Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Důchodce nevystačí s důchodem a příspěvkem - na jaké dávky a podporu má nárok?
- Důchodce ve hmotné nouzi - na jaké dávky a podporu má nárok a kam podat žádost?

Můj důchod 5521 Kč, nájem 7000 Kč Praha východ, příspěvek Úřadu práce 3074 Kč, zbývá mi 1595 Kč na ostatní.
Na úřadě mě řekli, že podle tabulek nemám na víc nárok. Na Sociálním úřadě: "podejte si žádost, ale příspěvek nedostanete."
Mám podle zákona ještě právo na nějaký další nebo vyšší příspěvek a kam se obrátit?
Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že příspěvkem, který v dotazu zmiňujete, máte na mysli příspěvek na bydlení. Úřad práce se při jeho výpočtu musí řídit zákonem o státní sociální podpoře, takže pokud Vám byl příspěvek přiznán ve Vámi uvedené výši, pak asi opravdu nemáte na vyšší příspěvek nárok.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?
- Nahlas puštěné rádio, televize u sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?

Rušící soused si v zahradě rodinného domu pouští denně od rána do 22. hodiny velmi nahlas rádio. Mnoho sousedů si již na toto stěžovalo a i písemně žádalo souseda, ať tuto hudbu alespoň ztiší. On však nikdy na toto nepřistoupil, protože tvrdí, že do 22. hodiny si může pouštět hudbu tak hlasitě, jak jen bude chtít.
Prosím, máme nějakou šanci uspět? Co všechno můžeme pro to udělat? Velmi Vám děkuji za všechny občany předem za kladné vyřízení mé žádosti, Jaroslav.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
a vnitřní i venkovní hluk se vztahují hygienické limity stanovené nařízením vlády. Podle těch nesmí vnitřní hluk v obytných místnostech přesáhnout v době od 6:00 do 22:00 (denní hluk) 40 decibelů a v době od 22:00 do 6:00 (noční hluk) 30 dB. Hluk z hudby, zpěvu a řeči má dokonce speciální limit 35 dB ve dne a 25 dB v noci. Pro venkovní hluk je stanoven limit o něco vyšší, přesněji 50 dB ve dne a 40 dB v noci. V případě podezření, že jsou tyto limity překročeny, je možné se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici s žádostí o změření hluku. Pokud hygienická stanice této žádosti nevyhoví, můžete si hluk nechat změřit u autorizované osoby i na vlastní náklady. Je-li zjištěno, že limit pro hluk byl překročen, měla by hygienická stanice zasáhnout a vymáhat na původci snížení zátěže na únosnou míru.
Kromě krajské hygienické stanice se lze obrátit také na obecní úřad se stížností na narušení pokojného stavu. Ten je kompetentní vydat nařízení, aby byl obnoven stav předchozí – tedy než někdo začal klid v sousedství narušovat. Obtížná však bude vymahatelnost tohoto nařízení. Dále může hlukem obtěžovaný soused podat tzv. sousedskou žalobu k soudu. Soudní cesta však může být velmi zdlouhavá a s nejistým výsledkem. Samozřejmě, že Vaše kroky budou účinnější, když je budete dělat ve větším počtu, když tuto záležitost budete řešit ve shodě s ostatními sousedy.
S pozdravem

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod pro dítě a snížení invalidního důchodu rodiče - je to v pořádku?
- Snížení invadlidního důchodu rodiče z důvodu sirotčího důchodu dítěte - je to v pořádku?

Jsem v ČID 1. stupně ve výši 5.019Kč v únoru 2015 mi náhle zemřel manžel se kterým mám 15letou dceru.
OSSZ mi dala na dceru sirotčí důchod 6387Kč a můj částečný invalidní důchod ČID mi snížila na 1.310 Kč. Bylo mi vysvětleno že nemohu pobírat dva důchody. Mám za to, že sirotčí důchod je nárokem nezaopatřeného dítěte a neměl by se tak započítávat k mému částečnému invalidnímu důchodu, pletu se?
V únoru 2015 jsem se nervově zhroutila a doposud nejsem schopna pracovat. Jsem vedena na ÚP.

ODPOVĚĎ:
Problémem je skutečnost, že Vaše dcera je dosud nezletilá a tudíž nemůže být příjemcem sirotčího důchodu. Je to obdobná situace jako u výživného nebo přídavku na dítě. Tyto příjmy jsou až do dosažení zletilosti dítěte vypláceny rodičům (a nikoliv dítěti), přestože jsou určeny na úhradu potřeb dítěte.
Vzhledem k tomu, že Vaše dcera ještě není zletilá, jste tedy za příjemce sirotčího důchodu považována Vy, a proto u Vás dochází k souběhu dvou důchodů. Podle zákona o důchodovém pojištění pak platí, že v případě souběhu invalidního a sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z nižšího důchodu se vyplácí pouze polovina procentní výměry. Proto okresní správa rozhodla o snížení invalidního důchodu, který byl nižší, na Vámi uvedenou částku.
Až dcera dosáhne zletilosti, měl by být sirotčí důchod vyplácen přímo jí, a pak by mohlo dojít k opětovnému navýšení Vašeho invalidního důchodu.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pouštění instruktážních videí v obchodě a autorské právo
- Instruktážní videa v obchodě a autorské právo

Chceme si s kamarádkou otevřít sexshop se specifickým zaměřením a pro klienty mít kabinky, kde budou mít možnost shlédnout instruktážní videa (volně ke shlédnutí na internetu), která bychom jim tam pouštěly. Na koho je potřeba se prosím obrátit, co se týče poplatků, abychom později neměly nějaké licenční, koncesionářské či jiné problémy? Děkuji za odpověď. M.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 2/1 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorským dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
V kontextu Vašeho dotazu je otázkou, zda lze instruktážní video, týkající se erotické pomůcky, vůbec považovat za autorské dílo, tzn. zda se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, vtělený v tomto případě do audiovizuálního díla. Z důvodu nutné opatrnosti (tzn. jako prevence eventuálních budoucích sporů) je nezbytné vycházet z předpokladu, že rovněž tato videa jsou autorskými díly ve smyslu shora citovaného ustanovení autorského zákona.
Pro vyřešení otázky, zda je možné použít předmětná videa v rámci Vašeho podnikání je nerozhodné, že tato videa jsou na internetu volně ke shlédnutí. Autor těchto videí udělil jejich umístěním na internet toliko souhlas k jejich nekomerčnímu užití (zejména tedy pro osobní potřebu uživatelů internetu).
Jelikož však hodláte užít tato videa za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (tedy za komerčním účelem), bude nutné, abyste k tomu získali souhlas autora těchto videí (resp. toho, komu k těmto videím svědčí majetková autorská práva).
V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv a dotázat se ho, zda zastupuje rovněž autora předmětných videí. Jelikož se ve Vašem případě jedná o díla audiovizuální, přicházejí do úvahy (jako kolektivní správci autorských práv) společnosti DILIA, INTERGRAM a OOA-S:
http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360
Pokud žádný ze shora uvedených kolektivních správců nezastupuje autora předmětných videí, nezbude Vám, než oslovit autora těchto videí přímo a podmínky uzavření licenční smlouvy s ním dojednat.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční agresivní nájemci družstevního bytu - jak ukončit nájemní smlouvu a vystěhovat je?
- Vystěhování a ukončení nájemní smlouvy nájemci družstevního bytu pro hlučnost a agresivitu

Mám jako nájemce uzavřenou smlouvu o podnájmu družstevního bytu se svobodnou matkou dvou malých dětí. Otec jednoho z dětí v bytě žije také, přestože ve smlouvě není uveden. Smlouva je na dobu určitou do konce roku 2015. Na tyto podnájemce jsem v průběhu roku dostávala opakované stížnosti sousedů na hlučnost (křik, hádky, bouchání, pláč dětí) a to i v době nočního klidu, případně i na slovní napadání sousedů, pokud jim někdo z nich něco vytkl. Toto chování se přes domluvy stále zhoršovalo. Několikrát již byla volána i policie. Z těchto důvodů podnájemkyně obdržela a podepsala výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou do konce listopadu 2015. Bohužel se ale chování podnájemců již stalo pro sousedy neúnosné a tvrdí, že už to ty 2,5 měsíce nevydrží.
Proto se chci zeptat, za jakých podmínek by bylo možné podnájemce vystěhovat okamžitě. Ve smlouvě je jako jeden z důvodů pro okamžité odstoupení od smlouvy nájemcem "opakované rušení nočního klidu či jakékoliv porušování domovního řádu ze strany podnájemce". Podmínkou je pochopitelně písemné odstoupení. Je to ale opravdu možné? A pokud ano, ale podnájemkyně nebude ochotná se vystěhovat, lze v tom něco podniknout (vystěhování za asistence policie apod.) nebo se to dá řešit jen soudní žalobou?
Děkuji Marcela

ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné zmínit, že podnájemce nepožívá stejné právní ochrany jako nájemce bytu. Nájem lze vypovědět jen z důvodů uvedených v zákoně. V případě podnájmu toto neplatí. Pokud jste si v podnájemní smlouvě ujednali, že můžete vypovědět podnájemní smlouvu v případě, že podnájemce bude opakovaně porušovat noční klid či domovní řád, pak je takové ujednání platné.
Doporučoval bych, abyste měl případné důkazy o tom, že tak podnájemci skutečně činili (např. svědecké výpovědi).
Pokud se podnájemce odmítne při skončení podnájmu vystěhovat a předat byt, pak se musíte vyklizení bytu domáhat žalobou na vyklizení bytu.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka nehody chce vrátit půjčené auto před uhrazením faktury poškozeného vozidla - je to v pořádku?

Měla jsem dopravní nehodu, která nebyla mnou zaviněna.
Po rozhovoru s pojišťovnou viníka jsem domluvila autorizovaný servis (půjde o opravu dražší a min. 14 dní).
V den odevzdání vozidla do servisu mi bude na náklady pojišťovny poskytnuto náhradní vozidlo, které potřebuji (práce - vozím zboží atd. děti škola, kroužky, bydlím v místě, kde dopraví spojení neumožňuje navazovat na tyto činnosti).
Až doteď vše v pořádku.
Ovšem bylo mi řečeno, že v den, kdy bude mé auto opraveno, jsem povinna náhradní vozidlo vrátit, ale mé vozidlo mi vráceno nebude. Bude se čekat, až pojišťovna uhradí fakturu a teprve poté mi bude mé vozidlo vráceno.
Tudíž se mohu vyskytovat jeden týden, klidně deset dní bez vozidla a toto mi způsobí problémy.
Bylo mi řečeno, že po tyto dny si mohu auto i nadále půjčit, ale sama zaplatit, což samozřejmě odmítám.
Je postup servisu a pojišťovny správný?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle mého názoru je to nesmysl, je-li zakázka splněna, je nutno vozidlo předat jeho majiteli, a to bez ohledu na splatnost faktury. Je mi jasné, že servis chce mít zajištěnu úhradu své pohledávky a zdráhá se vydat vozidlo (uplatnění zadržovacího práva). Nevím, zda jste uzavřeli nějakou smlouvu, kde by byly podmínky odevzdání díla a splatnost stanoveny. Obecně je cena splatná provedením díla, zde tedy provedením opravy.
Na druhou stranu pojišťovna by Vám měla zajistit náhradní
vozidlo po dobu, kdy nemůžete řádně uživat svoje vozidlo. Informoval bych proto pojišťovnu s dotázal bych se, jak danou situaci řešit.
Jistým řešením by bylo uhrazení faktury servisu a předložení této spotvrzením o zaplacení pojišťovně s tím, aby plnila Vám, k takovému jednání bych však požadoval předchozí písemný souhlas pojišťovny (mohlo by být součástí výše uvedeného dotazu).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Většinový spoluvlastník nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?
- Spoluvlastník nemovitosti brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Spolumajitel nemovitosti brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Spoluvlastník bytu, domu brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Většinový spoluvlastník bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?

mám dotaz ohledně podílového vlastnictví. S dětmi jsem vlastníkem 1/3 zahrady. 2/3 zahrady vlastní tchán nám zakazuje užívat zahradu a v současnosti osázel už většinu plochy. Tchán nám ale při každém sekání trývy na naší části (kterou on považuje za 1/3 (tudiž ji neosázel, ale je to mnohem méně) vyhrožuje zákazem vstupu na zahradu a argumentuje tím, že má na to právo jako většinový vlastník. Navrhly jsme mu zaměření a rozdělení plochy dle podílu (celé námi hrazené) a následnou výstavbu plotu, ale on s námi odmítá diskutovat.
Pro další časté neshody bychom nemovitost rádi prodali, ale díky jemu je náš majetek vlastně neprodejný. Protože v katastru není zaměřená tchánova část (protože se na to vykašlal) ale bytové jednotky jsou bohužel na stejném pozemku (dům nešlo rozdělit, protože se odmítá vzdát sklepa pod naší částí). Ale zaměření i celého domu námi hrazený odmítá, stejně jako zahrady. Proto bych se ráda zeptala, zda je nějaká možnost zaměřit vše i bez jeho souhlasu, dále zda má právo nám jako většino vlastník zakázat přístup na zahradu.
Děkuji Romana

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vaše podílové spoluvlastnictví vzniklo ještě před 1.1.2014, tudíž se bude řídit právní úpravou tzv. starého občanského zákoníku. Zde platilo, že podíl vyjadřoval míru, jakou se spoluvlastníci podíleli na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. O hospodaření se společnou věcí rozhodovali spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Nicméně chování tchána není úplně v souladu se zákonem, neboť byť jste podílovým vlastníkem s menším podílem, přeci jen jste vlastníkem a tudíž Vám nikdo, ani většinový vlastník, nemůže zakázat vstup a řádné užívání Vašeho majetku. Tchán se tak musí zdržet jakéhokoliv chování, které by Vaše vlastnická práva narušovalo. Co se týče možného řešení, za předpokladu, že dohoda s tchánem není možná, obraťte se s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví na soud. V návrhu již uveďte, jaké konkrétní řešení byste si představovala. Se soudem již tchán bude nucen komunikovat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení smlouvy uzavřené za života zůstavitelem - může ji dědic zrušit, stornovat?
- Stornování smlouvy dědicem uzavřené zůstavitelem za života - může to dědic udělat?
- Může dědic zrušit smlouvu uzavřenou zůstavitelem za života?

Můj zesnulý otec dne 3.6.2015 podepsal smlouvu číslo 1111111 s firmou Zepter na zakoupení čističe vzduchu za 22.500 Kč. Do 1.10.2015 bylo uhrazeno 0 Kč a smlouvu ani čistič vzduchu jsem nenašel. Je nějaká možnost smlouvu stornovat? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Ať si notář, který pozůstalost po Vašem otci projednává, vyžádá smlouvu, kterou Váš otec se společností Zepter uzavřel a také sdělení, jaká je dlužná částka zůstavitele ke dni úmrtí. Můžete přes notáře zjistit i to, zda bylo zboží Vašemu otci touto společností dodáno. Jako účastník řízení máte právo nahlížet do spisu a smlouvu a další potřebné dokumenty si ve spise přečíst i okopírovat. Ve smlouvě pak budou uvedeny podmínky pro odstoupení od smlouvy atd. Pravděpodobně však již od smlouvy nebude možné odstoupit.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Napadení závěti z důvodu duševní nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace
- Napadení závěti z důvodu psychické nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace

Pečuji se svým otcem o dlouhodobě nemocnou matku trpící progresující Alzheimerovou chorobou. Žijeme ve společné domácnosti. Matka není schopna se o sebe sama postarat, je dezorientovaná, má IV. stupeň závislosti na jiné osobě. Právně však není uznána jako osoba s omezenou svéprávností (návrh jsme nepodávali). Psychicky je velmi závislá na mém otci a udělá vše, co jí poví. S otcem mám v poslední době osobní spory a ten chce, aby mě matka vydědila. Ona sama by nic takového neudělala, ale když jí otec o mně něco zlé napovídá, ona to zopakuje a dokument podepíše, aniž by si ho přečetla. Číst ostatně již není schopna, podepsat jen stěží. Otec prozradil, že již připravuje podklady na mé vydědění s právníkem. Jak se mohu bránit? Jsem jediná z jejích 3 dětí, kdo se o ni stará. Pokud podám návrh na omezení její svéprávnosti, otec ještě před vydáním rozhodnutí matku přiměje, aby mě vydědila či mě
vyloučila ze závěti a napovídá jí, že ji tahám k soudu a chci jí uškodit. Nechci zbytečně „dělat zle“, ale také chci hájit svá práva. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
I kdyby Vaše matka podepsala listinu o vydědění, můžete v řízení o pozůstalosti prokázat, že důvod vydědění není dán. Důvody vydědění jsou uvedeny v § 1646 o. z. V řízení o pozůstalosti byste prokázala, že jste se o matku starala, tudíž jste jí poskytovala potřebnou pomoc v nouzi a o zůstavitelku tím, že jste se o ni starala, jste projevovala opravdový zájem, jaký byste projevovat měla. Předpokládám, že trestný čin jste nespáchala a nevedete trvalé nezřízený život. Důvod vydědění tedy není dán a není možné Vás tedy vydědit. Toto můžete v řízení o pozůstalosti prokázat např. navrženým výslechem svědků, kteří Vás viděli za Vaši matkou chodit a starat se o ni, atd. Také byste mohla prokázat vůbec neplatnost celé listiny o vydědění s tím, že Vaše matka nemohla v době podepsání listiny právně jednat. To byste musela podložit lékařskými zprávami z doby podpisu listiny.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Investice do bytu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do domu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do nemovitosti před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?

Otec sepsal notářskou závěť. V ní uvádí, že byt je přenechán mě, Bratr a sestra byli vyplaceni a do smrti otce pobírali dary. Já jsem na své náklady byt zrekonstruovala (cca 300 tisíc), platila veškeré náklady spojené s užíváním bytu a bydlela v bytě s dcerou a otcem do roku 2013 kdy jsem přišla o práci a musela se odstěhovat. V roce 2O15 otec zemřel a já se až po jeho smrti dozvěděla, že byt daroval vnučce krátce před svoji smrtí. V darovací smlouvě je uvedeno, že na byt není žádný závazek a notář závěť popřel. Jaká jsou v tomto případě má práva? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Pokud otec byt daroval před svou smrtí vnučce, nemohl pak odkázat něco, co již nebylo v jeho vlastnictví, resp. jako nevlastník bytu s ním nemohl volně disponovat. Závěť, byť byla sepsána dříve, než došlo k darování nemovitosti, pak bude v tomto bodě nerealizovatelná. Jen mi není jasné, z jakého důvodu došlo k popření závěti ze strany notáře. Uvádíte, že závěť byla sepsána u notáře, v takovém případě si nedokážu představit její neplatnost nebo že by notář fakticky popřel její existenci. Co se týče na finanční hotovost, kterou jste v dobré víře, že byt jednou bude Váš, do rekonstrukce nemovitosti vložila, tak tuto si následně můžete nárokovat na dědičce bytu. Jako podklad by Vám pak sloužila právě ona závěť a samozřejmě doklady osvědčující, že jste rekonstrukci provedla a především uhradila (účtenky, faktury, smlouvy o dílo atd.)

_

OBČAN-SPOLKY
- Může se předseda Spolku rodičů a přátel školy odměnit i za funkci hospodáře spolku?
- Hospodář spolku rodičů a přátel školy a jeho finanční odměna za tuto činnost

Mohu, jako předseda Spolku rodičů a přátel školy, odměnit za práci hospodáře Spolku? A za jakých podmínek na straně Spolku a na straně hospodáře?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ :
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že máte na mysli poskytnutí jednorázové peněžní odměny, tzn. finanční ocenění služeb, které hospodář spolku prokázal.
V tomto ohledu je klíčový § 217/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. K tomuto ustanovení se pak v komentáři k občanskému zákoníku, jehož autorem je doc. JUDr. T. Dvořák, Ph. D. , lze dočíst následující (komentář je dostupný v systému ASPI) :
„Nezisková povaha spolku značí, že spolek bezvýjimečně nikdy nesmí tento zisk rozdělovat svým členům (nebo zaměstnancům nebo jakýmkoliv třetím osobám) formou podílu na zisku (popř. tantiém). S výhradou tohoto zákazu je však plněna členech, resp. rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku, jakým způsobem s případným ziskem naloží. Doporučit tu lze výslovnou předchozí úpravu této otázky ve stanovách (a stejně tak i výslovnou předchozí úpravu otázky sanace případné ztráty spolku). “
Ve Vámi popsaném případě je tak nezbytné odpovědět na otázku, z jakých zdrojů by měla být předmětná odměna hospodáři spolku poskytnuta. Představují-li např. jediný zdroj zisku spolku členské příspěvky, přičemž též hospodář spolku je jeho členem, lze si použití části takového zisku představit pouze v případě, že bude činnost hospodáře kvalifikována jako „správa spolku“ (jak o ní hovoří § 217/3 občanského zákoníku).
Aby se však zamýšlené poskytnutí odměny hospodáři spolku nedostalo do rozporu s účelem spolku (kterým je, jak předpokládám, podpora školy), doporučuji, aby byla odměna hospodáři vyplacena nikoli jako finanční dar, nýbrž jako odměna za odvedenou práci (bude tedy vhodné, aby hospodář uzavřel se spolkem např. dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti).
Co se týče kompetencí pro rozhodnutí o poskytnutí odměny, závisí vše na znění stanov spolku, k této otázce není proto možné se blíže vyjádřit.
V tomto ohledu je současně vhodné mít na zřeteli sankci, která spolku hrozí v případě nesprávného nakládání se ziskem. Touto sankcí je zrušení spolku soudem (který by se však o této skutečnosti musel dozvědět). S ohledem na skutečnost, že poskytnutí jednorázové odměny (která může mít, a je to vhodné, formu odměny za práci dle DPP či DPČ), představuje vcelku marginální použití zisku spolku (záleží samozřejmě na výši zamýšlené odměny), lze si soudní zrušení spolku z tohoto důvodu představit poměrně obtížně.
Z hlediska minimalizace administrativní náročnosti doporučuji odměnu za práci hospodáře vyplatit na základě uzavřené dohody o provedení práce. Podmínkou je, že rozsah sjednané práce nesmí přesáhnout 300 hod ročně a měsíční výše odměny může být maximálně 10.000 Kč. Pak tato mzda podléhá pouze odvodu srážkové daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%.
Pokud by měla být měsíční odměna vyšší než 10 tis. Kč nebo časový rozsah přesáhne 300 hod ročně, je potřeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti či klasickou pracovní smlouvu. Pak ale odměna podléhá ještě sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Změna otcovství na biologického otce dítěte a vrácení výživného, alimentů - kdo výživné vyplatí?
- Vrácení výživného domnělému otci od skutečného biologického otce - nový občanský zákoník

Po pěti letech mi oznámila bývalá partnerka že můj syn není můj ale ženatého kolegy. Čeká mně soud o zrušení otcovství mám nárok na vrácení výživného?
Mám nárok na odškodnění co se týče psychycké ujmy?
Děkuji, Bohumil

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, je dítěti pět let. Neuvádíte, zda žalobu na popření otcovství podáváte Vy a nebo matka dítěte, ale domnívám se, že nejprve je na místě se zamyslet nad tím, zda to tak skutečně chcete. Zda opravdu dokážete škrtnout pět let života s dítětem, kdy jste mu byl otcem, kdy dítě považovalo za otce Vás a zda se faktem, že biologicky je "původcem" dítěte někdo jiný, na vztahu k dítěti něco mění, zda to tedy nebude lepší brát tak, jak to musí brát muž, který je otcem dítěti počatého z dárcovství.
Matka totiž může pouze do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Matka rozhodně lhůtu na popření otcovství promeškala a o Vaše otcovství Vás ze svého rozhodnutí nepřipraví.
Z dotazu soudím, že jste s matkou dítěte nebyli manželé a že tedy k určení otcovství došlo asi na základě souhlasného prohlášení rodičů.
Problematiku popření otcovství v případě souhlasného prohlášení rodičů upravuje v současné době občanský zákoník v § 790. Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. U testu DNA by otcovství samozřejmě vyloučeno bylo, ale již jste dávno promeškal lhůtu k popření otcovství. Občanský zákoník ještě zná možnost, jak tuto lhůtu i překročit, ale zde je podstatným hlediskem zájem dítěte, což ve Vámi popisovaném případě nebudete pravděpodobně schopen uhájit. Pravděpodobně Vás má dítě rádo, plníte vyživovací povinnost, je v zájmu dítěte, aby otce mělo, s biologickým otcem se, předpokládám, počítat nedá, ani by v zájmu dítěte nebylo, tak by těžko soud naznal, že by popření otcovství bylo v zájmu dítěte.
Spotřebované výživné se již nevrací, takže nárok na vrácení byste nevysoudil. U psychické újmy by bylo nutno počítat se zvláštním soudním řízením, šlo by o náhradu škody, o nemajetkovou újmu, bylo by třeba tuto újmu vyčíslit, prokázat a další zatím neodhadnutelné kroky.
Související právní předpis:
Zákon č. 898/2012 Sb. , občanský zákoník

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení věcného břemene odpadové roury

Přes pozemek vede přepad obecního panelového domu, který není věcným břemenem a ani není nikde zapsán.
V roce 2011 potrubí prasklo a zamořilo větší část pozemku, město nechalo potrubí vykopat a dělníci
potrubí provizorně opravili.
V letošním roce nebylo možné v létě pozemek využívat z důvodu zápachu, potrubí také za posledí 4 roky pravidelně zamořuje
potok splašky.

Pokusili jsme se s městem dohodnout na nápravě a případné kompenzaci za znečistění a omezení možností využití pozemku.
Město naše návrhy odmítlo s odůvodněním, že je potrubí "vydrženo" protože bylo zřízeno v roce 1965, nicméně o jeho existenci
jsme se dozvěděli práve v roce 2011, kdy jsme si mysleli, že jde o havárii vodovodu.
Nyní chce město opět rozkopat pozemek protože u paneláku chtějí stavět čističku, která bude vodu odvádět opět stejným
potrubím, které se ale bude muset vyměnit.
Zajímalo by nás jestli se město může takto zachovat a využívat náš pozemek i bez našeho souhlasu a bez jakékoli kompenzace
(nájem apod.). Iva

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz naleznete v § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož mimo jiné platí, že:
- vlastník kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí; stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním kanalizace;
- práva podle předchozí odrážky musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- výkon práva podle první odrážky musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby (např. nájemci pozemků či staveb) a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem;
- vznikla-li vlastníku pozemku či stavby (popř. jiným osobám, které pozemek či stavbu užívají) výkonem práv stavebníka nebo vlastníka kanalizace majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník kanalizace dotčené osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu; tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu;
- práva a povinnosti podle předchozích odrážek přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
O každé zamýšlené stavební činnosti na Vašem pozemku je tudíž město povinno Vás s předstihem informovat, přičemž případný vznik Vašeho práva na finanční kompenzaci není vyloučen. V tomto ohledu dále upozorňuji, že dle § 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že vznikne-li spor o rozsah oprávnění vlastníka či provozovatele kanalizace, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Co se týče obtěžování zápachem, upozorňuji na § 1013 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat; zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod;
- jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo; to neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.
Přestože § 1013 občanského zákoníku upravuje především sousedské vztahy, je použitelný rovněž i na Váš případ. V této souvislosti lze pak v obecné rovině vycházet také z § 1042 občanského zákoníku, dle něhož se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Máte-li proto zájem o vyřešení Vámi popsané situace, můžete se obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad, s nímž je možné vyřešit otázku rozsahu oprávnění města (jako vlastníka kanalizace). Dále se můžete (ideálně spolu s dalšími obdobně postiženými vlastníky pozemků a staveb) obrátit na advokáta:
www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete zahájit jednání s městem o vyplacení finanční kompenzace za ztížení užívání Vašich pozemků a staveb, popř. se můžete zároveň obrátit na soud s žalobou na odstranění obtěžování zápachem z kanalizace.
Co se týče městem tvrzeného vydržení kanalizace, uvádím pouze stručně, že pro vydržení určitého práva (např. práva umístit do cizího pozemku kanalizaci) nestačí pouze uplynutí vydržecí doby, nýbrž musí být splněny i další podmínky (zejména tu musí existovat tzv. dobrá víra na straně vlastníka kanalizace). Svou argumentaci proto můžete zaměřit rovněž tímto směrem, tzn. že můžete zpochybnit oprávněnost umístění kanalizace do Vašich pozemků (kanalizace by tak mohla představovat tzv. černou stavbu).
Závěrem pouze uvádím, že ve své odpovědi jsem vycházel z předpokladu, že předmětné potrubí je kanalizací ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Dle § 2/2 tohoto zákona je kanalizací provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Disponování s bytem v neukončeném dědickém řízení
- Prodej bytu v neukončeném dědickém řízení - může dědic uzavřít smlouvu o kupní smlouvě budoucí?

Po smrti otce jsme se sestrou zdědily (budeme dědit, ještě není ukončeno pozůstalostní řízení) byt, který chceme prodat - můžeme už dopředu byt (který nám ještě nepatří) nabízet a případně uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě? Anebo by i toto bylo považováno za dispozici s bytem?
Děkuji předem za odpověď, Alice

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v řízení o pozůstalosti již byly poučeny o dědickém právu a dědictví jste neodmítly, je jasné, že budete dědičkami a tudíž byt zdědíte. V takovém případě můžete uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí (ještě před ukončením řízení o pozůstalosti) s tím, že kupní smlouvu můžete uzavřít až po právní moci usnesení o skončení řízení.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Záskok za jiného pracovníka a přeměna záskoku na dobu neurčitou
- Záskok v práci a automatická změna na dobu neurčitou
- Automatická změna pracovního poměru na dobu neurčitou u záskoku za zaměstnance na dlouhodobé pracovní neschopnosti
- Automatická přeměna pracovního poměru na dobu neurčitou u záskoku za zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené
- Záskok za osobu na mateřské, rodičovské dovolené a změna pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Změna pracovního poměru na dobu neurčitou u dlouhodobého záskoku za jiného zaměstnance

S pracovnicí jsme uzavřeli PP na dobu určitou po dobu dlouhodobé nemoci a následně mateřské a rodičovské dovolené p. XY od 1.12.2012. Máme pevně daný počet pracovníků, který nesmíme překročit. 8.3.2016 jsem zjistila, že tato pracovnice by měla být už na dobu neurčitou když už smlouva je déle než 3 roky? Existuje nějaký paragraf, který by umožnil zaměstnat na dobu určitou déle než 3 roky (par. 39 odst. 4 ZP)? Pracovnici zaměstnáme na dobu neurčitou, ale až od května 2016? Děkuji Leona

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění zná dvě výjimky z obecného omezení uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, a to vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce. Pod tyto dvě výjimky se mohou podřadit i případy, kdy se do pracovního poměru na dobu určitou přijme zaměstnanec jako zástup za dočasně nepřítomného zaměstnance, jako ve Vašem případě. Podmínkou uplatnění této výjimky je však splnění všech dalších podmínek v tomto ustanovení uvedených, tj. např. bližší vymezení těchto podmínek (např. uvedete, že zástup za zaměstnankyni na MD a RD je výjimkou z vážných provozních důvodů, neboť není možné spravedlivě po zaměstnavateli požadovat, aby v takových případech zaměstnal nového zaměstnance na dobu neurčitou) a apod. buď ve vnitřním předpise zaměstnavatele, nebo v dohodě s odborovou organizací. Pokud tento důvod takto nemáte u zaměstnavatele zakotven, pak nemůžete danou výjimku použít a zaměstnankyně je skutečně nyní zaměstnána na dobu neurčitou.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nástup muže na rodičovskou dovolenou - zákony, paragrafy
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Muž na rodičovské dovolené - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zálohy na daně, daní
- Muž na rodičovské dovolené - a sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně, odvod daní
- Muž na RD - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění, odvod daně, daní
- Částečný pracovní úvazek u muže na rodičovské dovolené a placení sociálního, zdravotního, důchodového pojištění a daně
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Muž na rodičovské dovolené - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?
- Muž na RD - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?
FINANCE-DANĚ
- Muž na RD - sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně (odvod daní)

Jsem muž v zaměstnaneckém poměru na HPP a navíc podnikám na živnostenský list VPP (nejsem plátce DPH). Mám malého syna a po narození druhého dítěte si přeji nastoupit na rodičovskou dovolenou, dále RD (pouze manželka by pobírala mateřskou+rodičovskou). Níže prosím o zodpovězení dotazů.
1) Četl jsem, že zaměstnavatel mi musí umožnit nástup na RD. Dle jakého zákona a paragrafu toto najdu?
2) Jak se změní můj status vůči FÚ, ČSSZ a zdrav. pojišťovně? Budu muset platit zálohy na daň, důchodové pojištění, zdravotní pojištění?
3) Pokud nastoupím na RD a dohodnu se zaměstnavatelem na částečném (třetinovém) úvazku, bude můj status vůči institucím v bodu 2) jiný?
4) Musím už předem hlásit dobu, jak dlouho chci být na RD nebo ji mohu změnit v průběhu RD?
5) Budu v ochranné době jako manželka, tzn. nebudu moci být propuštěn? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
zákoník práce v § 196 stanoví, že prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Musíte požádat o konkrétní délku trvání rodičovské dovolené, ale není stanoveno, jak dlouho to má být, můžete žádat opakovaně a zaměstnavatel až do tří let věku dítěte musí vyhovět.
Po dobu čerpání rodičovské dovolené jste chráněn zákazem výpovědi.
Nemůžete čerpat rodičovskou dovolenou a zároveň chtít ve svém pracovním poměru pracovat na zkrácený úvazek, to se logicky vylučuje čerpat volno a pracovat. Můžete uzavřít nějakou dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, ale u stejného zaměstnavatele nemůžete mít uzavřeny dvě smlouvy se stejným druhem práce.
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ zároveň v kalendářním roce:
• vykonávala zaměstnání,
• pobírala invalidní důchod (či vznikl nárok na jeho výplatu) nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
• osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s OSVČ v domácnosti,
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
• byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona.
Aby mohlo být podnikání považováno za výkon vedlejší činnosti, je potřeba výše uvedené skutečnosti doložit na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Musí se tak učinit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Z výše uvedeného vyplývá, že e třeba abyste Vy pobíral rodičovský příspěvek.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Poplatek za autorská práva na logo firmy
- Tantiemy, autorská práva na logo firmy
- Postoupení autorských práv na logo firmy (faktura za logo byla uhrazená)
- Jak vypočítat cenu za autorské právo na logo - informace

1994 vypsala firma (neveřejně) výběrové řízení na návrh svého loga. Návrh jsem vypracoval a zaslal spolu s fakturou na 4.000 Kč za vypracování návrhu. Firma můj návrh přijala a dodnes (27.04.2016) logo používá, aniž bych obdržel nějakou náhradu za autorská práva. Mám nárok na zpětné doplacení a uzavření smlouvy např. na postoupení autorských práv a podle čeho se řídí výše výpočtu odměny? Mnohokrát děkuji za odpověď. Děkuji, Vítězslav

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejná soutěž:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou formou firma předmětnou soutěž vypsala, v této souvislosti proto pouze upozorňuji, že se mohlo jednat zejména o veřejnou soutěž (§ 847 - § 849 starého Občanského zákoníku). Dle § 847 starého Občanského zákoníku platilo, že vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.
Z dotazu není nicméně jasné, zda firma skutečně nějaké podmínky soutěže (včetně stanovení cen) vyhlásila, touto otázkou se proto nebudu dále zabývat.
2/ Porušení autorských práv:
V tomto ohledu je podstatný § 32/1 a 2 starého autorského zákona, dle něhož platilo, že:
- autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby a/ rušení jeho práva bylo zakázáno, b/ následky porušení odstraněny a c/ poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění;
- vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo;
- vznikla-li autorovi porušením jeho práv škoda, má právo na její náhradu podle Občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v současné době jsou práva autora z porušení jeho autorských práv zakotvena v § 40 autorského zákona.
Ve Vašem případě je důležité, jak byly firmou nastaveny podmínky pro vyplacení odměny autorovi vítězného loga (tzn. zda byla v soutěžních podmínkách vypsána určitá cena či zda bylo připuštěno, aby autor firmě vyfakturoval odměnu dle vlastního uvážení).
V každém případě platí, že užíváním Vašeho autorského díla bez uzavření licenční smlouvy (či jiného vyjádření Vašeho souhlasu) jsou porušena Vaše autorská práva.
V této souvislosti je nutné vzít na zřetel také hledisko času, neboť od vypsání předmětné soutěže uplynula poměrně dlouhá doba. Obecná promlčecí lhůta činila dle § 100 a § 101 starého Občanského zákoníku 3 roky, tzn. že Vaše právo na odměnu (byla-li v podmínkách soutěže vypsána) či proplacení Vámi vystavené faktury, je již dlouho promlčeno.
V této souvislosti je však jedním dechem nutné dodat, že promlčením práva toto právo nezaniká, je pouze do jisté míry oslabeno. Odměna či fakturovaná částka Vám proto může být firmou stále proplacena. Nebude-li však firma k proplacení ochotna a v případném soudním řízení vznese tzv. námitku promlčení, soud Vaší žalobu zamítne. V tomto ohledu proto vše závisí na dobré vůli firmy.
Neboť obecná promlčecí lhůta činí 3 roky i v současné době (§ 629/1 občanského zákoníku), je možné, abyste se po firmě domáhal (bez rizika úspěšného vznesení námitky promlčení ze strany firmy) náhrady za porušení Vašich autorských práv za poslední 3 roky. Pro učinění prvního právního kroku, kterým je příprava tzv. předžalobní výzvy, Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 35/1965 Sb. , o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Automatické právo příjezdové cesty pro majitele pozemku bez příjezdové cesty
- Právo příjezdové cesty a nový občanský zákoník

V rámci dědictví jsem získala pozemek ornou půdu, kde vede příjezdová cesta od obecní cesty přes sousední pozemky - pole. Existuje nějaká nová právní úprava v občan. zákoníku, kde by byla přímo povinnost umožnit sousedovi vstup na pozemek přes vlastní území? Něco jako věcné břemeno? Nebo je to věc domluvy a ten, kdo má pozemek uprostřed pole se tam nedostane, když např. ZD - majitel okolních pozemků ho tam nepustí? Děkuji, Zdena

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník co do vzniku věcných břemen žádnou novinku nepřinesl. Věcné břemeno lze sjednat buď dohodou - úplatně nebo bezúplatně nebo např. i soudně, pokud by se osoba, která se nemůže na své pozemky dostat, domáhala zřízení věcného břemene průchodu či příjezdu, formou soudního řízení. Zde je samozřejmě riziko, že ve sporu bude vlastník takového pozemku úspěšný a majitelé pozemků, kteří nechtěli zřídit věcné břemeno dohodou, budou muset respektovat zřízení věcného břemene soudně a ještě uhradit náklady soudního řízení.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odmítnutí souhlasu žalovaného se zapůjčením soudního spisu žalobci - vliv na soudní řízení
- Důsledky odmítnutí zapůjčení soudního spisu jednou ze stran sporu

Zapůjčení spisu: v minulosti se dořešil spor Rozhodčím soudem v Praze. Výsledek, žalovaná strana mi uhradila částku sporu 20019, - Kč. Podali pak stížnost a chtějí částku zpět. Pověřený Obvodní soud pro Prahu 1 oslovil Rozhodčí soud a ten oslovil mě dopisem s předmětem "Vaše Stanovisko k zapůjčení spisu Rsp 429/13". Zajímá mě, zda mám nebo nemám soudu vyhovět. Jaký postup je lepší? Mám právo nevyhovět? Když nevyhovím, může to mít negativní důsledek? Z jakého důvodu může Soud chtít spis? Problém s tím nemám, ale zajímá mě, zda je to standardní.
Děkuji Vám. Vladimír

ODPOVĚĎ:
Pravděpodobně půjde o přezkoumání rozhodčího nálezu soudem, proto je nutné, aby se Obvodní soud pro Prahu 1 seznámil se spisem rozhodčího soudu. Z tohoto důvodu si rozhodčí soud žádá Vaše stanovisko, zda s vydáním spisu Obvodnímu soudu souhlasíte či nikoliv (ve spise jsou osobní údaje, proto je třeba Váš souhlas). Otázka, zda vyhovět či nevyhovět - pokud vyhovíte, rozhodčí soud spis zapůjčí, pokud nevyhovíte, bude mít druhá strana těžší pozici a bude muset spis ofotit na své náklady a začernit všechny osobní údaje nebo se domáhat nahrazení Vašeho souhlasu soudně. Osobně se domnívám, že je lepší vyhovět, nevyhovění by komplikovalo situaci a protahovalo řízení, nicméně stejně by nakonec rozhodnuto o přezkoumání rozhodčího nálezu bylo.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné ukončení nájmu s příslibem vrácení kauce při zajištění náhradního nájemce
- Zajištění náhradního nájemce při ukončení nájmu a příslib vrácení kauce
- Nesplnění ústní dohody o vrácení kauce nájemci při nalezení náhradního nájemce při ukončení nájemní smlouvy

12/2015 byla předčasně ukončena nájemní smlouva z mé strany (jako nájemce). V původní nájemní smlouvě, kterou mohu doložit, je sjednáno, že pokud je smlouva ukončena předčasně ze strany nájemců před uplynutím jednoho roku (smlouva byla uzavřena 31.3.2015) kauce ve výši jednoho nájmu propadá pronajímateli a jsme povinni uhradit pokutu ve výši jednoho měsíčního nájmu. Pronajímatelem a vlastníkem je rodina, matka a syn, v některých věcech zastupování správní firmou. Například podpis nájemní smlouvy, prohlídky bytu zařizoval syn, opravy a závady v bytě správní firma. Po doručení výpovědi z najmu 11/2015 jsem si vyžádala schůzku s majiteli, na které byl přítomen syn majitelky, kde jsme se ústně dohodli, že pokud najdeme nového nájemníka, tak aby nevznikla mezera mezi nájemným kauce nám bude vrácena a my nebudeme muset nic (pokutu) platit. Nového nájemníka jsme našli, nová nájemní smlouva byla podepsána začátkem prosince 2015, byt jsme předali k 30.12.2015 a nový nájemník se nastěhoval začátkem ledna 2016. Naplnili jsme tedy dohodu, když jsme chtěli potvrzení o vracení kauce a oproštění od pokuty, syn majitelky už s námi odmítal jednat a majitelka tvrdila že o žádné dohodě neví. Kauce vyplacena nebyla a dnes (18.04.2016) přišla faktura na uhrazení pokuty. Cítíme se podvedeně. U ústní dohody která se vedla v angličtině jsem byla přítomna já, můj manžel a moje matka které jsem výsledek přetlumočila do češtiny. Má ústní dohoda váhu? Je možné získat kauci nazpět? Budeme muset zaplatit i pokutu? Dodám že nežiji trvale v ČR Děkuji, Drahoslava

ODPOVĚĎ:
Nejprve bych se zabýval ukončením nájemního vztahu. Ve Vašem dotazu není uvedeno, zda byla nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou či neurčitou. V obou případech však platí, že výpovědní doba činí 3 měsíce, pokud nebylo ujednáno jinak (v případě, že byl nájem sjednán na dobu určitou, může tak navíc učinit jen v případě, že se změnily okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval).
Vzhledem k tomu, že ve Vašem dotazu není nic bližšího uvedeno, nemohu se blíže vyjádřit k tomu, zda došlo k platnému skončení nájmu.
Podle § 2235 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
Podle § 2239 občanského zákoníku platí, že nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.
Podle mého názoru z výše citovaných ustanovení vyplývá, že ujednání o "propadnutí kauce" a smluvní pokutě jsou nicotná, tedy nepřihlíží se k nim (jako by nebyla napsána). S jistotou to však nelze říct, neboť nepřiměřenost ujednání je nutné zkoumat ve vztahu ke konkrétnímu případu.
Pokud by platil závěr, podle kterého by byla tato ujednání nicotná, pak by Vám pronajímatel byl povinen vrátit kauci po skončení nájmu podle § 2254. To však platí jen v případě, že nájem byl řádně ukončen (viz výše). Dále by byl jeho požadavek na zaplacení smluvní pokuty neoprávněný. V takovém případě by byla ústní dohoda neplatná, neboť jejím předmětem by bylo něco právně nemožného.
Jak vidno, je zde mnoho neznámých a nemohu tak podat bližší informace. Vzhledem k tomu Vám doporučuji, abyste se obrátila na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Pokud budete v případném soudním sporu úspěšná, pronajímatel Vám nahradí náklady na advokáta. Advokát také může po bližším posouzení věci navrhnout ten nejvhodnější postup. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz. Jestliže se nezdržujete v ČR, můžete k jednání zmocnit někoho blízkého.

__

OBČAN-DLUHY
- Záměna "uznání dluhu" za "smlouvu o půjčce" - vliv na rozsudek soudu a platebním rozkaz

Podal jsem žalobu na dlužníka, kde jsem špatně označil důkazní materiál. Události půjčky proběhly následovně: půjčka proběhla ústní smlouvou 2.5.2005.
3.12.2007 došlo k uznání dluhu dlužníkem se splatností půjčky 30.6.2008. V žalobě jsem chybně označil uznání dluhu, jako smlouvu o půjčce. Soud vydal "platební rozkaz ", proti němu se dlužník podal odpor a využil chyby důkazního materiálu (označení smlouvy). V odporu namítl promlčení (tříletá promlčecí doba). Našel jsem, že při uznání dluhu je promlčecí doba desetiletá. Soud nyní zaslal odpor k mému vyjádření a to ve lhůtě 15 dní. Dopis jsem převzal 9.4.2016. Žádám Vás tímto o radu, jak mám dále postupovat. Dominik

ODPOVĚĎ:
Ano, pokud dlužník dluh uzná, prodlužuje se promlčecí doba na 10 let. Není důležité, jak jste listiny nazval, ale co je jejich obsahem. Pokud tedy skutečně uznání dluhu máte, můžete se vyjádřit v tom smyslu, že žalobním důvodem je půjčení peněz z titulu půjčky, ovšem máte k dispozici i uznání dluhu, a proto je vznesená námitka promlčení nedůvodná.

__

OBČAN-DLUHY
- Půjčka příteli bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka přítelkyni bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka partnerovi bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka partnerce bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka druhovi bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka družce bez smlouvy - jak prokázat půjčku a donutit ke splácení dluhu?
- Půjčka příteli bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka přítelkyni bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka partnerovi bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka partnerce bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka druhovi bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno
- Půjčka družce bez smlouvy - jak dokázat, důkazní břemeno

08/2015 jsem si vzala na sebe půjčku pro tehdejšího přítele, půjčka šla na vyplacení spolumajitele jeho domu a splacení jeho kontokorentu + právnické výlohy ohledně kupní smlouvy, atd. Částka je kolem 150 000 Kč + splátky, které naběhly do ledna 2015, 3990 Kč měsíčně, vysoký úrok, takže se téměř nic nesplatilo. Půjčku jsem si na sebe tenkrát brala, protože neměl ještě čisté registry s tím, že od 2016 požádá o přepsání půjčky na něj. Stále to nejde, kvůli registrům.
Domluvili jsme se tedy na splátkách 3 500 Kč měsíčně, půjčku jsem si nechala refinancovat na výhodnější a splatnost do 14. v měsíci. Nicméně peníze mi posílá o 7-10 dní později a posílá pouze 2 000 Kč a ne dohodnutou částku 3500 Kč. Upozorňovala jsem ho na to několikrát, bez úspěchu.
Podepsat splátkový kalendář nebo cokoliv odmítá, mám od něj několik SMS zpráv, kde je domluvená částka, výše půjčky i napsané to, že mi nic podepisovat nehodlá, až mi jednou nezaplatí, že mi pak něco podepíše (pochybuji).
Je nějaká šance na vymožení celé částky? Vzhledem k tomu, že mu nikde nepůjčí momentálně kvůli registrům.
Je nějaká šance jak mu přikázat soudně výši splátky? Nebo dá se vůbec něco dělat, kdyby mi přestal posílat peníze? Je to přeci jen na několik let.
Smlouvu jsme tenkrát nesepisovali. Dnes (18.04.2016) už bych byla rozhodně chytřejší, i když jde o partnera.
Částka šla převodem z mého účtu na účet uvedený v kupní smlouvě od právníka, v ten den byl i splacen kontokorent. Smlouvu bohužel u sebe také nemám, má jí on, jeho strýc (spolumajitel) a právník. Možná by se dala přes někoho sehnat, kdyby to pomohl + je to ten typ, kterému stačí nějaké úřední oznámení k vystrašení a mohl by začít normálně fungovat (vzhledem k tomu, že měl už exekuci).
O půjčce ví celá má rodina + finanční poradkyně.
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Sice není ideální, že věc nemáte s bývalým partnerem ošetřenu písemně, nicméně z dalších důkazů - pokud šla půjčka přímo na účet spolumajitele, výslechy svědků, skutečnost, že Vám posílá splátky, … by soud pravděpodobně dovodil, že půjčka skutečně poskytnuta byla. Doporučovala bych jako další krok vyzvat bývalého přítele písemně, aby s Vámi sepsal uznání dluhu a dohodu o splátkách a pokud odmítne, nelenila bych a řešila to soudně žalobou. Je totiž problém, že po třech letech bude nárok na vrácení promlčený a vrácení peněz se již nedomůžete. Soud vydá rozhodnutí, které bude exekučním titulem a pokud přítel dluh neuhradí, máte 10 let po nabytí právní moci soudního rozhodnutí na to, abyste se rozhodla, zda to budete řešit exekučně. Rozhodně nadále doporučuji s ním vše řešit písemně.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zablokování účtu zůstavitele v dědickém řízení (účet využívaný oběma manžely) - jak se má manžel dostat k penězům na účtě
RODINA-SJM
- Zablokování společného účtu manželů napsaného na zemřelého, zemřelou - jak se má druhý z manželů dostat na účet kam chodí důchod?

Otec s matkou měli jeden účet, resp. ten byl pouze na jméno matky (otec tam neměl zřízeno ani dispoz. právo.). Matka zemřela, účet je zablokován. Otci tam celé roky chodil jeho důchod. Část peněz na účtě je tedy jeho, a neměla by spadat do dědictví. Je toto nutné nějak dokazovat - bude k tomu přihlíženo, i když tedy účet byl psán pouze na matku? Děkuji. Miroslava

ODPOVĚĎ:
Veškerý majetek získaný oběma manžely za trvání manželství (např. výplata, důchod, různé výnosy z nájmů, cenných papírů, atd.) spadá do společného jmění manželů. Nezáleží tedy na tom, na kterého z manželů je účet vedený, protože veškeré peněžní prostředky na něm uložené, spadají do jejich společného jmění manželů, neboť je nabyli společně za trvání manželství. V dědickém řízení má notář povinnost dohledat majetek ve společném jmění zemřelého a jeho manžela, tento majetek musí v rámci dědického řízení vypořádat (zpravidla rozdělením půl na půl nebo jinou dohodou pozůstalého manžela a dědiců) a teprve poté notář vypořádává majetek, který ze společného jmění manželů připadá do dědictví.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- SČVK žádá rekontrukci vodoměru (ventil s výpustnou částí před vodoměrem) na náklady odběratale vody - má na to právo?
- Kdo platí rekonstrukci vodovodní přípojky (ventil s výpustnou části před vodoměrem) - vodárna (SČVK) nebo odběratel vody?

Vodoměrná sestava SČVK: koupil jsem objekt, rodinný dům se všemi přípojkami a bez problémů. 16.4.2016 přišel dopis, že byla provedena firmou SČVK (Severočeské vodovody a kanalizace) kontrola vodoměrů a že má vodoměrná sestava, na kterou SČVK dává 50 let cejchované vodoměry, je v nepořádku. Že prý neodpovídá normě. Ona opravdu neodpovídá normě, má ventil s výpustnou částí před vodoměrem, což by mohlo být zneužito pro černý odběr. Ale takto je ta přípojka na ulici už minimálně 50 let a takhle ji dle mého názoru SČVK převzala a patří ji.
Mně však dnes (18.04.2016) píšou, že si mám od nich za své peníze vodoměrnou sestavu nechat vyměnit, nebo mě odpojí od vody! A že na to mám 30 dní od odeslání jejich dopisu!
1.) Přípojka je moje nebo sčvaku, v místě před vodoměrem?
2.) Musím sjednat nápravu, když to léta nevadilo a stav je původní, nebo nápravu musím sjednat v případě, že by se přípojka měnila, měnila se trasa a uvedla se znovu do provozu?
3.) Myslím si, že vodoměrnou sestavu si mohu nechat instalovat i jinou firmou, než jsou oni, jen je požádat o odplombování a vypnutí vody, je tomu tak? (je běžně k zakoupení, firma hawle)
4.) Ve smlouvě je uveden bod, článek V, bod 6, odstavec e, ve zkratce jsou oprávněni mě odpojit, pokud neodstraním vady na přípojce. Ale je vadou něco, co celou dobu, naposledy v roce 2014, při zaplombování vodoměru vadou nebylo???
Osobně si myslím, že by to měl dělat sčvk na své náklady, obávám se, že ta přípojka není ani moje, před vodoměrem do ni zasahovat nemohu. Působí to spíše jen jako nalezení závady na jejich distribuční síti, mohl by je někdo okrádat, léta o tom věděli a dnes (18.04.2016) to chtějí opravit. Tak napíší dopis, ať si to každý zákazník nechá opravit na své náklady přímo od nich, nebo je odpojí. Poněkud vyděračský způsob, jak si zajistit práci pro své zaměstnance za peníze nic netušících zákazníků a zhodnotit si tím svou distribuční síť…
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Vodovodní přípojka je tvořena úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru připojeného pozemku nebo stavby. Odbočení s uzávěrem je součástí vodovodu. Vlastníkem vodovodní přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li se opak.
Vlastníkem přípojky jste tedy Vy jako vlastník pozemku (rodinného domu) připojeného na vodovod. Při nevyhovujícím technickém stavu vodovodní přípojky, tedy při její obnově nebo rekonstrukci, hradí náklady vždy vlastník přípojky nebo její části.
Zde upozorňuji na skutečnost, že odběr vody před vodoměrem je považován za neoprávněný odběr vody – přestupek, za který je možné uložit pokutu až 50.000,- Kč.
Potřebné práce může provést i jiná společnost jak SČVK, jelikož vlastníkem přípojky jste Vy, nikoliv SČVK.
Dále provozovatel vodovodu je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused uřízl stromy na mém pozemku - jak se mám právně bránit?
- Soused odřízl přívod elektřiny k mé nemovitosti - jak se mám právně bránit?
- Soused na mém pozemku zabetonoval sloupek plotu - jak se právně bránit?
- Protiprávní činnost souseda na mém pozemku - jak se bránit?

Marně jsem se snažil najít v trestní zákoníku, jakého případného porušení zákona se konkrétní osoba dopustila, když mi na mém prokazatelném pozemku (dle vkladu do KN KÚ zaměřeného a označeného GPS souřadnicemi) zcela uřízla čtyři vzrostlé ovocné stromky, odřezala přívodní elektrický kabel včetně sloupku pro nadzemní vedení a především do výkopu na mém pozemku, zabetonovala sloupek pro budoucí oplocení, zhotovované taktéž v rozporu se stavebním zákonem. Na stavebním úřadě jsem ověřil, že nebyla splněna ohlašovací povinnost s přísl. náležitostmi. Děkuji za odpověď. Martin

ODPOVĚĎ:
Zde přichází v úvahu především trestný čin poškození cizí věci dle ust. § 228 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou – tedy škodu ve výši nejméně 5.000,- Kč.
V případě úmyslného poškození elektrického vedení je zde možný postih i za trestný čin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení dle ust. § 276 trestního zákoníku, kterého se dopustí ten, kdo úmyslně poškodí obecně prospěšné zařízení nebo ohrozí jeho provoz nebo využívání.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Volba výboru nebo pověřeného vlastníka shromážděním SVJ - nové stanovy dle nového občanského zákoníku
- "Shromáždění SVJ volí výbor, nebo předsedu" - lze to uvést ve stanovách SVJ dle nového občanského zákoníku?

Nové stanovy SVJ (společenství vlastníků bytů, bytových jednotek) : ve vzorových stanovách dříve bylo že shromáždění si zvolí výbor nebo pověřeného vlastníka. Nyní dle NOZ nejsou vzorové stanovy a tak je sestavuji sama, neexistuje už tam pověřený vlastník, ale je nahrazen voleným předsedou a já mám v úmyslu ve stanovách znovu uvést variantu "výbor nebo volený předseda", lze to?
"Shromáždění volí výbor, nebo předsedu", dále volí kontrolní komisi nejméně tříčlennou.
Předem děkuji za odpověď, Barbora

ODPOVĚĎ:
Podle § 1205 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Totéž ustanovení dále stanoví, že ve stanovách může být zakotven také další orgán (např. kontrolní komisi).
Pokud stanovy neurčí jinak, bude statutárním orgánem výbor. Pokud chce SVJ, aby byl statutárním orgánem předseda, musí tak stanovit ve stanovách. Stanovy však musí jednoznačně vymezovat, jakou podobu bude mít statutární orgán. To znamená, že ve stanovách musí být provedena volba, tj. musí v nich být uvedeno, zda je statutárním orgánem výbor, nebo předseda, a nemůže v nich být uvedeno, že statutárním orgánem je výbor nebo předseda.
Ve stanovách může být zakotven také další orgán. Ve stanovách musí být uvedeno, kolik členů má tento orgán (nikoliv nejvyšší počet), jak jsou členové tohoto orgánu do funkce povoláváni, jaké jsou pravomoci tohoto orgánu, jak funkce zaniká, příp. další práva a povinnosti. Dále bych upozornil na znění výše citovaného ustanovení, které dále stanoví, že zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Výpověď smlouvy o poskytnutí služby (výživový poradce, individuální jídelníček)
- Vypovězení smlouvy o poskytnutí služby (výživový poradce, individuální jídelníček)
- Výpověď smlouvy s výživovým poradcem do 14 dnů
- Vypovězení smlouvy o poskytnutí služby na individuální jídelníček s výživovým poradcem

Dá se z jakkékoliv smlouvy odejít do 14-ti dnů?
Dne 4.4.2016 moje mamka uzavrela smlouvu s Svět zdraví. Zaplatila poplatek za služby 7500, -. První konzultace v rámci zaplaceného programu měla proběhnout az po 20.4. (Jídelníček apod.). Mamka 11.4. osobně na pobočce odstoupila od smlouvy.
Svět zdraví jí nyní nechce vrátit plnou sumu, účtují si 30% za odstoupení od smlouvy. Můžeme se jim n2jak bránit? 14 dni na odstoupení? Či tím, ze smlouva byla uzavřena na 3 měsíční lhůtu od 20.4. a od smlouvy bylo odstoupeno 11.4.? Tedy před začátkem služby? Předem moc děkuji za odpověď. Jindřiška.

ODPOVĚĎ:
do 14 dnů bez uvedení důvodu můžete odstoupit pouze u tzv. distančních smluv a uzavíraných mimo obchodní prostory, tedy typicky smlouvy uzavírané přes internet, telefon nebo na mobilních provozovnách. V dalších případech je to vždy předmětem smluvních ujednání a zakládá to i nárok na tzv. odstupné. Pokud tedy maminka smlouvu uzavřela tzv. distančně, má právo na odstoupení a nikdo po ní 30% uhrazeného poplatku chtít nemůže, v ostatních případech ano.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vytvoření loga a přerušení turnaje

16.3.2016 jsme firmě Design Turnaj v. o. s. IČO: 02751771 zaplatili celkem 5.500 Kč na "Design Turnaj" v našem případě na tvorbu loga a to jako firma Attos Solutions s. r. o. IČO: 03228487.
Dne 14.4.2016 jsme požádali o přerušení turnaje, dle pravidel Design Turnaje, přidávám bod ze smluvních podmínek.
Smlouva:
bod č. 11.1 Provozovatel může z mimořádných důvodů nebo na žádost klienta dočasně pozastavit turnaj, maximálně však na dobu 90 dní. Pokud nebude v této lhůtě turnaj uzavřen, má provozovatel právo takový turnaj zrušit.
Po dvou telefonátech ze strany DT nám bylo napsáno, že turnaj pozastaví na dobu 3 dnů a následně za nás turnaj dokončí a vyberou vítěze tak, jak říkají jejich pravidla. Prý můžou, ale nebo nemusí turnaj pozastavit. Ovšem ve větě mají napsáno na žádost klienta.
Ovšem my jsme nežádali přerušení na tři dny, pouze jsme žádali o přerušení turnaje, z dodaných návrhu na logo není snadné vybrat a rádi bychom využili naší možnost a výherce vybrali ve chvíli, kdy budeme mít čas a možnost správně zvolit. Dále čekáme na další návrh a chceme jen využít možnosti a nepromarnit peníze. Tento turnaj se hradí předem, ovšem u jiných hradíme až po dodání finálního výsledku.
Po tom co nám zdělili své stanoviska, bychom rádi odstoupili od smlouvy, ale jejich smluvní podmínky vůbec tento problém neřeší.
Vím jaká jsou pravidla v případě soukromé osoby, ale jaká pravidla se vztahují pro firmu?
Dle Design turnaj nemáme žádný nárok na ukončení a dále nám tvrdí, že si jako správce můžou řídit turnaj dle libosti i když nic takového v podmínkách nemají.
Ze strany Design turnaj je velký nátlak na rychlé dokončení turnaje a uzavření situace.
Máme nějakou šanci na pozastavení nebo na zrušení turnaje? V příloze přiloženy smluvní podmínky společnosti DT. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Šanci na pozastavení či zrušení turnaje dle přiložených smluvních podmínek nemáte. Ze zákona máte právo smlouvu vypovědět, ale výpovědní doba končí uplynutím kalendářního čtvrtletí a výpověď musí být dána alespoň 3 měsíce předem. Pokud jde o dočasné pozastavení turnaje, mají to v podmínkách napsáno dost neurčitě, protože je tam uvedeno z "mimořádných důvodů" nebo na žádost klienta. Pod mimořádné důvody mohou podřadit ledacos. Je to určitě koncipované převážně v jejich prospěch a pokud jde o smluvní vztah mezi podnikatelskými subjekty, nelze se v tomto případě bránit.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Zahrada - právní definice, vysvětlení, příklad
- Co je to zahrada z pohledu práva a zákona

Dá se hovořit o zahradě jakožto o pozemku zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví)? Děkuji, Vesecká

ODPOVĚĎ:
sousloví "pozemky zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) " se vyskytuje v § 58/2 stavebního zákona (který vymezuje zastavěné území).
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
Zahradou je pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Odpověď na Váš dotaz proto zní: ano, pozemek, zařazený do druhu využití "zahrada" může (ovšem nutně nemusí) náležet do kategorie pozemky zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví). Zároveň však platí, že ne každá zahrada je takovým pozemkem. Jak je shora uvedeno, je zahrada zemědělským pozemkem, tzn. pozemkem zemědělsky obhospodařovaným. Slouží-li pak zahrada fakticky současně k zajištění speciální zemědělské výroby - zahradnictví, spadá takový pozemek do kategorie dle § 58/2 stavebního zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Bývalá manželka nepřispívá na splátky hypotéky na dům v SVJ - jak postupovat?
- Dům v nevypořádaném SJM - bývalá manželka nepřispívá na splátky hypotéky, co dělat?

S bývalou manželkou jsme si v době manželství vzali hypotéku. Jsme rozvedeni, ale nemáme vyřešené SJM. V tuto chvíli hypotéku splácím jen já a bývalá manželka mi vůbec nepřispívá na splátky. Jak mám donutit bývalou ex, aby mi přispívala na polovinu splátek? Je to na žalobu?
Děkuji za odpověď Stanislav

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte vyřešené SJM, pak to nevyřešíte jinak, než podáním žaloby na vypořádání SJM, kde ve Váš prospěch započtete po rozvodu Vámi uhrazené splátky a do budoucna se budete domáhat úpravy splátek - tedy buď splácení převezmete sám a o polovinu budoucích splátek bude snížena částka k vypořádání manželky nebo se budete podílet na splácení rovným dílem. Pokud to ovšem není možné dohodou, nezbude, než věc řešit soudně, přičemž připomínám, že žaloba o vypořádání SJM musí být u soudu do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

__

PRÁCE-DOVOLENÁ, VOLNO
- Volno na hledání nové práce ve výpovědní lhůtě (výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost).
- Výpověď pro nadbytečnost a placené volno na hledání nové práce, nového zaměstnání (výpovědní doba, lhůta)

Mám pracovní poměr u firmy. Dostala jsem výpověď z organizačních důvodů (nadbytečnost). Jsem ve výpovědní lhůtě. Kolik hodin v týdnu mám placeného volna na hledání nového zaměstnání? Děkuji. Dagmar

ODPOVĚĎ:
Dle přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci (bod. 11) máte nárok na max. jeden půlden v týdnu po výpovědní dobu. Se souhlasem zaměstnavatele je možné toto volno slučovat.

__

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Vrácení pokuty za dopravní přestupek po vyhraném soudu - jak, kde požádat o vrácení pokuty a soudních výloh?
- Vrácení pokuty a soudních nákladů - vyhraný spor o pokutu (dopravní přestupek)

Jakým způsobem probíhá případné vrácení pokuty zaplacené v rámci správního řízení (přestupek v dopravě) ve chvíli, kdy řidič uspěje se žalobou u krajského soudu a soud rozhodnutí úřadu zruší (nebo dojde po roce k promlčení).
Příklad: Pokuta od správního úřadu 1500 + 1000 náklady řízení. Poplatek 3000 pro řízení u krajského soudu. Má řidič nárok na vrácení všech nákladů? Jakým způsobem žádá o vrácení?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pokud dojde ke zrušení rozhodnutí správního orgánu krajským soudem, tento soud zároveň v souladu s ust. § 78 odst. 4 soudního řádu správního rozhodne o vrácení věci dalšímu řízení tomuto správnímu orgánu. Tedy za této situace nemá zatím smysl žádat o vrácení pokuty/úhrady nákladů řízení, jelikož řízení dosud pravomocně neskončilo.
Náklady řízení před krajským soudem jsou součástí rozhodnutí tohoto soudu, tedy pokud se podíváte do tohoto rozhodnutí, ve výroku rozhodnutí by měly být tyto náklady vypořádány.
Vrácení nákladů správního řízení by mělo být součástí nového rozhodnutí v této věci. Se zaplacenou pokutou se bude nakládat dle daňového řádu, kdy primárně (automaticky ze zákona) bude tato pokuta (přeplatek ve smyslu daňového řádu) použita na případný Váš nedoplatek na dani, pokud žádný takový není, můžete požádat o vrácení tohoto přeplatku.
Žádost musí být písemná, musí obsahovat potřebné údaje (kdo žádost podává, komu směřuje, čeho se týká, co je žádáno, odkaz na příslušná rozhodnutí, datum, podpis).

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene nesvéprávné osobě - postup, návod, informace
- Jak zrušit věcné břemeno nesvéprávné osobě

- Zrušení věcného břemene osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace
- Jak zrušit věcné břemeno osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace
- Zrušení služebnosti nesvéprávné osobě - postup, návod, informace
- Jak zrušit služebnost nesvéprávné osobě
- Zrušení služebnosti osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace
- Jak zrušit služebnost osobě s omezenou způsobilostí k právním úkonům - postup, návod, informace

Se sestrami spoluvlastníme nemovitost, ve které bydlela naše teta a měla zde zřízeno věcné břemeno užívání bytu na dožití. Nyní je již přes rok umístěna v Alzheimercentru, má Alzheimerovu chorobu, je zbavená svéprávnosti a jejím opatrovníkem je jedna ze sester, která spoluvlastní nemovitost (tety neteř). Žádnou jinou rodinu již nemá.
Dům bysme chtěly prodat, ale potřebujeme zrušit věcné břemeno. Jak by měla vypadat žádost na soud a kdo jí má podat?
Děkuji Miriam

ODPOVĚĎ:
Musíte jakožto vlastníci nemovitosti k soudu podat žalobu o zrušení věcného břemene, přičemž žaloba by měla obsahovat označení majitelů nemovitosti jakožto žalobců - (je třeba uvést všechny spoluvlastníky, pokud jich je více) jména, příjmení, bydliště, datum narození, označení žalované - tedy tety a specifikaci nemovitosti. Dále musíte popsat skutkový stav, tedy že je teta dlouhodobě hospitalizována a věcné břemeno neužívá, ani nelze očekávat, že se kdy do nemovitosti ještě vrátí. Pokud je zbavena či omezena ve svéprávnosti, doložte k soudu rozsudek, dále si soud vyžádá pravděpodobně zprávu z Alzheimer centra, zda tam pobývá a jaký je její zdravotní stav. Je reálné, že od data podání žaloby soud rozhodne o zrušení věcného břemene nejdříve cca za rok.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Manžel opustil těhotnou manželku kvůli jiné ženě - výživné, aliementy na manželku
- Výživné, alimenty na těhotnou manželku opuštěnou manželem kvůli jiné ženě

Dceru ve vysokém stádiu těhotenství po necelém dvouletém manželství opustil manžel z důvodu navázání jiného vztahu.
Manželství uzavřeno v 8/2014, očekáváno narození 1. dítěte. Manželé bydlí v bytě v osobním vlastnictví, splácejí hypotéku ve výši 4 500 Kč měsíčně + běžné služby. Jako majitelka bytu je evidována dcera. Byt byl pořízen za dobu trvání manželství, avšak za účelem poskytnutí hypotéky mají manželé úředně rozděleno SJM – manžel je evidován v registru dlužníků z důvodů, které vznikly před seznámením (dnes (19.04.2016) všechny závazky vyrovnány)
Manžel má trvalý pracovní poměr a čistý měsíční příjem činí cca 20 000 Kč, v současnosti se odstěhoval na ubytovnu. Dcera má trvalý pracovní poměr a čistý měsíční příjem činí cca 17000 Kč, na konci května 20016 nastoupí MD, bydlí nadále v uváděném bytě. Manželé prozatím nezvažují rozvod, dcera nadále hodlá bydlet v bytě, manžel hodlá bydlet mimo a slibuje, že bude dceři (matce dítěte) pomáhat, včetně finanční výpomoci.

1. Je pro dceru vhodné výše uvedené uspořádání, včetně finanční stránky?
2. Pokud ano, jaká je adekvátní výše částky, kterou by měla dcera po manželovi, otci dítěte požadovat? Jinými slovy, jak by asi rozhodl soud v případě řešení soudní cestou.
3. Je uváděné řešení vhodné z pohledu potencionálního rizika, že by se manžel opět ocitl v dluzích? Je rozdělení majetku dostatečnou ochranou např. před exekucí v případě potencionálních dluhů manžela?
4. Jak řešit případné manželovo vypovězení trvalého pobytu z bytu, pokud by s ním nesouhlasil?
5. Není vhodnějším řešením klasický rozvod manželství, včetně majetkového vypořádání?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Lze jednoznačně doporučit, aby jakákoliv dohoda, které dcera s manželem dosáhne, byla uzavřena písemně. Ústní dohoda je samozřejmě také platná, ale její existence – například v případě soudního řízení v budoucnu – se hůře prokazuje a závazky vzniklé z ústní dohody jsou také obtížněji vymahatelné. Dohoda by měla obsahovat informace ohledně výchovy a výživy dítěte – kdo bude o dítě pečovat, jakou finanční částkou bude přispívat druhý rodič a jak často se bude s dítětem stýkat – ale i úpravu bydlení manželů – kdo bude bydlet v bytě a zda a jak bude druhý manžel přispívat na splátky hypotéky a provozní náklady spojené s bytem.
Pokud jde o výživné na dítě, jeho obvyklá výše se pohybuje v rozmezí od 2.000 do 5.000 Kč v závislosti na finanční situaci obou rodičů a oprávněných zájmech a potřebách dítěte. Soud vždy posuzuje každý případ individuálně, a proto nelze jeho rozhodnutí (ani se znalostí výše platu obou rodičů) jednoznačně předjímat.
Co se týče manželových dluhů, dle § 710 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se nestávají součástí společného jmění manželů (SJM) dluhy, které se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, a dluhy, které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Dluhy v manželství lze ale řešit také vytvořením režimu tzv. oddělených jmění nebo zúžením SJM. Oddělením jmění manželů dochází k úplnému oddělení majetku obou manželů a de facto k zániku SJM. V tomto režimu může každý z manželů se svým majetkem nakládat bez souhlasu druhého manžela – veškerý majetek nabytý během manželství je jen jeho majetkem a veškeré dluhy jsou také pouze jeho. Zúžením SJM manželé ze SJM vyloučí jen některé věci (například právě dluhy), na kterých se společně dohodli. Pokud se dcera s manželem rozhodli pro některé z těchto uvedených řešení, je to dostatečnou ochranou před dluhy druhého z manželů.
Z Vašeho dotazu zcela jednoznačně nevyplývá, zda je zakoupený byt součástí SJM či nikoliv. Pokud byl by zakoupen během trvání manželství ze společných finančních prostředků, je součástí SJM a oba manželé k němu mají stejná práva. Pokud byl byt zakoupen výhradně z prostředků Vaší dcery nebo byl dohodou mezi manžely vyňat ze SJM a je výlučným majetkem Vaší dcery, její manžel má i tak po dobu trvání manželství právo v bytě bydlet. Pokud by se tedy dceřin manžel kdykoliv před rozvodem manželství rozhodl opustit ubytovnu a opět v bytě bydlet, Vaše dcera mu to musí umožnit. Právo manžela bydlet v dceřině bytě by zaniklo až rozvodem, konkrétně dnem, kdy by rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci.
Trvalé bydliště je pouze evidenčním údajem, který nezakládá právo v bytě bydlet. Protože je ale právo dceřina manžela v bytě bydlet odvozeno právě z manželství s Vaší dcerou, samotným zrušením trvalého bydliště manžela tedy nedojde ke zrušení jeho práva v bytě bydlet. Pro zrušení trvalého bydliště je také zapotřebí splnit zákonem stanovené podmínky – více informací najdete například zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvalebydliste/
Rozvodem by došlo k zániku manželství a k definitivnímu majetkovému a finančnímu vypořádání manželů. Zanikla by také vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely. Při rozhodování, zda podstoupit rozvod či nikoliv, je důležité také to, zda by šlo o rozvod nesporný (tzv. dohodou), při kterém se manželé na rozdělení majetku a podstatných záležitostech dohodnou a rozvodové řízení se neprotahuje, nebo o sporný rozvod, který je finančně i časově náročnější. Rozhodnutí, kterou variantu zvolí, je zcela na Vaší dceři.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného zletilému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování
- Placení alimentů zletilému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování
- Placení výživného dospělému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování
- Placení alimentů dospělému potomkovi předstírajícímu psychickou nemoc s nemožností pracování

Dcera 22 let, která žije s matkou a já stále platím výživné. Moje dcera přerušila z psychických důvodů studium a je to 2,5 roku co sedí doma. Po této době také zanechala školu na vlastní žádost a škola ji tak vyřadila z evidence. Její přerušení bylo spojeno s tím, že zpočátku začala vynechávat školu a psát si omluvenky jak dovršila 18 let, a jednoho krásného dne šla na psychiatrii a dodnes (19.04.2016) si tam chodí stále pro potvrzení o neschopnosti. Na pracovním úřadě je po celou tuto dobu zaevidována a nabídku práce dle jejího stavu nechce žádnou vykonávat. Nekomunikuje se mnou a léky které by měla brát také nebere a případnou léčbu odmítá. Proto se ptám, zda takový stav a její nezájem se nijak léčit má smysl aby toto zařízení stále navštěvovala a také konkretní paní doktorku která ani není schopna řešit její možný stav a poslat ji k jinému lékaři ve státním zařízení. Dále jestli mám právo požadovat o posouzení jejího opravdového zdravotního stavu soudním znalcem nebo komisí?
Myslím si, jestli její stav je na tolik vážný tak by si měla požádat o částečný invalidní důchod a já tímto bych platil méně a nebo by mně výživné bylo zrušeno. Prosím vás o vaší radu. Děkuji moc za radu. S pozdravem Jindřich

ODPOVĚĎ:
Vaše vyživovací povinnost vůči dceři trvá do doby, dokud dcera nebude schopná se sama živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Jestliže však dcera studium nejprve přerušila a poté na vlastní žádost ukončila, je otázkou, zda jsou její psychické (či jiné zdravotní) problémy opravdu natolik závažné, že jí znemožňují najít si zaměstnání a samostatně se živit.
Pokud se domníváte, že dcera je schopná se sama živit, ale pouze se jí nechce a bez vážného důvodu se práci vyhýbá a dohoda s dcerou ohledně ukončení vyživovací povinnosti nebude možná, doporučuji podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší dcery návrh na zrušení vyživovací povinnosti. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát. V návrhu doporučuji uvést zejména důvody, pro které se domníváte, že by Vaše vyživovací povinnost vůči dceři měla skončit. Doporučuji zmínit zejména následující skutečnosti:
- že dcera sice ukončila studium a je v evidenci úřadu práce, ale zaměstnání si nehledá a svou situaci aktivně neřeší
- že neužívá léky, které by měla užívat, a odmítá léčbu
- že nevyužívá všech možností, jak si zajistit příjem – žádost o invalidní důchod (pokud má sníženou pracovní schopnost), žádost o sociální dávky (dávky pomoci v hmotné nouzi apod.)
V návrhu můžete samozřejmě uvést i Váš požadavek na vyšetření dcery soudním znalcem příslušného oboru, ale bude záležet na soudu, jaké důkazy při soudním řízení navrhne provést. Na základě posouzení celé situace pak soud Vašemu návrhu vyhoví nebo jej zamítne. V případě nesouhlasu s rozhodnutím soudu se samozřejmě můžete v zákonné lhůtě odvolat.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sociální a zdravotní pojištění placené v zahraničí a nárok na dávky v ČR
- Nárok na mateřskou v ČR při placení sociálního a zdravotního v zahraničí
- Nárok na peněžitou podporu v mateřství v ČR při placení sociálního a zdravotního v zahraničí
- Nárok na PPM v ČR při placení sociálního a zdravotního v zahraničí
- Nárok na mateřskou při návratu po dlouhodobém pobytu v zahraničí (sociální a zdravotní placené v zahraničí)

Přechodně žiji v UK s manželem a jedním dítětem. Všichni jsme občany ČR a trvalé bydliště máme v ČR. Sociální i zdravotní pojištění já i manžel platíme v UK. Asi rok jsem v UK pracovala a po narození dítěte pobírala v UK dávky v mateřství. Nyní očekávám narození druhého dítěte a už mi bylo oznámeno, že na žádné dávky v UK nebudu mít nárok. Příjmem celé rodiny bude pouze výdělek manžela. I druhé dítě bude občanem ČR s českým rodným listem a bydlištěm v ČR, jen narozené v UK.
Mám nárok na dávky v ČR (podpora v mateřství, porodné, dětské přídavky), i když přechodně bydlíme v UK?
Vznikne mi nárok na tyto dávky, pokud se celá rodina, po narození druhého dítěte, vrátíme zpět do ČR? Na jaké a v jaké výši? Před odchodem do UK jsme oba v ČR pracovali a platili sociální a zdravotní pojištění. Já po škole asi půl roku, manžel několik let. Děkuji za odpověď. Milena

ODPOVĚĎ:
Aby Vám vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) v ČR, musela byste v ČR před nástupem na mateřskou dovolenou vykonávat alespoň nějakou dobu zaměstnání, ze kterého za Vás bude odváděno nemocenské pojištění. V opačném případě – pokud jste v poslední době pracovala pouze v UK ale v ČR nikoliv – Vám v ČR nárok na mateřskou nevznikne.
Jestliže ale máte v ČR trvalý pobyt a budete zde mít faktické bydliště (budete v ČR skutečně bydlet), budete si moci požádat o rodičovský příspěvek a další dávky státní sociální podpory. Bez nároku na mateřskou budete moci pobírat pouze čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která Vám bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. O rodičovský příspěvek si můžete zažádat na úřadu práce po narození dítěte, budete potřebovat jeho rodný list.
Jestliže jsou příjmy Vaší domácnosti nižší než 2,7násobek jejího životního minima, můžete si také u druhého dítěte požádat o porodné ve výši 10.000 Kč. Životní minimum Vaší domácnosti je (v případě, že starší dítě je mladší šesti let věku) vyjádřeno částkou 9.450 Kč, hraničním příjmem pro nárok na porodné je tak příjem ve výši 25.515 Kč měsíčně. Pro nárok na porodné se dokládají příjmy za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo.
Jestliže je příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima, můžete si zažádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč na každé dítě. Pro nárok na přídavek je ale zapotřebí doložit příjmy za uplynulý kalendářní rok. Pokud si budete o přídavek na děti žádat v období od října 2016 do září 2017, budete dokládat příjmy za rok 2015. O všechny výše uvedené dávky si můžete zažádat na úřadě práce v místě bydliště.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Pozemek v hranicích současně zastavěného území v území nezastavitelném - definice, vysvětlení, příklad

Zajímalo by mě právní vysvětlení termínu - pozemek v hranicích současně zastavěného území, ale v území nezastavitelném? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
S termínem „současně zastavěné území obce“ je možné se setkat v § 12/1 vyhlášky č. 13/1994 Sb. , dle něhož je současně zastavěným územím obce katastrální území obce, které je (ke dni zjišťování) trvale zastavěno nebo na základě stavebního povolení nebo jiného rozhodnutí a opatření jemu na roveň postaveného k trvalému zastavění určeno. Dále do něj patří plochy, které s plochami zastavěnými či k zastavění určenými jednoznačně funkčně souvisejí a jsou užívány pro bydlení, výrobu, služby, rekreaci, dopravu a další nezemědělské účely. Pozemky nalézající se uvnitř hranic zastavěného území obce k 1. 9. 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí jsou současně zastavěným územím obce vždy, i když u nich nejsou splněna výše uvedená kritéria, s výjimkou pozemků zemědělské půdy trvale určené pro zajišťování specializované zemědělské výroby (zahradnictví, zelinářství).
S tímto termínem dále pracuje zákon o myslivosti, který ve svém § 2 písm. e) stanoví, že toto území je nehonebním pozemkem.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, v jakém kontextu Vás obsah předmětného termínu zajímá, tzn. ptáte-li se za účelem objasnění některého ustanovení právního předpisu či za jiným účelem.
Základní definice pojmů, které se vztahují ke kategorizaci území, je nutné hledat ve stavebním zákoně. Konkrétně dle § 2/1 písm. d), e), f) a j) stavebního zákona platí, že:
- zastavěným územím je území vymezené územním plánem nebo postupem podle stavebního zákona (k tomu více níže) ; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (o takovém území se často hovoří také jako o intravilánu),
- nezastavitelným pozemkem je pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to:
1/ pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání,
2/ v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha,
- nezastavěným územím jsou pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy,
- zastavitelnou plochou je plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.
Zastavěné území je podrobněji upraveno v § 58 stavebního zákona, dle něhož platí, že:
- na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území;
- hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích;
- do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to:
a/ zastavěné stavební pozemky,
b/ stavební proluky,
c/ pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území,
d/ ostatní veřejná prostranství,
e/ další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví;
- zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.
Nemá-li obec vydán územní plán, může své zastavěné území vymezit postupem dle § 59 a § 60 stavebního zákona.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 13/1994 Sb. , kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
zákon č. 449/2001 Sb. , o myslivosti
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Bydlení členů rodiny s družstevníkem (majitelem družstevního bytu) - povinnost informovat bytové družstvo
- Majitel bytu a jeho povinnost informovat družstvo o spolubydlících osobách (členech rodiny)

Pro potřeby Úřadu práce pro Žádost o příspěvek na živobytí sepisuji s mým dítětem smlouvu o podnájmu. Jsem členkou družstva. V současné době vzhledem ke zdravotnímu stavu bydlím v mém druhém bytě. Podívala jsem se pro kontrolu na Stanovy bytového družstva a je tam uvedené toto:
"Se členem – nájemcem družstevního bytu a s manželi – společnými nájemci mohou na základě jejich práva v bytě bydlet jejich příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť a snacha, jakož i osoby, které žijí s členy – nájemci ve společné domácnosti. Počet těchto osob a jeho změnu je povinen člen – nájemce neprodleně oznámit družstvu. Pokud člen nájemce nesplní tuto povinnost, považuje se to za hrubé porušení povinností."
Neumím si z textu pořádně a přesně vyložit, jak je myšlené - Se členem mohou na základě jejich práva bydlet atd. viz výše. Znamená to, že nepotřebuji souhlas od družstva, abych mu byt mohla podnajímat/z mého hlediska jde pouze o formalitu, aby byl papír pro úřad/? Nevím také, co přesně znamená - Se členem mohou bydlet atd. znamená to, že tento článek Stanov platí pouze v tom případě, že v bytě trvale fyzicky bydlím, a pak je splněná podmínka, že bydlí se mnou a pokud v současné době bydlím ve svém druhém bytě, není tato podmínka splněná a je nutný souhlas družstva s podnájmem mého dítěte?
Doufám, že jsem to napsala snad srozumitelně : -) a děkuji předem za odpověď.
Pouze na okraj - jsem dlouhodobě nemocná a je možné, že nějakou dobu budu bývat v jednom bytě a nějakou dobu ve druhém bytě vzhledem k dostupnosti zdravotní péče a když si představím, že bych měla neustále psát nějaké formální změny, tak se mi moc nechce.
Milada

ODPOVĚĎ:
Ustanovení stanov družstva, které jste v dotazu citovala, se na podnájem bytu nevztahuje.
Podnájem bytu je upraven v čl. 47 stanov. Podle tohoto článku platí, že pronajatý byt nebo jeho část lze jinému přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového určení jen s písemným souhlasem družstva. Porušení této povinnosti se považuje za důvod pro postup podle čl. 23 (vyloučení z družstva).
Otázkou je, zda je takové ujednání platné, a to z důvodu souladu tohoto ujednání s § 2274 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele.
V odborné literatuře se objevují rozdílné názory na to, zda se ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu použijí také na nájem družstevního bytu.
Pokud by se užilo také občanského zákoníku, pak by bylo uvedené ustanovení stanov částečně neplatné, protože byste nepotřebovala souhlas družstva v případě, že byste v bytě sama bydlela. Pokud by se občanského zákoníku neužilo, pak by výše citované ustanovení stanov bylo platné. Tato otázka by však byla relevantní v případě, kdy byste v bytě sama bydlela.
Vzhledem k tomu, že v bytě sama nebydlíte, pak je i podle občanského zákoníku vyžadován souhlas pronajímatele (ve Vašem případě družstva).
Z tohoto důvodu a také z důvodu právní jistoty bych se přikloni (2015) l k závěru, že můžete dát synovi do podnájmu byt nebo jeho část jen s písemným souhlasem družstva.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na zrušení rozhodčí doložky - Profi credit

29. 4. 2010 jsem v Novém Bydžově prostřednictvím zástupce společnosti Profi Credit Czech a. s. uzavřel s touto společností smlouvu o revolvingovém úvěru č. XX ve výši 74.000,00 Kč.
Tato půjčka byla uzavřena s tím, že smluvní odměna činí 115.756,00 Kč (! ), což se mi zdálo hodně, ale pod tlakem okolností, v nichž jsem se v té době nacházel, jsem s touto lichvou souhlasil. Měsíční splátka v té době činila 5.271,00 Kč.
Postupem času jsem se dostal v důsledku dlouhodobé vážné nemoci do finančních problémů a nemohl jsem požadovanou splátku pravidelně hradit v dostatečné výši. Profi Credit vůči mně uplatnila smluvní pokutu ve výši 94.878,00 Kč, čímž celkový můj dluh u této společnosti rázem vzrostl na 251.270,00 Kč.
Společnost Profi Credit následně podala u Rozhodčí společnosti Pardubice návrh na vydání rozhodčího nálezu. Proti tomu jsem u Rozhodčí společnosti podal odpor, přesto RS Pardubice rozhodčí nález vydala.
Obrátil jsem se proto na soud, aby rozhodl o zrušení rozhodčí doložky. OS Pardubice mi svým rozsudkem za dne 27. 9. 2012 (příloha) sdělil, že mé žalobě by vyhověl, kdyby byla vedena přímo proti společnosti Profi Credit a ne proti Rozhodčí společnosti Pardubice.
KS Praha mi svým usnesením ze dne 27. 3. 2012 povolil oddlužení formou plnění splátkového kalendáře.
Chci se zeptat, zda je možné u téhož soudu (OS Pardubuce) opět podat žalobu na zrušení rozhodčí doložky, tentokrát přímo na společnost Profi Credit. Děkuji předem.
Leoš

ODPOVĚĎ:
Žalobu o zrušení rozhodčího nálezu musíte podat do tří měsíců od doručení tohoto rozhodčího nálezu, nárok domáhat se nápravy u soudu je v tomto případě bohužel již promlčený. Je pravdou, že pokud by byla žaloba v minulosti podána vůči správné straně, soud by pravděpodobně rozhodl o zrušení rozhodčího nálezu minimálně s odkazem na rozpor s dobrými mravy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nedědění potomky a zdědění majetku druhým z rodičů - jak na to?

Máme dvě dospělé děti s rodinami, chceme však zabránit automatickému dědění dle zákonů v případě úmrtí jednoho z rodičů. Jedno z dětí je zralé na vydědění, to však zatím nechceme realizovat písemnou formou, rádi bychom zvolili možnost závěti obou rodičů samostatně v tom smyslu, že v případě úmrtí jednoho z rodičů veškerý jeho movitý i nemovitý majetek zdědí druhý z rodičů. Prosím o radu, jak formulovat závěť, aby v takovémto případě žádný ze zákonných dědiců se nepodílel na dědictví. Předpokládáme to jako předběžné opatření s tím, že další konkrétní kroky je čas udělat až veškerý majetek bude mít jednoho majitele, který bude mít výhradní vlastnictví k bývalému společnému vlastnictví.
Děkuji za radu a jsem s pozdravem Mojmír

ODPOVĚĎ:
Takové jednání bohužel nelze provést. Děti jakožto tzv. nepominutelní dědicové vždy budou mít svůj nárok na povinný díl, i když byste sepsali závěti v takovém znění, jak uvádíte.
Můžete sepsat závěti tak, že veškerý majetek bude dědit vždy druhý z manželů, a uvést v nich svá přání, aby děti Vaši závěť takto respektovali. Děti mohou závěť v dědickém řízení takto respektovat a prohlásit, že z dědictví nic nepožadují nebo naopak mohou závěť napadnout a jako nepominutelní dědicové mohou žádat svůj povinný díl. Ve Vašem případě by každé dítě mohlo žádat svůj povinný díl ve výši 1/4 ze zákonného dědického podílu, tedy z 1/3, tj. každému dítěti by náležela 1/12 pozůstalosti. Pokud byste jedno dítě vydědili, tak by nemělo nárok ani na povinný díl.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění od stavebního úřadu za nesprávné informace o metropolitním plánu a jeho realizaci
- Odškodné od stavebního úřadu za nesprávné informace o metropolitním plánu a jeho realizaci

2012 mě dle mého názoru poškodil stavební úřad. Chtěl jsem stavět na zahradě domek 7x5 m načež mi bylo sděleno pracovnicí stavebního úřadu, že navržená stavba není stavbou jednoduchou ve smyslu ustanovení § 21 odst. 1 pís. d) a § 104 odst. 2 pís. a) až d) zákona č. 183/2006 Sb. Jelikož prý můj pozemek není součástí zastavěného území ani zastavitelné plochy. Dle územního plánu jsem součástí zastavěného území. Stavby a zařízení prý mají souviset s funkcí pozemku. Mám právo na nějakou kompenzaci?
Tehdy mi přišla písemná odpověď pracovnice ze stavebního úřadu. Vzniklá škoda, potažmo ano, protože jsem nemohl provést zamýšlenou stavbu na zahradě a nynější "Metropolitní plán" mě dává do úbytku ze zastavěného území a znemožňujeme mi výstavbu do budoucna už vůbec. Vzhledem k tomu, že nedalekou zahrádkářskou osadu (prý vzhledem ke stavbě a spol. oplocení) zařadil do obytného území. Děkuji, Dan.

ODPOVĚĎ:
Rozhodné je vždy znění platného a účinného územního plánu.
Pokud v době, kdy Vám bylo sděleno stavebním úřadem, že Váš pozemek není součástí zastavěného území, tento pozemek součástí zastavěného území byl, došlo zde k chybě. Nicméně abyste mohl žádat náhradu škody, muselo by zde být rozhodnutí, které by vycházelo právě z těchto mylných informací.
Dle Vašeho dotazu Vám ovšem došla ze stavebního úřadu pouze písemná odpověď, k řízení v této věci (a potažmo vydání rozhodnutí) nedošlo, tedy nevzniklo ani právo žádat náhradu škody.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nedokončení díla zhotovitelem včas, zhotovitel nekomunikuje - jak postupovat?
- Nedokončení díla (rekonstrukce koupelny) zhotovitelem včas, zhotovitel nekomunikuje - jak postupovat?
- Nedokončení díla (rekonstrukce kuchyně) zhotovitelem včas, zhotovitel nekomunikuje - jak postupovat?

