít v úvahu i náklady spojené s výchovou a výživou dětí. Pokud máte ohledně dětí zvýšené výdaje související s jejich léčbou, měl by tyto výdaje soud vzít v úvahu.
6) Výše výživného se odhaduje poměrně obtížně, protože soud vždy bere v úvahu celou řadu individuálních faktorů, které jsou u každé rodiny odlišné. Kromě příjmů záleží právě i na výši celkových životních nákladů. Rozhodnutí soudu ohledně výše výživného tedy nelze dopředu předjímat. Obvyklá výše výživného se však pohybuje v rozmezí 2.000 až 5.000 Kč.
7) Ze zákona nelze výživné přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy není v žádném právním předpise jednoznačně definován, mohlo by však jít i o situaci, kdy se dítě opakovaně chová k otci urážlivě, slovně či fyzicky ho napadá, odmítá kontakt s ním, odmítá mu poskytnout potřebnou pomoc apod. Nicméně jeden urážlivý e-mail nebude mít na výši výživného vliv. Pokud by se ale syn vůči Vám nebo Vaší nové rodině takto choval opakovaně a jeho jednání by nabíralo na intenzitě, mohlo by to být důvodem pro další soudní jednání ohledně výše výživného.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vrácení přeplatku za služby bytu SVJ - lhůta, do kdy se musí vyplatit?
- Do kdy musí SVJ vrátit přeplatek za služby bytu SVJ?
- Vrácení přeplatku za služby v domě SVJ - lhůta
- Úrok z prodlení - nevyplacený přeplatek za služby bytu SVJ v osobním vlastnictví OV
- Úrok za opožděné vyplacení přeplatku za služby bytu SVJ

Vrácení přeplatků za služby. Prý je splatnost, dle zákona do konce dubna. A za každý opožděný den je sankce 100 Kč. Náš správce nám píše, že dle zákona do konce června, letos (2016) dokonce až do konce července 2016. Leoš

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování a splatnost přeplatků a nedoplatků v bytech a nebytových prostorech upravuje zákon č. 67/2013 Sb. , který v § 7 jasně stanoví, že "skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.". Zúčtovací období je definováno jako období max. 12 měsíců po sobě jdoucích, takže pokud je ve vašem případě zúčtovacím obdobím vždy kalendářní rok od ledna do prosince - o čemž nepochybuji, pak vyúčtování Vám musí být doručeno nejpozději do konce dubna a přeplatek vrácen nejpozději do 4 měsíců od doručení vyúčtování. Pokud tedy bude vyúčtování doručeno až v dubnu, přeplatek může být vrácen až v srpnu.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Smlouva o užívání výtahu v bytovém domě (koupě výtahu jen částí bydlících)

Založili jsme občanské sdružení bytového domu, (nájemníci, kteří zainvestovali stavbu půdní vestavby v domě, který patří městu). Bylo to z důvodu, že ostatní obyvatele domu chtěli také používat výtah, který jsme zakoupili. Tito uživatelé platí poplatek za výtah na účet občanského sdružení. Je prosím třeba, aby měli nějaké smlouvy o užívání?
Děkuji Andrea

ODPOVĚĎ:
Pokud takto chcete "pronajímat" výtah, pak doporučuji uzavřít písemnou smlouvu, jejímž obsahem bude právo dané osoby (či uživatelů konkrétního bytu) užívat výtah a jejich povinnost platit nějakou úhradu.
Podle § 217 zákona č. 89/2012 sb. , občanský zákoník platí, že hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku.
Uvedené znamená, že spolek může vyvíjet hospodářskou činnost, ale tato činnost nemůže být jeho hlavním "posláním". Navíc zisk z této vedlejší podnikatelské činnosti má být použit k podpoře hlavního "poslání" spolku (např. ochrana nějakých veřejných zájmů, charita apod.). Pro účely nájmu výtahu je zřejmě vhodnější forma obchodní společnosti

__

OBČAN-DLUHY
- Dlužník přiznává dluh na facebooku a v telefonu - vymahatelnost dluhu
- Vyhamahatelnost dluhu přiznaného na facebooku a v telefonátu
- Přiznání dluhu na Facebooku a SMS - je to důkaz pro soud?

K půjčce na základě ústní dohody došlo 3.2.2016. Pracoval jsem v té době na recepci hotelu, který již nefunguje. Paní X (mám její IČ) si ode mne půjčila z hotelové kasy 15,000 Kč. Než byl hotel předán novým vlastníkům, musel jsem dluh v kase uhradit. Jediné, čím to mohu doložit, je potvrzení podepsané nadřízeným - manažerem hotelu, že jsem uhradila zmíněnou částku, kterou si vypůjčila paní X. Zároveň jsou zde ještě minimálně dva další věřitelé, jeden z nich má písemnou smlouvu o půjčce (celková dlužná částka přesahuje 40,000 Kč).
S paní X se snažím komunikovat telefonicky a přes facebook, odpovídá sporadicky a stále slibuje, že jakmile to bude možné, peníze vrátí. Tvrdí, že na účtu má přes 100,000, ale nemůže je zatím uvolnit, protože čeká na udělení pracovního víza. Tato situace už ale trvá od vzniku dluhu.
Chtěl bych vědět jaký by byl doporučený postup. Na soud se obracet z neznalosti nechceme (bojíme se průtahů a vysokých poplatků.) a nevíme jestli by inkasní agentury byli schopny pomoci (několika jsme poslali email, zatím bez odpovědi). Policie nám oznámila, že máme podat žalobu. Zároveň by nás zajímalo, zda můžeme nějak upozornit úřady vyřizující její pracovní vízum, protože pokud je těch 100,000 opravdu potřeba, tak minimálně třetinu peněz nabyla nelegálně. Děkuji, Richard

ODPOVĚĎ:
Bohužel jinak než prostřednictvím soudu se peněz pravděpodobně nedomůžete a souhlasím s informací od Policie, že máte podat žalobu. Vymáhání dlužných částek ovšem v dnešní době není nijak problematické a pokud máte písemný důkaz, je i poměrně rychlé a je i reálné, že věc bude rozhodnuta bez jednání. Dokud není paní X uznána vinnou ze spáchání nějakého trestného činu, tedy neexistuje žádný rozsudek, žádný úřad nebude brát v úvahu informaci, že tato osoba někomu něco dluží, a že nabyla své finance nelegálně. Touto cestou bych se nepouštěla i z důvodu, že naopak paní X může namítat, že je bezúhonná a že se dopouštíte pomluvy.

__

RODINA-SJM A ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod a vypořádání SJM podle starého občanského zákoníku
- Rozvod a vypořádání SJM podle nového občanského zákoníku
- Hypotéka v manželství na nemovitost jednoho z manželů - vypořádání majetku podle nového občanského zákoníku

Rozvod manželství a vypořádání SJM: jedná se mojí nemovitost nabytou před manželstvím, během manželství byla sjednána hypotéka, kde je bývalá žena jako spoludlužník - nikdy však nepřispěla na hypotéku ani inkaso, nyní jsem invalidní důchodce a mám nízkou bonitu.
Po rozvodu – rozsudek nabyl právní moci 16.12.2012 – na mne bývalá žena – navrhovatelka rozvodu - podala v 3 leté lhůtě žalobu o vypořádání SJM – listopad 2015. Posuzuje se náš případ dle starého nebo nového občanského zákoníku? V případě, že podle nového – existuje ještě nějaká možnost, jak soud přimět k posuzování dle starého OZ?
Existuje způsob, jak přesně vypočítat na co má bývalá žena nárok, za předpokladu, že nepřispívala na hypotéku, inkaso a ještě si odnes (22.04.2016) la auto a další movité věci?
Jsem invalidní důchodce, pobírám invalidní důchod 8700 + výplatu z částečného zaměstnání 5400, - čistého a platím alimenty na dceru z prvního manželství dané rozsudkem 2500, - měsíčně. Mám nárok na osvobození od soudního poplatku? V případě, že ano, mohu požádat soud o dodatečně osvobození?
Mám ve výše uvedené soc. situaci nárok ještě na další pomoc jako bezplatná právní pomoc, konzultace, poradenství nebo cenově dostupnější právní zastupování atd. ?
Mohu soudu nějakým způsobem dát najevo, že jsem přesvědčen o tom, že žalobkyně společně s její právní zástupkyní zkonstruovaly situaci v době podání žaloby tak, aby to vypadalo, že má nárok na osvobození od soudního poplatku, avšak rozhodně měla podle mého boční příjem, a pak později na mediaci za přítomnosti mediátora přiznává, že má již vyšší oficiální příjem?
Je možné za výše uvedených okolností poukázat na nekorektnost, podjatost nebo klamání soudu a požadovat zrušení nebo anulování žaloby?
V mém případu se nemohu zbavit pocitu, že žalobce má zásadní výhodu, nemusí nic prokazovat pouze používá tvrzení a já pak musím neustále konzultovat, vyvracet, přesvědčovat, prokazovat. Dále podává žalobu těsně před vypršením 3 leté lhůty a tak, aby se případ posuzoval podle nového, lépe vyhovujícího občanského zákoníku. Existuje možnost jak podat na bývalou ženu žalobu ve smyslu, že mě během manželství citově, zdravotně a finančně poškodila a nadále mě popsaným způsobem chce kompromitovat?
Předem děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Tento případ se v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (22 Cdo 3779/2014) posuzuje podle zákona, který byl platný a účinný v době zániku SJM. K zániku SJM došlo ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Tedy na vypořádání vašeho SJM se vztahuje starý občanský zákoník č. 40/1964 Sb.
O osvobození od soudního poplatku a ustanovení bezplatného právního zastoupení můžete soud kdykoliv požádat, dle Vámi doložených majetkových poměrů soud sám usoudí, zda této žádosti vyhoví či nikoliv. V rámci řízení, tedy v postavení žalovaného máte právo uvádět jakékoliv informace, soud k nim bude ale přihlížet pouze v případě, že svá tvrzení můžete doložit důkazy a v případě, že jsou tyto informace důležité z hlediska předmětu sporu. Pokud tedy budete chtít prokazovat, že Vás manželka v průběhu manželství vydírala, pravděpodobně k tomu soud v rámci žaloby o vypořádání SJM přihlížet nebude, neboť tam se řeší pouze majetek. Otázka citového vydírání by pak byla předmětem samostatné žaloby o ochranu osobnosti.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda SVJ ignoruje zákony a dělá si co chce - jak postupovat?
- Předseda SVJ jedná bez souhlasu členů SVJ - jak postupovat?
- Žaloba na předsedu SVJ - ignoruje zákony a rozhoduje bez souhlasu členů SVJ
- Žaloba na výbor SVJ - ignoruje zákony a rozhoduje bez souhlasu členů SVJ

Předseda SVJ ignoruje lidi v domě, schůze k řešení problémů se nekonají, rozpočet SVJ ani účetnictví se neprojednává (prý rozpočet není potřeba) ani neschvaluje, odměny si výbor vyplácí bez odsouhlasení shromážděním, sám předseda disponuje účtem SVJ, svévolně a bez vědomí lidí z fondu oprav vyplácí určitým lidem příspěvky na nákup bojlerů (v domě jsou karmy). Požadované podklady a doklady se neposkytují ani na písemnou žádost, v domě není stanoven žádný komunikační kanál ani domovní pravidla. Předseda SVJ (a potažmo celý 3členný výbor) naprosto ignorují nové zákonné normy (zákon č. 67/2013, nový občanský zákoník) a absolutně je neaplikují do chodu domu ani do své činnosti. Marná jsou jakákoliv moje písemná upozornění. Lidé v domě se o nic nezajímají, neznají právní předpisy a výbor toho patřičně zneužívá, protože ví, že nikdo
z vlastníků se nestará o své věci.
Za jakých podmínek je možné bránit se i soudně, i když vím, že těch problémů v domě na jednu konkrétní žalobu je mnoho a soudy neberou vše v potaz. Kamil

ODPOVĚĎ:
Je to přesně, jak píšete, problémům je mnoho a zobecnit vše do jedné přehledné odpovědi, je v tomto případě velmi těžké. Zjednodušeně řečeno, ale ano, soudně se bránit jistě můžete. Pokud nefungují urgence, písemná upozornění a předseda a výbor SVJ jednoznačně jedná v rozporu se zákonem. Aby Vaše případná žaloba byla u soudu úspěšná, je dobře každý jednotlivý problém izolovat, resp. pojmenovat, označit, v čem vidíte rozpor se zákonem, v tom Vám pomůžou Vámi uvedené předpisy a soudu přesně sdělit, co po něm chcete, resp. jak chcete, aby vypadalo jeho rozhodnutí. Nemusíte se bát vše uvést v jedné žalobě, ale řiďte se tím, co bylo uvedeno výše. Raději se vyhněte sesumírování všech problémů a následnému zobecnění. Dejte si tu práci a uveďte vše zvlášť. Nezapomeňte svá tvrzení podložit důkazy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Stavba domu druhem a družkou a dědění dětí z předchozího manželství
- Stavba domu partnery a dědění dětí z předchozího manželství
- Stavba domu druhem a družkou - jak zajistit aby nemovitost vlastnila jen družka?
- Stavba domu druhem a družkou - jak zajistit aby nemovitost vlastnil jen druh?
- Stavba domu partnery - jak zajistit aby nemovitost vlastnil jen jeden z partnerů?
- Je žadatele, spoludlužník, ručitele hypotéky automaticky spolumajitelem nemovitosti?
- Automatické spoluvlastnictví nemovitosti ručitelem, spoludlužníkem hypotéky

Vlastním pozemek, na kterém s přítelem hodláme postavit rodinný dům. Budeme žádat o hypotéku na stavbu domu. Přítel má 2 děti z předchozího manželství, které se zřídka s přítelem stýkají. Chtěli bychom, aby neměly při dědění nárok na dům. Vydědění nepřichází v úvahu. Máme s přítelem syna a chtěli bychom, aby dům do budoucna připadl jemu.
1. Zakládá pozice žadatele, spoludlužníka či ručitele v úvěrové smlouvě u hypotéky příteli právo na vlastnictví stavby, domu, pozemku?
2. Jak zajistit, aby během stavby i při zápisu do katastru nemovitostí bylo zaručeno, že nemovitost i pozemek bude v mém výlučném vlastnictví?
3. Je možné, aby přítelovo děti nedědily v případě, že by byl přítel spoluvlastníkem stavby?
4. Jak řešit otázku zajištění přítele (právo doživotního bydlení, finanční vyrovnání), když bychom spláceli hypotéku společně, vlastníkem domu bych byla já a došlo by k mé smrti či našemu rozchodu? Děkuji, Pavlína.

ODPOVĚĎ:
1. Nezakládá, pozice spoludlužníka neznamená, že má přítel jakékoliv vlastnické nároky na nemovitost. V případě problémů by měl pouze právo na vyplacení toho, co investoval do společného bydlení, tedy de facto do Vašeho domu.
2. Současná právní úprava hovoří v tom smyslu, že stavba je součástí pozemku. Vy jste vlastníkem pozemku, na němž „přiroste“ stavba, která bude ve Vašem vlastnictví. Nerozhodnete-li se však jinak, kupříkladu příteli část domu darovat nebo prodat.
3. Pokud se Vám jedná pouze o to, aby přítelovy děti nedědily stavbu v případě, že by byl přítel jejím spoluvlastníkem, tak toto učinit lze, ať už formou závěti nebo dědické smlouvy. U dědické smlouvy platí, že ji nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí. Pokud se chcete vyhnout vydědění, pak mějte na paměti, že nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl a nepominutelní dědicové jsou právě děti zůstavitele – tedy přítele. Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu. Pro bližší vyjasnění bych potřebovala znát konkrétní majetkové a rodinné poměry přítele.
4. Pokud se přítel nestane spoluvlastníkem nemovitosti, je jeho právo na užívání nemovitosti odvozené od Vašeho. V případě Vašeho rozchodu bude mít právo na finanční kompenzaci toho, co do Vašeho majetku investoval. V případě, že byste zemřela, spadla by nemovitost do dědického řízení. Ze zákona se přítel nachází v tzv. druhé dědické skupině, v první jsou děti a manželé. Zákon přímo říká, že nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Neznám Vaše rodinné ani majetkové poměry, ale doporučuji situaci řešit nejspíš opět formou závěti, odkazu nebo dědické smlouvy.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zablokování účtu podvodníka Policí - jak se dostat k penězům?
- Jak se dostat k zablokovaným penězům podvodníka (peníze zablokované Policií ČR)

Několik tisíc lidí poslalo 2013 na účet podvodníka částky od 10 Kč do 1000 Kč. Policie ČR 10/2013 účet zablokovala a 06/2015 složila peníze v řádu milionů do soudní úschovy (§ 80 odst 1 věta 3). U soudu jsem vznesl svůj nárok na vydání jako přihlašovatel. Obvodní soud Praha 4 odepsal, že musím uplatnit své právo žalobou ve sporném řízení. Pak se má postupovat dle par. 298 z. č. 292/2013 sb. Jak formulovat žalobu? Koho žalovat? Jaký bude soudní poplatek? Čeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud to dobře chápu, bude třeba, abyste svůj nárok vznesl žalobou na zaplacení Vámi uplatňované částky proti osobě či osobám, kterým jste částku poskytl. Kromě obecných náležitostí žaloby (označení stran, čeho se domáháte, na základě čeho, data, označení důkazů, podpisu a formulace toho, jak chcete, aby soud rozhodl) se zaměřte především na část, kde budete formulovat a dokládat svůj nárok. Zjednodušeně řečeno to vypadá tak, že soudu popíšete, co se stalo (co Vám bylo slíbeno, co jste udělal, co se dál stalo/nestalo), uvedete, že se cítíte podveden, protože nebyly splněné podmínky, druhá strana něco neudělala atd. , že chcete peníze zpět a doložíte dokumenty. Tzv. petit, tedy to, jak chcete, aby soud rozhodl vypadá přibližně takto "žádám soud, aby vydal rozhodnutí, kdy se tomu a tomu dává za povinnost uhradit do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částka ve výši té a té". Soudní poplatek odvisí na výše částky, kterou budete uplatňovat. Nemějte strach, na internetu najdete spoustu vzorů žalob a rovněž kalkulačky na výpočet soudního poplatku.

