Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


 

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Přestupkové řízení za odmítnutí změření alkoholu z dechu a krve při řízení automobilu - co říci na obhajobu u přestupkové komise?
- Odmítnutí změření alkoholu z dechu a krve při řízení automobilu a přestupkové řízení - co říci na obhajobu u přestupkové komise?

28.12.2015 mi utekl pes a zamířil přímo na hlavní silnici. Sedla jsem pro to do auta a zamířila za ním. Po té mě zastavila hlídka policie a požádala mě o dýchnutí. Uvědomila jsem si, že před několika hodinami jsem požila alkohol tak jsem raději odmítla. Musela jsem na místě složit kauci Kč 40000, - (tu přivezl přítel) a odevzdat řidičský průkaz. Teď mi přišlo oznámení o zahájení správního řízení o přestupku a předvolání k ústnímu projednání. Můj dotaz spočívá v tom, co asi nejlepší můžu říct na svoji obhajobu a jaký postih mám očekávat. Děkuji, Žofie

ODPOVĚĎ:
Jako řidička motorového vozidla jste povinna se podrobit vyšetření za účelem zjištění, zda nejste pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky (ust. § 5 odst. 1 psím. f), g) zákona o silničním provozu).
Pokud se odmítnete tomuto vyšetření podrobit, dopouštíte se přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. d) tohoto zákona, za který je možné uložit pokutu ve výši 25.000,- Kč až 50.000,- Kč.
Konkrétní výše pokuty se odvíjí od konkrétních okolností činu a dále od osoby pachatele – zda mu byla již v minulosti uložena pokuta za tento přestupek, zda se dopustil jiných přestupků v silničním provozu apod.
Dále Vám hrozí zákaz činnosti (řízení motorových vozidel) v délce 1-2 roky.
Za této situace se jeví jako jedna z možností obhajoby přiznání se k jednání spolu s vysvětlením důvodů, které k tomuto jednání vedly, což by následně bylo zohledněno při stanovení výše pokuty, nicméně bez znalosti konkrétních okolností nelze nejvhodnější způsob obrany stanovit, proto výše uvedené považujte za nezávazné doporučení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Náhrada za omezení vlastnického práva vedení kabelu v zemi na soukromém pozemku
- Odškodnění za omezení vlastnického práva vedení kabelu v zemi na soukromém pozemku

Jsem majitelem 2 pozemků na sebe navazujících, které jsem nabyl:
1. Pozemek (stavební) na základě kupní smlouvy ze dne 22.8.2006.
2. Pozemek (zahrada) na základě kupní smlouvy (prodej mimo dražbu) ze dne 1.7.2014.
Ani jeden z pozemků nebyl zatížen věcným břemenem / služebností, jak podle výpisu z KN, tak i podle kupní smlouvy.
2015 jsem se rozhodl stavět na pozemcích RD. 09/2015 jsem v rámci stavebního řízení zjistil, že přes oba pozemky vedou sítě elektronických komunikací a to konkrétně 2 trasy:
1. Trasa elektronických komunikací z roku 1999 – zasahuje do obou pozemků, nicméně mi umožňuje stavbu RD, omezuje však mé vlastnické právo a to konkrétně při výstavbě oplocení, kdy správce elektronických komunikaci (SEK) požaduje:
- ochránit kabely na mé náklady chráničkou, nebo
- dodržet ochranné pásmo 1,5 metru nebo
- přeložit kabely na mé náklady mimo pozemek.
2. Trasa elektronických komunikací z let 1982 až 1991 – tato by zasahovala do RD, proto jsem byl nucen ji na mé náklady nechat přeložit (po vzájemné dohodě se SEK). Zemní práce jsem zajistil ve vlastní režii na vlastní náklady. Na fyzickou překládku mi byl ze strany SEK ustanoven dodavatel, u kterého jsem překládku objednal (fakturu za překládku jsem doposud neuhradil, vzhledem k tomu, že mi SEK doposud nedoložil Územní rozhodnutí o umístění staveb, viz níže)
Správce elektronických komunikaci jsem v rámci překládky trasy č. 2 požádal o doložení Územního rozhodnutí o umístění staveb výše uvedených a sdělení, zda došlo k dohodě o náhradě za omezení vlastnického práva podle par. 147, odst. 1 zákona č. 127/2005 mezi SEK a tehdejším vlastníkem nemovitostí.
Ten mi nevyhověl a odkázal mě na příslušný stavební úřad. K otázce náhrady za omezení vlastnického práva podle par. 147, odst. 1 zákona č. 127/2005 mezi SEK a tehdejším vlastníkem nemovitosti mi sdělil, že mi do toho nic není. Stavební úřad mi vydal kopii územního rozhodnuti k trase elektronických komunikací č. 1, které nabylo právní moci dne 1.4.1999 a dle kterého trasa elektronických komunikací nemá zasahovat do mého pozemku, ale má vést po obecním pozemku. Kolaudace stavby ani zaměření skutečného provedení stavby není na příslušném stavebním ani obecním úřadě k dispozici – kolaudace prý tehdy být nemusela a stavba podléhala nadřízenému telekomunikačnímu zákonu (?? ).
DOTAZ:
1. Je postup SEK v souladu se zákonem? Je SEK v právu? Skutečně si mohli v těch letech stavět, kde chtěli a jak chtěli a nejsou mi povinni dnes (29.02.2016) dokládat dokumenty, které je opravňovali k provedení stavby a já jsem dnes (29.02.2016) povinen bezúplatné jejich věcné břemeno / služebnost strpět i když vlastně trasy nevedou v souladu s územním rozhodnutím a kolaudační rozhodnuti není?
2. Jsou požadavky SEK v případě trasy č. 1 oprávněné?
3. Vzhledem k tomu, že jsem doposud neuhradil fakturu za vlastní překládku kabelu (trasy č. 2), vyhrožuje mi dodavatel, že bude finanční prostředky vymáhat soudní cestou, že ho nezajímají problémy mezi SEK a mnou, je v právu? Prosím, jaký postup byste mi v celé věci doporučili?
Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Bohužel je pravdou, že dodnes (02.03.2016) existuje mnoho pozemků zatížených věcnými břemeny z minulých dob, která nejsou evidována v katastru nemovitostí. V tomto případě byste měla nárok požadovat po prodávajícím slevu z kupní ceny, protože pokud jste v době koupě o věcných břemenech nebyla vyrozuměna, předpokládám, že jste uhradila cenu za nemovitost, jako by zatížena nebyla, tedy vyšší. V okamžiku, kdy jste povinnou z věcného břemene, musíte umožnit jeho řádné vykonání, tedy jednat tak, aby věcné břemeno nebylo ohroženo (stavbou apod.) V tomto případě jsou tedy požadavky SEK oprávněné. Není ovšem oprávněné, že kabely vedou jinak, než měly dle územního rozhodnutí. Zde byste se mohla domáhat náhrady škody, ovšem zde by bylo nutné zjistit, kdo pochybil, zda SEK či obec, a po nich náhradu škody vymáhat. Za překládku kabelu dodavateli uhradit fakturu musíte a následně si případně nárokovat investované peníze po SEK.
Každopádně bych Vám doporučila se obrátit na právní pomoc odborníka - advokáta orientujícího se ve stavebním právu. Je to totiž věc složitá vyžadující v případě soudního sporu i znalecké zkoumání.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žalobce prohrál soud - musí zaplatit znalce, soudní poplatek a odvolání žalovaného proti rozsudku 1. stupně

06/2001 byla podepsána smlouva o dílo na inženýrskou a dodavatelskou činnost na výstavbu rodinného domu, 05/2002 byla stavba zahájena, v 05/2003 byla na stavbě žalobcem dána plechové dveře. Nedali mi klíče a pozvali do hrubé rozestavěné stavby na montážní práce jiné řemeslníky, 08/2003 mi byl doručen dopis o odstoupení od smlouvy, 09/2015 Krajský soud v Plzni vydal rozsudek, kterému nerozumím:
"Rozsudek - nemusím žalobci vrátit 966 tis. Kč, žalobci musí zaplatit veškeré náklady a žádný z účastníků nemá právo na nákladu řízení před soudy obou stupňů."
Je žalobce povinen hradit znalce a moje odvolání? Soud I. stupně můj poplatek za odvolání připsal žalobci a upravil na dnešní procentní sazbu - je to správné?
Můj obhájce nemá nárok na úhradu. Soudní znalec PROFI-TEN a. s. Praha ve znaleckém posudku udělal chybu, soudce a žalobce se domluvili na úpravě o 100.000 Kč bez výpočtu. Správně měla být úprava cca 350.000 Kč. Na stavbě se ztratil stavební deník, 2002 byly záplavy, žalobce nikdy neměl zájem o deník a tak jsem jej nepřepsala. Je to velká chyba. Děkuji, Bedřiška

ODPOVĚĎ:
K přesnému posouzení věci bych potřebovala nahlédnout do rozsudku Krajského soudu v Plzni. Z toho, co píšete mi vyplývá následující. Znalečné patří mezi náklady řízení a pakliže výrok krajského soudu zní, že veškeré náklady má hradit žalobce, pak mezi ně patří i náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. Vaše odvolání jsou tzv. náklady odvolacího řízení, patří mezi ně náklady spojené s odvoláním soudní poplatek, poštovné, výlohy za právní pomoc atd. Vzhledem k tomu, vzhledem k tomu, že podle výroku krajského soudu, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů před soudy obou stupňů, Vaše odvolání, jak píšete, Vám žalobce povinen uhradit není. Je mi líto, ale zbývajícím otázkám nerozumím, bez znalosti případu by se z mé strany jednalo pouze o spekulace.

__

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani pro poplatníky DPFO (invalidní důchodce)
- Sleva na dani u pracujícího starobního důchodce

A) sleva na dani pro poplatníky DPFO, pokud se jedná o invalidní důchodce (I. , II. , III. st.), kterému zanikl nárok na inval. důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto inval. důchodu a starobního důchodu (586/1992, §35ba, odst. 1, písm. c, d)
1) Může být na pracující důchodce, který pobírá starobní důchod uplatněna sleva na dani 2520, - i po 65 let věku? 2) Jedná se tedy pouze o občany, kteří měli inval. důchod přiznán TRVALE a přešli do starobního důchodu? Nebo měli přiznán starob. důchod a dosud nevypršela doba, po kterou byli uznaní invalidní? 3) Tato sleva na dani lze uplatnit pouze v případě, že invalidní důchod byl VYPLÁCEN. Pokud by občan splňoval podmínky z hlediska zdrav. stavu pro přiznání invalidity, ale tento mu nebyl vyplácen z důvodu nesplnění doby pojištění, sleva uplatnit NELZE. 4) V těchto případech postačí doložit na FÚ „Posudek o invaliditě“ z odd. lékařské posudkové služby OSSZ? Potvrzení o výplatě důchodu se již nedokládá?
B) DPPO - sleva daně na zdravotně postižené zaměstnance. Lze uplatnit, i když invalidní důchod není vyplácen (nesplnění doby sociálního pojištění)? Max do 65 let? František

ODPOVĚĎ:
Při zániku nároku na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního a starobního důchodu můžete nadále uplatňovat slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c), příp. písm. d). Doložíte potvrzení správce daně příslušného podle místa bydliště, že Vám zanikl nárok na invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního a starobního důchodu. Potvrzení o výplatě důchodu se již nedokládá.
Zaměstnavatel může uplatnit slevu na zaměstnance se zdravotním postižením, i když zaměstnanec nepobírá invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na invalidní a starobní důchod. Zaměstnanec invaliditu dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel se odmítá vystěhovat z nemovitosti manželky - jak postupovat?
- Manžel se odmítá vystěhovat z bytu, domu manželky - jak postupovat?
- Manželka se odmítá vystěhovat z nemovitosti manžela - jak postupovat?
- Manželka se odmítá vystěhovat z bytu, domu manžela - jak postupovat?

Jsem majitelkou rodinného domu, který jsem dostala od rodičů ještě před svatbou. Nejsem rozvedena, 8 let zde již fakticky nebydlím z důvodu manželovy agresivity, ale zabezpečuji prokazatelně revize komínů, platím daň z nemovitosti apod. Manžel zde bydlí, má trvalý pobyt a nehodlá se odstěhovat. Nechci, aby i nadále v dome bydlel a měl zde trvalý pobyt. Jaká mám práva a jaké povinnosti? Rozvádět se manžel nechce, situace mu vyhovuje.
Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v průběhu manželství na manžela nepřevedla byť i část vlastnických práv k nemovitosti, jste výhradní majitelkou domu. Manželovo právo nemovitost užívat je odvozena od skutečnosti, že v této nemovitosti máte tzv. rodinnou domácnost manželů, resp. jedná se o Váš majetek, který má manžel z titulu trvajícího manželství nárok obývat. Avšak nejedná se o vlastnické právo. Toto právo je závislé na existenci manželství. Občanský zákoník tuto situaci upravuje tak, že soud může na Váš návrh omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet a to právě z důvodu manželovi agresivity vůči Vaší osobě. Doporučovala bych podat žádost o rozvod a následné majetkové vyrovnání. Protože Vaše situace je poměrně napjatá, můžete žádat soud o vydání předběžného opatření týkající se užívání nemovitosti. V případě zrušení institutu trvalého bydliště je zapotřebí splnit naráz dvě podmínky, nejprve, že osoba, které má být trvalé bydliště zrušeno, se v domě delší dobu nezdržuje, což by mělo být splněno jeho nucenou absencí, a následně, že osoba nemá žádný právní titul k užívání nemovitosti, což je problematika, o které jsem se zmiňovala výše. Když už jsem zmínila soudní vyrovnání. Vzhledem k tomu, že Vám manžel de facto po dobu 8 let bránil ve využívání Vašeho majetku, máte rovněž právo po něm žádat náhradu škody. Ta může představovat nutné opravy, lze však také zahrnout amortizaci nemovitosti a jiné.

__

FINANCE-DANĚ
- Daň z nabytí nemovitosti při směnné smlouvě
- Kdo platí daň při směně nemovitostí (bytů, domů, pozemků, garáží)?
- Směna nemovitostí a daně, odvod daní
- Výpočet daně při směně nemovitosti (pozemku, bytu, domu, garáže)

Daň z nabytí nemovitosti při směnné smlouvě. Ve smlouvě není specifikováno, kdo je převodce a kdo nabyvatel, obě strany jsou nazvány jako směňující. Ve smlouvě není uvedena hodnota nemovitostí, jedná se o směnu pozemků bez doplatku. Nechali jsme si udělat znalecký posudek na oba pozemky. Musíme vyhotovit daňové přiznání každý směňující za sebe? Daň budeme odvádět z ceny pozemku, který převádíme nebo který nabýváme? Základem daně je 75% z ceny určené ve znaleckém posudku?
Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí jsou oba účastníci směnné smlouvy, jedná se o dva převody, bude potřeba podat dvě přiznání a zaplatit daň. Každý z účastníků je převodce i nabyvatel. V obou Vašich případech je poplatníkem daně převodce.
Základ daně se stanoví tak, že 75 % hodnoty převáděné nemovitosti (tzv. srovnávací daňová hodnota) porovnáte se 100 % hodnoty nabývané nemovitosti. Základem daně bude vyšší z obou hodnot. Pro stanovení hodnoty nemovitostí můžete použít znalecké posudky.

__

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu (akontace za auto po přítelkyni) - postup, návod
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zaplacení části automobilu a automatické spoluvlastnictví věci
- Zaplacení části auta, vozidla a automatické spoluvlastnictví věci

06/2015 si přítelkyně vzala auto na splátky. Neměla ale tak vysoký příjem tak jsem v autobazaru musel zaplatit akontaci (dá se prokázat výpisem z kartového účtu). Jelikož mi nechala na krku nějaké dluhy a není možné se s ní jakkoliv dohodnout tak bych ty peníze chtěl zpátky. Je možné to nějakým způsobem vymáhat? Někde jsem četl že bych mohl být i spoluvlastník když v tom autě mám prokazatelně nějaké peníze, je to možné? Předem děkuji za odpověď. Jiří

ODPOVĚĎ:
Vymáhat to jistě jde, protože pokud tomu dobře rozumím, poskytl jste přítelkyni de facto půjčku na koupi automobilu. Nezáleží na tom, že tato půjčka není stvrzená písemně, ale na tom, jak konkrétně zněla dohoda. Co se spoluvlastnictví týče, ideální by bylo, pokud byste byl v kupní smlouvě uveden jako vlastník. Pokud jste se na spoluvlastnění auta dohodli ústně, ani toto není vyloučeno, avšak v případném sporu by bylo na Vás, abyste takovou dohodu prokázal. K prokázání však zatím máte jen výpis z účtu, pokud tomu rozumím správně. Proto bych se držela jen toho, že se jedná o půjčku. Vyzvěte proto písemně přítelkyni k navrácení půjčené částky a pohrozte jí, že pakliže tuto částku do Vámi poskytnuté doby nezaplatí (z pravidla se poskytuje lhůta 7 – 30 dní), obrátíte se na soud, což by pro ni znamenalo nejen úhradu soudních výloh, ale rovněž také zaplacení úroku z prodlení.

__

FINANCE-DANĚ
- Daň z příjmu z prodeje zděděných obrazů
- Zdědění obrazů a jejich prodej a daně, daň z příjmu
- Od jakého příjmu za prodej uměleckého díla se odvádí daň, daně?

Zajímalo by mě, jestli musíme platit daň z příjmu z prodeje zděděných obrazů. Nejde o cenné starožitné obrazy, nýbrž o obrazy zděděné po otci, které sám maloval. Vzhledem k tomu, že se je snažil sám prodávat než zemřel, platili jsme z nich notářskou odměnu. Zajímalo by mě tedy, pokud prodám třeba 300 obrazů po 500, - Kč zda z toho musím platit daň nebo zda takovýto prodej spadá pod příležitostní jednorázový prodej získaný dědictvím a je od daně osvobozen. Děkuji, Adriana.

ODPOVĚĎ:
Prodej hmotných movitých věcí je osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c), což se vztahuje i na Vaše zděděné obrazy. Finanční úřad ale může požadovat, abyste doložili, že se nejedná o soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení zisku. Bude potřeba např. prokázat, jak jste obrazy získali.

__

FINANCE-DANĚ
- Prodej cenný papírů a daně (odvod daně z příjmu)
- Cenné papíry vlastněné déle než 3 roky (36 měsíců) a daně
- Obchod s cennými papíry - příjmy, výdaje a daně

Daně z prodeje cenných papírů - příklad: po dobu 4 let budu nakupovat podíly v akciovém fondu a to za částku 10.000 Kč/ měsíc. Po 42 měsících se rozhodnu všechny cenné papíry prodat. Tržní cena bude například 500.000 Kč. Nyní otázky:
1) chápu správně, že akcie, které držím déle jak 36 měsíců nepodléhají dani z příjmu a nebudou tedy uváděny v daňovém přiznání?
2) jak mám stanovit daňový příjem z prodeje cenných papírů, které zdanění podléhají? (k dispozici mám roční výpisy). Vím, že celkem jsem získal 500.000 Kč, ale jaká část z této částky podléhá zdanění a jaká už nikoliv?
3) Daň se platí z rozdílu mezi příjmem a výdajem. Stanovení zdanitelného příjmu jsem řešil v předchozím bodě 2. Nyní bych se rád zeptal, jak stanovím výdaj. Bude to jen částka, kterou jsem zaplatil v posledním kalendářním roce (tedy 30.000 Kč)? Nebo to bude částka, za kterou jsem nakoupil „zdaňované akcie“ (tedy 36 měsíců x 10.000 Kč/měsíc = 360.000 Kč)?
Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
Osvobození příjmů z úplatného převodu cenného papíru řeší § 4 odst. 1 písm. w) Zákona o daních z příjmů. Příjem je osvobozený, přesáhne-li doba mezi nabytím a úplatným převodem 3 roky. Osvobození se však nevztahuje na cenné papíry, které byly zahrnuty do obchodního majetku podnikatele.
Pokud však úhrn příjmů z úplatného převodu cenných papírů nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč, postupuje se dle § 4 odst. 1 písm. v), tedy bez ohledu na časový test 3 roky.
U cenných papírů pořízených do 31.12.2013 se při jejich prodeji postupuje dle § 4 odst. 1 písm. w) ve znění platném do konce roku 2013, tj. použije se časový test 6 měsíců pro poplatníky, jejichž celkový přímý podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti nepřevyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenného papíru 5 %.
Při prodeji si budete muset jednotlivé cenné papíry rozdělit dle data jejich nabytí, určit, zda je jejich prodej osvobozený či nikoliv s ohledem na ustanovení zákona platného ke dni nabytí cenného papíru. U neosvobozených převodů stanovíte jako výdaj částku, za kterou jste cenný papír pořídil.
Více ve zmiňovaných ustanoveních zákona o daních z příjmů a Pokynu GFŘ D-22

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Chráněné rostliny a možnost stavby
- Bledule jarní a stavba v místě výskytu této chráněné rostliny
- Důvod veřejného zájmu pro stavbu na pozemku s chráněnými rostlinami

Chci postavit rodinný dům z části na stavební parcele (nyní zde stojí zchátralý dům, který bych zboural) a z části na pozemku, který je v katastru nemovitostí vedený jako zahrada. Problém je, že na louce rostou chráněné bledule jarní a zahradu chci zasypat do úrovně silnice navážkou ornice a suti z demolice starého domu (zahrada je mokrá). V územním plánu obce je pozemek vedený jako zastavěné území. U krajského úřadu v Pardubicích sem podal žádost o výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny. Úřad požaduje důvod v čem spatřuji veřejný zájem, který je nutný k udělení výjimky. Je možné za veřejný zájem považovat to, že na místě staré rozpadlé neobydlené chalupy postavím nový hezký dům, výrazně se zlepší vzhled obce a příjezd do obce, bude dům stát v místě kde se bydlelo už kolem roku 1860, do budoucna zvýšení počtu obyvatel obce, není třeba budovat přístupovou cestu, úspora zastavitelného území obce.
Napadá vás něco co by se dalo považovat za veřejný zájem abych uspěl se žádostí o výjimku? Jak bych měl důvody formulovat? Na okolních pozemcích rostou bledule ještě ve větším počtu. Přikládám orientační plánek. Děkuji. Adrian

ODPOVĚĎ:
Na začátku své odpovědi uvádím, že bledule jarní (leucojum vernum) je v části 3 přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazena do kategorie ohrožených druhů cévnatých rostlin (která je podmnožinou zvláště chráněných druhů rostlin).
Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny (§ 49/1 zákona o ochraně přírody a krajiny).
Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin je blíže specifikována v § 15 vyhlášky č. 395/1992 Sb. , dle něhož mimo jiné platí, že:
- základem ochrany zvláště chráněných rostlin je komplexní ochrana jejich stanovišť a bezprostředního okolí, Bezprostředním okolím rostliny se rozumí takový prostor, který vytváří základní podmínky pro její existenci a do něhož nelze zasahovat aniž by rostlina na tento zásah nereagovala;
- za zásahy, při nichž může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, se považuje zejména odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí a manipulace s výškou hladiny vodních ploch;
- za zásahy do půdního povrchu se považuje veškeré narušování drnu i hrabání steliva v lese;
- za zásahy měnící chemismus prostředí se považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin.
V souvislosti s Vaším stavebním záměrem upozorňuji zejména na § 15/6 vyhlášky č. 395/1992 Sb. , který umožňuje provedení záchranného přenosu celých rostlin či jejich částí v kterémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště (dle § 52 zákona o ochraně přírody a krajiny), a to v případě neodvratného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin. I k realizaci přenesení rostlin je však nezbytná výjimka z ochrany zvláště chráněného druhu podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny. Svou žádost o udělení výjimky dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny proto můžete podpořit návrhem na provedení záchranného přenosu bledulí jarních z Vašeho pozemku na jiná stanoviště.
Dle § 56/1 zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že výjimky ze zákazu dle § 49 zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy v případě zvláště chráněných druhů rostlin) mohou být uděleny pouze v případě, kdy a/ jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo b/ v zájmu ochrany přírody. Na Vámi popsaný případ je pak možné aplikovat § 56/2 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, dle něhož lze výjimku udělit také v zájmu:
- veřejného zdraví,
- veřejné bezpečnosti,
- z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí.
Ve zdůvodnění své žádosti akcentujte zejména třetí odrážku, tzn. že svůj případ musíte zařadit do kategorie jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu (včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru). Důvody, které jste v dotazu zmínil, považuji za použitelné. V žádosti neopomeňte zdůraznit, že svůj stavební záměr hodláte realizovat v zastavěném území obce. Sama skutečnost, že bude stavěno v zastavěném území obce, by mohla být považována za veřejný zájem (je nepochybně veřejným zájmem, dochází-li ke stavebnímu rozvoji obce v místech, kde s tím územní plán obce počítá). V tomto ohledu Vám doporučuji kontaktovat obecní úřad s žádostí o vyjádření, že považuje stavební rozvoj v zastavěném území obce (tedy naplňování územního plánu) za veřejný zájem. Co se týče ostatních Vámi uváděných důvodů, doporučuji Vám akcentovat vždy buď nutnost uspokojování bytových potřeb (tedy sociální charakter), nebo ochranu životního prostředí v širším smyslu (např. nevybudování přístupové cesty).
Závěrem své odpovědi připomínám, že "veřejný zájem" je tzv. neurčitým právním pojmem, tzn. že jeho definici nenalezneme v žádném právním předpise a jeho obsah se tudíž liší v závislosti na charakteru právní normy, která s tímto pojmem pracuje. Veřejný zájem může mít charakter rovněž zájmu soukromého, resp. skupiny (souhrnu) soukromých zájmů určitého počtu subjektů. Je samozřejmě možné, aby se několik veřejných zájmů dostalo do konfliktu, v takových případech musí správní orgán rozhodnout, který z veřejných zájmů převáží.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 395/1992 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
zákon č. 114/1992 Sb. , o ochraně přírody a krajiny
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak zabránit převodu majetku z rodiče na potomka (nemovitost ve spoluvlastnictví)
- Jak může zabránit spoluvlastník převodu spoluvlastnického podílu na jinou osobu?
- Znemožnění převodu, darování spoluvlastnického podílu spolumajitelem na jeho potomka, potomky
- Jak zabránit darování spoluvlastnického podílu spolumajitelem na svého potomka?