7. 9. 2015 jsem uzavřela smlouvu o dílo podle občanského zákoníku na kompletní rekonstrukci koupelny a kuchyně v mém rodinném domě. Veškeré práce měly být hotové nejpozději 31. 10. 2015. Nedílnou součástí smlouvy je položkový rozpočet zhotovitele.
Ve smlouvě je nastaveno, že závazek zhotovitele je splněn předáním dokončeného předmětu díla objednateli. O předání sepíší smluvní strany zápis, v němž objednatel zejména prohlásí, že předmět díla přejímá. V případě nedodržení termínu byl zhotovitel povinen zažádat o termín náhradní, jako písemnou přílohu této smlouvy. Objednatel dále není povinen převzít předmět díla, vykazuje-li byť jedinou vadu nebo nedodělek. Vlastnické právo ke zhotovované věci a nebezpečí škody přechází na objednatele okamžikem splnění závazku zhotovitele provést dílo. Záruka na dílo je 3 roky a v případě, že zhotovitel nedodrží termín, uhradí objednateli smluvní pokutu za každý den prodlení 0,1% z celkové hodnoty nedodaného zboží nebo nedodělku.
Zhotovitel k dnešnímu dni zatím nic oficiálně nepředal, o prodloužení termínu písemně nepožádal. Chybí mu pouze osadit 4 obložkové dveře a zalištovat podlahu a zalištovat několik drobností na kuchyňské lince. Jinak je vše s velkým zpožděním hotové. Já mu dlužím ještě 10% ceny, kterou mám ale zaplatit až po předání díla. Jinak jsem vše hradila přesně v souladu se smlouvou. Dne 7. 4. 2015 jsem ho proto naposled písemně vyzvala k dokončení a předání zakázky ve lhůtě 10 pracovních dnů. Tuto výzvu si na poště převzal, slíbil, že zavolá, ale opět nekomunikuje. Lhůta vyprší tento pátek.
1. Mohu odstoupit od smlouvy, dveře si objednat sama jinde?
2. Mohu po něm požadovat 0,1% z celkové částky položkového rozpočtu, protože v souladu se smlouvou (písemně) mi dosud nepředal vůbec nic?
3. Jak mám postupovat, když přestane úplně komunikovat? Mám za to, že zakázku dokončit nechce, protože si vše špatně spočítal a prodražuje se mu.
Mockrát děkuji za odpověď,
Miroslava

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné postupovat podle ustanovení občanského zákoníku o vadách věci. Ty dělíme na podstatné a nepodstatné. Ve Všem případě se jedná o nepodstatné vady a máte tedy možnost volit mezi dvěma nároky, a to buď nárokem na odstranění vady, tedy aby dílo dokončil dle smlouvy nebo požadovat slevu z ceny. Měla byste si tedy mezi těmito nároky zvolit a v tomto duchu mu zaslat výzvu s přesným popisem toho, co chybí. Pokud jste ho vyzvala již dopisem se stanovením lhůty a on na něj nereaguje, pak máte právo od smlouvy odstoupit, opět doporučeným dopisem a pak máte právo požadovat smluvní pokutu dle smluvních ujednání. Pokud přestane úplně komunikovat, postup je následující: Zaslala jste mu výzvu k dokončení díla - nereaguje, zaslala jste mu odstoupení od smlouvy, kde mimo jiné uplatníte i smluvní pokutu- nereaguje, nedoplácejte mu 10% ceny díla. Pokud těchto 10% činí méně, než by činila smluvní pokuta, můžete samozřejmě smluvní pokutu zažalovat, pokud těch 10% činí více, nevyvíjela bych už žádnou aktivitu, dokud se on neozve. Do tří let se stane nárok promlčený a on nebude mít na těch 10% nárok, ani kdyby to chtěl řešit soudně.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene užívání půdy - postup, návod, podmínky

Můj dotaz se týká dvou nemovitostí s jedním dvorkem, kde před několika málo lety žily dvě sestry s rodinami – naše maminka se svoji ještě žijící sestrou, mojí tetou. Každá z nich vlastnila půlku z každé nemovitosti. (viz příloha – parcely č. 34/4 a 34/3).
Tehdy prý mohly prodat svoji půlku nemovitostí pouze jedna druhé, nebo prodat společně obě nemovitosti cizí straně najednou.
* Se sestrou jsme po úmrtí naší maminky v lednu 2011 zdědily část z první nemovitosti čp. - polovinu z první nemovitosti (tj. 1 já a 1 moje sestra). Druhou polovinu vlastnila sestra naší matky (teta), která nechala cca před 15 lety přepsat svůj podíl na svoji dceru, tedy v současné době vlastní uvedenou druhou polovinu a je tedy uvedená jako vlastník.
Z druhé nemovitosti jsme opět zdědily polovinu (tj. já 1 a moje sestra další 1). Druhou polovinou je vlastníkem naše sestřenice – totéž, jako u první nemovitosti.
Můj dotaz zní: můžeme prodat se sestrou své podíly cizímu zájemci?
Nezanikají tyto staré podmínky smrtí jednoho z předešlých majitelů – tj. naší maminky?

* Zánik (zrušení) věcného břemene (služebnosti).
Pokud staré pravidlo o prodeji podílů zmiňovaných dvou nemovitostí i po smrti naší maminky a přepsání dalšího podílu nemovitosti na naši sestřenici před 15 lety přetrvává, nezbývá nám nic jiného, než na základě hl. architekta pozemek a nemovitosti rozdělit. (Toto řešení lze provést po předchozí konzultaci na stavebním oboru s hl. architektem, což jsme již provedly – přikládám návrh).
Tam se však objevuje další problém k řešení a to věcné břemeno (služebnost) pro parcelu č. 34/4 (po rozdělení bych byla vlastníkem se sestrou) k parcele 34/2 – vlez na půdu, která není společná, ale pouze zmiňovaný vchod. Vlastníkem této parcely č. 34/2 je cca 25 let opět naše sestřenice, která tuto nemovitost používá pouze jako garáž s jednou skladovou místností.
Půdu nepoužívá a v budoucnosti má prý v plánu nemovitost zrekonstruovat vč. veškerých stavebních úprav vyplývajících z její povinnosti.
Toto věcné břemeno (služebnost) – vchod na půdu – bychom chtěly po případném rozdělení majetku po dohodě s majitelkou – naší sestřenicí zrušit a zanést ihned do katastru nemovitostí, protože toto neodstraněné břemeno by mohlo náš pozdější prodej nemovitosti na parcele č. 34/3 ztěžovat.
Co k tomu budeme všechno potřebovat a co je k odstranění věcného břemene (služebnosti) potřeba zařídit?
Bylo by nutné břemeno odstranit i v případě prodeje podílů v mém prvním dotazu?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
K první části Vašeho dotazu - Nový občanský zákoník předkupní právo mezi spoluvlastníky až na dvě výjimky zrušil. Výjimka, která by se vztahovala na Váš případ by byla ta, že jste povinni nabídnout část nemovitosti ke koupi napřed spoluvlastníkům pouze v případě, že jste nemovitost nabyli dědictvím a nemovitost prodáváte ve lhůtě do 6 měsíců po takovém nabytí. Pokud prodáváte později, předkupní právo už zde neplatí a můžete prodat i cizí osobě.
K druhé části dotazu - věcné břemeno můžete zrušit buď dohodou nebo soudně. Dohoda vyžaduje specifikaci smluvních stran a nemovitosti a ujednání, že věcné břemeno se zrušuje. Taková dohoda se musí vložit do katastru nemovitostí, musí být opatřena úředně ověřenými podpisy. Pokud by nebylo možné zrušit věcné břemeno dohodou, je nutné je zrušit soudně, tedy podat žalobu a tuto řádně zdůvodnit - tedy proč zrušení věcného břemene soudně žádáte. Takové soudní řízení by trvalo min. rok.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Nákup kovošrotu v zahraničí a prodej v ČR - je to legální?
- Přeprodej elektrošrotu ze zahraničí - je to legální, podle zákona?

Porušuji nějaký zákon, když koupím v zahraničí elektrošrot (počítačové součástky apod.) a přeprodám ho české firmě zpracovávající tento druh odpadu? Jsem OSVČ. Předem děkuji za odpověď. Mojmír

ODPOVĚĎ:
Přeprava odpadů do České republiky, z České republiky a přes Českou republiku se řídí jednak nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů a také zákonem č. 185/2001 Sb. , o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 54 odst. 2 zákona o odpadech platí, že přeshraniční přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze (pokud nařízení nestanoví jinak).
K přepravě odpadů je nutný souhlas Ministerstva životního prostředí. Vzhledem k tomu, že k žádosti je nutné připojit mnoho příloh, doporučuji kontaktovat Ministerstvo životního prostředí, kde Vám jistě sdělí bližší informace, a to jednak k potřebným přílohám a podmínkám a také ve vztahu ke konkrétní činnosti, kterou hodláte vykonávat.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je vnuk, vnučka nepominutelný nástupce dědice?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku při smrti, úmrtí potomka?
- Je vnuk, vnučka neopominutelný nástupce dědice?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku při smrti, úmrtí potomka (syna, dcery zůstavitele)

Mám 2 sourozence, a zemřela nám babička, která vlastní 1/2 rodinného domu. Já vlastním 1/6, bratr 1/6 a sestra 1/6 a babička vlatsnila 1/2. v Závěti babička uvedla, že si přeje abych zdědil vše já. Jenže nás ujistili, že sourozenci jsou neopomenutelný dědici a že to nebude lehké. Dnes (19.04.2016) mi přišel znalecký posudek na odhadní cenu prodeje všeho v částce 1.000.000, -. (Pozemky 500.000,- a Rodinný dům 500.000,-). Pozemky prodám, a rodinný dům si chci nechat. Kolik tedy činní čístka sourozencům kolik mám vyplatit? Děkuji za odpověd Václav

ODPOVĚĎ:
Nepominutelnými dědici jsou dle § 1643 o. z. děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci (tedy vnuci, pravnuci, atd.). Je-li nepominutelný dědic nezletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu. Je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu.
Záleží na tom, kolik má Vaše babička případných zákonných dědiců. Pokud byla ke dni úmrtí vdova a její děti zemřely a zanechala pouze své 3 vnuky, pak každému vnukovi náleží dědický podíl 1/3 a povinný díl každého vnuka činí (při předpokladu, že jsou všichni zletilí) 1/4 z 1/3, tedy každý vnuk musí dostat 1/12 hodnoty pozůstalosti.
Jiný příklad: pokud by byla Vaše babička ke dni úmrtí např. vdaná, měla dvě děti, z toho jedno dítě žije a druhé zemřelo a zanechalo tři děti, tedy 3 vnuky, pak je dohromady 5 dědiců (manžel, jedno dítě a 3 vnuci) a každý má dědický podíl 1/5 a povinný díl jednoho dítěte a tří vnuků je 1/4 z 1/5, tedy 1/20 z celé pozůstalosti. Pak byste musel vyplácet 1/20 z 1.000.000 Kč.
Také je možné v rámci řízení o pozůstalosti s ostatními dědici uzavřít tzv. dohodu o odbytném, ve které si můžete domluvit výplatu jakékoliv částky (vyšší i nižší než zákonem stanovenou).

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Minimální hloubka dezénu zimních pneumatik v létě, letních měsících (1,6 nebo 4 mm? )
- Letní pneumatiky v létě jen na jedné nápravě - je to legální, podle zákona?
- Zimní pneumatiky v létě - je možné je použít na jednu nápravu?
- Zimní pneumatiky v létě - minimální hloubka dezénu (1,6 mm nebo 4 mm? )

Lze v létě obout osobní vozidlo do 3,5t zimními pneumatikami pouze na jedné z náprav, nebo musí být roční typ pneumatik všech 4 kol ve shodě? Tedy jen všechny 4 letní, nebo všechny 4 zimní?
Platí při užití zimních pneumatik v letních měsících minimální přípustná hloubka dezénu 1,6 mm, nebo 4 mm? Děkuji, Damián

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že je možné mít na jedné z náprav zimní pneumatiky a na druhé letní (pokud dodržíte další požadavky kladené na pneumatiky a jejich instalaci do vozidla – vyvážení apod.).
Je zakázáno mít na totožné nápravě pneumatiky různého rozměru (ust. § 40 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 341/2014 Sb.).
Zimní pneumatiky musíte mít nasazeny od 1.11 do 31.3., pokud se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, přičemž musí mít hloubku dezénu hlavních dezénových drážek nebo zářezů nejméně 4 mm.
V době od 1.4. do 31.10 je možné mít nasazené pneumatiky (zimní či letní), které musí mít hloubku dezénu min. 1,6 mm (bez ohledu na druh pneumatiky).

__

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ
- Předdůchod OSVČ a placení sociálního a zdravotního pojištění
- Předčasný důchod OSVČ a placení sociálního a zdravotního pojištění
- Práce v předdůchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění
- Podnikání v předdůchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění
- Práce v předčasném důchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění
- Podnikání v předčasném důchodu - placení sociálního a zdravotního pojištění

Pracuji jako OSVČ, od 1.1.16 jsem si vyřídil tzv. předdůchod. Z dostupných materiálů jsem vyčetl, že bych měl platit sociální a zdravotní pojištění pouze z prokazatelných příjmů daného roku. ČSSZ však předdůchody neuznává a požaduje, abych platil plné zálohy jako bych byl OSVČ s hlavní činností. Chtěl bych vědět, jaké je právní postavení předdůchodce vůči správě sociálního zabezpečení.
Děkuji, Alois

ODPOVĚĎ:
Podmínky, při jejichž splnění je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší činnost, jsou vymezeny v § 9, odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Samostatná výdělečná činnost je považována za vedlejší činnost například tehdy, pokud OSVČ vykonává zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění, pobírá invalidní či (předčasný) starobní důchod, peněžitou pomoc v mateřství, rodičovský příspěvek, je nezaopatřeným dítětem apod. Podmínkou pro výkon vedlejší činnosti je tedy pobírání řádného či předčasného starobního důchodu, ale nikoliv tzv. předdůchodu. Pokud byste pobíral předčasný starobní důchod, byl byste považován za OSVČ s vedlejší činností a mohl byste platit nižší (případně vůbec žádné) zálohy. Při pobírání předdůchodu jste ale stále považován za OSVČ s hlavní činností a tomu musí odpovídat i výše záloh na zdravotní a sociální pojištění.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Sloučení dvou bytů do jednoho v domě SVJ - je nutné rozhodnutí SVJ?
- Spojení dvou bytů do jednoho v domě SVJ - je nutné rozhodnutí SVJ?

Bytový dům, 6 bytů stavebně propojených do dvou velkých, 1/3 manželé, 1/3 jednotlivec a 1/3 manželé. Jeden z velkých bytů má kolaudační rozhodnutí 2006 s povolením užívání 1 bytu sloučeného ze 2. Katastr odmítá změnu ze 2 bytů na 1 a vyžaduje založení a souhlas SVJ. SVJ však svorně nepotřebujeme. Lze toto krátkodobé a účelové založení SVJ obejít, abychom byty sloučili a vypadli z podmínek bez nutnosti zakládat a obratem rušit SVJ? Děkuji! Matouš

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, o jaké ustanovení jakého právního předpisu katastrální úřad své stanovisko opírá. Předpokládám však, že tímto ustanovením je § 1198 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nebylo-li SVJ založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce;
- do veřejného seznamu (např. do katastru nemovitostí) se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik SVJ; to však neplatí při nabytí bytové jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.
Jsou-li ve Vašem případě podmínky dle prvé odrážky splněny, musí být SVJ založeno (jedná se o zákonnou povinnost, při jejímž nesplnění nezbývá katastrálnímu úřadu nic jiného, než Vaší žádost blokovat).
V tomto ohledu odkazuji na jedno z výkladových stanovisek Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti, které se tímto ustanovením občanského zákoníku zabývá:
„Dotčené ustanovení § 1198 odst. 1 NOZ je třeba vykládat tak, že jde o první další převod. Úmyslem zákonodárce bylo, že první převedenou jednotkou se má na mysli převod až po převodu tří jednotek. To znamená, že vlastníci jednotek založí společenství vlastníků nejpozději po vzniku vlastnického práva ke čtvrté jednotce. Společenství vlastníků se zakládá schválením stanov (§ 1200 odst. 1 NOZ).
Ustanovení § 1198 odst. 2 NOZ je tzv. blokačním ustanovením, neboť katastr nemovitostí nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. Společenství vlastníků nově vzniká až dnem zápisu do rejstříku bytových jednotek (§ 1204 NOZ), který vedou krajské soudy. “
Toto stanovisko (a to jako stanovisko č. 11) je dostupné např. zde:
http://obcanskyzakonik.justice.cz/index.php/home/zakony-a-stanoviska/vykladova-stanoviska
V současné chvíli Vám doporučuji ověřit, 1/ zda je současný postoj katastrálního úřadu založen skutečně na § 1198 občanského zákoníku a 2/ zda jsou ve Vámi popsaném případě skutečně splněny podmínky dle § 1198/1 občanského zákoníku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ nedělá vyúčtování fondu oprav - jak postupovat?
- SVJ nedělá kontrolu účetnictví - jak postupovat?
- SVJ nevytvořilo revizní komisi - jak postupovat?
- Předseda SVJ porušil stanovy SVJ (disponování s penězy SVJ) - vyšetřování Policií
- Pořizování zápisů ze schůze SVJ - je SVJ povinno zápisy vytvářet?

2009-2016 mám byt v osobním vlastnictví, SVBJ bylo založeno v 2001. Nikdo nikdy nedostal vyúčtování fondu oprav, ale krom mne, to nikomu zřejmě nevadí. Je tu 37 vlastníků a platíme do fond oprav 1300 Kč. Neexistuje vůbec žádná kontrola účetnictví, není tu ani revizní komise. Předseda je stejný od založení SVBJ. Žádala jsem mnohokrát předsedu i správce o zasílání tohoto, alespoň 1x ročně, marně. Podala jsem i trestní oznámení, bylo mi sděleno, že mi není nikdo povinen nic dávat, na mé upozornění, že předseda překročil limit, může bez souhlasu sdružení disponovat 50.000 Kč, o 70.000 Kč policie uvedla, že porušil pouze stanovy. Nedělaly se ani zápisy, ani schůze, předseda si toto vše dopisoval doma, podle toho, jak mu to vyhovovalo. Nyní se již schůze 1xročně konají, ale zápisy nedostáváme. Téměř 5let se snažím o nemožné. Co právník, to jiný výklad zákona a policie? Darmo mluvit. Prosím o radu, jak se mohu domoci svých práv. Chci pouze vědět, jak se hospodaří s penězi a dostávat zápisy ze schůzí. Prý stačí, když předseda seznámí shromáždění ústně na schůzi, děkuji.
Miroslava

ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zápisy ze schůzí, tak pokud to výslovně neuvádí stanovy SVJ, pak není povinnost zápisy vyhotovit písemně.
Pokud jde o hospodaření s penězi, pak máte právo nahlížet do účetnictví SVJ. I toto by stanovy měly obsahovat, nicméně bych doporučovala postupovat tak, že písemně vyzvete předsedu, aby Vám nahlédnutí umožnil. Pokud tak neučiní, máte právo z důvodu neplnění jeho povinností dát podnět k odvolání předsedy (opět by mělo být upraveno ve stanovách). A zde se následně nabízí řešit věc prostřednictvím Policie, která mě překvapuje, že reagovala tak, jak reagovala. Tam je otázka, zda se neměla podat žádost na přezkoumání postupu Policie ke Státnímu zastupitelství. Pak by se nabízela pouze civilní žaloba, např. o bezdůvodné obohacení.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Snížení denního odškodného důchodci pojišťovnou formou nové smlouvy
- Pojišťovna poslala novou smlouvu se sníženým denním odškodným z důvodu nástupu do důchodu - je to v pořádku?

07/2004 jsem uzavřela smlouvu životního pojištění s úrazovým pojištěním do 07/2022. 2015 byla smlouva, bez mého souhlasu, změněna s odůvodněním:
"Jelikož jsme zjistili změnu povolání zasíláme novou pojistnou smlouvu. Vzhledem k Vašemu povolání (důchodce) je možné sjednání úrazového pojištění pouze na jednonásobek".
Je možné, aby pojišťovna, bez mého souhlasu, změnila smluvní ujednání takovým způsobem, jako kdybych uzavírala smlouvu novou, tzn. až v r. 2015 z důvodu, že jsem začala pobírat starobní důchod, když nedošlo ke změně rizikové skupiny? V návrhu smlouvy, ve smlouvě ani ve Všeobecných pojistných podmínkách to uvedeno není.
V návrhu smlouvy, který jsem podepsala je smluvní ujednání: "Ujednává se, že denní odškodné za úraz u osob pobírajících plný invalidní nebo starobní důchod a u osob, které se v průběhu pojištění stanou nezaměstnanými je maximálně 100, -Kč/den".
Není toto ujednání v rozporu s antidiskriminačním zákonem, § 2769 občanského zákoníku a § 13a zák. č. 37/2004 Sb. či jiným právním předpisem? V OZ jsem dohledala pouze jediné ustanovení (§ 2793 odst. 2), kdy je pojistitel oprávněn pojistné plnění snížit.
Je přípustné, aby pojistitel vybranému okruhu osob (invalidní a starobní důchodci, nezaměstnaní) stanovil jinou výši pojistného a pojistného plnění, oproti osobám ostatním z důvodu, že pobírají sociální dávky, když jsou ve srovnatelné situaci (rozhodné podmínky jsou stejné)?
Např. žena v domácnosti, 58 let, které nevznikl nárok na přiznání starobního důchodu x stejně stará žena, které nárok vznikl. Děkuji, Františka

ODPOVĚĎ:
Smluvní ujednání pojišťovna jednostranně měnit nemůže. Může to učinit pouze v případě, že tuto situaci smlouva či pojistné podmínky upravují. Jelikož smluvní vztah s pojišťovnou je vztahem soukromoprávním, pojišťovna si podmínky bohužel může nastavit dle svého uvážení a osoba, která pojištění uzavírá se může svobodně rozhodnout, zda za těchto podmínek pojištění sjedná či nikoliv. Ano, je pravdou, že pojišťovny se v mnoha případech chovají k seniorům diskriminačně a tuto otázku řešil už v roce 2013 veřejný ochránce práv. Nicméně kromě konstatování, že k diskriminaci skutečně dochází, se dosud ve věci nezměnilo z hlediska legislativy nic. Stejně tak je to i u dalších skupin obyvatelstva. Jediné, co je zatím pro pojišťovny uzákoněno v rámci celé Evropské unie, je zákaz diskriminace podle pohlaví.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Soused chce vedle mého pozemku stavět dům s okny - problém pro budoucí stavbu na mém pozemku
- Námitka na stavbu souseda - okna směřující na můj pozemek

Vlastníme pozemek v Praze - Žižkov, který nyní slouží jako zahrada. Naši noví sousedé budou stavět rodinný dům a na společné straně (pro ně jih,
pro nás sever) mají zájem o vybudování oken. Vzdálenost zdi od hranic
pozemku mají dle projektu 3,5 m.
Rádi bychom jim vyšli vstříc, ale nevíme, jaký dům budou v budoucnu stavět naše děti nebo jiný majitel. Dle zákona mohu stavět dům od hranic pozemku 2 m. Pokud ale dovolíme sousedům okna, musíme stavbu posunout na vzdálenost 3,5 od hrany pozemku abychom splňovali podmínku 7 m zeď-zeď s
otvory.
Je možné sepsat u právníka, notáře nebo jiné instituce dohodu s tím, že když my jim povolíme okna nebudou nás oni pak tlačit ke stavbě vzdálené
7m (tedy odstup na našem pozemku 3,5.) a můžeme stavet 2 m od hranic pozemku. bojím se aby neexitoval jiný nadzákon, který tuto dohodu zruší.
Ráda bych aby tato dohoda přešla případně i na nové majitele - v případě prodeje domu, dědictví atd.
Navrhovala jsem věcné břemeno, ale prý z důvodu hypotéky není možné. Bydlíme v lokalitě, kde 2 domy mají vždy společnou zeď, pozemky jsou
malé cca 260m2 a pozemky jsou dlouhé cca 12-13 m.
Nerada bych tím našim dětem způsobila komplikace nebo znehodnocovala
cenu pozemku pro případný prodej.
Jak postupovat.
Děkuji za odpověď
S práním hezkého dne Vladislava

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 25/2 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m;
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností;
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit rodinný dům (popř. garáž a další související stavby) až na hranici pozemku; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna či větrací otvory.
Dle znění dotazu předpokládám, že Vaši sousedé hodlají u místně příslušného stavebního úřadu požádat o vydání územního souhlasu. Pro vydání územního souhlasu (s umístěním stavby) je mimo jiné zapotřebí, aby žadatel (Vaši sousedé) doložil písemné souhlasy vlastníků všech sousedních pozemků s předmětným stavebním záměrem (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) stavebního zákona).
Na tomto místě si dovolím opravu drobné nepřesnosti, které se ve svém dotazu dopouštíte. Je pravdou, že Vaši sousedé potřebují pro získání územního souhlasu Váš písemný souhlas, neznamená to však, že byste stavební záměr sousedů povolovala/schvalovala. Pokud byste se se svými sousedy na umístění jejich rodinného domu nedohodla (popř. sousedé Váš písemný souhlas z jakéhokoli jiného důvodu nezískali), mohli by Vaši sousedé požádat stavební úřad o vydání stavebního povolení (k jehož vydání již písemné souhlasy vlastníků sousedních pozemků zapotřebí nejsou). Co se teedy týče realizace stavebního záměru Vašich sousedů, nedisponujete Vy (ani žádný z ostatních sousedů) právem veta.
Vzhledem ke skutečnosti, že minimální vzájemné odstupy staveb (zde rodinných domů) jsou zakotveny v právním předpise (ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území), bude možné si budoucí právní vztahy upravit dohodou pouze do určité míry.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že vzájemné odstupy staveb jsou upraveny právním předpisem veřejného práva, přičemž získání písemného souhlasu vlastníka sousedního pozemku spadá rovněž do této oblasti (tzn. že ne/udělení písemného souhlasu se stavebním záměrem souseda není soukromoprávním oprávněním).
Se svými sousedy můžete uzavřít soukromoprávní dohodu, jejímž předmětem bude závazek Vašich sousedů udělit vlastníkovi Vašeho pozemku (tedy Vám, Vašim dětem či třetí osobě) v budoucnu písemný souhlas s umístěním stavby rodinného domu, a to za podmínek, které v dohodě zakotvíte (např. za podmínky, že vzdálenost rodinného domu od hranice pozemků bude minimálně 2 m).
Předmětná dohoda však založí povinnost Vašich sousedů pouze v závazkové rovině, tzn. že v zásadě nebude zavazovat i případné právní nástupce Vašich sousedů.
Přestože vyhláška o obecných požadavcích na využívání území stanoví minimální odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků, je nutné dodat, že tato vyhláška umožňuje stavebnímu úřadu udělit ze všech těchto limitů výjimku (jak vyplývá z § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území a z § 169 stavebního zákona). Ve Vámi popsaném případě proto není nutné, aby byla mezi rodinnými domy zachována odstupová vzdálenost 7 m, rovněž neexistence oken obytných místností v protilehlých stěnách není nezbytnou podmínkou. Při rozhodování o ne/udělení výjimky však bude mít poslední slovo vždy stavební úřad (právě z tohoto důvodu je případné uzavření dohody s Vašimi sousedy pouze částečným řešením, neboť stavební úřad nebude takovou dohodou samozřejmě nikterak vázán).
Budete-li mít zájem o přípravu předmětné dohody s Vašimi sousedy, můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
či notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Prodej zděděné nemovitosti - daň, odvod daně
- Prodej nemovitosti získané dědictvím - daň, odvod daně
- Daň při prodeji zděděné nemovitotosti
- Daň z prodeje zděděné nemovitosti
- Prodej nemovitosti získané dědictvím - musím podat daňové přiznání?

02/2016 jsem zdědila po sestře, spolu s bratrem a neteří, finanční hotovost, cenné papíry (podílové listy Sporobond), byt a garáž. V bytě jsme nikdy nebydleli ani garáž nepoužívali. Sestra byt vlastnila, bydlela v něm a byla zde trvale přihlášena více než 10 let (2006-2016). V souladu s usnesením jsme uhradili odměnu notáři v dědickém řízení. Byt i garáž nyní prodáváme patrně za vyšší cenu než je úřední odhad. Je zřejmé, že budeme platit 3% daň z převodu nemovitosti. Ptám se, zda budeme navíc platit daň z příjmu z prodeje zděděných nemovitostí, přesáhne-li prodejní cena nemovitostí cenu odhadní, a zda a kdy musíme podat daňové přiznání.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Drahuše

ODPOVĚĎ:
Do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy byl zapsán návrh na vklad do katastru nemovitostí, máte povinnost podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí, pokud jste se ve smlouvě nedohodli, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Sazba daně činí 4 %. Základem daně je kupní cena, anebo hodnota nemovitosti zjištěná na základě znaleckého posudku či směrné hodnoty, přičemž základem daně je ta cena, která je vyšší.
Jelikož jste nemovitosti vlastnili méně než 5 let, budete muset jejich prodej zahrnout do přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období, ve kterém nemovitosti prodáte. Daňové přiznání se podává do 1. 4. následujícího roku. Jako výdaj si můžete uplatnit cenu určenou podle zvláštního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí. Dále si můžete uplatnit zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí a další výdaje související s uskutečněním prodeje, výdaje na technické zhodnocení a opravy. Vše musíte mít doloženo doklady od dodavatelů.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Může být místopředseda představenstva bytového družstva nečlen družstva?
- Vystoupení z družstva a vliv na roli místopředsedy představenstva bytového družstva

Je možné, aby ve funkci místopředsedy představenstva bytového družstva setrval nadále člověk, který již přestal být členem družstva (převedl svá členská práva na jiného - "prodal" byt)? V době svého zvolení byl členem družstva. Domnívám se, že mu tato funkce zanikla se zánikem členství, prý tomu tak není. Děkuji Adriana

ODPOVĚĎ:
Podle § 630 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, platí, že členem orgánu družstva může být jen člen družstva.
Toto pravidlo platí jak pro volené orgány družstva (např. pro představenstvo či kontrolní komisi), tak pro členskou schůzi, jejímiž „členy“ jsou všichni členové družstva ze zákona.
Byla-li do voleného orgánu družstva (např. představenstvo) povolána osoba, která není členem družstva nebo k výkonu funkce není podle zákona způsobilá, hledí se na její volbu, jako by neproběhla. Přestane-li člen voleného orgánu družstva být členem družstva nebo ztratí-li potřebnou způsobilost, jeho funkce v orgánu družstva zaniká. Zánik funkce je bývalý člen povinen družstvu bez zbytečného odkladu oznámit.
Z výše uvedeného vyplývá, že společně se zánikem členství v družstvu, zanikl také výkon funkce místopředsedy představenstva.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného - otec simuluje nemajetnost, přitom má drahou nemovitost na hypotéku a jezdí k moři
- Zvýšení alimentů - otec simuluje nemajetnost, přitom má drahou nemovitost na hypotéku a jezdí k moři
- Nezdaněný příjem otce a zvýšení výživného - jak prokázat majetkové poměry otce?
- Nezdaněný příjem otce a zvýšení alimentů - jak prokázat majetkové poměry otce?

Alimenty na syna (1997) ve výši rok 1998–2008 1000, -Kč, rok 2009 2/2014 1650 Kč a od 3.3.2014 2000, -Kč. Exmanžel se živil prodejem sladkostí po poutích. U soudu vždy tvrdil že je nemajetný, zadlužený atp. V té době ho údajně živila manželka která vydělala 13.000 Kč měsíčně. 01/2015 jsem zjistila, že bydlí ve vlastní nemovitosti o rozloze 1.275 m2 na kterou má úvěr u banky ve výši 2.200.000 Kč do roku 2038 tudíž musí splácet minimálně 7.000 Kč měsíčně, dále náklady na bydlení. Na zahradě mají stáje, vlastní 2 koně, jeho dcera (15 let) má velmi drahý koníček - parkurové skákání, dceru posílá 2x ročně do hereckých táborů, 2010 byl dokonce v Las Vegas, létá k moři s celou rodinou. V domě bydlí již od 2008.
Nebyl schopný doložit, kde na všechny věci vzal.
Od 04/2014 je zaměstnán ve firmě, která patří bratru manželky, vyplácí mu minimální mzdu. Firma má adresu na místě kde bydlí s rodinou. Veškeré info jsem zaslala k soudu a proběhlo řízení, o zvýšení alimentů na 5.000 Kč. Soudkyně zatím nerozhodla. Budu se určitě odvolávat. Mám šanci na úspěch v soudním sporu? Kateřina

ODPOVĚĎ:
Jestliže jste zjistila, že exmanželovy životní náklady neodpovídají výši jeho příjmů, je v pořádku, že jste na tyto nesrovnalosti soud upozornila. Při posuzování Vašeho požadavku na výživné bude soud zohledňovat oprávněné zájmy a potřeby dítěte, ale i finanční a majetkové poměry obou rodičů. To, zda soud Vaší žádosti o zvýšení výživného vyhoví, tedy bude záležet i na Vaší finanční situaci, o které nic nepíšete. Podle § 916 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) ale platí, že neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti osoba výživou povinná soudu řádné své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, platí, že měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce. Pokud by tedy Váš exmanžel nespolupracoval a nedoložil soudu požadované dokumenty, mohl by mu soud určit i vyšší než Vámi požadované výživné. Jestliže soud Vaší žádosti nevyhoví nebo nebudete s jeho rozhodnutím souhlasit, odvolat se samozřejmě můžete.

_

OBČAN-DLUHY
OBČAN-EXEKUCE
- Dlužník splácí vysokou částku věřiteli - byla by lepší exekuce s nezabavitelným minimem?
- Splácení vysokého dluhu - je výhodnější exekuce s nezabavitelným minimem?

12/2014 mi byl zesplatněn úvěr u KB začátkem roku 2015 mne kontaktovala advokátní kancelář, která to převzala od KB, že se mohu domluvit na splátkovém kalendáři. Když jsem je kontaktoval byl jsem stále ještě veden na ÚP pouze se mě zeptali kolik bych mohl platit a když jsem jim to řekl, tak mi bylo řečeno, že to je málo a nejmenší splátka je 11.500 Kč a v současné době mám příjem 12.500 Kč vůbec tam nikoho nezajímalo kolik beru nebo zda jsem zaměstnán, když jsem 12/2015 slušně požádal jestli by se nemohla udělat nějaká úprava splátkového kalendáře, protože je to pro mě doslova likvidační tak mi bylo pouze odpovězeno, že s tím nejde nic udělat a že bud to budu platit nebo se to bude vymáhat soudně. Na tento kalendář jsem přistoupil ze strachu z exekuce, ale jelikož mi nezbývá prakticky nic z výplaty a mámě z důchodu jelikož mi pomáhá s ostatními výdaji, když musím dát téměř celou výplatu pryč bych se vás rád zeptal jestli to není už za hranicí etiky nebo zákona a případně jestli se s tím dá něco udělat jelikož nevím jak to dlouho vydržím. Děkuji Lubomír

ODPOVĚĎ:
Bohužel pro Vás za hranicí zákona to není. Splátkový kalendář je dobrá vůle věřitele, může a nemusí na něj přistoupit. Nicméně i Vy máte svá práva. Doporučuji banku nejlépe písemně kontaktovat s tím, že Vaše momentální finanční situace je taková a tedy, že navrhujete Vámi uvedenou splátku. Pokud nepřijmou, na což mají právo a nikdo je nemůže nutit k opaku, holt se nechte žalovat. Nicméně s žalobou přijdou rovněž náklady soudního řízení, což je sice špatná zpráva pro Vás, ale na straně druhé, pokud by Vás soud poslal do exekuce, pak Vám v případě, že nemáte hodnotný majetek, který se dá zpeněžit (nemovitost, auto …), hrozí to, že Vám bude z příjmu odcházet částka, která však nebude moci jít přes zákonem stanovenou hodnotu, která bude s největší pravděpodobností vyšší než ta, kterou popisujete. Kolik tato částka činí záleží na více faktorech. Pro bližší informace doporučuji obrátit se na poradnu při finanční tísni, kde Vám udělají detailnější rozbor Vaší situace. Její služby jsou zdarma.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Námitka proti územnímu plánu - do kdy musí úřad na námitku reagovat?
- Lhůta na reakci magistrátu na námitku proti územnímu plánu občana
- Lhůta do kdy musí úřad reagovat na námitku občana proti územnímu plánu

2009 jsem uplatnil námitku, ale do dnešního dne mi z Magistrátu nepřišla žádná řádná odpověď. Ptal jsem se proč tomu tak je, a prý v r. 2012 byla STOPKA vše pozastaveno, námitka je v evidenci, ale kvůli p. Hudečkovi se začala připravovat velkolepá akce "Vracíme Vám Prahu". Cítím se poškozen, jelikož nemohu nakládat se svým majetkem dle svých představ a navíc se domnívám, že na námitky se musí ze zákona odpovědět?
2009 jsme mohl jako dotčený vlastník uplatnit námitky, jelikož probíhala změna územního plánu. Námitku jsem v daném termínu uplatnil, ale bez budoucí odezvy ze strany Magistrátu. Po celou dobu je pozemek využíván způsobem se kterým jako vlastník nesouhlasím, proto si přijdu krácen na svých právech. Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona jsou námitky proti návrhu územního plánu oprávněni podat mj. vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení. Námitky jsou tyto osoby oprávněny podat nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu územního plánu. Námitky slouží jako obrana oprávněných osob proti navrhovanému územnímu plánu.
Obecně platí, že o každé podané námitce musí být dle stavebního zákona vydáno rozhodnutí, které se zabývá touto námitkou a řeší ji, jelikož toto rozhodnutí je podmínkou vydání územního plánu. Za situace, kdy je upuštěno od přijetí takového územního plánu, není nutné se zabývat podanými námitkami.
Nicméně pokud by došlo k ukončení příprav územního plánu s tím, že bude vypracován nový návrh územního plánu, tak stále platí zákonem stanovený postup pro přijetí tohoto nového územního plánu. Tedy i za situace vypracování nového návrhu územního plánu jste oprávněný ve stanovených lhůtách podat námitky, o kterých musí být ze strany příslušných úřadů rozhodnuto.

__


RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání SJM, auto zůstává manželce - manžel odmítá vydat auto manželce a platit povinné ručení
- Vypořádání SJM, auto zůstává manželovi - manželka odmítá vydat auto manželce a platit povinné ručení
- Manžel odmítá vydat automobil přidělený při rozdělení SJM manželce - jak postupovat?
- Manželka odmítá vydat automobil přidělený při rozdělení SJM manželovi - jak postupovat?

S bývalým manželem jsme uzavřeli dohodu o vyrovnání SJM 7/2015, sepsána byla právníkem, podpisy ověřeny. Manželovi zůstalo jedno auto (psané na mě). Auto užívá, má oba technické průkazy, ale nemohu ho přesvědčit, aby jej přepsal. Povinné ručení neplatí, musím jej hradit já. Co teď? Děkuji, Patricie.

ODPOVĚĎ:
Doporučuji manžela písemně vyzvat, ať do Vám stanovené lhůty auto přepíše na sebe, jinak že jej odhlásíte. Pakliže auto nepřihlásí na sebe, auto odhlašte. Nejste povinna hradit za manžela provoz jeho auta.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Křivé obvinění nezletilé osoby ze sexuálního obtěžování - jak se bránit?

Vzal jsem stopaře (5 km), který podal trestní oznámení, že jsem mu nabízel peníze za sexuální "ruční"službu. Vůbec jsem ho neznal on údajně mne také ne. Jsem z venkova, tato informace se z Policie rozšířila přes příslib mlčenlivosti. Ačkoliv ani podle výpovědi dotyčného, věk 17 let, k ničemu
reálnému nedošlo a nabídka byly uskutečněna až při vystupování z auta, Policie začala intenzivně "vyšetřovat". Chce, abych absolvoval sexuologické vyšetření. Je mi přes 60 let, mám 2 děti, dobrou pověst a nikdy jsem neměl takové problémy. Dotyčný hoch je nezaměstnaný, nestuduje a např. se svou partou obsadili cizí chalupu a používali jako "klubovnu". Po zkušenostech s dosavadním vyšetřováním a údajným skutkem chci toto sexuologické vyšetření odmítnout, ne z důvodu obavy z výsledku, i když víme jaké bývají posudky znalců, ale z důvodu dalšího drastického dopadu na mou pověst v místě bydliště. Nejen, že ho vyšetřuje policie, ale i sexuolog. Je to určitě úchyl. Celá záležitost má na můj duševní stav fatální dopad.
Prosím o radu, jak postupovat a zda ve věci kontaktovat právního zástupce. Děkuji. Miloš

ODPOVĚĎ:
V této situaci určitě advokáta kontaktujte (adresa zde: www.advokatikomora.cz), a to nejen z důvodu ochrany Vašich práv v trestním řízení, ale také z důvodu ochrany Vaší pověsti, jelikož čest člověka a jeho vážnost a pověst je zákonem chráněna a výše uvedené jednání by bylo možné postihnout jak v oblasti soukromého práva (žaloba včetně případné náhrady způsobené újmy), tak i v oblasti práva trestního (zde přichází v úvahu trestný čin pomluvy či trestný čin křivého obvinění).
Pokud neposkytnete potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku cestou vyšetření ambulantního, hrozí Vám, že bude nařízeno pozorování ústavní. Toto ovšem neplatí paušálně, nařízení ústavního vyšetření podléhá přísnému přezkumu z hlediska jeho potřebnosti.
Dále v případě, že nesouhlasíte se závěry znaleckého posudku, je možné nechat vyhotovit revizní znalecký posudek jiným znalcem, který přezkoumá závěry původního znaleckého posudku.

__


RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod manželství a vyrovnání ze splácené hypotéky (nemovitost není v SJM)
- Nemovitost není v SJM - vypořádání hypotéky při rozvodu manželství

2008 jsme s manželem uzavřeli hypotéku na dům. Dům není v SJM, manžel dostal dům darem. Od 2008 jsme dům kompletně zrekonstruovali. S manželem od října 2015 nežiji, mám v péči naše 2 děti. Budu mít v případě rozvodu nárok na nějaké vyrovnání? Za vynaložené náklady na hypotéku apod. ? Děkuji, Petra P.

ODPOVĚĎ:
Ano, velmi zjednodušeně řečeno platí, že každý by se měl v případě zániku společného jmění manželů odnést nejen polovinu ze společně nabytých věcí, ale rovněž to, co do manželství vynaložil ze svého majetku. Pokud jste přispívala na opravu a provoz domu, který je ve vlastnictví manžela a ztratíte možnost jeho užívání – rozvod, máte právo na finanční kompenzaci toho, co jste do domu vynaložila ze svých prostředků. Avšak pozor v případě nemožnosti dohody s manželem a případném soudním sporu, to budete Vy, kdo bude muset prokázat výši a opodstatněnost částky, kterou si budete nárokovat. Z důkaz pak můžete použít výpisy z účtů, faktury, fotografie, ale i svědectví, zkrátka vše, co prokáže, že jste investovala své peníze.

__

OBČAN-DLUHY
- Promlčení nezaplaceného regulačního poplatku v nemocnici (hospitalizace)
- Promlčení dluhu - regulační poplatek nemocnici (hospitalizace, pobyt v nemocnici)
- Promlčení nezaplaceného regulačního poplatku - rozhodnutí Ústavního soudu 2016

Nezaplacený pobyt v nemocnici z r. 2012 (asi), celkem 1 200, - Kč. Musí se hradit i když byly poplatky zrušeny? Připočte si nemocnice penále?
Strach z navýšení částky. Postup? Děkuji moc za odpověď. Aneta

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že máte na mysli dluh z důvodu neuhrazeného regulačního poplatku (dle § 16a zákona o veřejném zdravotním pojištění).
S ohledem na skutečnost, že regulační poplatky za hospitalizaci byly s účinností ke dni 31. 12. 2013 zrušeny, a to jako protiústavní, nejsou dluhy z důvodu neuhrazených regulačních poplatků v současné době soudně vymahatelné (jak vyplývá z § 71 zákona o Ústavním soudu).
Právo nemocnice na úhradu regulačního poplatku stále existuje (dlužníci proto mohou dlužné regulační poplatky dobrovolně splnit), pokud by se však nemocnice rozhodla z tohoto důvodu zahájit soudní řízení, nebude úspěšná (neboť toto její právo je soudně nevymahatelné).
V této souvislosti odkazuji na tiskové prohlášení Ústavního soudu, v němž je tato problematika shrnuta:
http://www.usoud.cz/aktualne/nalez-ustavniho-soudu-k-vymahani-poplatku-za-hospitalizaci-nevyzaduje-jejich-zpetne-vracen/
Ovšem pozor: Vše shora uvedené se vztahuje pouze na ty regulační poplatky, které činily 100, - Kč/1 den hospitalizace. Starší regulační poplatky, které činily pouze 60, - Kč/1 den hospitalizace jsou soudně vymahatelné i v současné době. Pokud Váš dluh vznikl v roce 2012, není se čeho obávat. V roce 2012 totiž činily regulační poplatky 100, - Kč/1 den hospitalizace, tzn. že dluhy z důvodu neuhrazených regulačních poplatků za hospitalizaci v roce 2012 jsou v současné době skutečně soudně nevymahatelné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že i pokud by byly regulační poplatky za hospitalizaci v roce 2012 stále vymahatelné, bylo by právo nemocnice ve Vašem případě pravděpodobně promlčeno. Dle § 100/1 a § 101 Občanského zákoníku (platného v roce 2012) činila promlčecí lhůta 3 roky. Právo nemocnice na úhradu dlužného regulačního poplatku se tudíž s vysokou pravděpodobností promlčelo v roce 2015. Pro učinění konkrétnějšího závěru o ne/promlčení práva nemocnice na úhradu dlužného regulačního poplatku by nicméně bylo nutné znát více podrobností (které z Vašeho dotazu nevyplývají).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
zákon č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak může spolumajitel zabránit aby nebytové prostory byly hospoda, nevěstinec apod.
- Zabránění využití nebytového prostoru ve spoluvlastnictví jako hospoda, nevěstinec apod.

Rodinný dům je momentálně v ideálním vlastnictví dvou vlastníků a chceme jej rozdělit na 4 bytové jednotky, BJ. Po rozdělení budeme vlastnit 50% společných částí domu (2 bytové jednotky). Přízemí bylo kolaudováno jako nebytový kancelářský prostor, který nebudeme vlastnit. Lze nějak zabránit v prohlášení vlastníka nebo nějakým typem smlouvy, aby tato jednotka v budoucnu nemohla sloužit jako hospoda nebo restaurace? Děkuji. S pozdravem Václav

ODPOVĚĎ:
Zabránit budoucímu využití části domu jako restaurace je možné, a to ideálně kombinací zřízení věcného břemene (služebnosti) a prohlášení vlastníka (při rozdělení práv k domu na práva k bytovým jednotkám).
Dle § 1257/1 občanského zákoníku platí, že věc (zde konkrétní bytové, resp. nebytové jednotky) může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet (tedy zdržet se určitého způsobu využití nebytového prostoru).
Služebnost musí být v tomto případě zřízena písemnou smlouvou spoluvlastníků domu, a to jako služebnost „in rem“ (tedy taková služebnost, která vázne přímo na nebytové jednotce a bude tudíž zatěžovat každého budoucího vlastníka této nebytové jednotky). Pro vznik služebnosti je zapotřebí její vklad do katastru nemovitostí.
Služebnost může být sjednána jako úplatná či bezúplatná, na dobu určitou i neurčitou. Za porušení povinnosti může být sjednána smluvní pokuta; proti porušování práv ze služebnosti je samozřejmě možné se bránit soudní cestou.
Dle § 1166/1 písm. c) občanského zákoníku platí, že při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k bytovým jednotkám se v prohlášení vlastníka uvede rovněž jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k bytové jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich. V prohlášení vlastníka je proto vhodné výslovně zmínit (budoucí) vznik služebnosti (která bude zatěžovat vlastníka konkrétní bytové, resp. nebytové jednotky).
Pro přípravu smlouvy o zřízení služebnosti (popř. i pro přípravu prohlášení vlastníka) Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
či notáře:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Reedice knihy a nesouhlas s tiskem rodiny spisovatele
- Nesouhlas s reedicí knihy rodinou spisovatele - jak postupovat?

Hodlám provést reedici jedné knihy – i když se jedná spíš o jakousi formu rukopisu. Kniha byla vydána jen v několika výtiscích, údajně mnohem méně než 10 (slovy deset) kusů. Bylo to totiž vyrobené formou knižního svázání strojem psaných stránek.
Autor je známý, zemřel v roce 1962. S rodinou mám zatím dohodnutý souhlas s přetištěním původního díla, které ale hodlám doplnit o spoustu dalších informací z jiných zdrojů, takže rozsah nového díla bude přibližně dvojnásobný.
Zajímalo by mne, zda se dá souhlas rodiny nějak obejít v případě, že by si to nakonec z nějakých důvodů rozmysleli (uvedením díla a autora)? Z přímých dědiců žije jeden, dále pak vnuci a pravnuci. Jak daleko sahají dědická práva v případě majetkových práv – o autorském právu se asi už bavit nemusíme… Je dobré mít souhlas písemně?
Veškeré náklady (hlavně tisk a vazba) budou hrazeny formou dotace, nejedná se totiž o cíl vytvořit nějaký zisk například formou prodeje.
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že majetková autorská práva (§ 12 a násl. autorského zákona) trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (§ 27/1 autorského zákona), bude ve Vámi popsaném případě k užití předmětného autorského díla v zásadě zapotřebí přivolení autorových dědiců.
Až po uplynutí doby trvání majetkových práv se totiž předmětné dílo stane tzv. dílem volným (§ 28/1 autorského zákona), kdy bude každý oprávněn takové dílo bez dalšího volně užít.
Přestože autor předmětného díla již nežije, bude při užití předmětného díla zapotřebí:
- neosobovat si autorství k dílu,
- užít dílo jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu,
- uvést autora díla, je-li to obvyklé,
(jak vyplývá z § 11/5 autorského zákona).
Souhlas autorových dědiců Vám doporučuji v každém případě získat v písemné formě, ideální je vtělit takový souhlas do licenční smlouvy (§ 2371 a násl. občanského zákoníku).
Souhlas autorových dědiců by nebyl zapotřebí v případě, kdy byste užil dílo v režimu volného užití dle § 30/1 autorského zákona. Dle tohoto ustanovení se za užití díla podle autorského zákona nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
V úvahu dále přichází i využití některé z bezúplatných zákonných licencí (§ 31 a násl. autorského zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Prodej nemovitosti na Slovensku občanem ČR - odvod daně
- Daně při prodeji zděděné nemovitosti na Slovensku českým občanem
- Prodej zděděné nemovitosti na Slovensku - daně v ČR
- Prodej nemovitosti v zahraničí občanem ČR - odvod daně
- Daně při prodeji zděděné nemovitosti v zahraničí českým občanem
- Prodej zděděné nemovitosti v zahraničí občanem ČR - daně v ČR

Manžel, který je občan ČR, zdědil v roce 2001 pozemky na Slovensku. Nyní je chce prodat občanovi SR. Prosím o radu jak postupovat ve věci daní jak na Slovensku, tak u nás.
Víme, že daň z převodu nemovitostí byla na Slovensku zrušena, ale jak je to s daní z příjmů?
Domnívám se, že daň z převodu nemovitostí v ČR také platit nemusí. Ale jak je to s daní s příjmů v ČR?
Manžel pobírá starobní důchod a jiné příjmy nemá.
Děkuji, Milena.

ODPOVĚĎ:
Pozemky na Slovensku nejsou předmětem daně z nabytí nemovitých věcí v ČR, nebudete tedy přiznání v ČR podávat ani platit daň. Pozemky měl manžel ve vlastnictví déle než 5 let, a pokud nebyly zařazeny do obchodního majetku v období 5 let před jejich prodejem, bude příjem z prodeje osvobozen od daně z příjmů v ČR. Přiznání k dani z příjmů nemáte z důvodu prodeje pozemků podat. Můžete mít ale povinnost podat přiznání z jiných důvodů nesouvisejících s touto transakcí. Osvobozené příjmy se do přiznání neuvádějí.
Daňové povinnosti na Slovensku budete muset konzultovat se slovenským daňovým poradcem.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Majitel odtahové služby odmítá vydat SPZ k odhlášení vozidla (zahraniční řidič) - jak se bránit?
- Majitel odtahové služby zabavil SPZ k odhlášení vozidla (zahraniční řidič) - jak se bránit?

Před Vánocemi 2015 jsme pořádal konferenci s mezinárodní účastí. Okolo 20.12.2015 se Dr. XY vracel do Německa a cestou havaroval auto. Vyproštění zařizovala odtahová služba BB, která si také auto odvezla - auto bylo nepojízdné. Dr. XY nakonec do Berlína dojel stopem.
Dr. XY potřebuje v Německu auto odhlásit, k čemuž potřebuje SPZ, ale majitel odtahové služby se jejich odeslání brání. Navíc tento člověk neumí ani slovo cizím jazykem, takže se všechna komunikace děje skrze mě nebo mojí kolegyni. Majiteli jsem několikrát volal už o Vánocích 2016 a v lednu 2016. Pokaždé se ptal na to, kolik mu zaplatíme, když SPZ vydá, navíc tuto částku při každém telefonátu stupňoval. Dr. XY mu dokonce nabídl, ať si auto nechá výměnou za SPZ, ale na to tento pán začal namítat, že je to bezcenný šrot atd.
Dokonce v lednu 2016 ještě zapíral, že by byl v kontaktu s mojí kolegyní (my jsme mu samozřejmě neřekli, že o sobě víme). Od února mi už ani nezvedá telefon.
Co teď? Jiří

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že majitel odtahové služby odmítá vydat věc, která není jeho majetkem (a to bez odpovídajícího právního důvodu), doporučuji Vám (resp. vlastníkovi předmětného automobilu a SPZ), aby majiteli odtahové služby pohrozil podáním trestního oznámení, popř. aby trestní oznámení na majitele odtahové služby podal. Nelze totiž vyloučit, že se majitel odtahové služby nedopustil některého přestupku či trestného činu proti majetku.
Nastalá situace je samozřejmě řešitelná i prostředky občanského soudního řízení, předpokládám však, že vlastník předmětného automobilu a SPZ nebude mít chuť k zahajování soudního řízení v České republice. Pokud se vlastník předmětného automobilu SPZ rozhodne přesto věc řešit občanskoprávní cestou, doporučuji mu využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Za zkoušku by v této souvislosti stálo alespoň zaslání tzv. předžalobní výzvy. Nelze totiž vyloučit, že předžalobní výzva, psaná na hlavičkovém papíře advokátní kanceláře, udělá na majitele odtahové služby dojem, v jehož důsledku se rozhodne SPZ dobrovolně odevzdat jejich vlastníkovi.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že německá právní úprava zajisté zná i způsob, jakým je možné odhlásit automobil z registru motorových vozidel bez odevzdání SPZ (tento způsob musí být využíván např. v případech, kdy dojde k úplnému zániku automobilu, popř. k zániku SPZ). V tomto ohledu můžete kontaktovat Ministerstvo dopravy ČR a informovat se zde, zda nemá povědomí o obdobné právní úpravě v Německu:
http://www.mdcr.cz/cs/default.htm

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Promlčení náhrady škody rozhodnutím soudu
- Promlčecí doba náhrady škody poškozenému (promlčení nároku z rozhodnutí soudu)
- Regres náhrady škody po ostatních pachatelích (platí jen jeden škůdce a ostatní škodu nesplácí)

1999 jsem byl právoplatně odsouzen pro trestné činy krádeže spolu s dalšími třemi lidmi s tím že máme zaplatit způsobenou škodu rukou společnou a nerozdílnou. Jenže jediný kdo platí jsem já. Dvakrát jsem již volal na poškozenou firmu jestli platí i ostatní, ale vždy mi bylo řečeno že jako dlužníka evidují pouze mne. dá se s tím ještě něco delat pokud v rozsudku bylo psáno že máme platit všichni. Je náhrada škody promlčená?
Děkuji, Kamil.

ODPOVĚĎ:
V případě tzv. solidárního plnění platí, že se věřitel, ve Vašem případě poškozený, může obrátit na všechny dlužníky nebo jen na jednoho z Vás. Pro věřitele je samozřejmě komfortnější komunikovat s Vámi a požadovat celou částku po Vás, když s ním, podle všeho, jako jediný jednáte. To, co jste zaplatil nad rámec, si můžete nárokovat po ostatních odsouzených. Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno. Avšak pozor, záleží také na tom, jak mělo být plněno. Bylo - li plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno a hypotéka - zřízení věcného břemene na byt, dům s hypotékou
- Služebnost a hypotéka - zřízení služebnosti na byt, dům s hypotékou
- Hypotéka a zřízení věcného břemene - bude souhlasit banka se zřízením věcného břemene na byt, dům?
- Hypotéka a zřízení věcného břemene - bude souhlasit banka se zřízením služebnosti na byt, dům?

Chtěl bych se zeptat na možnosti věcného břemene. Vzal jsem si hypotéku na opravu rodinného domu, z toho důvodu jsem nemohl mít věcné břemeno pro maminku, která obývá spodní patro domu. Chtěl bych se zeptat, jestli lze sjednat věcné břemeno nyní, kdy je nemovitost zatížená hypotékou? Pokud tak nelze jakým způsobem či smlouvou (dědická) by šlo věcné břemeno provést. Jedná se o to, že pokud by se mi něco stalo, bude mít maminka jistotu bydlení.
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Pokud tomu dobře rozumím, věcné břemeno jste pro maminku nezřizoval, protože jste si bral hypotéku. Tu ale doposud nemáte zaplacenou, na Vaší situaci se tedy nic nezměnilo nebo se pletu? K odpovědi na dotaz bych potřebovala vědět, z čeho vycházíte, když říkáte, že věcné břemeno nemůžete zřídit. Co konkrétně máte uvedené ve smlouvě s bankou?

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Odmítnutí operačního výkonu nemocnicí z důvodu nepotvrzení garance úhrady nad rámec paušálu
- Odmítnutí operace schválené revizním lékařem nemocnicí z důvodu nepotvrzení garance úhrady operace, operačního výkonu

Má nemocnice právo odmítnout pacientovi provést zákrok, který na žádost nemocnice schválil revizní lékař smluvní ZP, na základě obavy z neuhrazení zákroku zdravotní pojišťovnou. A zda má nemocnice právo žádat po ZP garanci platby nad paušál. A do vyjasnění úhrady zákroku odmítat provést oboustrannou kochleární implantaci u našeho syna.
Cituji email od pana doktora:
„žádost naší nemocnice o schválení provedení oboustranné kochleární implantace u Vašeho syna A. B. (oboustranný implantát Advance Bionic) byla pojišťovnou 201 schválena.
Zdravotní pojišťovna, u které jste registrováni, bohužel odmítá dát nemocnici garanci, že zaplatí náklady na implantáty (1.140.000 Kč) ´nad rámec paušální úhrady´. Je mi to líto, ale implantaci nelze z tohoto důvodu v tuto chvíli provést do vyjasnění způsobu úhrady. “ Děkuji, Jarmila.

ODPOVĚĎ:
S ohledem na to, že v dotazu uvádíte, že předmětná zdravotní péče byla na žádost nemocnice schválena revizním lékařem zdravotní pojišťovny, budu ve své odpovědi předpokládat, že ve Vámi popsaném případě se jedná o úhradový mechanismus dle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Dle tohoto ustanovení platí, že:
- příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce;
- s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozí odrážky vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře.
Co se týče odmítnutí poskytnutí zdravotní péče do doby vyjasnění úhrady této péče ze strany zdravotní pojišťovny, je nutné si uvědomit, že jediný důvod, pro který může poskytovatel zdravotních služeb (např. nemocnice) odmítnout přijetí pacienta do péče, a který se týká zdravotního pojištění tohoto pacienta, je uveden v § 48/1 písm. c) zákona o zdravotních službách. Dle tohoto ustanovení platí, že poskytovatel zdravotních služeb, kterého si pacient zvolil, může odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud tento pacient není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Má-li tedy ve Vašem případě nemocnice s pojišťovnou 201 (jejímž pojištěncem je Váš syn) uzavřenu smlouvu o úhradě poskytnuté zdravotní péče (což dle znění dotazu předpokládám), není nemocnice oprávněna odmítnout poskytnutí zdravotní péče Vašemu synovi pouze z důvodu nevyjasnění postupu při úhradě této péče.
Odmítáním přijetí pacienta do péče z jiného důvodu, než jaký je uveden v § 48 zákona o zdravotních službách se může poskytovatel zdravotních služeb dopustit správního deliktu dle § 117/3 písm. a) zákona o zdravotních službách. Za spáchání tohoto správního deliktu hrozí poskytovateli zdravotních služeb pokuta do 300.000,- Kč.
Jako prostředek určitého nátlaku na poskytovatele zdravotních služeb Vám doporučuji využít Vašeho oprávnění dle § 48/5 zákona o zdravotních službách. Dle tohoto ustanovení je poskytovatel zdravotních služeb povinen vydat pacientovi písemnou zprávu o odmítnutí převzetí tohoto pacienta do péče, přičemž do této zprávy je poskytovatel zdravotních služeb povinen uvést důvod tohoto odmítnutí.
V současné chvíli Vám doporučuji upozornit nemocnici na protiprávnost jejího postupu (s poukazem na § 48/1 písm. c) zákona o zdravotních službách). Bude-li nemocnice na svém stanovisku trvat, doporučuji Vám si na nemocnici vyžádat vydání písemné zprávy dle § 48/5 zákona o zdravotních službách. Tuto písemnou zprávu můžete následně postoupit místně příslušnému krajskému úřadu (dle sídla nemocnice), který může s nemocnicí zahájit správní řízení o spáchání správního deliktu (a případně uložit nemocnici pokutu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Střídavá péče a navštěvování 2 škol - může to soud, OSPOD apod. zakázat?
- Střídavá péče - vliv vzdálenosti rodičů na možnost dítěte studovat na 2 školách

Mám syna ve střídavé péči, matka syna bydlí v sousedním městě 20 km daleko. Zajímá mě, jestli mi soud, škola, OSPOD nebo někdo jiný může zakázat, aby kluk navštěvoval dvě základní školy. Kde by na jednu chodil týden nebo dva, a na druhou taky. Znám případy kde to funguje, ale školy jsou od sebe 50 km. Nikde nevím dohledat, jestli je vzdálenost škol nějak omezená, pokud dítě navštěvuje dvě základní školy v rámci střídavé péče. Děkuji, Alexandr.

ODPOVĚĎ:
Při střídavé péči je možné, aby dítě navštěvovalo dvě různé základní školy. Žádný právní předpis přitom nestanovuje maximální vzdálenost mezi takovými školami. Skutečnost, že jsou školy od sebe vzdáleny 50 km, tedy nemusí být překážkou pro to, aby Váš syn obě navštěvoval. Důležité je, jak bude Váš syn docházku do dvou různých základních škol zvládat. Bude se muset vyrovnat s dvěma různými třídními kolektivy, s dvojnásobným množstvím učitelů, kteří budou vyučovat odlišným způsobem a klást na něj odlišné požadavky. V případě, že by se ukázalo, že Váš syn docházku do dvou různých škol nezvládá a že docházení do dvou různých škol tudíž není v jeho zájmu, poté by mohl například OSPOD či soud mít vůči takovému jednání námitky a požadovat, aby syn navštěvoval pouze jednu školu. Samotná vzdálenost obou škol ale není důvodem pro to, aby docházka syna do dvou škol byla zamítnuta.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Placené poradenství rodičům s výchovou dětí - jakou smlouvu sepsat s rodiči?
- Poradna pro rodiče s výchovou dětí - jakou smlouvu s rodiči sepsat?

Začínám jako OSVČ poskytovat mj. poradenství rodičům, kteří si nevědí rady s výchovou svých dětí. Poradenství probíhá za přímou platbu za hodinu práce. Chci se zeptat, zda pro takový typ poskytované služby je s klienty nutné uzavírat písemnou smlouvu, jakou by měla mít formu a zda je rozdíl v tom, když službu poskytuji dospělému, nebo když terapeuticky pracuji pouze s dítětem (za nějž jsou právně odpovědní rodiče).
Děkuji za vysvětlení, s pozdravem Magdalena

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že s klienty budete uzavírat smlouvu o poskytnutí služby poradenství, resp. smlouvu o poradenství (či smlouvu s obdobným názvem a obsahem). V takovém případě se bude jednat o tzv. nepojmenovanou (inominátní) smlouvu (§ 1746/2 občanského zákoníku), tedy smlouvu, kterou občanský zákoník výslovně neupravuje. Opakem nepojmenovaných smluv jsou smlouvy pojmenované, tedy takové smlouvy, jejichž právní úprava je v občanském zákoníku zakotvena (např. kupní smlouva, smlouva o dílo, nájemní smlouva, příkazní smlouva apod.).
Pro nepojmenované smlouvy není občanským zákoníkem předepsána povinná písemná forma, smlouvy o poradenství proto můžete se svými klienty uzavírat i ústně. V tomto ohledu není žádného rozdílu v tom, zda budete terapeuticky pracovat s dospělými klienty či s dětmi (smlouvu o poradenství s Vámi budou za všech okolností uzavírat, jak předpokládám, zletilí klienti).
I přes shora uvedené Vám však uzavírání písemné smlouvy o poradenství velmi doporučuji. Budou-li všechny Vámi uzavírané smlouvy v podstatných rysech stejné (lišit se budou pouze ve smluvních stranách a např. počtu hodin zaplaceného poradenství), bude Vám stačit jednoduchá smlouva formulářového typu (tedy předtištěná smlouva, kterou před podpisem pouze vyplníte).
Nespornou výhodou uzavírání písemných smluv je snadnější prokazatelnost existence smluvního vztahu (vystavené faktury nemusí v tomto ohledu postačovat, neboť se jedná pouze o daňové a účetní doklady) a zejména snadnější prokazatelnost předmětu takového smluvního vztahu (pro případ sporu s klientem o obsah, resp. kvalitu, rozsah či cenu poskytnutých služeb).
Písemnou formu smluv o poradenství Vám lze doporučit také s ohledem na skutečnost, že vůči klientům budete vystupovat jako podnikatelka, zatímco klienti budou vystupovat v postavení spotřebitelů. Písemná forma smlouvy Vám zajistí snazší prokázání toho, že jste svým klientům (jako spotřebitelům) předala všechny povinné informace (dle § 1810 a násl. občanského zákoníku).
Pro přípravu formulářové smlouvy (popř. jejího vzorového dodatku) můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Rozdíl mezi veřejnoprávní smlouvou a územním rozhodnutím (změna využití pozemku / stavby)
- Územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouva - rozdíl

Jaký je rozdíl mezi veřejnoprávní smlouvou a územním rozhodnutím v praxi o změně využití pozemku či stavby? Děkuji, Libuše

ODPOVĚĎ:
Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území, jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Změna druhu pozemku a změna způsobu využití pozemku se jako změny jiných údajů zapisují do katastru nemovitostí po jejich realizaci v terénu na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného. Pro změnu druhu pozemku se podle stavebního zákona vyžaduje územní rozhodnutí nebo územní souhlas.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti a partneři se rozchází
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy partnera - partnerka pečuje o děti

S partnerem mám dvě děti, od 6/2011 jsem na mateřské/rodičovské dovolené. Nejsme manželé. Mám v případě rozchodu nárok na nějaké majetkové vyrovnání? Partner má nadstandartní příjmy, a zatímco já jsem se plně starala o děti a byla bez příjmu, on si spořil měsíčně desetitisícové částky. Doslechla jsem se, že pokud jsme byli druh a družka a žili ve společné domácnosti, že na „cosi“ mám nárok, ale nedaří se mi nikde dohledat konkrétní právní normu. Jde mi o to, zda je v případě rozchodu šance získat od něj alespoň nějakou finanční náhradu, když jsem se místo budování vlastní kariéry, vydělávání a spoření peněz plně starala o společné děti. Dále by mě zajímalo, zda se dá nějak prodloužit jeho vyživovací povinnost vůči mně - matce dítěte do dvou let (mladšímu je 15 měsíců), za jakých podmínek či okolností. Velmi děkuji.

ODPOVĚĎ:
Prodloužení "vyživovací povinnosti" vůči Vám (tedy slovy zákona výživné a zajištění úhrad některých nákladů neprovdané matce) není možné. Tím samozřejmě není dotčena vyživovací povinnost otce vůči dítěti (zde se též zohlední příjmy otce).
Vyživovací povinnost je upravena v §§ 910 až 923 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Na žádné vyrovnání př rozchodu s druhem ze zákona nárok nemáte. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby nějaké vyrovnání proběhlo na základě dohody.

_

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Uplatnění slevy na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Sleva na dani za studenta v červenci a srpnu - je možné ji uplatnit?
- Sleva na dani za studenta červenec, srpen - je možné ji uplatnit?

Syn ukončil bakalářské studium státní zkouškou v měsíci únoru 2015. Následně po přijímací zkoušce by přijat přijat na magisterské studium a k zápisu se dostavil dne 3.7.2015. Na studijním oddělení fakulty byl informován, že tímto dnem (t. j. 3.7.2015) má opět status studenta a stát mu z tohoto důvodu již za měsíc červenec hradil zdravotní pojištění (které si v mezidobí od skončení bakalářského studia hradil sám).
Studijní oddělení fakulty mu rovněž pro účely slevy na dani vystavilo potvrzení o studiu. Slevu na dani jsem na syna čerpala já ve svém zaměstnání.
Ve mzdové účtárně jsem však byla odmítnuta s tím, že nárok na slevu na dani za měsíce červenec a srpen nevznikl, vzhledem k tomu, že ještě nezačal semestr.
Tento postup mne zarazil, neboť je v rozporu s tvrzením fakulty. Prosím Vás tedy o odpověď, zda jsem měla nárok na slevu na dani i za měsíc červenec a srpen. Děkuji předem za odpověď. Lucie

ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš syn zápisem 3.7. 2015 stal studentem, máte nárok na daňové zvýhodnění od července 2015. Počítání nároku se řídí zákonem o státní sociální podpoře § 14 odst. 1: "Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium." Není tam nic o tom, kdy začíná či nezačíná semestr. Doporučuji požádat mzdovou účtárnu o potvrzení za rok 2015 a udělat si přiznání sama, tam si pak uplatnit daňové zvýhodnění za leden, únor, červenec-prosinec 2015.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Část pozemku využívá soused - je možné zpoplatnit užívání?
OBČAN-NÁJEMNÉ
- Soused vstupuje na svůj pozemek přes cizí pozemek - je možné zpoplatnit užívání cesty?
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
- Služebnost vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek se služebností vedení inženýrských sítí ve prospěch obce
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek s věcným břemenem vedení inženýrských sítí ve prospěch obce

S nemovitostí jsme koupili 2011 i pozemky, z nichž jeden o výměře 134 m2 je umístěn před sousedovým pozemkem mimo naši zahradu a je zatížen věcným břemenem (inženýrské sítě obce). Soused na něm parkuje, má zde složeno dřevo a má přes něj zatím jediný vstup na svůj pozemek. Je třeba k věcnému břemeni tohoto typu mít smlouvu s obcí a jak s ním můžeme nakládat? Je možno jej prodat jinému vlastníku, než obci (nevíme, zda má obce předkupní právo) nebo případně zpoplatnit jeho využívání sousedem, který v občansko-právních vztazích směrem k nám vystupuje nevstřícně? Děkuji, Martina.

ODPOVĚĎ:
Co se týče chování souseda, tak toto odporuje zákonu, neboť soused bez jakéhokoliv právního titulu využívá Váš majetek. V případě, že byste chtěli zřídit reálné břemeno, což by spíše měl chtít on, bude dobré souseda písemně vyzvat k nápravě, tedy k tomu, aby již bez důvodu neužíval cizí majetek a navrhnout mu možné řešení. Pakliže soused nebude reagovat, máte plné právo na to, abyste sousedovi v užívání svého pozemku zabránili. Pokud jsem to dobře pochopila, reálné břemeno je uzavřeno pouze s obcí a toto spočívá ve zřízení inženýrských sítí, tedy nikoliv k jakémukoliv jinému užívání Vašeho pozemku. Máte pravdu, že reálné břemeno vzniká na základě smlouvy o jeho zřízení. Tato smlouva většinou bývá písemná, avšak je možné, že v minulosti se mohlo jednat o ústní dohodu. Navrhuji kontaktovat obec a pokud smlouva není k dispozici žádat o její písemné vyhotovení, kde si rovněž jasně vymezíte pravidla užívání Vašeho pozemku. Reálné břemeno prodat lze. Podle nynější právní úpravy obec předkupní právo nemá.

_

RODINA-POPŘENÍ OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství a umělé oplodnění
- Umělé oplodnění po rozvodu manželství a popření otcovství mezi 160 a 300. dnem od početí

Mám dotaz ohledně popírání otcovství OZ paragraf 787.
"Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému mezi 160. dnem a 300. dnem od umělého oplodnění."
Znamená to, že otcovství lze popřít do 160dnu od oplodnění? Tj že by dítě nemuselo mít v papírech oficiálního otce? Předem děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
to si špatně vykládáte význam věty.
Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak."
Podstatou věty je slovo "narozeného", tedy jestliže se dítě narodí mezi 160 dnem a 300 dnem od umělého oplodnění, tak nelze jeho otcovství popřít. Dítě narozené před 160 dnem se narodí ve 23 týdnu a při porodu před dokončením 23. týdne těhotenství se již nejedná o porod, ale o potrat, dle lékařských pravidel, proto je v občanském zákoníku stanovena tato hranice. Ustanovení občanského zákoníku tedy neurčuje lhůtu pro popření otcovství, ale lhůtu pro narození dítěte.
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak získat certifikát o bezpečnosti zásilky (balík na letišti)

Mám na letišti v Londýně u celní správy balík, který nelze otevřít a potřebovala bych nějaký certifikát o bezpečnosti zásilky. Můžete mi poradit co to je a kde to vzít? Zda jde vystavit na mě nebo ho musí nechat vystavit odesílatel? Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Český právní řád nezná institut, který by se nazýval "certifikát o bezpečnosti zásilky". Z tohoto důvodu Vám doporučuji kontaktovat celní správu ČR:
https://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/default.aspx
která by měla být schopna (po upřesnění Vašeho dotazu) říci, jaký certifikát/osvědčení budete pro vydání balíku potřebovat.
V úvahu přichází např. osvědčení AEO, které se však vztahuje toliko na obchodní subjekty:
https://www.celnisprava.cz/cz/clo/e-customs/opravneny-hospodarsky-subjekt-aeo/Stranky/default.aspx

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dům v SJM zakoupený částečně z výlučných peněz jednoho z manželů - rozdělení majetku při rozvodu manželství
- Rozdělení majetku při rozvodu manželství - dům v SJM zakoupený částečně z výlučných peněz jednoho z manželů

Chtěl bych se zeptat na způsob dělení majetku a nároky zúčastněných – rozcházejícího se páru, který vlastní dům s pozemkem, přičemž:
- vlastníkem pozemku je ona (dostala jej darem)
- vlastníkem domu je ona – dům celý financoval a svépomocně stavěl on (v podstatě on postavil dům na jejím pozemku a nechal jej - asi to bylo úředně nutné – napsat na ni)
- ona nepopírá, že dům stavěl a financoval on
Na co má on a ona nárok? Je ohrožena jeho investice na stavbě domu?
Nejsou a nebyli manželé, byli dlouholetý pár, žili spolu ve společné domácnosti. Jak se pohlíží v takovém případě na majetek? Je vůbec něco společného? Je možné to brát jako u společného jmění manželů, nebo je způsob vlastnictví a dělení odlišný? Má ona nárok na „jeho“ dům, nebo je společný (je tedy napsán na ni, ale nepopírá že investoval a stavěl jej on)?
Jde mi především o jeho práva – když ona uzná že dům realizoval on, jaký bude jeho a její podíl na domu? Jak se toto dá vypořádat? On by si chtěl od ní koupit její pozemek a vyplatit ji z podílu na domu pokud na takový podíl má ona nárok (stavěl jej on, ale byli dlouholetý pár, tak jestli z tohoto titulu existuje nárok na společný majetek).
Detailně: jsem před rozvodem a chtěl bych zjistit jak se přistupuje k dělení majetku mezi manželi, konkrétně rodinného domu. Rodinný dům jsme stavěli svépomocí – já jsem dům rukama stavěl, manželka se starala o děti. Dům byl financován převážně ze společných peněz (v poměru cca manželka 15/já 85%, což zřejmě nehraje roli v rámci manželství a SJM). Nicméně proto, abychom dům dostavěli, jsem byl nucen prodat svou nemovitost, které jsem byl vlastníkem již před uzavřením manželství (manželství od roku 2005) a která proto jak se domnívám nespadá do SJM. Suma za prodej nemovitosti činila 700tis a jen díky tomu jsme dům dostavěli. Nyní chci dům do svého vlastnictví a manželku vyplatit. Mohu/mám právo si z ceny (např. z odhadní ceny) domu odečíst uvedenou částku 700tis za prodej nemovitosti, která byla součástí financováni domu a která nespadala do SJM? Jak by k tomu bylo přistupování případně u soudu – zohlednil by soud tuto mou investici do realizace stavby domu?
Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
První část dotazu se týká nesezdaného páru, druhá manželů. V obou případech je tedy řešení úplně jiné. V případě nesezdaného páru má On nárok pouze na vrácení investic do nemovitosti, nikoliv na např. určitou část tržní ceny nemovitosti. V případě nesezdaného páru neexistuje nic obdobného jako společné jmění manželů, každý má svůj majetek, jako by to byli dva cizí lidé.
Pokud jde o druhou část dotazu, pak to sám uvádíte správně. Pokud jste finanční obnos z prodeje svého bytu vložil do nemovitosti, která je součástí SJM, pak máte právo, aby tento vnos byl zohledněn při vypořádání SJM. V případě sporu je ale důležité, zda tuto skutečnost můžete prokázat, tedy že opravdu tyto prostředky byly investovány do společné nemovitosti. Pak nic nebrání tuto částku započítat na svůj podíl vypořádání.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Náplň práce asistenta v pracovní smlouvě - co vše dělá asistent?
- Příliš obecná náplň práce v pracovní smlouvě - je to v souladu se Zákoníkem práce?
- Příliš obecná náplň práce v pracovní smlouvě - musí být práce přesně specifikovaná?

Ve své pracovní smlouvě mám uvedeno " Zaměstnanec bude pro zaměstnavatele vykonávat pracovní činnost ve funkci asistent, a to v souladu se svou pracovní náplní určenou nadřízeným vedoucím zaměstnancem a podle jeho pokynů a instrukcí"
- v práci se v budoucnu mají konat změny, které se mi nelíbí je tato formulace v pořádku? Mám možnost se bránit? Kde bych mohl zjistit co konkrétně je v mé náplni práce, toto se mi zdá hodně nekonkrétní.
Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Dle § 37 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance nejpozději do 1 měsíce ode dne vzniku pracovního poměru zaměstnance o bližším označení druhu práce, neobsahuje-li tyto informace pracovní smlouva. Pokud máte takto uveden druh práce v pracovní smlouvě a neobdržel jste žádnou jinou písemnou informaci od zaměstnavatele, můžete se na zaměstnavatele obrátit s tímto požadavkem. Odůvodnění vaší žádosti může být výše uvedené ustanovení zákona a dále skutečnost, že práva a povinnosti zaměstnance musí být určitá, což vyplývá ze základních principů pracovního práva.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na dluh nájemníka (nedoplatek za služby) - místní příslušnost soudu
- Žaloba na dluh nájemníka (nedoplatek za služby) - kterému soudu žalobu poslat?
- Je nutné ověřit podpis na žalobě pro soud nebo ne?
- Notářské ověření podpisu na žalobě - je nutné nebo ne?
- Žaloba pronajímatele pro dluh nájemce - přílohy k žalobě
- Žaloba pronajímatele pro dluh nájemníka - přílohy k žalobě

Připravuji žalobu na zaplacení dlužného nedoplatku na službách vyplývající z nájemní smlouvy bytu.
Na jaký soud (okres) mám žalobu podat, podle svého trvalého pobytu nebo podle pobytu žalovaného nebo ještě nějak jinak?
Musím nechat svůj podpis jakožto žalobce notářsky ověřit?
Přikládají se běžně nějaké přílohy, např. Nájemní smlouvy, výpis z KN, dlužné vyúčtování? nebo se to důkazní břemeno nechává na žalovaném.
Děkuji a jsem s pozdravem
Lucie

ODPOVĚĎ:
Podle § 84 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ"), platí, že k řízení je příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85 OSŘ platí, že nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje.
Podle § 9 odst. 1 OSŘ platí, že nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že příslušným soudem bude okresní soud, v jehož obvodu má žalovaný své bydliště. Tuto skutečnost bych odvodil od toho, jakou adresu uvedl v nájemní smlouvě.
Podpis na žalobě nemusí být úředně ověřen.
Předpokládám, že žalobu podáte písemně. V takovém případě je nutné žalobu podat v tolika vyhotoveních (i všechny přílohy), aby jedno zůstalo na soudě a každý z žalovaných dostal jedno vyhotovení. Z žaloby musí být obecně zřejmé, komu je určena, proti komu směřuje, čeho se domáháte, o jaké skutečnosti opíráte svůj nárok, musí být podepsána a datována. K dalším náležitostem žaloby si Vás dovolím odkázat na § 42 a § 79 OSŘ.
V žalobě pak musíte uvést všechny rozhodné skutečnosti - např. nájemní smlouva vznikla dne…, povinnost platit zálohy na služby, jejich splatnost, řádné vyúčtování apod. Civilní sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční a projednací, to znamená, že musíte uvést všechny rozhodné skutečnosti a nabídnout soudu důkazy o těchto skutečnostech. Pokud neunesete své důkazní břemeno, soud žalobu zamítne. Zjednodušeně řečeno lze toto pravidlo uvést tvrzením: "Kdo něco tvrdí, musí to prokázat".
Rovněž si Vás dovolím upozornit na povinnost zaslat žalovanému předžalobní výzvu podle § 142a OSŘ.
Z výše uvedeného vyplývá, že úspěch ve věci závisí na mnoha faktorech a následky porušení stanovených pravidel mohou znamenat ztrátu sporu. Soud má sice povinnost poučit účastníky o jejich právech a povinnostech, nebude však žalobci radit, aby doložil konkrétní důkazy.
Z tohoto důvodu Vám doporučuji, abyste kontaktovala advokáta, který Vám pomůže alespoň napsat žalobu. Pokud budete ve sporu úspěšná, žalovaný Vám nahradí náklady na advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Plná moc pro dražby - náležitosti, co musí obsahovat?
- Dražební plná moc - náležitosti, co musí obsahovat?

Jsem dlouhodobě v Anglii. Před odjezdem z ČR jsem vystavil obecnou plnou moc na svého otce v zastupování slovy na „všech“ dražbách pro případnou účast v nějaké dražbě. Na první dražbě plnou moc použil bez problémů, pro druhou dražbu ho ale dražitel odmítl zapsat s tím, že plná moc je příliš obecná. Dle jeho názoru plná moc měla být konkrétnějšího rázu – např. tam mohlo být vytečkované místo, ve kterém bude vždy konkrétní dražební jednání (jeho specifikace) doplněno. Doplňování údajů do plné moci po ověření přece znehodnotí plnou moc (aspoň jak mi bylo v době vystavení vysvětle no)? Je možno se proti rozhodnutí dražitele nějak odvolat (vlastní dražba bude až za 14 dní)?
Děkuji za jakoukoliv radu jak mám postupovat. Vím o možnosti dražitelem požadované dokumenty ověřit na ambasádě, ale tato možnost je pro mě nedosažitelná.
Tomáš

ODPOVĚĎ:
Pokud není plná moc sepsána přímo notářským zápisem, pak do ní můžete vlastní rukou dopsat číslo dražebního jednání, pokud z plné moci vyplývá, že byla udělena k zastoupení u dražeb, což dle Vašich slov byla. Doporučuji tedy dopsat vlastní rukou do již ověřené. Pokud máte k dispozici přímo rozhodnutí dražitele, mělo by tam být i poučení o opravném prostředku. Pokud rozhodnutí nevydal, požadujte po něm písemné rozhodnutí s odůvodněním a poté na základě této listiny můžete podat námitky proti rozhodnutí o příklepu jinému dražiteli.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnance na neschopence - od kdy běží výpovědní lhůta?
- Výpověď zaměstnance na v pracovní neschopnosti - od kdy běží výpovědní lhůta?
- Výpovědní lhůta při výpovědi zaměstnancem na neschopence, v pracovní neschopnosti
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Roční bonus zaměstnance a výpověď - vliv výpovědi za bonus za uplynulý kalendářní rok
- Výpověď a roční bonus zaměstnance za minulý kalendářní rok - má zaměstnanec nárok nebo ne?

mám pracovní smlouvu na hl. pracovní poměr na dobu neurčitou z r. 2009. Nyní jsem v pracovní neschopnosti a zajímá mě:
1) Může dát zaměstnanec výpověď v pracovní neschopnosti?
2) Pokud ano, od kdy se počítá výpovědní doba?
3) Poběží-li výpovědní doba v době pracovní neschopnosti, má zaměstnavatel právo výpovědní dobu prodloužit? Resp. existují práva zaměstnavatele v tomto ohledu při výpovědi v pracovní neschopnosti, o kterých bych měla vědět?
4) Skončí-li pracovní poměr výpovědí v době pracovní neschopnosti, je právně ošetřeno, jak/kdy se předává práce? Kdy se potvrzuje výstupní list? (vrácení vstupní karty, klíčů, finanční vypořádání - bonusy, stravenky, apod.)
5) Dle interní směrnice zaměstnavatel nevyplácí roční bonusy za práci zaměstnance za uplynulý rok, je-li zaměstnanec v termínu jejich výplaty ve výpovědní době, přestože zaměstnanec celý rok 2015 odpracoval a podmínky pro výplatu ročního bonusu jsou splněny. Jde o nenárokovou složku. Mám za to, že existuje judikát, kdy zaměstnavatel v takovém případě musel roční bonus vyplatit. Prosím, poradíte jak s tímto?
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ano, zaměstnanec může dát výpověď i v době pracovní neschopnosti, žádná omezení se na něj nevztahují. Výpovědní doba začne běžet první den kalendářního měsíce po dání výpovědí a skončí uplynutím dvou měsíců, jeli výpovědní doba dvouměsíční. Žádné prodloužení ze strany zaměstnavatele není možné, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, zaměstnavatel do toho nemůže zasahovat.
Pokud Vám skončí pracovní poměr v pracovní neschopnosti, není nikde uvedeno, jakým způsobem má dojít k předání agendy. Danou problematiku může upravit vnitřní předpis zaměstnavatele, popř. zaměstnavatel Vás může vyzvat k vrácení klíčů, apod. Zápočtový list Vám zaměstnavatel vystaví po skončení vaší pracovní neschopnosti, neboť i po případném skončení pracovního poměru dostáváte nemocenskou na základě podkladů od lékaře, které předáváte minulému zaměstnavateli.
V daném případě se k problematice vyjádřil nejvyšší soud např. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1486/2005 ze dne 24.8.2006, ve kterém stanovil, že tento Vámi uváděný postup by mohl znamenat nerovné zacházení. Na jednu stranu je možné chápat neochotu zaměstnavatelů vyplácet roční bonusy zaměstnancům, kteří ukončují pracovní poměr, na druhou stranu to není přípustné kritérium pro přiznání či nepřiznání ročního bonusu, neb kritériem může být pouze kvalita odvedené práce.

__

OBČAN-DLUHY
- Dluh O2 vymáhaný bez upomínky - komunikace s ČTÚ
- Využití ČTÚ při vymáhání dluhu zákazníka O2 (O2 neposlal dlužníkovi upomínku)
- Dluh u mobilního operátora vymáhaný bez upomínky - komunikace s ČTÚ
- Využití ČTÚ při vymáhání dluhu zákazníka mobilního operátora (operátor neposlal dlužníkovi upomínku)
- Mobilní operátor neposlal upomínku zákazníkovi - způsob vymáhání dluhu

9.1.2012 v Praze jsem podepsal s prodejcem smlouvu na poskytování služby internet na adresu Plzeňská XX/YY, kde jsem služby odebíral a pravidelně obdržel vyúčtování formou faktury zaslané skrze Českou Poštu, které jsem platil vždy převodem na účet.
Jelikož jsem se stěhoval, proběhlo k datu 26.3.2013 převedení služby, kdy jsem s technikem třetí strany vyplnil „předávací protokol“ spolu s uvedením nové adresy „Řeznická XX/YY“ v Praze. V průběhu dalších 3 měsíců jsem nadále službu využíval a platil převodem, ale již mi nedocházela žádná vyúčtování poštou, jak tomu bylo dříve.
Nyní nastává trochu komplikovanější část, jelikož si vzhledem k roku proběhlých změn vše přesně nepamatuji, tedy budu uvádět pouze známa fakta.
Jelikož mi nové místo umožnilo využít nového poskytovatele s lepšími podmínkami, po třech měsících jsem podepsal novou smlouvu a začal využívat jeho služby. Služby původní společnosti O2 jsem již nevyužíval (od 7. měsíce roku 2016), ale jelikož nejsem schopen dohledat emailovou komunikaci, ani nejspíše neukončil, a smlouva i nadále běžela až do 28.2.2014 (dle zúčtovacího období později uvedeného ve správním spisu). Jsem schopen dohledat automatický email doručený společností oznamující ukončení poskytované služby na základě "mého požadavku ze dne 7.2.2014", který si plně nevybavuji vzhledem k časovému údobí.
Správní řízení
V průběhu měsíce února 2016 mi bylo poštou doporučené doručen dopis od odboru ČTÚ pro severomoravskou oblast, kde jsem se dozvěděl, že společnost proti mně zahájila správní řízení (§10 č. 500/2004 Sb. správního řádu; §129 odst. 1 č. 127/2005 Sb. zákona o elektronických komunikacích) a žádá mne o uhrazená 7515,76 Kč za zúčtovací období 1.6.2013 - 28.2.2014 plus 301 Kč za správní poplatek.
Po telefonátu na ČTÚ jsem se dozvěděl, že společnost zasílala faktury na adresu „Řevnická XX/YY“ (NE tedy Řeznická) a tudíž mi nikdy nebyla řádná faktura doručena, stejně jako ani jiná informace od dané společnosti. Zde je nutno uvést moji původní domněnku, a to, že jsem společnosti výpověď služeb oznamoval a tudíž si myslel, že je vše v pořádku a nic neočekával; ovšem jelikož nejsem schopen tento fakt v současnosti nijak dokázat, není možné s ním nadále pracovat (v této souvislosti chci požádat společnost o záznamy telefonních rozhovorů). Zde bych dodal, že společnost disponuje/disponovala jak mojí emailovou adresou, tak i telefonním kontaktem.
Status quo
Na základě telefonátu s panem radou s ČTÚ jsem se vyjádřil písemnou formou a uvedl svoji původní nevědomost využívání služeb po převedení a zejména neplatnost adresy, stejně jako mou neinformovanost upomínkou. Zároveň jsem požádal o přeložení spisu do Prahy. Můj první dopis je bez uvedení jakýchkoliv zákonů či odkazu na všeobecné podmínky společnosti.
Jako odpověď společnost uvedla, že jsem platil během dalších 3 měsíců po převedení a žádá doložit žádost o ukončení smlouvy. Nyní o víkendu jsem si byl schopen vybavit, že jsem službu opravdu používal i 3 měsíce po přeložení na nové bydliště, jak výše píši, a platil ji bez doručení faktur a teprve pak přešel k nové společnosti – vzhledem k časovému údobí se na tyto skutečnosti vzpomíná opravu jen těžko.
Na tuto poslední reakci jsem zatím neodpověděl, ale raději se obrátil na Vás, abych si nenasypal více popelu na hlavu.
Závěrem chci dodat, že mi jde o řádné vyřešení sporu a ne jen o vyhnutí se platbě. Na jednu stranu chápu, že jsem „nejspíše“ neukončil smlouvu a společnost neinformoval. Na druhou stranu pokud by mi byla doručeno i jedno vyúčtování o službách nebo upomínka, okamžitě bych se na společnost obrátil - od toho si myslím že upomínky jsou. Společnost se mi nejeví jako solidní ve svém jednání a mám podezření, že jen využívá nastalého stavu, než aby předcházela jeho vzniknutí.
Otázky
Jaké jsou mé možnosti se dále v průběhu řízení bránit?
Procházel jsem informace, které jsem byl schopen dohledat, a napadají mne varianty níže:
1) 1) Jsem tedy žádán o uhrazení dané částky, ale dle ; § 64 odst. 2 č. 127/2005 Sb. je poskytovatel povinen zasílat mi vyúčtování. Ta mi nikdy nebyla doručena a zde se domnívám, že společnost sama porušuje zákon na základě celé řízení vzniká. V této souvislosti společnosti ve všeobecných podmínkách z roku 2016 uvádí
„5.4.4 Nedorazí-li vyúčtování včas: V případě, že u Služeb v Mobilních sítích nebude Účastníkovi doručeno vyúčtování do 12. kalendářního dne od ukončení zúčtovacího období, je Účastník oprávněn požádat O2 o opis vyúčtování, který mu bude předán nebo zaslán dohodnutým způsobem. U Služeb v Pevných sítích činí tato lhůta 16 dní. Nepožádá-li Účastník u Služeb v Mobilních sítích o opis vyúčtování do 18 kalendářních dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, má se za to, že vyúčtování bylo doručeno 12. kalendářní den ode dne ukončení zúčtovacího období. U Služeb v Pevných sítích se má vyúčtování za doručené 16. kalendářní den ode dne ukončení zúčtovacího období, nepožádá-li Účastník o opis vyúčtování nejpozději do 22 kalendářních dnů ode dne ukončení zúčtovacího období. “
Osobní názor: mohu se proti tomu nějak bránit? Napadla mne zpětná reklamace kterou by mohl ČTÚ uznát.
2) 2) Dále mi společnost nikdy nedoručila upomínku, jak uvádí ve svých všeobecných podmínkách jako svou povinnost.
„5.7 Postup O2 při nehrazení vyúčtování: Nezaplatil-li Účastník ve lhůtě splatnosti uvedené na vyúčtování ceny za poskytnuté Služby, O2 jej prokazatelně upozorní a stanoví náhradní lhůtu plnění ne kratší než jeden týden ode dne dodání upozornění či upomínky. Účastník se zavazuje zaplatit cenu každé takové upomínky a veškeré náklady spojené s případným vymáháním pohledávky O2 za Účastníkem. Po marném uplynutí náhradní lhůty může O2 Účastníkovi omezit poskytování všech Služeb poskytovaných na základě Smlouvy zamezením aktivního přístupu ke každé Službě, s výjimkou uskutečňování volání na čísla tísňového volání. O2 neodpovídá za škody ani jiné újmy Účastníkovi tím vzniklé. “
3) 3) Dále, jelikož je společnost známá svými podivnými praktikami, tak na základě zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele
A. § 4 Nekalé obchodní praktiky odst. 1,
„Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. “
Osobní názor: Je možné využít tento odstavec a zejména odbornou péči, kdy očekávám seriózní přístup společnosti a zejména v úkonech stanovených jejími všeobecnými podmínkami? Dále zasílání faktur a nejspíš i upomínek na špatnou adresu bych se býval rozhodl jinak, aneb urovnal spor již v počátku.
B. Případně pak § 5 Nekalé obchodní praktiky odst. 1,
§ 5 Klamavé obchodní praktiky body a) a e)
(1) Obchodní praktika je klamavá,
a) je-li při ní užit nepravdivý údaj,
e) není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem.
Osobní názor: a) Faktury, doložené společností ve správním spisu, byly adresovány na špatnou adresu, navzdory adrese správně uvedené v předávacím protokolu ze dne 26.3.2013. e) jak je výše uvedeno, dle všeobecných podmínek společnosti jsem měl být informován upomínkou, což se nestalo.
4) Jaké jsou mé možnosti o uhrazení nákladů spojených s řízením (telefonáty – mám pouze kredit, doporučený dopis, vyřízení elektronického podpisu, případně platba na Váš účet pro obdržení rady do 3 dnů)?
5) Jsou zde jiné obranné mechanismy které bych mohl využít?
6) V případě nutnosti částku společnosti uhradit, je možné využít splátkový kalendář nebo musí být částka uhrazena najednou?
Děkuji, Drahomír

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 64 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb. , se vyúčtování zasílá elektronicky, ledaže se smluvní strany dohodnou na jiném způsobu doručování. Tedy pokud jste se nedohodli jinak, vyúčtování Vám mělo být zasíláno elektronicky. Pokud nebylo, jde zde o pochybení ze strany předmětné společnosti.
Vámi uvedená fikce doručení (tedy stanovení, že pokud nepožádáte o dodatečné zaslání vyúčtování, tak se vyúčtování považuje za doručené určitým dnem), je neplatné. Zde odkazuji na judikaturu, např. rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 5508/2007 nebo 5 Cmo 161/2009 (dostupné zde http://www.nsoud.cz/), dle které nelze smluvně stanovit takovou fikci, jelikož je nutné vycházet z informací, kdy skutečně bylo doručeno.
Pokud společnost měla zaznamenanou chybnou adresu, je možné (a pravděpodobné), že byla upomínka zaslána na tuto adresu. Pokud máte k dispozici protokol, na kterém je uvedena správná adresa, určitě jej použijte jako důkaz.
Vámi uváděné nekalé obchodní praktiky na tuto situaci nedopadají. O nekalé praktiky by se jednalo např. v situaci, kdy by ze strany společnosti byly uváděny zkreslené údaje, na základě kterých byste se rozhodl uzavřít smlouvu, kterou byste ovšem za znalosti skutečných údajů neuzavřel. Obdobně klamavé obchodní praktiky.
Náhradu nákladů upravuje ust. § 129 odst. 4 výše uvedeného zákona:
Úřad přizná účastníku řízení, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku řízení, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může Úřad náhradu nákladů poměrně rozdělit, popřípadě rozhodnout, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo. I když měl účastník řízení ve věci úspěch jen částečný, může mu Úřad přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze Úřadu. Úřad přizná náhradu nákladů řízení v plné výši účastníkovi řízení také v případě, že byl pro chování dalšího účastníka řízení vzat zpět návrh, který byl účastníkem řízení podán důvodně.
Pokud byste musel částku uhradit, určitě je vhodné žádat hrazení formou splátkového kalendáře, zde záleží, jak bude Vaše žádost posouzena. Jinak obecně platí, že pokud nebudete s rozhodnutím souhlasit, můžete proti němu podat opravný prostředek a nechat toto rozhodnutí přezkoumat nadřízeným orgánem.