__

FINANCE-DANĚ
- Podnikání v ČR a práce na HPP v zahraničí - odvod daní v ČR jen z podnikání nebo i z HPP?
- Odvod daní při podnikání v ČR a hlavním pracovním poměru v zahraničí

V ČR jsem začala podnikat (OSVČ, VPP), z podnikání mám zatím zanedbatelný příjem a neplatím daň, pracuji ale na HPP v Rakousku. Na základě formuláře A1 jsem byla zařazena do rakouského sociálního systému a sociální a zdravotní odvody patří do Rakouska. Daň z příjmu z podnikání mám platit v ČR. Při zpracování daňové evidence mi ale vyšlo, že musím v ČR doplatit daň ze svého příjmu z Rakouska (v Rakousku jsem od daně z příjmu vzhledem k výši příjmu (do 11 000 EUR) osvobozena, odvedená částka na dani je v Rakousku tedy 0. Podléhám vlastně tedy dvojímu zdanění, i když je v AT nulové. Nakonec jsem tedy odeslala na finanční úřad v ČR ca 10 000 Kč jako daň z mého platu z Rakouska, z podnikání jsem neplatila nic. Můj dotaz zní, zda je normální, abych platila daň v ČR z peněz vydělaných v Rakousku (jsem rakouský státní zaměstnanec) jen proto, že jsem se rozhodla a začala
podnikat, tudíž tu podávám přehled, lidé z mého okolí, kteří v Čechách nepodnikají (tudíž žádný přehled nepodávají) ze svého rakouského platu neodvádí do ČR nic.
Děkuji, Drahomíra

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, nejdříve musíte určit, zda jste daňovým rezidentem ČR anebo Rakouska. Rezidentem ČR jste v případě, že zde máte bydliště nebo se zde obvykle zdržujete, tj. alespoň 183 dní v roce. V Rakousku jste daňovým rezidentem v případě, že se zde zdržujete alespoň 183 dní v roce, včetně dnů příjezdu a odjezdu. Je možné, že jste daňovým rezidentem obou států. V tomto případě si u finančního úřadu musíte vyžádat potvrzení o daňovém domicilu.
Pokud jste daňový rezident České republiky, zdaňujete zde své celosvětové příjmy. Ale dle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů vyjmete příjmy ze závislé činnosti z Rakouska ze zdanění. Příjmy z Rakouska se tedy nepočítají do základu daně.
Pokud jste daňovým rezidentem Rakouska, zdaňujete v ČR jen příjmy ze zdrojů na území České republiky, tj. ve Vašem případě příjmy z podnikání.
Doporučuji Vám podat dodatečné přiznání k dani z příjmů a uplatnit metodu vynětí, pokud jste rezidentem ČR, či příjmy z Rakouska do přiznání vůbec nezahrnovat, pokud jste rezidentem Rakouska.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce na HPP, DPP a proplácení svátků formou krácení z DPP
- Práce na hlavní pracovní poměr a dohodu o provedení práce - proplácení svátků formou krácení z DPP

Pracuji pro jednu soukromou BA. Zaměstnavatel dává zaměstnancům dvě smlouvy - na HPP - firma "A" a DPP - firma "B". Na HPP zaměstnavatel proplácí fond pracovní doby a zbytek hodin jde na dohodu o provedení práce. Zaměstnavatel slibuje proplácet příplatky - noc, dny pracovního klidu (sobota a neděle) a svátek. Pokud vyjde zaměstnanci svátek na HPP a má ještě hodiny na dohodu o provedení práce, tyto hodiny sebere z dohody o provedení práce tak aby zaměstnanci svátek zaplatil. Tzn, zaměstnanec odpracuje 204 hodin, má tom 12 h svátku. 168 h jde zaměstnanci na HPP, zbytek, 36 h na DPP. Ovšem má-li svátek na HPP, sebere zaměstnanci tolik hodin z DPP kolik mu vychází z průměru. Tedy zaplatí 168 h, 12 h svátek - to na HPP a zbytek, 24 h na DPP. Velmi podstatné je to, že společnost nabízí klientům náhradní plnění, pobírá od státu dotace za ČID a PID. Jde o podvod? O trestný čin? Děkuji, Ladislav.

ODPOVĚĎ:
Z hlediska zákoníku práce je toto jednání nepřijatelné a je s tímto zákonem v rozporu. Pokud má jedna fyzická osoba uzavřen se stejným zaměstnavatelem jak pracovní poměr, tak i dohodu o provedení práce, pak se oba dva pracovněprávní vztahy posuzují samostatně a nelze přesouvat odpracované hodiny z pracovního poměru na dohodu a naopak. Také druh práce musí být odlišný. Zaměstnavatel by mohl za toto jednání dostat od inspektorátu práce pokutu za přestupek či správní delikt. Ohledně náhradního plnění a dotací by se muselo posoudit, zda tato Vámi uvedená skutečnost toto ovlivňuje či nikoliv. Každopádně jednání zaměstnavatele není v souladu se zákonem.

__

OBČAN-ZÁSTAVA (EXEKUCE)
- Darování nemovitosti se zástavou - musí souhlasit zastavitel?
- Darování nemovitosti se zástavním právem - musí souhlasit zastavitel?
- Darování zastavené nemovitosti - je nutný souhlas zastavitele?

03/2009 mě a manželovi ručí moji rodiče při hypotečním úvěru bytem, který mají v osobním vlastnictví. Dle smlouvy s bankou budou ručit dokud se se se splácením úvěru nedostaneme na 80% ceny nemovitosti, což bude ještě asi 2 roky (2016-2018). Platíme řádně, s tím není žádný problém. Rodiče by ale teď chtěli převést jejich byt na vnoučata (naše děti). Lze to udělat, když se bytem ručí? Příp. jak máme postupovat?
Děkuji, Libuše

ODPOVĚĎ:
Je potřeba se podívat do smlouvy o úvěru s bankou, kde je vymezeno ručení resp. zástava nemovitosti rodičů, zda – li si banka nevyhradila nějaké omezení, co se týká převodu vlastnických práv. Pokud ne, převod by měl jít uskutečnit, avšak pokud si dobře domýšlím obsah ručitelského závazku, znamenalo by to pak, že ručiteli Vaší nemovitosti by byly Vaše děti. Pokud jsou děti ještě nezletilé, mohl by v tomto bodě nastat rozpor s dobrými mravy (představme si kupříkladu situaci, kdy byste se dostali do prodlením se splácením a nezletilé děti by přišly o svůj majetek). Obecně doporučuji detailně prostudovat ručitelský závazek Vašich rodičů, zda je dispozice s nemovitostí bankou omezena a potažmo se informovat u samotné banky, jak se k věci staví.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Přenechání podkroví jednomu členovi družstva za peníze a kompenzaci - kolik členů družstva musí souhlasit?
- Kolik členů bytového družstva musí souhlasit s darováním podkroví jednomu ze členů BD?

Jeden z členů našeho bytového družstva si chce z půdy našeho domu zbudovat byty. Družstvu za přenechání půdy poskytne náhradu (novou střechu, peníze). Předpokládám, že i nové byty budou družstevní. Kolik členů družstva musí udělit souhlas s touto akcí? Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku hledejte ve stanovách družstva. Jedná se o podstatnou změnu družstva, proto lze předpokládat, že pro tyto případy družstvo zvolilo přísnější režim pro přijímání takových změn, avšak jaký, to Vám řeknou stanovy. Pokud ve stanovách nic takového nenajdete, nezbývá než vycházet ze zákona, který hovoří o přijetí usnesení za předpokladu, že pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Studna využívaná více majiteli pozemků - může ji majitel pozemku na kterém studna je zamčít a znemožnit používání?

Při výkopu základů jsme zjistili, že přes náš pozemek vede kabel elektrického vedení našeho souseda, o kterém jsme neměli tušení a ani není nikde zanesen. Jak se v tomto případě postupuje? Jak uvést věci do spravných mezí a je možné proti tomu argumentovat?
Byla vybudována společná studna se sousedy na zalévání zahrad, sloužila okolním sousedům a my v ní dokonce máme zabudované sací zařízení. S novým digitálním zaměřením tato studna zůstala na pozemku našeho problémového souseda. On si studnu tím pádem přivlastnil, prostor k ní uzamkl a používání umožní pouze za poplatek. Má na to právo, když studna je jediný zdroj vody? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Elektrický kabel:
Dle znění dotazu předpokládám, že předmětný kabel je elektrickou přípojkou. V tomto ohledu je důležité zjistit, kdo je vlastníkem této elektrické přípojky (ve smyslu § 45 energetického zákona), tzn. patří-li tato přípojka Vašemu sousedovi nebo dodavateli elektřiny. V první řadě Vám doporučuji ověřit, kdo je dodavatelem elektřiny Vašeho souseda; následně se na tohoto dodavatele obraťte s dotazem, kdo je vlastníkem předmětné elektrické přípojky.
V této souvislosti upozorňuji, že součástí pozemku je dle § 506/1 občanského zákoníku i prostor pod tímto pozemkem (tzn. že pozemek je občanským zákoníkem chápán jako trojrozměrný objekt). Vede-li proto elektrická přípojka pod povrchem Vašeho pozemku, je tím bezpochyby zasaženo do Vašeho vlastnického práva. Inženýrské sítě (např. tedy elektrické přípojky) nejsou dle § 509 občanského zákoníku součástí pozemku, kterým vedou.
Na tomto místě připomínám, že podstatnou roli může hrát i právní úprava platná v době, kdy byla předmětná elektrická přípojka zřízena. Jelikož doba zřízení elektrické přípojky není v dotazu zmíněna, nebudu se tímto aspektem dále zabývat.
Podaří-li se Vám zjistit, kdo je vlastníkem elektrické přípojky ve Vašem pozemku, můžete se na něj obrátit:
- s požadavkem na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), neboť je Váš pozemek užíván bez právního důvodu,
- s požadavkem na smluvní zřízení služebnosti (věcného břemene) inženýrské sítě (§ 1267 a § 1268 občanského zákoníku),
- s požadavkem na odstranění elektrické přípojky z Vašeho pozemku.
Nelze vyloučit, že vlastník elektrické přípojky se nepokusí o obranu za využití § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. V tomto ohledu je však možné zpochybnit splnění podmínky neexistence rozumného důvodu pro bránění ve využití Vašeho pozemku jinou osobou; překáží-li Vám totiž elektrická přípojka ve výkopu základů, popř. obecně ve stavební činnosti na Vašem pozemku, existuje bezesporu rozumný důvod pro to, abyste takovému využívání Vašeho pozemku bránili.
2/ Studna:
Byla-li předmětná studna vybudována nákladem všech sousedů, přičemž tímto způsobem bylo investováno do pozemku Vašeho souseda, mohou se zbývající sousedé domáhat vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), které na straně Vašeho souseda (vlastníka studny) vzniklo. Z dotazu nevyplývá, kdy byla předmětná studna vybudována, nelze proto posoudit, zda již nedošlo k promlčení (či částečnému promlčení) práva na vydání bezdůvodného obohacení.
V úvahu rovněž přichází smluvní zřízení služebnosti (věcného břemene) práva na vodu (§ 1272 občanského zákoníku). Smluvní zřízení této služebnosti může být sousedy např. požadováno výměnou za nevymáhání vydání bezdůvodného obohacení.
Argument o jedinečnosti studny jako zdroje vody v dané oblasti není v této souvislosti relevantní.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování nemovitosti s podmínkou souhlasu dárce s prodejem v případě prodeje třetí osobě
- Darování nemovitosti s podmínkou souhlasu dárce s darování v případě darování třetí osobě

Chtěla bych dceři darovat dům s podmínkou, pokud by dům chtěla prodat, musí mít můj souhlas. Je možné napsat si samy darovací smlouvu? Jak máme postupovat? Chci se vyhnout zpoplatněné službě právníka, tak abych neudělala chybu. Děkuji, Ladislava.

ODPOVĚĎ:
Vámi zmíněné smluvní omezení Vaší dcery v dispozicích s darovaným domem může být kvalifikováno jako darování s příkazem (ve smyslu § 2064 občanského zákoníku), nebo jako sjednání podmínky (ve smyslu § 548 a § 549 občanského zákoníku) a je v zásadě možné. V této souvislosti lze vycházet rovněž z § 1761 občanského zákoníku, dle něhož působí zákaz zatížení nebo zcizení věci jen mezi stranami (tedy mezi Vámi a Vaší dcerou). Tento zákaz je však možné sjednat rovněž jako věcné právo (pak by platil rovněž vůči třetím osobám).
V darovací smlouvě (která musí být písemná) je zejména zapotřebí řádně identifikovat smluvní strany (tedy Vás jako dárce a Vaší dceru jako obdarovaného), specifikovat předmět daru (tedy dům, a to tak, aby byl natolik identifikovatelný, že bude možné zapsat změnu vlastnického práva do katastru nemovitostí) a jednoznačně projevit vůli k bezúplatnému převodu vlastnického práva z dárce na obdarovaného (stejně jako vůli obdarovaného dar do svého vlastnictví přijmout).
Vámi zamýšlené omezení Vaší dcery v dispozicích s domem je nezbytné podrobně promyslet a náležitě formulovat. V této souvislosti upozorňuji, že tato podmínka by měla být sjednána tak, aby byla Vaše dcera oprávněna předmětný dům prodat např. i v případě, kdy nebudete ze zdravotních důvodů schopna tento souhlas udělit (omezení svéprávnosti, umělý spánek apod.).
Z výše uvedených důvodů Vám doporučuji využít při přípravě darovací smlouvy služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
nebo notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Holubi souseda znečišťují fasádu, jak se bránit?
- Holubi souseda znečišťují mé auto, jak se bránit?
- Výkaly od holubů souseda znečišťují fasádu a auto - jak se bránit?

2006-2016 mám problém se sousedovými holuby, kteří když krouží, svými exkrementy znečišťují fasádu domu a venku stojící auto, ty pak musím hlavně z fasády pracně umývat. Přes zimní měsíce (i když v přírodě jsou jiní ptáci) tento problém není, protože holubi jsou zavření a nelítají. Je proti tom nějaká právní obrana? Obecní úřad s tím nechce mít nic společného a nechává rozhodnutí na soudu. Normální domluva s majitelem holubů není možná.
Děkuji za odpověď. Josef

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 1013 odst. 1 občanského zákoníku se vlastní zdrží všeho, co působí, že voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezující užívání pozemku. Toto platí o pro vnikání zvířat.
Pokud způsobí zvíře na pozemku (či na věci) škodu, jste oprávněn po vlastníkovi holubů požadovat náhradu této škody.
Můžete tuto osobu vyzvat pomocí předžalobní výzvy k tomu, aby se zdržela tohoto chování – tedy zamezil vzniku škody na Vašich věcech jeho holuby a vzniklou škodu Vám uhradila (vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014).
Pokud na tuto výzvu nebude reagovat, je nutné se obrátit na soud. V případě řešení sporu soudní cestou Vám doporučuji kontaktovat advokáta (adresa zde: www.advokatikomora.cz).

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Odstřižení štítku na oblečení a zamítnutí reklamace z tohoto důvodu
- Odstřižení etikety na oblečení a zamítnutí reklamace z tohoto důvodu
- Je etiketa, štítek oblečení podmínkou uznání reklamace oblečení?

Zakoupila jsem si v kamenném obchodě prádlo od českého výrobce. Tištěnou etiketu s názvem firmy, s uvedením velikosti a etiketu s doporučením praní jsem si odstřihla. Nyní jsem chtěla toto zboží reklamovat. Může mi kvůli těmto odstřiženým etiketám výrobce vrátit zboží zpět, s tím že vzhledem k tomu, že jsem zasáhla do výrobku neuznává mou reklamaci?
Děkuji za odpověď. Leona

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je podstatný § 2110 občanského zákoníku, dle něhož platí, že kupující (Vy) nemůže odstoupit od kupní smlouvy (tedy vrátit zboží oproti vrácení kupní ceny), ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel (z tohoto ustanovení existuje několik výjimek, které se však na Váš případ nevztahují, nebudu se jimi proto dále zabývat).
V zásadě tedy platí, že pokud není kupující schopen vrátit věc v nezměněné podobě (tedy ve stavu, v jakém věc od prodávajícího převzal), nemůže se po prodávajícím domáhat dodání nové věci nebo odstoupit od kupní smlouvy. Věc je změněna, je-li na věci jakákoli odchylka, jež způsobuje, že prodávající nemůže (po odstranění vady) tuto věc prodat jako věc novou, nýbrž toliko jako věc použitou.
Ve Vašem případě je podstatné, zda jste odstřižením etikety zasáhla do věci (oblečení) do té míry, že došlo k jeho změně. Je tedy významné, zda jste pouze odstřihla visačku připevněnou k oblečení např. plastovým lankem, nebo zda jste odstřihla etiketu, která byla všita do oblečení (a zda jste tím zasáhla do švu oblečení).
V tomto ohledu připomínám, že dle § 10 zákona o ochraně spotřebitele je výrobce (resp. prodejce) povinen označit zboží informacemi o výrobci, použitých materiálech, základní péči o zboží apod. Většina prodejců plní tuto povinnost právě prostřednictvím etiket, visaček, cedulek apod. připevněných ke zboží. Technické provedení připevnění těchto etiket pak může být klíčové při rozhodování, zda je etiketa samostatnou věcí (která je ke zboží pouze připevněna), nebo zda je etiketa součástí zboží ve smyslu § 505 občanského zákoníku (tzn. že odstraněním etikety by mohlo dojít ke znehodnocení zboží).
Zastávám názor, že většina etiket není součástí věci (zboží), tzn. že jejich oddělením (např. odstřižením) nedochází ke změně zboží a toto zboží tudíž může být zpravidla reklamováno bez omezení.
I pokud byste oblečení odstřižením etiket změnila (částečně znehodnotila), neznamená to, že Vám bude prodávajícím reklamace odmítnuta. V takovém případě pouze ztrácíte možnost uplatnit dvě (z celkových čtyř) práv z vad zboží. Nebudete tedy oprávněna požadovat dodání nového zboží, ani nebudete oprávněna odstoupit od kupní smlouvy (a požadovat vrácení kupní ceny) ; nadále však budete oprávněna požadovat poskytnutí přiměřené slevy z kupní ceny zboží, stejně jako budete oprávněna požadovat odstranění reklamované vady (tedy opravu zboží).
Ať už tedy došlo ve Vašem případě ke změně oblečení (odstřižením etiket) či nikoli, určitá práva z vad zboží (konkrétně dvě ze čtyř) Vám zůstávají k dispozici vždy.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-POJIŠTĚNÍ (KOMERČNÍ)
- Dorovnání škody od pojištěného viníka autonehody (pojišťovna neuhradila celou škodu)
- Pojišťovna viníka autonehody neuhradila reálnou škodu - je možné požadovat dorovnání od viníka autonehody?