Vlastním ideální polovinu rodinného domku. Druhou polovinu vlastní Petr. Ani jeden z nás nemovitost neužívá. V nemovitosti totiž bydlí mnoho let neoprávněně Petrova dcera s dospělým synem (právní moc rozsudku o její povinnosti vyklidit domek: 2015). Petr souhlasil 2006 s žalobou o vyklizení, avšak 2015 mi poslal doporučený dopis, že nesouhlasí s vyklizením dcery.
V katastru je nyní plomba, zahájeno řízení o převodu vlastnického práva k domku z Petra na jeho dceru (tu, která má povinnost domek vyklidit). V katastru je také zahájení exekuce proti Petrovi, asi z důvodu drobné pohledávky, kterou od něho exekučně vymáhám. Žalobu proti Petrovi o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k domku jsem podal 2015.
Mohu zabránit převodu vlastnictví z Petra na jeho dceru, nebo jej oddálit, a jak?
Předem Vám děkuji.
S pozdravem David

ODPOVĚĎ:
NOZ v ust. § 589 stanoví, že "pokud právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné". Pokud tedy exekučně vymáháte od spoluvlastníka pohledávku, můžete se úspěšně domáhat neúčinnosti právního jednání, kterým převedl spoluvlastník svůj podíl na dceru. Bohužel to ale předpokládá zahájení soudního řízení o neúčinnost právního jednání. Soudní řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví nemá vliv na skutečnost, kdo bude druhým spoluvlastníkem, pokud by se druhým spoluvlastníkem stala dcera toho původního, pak by v zahájeném soudním řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví vstupovala do všech práv a povinností toho původního a stala by se tak účastníkem řízení. Ovšem jak uvádím výše, s ohledem na existující pohledávku k této situaci pravděpodobně nedojde za předpokladu, že podáte žalobu o neúčinnost převodu podílu spoluvlastníkem na jeho dceru s odůvodněním, že spoluvlastník se zbavuje majetku, aniž by Vaši pohledávku uspokojil.

__

FINANCE-DANĚ
- Koupě auta v zahraničí (Belgii) OSVČ podnikatelem plátcem DPH a DPH v ČR - informace
- DPH při koupi auta v zahraničí (auto pro podnikání)

Jsem OSVČ na plný úvazek, plátce DPH. V Belgii (BEL) jsem si do soukromého majetku koupil ojeté osobní auto z roku 2010, za 200000 CZK. Na faktuře z BEL je uvedeno: "maržový režim §90 (DPH nelze odečíst) ". Auto nebylo vloženo do majetku firmy, ani používáno k podnikání.
Ihned po dovozu auta jsem toto prodal za 200000 CZK kupujícímu z České republiky (CZE). Prosím o odpovědi na dotazy níže.
1. bude tento nákup a prodej uváděn v přiznání o DPH?
2. bude se z prodeje na území CZE odvádět DPH?
3. bude tento nákup a prodej uváděn v přiznání DPFO?
4. bude se z prodeje na území CZE odvádět daň ze zisku?
Děkuji za odpovědi, a jsem s pozdavem, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Nákup ojetého osobního automobilu jako soukromá osoba neuvádíte v přiznání DPH, ani nebudete DPH z prodeje odvádět. Prodej automobilu nebude od daně z příjmů osvobozen, protože jste nedodržel časový test jednoho roku mezi nákupem a prodejem dle § 4 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Příjem z prodeje vozidla zdaníte dle § 10 zákona o daních z příjmů, jako výdaj si uplatníte kupní cenu vozidla. Ve Vašem případě bude základ daně 0, musíte však prodej vozidla v přiznání k dani z příjmů uvést.

__

OBČAN-NÁJEM
- Pronájem nebytových prostor po převodu nemovitosti do bytového družstva - možnost zvýšení nájmu, nájemného podnikateli
- Pronájem nebytových prostor podnikateli a převod nemovitosti do bytového družstva - zvýšení nájmu, nájemného podnikateli
- Zvýšení nájmu nebytových prostor podnikateli - nemovitost bytového družstva

Jsme nájemníky obecního bytového domu na Praze 4 (celkem 16 bytových jednotek), který bychom rádi, jako celek včetně nebytových prostor, odkoupili po založení bytového družstva. V domě se nacházejí nebytové prostory, určené k podnikání, které jsou aktuálně MČ Praha 4 pronajímány za 80, -Kč za metr/měsíc, doba nájmu neurčitá.
Po odkoupení těchto nebytových prostor, přechází povinnost družstva nájemníků zachovat stejné finanční podmínky pronájmu nebytovým prostorům nebo je možné navýšit cenu pronájmu za metr/měsíc?
Ráda bych Vás poprosila o více informací, co je a co není možné?
Předem děkuji, Magdalena

ODPOVĚĎ:
Podle § 2221 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Převedl-li pronajímatel vlastnické právo k věci, nejsou pro nového vlastníka závazná ujednání o pronajímatelových povinnostech, které zákon nestanoví. To neplatí, pokud nový vlastník o těchto ujednáních věděl.
Z výše citovaného ustanovení vyplývá, že nově vzniklé bytové družstvo by vstoupilo do právního postavení pronajímatele předmětných nebytových prostor namísto dosavadního vlastníka. Smlouva uzavřená mezi Prahou 4 a nájemcem by tak zavazovala i bytové družstvo (až na uvedené výjimky), tedy i ujednání týkající se nájemného.
Občanský zákoník v případě nájmu prostor sloužících k podnikání neobsahuje ustanovení upravující zvyšování sjednaného nájemného (jako tomu činí v případě nájmu bytu). Záleží tak na obsahu současné smlouvy uzavřené mezi nájemcem a Prahou 4.
Pokud taková smlouva obsahuje ujednání, podle kterého je pronajímatel oprávněn zvýšit nájemné jednostranně, nebo jiný obdobný proces zvyšování nájemného, bude tento proces zavazovat i družstvo. Pokud by nájemní smlouva takové ujednání neobsahovala, pak bude nutné ke změně výše nájemného dohoda obou smluvních stran.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Odstranění okna směřujícího na zahradu souseda - může to stavební úřad přikázat majiteli nemovitosti (rodinného domu)?

Chtěl bych se zeptat, zda nám stavební úřad může nařídit odstranění okna, které vede na zahradu souseda. Dům je v Praze v hustější zástavbě a venkovní zeď je přímo na hranici pozemku. Část domu, o kterou se jedná, byla postavena začátkem 20 století, v archivu stavebního úřadu jsme dohledali původní plány, kde je okno obsaženo. Kolaudace tenkrát byla provedena pouhým zápisem na plánek domu. Od té doby došlo na domě k několika úpravám a rekolaudacím, žádná ovšem v této části domu. Další plánek v archivu je pak ze šedesátých let, kde architekt okno do plánku nezakreslil, změna a rekolaudace se ale této části netýkala, což je zřejmé z přiložených dokumentů.
Aktuálně chceme opravit (znovu jinou) část domu, potřebujeme k tomu stavební povolení. Plány pro povolení se ale dávají k celému domu a architekt nám (na naší žádost) zakreslil původní stav tak, jak byl kolaudován, tj. s původním oknem.
Může nám stavební úřad nařídit odstranění zmíněného okna? (které bylo dne nás řádně kolaudováno, již 100 let na budově je a nikdy nebylo odstraněno ani na něm nebyla dělána žádná změna)
Děkuji za názor
Hezký den
Damián

ODPOVĚĎ:
Stavební úřad přezkoumává podklady z hlediska, zda stavbu (či její změnu) lze podle nich provést (ust. § 111 stavebního zákona).
V rámci uděleného stavebního povolení stavební úřad stanovuje podmínky, za kterých je možné stavbu (či její změnu) provést. Podmínkou může být např. i odstranění okna či jiné stavební úpravy.
Nicméně vzhledem k tomu, že Vámi plánované úpravy se mají dotknout jiné části domu, není důvod předpokládat, že by stavební úřad požadoval odstranění okna, které se daného stavebního záměru vůbec nedotýká.
Navíc je nutné vycházet ze skutečnosti, že stavební úřad zkoumá žádost o vydání stavebního povolení včetně přiložených podkladů pouze ve vztahu k navrhovaným stavebním úpravám, tedy nedochází k úplnému přezkumu celé stavby.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Okna projektu nového domu směřující na dům souseda - jak se bránit?
- Naprojektovaný dům bude stínit - jak se bránit a znemožnit stavbu přes stavební úřad, SÚ?
- Okna naprojektovaného domu míří na náš dům - jak se bránit a znemožnit stavbu přes stavební úřad, SÚ?
- Nesouhlas s projektem domu na sousedním pozemku - postup na stavebním úřadu
- Nesouhlas s projektem domu na sousední stavební parcele - postup na stavebním úřadu

4 sousedící parcely cca 20x50 m orientované v SZ-JV směru (viz příloha), KU: Vyšehořovice, Praha východ.
Na 2 z parcel jsou již postavené domy (470/19, 470/17), třetí parcela již schválené stavební povolení (470/20), všechny tři domy v přirozené linii.
Náš dům byl postaven jako první, parcela 470/19, hlavní obytné místnosti v přízemí i 1 nadzemním patře jsou orientovány dolů do údolí (JV/J směrem), v tomto směru k domu přiléhá terasa a související relaxační prostor zahrady.
Problém je s posledním projektem (parcela 470/18), kde majitelé parcely nyní podávají projekt ke stavebnímu úřadu, aktuálně jsme byli pozváni k ústnímu jednání na stavení úřad (9.3.2016 Čelákovice)
* navržené umístění je cca 10-15 m pod linii existujících domů, níže ve svahu (tj v úrovni naší terasy a oken našich obytných místností)
* navrhovaný dům je na násypu, tj. výrazně bude vyčnívat nad údolí a tím také zastíní velkou část naší zahrady včetně celé terasy (odpolední a podvečerní hodiny).
* orientace všech oken (na bočních fasádách) v navrhovaném domu je na S/SV, tj. právě přímo do prostoru naší terasy, v opačném směru (na J) není navrhováno jediné okno.
* velká část výhledu z našich oken (v přízemí i 1NP) a velká část výhledu z terasy bude zakryta navrhovaným domem.
Primárně tedy nesouhlasíme:
--------------------------
* s umístěním domu mimo linii existujících domů.
* pokud by náhodou dům měl být tam, kde je navržen, pak zcela nesouhlasíme s umístěním oken na severo - východní fasádě, která významným způsobem omezuje a narušuje veškeré soukromí na zahradě i v obytných místnostech.
Podle všeho ale návrh aktuálně respektuje veškeré regulativy a stavební zákon (uliční čára není obcí dána, odstup od hranice pozemku je dodržen podle UR, výška budovy a další věci jsou všechny v souladu s územním rozhodnutím).
Problém nicméně vidíme ve:
--------------------------
* zneužití faktu, že jde o poslední realizovaný projekt.
* neochota se jakoli domluvit na kompromisu (bylo nám řečeno, že se s námi budou bavit jen přes úřady/soudy).
* případná realizace by znamenala:
** výrazné znehodnocení našich předchozích investic do pozemku, existujícího domu a terasy.
** výrazné narušení soukromí (tak jak byl náš projekt koncipován).
Prosíme proto o Vaši radu, jak se můžeme bránit a jak co nejlíp postupovat v dalším jednání. V příloze posíláme zákres z katastru pro rychlejší pochopení situace.
Níže v příloze ještě pro doplnění situační zakreslení zamýšleného domu a pohledy na dům, které budou směřovat směrem k nám.
Děkujeme. Lucie

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je rada poměrně jednoduchá: Lze Vám doporučit v maximální míře využít všech práv účastníka územního a stavebního řízení (zejména se jedná o právo vznášet námitky, nahlížet do spisu, předkládat důkazy, vyjadřovat se k podkladům a účastnit se ústních jednání). Je vhodné, abyste veškerá svá tvrzení (např. o znehodnocení výhledu, zastínění, nevhodném umístění oken apod.) prokázali (Vámi předložené materiály se stanou součástí spisu a mohou Vám následně posloužit v druhoinstančním řízení), popř. požadujte, aby stavební úřad Vaše tvrzení posoudil (ideálně ve formě zadání znaleckého posudku v příslušném odvětví). Je samozřejmě rovněž možné, abyste svá stanoviska podpořili vlastním (tedy Vámi zadaným a financovaným) znaleckým posudkem:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Bude-li i přes veškerou Vaši snahu stavebním úřadem přivoleno k výstavbě sousedního domu v podobě, která Vám nevyhovuje, budete oprávněni (jakožto účastníci územního a stavebního řízení) podat proti územnímu rozhodnutí a stavebnímu povolení odvolání (popř. podat návrh na přezkum, nebude-li územní a stavební řízení zahajováno). V případě neúspěchu v druhoinstančním řízení nelze vyloučit ani následný soudní přezkum. Pro přípravu příslušné žaloby Vám nicméně doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Co se týče vzájemných odstupů staveb, upozorňuji zejména na § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož mimo jiné platí, že:
- vzájemné odstupy staveb musí splňovat mimo jiné požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí,
- jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn.
Podrobnější úpravu zastínění a proslunění pobytových místností naleznete v § 12/4 a v § 13 vyhlášky o technických požadavcích na stavby.
Svou obranu můžete vést (vedle územního a stavebního řízení) i prostředky soukromého práva. Dle § 1004 občanského zákoníku totiž platí, že je-li držitel (Vy) prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (např. nadměrné zastínění) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel (u soudu) domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení (zde územním a stavebním řízení), jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl (aktivita v územním a stavebním řízení je tedy nezbytná i pro uplatnění občanskoprávní obrany). Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
vyhláška č. 501/2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území
vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

FINANCE-DANĚ
- Odvod daní u umělce, zpěváka DPP (dohoda o provedení práce)
- Umělec, zpěvák a daně, odvod daní z DPP (dohody o provedení práce)

STRUČNĚ: Lze s někým uzavřít DPP na pozici “zpěvák” a vyplácet mu za tuto činnost nějakou odměnu?
KONKRÉTNĚ:
Má-li někdo živnost v kategorii živnosti volné číslo 73 - pořádání kulturních produkcí…. může pod sebe zaměstnat zpěváka na DPP, který pro něj bude živě zpívat písně na zajištěných akcích typu výstavy, zábavné show atd. ? Za toto by živnostník/zaměstnavatel přijal vždy od pořadatele akce honorář za zajištění tohoto vystoupení. Z honoráře by zpěvákovi na DPP vyplatil živnostník odměnu za vystoupení a zbytek měl jako svůj zisk. Samozřejmě v rozsahu max. 300h za rok.
Nejsem si jist legálností této formy. Tedy zda není nutné, aby přijímal zpěvák své příjmy vždy jen v režimu nezávislého povolání, umělec - autorské honoráře.
Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Můžete uzavřít DPP se zaměstnancem na pozici zpěvák, v tom Vám nic nebrání. Po uzavření DPP je potřeba se zaregistrovat na finanční úřad jako plátce daně ze závislé činnosti, příp. jako plátce daně z příjmů FO vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud Váš zaměstnanec podepíše Prohlášení poplatníka daně z příjmů a bude uplatňovat slevu na dani, budete mu od daně odečítat měsíčně slevu 2070 Kč. Pokud nepodepíše "Prohlášení" a měsíční odměna bude do 10 000 Kč, pak budete uplatňovat srážkovou daň. Pokud odměna převýší 10 000 Kč měsíčně, budete uplatňovat zálohovou daň a zároveň se budete muset registrovat jako zaměstnavatel na Českou správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu, z odměny odvádět zdravotní a sociální pojištění a měsíčně posílat na úřady přehledy o výši pojistného. Na finanční úřad budete každý rok podávat do konce února, pokud budete podávat elektronicky, tak do 20. 3. Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příp. Vyúčtování daně vybírané srážkou, podle toho, k jakým daním budete registrován.

__

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Původní pronajímatel poskytl osobní údaje nájemce novému pronajímateli - porušení zákona o ochraně osobních údajů?
- Původní majitel pronajaté nemovitosti poskytl osobní údaje nájemce novému majiteli - porušení zákona o ochraně osobních údajů?

Byl jsem dlouhodobě v nájmu objektu (garáže a pozemku) právnické osoby, které jsem podepsal souhlas se zpracováním osobních údajů. Tato, aniž by mne o tom zpravila, prodala objekt a část pozemku fyzické osobě. Právně jsem zůstal v nájmu dvou subjektů. Původní jediný nájemce, však předal bez mého vědomí, společně s dokumentací mé osobní údaje novému nabyvateli. Jde zejména o mé rodné číslo, telefonní číslo a dále běžné kontaktní údaje jméno a adresu. Původní nájemce sdělil i novému nájemci, jak mezi námi byly vypořádány finanční náležitosti. Nový majitel všechny uvedené osobní údaje používá, aniž by mne o souhlas s jejich zpracováním požádal. Nedošlo v daném případě z jedné, druhé, či obou stran k porušení zákona o ochraně osobních údajů? Děkuji za odpověď. Jindřich

ODPOVĚĎ:
K porušení zákona v tomto případě nedošlo, jelikož zákon o ochraně osobních údajů v ust. § 5 předvídá možnost zpracování osobních údajů i bez souhlasu osoby, o jejíž údaje se jedná, a to jestliže je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů.
Vzhledem k tomu, že s převodem vlastnického práva k věci (ve Vašem případě ke garáži a části pozemku) dochází automaticky (ze zákona) také k převodu nájmu (nikoliv k jeho zániku), je nezbytné, aby nový vlastník věci měl potřebné informace o nájemci, který užívání nemovitosti v jeho vlastnictví. Tedy předání Vámi uvedených osobních údajů v tomto případě není v rozporu se zákonem.
K porušení zákona by došlo za situace, kdy by byly předány údaje nadbytečné, např. fotografie.