__

OBČAN-DLUHY
- Vymahatelnost směnky a její platnost
- Platnost směnky a její vymahatelnost
- Náležitosti směnky ze zákona
- Platnost směnky - náležitosti ze zákona
- Co musí obsahovat směnka aby byla platná?

Směnka - 2010 manžel vzal úvěr (1.100.000 Kč), a oni mu dali podepsat prázdnou směnku per aval a sumu doplnili dodatečně. 2011 byla směnka splatná. Po smrti manžela firma dala na mě 2x insolvenční návrh, který jim neprošel. Chtěla jsem se zeptat, jelikož s touto firmou jsme měli spory, směnka nebyla zaplacena. Manžel zemřel a nyní se firma soudí se mnou. Jedná se o to zda je směnka platná, když manželův podpis s adresou je v rámečku a je tam v tom stejném rámečku pod jeho podpisem moje rodné číslo, místo manželova RČ. Směnku jsem přiložila v souboru. Na druhý den po podpisu bylo zřízenou touto firmou věcné břemeno a zástavní právo - prý by manželovi jinak peníze nepůjčili. Četla jsem, že někdy méně znamená více, že směnka musí být čitelná zleva doprava, bez čar oddělujících text. Velmi by mi pomohla vaše rada, zda mám jít s touto firmou do sporu. Neboť už tak jsem nucena prodat dům. Žiji jen z PID a starám se o ZTP/P dceru a výdaje za soudy by nás přivedly úplně na mizinu a přišly bychom i o střechu nad hlavou. Děkuji moc za odpověd Jiřina

ODPOVĚĎ:
Aby byla směnka platná, musí obsahovat následující náležitosti:
- Název SMĚNKA v těle směnky v jazyce, v jakém je směnka vystavena.
-Bezpodmínečný slib zaplatit určitou sumu peněz
-Kdy má být zaplaceno
-Kde má být zaplaceno
-Jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno
-Datum vystavení
-Podpis výstavce
S ohledem na uvedené skutečnosti dle mého názoru špatné rodné číslo pod jménem nezpůsobuje neplatnost směnky za předpokladu, že směnka obsahuje jinak všechny požadované náležitosti.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy SVJ z roku 2012 - jsou platné nebo ne?

Máme ve stanovách pro naše SVJ (2000), které vzniklo ze zákona ZoVB (Zákon o vlastnictví bytů) 04/2012 některá ustanovení NOZ, která by měla platit pouze pro SVJ (2012) např. technické zhodnocení a vytváření záloh na účtu dlouhodobých záloh pro rekonstrukci a modernizaci. Jsou tyto stanovy platné? Stanovy jsou k nahlédnutí na www.hekrova.cz. Pro jistotu uvádím další detaily - upravené vzorové stanovy byly schváleny v 2014 pouze 67%ním vlastnickým podílem a SVJ (2000) bylo zapsáno do veřejného rejstříku až 04/2015. Pokud by bylo potřeba, dodám další podklady.
Děkuji, Romana

ODPOVĚĎ:
Společenství vlastníků jednotek může i po účinnosti NOZ nadále vycházet ze vzorových stanov. Stanovy jsou součástí vnitřních právních poměrů SVJ a nepřestanou platit jako celek, ale musí se přizpůsobit nové legislativě. Toto se týká těch SVJ, která vznikla do doby nabytí účinnosti NOZ přímo ze zákona a platila pro ně vzorové stanovy pokud nepřijaly vlastní.
Oproti tomu dle úpravy nového občanského zákoníku § 2004 vzniká Společenství vlastníků jednotek nově až dnem zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Nově vzniklá společenství musí mít tedy stanovy vlastní, protože SVJ se nyní podle nového občanského zákoníku zakládá schválením stanov.
Nový občanský zákoník v § 1200 stanoví, jaké minimální body musí stanovy mít:
název, který obsahuje slova „společenství vlastníků“ a označení domu, pro který společenství vzniklo,
sídlo určené v domě pro který společenství vzniklo; není-li to možné na jiném vhodném místě,
členská práva a povinnosti vlastníků jednotek jakož i způsob jejich uplatňování,
určení orgánů jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkční období, jakož i způsobu svolávání jednání a usnášení,
určení prvních členů statutárního orgánu,
pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí,
pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení její výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Zhotovitel s pozastavenou živností podniká - může uzavřít smlouvu o dílo?
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zhotovitel nedokonči dílo - jak ho donutit dílo dokončit?
- Nedokončené dílo zhotovitele a odstoupení od smlouvy

04/2015 rodiče uzavřeli dohodu o provedení práce - příloha č. 1. Předmětem dohody byla rekonstrukce oplocení. Cena díla byla sjednána na 136.394 Kč a dne 13.5.2015 byla zhotoviteli poslána záloha ve výši 100.000 Kč.
Posléze jsme si uvědomili, že se měla správně uzavřít smlouva o dílo. Nicméně si myslím, že obsah uzavřené dohody odpovídá smlouvě o dílo.
Ze živnostenského rejstříku jsme dále zjistili, že zhotovitel má na období 2013-2018 přerušené provozování živnosti.
Vinnou zhotovitele nebyla rekonstrukce plotu provedena v obvyklé jakosti. Na vady díla a způsoby nápravy byl zhotovitel 20.10.2015 poštovní zásilkou
s dodejkou upozorněn - příloha č. 2 (zápis z prohlídky zadavatelem před předáním díla). Na toto však zhotovitel nereagoval.
Proto si rodiče nechali vyhotovit znalecký posudek, který se popisem závad oplocení shodoval s výše uvedeným zápisem z prohlídky a stanovil dne 23.1.2016 obvyklou cenu opravy oplocení na 42.000 Kč. Výňatek ze znaleckého posudku je v příloze č. 3. Kompletní znalecký posudek mohu zaslat dodatečně.
Znalecký posudek byl zaslán zhotoviteli s konstatováním, že dlužná částka 36.000 Kč je menší než obvyklá cena opravy oplocení, kterou budeme potřebovat na opravu a s návrhem, že ani jedna strana nebude do budoucna vznášet požadavky na finanční vyrovnání. Na toto zhotovitel nepřistoupil.
K převzetí dokončeného díla nedošlo, protože jsme nebyli zatím zhotovitelem vyzvání.
Co máme nyní dělat, co byste udělala/udělal v naší situaci, výhody a nevýhody jednotlivých variant řešení:
- Nepodnikat žádné kroky, čekat na reakci zhotovitele (dle jeho sdělení má dostatek času na řešení vzniklé situace). Jako výhodu vidím, že do doby předání díla nemusíme doplácet zbytek ceny díla a zhotovitel nese nebezpečí škody na stavbě. Nevýhoda je, že budeme žít v jakési nejistotě, chtěli bychom to už nějak uzavřít.
- Sami vyzvat zhotovitele k předání stavby. Dílo převezmeme s výhradami, do protokolu o předání uvedeme všechny zjevné vady a jako způsob nápravy si zvolíme slevu ve výši znaleckého posudku + náklady na vypracování (odstranění vad už od daného zhotovitele nechceme). Dle § 2108 NOZ nemusíme platit část kupní ceny odhadem přiměřeně odpovídající právu na slevu. Zhotovitel má pak 30 dní na to aby reagoval na naši reklamaci. Pokud vady stavby odmítne odstranit, tak můžeme dle § 2107 NOZ následně odstoupit od smlouvy?
- Rovnou odstoupit od smlouvy dle § 2593 NOZ. Zde mi není jasné, jestli se v našem případě jedná o vadné plnění, které způsobuje podstatné porušení smlouvy a zda uplynula přiměřená doba. Lze i podle § 2107 NOZ rovnou odstoupit od smlouvy, nebo se tento paragraf může použít až po předání díla? Při odstoupení od smlouvy bychom zřejmě měli povinnost zaplatit částku připadající na již vykonané práce - tj. doplatit 36.000Kč. Platí tato povinnost i v případě vad na díle a znaleckého posudku, který stanoví opravu na větší částku?
- Nějaké jiné řešení?
Děkujeme Renata a Jiří

ODPOVĚĎ:
Vámi nastíněné varianty by se daly použít, nicméně je zde jeden dost zásadní problém. Uzavřením dohody o provedení práce mezi Vámi vznikl vztah podléhající zákoníku práce, a proto zde ustanovení o vadách díla dle občanského zákoníku vůbec nemůžete použít. Zhotovitel musí mít tento postup dobře promyšlený, neboť dle pracovněprávních předpisů mu hrozí sankce max. ve výši čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, dle občanského zákoníku je samozřejmě náhrada škody v plné výši (tedy sleva z ceny, případně vrácení si vzájemného plnění na základě odstoupení od smlouvy). Odkazuji na ust. § 257 odst. 2 Zákoníku práce: „Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. “
Dohoda o provedení práce je ukončena provedením práce. Proto pokud má dílo vady, doporučovala bych postupovat následovně:
1. vyzvat zhotovitele písemně k neprodlenému dokončení díla tak, aby bylo bez vad.
2. Pokud k tomu zhotovitel nepřistoupí, uplatnit z titulu náhrady škody dle § 257 odst. 2 ZP náhradu škody ve výši 4,5 násobku měsíčního výdělku (pokud jste sjednali finální částku, tak ji rozpočítat dle měsíců, po které byla dohoda plněna). Nejlépe tedy navrhnout zhotoviteli dohodu o narovnání, kde si sjednáte způsob vypořádání - tedy zda mu neuhradíte zbytek nebo on vám nějakou částku doplatí.
3. pokud se nedomluvíte, pak jsou zde dvě varianty - buď nechat věc být a zhotoviteli nic nedoplatit, pokud by se domáhal placení, pak se v případném soudním řízení bránit vadami nebo mu zbytek doplatit a rovnou podat žalobu na náhradu škody ve výši dle znaleckého posudku. Z titulu pracovního práva byste mu totiž odměnu za práci zadržovat neměli.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Práce na DPP v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na DPČ v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na dohodu o provedení práce v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na dohodu o pracovní činnosti v době rodičovské dovolené (práce u kmenového zaměstnavatele)
- Práce na rodičovské dovolené na DPP, DPČ u svého zaměstnavatele
- Práce na DPP, DPČ na rodičovské dovolené u svého zaměstnavatele
- Je možné pracovat na rodičovské dovolené na dohodu u svého zaměstnavatele? (DPP, DPČ)

Chtěla bych se zeptat, zda může zaměstnanec na rodičovské dovolené pracovat u stejného zaměstnavatele na DPP či DPČ na pozici stejného druhu práce? Vím, že nemůže, když není na rodičovské dovolené nebo je mateřské, ale nejsem si jistá, jak je to s RD. Děkuji Ivana.

ODPOVĚĎ:
Dle § 34b odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí: „Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu, u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. “
Na jednu stranu platí, že zákoník práce z tohoto zákazu nevylučuje případy, kdy zaměstnanec je např. na mateřské či rodičovské dovolené a uzavřel by další pracovněprávní vztah, který by vykonával. Na druhou stranu zákoník práce mluví o zákazu výkonu práce, nikoliv o zákazu uzavření nebo existence takového pracovněprávního vztahu. Na danou problematiku tedy mohou být i rozdílné názory, neboť zákon toto výslovně neřeší. Pokud bychom ale přihlédli k důvodu tohoto zákazu (obcházení ustanovení zákoníku práce o práci přesčas, nutnou dobou odpočinku mezi směnami, apod), tak bych se přikláněla k názoru, že to možné je.

__

OBČAN-DLUHY
- Insolvence manžela, vliv na manželku a její majetek
- Insolvence manželky, vliv na manžel a jeho majetek
- Oddlužení manžela, vliv na manželku a její majetek
- Oddlužení manželky, vliv na manžela a jeho majetek
- Osobní bankrot manžela, vliv na manželku a její majetek
- Osobní bankrot manželky, vliv na manžela a jeho majetek

Na manžela vyplavaly dluhy vzniklé před uzavřením manželství (minimálně půl milionu, co zatím vím), které jsou již v exekuci, mám zablokovaný účet atd. Já jsem na rodičovské dovolené (dítě 1,5 roku), manžel má 3 měsíce nové zaměstnání. Žijeme v bytě v OV (já jako vlastník). Byt jsem kupovala před uzavřením manželství, je zatížený hypotékou, která se sice momentálně platí převážně z manželova platu, ale vedena je na mě.
Aktuálně bych se hlavně ráda zeptala, jak chránit sebe a své dítě. Manžel chce zkusit žádat o insolvenci resp. oddlužení. Může se mě jako manželky toto řešení dotknou i jinak než jen tím, že manžel do rodinného rozpočtu přinese méně peněz? Nemusím jít do bankrotu s ním? nehrozí mi například nucený prodej/zabavení bytu? Bylo by lepší/bezpečnější řešení (pro mne a dítě) rozvod?
Děkuji, Iveta.

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o dluhy, které manželovi vznikly před uzavřením manželství, pak k jejich uspokojení nemůže být použit majetek, který je ve Vašem výlučném vlastnictví (zejména byt, který jste nabyla ještě před uzavřením manželství).
Pokud sama nejste v úpadku, pak ani nemůžete s manželem podat společný návrh na oddlužení. Jelikož uvádíte, že dluhy má pouze manžel, pak požádá o oddlužení pouze on. Ve svém důsledku to pro Vás znamená, že drtivá většina manželova příjmu, bude určena na úhradu splátek, a to po dobu trvání oddlužení (5 let).

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace díla bez reklamačního protokolu - jak dokázat že reklamace proběhla?
- Zhotovitel díla nevyřídil reklamaci řádně a včas - jak postupovat dál?
- Uznání reklamace SMS zprávou - obstálo by jako důkaz u soudu?

Ráda bych se zeptala na svá práva při jednání s truhlářem. 9/2014 jsme si nechali na zakázku vyrobit kuchyňskou linku, dveře a schody. Od 3/2015 řešíme reklamaci. 7/2015 přijel, sepsal si další vady, které nám brání v normální užívání věcí. Od truhláře jsem nedostala žádné potvrzení s tím, že přijede za týden. Od té doby jsme ho SMS zprávami urgovali k dokončení závazků. Bohužel nám byly sdělovány pouze výmluvy, k další návštěvě jsme ho donutili až 1/2016! Opět přislíbil opravy a nic se nestalo. 3/2016 opravil lehké vady, odvezl zkroucené dveře a slíbil, že dorazí. Za 5 dní nám pouze vrátil vyreklamované dveře, které jsou v horším stavu, než když si je odvážel. Než jsem došla pro papír pro sepsání reklamace, truhlář odjel a už jsme ho neviděli. Poslala jsem mu doporučený dopis s reklamací.
Jak máme dál postupovat? Dílo jsme již zaplatili, reklamovali jsme hned po předání díla, ovšem nebyl nám už nikdy předán protokol o jeho opravě, neboť nikdy k tomu nedošlo. Mohou být SMS zprávy uznány jako písemný důkaz, že truhlář vědomě odkládal návštěvu?
Děkuji Drahomíra.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2615 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.
Podle § 2106 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má objednatel právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (vzhledem k výše uvedenému však tento nárok zřejmě nepřipadá v úvahu), na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
Při oznámení vady je objednatel povinen zvolit jeden z výše uvedených nároků. Neodstraní-li zhotovitel vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li objednateli, že vady neodstraní, může objednatel požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Pokud objednatel neoznámí svůj nárok včas, má práva uvedená v § 2107.
Podle § 2107 občanského zákoníku platí, že je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má objednatel právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z ceny. Dokud objednatel neuplatní právo na slevu z ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může zhotovitel dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může zhotovitel odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí objednateli způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li zhotovitel vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele.
Vzhledem k tomu co uvádíte, a také z důvodu právní jistoty, bych vycházel z § 2107 a předpokládal, že nebyly splněny podmínky uvedené v § 2106.
Pokud jste již v minulosti uplatnila vady u zhotovitele a ten je dodnes (12.04.2016) neodstranil, domnívám se, že na základě § 2107 můžete odstoupit od smlouvy (vzhledem k tomu, že mi nejsou známy podrobnosti, nemohu to tvrdit s jistotou).
Pokud si tím nejste jistá, písemně vyzvěte zhotovitele k tomu, aby opravil vzniklé vady a stanovte mu k tomu přiměřenou lhůtu (např. měsíc). Upozorněte jej na skutečnost, že od smlouvy odstoupíte, pokud nezjedná nápravu. Doporučuji, abyste tak učinila doporučeným dopisem s dodejkou.
I SMS zprávy mohou být použity při soudním sporu jako důkaz.
Vzhledem k tomu, že by se mohlo jednat o poměrně značnou sumu, doporučuji Vám, abyste se, v případě, že Vám zhotovitel nevyhoví, obrátila na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním práv u soudu. Pokud budete úspěšná, zhotovitel Vám bude povinen nahradit také náklady na advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz

__

FINANCE-DANĚ
- Nulové příjmy, zrušení DPH a odvod daně za uskladněné zboží
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za nezaslání přiznání k DPH elektronicky ale klasickou poštou - je možné se odvolat proti udělené pokutě?

DPH - 2015 jsem měla nulové příjmy a tedy daňová přiznání podávaná čtvrtletně byla nulová. Nyní jsem byla informovaná z FÚ, že mi z tohoto důvodu zruší placení DPH a tedy nebudu už plátce daně. Chci se zeptat, jak to bude se skladem, kde mám zboží v hodnotě asi 80.000 Kč - některé jsou dovoz z Německa, budu muset doplatit celou DPH naráz nebo jak budu ten sklad vypořádávat - dá se něco převést, aniž bych musela platit celou DPH naráz?
DPH za IV/2015 podala písemně poštou a dostala 2000 Kč pokutu, že to nebylo elektronicky. Mohla bych se proti tomu nějak bránit? Vždyť to bylo za období 2015.
A nyní právě sleduji TV zprávy o kontrolním hlášení - prý nepodalo značné množství podnikatelů žádné kontrolní hlášení a pokuta jim zatím žádná nehrozí, protože to bude ještě upravovat nějaká novela v červnu 2016. Netýká se to také té "mé" pokuty?
Děkuji moc za Vaši odpověď. Aneta

ODPOVĚĎ:
Při zrušení registrace máte povinnost dle § 79a zákona o DPH snížit uplatněný nárok na odpočet u majetku, který je ke dni zrušení registrace ve Vašem obchodním majetku. U zásob se částka snížení nároku na odpočet daně určí ve výši původně uplatněného odpočtu daně. Snížení nároku na odpočet provedete v poslední přiznání k DPH. Částku snížení nároku na odpočet nemůžete rozdělit do více zdaňovacích období. Můžete však požádat o posečkání daně dle § 156 daňového řádu. V tom případě bude sazba úroku z posečkané částky ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšená o 7% bodů, tj. cca poloviční sazba, než u úroku z prodlení.
Pokud se na Vás vztahovala výjimka účinná do konce roku 2015, tak dle § 101a zákona o DPH máte s účinností od 1. 1. 2016 povinnost podávat daňové přiznání, hlášení a přílohy elektronicky. Toto se vztahuje na všechna podání učiněná po 1. 1. 2016, tedy i na DPH za 4. čtvrtletí 2015. Pokuta 2000 Kč je oprávněná. Tato pokuta s kontrolním hlášením nesouvisí a musíte ji zaplatit.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zkrácený úvazek a proplacení návštěvy u lékaře
- Zkrácený úvazek a náhrada mzdy za návštěvu u lékaře
- Nárok na plat - návštěva u lékaře u zaměstnance se zkráceným pracovním úvazkem
- Zkrácený úvazek a návštěva u lékaře - nárok na proplacení platu, mzdy za tuto dobu
- zkrácený úvazek (6 hod) a návštěva u lékaře

Zaměstnanec s pracovní dobou 8-14,30 navštíví lékaře právě v tuto dobu. Jak je to s proplácením tohoto času? Děkuji za odpověď. S přáním hezkého dne Alena

ODPOVĚĎ:
I při zkráceném úvazku platí ustanovení o překážce v práci na straně zaměstnance:
Bod 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení okna z důvodu vybudování výtahu v domě SJV - jak se bránit?
- SVJ chce zrušit okna kvůli vybudování výtahu - jak se bránit?
- Jak se bránit zrušení okna z důvodu budování výtahu v domě SJV?

Koupila jsem 2 byty do OV (nad sebou, 1. a 2. patro) v činžovním domě. Vzhledem k umístění do dvora jsou poměrně tmavé, slunce se sem celý den nedostane, bojujeme o každý kousek denního světla. SVJ si tříčtvrtinovou většinou odhlasovalo přístavbu výtahu ve dvorním traktu v místech, kde mám koupelnové okénko a ten druhý byt v 2. patře předsíňové okno. Šachta má být zděná, projekt zat& iacute; m není hotový, ale podle předběžných plánů v prostoru před těmito okny vznikne buď otvor 2 m x 20 cm (otevřete okénko a 20 cm před očima bude stát zeď šachty, tedy tma, prakticky bez odvětrání, špína, pavučiny), nebo budou okna zazděna úplně. Byty mají po 3 oknech (koupelna/předsíň, kuchyň, pokoj) a bohužel všechna situovaná stejným směrem – šachta bude navíc končit cca 20 cm vlevo od okna stávající kuchyně. I když moderní výtahy splňují normy, mám vážné obavy i z hluku a vibrací – téměř na úrovni bytu v 1. patře (v mezipatře) budou nástupní dveře výtahu, v domě, kde žije přes 50 lidí, pojede v těchto místech výtah prakticky neustále. Naprosto chápu potřebu výtahu lidí z horních pater, ale zatímco jim se život v domě zkvalitní, naše bydlení značně utrpí. Opravdu je možné v zájmu většiny omezit některého z vlastníků takovým způsobem (sebrat denní světlo, větrání)? V druhém bytě bydlí babička, chtěli jsme tam jednou místo předsíně mít kuchyňský kout, kde by bylo stávající předsíňové okno velmi potřeba, ale předpokládám, že to nikdo nebude brát v potaz, když je to „hypotetická varianta“. Mám nějakou šanci se bránit?
Děkuji, Adéla

ODPOVĚĎ:
Proti rozhodnutí shromáždění SVJ se můžete v každém případě bránit. V této souvislosti upozorňuji na § 1209/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník bytové jednotky (Vy) navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník bytové jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
Pokud dosud neuplynula zákonná tříměsíční lhůta, můžete se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
S ohledem na skutečnost, že výtah se bezpochyby stane (má stát) společnou částí bytového domu, bude zapotřebí změnit i tzv. prohlášení vlastníka. V této souvislosti upozorňuji dále na § 1169/2 občanského zákoníku, dle něhož se ke změně prohlášení vlastníka vyžaduje dohoda dotčených vlastníků bytových jednotek o změně jejich práv a povinností uzavřená v písemné formě (ze znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě k uzavření takové dohody, jejíž stranou byste musela být, nedošlo). Účinnosti dohoda nabývá, pokud s ní v písemné formě souhlasí vlastníci bytových jednotek s většinou hlasů (popř. s kvalifikovanou většinou hlasů) a to i když nejsou stranami dohody (odhlasování záležitosti shromážděním SVJ nelze za takový souhlas považovat, rovněž v tomto aspektu lze proto postup SVJ považovat za chybný). Tyto skutečnosti můžete použít v rámci své žalobní argumentace.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak vyměnit právníka ex offo (trestní právo)
- Jak vyměnit právníka přiděleného z moci úřední (trestní právo)
- Může zmocněná osoba vyřídit výměnu právníka ex offo za jiného? (trestní záležitost)
- Může zmocněná osoba vyřídit výměnu právníka přiděleného z moci úřední za jiného? (trestní záležitost)

Syn byl 22.2.2016 vzat do vazby. V příkazu k prohlídce mé kanceláře byl uveden důvod - výroba a prodej drogy ve skupině. Byl mu přidělen obhájce ex offo (s kterým mám na zítra (15.03.2016) domluvenou schůzku). Mám obavu, že by se obhájce nemusel případu dostatečně věnovat. A ani se to nedozvím.
1) S jakým zdůvodněním bych mohla požádat o výměnu právníka ex offo, za svého právníka?
2) Mohla bych požádat právníka ex offo, aby převzal obhajobu, jako soukromý právník? A byl by tento právník levnější než právník, kterého bych si našla sama?
Děkuji Jolana

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 37 odst. 2 trestního řádu si obvinění může místo obhájce, který mu byl ustanoven (ex offo), zvolit obhájce jiného (zvolený obhájce). V takovém případě není obviněný povinen své rozhodnutí jakkoliv odůvodňovat, pouze je nutné vyrozumět orgán činný v trestním řízení (podle stádia trestního řízení buď Policie ČR nebo soud) o této skutečnosti.
Je zde také možnost žádat, aby ustanovený (ex offo) obhájce byl této obhajoby zproštěn a nahrazen jiným obhájcem ustanoveným ex offo. Zde je nutná žádost obviněného, ve které musí obviněný uvést důvody pro změnu obhájce ex offo. Tyto důvody musejí být důležité, aby soud rozhodl o „výměně“ obhájce ex offo za nového obhájce ustanoveného ex offo.
Samozřejmě se můžete dohodnout s ustanoveným obhájcem (ex offo), aby zastupoval Vašeho syna na základě plné moci, tady by se jednalo o situaci uvedenou v prvním odstavci a nebylo by nutné tuto změnu jakkoliv zdůvodňovat, pouze oznámit.
Ustanovený obhájce (ex offo) uplatňuje náklady obhajoby vůči státu. V případě, že je obviněný shledán vinným (pravomocně), je povinen nahradit státu náklady, které stát za něj vynaložil na obhájce ex offo (pokud mu nevznikl nárok na bezplatnou obhajobu obhájcem). Zvolený obhájce je placen svým klientem.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Prodej franšízové prodejny a převod zaměstnance - je nutná nová pracovní smlouva?
- Prodej franšízové prodejny a kvalifikační dohoda zaměstnance - musí zaměstnanec původnímu majiteli prodejny zaplatit zvýšení kvalifikace?

Pracuji na pozici konzultanta na franšízové prodejně už půl roku. Zde mám podepsanou pracovní smlouvu, ve které je kvalifikační dohoda vyčíslena na 25.000 Kč. Tuto částku bych musel uhradit, pokud ukončím zaměstnání do 1 roku od sepsání pracovní smlouvy.
Minulý týden jsem se dozvěděl, že majitel prodal franšízu jiné firmě. S tímto prodejem je spojeno sepsání nové pracovní smlouvy na dobu půl roku, poté případně další půlrok.
Prodejna má být převedena nejpozději k 1. 5.2016 pod nového majitele – zaměstnavatele. Může být převedena i dříve.
Odpadá tímto úhrada částky uvedené v kvalifikační dohodě u stávajícího zaměstnavatele? Může po mě zaměstnavatel chtít v nějakém případě tuto částku uhradit? Např. před podpisem nové pracovní smlouvy s novým majitelem prodejny, který bude zároveň novým zaměstnavatelem, případně požadovat úhradu po nějaké době, i když budu mít novou smlouvu u jiného zaměstnavatele? Může se tato částka z kvalifikační dohody převést i do nové pracovní smlouvy u nového zaměstnavatele?
Děkuji, Lubomír

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o prodej podniku jinému subjektu, tj. dojde ke změně v osobě zaměstnavatele, jedná se o přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 338 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. V tomto případě zůstávají zachována práva a povinnosti zaměstnanců a také dosavadního zaměstnavatele, ta však přecházejí na zaměstnavatele nového. Vaše kvalifikační dohoda by měla zůstat nadále v platnosti. Stejná by měla zůstat i Vaše pracovní smlouva, se stejnými náležitostmi. Dosavadní majitel po Vás v souvislosti s prodejem podniku nemůže požadovat žádné plnění, neboť vy jste své povinnosti vyplývající z kvalifikační dohody neporušil.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď zaměstnance ze zdravotních důvodů a nárok na 65% podporu v nezaměstnanosti u invalidního důchodce
- Ukončení pracovního poměru dohodou zaměstnancem a krácení podpory v nezaměstnanosti (45% výdělku)

2004-2016 pracuji u jedné společnosti. 02/2014 jsem vážně onemocněla, jsem invalidní. 02/2015 jsem se vrátila do práce na svoji pozici.
Vzhledem k reorganizaci mě nabídli jinou pozici se stávajícími smlouvou i platovými podmínkami.
Přijala a byla spokojená. 08/2015 jsem onemocněla, protože se mi zhoršil zdravotní stav a do práce se již nechci vrátit. Zaměstnavatel mi prý nebude dělat problémy, když budu chtít skončit. Jak mám správně formulovat rozvázání pracovního poměru, abych, když odejdu na PÚ dostala ¨nezkrácenou podporu tzn. 65 % výdělku? Chci jen upozornit, že se do práce mohu vrátit, je to jen moje rozhodnutí, protože se již na tuto práci necítím a ani jinou pozici, kterou by mi nabídli nechci vzít. Slyšela jsem, že když rozvážu pracovní poměr dohodou, tak mi podporu zkrátí na 45% výdělku. Jak to mám v mém případě správně napsat? Děkuji, Drahoslava

ODPOVĚĎ:
Dle § 50 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb. , zákon o zaměstnanosti, v platném znění platí: „…. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. …. “
Pokud tedy sama chcete ukončit pracovní poměr, ať již dohodou nebo výpovědí, pak budete muset vůči Úřadu práce prokázat tento vážný důvod. Za ten je možno považovat i zdravotní stav. Doporučovala bych Vám jako důvod rozvázání pracovního poměru buď ve výpovědi, nebo v dohodě uvést zdravotní důvody. I přesto pak Úřad práce může prokázání tohoto důvodu po Vás dodatečně prokázat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zhodnotit zděděné peníze ve vlastnictví nezletilé osoby
- Péče o majetek nezletilé osoby a jeho zhodnocení
- Zhodnocení zděděného majetku nezletilého potomka (jednostranného sirotka) - jak s penězy a majetkem disponovat?
- Jak disponovat a zhodnotit zděděný majetek nezletilé osoby - zhodnocení rodičem
- Jak disponovat a zhodnotit peníze zděděné nezletilou osoby - zhodnocení rodičem
- Zhodnocení peněz zděděných nezletilou osobou - postup odsouhlasený opatrovnickým soudem

Jsem svobodná, partner zemřel, máme spolu syna 2 roky. Jsem zákonný zástupce syna. Syn v rámci dědického řízení získal nemovitosti a finance jde o několik milionů. Takže ještě 16 let budu spravovat tento majetek, já větší majetek nemám a jsem ještě na rodičovské dovolené. Mám majetek spravovat, ale nikdo mi nedokáže říct jak mám právně udělat následující, když má být vše schváleno opatrovnickým soudem.
FINANCE V podstatě syn přišel za dva roky o zhodnocení financí a kde je do 18 let a jedná se o milionové částky takže zhodnocení zde je v řádu cca 100.000 Kč rok.
Rizikové produkty mi opatrovnický soud neschválí. Klasické termínované a spořicí účty s dobrým úrokem nejsou na nezletilé, co je na nezletilé tak nemá téměř žádný úrok. Můžete mi poradit jestli mohu soud požádat a jak, že budou vklady založené na mě? Nebo zda vás napadá něco jiného. Zhodnotit peníze jde, ale potřebuji to mít napsané na sebe a manipulovat s tím rychle a ne čekat než mi to schválí soud a pak v reálu klesne úrok apod. I když požádám o urychlení soud tak pod cca 3-4 měsíce se nedostanu. Jaroslava

ODPOVĚĎ:
V tomto ohledu bude vše záležet na posouzení situace konkrétním soudcem. Zvýšená opatrnost soudů při přivolování k určitému naložení s majetkem dítěte je dána zejména § 896 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- rodiče mají povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat;
- s peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí rodiče bezpečně nakládat;
- poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.
K právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte (nebo jednotlivé součásti tohoto jmění), potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná a/ o běžné záležitosti, nebo b/ o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží (§ 898/1 a 3 občanského zákoníku).
Co se týče Vašeho dotazu, lze si představit např. uzavření příkazní smlouvy (§ 2430 a násl. občanského zákoníku) či smlouvy komisionářské (§ 2455 a násl. občanského zákoníku), na jejímž základě Vám syn svěří část svého majetku a Vy se zavážete s tímto majetkem určitým způsobem naložit (např. tento majetek s využitím konkrétních bankovních produktů za stanovenou dobu zhodnotit).
Majetek Vašeho syna by mohl být zhodnocen rovněž jeho „vložením“ do určité právnické osoby (která by mohla být založena za tímto účelem). Další možnost představuje vložení synova majetku do svěřenského fondu (§ 1448 a násl. občanského zákoníku), který může být založen i v soukromém zájmu určité osoby (např. tedy za účelem nabytí zisku ze zhodnocení vložených peněžních prostředků). Je však pravdou, že osud institutu svěřenského fondu je před připravovanou novelizací občanského zákoníku poměrně nejistý.
Co se týče rychlosti soudu při rozhodování ve věcech nezletilých, platí dle § 471/2 zákona o zvláštních řízeních soudních, že v těchto věcech rozhoduje soud s největším urychlením. Je však pravdou, že v mnohých případech je toto ustanovení pouze zbožným přáním zákonodárce.
Pro přípravu příkazní či komisionářské smlouvy, popř. pro zvolení jiného postupu, můžete využít advokátních služeb:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Výdělky přes smlouvy o dílo - daně, zdanění, odvod daní
- Výdělky přes smlouvy o dílo u osoby bez zdanitelných příjmů - je nutné řešit daně, zdanění výdělku (daň už odvádí plátce)
- Výdělky přes smlouvy o dílo u OBZP - je nutné řešit daně, zdanění výdělku (daň už odvádí plátce)

Jsem osoba bez zdanitelných příjmů, sám si platím zdravotní pojištění.
Můžu si soustavně, dlouhodobě vydělávat na smlouvu o dílo aniž bych z toho musel odvádět daň?
Měsíčně si nevydělám víc než 10tis tzn. že 15% srážkovou daň odvádí už plátce.
Děkuji, Jindřich.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že máte příjmy dle autorského zákona. Příjmy do 10 000 Kč od téhož plátce jsou zdaněny srážkovou daní, Vy už tento příjem nikam neuvádíte, zdanění je konečné. Můžete si soustavně a dlouhodobě přivydělávat na smlouvu o dílo, daňové přiznání nejste povinen podávat.
Pokud by se jednalo o příjmy, které nejsou zdaněny srážkovou daní, máte povinnost podat přiznání k dani z příjmů a tyto příjmy zdanit. Zároveň budete muset podat přehledy na ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a zaplatit pojistné. Nejspíš si i zřídit živnostenský list. Což záleží na činnosti, kterou vykonáváte.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Kompenzace za stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku
OBČAN-NÁJMY
- Nájem, nájemné za stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za znehodnocení pozemku - stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku
- Kompenzace za znehodnocení pozemku - stožáry vysokého napětí na soukromém pozemku

Majitel vlastní pozemek, přes který vedou rozvodné sítě elektrického napětí - 2 stožáry vysokého napětí. Má nárok na nějaký druh kompenzace nebo nájmu, protože je tímto vedením pozemek defakto znehodnocen.
Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy oprávněn:
1/ zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení,
2/ vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
3/ odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.
V této souvislosti je dále vhodné poukázat na § 24/8 a 9 energetického zákona, které zakotvují nikoli nevýznamná oprávnění vlastníků dotčených nemovitostí:
- provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle bodů 1/ - 3/ výše co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit;
- po skončení prací je provozovatel přenosové soustavy povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti;
- po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je provozovatel přenosové soustavy povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě;
- vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle bodů 1/ a 2/ výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu;
- právo na jednorázovou náhradu dle předchozí odrážky je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
Dále je vhodné vědět, že provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel dle bodu 1/ výše, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele přenosové soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení služebnosti umožňující využití této nemovitosti nebo její části (§ 24/4 energetického zákona).
Nelze rovněž vyloučit, že věcné břemeno bylo k Vámi zmiňovanému pozemku zřízeno již v minulosti (např. právním předchůdcem současného vlastníka), přičemž dosud nedošlo k jeho promítnutí do katastru nemovitostí. Stávající věcná břemena jsou provozovatele přenosových soustav povinni zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (§ 98/13 energetického zákona).
V současné chvíli lze proto vlastníkovi předmětného pozemku doporučit kontaktovat příslušného provozovatele přenosové/distribuční soustavy (který provozuje vedení vysokého napětí na jím vlastněném pozemku) a:
- informovat se u něj, zda byla k předmětnému pozemku v minulosti již uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene (popř. si kopii této smlouvy vyžádat) ; pakliže k uzavření smlouvy dosud nedošlo, může vlastník pozemku u provozovatele přenosové/distribuční soustavy iniciovat zahájení jednání o uzavření této smlouvy (jejímž předmětem bude úplatné zřízení věcného břemene, resp. služebnosti, k předmětnému pozemku) ;
- uplatnit u něj právo na poskytnutí jednorázové náhrady za omezení v užívání pozemku.
Není-li si vlastník předmětného pozemku jist, kdo je provozovatelem vedení vysokého napětí, nechť kontaktuje v této věci Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz/cs/
Vše shora uvedené pak obdobně platí také pro provozovatele distribuční soustavy dle § 25 energetického zákona.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že vedení vysokého napětí není absolutní překážkou pro využití předmětného pozemku, a to i pro stavební činnost. Dle § 46/8 energetického zákona je v ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice zakázáno:
a/ zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b/ provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c/ provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d/ provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
Dle § 46/11 energetického zákona pak platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:
a/ stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b/ udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a/ nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V ochranném pásmu vedení vysokého napětí není tudíž stavební činnost zcela vyloučena, je nicméně možná pouze se souhlasem provozovatele přenosové/distribuční soustavy a po splnění jím stanovených podmínek. I v tomto ohledu proto může vlastník předmětného pozemku zahájit s příslušným provozovatelem přenosové/distribuční soustavy jednání.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
zákon č. 184/2006 Sb. , o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SJM
- Manžel užívá celý dům ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manželka užívá celý dům ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manžel užívá celý byt ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manželka užívá celý byt ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manžel užívá celou nemovitost ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?
- Manželka užívá celou nemovitost ve spoluvlastnictví SJM - má druhý z manželů nárok na náhradu?

Jsem spoluvlastník domu s bývalým manželem, nyní po rozvodu soudně řešíme vyrovnání SJM. Splácíme ještě hypotéku na úvěr, který jsme si pořídili na stavbu. Bývalý manžel zůstal v domě bydlet. Mohu po něm žádat nějakou finanční náhradu za to, že užívá moji polovinu nemovitosti? Mohu do nemovitosti přivést znalce k odhadu nemovitosti, když bych chtěla zjistit cenu domu pro případ návrhu soudu k vyrovnání SJM? Pozemek vlastní bývalý manžel.
Děkuji, Johana

ODPOVĚĎ:
Pokud to dobře chápu, dům je ve Vašem spoluvlastnictví, kdy oba vlastníte ideální polovinu nemovitosti. Reálně je ale těžké oddělit část, která bude patřit manželovi a která jen Vám. Nájemné byste od manžela mohla požadovat v případě, že se na něm předem domluvíte. Pokud taková domluva není možná, musíte manželovi navrhnout jiné řešení, což ale stejně bude předmětem soudního řízení o vypořádání SJM. Znalce do domu přivést jistě můžete, jedná se o Váš majetek.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Osoba oprávněná věcným břemenem nezamyká vrata na pozemek - jak se bránit?
- Osoba se služebností nezamyká vrata na pozemek - jak se bránit?
- Osoba s věcným břemenem jezdí po cestě těžkým vozidlem a poškozuje cestu - nárok na odškodné
- Osoba s věcným břemenem jezdí po cestě těžkým vozidlem a poškozuje cestu - nárok na poplatek za věcné břemeno, služebnost

Vlastním rodinný dům s pozemkem vše vedeno jako zastavěná plocha a nádvoří. Za mnou jsou ještě 2 rodinné domy, s uzavřenými vraty, které mají přes můj pozemek v šíři cca 3 m věcné břemeno chůze, jízdy a vedení sítí. Ptám se jestli tento můj pozemek mohu užívat tj. třeba nechat stát vozidlo. Samozřejmě, že na požádání okamžitě v co nejkratší době umožním vjezd i výjezd ostatním rodinným domům s věcným břemenem (služebností). Také mi vadí, že obyvatelé dvou rodinných domů s věcným břemenem (služebností) někdy má vrata u hlavní frekventované silnice nechají otevřené / nezamčené. Je nebezpečí, že mi někdo cizí vnikne na pozemek a bojím se, že má vnoučata vyběhnou na frekventovanou silnici a budou sražena projíždějícím vozidlem. Co mám dělat, řeší to Policie. Přes můj pozemek několikrát denně jezdí skříňovým vozidlem pro své soukromé podnikání. Mohu mu toto zakázat, nebo požadovat poplatek. Kolik měsíčně a kolik roků zpětně.
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, na základě jakého právního titulu bylo věcné břemeno (služebnost) k Vašemu pozemku zřízeno (tzn. zda se tak stalo na základě smlouvy, rozhodnutí soudu apod.). V každém případě je podstatné, jakým způsobem (jakými slovy) je obsah věcného břemene v předmětném právním titulu vymezen (tzn. zda je zde uvedeno pouze „věcné břemeno jízdy“, nebo zda je zde konkretizováno, na jaké dopravní prostředky se toto věcné břemeno vztahuje, jak často mohou oprávněné osoby přes Váš pozemek přejíždět apod.).
Není-li obsah věcného břemene konkretizován, je nutné vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku. V této souvislosti upozorňuji zejména na:
- § 1274/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali;
- § 1276/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly;
- § 1276/3 občanského zákoníku, dle něhož je osoba, které přísluší služebnost cesty, povinna přispívat poměrně k udržování cesty (včetně lávek a mostů) ; vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá;
- § 1267/1 občanského zákoníku, dle něhož služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat; vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.
Služebnost (tedy každá služebnost) zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 občanského zákoníku).
Dle § 1264/1 občanského zákoníku dále platí, že není-li míra služebnosti určena, rozhoduje potřeba panujícího pozemku.
Co se týče parkování Vašeho vozidla na cestě (využívané Vašimi sousedy v rámci věcného břemene) a zavírání Vašich vrat, záleží vše zejména na dohodě s Vašimi sousedy.
Budou-li Vaši sousedé ochotni případně několik minut posečkat, než přeparkujete své vozidlo, je tento postup samozřejmě možný. Nebude-li však některý z Vašich sousedů s parkováním Vašeho vozidla na cestě souhlasit, doporučuji Vám od tohoto postupu upustit (neboť by mohl být kvalifikován jako bránění ve výkonu práva služebnosti).
K zavírání vrat můžete své sousedy případně i písemně vyzvat, přičemž v této výzvě můžete své sousedy rovněž upozornit na možný vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v příčinné souvislosti s nezavřením Vašich vrat. Na svá vrata můžete případně pověsit i upozornění na nutnost tato vrata pokaždé zavřít.
Z dotazu bohužel nevyplývá, kdo přejíždí přes Váš pozemek skříňovým vozidlem. Jedná-li se o jednoho ze sousedů (oprávněných z věcného břemene), není možné mu to zakázat, neboť tím pouze vykonává své právo (samozřejmě za předpokladu, že ve smlouvě o zřízení věcného břemene, v rozhodnutí soudu či v jiném právním titulu není obsah služebnosti cesty vymezen úžeji).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Obchodník požaduje doplatek z důvodu špatně vystavené faktury - musí zákazník, klient dluh uhradit?

Byla jsem v lednu 2016 se svým vozem v nejmenovaném autorizovaném servisu na pravidelné prohlídce v rámci níž byly provedeny jisté úkony. Za dané úkony jsem obdržela fakturu a ihned ji na místě kartou uhradila. Po měsíci se mi ze servisu ozvali, že u jedné položky jim ze systému vyjela špatná cena za danou položku a je potřeba provést doplatek. Jelikož se mi praktiky daného servisu nezamlouvají, snažila jsem se s nimi domluvit, že jelikož se jedná o chybu na jejich straně, uhradím jim polovinu a polovinu ať si nějak zařídí – jednodušší pro ně bylo mě pro příště poslat do jiného servisu a ať jim tedy neplatím nic, že si to odnes (27.04.2016) e zaměstnanec, který to chybně vyfakturoval.
Mají nějaké právo ze zákona po mě ten doplatek požadovat?
Děkuji. Honza

ODPOVĚĎ:
Z tvrzení servisu, podle mého názoru vyplývá, že po Vás doplatek ani požadovat nebudou, jelikož jim vzniklou škodu nahradí zaměstnanec servisu. Tudíž se celou situací nemusíte zabývat.
Obecně však záleží na tom, jak je stanoven výpočet kupní ceny, např. , v obchodních podmínkách. Pokud hodina práce stojí např. 200 Kč a na faktuře bude uveden zjevně chybný výpočet, přikloni (2015) l bych se k závěru, že by mohl mít servis nárok na doplatek.
Pokud však takové pravidla nastavena nejsou a pouze Vám sdělí určitou cenu a posléze zjistí, že by měla být vyšší, jde toto pochybení k tíži servisu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic oznámil že není biologickým dítětem otce - jak bude dědické řízení probíhat?
- Dědické řízení s námitkou že dědic není biologickým potomkem zemřelého zůstavitele - bude se určovat dle DNA testů biologická příslušnost rodiče?

Jsme čtyři dědici, z toho dva mají jiné biologické otce. Již jsme podepsali, že se dědictví nevzdáváme a teď najednou jeden dědic notáři oznámil, že má jiného biologického otce a chce určit jeho otcovství. Co to pro nás ostatní znamená? Může dědit od obou?
Dále v dědickém řízení je auto a družstevní byt, jaké kroky máme s bytem udělat? Kdy se zaplatí dluh na nájemném? Až po uzavření řízení? A kdy se může prodat auto? Notář určí sám hodnotu auta? Nemáme žádné zkušenosti a nevíme co dělat. Chceme vše prodat a dělit na čtyři díly. Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Každý může dědit pouze po jednom otci. Dědické řízení by mělo být přerušeno do pravomocného skončení řízení o určení otcovství – teprve pak bude možno v dědickém řízení pokračovat, a to buď i se 4. dědicem nebo bez něho (podle toho, jak skončí řízení o určení otcovství).
Jestliže bude dědické řízení přerušeno, požádejte notáře o určení správce pozůstalosti, který bude provádět běžnou správu s věcmi z pozůstalosti tak, aby nedošlo k jejich znehodnocení, než bude řízení skončeno. Dluh na nájemném hradí dědicové v tom poměru, v jakém nabývají dědictví. Družstevní byt i auto nechte ocenit (např. prostřednictvím realitní kanceláře a auto prostřednictvím prodejce aut či autobazaru). Někteří notáři takové ocenění nevyžadují a stačí jim pouze společné prohlášení dědiců o ceně nemovitostí a auta. Obraťte se tedy na notáře, který dědictví vyřizuje. Věci z pozůstalosti je možné prodat až po skončení řízení o pozůstalosti. Notář může udělit souhlas s prodejem věcí z pozůstalosti před skončením řízení, avšak pouze pokud je přesně určený okruh dědiců a všichni dědicové s tímto souhlasí. Ve Vašem případě však okruh dědiců není znám (buď budete 3 nebo 4), takže není možné takový souhlas udělit.

__

FINANCE-DANĚ
- Odpis daní u neprodejných věcí
- Neprodejné věci ve skladu a daně, daňový odpis

Jak je to s DPH v případě dovezených věcí (dám. oblečení) z Německa, které delší dobu ležely v skladu a nyní jsou už neprodejné. Ráda bych je věnovala aspoň charitě, která by mi vystavila darovací smlouvu. Jak by to bylo s DPH? Děkuji za odpověď.
Ilona

ODPOVĚĎ:
Poskytnutí nepeněžního daru se dle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH považuje za dodání zboží, konkrétně použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. Poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně (§ 13 odst. 5) zakládá povinnost DPH z darovaných věcí přiznat. V případě dovezených věcí z Německa jste měli při jejich nákupu povinnost samovyměřit DPH a uplatnit si nárok na odpočet, tj. budete muset přiznat daň na výstupu při jejich darování.

__

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce manžela a stráhávání platu, mzdy manželky - exekuce nařízená před 1.7.2015 (exekuční příkaz před 1.7.2015)
- Exekuční příkaz před 1.7.2015 a strhávání peněz z platu, mzdy zadluženého manžela, manželky

Pokud má manžel exekuci, může exekutor strhávat manželce z platu? Myslela, že dle novely od 1.7.2015 exekutor na plat manželky povinného nemůže a na exekutorském úřadě jí sdělili, že ovšem onen exekutor ještě před platností tohoto zákona zaslal předešlému zaměstnavateli exekuční příkaz již v roce 2013 a tudíž to může dělat i nyní. Je to pravda? Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Exekuční postih manžela povinného je možný v případě, že se jedná o vymáhání dluhu vzniklého za trvání manželství a pokud o tento dluh nebylo zúženo společné jmění manželů (SJM). Pokud by exekučně vymáhaná pohledávka vznikla před uzavřením manželství, nebo by SJM bylo notářsky, soudně zúženo, nebo by smlouva o zúžení SJM byla uzavřena před vznikem tohoto dluhu, neměl by být manžel povinného exekučně postihován a byl by zde důvod pro zastavení exekuce v souladu s ust. § 55 exekučního řádu (zákon 120/2001) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.). K tomuto návrhu na zastavení exekuce je však nutné přiložit buď úředně ověřenou kopii oddacího listu nebo úředně ověřenou kopii smlouvy o zúžení SJM.
Pokud je exekučně vymáhána pohledávka vzniklá za trvání manželství, tak exekuční postih manžela povinného je možný, nicméně i exekutor by měl respektovat zákon a dodržovat zákonná omezení dle platného práva. I když je pravdou, že zde je skutečně rozhodující datum vydání exekučního příkazu k provádění srážek ze mzdy manžela povinného, takže exekutor má bohužel v tomto případě pravdu. Mám však za to, že bylo-li provádění srážek ze mzdy manžela povinného od 01.07.2015 zakázáno, měl by exekutor toto ustanovení respektovat a exekuční příkaz zrušit. To je ale věc výkladu, na tuto věc existuje více právních názorů a je jasné, že exekutoři budou obhajovat ten, který jim umožní pohledávky co nejlépe vymáhat. Osobně bych se přikláněla k tomu, že by tento exekuční příkaz měl být zrušen a v případě novely by mohl být vydán znovu. Pokud se tek nestalo je to dle mého názoru důvodem pro zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu. Mám však za to, že tento právní názor je však spíše v menšině.

__

FINANCE-DANĚ
- Pronájem nemovitosti v obchodním majetku - daně, odvod daní
- Pronájem nemovitosti v obchodním majetku a daňová povinnost

Jsem FO plátce DPH a od r. 2015 mám v obchodním majetku nemovitost, ve které sám podnikám (maloobchod) a současně část pronajímám (maloobchod). Výdaje používám skutečné. V jakém paragrafu se prosím tento příjem daní? (§7 nebo §10? případně jaký jiný §)
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den, Luděk

ODPOVĚĎ:
Příjem z pronájmu nemovitosti zařazené v obchodním majetku je příjmem dle § 7 odst. 2 písm. b). Příjem z pronájmu tedy budete zdaňovat v § 7 a budete platit i sociální a zdravotní pojištění.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Nesplnění dohody o vyrovnání dědictví - obrátit se na soud nebo na exekutora?
- Na koho se obrátit při nesplnění dohody o vypořádání dědictví - soud nebo exekutor?
- Nevyplacení dědictví - vymáhání exekutorem nebo soudem?
- Nevyplacení dědictví - nemovitost v zahraničí (EU)

Mám dotaz ohledně dědictví po zesnulé matce.
Moje mamka má koupený byt v bytovce na Slovensku a ten se má rozdělit mezi 3 děti, s tím, že jedna se postará o mamku do její smrti a v bytu bude nadále bydlet a se sourozenci se rozdělí peněžitě. Jenže sestra se zdráhá mi peníze vyplatit do 31.3.2016
Jak mám dále pokračovat? Je možnost dát to k soudu a mám vůbec šanci peníze získat když se jedná o Slovenský stát?
Matka už nežije, do 10 let mě měla vyplatit podle papíru tkz. Dohoda na vyporiadanie a rozdelenie nehnteľnosti.
Měla mi dát 70 000 SK (slovenských peněz), bratra vyplatila a mě se zdráhá, termín má do konce března 2016.
Mockrát děkuji za odpověď Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Pokud by Vám do termínu, tedy do 31.3.2016, sestra peníze nevyplatila, měla byste ji následující den písemně vyzvat k úhradě a stanovit nové datum úhrady, které by mělo být minimálně 7 dní. V dopisu sestru upozorněte, že jste odhodlána věc řešit soudně, a že tak vzniknou náklady, které bude sestra nucena nakonec uhradit. Pokud i přesto nezaplatí, musíte věc řešit soudně, což je v tomto případě poměrně jednoduchá záležitost - i když místně příslušným k řešení věci bude soud na Slovensku. Ano, je reálná šance peníze získat, i když se jedná o Slovensko. Doporučovala bych se s případnou přípravou žaloby obrátit na právníka.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdo je majitel nemovitosti před ukončením dědického řízení?
- Kdo je majitel nemovitosti před nabytím právní moci po ukončení dědického řízení?
- Kdo je majitel domu před uzavřením dědictví?
- Kdo je majitel bytu před uzavřením dědictví?
- Kdo je nemovitosti před uzavřením dědictví?

Moje matka zemřela 05/2008. Zdědil jsem po ní polovinu domku. Právní moc dědického usnesení nastala až 09/2014. Kdo byl vlastníkem této poloviny domku v roce 2013? Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
Při posuzování této situace je potřeba vycházet z § 3069 občanského zákoníku: při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele. V roce 2008 byl platný starý občanský zákoník, tedy zákon č. 40/1964 Sb. Podle § 460 starého občanského zákoníku se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. To znamená, že nezávisle na tom, zda se dědí ze závěti nebo ze zákona, nabývá dědic majetek zůstavitele sice až po soudním řízení, ale zpět k okamžiku zůstavitelovi smrti. Vlastníkem poloviny domku jste tedy byl v roce 2013 Vy.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď pro nadbytečnost s odstupným a podpora v nezaměstnanosti
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Úraz ve výpovědní lhůtě (výpověď od zaměstnavatele)
- Pracovní neschopnost pro úraz ve výpovědní lhůtě (výpověď od zaměstnavatele)

Dotaz na ukončení pracovního poměru: pracovní poměr byl ukončen na základě dohody, ale v dohodě byl uveden § 52 písm. c zákoníku práce (nadbytečnost). Na základě tohoto ukončení bylo zaměstnanci vyplaceno odstupné ve výši třech platů, tudíž je možné se v první den nezaměstnanosti zaevidovat na úřad práce, kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění, ale podpora v nezaměstnanosti bude vyplácena až po uplynutí lhůty 3 měsíců. Co když se zaměstnanci (bývalému) ve lhůtě 3 dnů od ukončení pracovního poměru stane úraz a jde na nemocenskou. Platí pro tento případ nějaká ochranná lhůta, bude zaměstnanci ze strany zaměstnavatele vyplácena mzda prvních 14 dnů nemoci?
Dále by mne zajímalo, jak bude po ukončení neschopnosti a uplynutí 3 měsíců, doby kdy byla tato část pokryta odstupným, vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Zda bude výpočet podpory dle částky, která byla pobírána v době nemoci nebo se bude výpočet provádět dle průměrné měsíční mzdy, kterou zaměstnanec pobíral v době, kdy byl v pracovním poměru? Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Po skončení zaměstnání plyne ochranná lhůta, která trvá 7 kalendářních dní, pokud zaměstnání trvalo alespoň po tuto dobu. Vznikne-li dočasná pracovní neschopnost v rámci této ochranné lhůty, náleží pak od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti nemocenské. Žádost o nemocenské (příslušný díl tiskopisu „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“) je třeba předat bývalému zaměstnavateli. V období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti však nebude náležet ani nemocenské, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele (neboť již netrvá zaměstnání).
Podpora v nezaměstnanosti je přiznána tomu, kdo získal v posledních dvou letech zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (zákon č. 435/2004 Sb. , zákon o zaměstnanosti, v platném znění). Výše podpory se vypočítává z průměrného měsíčního výdělku v předchozím zaměstnání. Rozhodný bude tedy průměrný výdělek v posledním zaměstnání.

__

FINANCE-DANĚ
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI, …
- Daňový odpis domu k podnikání - od kdy ho může odepisovat v daních?
- Daňový odpis bytu k podnikání - od kdy ho může odepisovat v daních?
- Daňový odpis nemovitosti k podnikání - od kdy ji může odepisovat v daních?
- Daňový odpis auta, automobilu v podnikání - od kdy se může odepisovat v daních?
- Od kdy se může odepisovat auto v daních v podnikání
- Od kdy se může odepisovat nemovitost v daních (nemovitost k podnikání)

Podnikatel v prosinci 2015 pořídil auto, zahrnul jej do obchodního majetku. K silniční dani se však přihlásil až od února 2016. Může automobil odepisovat již v r. 2015?
Podnikatel vlastní dům, který byl do 2014 využíván pouze jako bytový - určený k pronajímání dle § 9. V r. 2015 jednu bytovou jednotku předělal a podniká v ní. Do r. 2014 odepisoval dům v § 9. Může v r. 2015 dům odepisovat (alespoň v částce přestavby) v § 7? Jedná se o to, že sociální a zdravotní pojištění se vypočítává z výdělku z podnikání, čímž by mohl snížit základ pro odvody.
Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
Pokud přešla vlastnická práva k automobilu na podnikatele v prosinci, je možné uplatnit daňový odpis za rok 2015, i když se auto pro podnikání nepoužívalo. Předpokládám, že se začalo používat v únoru 2016, kdy se registroval k dani silniční.
V dotazu č. 2 neuvádíte, zda je bytový dům rozdělen na jednotky. Pokud ano, tak lze bytovou jednotku, kde podniká, zahrnout do obchodního majetku a odpisy uplatnit v § 7. Vstupní cena pro odpisování se navýší o provedené technické zhodnocení.
Pokud není dům rozdělení na jednotky, můžete ho zahrnout do obchodního majetku. Budete si moci uplatnit odpisy v § 7, ale příjmy z pronájmu budete také zdaňovat v § 7 a ne jako doposud v § 9.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody na zdraví způsobená špatně nainstalovanými skříňkami kuchyňské linky
- Náhrada škody - spadená špatně nainstalovaná kuchyňská linka (nainstalovaná najatou firmou)

Najatá firma před necelými dvěma roky špatně zavěsila kuchyňské skříňky (otvory ve zdi byly o 2 mm širší, než měly být) a díky tomu na mě všechny skříňky tento týden spadly a způsobily úraz hlavy, rukou a pohmoždění levé nohy.
Chci se zeptat, jaká mám práva ohledně kompenzace hmotné škody (rozbité talíře, skleničky, kuchyňské skříňky atd.) a především zda mohu požadovat nějakou peněžní kompenzaci za mé zranění (jsem klavíristka a obě ruce jsou nyní zraněné, není jisté, zda budou ruce opět plně funkční). Děkuji za odpověď, Leona

ODPOVĚĎ:
Pokud by tato firma sama dobrovolně vinu uznala nebo by byla prokázáno její zavinění v soudním řízení, pak samozřejmě ano. Máte nárok na náhradu škody jak na majetku (rozbité nádobí, zničený nábytek, …), tak na zdraví. Pokud jde o škodu na zdraví, tak zde je možné uplatnit náhradu za bolest i ztížení společenského uplatnění (pokud by Vám např. úraz bránil dále vykonávat práci klavíristky jako dosud, …). Pokud budete v pracovní neschopnosti, jsou Vám povinni nahradit i rozdíl mezi nemocenskou a mzdou, kterou byste dosahovala, kdybyste na nemocenskou jít nemusela.
Předpokladem pro získání tohoto odškodnění ale je prokázat, že to byla skutečně vina této firmy. Pokud by se zhotovitel k uznání viny neměl, nezbývalo by Vám, než se obrátit na soud a v tom případě bych doporučovala začít tím, že oslovíte soudního znalce, který by Vám pro účely soudního řízení vypracoval posudek na to, že ze stavebního hlediska pochybení bylo na jejich straně. Pokud by posudkem bylo skutečně zjištěno, že se jedná o jejich pochybení, doporučovala bych bez dalšího obrátit se na soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel nedává nájemci vyúčtování služeb pronajatého bytu - jak se jich domoci?
- Jak donutit pronajímatele aby vystavil vyúčtování služeb pronajatého bytu?
- Lhůta na uplatnění reklamace vyúčtování nájmu - musí ji pronajímatel uvést ve vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu?

Jsem nájemcem bytu. Pronajímatel dluží několik vyúčtování nákladů spojenými se službami spojenými s bydlením konkrétně od 9.2011 do 8.2013. Na výzvy nereaguje. První část mého dotazu se týká poplatků z prodlení. Od jakého zúčtovacího období mohu požadovat pokutu 100 Kč a poplatek z prodlení podle zákona 67/2013? A podle jakého zákona se řídí vyúčtování služeb a poplatky z prodlení před nabytím účinnosti zákona 67/2013?
Druhá část dotazu se týká náležitostí vyúčtování a to konkrétně, zda musí pronajímatel ve vyúčtování uvádět, jakou mám lhůtu na reklamaci vyúčtování (vyúčtování, které neobsahuje teplou vodu a teplo)? Zajímalo by mě, jak tato záležitost byla regulována před nabytím účinnosti zákona 67/2013 a jak je to nyní. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Pokutu a poplatek z prodlení ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb. můžete uplatnit až od zúčtovacího období roku 2014. Do té doby nebyly upraveny.
Výše specifikovaný zákon nabyl účinnosti dne 1. 1. 2014. Do té doby byla právní úprava roztříštěná, specifikace plnění a jejich ocenění se řídily především zvláštními právními předpisy pro jednotlivé druhy plnění (voda, teplo a teplá voda, odpad apod.) nebo speciálními úpravami pro jednotlivé formy bydlení (byty ve vlastnictví, nájemní bydlení).
Do 1. 1. 2014 neexistoval právní předpis, který by komplexně upravoval problematiku služeb. Neexistovala právní úprava, která by zastřešila úpravu služeb spojených s užíváním bytu, stanovila obecná pravidla rozúčtování a upravila práva a povinnosti stran, postupy a lhůty pro rozúčtování. Úprava obsažená ve zvláštních právních předpisech některé tyto otázky řešila, ale jen pro jednotlivé typy služeb, nikoliv však komplexně.
Např. Vámi uvedené služby - teplo a teplá voda byly do 31. 12. 2015 upraveny ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. , kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Od 1. 1. 2016 je tato problematika upravena ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. , o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům (použitelná pro zúčtovací období roku 2016).
Lhůta pro reklamaci je povinnou náležitostí vyučování za teplo a teplou vodu (k dalším náležitostem vyúčtování srov. výše citované vyhlášky).
Důležité však je, že pokud vyúčtování neobsahuje stanovené náležitosti, pak se případný nedoplatek za tyto služby nestává splatným, neboť takové vyúčtování nebylo provedeno řádně (to platilo i před účinností zákona č. 67/2013, a platí to i za jeho účinnosti).

__

OBČAN-DLUHY
- Insolvence dlužníka na mateřské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Insolvence dlužníka na rodičovské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Osobní bankrot dlužníka na mateřské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Osobní bankrot dlužníka na rodičovské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Oddlužení dlužníka na mateřské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?
- Oddlužení dlužníka na rodičovské dovolené - odsouhlasí soud oddlužení?

Přítekyně je na mateřské a zjistil jsem že má dluhy. Nejsme sezdaní. Lze v jejím případě učinit osobní bankrot? Dluhy jsou ve výši cca 1 milion korun. Vlastní byt v hodnotě cca 500 tisíc a pobírá mateřskou na dva roky ve výši 9500, -.
Pokud ne, je možné že kvůli jejím dluhům můžou sebrat i můj majetek? Auto nebo můj druhý byt. Mám u ní totiž trvalé bydliště.
Děkuji Roman

ODPOVĚĎ:
Osobní bankrot, neboli oddlužení je upraveno v § 389 a násl. zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Základní podmínkou je, že fyzická osoba nesmí mít dluhy z podnikání (v takovém případě by s tím museli souhlasit věřitelé). Oddlužení by nebylo schváleno v případě, že by soud shledal, že jím je sledován nepoctivý záměr a také tehdy, pokud hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže by tito věřitelé s nižším plněním souhlasili.
Rodičovský příspěvek (neboli rodičovská) sice podléhá výkonu rozhodnutí, ale vzhledem k její výši se domnívám, že by nebylo možné za 5 let uhradit alespoň 30% pohledávek. Tudíž oddlužení formou splátkového kalendáře zřejmě nepřipadá v úvahu bez dalšího. Je též možné, aby se třetí osoba (např. vy) zavázala smlouvou, že bude po dobu 5 let Vaší přítelkyni poskytovat peněžité částky, které budou použity právě na úhradu přihlášených pohledávek. V takovém případě by soud mohl povolit oddlužení formou splátkového kalendáře.
V úvahu též připadá oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty. V takovém případě by došlo k prodeji bytu a uspokojení části přihlášených pohledávek.
V obou případech jsou však účinky oddlužení stejné, a to že by mohlo dojít k osvobození Vaší přítelkyně od neuhrazených pohledávek (zde je nutné pečlivě plnit podmínky uložené zákonem a soudem).
Dlužník za dluhy odpovídá pouze svým majetkem. Pokud jste se nezavázal k tomu, že za přítelkyni dluhy uhradíte (např. jako ručitel), pak se její věřitelé nemohou uspokojit z Vašeho majetku.
Jak auto, tak byt jsou zapsány ve veřejných registrech. Pokud jste v katastru zapsán jako vlastník bytu, nemůže být zpeněžen a použit k úhradě dluhů. Trvalý pobyt na věci nic nemění. Jedná se jen o evidenční údaj významný zejména pro veřejnou správu.
Pokud jste zapsán jako vlastník auta (a nedošlo k převedení vlastnického práva k němu), pak jej opět nelze použít k uspokojení dluhů Vaší přítelkyně.
Totéž platí u jiných movitých věcí. Zde by mohl nastat problém v případě, kdy by např. v bytě Vaší přítelky byla Vaše televize, a soudní exekutor by se domníval, že je ve skutečnosti Vaší přítelkyně. Pak byste musel prokázat, že je ve skutečnosti Vaše.

__

RODINA-SJM
- Investice do společného majetku manželů jedním z manželů (peníze našetřené před manželstvím) - co se stane při rozvodu nebo úmrtí jednoho z manželů?
- Investice do podnikání manželky výlučnými finančními prostředky manžela - jak se pojistit v případě rozvodu, úmrtí
- Investice do podnikání manžela výlučnými finančními prostředky manželky - jak se pojistit v případě rozvodu, úmrtí
- Jak pojistit investice do majetku manžela (soukromé peníze manželky před manželstvím)
- Jak pojistit investice do majetku manželky (soukromé peníze manžela před manželstvím)

12/2013 jsem se provdala za svého o deset let staršího přítele. Já mám z předchozího manželství dvě dospělé děti, on má z předchozích dvou manželství tři dospělé děti.
02/2014 – ač důchodce - manžel začal oficiálně podnikat jako OSVČ – soukromý zemědělec (sadař), já jsem stále zaměstnaná. Již před sňatkem a před oficiálním zahájení činnosti jsme spolu založili sad, na čemž jsem se podílela jak finančně tak vlastní prací. Pozemky, na nichž manžel podniká (a já se i nadále podnikání účastním „dobrovolně“ jak finančně, tak vlastními silami a nápady), patří částečně výhradně jemu a získal je před uzavřením manželství, částečně jsme rovným dílem jejich spoluvlastníky. Pro potřeby podnikání manžel (i já) jsme nakoupili již před sňatkem celou řadu movitých věcí a další nákupy pro tento účel manžel zajišťuje i aktuálně.
Nyní po mne manžel požaduje značnou finanční částku pro zvelebení podniku (konkrétně investice do závlahového systému), kterou sice mám, ale která vznikla za předchozí období z mých vlastních úspor pro potřeby mého zajištění v důchodu.
Žádné z našich dětí dosud nikdy o uvedené podnikání neprojevilo zájem a nijak konkrétně nám nebylo nápomocno. V některých případech naopak některé z dětí neustále požadují finanční „výpomoc“ pro sebe.
Prosím o odpověď na dotaz:
1) Kým a jakým dílem bude po případném úmrtí manžela, resp. mne děděn majetek každého z nás získaný před uzavřením manželství?
2) Kým a jakým dílem bude po případném úmrtí manžela, resp. mne děděn majetek týkající se podnikatelské činnosti?
3) Jsem povinna – a pokud ano – jakou formou manželovi požadovanou částku poskytnout?
4) Jak mám postupovat, abych po případném úmrtí manžela nepřišla o podnik, do něhož již několik let vkládám peníze, vlastní práci i myšlenky?
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. v případě úmrtí manžela - pokud nezanechá závěť - dědíte Vy jako manželka a jeho biologické děti (pakliže si Vaše děti neosvojil), všichni rovným dílem.
2. majetek týkající se podnikání se dědí stejně jako uvádím v předchozím bodě.
3. Nejste povinna manželovi požadovanou částku poskytnout, neboť uvádíte, že mu pomáháte, ale živnost má vedenu na sebe. Pokud nepodnikáte formou tzv. rodinného podniku, kde byste musela být jakožto spolupracující osoba hlášena na správě sociálního zabezpečení, FÚ, …, tak se jedná pouze o jeho podnikání bez nároku po Vás cokoliv požadovat.
4. S ohledem na možnost dědění dětí by bylo nejvhodnější založit s. r. o. , kde byste byla minimálně 50% společníkem. Manželův obchodní podíl by sice byl předmětem dědění, nicméně by byl značně menší než v případě, kdy podniká jako OSVČ.

__

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Užívání družstevního bytu jen jedním z manželů a bezdůvodné obohacení
- Bezdůvodné obohacení - užívání družstevního bytu v SJM jedním z manželů po rozvodu
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - užívání družstevního bytu v SJM jedním z manželů po rozvodu

Jaký mám nárok uspět s nadužíváním bytu při vypořádání SJM. 2012 jsem se odstěhoval z družstevního bytu 3+kk který jsme získali za dobu manželství. V bytě dodnes (21.03.2016) bydlí teď už bývalá manželka s nezletilou dcerou a jejím novým přítelem.
Po několika měsících jsem přestal platit nájemné spojené se splátkami úvěrů (družstevního podílu) na zmiňovaný byt. Protože jsem musel platit byt ve kterém bydlím, výživné atd. Několikrát jsem se snažil s bývalou manželkou situaci řešit, ale neúspěšně. Protože jsme už rozvedeni skoro 3 roky (2013-2016) a SJM stále není vyřešeno podal jsem žalobu na vypořádání majetku a zajímá mě jestli mám nárok na vyplacení částky za nadužívání bytu bývalou manželkou.
Moje úvaha/návrh: tržní hodnota bytu ve výši 2.450.000 Kč mínus zůstatky úvěrů ve výši 458.530 Kč a 527.900,00 Kč, to celé děleno dvěma, a dále plus hodnota nadužívání vlastnictví členského podílu bývalou manželkou ve výši 336.000 Kč, a dále mínus úhrady úvěrů provedených bývalou manželkou za mě ve výši 228.888 Kč, a dále plus můj vnos do SJM z mých výhradních prostředků ve výši 119.416 Kč
Celé to vychází, že by mi měla bývalá manželka vyplatit 958.313,00 Kč. Pokud si ale z nějakého důvodu nemůžu nárokovat nadužívání dostanu se s částkou úplně někam jinam. Je tedy moje nárokování na nadužívání oprávněné? Děkuji Petr

ODPOVĚĎ:
Užívání družstevního bytu souvisí s problematikou členského podílu v družstvu a právem nájmu bytu, o který se jedná. Nejste tedy vlastníky bytu, nýbrž nájemci a v případě rozvodu je nutné převést členský podíl a právo nájmu na jednoho z bývalých manželů. Druhý manžel má právo na tzv. vypořádací podíl, jehož výše není regulována žádným cenovým předpisem. Vychází se z ceny obvyklé, tj. z ceny, kterou by bylo možné za převod členského podílu v rozhodné době a místě dosáhnout. Může to samozřejmě být Vámi uvedená částka. Dle mého názoru s argumentem nadužívání družstevního bytu neuspějete, neboť se jedná o byt družstevní, kde je bydleno z titulu vlastnictví členského podílu a nájmu k bytu, nikoliv z titulu vlastnického práva, které by umožňovalo požadovat např. nájem či bezdůvodné obohacení.

__

OBČAN-DLUHY
- Darování nemovitosti dlužníkem v insolvenci - informace, postup
- Darování nemovitosti dlužníkem v oddlužení - informace, postup
- Darování nemovitosti dlužníkem v osobním bankrotu - informace, postup
- Darování bytu, domu dlužníkem v insolvenci - informace, postup
- Darování bytu, domu dlužníkem v oddlužení - informace, postup
- Darování bytu, domu dlužníkem v osobním bankrotu - informace, postup

Jsem vlastníkem nemovitosti (RD), kterou mám v úmyslu darovat synovi mé družky. Na nemovitost byla v roce 2012 uvalena exekuce. Tato je od 3. 4. 2012 zastavena s ohledem na mé Krajským soudem v Praze povolené oddlužení, jež probíhá již pátým, tedy posledním, rokem. Navíc jsem u OS v Pardubicích podal návrh na zrušení rozhodčí doložky, týkající se dluhu ze smlouvy o úvěru u Profi Credit.
Zajímalo by mě, zda lze za těchto okolností nemovitost darovat, případně, jak dále postupovat.
Předem děkuji za Vaši radu.
Zdeněk

ODPOVĚĎ:
S nemovitostí nemůžete nakládat do doby, než bude ukončeno insolvenční řízení a posléze též exekuční řízení. Stále totiž trvají účinky zahájené exekuce a vydaného exekučního příkazu a převod na syna Vaší družky by byl neplatný. Předpokládám, že pohledávka, pro jejíž vymožení byla zahájena exekuce, byla a mohla být přihlášena do insolvenčního řízení.
Pokud splníte podmínky, za kterých bylo oddlužení povoleno, a požádáte o to, soud Vás osvobodí od placení neuhrazených pohledávek podle § 414 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů. Osvobození se však nevztahuje na pohledávky, které ani nemohly být přihlášeny, tudíž uspokojovány v insolvenčním řízení (doporučuji konzultovat s insolvenčním správcem, zda se osvobození vztahuje také na konkrétní pohledávku).
Poté co Vás soud osvobodí, můžete navrhnout, aby byla exekuce zastavena podle § 55 zákona č. 120/2001 Sb. , exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů a § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud by však pohledávka, pro kterou bylo zahájeno exekuční řízení, nemohla být uspokojena v insolvenčním řízení, pak by se na ní osvobození nevztahovalo (nebo též z jiného důvodu, viz níže) a musel byste ji uhradit, resp. exekuce by probíhala dále (pokud byste nedosáhl zrušení exekučního titulu - viz Vaše žaloba proti zrušení rozhodčí doložky).
Otázku toho, zda se osvobození vztahuje také na danou pohledávku, doporučuji konzultovat s insolvenčním správcem, protože zde může být také jiný důvod, pro který by se osvobození na pohledávku nemuselo vztahovat, např. § 414 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého platí, že při osvobození dlužníka podle zůstává zajištěnému věřiteli, který po schválení oddlužení nepožádal o zpeněžení majetku sloužícího k zajištění pohledávky, zachováno právo domáhat se uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení tohoto majetku

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Odmítnutí podepsání smlouvy o věcném břemeni na plynovod od plynařské společnosti
- Odmítnutí podepsání smlouvy o služebnosti na plynovod pro nízkou cenu od plynařské společnosti
OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Podepsání smlouvy o smlouvě budoucí - je možné odmítnout podepsat navrženou budoucí smlouvu?

Jsem s bratrem spoluvlastníkem pozemku zapsaného na LV jako louka na kterém hospodaří zemědělské družstvo. Přes část pozemku je položen už několik let plynovod. Před jeho výstavbou se nás o povolení nikdo neptal. 12/2014 nám byla doručena k podpisu smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ve které se píše že věcné břemeno bude zřízeno úplatně a to za jednorázovou náhradu ve výši 50, -Kč za běžný metr což dohromady dělá 3 500 Kč. Smlouvu jsme nakonec podepsali. Nyní nám byla doručena k podpisu smlouva o zřízení věcného břemene. Máme za to že částka 50 Kč za metr je nedostatečná, že cena takto zatíženého pozemku klesne daleko víc. Nevíme jestli máme ještě nějakou možnost žádat výší částku a ani nevíme jak velkou. Co nám hrozí když smlouvu odmítneme podepsat a jak postupovat když i oni odmítnou částku navýšit.
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Věcné břemeno může ocenit soudní znalec z oboru oceňování nemovitostí, ovšem jeho znalecký posudek bude pravděpodobně dražší, než uvedená částka 3500, -Kč. Za situace, kdy jste podepsali smlouvu o smlouvě budoucí se druhá strana může domáhat soudně, abyste konečnou smlouvu uzavřeli, neboť jste se k tomu zavázali zmíněnou smlouvou o smlouvě budoucí. V případě soudního sporu byste museli zdůvodnit, proč jste se rozhodli konečnou smlouvu neuzavřít a soud by musel posoudit, zda by Vaše obrana z důvodu požadavku vyšší částky byla důvodná. Spíše se ale obávám, že v tomto ohledu moc šancí nemáte a je zde riziko, že pokud by věc byla řešena prostřednictvím soudu, uhradili byste nemalé náklady na soudní řízení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nový majitel nepřevedl auto na sebe - jak postupovat?
- Nový majitel nepřevedl vozidlo na sebe - jak postupovat?

15. 2. 2015 jsem prodal panu Rostilavovi vozidlo zn. AUDI. Současně jsem dotyčnému předal příslušné doklady k vozidlu (malý a velký TP). Následně jsem mu prostřednictvím České pošty zaslal ověřenou plnou moc k převodu vozidla. Toto jsem provedl v dobré víře v solidnost kupujícího. Pan Rostislav se zavázal v co nejkratší lhůtě požádat příslušný úřad o provovedení zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel.
V srpnu 2015 jsem byl OOP Jičín telefonicky informován, že dotčené vozidlo AUDI se nachází odstavené na místní komunikaci. Policie se domnívala, že se jedná o vozidlo, které mi bylo ukradeno. Když jsem vysvětlil, jak se věci mají, prohlásil, že tím je to pro OO Policie Jičín vyřízené. Okamžitě jsem se telefonicky spojil s panem Rostislavem, který mi sdělll, že vozidlo nechal stát v oné obci kvůli poruše u svých rodičů. Tvrdil, že vozidlo nestihl přihlásit z důvodu nemoci a znovu slíbil (už poněkolikáté), že vozidlo přehlásí, jakmile mu to zdravotní stav umožní. Současně mi e-mailem zaslal potvrzení o zaplacení povinného ručení, protokol o provedené technické prohlídce a lékařskou zprávu o jeho nemoci. Dále mi prostřednictvím e-mailové pošty sdělil, že byl před dvěma měsíci na DI v Hlučíně, kde údajně mladé úřednice nevěděly, co s tím mají dělat. Policie se prý o vozidlo zajímala z důvodu obavy, zda vozidlo není kradené.
Dne 12. 8. 2015 jsem navštívil příslušný odbor MěÚ Jičín, kde jsem se informoval o postupu přehlášení vozidla. Pracovnicí tohoto odboru mi bylo sděleno, že se musím dostavit s novým majitelem, teprve pak bude možné převod uskutečnit. Informoval jsem o této skutečnosti pana Rostislava a ten mi sdělil, že se z důvodu nemoci a nepojízdnosti vozidla nemůže do Jičína dostavit, nicméně opět přislíbil, že dá celou věc do pořádku.
Protože se stále nic nedělo, dostavil jsem se dne 3. 12. 2015 na OO Policie v Jičíně, kde jsem na podezřelé jednání pana Rostislava podal oznámení. Policie telefonicky v mé přítomnosti kontaktovala Rostislava a ten prohlásil, že věc vyřídí. Naposledy mi volal 3. 3. 2016 a opět mě ujišťoval, že vozidlo přehlásí. Opět neudělal nic! Dne 19. 1. 2016 vydal MěÚ Jičín, odbor dopravy a životního prostředí, oddělení dopravně správní Příkaz o uložení pokuty za přestupek (vizte příloha). Proti tomuto Příkazu jsem v řádném termínu podal odpor (příloha) a následně jsem byl předvolán k ústnímu jednání na dnešní den, tedy 24. 3. 2016 (zápis v příloze).
Domníval jsem se, že celou věc správnímu orgánu vysvětlím a ten věc odloží. Nestalo se tak a pokuta ve výši 2.000,00 Kč zůstává v platnosti. Dostal jsem lhůtu deseti pracovních dnů k vyjádření. Má slova v tom smyslu, že jsem jednal v dobré víře, orgán zpochybnil a ani nedokázal odpovědět na moji otázku, jak tedy mám donutit kupujícího, aby převod uskutečnil.
Rovněž negoval moji poznámku, že kdybych já sám Policii ČR nesdělil, že jsem vůz prodal, správní orgán by se o tom vůbec nedozvěděl a nebyl by důvod mě stíhat. K mému sdělení, že mi OO Policie Jičín řekla, že když mám platnou kupní smlouvu a dal jsem kupujícímu plnou moc k uskutečnění převodu, jsem z obliga, mi správní orgán řekl, že Policie ČR do toho nemá co kecat (doslova). Zeptal jsem se, co by se stalo, kdybych tvrdil, že jsem panu Rostislavovi auto pouze zapůjčil a nevznikla by tedy nutnost vůz převádět. Vůz je zapsaný na mé jméno, povinné ručení je zaplaceno a auto má platnou technickou prohlídku. Podle mě se tedy žádný přestupek nestal. Ani na tuto otázku se mi nedostalo odpovědi.
Chtěl jsem se zeptat, jestli je ještě možné se proti postupu správního orgánu nějak bránit.
Děkuji. Leoš

ODPOVĚĎ:
Za této situace bohužel s uloženou pokutou nic nezmůžete. Kritizovaná novela zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zavedla značné změny v systému přepisu vozidel, kdy je možné vozidlo přepsat pouze na základě společné žádosti původního vlastníka a vlastníka nového (tedy společná přítomnost těchto osob na úřadu), popř. přepis vozidla na základě plné moci s úředně ověřeným podpisem.
Tato žádost musí být podána do 10 pracovních dnů od převodu vlastnického práva k vozidlu, jinak se osoba dopouští přestupku, za který je možné uložit pokutu. Tedy tato pokuta by měla postihnout jak nového vlastníka vozidla, tak i původního vlastníka.
Vzhledem k tomu, že jste udělil kupujícímu plnou moc k zápisu nového vlastníka, je možné se po něm domáhat součinnosti, tedy splnění toho, co slíbil. Zde je možné mu zaslat předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil povinnost a vozidlo ve Vámi určené lhůtě přepsal. Pokud by na tuto výzvu nereagoval, je možné se domáhat splnění povinností soudní cestou, nicméně řízení před soudem by bylo časově zdlouhavé. Jinak se můžete pokusit s kupujícím domluvit, aby on Vám udělil plnou moc k přepisu vozidla.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnanec přišel do práce v neschválenou dobu (dříve) - jak se má zachovat zaměstnavatel
- Co má dělat zaměstnavatel když zaměstnanec přijde dříve do práce o 2 hodiny a zkrátí si tak konec pracovní doby?

Zaměstanec požádal o změnu pracovní doby od 8 do 14,30 v 2015. Tato změna mu byla schválena. Dnes (24.03.2016) ovšem nastoupil bez oznámení v 6 hodin. Zaměstnavateli předem nic neoznámil. Zaměstnanec jen dnes (24.03.2016) sdělil, že bude dělat do 12.30 hod. Vzhledem k tomu, že je to pro mne nová situace, prosím o radu jak postupovat. Jakým způsobem se může zaměstnavatel bránit? Dá se to posuzovat jako porušení pracovní doby? Může zaměstnavatel v tomto případě trvat na dodržení pracovní doby do 14.30? (běžná doba ostatních zaměstnanců-jednosměnný provoz)
Děkuji za odpověď. Kamila

ODPOVĚĎ:
Z ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění jasně vyplývá, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směny. Dle § 81 odst. 3 pak platí, že zaměstnanec je povinen být na začátku směny na pracovišti a odcházet z něj až po skončení pracovní doby.
Pokud měl zaměstnanec jasně stanovenou pracovní dobu) v pracovní smlouvě, v jiném jednostranném oznámení ze strany zaměstnavatele, ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, apod.), pak musí tuto pracovní dobu respektovat, s jakoukoliv změnou musí zaměstnavatel souhlasit, zaměstnanec si nemůže sám určit, že jeho pracovní doba bude jinak rozvržena.
V daném případě bych u zaměstnance trvala na stanovené pracovní době, pokud by toto zaměstnanec odmítal, pak bych ho písemně upozornila na porušování jeho povinností vyplývajících z právních předpisů, a to při každém takovém porušení, považovala bych to za závažné porušení, zejména pokud by Vám tímto způsobí nějaké provozní problémy. Důsledkem by mohla být výpověď dle § 52 písm. g) ZP.

__

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Jak omluvit nepřítomnost v práci - stačí SMS nebo telefonát zaměstnaveteli?
- Jak omluvit absenci v práci - stačí SMS nebo telefonát zaměstnaveteli?
- Lhůta na oznámení nemoci dítěte zaměstnavateli (paragraf)
- Lhůta na oznámení paragrafu (péči o dítě) zaměstnavateli

Zaměstnankyně nepřišla v pondělí do práce, jen SMS oznámila, že musí s dítětem k lékaři. Nedala vědět ani v úterý. Až ve středu zavolala, že má paragraf. Je stanovena lhůta pro oznámení nemocenské, OČR nebo jiných překážek na straně zaměstnavatele. Může toto považovat zaměstnavatel za porušení pracovní kázně, neomluvenou absenci? Jak v takovém případě postupovat?
Děkuji, Linda

ODPOVĚĎ :
Dle § 206 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že zaměstnanec je povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci a o předpokládané délce jejího trvání bez zbytečného odkladu. Žádnou konkrétní lhůtu zákon tedy nestanoví.
Postup Vaší zaměstnankyně není úplně standartní, avšak posouzení úterý jako neomluvené absence by mohlo býti sporné. V daném případě bych zaměstnankyni doručila písemné upozornění s odkazem na výše uvedené ustanovení zákoníku práce, že absenci je třeba zaměstnavateli skutečně ohlašovat bez zbytečného odkladu, jinak by se mohlo jednat o porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a zároveň by zaměstnavatel dané období označil jako neomluvenou absenci.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zrušení pracovní pozice a nucení zaměstnavatelem k vykonávání jiné práce která není v pracovní smlouvě
- Zaměstnavatel nutí dělat zaměstnance práci která není v pracovní smlouvě a zrušil původní pracovní pozici - nárok na výpověď pro nadbytečnost
- Právo na výpověď pro nadbytečnost - zánik pracovní pozice a nucení zaměstnavatelem vykonávat práci která není v pracovní smlouvě zaměstnance

Od 03/2015 se u nás v práci začalo postupně propouštět pro nadbytečnost. Několik zaměstnanců dostalo výpověď s odstupným, já jsem jí nedostala s tím, že práci pro mojí funkci zatím mají, ale bude jí míň. Z toho důvodu mi přidali práci, která není obsažena v mé pracovní náplni, ani se mé funkce netýká. Já jsem doposud tedy vykonávala svou práci, na kterou má smlouvu + práci, kterou mi navíc přidělil zaměstnavatel. Nyní mi bylo oznámeno, že funkce, na kterou mám smlouvu k 31.3.2016 končí. Řekla jsem tedy, že chci výpověď pro nadbytečnost. Toto mi bylo zamítnuto s tím, že mi výpověď nedají, že pro mě práci mají (chtějí, abych dál vykonávala práci, kterou mi přidělili navíc). Mají na to právo? Děkuj předem za odpověď. Karolína

ODPOVĚĎ:
Daný případ může být poněkud komplikovaný, neboť sice na jedné straně máte pracovní smlouvu pouze na druh práce, který zaměstnavatel ruší, tudíž byste měla obdržet výpověď pro nadbytečnost, na druhou stranu však platí § 20 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, dle kterého platí následující: „Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti dovolat u těch jednání, kterým vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah. “
Pracovní smlouva a její změny musí být provedeny písemně, jinak jsou dle občanského zákoníku neplatné. Pokud Vám ale zaměstnavatel začal přidělovat jinou práci, než je sjednáno ve Vaší pracovní smlouvě a Vy jste ji začala vykonávat a nadále vykonáváte, můžeme tu mluvit o ústně uzavřené změně pracovní smlouvy, jelikož se jedná o změnu základního pracovněprávního vztahu, pak není možné se dovolat neplatnosti tohoto ústního jednání pro nedodržení písemné formy a zaměstnavatel by mohl argumentovat tím, že druh práce v pracovní smlouvě Vám byl takto změněn.
Je možné vůči zaměstnavateli písemně argumentovat bez ohledu na § 20 ZP a vyčkat jeho reakce a odůvodnění, proč Vám není výpověď pro nadbytečnost dána, když v písemné pracovní smlouvě máte druh práce, který zaměstnavatel ruší.