Měla jsem autohavárii, kterou jsem nezavinila (viník nedal přednost při odbočování vlevo). Vozidlo bylo pojišťovnou označeno na totální odpis. Škoda byla vyčíslena na 180.000 Kč, pojišťovna mi má uhradit 170 tis Kč. Za tuto cenu bych si mohla pořídit vozidlo z autobazaru, které je podstatně starší a má najeto podstatně více km, než moje, zničené. Měla jsem nový Seat Ibiza z 2011, najeto pouze 35.000km, vozidlo bylo jako nové, nijak nepoškozené. 2016 plánuji odchod do důchodu, jsem sama a na novější auto již nemám finance. Můžu požadovat finanční částku cca 30 tis. Kč jako dorovnání od viníka nehody, abych si mohla koupit auto alespoň v takovém stavu, jako bylo moje? Mojí Ibizu bych měla už do smrti a jiné bych si už nepořizovala, čili to beru jako křivdu a připadá mi nespravedlivé, že musím doplácet ze svých rezerv na pořízení jiného auta. Za viníka to uhradí pojišťovna, jeho to nestojí nic a já přišla o auto, které jsem si opečovávala s tím, že už se na jiné nezmůžu.
Děkuji za odpověď. Miriam

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že vyčíslení vzniklé škody, provedené pojišťovnou škůdce (viníka autonehody), pro Vás není nikterak závazné. Domníváte-li se proto, že Vám byla způsobena vyšší škoda, než jaká Vám byla pojišťovnou škůdce nahrazena, můžete se samozřejmě obrátit na škůdce s žádostí o náhradu zbývající škody.
Pokud Vám škůdce dobrovolně nahradí další Vám způsobenou škodu (resp. rozdíl mezi skutečně způsobenou škodou a náhradou, která Vám byla pojišťovnou vyplacena), bude oprávněn se v této věci obrátit na svou pojišťovnu s žádostí o refundaci takto vyplacené částky (následné řešení této záležitosti mezi škůdcem a jeho pojišťovnou Vás však již samozřejmě nemusí zajímat).
V souvislosti se shora uvedeným nicméně upozorňuji, že byste měla být schopna veškerá svá tvrzení rovněž prokázat (a to pro případ, že škůdce nebude ochoten Vám škodu nahradit dobrovolně). Byla-li výše vzniklé škody vyčíslena pouze odhadem pojišťovny, přičemž předmětný automobil již neexistuje, bude pro Vás poměrně obtížné prokázat, že skutečně vzniklá škoda je o cca 30.000,- Kč vyšší než náhrada, která Vám byla pojišťovnou škůdce vyplacena.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Prostor užívaný jedním z členů SVJ - předkupní právo
- Prostor užívaný jedním z majitelů bytů domu SVJ - předkupní právo
- Dlouhodobé užívání prostoru v domě SVJ jedním majitelem bytu a předkupní právo

Jsem majitelem bytu, který jsem zakoupil 2014, v bytovém domě, který spravuje SVJ. V tomto bytě žiji od jeho výstavby 1959. V tomto domě je umístěna kotelna, dnes (12.04.2016) již nepoužívaná, která zasahuje pod můj byt a částečně mimo budovu. Střecha kotelny tvoří terasu, která je přístupná pouze z mého bytu. V současné době je prostor kotelny a tedy i terasy veden jako společné prostory. SVJ uvažuje o prodeji těchto prostor nebo jejich přestavbu na garáže či prodejnu. Mám ze zákona nějaký nárok na předkupní právo na tyto prostory? Případně nějaké uživatelské právo na uvedenou terasu ve formě věcného břemena?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník upravuje v § 1187. Podle tohoto ustanovení platí, že vznikla-li jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu. To platí i v případě nájmu nebytového prostoru, pokud byl pronajat v souvislosti s bytem v tomtéž domě. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti.
Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že předkupní právo k příslušnému nebytovému prostoru by Vám vzniklo pouze v případě, že byste jej měl pronajat v době, než došlo ke vzniku jednotek a užíval jej v souvislosti s bytem, který jste měl rovněž pronajat (předpokládám, že jste bydlel v daném bytě na základě nájemní smlouvy a poté jste jej koupil, jelikož došlo k rozdělení vlastnického práva k domu na vlastnictví jednotek).
Nejčastěji se bude jednat o garáž pronajímanou a užívanou v souvislosti s užívání předmětného bytu. Obecné pravidlo lze jen obtížně stanovit; v každém případě bude třeba posoudit věcnou a funkční souvislost s bytem.
Pokud jste tuto kotelnu neužíval na základě nájmu, pak Vám předkupní právo nevzniklo.
Zákon v takových situacích nestanoví vznik věcného břemene.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Přetěžování dítěte jedním z rodičů (sport) - může to druhý rodič zakázat?
- Sportovní přetěžování dítěte jedním z rodičů - jak může druhý rodič zasáhnout?

Mám jedenáctiletého syna, který hraje fotbal. V současné době má růstové problémy s patami. Někteří lékaři doporučení úplný klid, netrénovat. Někteří doporučují omezení sportovní aktivity.
Otec syna je přímo jeho trenérem a rozhodl se, že omezí tréninkovou aktivitu syna na 3 tréninky za týden. Já jako matka mám samozřejmě obavy o synovo zdraví a pokud by měl syn bolesti, chtěla bych tréninkovou aktivitu omezit více, aby syn neměl zdravotní problémy v dospělosti. Otec se se mnou o snížení zátěže nechce bavit. Také v jiných fotbalových záležitostech týkajících se syna jedná za mými zády, aniž by mě informoval. Může otec jednat podle svého uvážení i bez mého svolení? Mohu se na někoho obrátit, pokud mě bude otec nadále vylučovat z rozhodování o našem synovi?
Syna máme v péči oba. Žije s námi ve společné domácnosti, nejsme rozvedeni. Věc zatím nebyla s nikým dalším řešena. Doteď jsem se obracela pouze na manžela, aby uvážil zdravotní rizika a fotbalovou aktivitu syna snížil. Když se chci obrátit na někoho z fotbalového klubu, manžel mi to zakazuje s tím, že můj názor stejně nikoho nezajímá. Prosím poraďte.
Předem děkuji za odpověď. Ivana

ODPOVĚĎ:
Jako rodiče máte oba vůči svému synovi tzv. rodičovskou odpovědnost, která dle nového občanského zákoníku zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání atd. Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům a oba rodiče ji vykonávají ve vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte. Podle § 877 nového občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne na návrh rodiče soud. To platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.
Doporučuji tedy Vašemu manželovi v prvé řadě sdělit, že máte vůči synovi oba stejná práva (a povinnosti) a že tedy máte stejné právo podílet se na rozhodování o synových aktivitách jako on. Vysvětlete mu své důvody, proč se domníváte, že by se synova současná tréninková zátěž měla snížit a sdělte mu, že nemá právo Vás vylučovat z rozhodování o podstatných záležitostech, které se týkají Vašeho syna a že má naopak povinnost Vás o všech takových podstatných záležitostech a rozhodnutích informovat. Můžete mu i naznačit, že se v krajním případě – kdy manžel nebude Váš postoj a názory respektovat a bude jednat a rozhodovat za Vašimi zády – můžete obrátit na soud. Využití soudní cesty by ale mělo být až tím nejkrajnějším řešením.

__

OČAN-SLUŽEBNOST (VĚCNÉ BŘEMENO)
- Elektrický sloup postavený bez věcného břemene před rokem 1995 - nárok na vydání odměny za užívání soukromého pozemku
- Nárok na vydání odměny za užívání, znehodnocení pozemku sloupem elektřiny postaveným před rokem 1995
- Elektrický sloup postavený před rokem 1995 a nárok na zpětné proplacení za užívání pozemku elektrárnou (odměna za věcné břemeno, služebnost, vydání bezdůvodného obohacení)

2015 jsem v dodatečném dědickém řízení zdědila po dědečkovi pozemek - zahradu, na kterém stojí betonový sloup elektrického vedení a vrchem vedou kabely ke dvou sousedním nemovitostem. Spojila jsem se se správcem sítě - ČEZ a požádala jsem o uzavření úplatné smlouvy o zřízení věcného břemene (služebnosti). Bylo mi sděleno, že předmětné vedení bylo vybudováno před rokem 1995, tj. v souladu s ustanovením §22 a 26 zákona č. 79/1957 Sb. příslušelo energetickým podnikům stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu stavebního povolení stavby trafostanic do 30 m2 zastavěné plochy a vstupovat, vjíždět na cizí nemovitost. Povinnost trpět výkon shora uvedených oprávnění vázne na dotčené nemovitosti jako věcné břemeno (služebnost), které se nezapisovalo do pozemkových knih. Za výkon těchto oprávnění energetické podniky nebyly povinny poskytovat finanční náhradu. Tato oprávnění zůstala energeti podnikům zachována v §98 odst.
4 zákona č. 458/2000 Sb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem na dotčené nemovitosti vázne zákonné věcné břemeno ve prospěch firmy ČEZ.
Má správce sítě pravdu?
Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Ano, společnost ČEZ má pravdu.
Dle § 22/1 elektrisačního zákona (platného do 1. 1. 1995) příslušelo energetickým podnikům oprávnění:
a/ stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení, jakož i malé stanice do rozlohy 30 metrů čtverečních, s příslušenstvím, zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body, přepnout nemovitosti vodičů a umisťovat v nich vedení;
b/ vstupovat a vjíždět při stavbě, provozování, opravách, změnách nebo odstraňování vedení na příjezdné, průjezdné a vedením přímo dotčené cizí nemovitosti;
c/ odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející vedení.
Za výkon oprávnění (uvedených výše) nebyly energetické podniky povinny poskytovat náhradu (§ 22/2 elektrisačního zákona).
Povinnost trpět výkon oprávnění uvedených v § 22/1 elektrisačního zákona vázla na dotčených nemovitých věcech jako věcné břemeno, přičemž tato věcná břemena se nezapisovala do pozemkových knih (§ 22/5 a § 26/1 elektrisačního zákona).
Shora zmíněná oprávnění k cizím nemovitým věcem (jakož i omezení v užívání cizích nemovitých věcí), která vznikla před účinností dnes (20.04.2016) platného energetického zákona, zůstávají zachována (§ 98/4 energetického zákona). Je tedy pravdou, že na Vašem pozemku může váznout zákonné věcné břemeno, které je bezúplatné a které nemusí být zapsáno v katastru nemovitostí.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 79/1957 Sb. , o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrisační zákon)
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- DPH u vrtané studny u sociálního bydlení
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to sociální bydlení - definice, vysvětlení
- Podlahová plocha nemovitosti u sociálního bydlení
- Sociální bydlení - počítá se do plochy nemovitosti i garáž?
- Sociální bydlení, výpočet obytné plochy - je obytná plocha i garáž?

Budeme stavět RD a chtěli bychom si u něj nechat vyvrtat studnu (pitná vodo pro celý dům). Firma, která se nám nabídla uvádí, že u sociálního bydlení by bylo DPH za vyvrtání studny i materiál 15%.
Podle předpisu č. 235/2004 Sb. § 48, odst 5, písm. b se za sociální bydlení považuje stavba RD, jehož podlahová plocha nepřesáhne 350 m. Počítá se do této plochy i garáž, která je součástí domu? Stojí na stejné základové desce jako obytná plocha.
Děkuji, Drahomíra

ODPOVĚĎ:
Rodinným domem je dle katastrální vyhlášky i dle vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území takový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Přestože český právní řád používá v řadě předpisů pojem „podlahová plocha“, není tento pojem žádným z právních předpisů jasně definován. Pro výpočet podlahové plochy bytů je v současné době používán § 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Vzhledem k tomu, že svůj dotaz směřujete na rodinný dům, nikoli na byt (resp. bytovou jednotku), není § 3 nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím použitelný (resp. není použitelný přímo).
V této souvislosti Vám doporučuji vycházet z Informace k uplatňování zákona o DPH u výstavby po 1. 1. 2008, kterou vydalo Ministerstvo financí, a která je dostupná např. zde:
http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/dph-u-sc-pri-prvodu-a-naj-ne-a-byt-druz/informace-k-uplatnovani-zakona-o-dph-1646
(otázkou výpočtu podlahové plochy rodinného domu pro sociální bydlení se tato informace rovněž zabývá).
S ohledem na skutečnost, že platná právní úprava výpočet podlahové plochy rodinného domu v žádném právním předpise přímo neupravuje, doporučuji Vám se s tímto dotazem obrátit zejména na místně příslušného správce daně (finanční úřad), neboť tento orgán bude případně kontrolovat, zda byla ve Vašem případě DPH správně uplatněna.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výpočet výživného podle platu v zahraničí (otec žije a vydělává v zaraničí) - vliv nákladů na bydlení ad.
- Výpočet alimentů podle platu v zahraničí (otec žije a vydělává v zaraničí) - vliv nákladů na bydlení ad.

Jsem Čech a mám nemanželské dítě narozené v r. 2001. Od roku 2006 žiji v Norsku, mám zde trvalou adresu.
Jsem teď poprvé ženatý, mám 8-mi měsíčního syna a pracuji jako dojič v kravíně. Pobírám minimální mzdu 16 000 NOK (45.000 Kč) čistého.
Nabídl jsem předchozí partnerce žijící v Čechách zvýšení výživného. Spočítal jsem si na kalkulačce výživného, že na 15leté dítě je to z mého platu 16 000 (NOK) cca 3 000 - 3 500 Kč.
Předchozí partnerka nesouhlasí a chce vyplatit výživné ze 45 000 Kc. Je to možné? Já žiji v zahraničí a 45 000 Kč nepobírám,
pobírám min. mzdu v dané zemi! Jak je to, prosím, s výší výživného v takových případech?
A poslední věc, měli bysme spolu sepsat nějakou písemnou dohodu (popř. jakou formou) nebo stačí, když se domluvíme jenom ústně?
Děkuji, Michal

ODPOVĚĎ:
Nejlepším řešením by bylo pokusit se s Vaší bývalou partnerku na výši výživného dohodnout. Ústní dohoda je samozřejmě také platná, ale její existence se – například v případě soudního sporu v budoucnu – obtížně prokazuje. Proto lze jednoznačně doporučit, abyste v případě, že se s partnerkou na výši výživného dohodnete, tuto dohodu sepsali písemně.
Jestliže dohoda s bývalou partnerkou nebude možná a ona bude požadovat vyšší výživné než to, které jste ochoten jí poskytovat, doporučuji, abyste jí začal posílat výživné dle svého uvážení – například Vámi zmiňovaných 3.000 – 3.500 Kč. To je v České republice standardní výše výživného na jedno dítě. Pokud Vaše bývalá partnerka nebude s touto výší výživného souhlasit, bude se muset obrátit na soud, který pak bude posuzovat oprávněné zájmy a potřeby dítěte, ale i finanční situaci obou rodičů. Vzhledem k tomu, že mzda, kterou v Norsku pobíráte, je minimální mzdou a soud by měl vzít v úvahu i Vaše životní náklady v dané zemi a také Vaše další vyživovací povinnosti vůči manželce a synovi, považuji za nepravděpodobné, že by Vám soud určil výživné z příjmu 45.000 Kč. Záleží ale samozřejmě také na finanční situaci Vaší bývalé přítelkyně. Pokud je její finanční situace špatná, je možné, že by soud Vámi navrhované výživné částečně navýšil, ale velmi pravděpodobně nepůjde o výživné z příjmu 45.000 Kč.

__

RODINA-SJM
- Byt zakoupený z vlastních peněz na začátku manželství - patří do SJM nebo ne?
- Patří do společného jmění manželů SJM byt zakoupený na začátku manželství z prostředků jednoho z manželů?