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Obnovení vyživovací povinnosti při nástupu na vysokou školu po práci,
- Nárok na výživné pokud potomek pracuje a pak nastoupí na vysokou školu nesouvisející s předchozím studiem
- Nárok na alimenty pokud potomek pracuje a pak nastoupí na vysokou školu nesouvisející s předchozím studiem
- Alimenty - škola, přechodně práce a pak nastoupení na vysokou školu

Strýc má dceru, která v roce 2011 odmaturovala, ukončila studium a začala hned pracovat - byla schopna sama se živit a strýc přestal platit alimenty (po dohodě s ní). V září roku 2015 ukončila však pracovní poměr a vrátila se ke studiím - na vysokou školu (škola nenavazuje ani na středoškolské v zdělání, ani k vykonávanému povolání) a chce opět obnovit vyživovací povinnost po svém otci. Žádá po otci nemalou částku. Strýc žije v Německu, kde pracuje jako OSVČ, má manželku na invalidním důchodě, a v létě 2015 se mu stal pracovní úraz a ještě pořád není schopen pracovat.
Otázka z ní bude vyživovací povinnost znovu obnovena, nebo soud přihlédne k dobrým mravům? Nemůže přeci znovu chtít po 4 letech kdy pracovala, hodit vyživovací povinnost na svého otce? Případně jaké doklady a papíry potřebuje k soudu.
Děkuji za vyřízení a projasnění situace. Aneta

ODPOVĚĎ:
Případné obnovení vyživovací povinnosti rozhodně není automatické, vyživovací povinnost tedy rozhodně nebude obnovena jen proto, že dcera začala opět studovat. Záleží zejména na tom, zda u dcery dochází ke zvyšování či prohlubování kvalifikace. Studium na vysoké škole je sice vyšším stupněm vzdělání než maturita, ale soud určitě přihlédne i k tomu, že jde o jiný, nesouvisející obor studia. Tím, že dcera čtyři roky pracovala, dostatečně prokázala svou schopnost se živit a s určitou praxí už by pro ni neměl být problém najít odpovídající zaměstnání.
Navíc byla po ukončení zaměstnání finančně zajištěna podporou v nezaměstnanosti, o kterou si určitě požádala. Může si požádat také o další dávky - příspěvek na bydlení, dávky pomoci v hmotné nouzi - které by jí měly umožnit se samostatně (u) živit). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuji obnovení vyživovací povinnosti za nepravděpodobné.
Doporučuji tedy Vašemu strýci, aby dceři sdělil, že z jeho pohledu jeho vyživovací povinnost vůči ní souhlasila a pokud dcera nesouhlasí, ať se obrátí na soud. Pokud by došlo k soudnímu řízení, doporučuji argumentovat zejména tím, že:
1. dcera čtyři roky pracovala a tudíž prokázala schopnost se živit sama
2. dcera nyní studuje obor nesouvisející s jejím předchozím studiem či zaměstnáním
3. dcera by měla nejprve využít dalších možností, jak se finančně zajistit - požádat o sociální dávky - a teprve poté žádat výživné
4. strýc není pro pracovní úraz schopen pracovat a jeho finanční situace je tudíž špatná, navíc má vyživovací povinnost vůči invalidní manželce
Jak jsem již uvedla, vzhledem k těmto skutečnostem považuji obnovení vyživovací povinnosti za nepravděpodobné.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Povinnost uzavření zprostředkovatelské smlouvy frenčízantem realitní kanceláře
- Musí frenčízant realitní kanceláře uzavřít zprostředkovatelskou smlouvu?
OBČAN-DLUHY
- Zrušení insolvence pro neuvedení pohledávky do seznamu pohledávek

Dobrý den,
po podání odporu jsem se na webu justice - info o řízení dozvěděla, že věc byla vyřízena (viz níže). Považovala jsem tedy celou věc za uzavřenou s tím, že nebyla dodána zprostředkovatelská smlouva. Před rokem jsem požádala o oddlužení, toto mi bylo insolvenčním soudem povoleno. Po půl roce mi přišlo do datové schránky oznámení soudu - předvolání k projednání věci níže uvedeného EPRu. Do seznamu pohledávek jsem v oddlužení tuto částku neuváděla (domnívala jsem se že je věc uzavřená). Nové jednání pro soud již neoznačují zprostředkovatelskou smlouvu - ale jakýsi e-mail.
Je frenčízant realitní kanceláře povinnen uzavřít zprostředkovatelskou smlouvu?
Je ohroženo zrušení insolvence z důvodu neuvedení pohledávky do seznamu pohledávek?
Mohu žádat předložení zprostředkovatelské smlouvy která byla uvedena v návrhu k vydání EPRu a nyní se o ní již nezmiňuje v odporu žalobce?
děkuji za informace. S pozdravem Natálie

ODPOVĚĎ:
Smlouva o zprostředkování nemusí být uzavřena písemně. Je uzavřena i ústně už v okamžiku, kdy z jednání stran je zřejmé, že se jedna strana zavazuje obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, a že za obstarání bude požadována odměna. Můžete nejen žádat předložení smlouvy, ale máte především právo nahlédnout do celého soudního spisu a zjistit podrobnosti případu, tedy i ohledně zprostředkovatelské smlouvy.
Pokud jde o otázku vzniku dluhu ve vztahu k oddlužení, tak si zkontrolujte datum vzniku závazku a datum splatnosti závazku. Pokud závazek vznikl před zahájením insolvenčního řízení a splatnost závazku nastala v době před rozhodnutím soudu o Vašem úpadku, závazek hradit nemusíte, protože věřitel si měl přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Pokud tak neučinil, nejde to k vaší tíži, oddlužení tím není ohroženo a pokud jej budete plnit a získáte potvrzení o bezdlužnosti, tak tento věřitel svou pohledávku nemůže vymáhat a může ji daňově odepsat.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vízum na sloučení a vliv bydlení v nemovitosti neschválené jako byt (bytové prostory) - pohled úředníků

Můj přítel je cizinec. Přes rok jsme spolu bydleli v garsonce, oficiálně to byl ateliér. Při prodlužování víza nám bylo řečeno, že nám to na tuto smlouvu neprodlouží. Byt nesmí mít status ateliér. Tak jsme se přestěhovali. Vizum poté příteli prodloužili.
Existuje nějaká možnost podat si vízum na sloučení, když jsme jen partneři? Budou nám případně akceptovat, že jsme spolu žili v ateliéru? Jak se postupuje v případě žádosti pro vizum na sloučení?
Vízum musí přítel každý rok prodlužovat, toto by bylo pro nás jednodušší.
Děkuji za odpověď. Jarmila

ODPOVĚĎ:
Úpravu vízové problematiky naleznete v zákoně č. 326/1999 Sb.
Víza (bez ohledu na druh) se dle ust. § 30 odst. 3 tohoto zákona udělují na dobu max. 1 roku.
Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny („vízum na sloučení“) se uděluje s platností na 6 měsíců, tedy využití této varianty není ve Vašem případě žádoucí.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpočet podpory v nezaměstnanosti podle výše platu, mzdy
- Vliv odstupného na výši podpory v nezaměstnanosti
- Odstupné v práci a podpora v nezaměstnanosti

Jsem zaměstnána, avšak dostala jsem výpověď pro nadbytečnost s 3 měsíčním odstupným.
Můj průměrný měsíční čistý výdělek pro stanovení podpory v nezaměstnanosti činí 19.975 Kč.
Je mi 59 let, budu pobírat 11 měsíců podporu v nezaměstnanosti (pokud neseženu práci) :
První 3 měsíce "supluje" hmotné zabezpečení mé 3 měsíční odstupné.
Další dva měsíce = 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku
Další dva měsíce = 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku
Zbytek 8 měsíců = 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku
DOTAZ:
Jaká bude výše podpory v nezaměstnanosti poskytovaná úřadem práce, když jsem současně invalidním důchodcem 2. stupně s vypláceným důchodem 9.300 Kč měsíčně?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pobírání invalidního důchodu 2. stupně nemá žádný vliv na výplatu podpory v nezaměstnanosti a její výši. Můžete tedy pobírat invalidní důchod a současně podporu v nezaměstnanosti. Podpora Vám bude vyplácena ve výši, kterou jste uvedla v dotazu, nebude kvůli invalidnímu důchodu nijak krácena. První dva měsíce tedy budete pobírat 65%, další dva měsíce 50% a zbývající část podpůrčí doby 45% Vašeho průměrného čistého měsíčního výdělku.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak zabránit zneužití osobních údajů finančním poradcem vyřizujícím hypotéku?

Vyřizujeme si hypotéku u jednoho finančního
poradce "něco podobného" jak firma Partners. K žádosti o hypotéku je potřeba kopie našich občanek, daňové přiznání, jelikož podnikáme, potvrzení výše přijmu od manželky z práce apod. Samé citlivé údaje. Máme mu dát k podpisu nějaký dokument že nás bude zastupovat a samozřejmě nezneužije naše data, existuje takový dokument?
Popř. můžete mi jej zaslat. Stačí aby tento dokument tento finanční poradce podepsal anebo musí být i ověřený podpis?
Děkuji Arnošt

ODPOVĚĎ:
Ano, bylo by dobré, abyste udělili tomuto člověku plnou moc, kde uvedete, k jakým úkonům ho zmocňujete a za jakým účelem bude Vaše osobní a citlivé údaje využívat. Vyplatí se do plné moci detailně vypsat, co mu předáváte a za jakým účelem to on použije. Bohužel takovou listinu si musíte sepsat sami, žádný obecně užívaný vzor k tomuto neexistuje. Právem není vyžadováno, aby podpisy na této plné moci byly ověřené, nicméně to lze doporučit.

__

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Objednatel nezaplatil za programátorské práce - jak vymáhat cenu díla?
- Vymáhání odměny za provedené programátorské práce nedokončené z důvodu překážek na straně objednatele

01/2016 jsem jako dodavatel (jakožto OSVČ) podepsal s objednatelem objednávku na dodání programátorských prací u jeho klienta. Jednalo se o období 4.1.2016 až 31.3.2016. Domluvili jsme se na určité ceně za člověkoden a v návrhu objednávky, který mi objednatel předem poslal k revizi byly uvedeny čtyři milníky vyplácení peněz - první milník zde byl za 15% odvedené práce, což odpovídá cca 9 člověkodnům. Ve finální objednávce, kterou jsem podepsal však tyto milníky chyběly (což jsem si uvědomil až později) a byla zde uvedena pouze celková cena za práci na celé tři měsíce.
Na projektu jsem začal pracovat, avšak v důsledku nevyhovujícího prostředí pro práci (velký openspace, kde jsem musel sdílet jeden stůl ještě s dalším člověkem, což rozhodně není standardní řešení), jsem po necelém měsíci objednatele upozornil, že ukončím spolupráci, pokud se situace nevyřeší a nedostanu vlastní stůl. Počkal jsem 2 dny a k žádnému posunu nedošlo, už jsem situaci neunesl, a proto jsem poslední den v měsíci ráno objednateli sdělil, že již nepřijdu.
Nyní od konce ledna uběhlo 22 dní a nejsem schopen se s objednatelem dohodnout o finanční kompenzaci za leden. Objednatel tvrdí, že není možné, abych mu poslal fakturu, jelikož nejprve mi on musí vystavit akceptační protokol. K tomu prý potřebuje statistiku z turniketů, tedy jak přesně jsem u jeho klienta trávil čas. Tu asi zatím nemá, nevím, na poslední e-mail mi už ani neodepsal. Každopádně by mi měl zaplatit minimálně za první milník, což by znamenalo cca 50% z času, který jsem odpracoval. To jsem mu nabízel, ale nereaguje.
Prosím o radu, jak mám nyní postupovat, abych v rozumném čase získal peníze za odpracované hodiny, nebo alespoň za první milník, který, jak jsem psal, byl v návrhu objednávky, ale z finální verze tyto milníky objednatel odstranil. Na koho se nyní mám obrátit? Na právníky/soudy, nebo by stačil inspektorát práce? Jaké mám případně šance uspět u soudu? Co na to vše říká zákon?
Předem děkuji za radu. Děkuji, Ivo

ODPOVĚĎ:
V tomto případě by bylo dobré shlédnout smlouvu nebo alespoň finální text objednávky, pakliže nemáte uzavřenu písemnou smlouvu. Doporučovala bych fakturu vystavit a nadále komunikovat pouze písemně nebo alespoň mailem, nikoliv telefonicky - z důvodu prokazování v případě soudního řízení. Na vystavenou fakturu lze reagovat pouze dvěma způsoby - uhradit ji nebo ji rozporovat a v tom případě uvést důvody neuhrazení. Pak již máte podklady pro případné soudní řízení. Inspektorát práce Vám v tomto případě nepomůže, protože váš vztah nebyl pracovněprávní, ale obchodněprávní - podnikatelský, který nevyřeší v případě sporu nikdo jiný než soud. Zákon tuto situaci chápe jako odstoupení od smlouvy, jejímž důsledkem je povinnost vrátit si vše, co bylo navzájem poskytnuto. Vy jste určitý objem práce odvedl a předal a máte nárok na částečnou kompenzaci. Je to ale věc, která může být z hlediska prokazování a výpočtu Vámi nárokované částky složitá a doporučoval bych obrátit se v případě, že věc nevyřešíte smírně, na právníka.

__

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Křivé obvinění klientem podniku - neoprávněný trest pro pracovníka
- Jak se bránit trestu od nadřízeného na nepravdivé křivé obvinění zákazníkem, klientem podniku?

Jsem řidič autobusu a při odbavování cestujícího došlo z jeho strany k urážce mojí osoby a z mé strany jsem pouze na něho tzv. vlítnul, řekl jsem mu, co si to dovoluje atp. Cestující se lekl, praštil se o rám okna. Jeho matka (student asi 17 let) podala trestní oznámení na Policii ČR. Dále byla u doktora a samozřejmě tvrdí, že jsem ho udeřil. Všechno tohle dala i na podnik vedoucímu v kopiích. Policie to s největší pravděpodobností předá přestupkové komisi na naše město. Jak to všechno dopadne nevím. Mám svědky, ale ona (matka) prý také. Lékařský posudek jsem neviděl, takže nevím vůbec nic o tom, co se tomu cestujícímu vlastně stalo. Takže, abych to zhrnul. Půjdu před přestupkovou komisi, výsledek bude nějaký. Ale můj vedoucí už mně chce potrestat podle Zákoníku práce a to písemným upozorněním na hrubé porušení pracovní kázně (porušení pracovních povinností), odebráním prémií (nevím na jak dlouho) a ještě přeřazením.
Můžu být trestaný jak u přestupkové komise (nevím jak to dopadne) a zároveň jestli mně může takovýmto způsobem trestat i můj vedoucí (je pravda, že to bylo v pracovní době při výkonu mojí práce), když věc řeší vlastně policie ČR. A jestli mně může trestat za případný přestupek několikrát. aniž by věděl, jak to vlastně všechno dopadne. To nevím ani já, i když mám svědomí čisté. Děkuji Libor

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel, pokud má k dispozici pádné důkazy, tak může z Vašeho jednání vyvodit určité závěry bez ohledu na skutečnost, že Vaše jednání řeší i Policie. Postih za trestný čin či přestupek je postihem veřejnoprávním, postih ze strany zaměstnavatele je ve sféře soukromoprávní.
Podmínkou pro určitá jednání ze strany zaměstnavatele je jejich soulad se zákoníkem práce. Za určitých okolností je možné, abyste na toto jednání byl postihnut upozorněním ze strany zaměstnavatele na hrubé porušení svých povinností, neznám však podrobnosti celého případu, od řidiče autobusu se však obecně bude asi vyžadovat určité korektní jednání k cestujícím. Ohledně odebrání prémií záleží na tom, jak jsou prémie koncipovány, za co je zaměstnanci dostávají. Nejproblematičtější bych viděla přeřazení na jinou práci, zaměstnavatel Vám musím přiřazovat práci dle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, jinak musí mít Váš souhlas (nejčastěji ve formě změny pracovní smlouvy) se změnou druhu práce, který Vám chce nově přidělovat. Váš souhlas nepotřebuje jen v omezených případech, které jsou uvedeny v § 41 odst. 1 a 2 ZP. Je tu např. možnost převedení na jinou práci zaměstnance, proti kterému bylo zahájeno trestní řízení pro podezření z úmyslné trestné činnosti spáchané při plnění pracovních úkolů, což ale asi nebude Váš případ. Pokud s některým krokem zaměstnavatele nesouhlasíte, máte právo se na něj písemně obrátit a požadovat vysvětlení jeho jednání. V krajním případě byste se musel obrátit na soud.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nevytvořená štítová zeď po rozdělení bytového domu na dva samostatné domy - kdo je za to odpovědný?
- Kdo je odpovědný za nevytvoření štítové zdi při rozdělení bytového domu na dva samostatné domy?

1979 došlo k rozdělení jednoho domu na dvě části, které jsou dnes (21.02.2016) zapsány na různých listech vlastníků, mají samostatná čísla popisná a různé vlastníky. Ve skutečnosti ale k rozdělení domu došlo jen na základě geometrického zaměření, ale k reálnému rozdělení nedošlo, protože nebyla splněna podmínka vystavění samostatného štítového zdiva, vyvedeného nad střechu, stanovená Odborem výstavby a územního plánování ONV v Kroměříži. Jeden z vlastníků vyvolal jednání na stavebním úřadě. Stavební úřad provedl kontrolní prohlídky a na jejich základě vyvolal řízení o dodatečném řešení oné neexistující štítové zdi. Otázkou ale je, kdo udělal chybu a kdo a jak ji dnes (21.02.2016) má napravit.
Původní majitelka domu prodala na základě kupní smlouvy, ve které je odkazováno na geometrický plán oddělení, část tohoto domu synovi. V tomto geometrickém plánu je zase odkaz na podmínky reálného rozdělení. Přestože podmínky reálného rozdělení nemovitosti splněny nebyly, na katastru nemovitostí byly jako samostatné zapsány. V této smlouvě je uvedeno, že nabyvatel nepřejímá žádné dluhy a závady, které podle prohlášení převodkyně a stavu evidence nemovitostí ani nejsou:
1983 prodala majitelka svůj dům, na základě kupní smlouvy, ve které opět stojí, že nejsou žádné závady, druhému synovi, který je i dnes (21.02.2016) jeho majitelem.
Dům, který byl oddělen z domu původního a jehož majitelem byl syn majitelky, byl darován zase jeho synovi (tedy vnuku původní majitelky nerozděleného domu). A dál v řadě zase tento dům byl darován bratrovi.
Před jednáním se stavebním úřadem, na koho tedy přechází povinnost zbudování dělící štítové zdi, když majitelka původní nemovitosti již zemřela.
Šlo by vrátit ono rozdělení zpět tak, aby se nemusela štítová stěna stavět, že by z těchto domů byl zase jeden, se dvěma jednotkami v osobním vlastnictví nynějších majitelů, kde by užívání bylo stanoveno na základě více než 30-ti letého samostatného užívání. Co by to pro současné majitele znamenalo, za jakých podmínek pro ně, by to bylo možné? Jak by se v tomto kroku muselo právně postupovat? Musela by se napadnout neplatnost původního rozdělení? A pokud ano, stal by se tento dům předmětem dědictví po bývalé majitelce?
Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Zde je samozřejmě nutné uvést právní stav (zaspaný v katastru nemovitostí) do souladu s faktickým stavem.
Rozdělení domu probíhá na základě prohlášení jediného vlastníka domu (celého), kterým se dům dělí na (ve Vašem případě) dvě bytové jednotky. Tedy pokud současně v kupní smlouvě, kterou byla jedna nově vytvořená jednotka prodána jiné osobě (prvnímu synovi) není stanovena povinnost tomuto synovi postavit štítové zdivo, byla k tomu povinna původní majitelka. Z té tato povinnost přecházela postupně na nové majitele té části domu, která byla ze strany původní majitelky převedena později (druhému synovi). Z Vašeho dotazu přímo nevyplývá, zda noví majitelé věděli o této povinnosti, nicméně vzhledem k tomu, že převody probíhali v rámci rodiny (prvnímu a druhému synovi), lze předpokládat, že o této skutečnosti věděli, pouze nebyla z jejich strany reflektována.
Rozhodnutí, kterým byla stanovena podmínka postavení štítového zdiva, nelze „vrátit“, neplatnost původního rozdělení by teoreticky bylo možné napadnout, nicméně spíše lze očekávat, že by tomuto návrhu nebylo vyhověno, jelikož (jak je uvedeno i výše), převody probíhaly v rámci rodiny, tedy mezi osobami, které min. měly vědět o povinnosti postavit štítové zdivo, a faktický stav takto funguje již více než 30 let. Je zde ovšem také podstatné, jaký postoj zaujme příslušný stavební úřad, který se v současnosti tímto problémem zabývá.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Převod zubní praxe (OSVČ) na s. r. o. - postup, návod, informace
- Převod OSVČ podnikání na s. r. o - postup, návod, informace

Zubní lékař podnikající jako privátní OSVČ chce provést převod svého podnikání na s. r. o. V podstatě se nabízí dvě možnosti:
1. První možný způsob, jak přejít z živnosti na s. r. o. , spočívá v tom, že podnikatel založí novou s. r. o. a do jejího základního kapitálu vloží celý svůj obchodní závod, jako nepeněžitý vklad na základní kapitál.
Otázka: bude tento nepeněžní vklad předmětem daně u FO nebo s. r. o. ?
2. má možnost jej nové společnosti prodat. Společnost se založí se základním kapitálem, který v dnešní době může být i pouhá jedna koruna, a následně dojde k uzavření smlouvy o prodeji obchodního závodu mezi podnikatelem – FO jako prodávajícím a s. r. o. jako kupujícím.
Otázka : jak se bude danit prodej u FO a jak u s. r. o. ? Jak se uplatní náklady koupě u FO a jak u s. r. o. ?
Děkuji Robert

ODPOVĚĎ:
1) Pokud FO vkládá obchodní závod do s. r. o. , nevzniká mu zdanitelný příjem. Odpisy majetku uplatní v poloviční výši. Obchodní závod je potřeba ocenit znaleckým posudkem, u s. r. o. vzniká tedy oceňovací rozdíl anebo goodwill, jehož odpisy nejsou daňově uznatelné. Při odpisování majetku pokračuje v daňových odpisech započatých vkladatelem. S. r. o. nevzniká z titulu vkladu obchodního závodu do základního kapitálu zdanitelný příjem.
2) Dle § 23 odst. 16 zákona o daních z příjmů vstupuje do základu daně u fyzické osoby, která nevede účetnictví, příjem z prodeje a hodnota všech postupovaných dluhů. Jsou-li součástí prodeje obchodního závodu i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při prodeji. Pokud jste plátce DPH, hodnota dluhů se započítává včetně DPH.
Výdajem u FO (pokud neuplatňuje výdaje procentem z příjmů) je součet zůstatkových cen majetku, hodnota peněžních prostředků a cenin, hodnota finančního majetku, hodnota dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem. Hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem. (§ 24 odst. 12 ZDP)
S. r. o. zaeviduje nakoupení majetek, a bude ho odpisovat. Pokud je součástí převodu např. databáze klientů, jedná se o nehmotný majetek, který bude odpisovat. Zásoby zahrne do obchodního majetku atd. Pokud se rozhodne vyjít z přecenění jednotlivých složek majetku dle znaleckého posudku, bude účtovat o goodwillu, v opačném případě vznikne oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Oceňovací rozdíl se daňově odpisuje 180 měsíců, a to jak kladný, tak záporný oceňovací rozdíl. Goodwill se daňově odpisuje 180 měsíců.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Vymáhání přeplatku vyúčtování za služby po pronajímateli
- Pronajímatel nevrátil přeplatek za služby (vyúčtování služeb) - vymáhání přeplatku z vyúčtování služeb nájemního bytu
OBČAN-DLUHY
- Úroky z nevráceného přeplatku za služby (vyúčtování nájemního bytu)

Nevyplacení vysokého přeplatku za rok: 2014 bývalým pronajímatelem se kterým byl ukončen nájem dokumentem Dohodou 31.10.2015, . kde se jasně uvádí, že vysoký přeplatek za zálohy měl být vyplacen nejpozději do 31.12.2015. Doteď můj vysoký přeplatek nebyl vůbec vyplacen ani část mého přeplatku a už je únor 2016. Chci se zeptat jak mám postupovat a co všechno můžu právně udělat aby mně bývalý pronajímatel zaplatil můj vysoký přeplatek, který podle Dohody o ukončení nájmu měl už dávno zaplatit a který mi patří, protože se jedná o moje peníze, které byly bývalému pronajímatelovi zaplaceny navíc za služby a které mi měl už dávno vyplatit.
Pocházím ze Slovenska mám už od 2009 dlouhodobý pobyt na území České republiky za účelem zaměstnání.
Pronajímatel se mnou podepsal dohodu o ukončení nájmu ve které se v šestém bodě uvádí, že vyplatí ve třech splátkách nejpozději do 31.12.2015.
01/2016. byla zaslána bývalému pronajímateli urgentní upomínka. Co všechno můžu udělat aby mi byly už konečně moje peníze bývalým pronajímatelem vyplaceny. Mám nárok na úroky z prodlení? Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Samozřejmě máte právo i na úhradu úroku z prodlení, který můžete požadovat ode dne následujícího po dni splatnosti každé splátky - pokud jste jejich datum měli v dohodě sjednáno. Pokud ne, pak můžete úroky nárokovat ode dne následujícího po splatnosti celé částky, tedy od 1.1.2016. Výše úroků z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , a nyní činí 8,05% z dlužné částky ročně. Pokud Vám bývalý pronajímatel nevyplatí peníze dobrovolně, musíte se s nárokem obrátit na soud formou návrhu na vydání platebního rozkazu. Jedná se o poměrně jednoduchý návrh, jehož vzor naleznete na internetu. Za návrh hradíte soudní poplatek ve výši 5% z dlužné částky, v případě úspěchu ve sporu bude pronajímateli uložena povinnost Vám nahradit i všechny náklady, které jste musela vynaložit v souvislosti se soudním vymáháním.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Záruční lhůta na náhradní součástky po reklamaci
- Výměna součástek při reklamaci - jaká je záruční lhůta na součástky?
- Může druhý majitel věci uplatnit reklamaci nebo musí první kupující?
- Uplatnění reklamace druhým majitelem věci - musí reklamaci uplatnit první majitel?