__

RODINA-SJM
- Kdy zaniká SJM - rozsudkem nebo neodvoláním stran proti rozsudku?
- Zánik SJM - v den vynesení rozsudku nebo uplynutím lhůty na odvolání?

Kdy zaniká SJM? Dnem právní moci rozsudku, tj. když se nikdo neodvolá do 15 dnů od doručení, nebo už v den vynesení rozsudku?

ODPOVĚĎ:
Vždy až právní mocí. V den vynesení rozsudku by to bylo pouze v případě, že při vynesení jsou všichni účastníci přítomni, vzdají se práva odvolání a soudce jim rovnou rozsudek při jednání v písemné formě předá. Tím rozsudek vlastně nabude právní moci v den, kdy byl vyhlášen.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba na zrušení spoluvlastnictví nemovitosti a darování podílu potomkovi - jak získat zpět zbytečně vynaložené prostředky na soudní řízení?

Jsem vlastníkem ideální poloviny rodinného domku, druhou polovinu vlastnil Petr. Ani jeden z nás nemovitost neužíval. V nemovitosti totiž bydlela neoprávněně Petrova dcera (právní moc její povinnosti vyklidit domek: 2015). Na mé písemné výzvy k dohodě o vypořádání spoluvlastnictví Petr nereagoval. Žalobu proti Petrovi o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsem podal 2015. I když Petr souhlasil 2006 s žalobou o vyklizení, 2015 mi poslal dopis, že nesouhlasí s vyklizením dcery. Prakticky tím znemožnil vyklizení domku. Petr teď převedl svoji polovinu domku na dceru, která má povinnost domek vyklidit. Stranou žalovanou v řízení o zrušení spoluvlastnictví tedy asi bude namísto Petra jeho dcera. Jak dosáhnu toho, aby soudní poplatek (a další náklady řízení) mi v případě úspěchu musel nahradit Petr, když asi přestane být účastníkem řízení? Popsaným jednáním zmařil výkon výsledku soudního řízení, s jehož vedením souhlasil a zapříčinil, že jsem musel podat a zaplatit žalobu o zrušení spoluvlastnictví. Děkuji, Drahoslav

ODPOVĚĎ:
Pokud Petr převedl vlastnické právo na dceru, pak dcera vstupuje do všech práv a povinností původního spoluvlastníka, tedy i do řízení o vypořádání spoluvlastnictví. Proto v případě neúspěchu ve sporu bude povinna Vám nahradit náklady řízení i uhrazený soudní poplatek, nelze nijak dosáhnout toho, aby Vám je nahradil Petr, když již není účastníkem soudního řízení.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic žijící v zahraničí nebyl pozván k dědickému řízení - jak může zjistit výsledek dědického řízení?
- Nedohledatelný dědic v zahraničí se nezúčastnil dědického řízení - jak se může dozvědět výsledek řízení?

Máma zemřela mladá, tri sourozenci, babička zemřela v roce 2002, majetek barák jinak zanedbatelný, bydlím v cizině,
Po babiččiné smrti mi teta řekla, že babička dala barák strejdovi, staral se o babičku do smrti. Žádné dokumenty jsem neviděla.
Můžu vidět dědické rozhodnutí i po takové době a jak to zařídit z ciziny (USA)?
V roce 2014 jsem začala sepisovat rodokmen, vypravila jsem se za tetou s kterou se nestýkam a její manžel mi řekl, že nic nedostanu a basta… nevím co bych od nich měla dostat a nic jiného mě nenapadá než dědictví po babičce.
Také jsem zjistila, že prý babička zemřela v domově důchodců a ne u strejdy, psala jsem několikrát na matriku v roce 2015, ale nedostala jsem odpověď, takže vlastně ani nevím co je pravda. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Vaše babička pravděpodobně převedla dům na Vašeho strýce ještě za života formou darovací či kupní smlouvy a dědické řízení pak nejspíš bylo zastaveno pro nepatrný majetek a tento majetek byl vydán tomu, kdo vypravoval pohřeb, a proto jste nebyla k dědickému řízení přizvána. Pokud by dědické řízení nebylo zastaveno, tak byste přicházela v úvahu jako dědička ze zákona, a vstoupila byste do nároku Vaší maminky, tedy byste byla přímou dědičkou Vaší babičky. Tyto informace se dají ověřit. Na katastru nemovitostí si stačí vyžádat nabývací listinu k domu – může to být kupní smlouva, darovací smlouva nebo rozhodnutí o dědictví či jiná podobná nabývací listina.
Pokud Vám nabývací listina k domu z katastru nepomůže zjistit potřebné informace, můžete si na okresním soudě, který je v obvodu posledního bydliště Vaší babičky, vyžádat nahlédnutí do spisu. Jako důvod uvedete právní zájem na výsledku řízení s tím, že jste případná v úvahu přicházející dědička, což můžete dokázat Vaším rodným listem a rodným a úmrtním listem Vaší matky.
Pro získání úmrtního listu Vaší babičky stačí zajít na příslušnou matriku a prokázat svůj příbuzenský vztah (svým rodným listem a rodným listem Vaší maminky).
Bylo by asi nejlepší, kdybyste toto vše zařídila osobně, avšak vzhledem k Vašemu bydlišti v zahraničí by mohlo stačit vystavit speciální plnou moc pro tyto úkony a k těmto jednání zplnomocnit jinou osobu. Podpis na plné moci si nechte úředně ověřit.

__

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva o poskytování služeb dle nového občanského zákoníku - vzor
- Smlouvy o poskytování služeb (výuka jazyka) dle nového občanského zákoníku - vzor

Mám dotaz ohledně smlouvy o poskytování služeb dle nového občanského zákoníku. Měli byste vzor teto nové smlouvy? Co je tam potřeba doplnit nového? Zabývám se vyučováním anglického jazyka, s některýma lidmi potřebují uzavřít smlouvu. Má to byt smlouva o poskytovaní služeb (§ 1724 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník) nebo Smlouva o zajištění jazykové výuky podle zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník? Měli byste vzory tech smluv? Děkuji, Jitka

ODPOVĚĎ:
Smlouvu, kterou budete uzavírat, budete uzavírat podle zákona č. 89/2014 Sb. , občanský zákoník. Upozorňuji, že novým občanským zákoníkem byl obchodní zákoník zrušen, podle obchodního zákoníku tedy nic neuzavírejte ani na něj neodkazujte, již není platný a účinný. Měla byste tedy uzavřít smlouvu, kterou můžete nazvat jakkoliv - o poskytování služeb, o jazykové výuce, …, jejíž obsahem musí být vymezení smluvních stran, vymezení předmětu smlouvy - tedy jaký jazyk, případně na co specializovaný (na právo, zdravotnictví, .) vyučujete, jak často a kde výuka probíhá, cenové podmínky, jak řešíte zrušení výuky či náhradu zrušené výuky, případná další práva a povinnosti smluvních stran, na jakou dobu je smlouva uzavřena a jak ji lze ukončit.

__

RODINA-SJM A ROZVOD
- Rozvod manželství - kdo získá automobil v SJM?
- Rozvod manželství - kdo získá auto, vozidlo v SJM?
- Auto ve společném jmění manželů SJM - kdo ho získá po rozvodu manželství?

Máme s bývalou manželkou po rozvodu. Za trvání manželství jsme si s manželkou pořídili na splátky automobil za 250.000 Kč a ten jsme splatili a manželka si ho nechala, tak by mi měla vrátit polovinu splátek+úroky. Celkově nás tento automobil vyšel na splátky+úroky 350.000,-kč. Tj měla by mi dát za automobil 175.000,-kč. ?

Co na to § 742 odst. 2.
§ 742
(1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:
a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.
(2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Děkuji za odpověď Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud jste splátky uhradili za trvání manželství, pak Vám manželka musí uhradit polovinu tržní ceny vozidla ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, tedy polovinu ceny, za kterou by se vám v době rozvodu vozidlo podařilo prodat, nikoliv polovinu splátek.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace autobaterie - je nutný záruční list?
- Záruční list u reklamace autobaterie - je nutností k vyřízení reklamace u prodávajícího?

Chtěl jsem se prosím zeptat cca před rokem a půl jsem u jisté firmy kupoval přes internet autobaterii, objednanná autobaterie přišla v
pořádku, ale byla moc široká a nevešla se mi do auta, proto jsem se domluvil s prodejcem že mi ji vymění za jinou, což udělal přijel a
dovezl mi novou, ale již mi nedal nový daň. doklad, kde by bylo naspáno něco o změně, rovněž osobně nevím jestli mi ji při výměně dal asi ano…
Ale k věci bohužel teď při konci záruky autobaterie přestala fungovat, tak jsem ji zaslal zpět prodejci s žádostí o reklamaci a ten mi
telefonicky sdělil, že není ani tak problém v daň. dokladu ve kterém je napsaná jiná autobaterie, ale v tom že nenám záruční list od
autobaterie, prý na každém záruční listu je prý nějaký unikátní kód, a bez toho prodejce nevyraklamuje od svého dodavatele moji autobaterii má
pravdu? Slyšel jsem že vyšel nový zákon a tom že jde reklamaovat zboží i bez záručního listu je tomu tak? Děkuji Daniel

ODPOVĚĎ:
Ano, máte pravdu, záruční list není nezbytnou podmínkou pro uplatnění práv z vadného plnění. Toto ovšem není novinka, takto to bylo zakotveno již jednou z novel starého občanského zákoníku cca od roku 2012 a nový občanský zákoník toto ustanovení převzal. Doporučuji opětovně prodejce kontaktovat a pokud nebude ochoten reklamaci řešit, nezbývá, než se obrátit se stížností na Českou obchodní inspekci. Problematiku obrany spotřebitele řeší např. Sdružení obrany spotřebitelů, které poskytuje ke spotřebitelským sporům detailní poradenství - viz. www.asociace-sos.cz.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel vypsal výběrové řízení a nedal zaměstnanci výpověď - co s bude dít dál?
- Zaměstnavatel vypsal výběrové řízení na práci důchodce, důchodce nedostal výpověď - co se bude dít dál?
- Důchodce nedostal výpověď a zaměstnavatel vypsal výběrové řízení na jeho pozici - co se bude dít?

Pracuji jako vedoucí informační soustavy (hlavní účetní) a zjistila jsem, že bylo na mou funkci vyhlášeno výběrové řízení. Výpověď z pracovního poměru jsem nedala, ani mi nebyla dána. Vůči mé práci nebyly nikdy žádné námitky ani ze strany mých podřízených, ani ředitelů našich 9ti poboček. Mám pracovní poměr na dobu neurčitou v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse n. L. po dobu 15 let.
V současné době pracuji jako pracující důchodce. Můj nadřízený ukončil pracovní poměr ve funkci ekonomického náměstka k 1.2.2016, v současné době pracuje jako poradce nově nastoupivšího náměstka do 30.6.2016. Jeho snahou bylo, abych ukončila pracovní poměr rovněž k 1.2.2016, tzn. před ukončením účetní závěrky a prakticky bez jakéhokoliv předání funkce. Tento postup odsuzuje i nově nastoupivší ekonomický náměstek a připadá mu tento postup přinejmenším podivný, avšak netroufá si jít při nástupu proti vůli vedení organizace. Bývalý náměstek se snažil ovlivnit pro tento postup i ředitele organizace, který mi v tomto směru rovněž nepomůže. (Jeho motivací je zřejmě odstranit práci důchodců, i když v ostatních případech nepostupuje stejným způsobem). 1. kolo výběrového řízení již proběhlo a bylo vyhlášeno další kolo. Funkce je dosti náročná, máme 9 poboček po celé ČR a mám na starosti 15 účetních, které metodicky řídím. Zastávám rovněž funkci rozpočtáře a rozboráře naší organizace. Pracovní poměr jsem měla v úmyslu ukončit nejdříve až za rok, po závěru letošního roku, což by vyhovovalo i novému ekonomickému náměstkovi dle jeho vyjádření.
Zajímalo by mne, zda vůbec je možné, aby vedení organizace takto postupovalo, aniž by byl akceptováno moje rozhodnutí, zda tím nejsou porušena nějaká další pravidla dle Zákoníku práce. Ani jeden bod § 52 se na mne nevztahuje,
nemám zdravotní problémy, ani jsem pracovní povinnosti neporušila, naopak neobvyklý pracovní nápor (nové zahraniční projekty atd.) jsem musela řešit přesčasovou prací prakticky i v současné době.
Ze strany vedení organizace se mi jeví postup jako diskriminační a navíc je patrná snaha bývalého náměstka o to, aby na ekonomickém pracovišti vznikly komplikace a problémy, aby tak bylo uměle vytvořeno všeobecné vědomí, že za jeho působení ekonomický úsek fungoval bez problémů. Pracuje rovněž jako důchodce již po dobu 3 let. Jeho funkce je však jmenovaná, což je zřejmě jiná situace. Také by mne zajímalo, zda má organizace právo mne převést případně na méně kvalifikovanou práci, pochopitelně s finančním dopadem. (I takový návrh byl vyřčen).
Za Vaše vyjádření Vám předem děkuji
Adriana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel má povinnost Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy, tj. i dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Pokud by Vás převáděl na jinou práci bez Vašeho souhlasu, pak mu toto umožňuje zákoník práce pouze v jasně daných případech uvedených v § 41 ZP (zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
Uvádíte, že na Vaše místo bylo vypsáno výběrové řízení, avšak z Vašeho dotazu nevyplývá, že by s Vámi zaměstnavatel již nějak ukončil pracovní poměr, resp. učinil nějaké kroky, které by k ukončení pracovního poměru mohly vést. Vypsat výběrové řízení na obsazenou pozici je krok nestandartní, avšak nemohu říci, že je protizákonný, neb neznám pohnutku zaměstnavatele v tomto směru. Je také možné, že chce vaši práci rozdělit mezi dva zaměstnance.
Teprve kdyby zaměstnavatel učinil konkrétní krok k ukončení Vašeho pracovního poměru, bylo by možné jeho jednání posoudit, případně se proti němu bránit. Obecně lze říci, že pro výpověď z pracovního poměru musí mít zaměstnavatel důvod uvedený v § 52 ZP, je také možné že se s Vámi bude chtít na ukončení pracovního poměru dohodnout.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář odmítl komunikovat se zákonným zástupcem nezletilého dědice - je to v pořádku?
- Může notář odmítnout řešit dědictví se zákonným zástupcem nezletilého dědice?
- Vyplacení dědice za života a vynechání v dědictví, dědickém řízení
- Vyplacení dědice za života a jeho vydědění z tohoto důvodu
- Vydědění dědice z důvodu vyplacení za života zůstavitelem
- Může rodič vstupovat do dědického řízení nezletilých dědiců?

Vlastním polovinu rodinného domu se svou sestrou, která před půl rokem zemřela. Svou půlku domu odkázala svému druhovi. Sestřin vlastní syn byl ze závěti účelově vyjmut /tzn. že mu sestra ještě za života vyplatila hotovost, aby se necítil poškozen/. Syn je rozvedený, kdy má z manželství dvě nezletilé děti na které léta neplatí alimenty. Druh chce půlku domu co nejrychleji prodat, jelikož se mu zde nelíbí a také se bude ženit s novou známostí.
Jsme v kontaktu s bývalou manželkou synovce, která nám sdělila, že chtěla napadnout u soudu závěť, protože si myslí, že nezletilé děti by měli nárok na povinný díl z půlky domu. Soudkyně jí sdělila, že k zahájení procesu napadnutí závěti je potřeba mít od notářky napsané, že vnoučata nejsou jmenovitě vyděděná. Notářka matku nezletilých dětí odmítla s tím, že ona nemá nárok do dědictví vstupovat.
I nám, spoluvlastníkům domu se zdá postup notářky nestandartní a znění závěti neuvěřitelné. Sestra za života mluvila tak, že dědictví zanechá svým vlastním vnoučatům.
Moc děkuji za radu
Ladislav

ODPOVĚĎ:
Pokud Vaše sestra sepsala závěť, ve které dědicem svého majetku ustanovila svého druha a svého syna v závěti záměrně opominula, avšak ho nevydědila, pak má její syn právo požadovat svůj povinný díl z pozůstalosti. Jestliže je jediným synem Vaší sestry, pak měl nárok na 1/4 hodnoty pozůstalosti. Závěť by tedy musel napadnout syn Vaší sestry jako nepominutelný dědic. Pokud se v pozůstalostním řízení vyjádřil tak, že závěť uznává a nežádá svůj povinný díl, tak jeho podíl nepřechází na jeho děti, tedy vnoučata Vaší sestry a jediným dědicem v řízení zůstává její druh. Notářka tedy postupovala správně, když matce nezletilých dětí sdělila, že nemá nárok do dědictví vstupovat, protože není účastníkem řízení (ani jako zákonná zástupkyně pozůstalých vnoučat, protože vnoučata rovněž nejsou účastníky řízení).
Pokud Vaše sestra sepsala závěť, ve které svého syna vydědila, tak podle § 1646 odst. 3. o. z. nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli.
Vnuci Vaší sestry by byly dědici nebo by se mohly vyjadřovat k závěti pouze v případě, že by jejich otec byl dědicem a dědictví by odmítl. Do jeho dědického nároku by pak vstoupily jeho děti a jen v tomto případě by se vnuci Vaší sestry mohly stát účastníky řízení.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odběr krve při vstupní lékařské prohlídce do zaměstnání
- Odběr krve - může si pacient zvolit kde mu bude krev odebrána?
- Odběr krve - může si zaměstnanec zvolit kde mu bude krev odebrána?
- Vstupní vyšetření do nové práce a odběr krve

Nastoupil jsem 02/2016 do nového zaměstnání jako servisní technik a řidič, kategorie práce 2 bez rizika. Nyní mám absolvovat vstupní lékařské vyšetření pro posouzení způsobilosti k práci. Závodní lékař mi po telefonu sdělil, že se kromě jiného musím podrobit odběru žilní krve. Tyto odběry mi způsobují nepřekonatelné potíže a značné tělesné i psychické trauma. Navrhl jsem tedy, že si nechám krev odebrat v jiné laboratoři (kde o mém problému vědí, mám v ně důvěru a umí si se mnou poradit). To ovšem lékař ihned zamítl.
Rád bych vás požádal o radu, jaká mám v této situaci práva a možnosti, co musí zahrnovat vstupní lékařská prohlídka pro práci kat. 2 bez rizika a co mi případně hrozí, když odmítnu problematický odběr žilní krve. Mohu případně navrhnout alternativní odběr krve z prstu?
Předem děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
V případě řidičů, u nichž je řízení vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, se bude postupovat podle z. č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, v platném znění, a prováděcí vyhlášky č. 277/2004 Sb. , o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, v platném znění (nikoliv pouze podle vyhlášky č. č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).
Dle této vyhlášky posuzující lékař vydá posudek o způsobilosti k práci na základě zde uvedených údajů, mimo jiné i na základě dalších odborných vyšetření, které si vyžádá (§ 2). Z právních předpisů tedy jednoznačně nevyplývá povinnost absolvovat žilní odběr krve, postup záleží na lékaři a Vašem zdravotním stavu, což platí i u zaměstnanců neřidičů.
Ve vašem případě bych se spojila s lékařem, který má vstupní prohlídku provést, a domluvila bych se s ním na postupu. Je možné požadovat odůvodnění nutnosti odběru krve ze žíly, komunikujte písemně a informujte i zaměstnavatele. Pokud by lékař trval na řešení, které by pro Vás bylo nepřijatelné, a Vy byste prohlídku odmítl, mohl by lékař vydat posudek pro Vaši nezpůsobilost k práci, proti posudku byste se mohl odvolat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Disciplinární řízení - podvod studenta vysoké školy
- Podvod studenta, falšování potvrzení o studiu a disciplinární řízení vysoké školy

Dcera 05/2015 předložila na Dopravním podniku města Brna falešné studijní potvrzení z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovi univerzity (s přepsaným datem studijního období) za účelem získání studentské slevy na režijní jízdenku v době, kdy měla na fakultě přerušené studium a studentkou nebyla. Dopravní podnik na to přišel na základě dožádání si potvrzení o pravosti studijního potvrzení u výše zmíněné fakulty. Dcera doplatila plné jízdné a ze strany Dopravního podniku řízení bylo ukončené. 02/2016 si ale dcera aktivovala studium na fakultě a přišlo ji oznámení o zahájení disciplinárního řízení pro podezření z podvodu, kdy se prokazovala zfalšovaným studijním potvrzením.
Zajímá mě, jestli je toto přestupkem, který může řešit disciplinární komise fakulty (ve výčtu přestupcích studijního řádu jsem to nenašla) a pokud ano, jak se bude postupovat, když datum disciplinárního řízení je stanoveno na den, kdy dcera bude mít studium opět přerušeno (aktivovala si ho kvůli uznání předmětu a dále si ho bude aktivovat až v květnu 2016 na státnice)? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Dle § 64 zákona o vysokých školách je disciplinárním přestupkem zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy (a jejích součástí). Zákon o vysokých školách tedy neobsahuje podrobnější úpravu skutkových podstat disciplinárních přestupků a ponechává tudíž vysokým školám poměrně široký prostor pro úvahu, která jednání budou za disciplinární přestupek považována.
V této souvislosti je dále vhodné nahlédnout do Disciplinárního řádu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity, který je dostupný zde:
http://www.muni.cz/econ/general/legal_standards/disciplinary_code
Dle čl. 1/1 písm. a) disciplinárního řádu je disciplinárním přestupkem zaviněné porušení povinnosti stanovené zákonem o vysokých školách nebo jiným právním předpisem (toto vymezení disciplinárního přestupku dle disciplinárního řádu tak koresponduje jeho definici dle zákona o vysokých školách). Disciplinárním přestupkem tak může být např. hrubé porušení povinností, pravidel a zákazů vyplývajících ze zákona o vysokých školách nebo z jiných právních předpisů (jak vyplývá z čl. 1/2 písm. f) disciplinárního řádu).
Skutek Vaší dcery tak může být kvalifikován jako disciplinární přestupek i v případě, že není v disciplinárním řádu (či jiném vnitřním předpise vysoké školy) výslovně popsán.
Dle § 65/1 zákona o vysokých školách lze za disciplinární přestupek uložit některou z následujících sankcí:
a/ napomenutí,
b/ podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení,
c/ vyloučení ze studia.
Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě. Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
Co se týče přerušení studia Vaší dcerou, je podstatné upozornit na § 66 zákona o vysokých školách, dle něhož platí, že disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem.
Toto pravidlo bylo transponováno rovněž do disciplinárního řádu, a to do jeho čl. 5, který stanoví:
„Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže v téže věci již bylo rozhodnuto anebo jestliže od spáchání skutku, v němž je disciplinární přestupek spatřován, nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci uplynula lhůta jednoho roku. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem. “
Pokud má Vaše dcera v současné době studium přerušeno, jednoletá promlčecí lhůta disciplinárního přestupku neběží (její běh se obnoví, až se Vaše dcera opět stane studentem).
Je-li jednání disciplinární komise stanoveno na den, kdy bude mít Vaše dcera studium přerušené, nechť se Vaše dcera obrátí na disciplinární komisi (popř. na děkana) s žádostí o stanovení jiného termínu jednání disciplinární komise. Skutečnost, že osoba není studentem, totiž představuje překážku jednání disciplinární komise (jak vyplývá z čl. 6/4 disciplinárního řádu).
Rozhodnutí ve věci disciplinárního přestupku musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou (§ 68/3 písm. h) zákona o vysokých školách).
Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o disciplinárním přestupku doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává děkanovi. Děkan může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti (§ 68/4 zákona o vysokých školách, totéž je zakotveno rovněž v čl. 9/2 disciplinárního řádu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že Vaše dcera se zároveň mohla dopustit:
- trestného činu podvodu dle § 209/1 trestního zákoníku, pokud se tímto způsobem hodlala obohatit o částku od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč (nebo více) ;
- přestupku proti majetku dle § 50/1 písm. a) zákona o přestupcích, pokud se hodlala obohatit o částku do 4.999,- Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 111/1998 Sb. , o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Budoucí zůstavitel nepodepsal sepsanou závěť - je závěť platná?
- Nepodepsaná závěť napsaná vlastní rukou - je platná nebo ne?
- Závěť napsaná vlastní rukou bez podpisu - je platná nebo ne?

10/2015 zemřela moje teta, manželka bratra mé matky, který už je také po smrti (2013). Dlouhodobě oba chtěli, abychom já a můj bratr zdědili jejich byt. Loni (2015) na jaře teta nechala sepsat u notáře závěť, ale nakonec ji nepodepsala (důvod neznám, v úvahu přicházejí zdravotní důvody, léčila se s rakovinou a byla po operaci šedého zákalu). Je nějaká šance dědictví získat na základě této nepodepsané závěti, případně svědectví lidí, kteří o záměru tety i strýce ohledně jejich bytu věděli? Teta žádné příbuzné, kteří by měli nárok na dědictví ze zákona, nemá.
Děkuji, Magdalena

ODPOVĚĎ:
Zákon jasně specifikuje, jaké náležitosti musí závěť mít, aby byla platná (§ 1533 a násl. o. z.). Závěť musí mít písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami (§ 1542 a násl. o. z.). Ústně může závěť pořídit pouze osoba, která je pro nenadálou událost v patrném a bezprostředním ohrožení života nebo se nachází v místě, kde je běžný společenský styk ochromen následkem mimořádné události a nelze-li po ní rozumně požadovat, aby pořídila v jiné formě. Ve Vašem případě tedy bohužel není možné dědit na základě nepodepsané závěti.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zaměstnavatel se vyhýbá vyplacení náhrady škody zaměstnanci za odcizené věci v šatně zaměstnance
- Zaměstnavatel se vyhýbá odškodnění zaměstnanci za ukradené věci a peníze v šatně zaměstnance (na místě určeném k úschově věcí zaměstnance v době práce, pracovního procesu)

Jsem přes pracovní agenturu zaměstnaná u jedné oděvní firmy. Dne 16.2.2015 mi byly z šatny, kde jsem měla odložené své osobní věci, odcizeny peníze z peněženky (částka 2500 Kč). Tento incident je zaprotokolován Městskou policií. Jelikož viník je neznámý a v prostorách nejsou kamery, které by umožnily jeho identifikaci, chtěla jsem tak získat náhradu škody od svého zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je mým zaměstnavatelem pracovní agentura. Ve smlouvě, uzavřenou mezi mnou a pracovní agenturou, je napsáno, že zaměstnavatel hradí škodu podle zákoníku práce. I přesto mi agentura odmítá vyplatit náhradu škody. Neustále se na něco vymlouvá například, že nejsou na tohle pojištění nebo že jsem měla mít své věci ve skřínce. Nikdy mě však nebyla skříňka poskytnuta a nebylo mi ani řečeno, že je nutnost mít věci takto uschovány. Má zaměstnavatel právo mi škodu neuhradit, přestože se ve smlouvě na zákoník práce odkazuje? Jak bych prosím měla postupovat? Mám právo na uhrazení škody? Musí mi škodu agentura zaplatit? Děkuji za rady. Julie

ODPOVĚĎ:
V § 309 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění se stanoví agentuře povinnost uhradit jejímu zaměstnanci škodu, která mu vznikla u uživatele při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Agentura práce má následně možnost se domáhat náhrady této škody vůči uživateli.
Pokud tedy byly splněny podmínky pro odpovědnost zaměstnavatele za škodu, pak agentura má povinnost tuto škodu uhradit. Odůvodnění, že není za tímto účelem pojištění, je bezvýznamné. Pokud agentura argumentuje tím, že jste měla mít věci jinde, než jste měla, obraťte se na uživatele a žádejte jeho vyjádření o dané věci. Písemně žádejte agenturu o úhradu škody, případně mžete podat písemný podnět k inspektorátu práce na porušení zákona ze strany agentury. V krajním případě byste se musela zaplacení škody domáhat u soudu.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s nemožností prodeje zděděného majetku - je taková podmínka v závěti platná?
- Závěť se zákazem prodeje zděděného majetku - je taková podmínka v závěti platná?
- Podmínka v závěti neprodávat zděděný majetek - je taková podmínka platná?

Babička mi chce darovat nemovitost (momentálně neobyvatelný dům) a pole. Problém je v tom, že chce do darovací smlouvy uvést podmínku, že nesmím nemovitost ani pole prodat (chce, aby to jednou zdědili moje děti - zatím žádné nemám). Zajímalo by mě, dle jakého paragrafu Občan. Zákoníka je možné tuto podmínku do smlouvy dát a zda lze uvést nějaké podmínky, kdy to lze porušit např. finanční tíseň? Momentálně nemám dostatek financí, abych za nemovitost platila daně a energie, dále mám hypotéku na vlastní barák ve kterém bydlím. Nedokážu si tak představit, jak by šlo v reálu naplnit její přání, aniž bych na tom nějak tratila já.
Moc Vám děkuji za odpověď. Děkuji, Barbora.

ODPOVĚĎ:
Podmínku zákazu zcizení (zcizení = darování, prodej) je možné ve smlouvě zřídit podle § 1761 občanského zákoníku. Pokud ve smlouvě Vaše babička zřídí toto právo jako věcné, tak to znamená, že tato podmínka bude zapsána v katastru nemovitostí, takže při případném prodeji by se každý dozvěděl, že není možné nemovitost prodat. Žádné výjimky z tohoto zákazu nejsou možné, ledaže byste si babičkou ve smlouvě ujednaly něco jiného.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec zadlužený vlastní vinou - jak se vyhnout placení výživného na otce?
- Matka zadlužený vlastní vinou - jak se vyhnout placení výživného na matku?
- Rodič zadlužený vlastní vinou a výživné od zletilého potomka - jak se vyhnout placení výživného na otce?
- Otec zadlužený vlastní vinou a výživné od dospělého potomka, dítěte - jak se vyhnout placení výživného na otce?
- Matka zadlužený vlastní vinou a výživné od dospělého potomka, dítěte - jak se vyhnout placení výživného na matku?
- Placení výživného rodiči zadluženému vlastní vinou - jak se vyhnout placení výživného?

Já studentka (25), rozvod rodičů 09/2015 z důvodu gamblerství otce, lhaní a zadlužení bez maminčina vědomí. SJM na bytovou jednotku, otec se v majetkovém vyrovnání zavázal, že svojí polovinu daruje mě a sestře (21). Je možné darovací smlouvu ošetřit tak, abychom ho nemuseli v pozdějším životě živit nebo mu byt zaplatit, protože sestře vzal stavební spoření od babičky (ne jeho peníze) v hodnotě více než 150.000,- a já studuji prezenčně vysokou školu na vlastní náklady.
Děkuji, Mariana.

ODPOVĚĎ:
Samotná skutečnost, že otec Vám a sestře daruje polovinu bytové jednotky, Vás ani Vaši sestru v budoucnu nezbavuje případné vyživovací povinnosti vůči Vašemu otci. Není tedy možné v darovací smlouvě uvést, že se otec do budoucna vzdává svého nároku na výživné – výživného se totiž nelze vzdát ani předem, ani jinak - takové ujednání by bylo neplatné.
Co se týče stavebního spoření, jestliže byla smlouva o stavebním spoření uzavřena na jméno Vaší sestry, pak jsou naspořené peníze jejím majetkem. Pokud si tyto peníze otec přivlastnil, z hlediska zákona jde o tzv. bezdůvodné obohacení. Jestliže otec odmítá peníze vydat, může na něj sestra podat žalobu pro bezdůvodné obohacení. Podle nového občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor bezdůvodně obohatil. Nejpozději se toto právo promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, pak za deset let ode dne, kdy k němu došlo.
Nejste-li Vy sama schopná se živit, můžete požádat rodiče o poskytování výživného. Jestliže dohoda nebude možná, budete se muset obrátit na soud a žádat stanovení výživného. Samotná skutečnost, že Vám otec nehradí výživné a že se pravděpodobně bezdůvodně obohatil na úkor Vaší sestry Vás však nezbavuje do budoucna vyživovací povinnosti vůči němu. Jak už bylo uvedeno, nároku na výživné se nelze do budoucna vzdát.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rozdělení nebytového prostoru v OV sádrokartonovými deskami - je nutný zápis do katastru nemovitostí?
- Rozdělení části půdy sádrokartonovými deskami - je nutný zápis do katastru nemovitostí? (půda v osobním vlastnictví jednoho člena SVJ)
- Rozdělení nebytového prostoru sádrokartonovými deskami - je nutný zápis do katastru nemovitostí?
- SVJ žádá zápis změny v katastru nemovitostí po rozdělení nebytového prostoru v osobním vlastnictví sádrokartonovými deskami

Jsem vlastníkem půdního nebytového prostoru v domě, kde je SVJ a 23 jednotek (bytových i nebytových). Můj nebytový prostor má 97 m2 a tomu odpovídá podíl na společných prostorách. Půdní prostor v mém vlastnictví jsme předělili sádrokartonovými příčkami. Z jedné velké místnosti vznikly tři malé. Do nosných konstrukcí ani do obvodových zdí jsme nezasahovali, celková plocha se nezměnila. Vedení SVJ chce po nás přesnou plochu jednotlivých místností s tím, že se musí dělat nové prohlášení vlastníka a zapsání do katastru prý bude stát cca 20.000,-Kč. Je to naše povinnost, když podíl na domě zůstal stejný?
Prostor zabírá pořád 97m2. Je možné, že se v budoucnu jedna příčka odstraní a opět se bude dělat nové prohlášení vlastníka?
Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Dle § 1166/3 občanského zákoníku tvoří přílohu prohlášení vlastníka půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.
Prakticky totéž platilo rovněž před účinností občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013). Konkrétně dle § 4/2 písm. b) zákona o vlastnictví bytů muselo prohlášení vlastníka mimo jiné obsahovat popis bytů, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení, přičemž přílohou prohlášení musely být opět půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách bytů (§ 4/3 zákona o vlastnictví bytů).
Ve Vašem případě je podstatné, jak podrobně je zpracován půdorys Vašeho podlaží v prohlášení vlastníka (tzn. zda je tu pouze schematicky určena poloha jednotlivých bytů a nebytových prostor, nebo zda je zde každý byt a nebytový prostor podrobněji rozkreslen).
V každém případě platí, že povinnou součástí (přílohou) prohlášení vlastníka je údaj o podlahové ploše bytu (nebytového prostoru) jako celku, tzn. že údaje o podlahových plochách nově vzniklých místností není nutné do prohlášení vlastníka zanášet.
Je-li prohlášení vlastníka v případě Vámi obývaného bytového domu natolik podrobné, že jsou zde uvedeny i podlahové plochy jednotlivých místností (v rámci každého bytu či nebytového prostoru), nemění tato skutečnost nic na tom, že povinnost změnit prohlášení vlastníka (resp. aktualizovat jeho přílohu) by nastala až v okamžiku, kdy by došlo ke změně podlahové plochy bytu či nebytového prostoru jako celku.
V této souvislosti Vám doporučuji nahlédnout rovněž do stanov SVJ (popř. do jiného obdobného interního předpisu SVJ), zda zde není Vámi popsaná situace upravena odlišně.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Přestěhování matky s dětmi do ČR, otec cizinec - hrozí stíhání za únos?
- Jde o únos pokud se matka s dětmi přestěhuje ze zahraničí do ČR (otec dětí cizinec)
- Přestěhování matky s dítětem do ČR, otec cizinec - hrozí stíhání za únos?
- Jde o únos pokud se matka s dítětem přestěhuje ze zahraničí do ČR (otec dětí cizinec)
- Dítě s českým a zahraničním občanstvím a přestěhování matky do ČR bez souhlasu otce - je to únos?

V současnosti žiji ve Velké Británii s 2 nezletilými dcerami (obě mají dvoje občanství, po otci Anglické a české po mě, jen starší 04/2009 má uvedeného otce v rodném listě). Ráda bych se přestěhovala zpět do ČR k rodině. Bývalý druh - Angličan - mi odjezd nedovolí. S dcerami se vidí velice zřídka, 1-2x do měsíce na pár hodin. S dcerami komunikuje přes Skype. Mladší dcera se narodila 02/2013. Neplatí mi žádné výživné, nemám u něj žádnou oporu.
Přestěhujeme-li se bez souhlasu otce nebo rozhodnutí soudu v Anglii, budu nějak stíhána za únos dcer do ČR? Je tuto situaci lépe řešit přes soud v ČR žádosti o přidělení dcer výhradně do mé péče? Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
Jestliže mladší dcera otce v rodném listě uvedeného nemá, zde (zatím) žádný problém nevzniká. S mladší cestou byste z Británie do ČR odcestovat mohla. Problém nastává pouze u starší dcery. Pokud je u starší dcery uveden otec v rodném listě, pak máte jako rodiče vůči dceři stejnou rodičovskou odpovědnost, stejná práva a povinnosti. Odstěhováním do ČR byste výrazně omezila nejen styk s dcery s otcem, ale i jeho rodičovskou odpovědnost a výkon jeho rodičovských práv vůči ní. To platí i v případě, že by dcery byly svěřeny do Vaší péče. Svěřením dítěte (dětí) do péče jednoho z rodičů totiž nezanikají práva druhého rodiče vůči dítěti (dětem). Tedy i v případě, že by dcery byly svěřeny do Vaší péče, byste potřebovala souhlas otce s Vaším odstěhováním do ČR. Přemístění dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště bez souhlasu druhého rodiče lze považovat za protiprávní jednání – jedná se o tzv. mezinárodní únos. Bez souhlasu druhého rodiče bude vycestování se starší dcerou obtížné. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě jde o mezinárodní záležitost, doporučuji kontaktovat Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. Veškeré kontaktní údaje naleznete na webových stránkách www.umpod.cz

__

OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Člen výboru spolku je ve střetu zájmu - měl by se na schůzi zdržet hlasování?
- Platnost hlasování výboru spolku pokud je člen výboru ve střetu zájmu

Chtěl bych se zeptat na možnosti – platnost/oprávněnost hlasování. Řekněme, že existuje výkonný výbor, který rozhoduje o určitých organizačních věcech spolku. K rozhodování využívá hlasování jednotlivých členů tohoto výboru. Nyní máme případ, kdy se jedná o věc, ve které je jeden z členů výboru ve střetu zájmu - příklad: hlasuje se ve věci kdo bude zajišťovat službu – např. sekání trávy na hřišti, za úplatu – tedy výdělečnou činnost a má o tuto službu zájem rovněž jeden z členů výboru, který má hlas a hlasuje logicky ve svůj prospěch. Dá se považovat takové hlasování za platné, má ten kdo je ve střetu zájmu právo hlasovat, nebo by se měl hlasování zdržet, resp. jeho hlas by neměl být počítán ve výsledku hlasování? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte problematiku střetu zájmů řešenu ve stanovách spolku, kde si samozřejmě můžete vymezit, co se považuje za střet zájmů, a nemáte tam ustanovení, které by tuto situaci za střet zájmů považovalo, pak je hlasování platné i za situace, kdy tento člen hlasuje ve svůj prospěch. Jakožto spolek nespadáte pod zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. , který vymezuje hned v počátečních ustanoveních, které subjekty a za jakých podmínek tomuto zákonu podléhají. Z pohledu právní úpravy tedy není nutné, aby se tento člen výboru hlasování zdržel.

__

FINANCE-DANĚ
- Bydlení potomka s rodinou v bytě rodičů - jak se vyhnout dani z příjmu?
- Odvod daně z příjmu - nájemné od potomka rodičů (byt ve vlastictví rodičů)
- Odvod daně z příjmu - nájemné od potomka rodiče (byt je ve vlastnictví rodiče)
- Pronájem bytu potomkovi a jeho rodině - platí se daň z nájmu, nájemného?

Rodiče žijí v domku, jejich dcera s manželem a dítětem bydlí v podnájmu v bytě 3+1. Jeden pokoj obývá jajich kamarád (je to vzdálený příbuzný) a tím jim pomáhá s placením nájmu. Rodiče kupují ve stejném městě byt do osobního vlastnictví, také 3+1. Na 6 let mají hypotéku, měsíčně budou splácet 31 000 Kč. Jakmile dojde k předání bytu, nastěhuje se do něj dcera+manžel+vnučka+kamarád. Budou v bytě bydlet do doby, než si zajistí své bydlení. Pak budou rodiče byt pronajímat a ve stáří (až nebudou moci sami bydlet v rodinném domku) se tam nastěhují.
Rodiče budou platit inkaso a stejnou částku bude dcera rodičům posílat na účet.
Vedle toho se dohodli, že dcera bude platit 5 000 Kč měsíčně (podobu 6 let, pak se částka zvýšÍ - rodiče půjdou do důchodu) jako příspěvek rodičům na splácení hypotéky (je to podstatně nižší částka, něž platí nyní).
V bytě budou mít trvalý pobyt dcera, její manžel a vnučka. Kamarád tam bude bydlet nejvýše asi 2 roky a trvalý pobyt má u svých rodičů.
Dotaz:
Jak provést smlouvu o užívání bytu, aby nevznikla daňová povinnost platit daň z příjmu?
Děkuji za odpověď. S pozdravem Monika

ODPOVĚĎ:
Dobrý den.
* Právník: Napadá mě jen zřízení služebnosti bytu na dobu určitou, ale nevím, zdali by i tyto příjmy nepodléhaly dani z příjmu (dcera by rodičům platila úplatu a ta by také zřejmě podléhala dani z příjmu). Tato varianta by se jistě nelíbila poskytovateli úvěru, neboť cena bytu, na kterém zřejmě bude zástavní právo k zajištění úvěru, by zřejmě rapidně klesla. Je možné, že zřízení takové služebnosti by bylo možné jen se souhlasem poskytovatele úvěru. Jiná varianta mě nenapadá a domnívám se, že se rodiče dani z příjmu nevyhnou. Navíc je otázka, zda vůbec někomu radit, jak se dá obejít zákon. Ale to už nechám na Vašem posouzení. Předložíte prosím můj názor daňové poradkyni? Děkuji.
* Daňová poradkyně: V případě rodičů se jedná o příjmy z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Tyto příjmy nejsou osvobozeny a budete je muset zdanit. K příjmům si můžete uplatnit buď skutečné výdaje, anebo výdaje ve výši 30 % příjmů.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na nerozvedenou manželku (manželé spolu nežijí)
- Výživné na manželku (manželé spolu nežijí)
- Výživné na nerozvedeného manžela (manželé spolu nežijí)
- Výživné na manžela (manželé spolu nežijí)

Rodiče se po 40 ti letech manželství rozešli, ale nerozvedli se. Máma si našla nový podnájem, finančně je pro ni příliš drahé bydlet samostatně. Má malý důchod. Proto chceme zažádat o vyživovací povinnost otce. Má otec vyživovací povinnost, pokud spolu nežijí? Jakým způsobem o ni zažádat? Jak mohu matce pomoct? Má otec nárok na společné jmění manželů, pokud máma vlastní družstevní byt zděděný po její matce? Děkuji za odpověď. Iveta

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou Vaši rodiče stále manželi, mají vůči sobě nadále vzájemnou vyživovací povinnost. Jestliže se tedy Vaše maminka ocitla v tíživé finanční situaci a její příjmy nestačí k úhradě jejích životních nákladů, může požadovat výživné po svém manželovi – Vašem otci. Pokud nebude možné se s manželem na výši výživného dohodnout, bude muset maminka podat k okresnímu soudu v místě bydliště manžela návrh (žalobu) na určení výše výživného pro sebe jako manželku. Vzory takového návrhu najde maminka k dispozici na internetu nebo jí se sepsáním takového návrhu může pomoci advokát.
V žalobě by maminka měla uvést všechny důležité okolnosti a důvody, na základě kterých se domnívá, že by jí měl manžel platit výživné. Zejména by měla uvést to, jaké má příjmy, jaké jsou její výdaje a z jakého důvodu nemá možnost si své příjmy zvýšit vlastním přičiněním. Měla by uvést také to, jaké jsou příjmy a životní úroveň jejího manžela, navrhnout výši výživného, kterou by jí měl soud přiznat a od jaké doby - výživné je možné požadovat nejdříve ode dne podání žaloby, zpětně to není možné. Součástí žaloby může být také návrh na tzv. předběžné opatření, o kterém soudy rozhodují během několika dní.
Pokud je maminčin příjem nízký, může požádat o přidělení advokáta ex offo, který by ji zastupoval bezplatně a pomohl jí se sepsáním žádosti k soudu. Ohledně bezplatné právní pomoci se můžete obrátit na Českou advokátní komoru – více informací zde: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617
Vyživovací povinnost vůči rodičům mají i jejich děti, takže vůči mamince máte vyživovací povinnost i Vy jako její dcera. Vyživovací povinnost mezi manželi ale předchází vyživovací povinnosti dětí k rodičům, takže nejdříve by měl výživné Vaší mamince poskytnout její manžel – Váš otec.
Doporučuji Vaší mamince zvážit i další možnosti, jak si zvýšit příjem – například podat žádost o příspěvek na bydlení či dávky pomoci v hmotné nouzi.
Věci získané dědictvím – a to jak děděním ze zákona, tak ze závěti – nepatří do společného jmění manželů. Zděděný družstevní byt tedy patří pouze Vaší mamince a Váš otec na něj nemá právní nárok.

__

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Napadení volně pobíhajícím psem se zraněním a přestupkové řízení

28.3.2016 jsem venčila našeho psa na blízkém poli. Po chvíli jsem si všimla ještě paní za mnou s dalším psem, který na nás vrčel a štěkal, přivolala jsem Maxe, který se rozběhl směrem ke mě, ale po chvíli si to rozmyslel a otočil se k druhému psovi. Pes se po Maxovi ohnal a než stačil něco udělat, paní si toho svého psa zalehla, Max jim dal pokoj a stál u nich, načež ho paní udeřila do oka (má ho ještě oteklé) a on se jí ohnal po ruce a chytil jí, když si to uvědomil, tak mi běžel naproti a dala jsem ho na vodítko.
Ptala jsem se paní, jestli jsou v pořádku a chtějí pomoc. Mou pomoc odmítla a odešla domů. Osobně se neznáme, nevím, jak se jmenuje a ani ona se na kontakt nebo na cokoliv jiného nezeptala. Bydlíme ale na menším městě a pravděpodobně na stejném sídlišti.
Večer 28.3.2016 u nás ale zvonila policie, že má paní kousanec na ruce a má jí obvázanou a že zjistila naše jméno a byla ve stresu, tak neví, jestli je pes naočkovaný a jestli bychom byli schopni dodat očkovací průkaz, až se nám znovu ozvou. Zároveň bylo vše předáno na město jako přestupek za volné pobíhání psů (bohužel jsem dodnes (29.03.2016) měla zato, že je to zakázáno jen na veřejném prostranství, ale město to zakázalo všude a nevydalo žádný seznam, kde by pes mohl na volno běhat). Paní to 28.3.2016 ošetřili, předložila lékařskou zprávu a říkala, že jí to budou možná dneska (29.03.2016) šít.
Na policii jsme byli sami, nikdo nemá žádný záznam, ránu jsem neviděla (měla zimní bundu). Pokud bude paní slušná, ráda bych za ní zašla a vyřešila to mimo, ale obávám se, že to nepůjde, vzhledem k tomu podanému přestupku. Jak lze toto řešit? Musela by nějak prokázat, že jí kousnul náš pes? Co když jí kousnul její pes? Zblízka to viděla jen ona. Dá se nějak prokázat, že náš pes se volně pohyboval bez vodítka? Policie k nám přijela cca po 12 hodinách od incidentu. A hraje nějakou roli to, že její pes vystartoval po našem a celou dobu provokoval?
Předem děkuji za odpověď. Hezký den. Žaneta

ODPOVĚĎ:
Zde záleží na tom, co se podaří prokázat. Obecně platí, že se na obviněného z přestupku hledí jako na nevinného, dokud není jeho vina vyslovena pravomocným rozhodnutím.
Tedy musí být prokázáno, že se dané jednání stalo uvedeným způsobem a že jste za tento přestupek odpovědná.
Vy nemáte povinnost prokazovat svou nevinu, nicméně je žádoucí uvádět důkazy na svou obhajobu.
Skutečnost, že cizí pes napadl Vašeho může sehrát určitou roli při posuzování jednání, ale spíše okrajovou, jelikož je podstatná skutečnost, že Váš pes kousl jinou osobu.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Výrobce nábytku ho dodal pozdě - nárok na úhradu vedlejších nákladů (bydlení mimo domov)
- Náhrada vedlejších nákladů z důvodu nedodání nábytku včas (úhrada vedlejších nákladů s tím spojených)

U Sconta nábytku jsme si objednali kuchyň a na objednávce byl stanoven fixní týden dodání - 12. kalendářním týdnu. Při náhodném telefonátu v minulém, tedy 12. kalendářním týdnu, jsem zjistila, že kuchyň bude dodána až v 15. kalendářním týdnu, tedy o 3 týdny později. O této skutečnosti nás informovali cca 3 dny po telefonátu omluvnou SMS zprávou. Vzhledem k tomu, že již na instalaci kuchyně máme vše připravené, jsme teď nuceni další 3 týdny na kuchyň čekat a bydle "mimo", jelikož máme 2 letou dceru.
Uvažovali jsme o odstoupení od smlouvy, ale dnes (29.03.2016) jsem si prostudovala obchodní podmínky Sconta nábytku a zjistila jsem, že při odstoupení od smlouvy si účtují 30% pořizovací ceny jako penále, ale na druhou stranu za pozdní dodání poskytují pouze 0,3% slevu z ceny za každý započatý týden zpoždění, což mi připadne značně nepřiměřené vzhledem k tomu, jaké náklady (především s náhradním ubytováním) a problémy nám toto zpoždění činí. Jak tedy v tomto případě postupovat a na co má zákazník v tomto případě nárok? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Bohužel při pozdním dodání zboží lze od smlouvy odstoupit pouze u tzv. fixních smluv, ze kterých vyplývá, že na pozdním dodání nemůže mít kupující zájem - např. koupě letenek, dovolené apod. Pokud jste si přímo ve smlouvě nesjednali, že při pozdním dodání lze od smlouvy odstoupit, tak v tomto případě odstoupit nelze a máte právo požadovat "přiměřenou" slevu z ceny. Pokud je výše slevy sjednaná, tedy uvedená v obchodních podmínkách a činí 0,3%, nezbude, než se tímto řídit. Otázku přiměřenosti této částky byste pochopitelně mohli řešit soudně, ale náklady řízení by v tomto případě mohly dosáhnout téměř hodnoty samotného sporu.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Úhrada nákladů soudního řízení

Soud 1. stupně mě odmítl přiznat úhradu nákladu řízení a odmítl do spisu založit doklady o těchto nákladech s tím, že je to zbytečné. V odvolacím řízení soud 2. stupně rozhodl jinak a požádal mne o doložení všech nákladů. S tím, jsem však nepočítala a v den jednání jsem je neměla u sebe. Musím je ve stanované lhůtě soudu doložit a chci mít vše úplně správně spočteno, abych už více nemusela se soudem jednat. Je mi obecně známo, že náklady řízení se dle OZ rozumí
§ 137
(1) Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 3.
ale, výklad § není pro mne jako laika jednoduchý, proto se dotazuji, zda je ušlým výdělkem i to, že jsem si na jednání vzala dovolenou, jak je to s jízdným a s úhradou odměny advokátovi.
Vím, že jsem měla nárok na neplacené volno v den konání jednání před soudem a to po celou pracovní dobu, neboť soud se konal na druhém konci republiky a jen dojezd na místo trval 4,5 hodiny. Nechtěla jsem však zaměstnavateli sdělovat, jakou kauzou procházím a tak jsem si na tyto dny vzala dovolenou (na každé jednání jeden den dovolené). Tento čas bych mohla místo u soudu strávit odpočinkem. Zaměstnavatel je ochoten soudu dovolenou potvrdit i znovu vyčíslit, jaký jsem měla tyto dny výdělek. Je jej možno považovat za ušlý a dát jej do nákladů na řízení?
Dále nevím, zda jízdným se rozumí náklady na cestu k soudu, nebo i na cestu zpět.
A zda se náklady na advokáta míní i náklady na jedno jednorázové poradenství (které bylo provedeno v jeho AK a mám na něj účet). Advokát mi totiž při první konzultační návštěvě vyčíslil odměnu za zastupování před soudem předběžně na 50.000,- Kč + jízdné na opačný konec republiky, což bych finančně nezvládla. Po dohodě mi poskytl jednorázové poradenství, jak ve věci postupovat a řekl si o odměnu 5.000,- Kč. Je to nákladem řízení? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Pokud jste čerpala na soudní řízení dovolenou, tak to bohužel není ušlým výdělkem a do nákladů zahrnout nelze. Náklady na cestu k soudu určitě požadujte a máte nárok i na náklady na cestu zpět. Kopii jízdenek soudu zašlete společně s vyúčtováním. Náklady spojené s jednorázovým poradenstvím uplatnit nelze, musí se jednat o náklady na právní zastoupení advokátem, který by Vás na základě plné moci zastupoval přímo u tohoto jednání. Na druhou stranu, Vy vyčíslujete náklady a soud je buď přizná nebo pokrátí. Proto i když tento náklad na jednorázové poradenství do vyúčtování zahrnete a doložíte dokladem, je možné, že soud Vám tento náklad přizná s ohledem např. na mimořádnost případu nebo jej prostě nepřizná.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může správce hřbitova pokácet stromy na hrobě, hrobu?
- Kácení stromů na hrobě hřbitova - může to správce hřbitova udělat?

Platím řádně nájem za hrob. Na hrobě jsem měla dva vzrostlé stromy, které byly zdravé. Když jsem navštívila po nějake době hřbitov, stromy byly pokácené. Má správa hřbitova právo zasahovat tímto způsobem přímo na hrobě? Děkuji, Denisa

ODPOVĚĎ:
Řešit stav zeleně na hřbitově je v kompetenci Správy hřbitova, která vyhodnocuje zdravotní stav stromů a nese odpovědnost za případné ohrožení bezpečnosti v důsledku špatného stavu stromů. Z tohoto důvodu je možné, že došlo k pokácení stromů. Pokud máte za to, že stromy byly zdravé, učiňte dotaz na Správu hřbitova, z jakého důvodu byly pokáceny, nicméně pokud bude správa trvat na tom, že zdravé nebyly, můžete se obrátit na odbor životního prostředí s žádostí o prošetření této situace.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno bydlení u vydražené nemovitosti (exekuční dražba)
- Služebnost bydlení u vydražené nemovitosti (exekuční dražba)

V dražbě jsem zakoupil byt, příklep bude brzy přidělen a tak s bytem už budu nakládat podle svého. Oprávněný dlužník je majitel bytu, který má v bytě trvalou adresu, ale neobývá byt. Pouze jeho nemocná babička v bytě žije. Nekomunikuji s oprávněným, ale s jeho otce, kde jsme se bez problému dohodli, že v bytě jeho nemocnou mámu necháme o kterou se stará a vytvoříme nájemní smlouvu, kde budu dostávat měsíční nájemné.
Řekneme ze mám tedy tento vzor smlouvy, bylo by dobré přidat do smlouvy v mém případě nějaký dodatek nebo byste smlouva takto ponechala. Děkuji za odpověď. Případně návrh na doplnění ve smlouvě.
Dále zde uvádím, jak je psané v usnesení v příloze níže, věcná břemena a to darovací smlouva Žanety Novákové pro Pavla Nováka, který je povinný a byt již nevlastní. Vlastníkem jsem já, nicméně v darovací smlouvě je psáno, že se s bytem nesmí nic dělat po dobu života Žanety a Pavla Nováka, kteří byt obývají. Samozřejmě jsem se s nimi dohodl a budou platit řádně nájem. Kdyby, ale nastala situace, že by nebyla domluva nebo bych chtěl byt začít obývat a nepronajímat, případně pronajmout někomu jinému, tak díky tomuto břemenu nemohu? Dokud budou živí? Nebo případně mohu získat příkaz k vystěhování, Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Moc se omlouvám, ale trochu se v dotazu ztrácím. Jestli jsem dobře pochopila, tak jste vydražil byt, na který je vázáno věcné břemeno dožití ve prospěch Žanety a Pavla? V takovém případě je jedinou možností, jak se věcného břemene zbavit a začít byt obývat či pronajímat někomu jinému, zahájit soudní řízení o zrušení věcného břemene, ovšem musely by zde opravdu existovat pádné argumenty, aby soud věcné břemeno zrušil. Případně je samozřejmě možné věcné břemeno zrušit dohodou obou stran.
De facto byste od těchto lidí, kteří jsou oprávněnými z věcného břemene, neměl požadovat ani nájem, protože pokud byl byt vydražen s věcným břemenem, tak tomu měla být v rámci dražby přizpůsobena vyvolávací cena, kdy nemovitost zatížená věcným břemenem má výrazně nižší cenu než nemovitost nezatížená. Pokud by tedy s oprávněnými z věcného břemene domluva nebyla, musíte se domáhat zrušení věcného břemene pouze dohodou s nimi nebo soudně. v případě, že jsem nezodpověděla všechny Vaše dotazy, prosím o upřesnění a zodpovím.


__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přenechání majetku v dědickém řízení u notáře - informace
- Darování zděděného majetku potomkům hned v dědickém řízení u notáře - lze to udělat?

Umřel mi tatínek bez závěti ale jeho vůle byla, aby chatu dostal vnuk (můj syn), další vnuk dostal garáž a auto, já (dcera) dostala pozemek a maminka (manželka) měla byt. Bude toto rozdělení možné? Bude toto akceptovat i notář? Pokud notář toto akceptovat nebude, můžeme si sami sepsat darovací smlouvu, aby jsme takto majetek rozdělili? A stačí u darovací smlouvy jen ověřit podpisy? Předem děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení není možné takto rozdělit majetek, a to z důvodu, že podle zákonné dědické posloupnosti dědí vždy manželka a děti a nedědí-li děti, dědí jejich děti. V reálu by to znamenalo, že v dědickém řízení buď bude dědit manželka a Vy jako dcera nebo dědictví odmítnete a tím do Vašeho dědického nároku vstoupí Vaše děti, takže by dědila manželka a vnuci, ale Vy už ne. Doporučila bych Vám, aby v rámci dědického řízení dědila manželka byt a Vy chatu, pozemek, garáž a auto a po skončení dědického řízení byste chatu, garáž a auto darovací smlouvou převedla na vnuky. Darovací smlouvy sepište písemně a nechte si ověřit podpisy. Auto následně vnuk na úřadě přepíše na základě dědického rozhodnutí a darovací smlouvy. U darovací smlouvy na chatu a garáž rovněž stačí ověřit podpisy, je však ještě potřeba podat návrh na vklad do katastru nemovitostí společně s darovací smlouvou s úředně ověřenými podpisy, aby došlo k oficiálnímu přepisu nemovitostí na vnuky.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vedení účetnictví svěřenského fondu
- Vedení účetnictví svěřeneckého fondu
FINANCE-DANĚ
- Daně a svěřenský fondu
- Daně a svěřenecký fond
- Odvod daní u svěřenského fondu
- Odvod daní u svěřeneckého fondu

Jsem zakladatel svěřenského fondu. Z mé snahy bylo zjištěno, že svěřenský fond je povinen platit daně mimo zákonných výjimek a vést podvojné účetnictví. Statut svěřeneckého fondu bude zcela jednoduchý a to vyčleněný byt a běžný bankovní účet u 400.000,-. Plnění obmyšlenému - právnické osobě Společenství vlastníků bytových jednotek SVJ bude měsíční úhrada dříve nájemného bytovému družstvu, nyní měsíční předpis na úhradu příspěvků vlastníka a záloh na poskytované služby a to bude pohyb zaznamenaný na běžném účtu svěřenského fondu ve prospěch účtu Společenství vlastníků bytových jednotek. Z účtu vlastního na účet cizí. Samozřejmě bude docházet k doplňování zůstatku BÚ zakladatelem fondu, poplatky bance, připsané úroky. Fond nebude podnikat ani byt nebude pronajímán. Daňová povinnost není. Z důvodu naprosté mé neznalosti je obtížné správně vést podvojné účetnictví fondu, a tím asi budu muset požádat o službu placeného daňového poradce.
Není vám známa nějaká úleva finanční správou nebo rada jak daný problém zvládnout? Děkuji. Pavel.

ODPOVĚĎ:
Svěřenský fond bude mít povinnost vést účetnictví v souladu se zákonem o účetnictví. Za jeho správnost odpovídá správce fondu. Bude nutné také podávat přiznání k dani z příjmů právnických osob. Doporučuji využít služeb daňového poradce. Nezapomeňte, při vyčlenění bytu do svěřenského fondu, podat přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Odkoupení městského bytu babičky rodinou - jak zajistit pozdější převod na osobu která poskytla peníze?
- Odkoupení městského bytu dědečka rodinou - jak zajistit pozdější převod na osobu která poskytla peníze?
- Smlouva o pozdějším převodu bytu v osobním vlastnictví na osobu která poskytla kupní cenu na původně městský byt

Babička bydlí v městském bytě, má možnost jej odkoupit za zvýhodněnou cenu. Nicméně nemá finance. Nabídla nám tedy, že pokud částku uhradíme, po roce byt přepíše na nás (dřív než za rok to možné není) a necháme ji tam dožít s tím, že bude hradit částku do fondu oprav a inkaso. Jenže to začala řešit dost pozdě, takže peníze se musí odeslat nejpozději zítra (29.02.2016).
Rád bych ji peníze zapůjčil/dal s tím, že za rok se byt přepíše na mne. Ale nevím, jak to ošetřit. Je to sice babička, ale člověk nikdy neví a z rodiny ji může kdokoliv cokoliv navykládat a tak aby nakonec byt třeba nechtěla přepsat. Jakou smlouvu mám napsat? Nebo mi zaslat odkaz na stažení takové smlouvy? Popřípadě, kolik by stálo vypracování od Vás takové smlouvy?
A co by se stalo, kdyby byt byl teď napsán na babičku, já s ní měl smlouvu o tom, že to za rok na mne přepíše, a babička by zemřela. Bude byt součástí dědictví a nebo bude vyřazen z dědictví, protože bude existovat smlouva se mnou? Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
V tomto případě bych doporučovala sepsat s babičkou smlouvu o zápůjčce peněz s termínem splatnosti např. za rok. V případě jejího úmrtí by závazek vrátit Vám peníze přešel v rámci dědického řízení na její dědice. Pro případ úmrtí lze dále doporučit, aby babička sepsala závěť, v níž byt připadne Vám. Je ovšem nutné respektovat zákonná ustanovení pro dědění ze závěti. Nevím, kolik má babička žijících dětí, proto je riziko, že pokud by měla babička ke dni úmrtí pouze tento byt, který byste měl zdědit, byla by závěť neplatná, protože v závěti opomenula své děti. Další možností je sepsat smlouvu o smlouvě budoucí darovací, kterou se zaváže, že za rok Vám byt daruje. Kdyby si to do té doby rozmyslela, můžete na základě této smlouvy podat k soudu žalobu, aby svému závazku z této smlouvy dostála a finální darovací smlouvu uzavřela. Opět pokud by v mezidobí zemřela, musel by tomuto závazku dostát některý z dědiců.

__

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Nevyplnění obmyšlené osoby na životní pojistce - nárok pečující osoby na vyplacení pojistného (slib od pojistníka, pečující osoba není zákonný dědic)

Starali jsme se více jak 20 let o paní která v 11/2013 zemřela. na naši rodinu mela uzavřenou pojistku. Vše zařizoval osob bankéř z kB, který měl u sebe všechny její písemnosti. Dédic-bratr žije 50rokú v Californii. Pojistku jsem hledala s pomocí soudu. Objevila jsem více pojistek ovšem nebyly vyplněny obmyšlene osoby. Zaslala jsem do kB pojišťovna Jihlava ''usnesení o děd řízení'' a na základě toho byly částky vyplaceny v 11/14 bratrovi zemřelé. Podotýkám, že dědic o pojistkách vůbec nevěděl. Muj dotaz_mám nárok alespoň na nějaké procento z dohledaných pojistek? Podle mého názoru se dědic bezdůvodné obohatil. Bere jako samozřejmost, že mu vše spadlo do klína a o nějakém vyrovnání vůbec neuvažuje i když jsem s ním situaci konzultovala. Samozřejmě mana tom podíl i osobní bankéř, který obmyšlené osoby neuvedl. Děkuji za odpověď. Děkuji, Kamila.

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže bylo již dědické řízení uzavřeno a nenastaly žádné nové skutečnosti, které během dědického řízení nebyly známy, není možné se domáhat jeho opětovného "otevření" a především jeho revize v oblasti okruhu dědiců. Co se týče Vašich nároků vůči oprávněnému dědici. Morálně nárok na podíl z dědictví patrně máte, ale podle zákona zde není dán titul, z jakého by Vám měl oprávněný dědic cokoliv poskytnout.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro nadbytečnost - kdy může zaměstnavatel na stejnou pracovní pozici přijmout nového zaměstnance?

Pracovní poměr skončil 30.11.2015. Byl na dobu neurčitou a výpověď byla dána z důvodu nadbytečnosti. Odstupné bylo vyplaceno. Kdy nejdříve může firma přijmout nového pracovníka na moje bývalé místo. Děkuji, Adéla

ODPOVĚĎ:
Žádná taková lhůta stanovena není, zaměstnavatel si však musí obhájit své rozhodnutí o znovuobnovení místa např. tím, že vznikly nové okolnosti, které ho k tomuto kroku vedly, tj. že zrušení vašeho místa a jeho rozhodnutí o Vaší nadbytečnosti nebylo pouze účelovou záležitostí s cílem ukončit s Vámi Váš pracovní poměr.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Nemožnost zkolaudování stavby dokončené jiným subjektem než který má stavební povolení - jak zkolaudovat stavbu?

2004 jsme si koupili rodinný domek, který stavěla developerská firma na pozemku obce.
Developer nedokončil obslužnou komunikaci pro 8 rodinných domů a 1 řadový čtyřdům.
Proběhlo několik soudních řízení s konečným rozhodnutím soudu ve prospěch obce.
Developerská firma nezanikla, ale byla několikrát převedena na různé subjekty a také několikrát změnila adresu.
Obec se snaží komunikaci dokončit, ale pořád naráží na stejný problém. Stavební povolení které bylo vydáno na developerskou firmu je nutné převést na nového stavebníka, tedy obec. Developerská firma nekomunikuje, doporučené dopisy se vracejí. Bez platného stavebního povolení magistrát příslušného města odmítá komunikaci zkolaudovat, zároveň nedoporučuje žádné stavební aktivity a nové stavební povolení také vydat nejde. Prosím poraďte. Richard

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že předmětná pozemní komunikace je již dokončena (vzhledem k tomu, že obec má zájem o její kolaudaci), přičemž vlastníkem této pozemní komunikace je právě obec.
Vzhledem k tomu, že stavbou je ve Vámi popsaném případě pozemní komunikace, bude obec potřebovat získat kolaudační souhlas (§ 122 stavebního zákona). V tomto ohledu je podstatné si uvědomit, že stavební zákon pracuje v souvislosti s přivolením k užívání stavby (ať už má formu kolaudačního souhlasu či formu jinou) s termínem "stavebník" (tzn. že stavebník je oprávněn požádat stavební úřad o schválení používání předmětné stavby).
V souvislosti se shora uvedeným upozorňuji na § 2/2 písm. c) stavebního zákona, dle něhož se za stavebníka považuje:
- osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce,
- osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti,
- investor a objednatel stavby.
Vzhledem k tomu, že obec je (jak předpokládám) investorem a objednatelem předmětné pozemní komunikace, může být obec označena za stavebníka (a je tudíž oprávněna zahájit u místně příslušného stavebního úřadu kolaudační řízení).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu upozorňuji, že developerskou společnost by mohlo přimět k větší aktivitě (např. ke smluvnímu převodu stavebního povolení na obec), pokud by obec přikročila k zahájení exekučního řízení (svědčí-li obci pravomocné rozhodnutí soudu, které může být exekučním titulem). Pro učinění konkrétnějšího závěru by však bylo nutné vědět, jak zní výrok předmětného rozhodnutí soudu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Veřejné informování o profesních chybách konkrétní osoby - je možné to publikovat bez právních problémů?

Chci založit web a dát ke stažení dát textově-obrazový PDF soubor s radami. V ČR existuje guru na danou oblast, ale dělá chyby, které by odborník neměl. Chci zmínit svou zákaznickou zkušenost s jeho chybami. Ne jako pomluvu, jeho odbornost uznám, ale jako inspiraci, že nikdo není dokonalý. Jeho jméno chci použít v názvu materiálu: jak se vyvarovat chyb, které dělá i podnikatel XY. Je to právně ok, nehrozí mi nějaká pokuta? Je možné takto použít známá jména v materiálech či nadpisech článků? Jde mi o to, zmínit svoji zkušenost a použít veřejně známé jméno pro zatraktivnění nadpisu. PDF bude zdarma za e-mail. Ale pokud bych v budoucnu vymyslela placený produkt, na tyto e-maily bych zaslala nabídku. Děkuji. František

ODPOVĚĎ:
V první části své odpovědi zmíním ta ustanovení právních předpisů, která regulují použití jména jiné osoby, popř. zveřejňování informací o jiných osobách.
Dle § 184 trestního zákoníku se trestného činu pomluvy dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Za spáchání tohoto trestného činu může být pachatel potrestán odnětím svobody až na jeden rok. Vyšší trestní sazba (trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti) hrozí pachateli, dopustí-li se trestného činu pomluvy prostřednictvím tisku, filmu, rozhlasu, televize, veřejně přístupné počítačové sítě (nebo jiného obdobně účinného způsobu).
Dle § 49/1 písm. a) a c) zákona o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch, nebo kdo úmyslně naruší občanské soužití nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním.
Dle § 78/1 občanského zákoníku se může člověk, který byl dotčen zpochybněním svého práva ke jménu nebo který utrpěl újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva (zejména neoprávněným užitím jména) domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.
Dle § 81/2 občanského zákoníku požívá ochrany rovněž vážnost člověka, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku), takový člověk je oprávněn požadovat rovněž zadostiučinění (morální, zejména omluvu, či peněžité).
Pokud zamýšlený článek pojmete jako sdělení své zákaznické zkušenosti, popř. jako kritiku (v jejímž rámci nepřekročíte mantinely ochrany osobnosti dotyčného podnikatele), bude možné, abyste v článku uvedla rovněž podnikatelovo jméno. Bude-li tedy Váš článek koncipován věcně a konkrétně a bude (co do rozsahu a formy) přiměřený, mělo by být vše v pořádku (svým článkem budete toliko realizovat svobodu projevu).
Podstatnou roli při psaní článku bude hrát rovněž skutečnost, zda jste s dotyčným podnikatelem v soutěžním (konkurenčním) vztahu. Ze znění dotazu však usuzuji, že tomu tak spíše není.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-STAVBY
OBČAN-BYDLENÍ
- Kontrola ze stavebního úřadu - kočky v bytě v osobním vlastnictví (dům SVJ)

Dostala jsem Výzvu od Stavebního úřadu - musím se v jimi určený datum a hodinu dostavit PŘED DŮM - já, SVJ a osoba, která nemá právně společné s mým bytem nic - kamarádka, která u mě byla 4 měsíce na soukromé návštěvě. Předmětem je kontrolní prohlídka – užívání bytu v osobním vlastnictví zkolaudovaném 2005. Od 2011 bydlím jinde byt prázdný, nevyužívaný, nemám tam ani trvalý pobyt, pouze jako rezerva. Kamarádka byt využívala k bydlení na základě smlouvy o výpůjčce (zdarma). Kamarádka má spolek pro opuštěné kočky, tyto kočky měla s sebou v mém bytě na návštěvě. Sousedi to zjistili, volali Městskou policii. Od řvaní souseda na chodbě o „smradu“ a pak hlasitého telefonátu na MP - a prý kvůli zápachu šířícímu se v domě - pod záminkou vylákala hlídka městské policie kamarádku z bytu, legitimovala ji bez udání důvodu, od té chvíle soused (kamarád hlídky městské policie) začal ve svých udáních používat osobní data mojí návštěvy. Byla tam 3x KVS - vše v pořádku. Musím kontrolu umožnit? Je oprávněná? Jarmila

ODPOVĚĎ:
Jako vlastník bytu jste povinná umožnit provedení kontrolní prohlídky (vyplývá tak z ust. § 154 stavebního zákona). Dále pokud tomu nebrání závažné důvody, musíte se této prohlídky zúčastnit. Pokud byste neumožnila provedení kontrolní prohlídky, vystavujete se riziku uložení pořádkové pokuty ve výši až 50.000,- Kč.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická dohoda mezi rodiči a potomky o odkázání části majetku

Je možné pro zjednodušení dědického řízení odkázat závětí věci osobní potřeby či osobní automobil jednomu z dětí po dohodě s ostatními. Nebude to pak považováno za opominutí dětí ostatních jako dědiců ze zákona? Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Věci osobní potřeby i automobil je možné závětí odkázat pouze jedinému dítěti, ale aby některé Vaše jiné dítě závěť po Vaší smrti nenapadlo, měl byste přitom dodržet zákonné pravidlo, že zletilé děti musí obdržet z pozůstalosti alespoň 1/4 zákonného dědického podílu. Pokud byste měl např. 3 děti (a nebyl ženatý), tak každé z nich má nárok na 1/4 z 1/3, tedy na 1/12 pozůstalosti. Pokud tedy věci osobní potřeby a automobil tvoří pouze část pozůstalosti a ze zbytku pozůstalosti by byly uspokojeny Vaše ostatní děti, pak není problém napsat závěť v takovém znění a nebylo by to považováno za jejich opominutí.
Pokud by věci osobní potřeby a automobil tvořily celou pozůstalost (nebo největší hodnotu pozůstalosti), pak by to opominutí ostatních bylo a ostatní děti by mohly žádat svůj povinný díl. V závěti můžete uvést, že žádáte, aby Vaši vůli Vaše ostatní děti respektovaly, tedy aby v rámci dědického řízení nežádaly výplatu dědického podílu – bude to však čistě jejich rozhodnutí.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění krycí sítě vedle společného plotu - jde o černou stavbu (výška sítě 160 cm)
- Krycí síť u plotu 160 cm - jde o černou stavbu?

Řešíme sousedské spory. Momentálně se týká nahlášení paní sousedkou na stavebním úřadě, černé stavby, která mela být vytvořena námi, a to tím, že vedle našeho společného plotu, který je jednoduchý pletivový nestabilní, na kterém má paní sousedka umístěny popínavé rostliny jsme si dovolili vedle našeho společného plotu umístit z naší strany cca 5-10 cm od společného plotu 4 zemní vruty, dali jsme do nich plotové tyčky 1m 60cm. Ve stejné úrovni jako je společný plot, na tyto tyčky umístili napínací drát nahoře, uprostřed a dole. Na tuto konstrukci bez pletiva jsme umístili krycí síť, neprůhlednost 90%. Důvod: popínavé rostliny poškozují svou vahou společný plot.
Je to černá stavba? 1.3.2016 přijde kontrola ze stavebního úřadu. Musím stavbu odstranit? Co nám hrozí pokud tak neučiním? Rádi bychom, alespoň do půlky společného plotu měli soukromí, které nám zajišťuje krycí sít.
Bydlíme v řadových domech a sousedka má družstevní vlastnictví souhlas nám na jí nahlášenou černou stavbu nedá a tím pádem ani družstvo. Máme vůbec možnost nějakého soukromí z naší strany? Na spol plot nemůžeme nic navěsit z důvodu vyvrácení, jediná možnost je to co jsme udělali nyní a co je nahlášené jako černá stavba. Prosím o jakékoliv informace které nám umožní tuto nahlášenou černou stavbu ponechat.
Děkuji. Kristýna

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčovou otázka, zda lze Vámi vybudovanou konstrukci vůbec považovat za stavbu.
Dle § 2/3 stavebního zákona se za stavbu považují:
- veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání,
- výrobky plnící funkci stavby.
Vámi vybudovaná konstrukce by mohla být považována buď za oplocení, nebo by mohla být označena právě za výrobek plnící funkci stavby. V obou případech je pro zřízení takové stavby zapotřebí vydání územního souhlasu (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 14 a 16 stavebního zákona).
Pokud jste předmětnou konstrukci vybudovali bez vydání územního souhlasu, nelze vyloučit, že bude stavebním úřadem skutečně označena za tzv. černou stavbu (stejně tak však nelze vyloučit, že stavební úřad nebude předmětnou konstrukci za stavbu vůbec považovat a věcí se nebude dále zabývat).
Dospěje-li stavební úřad k názoru, že se jedná o černou stavbu, zahájí řízení o nařízení odstranění stavby (dle § 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení Vám bude umožněno černou stavbu tzv. legalizovat, tzn. získat dodatečně její povolení (v tomto případě ve formě vydání územního souhlasu či územního rozhodnutí o umístění stavby). Ani zahájení řízení o nařízení odstranění stavby tedy neznamená definitivní povinnost černou stavbu odstranit. Legalizace černé stavby bude samozřejmě vyžadovat Váš aktivní přístup (tzn. že budete povinna předložit stavebnímu úřadu veškerou dokumentaci a souhlasy, jaké jsou zapotřebí při vedení standardního územního řízení).
Další postup Vám doporučuji konzultovat přímo s tím úředníkem stavebního úřadu, který u Vás bude provádět kontrolu.
Soukromí na svém pozemku nejlépe docílíte výstavbou plného oplocení, k jehož zřízení je zapotřebí získání územního souhlasu (k němuž je však nutné doložit souhlasy sousedů) či územního rozhodnutí (pokud se vám souhlasy sousedů získat nepodaří). V podrobnostech odkazuji na odpověď, kterou jsem dal na Váš dotaz z 15. 10. 2015.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Veřejné prostranství změněné na stavební pozemek a vstup cizích osob na tento soukromý pozemek
RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění plechového zahradního domku 4x7 metrů na soukromém pozemku - je nutné stavební povolení?
- Je zapotřebí stavební povolení na mobilní zahradní domek 4x7 metrů?
- Stavební úřad nedovolil oplocení soukromého pozemku (původně byl veřejné prostranství)
- Oplocení soukromého pozemku který byl původně veřejným prostranstvím a změnil se v soukromý stavební pozemek
- Zákaz oplocení soukromého pozemku stavebním úřadem

2013-2016 vlastním dva malé pozemky 52 m2 (původně veřejné prostranství od 2016 změnou územního plánu změněno na stavební pozemek) a 49 m2 zahrada oba tvoří jeden celek. Nevázne na nich věcné břemeno a sousedí z jedné strany s jiným sousedem z druhé strany s chodníkem a dál silnici. Na pozemcích nebylo nic postaveno. Já jsem si zakoupila plechový mobilní zahradní domek na nářadí, vozík za auto apod. O velikosti 3,5 x 6,5 který jsem volně umístila na stavební pozemek. Bohužel nyní Stavební úřad rozhodl o odstranění plechového mobilního domku, který je menší než 25m2, původně zakázal parcely oplotit a dál musím umožnit průchod sousedovi na jeho zahradu, i když ten si vchod na svůj pozemek zbudoval na jiném míste mimo moje pozemky. Stavební povolení mě nebylo vydáno.
Potřebuji vědět zda na tento postup a jednání má stavební úřad právo a je v souladu se zákonem a jak mám postupovat a jednat dál já sama?
Žádné věcné břemeno zřízeno není, zkrátka úřednice stavebního úřadu řekla, že máme povinnost ji tam pustit, protože ten pozemek byl veřejné prostranství.
Děkuji za vaši radu. Andrea

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejné prostranství:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Ve Vašem případě je tedy podstatné, zda lze Vámi vlastněné pozemky stále považovat za veřejné prostranství či nikoli. V tomto ohledu připomínám, že veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona, tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
2/ Instalace plechového zahradního domku a oplocení:
V první řadě připomínám, že pro instalaci plechového zahradního domku a pro vybudování oplocení je v zásadě zapotřebí přivolení stavebního úřadu, a to v podobě územního souhlasu (s umístěním stavby).
Za stavbu totiž stavební zákon považuje veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby, např. právě plechový zahradní domek (§ 2/3 stavebního zákona).
Zastavěná plocha plechového zahradního domku není jediným kritériem, které by rozhodovalo o tom, zda je k jeho instalaci zapotřebí nějaké přivolení stavebního úřadu. V tomto ohledu upozorňuji na § 79/2 písm. o) stavebního zákona, dle něhož není žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí v případě stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. K tomu, aby mohla být stavba zřízena bez jakéhokoli přivolení stavebního úřadu, je zapotřebí, aby byly splněny všechny shora vyjmenované podmínky.
Pro instalaci plechového zahradního domku (který lze považovat za výrobek plnící funkci stavby) a pro vybudování oplocení postačí vydání územního souhlasu s umístěním stavby (jak vyplývá z § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) body 14 a 16 stavebního zákona).
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda bylo ve Vašem případě již zahájeno řízení o nařízení odstranění stavby (dle § 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení Vám musí být umožněna tzv. legalizace černé stavby (tedy dodatečné povolení instalace plechového zahradního domku).
V každém případě Vám doporučuji se proti rozhodnutí stavebního úřadu bránit (a to buď prostřednictvím odvolání či prostřednictvím návrhu na přezkum rozhodnutí stavebního úřadu). Pro učinění konkrétnějšího závěru je důležité vědět, jak stavební úřad své rozhodnutí odůvodní a jaké řízení se ve Vaší věci u stavebního úřadu v současné chvíli vlastně vede.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Odměna za zlepšovák v práci
- Nárok na odměnu za vylepšení pracovního postupu

Když zaměstnanec pro zaměstnavatele vymyslí nový technický produkt či zlepší výrobní postup (v oblasti elektro), zpracuje si všechny plánky sám a zaměstnavatel s tím souhlasí a chce aby tak postupoval, tak má nárok na odměnu? A má zaměstnavatel právo požadovat aby mu zaměstnanec všechny své plánky jen tak odevzdal za účelem aby se používaly i v jiných firmách? V případě neodevzdání vyhrožuje okamžitou výpovědí.
Děkuji, Taťána

ODPOVĚĎ:
V tomto případě záleží v jistém ohledu i na Vaší domluvě se zaměstnavatelem, resp. i na pracovní pozici a druhu práce, který pro zaměstnavatele vykonáváte, můžete mít ohledně této situace i ujednání v pracovní smlouvě, popř. zaměstnavatel může mít tento stav ošetřen ve vnitřním předpise.
Obecně platí, že pokud jste určitou věc vymyslela v rámci pracovní doby, při plnění svých pracovních povinností, za použití prostředků zaměstnavatele (materiál, počítač, kancelář), pak s výsledkem této práce může nakládat zaměstnavatel dle libosti a Vy máte povinnost mu to umožnit.
Obecně na odměnu nárok také nemáte, záleží na domluvě se zaměstnavatelem a na podmínkách, které jste si vzájemně dohodli. Pokud by však zaměstnavatel chtěl tento Váš technický produkt přihlásit jako např. vynález, zlepšovací návrh, průmyslový, či užitý vzor, pak byste na určitou odměnu nárok měla, postup pak upravují zvláštní předpisy týkající se těchto průmyslových práv (např. zákona č. 527/1990 Sb. , o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění).

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné u "věčného studenta"
- Alimenty u "věčného studenta"

Dcera mého přítele má 19 let a chodí na soukromou střední hotelovou školu, příští rok (2017) by měla maturovat. Dcera školu docela fláká, v pololetí propadla, neomluvené hodiny atd. Zvažuje, že po maturitě půjde na další soukromou střední školu na další 3 roky. Jinak má pravidelné brigády každý víkend v baru, vydělá si asi 8tisíc měsíčně. Odstěhovala se od matky, ale ta ji nic nechce dávat, že si vydělá dost. Dle nás, pokud půjde na další střední školu, není to již příprava na budoucí povolání, ale věčný student. Budeme muset i nadále platit výživné a co matka ta nechce platit nic. Přece nemůžeme stále platit výživné a dcera si bude chodit do další střední školy. Děkuji, Naďa.

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Dokud bude dcera studovat stávající školu – byť se špatným prospěchem – doporučuji výživné nadále hradit. Pokud ale dcera bez vážného důvodu (například zdravotního) studium ukončí a začne studovat jinou střední školu, mohl by to být důvod pro ukončení vyživovací povinnosti. Výživné totiž nelze přiznat, pokud je to v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy může být právě situace, kdy dítě bez vážného důvodu ukončuje a opět začíná studovat vzájemně nesouvisející obory, čímž si jen prodlužuje dobu studia a finančního zajištění ze strany rodičů.
Jestliže dcera bez vážného důvodu studium ukončí, doporučuji zkusit se s ní na ukončení vyživovací povinnosti dohodnout. Pokud dohoda nebude možná, bude muset Váš přítel podat k okresnímu soudu v místě bydliště dcery návrh (žalobu) na ukončení vyživovací povinnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Vzory takové žaloby najde k dispozici na internetu nebo mu s jejím sepsáním může pomoci advokát. V žalobě by měl uvést zejména důvody, pro které se domnívá, že jeho vyživovací povinnost vůči dceři skončila a v čem spatřuje rozpor s dobrými mravy.
Soud při svém rozhodování bude posuzovat také to, zda je přítelova dcera schopná se sama živit, tedy to, zda její příjmy z brigád stačí k pokrytí jejích životních nákladů. Občasné brigády se za schopnost se živit nepovažují, ale záleží na výši příjmů z těchto brigád a na výši dceřiných životních nákladů. Vyživovací povinnost vůči dítěti mají oba rodiče, tedy nikoliv pouze Váš přítel, ale i dceřina matka. Jestliže dceřiny příjmy nebudou dostatečné, měla by žádat výživné nejen po Vašem příteli, ale i po své matce.

__

RODINA-MANŽELSTVÍ A DRUŽSTEVNÍ BYTY
- Družstevní byt získaný před manželstvím a rozvod, vypořádání majetku - má nedružstevník nárok na vyrovnání od družstevníka?
- Družstevní byt před manželstvím a vypořádání majetku manželů - nároky nedružstevníka

Prosím o radu ve věci družst. bytu, který dostal manžel od podniku v roce 12/1991 půl roku před naší svatbou 6/1992. Na to dostal půjčku od svého zaměstnavatele 60.000,-kč, kterou jsme spláceli společně. Zajímalo by mne, zda v případě rozvodu mám nárok na nějaké finanční vyrovnání - manžel tvrdí, že byt dostal on, tudíž je jeho a já mám smůlu. Dále prosím o radu jak mám postupovat, když bych si chtěla vzít půjčku, abych si zařídila nové bydlení, když jsme stále ještě manželé, ale chceme se rozvést.
Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Manžel má pravdu v tom, že do společného jmění manželů patří až na zákonné a smluvní výjimky jen ty aktiva a pasiva, která manželé nabyly za trvání manželů, což není tento případ. Avšak v případě majetkového vyrovnání po rozvodu máte jistě právo na vyplacení toho, čím jste ze svého majetku přispěla do společného jmění, příp. na majetek druhého manžela. V tomto případě jeho bytu. Avšak pozor, pokud mezi Vámi nedojde k dohodě a majetkové vypořádání bude muset provést na návrh některého z vás soud, bude nutné, abyste požadovanou částku nejen náležitě vyčíslila (nelze říci, že požadujete kompenzaci za splacenou půjčku), ale rovněž i doložila (faktury, výpisy z účtů, svědecké výpovědi). Vzít si půjčku jistě můžete, na tom nejste omezená. Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. Ve Vašem případě se patrně bude jednat přesně o výše uvedené případy. Abyste nebyla nařčena z toho, že chcete před rozvodem manžela zadlužit, doporučuji věřitele seznámit se skutečností, že jste v rozvodovém řízení a že půjčka je ryze Vaše osobní. Toto si nechce dopsat do smlouvy o půjčce.

__

FINANCE-DANĚ
- Prodej obchodního podílu s. r. o. - je nutný znalecký posudek hodnoty s. r. o. kvůli odvodu daně?
- Daně při prodeji obchodního podílu s. r. o. - je nutný znalecký posudek na hodnotu s. r. o. ?

Je nutný odhad soudního znalce, na hodnotu obchodního podílu, při prodeji obchodního podílu s. r. o. kvůli odvodu daně z prodeje obchodního podílu? Nebo to záleží jen a jen domluvě mezi prodávajícím a kupujícím? Děkuji Čeněk

ODPOVĚĎ:
Odhad není při prodeji obchodního podílu potřeba. Do daňového přiznání uvedete částku, za kterou jste obchodní podíl prodal. Jako výdaj si můžete uplatnit nabývací cenu obchodního podílu. Pouze pokud byl obchodní podíl nabyt bezúplatně, tak můžete jako výdaj použít dle § 24 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů nabývací cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí obchodního podílu.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ukončení pracovního poměru dohodou ze zdravotních důvodů - musí zaměstnavatel na dohodu přistoupit?
- Dohoda o ukončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů od zaměstnance - musí na ni zaměstnavatel přistoupit?