04/2015 jsem podepsal smlouvu o smlouvě budoucí na stavbu bytu. Smlouva je na mé jméno. Byt budu z velké většiny financovat ze svých zdrojů. Část (cca 1/4) budu hradit z hypotečního úvěru (již ho mám podepsaný a je rovněž jen na mé jméno).
Jakým způsobem vstoupí byt do SJM v případě, že se ještě před podepsáním finální kupní smlouvy ožením?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho popisu mi není zcela jasné, zda-li byt budete stavět nebo jej teprve budete kupovat. Každopádně obecně platí, že součástí společného jmění je mimo jiné to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví nebo nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Jedná se tedy o závazek v budoucnu uzavřít nějakou smlouvu. O nabytí nemovitosti tedy nejde. Pokud uzavřete kupní smlouvu až po uzavření manželství, pravděpodobně Váš byt bude spadat do společného jmění.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Určení hranice pozemku ohraničeného potokem - informace, postup
- Jak přesně určit hranice pozemku ohraničeného potokem, potůčkem, řekou

1991 jsme koupili parcelu. Po straně se sousedovou parcelou protéká místní potůček, který není katastrován. Od r. 1991 do 07/2015 byla celá parcela oplocená drátěným pletivem přichyceným za potůčkem na sloupek plotu souseda. Břeh souseda je zpevněn betonovou zdí vybudovanou v r. 1956, která tvoří podezdívku jeho plotu. V 07/2015 soused bez našeho souhlasu sňal pletivo tažené přes potůček s tvrzením, že až na náš břeh je jeho parcela. Šíře potůčku je cca 2 metry. Máme dopis bývalého majitele naší nemovitosti z roku 1956, kdy výstavbu zdi v korytu potůčku rozporoval u MNV s tím, že je stavba zdi budována bez stavebního povolení na hranici pozemků. V 05/ 2012 bylo povodím na náš úkor rozšířeno koryto cca 1 m. Protože není šance se se sousedem dohodnout kudy vede hranice pozemků, chtěla bych se zeptat jak v této věci postupovat? Zda podat u soudu určovací žalobu na stanovení hrani
ce pozemků, podat návrh na určení vlastnictví rozporované části pozemku, anebo lze uplatnit právo na vydržení?
Ivan

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě lze postupovat dle § 1028 občanského zákoníku, dle něhož platí, že jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení. Žaloba podaná dle tohoto ustanovení občanského zákoníku bude svým typem žalobou určovací (§ 80 Občanského soudního řádu).
Při řešení případu dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku bude pro soud rozhodující poslední pokojná držba (tedy držba pozemku v takovém rozsahu, který byl oběma sousedy respektován před tím, než k pochybnostem o hranici došlo). Jako podklad pro své rozhodování může soud využít i geometrický plán, který při digitálním zpracování tvoří spolehlivý základ pro určení hranic sousedících pozemků.
Co se týče možného vydržení sporné části pozemku (koryta potoka), doporučuji Vám se případného vydržení domáhat až v případě, kdy se řízení o určení sporné hranice nebude vyvíjet Vámi očekávaným směrem. V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že pro úspěšné vydržení je zapotřebí splnit několik podmínek, zejména pak podmínku existence dobré víry (tedy prokázat, že jste po celou vydržecí dobu byli se zřetelem ke všem okolnostem přesvědčeni o tom, že Vám koryto potoka skutečně patří).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že sporná hranice sousedících pozemků může být určena i katastrálním úřadem, a to v rámci vytyčování hranic pozemků (§ 49 katastrálního zákona a § 35 katastrální vyhlášky), k němuž musí být přizváni i vlastníci sousedících pozemků.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba proti zamítnutí invalidního důchodu PID - lhůta ve které musí soud rozhodnout
- Do kdy musí soud rozhodnout - žaloba proti nepřiznání plného invalidního důchodu PID

Jak dlouho může trvat od podání k soudnímu řízení týkajícího se žaloby na zamítnutí plného invalidního důchodu? Předem moc děkuji za odpověď.
Miroslava.

ODPOVĚĎ:
Pakliže podáte tzv. správní žalobu, tedy žalobu v níž napadáte rozhodnutí správního orgánu, tak okamžikem, kdy žaloba byla správnímu soudu doručena, je zahájeno soudní řízení. Ptáte-li se, jak dlouho může soudu trvat než dospěje k rozhodnutí v meritu věci, pak Vám na tuto otázku nikdo není schopen odpověď. Na soudní řízení neexistuje lhůta, resp. existuje, ale není úplně snadno měřitelná, délka soudního řízení by totiž neměla být nepřiměřená. U každého případu záleží na nápadu žalob na příslušný soud, na složitosti věci, množství důkazního materiálu, ale také i na počtu soudců na daném soudě. Obecně lze říci, že kupříkladu u Městského soudu v Praze průměrná délka soudních řízení o správních žalobách činí cca 3 roky.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
vyhláška č. 357/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Rozvod s Irem, Irkou - postup, informace, průběh
- Rozvod s občanem Irska - postup, informace, průběh

Od roku 2003 žiji v Irsku, kde jsem i potkal svou ženou, původem ze Zimbabwe. V létě roku 2010 jsme se v ČR, Praha 6 vzali. Máme spolu dvě nezletilé děti. Nevlastním žádný společný majetek, či cennosti.
Nedlouho po svatbě náš vztah přestal fungovat a od počátku roku 2014 žijeme odděleně. Já po domluvě přispívám na děti 300 euro měsíčně a pokud je to možné je jednou týdně navštěvuji.
Manželka obdržela díky naturalizaci Irské občanství (toho ze Zimbabwe se musela vzdát) a žije poslední dva roky střídavě v Irsku a Jižní Africe (u své rodiny). Já jsem vstoupil do nového vztahu a letos (2016) se mi narodila dcera.
Chtěl bych legálně ukončit náš svazek rozvodem, nejsem si ovšem jist, zda-li:
1. tak mohu učinit ze zahraničí?
2. bych měl žádat u českých autorit, či mohu u evropských (irských)?
2. bych měl požádat o rozvod samostatně nebo se pokusit o dohodu s manželkou (co v případě, že by odmítla spolupracovat? )
3. je nutné k rozvodu mít právní zastoupení?
4. je změna občanství komplikací?
Mám kopii oddacího listu a soudně přeložené rodné listy dětí. Potřebuji ještě jiné doklady?
Dalibor

ODPOVĚĎ:
V otázce rozvodového řízení je zapotřebí se řídit Nařízením Rady (ES) č. 2201/2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. Dle článku 3 tohoto Nařízení platí, že ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu
a) na jehož území
- mají manželé obvyklé bydliště nebo
- měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí nebo
- má odpůrce bydliště nebo
- v případě společného návrhu na zahájení řízení má alespoň jeden z manželů obvyklé bydliště nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení nebo
- má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení a zároveň je buď státním příslušníkem tohoto členského státu nebo – v případě Spojeného království a Irska – zde má tzv. domicil
b) jehož státními příslušníky jsou oba manželé nebo v případě Spojeného království a Irska se jedná o zemi domicilu obou manželů
Vzhledem k tomu, že Vy ani Vaše manželka nejste státními příslušníky ČR, nemáte v ČR obvyklé bydliště ani domicil, není soud v ČR příslušný k rozvodu Vašeho manželství (přestože bylo manželství v ČR uzavřeno). O rozvod manželství tedy bude zapotřebí požádat v Irsku.
Irský právní řád bohužel neznám – v Bezplatné právní poradně odpovídáme pouze v rámci českého právního řádu – nicméně dle informací uvedených na Portálu evropské e-Justice je pro rozvod v Irsku zapotřebí splnit zejména tu podmínku, že k datu zahájení řízení o rozvodu manželé žili odloučeně v posledních pěti letech nejméně po celkovou dobu čtyř let. Vzhledem k tomu, že uvádíte, že s manželkou žijete odděleně „teprve“ od začátku roku 2014, obávám se, že v tomto případě bude možné žádost o rozvod manželství podat až v roce 2018. Žádost o rozvod je zapotřebí podat k obvodnímu soudu v místě Vašeho bydliště v Irsku. Více informací najdete na zmíněném portálu zde: https://e-justice.europa.eu/content_divorce-45-ie-cs.do

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví jen jedním majitelem - nárok na nájemné pro ostatní spolumajitele, spoluvlastníky
- Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na nájemné (znemožněné užívání druhému z manželů)
- Nemovitost v SJM užívaná jen jedním z manželů a nárok na vydání bezdůvodného obohacení (znemožněné užívání druhému z manželů)

Vlastním polovinou rekreační chatu s bývalým manželem. Je mi znemožněno užívání mé poloviny chaty z důvodu, že bývalý manžel se tam trvale na důchod nastěhoval. Můžu požadovat nájemné z mé poloviny chaty, kterou nyní zdarma se svou přítelkyní užívá? Rekreaci jsem nucena si nyní platit, kde týdenní pobyt na jiné stejně vybavené chatě stojí 6 -10 tisíc týdně. Peníze na vyplacení mé poloviny chaty nemá…
Děkuji, Milada.

ODPOVĚĎ:
Jste stejným vlastníkem chaty, jako je Váš bývalý manžel. Ten tak nemá právo Vám jakkoliv bránit v užívání Vaše vlastnického práva. V případě, že by tak učinil, můžete se obrátit na soud tzv. zápůrčí žalobou. Nájemné jistě po manželovi požadovat můžete, ale pouze za předpokladu, že se na něm předem dohodnete. Abych byla konkrétnější bývalý manžel v současné době užívá celou chatu a Vy jste zatím nepodnikla žádné kroky, kterým byste se chtěla domoci svých práv. Vypadá to tedy, že se stavem, jaký teď je, souhlasíte. Musíte dát najevo jasně svou vůli. Nejlépe písemně vyzvěte manžela, že máte zájem o užívání chaty (klidně můžete požadovat, že se dohodnete na rozpisu doby, kdy kdo na chatě bude pobývat), případně že žádáte nájemné. Pakliže toto bývalý manžel nepřijme, ani s Vámi nezačne jednat o jiném možném řešení a bude Vám i nadále bránit ve Vašem vlastnickém právu, obraťte se na soud výše uvedenou žalobou a zároveň požadujte náhradu škody představující právě nájemné příp. náklady vynaložené s pobytem na jiné chatě.

__

TRESTNÍ-TRESTY
- Trestný čin výtržnictví - trest, trestní sazba
- Trestný čin ublížení na zdraví - trest, trestní sazba

07/2015 hádka v hospodě, venku rvačka, 4 osoby vč. mě. Slovní potyčku začali ti dva muži. Jednoho muže jsem přetáhl láhví od piva přes hlavu. Jediný svědek celého incidentu byla patrně přítelkyně jednoho z mužů ve rvačce. Muže poté převezla sanitka na chirurgii, při vědomí s tržnými ranami na hlavě a byl ponechán na pozorování. Pracovní neschopnost déle než týden.
Všichni 4 jsme byli obviněni z výtržnictví, ublížení na zdraví, výslech na Policii, po 2-3 měsících mi přišel dopis, že do případu je přibrán Soudní lékařský znalec aby posoudil jaká byla zranění, intenzita atd.
Jaký trest mi hrozí ať už budu viníkem označen já, on nebo oba. Trestní rejstřík mám čistý.
Vím že použití lahve bylo velmi špatné a tím že jsem obviněn z výtržnictví + ublížení na zdraví, mám velké obavy aby můj trest neskočil někde Ve vězení či něco takového. Aby můj čin nebyl posuzován nejak extremně i když to tak bohužel vypadá.
Jak poznám jestli je můj čin klasifikován jako přestupek nebo trestný čin. Děkuji, Ivoš

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
trestní zákoník stanoví o trestném činu ublížení na zdraví následující:
§ 146 Ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na těhotné ženě,
b) na dítěti mladším patnácti let,
c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 146a Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(3) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na čtyři léta.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 na dvou nebo více osobách,
b) spáchá-li takový čin na těhotné ženě, nebo
c) spáchá-li takový čin na dítěti mladším patnácti let.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 3 smrt.
Rozlišení mezi přestupkem a trestným činem záleží na orgánech činných v trestním řízení, ale dle judikatury se má za to, že existuje lhůta 7 dnů, kdy je porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadněn výkon obvyklé činnosti. Nedá se tedy říci, že by toto naplnilo, že poškozený byl v pracovní neschopnosti 7 dnů, ale je důležité, aby změněný stav, který nastal např. déle trvajícími bolestmi, horečkami, nespavostí, poruchami čití, nechutí k jídlu, déletrvajícím vrhnutím, nemožností pohybu, upoutáním na lůžko apod. ; patří sem také případy, kdy nemoc, kterou již poškozený měl, se zhoršila, příznaků, jak co do množství, tak co do intenzity, přibylo. Pracovní neschopnost je tedy důležitým kritériem při posuzování pojmu „ublížení na zdraví“, není však kritériem jediným, ani rozhodujícím. Právě proto byl přibrán soudní znalec, aby rozhodl o tomto.
Dalším krokem v řešení situace by bylo, byl-li by čin posouzen jako trestný čin, zda půjde jednání kvalifikovat jako ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, zda tedy to, že se to stalo ve rvačce, tedy v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Každé posuzování však přísně individuální, takže jakékoliv předvídání výsledku by bylo jen věštěním z křišťálové koule.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytový dům ve spoluvlastnictví a výměna některých oken - jak se rozpočítat z fondu oprav?

Bytový dům se 7 byty. Jsme stále ještě Občanské sdružení (toto bude do konce roku změněno na spolek), nejsme vlastníky bytů, ale máme každý nějaký podíl na nemovitosti. Byty nejsou stejné, takže někdo má 90/1000, někdo 134/1000 a někdo 182/1000, i toto se ještě do konce roku změní.
Nyní se budou vyměňovat okna u sklepů a to jen u někoho. Jak se na konci roku bude rozúčtovávat toto ve fondu oprav. Zatím jsme vždy z fondu oprav dělali věci společné - oprava střech a to se rozúčtovalo podle podílu každému. Nyní se přeme a nejsme jednotní a tak by mě zajímalo jak je to správně. Jak se vlastně považuje sklep jednotlivce (to jako můj vlastní sklep kde já mám své věci) - je to společný prostor nebo je to jen moje? A bude se částka vyúčtovávat všem rovnoměrně z fondu oprav jako u ty střechy nebo jen těm, kteří si nechají
dělat nová okna, je jich většina. Do fondu oprav přispíváme všichni každý měsíc částkou podle toho jak velký má kdo podíl. Jak to je, prosím Vás.
Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. V tomto případě neplatí, že některý spoluvlastník vlastní jen svůj byt, příp. nebytový prostor a podíl na společných částech. Skutečnost, že každý spoluvlastník užívá konkrétní byt, je jen věcí dohody spoluvlastníků. Neznamená to, že jeden konkrétní spoluvlastník je výlučným vlastníkem konkrétního bytu.
Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud
Z uvedeného vyplývá, že záleží pouze na spoluvlastnících jak se mezi sebou dohodnou. Pokud k dohodě nedojde, rozhodne soud. Pokud k dohodě dojde, může se přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, obrátit na soud a navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil.
Výhodnější formou vlastnictví bytového domu je bytové spoluvlastnictví, kde platí, že každý má vlastnické právo k bytové jednotce a podíl na společných částech domu. Dům je pak spravován společenstvím vlastníků.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější insolvenci, insolvenční řízení
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější oddlužení, osobní bankrot

Známý se před 7 lety zadlužil. Zadlužil se u banky i u nebankovního sektoru. Má zaměstnání na hlavní pracovní poměr (doba neurčitá) a poradili mu návrh na insolvenci, protože pořád jsou jiní věřitelé a dluhy i přes srážky ze mzdy stále narůstají. Problém je, že tenkrát do smluv uvedl a doložil nepravdivé informace zvláště o příjmu. Tyto dokumenty má teď doložit, co mu tedy hrozí pokud se na to přijde nebo jaký bude další postup?
Děkuji, Miloslava

ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš známý zadlužil na základě úvěrové smlouvy a hrubě zkreslil údaje o svém příjmu, pak se mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Jelikož se tak stalo před 7 lety, pak i kdyby se skutečně jednalo o trestný čin, pak by trestní odpovědnost již zanikla, protože trestný čin se promlčel.
Návrh na oddlužení by skutečně mohl situaci vyřešit. Rozhodně se však neobracejte na společnosti, které "zaručují oddlužení" atd. Obraťte se na advokáta nebo specializované poradny, které Vám pomohou sepsat návrh na oddlužení a poradí Vám jaké přílohy je nutné k tomuto návrhu připojit.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Demolice řadové budovy - kdo zaplatí ztluštění štítové zdi vedlejšího domu?

Matka zdědila rodinný dům, před svatbou staršího syna nechala matka na katastru rozdělit dům na dvě části, kterým byla přiřazena samostatná parcelní čísla (pozemky i budovy). Jednu část darovala synovi a druhou si ponechala. Před svatbou mladšího syna nechala přiřadit a zapsat do katastru další číslo popisné. Tuto druhou polovinu pak mladšímu synovi darovala.
Mladší ze synů se o svoji část domu řádně staral a udržoval v dobrém stavu. Starší syn do své části peníze neinvestoval, protože se odstěhoval a nechal budovu chátrat, ale ne zase natolik, aby nějak ohrožovala okolí.
Po třiceti letech starší syn daroval svoji část domu zase svému synovi. A ten nyní tuto část chce zbourat. Ačkoli byl několikrát vyzván, aby budovu udržoval v řádném stavu. Budova ale není v takovém stavu, aby někoho ohrožovala, jen do ní nebylo investováno. Jelikož defakto mezi oběma částmi domů není štítová zeď, jen společné stěny 30 cm a dokonce 15 cm, musela by být nová štítová zeď zbudována. Tento synovec chce, aby se strýc finančně podílel 50% na všem, co by se týkalo stavebních úprav pro zbudování této stěny, aby potom následně mohl demolici realizovat.
Má na takové požadavky nějaký nárok, jetliže strýc s demolici části budovy nesouhlasí a trvá na udržování
této části v řádném stavu? Může strýc zažádat, aby vzniklý stav byl řešen tak, aby se budova posuzovala jako dům se dvěma bytovými jednotkami, u kterých je vymezeno užívání i udržování pro každého majitele?
Protože jinak obě části domů jsou užívány nezávisle na sobě. A jednotlivé části jsou jasně vytyčeny geometrickým zaměřením. Strýc rozhodně nechápe, proč by se měl angažovat v této záležitosti, a to i finančně, když celá záležitost je účelově směřována jen pro osobní zájem jeho synovce.
Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
V prvním kroku je třeba zjistit, jak je vlastnictví budovy evidováno v katastru nemovitostí. Pokud se jedná o podílové spoluvlastnictví, tak dle zákona nelze provádět zásadní zásahy bez souhlasu druhého spoluvlastníka. Ale i v případě, že by byl dům rozdělen na bytové jednotky, i za této situace by nebylo možno bez dalšího část (byť relativně samostatnou) bourat, jelikož se zásah významně dotýká společných částí domu. Musela by na to být dohoda obou vlastníků jednotek, nehledě na nutná povolení stavebního úřadu. Rozhodně zde není dán právní nárok na úhradu 50 % ze strany druhého spoluvlastníka na stavební úpravy, které plánuje realizovat.