Mám nárok na novou 2letou záruční lhůtu na vyměněné součástky v rámci reklamace, pokud o ni prodejce požádám?
Dále by mne zajímalo - při odstoupení od kupní smlouvy v případě uplatnění práva z vadného plnění platí stejná lhůta pro vráceních finančních prostředků, jako při odstoupení od kupní smlouvy do 14ti dnů, tedy 14 dní?
Pokud zakoupím přes inzerci nějaký výrobek, který je ještě v záruční době, mohu na něj u prodejce uplatnit právo z vadného plnění, jako druhý majitel?
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Nikoliv. Nárok na "novou" dvouletou záruční dobu ze zákona nemáte. Po dobu reklamace však záruka neběží. To znamená, že původní záruka se ze zákona prodlužuje o dobu, po kterou jste věc nemohla užívat z důvodu reklamace.
Pokud odstoupíte od smlouvy z důvodu vad, smlouva zaniká v den, kdy odstoupení dojde druhé smluvní straně (smlouva se od počátku ruší). Pokud druhou smluvní stranu v této písemnosti vyzvete k vrácení peněz, je povinna plnit ihned. Doporučuji stanovit lhůtu např. 5 dnů. Naopak povinnost vrátit peníze není odvislá od vrácení zboží (to však neznamená, že nemáte povinnost zakoupené zboží vrátit).
Odpovědnost za vady a záruka na zboží jsou závazky, které vzniknou mezi prodávajícím a kupujícím a dalším prodejem věci automaticky nepřecházejí na dalšího nabyvatele. Pokud zakoupíte od jiné osoby věc, která je v záruce, nemáte vůči původnímu prodávajícímu žádná práva (otázkou je, zda to však prodávající zjistí). Ze zákona Vám však odpovídá za vady prodávající, který věc prodal Vám.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Legitimování vrátným - musí návštěva ukázat občanský průkaz?
- Legitimování ochrankou - musí návštěva ukázat občanský průkaz?
- Musí občan ukázat občanský průkaz vrátnému, ochrance?
- Ukázání občanského průkazu vrátnému, ochrance - musí to občan udělat?

často se mi stává, že při vstupu do areálu nějakého podniku po mě chce vrátný/ochranka předložit občanský průkaz. Má na to právo? Pokud ne, co všechno musí obsahovat jiný doklad, kterým se prokážu?
Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Žádný právní předpis nezakotvuje oprávnění vrátných, zaměstnanců bezpečnostních agentur apod. vyžadovat po Vás prokázání Vaší totožnosti. Jedná se o požadavek subjektu střežícího určitý objekt či areál, kterému můžete, ale nemusíte vyhovět. V případě, že požadavku na prokázání totožnosti nevyhovíte, nemusí Vás vrátný do objektu či areálu vpustit. V tomto ohledu se tedy jedná o splnění určité podmínky pro vstup do objektu či areálu (je pouze na Vašem rozhodnutí, zda stanovenou podmínku splníte a do objektu či areálu budete vpuštěn, nebo zda se rozhodnete podmínku nesplnit, přičemž do objektu či areálu vpuštěn nebudete).
Co se rozumí prokázáním totožnosti není v českém právním řádu upraveno jednotně, tzn. že význam tohoto úkonu upravuje každý právní předpis (který prokázání totožnosti zmiňuje) zvlášť. V tomto ohledu upozorňuji např. na:
- § 63/1 zákona o Policii České republiky, dle něhož se prokázáním totožnosti rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti;
- § 12/1 zákona o obecní policii, dle něhož se prokázáním totožnosti rozumí zjištění jména, příjmení, data narození, rodného čísla a bydliště osoby;
- § 36/5 správního řádu, dle něhož se průkazem totožnosti rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.
Je-li po Vás vrátným či zaměstnancem bezpečnostní agentury požadováno prokázání totožnosti, neměl by tento požadavek směřovat k prokázání údajů ve větším rozsahu, než je uvedeno výše. Bylo by ostatně přinejmenším nelogické, pokud by si vrátný dělal nárok na prokázání většího množství osobních údajů, než je oprávněn po Vás požadovat např. příslušník Policie České republiky.
V českém právním řádu je oprávnění požadovat prokázání totožnosti přiznáno řadě subjektů, např. příslušníkovi Policie České republiky (§ 63/2 zákona o Policii České republiky), příslušníkovi obecní policie (§ 12/2 zákona o obecní policii) či oprávněné úřední osobě (§ 36/5 správního řádu).
Svou totožnost můžete prokázat jakoukoli veřejnou listinou, z níž jsou patrné požadované údaje (např. tedy jméno, příjmení, datum narození, adresa místa trvalého pobytu apod.).
Na tomto místě je vhodné připomenout, že ohledně veřejných listin obsahuje český právní řád domněnku, že údaje uvedené na těchto listinách jsou pravdivé a není třeba je prokazovat jiným způsobem. Tato vlastnost veřejných listin je zakotvena v těchto právních předpisech:
- v § 567 a § 568/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena;
- v § 134 Občanského soudního řádu, dle něhož platí, že listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno;
- v § 53/3 správního řádu, dle něhož platí, že listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány nebo orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními zákony prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o prohlášení orgánu, který listinu vydal a pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.
Na tomto místě zbývá upozornit na ty průkazy, které jsou veřejnými listinami, a které má většina (či alespoň určitá část) občanů běžně k dispozici. Těmito průkazy (s jejichž pomocí lze prokazovat totožnost) jsou:
1/ Občanský průkaz:
Dle § 2/1 zákona o občanských průkazech je občanský průkaz veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, podobu a státní občanství České republiky, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
Na tomto místě (mírně nad rámec Vašeho dotazu) připomínám, že občanský průkaz je zakázáno přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky, přičemž je zároveň zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán (§ 15a/1 a 2 zákona o občanských průkazech).
2/ Cestovní doklad:
Dle § 2/1 zákona o cestovních dokladech je cestovní doklad veřejná listina opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod. Cestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu podle tohoto zákona.
3/ Řidičský průkaz:
Dle § 103/1 zákona o silničním provozu je řidičský průkaz veřejná listina, která osvědčuje řidičské oprávnění držitele a jeho rozsah a kterou držitel prokazuje své jméno, příjmení a podobu, jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.
Na tomto místě opět připomínám, že řidičský průkaz nesmí být ponecháván a přijímán jako zástava a odebírán při vstupu do objektů nebo na pozemky (§ 103/2 zákona o silničním provozu).
4/ Průkaz osoby se zdravotním postižením:
Dle § 34/5 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením je průkaz osoby se zdravotním postižením (TP, ZTP, ZTP/P) veřejnou listinou.
5/ Zbrojní průkaz:
Dle § 16/1 zákona o zbraních je zbrojní průkaz veřejná listina, která fyzickou osobu opravňuje k nabývání vlastnictví a držení zbraně nebo střeliva do těchto zbraní. Jelikož je zbrojní průkaz veřejnou listinou, je jeho držitel oprávněn prokazovat svou totožnost (v rozsahu údajů uvedených ve zbrojním průkazu) jeho prostřednictvím.
Veřejnou listinou naopak není např. průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovny, neboť není žádným právním předpisem za veřejnou listinu prohlášen.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 273/2008 Sb. , o Policii České republiky
zákon č. 553/1991 Sb. , o obecní policii
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech
zákon č. 329/1999 Sb. , o cestovních dokladech
zákon č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
zákon č. 329/2011 Sb. , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
zákon č. 119/2002 Sb. , o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Obec slíbila prodej nájemních bytů a neprodala - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Rekonstrukce obecního bytu nájemcem - nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci bytu
- Rekonstrukce městského bytu nájemcem - nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci bytu
- Město slíbilo prodej nájemních bytů a neprodalo - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Obec slíbila privatizaci nájemních bytů a neudělala to - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Město slíbilo privatizaci nájemních bytů a neudělalo to - právo nájemce na náklady na rekonstrukci bytu
- Nárok na náhradu nákladů na rekonstrukci městského bytu nájemníkem, nájemcem
- Právo na náhradu nákladů na rekonstrukci obecního bytu nájemníkem, nájemcem
- Proplacení nákladů na rekonstrukci městského bytu nájemníkem, nájemcem
- Proplacení nákladů na rekonstrukci obecního bytu nájemníkem, nájemcem

Bydlím v obecním bytě v paneláku. V 2005 se dům renovoval a postavily nástavby - družstvo vlastníků. Obecní úřad nás na veřejné schůzi informoval, že po opravě domu nám byty dají k privatizaci.
Během renovace došlo k havárii, zatopení bytů v posl. poschodí - můj byt. Škody materiální mi byly nahrazeny ale byly narušeny umakartové zdi jádra a zatečena voda do podlah.
Rozhodla jsem se během přestavby a na základě slibu o privatizaci bytu, zrenovovat celý můj byt- 300 tis. Kč. Mě. Úřad ale rozhodl, že byty neprodá. Mám nárok na proplacení za rekonstrukci bytu, který není můj? Úřad nechce proplatit, že jsem si byt renovovala na vlastní náklady se stavebním povolení úřadu.
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že k renovaci Vámi obývaného bytu došlo v roce 2005 (či krátce poté), tzn. ještě za účinnosti „starého“ Občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013).
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je klíčový § 694 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že:
- nájemce nesměl provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad;
- v případě porušení této povinnosti byl pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.
Pro renovaci bytu jste tedy v každém případě potřebovala souhlas města (jako pronajímatele). Pokud jste byt renovovala bez tohoto souhlasu, stalo se tak v rozporu s Občanským zákoníkem.
V tomto ohledu upozorňuji dále na § 667/1 Občanského zákoníku, dle něhož platilo, že:
- úhradu nákladů změn pronajaté věci (např. tedy nákladů renovace pronajatého bytu) může nájemce po pronajímateli požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal;
- dal-li pronajímatel souhlas se změnou pronajaté věci, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.
Shora uvedené lze shrnout tak, že k úhradě nákladů renovace pronajatého bytu by bylo město povinno pouze v případě, že a/ by tyto renovace odsouhlasilo a b/ by se zároveň zavázalo Vám náklady renovace nahradit.
Pokud jste provedla renovaci bytu bez souhlasu pronajímatele, nemáte právo na náhradu jejích nákladů.
V tomto ohledu je dále nutné vzít v potaz i značný časový odstup (cca 10 let) od okamžiku, kdy bylo městem sděleno, že budou byty privatizovány. Právo na náhradu škody (vzniklé v důsledku nedodržení příslibu) by mohlo být vymahatelné (ovšem spíše pouze teoreticky), pokud by Vám byl tento příslib dán jednoznačně a písemně. I v takovém případě by však bylo Vaše právo na náhradu škody či na náhradu nákladů renovace bytu promlčeno.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- 2 darování stejné nemovitosti jedním majitelem - starší darování zavkladováno do katastru, možnost obrany prvního majitele nemovitosti
- 2 darování stejného bytu původním majitelem - starší darování zavkladováno do katastru, možnost obrany prvního majitele nemovitosti
- 2 darování stejného domu stejným majitelem - starší darování zavkladováno do katastru, možnost obrany prvního majitele nemovitosti

23/10/2013 mi má matka darovala byt (smlouva u notáře), totéž udělala na nátlak 29/11/2013 s mým synovcem, v tu dobu jsem byl mimo republiku a synovec byl na katastru rychlejší, několikrát se u něho domáhala vrácení bytu, ale marně, na katastru jsem se dozvěděl, že není žádná šance na navrácení, byť mám platnou smlouvu s dřívějším datem. Nevím, co dál, protože hrozí, že má sestra se synovcem matku z bytu vyhodí, snaží se jí dotlačit k do domova důchodců, můžete prosím poradit?
Děkuji, Alois.

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že dřívější datum uzavření darovací smlouvy není pro vznik vlastnického práva k bytu rozhodné, neboť vlastnické právo k nemovité věci (zapsané v katastru nemovitostí) se v roce 2013 nabývalo až vkladem tohoto práva do katastru nemovitostí, nikoli tedy již uzavřením smlouvy (jak vyplývalo z § 133/2 Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že stejné pravidlo platí také dnes (10.03.2016), přičemž je zakotveno:
- v § 1105 občanského zákoníku, dle něhož platí, že převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu;
- v § 1100/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že převede-li strana (např. dárce) vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako první, a to i v případě, že její právo vzniklo později (tedy např. i tehdy, byla-li s touto stranou uzavřena darovací smlouva jako druhá v pořadí).
Pokud si Vaše matka se svým vnukem v darovací smlouvě nesjednala žádné podrobnější podmínky pro zrušení této smlouvy (a vrácení daru), může Vaše matka uplatnit po svém vnukovi právo na vrácení daru pouze ze dvou důvodů, které zakotvuje občanský zákoník:
1/ Odvolání daru pro nouzi:
Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní (nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen), může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. Obdarovaný nemá povinnost podle odstavce 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce (§ 2068 občanského zákoníku).
Právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti (§ 2071 občanského zákoníku).
2/ Odvolání daru pro nevděk:
Ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké (§ 2072 občanského zákoníku).
Dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání daru nepřihlédne (§ 2075 občanského zákoníku).
Rozhodne-li se Vaše matka odvolat dar z některého ze shora uvedených důvodů, může tak učinit prostřednictvím dopisu, v němž identifikuje strany darovací smlouvy (tedy sebe a svého vnuka), specifikuje darovací smlouvu (např. uvedením data jejího uzavření), specifikuje předmět daru, popíše, v čem spočívá její nouze/v čem spočívá nevděk obdarovaného a výslovně obdarovaného vyzve k vrácení darovaného bytu. Nebude-li Váš synovec na odvolání daru reagovat jeho vrácením, nezbude Vaší matce, než se vrácení daru domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby (popř. již pro přípravu odvolání daru) může Vaše matka využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
Vaše matka by se mohla zároveň domáhat zrušení darovací smlouvy s poukazem na nátlak, který na ní byl při podpisu této smlouvy činěn, tzn. že by Vaše matka mohla tvrdit, že darovací smlouvu uzavřela nesvobodně a tudíž absolutně neplatně (jak v roce 2013 vyplývalo z § 37/1 Občanského zákoníku). I v tomto případě platí, že nebude-li dohoda s Vaším synovcem možná, nezbude Vaší matce, než se zrušení darovací smlouvy domáhat soudní cestou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných)
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Může nájemník pověřený pronajímatelem hlasovat na schůzi SVJ pokud má plnou moc?
- Hlasující nájemník, nájemce - může ho pronajímatel pověřit tímto právem plnou mocí?

Bydlím v pronajatém bytě a majitel bytu, který bydlí
v jiném městě se nemůže zúčastňovat na shromážděních a jednáních SVJ.
Jakým způsobem mě může majitel bytu pověřit, abych se těchto shromáždění a jednání mohl zúčastnit?
Mohu hlasovat na schůzi SVJ, pokud to bude např. uvedeno v plné moci od pronajímatele?
Děkuji, Marian.

ODPOVĚĎ:
Postačí, pokud Vás vlastník jednotky zmocní k tomu, abyste jej zastupoval při shromáždění.
Doporučuji, aby byla plná moc udělena písemně, podpisy nemusí být úředně ověřeny (pokud to nevyžadují stanovy).
V plné moci by mělo být uvedeno, zda se zmocnění vztahuje jen na jednu či vícero shromáždění a jaké úkony smíte činit za vlastníka jednotky (tj. činit návrhy, hlasovat aj.).

__

FINANCE-DANĚ
- Zdanění příspěvku na domácnost od druha, družky žijící ve stejné domácnosti
- Příspěvek na domácnost od spolužijící osoby a daně, zdanění
- Neoficiální příspěvek na domácnost od partnera - daně, zdanění

Rád bych se zeptal, zda se mě týká daňová povinnost v případě, kdy bydlíme společně s partnerkou v rodinném domě (jsem jeho výlučným vlastníkem) a ona mi přispívá částkou 7.000 Kč měsíčně na provoz domácnosti (mandatorní měsíční výdaje mám 15.000 - hypotéka, sipo, internet.) a společné výdaje.
Děkuji, Dalibor

ODPOVĚĎ:
Platba od Vaší partnerky nepodléhá dani z příjmů. Tento příjem je pro Vás osvobozen dle § 10 odst. 3 písm. c) bod 2. zákona o daních z příjmů - žijete s partnerkou ve společně hospodařící domácnosti.

__

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace náhradního dílu - kdo hradí demontáž dílu?
- Kdo platí vedlejší výdaje při reklamaci zboží (vymontování vadného nového náhradního dílu)?
- Reklamace - kdo platí demontáž a montáž vadného dílu?

Zakoupil jsem náhradní díl na moje vozidlo (servočerpadlo) v internetovém obchodě. Náhradní díl jsem si nechal vyměnit v autoservisu. Po namontování bylo zjištěno, že náhradní díl je vadný. Mám nárok na úhradu nákladů spojených z reklamací? Vadný náhradní musím nechat z auta servisem demontovat a po výměně dílu opět namontovat. V podstatě budu tedy muset autoservisu zaplatit práci 2x.
Jak se liší nárok v případě zakoupení dílu tzv. na firmu od zakoupení dílu jako běžný občan?
V obchodních podmínkách eshopu není o nákladech spojených s reklamací ani zmínka.
Děkuji, Norbert.

ODPOVĚĎ:
Rozdíl při spotřebitelské koupi a koupi mezi podnikateli je v tom, že mezi podnikateli neexistuje zákonná záruka. Pokud chce podnikatel druhému podnikateli poskytnout na své zboží záruku, musí si ji výslovně sjednat.
Pokud jste náhradní díl zakoupil jako spotřebitel (nikoliv v rámci své podnikatelské činnosti; tj. neuvedl jste IČ v kupní smlouvě), pak Vám stačí vadu oznámit (pokud byl náhradní díl zakoupen ne déle než před 6 měsíci, pak se má za to, že vada existovala již při převzetí). Pokud od koupě uběhlo více než 6 měsíců, rovněž postačí prokázat, že vada existuje (tj. zboží budete reklamovat běžným způsobem).
Pokud jste náhradní díl zakoupil jako podnikatel a byla smluvena záruka, postačí, že vadu uplatníte, tj. stejně jako spotřebitel. Ale prodávající nemá povinnost reklamaci vyřídit do 30 dnů.
Pokud jste náhradní díl zakoupil jako podnikatel a záruka nebyla sjednána, pak musíte prokázat, že náhradní díl byl vadný již při převzetí. Rozdíl oproti záruce je v tom, že u záruky postačí, že vada vznikne kdykoliv v průběhu záruční doby. Pokud záruka sjednána nebyla, musíte dokázat, že náhradní díl byl vadný již při převzetí, přestože se vada projevila až později (důležitý je tak vznik vady, nikoliv to, kdy se existence vady projeví).
Vaše nároky se pak odvíjí od povahy vady. Vzhledem k tomu, že ve Vašem dotazu není uvedena povaha vady, odkážu Vás na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Pokud jste věc zakoupil jako spotřebitel a vada se projevila do 6 měsíců, máte práva uvedená v § 2169.
V ostatních případech máte práva uvedená v § 2106 a 2107.
Pro všechny výše popsané situace je společné to, že máte nárok na úhradu nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s uplatněním vady. Doporučuji náklady uplatnit současně s reklamací. Uvedené právo je uvedeno v § 1924 a vyplývá přímo ze zákona, nemusí být uvedeno ve smluvních podmínkách.

__

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Nakažení infekční nemocí na pracovní cestě v zahraničí - odškodnění od zaměstnavatele
- Odškodnění za nakažení infekční nemocí na pracovní cestě
- Odškodnění od zaměstnavatele za nakažení infekční nemocí na pracovní cestě v zemi třetího světa (Indii)

Pokud mě zaměstnavatel vyšle na několika týdenní pracovní cestu do zahraničí, do tzv. "země třetího světa" a já se tam - vzhledem k hygienickým podmínkám, čistotě ovzduší apod. - nakazím nějakou nemocí - např. černý kašel, tuberkulóza atd…, mám poté nárok na nějakou kompenzaci od zaměstnavatele? Ať už by se jednalo o placené volno, placenou nemocenskou či jiný druh kompenzace?
Nebo mám prostě jen smůlu a musím jít na klasickou nemocenskou? Mám nyní na mysli konkrétně Indii. Několik mých kolegů se vrátilo přiotrávených z jídla a vody, jeden kolega si dovezl černý kašel.
(Několik z nás bylo hospitalizováno přímo v Indii).
Mě také trápí kašel a silné střevní problémy. Zatím čekám na výsledky testů.
Ještě bych chtěl podotknout, že nikdo z nás tam nejel dobrovolně, ale byli jsme pod různými výhrůžkami donuceni tam odletět.
Děkuji, Libor

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by měl zejména v daném případě zajistit potřebné očkování. Pokud by k nákaze došlo, bylo by možné dané onemocnění považovat za nemoc z povolání (tzv. Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí dle přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání). S pracovní cestou musí zaměstnanec vyslovit souhlas, jednou daný souhlas je možné později odvolat, např. s odvoláním na změnu podmínek pracovních cest, osobních důvodech, atd.
Při nemoci z povolání máte nárok na všechny náhrady, které zákoník práce pro nemoci z povolání a pracovní úrazy uvádí (po dobu pracovní neschopnosti např. ztrátu na ušlém výdělku, apod. , náklady vzniklé s léčením, apod.).

__

OBČAN-DLUHY
- Vyplacená pojistky a insolvence - spadají peníze do majetkové podstaty insolvenčnímu správci?
- Vyplacení pojistky v oddlužení - dostane pojistku pojištěný nebo insolvenční správce?
- Vyplacení pojistky v osobním bankrotu - dostane pojistku pojištěný nebo insolvenční správce?