Mohu skončit pracovní poměr dohodou ze zdravotních důvodů? Byla by možná výpověď bez výpovědní lhůty? Co když zaměstnavatel nebude souhlasit?
Denisa

ODPOVĚĎ:
Z obecných zdravotních důvodů můžete dát zaměstnavateli výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou, nebo se s ním domluvit na ukončení pracovního poměru dohodou, pokud bude s dohodou souhlasit.
Pokud by se na Vaší straně jednalo o takové zdravotní důvody, které Vám znemožňují konat dosavadní práci, pak máte možnost požádat zaměstnavatele o mimořádnou lékařskou prohlídku u poskytovatele pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče). Zaměstnavatel má povinnost Vás na Vaší žádost na takovou prohlídku poslat a tento lékař bude potom posuzovat Vaši způsobilost nadále konat dosavadní práci. Pokud by vás shledal nezpůsobilým, pak o tom uvědomí zaměstnavatele a ten Vás nadále nemůže nechat konat danou práci a musí s Vámi řešit buď Vaše převedení na jinou práci, nebo ukončení Vašeho pracovního poměru. Podstatou však je, že již nemůžete nadále tuto práci vykonávat.
Záleží tedy i na zdravotních potížích, které máte. Obecně ale platí, že zkrácení výpovědní doby pro zdravotní důvody nebo donucení zaměstnavatele podepsat výpověď zákoník práce nezná.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za věcné břemeno od elektrárny, ČEZ
- Odškodnění za služebnost od elektrárny, ČEZ
- Zřízení služebnosti pro elektrárnu, ČEZ - odškodnění za kabel v zemi
- Zřízení věcného břemene pro elektrárnu, ČEZ - odškodnění
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Cena věcného břemene vedení kabelu ČEZ v zemi na soukromém pozemku
- Cena služebnosti vedení kabelu ČEZ v zemi na soukromém pozemku

Koupil jsem nemovitost (přes realitní kancelář) a asi 1 měsíc poté mi přišla žádost od firmy Elektrosun s. r. o. , která zastupuje společnost ČEZ, o zřízení věcného břemene a to na dobu neomezenou. Jedná se o novou elektrickou přípojku (zemní kabelové vedení a přípojková skříň v pilíři o rozsahu 12,2 m2), která zasáhla mé dva pozemky o výměře 918m2 a 126m2 (pro detailnější nahlédnutí se jedná o LV 340, katastrální území Ktová, parcelní číslo 98/1 a 98/2). Jedná se o to že předchozí majitel zamlčel (protože podepsal smlouvu o smlouvě budoucí), že nemovitost bude touto událostí zasažená, jak mohu v tomto případě postupovat. Mám právo na odškodnění a v jaké výši? Přikládám foto části kupní smlouvy, kde se hovoří o těchto skutečnostech. Co by se stalo, když není v mém zájmu zapsat toto věcné břemeno a budu dělat tzv. ,, mrtvého brouka´´. V opačném případě, jakou mohu požadovat náhradu od ČEZu za zřízení tohoto břemene? Děkuji, přeji hezký den Miloš

ODPOVĚĎ:
V kupní smlouvě se bohužel hovoří pouze o stavu ke dni uzavření kupní smlouvy, nikoliv do budoucna. Pokud už jste vlastníkem a ve věci věcného břemene Vás oslovili až nyní, nejedná se o pochybení prodávajícího a z tohoto titulu po něm nelze požadovat odškodnění. Za zřízení věcného břemene samozřejmě můžete žádat úplatu, nicméně její výši by Vám sdělil pouze znalec, který by na ocenění věcného břemene vypracoval znalecký posudek či odborné vyjádření. Můžete dělat i "mrtvého brouka" a vyčkat, zda se ČEZ ozve znovu nebo to vyřeší jinak se zatížením jiných pozemků.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Stanovy společenství vlastníků bytových jednotek, SVJ - příklad
- Stanovy SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek - příklad

Do stanov, které se budou zpracovávat, zakomponovat ustanovení s následujícím obsahem (samozřejmě s příslušným značením článků, odstavců, atd. a s náležitou formulací).
Bytový (panelový) dům společenství o šesti vchodech a osmi nadzemními podlažími zahrnuje 3 skupiny bytů o velikosti 1+1, 2+1 a 3+1.
Jednotlivé skupiny bytů jsou typizované, stejné velikosti a mají následující podlahou plochu:
byty 1+1 mají podlahovou plochu 38, 90 m2,
byty 2+1 mají podlahovou plochu 60, 30 m2,
byty 3+1 myjí podlahovou plochu 78, 40 m2.
V souladu s ustanovením § 1161 o. z. jsou pro uvedené skupiny bytů stanoveny následující podíly na společných částech:
pro byty 1+1 je podíl 3890 / 843980,
pro byty 2+1 je podíl 6030 / 843980.
pro byty 3+1 je podíl 7840 / 843980.
Podlahové plochy všech bytů, které vlastní členové společenství a jejich podíly na společných částech jsou zapsány na katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.
Vzájemné porovnání velikosti podílů jednotlivých skupin bytů je následující:
velikost podílu pro byty 2+1 je větší 1,55 násobně oproti podílu pro byty 1+1,
velikost podílu pro byty 3+1 je větší 2,01 násobně oproti podílu pro byty 1+1.
V souladu s ustanovením § 1206 odst. 1) o. z. mají vlastníci bytů tyto počty hlasů:
vlastníci bytů 1+1 mají 1 hlas,
vlastníci bytů 2+1 mají 1,5 hlasu,
vlastníci bytů 3+1 mají 2 hlasy.
Členové společenství v bytovém domě vlastní celkem 138 bytů.
Z toho bytů o velikosti 3+1 je 54, bytů o velikosti 2+1 je 42 a bytů o velikosti 1+1 je 42.
Celkovému počtu bytů ve výši 138 odpovídá celkem 213 hlasů. Toto je 100 % hlasů.
75 % hlasů činí 160 hlasů,
50 % hlasů činí 107 hlasů,
25 % hlasů činí 54 hlasů.
V souladu s ustanovením § 1 odst. 2) o. z. způsob hlasování na jednání shromáždění se bude uskutečňovat postupně po skupinách bytů jednotlivých velikostí.
Počty hlasujících členů v jednotlivých skupinách bytů se vynásobí počtem hlasů, které jsou příslušné pro jednotlivé skupiny bytů.
Tímto se získají věrohodné počty hlasů vlastníků bytů, kteří hlasují postupně v jednotlivých skupinách bytů.
Celkový počet hlasů konkrétního hlasování celého shromáždění se získá sečtením počtu hlasů z jednotlivých skupin vlastníků bytů.
Řídící jednáním shromáždění ihned poté vyhlásí celkové počty hlasů, které byly spočítány v průběhu konkrétního daného hlasování o projednávané záležitosti, o které se hlasovalo.
Zpracovatel zápisu vyhlášené počty souběžně zapíše do zápisu.
Pane magistře, tímto striktně dodržuji zákon. Jsou vytvořeny podmínky k používání hlasů, jak požaduje zákon a jak připomněl p. prof. Eliáš v 1 odpovědi.
Jsou respektovány velikosti podílu na společných částech, jak požaduje zákon.
Podíly jsou zachovány tak, jak jsou na katastru nemovitostí a ve smlouvách o převodu vlastnictví jednotek podle zákona č. 72/1994 Sb. , které mají u sebe vlastníci bytových jednotek - členové společenství. Není nutné zmíněné podíly upravovat nebo měnit.
Tímto jsou vytvořeny podmínky a je otevřena cesta k poctivému a věrohodnému hlasování.
Počty hlasů odpovídají velikosti podílů, jak stanovuje § 1206 odst. 1).
Že je tam 1 setina (u bytů 3+1) a 5 setin (u bytů 2+1) rozdíl, to nemůže hrát žádnou roli.
Pane magistře, buďte prosím tak laskav, napište mi stručně, třeba jednou větou, Váš názor. Budu Vám velice vděčný.
Děkuji. S pozdravem Roman

ODPOVĚĎ:
Jak sám uvádíte, hlasy přesně neodpovídají velikostem podílů.
Zcela chápu Váš záměr, ale hlasy musí odpovídat podílům (pokud se vlastníci jednotek v prohlášení od tohoto pravidla neodchýlí). Domnívám se, že výše uvedené bude možné v případě, že budou hlasy zcela odpovídat podílům na společných částech.
Nicméně, jak již bylo uvedeno, ke změně prohlášení bude zapotřebí souhlasu všech spoluvlastníků (předpokládám, že jednotky ve Vašem domě vznikly za účinnosti zákona o vlastnictví bytů).
Pokud Vám však jde jen o kontrolu počtů, může Vám výše uvedené přerozdělení sloužit jako "osobní pomůcka" pro snadné přepočítání hlasů a kontrolu usnesení.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Předčasné ukončení nájemní smlouvy na dobu určitou nájemníkem, nájemcem
- Předčasné ukončení pronájmu na dobu určitou nájemcem, nájemníkem
- Výpovědní lhůta nájemní smlouvy na dobu určitou podle nového občanského zákoníku

Uzavřeli jsme smlouvu o pronájmu dle platného občanského zákoníku / vyhotovila renomovaná realitní společnost /. Ve smlouvě byl odstavec o 3 měsíční výpověďní lhůtě. Nájemce nám však po 10- ti dnech emailem sdělil, že se s partnerkou rozešel a tímto by chtěl ukončit nájem. Smlouvu nám pak vypověděl písemně doporučeným dopisem cca po měsíci trvání nájemní smlouvy. Nyní se zdráhá zaplatit nájem ve výši 3 měsíčního odstupného, přestože jiného podnájemníka jako náhradu nemáme. Odvolává se na to, že od nájemní smlouvy odstoupil do 14-ti dnů od uzavření a tím pádem pro něj neplatí ani 3 měsíční výpovědní lhůta.
Chtěl bych se zeptat, zdali je tomu opravdu tak.
Smlouva byla na dobu určitou, resp. Od 11/2015 do 12/2016.
Děkuji Denis

ODPOVĚĎ:
Podle § 2287 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Takovými okolnostmi jsou např. získání zaměstnání v místě, kde není možné denně dojíždět. Výpovědní doba je 3 měsíce. Smluvní strany si však mohou ujednat, že nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou z jakéhokoliv důvodu (nemám k dispozici smlouvu, tudíž se nemohu více zabývat oprávněností výpovědi).
Důležité je, že nájemní smlouva zaniká teprve uplynutím výpovědní doby. Do té doby mají smluvní strany stejné povinnosti jako by nebyla výpověď učiněna (tzn. pronajímatel je povinen umožni nájemci užívat byt, nájemce je povinen zejména platit nájemné a zálohy za služby).
Nájemce rozhodně nemá právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů jako v případě spotřebitelských smluv uzavřených na dálku nebo mimo obvyklé obchodní prostory. Toto právo mu zákon nezakládá (předpokládám, že ve smlouvě takové právo nájemce uvedeno není).
Nájemce je rozhodně povinen zaplatit Vám nájem a zálohy za služby i za výpovědní dobu. Jen připomínám, že výpovědní doba začne běžet až prvního dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém Vám výpověď došla.
Př: pokud Vám byla výpověď doručena 11. 12. 2015, běží výpovědní doba od 1. 1. 2016 a skončí běžet 31. 3. 2016, takže za této situace byste měl nárok na nájemné a zálohy za služby za prosinec, leden, únor a březen.
Rovněž připomínám, že nájemce je povinen odevzdat byt ke dni, kdy nájem skončí. Pokud tak neučiní, máte nárok na náhradu až do doby, než byt odevzdá.
Stále však platí splatnost nájemného, jak je uvedena v nájemní smlouvě. Doporučuji proto případně žalovat až po skončení nájmu. Před podáním žaloby je nutné nájemce písemně vyzvat. Pokud byste uvažoval o podání žaloby, vyhledejte pomoc advokáta. Jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz

__

OBČAN-DLUHY
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVONTÍ POJIŠTĚNÍ
- Promlčení penále za neplacení zdravotního pojištění
- Promlčecí lhůta penále za neplacení zdravotního pojištění

Jsem OSVČ od 2010, musím si platit sám zdravotní pojištění to je v pořádku, vždy jsem odevzdal v březnu daňové přiznání a jelikož jsem neposílal pravidelné zálohy, tak jsem uhradil cca v květnu vše najednou. Bohužel finanční situace mne přinutila že zdravotní pojištění za rok 2014 budu hradit 02/2016, krom zdravotního pojištění mi přičetly penále ale né za rok 2014 ale od začátku mého podnikání, tedy od roku 2010. Na dotaz proč mi neposílali dodatečný doklad každý rok na uhrazení penálů za přislušný rok mi nebyla paní od pojišťovny odpovědět a já se ptám mají na to právo? Není nějaká možnost že by penále po nějaké době propadlo? Přece velká pojišťovna nemůže 4 roky nic nevystavit a patým rokem co podnikám si najednou vzpomenout že mi naúčtuje 5 let zpětně penále. Děkuji za Vaše vyádření Děkuji Leoš

ODPOVĚĎ:
Problematiku promlčení pojistného řeší § 16 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na zdravotní pojištění. Zde je stanoveno, že právo předepsat dlužné pojistné (včetně penále) se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti. Tato lhůta je platná a účinná až od 1.1.2012, pro předchozí období platila promlčecí doba pětiletá. Pokud by tedy některé zálohy za rok 2010 byly již promlčené, hradit je včetně penále samozřejmě nemusíte a promlčení můžete namítnout. Nicméně ano, penále může pojišťovna nárokovat kdykoliv ve stanovené - dnes (19.02.2016) již desetileté promlčecí lhůtě.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej spoluvlastnického podílu spoluvlastníkovi do výlučného vlastnictví - informace
- Prodej spoluvlastnického podílu spolumajiteli do výlučného vlastnictví - informace

Jsme spolumajitelé ideální poloviny nemovitosti a pozemku a spolumajitelé mají postavenou garáž na společném pozemku. Oni se najednou 2016 (po 23 letech) rozhodli, že chtějí abychom jim naši část společného pozemku prodali. My ji ale prodat nechceme. Chtěli bychom se zeptat, jestli je zákon, že jim naši část prodat musíme a nebo jestli stačí jen pronajmout či jak to dále řešit, aby se nenarušila ideální polovina. Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Podle principu, který je ostatně obsažen i v Ústavě ČR nikdo nemůže být nucen k tomu, co zákon neukládá. Žádný zákon, který by Vás v tomto případě nutil k prodání své poloviny majetku není. Jsou to spoluvlastníci, kteří po Vás něco chtějí, vyzvěte je proto, ať Vám učiní nabídku a trvejte na tom, že prodávat nic nechcete. Bude na spoluvlastnicích, ať vymyslí řešení, které bude vyhovat oběma stranám. Mimo prodej ve Vašem případě přichází v úvahu Vámi již zmiňovaný pronájem části pozemku a nebo zřízení tzv. reálného břemene.

__

- Zdědění pozemku se silnicí a benzinovou pumpou - nároky nového majitele pozemku (nemovitosti)
Manželka 11.2.2016 zdědila dodatečně zapomenutý pozemek na kterém je benzinová pumpa a vede přes něj silnice 1. třídy. Co můžeme požadovat?
Děkuji, Matěj.

ODPOVĚĎ:
Nejprve bych na Vašem místě zjistila, zda-li pozemek není zatížen věcným břemenem, v případě, že ano, jaké jsou podmínky jeho zřízení. Pokud ne, začněte vyjednávat s majitelem benzínové pumpy a silnice 1. třídy o možnostech nájmu příp. zřízení věcného břemene, neboť za současného stavu tito lidé využívají Váš majetek bez právního titulu.

__

SPRÁVNÍ-OBCE
- Metropolitní plán a jeho opora v zákoně pokud vypršela platnost starého původního územního plánu

Má Metropolitní plán oporu v zákoně? Pokud totiž není schválen nový územní plán a starý již pozbyl platnost, pak je prostor pro volnou tvorbu úředníků. Jak tomu mám rozumět? Děkuji, František.

ODPOVĚĎ:
"Metropolitní plán" je názvem pro územní plán Prahy, který se v současné chvíli připravuje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Metropolitn%C3%AD_pl%C3%A1n_hlavn%C3%ADho_m%C4%9Bsta_Prahy
Oporu ve stavebním zákoně (který upravuje rovněž územní plánování) tedy Metropolitní plán nachází.
Co se týče situace, kdy starý územní plán pozbyl platnosti a nový územní plán platnosti dosud nenabyl, pamatuje stavební zákon i na tyto případy, a to v těchto ustanoveních:
- § 18/5 stavebního zákona, dle něhož lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra (tyto stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje) ;
- § 59/1 stavebního zákona, dle něhož platí, že není-li vydán územní plán, může obec rozhodnout o pořízení vymezení zastavěného území svým obecním úřadem nebo požádat o pořízení vymezení zastavěného území úřad územního plánování, kterému zároveň předá kopii katastrální mapy příslušného území a kopii mapy s vyznačeným intravilánem, pokud není intravilán vyznačen v katastrální mapě;
- § 188a stavebního zákona, dle něhož lze na území obce, která nemá platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, do doby vydání územního plánu, nejpozději však do 31. 12. 2020, umisťovat v nezastavěném území (kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18/5 stavebního zákona) také:
a/ stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. 12. 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,
b/ stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. 12. 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti,
c/ stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem,
d/ stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m2,
e/ stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba umisťována, může mít rozlohu nejvýše 5000 m2.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Jak ovlivnit kdo bude opatrovník dítěte v případě smrti rodiče nebo prarodiče

Opatrovnictví dítěte: dcera nemá v rodném listu zapsaného otce. V případě, že by se mi něco stalo, chci aby byla svěřená do péče mého bratrance a jeho partnerky (šťastný rodinný život, mají 2 děti, všichni mají dcerku mají rádi, jsou na sebe zvyklí)
Mám ještě dva bratry (oba spořádaný rodinný život, k dcerce ale nenašli vztah ani oni ani jejich děti, vídáme se 1x do roka).
Pro případ že by se mi něco stalo: co mohu udělat pro to, aby soud při určení opatrovníka určil mého bratrance, byť je "vzdálenější" příbuzný? Jakou formou dát najevo svou "vůli" - musí být sepsaná u právníka? Musí bratranec prohlášení rovněž podepisovat?
Dcerce jsou 3 roky, biologický otec se nikdy nezajímal, nyní uvažuje o zapsání do RL. Jeho partnerka ale dceru odmítá akceptovat. Jak se změní situace, pokud by byl otec do RL dodatečně uveden? Tj. pokud budu mít dceru svěřenou do péče, v případě mého úmrtí by šla automaticky k otci, nebo by bylo respektované výše uvedené "přání" matky?
Děkuji, Renata.

ODPOVĚĎ:
Na situace, kdy se žádný z rodičů nemůže o dítě starat, pamatuje zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platný od 1. 1. 2014 institutem tzv. poručenství. Je důležité, aby existoval předpoklad, že mezi poručníkem a dítětem vznikne citový vztah a že zůstanou zachovány stávající rodinné vazby. Soud se proto snaží poručníkem ustanovit především osobu, kterou doporučili rodiče dítěte. Od přání rodičů se soudy odchylují jen tam, kde to vyžaduje zájem dítěte. Jestliže by rodiči nebyl nikdo doporučen, bude soud poručníka vybírat z řad příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě bude hledat jinou fyzickou osobu, u které lze předpokládat, že bude mít k dítěti citový vztah.
Osoba, která má být ustavena poručníkem musí být zletilá, svéprávná a způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu dítěte. Poručník má vůči dítěti v zásadě stejná práva a povinnosti jako rodiče, ale nenahrazuje péči rodičů zcela – nemá například vůči dítěti vyživovací povinnost. Dále poručník podléhá kontrole ze strany soudu. Poručník podává soudu pravidelně zprávy o osobě dítěte a jeho vývoji a předkládá účty ze správy jeho jmění. Pro jakékoliv rozhodnutí v podstatné věci, týkající se dítěte, si musí poručník vyžádat schválení soudu. K těmto podstatným záležitostem patří například otázka výběru školy, volby povolání, stěhování se, osvojení apod.
Poručenství zaniká, nabude-li dítě svéprávnosti nebo tehdy, je-li dítě osvojeno. Dále poručenství zaniká zproštěním nebo odvoláním poručníka soudem. V případě úmrtí poručníka stanoví soud poručníka nového.
Na projev přání rodičů o osobě budoucího poručníka nejsou kladeny žádné formální nároky. To znamená, že ani v případě smrti rodičů se nevyžaduje forma závěti. V každém případě, chcete-li své dítě dopředu takto zabezpečit, je nutné s osobou, kterou chcete dítěti určit jako poručníka, toto prodiskutovat, aby s poručenství souhlasila – to je velmi důležité. Pak tuto osobu můžete určit závětí nebo nemusíte, protože tato osoba se sama k poručenství přihlásí.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - jak vymanit pozemek z veřejné zeleně?
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - je možné oplotit takový pozemek?

Jak to, že může být soukromý pozemek veden jako zeleň městská a krajinná a vlastník si jej nesmí ani oplotit? Proč má být něco soukromého k užívání všech? Jak se mohu bránit? Děkuji, Vanda.

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 101/1 stavebního zákona má obec, kraj nebo stát předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
„Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání. “
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Publikování fotografie a FB profilu v televizním vysílání - je nutný souhlas zveřejněné osoby?
- Je nutný souhlas zveřejněné osoby se zveřejněním fotografie a FB profilu v TV, televizi, televizním pořadu?

14.2. TV Prima v pořadu Applikace, ve kterém představovala seznamovací aplikace, zveřejnila můj Facebook profil vč. moji fotografie, a to velmi viditelně. Bez mého vědomí a souhlasu.
Je možné se nějak bránit? Pořad je dostupný on-line.
Předem velice děkuji za radu a přeji příjemný den.
Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi upozorním na ta ustanovení občanského zákoníku, která se na Váš případ vztahují.
Dle § 85 občanského zákoníku platí, že rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit (§ 86 občanského zákoníku).
Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (§ 89 občanského zákoníku). Ani v takovém případě však nesmí být podobizna člověka využita nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 90 občanského zákoníku).
Otázkou zůstává, zda lze Vámi zmíněný televizní pořad označit za televizní zpravodajství (jak o něm hovoří shora citovaný § 89 občanského zákoníku). Za zpravodajství lze totiž obecně označit činnost, při níž je referováno o skutečnostech reálného světa. V tomto ohleduje dle mého názoru možné vykládat pojem zpravodajství šířeji, tzn. že za zpravodajství lze označit každý televizní pořad, jehož cílem je diváka zpravit o dění ve světě a společnosti (za zpravodajství tak nemusí být považovány pouze politické či sportovní události). Z tohoto důvodu lze uzavřít, že TV Prima využila při použití Vašeho facebookového profilu tzv. zpravodajskou licenci (dle § 89 občanského zákoníku), tzn. že pro přiměřené využití Vaší podobizny nepotřebovali autoři předmětného televizního pořadu Váš souhlas.
Na tomto místě zdůrazňuji, že předmětná problematika je do jisté míry sporná, tzn. že je možné se setkat i s odlišnými názory na rozsah výkladu pojmu "televizní zpravodajství". Je proto vhodné upozornit zároveň na § 82/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že člověk, jehož osobnost (např. jeho právo k podobizně) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Takto dotčený člověk je zároveň oprávněn požadovat morální (omluva) či peněžní satisfakci. Budete-li proto přesvědčen, že předmětný televizní pořad není televizním zpravodajstvím (a Vaše podobizna tudíž nebyla použita v rámci zpravodajské licence), budete se moci obrátit na TV Prima s uplatněním některého ze shora uvedených práv. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Převod dětské vkladní knížky na dětský účet - lhůta na vyřízení bankou

10/2001 založena dětská vkladní knížka pro syna nar. 08/10/2001, v Raiffeisenbank a. s. , pobočka Olomouc. Do 2004 vklady, do 4000 Kč. 24.11.2015 dotaz bance o možnosti převedení na dětský účet. 26.11.2015 odpověď o zrušení vkladních knížek a uplynutí promlčecí lhůty, neuvedena žádná data ze strany banky, vyzvání k zaslání žádosti o dodatečné proplacení. 17.12.2015 žádost, čestné prohlášení a vkladní knížka zaslána na pobočku Olomouc, dle instrukcí. 09.01.2016 můj dotaz ohledně stavu věci k bance. 11.01.2016 odpověď, že jsme v řešení.
Jaká je odpovědní doba na řešení? Jak jsem se měla dozvědět o zrušení knížek, platí neznalost neomlouvá? Mohu pro věc ještě něco udělat? Mám nějaká práva? Nemám už v ruce žádný doklad.
Děkuji, Jolana.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jakou vkladní knížku se ve Vašem případě jednalo. V této souvislosti mohu proto pouze předpokládat, že se jednalo o vkladní knížku na doručitele (tzn. že nebyla psána přímo na jméno Vašeho syna, nýbrž byla „anonymní“). Vkladní knížky na doručitele byly zrušeny ke dni 31. 12. 2002, přičemž Vaše právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčelo uplynutím 10 let, tj. ke dni 31. 12. 2012 (čl. III zákona č. 126/2002 Sb.).
Co se týče Vaší informovanosti o zrušení vkladních knížek na doručitele, platí skutečně, že “neznalost neomlouvá”, tzn. že každý má být ve věcech svých práv bdělý.
Žádný právní předpis nezakotvuje lhůtu, v níž je banka povinna odpovědět na dotaz klienta, popř. vyřídit jeho žádost. V tomto ohledu Vám proto doporučuji vyčkat, až budete bankou o vyřízení Vaší záležitosti vyrozuměna.
Pokud by banka s vyřízením Vaší záležitosti otálela, můžete v této věci kontaktovat Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
která vykonává dohled nad zbývajícími bankami na českém bankovním trhu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 126/2002 Sb. , kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb. , devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb. , o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb. , zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb. , o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Zrušení, ukončení placení koncesionářských poplatků za TV, rádio, rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti
- Placení koncesionářských poplatků za TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti - zrušení placení
- Jak zrušit placení poplatku za televizi, TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele bytu

Žiji ve společné domácnosti s přítelem, kde platíme televizní i rozhlasový poplatek-nemám tam ale trvalé bydliště.
Maminka letos (2016) v lednu zemřela, bydlela v místě mého trvalý pobyt, vlastnila televizní přijímač, proto jsem na výzvu přihlásila i rozhlasový poplatek. Jak je to s povinností platit tyto poplatky nadále - v domku nikdo nebydlí, dědicové platí poplatky za své domácnosti.
Děkuji. Milada.

ODPOVĚĎ:
Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, tedy z rozhlasového přijímače. Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, tedy z televizního přijímače (jak vyplývá z § 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
K úhradě rozhlasového poplatku je povinna fyzická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač, poplatníkem televizního poplatku je pak fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač (§ 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož je fyzická osoba povinna platit rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní více (včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jí provozovaného dopravního prostředku).
Pokud všichni dědici po Vaší matce platí rozhlasové a televizní poplatky za vlastní domácnosti, nic se pro ně nezmění. Jelikož totiž každý dědic již vlastní rozhlasový a televizní přijímač (či více takových přijímačů), platí rozhlasový a televizní poplatek (a to bez ohledu na to, kolik rozhlasových a televizních přijímačů vlastní). Pokud pak dědici po Vaší matce nabudou (v rámci dědického řízení) do vlastnictví rozhlasový či televizní přijímač po Vaší matce, nic to nezmění na tom, že k úhradě rozhlasového a televizního poplatku budou povinni i nadále (a to v nezměněné výši).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úhradový režim rozhlasového a televizního poplatku je odlišný v případě, kdy je fyzická osoba podnikatelem, přičemž rozhlasový či televizní přijímač používá v rámci svého podnikání. V takovém případě je podnikající fyzická osoba povinna hradit rozhlasový či televizní poplatek z každého rozhlasového a televizního přijímače, který vlastní a používá pro své podnikání (§ 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Doprovod s dítětem k psychologovi - zaměstnavatel nechce proplácet propustky, jak se bránit?
- Zaměstnavatel nechce proplácet propustky k psychologovi (doprovod dítěte rodičem) - co dělat?
- Doprovod dítěte k psychologovi a proplacení propustky zaměstnavatelem
- Proplacení propustky zaměstnavatelem - rodič doprovod k psychologovi

Navštěvuji s 13letou dcerou klinického psychologa, jde o zdravotnické zařízení, které má smluvní vztah s pojišťovnami. Termíny máme hlavně dopoledne, na odpolední bychom moc dlouho čekali. Zaměstnavatel mi nechce na to proplácet propustky. Domnívám se, že jde o doprovod dítěte do zdravotnického zařízení, tudíž by mělo být omluveno i proplaceno. Nebo to tak není? Děkuji moc za odpověď.
Děkuji, Kamila.

ODPOVĚĎ:
Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
„ Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že pokud jde o zařízení, které má smlouvu se zdravotními pojišťovnami a návštěvy Vaší dcery jsou hrazeny ze zdravotního pojištění (tj. nenavštěvujete s dcerou psychologa ze své vlastní vůle, ale např. z rozhodnutí lékaře), pak by se jednalo o překážku v práci, která je stanovena v daném nařízení vlády. Problematičtější bych viděla skutečnost, že toto ošetření dcery nelze provést mimo pracovní dobu, což je podmínka uznání této překážky dle výše uvedeného, a což dle Vašich informací lze, i když s určitými časovými obtížemi.
Pokud tedy zaměstnavatel argumentuje tím, že návštěva klinického psychologa nespadá pod zdravotnické zařízení, pak bych tento jeho argument viděla jako nesprávný. Pokud však argumentuje tím, že k psychologovi můžete chodit mimo pracovní dobu (musí být brán zřetel na to, že to skutečně můžete stihnout vzhledem k Vaší pracovní době, apod.), pak bych jeho odůvodnění viděla jako oprávněné. Nejlepší možná cesta je se se zaměstnavatelem dohodnout.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nadlimitní hluk v obytné části - jak zabránit postavení nové silnice a parkoviště
- Nadlimitní hluk u silnice III. třídy v obytné části a plán výstavby parkoviště, silnice a průmyslové budovy - jak to napadnout?

Jsem majitelkou domu a zahrady u silnice III. třídy. Ta je páteřní silnicí do průmyslové zóny pro kamionovou dopravu. Naproti domu stojí parkoviště pro 40 aut a firma s kovovýrobou. Dvě akreditovaná měření hluku prokázala nadlimitní hodnoty v chráněném prostoru staveb z celkového hluku. Firma chce přímo naproti mému domu postavit další parkoviště pro cca 60 aut.
Dotaz: může stavební úřad (případně krajský úřad) povolit stavbu parkoviště, které nadále navýší již nadlimitní hluk v obytné části?
Navíc město Červený Kostelec chystá v novém územním plánu násobné navýšení kapacity prům. zony, aniž by řešil problematiku nadlim. hluku za silnice. Pozn. samozřejmě se budu jako účastník řízení bránit, případně zvažuji žalobu. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji na § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví, dle něhož platí, že:
- orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy (např. stavebním zákonem), které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví (jak ostatně vyplývá rovněž z § 4/2 stavebního zákona) ;
- stavební úřad je vždy povinen zajistit, aby záměr žadatele ke stavbě zdroje hluku (kterým může být ve smyslu § 30/1 zákona o ochraně veřejného zdraví i pozemní komunikace a parkoviště) byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví;
- žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě zdroje hluku (do území zatíženého zdrojem hluku) předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska (pro územní či stavební řízení) měření hluku (provedené podle § 32a zákona o ochraně veřejného zdraví) a návrh opatření k ochraně před hlukem.
Ve Vámi popsaném případě bude tedy klíčové měření hluku, které bude podkladem pro vydání stanoviska krajské hygienické stanice pro účely územního a stavebního řízení.
V tomto ohledu připomínám, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní mimo jiné požadavky na ochranu proti hluku (§ 156/1 stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svou obranu můžete vést rovněž prostředky soukromého práva. Konkrétně dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (tedy i vlastník) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrný hluk) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem (tedy v územním a stavebním řízení), neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (aktivita v územním a stavebním řízení je tedy nezbytná). Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Co se týče staveb (zdrojů hluku) již existujících, je stavební úřad oprávněn nařídit vlastníkovi takových staveb nezbytné úpravy, jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení mimo jiné nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy a vibracemi (jak vyplývá z § 137/1 písm. a) a b) stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vybudování výtahu v družstevním domě - musí vybudování zaplatit i lidé v přízemí?
- Postavení výtahu v bytovém domě - platí to i lidé v přízemí?
- Družstevníci bydlící v přízemí - musí zaplatit za vybudování výtahu v družstevním domě?

Náš bytový dům ve vlastnictví družstva tvoří dvě samostatné budovy. V jedné si chtějí zbudovat výtah, mají většinu hlasů. Tuším, že podle dřívějších předpisů nemuseli za výtah platit ani lidé v přízemí, nyní už ano. Mají nějakou možnost neplatit za výtah (stavbu + provoz) alespoň lidé z jiného traktu? Dobrovolně se našich plateb samozřejmě nevzdají. Děkuji, Anežka.

ODPOVĚĎ:
Podle § 744 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, platí, že členové družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů.
Povinnost podílet se na úhradě nákladů na rekonstrukci a modernizaci vyplývá přímo ze zákona. Záleží však na družstvu samotném, zda nějak zohlední, že výtah bude vybudován jen v jednom z domů. Družstvo by mělo zohlednit, že výtah je pouze v jedné z budov a nájemci bytů situovaných v této budově by se měli podílet na financování výtahu.
Co se týká nákladů za provoz, pak je nutné vycházet ze zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona platí, že službami se myslí mj. provoz výtahu. Poskytovatelem služeb se v tomto případě myslí bytové družstvo.
Podle § 4 vyplývá, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo.
Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
Podle § 5 tohoto zákona dále platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, rozúčtují se náklady na provoz výtahu podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
Samozřejmě platí, že poskytovatel smí příjemcům služeb (nájemci bytů) účtovat jen takové služby, které jim poskytuje. Pokud ve Vašem domě není výtah, pak Vám poskytovatel služeb z povahy věci nemůže účtovat poměrnou část nákladů na provoz výtahu.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odpůrce si nechal vyhotovit vyjádření advokáta - má navrhovatel nárok na úhradu právníka, advokáta (právních služeb)?
- Protistrana si nechala vyhotovit právní vyjádření, je oprávněna požadovat úhradu nákladů na právníka, advokáta, právní služby?

Chtěla bych Vás požádat o radu, zda mám uhradit níže uvedenou částku, která
měla vzniknout mým zaviněním bytovému družstvu.
Mám spor s bytovým družstvem, které mi neoprávněně (konzultovala jsem s advokátem) účtovalo dvojnásobné platby do fondu oprav, protože jsem byt pronajímala. Advokát, na kterého jsem se obrátila, považoval tyto platby za neoprávněné a družstvo se tak mělo dopustit bezdůvodného obohacení. Advokát
mi ale doporučil ustoupit od žaloby, protože můj nárok na navrácení plateb je již promlčený (rok 2011 a dříve) - ještě jen pro doplnění, když jsem se
domáhala svých nároků u družstva ústně dříve, bylo mi jasně naznačeno, že družstvo mi pronájem zakáže, což bylo dle stanov v jeho kompetenci. Proto
jsem nemohla oficiálně nárok vznést dříve, ale až nyní, kdy je družstvo v likvidaci a byty byly převedeny do osobního vlastnictví a nemusí mi tedy
nikdo nájem povolovat.
Já jsem přesto ještě poslala družstvu oficiální žádost do jejich datové schránky, aby mi neoprávněně účtované platby vrátilo s tím, že jsem uvedla:
"V případě nevyhovění mému požadavku jsem připravena domáhat se svého nároku soudní cestou."
Nyní jsem dostala mailem vyjádření advokáta zastupujícího bytové družstvo, že mému požadavku nevyhoví a platby byly prý oprávněné. I když s tímto nesouhlasím, akceptuji doporučení, které mi dal advokát, a soudit se nebudu, protože z důvodu promlčení by mi soud pravděpodobně nevyhověl.
Advokát družstva nyní ale po mně požaduje toto:
Výzva podle § 142a občanského soudního řádu k úhradě xxx Kč
Jelikož Vaše „Žádost o vrácení přeplatku za platby do fondu oprav ze dne xxx" obsahovala právní argumentaci a výklad právních předpisů včetně upozornění na domáhání se Vašeho nároku
soudní cestou, tak likvidátorovi BD xxx nezbylo nic jiného, než vyhledat právní pomoc a zadat zpracování tohoto stanovisko, které Vám ušetří další náklady v soudním řízení.
Vyzývám Vás k úhradě dosud vzniklých nákladů právního zastoupení vzniklých Vaším zaviněním BD xxx dle advokátního tarifu (viz příloha č. 4) ve výší xxx Kč do 15.4.2015 na ucet cislo xxx.
Požadovaná částka je cca 10.000,- Kč. Domnívám se, že advokát družstva nemůže určit vinu jedné či druhé strany. Mně koneckonců také již vznikly náklady na právní zastoupení, když jsem oprávněnost nároků konzultovala s advokátem.
Vím, že podle § 142a občanského soudního řádu musí strany 7 dní před podáním žaloby požádat o úhradu nákladů, aby jim je v případě výhry soud přiznal. Jelikož ale žalobu na družstvo podávat nebudu, potřebuji vědět, zda mám na výzvu
reagovat a částku uhradit, aby po mně nemohla být později vymáhána s případnými dalšími úroky a poplatky. Děkuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Občanský soudní řád v ust. § 147 odst. 1 stanoví, že "Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila." Z tohoto ustanovení lze dovodit, že pokud jste protistraně zaslala předžalobní výzvu a protistrana se obrátila na advokáta, vznikly jí náklady, které by po Vás případně mohla vymáhat i soudně. Doporučovala bych tedy částku uhradit. Pokud byste mi sdělila částku přeplatku, spočítala bych, zda náklady 10.000,-Kč jsou ze strany advokáta protistrany oprávněné. Dále bych doporučovala zvážit, zda věc neřešit trestní cestou jako trestný čin zpronevěry, pokud Vám družstvo něco účtovalo dvakrát, zajisté to není v pořádku.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžování světlem ze sousedního domu - jak se bránit LED reflektorům?
- Obtěžování světlem od souseda - jak donutit souseda aby světle v noci vypnul?
- Světelný smog od souseda - jak se bránit?
- LED reflektory svítí v noci od souseda - jak ho donutit aby je vypnul?
- Jak donutit souseda aby v noci vypnul světlo (obtěžování světlem, světelný smog)

Soused má na svém domě nainstalovaná ledková světla, která míří přímo na náš pozemek. Jeho dům je od plotu vzdálen 1,5 m. Světla silně osvětlují naší zahradu celou noc. Lze nějakým způsobem zamezit tomuto svícení alespoň v nočních hodinách? Na naše žádosti o vypínání nereaguje.
Děkuji Luboš

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník zakazuje obtěžování souseda jdoucí "nad míru přiměřenou místním poměrům". Tento pojem je dosti neurčitý a vyřešení věci je tedy do značné míry závislé na úvaze soudu. Proto v tomto případě nelze s jistotou uvést, že soud by sousedovi zakázal používat tato světla, nicméně pokud soused na Vaše žádosti nereaguje, nezbude, než se pokusit tuto věc řešit tzv. sousedskou žalobou, tedy domáhat se, aby se soused zdržel jednání, které vás obtěžuje. Lze v žalobě samozřejmě vymezit i čas, např. noční hodiny, kdy má světla vypínat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak napadnout znalecký posudek - informace
- Napadení znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak napadnout zmanipulovaný zkreslený znalecký posudek odhadu nemovitosti - informace
- Napadení zmanipulovaného zkresleného znaleckého posudku odhadu nemovitosti - informace
- Jak nechat zkontrolovat znalecký posudek (odhad nemovitosti) - informace
- Revize znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak může občan nechat zkontrolovat znalecký posudek na nemovitost města?

Jak postupovat v případě podezření na "neobjektivní" znalecké posudky. Jedná se o tuto kauzu:
Dne 25.1.2016 schválila Rada ÚMČ Praha 12 usnesení č. RXXX "Záměr směny pozemků parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova"
V rámci tohoto záměru byla navržena směna pozemků
- parc. č. X/1 o výměře 2.286 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/2 o výměře 2.061 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/3 o výměře 90 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemků o celkové výměře 4437 m2 byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.580.000 Kč (cena 2835 Kč za m2)
za pozemek
- parc. č. XX/97 o výměře 4.975 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemku byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.160.000 Kč (cena 2444 Kč za m2)
Dne 23.2.2016 byl na poslední chvíli na program zasedání Zastupitelstva ÚMČ Praha 12 doplněn bod "Směnná smlouva na pozemky parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova". Tento bod byl schválen jako usnesení č. Z-16
ÚMČ Praha 12 nabízí ve směně pozemek s kódem VN (Výroba nerušící) o výměře 4.975 m2, kde nový vlastník chce postavit supermarket, za sousední pozemky s kódem ZMK (městská zeleň) o celkové výměře 4.437 m2, kde je z části zelená plocha a z části komunikace. Takže laicky řečeno za bezcenné pozemky dostal stavební parcelu a ještě s větší výměrou.
Jakou formou lze znalecké posudky či práci daného soudního znalce nechat zrevidovat či napadnout? Jak se bránit proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem?

ODPOVĚĎ:
Znalecký posudek, který se zdá být neobjektivní, lze vyvrátit nejlépe dalším znaleckým posudkem, který znevěrohodní závěry toho původního. Postačilo by rovněž sepsat námitky ke znaleckému posudku, nicméně by měly být sepsány za pomoci osoby, která danému oboru rozumí, aby byly způsobilé tento znalecký posudek vyvrátit.
Bránit se proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem můžete tím, že se obrátíte na Krajský úřad, případně na Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud nebude tato cesta úspěšná, lze napadnout realizovanou směnu žalobou o určení neplatnosti právního jednání podanou k místně příslušnému prvostupňovému (Okresnímu či v Praze Obvodnímu) soudu.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Bydlení potomka v družstevním bytě rodiče - je nutná nájemní smlouva kvůli příspěvku na bydlení od státu?
- Příspěvek na bydlení spolužijící osoby v družstevním bytě - je nutná nájemní smlouva družstevníka se spolubydlícím?

Mám podíl ve dvou družstvech, tedy dva byty. V jednom bytě zůstalo bydlet moje dítě, ve druhém bydlím já. Podle stanov bytového družstva mám právo u sebe ubytovat přímého potomka, tím pádem nepotřebuji ještě souhlas družstva, je pouze mojí povinností, aby byl nahlášený na družstvo, a to je. Pro úřad (požadavek příspěvku) potřebuje vyčíslit, jaké platí nájemné a energie. Dodala jsem jakési písemné prohlášení, že zde platí pouze skutečné náklady, které jsem vyčíslila přesně na korunu a dodala i podklady, ze kterých vycházím. Úřad tvrdí, že je nutné dodat i nájemní smlouvu. Podle mě to není nutné, protože tam bydlí jako můj přímý potomek? Možné to je, ale pouze jako podnájemní smlouva? Nevím, jak to brát, když je to rodinný příslušník.
Děkuji. Monika

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Podmínku vlastnictví bytu či domu nebo nájemní smlouvy stanovuje zákon o státní sociální podpoře a úřad práce proto musí dodání nájemní smlouvy požadovat. Vy sama jako člen bytového družstva bohužel nemůžete se svým dítětem nájemní smlouvu uzavřít - mohla byste tak učinit v případě, že by šlo o byt v osobním vlastnictví, který byste vlastnila. Vy můžete s Vaším dítětem uzavřít pouze podnájemní smlouvu, která ale pro získání příspěvku na bydlení nestačí.
Vaše dítě tedy nárok na příspěvek na bydlení nemá, mohlo by si ale zkusit zažádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů dokládat také tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda má Váš potomek nějaké finance na bankovním účtu, zda vlastní nějaký (ne) movitý majetek), zda má stavební spoření či životní pojištění. O dávky hmotné nouze může Váš potomek požádat na úřadě práce v místě svého bydliště.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukromých vlastníků
- Zábor pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020
- Obsazení pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020

Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukr. vlastníků:
Obec vlastní obecní lesní cestu, která vede i po 3 lesních pozemcích soukromých vlastníků.
Vlastníci pozemků se domnívají, že obecní cesta byla časem při užívání poněkud posunuta a vede dnes (01.04.2016) přes zmíněné pozemky poněkud jinou trasou. Domnívám se, že si tuto věc zavnili sami, když neznají svoje hranice z doby předávání lesů správci LČR či po digitálním zaměření někdy v roce 2010.
Vlastníci nyní chtějí, aby obec svou cestu zaměřila a uvedla věci "na správnou míru", aby oni nebyli poškozeni. Dle jejich názoru by cesta měla vést po jejich pozemku, ale polohově umístěna na jejich pozemcích jinak, navíc pravděpodobně místy, kde je v současné době neprůjezdná strž, která by se musela upravit na cestu. Sami nechtějí svoje pozemky zaměřovat kvůli nákladům na zaměření, nejraději by vše přenesli na obec.
Obec ale vychází ze skutečnosti, že nyní tam je nějaká cesta, která vyhovuje, je desítky let bez problémů využívána, nemá tedy potřebu něco měnit.
Navrhoval jsem jim, aby si zaměřili své pozemky, z toho pak bude patrná i cesta, s čímž oni ale nesouhlasí, nechtějí nést náklady na zaměření svých pozemků.
Dotaz:
Je obec povinna v tomto případě aktivně, i když vlastně "z donucení" vlastníky, řešit tento problém vlastníků přilehlých pozemků? A pokud by k posunu došlo po zaměření, a cesta by se posunula do neprůjezdného místa, kde by se musela nově vytvořit a terén pro ni připravit, kdo by nesl náklady této změny, když všichni v dobré víře po desítky let využívají tuto cestu?
2. Hranice pozemků v obci
Zajímal by mě názor právníka, jak řešit hranice pozemků v obci.
Víme z různých informací, že řada občanů nezjistitelným postupným posouváním hranic svých pozemků zabírá nyní obecní pozemky, což je ale těžko prokazatelné bez kompletního zaměření celé obce = obecních pozemků a tedy i hranic.
Někde jsem četl, že kolem roku 2020 má nastat situace, že se navodí nový stav v celé republice tak, že v tom období užívané pozemky, tedy i ty které budou např. zasahovat či zabírat obecní pozemky, automaticky přejdou do vlastnictví toho, kdo je zabral a obec tedy o své pozemky přijde, neboť nelze 100% uhlídat různé zábory, které jsou léta např. občany cíleně vytvářeny.
Zaměření celého katastru kvůli tomuto problému by činilo velké náklady pro obec, přičemž i po zaměření by takto mohl někdo opět tyto hranice neoprávněným záborem změnit.
Jak postupovat, příp. je možné tento stav nějak vyřešit elegantně bez značných finančních nákladů na zaměřování katastru? Je pravda tedy, že kolem roku 2020 nastane stav popisovaný výše?
Děkuji. Mojmír

ODPOVĚĎ:
K jednotlivým bodům dotazu:
1. obec nemá povinnost "z donucení" cokoliv nechat zaměřit, pokud se vlastníci domnívají, že hranice jejich pozemku zasahují do cesty, je plně v jejich kompetenci nechat si zaměřit své pozemky a na základě zaměření se teprve domáhat nápravy. Zde odkazuji na ust. § 1028 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že v případě neznatelných nebo pochybných hranic se vlastník pozemku může obrátit na soud a ten určí hranice buď podle poslední pokojné držby, a není-li to možné, podle slušného uvážení. Tato formulace je samozřejmě obecná a bohužel z ní vyplývá, že přesnou odpověď na určení hranic pozemků a zejména změnu trasy stávající cesty by dal až soud. Ovšem právě s ohledem na zásadu poslední pokojné držby by i soud dle mého názoru rozhodl tak, že cesta má zůstat na stávajících pozemcích, nikoliv ji "přenášet" za vysokých nákladů do strže.
2. Bohužel bez zaměření je problematické se bránit záboru obecních pozemků soukromými vlastníky. Pokud totiž k takovému záboru dojde a věc případně skončí u soudu, bude nutné hranice pozemků prokázat zaměřením. Ačkoliv jsem prostudovala různé zdroje, nikde jsem informaci o změně v roce 2020 nenašla a domnívám se, že taková změna nenastane, neboť by se příčila ústavně zaručeným principům (právo vlastnit majetek, ochrana vlastnického práva, …).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Průkaz energetické náročnosti a pronájem, podnájem družstevního bytu - je potřeba nebo ne?
- Pronájem, podnáem družstevního bytu - je nutný průkaz energetické náročnosti bytu?
- PEN a pronájmem, podnájem družstevního bytu - je PEN potřeba nebo ne?

Potřebovala bych vědět, jestli se na družstevní byty vztahuje povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy - podle některých názorů se při pronájmu družstevního bytu jedná o podnájem - a tudíž průkaz není nutný. Je tento výklad správný? Děkuji, Diana

ODPOVĚĎ:
Ano, tento výklad je správný, u družstevního bytu se jedná o převod práva k užívání, nikoliv o prodej. Průkaz energetické náročnosti nepotřebujete. Stejně tak není třeba, pokud chcete družstevní byt pronajmout.

__

OCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skrytých vad komerční nemovitosti - problém s kanalizací a tukovým lapačem
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - lhůta podle starého občanského zákoníku

20.4.2011 zakoupen penzion s restaurací, v kupní smlouvě "kupující výslovně prohlašuje, že mu je dobře znám stav nemovitosti, nemovitost si před podpisem smlouvy prohlédl a kupuje ho ve stavu, který při prohlídkách zjistil." V nemovitosti série závad:
- velmi malý lapač tuků, který nedokáže účinně zabránit nátoku tuků do ČOVky, jejíž obsah znehodnocuje
- při porušení ústní dohody, kupní smlouvou převedla prodávající na třetí osoby sousední pozemky, na kterých se nacházela stavba „vsakovací nádrže“, kterou jsme zakoupili společně s penzionem, který bez nich nelze provozovat (existenci nádrží, které znehodnocují prodané pozemky zatajila s úmyslem navýšit jejich cenu i před novými majiteli těchto pozemků)
- při prodeji penzionu neupozornila na skutečnost, že podle rozhodnutí hygieny nemůže být provozována současně jeho ubytovací část a veřejně přístupná restaurace (otázkou je zda o tomto dvacet let starém rozhodnutí, které jsem nalezl po podrobném hledání až na upozornění pamětníka, prodávající věděla)
Při snaze svépomocí odstranit alespoň některé z výše uvedených vad bylo zjištěno, že v bezprostřední blízkosti stávající ČOVky se nalézají nezasypané nádrže původního septiku, do kterých díky neodborné (patrně provizorní) instalaci odtokového potrubí, natékají z ČOVky odpadní vody, které teprve následně odcházejí potrubím do již zmíněných vsakovacích nádrží (tuto závadu nebylo možné dříve odhalit, neboť obě původní nádrže byly zastavěny materiálem), ani o této závadě nemusela prodávající teoreticky vědět neboť jejich nahrazení ČOVkou bylo provedenou několik let před tím, než penzion, stejně jako všechny předmětné nemovitosti, zdědila.
Původní majitelka nemovitosti odmítá vady odstranit, tvrdí "vše je v pořádku" neboť jsme uvedli, že je nám stav nemovitosti znám. Maximálně je ochotna finančně se podílet (zatím pouze ústní slib) na přemístění vsakovacích nádrží, neboť si uvědomuje, že by noví majitelé pozemků na nichž se nádrže nacházejí, mohli odstoupit od kupní smlouvy na tyto pozemky, které vsakovací nádrže znehodnocují.
Vady bychom rádi reklamovali ve 5leté lhůtě (jak se v tomto případě posuzuje okolnost, že smlouva byla uzavřena za účinnosti jiného zákona).
Jaké jsou naše šance?
V civilním řízení (změna zákona a jeho retroaktivita). V trestním řízení (při znalosti jakékoliv z těchto závad bychom penzion, u kterého hrozí kdykoliv jeho uzavření a vysoká pokuta, nikdy nekoupily - škoda nejméně 4 mil. Kč)
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Klauzule, že je vám stav nemovitosti znám neznamená, že vám byly známy i vady předmětu koupě. Lze argumentovat § 2103 nového občanského zákoníku, že "Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy". Charakter vad, které zmiňujete, je takový, že jste je s vynaložením obvyklé pozornosti nemohli poznat a máte proto práva z vadného plnění. V tomto případě dle mého názoru i na odstoupení od smlouvy. pokud byste jej nevyužili, pak máte právo na slevu z kupní ceny či odstranění vad. Pokud byla smlouva uzavřena ještě podle starého občanského zákoníku, použijí se na váš případ ustanovení starého OZ (pokud si nesjednáte výslovně s prodávající, že se použijí ustanovení nového OZ) kde s odkazem na ust. § 597 by bylo rovněž možné od smlouvy odstoupit, ovšem musíte do 6 měsíců poté, co jste vady zjistili, tyto písemně vytknout prodávající a vyzvat k řešení situace.
Z hlediska trestního práva je otázkou, zda by se toto dalo kvalifikovat jako trestný čin např. podvodu, neboť je třeba prokázat zavinění prodávající. Dle mého názoru by to Policie ČR odložila.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - jak se může občan bránit?
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - může občan pozemek oplotit?

Obec si na mém pozemku po kanalizaci udělala asfaltovou cestu. S kterou jsem ale nesouhlasil s kanalizací ano, tam mám věcné břemeno. Přitom obecni cesta je hned vedle. Když jsem chtěl vyměnit metry za metry at to sedí jak v realitě, tak v katastrálních mapách bylo mi to zamítnuto a ještě starosta řekl, že ted mají i cestu i ten svůj obecní pozemek. Můžu si v takovémto případě ohradit svůj pozemek? (povolení na oplocení mám) byt i s kouskem asfaltu? Děkuji Leona

ODPOVĚĎ:
Pokud jste nesouhlasil s asfaltovou cestou na svém pozemku, postupovala obec protiprávně, pokud tam cestu zřídila a v tomto případě bych doporučila obrátit se na silniční správní úřad, případně na krajský úřad či posléze na Veřejného ochránce práv. Další možností je pak domáhat se soudně odstranění stavby či se domáhat úplatného zřízení věcného břemene cesty. Pokud si pozemek i s částí cesty oplotíte - na což máte bezpochyby právo, může se každý, kdo cestu užívá z nutné komunikační potřeby a domnívá se, že jde o pozemní komunikaci, obrátit na silniční správní úřad a žádat vydání rozhodnutí, jímž úřad nařídí odstranění pevných překážek z této komunikace. Silniční správní úřad má povinnost o návrhu na odstranění překážek z pozemní komunikace rozhodnout a v kladném případě nařídit odstranění překážky. Pokud úřad po provedeném řízení zjistí, že se nejedná o pozemní komunikaci, návrh zamítne. Z uvedeného tedy plyne, že si pozemek oplotit můžete, nicméně pokud se bude kdokoliv domáhat odstranění oplocení, hrozí Vá, že budete muset oplocení odstranit a případně ještě uhradit náklady správního či soudního řízení.

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Antedatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Antidatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antedatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antidatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Antedatovaná výpověď a zvýšení mzdy - nelogický postup zaměstnavatele v době pracovní neschopnosti zaměstnance

Můj syn nastoupil do zaměstnání 21.12.2015 s 3 měsíční zkušební dobou. Mezitím onemocněl streptokokem a o dobu nemoci se mu prodloužila zkušební doba do 31.3.2016. Dne 31.3. po ukončení směny mu byla dána k podepsání výpověď nazvaná Zrušení pracovního poměru ve zkušební době s tím, že již druhý den nemá nastoupit. Máme ale problém s tím, že výpověď byla napsána již dne 14.3.2016, synovi doručena 31.3.2016. Mezitím ale dne 22.3. dostal platební výměr, kde je mu zvýšená mzda a přiznána mimořádná měsíční odměna s platností od 1.4., což nasvědčovalo tomu, že jeho pracovní poměr bude pokračovat i po zkušební době. Tedy : výpověď napsána 14.3., platební výměr s odměnou platný od 1.4. předán 22.3. a 31.3. k podpisu smlouva o zrušení pracovního poměru ve zkušební době datována dnem 14.3.. Podle mě to odporuje logice, když mu napíšou 14.3. výpověď a 22.3. zvýšení platu po uplynutí zk. doby a následně mu předají tu výpověď ze 14.3.. Syn by se chtěl nějak bránit, protože byl platebním výměrem platným od 1.4. uveden v omyl a nehledal již jinou práci. Je, prosím, možné se nějakým způsobem bránit? Žádný problém, mimo nemoci, za kterou nemohl, v době zkušební doby neměl, dokonce odpracoval směnu mimo svoji obvyklou pracovní dobu, a to ve státní svátek 25.3. a mimořádně pracoval i v neděli 27.3.16. Nikdo ho na skutečnost, že by měl končit 31.3.2016 neupozornil, ale až po směně večer kolem 19.00 hodiny byl zavolán do kanceláře, kde mu paní, která byla zrovna přítomna dala výpověď podepsat. K podpisu připojil, že " nesouhlasí".
Až nyní se syn dozvěděl, že je normální praxí vyhodit ve zk. době každého, kdo během této doby onemocní. Přitom nechtěl být nemocný a sám jeho vedoucí ho posla k lékaři, protože měl vysokou horečku a zimnici. Nevím, nepřipadá nám obvyklé mít připravené zrušení pracovního poměru ve zkušební době (napsané dne 14.3.), dále (18.3. - předáno 22.3. - předat již takto předem vyhozenému zaměstnanci mzdový výměr a informace o mimořádné odměně s platností od 1.4.2016 a následně ho 31.3. vyhodit a k tomu použít výpověď napsanou 14.3.2016. Syn měl v jednání jinou práci, kdyby mu právě u České pošty zrušili pracovní poměr ve zkušební době (sám odejít nechtěl), ale po obdržení nového mzdového výměru dne 22.3. s platností od 1.4. a s mimořádnou měsíční odměnou jednání o nové pracovní pozici zrušil, jelikož měl zato, že bude nadále u České pošty pracovat. Cítí se svým zaměstnavatelem oklamán, nehledě na finanční dopady.
Předem děkuji za Váš názor. Daniela

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný postup zaměstnavatele není úplně obvyklý, ale dle mého názoru je v souladu s právními předpisy. Až do konce zkušební doby má jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel právo zrušit zkušební poměr ve zkušební době, což v tomto případě zaměstnavatel využil.
Časová posloupnost předávání a vyhotovování jednotlivých písemností, které zaměstnavatel zaměstnanci předával, je zvláštní, ale není mi však známa pohnutka zaměstnavatele, která ho vedla k ukončení pracovního poměru ve zkušební době. I zákon umožňuje zaměstnavateli tento krok učinit bez uvedení důvodů. V případě, že byste se se zaměstnavatelem přeli o uvedení v omyl předáním platebního výměru s účinností od 1.4., pak by mohl zaměstnavatel např. argumentovat tím, že se po předání změnil jeho náhled na zaměstnance a rozhodl se s ním ukončit pracovní poměr, že v písemnosti ukončení pracovního poměru ve zkušební době došlo k chybě v psaní ohledně data vyhotovení, mohla by se také řešit skutečnost, zda se zaměstnanec zajímal o to, zda po zkušební době v zaměstnání zůstane, jaká je u zaměstnavatele praxe ohledně vyhotovování platebních výměru na další období, apod. Domnívám se, že zaměstnanec by v dané při moc neuspěl.
Je samozřejmě možné zaměstnavatele písemně kontaktovat s tím, že zaměstnanec byl veden v omyl, a že trvá na dalším zaměstnávání, nedomnívám se však, že by to na rozhodnutí zaměstnavatele něco změnilo.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Služebnost rozlivu suchého poldru
- Věcné břemeno rozlivu suchého poldru
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za služebnost od RWE
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za věcné břemeno od RWE
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ

1) přes pozemek v druhu orná půda mi vede podzemní vedení vysokotlaku plynu (RWE), jedná se o staré vedení (nikoliv realizované v posledních 15 letech). Dále mi přes pozemek vede nadzemní vedení ČEZ (také staré).
Je povinno (RVE a ČEZ) ze zákona mi plnit za služebnost (v šířce OP - ochranného pásma), pokud nárok na úhradu za služebnost uplatním?
2) pozemek v nivě vodoteče. Povodí Ohře vybudovalo stavbu tzv. suchý poldr, kdy v případě povodně dojde z zaplavení
mého pozemku. Jedná se o novou stavbu. Již rok se jedná o zřízení služebnosti "rozlivu" a výsledek není. Je povinno Povodí Ohře ze zákona plnit za služebnost dotčeného pozemku rozlivem a do jaké doby od ukončení stavby? Může být stavba zkolaudována pokud není dohoda o služebnosti sjednána?
Děkuji Daniel

ODPOVĚĎ:
Ano, pokud je Váš pozemek zatížen služebností, máte právo za něj žádat úplatu. Bohužel praxe je taková, že v těchto případech oprávnění ze služebnosti nabízí částku od 1000, -Kč za celou služebnost, ovšem v některých případech je reálné žádat i cca 200, -Kč za metr vedení. Stejné je to i pokud jde o druhou část Vašeho dotazu. Zřídit služebnost lze různými způsoby, nejméně problematická je samozřejmě služebnost zřízená smluvně. Není nikde stanoveno, že Povodí Ohře má povinnost plnit služebnost ze zákona a od jakého termínu, vše je na smluvním ujednání, případně na soudním rozhodnutí, pokud se nedohodnete. Bez dohody o služebnosti stavbu teoreticky zkolaudovat lze, toto záleží na rozhodnutí vodoprávního úřadu, proti kterému se samozřejmě můžete odvolat. Praxe bývá taková, že v době kolaudace bývá s vlastníkem pozemku minimálně uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti.

__

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Koupě webu a převod autorských práv k článkům na Internetu
- Převod autorských práv článků při koupi webu

Jak je to v případě prodeje magazínu na Internetu, kde jsou články psané také copywritery, jak je to s autorskými právy k těmto článkům, které jsem u nich objednala a zaplatila. Musím je znovu oslovit, jestli souhlasí s prodejem toho webu nebo už to můžu převést s tím, že bych např. napsala do smlouvy, že vlastnictví článků psaných copywritery zůstává nedotčeno a platí na ně autorský zákon? Nebo to můžu převést, když jsem za ně zaplatila? Děkuji za odpověď. S pozdravem Anežka

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že s jednotlivými autory článků na Vámi provozovaném webu jste uzavřela licenční smlouvy, v jejichž rámci jste ve smyslu § 12/4 autorského zákona sjednala zejména způsob užití "kupovaných" článků (dále pak předpokládám, že dle těchto licenčních smluv jste dle § 18 autorského zákona oprávněna tato autorská díla sdělovat veřejnosti).
Je podstatné, jakým způsobem bylo Vaše oprávnění sdělovat autorská díla (články) veřejnosti v licenčních smlouvách upraveno, tzn. zda se toto právo vztahuje ke konkrétním webovým stránkám, nebo zda je vázáno toliko na Vaší osobu.
V obecné rovině platí, že prodejem předmětných webových stránek vstoupí kupující do Vašeho právního postavení, tzn. že se stane Vaším právním nástupcem. Práva a povinnosti z licenční smlouvy v zásadě přecházejí na právního nástupce osoby, které byla licence udělena (pokud samozřejmě licenční smlouva takový přechod práv a povinností výslovně nevylučuje).
V této souvislosti je však dále nezbytné upozornit na § 2364 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nabyvatel (zde Vy) může licenci postoupit třetí osobě (zde osobě kupující od Vás předmětný web) zcela nebo zčásti jen se souhlasem poskytovatele (zde jednotliví autoři článků) ; tento souhlas vyžaduje písemnou formu;
- nabyvatel je povinen sdělit poskytovateli bez zbytečného odkladu, že licenci postoupil, jakož i osobu postupníka.
S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku Vám doporučuji vyžádat si od každého autora článku, který je umístěn na předmětném webu, písemný souhlas s tím, že Vám udělenou licenci převedete na třetí osobu (nového vlastníka předmětného webu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Dítě ve střídavé péči a trvalé bydliště, trvalý pobyt - rozhoduje otec nebo matka?
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém bydlišti dítěte (střídavá péče)
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém pobytu dítěte (střídavá péče)

Přítelkyně se rozvedla a má ve střídavé péči dceru. Po rozvodu se prodal dům, který byl v SJM a kde měli všichni trvalé bydliště.
1) Bývalý manžel přítelkyně přehlásil trvalé bydliště její dcery na svojí novou adresu, které je v jiné části Prahy než předchozí trvalé bydliště. Je možné takto postupovat bez souhlasu druhého rodiče?
2) Přítelkyně chodí s dcerou k lékaři. Lékař je místně příslušný k předchozímu bydlištim které je na opačném konci Prahy než kde současně přítelkyně bydlí. Lékařka odmítla vydat přítelkyni lékařskou dokumentaci, aby přítelkyně mohla dceru přehlásit blíže současnému bydlišti bez souhlasu druhého rodiče. Je druhý souhlas nutný?
3) Pokud bude mít dcera bydliště na nové adrese u bývalého manžela, může ji samovolně, tj. bez souhlasu druhého z rodičů, přehlásit k místnímu praktickému lékaři a na jinou školu než je dnes (30.03.2016) nahlášená?
Děkuji Stanislav

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Ano, ke změně trvalého bydliště není třeba souhlasu obou rodičů a de facto může nastat situace, že rodiče budou trvalé bydliště neustále přehlašovat. Ovšem při střídavé péči se předpokládá, že rodiče jsou schopni rozumně komunikovat, pokud zde nastávají takové problémy, je na zvážení, zda nepožádat o výlučnou péči místo střídavé.
2. Dle zákona o zdravotních službách je dosavadní ošetřující lékař povinen předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování všech zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Mělo by se tak dít zasláním výpisu ze zdravotní dokumentace či kopií zdravotní dokumentace celé. Naopak originál zdravotní dokumentace by v žádném případě neměl být pacientovi vydán, neboť předešlé zdravotnické zařízení má povinnost tuto dokumentaci uchovat. Pokud lékařka odmítá vydat i výpis s odkazem na nesouhlas druhého rodiče, nejedná v souladu se zákonem. Lékařka by Vám měla výpis vydat a zároveň Vás sama aktivně poučit, abyste podala návrh na ustanovení kolizního opatrovníka - orgánu péče o dítě, který se pokusí rozpor mezi rodiči odstranit a situaci vyřešit.
3. V této odpovědi navážu na předchozí, kdy možnost přehlášení k jinému lékaři je stejná jako odhlášení od předchozího. Pokud by vznikl spor, do jaké školy dítě nastoupí, pak se postupuje dle zákona a žák nastoupí do spádové školy podle adresy trvalého bydliště. Mezitím lze samozřejmě vyvolat soudní spor, kdy soud může sám na návrh rozhodnout, jakou školu bude žák následně navštěvovat.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vstup pověřené osoby do bytu a plná moc od osoby s věcným břemenem užívání nemovitosti
- Věcné břemeno užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Vstup osoby do bytu a plná moc od osoby se služebností užívání nemovitosti
- Služebnost užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Oprávněný neužívá byt (služebnost) - může dát ponou moc na vstup do nemovitosti jiné osobě?
- Vstup do nemovitosti (služebnosti) jiné osobě na základě plné moci

Zakoupili jsme s manželem byt, kde je věcné břemeno na dožití rodičů předchozí majitelky. Dožití je bezplatné, ale oni se zavazují platit veškeré platby spojené s chodem bytu, opravami atd.
Předchozí majitelka žije v zahraničí a její bratr odvezl její rodiče (kteří mají věcné břemeno) do domova důchodců, protože se o sebe nemohou sami postarat, veškeré vyřizování ohledně bytu, platby nájmu, záloh, pojištění, odečty ad. jsme zajišťovali my s manželem (ona nám to samozřejmě pak platila). Bohužel po 2 letech, kdy musela hradit nemalé měsíční náklady za neobydlený byt se po poradě s právníkem rozhodla byt prodat. Bylo jí řečeno, že to může, věcné břemeno zůstalo zachováno).
Koupili jsme ho. Bylo nám řečeno, že její rodiče jsou v dost vážném zdravotním stavu a vrátit se do bytu nemohou, matka je dokonce na vozíku, otec má rakovinu. Původní majitelka si doklady a další osobní věci rodičů odvezla a některé uskladnila ve sklepě (který náleží k tomuto bytu). Některé věci jim odvezla. Sama některé nepotřebné věci (bezcenné) vyhodila. Rodiče byli již dost nemohoucí a skladovali spousty věcí. V bytě zůstaly nějaké obrazy, nábytek, nějaké oblečení a jediná hodnotná věc - malá lednička.
Radili jsme se taky před koupí bytu, co můžeme a nemůžeme dělat s věcmi at… A tak jsme (na základě porady) byt vyklidili, zrekonstruovali, nábytek vrátili, jen ošacení, obrazy uskladnili mimo byt.
Byt pronajímáme.
Bohužel, bratr předchozí majitelky nás i nájemce kontaktoval, chce přístup do bytu, klíče, chce na nás poslat Policii, že jsme s věcmi manipulovali. Že nejsou v bytě! Nám bylo ale řečeno, že v bytě být nemusí, pokud tam oni nebydlí.
Obtěžuje nájemce.
Tvrdí, že se tam rodiče chtějí vrátit, ale původní majitelka (věříme jí) tvrdí, že jejich zdravotní stav rozhodně nedovoluje.
Může po nás žádat přístup do bytu, když má od rodičů plnou moc? Věcné břemeno se přeci na něho nevztahuje. Co máme dělat?
Pokud by se chtěli rodiče vrátit, můžeme chtít např. potvrzení o tom, že se budou o sebe moci postarat? Že jsou schopni i když není byt bezbariérový? Původní majitelka si myslí, že bude jednat takto i na úkor zdraví rodičů.
Jak mu dokážeme, které věci jsme koupili s bytem? Jaký nábylek, obrazy atd? Nevíme, co bylo součástí bytu, než jsme ho koupili my.
Omlouvám se za delší text. Je těžké vylíčit situaci.
Moc děkuji za radu.
Žaneta

ODPOVĚĎ:
Situace je poněkud nešťastná s ohledem na věci, které v bytě zůstaly. Doporučovala bych nyní sepsat si protokol obsahující věci, které v bytě byly při jeho koupi a pokud možno zajistit na něm i podpis původní majitelky bytu a vyjasnit si s majitelkou bytu, zda tyto věci považuje za prodané vám či nikoliv. Na druhou stranu, pokud o věci nikdo nejevil zájem déle než 3 roky, můžete se bránit tím, že jste k nim vlastnické právo vydrželi, neboť jste byli v dobré víře, že byly prodány společně s bytem a patří vám. Dále bych doporučovala zvážit, zda neuzavřete s rodiči smlouvu o zrušení věcného břemene, když v bytě už nebydlí nebo případně podali žalobu na zrušení věcného břemene soudem.
Pokud se jejich syn domáhá vstupu do bytu, může tak učinit pouze s plnou mocí a za účelem vyzvednutí jejich věcí. Pokud je ale sporné, které věci to jsou, do bytu ho nepouštějte, ať si to případně řeší rodiče žalobou na vydání věcí a to neudělají, těžko prokážou, jaké věci tam zůstaly, a že jsou jejich.

__

OBČAN-DLUHY
- Spoluvlastník neplatí poplatky za popelnice - musí ostatní spolumajitelé zaplatit poplatek za něj a vymáhat ho po něm?
- Vymáhání poplatku za popelnice po spoluvlastníkovi, spolumajiteli nemovitosti

Pokud se na poplatku za popelnice (svoz TKO) jiná osoba odmítne podílet a obec zasílá složenky pouze mně,
1) musím platit celou částku i za jinou fyzickou osobu?
2) jakým způsobem mohu částku z druhé osoby vymoci - jedná se o 300 Kč ročně
Děkuji Dominika

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 10b odst. 1 písm. b) zákona o místních poplatcích tento poplatek platí fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
Formulace „společně a nerozdílně“ znamená, že obec je oprávněna požadovat poplatek v celé výši po jednom spoluvlastníkovi a pokud tak žádá, musí tento spoluvlastník uhradit celou částku (i část, která připadá na druhého spoluvlastníka).
Nicméně máte možnost tzv. regresu, tedy můžete před tím, než poplatek v celé výši uhradíte, vyzvat (písemně dopisem) tohoto druhého spoluvlastníka, aby uhradil tu část, která na něj připadá. Pokud tak neučiní a vy poplatek uhradíte v celé výši, máte právo následně po něm požadovat, aby Vám část, která na něj připadá, uhradil. V takovém případě je nutné mu zaslat předžalobní výzvu – vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného na osvojenou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovanou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojeného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovaného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče

Nevlastní dcera. 2003 jsem přijal za vlastní formou nezrušitelného osvojení a zápisem do rodného listu dceru mé nyní už bývalé manželky Annu. Biologický otec nejevil zájem a dobrovolně, v dobré víře jsem podepsal nezrušitelné osvojení. O nevlastní dceru Annu jsem tedy pečoval a živil ji až do jejich 18 let. 2013 jsem se s její matkou rozvedl.
S osvojenou dcerou Annou se nyní nestýkám cca rok, do prosince 2014 jsem jí sám a dobrovolně přispíval každý měsíc částkou 1500 Kč. Nestýkáme se již rok z toho důvodu, že dcera byla spolčená proti mě s její vlastní matkou, přikláněla se ze strany na stranu podle toho, jak se jí to hodilo. S exmanželkou mám ještě 12letého syna Matěje, o kterého Anna nikdy nejevila zájem a žárlila na něj. I po rozvodu manželství jsem jí v dobré víře poskytl u mě ubytování, po většinu času mě jen využívala, po odstěhování k příteli do 20 km vzdáleného města se vždy ozvala, jen když něco potřebovala. Odstěhování byla její dobrovolná a svobodná volba. Ještě bych chtěl zmínit, že po rozvodu jsem cca 1,5 roku bydlel se svou přítelkyní a také s nevlastní dcerou, která byla hlavním důvodem rozchodu s tehdejší přítelkyní, byla zde z její strany nesnášenlivost a velká žárlivost.
Na podzim 2015 mě nevlastní dcera upozornila formou SMS, že jí mnou zasílaná částka 1500, - nestačí a žádá mě o zvýšení částky na 3000, - vzhledem k tomu, že v té době jsme se již cca půl roku nestýkali. Do té doby nebyla žádná snaha z její strany, pouze tato SMS na zvýšení peněz. Když jsem ji v průběhu léta 2015 kontaktoval s tím, že umřela babička z mé strany, tedy její nevlastní prababička, s kterou se stýkala po dobu dětství, ani se neozvala s upřímnou soustrastí mě, ani nikomu dalšímu z mé rodiny. Tudíž bych chtěl zdůraznit absolutní nezájem o mě i mou rodinu.
Zvýšení výživného na 3000, - jsem jí zamítl a nevlastní dcera mě dala k soudu na zvýšení výživného, kde si jako svého svědka vzala svou matku, mou exmanželku. K její osobě bych zmínil jen to, že má problémy s alkoholismem, žádost o rozvod jsem podal já, jelikož jsem současně zjistil i to, že udržuje poměr s jinými muži a exmanželka u rozvodu prohlásila to, že mě zničí. S exmanželkou se také soudím o vlastního syna Matěje, kdy poslední rozsudek zní syn svěřen do mé péče, exmanželka se opět odvolala. Situace je nyní taková, že syn, který má 12 let, k exmanželce odmítá chodit i na víkendy.
K mé současné situaci: jsem již necelý rok ve vztahu se současnou přítelkyní, mou snoubenkou. Bydlíme společně s mým synem Matějem a jejím 4letým synem. S přítelkyní očekáváme dítě, je v 5. měsíci těhotenství.
Soud s nevlastní dcerou se již konal, prohrál jsem ho a soud mi určil výživné požadované nevlastní dcerou 3000 Kč. Její vlastní matka jí přispívá dle svých možností, u soudu se prokazovala účelově navedeným trvalým příkazem od září 2015. Soud měl k dispozici výpisy z účtu nevlastní dcery Anny, které si vyžádal od její banky, České spořitelny. Má snoubenka shodou okolností u České spořitelny pracuje. Po líčení, kde byly výpisy použity, došlo mé snoubence jménem mé nevlastní dcery Anny do práce udání, kde se ona ohání tím, že snoubenka jí nahlížela na účet a poskytla výpisy z jejího účtu a jak je to možné, jestli to není bankovní tajemství, atd. O tom, že soud si výpisy vyžádal u České spořitelny, byla samozřejmě nevlastní dcera informována na začátku soudního líčení, šlo tedy o účelové udání s cílem poškodit mou snoubenku v práci.
Na prohraný soud jsem podal odvolání, kde jako svědci budou můj syn, má snoubenka i dědeček ze strany matky mé nevlastní dcery Anny, kteří budou jednat o jejím chování ke mně, kdy mě i před lidmi využívala, shazovala.
Tady u vás v poradně jsem se dočetl o popření otcovství, můžete mi prosím sdělit, zda by šlo aplikovat na můj případ?
Ještě k osobě nevlastní dcery - bydlí v nájmu s přítelem, je to její svobodné rozhodnutí, je jí 18 let, je studentkou, dle jejích slov bude pokračovat ve studiu i po maturitě. Nikdy neměla brigádu, ani zájem ji sehnat. U soudu tvrdila, že přítel je nezaměstnaný, ovšem ten pracuje, a soud si to nijak neověřoval.
Celá tato situace mě velmi trápí a sužuje prosím o radu, jak postupovat a celou situaci vyřešit.
Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
Pokud s výší výživného stanovenou soudem nesouhlasíte, máte samozřejmě právo se proti rozhodnutí soudu odvolat. Nicméně výživné ve výši 3.000 Kč není nijak přemrštěným požadavkem, jedná se o standardní výši výživného. Záleží ale samozřejmě také na Vašich finančních možnostech, vyživovacích povinnostech, které máte vůči dalším lidem apod. Co se týče přítele Vaší nevlastní dcery, dokud spolu nejsou sezdání, přítel nemá vůči Vaší dceři vyživovací povinnost. Tu by měl až jako její manžel. Pokud bydlí společně, měli by samozřejmě společně hradit náklady na bydlení, jídlo apod. , ale na výživné od přítele Vaše dcera nárok nemá.
Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku lze otcovství popřít nejpozději do šesti let od narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Popření otcovství je ale v zájmu dítěte jen v ojedinělých případech, takže byste se svou žádostí o popření otcovství pravděpodobně neuspěl. Pokud byste to přece jen chtěl zkusit, vzory návrhu (žaloby) na popření otcovství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejich sepsáním může pomoci advokát. Návrh na popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší nevlastní dcery.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení křivého obvinění - promlčecí lhůta, doba
- Promlčení nepravdivého lživého obvinění - promlčecí lhůta, doba
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění (lhaní na Policii a u soudu)

Promlčecí doba v případě křivého svědectví, podaného od prvopočátku po incidentu, v přípravném trestním řízení jako svědek a jako svědek před soudem. Před sedmi, coby zcela bezúhonný jsem byl napaden kriminální osobou. Ve věci proti mě bylo vedeno trestní řízení, kde jsem byl i nepravomocně odsouzen. Toliko soudní řízení trvalo tři roky, konalo se 7 stání (! ). Svědčila proti mě spřátelená osoba útočníka. Znalec spolehlivě i při stání před soudem její svědectví vyvrátil. Ve věci jsem byl zcela zproštěn obžaloby pro nutnou obranu. Státní zástupce se neodvolal. Mohu podat i po několika letech proti této osobě trestní oznámení pro křivé svědectví, eventuálně se domáhat odškodnění mi tímto vzniklé, které jsem promeškal uplatnit u státu? Děkuji za odpověď. Kamil

ODPOVĚĎ:
Délka promlčecí doby trestného činu se odvíjí podle výše trestu, který za něj je možné uložit. Za trestný čin křivého svědectví (správně křivé výpovědi) lze uložit trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři léta. Trestní odpovědnost za tento trestný čin tak dle ust. § 34 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku zaniká uplynutím promlčecí doby, která činí 5 let. Tedy trestní oznámení v této věci má smysl, pokud dosud neuplynulo pět let ode dne spáchání tohoto činu.
Škodu, která Vám vznikla, můžete uplatnit po případném zahájení trestního řízení v této věci.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automatické prodloužení členství u BE2.CZ
- Je legální automatické prodloužení členství v BE2.cz?

2015 jsem se registroval pro měsíční zkušební členství na seznamce Be2 (http://www.be2.cz/) za poplatek 147 Kč. Bohužel jsem si nevšimnul klauzule o automatickém prodloužení členství na 3 měsíce po uplynutí zkušebního měsíce za cca 2.500 Kč. O stržení částky z mé kreditní karty se společnost dokonce pokusila, naštěstí bezúspěšně. Nyní již je však ode mě pohledávka vymáhána německou právní kanceláří (http://www.auerwittethiel.com/), a to ve výši cca 4.500 Kč.
Je možnost tuto praktiku automatického prodloužení členství nějak napadnout? Ano, mají ji v podmínkách. Nicméně ihned po uplynutí měsíčního zkušebního období mi můj profil na stránkách zablokovali s informací, že jim chybí platba za 3 měsíce, tudíž jsem jejich "služby" ani nemohl využívat. Je případná exekuce z jejich strany oprávněná?
Nespokojených klientů je poměrně hodně dokonce i v zahraničí, u nás např. zde:
http://podvodnefirmy.cz/www-be2-cz/#commentform
http://www.vasestiznosti.cz/firm/detail/1930?page=1& do=page
Bylo řešeno i mediálně (medializováno) :
http://bit.ly/1qbV0JR
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Pokud je ve smlouvě či smluvních podmínkách ujednání o automatickém prodloužení smlouvy včetně uvedení poplatku, nedá se s touto situací nic dělat a poskytovatel služby má právo ji účtovat. Spíše mě překvapuje výše částky, která je po Vás nyní vymáhána, neboť téměř zdvojnásobuje výši dluhu. Bylo by tedy spíše možné se bránit této částce. Pokud samotný dluh činí 2500, -Kč, pak nechť vám vyčíslí, za co účtují ty další dva tisíce. Proti tomu bych rozhodně doporučovala se ohradit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta od SVJ - je vymahatelná a oprávněná nebo ne?
- Může SVJ udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu majiteli bytu SVJ?
- Vymahatelnost pokuty od SVJ - je SVJ oprávněno udělit pokutu majiteli bytu?
- Vymahatelnost pokuty od společenství vlastníků bytů (bytových jednotek) - je SVJ oprávněno udělit pokutu?

Vlastním byt v panel. domě, kde existuje Společenství vlastníků jedotek. V souvislosti s NOZ se chystáme schválit nové stanovy (přesněji řečeno změnit stávající stanovy) a domovní řád. Nové stanovy odkazují na domovní řád takto:
-Člen společenství má povinnost zejména: dodržovat právní předpisy, tyto stanovy vč. domovního řádu
Tento text je v návrhu dom. řádu:
-Porušování domovního řádu může být sankciováno podle Čl. XI tohoto domovního řádu.
-Domovní řád je schvalován ve smyslu stanov společenství a to na shromáždění členů společenství.
V dom. řádu je spousta ustanovení, s nimiž nesouhlasím, např. pokuty a nesmyslné pravomoci výboru, budu tedy hlasovat proti. Za předpokladu, že budu přehlasován a stanovy i dom. řád budou schváleny a já se v zák. lhůtě 3měsíců neodvolám k soudu budou pak pro mne pokuty v dom. řádu závazné?
Pro ilustraci uvádím jen malou část textu pokut (je tam 14 různých „prohřešků“, jen 2 jsou pod 1000Kč) :
-neohlášení způsobené škody na společných částech domu výboru společenství 5000 Kč
-poškození bezpečnostního kamerového systému 10000 Kč
-provádění stavebních úprav v bytě bez vědomí společenství vlastníků bytových jednotek SVJ 3000 Kč.
Druhý dotaz se týká závaznosti odstavce z domovního řádu (viz níže) pro předmětného vlastníka bytu:
V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankciované osoby.
Výbor jako autora textu stanov jsem sice písemně se svými připomínkami seznámil, ale berou vše osobně (jako útok na svoje "dítko") a teď jsme uvízli na mrtvém bodě. Děkuji. Marek

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům lze obecně odpovědět, že pokud jsou stanovy i domovní řád schváleny, pak platí a jsou závazné pro všechny vlastníky, i ty, kteří hlasovali proti. Vámi citované ustanovení domovního řádu "V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankcionované osoby" je podle mého názoru absolutně neurčité a de facto nevymahatelné, protože nikde není jednoznačně vymezeno, kdo je osobou, která " je plně odpovědná za jednání takto sankcionované osoby". Takovou odpovědnou osobou může být pronajímatel, manžel, rodič, … Myslím, že ani u soudu by případná sankce uložená v důsledku tohoto ustanovení nebyla přiznána.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví a prodej z volné ruky - je nutný souhlas všech spoluvlastníků, spolumajitelů
- Žaloba na zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - jak zabránit prodeji za nízkou cenu?
- Příliš nízká cena při prodeji nemovitosti dražbou (žaloba na zrušení spoluvlastnictví)
- Prodej z volné ruky při rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví

Vlastním ideální polovinu rodinného domu, neužívám ji. Spoluvlastník dům užívá s dospělou dcerou k bydlení, řadu let neoprávněně, 2015 získal spoluvlastnictví. Vztah mezi spoluvlastníky je vyhrocený. Dům nelze rozdělit. Spoluvlastníci nemají peníze na vyplacení druhého spoluvlastníka. Podal jsem 2015 žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, za pár dní bude první soudní jednání.
Mám před soudem usilovat o prodej z volné ruky nebo o veřejnou dražbu? S prodejem z volné ruky musí souhlasit oba spoluvlastníci? Která ustanovení upravují prodej z volné ruky (kromě § 1141 ObčZ)? Jak snížit nebezpečí, že dům se zahradou bude prodán za nízkou cenu? Jak za této situace snížit náklady spojené s prodejem nemovitostí?
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 1143 občanského zákoníku stanoví, že rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne také o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v zákoně uvedeny následovně a jedná se o taxativní, tedy konečný výčet: 1. rozdělení věci, 2. přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, 3. prodej věci ve veřejné dražbě. Soud postupuje tak, že nejprve zvažuje, zda je možné rozdělení věci, pokud není, pak zvažuje přikázání věci jednomu a pokud ani toto není možné, teprve poté využije možnosti veřejné dražby. Pokud ve vašem případě není možné reálně nemovitost rozdělit ani ji přikázat jednomu, pak navrhněte veřejnou dražbu. Za účelem veřejné dražby musí být vypracován znalecký posudek, který určí cenu nemovitosti. Vyvolávací cena je pak 2/3 odhadní ceny. Pokud nebude žádný, resp. bude jeden zájemce a ten uhradí 2/3 odhadní ceny, nijak se tomu bránit nelze. To je riziko veřejné dražby. Náklady spojené s prodejem nemovitosti jsou vždy náklady na právní servis, správní poplatky, znalecké posudky, … Snížit náklady můžete jen tím, že si dopředu zjistíte, kolik např. za právní servis budete muset uhradit a případně si to poptáte jinde.
Prodej z volné ruky, který je specifikován pouze ve Vámi zmíněném § 1141 se vůbec netýká soudních řízení, zde je nutný souhlas všech spoluvlastníků, jedná se tedy o případ, kdy je spoluvlastnictví vypořádáno dohodou.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nevratná záloha ve smlouvě z autobazaru - není to nezákonné, protizákonné?
- Poplatek za parkování v kupní smlouvě autobazaru - je to v pořádku?

Chtěla bych Vás požádat o radu. Od renomované společnost chceme koupit ojeté osobní auto. Auto jsme viděli, projeli se s ním a vyhovuje nám. Prodejce nám poskytne kompletní výpis technické diagnostiky a historie vozu. Prodejce nám také umožní abychom si přivedli vlastního technika který pro nás auto prohlédne.
Nelíbí se nám ale, že nám prodejce předal svou „standardní“ kupní smlouvu. V této smlouvě jsou některé věci, které se nám nelíbí a které jsme chtěli opravit. To nám bylo odmítnuto s tím, že je smlouva odsouhlasena jejich právníkem a že je v pořádku a že jsou velká firma a že kam prý by došli kdyby si každý kupující chtěl upravovat smlouvu.
Ve smlouvě se nám nelíbí formulace „Nevratné zálohy“, „poplatku za parkování“, uchování osobních údajů na 10 let pro komerční účely a fakt že není nikde uvedena garance prodávajícího za původ auta.
Auto je v dobrém stavu a máme o něj zájem. Argument prodávajícího že nemůže každou smlouvu opravovat si myslím není naše starost.
Vím, že pokud se mi smlouva nelíbí, nemusím a nemám ji podepsat. Můžete mi prosím poradit?
Jsou moje obavy oprávněné?
Neporušuje prodávající textem své smlouvy zákon?
Jak byste mi doporučili postupovat?
Děkuji Vám za radu, Miloš

ODPOVĚĎ:
Koupě a prodej je vždy výsledkem dohody obou stran. Tedy i smlouva by měla být výsledkem jakéhosi kompromisu. Pokud ovšem prodávající odmítá do smlouvy zapracovat vaše požadavky, pak máte dvě možnosti, buď smlouvu nepodepsat a vozidlo nekoupit nebo přistoupit na jejich podmínky. Není žádná síla, jak prodávajícího donutit k přepracování smlouvy. Dle zásad občanského práva může být smlouva sjednána s jakýmkoliv textem, pokud se text vysloveně nepříčí zákonu - tedy obsah smlouvy je možný a dovolený. V tomto případě neplatnost smlouvy neshledávám. Je samozřejmě vypracována tak, aby zejména chránila prodávajícího, nicméně pokud on odmítá smlouvu přepracovat tak, aby chránila aspoň částečně i kupujícího, nelze ho k tomu skutečně nijak přinutit a lépe je pak koupi nerealizovat.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Svatba, sňatek a vliv na příspěvek na bydlení
- Nárok na příspěvek na bydlení po svatbě, sňatku

S přítelkyní se chceme vzít jenom ješte nevíme pár informaci. Přítelkyně je na mateřské dovolené a pobíra příspěk na bydlení - zůstane jí? když nebudeme mít společné trvalé bydlište??
Když já budu mít trvalé bydliště jinde mohu na ní a jeji děti uplatňovat daňové zvýhodnění. Jsem Slovák několik let žijící v ČR, je to složité s trvalým pobytem.
Je možné udělat předmanželskou smlouvu u notaře s tím že pouze já chci koupit bydlení tak aby se to nezahrnalo do společného jmění manželů SJM?
Děkuji Jiří

ODPOVĚĎ:
Jestliže jako manželé nebudete mít stejné trvalé bydliště - Vy máte (budete mít) trvalé bydliště jinde než Vaše manželka - bude se při žádosti o příspěvek na bydlení posuzovat pouze její příjem. Vy nebudete společně posuzovanou osobou a Váš příjem tudíž nebude zapotřebí dokládat. Při splnění podmínek tak Vaší manželce příspěvek na bydlení zůstane.
Jestliže jste Slovák a v ČR sice žijete, ale pravděpodobně zde nemáte trvalé bydliště (z Vašeho dotazu to není zcela jasné), pravděpodobně nebudete v ČR považován za tzv. daňového rezidenta, což je základní podmínka pro to, abyste mohl uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jako poplatníka, případně na manželku a děti. Abyste se mohl stát daňovým rezidentem v ČR, budete muset prokázat, že právě v ČR je tzv. středisko Vašich životních zájmů. Za tím účelem si můžete na finančním úřadě v místě Vašeho bydliště v ČR podat žádost o tzv. daňový domicil v ČR. Při kladném vyřízení žádosti pak budete považován za daňového rezidenta ČR a budete si moci uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jakožto poplatníka, na manželku a na její děti.
Co se týče nákupu domu či bytu nejjednodušším řešením by bylo koupit dům či byt ještě před uzavřením manželství. Pak by byl Vaším výlučným majetkem a nespadal by do společného jmění manželů (SJM). V případě, že byste dům či byt zakoupil až během manželství, nespadal by do SJM pouze v případě, že byste jej zakoupil výlučně z vlastně financí nespadajících do SJM. Dalším řešením by pak bylo to, které navrhujete - sepsat u notáře tzv. zúžení společného jmění manželů.

_

OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Osoba s věcným břemenem dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Osoba se služebností dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Zrušení služebnosti - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Zrušení věcného břemene - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti

Jsem od 1994 vlastníkem rodinného domku. Rodiče měli stanovené věcné břemeno ponovu služebnost bezplatného doživotního užívání. (samostatný pokoj, společné užívání kuchyně, koupelny a wc). Maminka již zemřela a otec nejprve užíval věcné břemeno (služebnost) a přispíval mi dohodnutou částkou na enegie. Soužití s ním ale bylo postupem času velmi stresující a složité, a tak jsem se odstěhovala za manželem, se kterým jsem kvůli péči o rodiče žila 8 let odděleně. Tatínek se za půl roku po mém odstěhování ze zdravotních důvodů nastěhoval k bratrovi. V tomto období jsem hradila veškeré udržovací energie sama bez jeho přispění. Ve chvíli, kdy jsem jako vlastník chtěla nechat užívat nemovitost mému synovi s dodržením věcného břemene (služebnosti), začal otec ač tam nebydlí, dělat naschvály a hlavně úmyslně plýtvá energiemi. Syn se proto raději ani nenastěhoval. Otec nechává na plno zapnuté plynové topení, rozsvíceno i když v domě v podstatě nebydlí, ale jezdí se tam na pár hodin podívat (má tam stále hlášené trvalé bydliště). Většinu svých osobních věcí má odstěhovanou. Na energie odmítá přispívat s tím, že tam nebydlí a že je mojí povinností vše hradit v rámci bezplatného užívání věcného břemene (služebnosti). Já sama tam již nemám ani trvalé bydliště. Otce jsem vyzvala, že odběr energií nechám převést na něho jako jediného uživatele. S tím on ale nesouhlasí, odmítá komunikovat a plýtvá dál. Pouze píše výhružné vzkazy apod. V podstatě již nemám sílu svoji nemovitost ani navštěvovat natož ji užívat a udržovat v technickém stavu na což opět nikdy nepřispíval. Chování otce je silně podporováno mým bratrem, který ač dostal vyplacený svůj podíl v rámci darování nemovitosti již před lety, se nemůže smířit s faktem, že po 20 letech, kdy jsem se o oba rodiče celou dobu starala (společná domácnost, 5 let imobilní maminka apod.) jsem se odstěhovala za manželem.
Mohu v daném případě odhlásit odběr veškerých energií v nemovitosti? Neporuším tím právo věcného břemene (služebnost) doživotního bezplatného užívání? Veškeré klíče od nemovitosti má i můj bratr, který se tam pohybuje bez mého souhlasu a mnohdy bez otcovy přítomnosti. Bojím se, když vyměním u nemovitosti zámky, bude to chápáno jako bránění užívání věcného břemene (služebnosti).
Je případně možné věcné břemeno zrušit (naschvály od osoby oprávněné věcným břemenem)?
Předem děkuji za odpověď. Miriam

ODPOVĚĎ:
V tomto případě nezbývá, než se pokusit věcné břemeno zrušit prostřednictvím soudu, tedy podat žalobu na zrušení věcného břemene, kterou odůvodníte schválnostmi ze strany otce. Odhlásit energie či vyměnit zámek bohužel nemůžete, protože musíte oprávněnému z věcného břemene zajistit, aby své věcné břemeno mohl užívat řádně, pokud má tedy právo nemovitost užívat k bydlení, musíte mu zajistit jak energie, tak přístup do nemovitosti. Jediné řešení je tedy usilovat o zrušení věcného břemene.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti - do kolika dní musí úřad rozhodnout?