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Falešná směnka - jak se bránit?
- Falešná směnka - trestní oznámení
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Falešná směnka - odpor proti směnečnému platebnímu rozkazu

Dcera obdržela v pátek 18.9.2015 dopis od firmy HEINEKEN - Výzva k úhradě.
V dopise je uvedeno, že na základě osobního ručení za splatný závazek dlužníka Bistro Zličín s. r. o. má do 14 dní uhradit jeho dluh ve výši 404.509 Kč. Spojila jsem se s firmou HEINEKEN a bylo mi řečeno, že dlužníka nemohou sehnat a mají podepsanou směnku, kde je sice správné datum narození i číslo občanského průkazu mé dcery, ale chybná adresa bydliště. Směnku údajně ověřili 2 obchodní zástupci firmy HEINEKEN. Kopii směnky dceři poslat nechtějí. Domnívám se, že pokud by směnku někdo ověřoval, tak tam bude správná adresa bydliště. Jde zřejmě o podvod. Dcera žádnou směnku nepodepsala. Co s tím máme dělat? Jak se může dcera bránit? Vyhrožují předat vymáhání částky externí společnosti, popř. přistoupí k vymáhání soudní cestou. Uvažujeme o podání trestního oznámení na jednatele dlužníka Bistro Zličín s. r. o. Co když věřitel předá směnku k vymáhání? Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně došlo k nějakému podvodu ze strany dlužníka, pokud je vyloučeno, aby Vaše dcera za nějakou takovou směnku skutečně ručila. Je dobré s uvedeným věřitelem společností Heineken komunikovat a věc řešit nejprve spolu, protože pokud by došlo k soudnímu sporu, pravděpodobně by se přišlo na to, že dcera ručitelem směnky není. Můžete samozřejmě společnosti sdělit, že se obrátíte na orgány činné v trestním řízení, protože zde zjevně došlo k trestnému činu podvodu. Je možné se s dopisem skutečně na tyto orgány obrátit a pokusit se předem řešit případné komplikace. Domnívám se, že by viníkem nemusela být jen společnost Bistro Zličín, ale i druhá strana, když tvrdí, že směnka byla z jejich strany ověřena a nyní odmítají komunikaci a předložit důkazy.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a podání návrhu na insolvenci - je možné současně?
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a připojení dluhu do seznamu věřitelů v insolvenci, insolvenčním řízení

Pohledávku z obchodního styku jsem uplatnila u soudu, ale řízení je nyní pozastavené, k žádnému soudnímu jednání zatím nedošlo. nyní mě oslovili další věřitelé stejné firmy s tím, že budou podávat návrh na insolvenci, abych se připojila. Obávám se, že nemůžu pohledávku zároveň mít přihlášenou u soudu a zároveň v insolvenci - stornovat podanou žalobu nechci, protože už jsou zaplaceny soudní poplatky a byly provedeny některé úkony advokátem. Právní zástupce ostatních věřitelů tvrdí, že je možné, abych pohledávku uplatňovala duplicitně v insolvenčním řízení bez ohledu na probíhající, resp. dočasně pozastavené, soudní jednání.
Je opravdu takový postup je možný, případně jestli by takový postup pro mě naopak nepředstavoval nějaká rizika. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud jiný věřitel dlužníka zahájí insolvenční řízení a insolvenční soud dojde k závěru, že dlužník je v úpadku, pak se ze zákona přeruší řízení, které jste již zahájila (§ 140a zákona č. 182/2006 Sb. , insolveční zákon).
Pokud budete chtít, aby Vaše pohledávka byla alespoň částečně uspokojena, pak se stejně budete muset přihlásit do insolvenčního řízení se svou pohledávkou.
Pokud je dlužník skutečně v úpadku, pak je insolveční řízení zřejmě jedinou cestou, jak dosáhnout alespoň částečného uspokojení Vaší pohledávky.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnučkou - jak toho dosáhnout?
- Smrt syna, dcery a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?

Píši dotaz za svoji tetu (80 let), která nemá Internet. Je majitelkou dvou bytů v Plzni. Její jediný syn 2010 zemřel. Zůstala po něm dcera a vnuk. Teta by chtěla, vše odkázat svému pravnukovi (3 roky). Jak má sepsat závěť nabo uzavřít dědickou smlouvu, aby do jeho plnoletos (2016)ti nemohla vnučka byty prodat nebo zatížit hypotékou a on mohl ve svých 18 letech majetek převzít? Event. jak majetek rozdělit, aby vnučka dostala jen povinný podíl a zbytek pravnuk, ale aby ho vnučka do jeho plnoletos (2016)ti mohla jen spravovat a ne prodat?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné vnučce v závěti odkázat její povinný díl (tj. 1/4 pozůstalosti), aby nemohla závěť napadnout, např. v penězích. Není-li v pozůstalosti tolik peněz, mohla by jedině odkázat čtvrtinu každého bytu vnučce. Zbytek poté může Vaše teta odkázat svému pravnukovi. V závěti může Vaše teta rovněž uvést příkaz, aby se odkázaná nemovitost do 18. roku věku pravnuka nezcizila nebo nezatížila.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - spolumajitel užívá celou nemovitost, celý byt, dům
- Vydání bezdůvodného obohacení - spolumajitel užívá celý byt, dům, nemovitost

2013 jsem od svého přítele zakoupila ideální polovinu nemovitosti a pozemku na Praze-západ v obci Hvozdnice. Můj otec si vzal na sebe hypoteční úvěr a zastavil svůj vlastní dům, abychom mohli provést rekonstrukci domu ve Hvoznici, který byl v neobyvatelném stavu.
Po proběhlé rekonstrukci jsme začali já i můj expřítel v domě bydlet a rovným dílem jsme spláceli hypotéku mému otci. Po čase jsme se rozešli, a jelikož bývalý přítel byl psychicky labilní a občas měl i vlny nekontrolovatelného vzteku vůči mně, rozhodla jsem se z domu odstěhovat.
Od 1.1.2015 si pronajímám byt v Praze.
S přítelem jsem se chtěla domluvit na společném prodeji domu a rozdělení prostředků. Bohužel domluva s přítelem se ukazuje nemožná. Nedodržuje ani to, na čem se písemně dohodneme. Dům stále užívá, mému otci polovinu hypotéky splácí. Dům prodat nechce.
Vidíte reálnou šanci vysoudit na protistraně i částku za můj ušlý zisk – polovinu komerčního nájmu domu, když v něm nebydlím? Může fakt, že můj otec si vzal na sebe hypotéku, ovlivnit rozhodnutí soudu?
Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Doporučila bych Vám podat žalobu na rozdělení společné věci. Podle § 1144 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Domnívám se, že na ušlý zisk nemáte nárok, protože v domě nemáte žádného nájemce, se kterým byste měli uzavřenou nájemní smlouvu a na základě kterého by Vám vznikla nějaká škoda (ušlý zisk). Fakt, že Váš otec vzal na sebe hypotéku, nemá na rozhodnutí soudu vliv.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod členství bytového družstva za života cizí osobě - vliv na dědění, dědictví potomky, dětmi

Je mi 51 let. Můj otec (78) převedl na bytovém družstvu svá vlastnická práva k bytu na svou kamarádku, s věcným břemenem pro sebe. Bylo tak učiněno v době, kdy byl v rekonvalescenci po mozkové mrtvici. Otázka: Jaká mám v této situaci dědická práva, v případě otcovi smrti? Zda a jaká závěť existuje, mi není známo. Děkuji, Váňová.

ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš otec není ženatý a má pouze jedno dítě – Vás, tak jste jeho jedinou dědičkou ze zákona. Jestliže Váš otec zanechá závěť a Vy podle ní nedostanete svůj povinný díl (tj. 1/4 celé pozůstalosti), mohla byste závěť napadnout a požadovat svůj povinný díl. Na družstevní byt však nemáte nárok, protože jej Váš otec převedl již za života na jinou osobu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění dětmi a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění potomky a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti

Jak napsat platnou závěť? Chceme s manželem napsat vlastnoručně každý svou závěť. Máme dvě zletilé děti, syna a dceru. Syn dostal před 9 (v roce 1996) darem byt 3+1 v OV, který měl odhad asi 1.005.000, - Kč. Dcera nedostala nic a nic nechce, jelikož žije v zahraničí a je finančně zaopatřena.
Chtěli bychom v závěti odkázat veškerý majetek manželovi/manželce, čili jeden druhému, protože nemáme žádné peníze na vyplacení dětí. Vlastníme RD a zahrádku s garáží.
Jak uplatnit v závěti započtení daru synovi?
A jak ještě včlenit dar (byt) do závěti, kdyby syn zemřel dříve, než jeden z nás rodičů a dědictví pak po smrti jednoho z nás manželů, chtěla vyplatit nevěsta pro synovy děti (naše vnoučata)?
Nemáme uspořeny peníze a bojíme se, abychom si nemuseli prodat střechu nad hlavou. Už ani nemáme síly vše vyřizovat, vše sbalit a stěhovat se, když nemáme kam. A aby jeden z nás manželů, který zůstane naživu, neměl kromě smutku a žalu další starost s vyplácením dědictví. Jsme již důchodci, nemáme zdraví a nemůžeme si jít přivydělat.
Předem děkuji za odpověď. Petra

ODPOVĚĎ:
Každý z Vás může sepsat závěť, ve které veškerý svůj majetek odkazuje druhému manželu. Náležitosti závěti, aby byla sepsána platně, naleznete např. zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/
V závěti uveďte, že si přejete, aby Vaše děti závěť respektovaly, a kdyby Váš syn odmítl závěť respektovat, uveďte v závěti, že přikazujete, aby se na podíl Vašeho syna započetla hodnota bytu, který od Vás obdržel za života.
Kdyby Váš syn zemřel dříve, musel by on do své závěti uvést, komu byt odkazuje, protože je teď pouze v jeho vlastnictví. Vy ve Vaší závěti nemůžete řešit výplatu bytu, který Vám již nepatří.

 

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Návrh na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje

Návrh na omezení svéprávnosti, resp. podání návrhu na předběžné opatření ve smyslu § 76 odst. 1 písm c), aby sourozenec do doby rozhodnutí ve věci nenakládal s určitými věcmi nebo právy:
Komu se tento návrh podává? Kdo a v jakých obvyklých lhůtách rozhoduje? Jak rychlé bývá nabytí účinnosti tohoto předběžného opatření a s jakou celkovou časovou prodlevou je třeba ca počítat od data podání až po nabytí účinnosti opatření?
S jakými poplatky a v jaké výši je třeba počítat? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo v zařízení sociálních služeb, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. Aktivně legitimován k podání návrhu je každý, kdo má právní osobnost (fyzická osoba, právnická osoba – zdravotnický ústav). Z obsahu návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových i právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a dále proč dle něj nepostačuje užití mírnějších a méně omezujících opatření. Soud může navrhovateli uložit, aby v přiměřené lhůtě předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, není-li zpráva předložena, soud řízení zastaví. Z toho důvodu je vhodné lékařskou zprávu přikládat již v návrhu.
Za návrh na omezení svéprávnosti se neplatí soudní poplatek (§ 11 odst. 1 písm. f) zákon o soudních poplatcích).
Současná právní úprava občanského zákoníku připouští na rozdíl od úpravy předchozího občanského zákoníku pouze omezení svéprávnosti a to pouze dočasně. Soud může omezit svéprávnost člověka nejdéle na dobu 3 let a poté musí být zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, jinak člověk nabude zcela plné svéprávnosti. K omezení svéprávnosti se přistupuje pouze tehdy, kdy nelze použít jiný z mírnějších a méně omezujících opatření (např. nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka). Soud vždy musí posoudit vzhledem k zájmům posuzovaného, zda nepostačí uložit některé z mírnějších a méně omezujících opatření, o kterém může v průběhu řízení i bez návrhu rozhodnout.
Podmínky, za kterých může soud rozhodnout o omezení svéprávnosti:
- ve svéprávnosti lze omezit pouze osobu zletilou nebo plně svéprávného nezletilého člověka (přiznání svéprávnosti, uzavření manželství),
- musí jít o osobu trpící duševní poruchou, která není jen přechodná a která způsobuje neschopnost právního jednání,
- soud musí danou osobu zhlédnout – nelze omezit svéprávnost pouze na základě spisového materiálu, znaleckého posudku,
- omezení musí být v zájmu osoby a musí jí být ku prospěchu,
- osobě hrozí jinak závažná újma, pokud zůstane svéprávná,
- zásada proporcionality – nemůže být použito některého z mírnějších a méně omezujících opatření
Rozsah omezení
Soud může omezit svéprávnost jedince pro duševní poruchu, která není jen přechodná, tzn. , nejde jen o náhlé zdravotní komplikace. Na druhé straně i krátkodobé trvání duševní poruchy vyvolané například užíváním drog, alkoholu, stresem či přepracováním, může vyvolat u jedince stav, u kterého hrozí ohrožení jeho zájmu či způsobení závažné újmy. Tedy v krajním případě lze omezit svéprávnost i u člověka trpící poruchou, která nemusí být vždy trvalá a neléčitelná.
Typickými příklady duševních poruch, pro které v praxi bývá omezena svéprávnost člověka, tedy jeho způsobilost právně jednat je např. (schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti na omamných látkách s pokročilou deprivací osobnosti apod.)
Jsou-li všechny výše uvedené podmínky naplněny, tedy je v zájmu dané osoby omezit její svéprávnost, je nutné rozhodnout, v jakém rozsahu má být svéprávnost omezena. Nelze omezit svéprávnost člověka ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a jeho skutečným možnostem.
Pro stanovení rozsahu omezení lze použít negativní nebo pozitivní výčet. U negativního výčtu jsou ve výroku rozhodnutí uvedena právní jednání, která daná osoba nemůže samostatně činit s tím, že k ostatním nevymezeným právním jednáním je plně svéprávná. Svéprávnost člověka nelze omezit v právním jednání týkajícího se každodenních běžných záležitostí života (např. koupě potravin, oblečení, koupě jízdenky, určení místa bydliště atd.).
Omezení svéprávnosti se může týkat uzavírání smluv o finančních produktech, nakládání s finančními prostředky a majetkem jehož hodnota přesahuje stanovenou částku, možnosti vyjádření souhlasu s poskytováním a nakládáním s osobními údaji, schopnosti uzavírat dědickou smlouvu či sepsat závěť, předběžné prohlášení, procesní způsobilosti před správními úřady a soudy, jednání s institucemi soukromého a veřejného práva (banky, pošta, finanční úřad, úřad práce) a dalších jednání.
Je-li třeba po zahájení řízení prozatimně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 74 a § 76 Občanského soudního řádu).
Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Dále musí být z návrhu patrno, kterému soudu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (§ 42 a § 75 Občanského soudního řádu).
O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu rozhodnout o návrhu na předběžné opatření až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém (§75c a § 76c Občanského soudního řádu).
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba odeslat také příslušnému katastrálnímu úřadu. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Opožděné dodání studie a nárok na vrácení ceny za studii (studie předána klientovi)
- Odstoupení od smlouvy na vytvoření studie pro pozdní dodání studie (studie byla již předána)
- Je možné odstoupit od smlouvy o dílo po předání díla z důvodu pozdního předání díla (opoždění o 1 měsíc)

Klient si objednal zpracování odborné studie, termín jejího vyhotovení byl překročen o jeden měsíc, zákazníkovi za to byla vyslovena omluva a studie byla rozšířena o další informace jako kompenzace. Po odevzdání studie (odevzdání v digitální podobě, dokument pdf.) zákazník žádá vrácení celé částky, kterou za studii zaplatil, vyhrožuje policejním stíháním, veřejně na internetu naši firmu pomlouvá apod. A zdůrazňuje, že má nárok na vrácení celé částky. Klient uvádí jako důvod - pozdní dodání. Jinak odborná studie je po formální stránce v pořádku, byla odevzdána v takové podobě v jaké bylo předesláno + klient měl před objednáním studie k dispozici vzor toho, co obdrží, tzn. ukázkovou práci. Odevzdaný výstup se nijak nelišil od výstupů, které obdrželi jiní klienti, kteří objednali totéž.
Cituji přímo z emailu od klienta, který poslal několik dnů poté, co práci obdržel: "/… / Prodejce nedodržel dobu zpracování, proto jsem se rozhodl od smlouvy odstoupit dle zákona."
V dalším emailu uvádí:
"Dobrý den, v případě, že mne nebudou vráceny peníze budu tuto nastalou situaci řešit s policí ČR. Jako koncovému zákazníkovi mne nezajímají důvody, prostě kupující nedodržel podmínky nabídky. A chci vrátit peníze. A odstupují tím od smlouvy. Opakuji dle zákona na tom mám nárok."
Ve druhém emailu zaměňuje pojmy, píše, že: kupující nedodržel podmínky… tím by označoval sám sebe, má jistě na mysli prodávajícího, respektive zpracovatele odborné studie.
Jak v uvedené věci postupovat? Má skutečně právo na nárok vrácení celé částky i když práci již obdržel? Od smlouvy se rozhodl odstoupit tedy až po obdržení odborné studie, nikoliv předtím.
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Podle popisu situace předpokládám, že tento smluvní vztah byl uzavřen v intencích ustanovení smlouvy o dílo. Nepíšete, zda jste měli uzavřenou nějakou písemnou smlouvu, nicméně obecně dle ustanovení občanského zákoníku je důležité, zda porušení smlouvy lze chápat jako podstatné či nepodstatné. V daném případě pozdní dodání nelze chápat jako podstatné porušení smlouvy a pokud bylo dílo řádně předáno, akorát v pozdějším termínu, má druhá strana právo žádat maximálně slevu z ceny, případně náhradu škody, která mu byla prokazatelně pozdním dodáním způsobena. Doporučuji tedy zahájit jednání o případně slevě, určitě nevracet druhé straně celou částku, když plnění poskytnuto bylo, byť později.
Pokud vám druhá strana vyhrožuje Policií, tak jde skutečně pouze o výhrůžku, neboť žádný trestný čin jste nespáchali a policie nic šetřit nebude. Druhá strana má právo se max. obrátit na civilní soud a žádat právě výše uvedenou slevu z ceny či náhradu škody. Musel by ale prokázat, jaká škoda a v jaké výši mu způsobena opravdu byla.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odložení mediace z důvodu zaneprázdněnosti právníka, advokáta, právního zástupce