Chtěl bych se zeptat na jeden problém. Jsem na začátku v insolvenci, mám dům který se asi bude někdy v budoucnu prodávat aby se vše uspokojilo. V tom domě hořelo, nebo spíše jen kůlně. Dům je klasicky pojištěný. Já to pojišťoval a platil. Dle insolvenční správkyně, ale veškeré pojistné plnění získá ona do majetkové podstaty. Má pravdu? Já jen, že se již pokusila prodat jiné mé nemovitosti svým známým ještě před rozhodnutím soudu, ale to se mi přes soud podařilo zastavit.
Děkuji, Dalimil

ODPOVĚĎ:
Podle § 205 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, platí, že jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.
Podle § 217 insolvenčního zákona platí, že insolvenční správce sepíše soupis majetku dlužníka, který náleží do majetkové podstaty.
Podle § 398 odst. 2 insolvenčního zákona platí, že při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu a zpeněžení majetkové podstaty při oddlužení má tytéž účinky jako zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.
Podle § 398 odst. 3 insolvenčního zákona platí, že při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou formou proběhne Vaše oddlužení. Samotný prodej domu naznačuje, že oddlužení proběhne formou zpeněžení majetkové podstaty, nicméně se též může jednat také o pouhé zpeněžení domu pro účely uspokojení pohledávek zajištěných věřitelů a zbytek oddlužení proběhne ve formě splátkového kalendáře.
Pokud Vaše oddlužení proběhne formou plnění splátkového kalendáře, pak platí, že právo na pojistné plnění bude náležet do majetkové podstaty a budete povinen je použít k úhradě dluhů dle schváleného splátkového kalendáře (§ 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona).
Pokud Vaše oddlužení proběhne formou zpeněžení majetkové podstaty, pak bude důležité to, kdy Vám vzniklo právo (ne kdy jste peníze skutečně obdržel) na pojistné plnění. Pokud by vzniklo až poté, co bylo rozhodnutí o formě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zveřejněno v insolvenčním rejstříku, pak toto pojistné plnění nenáleží do majetkové podstaty. Pokud by vzniklo dříve, pak do ní náležet bude. Tuto skutečnost nejlépe zjistíte z rozhodnutí o způsobu řešení úpadku zpeněžením majetkové podstaty, v něm totiž musí soud uvést majetek, který podle stavu ke dni vydání tohoto rozhodnutí náleží do majetkové podstaty.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Nemovitost ve spoluvlastnictví s věcným břemenem pro bytové družstvo
- Nemovitost ve spoluvlastnictví se služebností pro bytové družstvo

Máme nemovitost v ideálním spoluvlastnictví (16 spoluvlastníků) ve které se nacházejí i 3 bytové jednotky s věcným břemenem / služebností užívacího práva pro bytové družstvo. Jednotlivé byty neodpovídají podílům jednotlivých vlastníků. Někteří spoluvlastníci v nemovitosti ani nebydlí. Spoluvlastníci kteří užívají nemovitost nad svůj spoluvlastnický podíl kompenzují spoluvlastníkům, kteří nemovitost nemohou užívat tuto ztrátu finančně tak, že si odsouhlasili částku Kč 125/m2 za každý metr, který užívají nad svůj spoluvlastnický podíl uvedený v KN.
Bytová plocha všech bytů je 1487,45 m2 z toho 3 byty se služebností užívacího práva pro SBD, ale ve vlastnictví spoluvlastníků domu. Jeden z bytů SBD je užíván uživatelem, který je zároveň spoluvlastníkem a členem SBD, druhý je užíván dcerou spoluvlastníka, která je členem SBD a pouze 3. byt je užíván členem SBD bez vztahu k ostatním spoluvlastníkům.
Až dosud se při výpočtu více či méně metrů brala celková bytová plocha v domě a nárok na počet metrů se vypočítával podle podílů v KN. Nyní byla provedena změna (bez předchozího projednání se všemi spoluvlastníky) a do celkové bytové plochy se přestala započítávat bytová plocha bytů se služebností užívacího práva a plocha 1 bytu, který je pronajímán ve prospěch všech spoluvlastníků. Je tento postup správný? Máme pocit, že nelze při výpočtu nároku jednotlivých spoluvlastníků na určitou plochu z nemovitosti vypustit část nemovitosti jenom proto, že z ni nemůžeme mít žádný profit a služebnost musíme strpět bez jakékoli náhrady. Jsme z nevýhodněni již samotným faktem, že s těmito byty nemůžeme žádným způsobem nakládat a mít z nich užitek. Navíc byty se služebností užívacího práva, které jsou užívány i spoluvlastníky se jim nezapočítávají do užívání
a berou od ostatních náhradu jako by byty neužívali z titulu toho, že se jedná o služebnost, která přísluší stavebnímu družstvu. Je to zdůvodnitelné?
Děkuji za Vaše posouzení a radu jak správně postupovat a na jaká právní stanoviska se můžeme odvolat.
S pozdravem Lýdie

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou některé byty zatíženy služebností, tato služebnost pravděpodobně vznikla na základě smlouvy, ze které plyne, zda je tato služebnost zřízena úplatně či bezúplatně. V této smlouvě by měl být návod, jak postupovat, protože pokud byla zřízena bezúplatně, nelze se nijak domáhat následné úplaty, pokud úplatně, je třeba respektovat ustanovení smlouvy. Pokud byste byla schopna mi k nahlédnutí zajistit smlouvu o zřízení služebnosti, mohla bych se k tomu podrobněji vyjádřit.
Děkuji.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Trvalý pobyt nájemce v bytě pronajímatele - rizika
- Trvalý pobyt nájemníka v bytě pronajímatele - rizika
- Rizika trvalého bydliště nájemníka v bytě pronajímatele
- Rizika trvalého bydliště nájemce v bytě pronajímatele

Několik let pronajímám byt v osobním vlastnictví mladému nesezdanému páru a nájemníci se nyní chtějí přihlásit k trvalému pobytu (zatím ho mají na obecním úřadě). Jak na najitele bytů pamatuje nový OZ v situacích např. že pár otěhotní, bude na ně uvalená exekuce, nebudou se chtít po ukončení nájmu vystěhovat, apod. ? Jaká práva by nájemníci mohli dle nového OZ uplatňovat v případě, že budou mít v mém bytě TP? Děkuji, Roman.

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi připomínám, že k přihlášení místa trvalého pobytu na adresu Vašeho bytu nepotřebují nájemci Váš souhlas. Dle § 10/6 zákona o evidenci obyvatel totiž platí, že při ohlášení změny místa trvalého pobytu je občan povinen:
a/ vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu,
b/ předložit občanský průkaz, u něhož není oddělena jeho vyznačená část,
c/ doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu.
Ve Vámi popsaném případě tedy postačí, pokud nájemci na místně příslušné ohlašovně vyplní formulář (přihlašovací lístek), předloží své občanské průkazy a předloží platnou nájemní smlouvu (neboť tato smlouva je opravňuje k užívání Vašeho bytu, jak stanoví písm. c/ výše).
Žádají-li Vás nájemci o souhlas k přihlášení místa trvalého pobytu na adresu Vašeho bytu (který na základě nájemní smlouvy užívají), jedná se o výraz jejich slušnosti či neznalosti právní úpravy.
Skutečnost, zda nájemci čekají narození dítěte či nikoli, nehraje v rámci nájemního vztahu s Vámi žádnou roli.
Bude-li proti některému z nájemců zahájeno exekuční řízení, mohla by se Vás tato skutečnost dotknout pouze v případě, že v pronajímaném bytě máte umístěné některé své věci. Pokud by totiž exekutor přistoupil k tzv. mobiliární exekuci (zabavení a prodej movitých věcí), mohl by za tímto účelem navštívit i Váš byt (neboť lze předpokládat, že zde mají nájemci (resp. ten nájemce, proti němuž by bylo exekuční řízení vedeno) své věci. V rámci mobiliární exekuce může dojít k přehmatu exekutora, kdy exekutor zabaví i některou věc, která nepatří povinnému (nájemci), nýbrž třetí osobě (Vám). V takovém případě je však samozřejmě možné, abyste se proti takovému přehmatu bránil a požadoval vrácení svých věcí.
Nejsou-li v bytě umístěny žádné Vaše věci, popř. pouze takové věci, které exekutor nesmí zabavit, popř. by nezabavil pro jejich zanedbatelnou hodnotu, nemusíte se ani přehmatu při případném exekučním řízení obávat.
Dle § 2285 občanského zákoníku platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let. K tomuto automatickému prodloužení nájmu bytu tedy dojde pouze v případě, pokud nájemce v průběhu 3 měsíců po skončení nájmu písemně nevyzvete, aby byt opustili.
Nebudou-li se chtít nájemci po skončení nájmu dobrovolně vystěhovat, lze Vám doporučit aktivní přístup, tzn. nájemce v průběhu 3 měsíců po skončení nájmu alespoň jednou (lépe vícekrát) písemně vyzvat k okamžitému vyklizení bytu. Tuto výzvu je zapotřebí doručit nájemcům prokazatelným způsobem, tzn. doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu či za přítomnosti svědka.
Pokud nájemci neuposlechnou Vaší písemné výzvy k vystěhování, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na vyklizení bytu.
Pokud si nájemci přihlásí na adresu Vašeho bytu místo svého trvalého pobytu, nevzniknou jim z tohoto důvodu vůči bytu ani vůči Vám žádná nová práva. V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že místo trvalého pobytu je pouze administrativním údajem o adrese, na které se člověk zpravidla nejčastěji vyskytuje a kam mu proto mohou být doručovány zásilky. Toto pravidlo je ostatně výslovně zakotveno v § 10/2 zákona o evidenci obyvatel, dle něhož platí, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu (na jehož adrese je trvalý pobyt přihlášen) ani k vlastníkovi nemovitosti.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předplacené nevyčerpané výživné - promlčení bezdůvodného obohacení
- Rodič vyplatil výživné a pak dostal dítě do péče - musí rodič příjemce výživné vrátit?
- Otec vyplatil výživné a pak dostal dítě do péče - musí matka výživné vrátit?

Dostala jsem na syna předplacené výživné od 02/2013 na období následujících 45 měsíců. Syn je od 07/2015 v péči otce. Jsem povina vrátit otci předplacené výživné? V 02/2016 by mělo být promlčené, je tomu tak? Děkuji, Milada.

ODPOVĚĎ:
Výživné náleží dítěti, na které je vypláceno. V podstatě se jedná o částku, která má pokrýt jeho výdaje na živobytí. Pokud se syn zdržuje u otce, budou výdaje spojené s jeho existencí logicky vyšší na straně otce a měla byste to být Vy, kdo otci bude výživné hradit. Tedy ano, výživné byste otci měla vrátit a to především z důvodu, že výživné nenáleží Vám, ale Vašemu dítěti. Konkrétně se bude jednat o částku vzniklou rozdílem mezi původní předplacenou částkou a částkou představující součet měsíců, po které syn setrvával u Vás, vynásobenou o částku představující výživné za jeden měsíc. Pokud výživné nevrátíte, z Vaší strany se tak jedná o tzv. bezdůvodné obohacení. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

__

RODINA-SOCIÁLNÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na odpověď na odvolání proti nepřiznání sociální podpory od úřadu práce
- Odvolání proti nepřiznání sociální podpory od úřadu práce - lhůta na odpověď od úřadu

Dobrý den,
prosím Vás, jaká je zákonná lhůta na aby úřad práce odpověděl na mé odvolání proti nepřiznání podpory.
S pozdravem Matěj.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že úprava odvolání a rozhodování o něm není uvedena v zákoně o zaměstnanosti, který se podporou v nezaměstnanosti zabývá, použije se pro rozhodnutí o odvolání správní řád.
Dle ust. § 90 odst. 6 správního řádu rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí.
Dle ust. § 71 správního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Primárně tedy je příslušný orgán povinen rozhodnout v odvolacím řízení bez zbytečného odkladu, jinak do 30 dnů ode dne předání spisu odvolacímu orgánu, přičemž je možné za výše uvedených podmínek tuto třiceti denní lhůtu prodloužit.

__

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Znečištění veřejného průchodu domu SVJ občany a zřízení věcného břemene pro město za úplatu
- Znečištění veřejného průchodu domu SVJ občany a zřízení služebnosti pro město za úplatu

SVJ požádalo město o souhlas s uzavřením průchodu (železnou mříží kvůli zachování průhledu) naším domem pro veřejnost. V průchodu se shromažďuje mládež, znečisťuje prostor, poškozuje opravenou fasádu. Město se odmítlo spolupodílet na financování úklidu a oprav, navrhuje zapsat průchod jako věcné břemeno za úplatu. Prosíme o vysvětlení, co by to pro SVJ znamenalo, jaká omezení, popř. jakou výši úplaty bychom mohli požadovat. Děkuji, Albert

ODPOVĚĎ:
Z dotazu usuzuji, že bytovým domem vede průchod (chodník), který se nachází na pozemku, který je ve spoluvlastnictví vlastníků bytových jednotek (a spravuje ho tudíž SVJ).
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (chodníku), může se jednat i o fyzickou osobu (resp. více fyzických osob), podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství). Veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona, tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
Nabídka města na zřízení věcného břemene (služebnosti) tak koresponduje rozhodovací praxi soudů, tzn. že postup města je možné označit za správný.
Dle § 1257/1 občanského zákoníku platí, že věc (zde pozemek s chodníkem) může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Předmětem služebnosti (kterou by spoluvlastníci pozemku, prostřednictvím SVJ, smluvně zřídili s městem), by tedy byl závazek spoluvlastníků (resp. SVJ) strpět veřejné užívání předmětného pozemku a závazek města uhradit za to sjednanou úplatu (popř. hradit pravidelné platby). Služebnost může být smluvně (v písemné formě) zřízena na dobu určitou i neurčitou, pro její zřízení je (v případě nemovitých věcí) nutný vklad do katastru nemovitostí.
Výše úplaty za smluvní zřízení služebnosti je věcí dohody SVJ a města. V tomto ohledu lze vycházet např. z výše nájemného za obdobný pozemek, které je v daném místě a čase obvyklé. V této souvislosti může SVJ oslovit některou z realitních kanceláří s dotazem na aktuální výši nájemného pozemků (s chodníky) v daném městě, popř. je možné se obrátit na soudního znalce:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Na tomto místě upozorňuji ještě na § 16b zákona o oceňování majetku (jehož aplikace není ve Vašem případě povinná, může však být použit jako vodítko), dle něhož mimo jiné platí, že:
- služebnosti se oceňují výnosovým způsobem na základě ročního užitku se zohledněním míry omezení služebností ve výši obvyklé ceny;
- roční užitek se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti;
- nelze-li cenu zjistit podle předchozích odstavců, oceňuje se právo jednotně částkou 10.000,- Kč.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Manžel chce prodat dům ve spoluvlastnictví - co má dělat bývalá manželka s dětmi pokud nemá peníze na odkoupení podílu nemovitosti?
- Manžel chce prodat byt ve spoluvlastnictví - co má dělat bývalá manželka s dětmi pokud nemá peníze na odkoupení podílu nemovitosti?

1991 jsme koupili pozemek od mého strýce velmi levně, napsán na mne a manžela. Na koupi z větší části přidali moji příbuzní. Pak pozemek prodán a koupen v Podkrkonoší nový a postaven dům - vše z peněz z pozemku. Můj otec vše zařizoval kolem stavby a přidával peníze. Manžel měl milenky. Nechtěl zde nic pomáhat. 2013 se nastěhoval k milence. Mám si tu prý dělat co chci. 10/2014 rozvod. Smlouva o majetku podepsaná před úředníkem - dům bude patřit oběma, budeme se o něj starat oba a budeme se spolupodílet na nákladech. Eventuelně dům rozdělíme na 2 bytové jednotky. Ústně jsme domluveni, že dům necháme a bude pak dětí. Nyní nová milenka. On chce dům prodat. Na nákladech se nespolupodílí. Starám se sama. Žiju tu s nezaopatřenou dcerou. Mám práci v místě. Může mne donutit - přes soud - prodat dům? Jsou zde hlášeny i další 2 děti. Může soud přihlédnout k tomu, že finančně i fyzicky pomáhali zde moji příbuzní a chtěli, aby dům byl celé rodiny, ne proto, aby ex dům prodal? Do stavby nedal nic, stále má dluhy na soc. i zdrav. atd. Děkuji za odpověď. Děkuji, Ladislava

ODPOVĚĎ:
Doporučovala bych co nejdříve vyřešit Vaše manželské majetkové právo, neboť dle Vašeho líčení soudím, že změny názorů v souvislosti se změnou partnerek budou časté. Pokud to dobře chápu, vlastníte s manželem každý ideální polovinu domu. Při vypořádání takového spoluvlastnictví, pakliže by se dělo soudní cestou, soud přihlíží ke skutečnostem, které jste jmenovala. Tedy, kdo se finančně na domě a jakou měrou angažoval (peníze z výhradního vlastnictví jednoho z manželů – ve Vašem případě dar od příbuzných na koupi pozemku, z jehož výtěžku byl dům pořizován) kdo v domě bydlí, zda-li jsou dotčeny nezaopatřené děti, sociální a pracovní zázemí. Vše hovoří pro Vás, avšak pozor, podíl manžela nelze jen tak vymazat. Soud by mohl určit, že jeho podíl budete muset vyplatit. Proto je dobré sesumírovat veškeré dary, finanční pomoc, ale i práci Vašich příbuzných, zkrátka vše, čímž jste se na správě domu podíleli. Pokuste se případné nepeněžité hodnoty vyčíslit (kupříkladu u pomoci příbuzných na stavbě, jaká byla průměrná mzda dělníka na stavbě vykonávající činnost, se kterou Vám bylo pomáháno v danou dobu a v daném regionu). Především je pak ale nutné Vaše tvrzení prokázat, svědecké výpovědi, faktury, fotodokumentace, výpisy z účtů. Jakmile budete mít k dispozici tuto sumarizaci, požadujte odečtení této částky od finanční částky představující podíl manžela na nemovitosti.

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem nezkolaudovaného bytu
- Vyúčtování za energie v nezkolaudovaném bytě a vymáhání dluhu pronajímatelem

15.10.2015 uzavřena nájemní smlouva bytu. Není zkolaudovaný a nachází se v domě, ve kterém jsou pouze nebytové prostory. 30.2.2016 provedeno vyúčtování energií (hodiny nejsou v bytě a energie má pronajímatel přihlášen na sebe). Pronajímatel žádá uhradit částku ve výši 25.000 Kč pouze za spotřebu plynu. Za 3,5 měsíce nájmu je taková spotřeba nereálná, byt je evidentně nezpůsobilý k bydlení a má obrovské energetické ztráty. Může pronajímatel z důvodu chybějící kolaudace dlužnou částku žádat v plné výši a potažmo ji právně vymáhat v případě že odmítnu zaplatit a odejdu z bytu? Je vůbec možné nezkolaudovaný byt pronajímat nájemníkům - lidem? Děkuji. Milada

ODPOVĚĎ:
Dle § 2236/1 občanského zákoníku se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny (stavebním úřadem v kolaudačním rozhodnutí) a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor.
Zároveň dle § 2236/2 občanského zákoníku platí, že skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.
Shora uvedené lze shrnout tak, že:
- smlouvu o nájmu bytu lze uzavřít primárně k prostoru, který je zkolaudován jako byt;
- je-li jako byt pronajat jiný prostor (nebytový prostor), je smlouva o nájmu bytu platně uzavřena;
- je-li jako byt pronajat jiný prostor (nebytový prostor), nemůže pronajímatel zpochybňovat platnost nájemní smlouvy právě z tohoto důvodu.
S ohledem na třetí odrážku (výše) je možné se setkat s názorem, že platnost smlouvy může být (z důvodu pronajmutí nebytového prostoru jako bytu) zpochybněna ze strany nájemce (neboť toto zpochybnění je občanským zákoníkem zapovězeno pouze pronajímateli).
Dle § 2227 občanského zákoníku platí, že stane-li se věc (byt) nepoužitelnou k ujednanému účelu (tzn. je-li k bydlení pronajat nebytový prostor), a to z důvodů, které nejsou na straně nájemce, má nájemce právo nájem vypovědět bez výpovědní doby (ve spojení s § 2232 občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že užívání nebytového prostoru k bydlení by mohlo být stavebním úřadem kvalifikováno jako přestupek dle § 178 stavebního zákona.
Co se týče vyúčtování nákladů za dodávky plynu, upozorňuji na § 2252 občanského zákoníku, dle něhož platí, že požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Nedoplatek i přeplatek záloh na poskytnuté služby jsou splatné k témuž dni. Na pronajímatele se proto můžete v první řadě obrátit s žádostí o předložení vyúčtování spotřeby plynu za období, kdy jste předmětný nebytový prostor obýval. Podrobnější pravidla pro účtování spotřeby energií jsou zakotvena v zákoně č. 67/2013 Sb.
Úhrada spotřeby plynu je ze strany pronajímatele samozřejmě vymahatelná, a to i soudní cestou. V tomto ohledu je však nutné si uvědomit, že veškerá svá tvrzení by musel pronajímatel před soudem řádně prokázat (což může být u nereálné spotřeby plynu obtížné).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 67/2013 Sb. , kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PODNIKÁNÍ-ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ, OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
- Jednatel s. r. o. s jedním zaměstnancem si nemůže podepsat pracovní smlouvu - jak vykázat odměnu?
- Jak si vykázat odměnu v s. r. o. s jedním zaměstnancem (jednatel s. r. o. si nemůže podepsat pracovní smlouvu)

Jako jednatel s. r. o. s jedním zaměstnancem si nemohu podepsat pracovní smlouvu. Jakým způsobem mohu získat finanční odměnu za prováděné práce. Kde je řešen právní vztah ke společnosti když nemám právní smluvní vztah. Děkuji, Adam.

ODPOVĚĎ:
Právní vztah mezi společností a členy jejích orgánů bývá upraven smlouvou o výkonu funkce (srov. § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích, kde je upravena právě smlouva o výkonu funkce).
Domnívám se, že tuto smlouvu je možné uzavřít též v jednočlenné společnosti, kde je jediný společník zároveň jediným jednatelem.
Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a musí ji schválit valná hromada (v případě jednočlenných společností jediný společník). Podpisy musí být úředně ověřeny (srov. § 13 zákona o obchodních korporacích).
Domnívám se, že taková smlouva by měla být platná. Doporučuji však celou záležitost konzultovat s notářem, který též může zároveň ověřit podpisy.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Dědicové zpochybnili kupní smlouvu v dědickém řízení po zemřelém - co má dělat kupující?