02/2016 jsem s Vámi konzultoval odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti.
10.4. uběhne 60 dní ode dne podání a stále jsem nedostal žádnou odpověď.
Jak bych měl nadále postupovat a jaká jsou má práva v této věci? Jakou má úřad lhůtu na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti?
Děkuji moc.
S pozdravem Zbyněk

ODPOVĚĎ:
Lhůta pro rozhodnutí o odvolání je stanovena správním řádem.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Příslušný odvolací orgán je tak povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu odvolacímu orgánu, přičemž je možné za výše uvedených podmínek tuto třiceti denní lhůtu prodloužit.
Pokud tedy max. do 60 dnů nebude vydáno rozhodnutí o odvolání, můžete podat žádost o přijetí opatření proti nečinnosti na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nezjedná-li ministerstvo nápravu, můžete podat žalobu proti nečinnosti nebo se obrátit na veřejného ochránce práv.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí výpovědi v práci z důvodu ošetřování člena rodiny OČR
- Ošetřování člena rodiny OČR a výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele
- Výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele a ošetřování člena rodiny OČR

Zaměstnanec má vystaven doklad ošetřování člena rodiny OČR ze dne 4.4.2016 na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná, než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4.4.2016 zaměstnanec převzít a podepsat s tím, že to podepíše po skončení ošetřování člena rodiny OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní s následným vložením do schránky. Který den se počítá za den ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době úložní době ještě předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti?
Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
V daném případě závisí na zaměstnavateli, jak tuto věc pojme. Pokud bych já byla na místě zaměstnavatele, pak bych Vám zrušení pracovního poměru ve zkušební době předávala v nejméně dvou lidech (vycházím tedy z toho, že zaměstnavatel se Vám za Vaší přítomnosti snažil doručit daný dokument, nikoliv, že jste o tom mluvili třeba po telefonu) a v případě Vašeho odmítnutí, bychom si udělali záznam, že jste písemnost odmítl převzít a za den skončení pracovního poměru bych považovala den, který je uveden v dané písemnosti jako den skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nepotřebuje Váš souhlas a ani podpis, stačí, že Vám chtěl písemnost osobně předat a Vy jste odmítla. Pokud bych zaměstnanci danou písemnost doručovala ještě poštou, pak už jen z důvodu právní jistoty, aby v případě soudního sporu bylo jasně dané, že pracovní poměr skončil, za den ukončení pracovního poměru bych stejně považovala den uvedený v písemnosti.
Pokud by zaměstnavatel takto nepostupoval a chtěl Vám písemnost doručovat pouze poštou, pak doručuje na poslední známou adresu, což by mohlo být v daném případě sporné, zda je to adresa Vašeho bydliště nebo adresa uvedená na potvrzení o ošetřování. V případě, že byste se v úložní době stal dočasně práce neschopným, pak by Vám v době Vaší dočasné pracovní neschopnosti nemohl zaměstnavatel písemnost o zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit. V případě uložení písemnosti na poště a Vašeho nevyzvednutí se za den doručení považuje poslední den lhůty, kdy je zásilka na poště uložena.

__

OBČAN-DLUHY
- Založení s. r. o. nezadluženým z manželů (exekuce v manželství)

Realizoace založení s. r. o. : Na úvod bych chtěla vysvětlit jak to máme s manželovou exekuci na velkou částku.
Dluh manželovi vznikl před manželstvím a jelikož jsme se soudili o odpuštění dluhů několik let, tak jsme bohužel prohráli - veřejnoprávní soud s bankou. V době našeho manželství vzniklo rozhodnutí soudu o zaplacení dluhů. O několik měsíců později jsem dostala manželovou exekuci na svůj účet, kde mne vzali všechny moje peníze a ještě jsem zůstala v mínusu. Reagovala jsem na to dopisem na příslušný exekuční úřad a nedostala jsem žádnou odpověď. Považuji to tím pádem za bezpředmětné kontaktovat exekutora - už ani on nás nekontaktuje a jen obnovuje exekuční "titul" u soudu, aby mohl stále pátrat na účtech. Většinou jednou za půl roku.
Teď bych se potřebovala poradit ohledně založení s. r. o. na mou osobu. Což znamená, že bych byla jediným společníkem a zároveň jednatelem ve společnosti. Může mi hrozit v tomto případě manželova exekuce nebo ne? Nebo jak to lépe udělat tak, aby se na tuto společnost manželova exekuce nevztahovala?

Napadají mne dvě možnosti:
1. Společník by byl někdo jiný (rodinný příslušník) a já jen jednatelem --- je to možné? Jsem chráněná? Respektive, je takto založená s. r. o. "nedotknutelná" danou exekuci?
2. Viz otázka výše --- já jednatel a společník.
Předem děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu bude nutné vysvětlit postavení obchodních společností (potažmo všech právnických osob) a jejich společníků a orgánů.
Obchodní společnost (SRO) je samostatnou právnickou osobou, která má vlastní právní osobnost (je samostatným subjektem práva), která má vlastní majetek, vystupuje s ním v právních vztazích, hospodaří s ním a nese za něj odpovědnost.
Tento majetek právnická osoba získá vkladem od svých zakladatelů. Při založení je nutné do společnosti vložit základní kapitál, se kterým pak právnická osoba hospodaří a snaží se jej rozmnožit (např. provozováním živnosti - tj. podnikáním).
Tento majetek, který společnost vlastní je čistě její a nikoliv jejich společníků či členů orgánů (jednatelů, členů dozorčí rady). Pokud je na majetek společníků nařízena exekuce, pak jí nepodléhá majetek společnosti.
Takové exekuci by však podléhal samotný obchodní podíl, který je ve vlastnictví společníka (tedy Vás). Společník prostřednictvím tohoto podílu ve společnosti rozhoduje. Pokud by však tento podíl nebyl součástí společného jmění manželů, pak, podle mého názoru, nemůže být postihnut exekucí, která byla nařízena pro vymožení dluhu, který nenáleží do společného jmění manželů. Totéž platí o odměně, kterou byste dostávala jako jednatelka - odměna za výkon funkce. Obecně nemůže být majetek, který nespadá do společného jmění manželů použit k uspokojení dluhu, který je výlučně druhého z manželů.
Není však možné např. zablokovat bankovní účty společnosti za účelem uspokojení dluhu Vašeho manžela.
Pokud tedy založíte SRO, vznikne samostatná osoba, která má svůj majetek (tento majetek je společnosti, nikoliv Váš a Vy s ním můžete nakládat jen v rozsahu zákona).

__

OBČAN-DLUHY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Návrh na platební rozkaz dlužníků a těžce nemocný věřitel - vymáhání dědici
- Vymáhání dluhu dědici - návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života
- Návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života - vymáhání dluhu dědici

Mamince byla zjištěna rozsáhlá rakovina.
Má několik dlužníků a snažíme se z nich dostat peníze nazpět.
V současnosti řeším s maminkou platební rozkazy na tři dlužníky.
Maminka se již vrácení peněz nedožije ale jak to bude s dlužníky?
Návrhy na platební rozkazy zaniknou?
Maminka se už z nemocnice nevrátí a nechci ji s tím zatěžovat? Děkuji za informaci.
Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud byly návrhy na platební rozkaz podány na soud, pak má soud povinnost o nich rozhodnout. Pokud maminka zemře dříve, než soud stihne rozhodnout, pak by soud měl postupovat tak, že si od notáře, který bude vyřizovat dědictví po Vaší mamince, vyžádá sdělení dědiců maminky a s těmi bude pokračovat v řízení. Dále je pak možné v rámci dědického řízení zařadit pohledávky maminky vůči jejím dlužníkům – k tomu je potřeba doložit notáři veškeré podklady k těmto dluhům. Tyto dluhy budou zařazeny jako aktiva pozůstalosti a dědicové je pak na základě rozhodnutí v dědickém řízení či na základě platebních rozkazů budou moci vymáhat po dlužnících.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení příspěvku na služby v domě SVJ - má vliv velikost bytu?
- Vliv velikosti bytu na výši příspěvku na služby v domě SVJ

V našem SVJ byl podán návrh pro zvýšení příspěvku na právní služby pro SVJ ve výši 2.000 Kč za každou bytovou jednotku.
V bytovém domě jsou byty o velikosti 45 m2 až po 150 m2. Podle mého skromného názoru, může být náklad účtován za bytovou jednotku ve stejné výši pouze pokud jde o odměnu správci nebo za vedení účetnictví.
Zbytek příspěvků na správu domu a pozemku má být podle velikosti na společných prostorech tj. podle velikosti bytu.
Lze právní služby SVJ považovat za správu domu a pozemku a přispívání je tak podle velikosti na společných prostorech a nikoliv příspěvek ve stejné výši za každou bytovou jednotku?
S díky a pozdravem
Bedřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 1180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Pojem "podobné náklady vlastní správní činnosti" jsou demonstrativně (příkladmo) definovány v § 17 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Podle písm. e) tohoto ustanovení platí, že podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.
Z výše uvedeného vyplývá, že náklady na právní služby se rozúčtovávají mezi jednotlivé vlastníky jednotek na základě pravidla uvedeného v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku, tj. stejně na každou jednotku.
Podle názoru komentářové literatury však vlastníkům nic nebrání, aby si ve stanovách ujednali jiné pravidlo.

__

PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Kolikrát za měsíc může zaměstnanec navštívit lékaře v pracovní době
- Návštěva lékaře v pracovní době - kolikrát za měsíc to může zaměstnanec udělat?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné naddělat čas strávený u lékaře?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné odpracovat čas strávený u lékaře?

kolikrát během měsíce může zaměstnanec navštívit lékaře na dobu nezbytně nutnou.
Ve firmě kde pracuji, dosud nebyl problém s návštěvami lékaře. Proplácelo se půl směny a dotyčný mohl k lékaři dle potřeby. Pokud je možnost, snažím se návštěvy lékařů směřovat mimo pracovní dobu, ale teď jsem se dostala do problému a vychází mi návštěva lékaře během pracovní doby.
Jsem samoživitelka a moje dcera má zlomený prst na ruce. Když jsem oznámila nadřízenému, že s ní musím na kontrolu, souhlasil bez námitek jako obvykle. Další den mi však bylo oznámeno, že nemám nárok na náhradu mzdy, protože dceři bude 13 let a další návštěvy lékaře si mám nadpracovat. Na internetu jsem se dočetla, že je možné doprovázet k lékaři nejen dítě, ale i manžela, rodiče atd. takže to není věkově omezeno a není uvedeno kolikrát během měsíce. Jsem tedy v právu a mohu své dítě k lékaři doprovázet, aniž bych musela směnu nadpracovat? Navíc se mám i já dostavit ke dvěma lékařům na předem objednanou preventivní prohlídku. Mohu tedy za měsíc uplatit u zaměstnavatele 3 propustky k lékaři?
A jak se postupuje, když má zaměstnanec náhlé zdravotní problémy a musí absolvovat řadu vyšetření a nechce si brát nemocenskou ze strachu o své místo. Většina lékařů ordinuje dopoledne. Kolikrát může zaměstnanec lékaře navštívit, aniž by musel směny naddělávat? Protože v případě, že je dotyčnému hrozně špatně a je rád, že směnu vydrží, jak může být v práci déle? Na co má vlastně zaměstnanec právo? V dnešní době zaměstnavatelé využívají strachu svých zaměstnanců o místo a upírají svým zaměstnancům jejich práva.
Děkuji za odpověď. Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře.
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že máte nárok na volno, pokud jdete s dcerou k lékaři, věk není nikde stanoven, nadělávat si nic nemusíte. Ani právní předpisy nikde nestanoví počet návštěv u lékaře, pokud jde zaměstnanec k lékaři sám se sebou nebo s jiným rodinným příslušníkem. Pokud budete mít návštěvu potvrzenu od lékaře, musí Vás zaměstnavatel omluvit. Požadovat napracování zameškané doby není možné. Nesprávný je také postup zaměstnavatele, kdy paušálně poskytuje zaměstnancům volno v předem stanoveném rozsahu, bez ohledu na skutečně nutnou dobu strávenou u lékaře.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. , § 35 odst. 2, písm r) (taxislužba)

Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb, § 35 odst. 2, písm r). Existuje tato část, v zákoně jsem to vůbec nenašla.
Má jít o naplnění skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v této části.
Děkuji, Milena.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-111#cast5

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený odkaz na ustanovení zákona existuje a níže uvádím jeho znění:
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který v rozporu s § 21 odst. 3 písm. g) nezajistí, aby při provozování taxislužby vozidlem taxislužby řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.
§ 21 odst. 3 písm. g) říká, že Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je povinen zajistit, aby při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak má nezletilý dědic odmítnout dědictví v zahraničí?
- Odmítnutí dědictví nezletilým dědicem (dědictví ze zahraničí) - postup
- Dědictví v zahraničí - odmítnutí dědictví nezletilým dědicem

Naše babička byla Polka a žila v Polsku. Měla tři dcery, z toho jedna byla naše matka, která se provdala do Česka. Babička zemřela v roce 2005. Matka v roce 2007. Teprve letos (2016) jsme my 3 sourozenci (vnuci po babičce z Polska) byli v Polsku u soudu kvůli dědictví po polské babičce. Všichni 3 sourozenci jsme se dědictví zřekli, protože dědictví nechceme. Já a sestra nemáme děti. Náš 3. sourozenec má jedno nezletilé dítě, které se také musí zříct dědictví, protože ho také nechce. Polský soudce nás odkázal na české úřady. Náš bratr, otec nezletilého dítěte, které se má zříct dědictví, neví, jak postupovat. Má se obrátit na český soud, aby jej stanovil opatrovníkem své dcery, aby se za ni mohl zříct dědictví po polské babičce? Jak se toto řeší? Děkuji za odpověď. Andrea

ODPOVĚĎ:
Podle českých zákonů Váš bratr nemusí být jmenován opatrovníkem nezletilé, protože dědictví odmítl a tak již přestal být účastníkem dědického řízení, tudíž zanikla kolize zájmů. Jako zákonný zástupce své nezletilé dcery za ni může společně s jejím druhým zákonným zástupcem (matkou nezletilé) jednat. Jednání, které překračuje hranice běžné správy, však musí schválit tzv. opatrovnický soud (okresní soud, který je v obvodu bydliště nezletilého dítěte). Rodiče nezletilé tedy sepíší odmítnutí dědictví za nezletilou a podají návrh na příslušný okresní soud za účelem schválení tohoto jednání za nezletilou. Soud bude posuzovat, co je v nejlepším zájmu dítěte, pravděpodobně Vás či instituci v Polsku vyzve k doložení potřebných dokumentů týkající se dědického řízení (pravděpodobně bude chtít seznam aktiv a pasiv dědictví, atd.). Na základě těchto podkladů poté rozhodne. Toto rozhodnutí poté předloží Váš bratr polské instituci, která dědictví vyřizuje. Ta by si měla nechat rozhodnutí přeložit a tímto rozhodnutím se řídit. Bylo by vhodné však oslovit instituci v Polsku, která dědictví vyřizuje, zda takové jednání musí Váš bratr stihnout v určité lhůtě, případně jaké nebo jaké další postupy jsou pro polské úřady potřeba (v Polsku může být dědické právo a postupy v občanském právu jiné než v ČR, proto je předtím vhodné se informovat přímo u zdroje, jestli je potřeba od českých úřadů něco speciálního a případně do jaké lhůty je nutné schválené odmítnutí dědictví předložit).

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Dítě ve střídavé péči a výběr, zvolení lékaře rodičem - který z rodičů rozhoduje ke kterému z lékařů bude dítě chodit?
- Výběr lékaře rodičem u dítěte ve střídavé péči - který rodič rozhoduje?

Je možné i přes nesouhlas jednoho z rodičů, aby stávající lékař na žádost druhého rodiče, zrušil/odhlásil dceru u zdravotní pojišťovny, aby ji mohl zaregistrovat nový lékař?
Pokud ano, prosím odkaz podle jakého zákona se má lékař řídit. Děkuji Milan

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že obecně postačí, aby za dítě vůči třetí osobě jednal jeden rodič. Situaci kdy dva zákonní zástupci jednají vůči lékaři rozdílně, řeší, tak že se nepřihlédne k projevu žádného z nich (§ 32 NOZ) a lékař tedy nemůže poskytnout žádné zdravotní služby. Tedy např. může poskytnout výpis ze zdravotnické dokumentace, nicméně přihlašující lékař dítě nemůže přihlásit.
Pokud spor mezi rodiči přetrvá (a nejedná se o akutní péči, jejíž neposkytnutí by ohrozilo život dítěte, nebo naopak o naprosto obvyklé zákroky jako např. předepsání obvyklých léků) použije se ustanovení, podle kterého soud na návrh jednoho z rodičů rozhodne, který z rodičů a jak bude za dítě vůči lékaři jednat (§ 877 NOZ).
Dále má k věci právo vyjádřit se i samotné dítě, neboť pokud mu to jeho rozumová a volní vyspělost umožňuje, může se samo dítě vyjádřit, jakého lékaře bude navštěvovat.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Babička si přivlastnila majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Dědeček si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Prarodič si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Krádež dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?
- Odcizení movitých věcí z dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?

Je mi 22 let, jsem studentkou, bydlím u své matky. Rodiče jsou rozvedení a otec dlouhodobě bydlel po podnájmech. Poslední 1-2 roky bydlel v magistrátním bytě, jehož původním nájemcem byl jeho bratr, můj strýc (včetně sídla své firmy). Toho můj otec vyplatil penězi z hotovostního úvěru, které čerpal ještě před onemocněním. Já jsem o této skutečnosti byla poprvé informována na začátku prosince 2015 od svého otce, kdy jeho zdravotní stav byl již velmi vážný, přesto jeho diagnóza mu byla, stejně jako mě, zatajena lékaři na přání jeho rodičů. Ti se také snažili mě od něj držet co nejdál. Přesto mi otec o magistrátním bytu řekl a plánoval, až se uzdraví, jak ho budu moci navštěvovat a že konečně budeme moci být také spolu. Jednoho dne, že byt bude pro mne, ale že je to teď tajné. Hlavně, že se o tom nesmí dovědět babička, že o tom vím, že by ho rodiče vyhodili z baráku, kam za ním docházela zdravotní sestra. Vztahy s babičkou byly velmi špatné, byla jednou z příčin stejně jako otcovy dluhy, rozvodu mých rodičů, a její přístup ke mně j její vnučce velmi chladný. Mou matku přímo nenáviděla.
Zdravotní stav otce po několika operacích byl nezvratný a byl propuštěn do domácího ošetřování s pravidelnými každodenními návštěvami zdravotní sestry. Dům babičky je od mého bydliště nedaleko cca 30km, obvodního lékaře měl táta přímo na našem sídlišti, přesto závažnost jeho stavu mi byla z jejich strany utajována. Poté, co jsem jednoho dne otci volala, jeho telefon zvedla babička, která mi sdělila, že táta umírá a pokud ho chci vidět, že mě tedy pustí k sobě (poprvé) do jejich domu. Musím jim však slíbit, že otci neprozradím, že umírá. S otcem jsem se viděla pak ještě jednou. To již moc nevnímal.
Na konci ledna 2016 po dlouhodobé nemoci zemřel. Poslední dny před smrtí trávil v rodinném domku svojí matky, mé babičky, pod jejím neustálým dohledem, aby nedošlo mezi mnou či kýmkoli jiným k něčemu, co by nebylo pod její kontrolou. Nyní již tomu rozumím, šlo především o majetek.
Druhý den po smrti otce, tu mi oznámili telefonicky až do pohřbu se mnou pak už odmítali jakkoli komunikovat, z magistrátního bytu jeho bratr odhlásil sídlo své firmy bratr a babička začala nakládat bez jakéhokoli pověření s majetkem mého otce. Klíče od bytu zůstaly u ní. Jsem jedinou předpokládanou dědičkou, přesto mě od všeho odstavili. Na nic se neptali, jednali sami z vlastního rozhodnutí. Po pohřbu bylo jednání v bance, kde se projednávaly další kroky s úvěrem, který měl táta naštěstí pojištěný. Klíče od bytu mi babička odmítla dát.
Protože jsem nevěděla co dělat, byla jsem se na Magistrátu hl. Města Praha informovat jak postupovat. Tam mi sdělili, že pokud jsem nebyla přihlášena do bytu a otec zemřel jinde než v bytě, po dědickém řízení mě vyzvou k jeho navrácení. Nicméně, že matka nájemce již odhlásila média a domluvila si vrácení klíčů. Neměla jsem se jak bránit. Prý mám počkat do dědického řízení.
Dnes (04.04.2016) proběhlo první setkání na notářské kanceláři, kdy mě notářka telefonicky informovala, že proběhlo jednání s rodiči pozůstalého a já budu pozvána následovně s tím, že výše zmíněný byt byl babičkou vystěhován, klíče vráceny a hotovo….
Ráda bych od Vás právní radu. Jak se bránit proti tomu, že si babička přivlastnila majetek mého otce, ještě před dědickým řízením? Vím, že s magistrátním bytem bych nemohla počítat, jelikož jsem v něm neměla trvalé bydliště. Ovšem byt byl zařízený dle vyprávění mého otce.
Cítím se okradená a podvedení. Pokud pominu, že mi umřel táta. Celý život mi vypráví, že nemá peníze na alimenty, že by mi rád něco dal, ale že nic nemá a nakonec se dovím, že splácí úvěr, kdy vyplatil bratra ze zařízeného bytu, který nakonec vystěhují jeho rodiče a co po tátovi zbylo u notáře tvrdili že zlikvidovali, ale tím se nevylučuje, že věci prodali.
Jak se mohu bránit? Všude se dovídám, že mám smůlu. Děkuji za radu, pokud nějaká vůbec existuje.
Karolína

ODPOVĚĎ:
Zajděte za notářem, který dědické řízení vyřizuje a uvedené informace mu sdělte. Notář by měl Vaše prarodiče informovat o o tom, že nejsou dědici a tudíž že nemohou nakládat s majetkem zůstavitele. Pokud napíšete seznam vybavení bytu, který vlastnil Váš otec, mohou být tyto věci zařazeny do dědického řízení. Pravděpobně však Vaše babička popře, že by tyto věci měla či že je prodala, atd. V takovém případě bude tento majetek v rámci dědického řízení sporný a notář je povinen sporné věci vyloučit z dědického řízení a poučit Vás o tom, že můžete podat žalobu k civilnímu soudu o určení vlastnictví majetku. Tam byste však musela prokazovat, co vše otec vlastnil - např. mít účtenky od všeho, co koupil, či mít svědky, kteří byli u něj v bytě (nezaujaté, např. sousedy, atd.), kteří by Vám u soudu dosvědčili, že v bytě měl otec takové a takové zařízení v takové a takové hodnotě. Důkazní břemeno by leželo na žalobci, tedy na Vás, tedy Vy byste musela u soudu bez pochyby prokázat, že šlo o majetek Vašeho otce a že si jej babička neoprávněně přisvojila. Pokud soud vyhrajete, pak bude znovu otevřeno dědické řízení, kde by bylo určeno, že se stáváte dědicem majetku, který byl v rámci řízení o žalobě určen jako vlastnictví Vašeho otce.

__

OBCHOD-REKALAMCE
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - praskliny domu
- Skryté praskliny domu - reklamace skrytých vad nemovitosti
- Kupující nevěděl o prasklinách zdi domu - reklamace nemovitosti

11/2015 jsem zakoupil starší nemovitost kolaudovanou v roce 1976.
Při zakoupení mi byly předloženy dokumenty o stavbě + znalecký posudek o ceně souboru nemovitých věcí + průkaz energetické náročnosti budovy + statické posouzení trhliny pod oknem, na který byl vypracován statický posudek (o této závadě jsem věděl). Další praskliny jsou na stropu ale i o těchto jsem při obhlídce nemovitosti věděl.
V průběhu částečné rekonstrukce domu (odstranění starších vrstev malby) jsem nacházel další trhliny, o kterých jsem nevěděl. V jedné části domu je pod starší malbou (v obývacím pokoji) za nábytkem trhlina vedena od stropu k podlaze (nosná zeď cca 2,7m, jedná se o trhlinu z jiné části domu, než byl vypracovaný statický posudek) a po částečném otlouknutí omítky je popraskán zdící materiál plynosilikát z kterého je dům postaven. Tato popraskaná zeď je společnou zdí v další místnosti, kde je ložnice a tato trhlina kopíruje trhlinu z druhé strany, jak jsem popsal. Tuto trhlinu při obhlídce domu nešlo zjistit, protože tam byla obývací stěna a z druhé strany zdi byl nábytek velké skříně ložnice.
Další trhliny jsou ve vrchním patře na podlaze, které bylo pokryto linoleem (půdní prostor) s touto skutečností jsem také nebyl seznámen + další trhliny ve fasádě které kopírují praskliny do vnitřní části domu na vícero místech na které jsem nebyl upozorněn. Tyto praskliny zdárně překrývala malba.
O této závadě jsem nevěděl, a pokud bych byl s touto skutečností seznámen tak dům bych nekupoval. Případně bych chtěl slevu z kupní ceny.
Býval bych odstoupil i od smlouvy ale problém je že ve smlouvě není uvedena žádná záruka na nemovitost či skryté závady.
Ve smlouvě je uveden odstavec:
Nemovité věci se tedy převádí bez dluhů a jiných právních závad. Kupující prohlašují, že si nemovitosti, které jsou jim prodávaný touto smlouvou, prohlédli a prohlašují, že je jim dobře znám jejich současný stav.
Prodávající prohlašuje, že mu není známa žádná skrytá vada převáděných nemovitostí a nejsou mu známy žádné skutečností, jejichž důsledkem by skrytá vada mohla vzniknout.
V domě jsme už provedly nějaké rekonstrukce: nové odpady a voda v plastu + bojler, nová elektroinstalace v mědí - koupelna - kuchyň + obývací pokoj. Nová kuchyň + snížení stropu v kuchyni (sádro karton) + vyzdění menší příčky mezi kuchyní a obývací místností.
V této nemovitosti od 15.3.2016 už bydlíme v jedné místnosti ve vrchním pokoji a dole provádíme rekonstrukci. Vzal jsem si na tento dům větší hypoteční úvěr + nějaké finance z rodiny (od rodičů).
Do nemovitosti jsem vložil veškeré finance, které jsme měli. Dříve naše bydlení byl byt o velikosti 2+kk o celkové ploše 51m2 ale jsme rodina s dvěma dětmi (3 roky a 9 let) začalo to být pro nás malé, proto jsem chtěl zakoupit něco většího.
Prodávající pří sepisování smlouvy u notáře chtěl vypustit ze smlouvy po poradě se svou právničkou odstavec o záruce či skrytých vad a nároků navrácení kupní ceny při zjištění závad z mé strany, protože danou nemovitost dostatečně nezná a nebydlel v ní. Zdědil ji od své příbuzné o kterou do smrti pečoval a danou nemovitost na něj přepsala v roce 2011.
Prodávajícího jsem zatím nekontaktoval. Tyto závady jsem zjistil o minulém víkendu. Ale mám velké obavy, že u něj nepochodím. Dle mého názoru o těchto prasklinách musel vědět, ale nepodal mi žádnou informaci o tomto problému. Na fotce kde je prasklá tvárnice plynosilikát se mi zdá že před malováním se někdo pokusil to zakrýt sádrou….
Děkuji za přečtení těchto řádků a případnou radu či pomoc s řešením mého problému.
S úctou Miloš

ODPOVĚĎ:
Jelikož kupní smlouva byla uzavřena v roce 2015, řídí se novým občanským zákoníkem, podle kterého musíte skryté vady vytknout písemně prodávajícímu ve lhůtě do 5 let od koupě nemovitosti a zároveň mu sdělit, jak požadujete vadu napravit. Nový občanský zákoník nároky, kterých se můžete domáhat, rozděluje podle toho, zda vadné plnění je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. U podstatného porušení máte právo žádat opravu na náklady prodávajícího, slevu z ceny nebo odstoupení od smlouvy, u nepodstatného porušení opravu či slevu, a až pokud je oprava odmítnuta, pak slevu či odstoupení od smlouvy. Zbývá si vyjasnit, co je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. Podle ust. § 2002 odst. 1 NOZ "Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. " Dá se tedy dovodit, že praskliny takového rozsahu, jak uvádíte, zakládají podstatné porušení smlouvy a bylo by možné od smlouvy i odstoupit. Ovšem jako problém zde vidím skutečnost, že provádíte rozsáhlou rekonstrukci a prodávající se může snažit namítat, že praskliny vznikly až v důsledku Vašich zásahů. S tím je třeba počítat, a proto bych volbu nároku - zda odstoupení či slevu z ceny doporučovala případně konzultovat osobně s právníkem.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Může SVJ vytvořit fond oprav nebo je to nezákonné?
- Fond oprav SVJ - je legální a zákonné aby SVJ vytvořilo fond s penězy?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek vytovřit fond oprav SVJ?
- Legálnost fondu oprav společenství vlastníků bytových jednotek

V rámci dohadů ohledně nových stanov v našem SVJ vyvstal probém s tzv. fondem oprav, který někteří vlastníci považují za nezákonný, protože SVJ žádné fondy vytvářet nemůže. My ovšem tam již mnoho let přispíváme, kdy tento fond stále narůstá. Je tedy možné odmítnout tyto příspěvky, či naopak stačí tento fond přejmenovat na "Příspěvek na správu domu", jak navrhuje výbor (ovšem poplatek za správu domu tedy poplatek správcovské firmě platíme také, zvlášť). Děkuji, Leontýna

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: SVJ je nejen oprávněno, nýbrž dokonce povinno tvořit tzv. fond oprav.
V první řadě je nutné zdůraznit, že "fond oprav" je termínem, který český právní řád (v souvislosti s bytovým spoluvlastnictvím) nezná. "Fond oprav"
je hovorovým označením dlouhodobých záloh na budoucí opravy společných částí bytového domu a pozemku pod tímto bytovým domem (či s tímto bytovým domem jinak souvisejícím).
"Fond oprav" tedy nepředstavuje účelové sdružení majetku, jak je tomu např.
u nadačních či svěřenských fondů, není samozřejmě ani investičním fondem (nejedná se tedy o fond v právním slova smyslu).
Jako "fond oprav" bývá nejčastěji označováno sdružování finančních příspěvků vlastníků bytových jednotek, určených na správu bytového domu a pozemku, které je realizováno např. na k tomu určeném bankovním účtu.
V tomto ohledu připomínám, že správa bytového domu a pozemku zahrnuje všechny činnosti, které nenáležejí jednotlivým vlastníkům bytových jednotek, a které jsou v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o bytový dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa bytového domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí bytového domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v bytovém domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům bytového domu (§ 1189/1 občanského zákoníku). Činnosti týkající se správy bytového domu a pozemku jsou podrobněji upraveny v § 7 a násl. nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Klíčový je v této souvislosti § 1180 občanského zákoníku, dle něhož platí,
že:
a/ vlastník bytové jednotky je povinen přispívat na správu domu a pozemku (tedy do tzv. fondu oprav) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech;
b/ příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje (nebo členů jejích orgánů), na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Dle znění dotazu předpokládám, že příspěvek dle písm. b/ výše je ve Vašem SVJ hrazen právě na činnost správcovské firmy. Vedle tohoto příspěvku je každý vlastník bytové jednotky povinen hradit (zejména) příspěvek na správu domu a pozemku (písm. a/ výše), kterým se budu dále zabývat.
Dle § 1200/2 písm. g) občanského zákoníku je povinnou náležitostí stanov SVJ mimo jiné i zakotvení pravidel pro tvorbu rozpočtu SVJ a pro příspěvky na správu domu a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky bytových jednotek.
Příspěvky vlastníků bytových jednotek na správu bytového domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku jsou zpravidla jedním z hlavních zdrojů příjmů každého SVJ (§ 16/1 písm. a) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím).
"Fond oprav" není fondem v právním slova smyslu také z toho důvodu, že příspěvky zde shromažďované mají zálohový charakter. Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné schválení a vypořádání celkové výše příspěvků na správu bytového domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
Skutečnost, že příspěvky na správu bytového domu a pozemku jsou zálohovými platbami, vyplývá rovněž z § 8 písm. b) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Statutární orgán SVJ (výbor či předseda SVJ) by tedy měl v praxi vytvořit plán správy bytového domu a pozemku (souhrn a rozvaha předpokládaných oprav, rekonstrukcí, stavebních a technických úprav apod.) pro stanovené období (kterým může být např. 1 rok, může se však jednat i o období jiné), přičemž na základě tohoto plánu (tedy na základě očekávané výše nákladů prací) bude následně shromážděním SVJ určena výše příspěvků na správu bytového domu a pozemku pro jednotlivé vlastníky bytových jednotek. Tyto příspěvky budou shromažďovány v tzv. fondu oprav (který může být nazýván samozřejmě i jinak, což je dokonce vhodnější, neboť správa bytového domu a pozemku nezahrnuje dle občanského zákoníku pouze opravy). Vyjde-li najevo, že uhrazené příspěvky (zálohy) např. pro realizaci stavebních úprav či pro odstraňování následků havárie nedostačují, rozhodne shromáždění SVJ o povinnosti každého vlastníka bytové jednotky uhradit další (mimořádný) příspěvek. Vyjde-li (po uplynutí stanoveného období) naopak najevo, že hrazené příspěvky nebyly na plánované práce vyčerpány, rozhodne shromáždění SVJ o jejich dalším osudu (např. vrácení zbylých finančních prostředků vlastníkům bytových jednotek či jeho převod do dalšího období, což může mít za následek např. snížení příspěvků na správu bytového domu a pozemku v následujícím období).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození auta na veřejném parkovišti a úhrada spoluúčasti provozovatelem parkoviště
- Může se provozovatel hlídaného parkoviště zbavit odpovědnosti provozním řádem?
- Odpovědnost hlídaného parkoviště za poškození auta, automobilu, vozidla - náhrada škody

Parkuji na veřejném hlídaném parkovišti. Při příchodu na parkoviště jsem zjistila, že moje auto bylo poškozeno. Neprodleně jsme tuto skutečnost nahlásila službě na parkovišti. Přivolala jsem policii. Zároveň jsem skutečnost písemně oznámila provozovateli parkoviště. Vůz jsem předala k opravě autorizované opravně
Opravně jsem předala
- Záznam policie
- Popis škody
- Kontakt na pojišťovnu provozovalele parkoviště
- Cena opravy činila 21 tis Kč
Škoda byla uhrazena pojišťovnou provozovatele parkoviště, po odečtení spoluúčasti Kč 5000 Kč.
Opravna mi zaslala fakturu na spoluúčast Kč 5000, -
Policie mi zaslala oznámení, že pachatel nebyl zjištěn.
Ve smlouvě o parkování není spoluúčast zmíněna
Provozovatel parkoviště mi telefonicky sdělil, že spouúčast řeší provozní řád parkoviště.
Provozní řád parkoviště ale na parkovišti vyvěšen není. Jak dále postupovat?
Musím na veřejných prostorech (myslím tím např. restaurace, sauny, kadeřnictví, apod.) pátrat po provozním řádu?
Díky za info, Simona

ODPOVĚĎ:
Provozovatel parkoviště není oprávněn po Vás vyžadovat, abyste se podílela na náhradě vzniklé škody, a to ani ve formě spoluúčasti. Povinnost provozovatele parkoviště zaplatit částku rovnající se spoluúčasti (a to buď autoopravně, nebo přímo Vám, pokud jste fakturu autoopravně již uhradila) lze dovodit hned dvěma způsoby:
1/ Odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu dle občanského zákoníku:
Dle § 2945/1 občanského zákoníku platí, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil (popř. vlastníku věci). Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.
Toto ustanovení občanského zákoníku zakládá odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu na vozidlech tam umístěných, přičemž tato odpovědnost je objektivní (tzn. že není zapotřebí, aby byla škoda provozovatelem parkoviště zaviněna, postačí, že tato škoda za podmínek § 2945/1 občanského zákoníku vznikla).
Co se týče odvolání provozovatele parkoviště na provozní řád (který má údajně obsahovat ustanovení o spoluúčasti), je nezbytné pamatovat na:
- § 2896 občanského zákoníku, dle něhož platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy (tedy i škody) vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu;
- § 2898 občanského zákoníku, dle něhož se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany (zde Vás, jako spotřebitele) na náhradu jakékoli újmy.
Odpovědnost provozovatele parkoviště je tedy za splnění podmínek dle § 2945/1 občanského zákoníku dána, přičemž provozovatel parkoviště není oprávněn se této odpovědnosti jednostranně (tedy ani prostřednictvím provozního řádu) zříci (či tuto odpovědnost omezit.
2/ Vztah podnikatele a spotřebitele:
Jak dle znění dotazu předpokládám, byla smlouva o parkování uzavřena jako smlouva spotřebitelská (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že provozovatel parkoviště jednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco Vy jste smlouvu uzavírala jako nepodnikatel (tedy spotřebitel).
Tvrdí-li provozovatel parkoviště, že na základě uzavřené smlouvy o parkování jste byla povinna se řídit provozním řádem (resp. že tento provozní řád je součástí smlouvy a je pro Vás tudíž závazný), je nezbytné poukázat na § 1814 písm. a) občanského zákoníku, dle něhož se ve smlouvách mezi podnikatelem a spotřebitelem zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva na náhradu újmy (tedy i škody).
Ani v tomto případě tedy nepožívá stanovisko provozovatele parkoviště právní opory.
V současné chvíli Vám doporučuji vyzvat provozovatele parkoviště písemně k tomu, aby uhradil částku 5.000,- Kč na účet autoopravny nebo na Váš účet (pokud jste fakturu autoopravny již uhradila). Bude-li hrozit, že se s úhradou faktury dostanete do prodlení, uhraďte tuto fakturu autoopravně sama a proplacení tohoto nákladu dále vymáhejte na provozovateli parkoviště.
Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte provozovateli parkoviště prokazatelným způsobem (doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka).
Nebude-li provozovatel parkoviště ochoten částku 5.000,- Kč uhradit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__


SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- U bytového domu nemůže zastavit hasičské auto v případě požáru - kde požádat o dopravní značení?
- Nemožnost přistavení hasičského vozidla z důvodu překážejícího parkoviště - kde požádat o vodorovné dopravní značení?
- Kde požádat o dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o vodorovnou dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o žlutý pruh zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě

Bytové domy Pujmanové 1584/42, 1585/44, 1586/46, 1587/48 a 1588/50, Praha 4-Nusle, nemají zajištěný pohotovostní přistup pro vozidla v případě potřeby přistavit dopravní prostředek k uvedeným vchodům – jako například vozidla zdravnotní pohotovosti, hasičského záchranného sboru, nebo vozidla přistupující k těmto vchodům z důvodu technické údržby a opravy budov/zařízení budov (jako např. havarie vodní/tepelné infrastruktury, apod.). V případě havárie nebo ohrožení života nebo majetku v těchto bytových domech hrozí nemožnost přístupu záchranných složek k daným bytovým jednotkám.
Z ulice Plamínkové (na straně vchodu Pujmanové 1588/50) jsou schody a jinak nepřístupný terén, ze strany Pujmanové 1584/42 jsou parkovací stání. Právě z této strany by měl být podle nás zabezpečen pohotovostní přístup pro vozidla s nutností přístupu k nahoře uvedeným vchodům vodorovným značením zákazu parkování pro všechny vozidla bez rozdílu. V případě zájmu můžu poslat náčrt situace, mám ho připraven.
Dotaz: Na jakou instituci se mám obrátit, a jakým způsobem (může o analýzu situace požádat soukromá osoba, nebo to musí být např. SVJ lidí žijících v těch vchodech? )? Mám požádat o přezkoumání, nebo rovnou nápravu?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině je problematika přístupnosti staveb složkám integrovaného záchranného systému řešena vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území. V tomto ohledu se proto můžete v první řadě informovat u místně příslušného stavebního úřadu (resp. u toho odboru úřadu městské části, který se zabývá územním plánováním).
Dále se můžete obrátit na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje s dotazem, jak jsou v okolí předmětného bytového domu vyřešeny nástupní plochy pro požární techniku (jak o nich hovoří zákon o požární ochraně).
V této souvislosti připomínám, že dle § 11/2 písm. c) vyhlášky o požární prevenci jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny k provedení rychlého a účinného zásahu zajistit, aby byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů.
Pro získání dalších informací se můžete obrátit na některý z orgánů integrovaného záchranného systému dle § 6 a násl. zákona o integrovaném záchranném systému:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Integrovan%C3%BD_z%C3%A1chrann%C3%BD_syst%C3%A9m
Dle § 25/1 zákona o integrovaném záchranném systému má každá fyzická osoba pobývající na území ČR právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva. Informace, které Vás v této souvislosti zajímají, můžete získávat dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
vyhláška č. 246/2001 Sb. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
zákon č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vymáhání nákladů na právníka po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na právníka - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
- Kde má požádat osvobozený pachatel trestného činu o vyplacení nákladů na právní zastoupení?
- Jak, kde požádat stát o proplacení právníka, advokáta (osvobození pachatele trestného činu soudem)
- Vymáhání nákladů na advokáta po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na advokáta - pachatel trestného činu je soudem osvobozen

Prosím o radu, jak mám postupovat pří žádosti na ministerstvo spravedlnosti, týkající se navrácení procentuální částky z nákladů vynaložených v trestním řízení, za právní zástupkyni. V trestním řízení byla prokázaná má nevinna.
Děkuji, Vendula.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyl ustanoven obhájce soudem (v takovém případě žádá o náhradu nákladů přímo tento ustanovený obhájce), můžete se obrátit s písemnou žádostí na Ministerstvo spravedlnosti.
V tomto písemném podání je zapotřebí zejména uvést:
• Přesné označení poškozeného (tj. Vás), to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště,
• Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání.
• Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.
• Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.
Další informace získáte i zde: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5869& d=106018

_

FINANCE-DANĚ
- Nákup garáž a její okamžitý prodej - daně, daňová povinnost
- Nákup nemovitosti a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup garáže a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Daň z převodu nemovitosti při prodeji garáže kterou vlastnil majitel krátkou dobu (obratem ji prodává)

01/2016 jsem koupil garáž. Tu vzápětí v únoru budu prodávat. Potřeboval bych tedy radu jak to je s daněmi. Respektive, jestli se v tomto případě platí daň ze zisku a z jaké ceny? (Té odhadní či prodejní). Ve smlouvě sjednáme, že daň z převodu nemovitostí bude platit kupující. Nicméně ještě bych potřeboval, jestli daň z nemovitosti budu platit já a také nový majitel v témže roce. Děkuji za radu. S pozdravem, Viktor

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje garáže budete muset uvést v přiznání k dani z příjmů za rok 2016. Uvedete částku, za kterou jste garáž skutečně prodal. Jako výdaj si budete moci uplatnit nabývací cenu garáže. Dále si můžete uplatnit částky prokazatelně vynaložené na opravy a údržbu, včetně dalších věcí souvisejících s uskutečněním prodeje. Daň z nemovitých věcí se přiznává vždy ke stavu 1. 1. daného roku, k tomuto datu jste garáž nevlastnil, Vy tedy daň z nemovitých věcí platit nebudete. Garáž uvede ve svém přiznání příští rok (2017) její nabyvatel. Pokud si přejete, aby převodní daň platil kupující, uveďte do kupní smlouvy větu: "poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel".

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
- Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi

Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti potomkovi s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
- Darování nemovitosti synovi, dceři s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu

Máme v úmyslu darovat své dceři chatu, aby ji mohla prodat a peníze využít pro nákup bytu pro našeho vnuka. Je možné osvobození od daně z příjmu pro tento případ? Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, darování chaty dceři bude osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Stejně tak bude osvobozen nákup bytu pro Vašeho vnuka. Pokud však dcera chatu prodá do 5ti let od jejího nabytí, bude muset prodej zdanit daní z příjmů. Jako výdaj si lze uplatnit cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.

_

FINANCE-DANĚ
- Osvobození od daně z příjmu u družstevního bytu - kolik let musí družstevník v bytě bydlet? (pořízení náhradního bydlení)
- Počet let bydlení v družstevním bytě - osvobození od daně z příjmu při pořízení náhradního bydlení

Kolik let musí mít uživatel ("majitel" - člen družstva) družstevního bytu trvalý pobyt v tomto bytě, aby pro něj platilo osvobození od daně z příjmu, když získané prostředky vynaloží na opatření si náhradního bydlení (bytu).
Děkuji, Václav.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, u družstevního podílu jsou jiné podmínky pro osvobození od daně z příjmů než u bytu v osobním vlastnictví. Nezáleží na době, po kterou měl zde poplatník bydliště. Prodej družstevního podílu je osvobozen po 5ti letech od jeho nabytí. Pokud podmínku časového testu nesplníte, tak v případě vynaložení peněžních prostředků z prodeje podílu do 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste podíl prodala, nebo v době 1 roku před jeho prodejem, na uspokojení vlastní bytové potřeby, je osvobozena ta část příjmu, která byla vynaložena na uspokojení vlastní bytové potřeby.

_

FINANCE-DANĚ
- Lesy ochranné a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Les zvláštního určení a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Osvobození od daně z nemovitosti u lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení

Dozvěděl jsem se, že na lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vztahuje osvobození od daně z nemovitosti (§ 10 odst. 2 lesního zákona). Pakliže tedy platím (byť mizivou 90, - Kč) daň z nemovitosti, mohu se tedy domnívat, že se nejedná o pozemek určený k plnění funkce lesa?
Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě se nejspíš bude jednat o hospodářský les. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitých věcí.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nový majitel vozidla nevrátil velký technický průkaz a znemožnil tak převod vozidla původnímu majiteli - jak postupovat?

Problém s převodem mého ojetého vozidla na nového majitele: 11/2015 jsem prodal ojeté vozidlo novému majiteli s bydlištěm v okrese Děčín.
Jelikož se nejednalo o příliš vysokou prodejní cenu, já ani kupec jsme nepovažovali za nutné sepisovat kupní smlouvu.
Kupec zaplatil dohodnutou cenu a vozidlo si ihned odvezl.
Pro provedení evidenční kontroly na STK v místě jeho bydliště jsem mu předal i velký technický průkaz s tím že po provedení této kontroly mi jej zašle zpět spolu s plnou mocí pro provedení přeregistrace vozidla na odboru dopravy, což bych následně provedl já na příslušném městském úřadě.
Nicméně nyní nový majitel nereaguje na moje opakované výzvy k řešení převodu a já nevím jak dále v této věci mohu postupovat.
Vozidlo má platné povinné ručení (na moje jméno), dokonce jsem raději aktuálně zaplatil pojištění i na příští rok (2017).
Mám v této věci obavy z následků případných škod způsobených provozem vozidla, které je aktuálně stále registrováno na moje jméno.
Vznesl jsem dotaz i na odbor dopravy místně příslušného městského úřadu, kde mi bylo řečeno že z jejich strany není možno s věcí nic udělat. Vozidlo mi neodhlásí, jak bylo dříve možné do tzv. "polopřevodu".
Doporučili mi, pokud nebude nový majitel nadále reagovat, obrátit se na Policii ČR.
Požádal bych vás tímto zdvořile o radu v této záležitosti, neboť nevím jak nového majitele přimět ke spolupráci při převodu vozidla.
Děkuji vám předem za vaši radu v této věci.
S pozdravem, Vladislav

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost zaslat této osobě předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil to, na čem jste se domluvili. Pokud nebude reagovat, můžete se obrátit na soud s žalobou, nicméně Vaše situace je v tomto případě komplikovaná tím, že nemáte žádný písemný důkaz o prodeji automobilu, tedy je zde ztížené prokazování toho, co se skutečně stalo. Vzor předžalobní výzvy přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. Tento vzor je inspirační, je nutné jej ve Vašem případě upravit podle toho, co požadujete. Můžete se v této věci obrátit také na advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností je také obrátit se na Policii ČR, jak Vám bylo i doporučeno na odboru dopravy.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zapsání biologického otce bez jeho souhlasu do rodného listu dítěte - může to matka udělat?
- Může matka zapsat otce do rodného listu dítěte po porodu bez vědomí a souhlasu otce?
- Zapsání otce do rodného listu bez souhlasu a vědomí - může to matka po porodu udělat?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nedohledatelný otec - určení výše výživného soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Nedohledatelný otec - určení výše alimentů soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Jak se určí výše výživného soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
- Jak se určí výše alimentů soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)

Syn možná čeká dítě s jednou paní. Už spolu nežijí. On se na místě trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje a není nikde k zastižení.
Může být zapsán do rodného listu jako otec bez jeho vědomí? Může soud rozhodnout o tom, že by měl platit alimenty a v jaké výši,
pokud on u toho nebude přítomen, když není nikde k zastižení? Jedná se mi hlavně o to, jestli může jít do vězení za neplacení
alimentů, když na to nebude mít? Jak může soud stanovit výši alimentu, když ho nevyslechne a když nemá žádný příjem? !
Nikdy v životě nebyl zaměstnán, není hlášen na úřadě práce a nikdy nepobíral žádné sociální dávky. V místě trvalého bydliště se 20let nezdržuje.
Ale žádnou trestnou činnost nedělá. Spíš se jen tak stále potuluje někde, tady i v zahraničí. Má třeba družku, která se o něj stará, on do
práce nechodí, ale za rok ho to přestane bavit a jde zase někam jinam. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Otcovství se určuje buď souhlasným prohlášením rodičů o otcovství před matričním úřadem, nebo na základě rozhodnutí soudu. Jestliže Váš syn nebude k zastižení, ale matka dítěte bude stát o to, aby byl zapsán v rodném listě dítěte jako jeho otec, může podat k soudu žalobu na určení otcovství. Soud se pak bude snažit zjistit místo skutečného pobytu Vašeho syna a doručit mu předvolání k soudu. Pokud se místo jeho pobytu žádnou dostupnou cestou nepodaří, zjistit, soud mu ustanoví opatrovníka, který jej bude při soudním řízení zastupovat. Může tak dojít k situaci, kdy bude otcovství Vašeho syna určeno bez jeho přítomnosti u soudu.
Obdobný scénář proběhne v případě, že se matka dítěte následně rozhodne požadovat po Vašem synovi výživné. I zde může být – v případě, že nebude možné zjistit místo synova pobytu – synovi určen opatrovník, takže i toto jednání může proběhnout bez synovy přítomnosti. Soud v takovém případě může o výživném rozhodnout například na základě informací o tom, jaké má Váš syn vzdělání a jakých výdělků by ve svém oboru mohl dosáhnout. Při neplacení výživného pak matka dítěte může na Vašeho syna podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Orgány činné s trestním řízení totiž mají mnohem širší možnosti, jak zjistit místo pobytu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
Dovolím si ještě jednu poznámku, přestože do této oblasti Váš dotaz nesměřuje: Jestliže Váš syn není dlouhodobě nikde zaměstnaný ani není v evidenci úřadu práce, doufám, že si alespoň hradí zdravotní pojištění, jehož úhrada je povinná. Jinak mu totiž na pojištění vzniká dluh a naskakuje penále.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - jak vymanit pozemek z veřejné zeleně?
- Soukromý pozemek jako zeleň městská a krajinná - je možné oplotit takový pozemek?

Jak to, že může být soukromý pozemek veden jako zeleň městská a krajinná a vlastník si jej nesmí ani oplotit? Proč má být něco soukromého k užívání všech? Jak se mohu bránit? Děkuji, Vanda.

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (může se jednat i o fyzickou osobu), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 101/1 stavebního zákona má obec, kraj nebo stát předkupní právo k pozemku určenému územním plánem nebo regulačním plánem pro veřejně prospěšnou stavbu nebo veřejné prostranství a ke stavbě na tomto pozemku. Vlastník pozemku nebo stavby, u kterých vzniklo předkupní právo podle tohoto zákona, má povinnost v případě zamýšleného úplatného převodu nabídnout oprávněné osobě tyto k odkoupení postupem a za podmínek podle tohoto zákona.
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
„Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání. “
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s obcí jednání o uzavření dohody, na jejímž základě Vám bude obcí vyplacena náhrada za veřejné užívání Vašeho pozemku. Nebude-li dohoda s obcí možná, nezbude Vám, než se vydání bezdůvodného obohacení domáhat soudní cestou. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Publikování fotografie a FB profilu v televizním vysílání - je nutný souhlas zveřejněné osoby?
- Je nutný souhlas zveřejněné osoby se zveřejněním fotografie a FB profilu v TV, televizi, televizním pořadu?

14.2. TV Prima v pořadu Applikace, ve kterém představovala seznamovací aplikace, zveřejnila můj Facebook profil vč. moji fotografie, a to velmi viditelně. Bez mého vědomí a souhlasu.
Je možné se nějak bránit? Pořad je dostupný on-line.
Předem velice děkuji za radu a přeji příjemný den.
Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi upozorním na ta ustanovení občanského zákoníku, která se na Váš případ vztahují.
Dle § 85 občanského zákoníku platí, že rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit (§ 86 občanského zákoníku).
Podobizna nebo zvukový či obrazový záznam se mohou bez svolení člověka pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též k vědeckému nebo uměleckému účelu a pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (§ 89 občanského zákoníku). Ani v takovém případě však nesmí být podobizna člověka využita nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka (§ 90 občanského zákoníku).
Otázkou zůstává, zda lze Vámi zmíněný televizní pořad označit za televizní zpravodajství (jak o něm hovoří shora citovaný § 89 občanského zákoníku). Za zpravodajství lze totiž obecně označit činnost, při níž je referováno o skutečnostech reálného světa. V tomto ohleduje dle mého názoru možné vykládat pojem zpravodajství šířeji, tzn. že za zpravodajství lze označit každý televizní pořad, jehož cílem je diváka zpravit o dění ve světě a společnosti (za zpravodajství tak nemusí být považovány pouze politické či sportovní události). Z tohoto důvodu lze uzavřít, že TV Prima využila při použití Vašeho facebookového profilu tzv. zpravodajskou licenci (dle § 89 občanského zákoníku), tzn. že pro přiměřené využití Vaší podobizny nepotřebovali autoři předmětného televizního pořadu Váš souhlas.
Na tomto místě zdůrazňuji, že předmětná problematika je do jisté míry sporná, tzn. že je možné se setkat i s odlišnými názory na rozsah výkladu pojmu "televizní zpravodajství". Je proto vhodné upozornit zároveň na § 82/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že člověk, jehož osobnost (např. jeho právo k podobizně) byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Takto dotčený člověk je zároveň oprávněn požadovat morální (omluva) či peněžní satisfakci. Budete-li proto přesvědčen, že předmětný televizní pořad není televizním zpravodajstvím (a Vaše podobizna tudíž nebyla použita v rámci zpravodajské licence), budete se moci obrátit na TV Prima s uplatněním některého ze shora uvedených práv. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Převod dětské vkladní knížky na dětský účet - lhůta na vyřízení bankou

10/2001 založena dětská vkladní knížka pro syna nar. 08/10/2001, v Raiffeisenbank a. s. , pobočka Olomouc. Do 2004 vklady, do 4000 Kč. 24.11.2015 dotaz bance o možnosti převedení na dětský účet. 26.11.2015 odpověď o zrušení vkladních knížek a uplynutí promlčecí lhůty, neuvedena žádná data ze strany banky, vyzvání k zaslání žádosti o dodatečné proplacení. 17.12.2015 žádost, čestné prohlášení a vkladní knížka zaslána na pobočku Olomouc, dle instrukcí. 09.01.2016 můj dotaz ohledně stavu věci k bance. 11.01.2016 odpověď, že jsme v řešení.
Jaká je odpovědní doba na řešení? Jak jsem se měla dozvědět o zrušení knížek, platí neznalost neomlouvá? Mohu pro věc ještě něco udělat? Mám nějaká práva? Nemám už v ruce žádný doklad.
Děkuji, Jolana.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jakou vkladní knížku se ve Vašem případě jednalo. V této souvislosti mohu proto pouze předpokládat, že se jednalo o vkladní knížku na doručitele (tzn. že nebyla psána přímo na jméno Vašeho syna, nýbrž byla „anonymní“). Vkladní knížky na doručitele byly zrušeny ke dni 31. 12. 2002, přičemž Vaše právo na výplatu zůstatku zrušeného vkladu se promlčelo uplynutím 10 let, tj. ke dni 31. 12. 2012 (čl. III zákona č. 126/2002 Sb.).
Co se týče Vaší informovanosti o zrušení vkladních knížek na doručitele, platí skutečně, že “neznalost neomlouvá”, tzn. že každý má být ve věcech svých práv bdělý.
Žádný právní předpis nezakotvuje lhůtu, v níž je banka povinna odpovědět na dotaz klienta, popř. vyřídit jeho žádost. V tomto ohledu Vám proto doporučuji vyčkat, až budete bankou o vyřízení Vaší záležitosti vyrozuměna.
Pokud by banka s vyřízením Vaší záležitosti otálela, můžete v této věci kontaktovat Českou národní banku:
http://www.cnb.cz/cs/index.html
která vykonává dohled nad zbývajícími bankami na českém bankovním trhu.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 126/2002 Sb. , kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb. , o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1995 Sb. , devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2001 Sb. , o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů (zákon o České konsolidační agentuře), ve znění zákona č. 15/2002 Sb. , zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 363/1999 Sb. , o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Zrušení, ukončení placení koncesionářských poplatků za TV, rádio, rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti
- Placení koncesionářských poplatků za TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele nemovitosti - zrušení placení
- Jak zrušit placení poplatku za televizi, TV a rozhlas po smrti, úmrtí majitele bytu

Žiji ve společné domácnosti s přítelem, kde platíme televizní i rozhlasový poplatek-nemám tam ale trvalé bydliště.
Maminka letos (2016) v lednu zemřela, bydlela v místě mého trvalý pobyt, vlastnila televizní přijímač, proto jsem na výzvu přihlásila i rozhlasový poplatek. Jak je to s povinností platit tyto poplatky nadále - v domku nikdo nebydlí, dědicové platí poplatky za své domácnosti.
Děkuji. Milada.

ODPOVĚĎ:
Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání, tedy z rozhlasového přijímače. Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, tedy z televizního přijímače (jak vyplývá z § 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
K úhradě rozhlasového poplatku je povinna fyzická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač, poplatníkem televizního poplatku je pak fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač (§ 3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 5/1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, dle něhož je fyzická osoba povinna platit rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní více (včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jí provozovaného dopravního prostředku).
Pokud všichni dědici po Vaší matce platí rozhlasové a televizní poplatky za vlastní domácnosti, nic se pro ně nezmění. Jelikož totiž každý dědic již vlastní rozhlasový a televizní přijímač (či více takových přijímačů), platí rozhlasový a televizní poplatek (a to bez ohledu na to, kolik rozhlasových a televizních přijímačů vlastní). Pokud pak dědici po Vaší matce nabudou (v rámci dědického řízení) do vlastnictví rozhlasový či televizní přijímač po Vaší matce, nic to nezmění na tom, že k úhradě rozhlasového a televizního poplatku budou povinni i nadále (a to v nezměněné výši).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že úhradový režim rozhlasového a televizního poplatku je odlišný v případě, kdy je fyzická osoba podnikatelem, přičemž rozhlasový či televizní přijímač používá v rámci svého podnikání. V takovém případě je podnikající fyzická osoba povinna hradit rozhlasový či televizní poplatek z každého rozhlasového a televizního přijímače, který vlastní a používá pro své podnikání (§ 5/3 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Doprovod s dítětem k psychologovi - zaměstnavatel nechce proplácet propustky, jak se bránit?
- Zaměstnavatel nechce proplácet propustky k psychologovi (doprovod dítěte rodičem) - co dělat?
- Doprovod dítěte k psychologovi a proplacení propustky zaměstnavatelem
- Proplacení propustky zaměstnavatelem - rodič doprovod k psychologovi

Navštěvuji s 13letou dcerou klinického psychologa, jde o zdravotnické zařízení, které má smluvní vztah s pojišťovnami. Termíny máme hlavně dopoledne, na odpolední bychom moc dlouho čekali. Zaměstnavatel mi nechce na to proplácet propustky. Domnívám se, že jde o doprovod dítěte do zdravotnického zařízení, tudíž by mělo být omluveno i proplaceno. Nebo to tak není? Děkuji moc za odpověď.
Děkuji, Kamila.

ODPOVĚĎ:
Dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci
„ Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že pokud jde o zařízení, které má smlouvu se zdravotními pojišťovnami a návštěvy Vaší dcery jsou hrazeny ze zdravotního pojištění (tj. nenavštěvujete s dcerou psychologa ze své vlastní vůle, ale např. z rozhodnutí lékaře), pak by se jednalo o překážku v práci, která je stanovena v daném nařízení vlády. Problematičtější bych viděla skutečnost, že toto ošetření dcery nelze provést mimo pracovní dobu, což je podmínka uznání této překážky dle výše uvedeného, a což dle Vašich informací lze, i když s určitými časovými obtížemi.
Pokud tedy zaměstnavatel argumentuje tím, že návštěva klinického psychologa nespadá pod zdravotnické zařízení, pak bych tento jeho argument viděla jako nesprávný. Pokud však argumentuje tím, že k psychologovi můžete chodit mimo pracovní dobu (musí být brán zřetel na to, že to skutečně můžete stihnout vzhledem k Vaší pracovní době, apod.), pak bych jeho odůvodnění viděla jako oprávněné. Nejlepší možná cesta je se se zaměstnavatelem dohodnout.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nadlimitní hluk v obytné části - jak zabránit postavení nové silnice a parkoviště
- Nadlimitní hluk u silnice III. třídy v obytné části a plán výstavby parkoviště, silnice a průmyslové budovy - jak to napadnout?

Jsem majitelkou domu a zahrady u silnice III. třídy. Ta je páteřní silnicí do průmyslové zóny pro kamionovou dopravu. Naproti domu stojí parkoviště pro 40 aut a firma s kovovýrobou. Dvě akreditovaná měření hluku prokázala nadlimitní hodnoty v chráněném prostoru staveb z celkového hluku. Firma chce přímo naproti mému domu postavit další parkoviště pro cca 60 aut.
Dotaz: může stavební úřad (případně krajský úřad) povolit stavbu parkoviště, které nadále navýší již nadlimitní hluk v obytné části?
Navíc město Červený Kostelec chystá v novém územním plánu násobné navýšení kapacity prům. zony, aniž by řešil problematiku nadlim. hluku za silnice. Pozn. samozřejmě se budu jako účastník řízení bránit, případně zvažuji žalobu. Děkuji, Kristýna.

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji na § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví, dle něhož platí, že:
- orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy (např. stavebním zákonem), které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví (jak ostatně vyplývá rovněž z § 4/2 stavebního zákona) ;
- stavební úřad je vždy povinen zajistit, aby záměr žadatele ke stavbě zdroje hluku (kterým může být ve smyslu § 30/1 zákona o ochraně veřejného zdraví i pozemní komunikace a parkoviště) byl z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví;
- žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě zdroje hluku (do území zatíženého zdrojem hluku) předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska (pro územní či stavební řízení) měření hluku (provedené podle § 32a zákona o ochraně veřejného zdraví) a návrh opatření k ochraně před hlukem.
Ve Vámi popsaném případě bude tedy klíčové měření hluku, které bude podkladem pro vydání stanoviska krajské hygienické stanice pro účely územního a stavebního řízení.
V tomto ohledu připomínám, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní mimo jiné požadavky na ochranu proti hluku (§ 156/1 stavebního zákona).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svou obranu můžete vést rovněž prostředky soukromého práva. Konkrétně dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (tedy i vlastník) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrný hluk) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem (tedy v územním a stavebním řízení), neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (aktivita v územním a stavebním řízení je tedy nezbytná). Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
Co se týče staveb (zdrojů hluku) již existujících, je stavební úřad oprávněn nařídit vlastníkovi takových staveb nezbytné úpravy, jimiž se docílí, aby užívání stavby nebo jejího zařízení mimo jiné nepřiměřeně neobtěžovalo její uživatele a okolí hlukem, exhalacemi včetně zápachu, otřesy a vibracemi (jak vyplývá z § 137/1 písm. a) a b) stavebního zákona).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 258/2000 Sb. , o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vybudování výtahu v družstevním domě - musí vybudování zaplatit i lidé v přízemí?
- Postavení výtahu v bytovém domě - platí to i lidé v přízemí?
- Družstevníci bydlící v přízemí - musí zaplatit za vybudování výtahu v družstevním domě?

Náš bytový dům ve vlastnictví družstva tvoří dvě samostatné budovy. V jedné si chtějí zbudovat výtah, mají většinu hlasů. Tuším, že podle dřívějších předpisů nemuseli za výtah platit ani lidé v přízemí, nyní už ano. Mají nějakou možnost neplatit za výtah (stavbu + provoz) alespoň lidé z jiného traktu? Dobrovolně se našich plateb samozřejmě nevzdají. Děkuji, Anežka.

ODPOVĚĎ:
Podle § 744 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, platí, že členové družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, hradí v nájemném bytovému družstvu pouze účelně vynaložené náklady bytového družstva vzniklé při správě těchto družstevních bytů, včetně nákladů na opravy, modernizace a rekonstrukce domů, ve kterých se nacházejí, a příspěvků na tvorbu dlouhodobého finančního zdroje na opravy a investice těchto družstevních bytů.
Povinnost podílet se na úhradě nákladů na rekonstrukci a modernizaci vyplývá přímo ze zákona. Záleží však na družstvu samotném, zda nějak zohlední, že výtah bude vybudován jen v jednom z domů. Družstvo by mělo zohlednit, že výtah je pouze v jedné z budov a nájemci bytů situovaných v této budově by se měli podílet na financování výtahu.
Co se týká nákladů za provoz, pak je nutné vycházet ze zákona č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona platí, že službami se myslí mj. provoz výtahu. Poskytovatelem služeb se v tomto případě myslí bytové družstvo.
Podle § 4 vyplývá, že poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo.
Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku.
Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde.
Podle § 5 tohoto zákona dále platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období.
Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, rozúčtují se náklady na provoz výtahu podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování.
Samozřejmě platí, že poskytovatel smí příjemcům služeb (nájemci bytů) účtovat jen takové služby, které jim poskytuje. Pokud ve Vašem domě není výtah, pak Vám poskytovatel služeb z povahy věci nemůže účtovat poměrnou část nákladů na provoz výtahu.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odpůrce si nechal vyhotovit vyjádření advokáta - má navrhovatel nárok na úhradu právníka, advokáta (právních služeb)?
- Protistrana si nechala vyhotovit právní vyjádření, je oprávněna požadovat úhradu nákladů na právníka, advokáta, právní služby?

Chtěla bych Vás požádat o radu, zda mám uhradit níže uvedenou částku, která
měla vzniknout mým zaviněním bytovému družstvu.
Mám spor s bytovým družstvem, které mi neoprávněně (konzultovala jsem s advokátem) účtovalo dvojnásobné platby do fondu oprav, protože jsem byt pronajímala. Advokát, na kterého jsem se obrátila, považoval tyto platby za neoprávněné a družstvo se tak mělo dopustit bezdůvodného obohacení. Advokát
mi ale doporučil ustoupit od žaloby, protože můj nárok na navrácení plateb je již promlčený (rok 2011 a dříve) - ještě jen pro doplnění, když jsem se
domáhala svých nároků u družstva ústně dříve, bylo mi jasně naznačeno, že družstvo mi pronájem zakáže, což bylo dle stanov v jeho kompetenci. Proto
jsem nemohla oficiálně nárok vznést dříve, ale až nyní, kdy je družstvo v likvidaci a byty byly převedeny do osobního vlastnictví a nemusí mi tedy
nikdo nájem povolovat.
Já jsem přesto ještě poslala družstvu oficiální žádost do jejich datové schránky, aby mi neoprávněně účtované platby vrátilo s tím, že jsem uvedla:
"V případě nevyhovění mému požadavku jsem připravena domáhat se svého nároku soudní cestou."
Nyní jsem dostala mailem vyjádření advokáta zastupujícího bytové družstvo, že mému požadavku nevyhoví a platby byly prý oprávněné. I když s tímto nesouhlasím, akceptuji doporučení, které mi dal advokát, a soudit se nebudu, protože z důvodu promlčení by mi soud pravděpodobně nevyhověl.
Advokát družstva nyní ale po mně požaduje toto:
Výzva podle § 142a občanského soudního řádu k úhradě xxx Kč
Jelikož Vaše „Žádost o vrácení přeplatku za platby do fondu oprav ze dne xxx" obsahovala právní argumentaci a výklad právních předpisů včetně upozornění na domáhání se Vašeho nároku
soudní cestou, tak likvidátorovi BD xxx nezbylo nic jiného, než vyhledat právní pomoc a zadat zpracování tohoto stanovisko, které Vám ušetří další náklady v soudním řízení.
Vyzývám Vás k úhradě dosud vzniklých nákladů právního zastoupení vzniklých Vaším zaviněním BD xxx dle advokátního tarifu (viz příloha č. 4) ve výší xxx Kč do 15.4.2015 na ucet cislo xxx.
Požadovaná částka je cca 10.000,- Kč. Domnívám se, že advokát družstva nemůže určit vinu jedné či druhé strany. Mně koneckonců také již vznikly náklady na právní zastoupení, když jsem oprávněnost nároků konzultovala s advokátem.
Vím, že podle § 142a občanského soudního řádu musí strany 7 dní před podáním žaloby požádat o úhradu nákladů, aby jim je v případě výhry soud přiznal. Jelikož ale žalobu na družstvo podávat nebudu, potřebuji vědět, zda mám na výzvu
reagovat a částku uhradit, aby po mně nemohla být později vymáhána s případnými dalšími úroky a poplatky. Děkuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Občanský soudní řád v ust. § 147 odst. 1 stanoví, že "Účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila." Z tohoto ustanovení lze dovodit, že pokud jste protistraně zaslala předžalobní výzvu a protistrana se obrátila na advokáta, vznikly jí náklady, které by po Vás případně mohla vymáhat i soudně. Doporučovala bych tedy částku uhradit. Pokud byste mi sdělila částku přeplatku, spočítala bych, zda náklady 10.000,-Kč jsou ze strany advokáta protistrany oprávněné. Dále bych doporučovala zvážit, zda věc neřešit trestní cestou jako trestný čin zpronevěry, pokud Vám družstvo něco účtovalo dvakrát, zajisté to není v pořádku.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžování světlem ze sousedního domu - jak se bránit LED reflektorům?
- Obtěžování světlem od souseda - jak donutit souseda aby světle v noci vypnul?
- Světelný smog od souseda - jak se bránit?
- LED reflektory svítí v noci od souseda - jak ho donutit aby je vypnul?
- Jak donutit souseda aby v noci vypnul světlo (obtěžování světlem, světelný smog)

Soused má na svém domě nainstalovaná ledková světla, která míří přímo na náš pozemek. Jeho dům je od plotu vzdálen 1,5 m. Světla silně osvětlují naší zahradu celou noc. Lze nějakým způsobem zamezit tomuto svícení alespoň v nočních hodinách? Na naše žádosti o vypínání nereaguje.
Děkuji Luboš

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník zakazuje obtěžování souseda jdoucí "nad míru přiměřenou místním poměrům". Tento pojem je dosti neurčitý a vyřešení věci je tedy do značné míry závislé na úvaze soudu. Proto v tomto případě nelze s jistotou uvést, že soud by sousedovi zakázal používat tato světla, nicméně pokud soused na Vaše žádosti nereaguje, nezbude, než se pokusit tuto věc řešit tzv. sousedskou žalobou, tedy domáhat se, aby se soused zdržel jednání, které vás obtěžuje. Lze v žalobě samozřejmě vymezit i čas, např. noční hodiny, kdy má světla vypínat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak napadnout znalecký posudek - informace
- Napadení znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak napadnout zmanipulovaný zkreslený znalecký posudek odhadu nemovitosti - informace
- Napadení zmanipulovaného zkresleného znaleckého posudku odhadu nemovitosti - informace
- Jak nechat zkontrolovat znalecký posudek (odhad nemovitosti) - informace
- Revize znaleckého posudku (odhad nemovitosti) - informace
- Jak může občan nechat zkontrolovat znalecký posudek na nemovitost města?

Jak postupovat v případě podezření na "neobjektivní" znalecké posudky. Jedná se o tuto kauzu:
Dne 25.1.2016 schválila Rada ÚMČ Praha 12 usnesení č. RXXX "Záměr směny pozemků parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova"
V rámci tohoto záměru byla navržena směna pozemků
- parc. č. X/1 o výměře 2.286 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/2 o výměře 2.061 m2 v k. ú. Modřany
- parc. č. X/3 o výměře 90 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemků o celkové výměře 4437 m2 byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.580.000 Kč (cena 2835 Kč za m2)
za pozemek
- parc. č. XX/97 o výměře 4.975 m2 v k. ú. Modřany
cena pozemku byla stanovena znaleckým posudkem č. Z-2015 ve výši 12.160.000 Kč (cena 2444 Kč za m2)
Dne 23.2.2016 byl na poslední chvíli na program zasedání Zastupitelstva ÚMČ Praha 12 doplněn bod "Směnná smlouva na pozemky parc. č. X/1, parc. č. X/2, parc. č. X/3 v k. ú. Modřany mezi ulicemi Malá a Nová za pozemek parc. č. XX/97 v k. ú. Modřany při ulici Novákova". Tento bod byl schválen jako usnesení č. Z-16
ÚMČ Praha 12 nabízí ve směně pozemek s kódem VN (Výroba nerušící) o výměře 4.975 m2, kde nový vlastník chce postavit supermarket, za sousední pozemky s kódem ZMK (městská zeleň) o celkové výměře 4.437 m2, kde je z části zelená plocha a z části komunikace. Takže laicky řečeno za bezcenné pozemky dostal stavební parcelu a ještě s větší výměrou.
Jakou formou lze znalecké posudky či práci daného soudního znalce nechat zrevidovat či napadnout? Jak se bránit proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem?

ODPOVĚĎ:
Znalecký posudek, který se zdá být neobjektivní, lze vyvrátit nejlépe dalším znaleckým posudkem, který znevěrohodní závěry toho původního. Postačilo by rovněž sepsat námitky ke znaleckému posudku, nicméně by měly být sepsány za pomoci osoby, která danému oboru rozumí, aby byly způsobilé tento znalecký posudek vyvrátit.
Bránit se proti nevýhodnému nakládání s obecním majetkem můžete tím, že se obrátíte na Krajský úřad, případně na Ministerstvo pro místní rozvoj. Pokud nebude tato cesta úspěšná, lze napadnout realizovanou směnu žalobou o určení neplatnosti právního jednání podanou k místně příslušnému prvostupňovému (Okresnímu či v Praze Obvodnímu) soudu.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Bydlení potomka v družstevním bytě rodiče - je nutná nájemní smlouva kvůli příspěvku na bydlení od státu?
- Příspěvek na bydlení spolužijící osoby v družstevním bytě - je nutná nájemní smlouva družstevníka se spolubydlícím?

Mám podíl ve dvou družstvech, tedy dva byty. V jednom bytě zůstalo bydlet moje dítě, ve druhém bydlím já. Podle stanov bytového družstva mám právo u sebe ubytovat přímého potomka, tím pádem nepotřebuji ještě souhlas družstva, je pouze mojí povinností, aby byl nahlášený na družstvo, a to je. Pro úřad (požadavek příspěvku) potřebuje vyčíslit, jaké platí nájemné a energie. Dodala jsem jakési písemné prohlášení, že zde platí pouze skutečné náklady, které jsem vyčíslila přesně na korunu a dodala i podklady, ze kterých vycházím. Úřad tvrdí, že je nutné dodat i nájemní smlouvu. Podle mě to není nutné, protože tam bydlí jako můj přímý potomek? Možné to je, ale pouze jako podnájemní smlouva? Nevím, jak to brát, když je to rodinný příslušník.
Děkuji. Monika

ODPOVĚĎ:
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu, ve kterém má trvalé bydliště, za předpokladu, že 30% (v Praze 35%) příjmů jeho domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Podmínku vlastnictví bytu či domu nebo nájemní smlouvy stanovuje zákon o státní sociální podpoře a úřad práce proto musí dodání nájemní smlouvy požadovat. Vy sama jako člen bytového družstva bohužel nemůžete se svým dítětem nájemní smlouvu uzavřít - mohla byste tak učinit v případě, že by šlo o byt v osobním vlastnictví, který byste vlastnila. Vy můžete s Vaším dítětem uzavřít pouze podnájemní smlouvu, která ale pro získání příspěvku na bydlení nestačí.
Vaše dítě tedy nárok na příspěvek na bydlení nemá, mohlo by si ale zkusit zažádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení. Při žádosti o tyto dávky je ale zapotřebí kromě příjmů dokládat také tzv. prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude zajímat, zda má Váš potomek nějaké finance na bankovním účtu, zda vlastní nějaký (ne) movitý majetek), zda má stavební spoření či životní pojištění. O dávky hmotné nouze může Váš potomek požádat na úřadě práce v místě svého bydliště.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukromých vlastníků
- Zábor pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020
- Obsazení pozemku obce občanem a automatické vyvlastnění občanem po roce 2020

Problém určení polohy obecní cesty přes lesní pozemky soukr. vlastníků:
Obec vlastní obecní lesní cestu, která vede i po 3 lesních pozemcích soukromých vlastníků.
Vlastníci pozemků se domnívají, že obecní cesta byla časem při užívání poněkud posunuta a vede dnes (01.04.2016) přes zmíněné pozemky poněkud jinou trasou. Domnívám se, že si tuto věc zavnili sami, když neznají svoje hranice z doby předávání lesů správci LČR či po digitálním zaměření někdy v roce 2010.
Vlastníci nyní chtějí, aby obec svou cestu zaměřila a uvedla věci "na správnou míru", aby oni nebyli poškozeni. Dle jejich názoru by cesta měla vést po jejich pozemku, ale polohově umístěna na jejich pozemcích jinak, navíc pravděpodobně místy, kde je v současné době neprůjezdná strž, která by se musela upravit na cestu. Sami nechtějí svoje pozemky zaměřovat kvůli nákladům na zaměření, nejraději by vše přenesli na obec.
Obec ale vychází ze skutečnosti, že nyní tam je nějaká cesta, která vyhovuje, je desítky let bez problémů využívána, nemá tedy potřebu něco měnit.
Navrhoval jsem jim, aby si zaměřili své pozemky, z toho pak bude patrná i cesta, s čímž oni ale nesouhlasí, nechtějí nést náklady na zaměření svých pozemků.
Dotaz:
Je obec povinna v tomto případě aktivně, i když vlastně "z donucení" vlastníky, řešit tento problém vlastníků přilehlých pozemků? A pokud by k posunu došlo po zaměření, a cesta by se posunula do neprůjezdného místa, kde by se musela nově vytvořit a terén pro ni připravit, kdo by nesl náklady této změny, když všichni v dobré víře po desítky let využívají tuto cestu?
2. Hranice pozemků v obci
Zajímal by mě názor právníka, jak řešit hranice pozemků v obci.
Víme z různých informací, že řada občanů nezjistitelným postupným posouváním hranic svých pozemků zabírá nyní obecní pozemky, což je ale těžko prokazatelné bez kompletního zaměření celé obce = obecních pozemků a tedy i hranic.
Někde jsem četl, že kolem roku 2020 má nastat situace, že se navodí nový stav v celé republice tak, že v tom období užívané pozemky, tedy i ty které budou např. zasahovat či zabírat obecní pozemky, automaticky přejdou do vlastnictví toho, kdo je zabral a obec tedy o své pozemky přijde, neboť nelze 100% uhlídat různé zábory, které jsou léta např. občany cíleně vytvářeny.
Zaměření celého katastru kvůli tomuto problému by činilo velké náklady pro obec, přičemž i po zaměření by takto mohl někdo opět tyto hranice neoprávněným záborem změnit.
Jak postupovat, příp. je možné tento stav nějak vyřešit elegantně bez značných finančních nákladů na zaměřování katastru? Je pravda tedy, že kolem roku 2020 nastane stav popisovaný výše?
Děkuji. Mojmír

ODPOVĚĎ:
K jednotlivým bodům dotazu:
1. obec nemá povinnost "z donucení" cokoliv nechat zaměřit, pokud se vlastníci domnívají, že hranice jejich pozemku zasahují do cesty, je plně v jejich kompetenci nechat si zaměřit své pozemky a na základě zaměření se teprve domáhat nápravy. Zde odkazuji na ust. § 1028 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že v případě neznatelných nebo pochybných hranic se vlastník pozemku může obrátit na soud a ten určí hranice buď podle poslední pokojné držby, a není-li to možné, podle slušného uvážení. Tato formulace je samozřejmě obecná a bohužel z ní vyplývá, že přesnou odpověď na určení hranic pozemků a zejména změnu trasy stávající cesty by dal až soud. Ovšem právě s ohledem na zásadu poslední pokojné držby by i soud dle mého názoru rozhodl tak, že cesta má zůstat na stávajících pozemcích, nikoliv ji "přenášet" za vysokých nákladů do strže.
2. Bohužel bez zaměření je problematické se bránit záboru obecních pozemků soukromými vlastníky. Pokud totiž k takovému záboru dojde a věc případně skončí u soudu, bude nutné hranice pozemků prokázat zaměřením. Ačkoliv jsem prostudovala různé zdroje, nikde jsem informaci o změně v roce 2020 nenašla a domnívám se, že taková změna nenastane, neboť by se příčila ústavně zaručeným principům (právo vlastnit majetek, ochrana vlastnického práva, …).

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Průkaz energetické náročnosti a pronájem, podnájem družstevního bytu - je potřeba nebo ne?
- Pronájem, podnáem družstevního bytu - je nutný průkaz energetické náročnosti bytu?
- PEN a pronájmem, podnájem družstevního bytu - je PEN potřeba nebo ne?

Potřebovala bych vědět, jestli se na družstevní byty vztahuje povinnost nechat zpracovat průkaz energetické náročnosti budovy - podle některých názorů se při pronájmu družstevního bytu jedná o podnájem - a tudíž průkaz není nutný. Je tento výklad správný? Děkuji, Diana

ODPOVĚĎ:
Ano, tento výklad je správný, u družstevního bytu se jedná o převod práva k užívání, nikoliv o prodej. Průkaz energetické náročnosti nepotřebujete. Stejně tak není třeba, pokud chcete družstevní byt pronajmout.

__

OCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Reklamace skrytých vad komerční nemovitosti - problém s kanalizací a tukovým lapačem
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - lhůta podle starého občanského zákoníku

20.4.2011 zakoupen penzion s restaurací, v kupní smlouvě "kupující výslovně prohlašuje, že mu je dobře znám stav nemovitosti, nemovitost si před podpisem smlouvy prohlédl a kupuje ho ve stavu, který při prohlídkách zjistil." V nemovitosti série závad:
- velmi malý lapač tuků, který nedokáže účinně zabránit nátoku tuků do ČOVky, jejíž obsah znehodnocuje
- při porušení ústní dohody, kupní smlouvou převedla prodávající na třetí osoby sousední pozemky, na kterých se nacházela stavba „vsakovací nádrže“, kterou jsme zakoupili společně s penzionem, který bez nich nelze provozovat (existenci nádrží, které znehodnocují prodané pozemky zatajila s úmyslem navýšit jejich cenu i před novými majiteli těchto pozemků)
- při prodeji penzionu neupozornila na skutečnost, že podle rozhodnutí hygieny nemůže být provozována současně jeho ubytovací část a veřejně přístupná restaurace (otázkou je zda o tomto dvacet let starém rozhodnutí, které jsem nalezl po podrobném hledání až na upozornění pamětníka, prodávající věděla)
Při snaze svépomocí odstranit alespoň některé z výše uvedených vad bylo zjištěno, že v bezprostřední blízkosti stávající ČOVky se nalézají nezasypané nádrže původního septiku, do kterých díky neodborné (patrně provizorní) instalaci odtokového potrubí, natékají z ČOVky odpadní vody, které teprve následně odcházejí potrubím do již zmíněných vsakovacích nádrží (tuto závadu nebylo možné dříve odhalit, neboť obě původní nádrže byly zastavěny materiálem), ani o této závadě nemusela prodávající teoreticky vědět neboť jejich nahrazení ČOVkou bylo provedenou několik let před tím, než penzion, stejně jako všechny předmětné nemovitosti, zdědila.
Původní majitelka nemovitosti odmítá vady odstranit, tvrdí "vše je v pořádku" neboť jsme uvedli, že je nám stav nemovitosti znám. Maximálně je ochotna finančně se podílet (zatím pouze ústní slib) na přemístění vsakovacích nádrží, neboť si uvědomuje, že by noví majitelé pozemků na nichž se nádrže nacházejí, mohli odstoupit od kupní smlouvy na tyto pozemky, které vsakovací nádrže znehodnocují.
Vady bychom rádi reklamovali ve 5leté lhůtě (jak se v tomto případě posuzuje okolnost, že smlouva byla uzavřena za účinnosti jiného zákona).
Jaké jsou naše šance?
V civilním řízení (změna zákona a jeho retroaktivita). V trestním řízení (při znalosti jakékoliv z těchto závad bychom penzion, u kterého hrozí kdykoliv jeho uzavření a vysoká pokuta, nikdy nekoupily - škoda nejméně 4 mil. Kč)
Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Klauzule, že je vám stav nemovitosti znám neznamená, že vám byly známy i vady předmětu koupě. Lze argumentovat § 2103 nového občanského zákoníku, že "Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy". Charakter vad, které zmiňujete, je takový, že jste je s vynaložením obvyklé pozornosti nemohli poznat a máte proto práva z vadného plnění. V tomto případě dle mého názoru i na odstoupení od smlouvy. pokud byste jej nevyužili, pak máte právo na slevu z kupní ceny či odstranění vad. Pokud byla smlouva uzavřena ještě podle starého občanského zákoníku, použijí se na váš případ ustanovení starého OZ (pokud si nesjednáte výslovně s prodávající, že se použijí ustanovení nového OZ) kde s odkazem na ust. § 597 by bylo rovněž možné od smlouvy odstoupit, ovšem musíte do 6 měsíců poté, co jste vady zjistili, tyto písemně vytknout prodávající a vyzvat k řešení situace.
Z hlediska trestního práva je otázkou, zda by se toto dalo kvalifikovat jako trestný čin např. podvodu, neboť je třeba prokázat zavinění prodávající. Dle mého názoru by to Policie ČR odložila.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - jak se může občan bránit?
- Obec udělala asfaltovou cestu na soukromém pozemku občana - může občan pozemek oplotit?

Obec si na mém pozemku po kanalizaci udělala asfaltovou cestu. S kterou jsem ale nesouhlasil s kanalizací ano, tam mám věcné břemeno. Přitom obecni cesta je hned vedle. Když jsem chtěl vyměnit metry za metry at to sedí jak v realitě, tak v katastrálních mapách bylo mi to zamítnuto a ještě starosta řekl, že ted mají i cestu i ten svůj obecní pozemek. Můžu si v takovémto případě ohradit svůj pozemek? (povolení na oplocení mám) byt i s kouskem asfaltu? Děkuji Leona

ODPOVĚĎ:
Pokud jste nesouhlasil s asfaltovou cestou na svém pozemku, postupovala obec protiprávně, pokud tam cestu zřídila a v tomto případě bych doporučila obrátit se na silniční správní úřad, případně na krajský úřad či posléze na Veřejného ochránce práv. Další možností je pak domáhat se soudně odstranění stavby či se domáhat úplatného zřízení věcného břemene cesty. Pokud si pozemek i s částí cesty oplotíte - na což máte bezpochyby právo, může se každý, kdo cestu užívá z nutné komunikační potřeby a domnívá se, že jde o pozemní komunikaci, obrátit na silniční správní úřad a žádat vydání rozhodnutí, jímž úřad nařídí odstranění pevných překážek z této komunikace. Silniční správní úřad má povinnost o návrhu na odstranění překážek z pozemní komunikace rozhodnout a v kladném případě nařídit odstranění překážky. Pokud úřad po provedeném řízení zjistí, že se nejedná o pozemní komunikaci, návrh zamítne. Z uvedeného tedy plyne, že si pozemek oplotit můžete, nicméně pokud se bude kdokoliv domáhat odstranění oplocení, hrozí Vá, že budete muset oplocení odstranit a případně ještě uhradit náklady správního či soudního řízení.

__

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Antedatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Antidatování výpovědi zaměstnavatelem - má zaměstnanec takovou výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antedatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Zaměstnavatel antidatoval výpověď ve zkušební době - musí zaměstnanec výpověď podepsat?
- Antedatovaná výpověď a zvýšení mzdy - nelogický postup zaměstnavatele v době pracovní neschopnosti zaměstnance

Můj syn nastoupil do zaměstnání 21.12.2015 s 3 měsíční zkušební dobou. Mezitím onemocněl streptokokem a o dobu nemoci se mu prodloužila zkušební doba do 31.3.2016. Dne 31.3. po ukončení směny mu byla dána k podepsání výpověď nazvaná Zrušení pracovního poměru ve zkušební době s tím, že již druhý den nemá nastoupit. Máme ale problém s tím, že výpověď byla napsána již dne 14.3.2016, synovi doručena 31.3.2016. Mezitím ale dne 22.3. dostal platební výměr, kde je mu zvýšená mzda a přiznána mimořádná měsíční odměna s platností od 1.4., což nasvědčovalo tomu, že jeho pracovní poměr bude pokračovat i po zkušební době. Tedy : výpověď napsána 14.3., platební výměr s odměnou platný od 1.4. předán 22.3. a 31.3. k podpisu smlouva o zrušení pracovního poměru ve zkušební době datována dnem 14.3.. Podle mě to odporuje logice, když mu napíšou 14.3. výpověď a 22.3. zvýšení platu po uplynutí zk. doby a následně mu předají tu výpověď ze 14.3.. Syn by se chtěl nějak bránit, protože byl platebním výměrem platným od 1.4. uveden v omyl a nehledal již jinou práci. Je, prosím, možné se nějakým způsobem bránit? Žádný problém, mimo nemoci, za kterou nemohl, v době zkušební doby neměl, dokonce odpracoval směnu mimo svoji obvyklou pracovní dobu, a to ve státní svátek 25.3. a mimořádně pracoval i v neděli 27.3.16. Nikdo ho na skutečnost, že by měl končit 31.3.2016 neupozornil, ale až po směně večer kolem 19.00 hodiny byl zavolán do kanceláře, kde mu paní, která byla zrovna přítomna dala výpověď podepsat. K podpisu připojil, že " nesouhlasí".
Až nyní se syn dozvěděl, že je normální praxí vyhodit ve zk. době každého, kdo během této doby onemocní. Přitom nechtěl být nemocný a sám jeho vedoucí ho posla k lékaři, protože měl vysokou horečku a zimnici. Nevím, nepřipadá nám obvyklé mít připravené zrušení pracovního poměru ve zkušební době (napsané dne 14.3.), dále (18.3. - předáno 22.3. - předat již takto předem vyhozenému zaměstnanci mzdový výměr a informace o mimořádné odměně s platností od 1.4.2016 a následně ho 31.3. vyhodit a k tomu použít výpověď napsanou 14.3.2016. Syn měl v jednání jinou práci, kdyby mu právě u České pošty zrušili pracovní poměr ve zkušební době (sám odejít nechtěl), ale po obdržení nového mzdového výměru dne 22.3. s platností od 1.4. a s mimořádnou měsíční odměnou jednání o nové pracovní pozici zrušil, jelikož měl zato, že bude nadále u České pošty pracovat. Cítí se svým zaměstnavatelem oklamán, nehledě na finanční dopady.
Předem děkuji za Váš názor. Daniela

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaný postup zaměstnavatele není úplně obvyklý, ale dle mého názoru je v souladu s právními předpisy. Až do konce zkušební doby má jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel právo zrušit zkušební poměr ve zkušební době, což v tomto případě zaměstnavatel využil.
Časová posloupnost předávání a vyhotovování jednotlivých písemností, které zaměstnavatel zaměstnanci předával, je zvláštní, ale není mi však známa pohnutka zaměstnavatele, která ho vedla k ukončení pracovního poměru ve zkušební době. I zákon umožňuje zaměstnavateli tento krok učinit bez uvedení důvodů. V případě, že byste se se zaměstnavatelem přeli o uvedení v omyl předáním platebního výměru s účinností od 1.4., pak by mohl zaměstnavatel např. argumentovat tím, že se po předání změnil jeho náhled na zaměstnance a rozhodl se s ním ukončit pracovní poměr, že v písemnosti ukončení pracovního poměru ve zkušební době došlo k chybě v psaní ohledně data vyhotovení, mohla by se také řešit skutečnost, zda se zaměstnanec zajímal o to, zda po zkušební době v zaměstnání zůstane, jaká je u zaměstnavatele praxe ohledně vyhotovování platebních výměru na další období, apod. Domnívám se, že zaměstnanec by v dané při moc neuspěl.
Je samozřejmě možné zaměstnavatele písemně kontaktovat s tím, že zaměstnanec byl veden v omyl, a že trvá na dalším zaměstnávání, nedomnívám se však, že by to na rozhodnutí zaměstnavatele něco změnilo.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Služebnost rozlivu suchého poldru
- Věcné břemeno rozlivu suchého poldru
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za služebnost od RWE
- Vedení vysokotlakého plynovodu a odměna za věcné břemeno od RWE
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za služebnost od ČEZ
- Vedení stožáru RWE a odměna za věcné břemeno od ČEZ

1) přes pozemek v druhu orná půda mi vede podzemní vedení vysokotlaku plynu (RWE), jedná se o staré vedení (nikoliv realizované v posledních 15 letech). Dále mi přes pozemek vede nadzemní vedení ČEZ (také staré).
Je povinno (RVE a ČEZ) ze zákona mi plnit za služebnost (v šířce OP - ochranného pásma), pokud nárok na úhradu za služebnost uplatním?
2) pozemek v nivě vodoteče. Povodí Ohře vybudovalo stavbu tzv. suchý poldr, kdy v případě povodně dojde z zaplavení
mého pozemku. Jedná se o novou stavbu. Již rok se jedná o zřízení služebnosti "rozlivu" a výsledek není. Je povinno Povodí Ohře ze zákona plnit za služebnost dotčeného pozemku rozlivem a do jaké doby od ukončení stavby? Může být stavba zkolaudována pokud není dohoda o služebnosti sjednána?
Děkuji Daniel

ODPOVĚĎ:
Ano, pokud je Váš pozemek zatížen služebností, máte právo za něj žádat úplatu. Bohužel praxe je taková, že v těchto případech oprávnění ze služebnosti nabízí částku od 1000, -Kč za celou služebnost, ovšem v některých případech je reálné žádat i cca 200, -Kč za metr vedení. Stejné je to i pokud jde o druhou část Vašeho dotazu. Zřídit služebnost lze různými způsoby, nejméně problematická je samozřejmě služebnost zřízená smluvně. Není nikde stanoveno, že Povodí Ohře má povinnost plnit služebnost ze zákona a od jakého termínu, vše je na smluvním ujednání, případně na soudním rozhodnutí, pokud se nedohodnete. Bez dohody o služebnosti stavbu teoreticky zkolaudovat lze, toto záleží na rozhodnutí vodoprávního úřadu, proti kterému se samozřejmě můžete odvolat. Praxe bývá taková, že v době kolaudace bývá s vlastníkem pozemku minimálně uzavřena smlouva o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti.