Čelím žalobě o vypořádání SJM od bývalé ženy (jsme rozvedeni 2012-2016), soud přikázal mediaci, kterou jsem navrhoval já a na 3 měsíce jednání odročil. Mediace proběhla minulý týden a byla také odročena, protože tam žalobkyně měla právního zástupce a já ne. Další schůzka byla naplánována na 4.5.16, ale můj právní zástupce je momentálně zaneprázdněn a může mě přijmout až později. Je dost pravděpodobné, že se poté, co budu mít právní zastoupení konečně domluvíme už v právní kanceláři žalobkyně.
Mohu touto cestou požádat o odpověď jak se korektně vyjádřit mediátorovi, že potřebuji více času na dohodnutí se se svým právním zástupcem na zastupování při další schůzce tak, aby se to neprojevilo negativně pro mojí osobu při dalším případném soudním jednání?
Jsem invalidní důchodce, pobírám invalidní důchod 8700 + výplatu z částečného zaměstnání 5400, - čistého a platím alimenty na dceru z prvního manželství dané rozsudkem 2500, - měsíčně. Pravděpodobně mám nárok na osvobození od soudního poplatku (absolutně nevím, jak se to zjišťuje a kdo mi řekne jestli mám nebo nemám). Mám v této sociální situaci nárok ještě na další pomoc jako konzultace, poradenství nebo cenově dostupnější právní zastupování atd. ? Na koho se mohu obrátit, aby mi o tom řekl víc a poradil mi, co v této situaci dělat?
Mohu při SJM výpočtu zohlednit i fakt, že mě při zhoršení zdravotního stavu - operace, invalidní důchod - finančně pomohla se splátkami hypotéky finančním darem moje rodina (peníze jsem dostal několikrát v hotovosti a vložil je na bankovní účet)?
Předem děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Mediátorovi jednoduše můžete napsat dopis či mail - pokud máte mailovou adresu, kde uvedete, že Váš právní zástupce Vás z důvodu vytíženosti může přijmout až po určitém datu a z tohoto důvodu žádáte o změnu termínu schůzky na pozdější datum.
Pokud jde o osvobození od soudního poplatku a bezplatné právní zastoupení, napište k soudu k uvedené spisové značce žádost o osvobození od SP a ustanovení právního zástupce, doložte výměru důchodu a výplatu ze zaměstnání, soud Vám pošle k vyplnění listinu, kde uvedete své majetkové poměry a na základě těchto informací soud rozhodne, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv. Při výpočtu částky k vypořádání SJM můžete samozřejmě zohlednit fakt, že jste hradil hypotéku výlučně z peněz, které jste získal darem. Toto tvrzení bude ovšem třeba prokázat - výpisy z účtu, svědecké výpovědi apod.

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Opatrovnictví peněz nezletilého - může matka koupit pračku nebo potřeby pro dítě?
- Peníze nezletilého z dědictví - může matka utratit za pračku, věci pro dítě?

Byl soudem určen opatrovník financí pro mého nezletilého syna. Opatrovníkem byl určen můj bratr.
Jelikož jsem v insolvenci nemůžu nakládat z financemi já.
Pozůstalost je ve výši 48.000,- z penzijního připojjištění. Jedná se o peníze po mém partnerovi a otci nezletilého syna.
V insolvenci budu ještě nadále 4 roky.
Můj dotaz zní, jestli můžu finance využít například na koupi nové pračky nebo lednice. A popřípadě jak to mám udělat.
Děkuji za odpovědˇ Jana

ODPOVĚĎ:
Jestliže byl Vašemu synovi ustanoven opatrovník, který se má starat o jeho finanční záležitosti, pak se synovými financemi – tedy i s jeho dědictvím – opravdu nakládat nemůžete. Toto právo nyní patří pouze jeho opatrovníkovi – Vašemu bratrovi.
Co se týče peněz, které jste po partnerovi zdědila přímo Vy, dle § 412, odst. 1, písm. b) insolvenčního zákona platí, že po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen „hodnoty získané dědictvím vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. “ Zděděnou částku tedy musíte předat insolvenčnímu správci jako mimořádnou splátku, nakoupit z této částky pračku či lednici tedy nelze.
Abyste získala peníze na nákup potřebných spotřebičů, můžete si zažádat o jednu z dávek pomoci v hmotné nouzi, která se nazývá mimořádná okamžitá pomoc. Tato dávka je mj. určena na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby. Výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí v kalendářním roce překročit 10násobek částky životního minima jednotlivce, tedy částku 34100 Kč/rok. Mimořádná okamžitá pomoc je ale nenárokovou dávkou – záleží na úřadu práce, jak Vaši žádost posoudí.

__

OBCHOD-ŽIVNOSTI, PODNIKÁNÍ
- Celodenní kroužek pro předškolní děti - forma podnikání
- Celodenní kroužek pro předškolní děti - stačí živnostenský list?
- Celodenní kroužek pro předškolní děti - stavební parametry: WC, pozemek se zahradou ad.

Náš spolek provozuje jazykový kroužek pro předškolní děti. Rádi bychom provoz rozšířili na celodenní, tj. každé dítě by trávilo v našem klubu celý jeden den (od 8:00-15:00, příp. 17:00), ostatní dny děti navštěvují klasické školky. Program je velmi podobný programu ve školce - tvoření, vycházka ven, svačina, oběd.
V současné době se mi jeví jako nejjednodušší cesta založit klub na základě živnostenského zákona.
Existuje ještě jiná právní možnost pro provoz, kde bychom nemuseli splňovat stavební předpisy, např. dětské záchody? Musí mít takový klub i pozemek nebo je přípustné chodit s dětmi na veřejná hřiště a do parků? Vzhledem k tomu, že by se nejednalo o klasickou školku s 5-denní docházkou (každé dítě bude v klubu 1x týdně) bych ráda znala 'minimální' variantu provozu.
Děkuji.
Andrea

ODPOVĚĎ:
Doporučuji Vám prostudovat stránky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde je detailně rozebrána problematika zájmového vzdělávání - odkaz http://www.msmt.cz/mladez/zajmove-vzdelavani-1.
Pod zájmové vzdělávání patří Váš záměr a požadavky na provoz zařízení pro děti předškolního věku řeší vyhláška č. 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých. Konkrétně je tam stanoveno, že klub musí mít pozemek s pevnou i travnatou plochou, šatny, toalety, … Bohužel žádná jiná možnost pro zájmovou činnost předškolních dětí není a je nutné se řídit touto vyhláškou.

__

RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Může otec požadovat předložení dokladů za utracené alimenty?
- Může otec požadovat předložení dokladů za utracené výživné?
- Výpočet výživného na manželku pečující o děti podle platu, mzdy, příjmu otce dětí
- Výpočet alimentů na manželku pečující o děti podle platu, mzdy, příjmu otce dětí

Měl bych dva dotazy ohledně výživného na děti a manželku. Lze nějakým právním způsobem "donutit" manželku aby mi dokladovala jak nakládá s penězi výživného pro děti?
Kolik peněz musí rozvedený manžel platit manželce na výživném? Manželka je na rodičovské a nyní platím 4500, - (ještě nerozvedený), dá se nějak spočítat kolik to bude po rozvodu?
V předchozím zaměstnání jsem měl dle pracovní smlouvy 42500, - hrubého, ale přičítaly se k tomu photovosti takže částka se měnila dle toho kolik týdnů pohotovosti jsem odsloužil. Takže třeba v 2/2015 = 34.723 a v 5/2015 = 42.036 čistého.
Pak jsem dal výpověď abych se přiblížil k dětem a hledal si místo v místě bydliště dětí. To se mi, ale stejně nepodařilo. 5 měsíců jsem na ÚP.
05/2016, ale nastupuji do nové práce kde budu mít podle smlouvy 48000, - hrubého.
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ
Z Vašeho dotazu není zcela jasné, zda platíte výživné pouze na děti (a na kolik dětí) nebo i výživné na manželku. Pokud se jedná o výživné pro manželku, po rozvodu manželství by na výživné měla nárok pouze tehdy, pokud by nebyla schopná se živit a tato její neschopnost se živit by měla svůj původ v manželství. Neschopností se živit, která má svůj původ v manželství, je myšlena například situace, kdy manželka nemůže pracovat, protože pečuje o malé děti.
Spíše předpokládám, že se jedná o výživné pro děti. Pokud se jedná o dvě děti, platíte na jedno dítě částku 2.500 Kč. To není nijak vysoké výživné, obzvlášť s přihlédnutím k výši Vašeho platu v předchozím a budoucím zaměstnání. Soud při určování výše výživného bere vždy v úvahu nejen oprávněné zájmy a potřeby dětí, ale také finanční situaci obou rodičů. Vzhledem k tomu, že Vaše manželka je nyní na rodičovské dovolené a pravděpodobně pobírá pouze rodičovský příspěvek (a případné další sociální dávky), její finanční situace je tedy velmi pravděpodobně podstatně horší než ta Vaše. Nepředpokládám, že by samotný rozvod měl na výši výživného nějaký zásadní vliv. Ke změně výše výživného ale může dojít tehdy, pokud by se změnila finanční situace některého z rodičů nebo pokud by došlo ke zvýšení nákladů spojených s výchovou a výživou dětí. Typickou situací, kdy ke zvýšení těchto nákladů dochází, je nástup dětí do školy a s ním spojené zvýšené náklady na školní pomůcky.
Co se týče dokládání toho, na co matka Vámi zaplacené výživné použije, žádný zákon jí neukládá povinnost schovávat si účtenky z nákupů a dokládat Vám, na co konkrétně peníze použila. Žádný právní nástroj, kterým byste ji donutil, aby Vám předkládala účty, tedy neexistuje. Pokud by ale děti například chodily špinavé, nedostatečně oblečené a nebyly by zajištěny jejich základní potřeby, byl by to důvod obrátit se v této záležitosti na soud.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zasazení stromů na hranici dvou lesů - jak daleko musí být stromu zasazeny aby neprorůstaly kořeny a nebyly přesahy větví
- Sázení stromů v lese - kolik cm od sebe
- Sázení stromů v lese - jak daleko od hranice pozemků, aby neprorůstaly a nebyl přesah větví?

Soused před nedávnem vysadil v bezprostřední blízkosti vlastnické hranice (cca 20-30cm) mezi lesními pozemky sazenice lesních dřevin (řada střídavě bor a modřín, vzdálenost v řadě cca 50cm). Na obou těchto pozemcích se nacházejí dospělé stromy vysazeny původními vlastníky před 60ti lety. Porosty byly původně vysazeny tak, aby v místě vlast. hranice byla ponechána mezera cca 1m na každé straně.
Jak jsem již předeslal, soused "využil"tuto přirozenou hranici a provedl tam svoji výsadbu.
Obávám se, že do budoucna bych mohl být omezen na svých právech, především tím, že sousedovy kořeny by mohly vyčerpat podzemní vláhu svými kořeny popř. větvemi zastínit v budoucnu moji novou výsadbu po obnovní těžbě.
Na první pohled je zřejmé, že tuto situaci spolehlivě řeší § 1017 nov. OZ, ten by však neměl obsahovat odst. 2. jež jeho použití v lese (a nejen v lese) vylučuje. Nabízí se otázka -jak tedy OZ řeší tuto situaci v lese nebo sadu? To jsou přece ty nejběžnější kolize.
Možná lze namítnout, že je tady taky k využití (podle mého názoru "barbarský") § 1016, podle kterého lze škodící a nebo jinou újmu působící přesahující větve nebo kořeny odstranit (čímž mladý strom zcela určitě "zmrzačíme"). Podle mého názoru, ještě než k tomuto zásahu dojde, bude třeba ze strany poškozeného souseda prokázat vznik škody nebo jiných obtíží (komu to mám prokazovat? ) a navíc bude muset nějaká "odborná instituce" rozhodnout zda škoda či obtíže převyšují zájem na nedotčeném zachování stromu.
Pokud tedy poškozovaný soused zahájí, byť šetrným způsobem a ve vhodné roční době, odstraňovat větve či kořeny sousedova stromu (v drtivé většině tak vlastník "dobrovolně" neučiní) může se tak dostat do značných problémů. Takže další nepoužitelné ustanovení. Hlavně, že jsem se dověděl, že jsem získal kořeny do svého vlastnictví.
Znáte prosím jiná zákonná ustanovení, výklad a nebo dokonce judikaturu, která by mi napomohla tuto situaci zvládnout?
Pro tentokrát už svoje dotazování ukončím, nicméně bych se později rád informoval, jak postupovat, v případě svévolného přemístění hraničních mezníků sousedem (pozemky v této lokalitě byly v roce 2003 úředně vytyčeny) a já mám důvodné podezření, že min. ve dvou případech došlo k přemístění.
V této záležitosti jsem již kontaktoval zodpovědného geometra, který toto vytyčování prováděl.
Předesílám, že se v případě mého souseda jedná o člověka poměrně jednoduchého a jakákoliv dohoda je předem vyloučena.
V případě potřeby Vám upřesním, kdo je oním sousedem a ve které lokalitě se předmět sporu nachází.
Děkuji Vám za pomoc.
Pavel

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ § 1017 občanského zákoníku:
Zakotvením nemožnosti použití § 1017/1 občanského zákoníku rovněž na případy, kdy se na sousedním pozemku nachází les, hodlal dle mého názoru zákonodárce vyjádřit zvláštní ochranu lesních porostů. § 1017/2 občanského zákoníku tudíž nepředstavuje chybu ani mezeru v zákoně, nýbrž je projevem zákonodárcovi vůle.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že pokud by bylo možné § 1017/1 občanského zákoníku aplikovat rovněž na lesní pozemky, mohlo by to mít za následek nežádoucí zřídnutí lesních porostů. Pokud totiž občanský zákoník stanoví pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m (kterých je v lesích drtivá většina) jako přípustnou vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m, bylo by možné ad absurdum dojít k závěru, že hranice lesních pozemků mohou být po každé straně lemovány třímetrovými pásy bez stromů (tzn. že les by byl křižován šestimetrovými nezalesněnými „pruhy“).
Dále je nezbytné zohlednit korekční podmínku, dle které je vlastník pozemku oprávněn domáhat se odstranění zasazených či vzrostlých stromů na sousedním pozemku pouze v případě, že k tomu má rozumný důvod. Takový důvod pak musí být rozumný z objektivního hlediska (nestačí tedy pouze nepodložená subjektivní obava).
Jsou-li ve Vašem případě ve vzdálenosti 1 m od hranice pozemků vysazeny 60-tileté (tedy dosti vzrostlé) stromy, lze předpokládat, že jejich kořenový systém podrůstá pod sousední pozemek, stejně jako jejich větve zasahují nad sousední pozemek. Vaše obava z možného budoucího vyčerpání vláhy či zastínění tak, dle mého názoru, není objektivně udržitelná. Je podstatou lesního porostu, že jednotlivé stromy mohou růst i značně blízko u sebe, přičemž jejich kořenový systém i větvoví jsou zpravidla navzájem propleteny.
Přestože tedy může být les vlastnicky rozdělen na mnoho pozemků, vyplývá z podstaty věci, že všechna občanskoprávní pravidla sousedských vztahů zde nemohou být aplikována (v opačném případě by totiž mohl les utrpět). Předpokládám, že právě ochrana lesních porostů byla hodnotou, kterou zákonodárce nadřadil ochraně vlastnického práva vlastníků lesních pozemků, když do občanského zákoníku zakotvil § 1017/2. Občanský zákoník cílí svým § 1017 zejména na sousedské vztahy „zahradního“ typu, tzn. že se aplikuje především v těch případech, kdy výsadbou stromu či jeho vzrůstem může být ovlivněn výkon vlastnického práva k sousední zahradě, rodinnému domu, rekreačnímu objektu apod. Charakter lesa, tedy místa s vysokou hustotou stromů, aplikaci tohoto ustanovení vylučuje.
2/ § 1016/2 občanského zákoníku:
Aplikace § 1016/2 občanského zákoníku není dle mého mínění v případě lesních pozemků možná, neboť odstraněním podrůstajících kořenů či přerůstajících větví by bezesporu došlo k poškození lesních stromů, což je činnost v lesích zakázaná (jak vyplývá z § 20/1 písm. d) lesního zákona). Poškozování lesních stromů může být kvalifikováno jako přestupek, za který hrozí pokuta do 15.000,- Kč.
Na tomto místě proto pouze stručně doplňuji, že existenci důvodů pro postup dle § 1016/2 občanského zákoníku není zapotřebí prokazovat žádnému orgánu či instituci. V tomto ohledu ponechává občanský zákoník vše na uvážení dotyčného souseda. Proti svévolnému odstraňování podrůstajících kořenů či přerůstajících větví (tedy proti takovému postupu, pro který nejsou dány podmínky dle § 1016 občanského zákoníku) se pak může dotčený vlastník bránit.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu poukazuji ještě na § 1013/1 občanského zákoníku, který je základním ustanovením pro regulaci sousedských vztahů. S ohledem na skutečnost, že toto ustanovení obsahuje korektiv „míry nepřiměřené místním poměrům“, je rovněž § 1013/1 občanského zákoníku na Váš případ prakticky nepoužitelný (odpovídá totiž zajisté místním poměrům, pokud lesní stromy stíní vedlejším lesním pozemkům).
3/ Postup dle lesního zákona:
V obecné rovině dle § 32/6 lesního zákona platí, že vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků.
Zajištění bezpečnosti majetku se věnuje § 22/1 lesního zákona, dle něhož jsou vlastníci nemovitostí povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky zabezpečeny před škodami způsobenými mimo jiné přesahem větví a kořenů či zastíněním. Tato opatření jsou vlastníci sousedních pozemků oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (tedy i na sousedních pozemcích, které nejsou jejich vlastnictvím). Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.
Shora zmíněné ustanovení lesního zákona se tedy na Váš případ teoreticky vztahuje, nutno však upozornit na účel tohoto ustanovení, kterým je ochrana nelesních pozemků, staveb a zařízení před škodami způsobenými sousedním lesem. Aplikovatelnost § 22/1 lesního zákona rovněž na vztah dvou sousedících lesních pozemků je tedy přinejmenším sporná.
V souvislosti s ne/použitelností § 22/1 lesního zákona na Váš případ Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (jako orgán státní správy lesů), do jehož pravomocí náleží i rozhodování o uložení opatření k zajištění bezpečnosti majetku před škodami, které by mohly být způsobeny padáním kamenů, sesouváním půdy, pádem stromů a lavinami z lesních pozemků, a o tom, kdo ponese náklady s tím spojené (§ 48/1 písm. h) lesního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVA, REKLAMACE
- Odstoupení od kupní smlouvy na zemědělský stroj - nevyhovující technický stav, lež od prodávajícího
- Uvedení v omyl kupujícího a odstoupení od kupní smlouvy na zemědělský stroj