19.06.2015 jsem koupil osobní automobil (mám kupní smlouvy a doklad o zaplacení). Prodávající náhle umřel a nestihli jsme převést automobil na dopravním odboru města. V rámci dědického řízení jsem zaslal ustanovené notářce kopii kupní smlouvy a doklad o zaplacení se žádostí o vyjmutí automobilu z dědictví. Notářka projednala veškeré dědictví. Automobil však zůstal mezi dědici sporný a jedna strana zpochybňuje pravost kupní smlouvy a automobil po mě požadují vydat. Automobil užívám na základě kupní smlouvy, když jsem v dobré víře tento kupoval a prodávající mi ho prodal.
Jak mám nyní postupovat, abych se domohl uznání kupní smlouvy od strany dědiců, kteří mou kupní smlouvu zpochybňují? Notářka mi sdělila, že dědicové by měli sporný majetek vyřešit ve sporném řízení u soudu či dodatečně se dohodnout (což je nereálné). Budu se muset soudit i já (podat žalobu)? Děkuji Zbyšek

ODPOVĚĎ:
Notář postupoval správně v souladu s § 172 odst. 2 z. ř. s. a sporné aktivum nezařadil do aktiv pozůstalosti („Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. “). Pokud se dědicové mezi sebou nedokážou dohodnout a někteří po Vás požadují vrácení automobilu, bylo by pro Vás asi nejvhodnější podat žalobu. Dědicové zůstavitele tím, že dědictví po něm neodmítli, vstoupili do jeho práv a povinností, tudíž by měli nechat společně s Vámi automobil přepsat na příslušném odboru města (při přepisu by se městu dokládala kupní smlouva a usnesení o skončení dědického řízení ze strany dědiců). Při formulování žaloby bych Vám doporučila se obrátit na advokáta.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Fúze firem a vliv na zaměstnance a náplň jeho práce
- Omezení náplně práce (odebrání 1 funkce) - může s tím zaměstnanec nesouhlasit?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Omezení náplně práce zaměstnavatelem a nárok na odstupné při zrušení 1 pracovní funkce
- Nárok na odstupné při zrušení 1 pracovní funkce firmy fúzující se s jinou firmou

V blízké době (několik týdnů) naši firmu čeká fúze s jinou firmou, která nás koupila, podniká ve stejném oboru a jejich současný management bude vést firmu po spojení.
Já pracuji ve firmě na dvou pozicích zároveň (názvy obou pozic jsou uvedeny v pracovní smlouvě). Bližší definice pracovní náplně ve smlouvě není ani není pracovní náplň přílohou smlouvy. Náplň práce je v tuto chvíli určena pouze interním dokumentem.
Chtěl bych Vás požádat o zodpovězení několika otázek.
1. Jak jsem již zmínil zastávám dvě pozice. Očekávám, že budoucí zaměstnavatel respektive jeho vedení bude chtít, abych vykonával pouze jednu z pozic. Já osobně smlouvu měnit nechci.
• Bude se jednat o porušení pracovní smlouvy ze strany zaměstnavatele, pokud ve smlouvě mám dvě pozice a on mi nabídne, že mi bude přidělovat práci jen pro jednu z nich?
• Budu mít nárok na odstupné, pokud mi nedovolí dělat obě pozice při současném znění pozic ve smlouvě a způsobu stanovení pracovní náplně interní směrnicí?
• Co bych měl zaměstnavateli komunikovat, o jaký zákon se mohu opřít?
Karel

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Nabídka práce odpovídající pouze jedné pracovní pozici:
V tomto ohledu je nutné vycházet z § 38/1 písm. a) zákoníku práce, dle něhož platí, že od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, pracovní smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem.
Bude-li Vám zaměstnavatelem nabídnuta změna pracovní smlouvy (spočívající ve vyškrtnutí jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic) či bude-li Vám zaměstnavatelem sděleno, že Vám bude přidělována práce odpovídající pouze jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, nebude se ještě jednat o porušení pracovní smlouvy. V okamžiku, kdy Vám však zaměstnavatel přestane přidělovat práci odpovídající jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, dostane se do konfliktu se shora uvedeným ustanovením zákoníku práce, resp. poruší pracovní smlouvu (v níž se zavázal přidělovat Vám práci pro obě pracovní pozice).
V tomto ohledu je podstatné, jakým způsobem je ve Vaší pracovní smlouvě sjednáno odměňování za vykonanou práci. Jelikož z dotazu v této souvislosti nic nevyplývá, nebudu se touto otázkou dále zabývat. Připomínám pouze, že pokud by Vám zaměstnavatel přestal přidělovat práci odpovídající jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, mohl by být tento stav kvalifikován jako jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, za které zaměstnanci (dle § 208 zákoníku práce) přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
2/ Právo na odstupné:
Přestane-li Vám zaměstnavatel přidělovat práci odpovídající jedné z Vámi zastávaných pracovních pozic, právo na odstupné Vám nevznikne.
V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že zaměstnanci vzniká dle § 67/1 a 2 zákoníku práce právo na odstupné pouze v případě, že u takového zaměstnance dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů dle § 52 písm. a) – d) zákoníku práce (nebo dochází-li k rozvázání pracovního poměru dohodou z týchž důvodů). Jelikož ve Vašem případě by k rozvázání pracovního poměru výpovědí (danou zaměstnavatelem) ani dohodou nedošlo, právo na odstupné by Vám nevzniklo.
Tato skutečnost nemá samozřejmě žádný vliv na Vaše právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku v případě jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele (jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše).
3/ Jak argumentovat:
Při jednání se zaměstnavatelem můžete odkázat na shora zmíněná ustanovení zákoníku práce. V krajním případě můžete zaměstnavateli pohrozit i iniciací kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce (resp. místně příslušného oblastního inspektorátu práce) :
http://www.suip.cz/
Je však pravdou, že Váš případný spor se zaměstnavatelem bude ryze soukromoprávní povahy, tzn. že inspektorát práce není oprávněn v takovém sporu rozhodnout.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Propustka k lékaři na celý den a náhrada platu, mzdy
- Náhrada platu, mzdy při návštěvě lékaře

Od začátku kalendářního týdne 7/2016 jsem se pokoušel vyřešit střevní potíže pomocí bylinek, diety a černého uhlí. Bohužel bezvýsledně. V pátek ráno jsem tedy navštívil v místě mého bydliště lékaře, který mi předepsal antibiotika proti infekčnímu průjmu. Nabízenou neschopenku jsem vzhledem k nadcházejícímu víkendu s díky odmítl a nechal si potvrdit propustku jako doklad o návštěvě lékaře. V tento den (pátek 19.2.2016) jsem s ohledem na akutní potíže zůstal doma. Antibiotika jsem užíval od pátku 19.2.2016 do pondělí 22.2.2016, přičemž v pondělí 22.2.2016 jsem šel již do práce (antibiotika zabrala).
Mám v tomto případě nárok na celodenní pracovní volno za pátek 19.2.2016 s náhradou mzdy? Mám standardní smlouvu na dobu neurčitou.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dle bodu 1. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen "nejbližší zdravotnické zařízení"), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Ve Vašem případě není důvod k tomu, abyste měl od zaměstnavatele omluven celý den nepřítomnosti v práci, byl jste u lékaře, který Vám provedl ošetření, tam máte nárok na nezbytně nutnou dobu, a pokud jste daný den nemohl ze zdravotních důvodů jít do zaměstnání, pak Vás měl lékař byť pro tento jediný den uznat dočasně práce neschopným dle § 191 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Pokud tak neučinil, bylo Vaší povinností jít do zaměstnání, nárok na celodenní pracovní volno v tomto případě nemáte, naopak by to mohlo být zaměstnavatele posouzeno jako neomluvená absence.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
PRÁCE- (NE) PLACENÉ VOLNO
- Volno v práci na doprovod dítěte k lékaři - nárok na náhradu mzdy, platu
- Volno na doprovod dítěte k lékaři - právo na plat, mzdu

Mám nárok na pracovní volno s náhradou mzdy i v případě, že doprovázím dítě k lékaři dle níže uvedeného scénáře?
Odejdu z práce, ve školce vyzvednu dítě, které autem odvezu k lékaři, jenž je nejblíže místu bydliště (případně nejblíže mému pracovišti) a po ošetření/vyšetření zpět do školky. Poté se vracím do práce.
Mám za předpokladu, že vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu, nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na celou dobu strávenou mimo pracoviště (samotné vyšetření u lékaře, čas na dopravu, čekání u doktora)? Jde mi aktuální (rok 2016) právní pohled na tuto problematiku. Pracuji na zkrácený úvazek 32,5hod týdně, ale to možná nemá vliv na výše popsanou situaci. Děkuji. Karolina

ODPOVĚĎ:
Dle bodu 8. písm. a) přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci platí:
„Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu, s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu. “
Dle mého názoru máte nárok na celé Vámi uváděné doby, neboť tato překážka je označena jako doprovod, a pokud by se tam např. nepočítala doprava dítěte ze školky a zpět, ztrácela by tato překážka částečně svůj smysl, neboť je zřejmé, že malé dítě je nutné někde vyzvednout a zase ho např. do školky zpět dopravit. Skutečnost, že máte zkrácený úvazek, na toto nemá žádný vliv.

__

FINANCE-DANĚ
- Převod nemovitosti do firmy a z firmy a daňový odpočet
- Daňová optimalizace při vyvedení nemovitého majetku z firmy
- Daňová optimalizace při vyvedení nemovitosti z firmy
- Vyvedení nemovitosti z firmy a daně, daňová optimalizace

2006 jsem zdědil 1/2 RD v hodnotě 400.000 Kč a 2012 jsem odkoupil od bratra zbylou 1/2 RD za 400.000 Kč.
2015 jsem nemovitost prodal a utržil 1.200.000 Kč.
Dle mého jsem byl tedy ze své 1/2 držené více jak 5 let osvobozen a měl jsem tedy z utržené ceny brát jako základ pouze 1/2 tedy 600.000,- Kč od které jsem navíc odečetl pořizovací cenu 1/2 koupené od bratra tedy 400.000,- Kč. Ke zdanění tedy zbývalo 200.000,- Kč.
2012 jsem vložil celou nemovitost do obchodního majetku a tuto jsem na konci 2014 z majetku firmy opět vyvedl se zůstatkovou hodnotou po odpisech 660.000,-Kč.
Tedy, když jsem nemovitost v roce 2015 prodal za 1.200.000, - Kč - 660.000 (zůstatková hodnota po vyvedení z OM) = 540.000.- Kč ke zdanění. Což je výrazný nepoměr oproti prvním situaci, kdybych nedal majetek do obchodního jmění.
2014 jsem si půjčil 500.000,-Kč na odkup bytu z BD do vlastnictví a tak jsem se domníval, že pokud jsem RD v roce 2014 převedl do osobního jmění, tak budu moci peníze z prodeje v roce 2015 použít na umoření půjčky a tedy 500.000,- Kč odečíst, nebo uplatnit celý odečet protože z mého pohledu jsem v nemovitosti bydlel méně jak rok a peníze použil do 1 roku na uspokojení vlastního bydlení.
Údajně toto však nejde, když byla jednou nemovitost v majetku firmy a tím bych musel dodržet opět jakousi lhůtu 2 let atd.
Je nějaká možnost jak provést daňovou optimalizaci? Jelikož z původních 200 tis. Kč platit daň za stejnou věc nyní v základu 540 tis. mi přijde naprosto nelogické a nespravedlivé.
Děkuji, Ivoš

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje RD by byl osvobozen v případě, že byste prodej uskutečnil po 2 letech, příp. po 5ti letech, pokud jste neměl v RD bydliště, od vyřazení z obchodního majetku (§4 odst. 1 písm. a) bod 1. , příp. písm. b) bod 1. zákona o daních z příjmů). Ve Vašem případě nebude prodej RD osvobozen a budete ho muset zdanit dle § 10 zákona. Jako výdaj si můžete dle §10 odst. 5 uplatnit zůstatkovou cenu, výdaje prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu a další výdaje související s uskutečněním prodeje. Uplatnit si můžete také zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí.

__

RODINA-SJM
OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBČAN-BEZŮDVODNÉ OBOHACENÍ
- Manželka užívá celý byt v SJM a zamezila přístup manželovi - nárok na nájem, bezdůvodné obohacení
- Manžel užívá celý byt v SJM a zamezila přístup manželce - nárok na nájem, bezdůvodné obohacení
- Zamezení vstupu do nemovitosti v SJM manželovi - nárok na nájemné, vydání bezdůvodného obohacení
- Zamezení vstupu do nemovitosti v SJM manželce - nárok na nájemné, vydání bezdůvodného obohacení

Jsem v rozvodovém řízení. Byl jsem donucen odejít 04/2015 z bytu 4+kk a nyní bydlím v pronájmu 1+kk. Na byt stále platíme hypotéku rovným dílem, ale do bytu přístup nemám. Žena tak užívá i mou polovinu bytu.
Mám nárok na finanční náhradu (nájem) za užívání bytu a to před i po rozvodu do vyrovnání SJM?
Děkuji, Lubomír

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že byt je součástí společného jmění manželů, pak platí, že jste stejným vlastníkem nemovitosti, jako Vaše žena. Ta pak nemá právo Vám v užívání bytu jakkoliv bránit. Pokud jste dobrovolně z bytu odešel, tak na úhradu Vašich dalších nákladů spojených s bydlením, nárok nemáte, resp. nárok byste měl, avšak za předpokladu, že se na tom s ženou domluvíte. Chápu, že domluva v rozvodovém řízení je složitější, nicméně při vypořádání nemovitosti, můžete požadovat zohlednění částky, kterou jste na nemovitost vynaložil (platba hypotéky), aniž jste ji mohl užívat. S nájemným to však bude složitější. Reakcí Vaší ženy totiž na Váš návrh na příspěvek na nájem, může být, že Vám nikdo nebrání, abyste svou nemovitost dále užíval.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel domu odpojil energie - jak se bránit?
- Spolumajitel domu zničil věci spoluvlastníka - jak postupovat?
- Spoluvlastník domu zlikvidoval věci spolumajitele - jak se bránit?

Majetek po rozvodu více jak 10let; zákonná 3letá lhůta fikce vypořádání je zrušena sepsáním dohody. Investice do domu, který byl původně rodičů bývalého manžela. Sám mě v tomto duchu oslovil, že potřebuje užívat celý dům sám. Moje investice zatajil. Bývalý manžel neustále porušuje naše dohody a smlouvy, sám zatajil důležité doklady, které sám podepsal či vlastnoručně sepsal. Jedná dle svého uvážení bez ohledu na dohody a smlouvy, nebere zřetel ani na moje dříve uživatelská, nyní spoluvlastnická práva. Odpojil energie v domě, znehodnotil můj majetek, vše bez svolení či náhrady.
Osobní jednání mé advokátce odmítl, žaloba byla podaná, ale objevila se samosoudkyně - sousedka jeho přítelkyně, u níž bydlí víc jak 1,5 roku, námitka nebyla uznaná. Umožnil užívání dalším osobám. Hledá jen záminku, nic nevyrovnat, vše si ponechat bez náhrady a požaduje neustále
další neoprávněné náklady.
Jsme 11 let po rozvodu, neustále se to jen táhne, nabaluje a zhoršuje, nic se neřeší už 3 roky. Co vím, jde o porušení i trestního zákona.
Děkuji, Drahomíra

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu bohužel neformulujete žádnou otázku. Ve své odpovědi proto pouze nastíním možná řešení Vámi popsané situace.
Užívá-li Váš bývalý manžel dům, který je předmětem spoluvlastnictví, přičemž Vám neumožňuje tento dům rovněž užívat (a to v míře, která odpovídá velikosti Vašeho spoluvlastnického podílu), vzniká na jeho straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vrácení je povinen. Totéž se týká rovněž vypořádání Vašich investic do tohoto domu. Zároveň je však nutné upozornit, že právo na vydání bezdůvodného obohacení podléhá promlčení (délka promlčecí lhůty se liší dle právní úpravy, která v době vzniku bezdůvodného obohacení platila) ; nelze proto vyloučit, že Vaše právo na vrácení bezdůvodného obohacení (resp. určitá jeho část) je již promlčeno.
Jelikož jste spoluvlastnicí předmětného domu, můžete se po svém bývalém manželovi domáhat rovněž umožnění spoluužívání tohoto domu.
Nemáte-li o setrvání ve spoluvlastnictví zájem, můžete se domáhat jeho zrušení a vypořádání. Dle § 1140/2 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Spoluvlastnictví může být zrušeno:
- dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání; jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci (např. domu), vyžaduje dohoda písemnou formu (§ 1141 občanského zákoníku) ;
- rozhodnutím soudu na návrh některého ze spoluvlastníků; rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků; není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1143 a násl. občanského zákoníku).
Není-li dohoda s Vaším bývalým manželem možná, nezbývá Vám, než se s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví obrátit na soud.
Co se týče Vámi zmiňovaného trestněprávního rozměru problematiky, upozorňuji na § 208/1 a 2 trestního zákoníku, dle něhož se trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dopustí ten, kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného, popř. ten, kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání. Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest. V této souvislosti nicméně upozorňuji, že Vámi popsaný případ je ryze soukromoprávní povahy, tzn. že případné zahájení trestního stíhání Vašeho bývalého manžela Váš problém nevyřeší.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Společná střecha na dvou domech - majitel jednoho domu chce opravit střechu a druhý majitel ne, co teď?
- Majitel jednoho domu se společnou střechou chce udělat rekontrukci střechy - hrozí ohrožení střechy druhého domu, co teď?

Jsem majitelkou rodinného domu-jedná se o dvojdomek, kde byla bohužel při stavbě udělána společná střecha se sousedy, tj. majiteli druhého domu. Jde o eternitovou střechu, tj. jednotlivé palety kladené přes sebe. V minulosti jsem chtěla střechu opravovat, resp. udělat novou já, ale sousedi z finančních důvodů odmítli, nyní ji chtějí udělat novou oni, ale z finančních důvodů si to zase nemůžu dovolit já. Pokrývačská firma mně již v minulosti řekla, že pokud se bude dělat nová střecha, musíme ji opět dělat společně, protože v případě, že by se dělala jen půlka, tak dojde k vážnému narušení střechy sousedů. Já jsem se vždy sousedů pouze zeptala a když mně řekli, že to řešit nebudou, tak jsem to neřešila. Jenže nyní chtějí dělat novou střechu oni, prozměnu já jsem se dostala do špatné finanční situace, ale to je bohužel nezajímá a chtějí svou polovinu vyměnit a tvrdí mně, že by k poškození mé střechy nedošlo apod. Chci se proto zeptat, zda můžou skutečně bez mého souhlasu svou polovinu vyměnit, i když tím vážně naruší moji střechu, může se jednat i o skryté narušeni. Děkuji, Nataša.

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že výlučnou vlastnicí jednoho rodinného domu (poloviny dvojdomu) jste Vy, zatímco výlučnými vlastníky druhého rodinného domu (druhé poloviny dvojdomu) jsou Vaši sousedé (vlastnictví obou polovin dvojdomu je tudíž v katastru nemovitostí odděleno, jedná se tedy o dvě samostatné stavby).
Je-li tomu tak, nelze ve Vašem případě hovořit o spoluvlastnictví střechy (resp. o společné střeše). V tomto ohledu je nutné si uvědomit, že střecha (krov, izolace i střešní krytina) není samostatnou věcí, nýbrž je součástí domu. Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí (§ 505 občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je tedy střecha společná pouze fyzicky, tzn. že jedno těleso střechy překrývá oba rodinné domy, z právního hlediska je však vlastnictví střechy rozděleno, tzn. že Vy vlastníte tu část střechy, která překrývá Váš dům a Vaši sousedé vlastní obdobně druhou část střechy (je nesporné, že faktický stav se ve Vašem případě dostává do určité kolize se stavem právním).
Vaši sousedé jsou proto oprávněni přikročit k výměně střešní krytiny na své střeše, aniž by k tomu potřebovali Váš souhlas. Zároveň však samozřejmě platí, že vznikne-li Vám v přímé souvislosti s prováděnými pracemi škoda, bude možné požadovat po sousedech její náhradu.
Dle § 2900 občanského zákoníku platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví jiného. Vznikne-li proto v přímé souvislosti s prováděnými pracemi škoda na Vaší střeše, bude možné po sousedech požadovat, aby Vám tuto škodu nahradili (ať uvedením v předešlý stav, nebo v penězích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník nemovitosti neplatí svoz odpadu - jak postupovat
- Spolumajitel (ÚZVSM) neplatí podíl poplatku za svoz odpadu (svoz TKO) - je stát povinen platit poplatky za popelnice?
- Stát (spoluvlastník nemovitosti) neplatí podíl poplatku za svoz TKO (popelnice) - je stát povinen platit popelnice v nemovitosti kterou spoluvlastní?

Jsem vlastníkem 2/3 chaty v chatové oblasti. Zbylou 1/3 vlastnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZVSM), který 03/2015 svoji část odprodal v dražbě fyzické osobě.
Každý rok mi obec zasílá složenku na 900 Kč, která slouží k pokrytí ročních poplatků na odvoz odpadu. Částka, kterou mi obec zasílá je za 3/3 chaty (tj. plných 900 Kč).
Můj dotaz je, jestli jsem jako většinový majitel povinen platit celou částku nebo mohu platit pouze do výše svého majetkového podílu.
ÚZVSM se k problému postavil tak, že mi sdělil, že chatu nevyužívá a v průběhu svého vlastnictví neplatil nic. Já platím každoročně 2/3 - tj. 600 Kč. Chatu rovněž nevyužívám a naposledy jsem tam byl 2013 - obec mi ale každý rok naúčtuje nedoplatek 300 Kč a postupně je kumuluje.
Díky Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Poplatek za odpad může být vybírán na základě zákona o místních poplatcích či na základě zákona o odpadech.
Dle zákona o odpadech je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Dle zákona o místních poplatcích je poplatníkem mj. fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně.
V obou případech je poplatkem zatížena pouze fyzická osoba.
Za situace, kdy část vlastníte Vy a část jiný fyzická osoba, měla by se na tomto poplatku kromě Vás podílet i tato jiná fyzická osoba.
Co se týká předchozího stavu, kdy spoluvlastníkem nebyla fyzická osoba. Jak je uvedeno výše, poplatkem je zatížena pouze fyzická osoba, tedy obec ani nemůže poplatek vyměřit jiné jak fyzické osobě.

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Podání insolvenčního návrhu do datové schránky - je možné datovou schránku použít nebo ne?
- Kterému soudu poslat insolvenční návrh a jak?
- Věcná příslušnost soudu k podání insolvenčního návrhu

Měl bych krátký dotaz, lze insolvenční návrh podat prostřednictvím datové schránky? Se soudy a státní správou tak běžně komunikuji v rámci (vyjádření, odvolání atd), nejsem si jistý zda to platí i pro insolvenční návrhy. Dále pro upřesnění v regionu Praha se tyto návrhy podávají pouze u městského soudu v Praze Spálená 2?
Děkuji za informaci.
S pozdravem
Daniel

ODPOVĚĎ:
Podle § 97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. , insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, platí, že insolvenční návrh musí být v listinné podobě opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo v elektronické podobě jejím uznávaným elektronickým podpisem, nebo zaslán prostřednictvím její datové schránky.
Podle § 7a insolvenčního zákona platí, že insolvenčním soudem je krajský soud, v jehož obvodu má dlužník bydliště.
Z výše uvedeného platí, že insolvenční návrh je možné podat prostřednictvím datové schránky. Pokud má dlužník bydliště v Praze, je příslušným insolvenčním soudem Městský soud v Praze. Pokud by měl dlužník bydliště ve Středočeském kraji, bude příslušným insolvenčním soudem Krajský soud v Praze.

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Prodej kradeného kola koupeného od zloděje - kdo uhradí škodu novému majiteli?