__

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Koupě webu a převod autorských práv k článkům na Internetu
- Převod autorských práv článků při koupi webu

Jak je to v případě prodeje magazínu na Internetu, kde jsou články psané také copywritery, jak je to s autorskými právy k těmto článkům, které jsem u nich objednala a zaplatila. Musím je znovu oslovit, jestli souhlasí s prodejem toho webu nebo už to můžu převést s tím, že bych např. napsala do smlouvy, že vlastnictví článků psaných copywritery zůstává nedotčeno a platí na ně autorský zákon? Nebo to můžu převést, když jsem za ně zaplatila? Děkuji za odpověď. S pozdravem Anežka

ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že s jednotlivými autory článků na Vámi provozovaném webu jste uzavřela licenční smlouvy, v jejichž rámci jste ve smyslu § 12/4 autorského zákona sjednala zejména způsob užití "kupovaných" článků (dále pak předpokládám, že dle těchto licenčních smluv jste dle § 18 autorského zákona oprávněna tato autorská díla sdělovat veřejnosti).
Je podstatné, jakým způsobem bylo Vaše oprávnění sdělovat autorská díla (články) veřejnosti v licenčních smlouvách upraveno, tzn. zda se toto právo vztahuje ke konkrétním webovým stránkám, nebo zda je vázáno toliko na Vaší osobu.
V obecné rovině platí, že prodejem předmětných webových stránek vstoupí kupující do Vašeho právního postavení, tzn. že se stane Vaším právním nástupcem. Práva a povinnosti z licenční smlouvy v zásadě přecházejí na právního nástupce osoby, které byla licence udělena (pokud samozřejmě licenční smlouva takový přechod práv a povinností výslovně nevylučuje).
V této souvislosti je však dále nezbytné upozornit na § 2364 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- nabyvatel (zde Vy) může licenci postoupit třetí osobě (zde osobě kupující od Vás předmětný web) zcela nebo zčásti jen se souhlasem poskytovatele (zde jednotliví autoři článků) ; tento souhlas vyžaduje písemnou formu;
- nabyvatel je povinen sdělit poskytovateli bez zbytečného odkladu, že licenci postoupil, jakož i osobu postupníka.
S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku Vám doporučuji vyžádat si od každého autora článku, který je umístěn na předmětném webu, písemný souhlas s tím, že Vám udělenou licenci převedete na třetí osobu (nového vlastníka předmětného webu).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Dítě ve střídavé péči a trvalé bydliště, trvalý pobyt - rozhoduje otec nebo matka?
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém bydlišti dítěte (střídavá péče)
- Kdo z rodičů rozhoduje o trvalém pobytu dítěte (střídavá péče)

Přítelkyně se rozvedla a má ve střídavé péči dceru. Po rozvodu se prodal dům, který byl v SJM a kde měli všichni trvalé bydliště.
1) Bývalý manžel přítelkyně přehlásil trvalé bydliště její dcery na svojí novou adresu, které je v jiné části Prahy než předchozí trvalé bydliště. Je možné takto postupovat bez souhlasu druhého rodiče?
2) Přítelkyně chodí s dcerou k lékaři. Lékař je místně příslušný k předchozímu bydlištim které je na opačném konci Prahy než kde současně přítelkyně bydlí. Lékařka odmítla vydat přítelkyni lékařskou dokumentaci, aby přítelkyně mohla dceru přehlásit blíže současnému bydlišti bez souhlasu druhého rodiče. Je druhý souhlas nutný?
3) Pokud bude mít dcera bydliště na nové adrese u bývalého manžela, může ji samovolně, tj. bez souhlasu druhého z rodičů, přehlásit k místnímu praktickému lékaři a na jinou školu než je dnes (30.03.2016) nahlášená?
Děkuji Stanislav

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům:
1. Ano, ke změně trvalého bydliště není třeba souhlasu obou rodičů a de facto může nastat situace, že rodiče budou trvalé bydliště neustále přehlašovat. Ovšem při střídavé péči se předpokládá, že rodiče jsou schopni rozumně komunikovat, pokud zde nastávají takové problémy, je na zvážení, zda nepožádat o výlučnou péči místo střídavé.
2. Dle zákona o zdravotních službách je dosavadní ošetřující lékař povinen předat nově zvolenému lékaři všechny informace potřebné pro zajištění návaznosti poskytování všech zdravotních a sociálních služeb poskytovaných pacientovi. Mělo by se tak dít zasláním výpisu ze zdravotní dokumentace či kopií zdravotní dokumentace celé. Naopak originál zdravotní dokumentace by v žádném případě neměl být pacientovi vydán, neboť předešlé zdravotnické zařízení má povinnost tuto dokumentaci uchovat. Pokud lékařka odmítá vydat i výpis s odkazem na nesouhlas druhého rodiče, nejedná v souladu se zákonem. Lékařka by Vám měla výpis vydat a zároveň Vás sama aktivně poučit, abyste podala návrh na ustanovení kolizního opatrovníka - orgánu péče o dítě, který se pokusí rozpor mezi rodiči odstranit a situaci vyřešit.
3. V této odpovědi navážu na předchozí, kdy možnost přehlášení k jinému lékaři je stejná jako odhlášení od předchozího. Pokud by vznikl spor, do jaké školy dítě nastoupí, pak se postupuje dle zákona a žák nastoupí do spádové školy podle adresy trvalého bydliště. Mezitím lze samozřejmě vyvolat soudní spor, kdy soud může sám na návrh rozhodnout, jakou školu bude žák následně navštěvovat.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vstup pověřené osoby do bytu a plná moc od osoby s věcným břemenem užívání nemovitosti
- Věcné břemeno užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Vstup osoby do bytu a plná moc od osoby se služebností užívání nemovitosti
- Služebnost užívání nemovitosti - je možné dát plnou moc na vstup do bytu?
- Oprávněný neužívá byt (služebnost) - může dát ponou moc na vstup do nemovitosti jiné osobě?
- Vstup do nemovitosti (služebnosti) jiné osobě na základě plné moci

Zakoupili jsme s manželem byt, kde je věcné břemeno na dožití rodičů předchozí majitelky. Dožití je bezplatné, ale oni se zavazují platit veškeré platby spojené s chodem bytu, opravami atd.
Předchozí majitelka žije v zahraničí a její bratr odvezl její rodiče (kteří mají věcné břemeno) do domova důchodců, protože se o sebe nemohou sami postarat, veškeré vyřizování ohledně bytu, platby nájmu, záloh, pojištění, odečty ad. jsme zajišťovali my s manželem (ona nám to samozřejmě pak platila). Bohužel po 2 letech, kdy musela hradit nemalé měsíční náklady za neobydlený byt se po poradě s právníkem rozhodla byt prodat. Bylo jí řečeno, že to může, věcné břemeno zůstalo zachováno).
Koupili jsme ho. Bylo nám řečeno, že její rodiče jsou v dost vážném zdravotním stavu a vrátit se do bytu nemohou, matka je dokonce na vozíku, otec má rakovinu. Původní majitelka si doklady a další osobní věci rodičů odvezla a některé uskladnila ve sklepě (který náleží k tomuto bytu). Některé věci jim odvezla. Sama některé nepotřebné věci (bezcenné) vyhodila. Rodiče byli již dost nemohoucí a skladovali spousty věcí. V bytě zůstaly nějaké obrazy, nábytek, nějaké oblečení a jediná hodnotná věc - malá lednička.
Radili jsme se taky před koupí bytu, co můžeme a nemůžeme dělat s věcmi at… A tak jsme (na základě porady) byt vyklidili, zrekonstruovali, nábytek vrátili, jen ošacení, obrazy uskladnili mimo byt.
Byt pronajímáme.
Bohužel, bratr předchozí majitelky nás i nájemce kontaktoval, chce přístup do bytu, klíče, chce na nás poslat Policii, že jsme s věcmi manipulovali. Že nejsou v bytě! Nám bylo ale řečeno, že v bytě být nemusí, pokud tam oni nebydlí.
Obtěžuje nájemce.
Tvrdí, že se tam rodiče chtějí vrátit, ale původní majitelka (věříme jí) tvrdí, že jejich zdravotní stav rozhodně nedovoluje.
Může po nás žádat přístup do bytu, když má od rodičů plnou moc? Věcné břemeno se přeci na něho nevztahuje. Co máme dělat?
Pokud by se chtěli rodiče vrátit, můžeme chtít např. potvrzení o tom, že se budou o sebe moci postarat? Že jsou schopni i když není byt bezbariérový? Původní majitelka si myslí, že bude jednat takto i na úkor zdraví rodičů.
Jak mu dokážeme, které věci jsme koupili s bytem? Jaký nábylek, obrazy atd? Nevíme, co bylo součástí bytu, než jsme ho koupili my.
Omlouvám se za delší text. Je těžké vylíčit situaci.
Moc děkuji za radu.
Žaneta

ODPOVĚĎ:
Situace je poněkud nešťastná s ohledem na věci, které v bytě zůstaly. Doporučovala bych nyní sepsat si protokol obsahující věci, které v bytě byly při jeho koupi a pokud možno zajistit na něm i podpis původní majitelky bytu a vyjasnit si s majitelkou bytu, zda tyto věci považuje za prodané vám či nikoliv. Na druhou stranu, pokud o věci nikdo nejevil zájem déle než 3 roky, můžete se bránit tím, že jste k nim vlastnické právo vydrželi, neboť jste byli v dobré víře, že byly prodány společně s bytem a patří vám. Dále bych doporučovala zvážit, zda neuzavřete s rodiči smlouvu o zrušení věcného břemene, když v bytě už nebydlí nebo případně podali žalobu na zrušení věcného břemene soudem.
Pokud se jejich syn domáhá vstupu do bytu, může tak učinit pouze s plnou mocí a za účelem vyzvednutí jejich věcí. Pokud je ale sporné, které věci to jsou, do bytu ho nepouštějte, ať si to případně řeší rodiče žalobou na vydání věcí a to neudělají, těžko prokážou, jaké věci tam zůstaly, a že jsou jejich.

__

OBČAN-DLUHY
- Spoluvlastník neplatí poplatky za popelnice - musí ostatní spolumajitelé zaplatit poplatek za něj a vymáhat ho po něm?
- Vymáhání poplatku za popelnice po spoluvlastníkovi, spolumajiteli nemovitosti

Pokud se na poplatku za popelnice (svoz TKO) jiná osoba odmítne podílet a obec zasílá složenky pouze mně,
1) musím platit celou částku i za jinou fyzickou osobu?
2) jakým způsobem mohu částku z druhé osoby vymoci - jedná se o 300 Kč ročně
Děkuji Dominika

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 10b odst. 1 písm. b) zákona o místních poplatcích tento poplatek platí fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
Formulace „společně a nerozdílně“ znamená, že obec je oprávněna požadovat poplatek v celé výši po jednom spoluvlastníkovi a pokud tak žádá, musí tento spoluvlastník uhradit celou částku (i část, která připadá na druhého spoluvlastníka).
Nicméně máte možnost tzv. regresu, tedy můžete před tím, než poplatek v celé výši uhradíte, vyzvat (písemně dopisem) tohoto druhého spoluvlastníka, aby uhradil tu část, která na něj připadá. Pokud tak neučiní a vy poplatek uhradíte v celé výši, máte právo následně po něm požadovat, aby Vám část, která na něj připadá, uhradil. V takovém případě je nutné mu zaslat předžalobní výzvu – vzor přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného na osvojenou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovanou dceru neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojeného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na adoptovaného syna neprojevujícího zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče
- Zvýšení výživného na osvojenou (adoptovanou) osobu neprojevující zájem o rodiče

Nevlastní dcera. 2003 jsem přijal za vlastní formou nezrušitelného osvojení a zápisem do rodného listu dceru mé nyní už bývalé manželky Annu. Biologický otec nejevil zájem a dobrovolně, v dobré víře jsem podepsal nezrušitelné osvojení. O nevlastní dceru Annu jsem tedy pečoval a živil ji až do jejich 18 let. 2013 jsem se s její matkou rozvedl.
S osvojenou dcerou Annou se nyní nestýkám cca rok, do prosince 2014 jsem jí sám a dobrovolně přispíval každý měsíc částkou 1500 Kč. Nestýkáme se již rok z toho důvodu, že dcera byla spolčená proti mě s její vlastní matkou, přikláněla se ze strany na stranu podle toho, jak se jí to hodilo. S exmanželkou mám ještě 12letého syna Matěje, o kterého Anna nikdy nejevila zájem a žárlila na něj. I po rozvodu manželství jsem jí v dobré víře poskytl u mě ubytování, po většinu času mě jen využívala, po odstěhování k příteli do 20 km vzdáleného města se vždy ozvala, jen když něco potřebovala. Odstěhování byla její dobrovolná a svobodná volba. Ještě bych chtěl zmínit, že po rozvodu jsem cca 1,5 roku bydlel se svou přítelkyní a také s nevlastní dcerou, která byla hlavním důvodem rozchodu s tehdejší přítelkyní, byla zde z její strany nesnášenlivost a velká žárlivost.
Na podzim 2015 mě nevlastní dcera upozornila formou SMS, že jí mnou zasílaná částka 1500, - nestačí a žádá mě o zvýšení částky na 3000, - vzhledem k tomu, že v té době jsme se již cca půl roku nestýkali. Do té doby nebyla žádná snaha z její strany, pouze tato SMS na zvýšení peněz. Když jsem ji v průběhu léta 2015 kontaktoval s tím, že umřela babička z mé strany, tedy její nevlastní prababička, s kterou se stýkala po dobu dětství, ani se neozvala s upřímnou soustrastí mě, ani nikomu dalšímu z mé rodiny. Tudíž bych chtěl zdůraznit absolutní nezájem o mě i mou rodinu.
Zvýšení výživného na 3000, - jsem jí zamítl a nevlastní dcera mě dala k soudu na zvýšení výživného, kde si jako svého svědka vzala svou matku, mou exmanželku. K její osobě bych zmínil jen to, že má problémy s alkoholismem, žádost o rozvod jsem podal já, jelikož jsem současně zjistil i to, že udržuje poměr s jinými muži a exmanželka u rozvodu prohlásila to, že mě zničí. S exmanželkou se také soudím o vlastního syna Matěje, kdy poslední rozsudek zní syn svěřen do mé péče, exmanželka se opět odvolala. Situace je nyní taková, že syn, který má 12 let, k exmanželce odmítá chodit i na víkendy.
K mé současné situaci: jsem již necelý rok ve vztahu se současnou přítelkyní, mou snoubenkou. Bydlíme společně s mým synem Matějem a jejím 4letým synem. S přítelkyní očekáváme dítě, je v 5. měsíci těhotenství.
Soud s nevlastní dcerou se již konal, prohrál jsem ho a soud mi určil výživné požadované nevlastní dcerou 3000 Kč. Její vlastní matka jí přispívá dle svých možností, u soudu se prokazovala účelově navedeným trvalým příkazem od září 2015. Soud měl k dispozici výpisy z účtu nevlastní dcery Anny, které si vyžádal od její banky, České spořitelny. Má snoubenka shodou okolností u České spořitelny pracuje. Po líčení, kde byly výpisy použity, došlo mé snoubence jménem mé nevlastní dcery Anny do práce udání, kde se ona ohání tím, že snoubenka jí nahlížela na účet a poskytla výpisy z jejího účtu a jak je to možné, jestli to není bankovní tajemství, atd. O tom, že soud si výpisy vyžádal u České spořitelny, byla samozřejmě nevlastní dcera informována na začátku soudního líčení, šlo tedy o účelové udání s cílem poškodit mou snoubenku v práci.
Na prohraný soud jsem podal odvolání, kde jako svědci budou můj syn, má snoubenka i dědeček ze strany matky mé nevlastní dcery Anny, kteří budou jednat o jejím chování ke mně, kdy mě i před lidmi využívala, shazovala.
Tady u vás v poradně jsem se dočetl o popření otcovství, můžete mi prosím sdělit, zda by šlo aplikovat na můj případ?
Ještě k osobě nevlastní dcery - bydlí v nájmu s přítelem, je to její svobodné rozhodnutí, je jí 18 let, je studentkou, dle jejích slov bude pokračovat ve studiu i po maturitě. Nikdy neměla brigádu, ani zájem ji sehnat. U soudu tvrdila, že přítel je nezaměstnaný, ovšem ten pracuje, a soud si to nijak neověřoval.
Celá tato situace mě velmi trápí a sužuje prosím o radu, jak postupovat a celou situaci vyřešit.
Děkuji, Eduard

ODPOVĚĎ:
Pokud s výší výživného stanovenou soudem nesouhlasíte, máte samozřejmě právo se proti rozhodnutí soudu odvolat. Nicméně výživné ve výši 3.000 Kč není nijak přemrštěným požadavkem, jedná se o standardní výši výživného. Záleží ale samozřejmě také na Vašich finančních možnostech, vyživovacích povinnostech, které máte vůči dalším lidem apod. Co se týče přítele Vaší nevlastní dcery, dokud spolu nejsou sezdání, přítel nemá vůči Vaší dceři vyživovací povinnost. Tu by měl až jako její manžel. Pokud bydlí společně, měli by samozřejmě společně hradit náklady na bydlení, jídlo apod. , ale na výživné od přítele Vaše dcera nárok nemá.
Podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku lze otcovství popřít nejpozději do šesti let od narození dítěte. Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Popření otcovství je ale v zájmu dítěte jen v ojedinělých případech, takže byste se svou žádostí o popření otcovství pravděpodobně neuspěl. Pokud byste to přece jen chtěl zkusit, vzory návrhu (žaloby) na popření otcovství najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jejich sepsáním může pomoci advokát. Návrh na popření otcovství je zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště Vaší nevlastní dcery.

__

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení křivého obvinění - promlčecí lhůta, doba
- Promlčení nepravdivého lživého obvinění - promlčecí lhůta, doba
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění
- Náhrada škody (přiměřené zadostiučinění) u křivého obvinění (lhaní na Policii a u soudu)

Promlčecí doba v případě křivého svědectví, podaného od prvopočátku po incidentu, v přípravném trestním řízení jako svědek a jako svědek před soudem. Před sedmi, coby zcela bezúhonný jsem byl napaden kriminální osobou. Ve věci proti mě bylo vedeno trestní řízení, kde jsem byl i nepravomocně odsouzen. Toliko soudní řízení trvalo tři roky, konalo se 7 stání (! ). Svědčila proti mě spřátelená osoba útočníka. Znalec spolehlivě i při stání před soudem její svědectví vyvrátil. Ve věci jsem byl zcela zproštěn obžaloby pro nutnou obranu. Státní zástupce se neodvolal. Mohu podat i po několika letech proti této osobě trestní oznámení pro křivé svědectví, eventuálně se domáhat odškodnění mi tímto vzniklé, které jsem promeškal uplatnit u státu? Děkuji za odpověď. Kamil

ODPOVĚĎ:
Délka promlčecí doby trestného činu se odvíjí podle výše trestu, který za něj je možné uložit. Za trestný čin křivého svědectví (správně křivé výpovědi) lze uložit trest odnětí svobody na 6 měsíců až tři léta. Trestní odpovědnost za tento trestný čin tak dle ust. § 34 odst. 1 písm. d) trestního zákoníku zaniká uplynutím promlčecí doby, která činí 5 let. Tedy trestní oznámení v této věci má smysl, pokud dosud neuplynulo pět let ode dne spáchání tohoto činu.
Škodu, která Vám vznikla, můžete uplatnit po případném zahájení trestního řízení v této věci.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Automatické prodloužení členství u BE2.CZ
- Je legální automatické prodloužení členství v BE2.cz?

2015 jsem se registroval pro měsíční zkušební členství na seznamce Be2 (http://www.be2.cz/) za poplatek 147 Kč. Bohužel jsem si nevšimnul klauzule o automatickém prodloužení členství na 3 měsíce po uplynutí zkušebního měsíce za cca 2.500 Kč. O stržení částky z mé kreditní karty se společnost dokonce pokusila, naštěstí bezúspěšně. Nyní již je však ode mě pohledávka vymáhána německou právní kanceláří (http://www.auerwittethiel.com/), a to ve výši cca 4.500 Kč.
Je možnost tuto praktiku automatického prodloužení členství nějak napadnout? Ano, mají ji v podmínkách. Nicméně ihned po uplynutí měsíčního zkušebního období mi můj profil na stránkách zablokovali s informací, že jim chybí platba za 3 měsíce, tudíž jsem jejich "služby" ani nemohl využívat. Je případná exekuce z jejich strany oprávněná?
Nespokojených klientů je poměrně hodně dokonce i v zahraničí, u nás např. zde:
http://podvodnefirmy.cz/www-be2-cz/#commentform
http://www.vasestiznosti.cz/firm/detail/1930?page=1& do=page
Bylo řešeno i mediálně (medializováno) :
http://bit.ly/1qbV0JR
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Pokud je ve smlouvě či smluvních podmínkách ujednání o automatickém prodloužení smlouvy včetně uvedení poplatku, nedá se s touto situací nic dělat a poskytovatel služby má právo ji účtovat. Spíše mě překvapuje výše částky, která je po Vás nyní vymáhána, neboť téměř zdvojnásobuje výši dluhu. Bylo by tedy spíše možné se bránit této částce. Pokud samotný dluh činí 2500, -Kč, pak nechť vám vyčíslí, za co účtují ty další dva tisíce. Proti tomu bych rozhodně doporučovala se ohradit.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pokuta od SVJ - je vymahatelná a oprávněná nebo ne?
- Může SVJ udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu členovi SVJ?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek udělit pokutu majiteli bytu SVJ?
- Vymahatelnost pokuty od SVJ - je SVJ oprávněno udělit pokutu majiteli bytu?
- Vymahatelnost pokuty od společenství vlastníků bytů (bytových jednotek) - je SVJ oprávněno udělit pokutu?

Vlastním byt v panel. domě, kde existuje Společenství vlastníků jedotek. V souvislosti s NOZ se chystáme schválit nové stanovy (přesněji řečeno změnit stávající stanovy) a domovní řád. Nové stanovy odkazují na domovní řád takto:
-Člen společenství má povinnost zejména: dodržovat právní předpisy, tyto stanovy vč. domovního řádu
Tento text je v návrhu dom. řádu:
-Porušování domovního řádu může být sankciováno podle Čl. XI tohoto domovního řádu.
-Domovní řád je schvalován ve smyslu stanov společenství a to na shromáždění členů společenství.
V dom. řádu je spousta ustanovení, s nimiž nesouhlasím, např. pokuty a nesmyslné pravomoci výboru, budu tedy hlasovat proti. Za předpokladu, že budu přehlasován a stanovy i dom. řád budou schváleny a já se v zák. lhůtě 3měsíců neodvolám k soudu budou pak pro mne pokuty v dom. řádu závazné?
Pro ilustraci uvádím jen malou část textu pokut (je tam 14 různých „prohřešků“, jen 2 jsou pod 1000Kč) :
-neohlášení způsobené škody na společných částech domu výboru společenství 5000 Kč
-poškození bezpečnostního kamerového systému 10000 Kč
-provádění stavebních úprav v bytě bez vědomí společenství vlastníků bytových jednotek SVJ 3000 Kč.
Druhý dotaz se týká závaznosti odstavce z domovního řádu (viz níže) pro předmětného vlastníka bytu:
V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankciované osoby.
Výbor jako autora textu stanov jsem sice písemně se svými připomínkami seznámil, ale berou vše osobně (jako útok na svoje "dítko") a teď jsme uvízli na mrtvém bodě. Děkuji. Marek

ODPOVĚĎ:
K Vašim dotazům lze obecně odpovědět, že pokud jsou stanovy i domovní řád schváleny, pak platí a jsou závazné pro všechny vlastníky, i ty, kteří hlasovali proti. Vámi citované ustanovení domovního řádu "V případě, že udělenou pokutu neuhradí nájemce bytu (případně osoba, která se v bytě zdržuje), je povinen tuto pokutu uhradit člen společenství, který je v souladu s tímto domovním řádem plně odpovědný za jednání takto sankcionované osoby" je podle mého názoru absolutně neurčité a de facto nevymahatelné, protože nikde není jednoznačně vymezeno, kdo je osobou, která " je plně odpovědná za jednání takto sankcionované osoby". Takovou odpovědnou osobou může být pronajímatel, manžel, rodič, … Myslím, že ani u soudu by případná sankce uložená v důsledku tohoto ustanovení nebyla přiznána.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví a prodej z volné ruky - je nutný souhlas všech spoluvlastníků, spolumajitelů
- Žaloba na zrušení spoluvlastnictví bytu, domu - jak zabránit prodeji za nízkou cenu?
- Příliš nízká cena při prodeji nemovitosti dražbou (žaloba na zrušení spoluvlastnictví)
- Prodej z volné ruky při rozdělení a vypořádání spoluvlastnictví

Vlastním ideální polovinu rodinného domu, neužívám ji. Spoluvlastník dům užívá s dospělou dcerou k bydlení, řadu let neoprávněně, 2015 získal spoluvlastnictví. Vztah mezi spoluvlastníky je vyhrocený. Dům nelze rozdělit. Spoluvlastníci nemají peníze na vyplacení druhého spoluvlastníka. Podal jsem 2015 žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, za pár dní bude první soudní jednání.
Mám před soudem usilovat o prodej z volné ruky nebo o veřejnou dražbu? S prodejem z volné ruky musí souhlasit oba spoluvlastníci? Která ustanovení upravují prodej z volné ruky (kromě § 1141 ObčZ)? Jak snížit nebezpečí, že dům se zahradou bude prodán za nízkou cenu? Jak za této situace snížit náklady spojené s prodejem nemovitostí?
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Ustanovení § 1143 občanského zákoníku stanoví, že rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne také o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Způsoby možného vypořádání spoluvlastnictví jsou v zákoně uvedeny následovně a jedná se o taxativní, tedy konečný výčet: 1. rozdělení věci, 2. přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu, 3. prodej věci ve veřejné dražbě. Soud postupuje tak, že nejprve zvažuje, zda je možné rozdělení věci, pokud není, pak zvažuje přikázání věci jednomu a pokud ani toto není možné, teprve poté využije možnosti veřejné dražby. Pokud ve vašem případě není možné reálně nemovitost rozdělit ani ji přikázat jednomu, pak navrhněte veřejnou dražbu. Za účelem veřejné dražby musí být vypracován znalecký posudek, který určí cenu nemovitosti. Vyvolávací cena je pak 2/3 odhadní ceny. Pokud nebude žádný, resp. bude jeden zájemce a ten uhradí 2/3 odhadní ceny, nijak se tomu bránit nelze. To je riziko veřejné dražby. Náklady spojené s prodejem nemovitosti jsou vždy náklady na právní servis, správní poplatky, znalecké posudky, … Snížit náklady můžete jen tím, že si dopředu zjistíte, kolik např. za právní servis budete muset uhradit a případně si to poptáte jinde.
Prodej z volné ruky, který je specifikován pouze ve Vámi zmíněném § 1141 se vůbec netýká soudních řízení, zde je nutný souhlas všech spoluvlastníků, jedná se tedy o případ, kdy je spoluvlastnictví vypořádáno dohodou.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nevratná záloha ve smlouvě z autobazaru - není to nezákonné, protizákonné?
- Poplatek za parkování v kupní smlouvě autobazaru - je to v pořádku?

Chtěla bych Vás požádat o radu. Od renomované společnost chceme koupit ojeté osobní auto. Auto jsme viděli, projeli se s ním a vyhovuje nám. Prodejce nám poskytne kompletní výpis technické diagnostiky a historie vozu. Prodejce nám také umožní abychom si přivedli vlastního technika který pro nás auto prohlédne.
Nelíbí se nám ale, že nám prodejce předal svou „standardní“ kupní smlouvu. V této smlouvě jsou některé věci, které se nám nelíbí a které jsme chtěli opravit. To nám bylo odmítnuto s tím, že je smlouva odsouhlasena jejich právníkem a že je v pořádku a že jsou velká firma a že kam prý by došli kdyby si každý kupující chtěl upravovat smlouvu.
Ve smlouvě se nám nelíbí formulace „Nevratné zálohy“, „poplatku za parkování“, uchování osobních údajů na 10 let pro komerční účely a fakt že není nikde uvedena garance prodávajícího za původ auta.
Auto je v dobrém stavu a máme o něj zájem. Argument prodávajícího že nemůže každou smlouvu opravovat si myslím není naše starost.
Vím, že pokud se mi smlouva nelíbí, nemusím a nemám ji podepsat. Můžete mi prosím poradit?
Jsou moje obavy oprávněné?
Neporušuje prodávající textem své smlouvy zákon?
Jak byste mi doporučili postupovat?
Děkuji Vám za radu, Miloš

ODPOVĚĎ:
Koupě a prodej je vždy výsledkem dohody obou stran. Tedy i smlouva by měla být výsledkem jakéhosi kompromisu. Pokud ovšem prodávající odmítá do smlouvy zapracovat vaše požadavky, pak máte dvě možnosti, buď smlouvu nepodepsat a vozidlo nekoupit nebo přistoupit na jejich podmínky. Není žádná síla, jak prodávajícího donutit k přepracování smlouvy. Dle zásad občanského práva může být smlouva sjednána s jakýmkoliv textem, pokud se text vysloveně nepříčí zákonu - tedy obsah smlouvy je možný a dovolený. V tomto případě neplatnost smlouvy neshledávám. Je samozřejmě vypracována tak, aby zejména chránila prodávajícího, nicméně pokud on odmítá smlouvu přepracovat tak, aby chránila aspoň částečně i kupujícího, nelze ho k tomu skutečně nijak přinutit a lépe je pak koupi nerealizovat.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Svatba, sňatek a vliv na příspěvek na bydlení
- Nárok na příspěvek na bydlení po svatbě, sňatku

S přítelkyní se chceme vzít jenom ješte nevíme pár informaci. Přítelkyně je na mateřské dovolené a pobíra příspěk na bydlení - zůstane jí? když nebudeme mít společné trvalé bydlište??
Když já budu mít trvalé bydliště jinde mohu na ní a jeji děti uplatňovat daňové zvýhodnění. Jsem Slovák několik let žijící v ČR, je to složité s trvalým pobytem.
Je možné udělat předmanželskou smlouvu u notaře s tím že pouze já chci koupit bydlení tak aby se to nezahrnalo do společného jmění manželů SJM?
Děkuji Jiří

ODPOVĚĎ:
Jestliže jako manželé nebudete mít stejné trvalé bydliště - Vy máte (budete mít) trvalé bydliště jinde než Vaše manželka - bude se při žádosti o příspěvek na bydlení posuzovat pouze její příjem. Vy nebudete společně posuzovanou osobou a Váš příjem tudíž nebude zapotřebí dokládat. Při splnění podmínek tak Vaší manželce příspěvek na bydlení zůstane.
Jestliže jste Slovák a v ČR sice žijete, ale pravděpodobně zde nemáte trvalé bydliště (z Vašeho dotazu to není zcela jasné), pravděpodobně nebudete v ČR považován za tzv. daňového rezidenta, což je základní podmínka pro to, abyste mohl uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jako poplatníka, případně na manželku a děti. Abyste se mohl stát daňovým rezidentem v ČR, budete muset prokázat, že právě v ČR je tzv. středisko Vašich životních zájmů. Za tím účelem si můžete na finančním úřadě v místě Vašeho bydliště v ČR podat žádost o tzv. daňový domicil v ČR. Při kladném vyřízení žádosti pak budete považován za daňového rezidenta ČR a budete si moci uplatňovat daňové zvýhodnění na sebe jakožto poplatníka, na manželku a na její děti.
Co se týče nákupu domu či bytu nejjednodušším řešením by bylo koupit dům či byt ještě před uzavřením manželství. Pak by byl Vaším výlučným majetkem a nespadal by do společného jmění manželů (SJM). V případě, že byste dům či byt zakoupil až během manželství, nespadal by do SJM pouze v případě, že byste jej zakoupil výlučně z vlastně financí nespadajících do SJM. Dalším řešením by pak bylo to, které navrhujete - sepsat u notáře tzv. zúžení společného jmění manželů.

_

OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost dožití - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Služebnost doživotního užívání nemovitosti - kdo hradí energie (elektřinu, topení ad.)?
- Osoba s věcným břemenem dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Osoba se služebností dělá naschvály, schválnosti - je možné věcné břemeno zrušit?
- Zrušení služebnosti - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti
- Zrušení věcného břemene - oprávněná osoba dělá naschvály majiteli bytu, domu, nemovitosti

Jsem od 1994 vlastníkem rodinného domku. Rodiče měli stanovené věcné břemeno ponovu služebnost bezplatného doživotního užívání. (samostatný pokoj, společné užívání kuchyně, koupelny a wc). Maminka již zemřela a otec nejprve užíval věcné břemeno (služebnost) a přispíval mi dohodnutou částkou na enegie. Soužití s ním ale bylo postupem času velmi stresující a složité, a tak jsem se odstěhovala za manželem, se kterým jsem kvůli péči o rodiče žila 8 let odděleně. Tatínek se za půl roku po mém odstěhování ze zdravotních důvodů nastěhoval k bratrovi. V tomto období jsem hradila veškeré udržovací energie sama bez jeho přispění. Ve chvíli, kdy jsem jako vlastník chtěla nechat užívat nemovitost mému synovi s dodržením věcného břemene (služebnosti), začal otec ač tam nebydlí, dělat naschvály a hlavně úmyslně plýtvá energiemi. Syn se proto raději ani nenastěhoval. Otec nechává na plno zapnuté plynové topení, rozsvíceno i když v domě v podstatě nebydlí, ale jezdí se tam na pár hodin podívat (má tam stále hlášené trvalé bydliště). Většinu svých osobních věcí má odstěhovanou. Na energie odmítá přispívat s tím, že tam nebydlí a že je mojí povinností vše hradit v rámci bezplatného užívání věcného břemene (služebnosti). Já sama tam již nemám ani trvalé bydliště. Otce jsem vyzvala, že odběr energií nechám převést na něho jako jediného uživatele. S tím on ale nesouhlasí, odmítá komunikovat a plýtvá dál. Pouze píše výhružné vzkazy apod. V podstatě již nemám sílu svoji nemovitost ani navštěvovat natož ji užívat a udržovat v technickém stavu na což opět nikdy nepřispíval. Chování otce je silně podporováno mým bratrem, který ač dostal vyplacený svůj podíl v rámci darování nemovitosti již před lety, se nemůže smířit s faktem, že po 20 letech, kdy jsem se o oba rodiče celou dobu starala (společná domácnost, 5 let imobilní maminka apod.) jsem se odstěhovala za manželem.
Mohu v daném případě odhlásit odběr veškerých energií v nemovitosti? Neporuším tím právo věcného břemene (služebnost) doživotního bezplatného užívání? Veškeré klíče od nemovitosti má i můj bratr, který se tam pohybuje bez mého souhlasu a mnohdy bez otcovy přítomnosti. Bojím se, když vyměním u nemovitosti zámky, bude to chápáno jako bránění užívání věcného břemene (služebnosti).
Je případně možné věcné břemeno zrušit (naschvály od osoby oprávněné věcným břemenem)?
Předem děkuji za odpověď. Miriam

ODPOVĚĎ:
V tomto případě nezbývá, než se pokusit věcné břemeno zrušit prostřednictvím soudu, tedy podat žalobu na zrušení věcného břemene, kterou odůvodníte schválnostmi ze strany otce. Odhlásit energie či vyměnit zámek bohužel nemůžete, protože musíte oprávněnému z věcného břemene zajistit, aby své věcné břemeno mohl užívat řádně, pokud má tedy právo nemovitost užívat k bydlení, musíte mu zajistit jak energie, tak přístup do nemovitosti. Jediné řešení je tedy usilovat o zrušení věcného břemene.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti - do kolika dní musí úřad rozhodnout?

02/2016 jsem s Vámi konzultoval odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti.
10.4. uběhne 60 dní ode dne podání a stále jsem nedostal žádnou odpověď.
Jak bych měl nadále postupovat a jaká jsou má práva v této věci? Jakou má úřad lhůtu na vyřízení odvolání proti neuznání podpory v nezaměstnanosti?
Děkuji moc.
S pozdravem Zbyněk

ODPOVĚĎ:
Lhůta pro rozhodnutí o odvolání je stanovena správním řádem.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Příslušný odvolací orgán je tak povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu odvolacímu orgánu, přičemž je možné za výše uvedených podmínek tuto třiceti denní lhůtu prodloužit.
Pokud tedy max. do 60 dnů nebude vydáno rozhodnutí o odvolání, můžete podat žádost o přijetí opatření proti nečinnosti na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nezjedná-li ministerstvo nápravu, můžete podat žalobu proti nečinnosti nebo se obrátit na veřejného ochránce práv.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Odmítnutí výpovědi v práci z důvodu ošetřování člena rodiny OČR
- Ošetřování člena rodiny OČR a výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele
- Výpověď ve zkušební době od zaměstnavatele a ošetřování člena rodiny OČR

Zaměstnanec má vystaven doklad ošetřování člena rodiny OČR ze dne 4.4.2016 na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná, než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4.4.2016 zaměstnanec převzít a podepsat s tím, že to podepíše po skončení ošetřování člena rodiny OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní s následným vložením do schránky. Který den se počítá za den ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době úložní době ještě předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti?
Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
V daném případě závisí na zaměstnavateli, jak tuto věc pojme. Pokud bych já byla na místě zaměstnavatele, pak bych Vám zrušení pracovního poměru ve zkušební době předávala v nejméně dvou lidech (vycházím tedy z toho, že zaměstnavatel se Vám za Vaší přítomnosti snažil doručit daný dokument, nikoliv, že jste o tom mluvili třeba po telefonu) a v případě Vašeho odmítnutí, bychom si udělali záznam, že jste písemnost odmítl převzít a za den skončení pracovního poměru bych považovala den, který je uveden v dané písemnosti jako den skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nepotřebuje Váš souhlas a ani podpis, stačí, že Vám chtěl písemnost osobně předat a Vy jste odmítla. Pokud bych zaměstnanci danou písemnost doručovala ještě poštou, pak už jen z důvodu právní jistoty, aby v případě soudního sporu bylo jasně dané, že pracovní poměr skončil, za den ukončení pracovního poměru bych stejně považovala den uvedený v písemnosti.
Pokud by zaměstnavatel takto nepostupoval a chtěl Vám písemnost doručovat pouze poštou, pak doručuje na poslední známou adresu, což by mohlo být v daném případě sporné, zda je to adresa Vašeho bydliště nebo adresa uvedená na potvrzení o ošetřování. V případě, že byste se v úložní době stal dočasně práce neschopným, pak by Vám v době Vaší dočasné pracovní neschopnosti nemohl zaměstnavatel písemnost o zrušení pracovního poměru ve zkušební době doručit. V případě uložení písemnosti na poště a Vašeho nevyzvednutí se za den doručení považuje poslední den lhůty, kdy je zásilka na poště uložena.

__

OBČAN-DLUHY
- Založení s. r. o. nezadluženým z manželů (exekuce v manželství)

Realizoace založení s. r. o. : Na úvod bych chtěla vysvětlit jak to máme s manželovou exekuci na velkou částku.
Dluh manželovi vznikl před manželstvím a jelikož jsme se soudili o odpuštění dluhů několik let, tak jsme bohužel prohráli - veřejnoprávní soud s bankou. V době našeho manželství vzniklo rozhodnutí soudu o zaplacení dluhů. O několik měsíců později jsem dostala manželovou exekuci na svůj účet, kde mne vzali všechny moje peníze a ještě jsem zůstala v mínusu. Reagovala jsem na to dopisem na příslušný exekuční úřad a nedostala jsem žádnou odpověď. Považuji to tím pádem za bezpředmětné kontaktovat exekutora - už ani on nás nekontaktuje a jen obnovuje exekuční "titul" u soudu, aby mohl stále pátrat na účtech. Většinou jednou za půl roku.
Teď bych se potřebovala poradit ohledně založení s. r. o. na mou osobu. Což znamená, že bych byla jediným společníkem a zároveň jednatelem ve společnosti. Může mi hrozit v tomto případě manželova exekuce nebo ne? Nebo jak to lépe udělat tak, aby se na tuto společnost manželova exekuce nevztahovala?

Napadají mne dvě možnosti:
1. Společník by byl někdo jiný (rodinný příslušník) a já jen jednatelem --- je to možné? Jsem chráněná? Respektive, je takto založená s. r. o. "nedotknutelná" danou exekuci?
2. Viz otázka výše --- já jednatel a společník.
Předem děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Pro zodpovězení Vašeho dotazu bude nutné vysvětlit postavení obchodních společností (potažmo všech právnických osob) a jejich společníků a orgánů.
Obchodní společnost (SRO) je samostatnou právnickou osobou, která má vlastní právní osobnost (je samostatným subjektem práva), která má vlastní majetek, vystupuje s ním v právních vztazích, hospodaří s ním a nese za něj odpovědnost.
Tento majetek právnická osoba získá vkladem od svých zakladatelů. Při založení je nutné do společnosti vložit základní kapitál, se kterým pak právnická osoba hospodaří a snaží se jej rozmnožit (např. provozováním živnosti - tj. podnikáním).
Tento majetek, který společnost vlastní je čistě její a nikoliv jejich společníků či členů orgánů (jednatelů, členů dozorčí rady). Pokud je na majetek společníků nařízena exekuce, pak jí nepodléhá majetek společnosti.
Takové exekuci by však podléhal samotný obchodní podíl, který je ve vlastnictví společníka (tedy Vás). Společník prostřednictvím tohoto podílu ve společnosti rozhoduje. Pokud by však tento podíl nebyl součástí společného jmění manželů, pak, podle mého názoru, nemůže být postihnut exekucí, která byla nařízena pro vymožení dluhu, který nenáleží do společného jmění manželů. Totéž platí o odměně, kterou byste dostávala jako jednatelka - odměna za výkon funkce. Obecně nemůže být majetek, který nespadá do společného jmění manželů použit k uspokojení dluhu, který je výlučně druhého z manželů.
Není však možné např. zablokovat bankovní účty společnosti za účelem uspokojení dluhu Vašeho manžela.
Pokud tedy založíte SRO, vznikne samostatná osoba, která má svůj majetek (tento majetek je společnosti, nikoliv Váš a Vy s ním můžete nakládat jen v rozsahu zákona).

__

OBČAN-DLUHY
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Návrh na platební rozkaz dlužníků a těžce nemocný věřitel - vymáhání dědici
- Vymáhání dluhu dědici - návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života
- Návrh na platební rozkaz podaný věřitelem za života - vymáhání dluhu dědici

Mamince byla zjištěna rozsáhlá rakovina.
Má několik dlužníků a snažíme se z nich dostat peníze nazpět.
V současnosti řeším s maminkou platební rozkazy na tři dlužníky.
Maminka se již vrácení peněz nedožije ale jak to bude s dlužníky?
Návrhy na platební rozkazy zaniknou?
Maminka se už z nemocnice nevrátí a nechci ji s tím zatěžovat? Děkuji za informaci.
Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud byly návrhy na platební rozkaz podány na soud, pak má soud povinnost o nich rozhodnout. Pokud maminka zemře dříve, než soud stihne rozhodnout, pak by soud měl postupovat tak, že si od notáře, který bude vyřizovat dědictví po Vaší mamince, vyžádá sdělení dědiců maminky a s těmi bude pokračovat v řízení. Dále je pak možné v rámci dědického řízení zařadit pohledávky maminky vůči jejím dlužníkům – k tomu je potřeba doložit notáři veškeré podklady k těmto dluhům. Tyto dluhy budou zařazeny jako aktiva pozůstalosti a dědicové je pak na základě rozhodnutí v dědickém řízení či na základě platebních rozkazů budou moci vymáhat po dlužnících.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvýšení příspěvku na služby v domě SVJ - má vliv velikost bytu?
- Vliv velikosti bytu na výši příspěvku na služby v domě SVJ

V našem SVJ byl podán návrh pro zvýšení příspěvku na právní služby pro SVJ ve výši 2.000 Kč za každou bytovou jednotku.
V bytovém domě jsou byty o velikosti 45 m2 až po 150 m2. Podle mého skromného názoru, může být náklad účtován za bytovou jednotku ve stejné výši pouze pokud jde o odměnu správci nebo za vedení účetnictví.
Zbytek příspěvků na správu domu a pozemku má být podle velikosti na společných prostorech tj. podle velikosti bytu.
Lze právní služby SVJ považovat za správu domu a pozemku a přispívání je tak podle velikosti na společných prostorech a nikoliv příspěvek ve stejné výši za každou bytovou jednotku?
S díky a pozdravem
Bedřich

ODPOVĚĎ:
Podle § 1180 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Pojem "podobné náklady vlastní správní činnosti" jsou demonstrativně (příkladmo) definovány v § 17 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Podle písm. e) tohoto ustanovení platí, že podobnými náklady vlastní správní činnosti uvedenými v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku se rozumí zejména náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku.
Z výše uvedeného vyplývá, že náklady na právní služby se rozúčtovávají mezi jednotlivé vlastníky jednotek na základě pravidla uvedeného v § 1180 odst. 2 občanského zákoníku, tj. stejně na každou jednotku.
Podle názoru komentářové literatury však vlastníkům nic nebrání, aby si ve stanovách ujednali jiné pravidlo.

__

PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Kolikrát za měsíc může zaměstnanec navštívit lékaře v pracovní době
- Návštěva lékaře v pracovní době - kolikrát za měsíc to může zaměstnanec udělat?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné naddělat čas strávený u lékaře?
- Návštěva lékaře v pracovní době - je nutné odpracovat čas strávený u lékaře?

kolikrát během měsíce může zaměstnanec navštívit lékaře na dobu nezbytně nutnou.
Ve firmě kde pracuji, dosud nebyl problém s návštěvami lékaře. Proplácelo se půl směny a dotyčný mohl k lékaři dle potřeby. Pokud je možnost, snažím se návštěvy lékařů směřovat mimo pracovní dobu, ale teď jsem se dostala do problému a vychází mi návštěva lékaře během pracovní doby.
Jsem samoživitelka a moje dcera má zlomený prst na ruce. Když jsem oznámila nadřízenému, že s ní musím na kontrolu, souhlasil bez námitek jako obvykle. Další den mi však bylo oznámeno, že nemám nárok na náhradu mzdy, protože dceři bude 13 let a další návštěvy lékaře si mám nadpracovat. Na internetu jsem se dočetla, že je možné doprovázet k lékaři nejen dítě, ale i manžela, rodiče atd. takže to není věkově omezeno a není uvedeno kolikrát během měsíce. Jsem tedy v právu a mohu své dítě k lékaři doprovázet, aniž bych musela směnu nadpracovat? Navíc se mám i já dostavit ke dvěma lékařům na předem objednanou preventivní prohlídku. Mohu tedy za měsíc uplatit u zaměstnavatele 3 propustky k lékaři?
A jak se postupuje, když má zaměstnanec náhlé zdravotní problémy a musí absolvovat řadu vyšetření a nechce si brát nemocenskou ze strachu o své místo. Většina lékařů ordinuje dopoledne. Kolikrát může zaměstnanec lékaře navštívit, aniž by musel směny naddělávat? Protože v případě, že je dotyčnému hrozně špatně a je rád, že směnu vydrží, jak může být v práci déle? Na co má vlastně zaměstnanec právo? V dnešní době zaměstnavatelé využívají strachu svých zaměstnanců o místo a upírají svým zaměstnancům jejich práva.
Děkuji za odpověď. Bohuslava

ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Pokud jsou tedy u zaměstnance splněny podmínky zde uvedené, má nárok na pracovní volno s náhradou platu po dobu, kdy byl mimo pracoviště kvůli ošetření u lékaře.
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že máte nárok na volno, pokud jdete s dcerou k lékaři, věk není nikde stanoven, nadělávat si nic nemusíte. Ani právní předpisy nikde nestanoví počet návštěv u lékaře, pokud jde zaměstnanec k lékaři sám se sebou nebo s jiným rodinným příslušníkem. Pokud budete mít návštěvu potvrzenu od lékaře, musí Vás zaměstnavatel omluvit. Požadovat napracování zameškané doby není možné. Nesprávný je také postup zaměstnavatele, kdy paušálně poskytuje zaměstnancům volno v předem stanoveném rozsahu, bez ohledu na skutečně nutnou dobu strávenou u lékaře.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. , § 35 odst. 2, písm r) (taxislužba)

Zákon o silniční dopravě č. 111/1994 Sb, § 35 odst. 2, písm r). Existuje tato část, v zákoně jsem to vůbec nenašla.
Má jít o naplnění skutkové podstaty správního deliktu uvedeného v této části.
Děkuji, Milena.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-111#cast5

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedený odkaz na ustanovení zákona existuje a níže uvádím jeho znění:
Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který v rozporu s § 21 odst. 3 písm. g) nezajistí, aby při provozování taxislužby vozidlem taxislužby řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.
§ 21 odst. 3 písm. g) říká, že Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je povinen zajistit, aby při nabízení nebo poskytování přepravy, včetně činností s tím souvisejících, řidič taxislužby řádně obsluhoval taxametr a zajistil zaznamenání skutečného průběhu přepravy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak má nezletilý dědic odmítnout dědictví v zahraničí?
- Odmítnutí dědictví nezletilým dědicem (dědictví ze zahraničí) - postup
- Dědictví v zahraničí - odmítnutí dědictví nezletilým dědicem

Naše babička byla Polka a žila v Polsku. Měla tři dcery, z toho jedna byla naše matka, která se provdala do Česka. Babička zemřela v roce 2005. Matka v roce 2007. Teprve letos (2016) jsme my 3 sourozenci (vnuci po babičce z Polska) byli v Polsku u soudu kvůli dědictví po polské babičce. Všichni 3 sourozenci jsme se dědictví zřekli, protože dědictví nechceme. Já a sestra nemáme děti. Náš 3. sourozenec má jedno nezletilé dítě, které se také musí zříct dědictví, protože ho také nechce. Polský soudce nás odkázal na české úřady. Náš bratr, otec nezletilého dítěte, které se má zříct dědictví, neví, jak postupovat. Má se obrátit na český soud, aby jej stanovil opatrovníkem své dcery, aby se za ni mohl zříct dědictví po polské babičce? Jak se toto řeší? Děkuji za odpověď. Andrea

ODPOVĚĎ:
Podle českých zákonů Váš bratr nemusí být jmenován opatrovníkem nezletilé, protože dědictví odmítl a tak již přestal být účastníkem dědického řízení, tudíž zanikla kolize zájmů. Jako zákonný zástupce své nezletilé dcery za ni může společně s jejím druhým zákonným zástupcem (matkou nezletilé) jednat. Jednání, které překračuje hranice běžné správy, však musí schválit tzv. opatrovnický soud (okresní soud, který je v obvodu bydliště nezletilého dítěte). Rodiče nezletilé tedy sepíší odmítnutí dědictví za nezletilou a podají návrh na příslušný okresní soud za účelem schválení tohoto jednání za nezletilou. Soud bude posuzovat, co je v nejlepším zájmu dítěte, pravděpodobně Vás či instituci v Polsku vyzve k doložení potřebných dokumentů týkající se dědického řízení (pravděpodobně bude chtít seznam aktiv a pasiv dědictví, atd.). Na základě těchto podkladů poté rozhodne. Toto rozhodnutí poté předloží Váš bratr polské instituci, která dědictví vyřizuje. Ta by si měla nechat rozhodnutí přeložit a tímto rozhodnutím se řídit. Bylo by vhodné však oslovit instituci v Polsku, která dědictví vyřizuje, zda takové jednání musí Váš bratr stihnout v určité lhůtě, případně jaké nebo jaké další postupy jsou pro polské úřady potřeba (v Polsku může být dědické právo a postupy v občanském právu jiné než v ČR, proto je předtím vhodné se informovat přímo u zdroje, jestli je potřeba od českých úřadů něco speciálního a případně do jaké lhůty je nutné schválené odmítnutí dědictví předložit).

__

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Dítě ve střídavé péči a výběr, zvolení lékaře rodičem - který z rodičů rozhoduje ke kterému z lékařů bude dítě chodit?
- Výběr lékaře rodičem u dítěte ve střídavé péči - který rodič rozhoduje?

Je možné i přes nesouhlas jednoho z rodičů, aby stávající lékař na žádost druhého rodiče, zrušil/odhlásil dceru u zdravotní pojišťovny, aby ji mohl zaregistrovat nový lékař?
Pokud ano, prosím odkaz podle jakého zákona se má lékař řídit. Děkuji Milan

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví, že obecně postačí, aby za dítě vůči třetí osobě jednal jeden rodič. Situaci kdy dva zákonní zástupci jednají vůči lékaři rozdílně, řeší, tak že se nepřihlédne k projevu žádného z nich (§ 32 NOZ) a lékař tedy nemůže poskytnout žádné zdravotní služby. Tedy např. může poskytnout výpis ze zdravotnické dokumentace, nicméně přihlašující lékař dítě nemůže přihlásit.
Pokud spor mezi rodiči přetrvá (a nejedná se o akutní péči, jejíž neposkytnutí by ohrozilo život dítěte, nebo naopak o naprosto obvyklé zákroky jako např. předepsání obvyklých léků) použije se ustanovení, podle kterého soud na návrh jednoho z rodičů rozhodne, který z rodičů a jak bude za dítě vůči lékaři jednat (§ 877 NOZ).
Dále má k věci právo vyjádřit se i samotné dítě, neboť pokud mu to jeho rozumová a volní vyspělost umožňuje, může se samo dítě vyjádřit, jakého lékaře bude navštěvovat.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Babička si přivlastnila majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Dědeček si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Prarodič si přivlastnil majetek rodiče před dědickým řízením - jak se bránit?
- Krádež dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?
- Odcizení movitých věcí z dědictví před dědickým řízením u notáře - jak se bránit?

Je mi 22 let, jsem studentkou, bydlím u své matky. Rodiče jsou rozvedení a otec dlouhodobě bydlel po podnájmech. Poslední 1-2 roky bydlel v magistrátním bytě, jehož původním nájemcem byl jeho bratr, můj strýc (včetně sídla své firmy). Toho můj otec vyplatil penězi z hotovostního úvěru, které čerpal ještě před onemocněním. Já jsem o této skutečnosti byla poprvé informována na začátku prosince 2015 od svého otce, kdy jeho zdravotní stav byl již velmi vážný, přesto jeho diagnóza mu byla, stejně jako mě, zatajena lékaři na přání jeho rodičů. Ti se také snažili mě od něj držet co nejdál. Přesto mi otec o magistrátním bytu řekl a plánoval, až se uzdraví, jak ho budu moci navštěvovat a že konečně budeme moci být také spolu. Jednoho dne, že byt bude pro mne, ale že je to teď tajné. Hlavně, že se o tom nesmí dovědět babička, že o tom vím, že by ho rodiče vyhodili z baráku, kam za ním docházela zdravotní sestra. Vztahy s babičkou byly velmi špatné, byla jednou z příčin stejně jako otcovy dluhy, rozvodu mých rodičů, a její přístup ke mně j její vnučce velmi chladný. Mou matku přímo nenáviděla.
Zdravotní stav otce po několika operacích byl nezvratný a byl propuštěn do domácího ošetřování s pravidelnými každodenními návštěvami zdravotní sestry. Dům babičky je od mého bydliště nedaleko cca 30km, obvodního lékaře měl táta přímo na našem sídlišti, přesto závažnost jeho stavu mi byla z jejich strany utajována. Poté, co jsem jednoho dne otci volala, jeho telefon zvedla babička, která mi sdělila, že táta umírá a pokud ho chci vidět, že mě tedy pustí k sobě (poprvé) do jejich domu. Musím jim však slíbit, že otci neprozradím, že umírá. S otcem jsem se viděla pak ještě jednou. To již moc nevnímal.
Na konci ledna 2016 po dlouhodobé nemoci zemřel. Poslední dny před smrtí trávil v rodinném domku svojí matky, mé babičky, pod jejím neustálým dohledem, aby nedošlo mezi mnou či kýmkoli jiným k něčemu, co by nebylo pod její kontrolou. Nyní již tomu rozumím, šlo především o majetek.
Druhý den po smrti otce, tu mi oznámili telefonicky až do pohřbu se mnou pak už odmítali jakkoli komunikovat, z magistrátního bytu jeho bratr odhlásil sídlo své firmy bratr a babička začala nakládat bez jakéhokoli pověření s majetkem mého otce. Klíče od bytu zůstaly u ní. Jsem jedinou předpokládanou dědičkou, přesto mě od všeho odstavili. Na nic se neptali, jednali sami z vlastního rozhodnutí. Po pohřbu bylo jednání v bance, kde se projednávaly další kroky s úvěrem, který měl táta naštěstí pojištěný. Klíče od bytu mi babička odmítla dát.
Protože jsem nevěděla co dělat, byla jsem se na Magistrátu hl. Města Praha informovat jak postupovat. Tam mi sdělili, že pokud jsem nebyla přihlášena do bytu a otec zemřel jinde než v bytě, po dědickém řízení mě vyzvou k jeho navrácení. Nicméně, že matka nájemce již odhlásila média a domluvila si vrácení klíčů. Neměla jsem se jak bránit. Prý mám počkat do dědického řízení.
Dnes (04.04.2016) proběhlo první setkání na notářské kanceláři, kdy mě notářka telefonicky informovala, že proběhlo jednání s rodiči pozůstalého a já budu pozvána následovně s tím, že výše zmíněný byt byl babičkou vystěhován, klíče vráceny a hotovo….
Ráda bych od Vás právní radu. Jak se bránit proti tomu, že si babička přivlastnila majetek mého otce, ještě před dědickým řízením? Vím, že s magistrátním bytem bych nemohla počítat, jelikož jsem v něm neměla trvalé bydliště. Ovšem byt byl zařízený dle vyprávění mého otce.
Cítím se okradená a podvedení. Pokud pominu, že mi umřel táta. Celý život mi vypráví, že nemá peníze na alimenty, že by mi rád něco dal, ale že nic nemá a nakonec se dovím, že splácí úvěr, kdy vyplatil bratra ze zařízeného bytu, který nakonec vystěhují jeho rodiče a co po tátovi zbylo u notáře tvrdili že zlikvidovali, ale tím se nevylučuje, že věci prodali.
Jak se mohu bránit? Všude se dovídám, že mám smůlu. Děkuji za radu, pokud nějaká vůbec existuje.
Karolína

ODPOVĚĎ:
Zajděte za notářem, který dědické řízení vyřizuje a uvedené informace mu sdělte. Notář by měl Vaše prarodiče informovat o o tom, že nejsou dědici a tudíž že nemohou nakládat s majetkem zůstavitele. Pokud napíšete seznam vybavení bytu, který vlastnil Váš otec, mohou být tyto věci zařazeny do dědického řízení. Pravděpobně však Vaše babička popře, že by tyto věci měla či že je prodala, atd. V takovém případě bude tento majetek v rámci dědického řízení sporný a notář je povinen sporné věci vyloučit z dědického řízení a poučit Vás o tom, že můžete podat žalobu k civilnímu soudu o určení vlastnictví majetku. Tam byste však musela prokazovat, co vše otec vlastnil - např. mít účtenky od všeho, co koupil, či mít svědky, kteří byli u něj v bytě (nezaujaté, např. sousedy, atd.), kteří by Vám u soudu dosvědčili, že v bytě měl otec takové a takové zařízení v takové a takové hodnotě. Důkazní břemeno by leželo na žalobci, tedy na Vás, tedy Vy byste musela u soudu bez pochyby prokázat, že šlo o majetek Vašeho otce a že si jej babička neoprávněně přisvojila. Pokud soud vyhrajete, pak bude znovu otevřeno dědické řízení, kde by bylo určeno, že se stáváte dědicem majetku, který byl v rámci řízení o žalobě určen jako vlastnictví Vašeho otce.

__

OBCHOD-REKALAMCE
- Reklamace skrytých vad nemovitosti - praskliny domu
- Skryté praskliny domu - reklamace skrytých vad nemovitosti
- Kupující nevěděl o prasklinách zdi domu - reklamace nemovitosti

11/2015 jsem zakoupil starší nemovitost kolaudovanou v roce 1976.
Při zakoupení mi byly předloženy dokumenty o stavbě + znalecký posudek o ceně souboru nemovitých věcí + průkaz energetické náročnosti budovy + statické posouzení trhliny pod oknem, na který byl vypracován statický posudek (o této závadě jsem věděl). Další praskliny jsou na stropu ale i o těchto jsem při obhlídce nemovitosti věděl.
V průběhu částečné rekonstrukce domu (odstranění starších vrstev malby) jsem nacházel další trhliny, o kterých jsem nevěděl. V jedné části domu je pod starší malbou (v obývacím pokoji) za nábytkem trhlina vedena od stropu k podlaze (nosná zeď cca 2,7m, jedná se o trhlinu z jiné části domu, než byl vypracovaný statický posudek) a po částečném otlouknutí omítky je popraskán zdící materiál plynosilikát z kterého je dům postaven. Tato popraskaná zeď je společnou zdí v další místnosti, kde je ložnice a tato trhlina kopíruje trhlinu z druhé strany, jak jsem popsal. Tuto trhlinu při obhlídce domu nešlo zjistit, protože tam byla obývací stěna a z druhé strany zdi byl nábytek velké skříně ložnice.
Další trhliny jsou ve vrchním patře na podlaze, které bylo pokryto linoleem (půdní prostor) s touto skutečností jsem také nebyl seznámen + další trhliny ve fasádě které kopírují praskliny do vnitřní části domu na vícero místech na které jsem nebyl upozorněn. Tyto praskliny zdárně překrývala malba.
O této závadě jsem nevěděl, a pokud bych byl s touto skutečností seznámen tak dům bych nekupoval. Případně bych chtěl slevu z kupní ceny.
Býval bych odstoupil i od smlouvy ale problém je že ve smlouvě není uvedena žádná záruka na nemovitost či skryté závady.
Ve smlouvě je uveden odstavec:
Nemovité věci se tedy převádí bez dluhů a jiných právních závad. Kupující prohlašují, že si nemovitosti, které jsou jim prodávaný touto smlouvou, prohlédli a prohlašují, že je jim dobře znám jejich současný stav.
Prodávající prohlašuje, že mu není známa žádná skrytá vada převáděných nemovitostí a nejsou mu známy žádné skutečností, jejichž důsledkem by skrytá vada mohla vzniknout.
V domě jsme už provedly nějaké rekonstrukce: nové odpady a voda v plastu + bojler, nová elektroinstalace v mědí - koupelna - kuchyň + obývací pokoj. Nová kuchyň + snížení stropu v kuchyni (sádro karton) + vyzdění menší příčky mezi kuchyní a obývací místností.
V této nemovitosti od 15.3.2016 už bydlíme v jedné místnosti ve vrchním pokoji a dole provádíme rekonstrukci. Vzal jsem si na tento dům větší hypoteční úvěr + nějaké finance z rodiny (od rodičů).
Do nemovitosti jsem vložil veškeré finance, které jsme měli. Dříve naše bydlení byl byt o velikosti 2+kk o celkové ploše 51m2 ale jsme rodina s dvěma dětmi (3 roky a 9 let) začalo to být pro nás malé, proto jsem chtěl zakoupit něco většího.
Prodávající pří sepisování smlouvy u notáře chtěl vypustit ze smlouvy po poradě se svou právničkou odstavec o záruce či skrytých vad a nároků navrácení kupní ceny při zjištění závad z mé strany, protože danou nemovitost dostatečně nezná a nebydlel v ní. Zdědil ji od své příbuzné o kterou do smrti pečoval a danou nemovitost na něj přepsala v roce 2011.
Prodávajícího jsem zatím nekontaktoval. Tyto závady jsem zjistil o minulém víkendu. Ale mám velké obavy, že u něj nepochodím. Dle mého názoru o těchto prasklinách musel vědět, ale nepodal mi žádnou informaci o tomto problému. Na fotce kde je prasklá tvárnice plynosilikát se mi zdá že před malováním se někdo pokusil to zakrýt sádrou….
Děkuji za přečtení těchto řádků a případnou radu či pomoc s řešením mého problému.
S úctou Miloš

ODPOVĚĎ:
Jelikož kupní smlouva byla uzavřena v roce 2015, řídí se novým občanským zákoníkem, podle kterého musíte skryté vady vytknout písemně prodávajícímu ve lhůtě do 5 let od koupě nemovitosti a zároveň mu sdělit, jak požadujete vadu napravit. Nový občanský zákoník nároky, kterých se můžete domáhat, rozděluje podle toho, zda vadné plnění je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. U podstatného porušení máte právo žádat opravu na náklady prodávajícího, slevu z ceny nebo odstoupení od smlouvy, u nepodstatného porušení opravu či slevu, a až pokud je oprava odmítnuta, pak slevu či odstoupení od smlouvy. Zbývá si vyjasnit, co je podstatným či nepodstatným porušením smlouvy. Podle ust. § 2002 odst. 1 NOZ "Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. " Dá se tedy dovodit, že praskliny takového rozsahu, jak uvádíte, zakládají podstatné porušení smlouvy a bylo by možné od smlouvy i odstoupit. Ovšem jako problém zde vidím skutečnost, že provádíte rozsáhlou rekonstrukci a prodávající se může snažit namítat, že praskliny vznikly až v důsledku Vašich zásahů. S tím je třeba počítat, a proto bych volbu nároku - zda odstoupení či slevu z ceny doporučovala případně konzultovat osobně s právníkem.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Může SVJ vytvořit fond oprav nebo je to nezákonné?
- Fond oprav SVJ - je legální a zákonné aby SVJ vytvořilo fond s penězy?
- Může společenství vlastníků bytových jednotek vytovřit fond oprav SVJ?
- Legálnost fondu oprav společenství vlastníků bytových jednotek

V rámci dohadů ohledně nových stanov v našem SVJ vyvstal probém s tzv. fondem oprav, který někteří vlastníci považují za nezákonný, protože SVJ žádné fondy vytvářet nemůže. My ovšem tam již mnoho let přispíváme, kdy tento fond stále narůstá. Je tedy možné odmítnout tyto příspěvky, či naopak stačí tento fond přejmenovat na "Příspěvek na správu domu", jak navrhuje výbor (ovšem poplatek za správu domu tedy poplatek správcovské firmě platíme také, zvlášť). Děkuji, Leontýna

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: SVJ je nejen oprávněno, nýbrž dokonce povinno tvořit tzv. fond oprav.
V první řadě je nutné zdůraznit, že "fond oprav" je termínem, který český právní řád (v souvislosti s bytovým spoluvlastnictvím) nezná. "Fond oprav"
je hovorovým označením dlouhodobých záloh na budoucí opravy společných částí bytového domu a pozemku pod tímto bytovým domem (či s tímto bytovým domem jinak souvisejícím).
"Fond oprav" tedy nepředstavuje účelové sdružení majetku, jak je tomu např.
u nadačních či svěřenských fondů, není samozřejmě ani investičním fondem (nejedná se tedy o fond v právním slova smyslu).
Jako "fond oprav" bývá nejčastěji označováno sdružování finančních příspěvků vlastníků bytových jednotek, určených na správu bytového domu a pozemku, které je realizováno např. na k tomu určeném bankovním účtu.
V tomto ohledu připomínám, že správa bytového domu a pozemku zahrnuje všechny činnosti, které nenáležejí jednotlivým vlastníkům bytových jednotek, a které jsou v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o bytový dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa bytového domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí bytového domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v bytovém domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům bytového domu (§ 1189/1 občanského zákoníku). Činnosti týkající se správy bytového domu a pozemku jsou podrobněji upraveny v § 7 a násl. nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Klíčový je v této souvislosti § 1180 občanského zákoníku, dle něhož platí,
že:
a/ vlastník bytové jednotky je povinen přispívat na správu domu a pozemku (tedy do tzv. fondu oprav) ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech;
b/ příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje (nebo členů jejích orgánů), na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.
Dle znění dotazu předpokládám, že příspěvek dle písm. b/ výše je ve Vašem SVJ hrazen právě na činnost správcovské firmy. Vedle tohoto příspěvku je každý vlastník bytové jednotky povinen hradit (zejména) příspěvek na správu domu a pozemku (písm. a/ výše), kterým se budu dále zabývat.
Dle § 1200/2 písm. g) občanského zákoníku je povinnou náležitostí stanov SVJ mimo jiné i zakotvení pravidel pro tvorbu rozpočtu SVJ a pro příspěvky na správu domu a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky bytových jednotek.
Příspěvky vlastníků bytových jednotek na správu bytového domu a pozemku podle § 1180 občanského zákoníku jsou zpravidla jedním z hlavních zdrojů příjmů každého SVJ (§ 16/1 písm. a) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím).
"Fond oprav" není fondem v právním slova smyslu také z toho důvodu, že příspěvky zde shromažďované mají zálohový charakter. Dle § 1208 písm. d) občanského zákoníku patří do působnosti shromáždění SVJ mimo jiné schválení a vypořádání celkové výše příspěvků na správu bytového domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.
Skutečnost, že příspěvky na správu bytového domu a pozemku jsou zálohovými platbami, vyplývá rovněž z § 8 písm. b) nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím.
Statutární orgán SVJ (výbor či předseda SVJ) by tedy měl v praxi vytvořit plán správy bytového domu a pozemku (souhrn a rozvaha předpokládaných oprav, rekonstrukcí, stavebních a technických úprav apod.) pro stanovené období (kterým může být např. 1 rok, může se však jednat i o období jiné), přičemž na základě tohoto plánu (tedy na základě očekávané výše nákladů prací) bude následně shromážděním SVJ určena výše příspěvků na správu bytového domu a pozemku pro jednotlivé vlastníky bytových jednotek. Tyto příspěvky budou shromažďovány v tzv. fondu oprav (který může být nazýván samozřejmě i jinak, což je dokonce vhodnější, neboť správa bytového domu a pozemku nezahrnuje dle občanského zákoníku pouze opravy). Vyjde-li najevo, že uhrazené příspěvky (zálohy) např. pro realizaci stavebních úprav či pro odstraňování následků havárie nedostačují, rozhodne shromáždění SVJ o povinnosti každého vlastníka bytové jednotky uhradit další (mimořádný) příspěvek. Vyjde-li (po uplynutí stanoveného období) naopak najevo, že hrazené příspěvky nebyly na plánované práce vyčerpány, rozhodne shromáždění SVJ o jejich dalším osudu (např. vrácení zbylých finančních prostředků vlastníkům bytových jednotek či jeho převod do dalšího období, což může mít za následek např. snížení příspěvků na správu bytového domu a pozemku v následujícím období).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
nařízení vlády č. 366/2013 Sb. , o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození auta na veřejném parkovišti a úhrada spoluúčasti provozovatelem parkoviště
- Může se provozovatel hlídaného parkoviště zbavit odpovědnosti provozním řádem?
- Odpovědnost hlídaného parkoviště za poškození auta, automobilu, vozidla - náhrada škody

Parkuji na veřejném hlídaném parkovišti. Při příchodu na parkoviště jsem zjistila, že moje auto bylo poškozeno. Neprodleně jsme tuto skutečnost nahlásila službě na parkovišti. Přivolala jsem policii. Zároveň jsem skutečnost písemně oznámila provozovateli parkoviště. Vůz jsem předala k opravě autorizované opravně
Opravně jsem předala
- Záznam policie
- Popis škody
- Kontakt na pojišťovnu provozovalele parkoviště
- Cena opravy činila 21 tis Kč
Škoda byla uhrazena pojišťovnou provozovatele parkoviště, po odečtení spoluúčasti Kč 5000 Kč.
Opravna mi zaslala fakturu na spoluúčast Kč 5000, -
Policie mi zaslala oznámení, že pachatel nebyl zjištěn.
Ve smlouvě o parkování není spoluúčast zmíněna
Provozovatel parkoviště mi telefonicky sdělil, že spouúčast řeší provozní řád parkoviště.
Provozní řád parkoviště ale na parkovišti vyvěšen není. Jak dále postupovat?
Musím na veřejných prostorech (myslím tím např. restaurace, sauny, kadeřnictví, apod.) pátrat po provozním řádu?
Díky za info, Simona

ODPOVĚĎ:
Provozovatel parkoviště není oprávněn po Vás vyžadovat, abyste se podílela na náhradě vzniklé škody, a to ani ve formě spoluúčasti. Povinnost provozovatele parkoviště zaplatit částku rovnající se spoluúčasti (a to buď autoopravně, nebo přímo Vám, pokud jste fakturu autoopravně již uhradila) lze dovodit hned dvěma způsoby:
1/ Odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu dle občanského zákoníku:
Dle § 2945/1 občanského zákoníku platí, že je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil (popř. vlastníku věci). Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.
Toto ustanovení občanského zákoníku zakládá odpovědnost provozovatele parkoviště za škodu na vozidlech tam umístěných, přičemž tato odpovědnost je objektivní (tzn. že není zapotřebí, aby byla škoda provozovatelem parkoviště zaviněna, postačí, že tato škoda za podmínek § 2945/1 občanského zákoníku vznikla).
Co se týče odvolání provozovatele parkoviště na provozní řád (který má údajně obsahovat ustanovení o spoluúčasti), je nezbytné pamatovat na:
- § 2896 občanského zákoníku, dle něhož platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy (tedy i škody) vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu;
- § 2898 občanského zákoníku, dle něhož se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany (zde Vás, jako spotřebitele) na náhradu jakékoli újmy.
Odpovědnost provozovatele parkoviště je tedy za splnění podmínek dle § 2945/1 občanského zákoníku dána, přičemž provozovatel parkoviště není oprávněn se této odpovědnosti jednostranně (tedy ani prostřednictvím provozního řádu) zříci (či tuto odpovědnost omezit.
2/ Vztah podnikatele a spotřebitele:
Jak dle znění dotazu předpokládám, byla smlouva o parkování uzavřena jako smlouva spotřebitelská (§ 1810 a násl. občanského zákoníku), tzn. že provozovatel parkoviště jednal v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco Vy jste smlouvu uzavírala jako nepodnikatel (tedy spotřebitel).
Tvrdí-li provozovatel parkoviště, že na základě uzavřené smlouvy o parkování jste byla povinna se řídit provozním řádem (resp. že tento provozní řád je součástí smlouvy a je pro Vás tudíž závazný), je nezbytné poukázat na § 1814 písm. a) občanského zákoníku, dle něhož se ve smlouvách mezi podnikatelem a spotřebitelem zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva na náhradu újmy (tedy i škody).
Ani v tomto případě tedy nepožívá stanovisko provozovatele parkoviště právní opory.
V současné chvíli Vám doporučuji vyzvat provozovatele parkoviště písemně k tomu, aby uhradil částku 5.000,- Kč na účet autoopravny nebo na Váš účet (pokud jste fakturu autoopravny již uhradila). Bude-li hrozit, že se s úhradou faktury dostanete do prodlení, uhraďte tuto fakturu autoopravně sama a proplacení tohoto nákladu dále vymáhejte na provozovateli parkoviště.
Jeden podepsaný stejnopis výzvy si ponechte, druhý doručte provozovateli parkoviště prokazatelným způsobem (doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka).
Nebude-li provozovatel parkoviště ochoten částku 5.000,- Kč uhradit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__


SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- U bytového domu nemůže zastavit hasičské auto v případě požáru - kde požádat o dopravní značení?
- Nemožnost přistavení hasičského vozidla z důvodu překážejícího parkoviště - kde požádat o vodorovné dopravní značení?
- Kde požádat o dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o vodorovnou dopravní značku zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě
- Kde požádat o žlutý pruh zákaz stání - místo pro hasiče v případě požáru ve výškovém bytovém domě

Bytové domy Pujmanové 1584/42, 1585/44, 1586/46, 1587/48 a 1588/50, Praha 4-Nusle, nemají zajištěný pohotovostní přistup pro vozidla v případě potřeby přistavit dopravní prostředek k uvedeným vchodům – jako například vozidla zdravnotní pohotovosti, hasičského záchranného sboru, nebo vozidla přistupující k těmto vchodům z důvodu technické údržby a opravy budov/zařízení budov (jako např. havarie vodní/tepelné infrastruktury, apod.). V případě havárie nebo ohrožení života nebo majetku v těchto bytových domech hrozí nemožnost přístupu záchranných složek k daným bytovým jednotkám.
Z ulice Plamínkové (na straně vchodu Pujmanové 1588/50) jsou schody a jinak nepřístupný terén, ze strany Pujmanové 1584/42 jsou parkovací stání. Právě z této strany by měl být podle nás zabezpečen pohotovostní přístup pro vozidla s nutností přístupu k nahoře uvedeným vchodům vodorovným značením zákazu parkování pro všechny vozidla bez rozdílu. V případě zájmu můžu poslat náčrt situace, mám ho připraven.
Dotaz: Na jakou instituci se mám obrátit, a jakým způsobem (může o analýzu situace požádat soukromá osoba, nebo to musí být např. SVJ lidí žijících v těch vchodech? )? Mám požádat o přezkoumání, nebo rovnou nápravu?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
V nejobecnější rovině je problematika přístupnosti staveb složkám integrovaného záchranného systému řešena vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území. V tomto ohledu se proto můžete v první řadě informovat u místně příslušného stavebního úřadu (resp. u toho odboru úřadu městské části, který se zabývá územním plánováním).
Dále se můžete obrátit na místně příslušný hasičský záchranný sbor kraje s dotazem, jak jsou v okolí předmětného bytového domu vyřešeny nástupní plochy pro požární techniku (jak o nich hovoří zákon o požární ochraně).
V této souvislosti připomínám, že dle § 11/2 písm. c) vyhlášky o požární prevenci jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny k provedení rychlého a účinného zásahu zajistit, aby byly dodrženy trvale volné průjezdné šířky příjezdových komunikací nejméně 3 m k objektům, k nástupním plochám pro požární techniku a ke zdrojům vody určeným k hašení požárů.
Pro získání dalších informací se můžete obrátit na některý z orgánů integrovaného záchranného systému dle § 6 a násl. zákona o integrovaném záchranném systému:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Integrovan%C3%BD_z%C3%A1chrann%C3%BD_syst%C3%A9m
Dle § 25/1 zákona o integrovaném záchranném systému má každá fyzická osoba pobývající na území ČR právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva. Informace, které Vás v této souvislosti zajímají, můžete získávat dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
zákon č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně
vyhláška č. 246/2001 Sb. , o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
zákon č. 239/2000 Sb. , o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vymáhání nákladů na právníka po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na právníka - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
- Kde má požádat osvobozený pachatel trestného činu o vyplacení nákladů na právní zastoupení?
- Jak, kde požádat stát o proplacení právníka, advokáta (osvobození pachatele trestného činu soudem)
- Vymáhání nákladů na advokáta po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na advokáta - pachatel trestného činu je soudem osvobozen

Prosím o radu, jak mám postupovat pří žádosti na ministerstvo spravedlnosti, týkající se navrácení procentuální částky z nákladů vynaložených v trestním řízení, za právní zástupkyni. V trestním řízení byla prokázaná má nevinna.
Děkuji, Vendula.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyl ustanoven obhájce soudem (v takovém případě žádá o náhradu nákladů přímo tento ustanovený obhájce), můžete se obrátit s písemnou žádostí na Ministerstvo spravedlnosti.
V tomto písemném podání je zapotřebí zejména uvést:
• Přesné označení poškozeného (tj. Vás), to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště,
• Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání.
• Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.
• Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.
Další informace získáte i zde: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5869& d=106018

_

FINANCE-DANĚ
- Nákup garáž a její okamžitý prodej - daně, daňová povinnost
- Nákup nemovitosti a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup garáže a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Daň z převodu nemovitosti při prodeji garáže kterou vlastnil majitel krátkou dobu (obratem ji prodává)

01/2016 jsem koupil garáž. Tu vzápětí v únoru budu prodávat. Potřeboval bych tedy radu jak to je s daněmi. Respektive, jestli se v tomto případě platí daň ze zisku a z jaké ceny? (Té odhadní či prodejní). Ve smlouvě sjednáme, že daň z převodu nemovitostí bude platit kupující. Nicméně ještě bych potřeboval, jestli daň z nemovitosti budu platit já a také nový majitel v témže roce. Děkuji za radu. S pozdravem, Viktor

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje garáže budete muset uvést v přiznání k dani z příjmů za rok 2016. Uvedete částku, za kterou jste garáž skutečně prodal. Jako výdaj si budete moci uplatnit nabývací cenu garáže. Dále si můžete uplatnit částky prokazatelně vynaložené na opravy a údržbu, včetně dalších věcí souvisejících s uskutečněním prodeje. Daň z nemovitých věcí se přiznává vždy ke stavu 1. 1. daného roku, k tomuto datu jste garáž nevlastnil, Vy tedy daň z nemovitých věcí platit nebudete. Garáž uvede ve svém přiznání příští rok (2017) její nabyvatel. Pokud si přejete, aby převodní daň platil kupující, uveďte do kupní smlouvy větu: "poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel".

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
- Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi

Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti potomkovi s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
- Darování nemovitosti synovi, dceři s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu

Máme v úmyslu darovat své dceři chatu, aby ji mohla prodat a peníze využít pro nákup bytu pro našeho vnuka. Je možné osvobození od daně z příjmu pro tento případ? Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, darování chaty dceři bude osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Stejně tak bude osvobozen nákup bytu pro Vašeho vnuka. Pokud však dcera chatu prodá do 5ti let od jejího nabytí, bude muset prodej zdanit daní z příjmů. Jako výdaj si lze uplatnit cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.

_

FINANCE-DANĚ
- Osvobození od daně z příjmu u družstevního bytu - kolik let musí družstevník v bytě bydlet? (pořízení náhradního bydlení)
- Počet let bydlení v družstevním bytě - osvobození od daně z příjmu při pořízení náhradního bydlení

Kolik let musí mít uživatel ("majitel" - člen družstva) družstevního bytu trvalý pobyt v tomto bytě, aby pro něj platilo osvobození od daně z příjmu, když získané prostředky vynaloží na opatření si náhradního bydlení (bytu).
Děkuji, Václav.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, u družstevního podílu jsou jiné podmínky pro osvobození od daně z příjmů než u bytu v osobním vlastnictví. Nezáleží na době, po kterou měl zde poplatník bydliště. Prodej družstevního podílu je osvobozen po 5ti letech od jeho nabytí. Pokud podmínku časového testu nesplníte, tak v případě vynaložení peněžních prostředků z prodeje podílu do 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste podíl prodala, nebo v době 1 roku před jeho prodejem, na uspokojení vlastní bytové potřeby, je osvobozena ta část příjmu, která byla vynaložena na uspokojení vlastní bytové potřeby.

_

FINANCE-DANĚ
- Lesy ochranné a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Les zvláštního určení a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Osvobození od daně z nemovitosti u lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení

Dozvěděl jsem se, že na lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vztahuje osvobození od daně z nemovitosti (§ 10 odst. 2 lesního zákona). Pakliže tedy platím (byť mizivou 90, - Kč) daň z nemovitosti, mohu se tedy domnívat, že se nejedná o pozemek určený k plnění funkce lesa?
Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě se nejspíš bude jednat o hospodářský les. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitých věcí.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nový majitel vozidla nevrátil velký technický průkaz a znemožnil tak převod vozidla původnímu majiteli - jak postupovat?

Problém s převodem mého ojetého vozidla na nového majitele: 11/2015 jsem prodal ojeté vozidlo novému majiteli s bydlištěm v okrese Děčín.
Jelikož se nejednalo o příliš vysokou prodejní cenu, já ani kupec jsme nepovažovali za nutné sepisovat kupní smlouvu.
Kupec zaplatil dohodnutou cenu a vozidlo si ihned odvezl.
Pro provedení evidenční kontroly na STK v místě jeho bydliště jsem mu předal i velký technický průkaz s tím že po provedení této kontroly mi jej zašle zpět spolu s plnou mocí pro provedení přeregistrace vozidla na odboru dopravy, což bych následně provedl já na příslušném městském úřadě.
Nicméně nyní nový majitel nereaguje na moje opakované výzvy k řešení převodu a já nevím jak dále v této věci mohu postupovat.
Vozidlo má platné povinné ručení (na moje jméno), dokonce jsem raději aktuálně zaplatil pojištění i na příští rok (2017).
Mám v této věci obavy z následků případných škod způsobených provozem vozidla, které je aktuálně stále registrováno na moje jméno.
Vznesl jsem dotaz i na odbor dopravy místně příslušného městského úřadu, kde mi bylo řečeno že z jejich strany není možno s věcí nic udělat. Vozidlo mi neodhlásí, jak bylo dříve možné do tzv. "polopřevodu".
Doporučili mi, pokud nebude nový majitel nadále reagovat, obrátit se na Policii ČR.
Požádal bych vás tímto zdvořile o radu v této záležitosti, neboť nevím jak nového majitele přimět ke spolupráci při převodu vozidla.
Děkuji vám předem za vaši radu v této věci.
S pozdravem, Vladislav

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost zaslat této osobě předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil to, na čem jste se domluvili. Pokud nebude reagovat, můžete se obrátit na soud s žalobou, nicméně Vaše situace je v tomto případě komplikovaná tím, že nemáte žádný písemný důkaz o prodeji automobilu, tedy je zde ztížené prokazování toho, co se skutečně stalo. Vzor předžalobní výzvy přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. Tento vzor je inspirační, je nutné jej ve Vašem případě upravit podle toho, co požadujete. Můžete se v této věci obrátit také na advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností je také obrátit se na Policii ČR, jak Vám bylo i doporučeno na odboru dopravy.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zapsání biologického otce bez jeho souhlasu do rodného listu dítěte - může to matka udělat?
- Může matka zapsat otce do rodného listu dítěte po porodu bez vědomí a souhlasu otce?
- Zapsání otce do rodného listu bez souhlasu a vědomí - může to matka po porodu udělat?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nedohledatelný otec - určení výše výživného soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Nedohledatelný otec - určení výše alimentů soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Jak se určí výše výživného soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
- Jak se určí výše alimentů soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)

Syn možná čeká dítě s jednou paní. Už spolu nežijí. On se na místě trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje a není nikde k zastižení.
Může být zapsán do rodného listu jako otec bez jeho vědomí? Může soud rozhodnout o tom, že by měl platit alimenty a v jaké výši,
pokud on u toho nebude přítomen, když není nikde k zastižení? Jedná se mi hlavně o to, jestli může jít do vězení za neplacení
alimentů, když na to nebude mít? Jak může soud stanovit výši alimentu, když ho nevyslechne a když nemá žádný příjem? !
Nikdy v životě nebyl zaměstnán, není hlášen na úřadě práce a nikdy nepobíral žádné sociální dávky. V místě trvalého bydliště se 20let nezdržuje.
Ale žádnou trestnou činnost nedělá. Spíš se jen tak stále potuluje někde, tady i v zahraničí. Má třeba družku, která se o něj stará, on do
práce nechodí, ale za rok ho to přestane bavit a jde zase někam jinam. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Otcovství se určuje buď souhlasným prohlášením rodičů o otcovství před matričním úřadem, nebo na základě rozhodnutí soudu. Jestliže Váš syn nebude k zastižení, ale matka dítěte bude stát o to, aby byl zapsán v rodném listě dítěte jako jeho otec, může podat k soudu žalobu na určení otcovství. Soud se pak bude snažit zjistit místo skutečného pobytu Vašeho syna a doručit mu předvolání k soudu. Pokud se místo jeho pobytu žádnou dostupnou cestou nepodaří, zjistit, soud mu ustanoví opatrovníka, který jej bude při soudním řízení zastupovat. Může tak dojít k situaci, kdy bude otcovství Vašeho syna určeno bez jeho přítomnosti u soudu.
Obdobný scénář proběhne v případě, že se matka dítěte následně rozhodne požadovat po Vašem synovi výživné. I zde může být – v případě, že nebude možné zjistit místo synova pobytu – synovi určen opatrovník, takže i toto jednání může proběhnout bez synovy přítomnosti. Soud v takovém případě může o výživném rozhodnout například na základě informací o tom, jaké má Váš syn vzdělání a jakých výdělků by ve svém oboru mohl dosáhnout. Při neplacení výživného pak matka dítěte může na Vašeho syna podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Orgány činné s trestním řízení totiž mají mnohem širší možnosti, jak zjistit místo pobytu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
Dovolím si ještě jednu poznámku, přestože do této oblasti Váš dotaz nesměřuje: Jestliže Váš syn není dlouhodobě nikde zaměstnaný ani není v evidenci úřadu práce, doufám, že si alespoň hradí zdravotní pojištění, jehož úhrada je povinná. Jinak mu totiž na pojištění vzniká dluh a naskakuje penále.

===

RODINA-SJM A ROZVOD
- Nepodepsání dohody o vypořádání SJM a výhrůžka žaloby na vznik podílového spoluvlastnictví (nemovitost ve vlastnictví jednoho z manželů)
- Žaloba na vznik spoluvlastnictví - manželé se neshodli na dohodě o vyrovnání SJM
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a chce vysokou částku za vypořádání SJM - má na to nárok?
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a před rozvodem vyhrožuje žalobou na vznik spoluvlastnictví nemovitosti - vyhoví soud?

Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela se mnou v domě i má přítelkyně. Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy.
2009 jsme se vzali a pomocí hypotéky jsme přistavěli k mému domu přístavbu a celkově jsme dům zateplili a pokryli novou střešní krytinou. 08/2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné. Manželka nikdy za dobu co jsme spolu byli nepracovala a byla na rodičovské dovolené. Celý dům je v katastru napsán jen na mě. Manželka v mém domě bydlet nechce. Hypotéku splácím výhradně já. Celý dům je zastaven bance proti hypotečnímu úvěru. Právní zástupce mé manželky mě nutí podepsat pro mě nevýhodnou dohodu o vyrovnání SJM a vyhrožuje mi, že když ji nepodepíšu, tak podá na mě žalobu aby manželka byla podílový spoluvlastník domu. Já se spoluvlastnictvím nesouhlasím a chci manželku vyplatit, ale spravedlivě. Jakou má šanci manželka, aby se stala spoluvlastnicí mého domu? Je možné aby se to stalo? Děkuji za odpověď Martin

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v žádném případě není možné, aby soud na základě případných společných investic přikázal nemovitost, jejímž výlučným vlastníkem jste Vy, do podílového spoluvlastnictví. Jedinou žalobu, kterou lze v tomto případě proti Vám podat, je žaloba o vypořádání společného jmění manželů, v níž bude zohledněna částka investic učiněných za dobu manželství, jejichž polovinu může samozřejmě manželka žádat. Může tedy žádat vypořádání v podobě financí, nikoliv v podobě majetku, který vůbec není součástí společného jmění manželů.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď prokuristy - postup jak dát výpověď na funkci prokuristy u zaměstnavatele ve firmě
- Ukončení funkce prokuristy - informace, postup

Dávám výpověď ze zaměstnání z důvodu nevyplacení mzdy včas. Jsem také prokuristou firmy. Jak můžu ukončit výkon funkce prokuristy?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
u zániku prokury se uplatní obecná úprava pro zánik plné moci. Tedy výkon funkce prokuristy může sám prokurista ukončit vypovězením prokury nebo ukončením vzájemnou dohodou mezi podnikatelem a prokuristou. Následně je podnikatel povinen zajistit výmaz prokury z obchodního rejstříku, a to co nejdříve po okamžiku zániku prokury. V případě prodlení s výmazem by jednání prokuristy stále zavazovala, pokud by třetí osoby byly v dobré víře v rejstříkový zápis.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva o dílo s umělcem - obsah, náležitosti, vzor

Potřeboval bych poradit ohledně smlouvy o dílo. Pořádáme charitativní akci, na níž nám vystoupí jednotliví umělečtí interpreti. Vystoupí zdarma. My bychom je ale rádi zavázali k vystoupení právě smlouvou o dílo, ve které by třeba byla oceněna jejich služba/práce pro nás, avšak aby bylo zřejmé, že si i přesto nic účtovat nebudou. Nechceme aby příslib o podpoře na této akci stál jen na ústní domluvě a na stranu druhou, bychom rádi svým donátorům a sponzorům podložili to, kdo vystoupí a na kolik by za běžných podmínek jejich vystoupení stálo.
Existuje nějaký formulář k takovéto smlouvě? Nebo jak upravit smlouvu o dílo, podle výše uvedených parametrů?
Děkuji za odpověď a radu. S přáním všeho dobrého, Otmar

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
občanský zákoník umožňuje uzavřít tzv. smlouvu nepojmenovanou, tedy nemusíte se striktně držet ustanoveními smlouvy o dílo. Ano, můžete uzavřít smlouvu podle Vámi uvedených parametrů a název smlouvy není rozhodující, smlouvy bývají nazvány jako smlouvy o hudebním vystoupení, o realizaci uměleckého výkonu, apod. Důležité je, aby smlouva měla všechny náležitosti smlouvy tak, jak vyžaduje zákon, tedy musí být uzavřena svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, musí být identifikováni účastníci, předmět smlouvy a obsah smlouvy (práva a povinnosti), např. místo a délka vystoupení, ujednání pro případ, že dojde k nepředvídaným okolnostem, jako je zrušení akce, onemocnění umělce, apod. , dále případné sankce za nedodržení smlouvy.