Přes internet jsem oslovil dovozce zemědělské techniky agrodovoz.cz, pana Kolaříka, s poptávkou na starší sklízecí mlátičku (kombajn). Ten mi nabídl Claas Mercator 50, r. v. 1970. Pan Kolařík mi mailem i telefonicky garantoval slušný slav, stroj pravidelně servisovaný, udržovaný, garážovaný. Stroj jsem převzal (pověřená třetí osoba) 22.4.2016. Na místě jsem zjistil, že stav naprosto neodpovída, je to vrak. Do ruky se mi dostal dodací list od původního prodejce, který stroj označil jako zdroj náhradních dílů, tedy bez záruky. Rozhodl jsem se odstoupit od smlouvy.
Posílám tedy panu Kolaříkovi vyplněný vzorový formulář o výpovědi smlouvy + důvody výpovědi.
Chci se zeptat, zda mám čekat až mi vrátí peníze, jakým způsobem předat stroj (vyžaduje speciální přepravník) apod. Dále jak mám postupovat pokud nebude prodejce ochoten komunikovat.
Podotýkám, že nejsem podnikatel, pouze FO, stroj mám na hobby (záhumenkář).
Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Na Váš případ se vztahují ustanovení o odstoupení od smlouvy dle ust. § 1829 až 1837 občanského zákoníku a měl byste postupovat následovně.
1. odeslat prodejci doporučeně odstoupení od smlouvy a případně jej vyzvat ke sdělení, jak a kam mu máte zboží vrátit.
2. nejpozději do 14 dnů po odstoupení byste měl prodejci zboží vrátit, přičemž máte právo po něm požadovat i úhradu nákladů spojených s odesláním.
3. prodejce je povinen Vám vrátit peníze do 14 dnů po obdržení odstoupení, na druhou stranu není povinen Vám peníze vrátit dokud mu neprokážete, že jste zboží odeslal.
4 pokud prodejce nebude ochoten komunikovat, není to žádná překážka, odešlete mu odstoupení a následně stroj, pokud Vám peníze nevrátí, je třeba to ihned zažalovat u soudu, dnes (29.04.2016) to lze poměrně jednoduše a rychle prostřednictvím návrhu na elektronický platební rozkaz.

__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem výtahu bez zisku - je nutné vést účetnictví když není odvedena žádná daň?

Část spolumajitelů domu vlastní výtah, ostatní nájemníci domu platí těmto spoumajitelům poplatky. Kromě elektřiny a pravidelných kontrol, teď platíme (my - majitelé výtahu) i pozáruční opravy, výměnu oleje a jednou za rok účetního. Ten dokonce říkal, že pokud není zisk z pronájmu výtahu, tak by se učetnictví ani vést nemuselo, je to pravda? Není nějaká jiná možnost jak výtah provozovat jednodušeji prosím? Když jsme my 4 nájemci (co zainvestovali půdní byty a za to máme od města předplacený nájem) chtěli po městu výtah, nemělo peníze, takže jsme jej koupili my. Ostatní v domě jej ale také chtěli užívat (samozřejmě ale platit se jim moc nechce, neustále řeší, že oni jezdí jen do prvního patra apod.) Přitom ale to byli oni co výtah chtěli používat, my jsme jej původně chtěli jen pro nejvyšší patro. Prý si máme vzít penize co chybí z fondu oprav, což není možné, protože výtah městu nepatří. Jak by šel provozovat bez těchto dohadů a je tedy nutné vést učetnictví? Sdružení má na ten výtah vedený účet, kam se může kdokoliv podívat.
Děkuji Kamila

ODPOVĚĎ:
Na spolek (dříve občanské sdružení) se jako na právnickou osobu vztahuje zákon o účetnictví. Od roku 2016 se do zákona o účetnictví vrátil pojem "jednoduché účetnictví". To mohou vést spolky, které nejsou plátcem DPH, celkové příjmy za poslední účetní období nepřesáhly 3 000 000 Kč a hodnota majetku nepřesáhne 3 000 000 Kč. V jednoduchém účetnictví stačí vést peněžní deník (evidenci příjmů a výdajů, informace o stavu peněžních prostředků a evidenci průběžných položek), knihu pohledávek a závazků a pomocné knihy o ostatních složkách majetku.
Na jednoduché účetnictví může účetní jednotka přejít po uplynutí 5ti let, kdy vedla účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Spolek má povinnost vést účetnictví, ať je v zisku nebo ve ztrátě.
Co se týče přiznání k dani z příjmů právnických osob, tak spolek jako veřejně prospěšný poplatník nemusí podávat přiznání, pokud měl ve zdaňovacím období pouze příjmy, které nejsou předmětem daně (což jsou příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje vynaložené v souvislosti s prováděním této činnost jsou vyšší, tj. vznikne ztráta), příjmy osvobozené a příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

__

OBČAN-NÁJEMNÉ
- Zvýšení nájemného pronajímatelem (smlouva na dobu určitou) - může to udělat?
- Zvýšení nájmu pronajímatelem u nájemní smlouvy na dobu určitou - může to udělat?

Pronajímatel bytu nám chce zvýšit nájemné od června 2016. Smlouvu máme na dobu určitou (už druhým rokem) do prosince 2016. Ve smlouvě není ani zmínka o zvyšování nájmu, situace tedy smlouvou není nijak omezená. Jako důvod pronajímatel uvedl přizpůsobení se tržním cenám. Má pronajímatel na zvýšení nájemného z tohoto důvodu právo? Děkuji, Miloslava.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2249 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
Postup pro stanovení srovnatelného nájemného je upraven v nařízení vlády č. 453/2013 Sb.
Podle § 2249 odst. 3 občanského zákoníku platí, že souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
Z výše uvedeného vyplývá, že z důvodu dorovnání nájemného do výše srovnatelného nájemného, je přípustné. Pro takové jednostranné navýšení nájemného však musí být splněny všechny výše uvedené podmínky (např. doložení podmínek zvýšení nájemného - pronajímatel by měl prokázat konrkétní výši nájemného).

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Podání odporu proti směnečnému platebnímu rozkazu - formální nedostatky směnky a chybějící směnečná smlouva

Finanční půjčka 15.000,-na střední opravu a nákup náhradních dílů na osobní automobil zajištěna prodejem nemovitosti (stavební pozemek) a kromě toho také Směnkou majitelem realitní kanceláři "Bydlete s námi" v Mostě, Pavel Mleziva. Po třech letech k dni 30.6.2014 exkluzivní zprostředkovatelská smlouva s realitní kanceláří ukončena. Současně se snižováním ceny nemovitosti nabídnuty měsíční splátky - odmítnuto s požadavkem jednorázového splacení, tudíž podáno na manželku, jako vlastníka nemovitosti směnečný platební rozkaz č. j. Cm440/2014 ze 7.7.2015 podaný KS v UL. Manželka donucena okolnostmi a půjčeni ze strany příbuzných zaplatila 17.7.2015 částku 25.837 Kč do rukou majitele "Návrh na podání žaloby na odškodnění":
- konání řízení u věcně a místně příslušného soudu, porušení zákona 99/196 Sb.
- námitka promlčení, neúplnosti a neplatnosti směnky-chybí smlouva o vyplnění směnky, není uvedeno datum splatnosti a bez kvitanční doložky- porušení zák 191/1950 - směnečný zákon
- podání žaloby na odškodnění dle NOZ 89/2012 za újmu na zdraví (jsme starobní důchodci r. nar. 1947/1950), vyvolání stresů v rodině, spol. újma v místě bydliště ve výši 125.000 Kč.
Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem popisu situace není bohužel obsažen žádný dotaz. Z tohoto důvodu omezím svou odpověď toliko na stručnou reakci na Vámi zmiňovanou žalobu na náhradu škody.
Není zřejmé, zda byla tato žaloba již podána či nikoli. V každém případě připomínám, že veškerá žalobní tvrzení musí být vždy řádně prokázána. Co se týče odpovědnosti za škodu (újmu na zdraví apod.), musí být splněny v zásadě tři podmínky:
- protiprávnost (z dotazu není jasné, zda se žalovaný svým počínáním vůbec dopustil protiprávního jednání),
- škodlivý následek (který v dotazu zmiňujete, a který musí být přesně specifikován a vyčíslen) ;
- vztah příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodlivým následkem (v tomto ohledu může být velmi obtížné, až nemožné, prokázat, že zhoršení Vašeho zdravotního stavu bylo způsobeno právě počínáním žalovaného).
Pro provedení důkladnější právní analýzy Vašeho případu je nicméně nutné, abyste svůj dotaz upřesnil a formuloval konkrétní otázky.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování kočkami sousedů - fekálie na zahrádce, zahradě
- Obtěžování kočkami sousedů - kočky si dělají WC na zahrádce

Postavili jsme rodinný dům na vesnici a sousedi chovají doma 3 a více koček.
Nyní upravujeme okolí domu okrasnou i užitkovou výsadbou. Tyto kočky si na tomto pozemku dělají toaletu a to i mezi bylinkami určenými do kuchyně. Navíc není zrovna příjemné při práci narážet na jejich fekálie, rozhrabaváním ničí naší práci a potažmo i nakoupené rostliny za nemalé peníze. Ani nedomýšlíme na důsledky roznášení parazitů a možnost nákazy malých dětí. Dále se již i několikrát stalo, že při práci na zahradě máme otevřené dveře na terasu a kočky jdou i do domu. Na terase nemůžeme nechat ani rozložené sezení s polstry.
Sousedku jsem několikrát na toto upozorníla a žádala ať předloží svým mazlíčků pískové toalety v okolí jejich domu. Odpovědí je, že jsme na vesnici.
Nemáme nic proti domácím mazlíčkům, ale toto nás obtěžuje.
Prosím, poraďte jak tuto situaci elegantně řešit. Přeci jenom jde o sousedské vztahy, ale rozhodně se nechceme, díky bezohlednému chování sousedů, této situaci přizpůsobovat. Elektronický plašič nepomáhá.
Děkuji, Dagmar.

ODPOVĚĎ:
Sousedka má povinnost zdržet se jakýchkoliv zásahů do Vašich vlastnických práv. Ačkoliv je to těžké, je její povinností zabránit kočkám vstupu na Váš pozemek. To, že žijete na vesnici není argument. Pokud ústní urgence nepomáhají, vyzvěte ji písemně a pohrozte, že v případě, že nebude na Vaši urgenci adekvátně reagovat, obrátíte se na příslušný obecní úřad. Tam můžete požadovat jeho zásah ve Váš prospěch. Po sousedce si rovněž můžete nárokovat náhradu škody v případě, že kočky něco vyvedou. Tuto náhradu však budete muset uplatnit, pakliže nedojde k dobrovolnému uhrazení, až soudně. Chápu Vaši situace, avšak zdržte se případných fyzických zásahů vůči kočkám, dostali byste se rovněž do rozporu se zákonem.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na výživné a náklady spojené s těhotenstvím a porodem
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - výživné pro těhotnou ženu
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na výživné na matku po porodu
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na alimenty a náklady spojené s těhotenstvím a porodem
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - alimenty pro těhotnou ženu
- Otec dítěte opustil těhotnou ženu - nárok na alimenty na matku po porodu

Jsem na konci 4. měsíce těhotenství a přítel mě beze slova opustil. Pokud na tom budu trvat, souhlasí s určením otcovství před matrikou, aby byl zapsán v RL dítěte. Jak mám prosím postupovat dál? Četla jsem, že mám nárok na alimenty na dítě, na jednorázové uhrazení části nákladů spojené s těhotenstvím a porodem a také výživné na sebe po dobu dvou let od narození dítěte. Jak postupovat dál? Bydlím v obecním bytě, práci mám, ale jak odejdu na mateřskou dovolenou, bude to samozřejmě s financemi velice těžké pro mě. Kdy je tedy vhodná doba vše řešit a jakým způsobem? Děkuji, Karolina.

ODPOVĚĎ:
Jestliže otec dítěte se svým otcovstvím souhlasí, můžete společně učinit tzv. souhlasné prohlášení o otcovství. Prohlášení je zapotřebí učinit osobně před soudem nebo matričním úřadem v místě narození dítěte. Na základě tohoto souhlasného prohlášení bude otec dítěte zapsán do jeho rodného listu. Pokud by si to otec rozmyslel a souhlasné prohlášení by odmítal učinit, musela byste podat k okresnímu soudu v místě bydliště domnělého otce návrh na určení otcovství. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Soud by pak nařídil provedení testů DNA a na základě jejich výsledků by rozhodl o otcovství.
Podle § 920 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Po narození dítěte máte samozřejmě právo žádat po otci dítěte také výživné pro dítě. Nejlepší by bylo se na výši obou výživných (pro Vás i dítě) s otcem dítěte dohodnout a tuto dohodu sepsat písemně. Ústní dohoda je sice také platná, ale její existence se – například v případě následného soudního řízení – obtížně prokazuje a závazky z ústní dohody jsou velmi obtížně vymahatelné.
Pokud by dohoda nebyla možná, budete muset podat k okresnímu soudu návrh na určení výše výživného. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. Návrh na určení výživného neprovdané matce je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dítěte, návrh na určení výživného pro nezletilé dítě je třeba podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte. Za podání těchto návrhů se neplatí žádný soudní poplatek.

__

OBČAN-DLUHY
- Dlužník pracující legálně v cizině - jak vymáhat dluh?
- Dlužník pracující legálně v zahraničí - jak vymáhat dluh?
- Vymáhání dluhu po dlužníkovi žijícím a pracujícím legálně v zahraničí
OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na plat dlužníka v zahraničí

08/2014 jsem půjčil na směnku známé 20 tis. kč, se splatností na 3 měsíce, do dnešní doby mi to nevrátila, stále jsme v komunikaci a vždy navrhne termín, kdy mi to splatí, ale ke schůzce nedojde. Pak měla ještě na smlouvu o pronájmu půjčený vůz, v období 06/2015-10/2015, s nájmem 7000, - měsíčně. Zaplatila jednu splátku pak už nikoliv. Vůz mi vrátila. nyní mi dluží celkem cca 42 tisíc. Kč. Pracuje ve Švýcarsku legálně. Je možné žalobou k soudu či exekucí docílit srážky na její plat v cizině? Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Nejsem odborníkem na právo s mezinárodním prvkem, ale domnívám se, že ano. Ovšem bude to velmi těžké. Doporučovala bych obrátit se na soud přímo ve Švýcarsku a vést řízení tam. Neznám Švýcarský právní řád, ale předpokládám, že v České republice budou specializované právnické kanceláře, jejichž služeb bych Vám v tomto případě doporučovala využít. Ještě je možnost, pokud má Vaše dlužnice nějaký majetek v Čechách, obrátit se na soudy v tuzemsku. Pokud ale nic nevlastní (cokoliv, co by se dalo zpeněžit a uspokojit tak Vaši pohledávku), pak se jedná o prakticky zbytečný spor.