Léto 2015 jsem koupil 2 kola, později jejich prodej. Nyní jsem byl na službě kriminální policie ČR. Pán předtím kola ukradl. Nový majitel kola si stěžuje, že mu Policie kolo zabavila. Kdo ponese vinu, kdo to zaplatí. Děkuji. Josef

ODPOVĚĎ:
Pokud jste obě kola nabyl v dobré víře, že jej kupuje od vlastníka, pak jistě nemůžete být obviněn z trestného činu. Spíše budete na straně poškozených, neboť jste byl uveden v omyl. Otázka náhrady škody se pak týká toho, kdo škodu způsobil, tedy zloděj a jeho příp. spolupracovníci a toho, komu škoda vznikla. Pokud jste ovšem věděl, že kola pocházejí z trestné činnosti a policie Vám tuto skutečnost prokáže, může být obviněn z různých přečinů od legalizace trestné činnosti po kupříkladu spoluúčast na krádeži.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Otec nechce sdělit zdravotní anamnézu potomkovi - jak se může potomek dozvědět dědičné nemoci?
- Jak právní cestou zjistit genetické nemoci od rodiče (rodič to odmítá sdělit nebo nekomunikuje)

1) Alimenty má otec zplacené, ale chci se zeptat pokud dcera nenajde práci a nevrátí se do školy jestli může opět o ně žádat. Je registrovaná na UP, do konce dubna má nespecifický kurz s praxi, dostává zatím měsíčně přes 3000 Kč.
2) Nemáme žádné informace ohledně otcova zdravotního stavu, popř. i jeho rodiny ohledně dědičnosti nemoci a alergií. Jestli je možné to zařídit, aby je měla zapsané ohledně budoucnosti v její zdravotní dokumentaci. Otec nám na to neodpovídá - nereaguje. Děkuji. Milada

(ŘEŠENÍM BY MOHLO BÝT I GENETICKÉ VYŠETŘENÍ DANÉHO POTOMKA, JE-LI INDIKOVÁNO)

ODPOVĚĎ:
1. U výživného na dítě platí, že rodič je povinen přispívat na jeho obživu po dobu, co potomek není schopen se sám živit. Tou samostatností není myšleno pouze to, že dítě najde práci, ale skutečnost, že dítě má možnost živit se samo. Dávky od ÚP, případně následně jiné dávky státní sociální podpory jsou brány jako příjem. Tudíž ne, otec již na dítě povinnost přispívat nemá.
2. Nemůžete nikoho donutit, aby Vám sdělil svůj zdravotní stav, pakliže tak neuvádí zákon. Obávám se, že ohledně zjištění zdravotního stavu a možných genetických nemocí, budete muset „jít“ po vlastní ose, resp. zajistit si příslušná vyšetření Vaší osoby.

__

OBČAN-NÁJMY (BYDLENÍ)
- Manžel odmítá vyklidit pronajatý pozemek po konci nájemní smlouvy - může pozemek vyklidit manželka (ve snaze vyhnout se dluhům)?
- Nevyklizení pozemku po konci nájmu - může pozemek vyklidit manželka nájemce? (snaha vyhnout se soudnímu řízení, nákladům exekuce na vyklizení)

Manžel podnikal a jako fyzická osoba měl v pronájmu pozemek. Za 2009 nezaplatil nájem 120 000 Kč. Majitel 2010 s ním zrušil smlouvu a každoročně jej žádá o vyklízení pozemku (jedná se o zařízení staveniště, rozpadající se buňky, stavební materiál, nákladní auto). Zda jej urguje i o peníze se mi zatím nepodařilo zjistit. S manželem 8 let nežijí, ale ráda bych situaci vyřešila. Nechci aby případně dluhy zůstaly na mně. Mohu se s majitelem pozemku dohodnout i já, jako manželka na způsobu likvidace zařízení staveniště a bez vědomí manžela, který odmítá cokoliv řešit? Děkuji, Gabriela.

ODPOVĚĎ:
Podle právní úpravy platné v době kolem roku 2010 společné jmění manželů tvoří mimo jiné závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Pokud se tedy ve Vašem případě nejedná o některou z výše popsaných výjimek, je velmi pravděpodobné, že manželův dluh může spadnout do společného jmění, čímž by postihl i Váš majetek. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva bude nejspíš znít na jméno Vašeho manžela a v tomto případě by se nejednalo o tzv. běžné zastoupení manželi, nebudete do nájemního vztahu „přizvána“. Doporučuji proto podat na soud návrh na vydání předběžného opatření, kdy budete žádat z důvodu neustále narůstajících manželových dluhů a jeho neochotu věc řešit o zúžení společného jmění. Jakmile soud předběžné opatření vyhoví, podejte návrh na zúžení společného jmění, resp. zvažte rozvod manželství, kdy společné jmění manželů ze zákona zaniká a následuje jeho vyrovnání. Ve Vašem případě bych doporučovala, aby toto vyrovnání proběhlo rovněž u soudu.

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Starosta zakázal stavebnímu úřadu vydat souhlas s rekonstrukcí plotu, oplocení, zídky na hranici pozemku
- Rekonstrukce plotu v zátopové oblasti - starosta sabotuje povolení povodí a odboru životního prostředí

Podél mé zahrady v Podbořanech okr. Louny protéká potok, takže se nachází v aktivní zátopové zóně. Potřebuji zde provést rekonstrukci oplocení. Vodní zákon toto umožňuje pokud kromě jiného nedojde ke zhoršení odtokových poměrů. Povodí Ohře, státní podnik jako správce toku vyjádřil souhlas po splnění svých požadavků. Odbor životního prostředí také vydal svůj souhlas a stanovil své podmínky. Požadavky Povodí Ohře a Odboru životního prostředí jsem splnila, přesto starosta Města zakázal Stavebnímu úřadu vydat udělení souhlasu k rekonstrukci oplocení pozemku. Jak mám nadále postupovat abych souhlas získala? Kam se mohu odvolat. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, co chápete rekonstrukcí oplocení, resp. zda jste svůj stavební záměr předem konzultovala se stavebním úřadem.
Z tohoto důvodu upozorňuji, že máte-li v úmyslu provést práce, jimiž bude zabezpečen dobrý stavební stav oplocení tak, aby nedocházelo k jeho znehodnocení a co nejvíce se prodloužila jeho uživatelnost, bude se jednat o údržbu stavby (ve smyslu § 3/4 stavebního zákona.
Co se týče přivolení stavebního úřadu, které je zapotřebí k provedení udržovacích prací, upozorňuji na tato ustanovení stavebního zákona:
- § 79/6 stavebního zákona, dle něhož nevyžadují udržovací práce vydání územního rozhodnutí (o umístění stavby), ani vydání územního souhlasu (z hlediska územního řízení se tedy udržovací práce nacházejí ve volném režimu) ;
- § 103/1 písm. c) stavebního zákona, dle něhož nevyžadují vydání stavebního povolení ani souhlasu s ohlášením stavebnímu úřadu takové udržovací práce, a/ jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a b/ nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou (při splnění všech těchto podmínek se udržovací práce nacházejí i v rámci stavebního řízení ve volném režimu; ve Vámi popsaném případě však předpokládám, že není splněna podmínka neovlivnění životního prostředí, bude tedy nutné postupovat dle následující odrážky) ;
- § 104/1 písm. j) stavebního zákona, dle něhož je ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případech všech udržovacích prací, které nesplňují některou z podmínek dle předchozí odrážky.
Pakliže může dojít prováděním rekonstrukce Vašeho plotu k negativnímu ovlivnění životního prostředí, bude nutné, abyste provedla ohlášení svého stavebního záměru stavebnímu úřadu a aby stavební úřad s tímto ohlášením souhlasil (§ 104 a násl. stavebního zákona).
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda jste již ohlášení stavebnímu úřadu provedla či nikoli. V každém případě platí, že starosta obce není v žádném případě oprávněn jakkoli ovlivňovat rozhodování stavebního úřadu (neboť tato pravomoc mu nepřísluší ani dle stavebního zákona, ani dle § 103 a násl. zákona o obcích). Je však možné, že Vámi zmiňovaný „zákaz“ byl ve skutečnosti prostým nesouhlasem obce (kterou starosta zastupuje) s prováděním Vašeho stavebního záměru (pro úspěšné ohlášení stavebnímu úřadu je zapotřebí, abyste získala souhlasy všech sousedů).
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a ověřit zde, zda bude pro rekonstrukci Vašeho oplocení skutečně zapotřebí ohlášení stavebnímu úřadu, popř. zda žádné přivolení ze strany stavebního úřadu zapotřebí nebude.
Pokud stavební úřad neudělí souhlas s Vaším ohlášením, můžete se bránit návrhem na zahájení přezkumného řízení. Toto řízení lze (dle § 106/2 stavebního zákona) zahájit do 1 roku ode dne, kdy souhlas (resp. sdělení o neudělení souhlasu) nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy souhlas nabyl právních účinků.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Možnost užívání celého domu ve spouluvlastnictví po smrti spolumajitele - jak toho docílit?
- Bydlení v celém domě ve spouluvlastnictví po smrti spolumajitele - jak toho docílit?
- Spoluvlastník zemřel - jak bydlet v celém domě do vlastní smrti?
- Doživotní užívání celé nemovitosti po smrti spoluvlastníka - jak toho dosáhnout? (odklad vyplacení dědiců)
- Doživotní užívání celého bytu po smrti spoluvlastníka - jak toho dosáhnout? (odklad vyplacení dědiců)
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak odložit vyplacení dědiců zesnulého spoluvlastníka
- Odklad vyplacení dědiců a doživotní užívání nemovitosti po smrti spoluvlastníka

Žiji s partnerkou, jsem svobodný a bez potomků, partnerka rozvedená, z předchozího manželství má 2 zletilé děti; jsme nesezdaní, spolu děti nemáme. V 06/2015) jsme si vzali hypoteční úvěr a koupili domek, jež užíváme ve spoluvlastnictví (každý 1/2). Zvažujeme sňatek. Ve vztahu k domku bych rád, abychom si s (budoucí manželkou) vzájemně dopřáli rovné postavení při nemilé události předčasného úmrtí jednoho z nás. Otázkou je bezprostřední vypořádání dědictví. V případě mé smrti by náležel veškerý můj majetek manželce, s ohledem na to, že nemám vlastní děti. V dané situaci by tedy před manželkou stál pouze závazek splnění zbytku úvěru.
Otazníkem pro mne však zůstává představa mé pozice v případě předčasného úmrtí manželky, kdy bych mohl "čelit" povinnosti neodkladného vypořádání dědických podílů manželčiných dětí z manželčiny 1/2 domu. Existuje právní institut, který by zaručil budoucí odklad vypořádání dědických podílů manželčiných dětí, nepominutelných dědiců, abych mohl dům dále v soukromí doživotně užít a k realizaci užívat a k realizaci dědictví došlo až po mé smrti. Luděk

ODPOVĚĎ:
Vaše partnerka by musela sepsat závěť, ve které by zřídila tzv. svěřenské nástupnictví (podle § 1512 a násl. o. z.). Partnerka by musela sepsat závěť a nařídit v ní, že dědictví má přejít až po smrti dědice na svěřenské nástupce jako následné dědice (tedy na její děti). Vzhledem ke komplikované formulaci svěřenského nástupnictví bych Vám (jí) doporučila obrátit se na notáře, aby takovou závěť sepsal ve formě notářského zápisu.

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Dodatečné zapsání biologického otce do rodného listu kvůli výživnému, alimentům
- Jak určit opatrovníka majetku nezletilé osoby v případě smrti rodiče?

Mám dvouletou dceru jejíž otec není zapsán v rodném listě. Do dnešního dne dceru neviděl ani o to nejeví zájem. Já jsem ráda, protože bohužel až pozdě jsem zjistila, že výběr partnera byl hodně špatný (kriminální činnost atd.). Ale jen kvůli alimentům bych chtěla otce nechat zapsat do rodného listu.
Mám dokument kde doznává že je její otec. Vím, že v tu chvíli mu vznikají různé nároky na dceru ale jsem si na 100% jistá, že jich nevyužije, protože má svojí vlastní rodinu. A teď důvod proč vám píši a s čím bych potřebovala poradit. Stát se může cokoliv a já se bojím pokud bude otec zapsán v rodném listě co by bylo s dcerou v případě mé smrti. V žádném případě bych nechtěla aby byla svěřena otci a tak bych se chtěla zeptat jestli je toto možné nějak opatřit, třeba závětí, nevím jaké jsou možnosti.
Na dceru je přepsána polovina rodinného domu, takže opět ten stejný dotaz. Jak ošetřit aby v případě mé smrti on neměl sebemenší právo nakládat s jejím majetkem pokud by dcera ještě nebyla plnoletá. Druhá polovina rodinného domu je napsána na mého syna, který už je plnoletý. Tak jestli by to třeba nešlo udělat tak, že do její plnoletos (2016) ti bude vše spravovat syn? Nemohu uvést syna který je plnoletý jako zákonného zástupce dcery? Možná píšu nesmysly ale moc vás prosím o radu. Jsem samoživitelka a nechce se mi přijít o alimenty, každá korunka se hodí.
Předem velmi děkuji za vaší odpověď.
Zlata

ODPOVĚĎ:
Ikdyž otec o dceru nejeví zájem, pokud není omezen či zbaven rodičovské odpovědnosti (např. z důvodu trestné činnosti vůči dceři, závažná nemoc bránící péči o dítě, …), pak nelze nijak zajistit, aby v případě Vaší smrti neexistovala reálná hrozba, že by mu byla svěřena do péče. Ano, lze např. do závěti uvést osobu, která by v případě Vaší smrti o dceru pečovala, ale toto vše by muselo být součástí soudního řízení a jeho výsledkem rozhodnutí, zda bude dítěti ustanoven poručník či bude dítě svěřeno do péče otci. Tedy jak uvádím výše, stoprocentně toto ošetřit v současné době nelze.
Lepší zprávu pro Vás mám ve věci dotazu ohledně majetku. V závěti můžete určit tzv. správce dědictví, který by o dědictví v případě Vaší smrti do zletilosti dcery pečoval a otec se tedy ke zděděnému majetku nedostane. Touto osobou může být i Váš plnoletý syn. Je třeba ale vzít v úvahu, že v případě Vašeho úmrtí a následně případného úmrtí dcery by její majetek (za stávajícího stavu, kdy nemá manžela ani své děti) dědil její otec.

__

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Doplacení zbytku náhrady mzdy při pracovním úrazu - zaplatí pojišťovna nebo zaměstnavatel?
- Lhůta na doplacení zbytku náhrady mzdy - pracovní úraz

Utrpěla jsem pracovní úraz s dobou léčení 1 měsíc. Bylo mi přiznáno 90 % náhrady mzdy, neschopenka byla 60%, kdo mi doplatí zbylých 30% a v jaké lhůtě. Už je to 3 měsíce a ještě to není vyřízeno. Ještě mi dali potvrdit lékařem tiskopis pro pojišťovnu, co to znamená. Děkuji Žaneta

ODPOVĚĎ:

Povinnost zaměstnavatele platit ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak, je stanovena v § 271m odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dříve 382 odst. 2 zákoníku práce). Zaměstnavatel nemá právo odkazovat zaměstnance na pojišťovnu, u které je pojištěn. Obraťte se tedy písemně na svého zaměstnavatele a požadujte plnění jeho povinnosti dle výše uvedeného ustanovení. Toto platí v případě, že není pochyb o tom, že daný úraz byl ze strany zaměstnavatele uznán jako pracovní.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Koupě pozemku s chodníkem - může si majitel pozemek oplotit a chodník zrušit?
- Oplocení zakoupeného chodníku - může to nový majitel udělat?

Dobrý den,
máme nabídku koupi parcely v Praze, která je přilehlá k našemu pozemku s rodinným domem. Jedná se o úzký pruh cca 30m x 10 m.
Parcela se podélně v šířce 10 m skládá z pásu trávníku, chodníku (cca 2 m) a dalšího pásu trávníku.
Hranicí parcely v délce 30 m je z jedné strany náš pozemek a z druhé strany pozemní komunikace.
Kdybychom tuto parcelu koupili, můžeme si jí přidat k našemu pozemku a celý pozemek si oplotit?
Přerušili bychom tak v délce cca 30 m chodník podél pozemní komunikace. Chodník vybudovala Městská část.
Jaké jiné práva a povinnosti bychom z nabytí této parcely eventuelně získali?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Pokud předmětný pozemek zakoupíte, bude samozřejmě možné, abyste jej scelili s Vaším stávajícím pozemkem. Pro scelení pozemků je v zásadě zapotřebí vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků dle § 82 stavebního zákona. Podmínky případného scelení pozemků Vám doporučuji konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
Rozhodnete-li se oba své pozemky (resp. jeden pozemek po scelení) oplotit, bude nutné, abyste pro tento stavební záměr získali přivolení stavebního úřadu v podobě vydání územního souhlasu (ve smyslu § 96/2 písm. a) ve spojení s § 103/1 písm. e) bodem 14 stavebního zákona).
Vzhledem k tomu, že na "novém" pozemku se nachází chodník, nebude oplocení tohoto pozemku s vysokou pravděpodobností stavebním úřadem povoleno (neboť oplocením chodníku by bylo vyloučeno jeho veřejné užívání).
V této souvislosti je klíčový § 34 zákona o obcích, dle něhož platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Není tedy rozhodné, kdo je vlastníkem předmětného pozemku (chodníku), může se jednat i o fyzickou osobu, podstatné je, že předmětný pozemek je přístupný všem bez omezení (a má charakter veřejného prostranství). Veřejným prostranstvím se určitý pozemek stává ze zákona, tedy v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky dle shora citovaného ustanovení zákona o obcích (o získání/pozbytí charakteru veřejného prostranství tedy nerozhoduje žádný úřad).
V obecné rovině dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod platí, že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Stejné pravidlo je pak zakotveno rovněž v § 1038 a § 1039 občanského zákoníku.
V případě veřejného užívání soukromých pozemků (které spadají do kategorie veřejného prostranství) soudy dovodily, že umožňuje-li obec veřejné užívání soukromého pozemku, aniž by za to vlastníkovi takového pozemku poskytla náhradu, vzniká na její straně bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku), k jehož vydání je obec povinna.
V rozsudku ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že:
"Obci vzniká bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, pokud není užívání pozemku, který je součástí veřejného prostranství a je ve vlastnictví jiného subjektu, upraveno např. smlouvou mezi vlastníkem pozemku a obcí. Ustanovení § 34 zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích, nezakládá právo obce, aby vlastník pozemku, který je součástí veřejného prostranství, strpěl jeho bezplatné užívání."
Ke shodným závěrům pak Nejvyšší soud dospěl např. v těchto rozhodnutích: rozsudek ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1253/2005 (citovaný výše), rozsudek ze dne 15. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 823/2003, usnesení ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 872/2003, rozsudek ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, usnesení ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3382/2010. Lze upozornit např. i na usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 9. 2004, sp. zn. III. ÚS 338/04, nebo na usnesení Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. II. ÚS 731/10.
Budete-li tedy nuceni strpět veřejné užívání chodníku na Vašem pozemku (což spíše předpokládám), lze Vám doporučit zahájit s městem jednání o zřízení věcného břemene (služebnosti), na jehož základě by Vám město vyplácelo náhradu za strpění veřejného užívání chodníku.
Práva a povinnosti, která Vám se zakoupením pozemku vzniknou (mohou vzniknout) rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vlastnictví chodníku:
V tomto ohledu je klíčový § 27 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- uživatelé chodníku nemají nárok na náhradu škody, která jim vznikla ze stavebního stavu nebo dopravně technického stavu chodníku;
- vlastník chodníku odpovídá za škody vzniklé uživatelům chodníku, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit;
- vlastník chodníku odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit;
- vlastník chodníku odpovídá podle obecných právních předpisů (občanský zákoník) vlastníkům sousedních nemovitostí za škody, které jim vznikly v důsledku stavebního stavu nebo dopravně technického stavu chodníku; neodpovídá však za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu, resp. užívání chodníku;
- úseky chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu; vymezení takových úseků chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením;
- obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků.
2/ Sousedství pozemní komunikace:
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji zjistit, do jaké kategorie spadá pozemní komunikace, s níž "nový" pozemek sousedí. Dle § 2/2 zákona o pozemních komunikacích se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie:
a/ dálnice,
b/ silnice,
c/ místní komunikace (které se ještě dělí na I. - IV. třídu),
d/ účelová komunikace.
Pro zjištění této skutečnosti se můžete obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je dle § 40 zákona o pozemních komunikacích obecní úřad obce s rozšířenou působností (resp. úřad městské části).
Pakliže "nový" pozemek bezprostředně sousedí s dálnicí, silnicí nebo místní komunikací I. nebo II. třídy, nachází se v silničním ochranném pásmu této pozemní komunikace (§ 30 zákona o pozemních komunikacích). V této souvislosti proto upozorňuji na § 32/1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož lze v silničních ochranných pásmech:
a/ provádět stavby, které podle stavebního zákona vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
b/ provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky,
jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených.
Nachází-li se "nový" pozemek na vnitřní straně zatáčky pozemní komunikace (a zároveň v silničním ochranném pásmu), je dále nutné upozornit na § 33 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice vedlejší.
Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad (§ 35/1 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů (§ 35/3 zákona o pozemních komunikacích).
Vlastník dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit. Jedná-li se o pozemní komunikaci, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka pozemní komunikace na sousední pozemky (§ 34/1 a 2 zákona o pozemních komunikacích).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení)
usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. , o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Svěření 8letého dítěte do péče bohatého movitého otce - jaké jsou šance matky když je chudá a bez práce?

Nyní jsem v situaci, kdy nevím co mám čekat od bývalého přítele. Máme syna 8 let, od jeho 0,5 roku žijeme odděleně v bytě, který on koupil a je napsán na syna. Já hradím veškeré poplatky. Nicméně, nyní jsme fungovali téměř bezproblémově, platil mi cca 13000 měsíčně a občas i mimořádné výdaje. Já jsem mu za to vozila x let syna přes půl republiky několikrát do měsíce, vycházela jsem mu maximálně vstříc. Automobil jsem od něj měla k dispozici. Domluvili jsme si při rozchodu jisté podmínky, co se týče financí. Tyto předem smluvené podmínky začal rušit, když jsem si našla nového přítele (13000 zasílá stále). Nyní jsem na MD a pobírám minimum a nejsou možnosti jak mu vyjít vstříc ohledně předávání syna. Prostě zvyknul si z mé strany na určitý komfort, který ted není, nikdy jsem o něm nemluvila špatně (i přes to, že mi během vztahu ubližoval), nikdy jsem mu nedělala žádné naschvály ani nevyhrožovala. Vím, že mi ted bude posílat minimum a zažádal o svěření syna do péče.
Můj dotaz je následující.
Vždy se řádně o syna staral a pomáhal mi. Další věc je, že hodně movitý, majitel několika společností. Jaké má šance získat syna do péče?
Děkuji za odpověd, Miriam

ODPOVĚĎ:
Nejlepší by samozřejmě bylo, kdybyste se s bývalým přítelem na péči o syna i výši výživného dohodli a tuto dohodu byste sepsali písemně. Pokud dohoda nebude možná, bude muset rozhodnout soud. Soud při svém rozhodování o tom, kterému rodiči bude dítě svěřeno do péče, posuzuje celou řadu skutečností, které se případ od případu liší. Schopnost dítě finančně zabezpečit je pouze jednou z nich. To, že Váš bývalý přítel vydělává více peněz a má větší majetek tedy neznamená, že má větší šanci získat syna do své péče.
Ve Váš prospěch mluví skutečnost, že o syna dlouhodobě pečujete a že má u Vás širší sociální zázemí - je zvyklý chodit do určité školy, určitě má v místě bydliště kamarády apod. Soud bude také zajímat synův vztah k vám oběma. Vzhledem k synově věku by soud už mohl přihlédnout i k jeho názoru a zjišťovat, ke kterému z rodičů má bližší vztah a s kým by chtěl žít.
Rozhodnutí soudu tedy nelze jednoznačně předjímat, ale jak již bylo uvedeno, finanční zaopatřenost nemusí být vůbec rozhodujícím faktorem.