_

RODINA-SJM
- Manžel utratil firemní peníze v SJM pro účely třetí osoby - jak se bránit?
- Utracení velké sumy peněz ze SJM jedním z manželů - jak se může druhý z manželů bránit?

Jsem 24 let vdaná. Máme s manželem jednu dceru, která studuje na VŠ. Manželé jsme od roku 1993. Manžel je od roku 1991 OSVČ, já jsem do firmy vstoupila jako spolupracující osoba po mateřské dovolené v roce 1997 a jsem tam doposud. Za tu dobu jsme nastřádali určitý majetek a finance.
11/2015 jsem se dozvěděla o manželově nevěře a o trvajícím dlouhodobém vztahu.
Z firemního konta zmizela velká částka peněz na stavbu jejího domu. Jak mám postupovat a zabránit manželovi aby toto dál financoval. Jak můžu postupovat. Manžel tvrdí, že peníze vydělal především on. Děkuji za odpověď Gábina
Zaslání informace správci k dotazu č. : 8745
Dobrý večer, poprosila bych informaci k dotazu č. 8745. Paní dotaz píše obecně, takže nevím, zda podnikají jako obchodní společnost (napřed píše OSVČ, pak píše o firemním účtu, takže to plete trochu dohromady) - právnická osoba nebo jako osoba fyzická. A s tím se pojí problematika hrazení soukromých potřeb z firemního účtu. Kdyby totiž šlo o účet obchodní společnosti - např. s. r. o. , tak to by byl dotaz na účetní, zda z tohoto účtu lze hradit soukromé aktivity. Já jako právník si myslím, že ne, ale radši bych to ověřila u člověka, který rozumí účetnictví. Je někdo takový v poradně nebo se mám pokusit zjistit někde jinde? Děkuji a zdravím,

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
samozřejmě nevím, jakou formou podnikáte, uvádíte OSVČ (tedy podnikající fyzická osoba), ale následně poukazujete na firemní konto. V případě, že za účelem podnikání máte s manželem založenu obchodní společnost, lze nechat provést audit a pokud by bylo zjištěno, že manžel firemní peníze použil pro soukromé účely, pak lze na něj podat i trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry. Z titulu společného jmění manželů máte samozřejmě právo rozhodovat o tom, co a v jaké částce manžel ze společných peněz financuje. Máte proto několik možností - bohužel pouze formou soudního řízení - a to např. domáhat se zúžení společného jmění manželů s odkazem na situaci, že manžel zcizuje finance náležející do SJM, máte dále právo podat žalobu na vrácení části peněz investovaných ze společného jmění manželů do domu ženy, které měl manžel dům financovat nebo se lze dokonce dožadovat i určení, že jste na základě investice podílovým spoluvlastníkem uvedené nemovitosti.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Hluk a prach z nákladních aut při rekonstrukci obce - jak se bránit?
- Rekonstrukce obce, hluk a prach z nákladních aut - jak se bránit?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození statiky domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat odškodné?
- Popraskené zdi rodinného domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat odškodné?

Bydlím s manželkou a dvouletým synem v malé obci západočeského kraje.
Poslední dva roky probíhala v naší obci stavba kanalizace, kdy pro odpadový materiál (zemina, asfalt apod.) byl vybrán obecní pozemek mimo obecní zástavbu avšak křižovatka ke konečné přímé komunikaci vedoucí k tomuto pozemku je v těsné blízkosti našeho domu- cca 5m a pozemku (plotu) - cca 1m.
Problém tedy spočíval v tom, že veškeré velké nákladní automobily plné zeminy a jiného projíždějí od rána do večera okolo našeho domu, který se vibacemi otřásal (drnčí okna, skla, jsou cítit celým tělem)
Obdobný velmi intenzivní problém byl hluk a prach.
Prakticky od narození syna jsme ho nemohli nechat spát venku, sušit prádlo a v jarních a letních měsících pobývat na dvoře domu. Auta ho budila celý den a prach pokrýval vše během 1 hodiny.
Stavba kanalizace je skončena, ale protože na obecním pozemku je ohromné množství zeminy a odpadního stavebního materiálu, při zahájení revitalizace blízké železniční tratě těžká nákladní auta opět začala velmi intenzivně jezdit v naší blízkosti. Tzn, bude se opakovat to samé.
důvody proč musím situaci řešit:
1. Mému synovi jsou dva roky a obávám se o jeho fyzické (prach, emise, hluk) i duševní zdraví (stres)
2. Manželka se chce odstěhovat, nemáme kam : ). stejná situace jako u syna.
3. Obecní komunikace nejsou uzpůsobené pro provoz těžkých nákladních aut a mám obavy o statiku domu, který je ve svahu a po předešlých dvou letech se objevily praskliny (neprokazatelné)
Co můžu v mé situaci dělat? Co se týká domu, můžu získat nějakou záruku proti případnému poškození a jak?
Co se týká zdraví a pohody malého syna, existuje nějaká použitelná "páka", která by mohla zamezit výše popsaným potížím? Lze požadovat po obci odškodné za sníženou úroveň bydlení a poškození nemovitosti (praskliny) a narušení statiky rodinného domu?
Předem děkuji za čas a ochotu. Robert

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je nutné aplikovat ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, ať na majetku či na zdraví.
K dotazu ohledně poškození domu lze uvést, že škodu způsobenou na domě stavební činností Vám musí uhradit stavebník (doporučuji ale dokumentovat všechny praskliny, nejlépe odborným vyjádřením či znaleckým posudkem, před zajištěním odborného posouzení neopravovat). Pokud by došlo k soudnímu řízení, tak povinnosti nahradit způsobenou škodu se stavebník zprostí pouze pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Pokud jde o hluk a vibrace, tak tuto situaci řeší nařízení vlády č. 272/2011 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde jsou stanoveny hlukové limity. V tomto případě bych doporučovala obrátit se na Krajskou hygienickou stanici, která je povinna limity hluku přeměřit. V případě jejich překročení musí sama hygienická stanice požadovat nápravu, tedy požadovat po obci např. výstavbu protihlukové stěny, omezení dopravy, apod. Vy se také můžete domáhat, aby se stavebník zdržel obtěžování hlukem, ale v tomto případě byste musel podstoupit soudní řízení.

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Měření rychlosti radarem města - oprávněnost pokuty za překročení rychlosti
- Jak se vyhnout placení pokuty za překročení rychlosti změřené radarem
- Změření rychlosti stacionárním radarem - oprávněnost pokuty od města, obce

Měření rychlosti radarem města. Jak má prokazovat město oprávněnost sankce za údajné překročení rychlosti. Dostal jsem dopis že jsem v měřeném úseku překročil rychlost a mám zaplatit 1000 Kčč, přiloženou poukázkou. Je možné bez obeznámení s důkazy takto postupovat. Děkuji Pavel

ODPOVĚĎ:
Pokutu za překročení povolené rychlosti můžete dostat vždy jen za situace, kdy je Vám tento přestupek prokázán. Úprava řízení o přestupku a případném uložení sankce za něj probíhá dle zákona o přestupcích (zákon č. 220/1990 Sb.).
V obecné rovině platí, že o přestupku se koná v prvním stupni ústní jednání (ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích), kdy k tomuto jednání je předvoláván i osoba obviněná z přestupku. Níže přikládám znění tohoto ustanovení:
O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
Nicméně zákon o přestupcích umožňuje výjimku z klasického ústního vedení řízení, a to v případě tzv. příkazního řízení, které je upraveno v ust. § 87 zákona o přestupcích.
Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o přestupcích není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty.
Tedy zákon o přestupcích umožňuje, aby prvním úkonem v tzv. příkazním řízení bylo vydání rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky výše uvedeného ustanovení.
Tento postup je tradičním v případě překročení povolené rychlosti, vzhledem k tomu, že radary jsou vybavené i záznamovým zařízením, díky jehož výstupu je možné identifikovat osobu, která dané vozidlo řídila, má tak příslušný orgán města k dispozici důkaz o naměřené rychlosti i identitě řidiče vozidla.
Nicméně to neznamená, že se nemůžete bránit.
Dle ust. § 87 odst. 4 zákona o přestupcích obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
O právu podat odpor proti příkazu, kterým Vám byla uložena pokuta 1.000,- Kč, byste měl být poučen přímo v příkazu (dopisu), který Vám přišel. Pokud tedy tento odpor podáte, rozhodnutí, které Vám došlo poštou, se automaticky zruší, a proběhne klasické ústní jednání o přestupku.

_

FINANCE-DANĚ
- Podání daňového přiznání za nemovitost u nemovitosti ve spoluvlastnictví - musí podat každý spoluvlastník?
- Daňové přiznání za spoluvlastněnou nemovitost - stačí 1 přiznání za všechny spoluvlastníky, spolumajitele?
- Stačí 1 daňové přiznání za celou nemovitost ve spoluvlastnictví více osob?

2015 jsem zdědil 16/200 nemovitosti a sestra 17/200 (dům s pozemkem a zahradou). Musí každý spolumajitel podávat samostatné přiznání, nebo stačí, když to udělá většinový majitel? Jak to ověřit, jestli se tak stalo? Děkuji za odpověď. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud se spoluvlastníci dohodnou, může podat přiznání jeden z nich. Ostatní spoluvlastníci by mu pak měli uhradit poměrnou část daně. Ověřit to můžete nejlépe na FÚ. Na správce daně se můžete obrátit s dotazem, zda je zaplacená daň z nemovitých věcí za konkrétní nemovitost, jejíž jste spoluvlastník.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušené představení - kdo platí poštovné za zaslané vstupenky?
- Zrušené divadlo, divadelní představení a náhrada nákladů na poštovné (zaslání vstupenek poštou)
- Kdo platí poštovné u zrušeného představení v divadle (vstupenky zaslané poštou)?

Mám právo žádat náhradu poštovného (tam i zpět) za lístky na představení, které bylo zrušeno. V podmínkách má agentura napsáno, že vrací jen hodnotu vstupenek, mě to ale připadá nesmysl, když jsem nic z toho nezavinil. Popřípadě mě odkazují na samotné divadlo, ale dle mě jsem to koupil u nich a oni by se měli starat.
Děkuji a jsem s pozdravem Leoš

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
tento případ řeší ust. § 1820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, které uvádí, že - aplikováno na Váš případ - pokud nekupujete lístky osobně, ale prostřednictvím komunikace na dálku (tedy přes internet, po telefonu, apod. , ), musí Vás prodávající předem informovat o tom, že "v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží". Pokud to tedy agentura v podmínkách uvádí, bohužel poštovné musíte uhradit Vy.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyúčtování záloh za služby - spor nájemníka, nájemce a pronajímatele
- Reklamace vyúčtování záloh za služby
- Promlčení dluhu záloh na služby nájemce, nájemníka v bytovém domě

Rád bych konzultoval situaci v záležitosti předpisu záloh na služby a jejich vyúčtování. Předesílám, že 20 let žiji jako nájemník bytu, nájemné i zálohy na služby pravidelně hradím dle předpisů, které jsem v minulosti obdržel. Poslední „Vyúčtování služeb“ poskytl majitel na počátku roku 2013 souhrnně za roky 2006-2011 – bylo u něj reklamováno, dodnes (26.01.2016) bez jakékoli odezvy (nedořešeno).
V současné době mě majitel VYZVAL EMAILEM (tento způsob komunikace není mezi námi domluven jako oficiální) k doplacení dluhu cca 30 tis. Kč, který má plynout ze skutečnosti, že mnou placené zálohy na služby od 1/2012 až do současnosti neodpovídají jejich předepsané výši. Tvrzení doložil majitel zasláním oskenovaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh z období let 2012 – 2014, ze kterých plyne, že částka záloh byla postupně navyšována a tak v průběhu let 2012 – 2015 vznikl uvedený nedoplatek. Dále mě vyzval, ať navštívím správcovskou firmu, vyzvednu Vyúčtování služeb 2012, 2013 a 2014 a až uhradím dluh na zálohách, může dojít k vypořádání přeplatků/nedoplatků z Vyúčtování. Pokud dluh neuhradím, je majitel připraven podat žalobu.
K uvedeným skutečnostem uvádím, že jsem žádný z nyní emailem doručených oskenovaných zaslaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh a ani žádné z Vyúčtování služeb za roky 2012-2014 v minulých letech NEOBDRŽEL/NEPŘEVZAL.
Po laickém průzkumu dané problematiky jsem seznámen se zákonem č. 67/2013 Sb. účinném od 1.1.2014 a novelizovaném od 1.1.2016 a vyhláškou 372/2001 Sb. , jenž problematiku vyúčtování některých poskytnutých služeb a předpisu záloh upravují (sankce, reklamace, forma). Též jsem prošel řadu diskuzí, které se této problematice věnují, nejsem tedy úplný laik - vím, že stejně jako já má i majitel své povinnosti. Ještě dodám, že z vyúčtování, které byly poskytnuty sousedovi (jiný majitel) je patrné, že nesplňují náležitosti předepsané zákonem ani vyhláškou. Já své doposud nemám, nemohu tedy reklamovat. Na základě zjištěného Vás prosím o fundovanou radu:
1. Lze u neuhrazených částí záloh z oskenovaných Výpočtových listů za roky 2012, případně 2013 uvažovat o institutu jejich promlčení (souvisí datum promlčení s předpisem plateb nebo až s jejich Vyúčtováním? )? Jaká je promlčecí lhůta a jaké by byly případn& eacut e; termíny?
2. Lze při nenaplnění pravidel řádného doručení jednotlivých Vyúčtování mé osobě požadovat vrácení mnou zaplacených záloh? Zálohy byly placeny, Vyúčtování však nebyly provedeny/předány. Tak nemohla být např. naplněna následná možnost jejich reklamace, současně ani nedošlo několik let k upomínce ze strany majitele, že nějaký DLUH VZNIKÁ.
3. Lze s reálným výhledem na úspěch požadovat (soudně) po majiteli uhrazení pokuty ve výši 100, - Kč za den (§ 13 o dst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.) u nedoručeného Vyúčtování služeb za rok 2014, které mělo být předáno dle zákona nejpozději do 30. dubna 2015?
4. Kdo je pro mne zákonným partnerem pro záležitosti předpisu služeb a jejich Vyúčtování – majitel bytu, zástupce SVJ, správcovská firma? V žádném dokumentu mezi mnou a majitelem to není specifikováno. Musí být toto někde upraveno a jak to lze zjistit? Z mé zkuše nosti zpravidla správní firma odkazuje na majitele, majitel na správní firmu, řešení požadavku se nekoná.
5. Lze se dostat ke stanovám našeho SVJ – mám nárok je jako nájemník znát? Kdo je poskytne? Ve Sbírce listin našeho SVJ ve Veřejném rejstříku nejsou. Ve stanovách mají být „Pravidla rozúčtování a vyúčtování služeb“, která se samozřejmě dot& yacu te; kají i mě jako koncového spotřebitele služeb, proto mě tento bod/stanovy zajímá.
6. Jaký postup v mé situaci doporučit? Čekat pasivně co bude dál – nejspíš doručení doposud nedoručených Vyúčtování a předpisů plateb řádným způsobem a poté možná i soud v případě nedohody anebo aktivně přistoupit k oslovení majitele, upozornit ho na porušen& ia cute; zákonných norem a vyzvat ho k předložení Vyúčtování i s upozorněním jaké pokuty pro něj plynou? Jiným způsobem?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Ad. 1
Spíše než promlčení je relevantní, že pronajímatel má povinnost doručit nájemci bytu.
Ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje.
O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, ze dne 20. 7. 2011).
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud Vám nebylo vyúčtování služeb řádně doručeno nebo pokud nebylo provedeno řádně, (domnělý) vzniklý nedoplatek na službách se nestal splatným.
Ad. 2
Platby za služby spojené s užíváním bytu jsou placeny zálohově. Právní důvod k jejich platbám je dán zákonem a nájemní smlouvou. Jedná se sice o zálohy, avšak platíte je za služby, které skutečně spotřebováváte. Nelze požadovat navrácení zaplacených záloh z důvodu, že nebylo řádně provedeno jejich vyúčtování.
Ad. 3
Tento Váš nárok je oprávněný. Nejprve bude nutné pronajímatele písemně vyzvat k tomu, aby penále uhradil, poté podat žalobu u soudu. Nejlépe byste měl tento nárok uplatnit až poté, co Vám bude vyúčtování doručeno. Tímto nárokem můžete pohrozit pronajímateli s tím, aby řádně plnil své povinnosti.
Ad. 4
V § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. , o službách je uvedeno, že poskytovatelem služeb je vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. Podle písmene b) tého ustanovení platí, že příjemcem služeb je nájemce bytu.
Výše uvedené platí ve vztahu pronajímatel - nájemce. Ve vztahu k vlastníku jednotky a SVJ je tomu jinak a poskytovatelem služeb je SVJ, příjemcem vlastník jednotky.
Pronajímatel se samozřejmě může nechat zastoupit, nicméně on je zodpovědný za to, že Vám bude řádně doručeno vyúčtování, že bude provedeno řádně atd.
V podstatě vy platíte zálohy pronajímateli a ten pak zřejmě SVJ, případně osobě, která správu vykonává namísto SVJ.
Ad. 5
Pravidla uvedená ve stanovách zavazují především vlastníka jednotky. Vás tento bod stanov může zavazovat v případě, že je na něj odkázáno v nájemní smlouvě. Jak jsem již uvedl výše, poskytovatelem služeb ve vztahu k Vám je pronajímatel.
Stanovy by měly být založeny ve sbírce listin veřejného rejstříku. Požádejte o ně členy statutárního orgánu, příp. jiné členy SVJ.
Ad 6.
Můžete pronajímatele poučito o tom, že vyúčtování není splatné, pokud nebylo řádně doručeno a provedeno a odkázat na výše uvedený rozsudek. Rovněž jej můžete upozornit na povinnost platit pokuty. Další postup se pak bude odvíjet od postupu pronajímatele, ale jestliže nebylo vyúčtování splatné, pak nemusíte nic platit.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zhodnocení nemovitosti jednoho z manželů před manželstvím před více než 3 lety - nárok na vypořádání nemajitele nemovitosti

Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela semnou v domě i má přítelkyně.
Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy. Dále jsem dům rekonstruoval, na zahradě jsem postavil altán,
dítěti houpačku se skluzavkou. V roce 2009 jsme se vzali a dále rekonstruovali a přistavěli jsme s použitím hypotéky 800.000,- od roku 2010.
V srpnu v roce 2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné.
Zajímá mne jak se bude dělit to, co jsme vybudovali před sňatkem.
A dále jak budu manželku vyplácet z hypotéky.
Do té doby než se odtěhovala byl dluh ještě 750.000,-.
V tuto chvíli je 680.000,- a splácím výhradně jen já sám. Manželka stále od roku 2004 nepracuje. Děkuji, Roman

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
to, co jste vybudovali před sňatkem se dělit nebude. Pokud jste prokazatelně rekonstrukci před sňatkem hradil pouze Vy (do nemovitosti, k níž máte vlastnické právo pouze Vy) a z Vašich financí, nemá manželka za tu dobu nárok na žádné vypořádání. Pokud jde o vypořádání od okamžiku uzavření manželství, pak je situace jiná. Majetek se vypořádává ke stavu, v jakém byl (či bude) v době nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. Tedy pokud bude ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ještě existovat nějaký dluh, máte právo chtít po manželce, aby se nadále polovinou na splácení podílela nebo dluh celý uhradit sám, ale o tuto její polovinu jí snížit případnou částku vypořádání, protože ona samozřejmě bude mít zase nárok na vyplacení poloviny investic do domu, učiněných v době manželství.
Pokud se ve věci finančního vypořádání nedohodnete, pravděpodobně v rámci soudního řízení bude zadán znalecký posudek, který ohodnotí investice do domu učiněné v době manželství.

_

OBČAN-SDRUŽENÍ, SPOLKY
- Spolek vlastní nebytové prostory - musí udělat výběrové řízení pokud je chce pronajmout
- Nebytové prostory ve vlastnictví spolku - musí spolek v případě nabídky pronájmu udělat výběrové řízení?

Jsme spolek provozující tělovýchovnou a sportovní činnost (TJ). Jsme rovněž vlastníkem restauračního zařízení, kde v krátké době skončí nájemní smlouva. Zajímá mne, zdali je nutné pro výběr nového nájemce restaurace vyhlašovat výběrové řízení. Pakliže ano, co nás k tomu legislativně zavazuje. V interní dokumentaci nemáme nikde takovou povinnost uvedenou. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
povinnost vyhlásit výběrové řízení obecně existuje ve dvou případech, tedy pokud tuto povinnost má subjekt zakotvenu v interní dokumentaci (což jak uvádíte není váš případ) nebo pokud je subjekt povinen řídit se zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. , kde je v §2 vymezeno, které subjekty jsou povinny výběrová řízení provádět. V případě spolku je tedy důležité, zda je převážně financován státem či nikoliv. Pokud státem převážně financováni nejste, nejste ani povinni vyhlásit výběrové řízení.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Rozchod vztahu ze kterého vzniklo dítě - jak finančně zajistit syna, dceru, potomka?
- Jak finančně zajistit potomka mé sociálně slabé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé chudé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé sociálně slabé expřítelkyně
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Převzetí dítěte do péče otce od matky - postup, informace
- Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?

01/2014 jsem se seznámil s mojí současnou partnerkou (přítelkyní) v té době byla nezaměstnaná a pracovala v nočních klubech. Zajistil jsem ji jak finančně tak sociálně, poplatil dluhy a zajistil normální život, 01/2015 se nám narodila dcera. Partnerka bere peněžitou podporu v mateřství PPM na mateřské dovolené MD z které splácí ještě dluhy které měla. Větší část jsem uhradil, ale na dva dluhy již jsem neměl. Žijeme v mém rodinném domě jsem OSVČ. Finančně soběstačný a zajištěný. Partnerka je mladší a nyní se rozhodla, že ode mne chce odejít, prý chce žít sama bez chlapa. V současné době nemá kde bydlet ani finance jak zajistit dceru. Chtěl bych dceři dát to nejlepší. V prvním manželství mi dcera zemřela a tak jsem se upnul na ní.
Chci dceru do výhradní péče s možností, aby jí matka pokud odejde mohla kdykoliv navštívit, ale aby nemohla ovlivnit její život ohledně vzdělaní a života jako takového z hlediska bydlení, financí a vzdělání. Partnerka má z předešlých několika vztahů syna 19 let bez vzdělání pouze se základním.
Nechci partnerce ublížit, ale pokud chce odejít nezměním to, ale dcera nesmí tím trpět a žit v sociálním nejistotě a nedostatku. Dcera v matrice má mé jméno, má i veškeré spoření pojištění a podobně tak aby byla zajištěná. Což ale nejsou finance určené pro partnerku.
Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?
Děkuji za odpovědi.

ODPOVĚĎ:
Pokud se s partnerkou dohodnete na tom, že dcera zůstane ve Vaší péči a partnerka s tím bude souhlasit, můžete takovou dohodu sepsat mezi sebou, bez nutnosti absolvovat soudní řízení. Nicméně v případě, že Vaše partnerka v budoucnu změní názor, může kdykoliv žádat o svěření dcery do své péče a stanovení výživného. Pokud by písemná dohoda obsahovala ujednání, že se partnerka této možnosti vzdává, bylo by takové ujednání neplatné. Jestliže by tedy partnerka v budoucnu změnila názor, musel by celou záležitost rozhodnout soud.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace baterie do mobilu - prodávající nedodržel měsíční lhůtu na vyřízení reklamace
- Reklamace baterie do mobilního telefonu - prodávající nedodržel měsíční lhůtu na vyřízení reklamace

Nákup a výměna autorizované baterie u Iphone 5 provedena servisem 24.11.2015. Po výměně se baterie vybíjí při 40% kapacity. Reklamace baterie 10.12.2015. Baterie i s telefonem zanechána v servisu s tím, že obojí bude odesláno do autorizovaného obchodu na přezkoušení. Po 30ti dnech 12.01.2016 mě v servisu odbudou s tím, že servis 21.12.2015 změnil majitele a že vše, co bylo předtím než přišli, postupně dohledávají. Mám jim poslat kopii servisního protokolu emailem, co nejdříve se mi ozvou. Email poslán hned 12.01.2015. 15.01.2015 jdu znovu do servisu. Odpovědí mi je, že vše je řešeno postupně, jak jim přichází emaily od zákazníků, zatím nikdo neví, kde je můj telefon! Dají mi vědět do dalších 5ti dnů, tedy do 22.01.2016. Jak se můžu proti tomuto bránit? Servis porušuje 30ti denní lhůtu pro vyřízení reklamace. Jak postupovat v případě, že telefon vůbec nenajdou? Bylo mi řečeno, že nový nedostanu, leda si
můžu vybrat zboží ve stejné hodnotě v jejich obchodě nebo podat trestní oznámení.
Telefon nebyl kupován u tohoto obchodníka. Telefon je 3 roky starý a u obchodníka jsem kupovala pouze novou baterii a zároveň její výměnu, která byla provedena jejich servisem.
Odstoupení od smlouvy by tedy znamenalo pouze vrácení peněz za baterii?
Ale co dělat v případě, že ztratili i můj telefon? Jakým způsobem se můžu domoci toho, aby mi obchodník ztracený telefon uhradil v adekvátní výši? Na reklamačním protokolu je samozřejmě uvedno, že i s baterii si nechali můj telefon.
Oznámení závadného jednání samozřejmě na ČOI nahlásím.
Ale ČOI může obchodníka pouze pokutovat za toto jednání, ale nezaručí mi, vrácení telefonu či peněz za něj, je to tak?
Děkuji Vám. Milena

ODPOVĚĎ:
Podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, platí, že reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.
Pakliže nebyla reklamace vyřízena ve výše uvedené lhůtě, pak lze konstatovat, že prodávající podstatně porušil svou povinnost. V takovém případě má kupující práva podle § 2106 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a může mj. od smlouvy odstoupit.
Pokud odstoupíte od smlouvy je prodávající povinen Vám vrátit plnou hodnotu baterie. Kupní smlouvy na baterii se od počátku zruší. Co se týká telefonu, pak Vám jej buď vrátí, nebo bude odpovídat za vzniklou škodu (hodnota telefonu při předání do opravy), a to podle § 2944 OZ, podle kterého platí, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
Argument prodávajícího ohledně změny provozovatele servisu je zcela irelevantní.
Zašlete prodávajícímu písemnou výzvu (nejlépe doporučeně s dodejkou), ve které uveďte, že odstupujete od smlouvy na koupi baterie (smlouvu specifikejte předmětem koupě, tj. označte baterii a dnem zakoupení) a vyzvěte prodávajícího k tomu, aby Vám vrátil kupní cenu baterie a brátil zpět telefon, nebo nahradil škodu (odhadněte hodnotu telefonu, např. dle cen, za kterou se nyní prodává). K tomu stanovte prodávajícímu lhůtu 7 dní.
Pokud této lhůtě nevyhoví, budete se muset svých práv domáhat soudní cestou. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže napsat žalobu a bude Vás zastupovat při soudním sporu (budete muset prokázat výši škody, což nemusí být jednoduché). Pokud budete mít ve věci úspěch, prodávající Vám nahradí vzniklé náklady. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
ČOI může prodávajícímu udělit pokutu, pokud došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, ale nemá pravomoc donutit prodávajícího k tomu, aby Vám nahradil škodu nebo vydal telefon.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Dočasné bezplatné užívání nemovitosti po prodeji novému majiteli - úhrada nákladů na elektřinu, topení, internet ad.

Prodala jsem rodinný dům bylo domluveno že barák předám do 30.4.2016 a bezplatně ho budu užívat za to jsem jim nechala určité věci. Ve smlouvě to není - jen že mohu předat barák do 30.4.2016. Nový majitel už v jednom patře bydlí a je zapsán na katastru jako majitel. Já zatím nemám kam jít, vytápím celý dům, platím elektriku tu jen za sebe takže mají topení zadarmo, dokonce internet a požadují za to, že tam ještě jsem, nájemné. Mohou ho požadovat a pokud ano, mohu si nechat od nich proplatit topení a ohřev vody a Internet.
Kolik mohou chtít nájem je 3+1 a garáž a půda 2x a sklepy mám hodně věcí také mi zakazují aby ke mě jezdily děti a různě mě šikanují a vyhrožují soudem i za to že otevřu dveře. Moc děkuji za radu.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ano, nájemné požadovat mohou, a to v ceně, která je obvyklá v dané lokalitě u podobných nemovitostí. Neexistuje na to žádná přesná tabulka, proto je vhodné se podívat na stránky či tisk s realitami nebo se přímo zeptat v realitní kanceláři, jak se v dané lokalitě ceny nájmů u podobných nemovitostí pohybují.
Pokud všechny služby (i ty, které využívají noví majitelé) hradíte pouze Vy, máte právo od nich požadovat, aby se na hrazení služeb poměrně podíleli.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost realitní kanceláře za špatně sepsanou smlouvu - náhrada škody
- Náhrada škody od realitní kanceláře - špatně sepsaná smlouva
- Špatně sepsaná kupní smlouva na byt, dům, nemovitost - odpovědnost realitní kanceláře

Ráda bych věděla, když pronajmu nebo prodám byt přes realitní kancelář a oni smlouvu sepíšou špatně, potom by mohly vzniknout soudní spory o neplatnost prodeje nebo pronájmu, je za to zodpovědná ta realitní kancelář, která smlouvu sepsala? Měla bych ve smlouvě nějakou větu o jejich zodpovědnosti ohledně případných sporů požadovat? Nejsem právník a předpokládám, že za správnost smlouvy ručí oni, že to je v ceně té jejich provize. Eva

ODPOVĚĎ:
Především bych doporučovala, aby ve smlouvě o zprostředkování, kterou uzavíráte s realitní kanceláří, bylo jasně písemně uvedeno, co všechno zahrnuje servis z jejich strany. Praxe je taková, že zahrnuje i právní služby a v takovém případě jsou za správnost smluv odpovědní. Nicméně pokud by to ve smlouvě o zprostředkování uvedeno nebylo a smlouva by nebyla právně v pořádku, mohou se bránit tím, že provizi mají pouze za zprostředkování, nikoliv za právní služby. Upozorňuji, že správností smlouvy se nemyslí situace, kdy si např. koupíte nemovitost, která se po koupi ukáže natolik závadná, že budete mít právo odstoupit od smlouvy a dostat své peníze zpět. Tam realitní kancelář není povinna provizi vracet, protože na provizi má nárok pouze za "zprostředkování", nikoliv kvalitu předmětu koupě.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo hradí platbu za srážkovou vodu - nájemce nebo pronajímatel?
- Placení srážkové vody v nájmu nebytových prostor k podnikání

2015 jsem byla v nájmu a provozovala živnost pohostinství. S majitelem jsem podepsala nájemní smlouvu, kde byla určena výše nájemného a dále pak toto:
"V souvislosti s nájmem bude pronajímatel poskytovat nájemci studenou vodu z vlastní studny. Platby za elektrickou energii a plyn bude hradit nájemce nad rámec nájemného."

Ke konci roku 2015 jsem provozovnu uzavřela. Majitel ale po mne začal vyžadovat platby za vodné a stočné (což se mi zdá v pořádku). Dále ale po mne chce platbu za srážkové vody. A o tuto platbu se mi jedná. Mám povinnost ji uhradit nebo ji podle zákona, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak hradí majitel nemovitosti?
Děkuji, s pozdravem! Andrea

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
podle ustanovení zákona má povinnost platit za odvod srážkové vody majitel nemovitosti, ve které je prováděna podnikatelská činnost. Pokud v nájemní smlouvě nemáte nic o platbě srážkové vody, nejste povinna ji jako nájemce hradit.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nezaviněná dopravní nehoda řidičem autobusu MHD - spoluúčast na náhradě škody
- Spoluúčast řidiče autobusu MHD na náhradě škody (nezaviněná dopravní nehoda)

Jsem rok řidič z povolaní, konkrétně řídím autobus MHD v dopravním podniku města Most a Litvínov. 19.1.2016 jsem měl první dopravní nehodu s osobním automobilem, jel jsem dvouproudou ulicí. Na pravé straně vozovky stojí zaparkovaná vozidla, projíždím rychlostí 50 km/h, když v tom se přede mnou cca 30 m otevřou dveře ze zaparkované dodávky. Při této rychlosti urazím 13,8 m/s takže vzdálenost 20-30 m je v čase vyjádřená cca 2 sekundami. V protisměru jela auta a vozovka byla pokrytá sněhem. Na situaci jsem reagoval výrazným snížením rychlosti, vzhledem také k obsazenosti autobusu cca 35 cestujících, samozřejmě došlo ke střetu s vozidlem, řidič uvedeného vozidla nestihl vystoupit, nedošlo k jeho ani jinému zranění. Autobus má rozbité zrcátko a dveře uvedeného vozidla jsou zcela bez viditelného poškození. Po nehodě jsem jak je mou povinností informoval náš dispečink, s řidičem dodávky jsem se na chybě nedohodl, neobviňoval mě, řekl, že řešení neví, je to dle něj hloupá situace. Já jsem to viděl tak, že se řidič nepodíval do zrcátka jak by měl, když vystupuje do vozovky a ohrozil mou bezpečnost a lidí v autobuse. Před příjezdem Policie přijel sám dispečer, který po zjištění měl na situaci úplně jiný názor, a použil jednoduché tvrzení s úsměvem na tváři "ty jsi jel a on stál, je to tvoje vina" (je to asi stejné jako kdyby mi někdo mezi zaparkovanými auty vběhl do jízdní dráhy autobusu, jsou to situace, které se v daných místech nedají očekávat). Pán poškozený vůz neměl poslal jej pryč, že si to DP vyřeší sám, když je pouze škoda na autobuse. Dal mi vnitropodnikový papír o nehodě k podpisu, kterým stvrzuji zavinění. Po pár minutách přesvědčování, že je to věc DP a ten si to sám vyřeší aniž bych platil spoluúčast k pojistce, kterou mám také přes DP, jsem tedy podepsal zavinění. Ještě ten den jsem se od kolegů dozvěděl, že jsem udělal hloupost. Můj vedoucí s dispečerem projednal neoprávněné rozhodnutí o odvolání Policie na místo nehody, když se řidiči nemohli dohodnout a já bych nakonec měl platit i spoluúčast.
Závěrem zní otázka: Dá se se situací něco dělat, nebo když jsem na protokolu podepsán, je to už vyřešené.
Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
V dané situaci se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele a namítat neplatnost Vašeho předchozího jednání, např. z důvodu, že jste byl uveden v omyl dle § 583 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v platném znění. Můžete zde uvést Vaši verzi celé záležitosti včetně záležitost ohledně podepisování dokumentu, kde stvrzujete zavinění.
DOPLNĚNÍ:
Bohužel v tomto případě se asi soudnímu sporu nevyhnete, pokud zaměstnavatel neplatnost jednání neuzná, bude třeba se neplatnosti jednání domáhat soudně a zároveň podat k soudu žalobu na úhradu částky, kterou jste byl povinen z titulu této situace uhradit a argumentovat ust. § 26 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích, který uvádí, že otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích. Z tohoto pohledu se dle mého názoru rozhodně jedná o pochybení řidiče dodávky a jeho zavinění by bylo prokázáno.

_

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Určení výživného soudně - řešilo by se i setkávání dítěte s otcem?
- Soudní určení výživného - dovolil by soud i styk (setkávání) otce s dítětem, potomkem?

s partnerem jsme se rozešli, máme 1 ročního syna. Partner zatím na syna nic neplatí, pokud bych požádala o placení výživného, mám obavy, že by soud stanovil otci návštěvy, aby si mohl syna odvézt na víkend. Můj bývalý partner a otec dítěte je nespolehlivý, obávám se o zdraví dítěte (úraz, týrání.), pokud by s ním měl být syn sám bez mé přítomnosti. Je možno docílit toho, abych mohla při návštěvě syna být vždy přítomna? Od té doby co nás opustil zatím o návštěvu syna neprojevil žádný zájem, ale obávám se, že až by musel platit, bude se mně a synovi mstít.
Předem děkuji za odpověď. Eva

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají vůči dítěti práva i povinnosti. Abyste mohla po otci požadovat výživné, musíte si zažádat o svěření syna do Vaší výhradní péče (a současně o stanovení výživného). Soud však v takovém případě rozhodne také o styku syna s otcem, určí jeho frekvenci a rozsah. Přestože Váš syn je ještě hodně malý, nebývá pravidlem, aby u styku s dítětem byl přítomen i druhý rodič. Pokud byste chtěla dosáhnout své přítomnosti u styku, musela byste soud přesvědčit o tom, že Vaše obavy jsou opodstatněné. V případě, že se synův otec již v minulosti o syna nedostatečně staral nebo se k němu nějak nevhodně choval, pomohly by například svědecké výpovědi, které by tato Vaše tvrzení potvrdily. Jako argument můžete uvést také to, že se otec o syna dosud vůbec nezajímal a je pro něj tedy prakticky cizím člověkem, ale tento argument sám o sobě nemusí soud přimět k tomu, aby Vaši přítomnost u styku stanovil jako povinnou podmínku. Můžete tedy v soudním řízení Vaši přítomnost u styku požadovat, ale pokud otec přesvědčí soud, že je schopen se o syna postarat sám, soud Vaší žádosti nemusí vyhovět.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Neuskutečněná dovolená s CK Marine tour (úpadek CK) - pojišťovna zaplatila jen část dovolené, zájezdu
- Částečné proplacení pojišťovnou za neuskutečněnou dovolenou - je možné požadovat zbytek ceny dovolené, zájezdu?
- Pojišťovna zaplatila jen část dovolené po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Pojišťovna zaplatila jen část zájezdu po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Úpadek CK Marine tour - pojišťovna zaplatila jen část ceny dovolené, zájezdu - vymáhání zbytku ceny

Obracím se prosbou o radu v souvislosti s neuskutečněnou dovolenou v důsledku úpadku CK. V 02/2015 jsme zaplatila dovolenou u CK Marine tour s odletem 30.6.2015 za 7 osob 110 720, - Kč. Dne 25.6.2015 vyhlásila CK Marine tour úpadek a ukončila svoji činnost. Tudíž se dovolená neuskutečnila. Pojištění proti úpadku měla CK Marine tour u Generali pojišťovny. V zákonné lhůtě jsem uplatnila své nároky u asistenční centrály Europ Assistance. Náhrada za neuskutečněnou dovolenou od Europ Assistance došlo 14.1.2015. Bohužel ve zkrácené výši o 16 624, - Kč. Je možné se domáhat plné úhrady nákladů za neuskutečněný zájezd? Děkuji Zora

ODPOVĚĎ:
Kromě práva na vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu máte dle § 2535/1 občanského zákoníku právo na penále ve výši 10 % z ceny zájezdu (toto penále je pořadatel povinen zákazníkovi vyplatit, zruší-li pořadatel zájezd ve lhůtě kratší než dvacet dnů před jeho zahájením). Zůstává Vám samozřejmě zachováno i právo na náhradu případně vzniklé škody.
Co se týče povinného pojištění cestovních kanceláří, platí dle § 6/1 písm. b) zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, že cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil.
Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce (§ 8/2 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu).
Pro Váš případ je podstatný zejména § 8/5 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, dle něhož platí, že všeobecné pojistné podmínky stanoví, jakou částkou se cestovní kancelář podílí na pojistné události (tzn. jaká je spoluúčast cestovní kanceláře na likvidaci každé pojistné události). Výše spoluúčasti cestovní kanceláře nesmí být nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů.
Sjednání spoluúčasti cestovních kanceláří na plnění z pojistných událostí nebylo zákonem o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu zakázáno, snížení Vám poskytnuté náhrady je proto (ze strany pojišťovny) možné.
Ve Vašem případě lze tedy předpokládat, že snížení Vám poskytnuté náhrady o částku 16.624,- Kč představuje spoluúčast cestovní kanceláře na plnění z pojistné události, tzn. že k úhradě částky 16.624,- Kč není povinna pojišťovna, nýbrž přímo cestovní kancelář.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že § 8 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu prošel s účinností ke dni 28. 12. 2015 novelizací (která se na Váš případ ovšem nevztahuje), přičemž v současné době tento paragraf mimo jiné stanoví, že:
- je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění (spoluúčast), nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníka;
- plnění v rozsahu stanoveném v § 6/1 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.
Jelikož k vyplacení částky 16.624,- Kč je povinna přímo cestovní kancelář, ohledně níž v současné chvíli probíhá insolvenční řízení, je nezbytné, abyste svou pohledávku za cestovní kanceláří uplatnila jako její věřitel v rámci probíhajícího insolvenčního řízení.
Dle aktuálních informací, které je možné ohledně insolvenčního řízení předmětné cestovní kanceláře zjistit, nebylo dosud Městským soudem v Praze (který toto insolvenční řízení vede) rozhodnuto o úpadku cestovní kanceláře Marine Tour. Informace o aktuálním stavu tohoto insolvenčního řízení naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=0aa025dc-ed30-48cc-b8a7-813aad073bf5
V současné chvíli je proto nezbytné, abyste se bezodkladně obrátila na Městský soud v Praze s písemnou přihláškou Vaší pohledávky do probíhajícího insolvenčního řízení. Obecné informace o přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení naleznete zde:
http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/veritel/pohledavky-a-jejich-prihlaseni-.html
Předepsaný formulář přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení pak naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 159/1999 Sb. , o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-SJM
- Nastěhování třetí osoby do domu v SJM - je nutný souhlas obou manželů?
- Je nutný souhlas obou manželů s nastěhováním třetí osoby do domu ve vlastnictví manželů (společné jmění manželů SJM)
- Nastěhování třetí osoby do domu ve společném jmění manželů - je nutný souhlas obou manželů?
- Nemovitost manželů - je nutný souhlas obou manželů s nastěhováním jiné osoby?

Pokud mají manželé dům v SJM, může jeden z manželů nastěhovat do domu třetí osobu bez souhlasu druhého z manželů?
Pokud ano, tak za jakých podmínek? Jak je toto právně ošetřeno? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
bez souhlasu druhého manžela "nastěhovat" do domu, který je součástí společného jmění manželů, třetí osobu nelze, nicméně pokud tak manžel učiní, nezbude, než se domáhat např. neplatnosti smlouvy o nájmu třetí osoby nebo vyklizení této osoby soudně.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad práce chce posudek o invaliditě - má na to právo, nárok?
- Citlivé údaje v posudku o invaliditě - musí ho uchazeč o zaměstnání předat Úřadu práce?
- Výčet nemocí v posudku o invaliditě - musí tyto citlivé údaje předat uchazeč o práci Úřadu práce?

01/2016 jsem se registrovala na Úřadu práce. Jsem v invalidní důchodce 1. stupně. Na ÚP po mě chtějí Posudek o invaliditě. Mají na tento dokument nárok? (je tam výčet lékařských vyšetřeních-poměrně podrobně). Potvrzení o pobírání ID 1. stupně vydaný OSSZ jsem jim poskytla. Domnívala jsem se, že to stačí. Děkuji, Marcela

ODPOVĚĎ:
Přiznám se, že zde si nejsem s odpovědí moc jistá. Na oficiálních stránkách úřadů práce jsem našla, že k registraci na úřad práce potřebujete platný doklad totožnosti s fotografií, doklady o ukončení předchozího zaměstnání, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toť vše. Předpokládám, že pakliže jste omezena zdravotně, tedy bude třeba nějaký dokument, který toto omezení dosvědčí. Pro další hledání zaměstnání, aby tedy úřad věděl, jakou práci Vám s ohledem na Váš zdravotní stav, mohou nabídnout, budou potřebovat údaje o tom, jaké konkrétní omezení máte. Avšak toto jsou jen obecné předpoklady, doporučuji se s dotazem obrátit na úřad pro ochranu osobních údajů, který je v této oblasti jednoznačně kompetentnější.

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Neplacení výživného z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení výživného pro nemajetnost rodiče
- Neplacení alimentů z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení alimentů pro nemajetnost rodiče

mohu jít do vězení za to, že nejsem schopna platit výživné na nezletilou dceru? Rozsudek byl vydán odvolacím Krajským soudem. Já žiji v zahraničí (EU) a nemám žádné příjmy. Vše platí partner. Ve zdejší zemi čekám na udělení rodného čísla bez kterého tu nemáte nárok pracovat, studovat, atd. Jak mohu situaci ohledně alimentů řešit? Děkuji, Eliška

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu neuvádíte, zda se jedná o rozsudek vydaný v rámci civilního řízení – tedy rozsudek, jímž se určuje výše výživného na nezletilé dítě, nebo rozsudek vydaný v rámci trestního řízení.
V případě, že neplatíte výživné stanovené rozhodnutím soudu v civilním řízení, je zde možnost vymáhat po Vás placení výživného skrze exekuční řízení. Můžete ale k soudu podat návrh na snížení výživného na nezletilou dceru, který je nutné odůvodnit především tím, že Vaše finanční situace nedovoluje platit výživné ve stanovené výši.
V případě, že Vámi zmiňovaný rozsudek byl vydán v rámci trestního řízení vedeného proti Vám pro trestný čin zanedbání povinné výživy dle ust. § 196 trestního zákoníku, je zde samozřejmě možný výkon trestu ve věznici (zde záleží, jaký trest a v jaké výši Vám byl uložen).
Pokud tedy nejste schopna plnit výživné ve stanovené výši, je vhodné platit výživné alespoň v nějaké výši, kdy v takovém případě se soudy většinou přiklánějí k ponechání pachatele na svobodě, jelikož případným umístěním do vězení by pachatel ztratil možnosti získání výdělku a potažmo tak zabezpečení úhrady výživného na nezletilé dítě.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Lesní cesta jako věcné břemeno - lze ji využít při stavbě rodinného domu?
- Lesní cesta jako služebnost - lze ji využít při stavbě rodinného domu?

Rád bych se informoval, když je lesní cesta s věcným břemenem pro chůzi a jízdy. Je možné ji používat při stavbě RD nebo se musí žádat o odnětí? Je to v rozporu s přístupem přes plochy neumožňující dopravní obsluhu z hlediska regulativů? Tato cesta fakticky nikdy funkci lesa neplnila (papírově ale spadá do PUPFL). Děkuji, L.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 3/1 lesního zákona spadají do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa:
a/ lesní pozemky, tzn. pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,
b/ jiné pozemky, tzn. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.
Ve smyslu § 2 písm. a) lesního zákona se za les považují:
a/ lesní porosty s jejich prostředím,
b/ pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Dle § 20/1 písm. g) lesního zákona je v lesích (tedy i na všech pozemcích určených k plnění funkcí lesa) zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Z tohoto zákazu však může být vlastníkem lesa udělena výjimka (jak vyplývá z § 20/4 lesního zákona). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.
K tomu, aby mohl být pozemek určený k plnění funkcí lesa (tedy např. cesta) používán k příjezdu ke stavbě rodinného domu tudíž není zapotřebí měnit kategorizaci předmětného pozemku, postačí, bude-li s tím vlastník lesa (resp. vlastník předmětné cesty) souhlasit (souhlas je samozřejmě vhodné opatřit v písemné formě).
Svědčí-li Vám služebnost chůze a jízdy (věcné břemeno), lze soudit, že zřízením této služebnosti vyjádřil vlastník předmětného pozemku souhlas s jeho používáním pro příjezd ke stavbě rodinného domu. Pokud však není ve smlouvě o zřízení služebnosti výslovně uvedeno, že "jízda" se vztahuje rovněž na jízdu motorovými vozidly (a s vlastníkem lesa byste se tudíž mohl dostat do sporu o rozsahu služebnosti), doporučuji Vám i přes existující služebnost si výslovný písemný souhlas vlastníka lesa dle § 20/4 lesního zákona opatřit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Necitlivost tváře po odstranění osmičky, zubu moudrosti - odškodnění od zubaře či jeho pojišťovny
- Odstranění osmičky (zubu moudrosti) a odškodnění od zubaře (jeho pojišťovny)
RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, HYGIENA
- Stížnost na postup lékaře - neodborně provedený lékařský výkon

30.4.2013 my byl proveden chirurgický zákrok na odstranění „zubu moudrosti“. Po tomto zákroku jsem ztratil cit levé dolní poloviny rtu a brady. Nyní po opakované aplikaci Thiogammy (lék na podporu obnovy nervů) mám stále sníženou citlivost v kombinaci s brněním dané oblasti. Po konzultaci s primářem a neurologem byl můj stav konstatován stacionárním. Pouze si mohu vyžádat léky na potlačení brnění (3x denně do konce života). Lékař, který zákrok prováděl mi doporučil na jeho osobu podat stížnost se žádostí o odškodnění. Rád bych vás požádal o posouzení a případnou radu, jak tuto stížnost/žádost podat. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Stížnost na postup lékaře:
Dle § 93/1 písm. a) zákona o zdravotních službách může pacient podat stížnost proti postupu poskytovatele zdravotních služeb při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami. Stížnost se podává poskytovateli zdravotních služeb, proti kterému směřuje. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.
V současné chvíli se proto můžete písemně obrátit na poskytovatele zdravotních služeb, u něhož jste absolvoval předmětný chirurgický zákrok. Poskytovatelem zdravotních služeb může být nemocnice, soukromá ambulantní praxe, soukromý specialista apod. Stížnost koncipujte jako dopis, v němž stručně vylíčíte rozhodné skutečnosti (uveďte své rodné číslo, dle něhož bude poskytovatel zdravotních služeb schopen vyhledat Vaší zdravotnickou dokumentaci a celý případ přezkoumat) a uveďte, v čem spatřujete pochybení lékaře, resp. jaké jsou Vaše současné zdravotní obtíže.
Poskytovatel zdravotních služeb je v souvislosti s obdrženou stížností mimo jiné povinen:
- navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,
- vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,
- umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.
Pokud nebudete s vyřízením stížnosti spokojen, můžete podat stížnost místně příslušnému krajskému úřadu. V tomto "odvolání" zároveň uveďte důvody nesouhlasu s vyřízením první stížnosti poskytovatelem zdravotních služeb.
2/ Žádost o náhradu škody:
V rámci stížnosti (či samostatným dopisem) se můžete na poskytovatele zdravotních služeb obrátit s žádostí o odčinění Vám způsobené újmy na zdraví. Výši finančního odčinění újmy na zdraví můžete navrhnout sám, popř. nechat návrh přímo na poskytovateli zdravotních služeb.
S ohledem na skutečnost, že předmětný chirurgický zákrok jste absolvoval v roce 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), upozorňuji na to, že Vaše právo na náhradu škody na zdraví (tedy náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění) je již pravděpodobně promlčeno (ovšem promlčeno být nemusí, v tomto ohledu je podstatné, kdy k poškození Vašeho zdraví došlo). Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku totiž platilo, že právo na náhradu škody se promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění (tedy de facto náhrady za trvalé následky poškození zdraví), počínal běh promlčecí lhůty až od chvíle, kdy se zdravotní stav poškozeného (resp. jeho zdravotní postižení) ustálil. V tomto ohledu je proto možné, že Vaše právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění dosud promlčeno není (pro učinění konkrétního závěru by bylo nutné znát více podrobností).
Poskytovatele zdravotních služeb můžete žádat rovněž o náhradu za zásah do Vašich osobnostních práv (zejména práva na zdraví). Toto právo se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (k jeho promlčení proto ve Vašem případě dosud nedošlo).
Nebude-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten finančně odčinit újmu na Vašem zdraví, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud (dle sídla poskytovatele zdravotních služeb). Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnavateli a třetím osobám (mimo pracoviště) - odpovědnost zaměstnance za škodu

Způsobil jsem velkou škodu svému zaměstnavateli. Může na mě spadnout odpovědnost 3. osob, což jsou zranění zaměstnanci (bolestné), nebo pojišťovny, která jim hradí léčbu, pracovní neschopnost při pracovním úrazu a doživotní renty. Dále jestli po mne může pojišťovna, která hradí opravu zařízení a ušlý zisk firmě nějakým způsobem vymoct plnění? Škoda je z nedbalosti. Děkuji a jsem s pozdravem Eduard

ODPOVĚĎ:
Pokud jste jako zaměstnanec způsobil v souvislosti s výkonem Vaší práce škodu 3. osobám, pak tyto osoby mohou požadovat náhradu škody pouze po Vašem zaměstnavateli, nikoliv tedy po Vás, Vy jste do jisté míry v tomto případě chráněn zaměstnaneckým poměrem. Poškození se nemohou ani v případném trestním řízení připojit jako poškození a požadovat po Vás náhradu škody, to musí udělat vůči Vašemu zaměstnavateli.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu - maximální sankce od poskytovatele služby
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu (zákon č. 127/2005 Sb.)

23.10.2013 jsem uzavřel ze společnosti COMA, s. r. o. IČO 47471557, Polička smlouvu na přenos dat (poskytování Internetu) na dobu určitou t. j. na 48 měsíců. Smlouvu chci vypovědět před ukončením doby platnosti t. j. do 31.10.2017. Poskytovatel Coma s. r. o. požaduje uhrazení sankce za všechny kalendářní měsíce, včetně i započatých měsíců v minimální částce 5000 Kč bez DPH. Jejich právní zástupce tvrdí, že max. výš sankce v částce 1/5 dle zákona č. 127/2005 Sb. pro uvedeného poskytovatele neplatí. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na smluvní vztah s poskytovatelem internetu se vztahuje zákon o elektronických komunikacích. Ustanovení § 63 odst. 1 písm. p) zákona o el. komunikacích uvádí, že smlouva o poskytování služby musí obsahovat informaci o výši úhrady pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena, přičemž tato úhrada nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek. Toto zákonné ustanovení je pro Vás směrodatné. Pro více informací, případně pro stížnost na postup poskytovatele doporučuji se obrátit na Český telekomunikační úřad (www.ctu.cz).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí mít vychovatelka v dětském domově pedagogické vzdělání?
- Vzdělání vychovatelky v dětském domově - jakou školu musí vychovatelka mít?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď vychovatelky v dětském domově kvůli nedostatečnému vzdělání
- Výpověď od zaměstnavatele v době těhotenství, gravidity (pracovní smlouva na dobu určitou)

Jsem 2013-2015 zaměstnaná v Dětském domově jako vychovatelka, smlouva na dobu neurčitou. V současné době jsem těhotná a zaměstnavatelka mi náhle oznámila, že nemám dostatečné vzdělání a budu z tohoto důvodu na hodinu propuštěna. Mám středoškolské vzdělání v oboru 7531M005 Předškolní a mimoškolní pedagogika a vysokoškolské bakalářské v oboru B7507 – Specializace v pedagogice, obor Učitelství pro mateřské školy, státní zkouška z pedagogiky a speciální pedagogiky, z psychologie a obhajoby bp. Prý mi chybí speciálně - pedagogické vzdělání. Já z něj ale mám SZZ, má tedy zaměstnavatelka pravdu a právo mi dát výpověď z pracovního poměru? A nejsem v ochranné lhůtě, když jsem v jiném stavu? Děkuji Vám za odpověď, Petra

ODPOVĚĎ:
Dle § 16 zákona č. 563/2004 Sb. , zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů platí:
„Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve středisku výchovné péče, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo sociální pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
c) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že požadované vzdělání skutečně nesplňujete, neboť Váš obor byl zaměřen na učitelství v mateřské škole, nikoliv na speciální pedagogiku. Skutečnost, že máte ze speciální pedagogiky státní zkoušku, zde dle mého názoru nehraje roli.
Zaměstnavatel by Vám tak mohl dát výpověď dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to pro nesplňování předpokladů stanovenými právními předpisy pro výkon sjednané práce. Jste-li těhotná, pak jste v ochranné době dle § 53 odst. 1 písm. d) ZP, výpověď Vám tedy nelze dát.
Nerozumím Vašemu termínu „na hodinu vyhozena“, pokud je tímto myšleno okamžité zrušení pracovního poměru, tedy ukončení ze dne na den, pak tento postup by byl v rozporu se zákonem, i kdybyste nebyla těhotná.

_

PRÁCE-BOZP, ÚRAZY
- Zaměstnavatel chce proplatit pracovní pomůcky zaměstnance - má na to právo?
- Zaměstnavatel chce proplatit rukavice a oblečení zaměstnance - má na to právo?
- Kdo platí pracovní pomůcky zaměstnanci - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

10/2015 jsem nastoupil na DPP do firmy, která vyrábí rozvaděče, instaluje kamery apod. Smlouvu jsem měl do 31.12. 2015. Jelikož jsem nebyl spokojený a našel jsem si práci na HPP, tak jsem majiteli firmy sdělil, že odcházím. Při nástupu jsem dostal nové pracovní ošacení - boty, monterky, blůzu, rukavice. Po příchodu pro výplatu mi zaměstnavatel oznámil, že mi z výplaty strhává peníze za věci, které jsem od něj dostal, také mi sdělil, že je tak hodný a že po mě nechce DPH a pokud bych odešel tak jak je psáno ve smlouvě, tak by po mě peníze nechtěl. Dokonce mi na výplatní pásku nenapsal částku, kterou jsem si skutečně vydělal (jen mi ji ukázal na papíře, který mi nedal), ale částku po odečtu pracovního oděvu. Chtěl bych se tímto zeptat zda má zaměstnavatel na tohle právo a zda tohle můžu brát jako ponížení, zesměšnění a obrátit se tímto k soudu. Děkuji za odpověď. S pozdravem Ondřej

ODPOVĚĎ:
V daném případě se domnívám, že na toto zaměstnavatel právo nemá. Zaměstnavatel je povinen Vám v rámci svých povinností ohledně bezpečnosti práce na pracovišti poskytnout ochranné pracovní pomůcky, jsou-li k výkonu Vaší práce třeba. To se týká i oblečení. Úhradu těchto nákladů nemůže požadovat po zaměstnanci. Ale i v případě, že by zaměstnavatel poskytl pracovní oděv zaměstnanci nad rámec jeho povinností, není možné zaměstnanci z mzdy jednostranně strhnout určitou částku v jiných případech, než stanoví zákoník práce, což není tento případ.
U soudu byste mohl požadovat vyplacení neprávem ztržené částky.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod družstevního bytu na základě generální plné moci od družstevníka - na co si dát pozor?

Uvažuji o koupi družstevního bytu. Členství v BD je vedeno na starší paní, která je cca od 01/2015 umístěna v domově se zvláštním režimem (nic bližšího o jejím zdravotním stavu mi není známo). Za paní jedná její syn, který od ní má generální plnou moc (úředně ověřenou, měsíc starou, bez data platnosti a bližší specifikace). Na co si dát pozor při převodu členských práv v BD? Jak zjistit že paní nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo zda toto nebude zpochybněno v budoucnu? Je lepší dohodu o převodu podepsat se zplnomocněným synem nebo lépe přímo s paní „majitelkou“ (současnou členkou družstva). Děkuji. Taťána

ODPOVĚĎ:
Každý má právo nechat se v právních vztazích zastoupit. V případě oné paní se jedná se o tzv. smluvní zastoupení, tedy zastoupení na základě plné moci, ve které osoba, která se chce nechat zastoupit, deleguje některá svá práva (právo nakládat se svým vlastnictvím - bytem) na svého zástupce. I kdyby byla paní nesvéprávná nebo svéprávná na věci, že je zde zástupce, nic nemění. V plné moci je důležité, aby obsahovala následující - datum, kdy byla pořízena, kdo plnou moc uděluje (starší paní), komu ji uděluje (syn), čeho se plná moc týká. Pokud hovoříte o tom, že je generální, platí, že syn může za paní jednat ve všech jejich záležitostech, tedy i v případě koupi bytu. Zaměřte se detailněji na plnou moc, pokud ta je v pořádku, jednejte o koupi bytu se zástupcem.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě domovní správou z důvodu dluhu nájemníka, nájemce
- Pokud nájemník dluží nájemné, má nárok na opravy v bytě od pronajímatele?
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě pronajímatelem pro dluhu nájemníka, nájemce
- Dluh na nájemném a zamítnutí opravy v nájemním bytě z tohoto důvodu

Obracím se na Vás s dotazem, ohledně opravy v nájemním bytě, byt vlastní město. Již delší dobu mám problém s plynovým kotlem (poruch je podle mě více - přehřívá se, teče z něj voda, vypíná se, občas netopí a nehřeje řádně vodu). Dnes (04.01.2016) 4.1.2016 jsem volala na bytovou správu s žádostí o opravu. Podstatné je ještě zmínit, že jsem již skoro rok v insolvenci, kterou řádně splácím. Do insolvence se přihlásila i domovní správa na dlužné nájemné (dluh vznikl tím, že jsem 2010 nepřistoupila na zvýšené nájemné, tedy je to rozdíl od řádně placeného nájmu a zvýšeným nájemným). Referentka mi řekla, že pokud dlužím, nemůžou mi kotel opravit. Stanovy, nebo něco podobného k dispozici nemám, nejsou ani na webových stránkách DS a v nájemní smlouvě je pouze uvedeno: " opravy v bytě se zavazuje nájemce hradit dle platných právních předpisů. ". Má domovní správa právo zamítnout mi opravu kotle, pokud
splácím "dluh" v insolvenci? Jak dále postupovat? Na opravu takového rozsahu nemám fin. prostředky. Co když kotel bude na výměnu? Předem děkuji

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v první řadě se budu zabývat argumentem města (jako pronajímatele), kterého zastupuje domovní správa, spočívajícím v tvrzení, že pokud městu dlužíte na nájemném, není povinno provést opravu zařízení bytu.
Dle § 2253/2 občanského zákoníku platí, že domáhá-li se nájemce plnění z nájemní smlouvy (např. se tedy domáhá opravy bytu či jeho zařízení) a pronajímatel odmítá plnit s námitkou nezaplacení nájemného, je nájemce povinen uložit dlužné nájemné, (popř. jeho spornou část) do notářské úschovy a vyrozumět o tom pronajímatele.
Z tohoto ustanovení lze skutečně dovodit, že pokud nájemce pronajímateli dluží na nájemném (popř. je určitá část nájemného mezi nájemcem a pronajímatelem sporná), není pronajímatel povinen plnit své povinnosti z nájemní smlouvy (např. povinnost opravit byt či jeho zařízení), dokud nájemce buď svůj dluh nevyrovná, nebo nesloží dlužnou (či spornou) částku do notářské úschovy (a dokud o tom pronajímatele nevyrozumí), následně je již pronajímatel zavázán své smluvní povinnosti plnit. Složením částky do notářské úschovy nájemce samozřejmě svůj dluh nikterak neuznává, tyto finanční prostředky náleží i nadále nájemci.
I přesto, že sdělení domovní správy vychází z platné právní úpravy, nelze shora uvedený § 2253/2 občanského zákoníku na Váš případ aplikovat, a to právě z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení (přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že ve Vašem případě bylo soudem schváleno oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře).
V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky do insolvenčního řízení, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení (což je i Váš případ), jak vyplývá z § 165/1 insolvenčního zákona.
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku; kterou dlužník rozvrhne prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení (§ 398/3 insolvenčního zákona, totéž vyplývá např. i z § 409/1 insolvenčního zákona).
Oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře je tedy řízeným splácením dlužníkových dluhů. Pokud se město, jako Váš věřitel, přihlásilo do insolvenčního řízení, splácíte v současné době i jeho pohledávku, a to ve výši a způsobem, jak o tom rozhodl insolvenční soud (a jak je toto rozhodnutí realizováno Vám přiděleným insolvenčním správcem). Z tohoto důvodu na Váš případ § 2253/2 občanského zákoníku nedopadá, neboť přestože městu na nájemném dlužíte, svůj dluh řádně (a to se souhlasem města a insolvenčního soudu) splácíte.
Pokud byste se nyní rozhodla celý svůj dluh na nájemném vyrovnat, porušila byste tím svou povinnost neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody (jak vyplývá z § 412/1 písm. f) insolvenčního zákona). Porušení tohoto zákazu by pro Vás mohlo mít velmi neblahé důsledky:
- dle § 418/1 písm. a) insolvenčního zákona by mohl insolvenční soud rozhodnout o zrušení schváleného oddlužení a zároveň rozhodnout o řešení Vašeho úpadku konkursem (tzn. zpeněžením veškerého Vašeho majetku),
- za splnění určitých podmínek byste se mohla dopustit i trestného činu zvýhodnění věřitele dle § 223 trestního zákoníku.
Shora uvedené lze shrnout tak, že současné tvrzení pronajímatele, resp. domovní správy, nemá oporu v platné právní úpravě. Níže se proto budu zabývat otázkou, kdo (zda pronajímatel či nájemce) je povinen hradit opravu či výměnu plynového kotle v nájemním bytě:
Dle § 2257 občanského zákoníku platí, že:
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání;
- nájemce je povinen provádět a hradit pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Co se rozumí pojmem "drobné opravy bytu" stanoví nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Dle § 4 písm. h) a i) nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu se za drobné opravy považují opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení. Za drobné opravy se dále považují i výměny drobných součástí shora vyjmenovaných předmětů.
Shora uvedené lze shrnout tak, že opravu plynového kotle (popř. výměny jeho drobných součástí) je povinen provádět a hradit nájemce, zatímco výměnu celého plynového kotle (či výměnu jeho větších součástí) je povinen provádět a hradit pronajímatel.
Přesáhne-li součet nákladů za shora uvedené drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se již nepovažují za drobné opravy (§ 6/1 nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu). Podstatnou roli tedy hraje i cena případné opravy plynového kotle (na financování téže opravy se tak může podílet nájemce i pronajímatel).
Podlahovou plochou bytu se rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
V současné chvíli Vám proto doporučuji konzultovat technický stav kotle s odborníkem, který Vám sdělí, zda je zapotřebí provedení opravy (či více oprav) plynového kotle, nebo bude nutné plynový kotel vyměnit. Tuto konzultaci můžete dohodnout samozřejmě i s pronajímatelem (jedná se ostatně o jeho plynový kotel).
Dospějete-li k závěru, že:
- je zapotřebí vyměnit větší součásti plynového kotle, nebo
- je zapotřebí vyměnit celý plynový kotel, nebo
- převyšují náklady opravy plynového kotle shora uvedený roční finanční limit,
můžete se opakovaně (s poukazem na shora uvedená ustanovení příslušných právních předpisů) obrátit na pronajímatele s výzvou k odstranění vad bytu, za které pronajímatel odpovídá (a k jejichž odstranění je tudíž povinen).
V souvislosti s odstraňováním vad bytu, za které odpovídá pronajímatel, upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2264/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu;
- § 2265/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen odstranit poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil;
- § 2265/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného;
- § 2265/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.
Nebude-li pronajímatel k výměně či opravě plynového kotle ochoten ani přes Vaší výzvu (kterou Vám doporučuji učinit písemně, a to tak, aby Vám jeden podepsaný stejnopis výzvy zůstal a druhý jste pronajímateli doručila poštou s dodejkou), nezbude Vám, než se splnění pronajímatelových povinností domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Změna nebytové jednotky na bytové - postup, informace
- Změna nebytových prostor na bytové - postup, informace
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - je nutný souhlas všech členů SVJ?
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - který úřad požádat o přeměnu?
- Který úřad požádat o změnu nebytových prostor na bytové v domě SVJ
- Kdo rozhodne o převodu nebytového prostoru na bytový v domě SVJ?

Není problém převést nebytovou jednotku (doposud běžně obývanou) na bytovou, v domě s SVJ? Pokud jde pouze o vnitřní úpravy, je třeba souhlas SVJ? Kdo o tom tedy rozhodne? Místní stavební úřad? Může dělat obstrukce nebo je povinen souhlas vydat? Je toto rozhodnutí zpoplatněno? Děkuji. Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Kdo rozhoduje:
O změně nebytové jednotky na jednotku bytovou rozhoduje jak SVJ, tak stavební úřad.
V rámci SVJ náleží rozhodování o změně nebytové jednotky na jednotku bytovou do působnosti shromáždění SVJ, jak vyplývá z § 1208 písm. f) bodu 2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž do působnosti shromáždění SVJ patří i rozhodování o změně účelu užívání domu (tedy i jeho části, např. nebytové jednotky) nebo bytu.
Dle § 126/2 stavebního zákona platí, že změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.
Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
- doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
- dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127/2 stavebního zákona). S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná změna v užívání bytového domu se s vysokou pravděpodobností dotkne práv vlastníků bytových jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby (dle § 127/4 stavebního zákona).
K této problematice se dočtete více zde (článek se sice zabývá změnou bytu na nebytový prostor, tam uvedené závěry jsou však vztažitelné rovněž na Váš případ) :
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-v-ucelu-uzivani-bytove-jednotky-dle-stavebniho-zakona-ve-vztahu-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-94536.html
2/ Povinnost stavebního úřadu rozhodnout:
Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby, popř. rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby pouze tehdy, budou-li splněny všechny podmínky, které pro tyto případy stavební zákon (ve svých § 126 a § 127) zakotvuje. Stavební úřad tedy v žádném případě není povinen změnu v užívání stavby automaticky odsouhlasit.
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky pro změnu nebytové jednotky na jednotku bytovou zde konzultovat.
3/ Zpoplatnění řízení před stavebním úřadem:
Dle části I položky 18 bodů 10 a 11 přílohy (sazebníku) zákona o správních poplatcích činí v tomto případě správní poplatky:
- 1.000,- Kč za vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby,
- 500, - Kč za vydání souhlasu se změnou v užívání stavby
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-DLUHY
- Půjčka peněz mezi manželi na rekonstrukci domu ve vlastnictví jednoho z nich - smlouva
- Dodatečné sepsání smlouvy o půjčce peněz mezi manželi (peníze na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich)

Mám dotaz ohledně půjčky peněz od manželky, na rekonstrukci rodinného domu, kterého jsem jediný vlastník, ještě před vstupem do manželství 6/2013. Dům jsem získal darem od svého otce 12/2010. Manželka mi před uzavřením manželství poskytla "půjčku na dobré slovo" a v manželství další finanční obnos na vybavení domu a další rekonstrukcí. Samozřejmě, že na starém domě není rekonstrukce tak jednoduchá a navíc je nyní manželka na rodičovské dovolené. Abychom mohli v rekonstrukci pokračovat, tak je potřeba dalších peněz cca 300.000 Kč. Do nynějška se do domu investovalo nějakých 220.000 Kč. Dochází mezi námi ke sporu, že v případě rozvodu má manželka strach, že o tyto peníze přijde, nebo je bude velmi těžce vymáhat, protože není mezi námi žádná smlouva o půjčce. Chce po mne, abych na ní napsal 1/2 domu. Tomu se trochu bráním, protože v případě rozvodu bude mít dům jinou hodnotu, než měl před uzavřením manželství. Dům bude potřebovat údržbu v menším či větším rozsahu v době manželství. Jde mi o spravedlivé ošetření pro obě strany. Děkuji Marcel

ODPOVĚĎ:
Podle zákona má manželka v případě sporu nárok na vyplacení částky, kterou vynaložila ze svého majetku na správu a opravu Vaší nemovitosti. Taková částka se později velmi obtížně dohledává a dokládá, proto bych doporučovala písemné ujednání, kde si budete s manželkou evidovat její příspěvky na de facto Váš majetek. V případě rozvodu byste pak ženě vyplatil tento finanční obnos.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy zaměstnavatelem a pracovní úraz - zaměstnavatel odmítl znovu prodloužit pracovní smlouvu
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát to může zaměstnavatel udělat?
- Pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou
- Náhrada mzdy za pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou

Uzavřela jsem pracovní smlouvu na dobu určitou od 10.1.2011 do 10.4.2011.
Dne 23.3.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 11.4.2011 do 31.12.2011.
Dne 5.11.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2012 do 30.6.2012
Dne 13.6.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.7.2012 do 31.12.2012
Dne 4.12.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2013 do 9.1.2014.
Před koncem posledního dodatku jsem měla pracovní úraz a po uzdravení což bylo po 9.1.2014, jsem již nebyla do práce přijata a musela jsem na pracovní úřad.
Mohu zaměstnavatele žalovat za nesprávný postup a žádat náhradu mzdy? Předem děkuji za objasnění. Alena

ODPOVĚĎ:
Není mi zcela jasné, jaký nesprávný postup zaměstnavatele máte na mysli. Zaměstnavatel ohledně uzavírání pracovního poměru na dobu určitou postupoval v souladu se zákonem. Od 1.1.2012 se měnila právní úprava uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Pracovní poměr od. 1.1. 2012 do 30.6.2012 se považuje za první pracovní poměr dle nové právní úpravy, je možné ho dvakrát prodloužit, vždy na dobu max. 3 let, což zaměstnavatel dodržel.
Pokud máte uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, pak pracovní úraz ani pracovní neschopnost není důvodem pro prodloužení pracovního poměru, pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby.
Pokud byl Váš úraz uznán ze strany zaměstnavatele jako pracovní, pak máte nárok na náhrady ze strany zaměstnavatele dle zákoníku práce.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- SMS, email jako důkaz o neuctivém chování u soudu - vydědění potomka
- Vydědění potomka - stačí jako důkaz SMS, email (neuctivé chování k zůstaviteli za jeho života)
- Neuctivé chování k zůstaviteli za jeho života - důkaz ve formě SMS, emailu

Chtěla bych se optat, chci vydědit potomka, ale 50-60% byl rozhovor u kterého není svědek, nebo nechce svědek se do záležitosti plést (bojí se napadení). Zůstatek jsou SMS a E-maily. Mohu je použít při své závěti? A je lepší sepsat nenapadnutelnou závěď u notáře či advokáta, je i nějaké specializované pracoviště pro sepsání závětí?
Chtěla jsem vědět, zda výpisy z E-mailu a SMS je legální doklad, který mohu použít jako důkaz k vydědění za špatné chování a za důkaz jak mě ublížit. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Závěť je jednostranné právní jednání, které lze učinit třemi způsoby, více např. zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#zavet.
Všechny typy závěti (vlastnoručně sepsaná závěť, závěť nesepsaná vlastní rukou se dvěma svědky a závěť psaná formou notářského zápisu) mají stejnou váhu, přičemž závěť psaná u notáře má dvě výhody: lze ji těžko zpochybnit či zneplatnit a vždy se po smrti pořizovatele závěti najde, protože ji notář automaticky zapisuje do Evidence právních jednání pro případ smrti, která je přístupná všem notářům. Specializované pracoviště pro sepisování závětí neexistuje, ovšem dalo by se říct, že specialisty na sepisování závětí jsou právě notáři.
Vzhledem k tomu, že závěť i vědění jsou jednostranné právní jednání, není třeba pro jejich sepis žádného dokazování. Notář Vám závěť i vydědění sepíše bez jakéhokoliv Vašeho dokazování. Až po Vaší smrti v rámci dědického řízení se bude moct vyděděný potomek vyjádřit k Vaší závěti a k vydědění – pro tyto případy můžete emaily vytisknout a dát je nějaké Vámi zvolené důvěryhodné osoby, která by pro případ, že by to bylo potřeba, předložila notáři, který bude dědictví po Vás projednávat.

_

RŮZNÉ-STAVBY
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nepožádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?
- Opomenutí požádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?

Mám na pozemku postavené víceúčelové zařízení s částečným podsklepením a půdním prostorem od 1995. Jde o dočasnou stavba vždy na 10 let. 2015 jsem zapomněl požádat o prodloužení v územním plánu. Jak postupovat? Děkuju.

ODPOVĚĎ:
V současné situaci Vám hrozí, že Vám stavební úřad nařídí odstranění této stavby dle ust. § 129 odst. 1 písm. f) stavebního řádu. Za této situace Vám tedy doporučuji podat příslušnému stavebnímu úřadu žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání, nebo můžete požádat stavební úřad o změnu stavby na stavbu trvalou (ust. § 129 odst. 6 stavebního řádu).
Žádost se podává na formuláři, který si můžete stáhnout na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, odkaz zde: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-a-legislativa- (1) /Stavebni-zakon/Archiv/Informace-k-novelizaci-zakonem-c-350-2012-Sb/Provadeci-vyhlasky/Informace-k-provadecim-vyhlaskam-ke-stavebnimu-zak, vzor č. 14.

_

OBČAN-SDRUŽENÍ, SPOLKY
- Postup odvolání statutárního orgánu občanského sdružení - forma odvolání
- Postup odvolání statutárního orgánu spolku - forma odvolání

Občanské sdružení, které funguje už 25 let, se dle nového Občanského zákoníku změnilo ve spolek, na valné hromadě 27.10. 2015 schválilo stanovy a zvolilo nový statutární orgán. Odvolání minulého statutárního orgánu proběhlo (dle zápisu z valné hromady) slovy: "Děkujeme statutárnímu orgánu občanského sdružení, který středisko vedl od roku 2010. Jeho členy byla zakladatel střediska Mgr. K. H. , dále paní L. M. a Mgr. J. Š."
Můj dotaz: Je toto poděkování dostačující jako oficiální odvolání členů statutárního orgánu? Nemělo by to odvolání být konkrétněji formulováno? Mohla by se současná situace vykládat tak, že původní statutární orgán není právoplatně odvolán a že jsou tudíž ve funkci ještě ti původní členové statutárního orgánu? Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že dokumenty je potřeba vykládat podle svého obsahu, nikoliv podle formy. Pakliže ze zápisu z valné hromady je patrné, že těmito slovy se myslí odvolání statutárů, pak je vše v pořádku. Samozřejmě za předpokladu, že stanovy nehovoří o jiném konkrétnějším způsobu odvolání statutárů. Pokud ze zápisu z jednání valné hromady tato skutečnost patrná není, pak se obávám, že z formálního hlediska k odvolání statutárů nedošlo.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
RŮZNÉ-POJIŠŤOVNY (KOMERČNÍ)
- Pojišťovna doplatila zbytek pojistného plnění ale nezaplatila právníka pojistitele - jak postupovat?
- Nárok na proplacení právníka pojistitele pokud pojišťovna uhradila plnění až po výzvě právníka

Mám dotaz ohledně pojistného plnění a nároku za úhradu nákladů za právní pomoc. Měla jsem pojistnou událost 5/2015 (voda v koupelně). Postup opravy byl osobně u mne doma konzultován s technikem pojišťovny. Likvidátor pojišťovny nejdříve opravu zamítl proplatit. Odvolala jsem se, pojišťovna poslala soudního znalce, který na postupu neshledal závadu a opět vše odsouhlasil a doporučil proplacení faktury za opravu. Pojišťovna na základě jeho posudku vyplatila 10/2015 pojistné plnění, ale bez sebemenšího vysvětlení provedla krácení ve výši 25 % (mám nový dům).
Obrátila jsem se na právníka, aby mne zastupoval při vymáhání zbytku pojistného plnění. Právník sepsal odvolání a pojišťovna bez sebemenšího vysvětlení zaslala 12/2015 zbytek (25 %) pojistného plnění. Mám dotaz, zda mohu po pojišťovně vymáhat proplacení faktury za právní službu (zpracování výzvy pojišťovně), protože je zřejmé, že postup pojišťovny (krácení) nebylo ze strany pojišťovny evidentně v pořádku, když po napsání jednoho dopisu právníkem, pojišťovna poslala zbytek pojistného plnění. Děkuji, Mariana

ODPOVĚĎ:
Ano máte. Každý má právo na právní pomoc. A vzhledem k faktu, že pojišťovna v průběhu řízení měnila svá právní stanoviska (nejprve plnění nevyplatí, pak ano, pak jej krátí) je zde právní pomoc takřka nutná. Pojišťovna svůj dluh vůči Vám opožděně uznala v plné výši, máte tedy nárok na proplacení nákladů. Avšak pakliže Vám pojišťovna dobrovolně na Vaši výzvu náklady za právní zastoupení neuhradí, budete se muset obrátit na soud žalobou na zaplacení částky. Zde je pak na zvážení, zda výše částky stojí za soudní spor. Ačkoliv i zde si pak můžete nárokovat náklady řízení (soudní poplatek, náklady právní zastoupení). Jak ale jistě víte, jedna věc je nárok a druhá soudem přiznaný nárok.

_

OBČAN-SPOLKY, SDRUŽENÍ
- Nikdo z o. p. s. nechce dělat předsedu - jak postupovat
- Nikdo z obecně prospěšné společnosti nechce dělat předsedu - jak postupovat
- O. p. s. bez předsedy - je možné aby obecně prospěšnou společnost nikdo neřídil?

Jsem v dozorčí radě obecně prospěšné společnosti OPS poskytující sociální služby. Má dva zakladatele. Jedním je ředitel, druhým obec. Po odstoupení předsedkyně správní rady 10/2015 na návrh ředitele nebyl nový předseda volen a jednání správní rady má řídit předsedkyně dozorčí rady.
Upozornila jsem zakladatele, že podle zakládací smlouvy členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává, řídí zasedání správní rady a podepisuje rozhodnutí správní rady a navrhla jsem, aby pověřili jednoho z členů správní rady dočasně jejím řízením na dobu nezbytně nutnou do doby, než bude předseda správní rady zvolen, případně dva členy, kteří se budou podepisovat společně.
Zakladatelé odpověděli, že bude končit tříleté funkční období 05/2016 a nikdo nechce předsednictví vykonávat. Je možné, aby správní rada byla 7 měsíců bez předsedy? Rozhodnutí - schvalování rozpočtu, plánu činnosti, odměňování ředitele, nejsou předsedou správní rady podepsaná a bez podpisu jsou platná? Děkuji Gabriela

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku, bych primárně hledala v zakládací smlouvě, příp. ve stanovách společnosti. Pakliže zde odpověď, jakým způsobem lze volit a kdy nejpozději předsedu správní rady, pak je nutné se podívat do zákona. Ten obecně hovoří o tom, že členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání správní rady. Tedy situace, kdy předsedy správní rady není jejím členem je v rozporu se zákonem. Neobsazené místo předsedy rovněž. Argument, že do pěti měsíců bude volena nová rada je lichý, neboť předsedou může být rovněž osoba, která je na tuto funkci jmenována dočasně, avšak za splnění zákonných podmínek, tedy, že je členem správní rády. Ke druhé části Vaší otázky, zde bych odpověď opět hledala ve stanovách společnosti. Obecně však lze říci, pokud vznik platnost nějakého právního úkonu (stvrzeného smlouvou) spojená se souhlasem předsedy správní rady (podpis) a ten není ani není, pak jsou tyto úkony neplatné. Berte prosím tuto odpověď jako velmi obecnou, nejsem seznámena s konkrétními skutečnostmi.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti a partneři se rozchází
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy partnera - partnerka pečuje o děti

S partnerem mám dvě děti, od 6/2011 jsem na mateřské/rodičovské dovolené. Nejsme manželé. Mám v případě rozchodu nárok na nějaké majetkové vyrovnání? Partner má nadstandartní příjmy, a zatímco já jsem se plně starala o děti a byla bez příjmu, on si spořil měsíčně desetitisícové částky. Doslechla jsem se, že pokud jsme byli druh a družka a žili ve společné domácnosti, že na „cosi“ mám nárok, ale nedaří se mi nikde dohledat konkrétní právní normu. Jde mi o to, zda je v případě rozchodu šance získat od něj alespoň nějakou finanční náhradu, když jsem se místo budování vlastní kariéry, vydělávání a spoření peněz plně starala o společné děti. Dále by mě zajímalo, zda se dá nějak prodloužit jeho vyživovací povinnost vůči mně=matce dítěte do dvou let (mladšímu je 15 měsíců), za jakých podmínek či okolností. Velmi děkuji.

ODPOVĚĎ:
Prodloužení "vyživovací povinnosti" vůči Vám (tedy slovy zákona výživné a zajištění úhrad některých nákladů neprovdané matce) není možné. Tím samozřejmě není dotčena vyživovací povinnost otce vůči dítěti (zde se též zohlední příjmy otce). Vyživovací povinnost je upravena v §§ 910 až 923 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace nové podlahy - neodstranitelná vada s nutností vytvoření nové podlahy
- Neodstranitelná vada nové podlahy vyrobené stěrkováním - jak postupovat?
- Odstoupení od smlouvy o dílo pro neodstranitelnou vadu díla (nové podlahy)

Dopředu avizuji, že smlouva byla ústní a stále nedošlo k předání díla ani platbě. 6/2015 jsem objednal novou podlahu v chodbě a obývácím pokoji. Stěrkování a položení v chodbě ok. Za týden se v obýváku objevila boule cca 5cm. Oprava proběhla vysekáním díry 2x2m, trvala 3 týdny a teď se podlaha prohýbá 0,5-1cm. Firma nereagovala na moje žádosti o nápravu až do 11/2015. Do té doby jsem odeslal několik SMS, e-maily a 2 dopisy, ve kterých žádám o opravu do 14ti nebo odstupuji od smlouvy. Lhůta na opravu skončila 29.10.2015 a 4.11.2015 mi majitel firmy poslal SMS, že přijde. 10.11.2015 jsem mu ukázal vady (prohýbání a křivost podlahy na několika místech) a sdělil mi, že mám nechat podlahu v obýváku odstranit se vším, co je pod ní, sehnat zedníky, podlahu vylít betonem a poté opět podlahu položit. Tuto variantu odmítám. Ve firmu jsem ztratil důvěru. Jak se na tento případ dívá zákon? Jaké mám možnosti? Musím zaplatit za křivou podlahu? Jak se mohu bránit? Mohu opravu svěřit jiné firmě? S pozdravem Zbyšek

ODPOVĚĎ:
Podle § 2610 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 OZ platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
Podle ustálené judikatura však platí, že dílo, které je vadné, nelze považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převezme, pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak. V takovém případě zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla nevznikne.
Z uvedeného a Vaše dotazu vyplývá, že dílo bylo provedeno vadně, tudíž zhotoviteli ani nevznikl nárok na zaplacení ceny za dílo (pokud nebylo dohodnuto jinak).
Dále je nutné zmínit, že zhotovitel neodstranil vadu, ani ve stanovené lhůtě. Tudíž se domnívámm, že můžete od smlouvy odstoupit. Zde je však nutné dodat, že zhotovitel by mohl mít nárok na část plnění, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Na žádné vyrovnání př rozchodu s druhem ze zákona nárok nemáte. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby nějaké vyrovnání proběhlo na základě dohody.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Nemoc z povolání (rakovina) a nárok na rentu
- Práce s rakovinotvornou látkou a nemoc z povolání - nárok na rentu
- Nárok na rentu u rakoviny po práci s rakovinotvornou látkou

Devět let jsem pracovala s vinylchloridem, 5. nejkarcinogenejší látkou pro člověka. Nyní na penzi jsem onemocněla rakovinou, (nemoc z povolání 27). Mám nárok na nějakou rentu? V době práce s VC se o jeho zákeřnosti vůbec nevědělo, takže jsem žádné poplatky za rizikovou práci nedostávala. K tomu dodávám:
V r. 1992, kdy už jsem v riziku nepracovala, mi byla přidělena zpětně 1. kategorie rizikového zaměstnání s dřívějším odchodem do důchodu a údajně vyšším důchodem jako u horníků uranových dolů. Ta však byla v r 1996 zrušena a mně bylo 16měsíců ještě přidáno.
Děkuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 269/2 a 4 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí (zejména tím, že by prokázal, že onemocnění zaměstnance nemá původ v jím vykonávané práci, nebo že zaměstnanec si onemocnění přivodil nedodržováním bezpečnostních pravidel apod.).
Nemocemi z povolání jsou dle § 271k/4 zákoníku práce nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (účinné od 1. 1. 1996), seznam nemocí z povolání je umístěn v příloze č. 1 tohoto nařízení.
Dle § 1/1 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemoci z povolání nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.
Dle § 2 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemocemi z povolání též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném ke dni 31. 12. 1995 a vznikly přede dnem účinnosti tohoto nařízení za podmínek uvedených v tomto seznamu. Před 1. 1. 1996 byl seznam nemocí z povolání zakotven v příloze č. 1 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
Pro řešení Vašeho případu je podstatný § 269/3 zákoníku práce, dle něhož se jako nemoc z povolání odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Pokud jste však onemocněla až v době, kdy bylo Vaše onemocnění zařazeno do seznamu nemocí z povolání, nebude toto ustanovení zapotřebí aplikovat.
Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že i onemocnění, které není zařazeno do seznamu nemocí z povolání, může být zaměstnavatelem odškodněno, a to jako tzv. jiná škoda nebo nemajetková újma na zdraví (ve smyslu § 271n/2 zákoníku práce).
Domníváte-li se, že Vaše současné onemocnění je nemocí z povolání, tzn. že jeho příčinou je charakter a podmínky Vámi dříve vykonávané práce, můžete se obrátit na Vašeho tehdejšího zaměstnavatele s žádostí o uznání Vašeho onemocnění jako nemoci z povolání a s žádostí o příslušné odškodnění.
Pokud jste již dosáhla důchodového věku, přichází v úvahu zejména uplatnění Vašeho nároku na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (a to dle počtu bodů, které budou Vašemu zdravotnímu stavu přiděleny dle nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání), popř. nárokování náhrady nákladů Vašeho léčení. Vyloučeno není ani poskytnutí náhrady za nemajetkovou újmu v podobě narušení Vašeho osobnostního práva (typicky práva na zdraví).
Bude-li Vaše onemocnění uznáno poskytovatelem pracovnělékařských služeb Vašeho bývalého zaměstnavatele jako nemoc z povolání, bude možné, aby Vás pojišťovna Vašeho bývalého zaměstnavatele odškodnila.
Dojde-li v této souvislosti mezi Vámi a Vaším bývalým zaměstnavatelem ke sporu, bude zapotřebí, abyste si opatřila znalecký posudek (z něhož bude vyplývat, že Vaše onemocnění je nemocí z povolání), a abyste se v této věci obrátila na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
vyhláška č. 149/1988 Sb. , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
nařízení vlády č. 276/2015 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek u nepřetržitého provozu - nárok na mzdu, plat
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce v nepřetržitém provozu?
- Dovolená ve státní svátek u práce nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou - nárok na mzdu, plat
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou

Pracuji jako strojvedoucí u jedné menší firmy. Jedná se mi o problém proplácení státních svátků, když si na tento den vezmu dovolenou.
Stanovisko zaměstnance je následující: U zaměstnance nepřetržitém provozu (tzn. s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou) nelze uplatnit ustanovení §219 odst. 2 Zákoníku práce. Pokud tedy takový zaměstnanec čerpá dovolenou v den státního svátku, výše dovolené se čerpá dle délky směny a dovolená se v této výši odečítá. Výjimkou je případ, kdy má zaměstnanec naplánovanou dovolenou minimálně 5 prac. dnů po sobě jdoucích kde minimálně jeden den z dovolené připadne na státní svátek. Pak za tento den neodečte dovolená a proplatí se ve výši průměrného výdělku. V ostatních případech se s dovolenou ve státní svátek pracuje jako v jiné dny. Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel nepostupuje správně, nikde v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění není stanoveno, že by se ustanovení § 219 odst. 2 u nepřetržitého provozu neuplatnilo. Zaměstnavatel toto své stanovisko navíc popírá v případě, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou v délce nejméně 5-ti dnů, pak mu svátek do dovolené nezapočítává, v ostatních případech ano.
Jednak není možné, aby zaměstnavatel postupoval rozdílně v těchto dvou případech, neboť skutečnost, že zda zaměstnanec čerpá jeden den dovolené nebo více, nemá na dané ustanovení ZP žádný vliv. A za druhé není možné, aby si toto ustanovení zaměstnavatel upravil dle svých potřeb.
I u Vás tedy platí, že pokud máte naplánovanou směnu na svátek a v tento den čerpáte dovolenou, náleží Vám náhrada mzdy nebo platu za svátek, dovolená se vám ale za tento den neodečítá.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace fotoaparátu pro opakující se závadu - nárok na odstoupení od koupi, kupní smlouvy
- Opakované reklamace stejné vady fotoaparátu a odstoupení od koupi, kupní smlouvy - informace

Koupil jsem si fotoaparát Nikon D5100 (5/2014). Letos (2016) 6/2015 se začala projevovat vada, kdy při focení nelze zaostřit, pořídit snímek, nebo je fotka úplně černá. To je způsobeno, jak mi bylo řečeno servisem, vadným komtaktem a komunikaci mezi objektivem a tělem fotoaparátu. Ktomu se přidala vada blesku. Obě vady jsem reklamoval 10/2015, reklamace uznána, vyřízana. Hned po druhém použití byla vada objektivu zpátky. Další reklamace 11/2015, vyjádření servisu: vada se neprojevila. Při včerejším focení mi to udělalo 13černých fotek z 50 nafocených! Fotoaparát nelze plně využívat. Mám nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz? Jak mám postpovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen reklamaci vyřídit ve lhůtě 30 dnů (pokud nebyla sjednána lhůta delší). Za vyřízení se považuje, že vyrozumí kupujícího o způsobu vyřízení. Vyřízení musí proběhnout řádně, tj. pokud měla reklamovaná věc vadu, musí reklamaci kladně vyřídit. Pokud má věc vadu, ale prodávající reklamaci zamítne, pak nelze hovořit o tom, že reklamaci vyřídil řádně.
Pokud měl fotoaparát vadu a reklamace byla zamítnuta, můžete odstoupit na základě § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém uvedete, že odstupujete od smlouvy (zaslat nejlépe doporučeně s dodejkou) a požádejte o vrácení peněz a stanovte mu přřiměřenou lhůtu. Prodávajícímu sdělete, že nevyřídil druhou reklamaci včas a řádně. Uveďte, že fotoaparát nafotil několik černých fotek. Pokud nevyhoví, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.

_