__

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce na majitele nemovitosti - změna majitele nemovitosti nebyla zapsána v katastru nemovitostí
- Exekuce na majitele nemovitosti - majitel nebyl v katastru nemovitostí změněn

09/2013, jsem se rozvedla. Majetkové vztahy máme vyrovnané až na chatu. Kupní smlouva na chatu je napsaná na bývalého manžela, který ji nezapsal do katastru nemovitostí. Pozemek chaty patří Osadě XY, není zapsán v označení nemovitostí pro zápis vlastnictví do katastru nemovitostí. Chata je v exekuci, bývalý manžel nadělal dluhy. Nelze ho dovést k vyřešení, nekomunikuje, nic neřeší. Já o ni nemám zájem, ale chci se zeptat, jestli já nebo mé již zletilé děti, nebudeme mít do budoucna nějaké problémy. Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
Zdravím Vás, až se v dražbě chata prodá, z jejího výtěžku bude uspokojena exekučně vymáhaná pohledávka a věc by se již měla řešit zejména proti Vašemu bývalému manželovi, neboť on je povinný. Vaše děti by problémy v souvislosti s touto exekucí neměly mít vůbec, neboť ony nejsou povinnými.
Ve Vašem případě hodně záleží i na tom, kdy Váš bývalý manžel ony dluhy "nadělal". Pokud tomu tak bylo až po rozvodu manželství, problémy s exekucí či exekucemi manžela by se Vás již týkat neměli. Problémy byste však mohla mít v případě, že by manželovi dluhy vznikly za trvání manželství, tedy do právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Pokud by Váš manžel nepracoval, neměl účet a neměl by z čeho platit exekuce, tak není vyloučeno, aby exekutor tyto dluhy, vymáhal i po Vás, jakožto po manželce povinného v té době. V tomto případě by bylo nutné podat k exekutorovi návrh na částečné zastavení exekuce v souladu s ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. K tomuto návrh by bylo nutné přiložit úředně ověřenou kopii rozsudku o rozvodu manželství a dále i dohodu o vypořádání SJM s Vašimi úředně ověřenými podpisy, nebo schválenou soudem. Pokud byste o těchto dluzích neměla ani tušení je možné rovněž argumentovat i nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 1/14 ze dne 31.3.2015 a počkat jak danou věc exekutor posoudí.

__

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství provdanou matkou - jak zapsat biologického otce do rodného listu?
- Provdaná žena a dítě s jiným mužem - jak zapsat otcovství biologickému otci dítěte?
- Popření otcovství matkou dítěte - provdaná žena má nemanželské dítě s mužem, který není její manžel

Dobrý den,
jsem vdaná od 09/2009. Vydrželo nám to 2 roky a rozešli jsme se. S manželem děti nemám, ani žádný společný majetek. 06/2014 se mi narodil syn. Chci v RL mít biologickeho otce a nikoliv manžela a chci se rozvést. Jak co nejrychleji vyřešit mou situaci? Manžel si nevyzvedává poštu, nepracuje (dle jeho slov bude už "makat" pouze na černo kvůli dluhům) mě jeho exekuce postihly zděděné nemovitosti. Nevím kde ho najít. O mém vztahu i synovi ale ví. Mám nejdříve požádat o popření otcovství? Nebo rozvod? Nemáme penize na právníka a netuším jak můj problém vyřešit co nejrychleji. Děkuji, Romana.

ODPOVĚĎ:
Podle § 789 zákona č. 89/2012 Sb. , nový občanský zákoník, platí, že matka může do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Toto ustanovení platí obdobně pro popření otcovství manželem. Podle § 785 může manžel popřít své otcovství nejdéle do šesti let věku dítěte. Svou lhůtu k popření otcovství dítěte jste tedy bohužel promeškala. Určitou naději dává ještě § 792, který říká, že: „Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. “ Můžete se tedy pokusit žalobu ohledně popření otcovství k soudu podat a požádat soud o prominutí popěrné lhůty. Bude záležet na soudu, jak celou záležitost posoudí. Žalobu na popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho manžela. Pokud nevíte, kde se Váš manžel zdržuje a nepodaří se Vám to zjistit, podejte žalobu k soudu v místě jeho posledního bydliště, které je Vám známé, a do návrhu uveďte, že nevíte, kde se manžel momentálně zdržuje. Pokud se soudu nepodaří manžela najít, ustanoví mu opatrovníka, který jej bude u soudu zastupovat. Jestliže soud Vaší žádosti o prominutí uplynutí popěrné lhůty nevyhoví, budete se muset pokusit manžela najít a požádat ho, aby žalobu na popření otcovství podal on sám.
Jestliže se chcete s manželem rozvést, můžete rozvod začít řešit souběžně s popřením otcovství. Nejjednodušším řešením by bylo s manželem se na rozvodu dohodnout – jednalo by se o tzv. nesporný rozvod. Nesporný rozvod může proběhnout tehdy, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí a k návrhu na rozvod manželství se připojí i druhý z manželů. Opět by tedy bylo zapotřebí vyhledat Vašeho manžela a na rozvodu se s ním dohodnout. Vzhledem k tomu, že nemáte děti, k nespornému rozvodu by pak stačilo doložit písemnou dohodu s úředně ověřenými podpisy upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu.
Pokud si z finančních důvodů nemůžete dovolit využít právní služby, doporučuji se obrátit na Českou advokátní komoru, která nabízí i bezplatné právní služby. Více informací o těchto službách najdete zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení částky do fondu oprav SVJ - jak se může bránit člen SVJ?
- Může člen SVJ odmítnout zvýšení částky do fondu oprav FO domu SVJ?
- Navýšení platby do fondu oprav FO domu SVJ - může to člen SVJ odmítnout?

Platím fond oprav na můj byt 837 Kč od 5/2011. 10/2015 si ostatní vlastníci podepsali na nějaký papír, že budou platit o 100% víc. Nikdo mě o tom neinformoval. Souhlasili všichni kromě mě. Na větší platbu finance nemám, takže s tím nesouhlasím. Žádnou smlouvu od počátku koupi bytu ohledně fondu podepsanou nemáme. Musím tedy platit větší zálohu? Nebo to není povinné.
Děkuji, Michaela.

ODPOVĚĎ:
Podle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku (zde náleží i příspěvek na opravy) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Vlastník jednotky dále platí příspěvky na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti.
Vlastník jednotky dále zálohově platí náklady na služby spojené s užíváním bytu.
Podle § 1208 písm. d) občanského zákoníku platí, že rozhodování o celkové výši příspěvků na správu domu, rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu náleží do působnosti shromáždění.
Shromáždění by mělo vždy rozhodnout o celkové výši příspěvku na správu domu a pozemku, který bude posléze placen všemi vlastníky jednotek podle výše podílu na společných částech.
Rozhodnutí, které shromáždění přijme, jsou závazná pro vlastníky jednotek.
Pokud tedy shromáždění rozhodlo o zvýšení příspěvků na správu domu a pozemku, pak je toto rozhodnutí závazné i pro Vás, a to i tehdy, pokud jste hlasovala proti němu.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Ústní zrušení smlouvy o reklamě - poskytovatel ústní zrušení ignoruje a požaduje uzavření smlouvy
- Zrušená objednávka bez písemného potvrzení - jak dokázat zrušení objednávky?

12/2015 jsem podepsala objednávku na reklamu při promítání na letním kině (07-08/2016). V objednávce byla uvedená poznámka, že do konce 01/2016 lze od objednávky bez storno poplatků odstoupit. Jinak v 04/2016 bude podepsaná řádná smlouva. 01/2016 ústně objednávka zrušena (nikde v ní není psané, že to musí být udělané písemně). I přes to mi teď přišla smlouva k podepsání. Paní, s kterou byla uzavřena i zrušena objednávka ve firmě už nedělá. Pan majitel mi nevěří a chce po mně podepsat smlouvu, jinak vyhrožuje soudem. Můžete mi poradit, jak teď postupovat? Děkuji, Daniela.

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, máte sice pravdu, že pokud ve smlouvě nebylo, že objednávka musí být zrušena písemně, tak tomu tak být nemusí, ale dostala jste se tím do důkazní nouze. Pokud se Vám jakkoliv nepodaří prokázat skutečnost, že jste objednávku rušila, pak má druhá strana nárok po Vás požadovat slíbené plnění a domáhat se svého práva i soudně.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Vliv majetkového vyrovnání při rozvodu na dluhy a exekuční vymáhání dluhů vzniklých v manželství

Jsem rozvedená, ale manžel jako OSVČ, během manželství nadělal spoustu dluhů, soukromé půjčky, dluhy na OSSZ, VZP. V majetkovém vyrovnání máme uvedeno, že nemáme žádné společné pohledávky a závazky spadající do SJM. Chci se informovat, nehrozí-li mně do budoucna vymáhání dluhů po mně. Má tu stále trvalé bydliště.
Matka chce na mě nechat přepsat nemovitost, ale já mám obavy z manželových dluhů. Děkuji, Petra.

ODPOVĚĎ:
U majetkového vyrovnání mezi dvěma osobami se to má tak, že tento dokument je z pravidla závazný jenom mezi těmi, kterých se to týká a nikoliv vůči třetím osobám, tedy vůči věřitelům. Klidně se Vám tedy může stát, že se na Vás obrátí některý z věřitelů manžela a bude žádat proplacení dluhu, který vznikl za trvání manželství. Je otázka, zda-li takový dluh do společného jmění bude spadat, ale ta možnost zde je. Těžko Vám poradit, pokud neznáte rozsah manželových dluhů, raději bych v tuto chvíli s převodem nemovitosti posečkala. Obecná promlčecí doba činí 3 roky, u uznaných dluhů či u pohledávek vzniklých na základě soudního rozhodnutí 10 let.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Nadměrný hluk z vířivky v bytě bytového domu - jak se bránit?
- Hluk vířivky v bytě bytového domu - jak se mohou bránit sousedi?

Mám byt v osobním vlastnictví. Většinovým vlastníkem domu je SBD. Byt nade mnou, tj. ve 3.
patře bytového domu 26 let starého, je nyní nově v osobním vlastnictví. Byl rekonstruován, připojen k sousednímu bytu vybouráním průchodu. Při rekonstrukci bylo odstraněno původní vybavení kuchyně a do prostoru kuchyně a obýváku instalována velkokapacitní vířivka, která váží 260 kg, pojme 1000 l vody a je pro 6 osob. Soused nemá kladné statické posouzení, vířivka při provozu nadměrně hlučí. SBD zaslalo majiteli bytu dopis, že mu zakazují provoz vířivky, neboť nadměrně zatěžuje panely a ohrožuje sousední byty. Při kontrole z SBD byla vířivka plná vody, soused jí nadále bez příslušných povolení (tj. správce domu a statického kladného vyjádření) používá. Strop mi zatím nepraská, jde mi hlavně o nadměrný hluk, který je dle mého názoru nad zvyklosti v daném domě. Jak mám dále postupovat a jak se mohu bránit? Děkuji, Irena.

ODPOVĚĎ:
Je dobré, že za Vámi bytové družstvo stojí. Zkuste zajít na družstvo a poradit se na společném postupu. Ačkoliv soused není členem bytové družstva, zákony na něj rovněž doléhají. Jedním ze základních principů je, že jeho právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. V tomto případě Vaše. Soused nemá právo Vás obtěžovat nadměrným hlukem a tím Vám znemožňovat pokojný výkon vlastnických práv. Ještě větší problém je ale skutečnost, že se soused neobtěžoval se statikou v případě umístění vířivky. Soused tím de facto ohrožuje život a zdraví osob žijících v domě. Zkuste společně s družstvem souseda písemně vyzvat k upuštění od užívání vířivky, tentokrát mu ale pohrozte soudním řízením za předpokladu, že tak neučiní. Pokud i tak bude Vaši výzvu ignorovat, obraťte se na soud. Zde můžete žádat rovněž vydání předběžného opatření, v tomto případě patrně zajištění věci, aby se soused opravdu vzdal užívání vířivky a neohrožoval ostatní, než soud rozhodně v meritu věci. Po sousedovi pak můžete žádat uhrazení soudních výloh a případně škodu, kterou Vám svým zásahem způsobil.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Rozdělení pozemku se stavbou - postup, návod, informace
- Rozdělení domu s více byty z ideálního spoluvlastnictví na vlastnické podíly - postup, návod, informace
- Předkupní právo na nemovitost rozdělenou ze spoluvlastnictví na vlastnické podíly

Vlastníme v ideální polovině dvougaráž na jedné parcele. Fyzicky se jedná o dvě samostatně stojící garáže. Dvougaráž chceme rozdělit včetně pozemku pod a zapsat jako dvě stavby a dva samostatné pozemky, každá s jedním vlastníkem. Současně rozdělujeme i sousedící dům rovněž v ideální polovině na bytové jednotky. K rozděleným garážím bychom chtěli zapsat předkupní právo v pořadí:
1. je osoba kupující současně s garáží i bytovou jednotku v domě,
2. v pořadí jsou ostatní majitelé jednotek v domě, jejichž pořadí určuje prodávající. Právo by bylo trvalé, přenosné na další majitele.
Je možné něco takového zřídit? Děkuji.
Karel

ODPOVĚĎ:
Ano, nový občanský zákoník s takovou variantou předkupního práva počítá a lze ho takto zřídit. Je třeba to ošetřit smluvně, a to buď v kupní smlouvě jako tzv. vedlejší ujednání, nebo může být uzavřena i samostatně smlouva o předkupním právu. Předkupník pak nabývá předkupní právo k nemovité věci jako právo věcné až jeho zápisem do katastru nemovitostí.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Úrok z kauce nájmu od pronajímatele - kolik %?
- Poškození staré pracovní desky škrábancem v pronajatém nájemním bytě - je adekvátní zakoupení celé nové pracovní desky?
- Škrábanec kuchyňské linky (pracovní desky) - má pronajímatel právo požadovat novou celou pracovní desku?

Pronajatý byt, mnou způsobená škoda - škrábanec pracovní desky kuchyňské linky. Cca 1 cm jsem pro uhrazení škody ale přijde mi trochu nekorektní, abych hradil výměnu celé pracovní desky v plné výši, hlavně z důvodu že linka má už 7-8 let.
Jak postupovat, a jaké je správné řešení věci.
Majitel bytu měl ke kauci kterou jsem zaplatil, vrátit i s úrokem za který banky běžně půjčují peníze. Kolik % je úrok z kauce nájmu?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Podle § 2293 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.
Z výše uvedeného vyplývá, že se nepřihlíží k běžnému opotřebení, které vzniká při běžném užívání, nebo k vadám, které je povinen odstraňovat pronajímatel. Pakliže jsou v bytě přítomny jen tyto vady, nic nebrání tomu, aby v případě, že nájemce byt s těmito vadami odevzdává, bylo jeho odevzdání bytu považováno za řádné.
Bude záležet na konkrétních okolnostech případu, zda je daný škrábanec vadou, která vznikla při běžném opotřebení či nikoliv. Je nutné vzít v úvahu to, jak škrábanec vznikl a účel k jakému slouží poškozená věc. Domnívám se, že pracovní deska v kuchyni slouží k přípravě jídel. Pokud však škrábanec vznikl nešetrným zacházením, pak nelze vyloučit případnou náhradu škody.
Domnívám se, že výměna celé pracovní desky kuchyňské linky kvůli jednomu škrábanci je nepřiměřená, neboť v konečném důsledku by se pronajímatel obohatil, neboť díky nepatrné škodě by získal novou pracovní desku kuchyňské linky.
Nyní k jistotě. Pokud nebyla ujednána výše tohoto úroku, pak nájemci náleží úrok ve výši požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
Nemohu odpovědět na otázku, jaká je výše tohoto úroku. Za účelem zjištění výše úroků budete muset provést malý "průzkum trhu" s úvěry od bank v místě uzavření smlouvy.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přetěžování zaměstnanců zaměstnavatelem - jak se bránit?
- Propouštění zaměstnanců a rozdělení práce mezi ostatní zaměstnance - je to v pořádku?
- Který úřad vyhodnotí únosnost pracovních podmínek zaměstnance?
- Přidání práce bez zvýšení mzdy, platu - je to v pořádku?
- Navýšení objemu práce bez zvýšení platu, mzdy - je to v pořádku?

Zaměstnavatel neustále snižuje stav pracovnic účtárny přirozeným úbytkem (odchod do důchodu). Práce je vždy rozdělena mezi zbývající účetní, ale situace už je neúnosná neboť neustále narůstá objem práce (bez zvýšení smluvní mzdy). V případě nemoci nebo čerpání dovolené se nedá objem práce už vůbec zvládat. Po upozornění nadřízené na tyto skutečnosti nám je sděleno, že jsme přecitlivělé a jsme hned dotazovány na to kolik máme přesčasů, když je to tedy tak neúnosné.
Abychom nemusely práci "dohánět" v přesčasových hodinách pracujeme pouze s přestávkou na oběd v tempu, které se ale nedá dlouhodobě zvládat.
Argument s přesčasy se totiž používá i opačně, tj. máte moc přesčasů = jste neschopné zvládat pracovní náplň.
Kde je hranice toho kolik práce je schopna zvládnout jedna účetní? Nechci zvýšit mzdu, chci v normálním pracovním tempu v klidu bez neustálého stresu a tlaku normálně pracovat.
Jak se dá posoudit zda je únosné a zvládnutelné množství agendy přidělené v náplni práce jednotlivé účetní?
Děkuji za odpověď Milena

ODPOVĚĎ:
Posoudit, jaké množství práce je pro daného zaměstnance ještě zvládnutelné, a jaké již nikoliv je velmi složité. Při posuzování hraje roli mnoho faktorů, jedním z nich je i osoba samotného zaměstnance (co jeden bez problémů zvládne, druhý nemusí – myšleno v obecné rovině). Pokud však všichni zaměstnanci si na neúnosné množství práce stěžují, je to signál, že by na straně zaměstnavatele mohla být chyba. Jednou z povinností a zároveň i právem zaměstnavatele je určit množství požadované práce a pracovní tempo. To je však nutné určit s ohledem na fyziologické a neuropsychické potřeby zaměstnance a také předpisy o bezpečnosti práce.
V daném případě bych Vám doporučila se písemně obrátit na zaměstnavatele s Vašimi požadavky. Lze napsat i hromadný dopis a požadovat po zaměstnavateli písemně jeho stanovisko a řešení. Pokud odpověď zaměstnavatele pro Vás nebude přijatelná, pak je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce s podnětem k šetření.