__

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Převzetí rizik pacientem - léčba přesně podle přání pacienta
- Pacient odmítá léky od lékaře a chce užívat jiné léky - převzetí rizik pacientem oficiálně

Už nějakou dobu se léčím s hormonálními problémy, ale předepsané prášky mi způsobovaly velmi nepříjemné (nikoli nebezpečné) vedlejší účinky. Místní předpis pro léčbu ale s jinými prášky nepočítá a nejsou tedy nabízeny. Na dotazy ohledně jiných prášků/dávek se mi od lékařů dostalo jednoznačně negativních, často agresivních odpovědí
Informovala jsem se tedy u lékařů v zahraničí, kde je nabídka širší. S mojí situací se setkávají poměrně běžně a bylo mi nabídnuto řešení… bohužel však mimo moje finanční možnosti.
Všechny léky, které používají, je v ČR možno získat na předpis. Konkrétně na můj problém ale předepisovány nejsou.
Narazila jsem na informaci, podle které zákon údajně umožňuje podepsat prohlášení, kterým přijmu veškerá rizika spojená s léčbou na sebe a mohu si takto na vlastní náklady nechat předepsat prakticky cokoli, z čeho není možné vyrobit drogy. Nepodařilo se mi ale žádný takový zákon dohledat. Je to pravda? Pokud ano, podle jakých zákonů se postup řídí?
Jaké případné další možnosti řešení situace existují?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, jaký léčivý přípravek má ten který poskytovatel zdravotních služeb "nasmlouván" s Vaší zdravotní pojišťovnou (tzn. jaké léčivé přípravky je Vaše zdravotní pojišťovna pro konkrétní diagnózu ochotna proplácet).
Co se týče Vámi uváděné informace, bylo by nutné prověřit její zdroj. Níže se proto budu zabývat způsoby, kterými by mohla být Vaše situace řešitelná.
V první řadě upozorňuji na § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle něhož platí, že:
- příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce;
- s výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb (podle předchozí odrážky) vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře.
Pokud by tedy Váš ošetřující lékař požádal Vaší zdravotní pojišťovnu o proplacení jiného léčivého přípravku a tuto žádost odůvodnil tak, že by z ní vyplývalo, že tento léčivý přípravek je (např. s ohledem na vedlejší účinky dosud podávaného léčivého přípravku) jediný, který je pro Vás vhodný, bylo by možné (bude-li to odsouhlaseno i revizním lékařem Vaší zdravotní pojišťovny), aby Vám byl tento léčivý přípravek pojišťovnou proplacen. Žádost dle § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění můžete případně podat ke své zdravotní pojišťovně sama, přičemž jí doplníte např. dobrozdáním Vašeho ošetřujícího lékaře.
Využití § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění lze ve Vámi popsaném případě považovat za nejvhodnější způsob, jak získat pojišťovnou jinak nehrazený léčivý přípravek.
Je-li v zahraničí běžně předepisován léčivý přípravek, který by pro Vás byl vhodnější, bylo by možné uvažovat o čerpání přeshraniční zdravotní péče (§ 14a a násl. zákona o veřejném zdravotním pojištění). V tomto ohledu Vám doporučuji informovat se u národního kontaktního místa (§ 14c zákona o veřejném zdravotním pojištění), kterým je v rámci České republiky Centrum mezistátních úhrad:
http://www.cmu.cz/cs/
Další možná východiska Vaší situace Vám doporučuji konzultovat s Vaší zdravotní pojišťovnou.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Platba soudních poplatků při nemajetnosti
- Osvobození od soudních poplatků pro nemajetnost

Stále se to týká kauzy mého známého a směnečném platebním rozkazu.
Známý podal odvolání, doložil vše, co bylo potřeba a znovu a opakovaně požádal o přidělení právníka z důvodu nemajenosti. Toto uváděl o počátku opakovaně písemně a také u projednání u soudu a v odvolání, protože jeho majetek a příjmy nestačí ani na zaplacení poplatků a nákladů řízení. K tomu má již soudní rozhodnutí jiného soudu, potvrzení ze zaměstnání a další dokumenty. Přesto ho opět soudce vyzval k zaplacení poplatku za odvolání. Přestože podle doloženého příjmu ví, že výše poplatku je vyšší než jeho měsíční příjem a platební povinnost, kterou musí splnit spolu s novými náklady právníka protistrany a exekutora, by při současných možnostech (splátky z příjmu) splácel cca 110 let.
A nebyl mu stále přidělen právník. Nebylo mu odpovězeno na námitku podjatosti. Od podání uplynul již více než měsíc.
Přítel má rozsudek jiného soudu, který zastavil jiné podobné jednání právě z důvodu nemajetnosti a že jeho příjmy a majetek nepokryjí ani náklady.
Je možné, aby soudce takto ignoroval doloženou nemajetnost a stále vymáhal, přestože má doloženo, že to přítel není schopen zaplatit (teda až za těch cca 110 let)?
Mezitím příteli došlo rozhodnutí prvoinstančního soudu, který rozhodoval o této směnce bez jeho přítomnosti a násladně pověřil exekutora konáním bez nabytí právní moci, že se tato exekuce zastavuje, protože jednání je nepravomocné a běží u krajského soudu. Přítel teď v tuto chvíli chce podat stížnost na Ministerstvo spravedlnosti (toto jednání trvá už více než 13 let) a také na exekutora, protože konal bez pravomocného rozhodnutí. Má nárok i na vrácení v tuto chvíli neoprávněně zabaveného majetku? Jedná se o hotovost, spoření, pojistné plnění apod. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Pokud ve věci byla podána žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení právního zástupce, musí o této žádosti soud rozhodnout, tedy jí usnesením vyhovět či nevyhovět. Pokud soudce tuto žádost zcela ignoruje a bez rozhodnutí o osvobození od SP stále úhradu poplatku požaduje, nezbývá, než se obrátit se stížností na postup soudce k předsedovi daného soudu.
V případě exekuce, pokud byla vedena neoprávněně, je možné se domáhat po exekutorovi zabaveného majetku případně náhrady způsobené škody.

__

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Stěhování firmy zaměstnavatele a dojíždění - musí to zaměstnanec akceptovat?
- Stěhování firmy zaměstnavatele a dojíždění - jde o pracovní cestu?

Mám dotaz ohledně Pokynu zaměstnavatele k výkonu práce zaměstnance, který jsem obdržela 07.03.2016
Tento pokyn obsahuje provozovnu mého zaměstnavatele v jiném městě, je uveden počátek 09.03.2016, je uvedeno pravidelné pracoviště, způsob dopravy, dále jsou uvedené cestovní výdaje + stravné.
Pracovní úkoly přiděluje a kontroluje vedoucí zaměstnanec v určené provozovně, kam mám dojíždět každý den 141 km tam a 141 km zpět.
Mimo tento pokyn mi bylo řečeno, že výkon práce je od 7:30 - 16:00 hod. Byl mi určen vlak, kterým musím jezdit a to již ve 4:47 hod. Můj návrat domů je kolem 19:00 hod. Mohu totiž odcházet až po 16:00 hod. Toto vše ale není součástí Pokynu.
Můj dotaz zaměstnavateli zněl, jak dlouho toto bude trvat - prý je to trvalá záležitost. Na Pokyn jsem napsala, že nesouhlasím, přesto jsem odjela. V pracovní smlouvě mám podepsaný souhlas se služebními cestami.
Můj dotaz zní, zda se jedná o přeložení či služební cestu? Zda v tomto případě, mohu požadovat ubytování. Po příjezdu jsem zjistila, že tato provozovna mě nepotřebuje, nemají pro mne žádnou práci. Jde cíleně o to, abych podala výpověď. Děkuji, Nora

ODPOVĚĎ:
Přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, je možné pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně vyžaduje jeho provozní potřeba. Úkoly zaměstnanci pak přiděluje vedoucí zaměstnanec této nové složky (§ 43 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).
„Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením podle věty první musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat. “ (§ 42 ZP).
Z výše uvedeného vyplývá, že jak s přeložením, tak i s pracovní cestou musíte vyslovit souhlas. Pokud máte v pracovní smlouvě uveden souhlas s pracovními cestami, neznamená to, že tento souhlas je dán se všemi pracovními cestami jednou pro vždy. Tento souhlas můžete odvolat, nejlépe písemně, s odůvodněním, že se změnily okolnosti, že s takovými podmínkami pracovní cesty nesouhlasíte.
Pokud je toto trvalá záležitost, měl by Vám to zaměstnavatel oznámit písemně, pokud tak neučinil, tak mu dotaz doručte písemně. V takovém případě bych danou situaci viděla jako přeložení, nikoliv pracovní cestu. Pokud nebudete souhlasit, nemůže Vás nutit s ohledem na výše uvedené ustanovení.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RODINA-SJM
- Nemovitost ve vlastnictví jednoho z manželů splácená oběma manželi - právo na spoluvlastnictví
- Byt, dům ve vlastnictví jednoho z manželů splácená oběma manželi - právo na spoluvlastnictví
- Nárok na spoluvlastnictví nemovitosti při splácení bytu jednoho z manželů společnou hypotékou
- Nárok na spoluvlastnictví bytu, domu při splácení bytu jednoho z manželů společnou hypotékou

S ex manželkou nás právě rozvedli. Na dům v mém osobním vlastnictví jsme si společně s manželkou vzali hypotéku na rekonstrukci a přístavbu. SJM nemáme vyřešeno. Mnaželka hodlá podat žalobu na spoluvlastnictí. Splátky hypotéky platím výhradně já, ale zajímá mne jak to má být teď, když jsme rozvedeni. Měla by mi ex manželka přispívat na 1/2 splátky hypotéky? Pokud ano a časem se vypořádá SJM a hypoteční dluh převezmu já, tak asi ji budu muset vrátit ty splátky které mi zaplatila. To je mi jasné, ale co všechno ji budu povinen vrátit. Úmor i úroky, nebo jen úmor?
Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Ano, po rozvodu manželství byste měli každý hradit polovinu splátky hypotéky. V rámci vypořádání SJM se vypořádává vše, dlužná částka i úroky.

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění s výhradou soupisu - co to znamená pro věřitele zemřelého zůstavitele?
- Dědění s výhradou soupisu - příklad

Soud mi sdělil, že dědic mého dlužníka dědí s výhradou soupisu, že čistá hodnota pozůstalosti činila 3.000 Kč a výše dluhů 200.000 Kč. Je to jediný dědic dlužníka, dědické řízení začalo 2014 a skončilo 2016.
Znamená to, že:
a) aktiva činila 203.000 Kč?
b) dědic zdědil 203.000 Kč, nebo 3.000 Kč?
c) dědic odpovídá za dluhy zůstavitele do výše 3.000 Kč?
d) dluhy 200.000 Kč byly, nebo nebyly uhrazeny v rámci dědického řízení?
Přemýšlím, jestli vzít zpět žalobu proti (tehdy neznámému) dědici o vydání bezdůvodného obohacení zůstavitele. Moje pohledávka nebyla zařazena do pasiv pozůstalosti, neboť zůstala sporná. Nebyl jsem vyzván, abych se vyjádřil k soupisu.
Předem Vám děkuji. Libor

ODPOVĚĎ:
Znamená to, že aktiva činila 203.000 Kč, pasiva činila 200.000 Kč, čistá hodnota dědictví jsou aktiva mínus pasiva, tedy 3.000 Kč. Dědic ve Vašem případě zdědil 203.000 Kč a při uplatnění výhrady soupisu odpovídá za dluhy do výše nabytého dědictví, tedy do výše 203.000 Kč. Dluhy nebyly uhrazeny v rámci dědického řízení – v dědickém řízení se pouze určuje, kdo je dědicem zůstavitele. Dědic má po skončení dědického řízení povinnost uhradit věřitelům dluhy zůstavitele – ve Vašem případě však hradí dluhy zůstavitele pouze do výše 203.000 Kč.

__

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Autorské právo na melodie hrané lidmi na virtuálním piánu na plátně - je nutné platit poplatky OSA, Instagramu?

Chystám se vytvořit mobilní aplikaci (hru), ve které bych chtěl dát uživatelům možnost hrát muziku na virtuální piáno.
"Piáno" jim bude radit, které tóny hrát ve kterou dobu. Tím se jim v lepším případě podaří zahrát melodii, která bude odpovídat nějaké známé
skladbě (bude to znít podobně jako starší vyzváněcí tóny). Pokud se budou trefovat do jiných kláves (než těch označených), nebo ve špatný
čas, melodie bude pozměněná. Chtěl jsem zjistit, jestli toto spadá do kompetencí OSA, případně jestli existuje jiná organizace, která by se
tímto zabývala. Případně jaké jsou regulace, pravidla apod.
Děkuji za informaci, Matyáš

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je třeba získat souhlas od autorů hudby, která bude předlohou melodií pro virtuální piano. Je tedy třeba se v této věci obrátit na Ochranný svaz autorský (OSA).

__

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po pachateli trestného činu s amnestií

Vracím se dnešním dotazem ke "kauze" řešené dříve (viz níže). Obrátila jsem podle Vašeho doporučení na soud, který změnil odsouzenému trest na podmínku (Městský soud v Praze). Tento soud mi vůbec neodpověděl, jen jsem dostala od Obvodního soudu pro Prahu 3 přípis, že odsouzení obžalovaného podléhá amnestii a z toho důvodu již nelze obžalovaného v rámci trestního vykonávacího řízení jakkoliv sankcionovat za to, že škodu nesplácí. Dále mi bylo doporučeno, že jsem na základě původního rozsudku nabyla exekučního titulu a mám se obrátit na Exekutorský úřad. To jsem učinila a zde jsem zjistila, že na obviněného je vedeno hned několik exekucí a některé z nich již v době, kdy právě odvolací soud změnil původní rozsudek na podmínku. Domnívám se, že změna původního rozsudku na podmínku byl nesprávný postup, který ještě následně v důsledku amnestie způsobil to, že prakticky nemám žádnou šanci jakkoliv se domoci vrácení dluhu. Kromě toho způsobil, že člověk, o kterém lze říci, že je recidivista, zůstane nepotrestán.
Domnívám se, že mi byla nesprávným úředním postupem nebo rozhodnutím způsobena škoda a mohu se domáhat náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Mám především na mysli změnu rozsudku na podmínku, následnou amnestii a dále nekonání soudu po uplynutí zkušební doby, v které bylo obviněnému uloženo splatit mi dluh, na kteroužto povinnost se amnestie nevztahovala.
Jak se prosím díváte na moje šance něčeho se domoci a v případě, že mi tento postup doporučujete, kam mám svou stížnost adresovat?
Děkuji Vám předem za odpověď. Monika

ODPOVĚĎ:
To, zda odsouzenému byla uložena podmínka či nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody nemá z hlediska vymožení jeho dluhu vůči Vám žádný význam, jelikož tento trest má vliv pouze na jeho osobní svobodu.
I pokud by mu byl uložen trest nepodmíněný, nic by to nezměnilo na skutečnosti, že jsou proti němu již vedeny exekuce a tudíž Vaše šance na vymožení jeho dluhu vůči Vám je podstatně snížena.
Nepodmíněný trest odnětí svobody nijak neupřednostňuje Vaše právo na náhradu škody před ostatními pohledávkami uplatněnými u exekutora.
Tedy Vám ani žádná škoda přeměnou trestu na podmínku vzniknout nemohla.

__

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Podmínka půl roku spolu nežít před rozvodem manželství - platí tato podmínka i nyní (2016)?
- 6 měsíců odděleného bydlení manželů před rozvodem - platí tato podmínka i v roce 2016?
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Soudní poplatek za rozvod manželství 2016

Vypořádání majetku manželů při rozvodu? Manžel dostal po svatbě peníze od svých rodičů, jako vypořádání dědictví ještě za jejich života. Peníze byly použity, spolu s našimi úsporami, na koupi bytu. Rodičům manžel podepsal papír o převzetí peněz.
Je nutné při rozvodu nesporném (dohodou) dodržení podmínky odděleného bydlení půl roku? Máme 9. měsíční dítě a je komplikace kam se stěhovat.
Musí být přesně stanovena doba, kdy může manžel dítě vídat, nebo postačí, že mu nebudu upírat v kontaktu a bude to ponecháno na naší dohodě, bez předem vymezených dnů?
Poplatek za celý rozvod se platí jednorázově nebo za každé soudní projednání př. majetek, péče o dítě.
Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Dědictví či dar věnovaný pouze jednomu z manželů se stává výlučným majetkem tohoto manžela a nespadá do společného jmění manželů (SJM). Jestliže byl ale byt koupen nejen z těchto prostředků, nýbrž i z Vašich úspor, pak byt není výlučným vlastnictvím Vašeho manžela ale jednoznačně spadá do SJM a bude tudíž součástí majetkového vypořádání.
Podmínka nesporného rozvodu, že manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí, neznamená, že musí každý z manželů bydlet na jiné adrese. Jde spíše o to, že společně nehospodaříte apod. Může tedy jít o dvě oddělené domácnosti v rámci. Jestliže i nadále žijete s manželem v jednom bytě, není to tedy překážkou pro nesporný rozvod.
Co se týče dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu, zákon jednoznačně nestanoví, co vše by mělo být obsahem této dohody. Do značné míry tedy záleží na Vás a Vašem manželovi, co vše si v dohodě dohodnete. V dohodě tedy nutně nemusí být stanoveno, že se manžel bude s dítětem vídat v určité dny a hodiny, dohoda může být formulována i volněji. Vzhledem k tomu, že soud dohody po právní stránce nezkoumá a nemá tedy odpovědnost za jejich obsah, doporučuji text obou dohod - ohledně majetku i péče o děti - zkonzultovat s právníkem.
Výše soudního poplatku za žádost o rozvod manželství je 2.000 Kč. Případné další náklady už se týkají pouze právních konzultací při sepisování potřebných dokumentů.

__

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní úraz ve výpovědní lhůtě (výpověď zaměstnancem v práci) - prodlužuje se výpovědní lhůta o dobu pracovní neschpnosti?
- Pracovní úraz ve výpovědní lhůtě a náhrada mzdy, platu (ušlého výdělku)

11/2015 jsem podal u zaměstnavatele výpověď. Od 27.11.2015 tedy beží zákonná dvouměsíční lhůta a pracovní poměr má skončit ke dni 29.1.2016. Dne 7.1.2016 jsem však měl pracovní úraz a od 8.1.2016 jsem v pracovní neschopnosti, která potrvá nejméně do 19.2.2016. (zlomenina na PHK). Prodlužuje se tedy pracovní poměr o nějakou dobu? A po jakou dobu mám nárok na náhradu ušlého výdělku a případně nějaké další náhrady? Musím po skončení pracovní neschopnosti ještě nastoupit do původního zaměstnání a "dopracovat" si nějaké dny? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pracovní neschopnost je ochrannou dobou dle § 53 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Pokud byla zaměstnanci dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavatel, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (§ 53 odst. 2 ZP).
Z výše uvedeného vyplývá, že od 8.1. výpovědní doba neběží a její zbývající část by opět začala běžet až po skončení Vaší pracovní neschopnosti. Poté byste měl nastoupit do zaměstnání a po zbytek výpovědní doby pro zaměstnavatele pracovat, pokud Vám může přidělovat práci, popř. by měly být konstatovány překážky v práci na straně zaměstnavatele. Pokud byste nechtěl pracovní poměr prodloužit, měl jste ale před původním datem skončení pracovního poměru toto zaměstnavateli písemně oznámit.
Pokud zaměstnavatel uznal Váš úraz jako pracovní, máte nárok na náhradu:
- Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a ZP)
- Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity (§ 271b ZP)
- Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově (§ 271c ZP)
- Účelně vynaložené náklady spojené s léčením (§ 271d ZP)
- náhrada za věcnou škodu (§ 271e ZP).

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění příslušenství bytu - co je to příslušenství (vybavení) bytu?
- Dědění příslušenství domu - co je to příslušenství (vybavení) domu?

Žiji ve společné domácnosti s přítelem 09/2013-03/2016. Plánujeme se do budoucna vzít. Přítel pro nás koupil do osobního vlastnictví byt, který jsem vyhlédla a já do něj přinesla zařízení z prvního manželství. Nechala jsem za své finance zrekonstruovat koupelnu. Dále se podílíme na všem rovným dílem. Já mám dvě děti ve věku 17 a 13 let, přítel jedno dítě ve věku 11 let, které žije se svou matkou. Nyní přítel sepsal závěť pro případ jeho úmrtí, dojíždí denně 145 km do práce. Do dědictví napsal svou dceru a mě, ale uvádí, že obě dědíme rovným dílem, jak dluhy (hypotéka na byt), tak vše, včetně součástí bytu a příslušenství. Co prosím spadá to tzv. příslušenství? Chápu dobře, že do případného dědictví zahrnul i vše, co mám z prvního manželství (vybavení dětských pokojů, kuchyně, obývacího pokoje)? Měla bych se v nejhorším případě dělit o to, co je pouze mé, s jeho dcerou? Nebo by měl do závěti uvést vše, co do ní nespadá? Děkuji za Vaši odpověď. Daniela

ODPOVĚĎ:
Součástí bytu se rozumí např. podlahy, okna, dveře, atd. a příslušenstvím bytu se rozumí např. sklep, balkon, atd. V závěti nemusí být uvedeno, co nespadá do dědictví po Vašem příteli. Věci, které jste nabyla před uzavřením manželství do Vašeho výlučného vlastnictví, nadále i po uzavření manželství zůstávají ve Vašem osobním vlastnictví a nestávají se součástí společného jmění manželů (dále jen SJM). Bylo by však vhodné mít s budoucím manželem ujasněné, které věci zůstávají ve Vašem výlučném vlastnictví (např. tím, že spolu sepíšete souhlasné prohlášení, ve kterém oba uznáváte, že určité věci patří pouze do Vašeho výlučného vlastnictví), a to právě z důvodu případného úmrtí Vašeho přítele a předejití pochybností v dědickém řízení, co zařadit či nezařadit do SJM.
Nicméně základní vybavení rodinné domácnosti nespadá vůbec do SJM a při úmrtí jednoho z manželů se nestává předmětem dědictví a automaticky ze zákona přechází na pozůstalého manžela.

 

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Tarifní hodnota za právní úkon advokáta - rozvod manželství
- Kolik stojí advokát na rozvod manželství
- Rozvod manželství - cena advokáta
- Rozvod manželství - kolik stojí advokát?
- Advokát rozvod manželství - cena, ceník
- Odměna advokáta - rozvod manželství

Jaká je tarifní hodnota advokátovi za jeden úkon právní služby ve věci rozvodu manželství?
Dočetl jsem se: "Pokud se s advokátem výslovně nedohodnete na jiné odměně, vypočítá se její výše podle tzv. advokátního tarifu (vyhláška č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Odměna se počítá za každý jednotlivý úkon právní služby z hodnoty právní věci, která se projednává (tzv. tarifní hodnota). Tarifní hodnotou tak je například vypůjčená částka peněz, cena prodávané nemovitosti, dlužná mzda apod. Pro případy, kdy nelze hodnotu věci takto určit, stanoví tarifní hodnotu paušálně advokátní tarif (například za spory o děti, ochranu osobnosti, správní soudnictví, trestní řízení podle závažnosti trestného řinu apod.). Advokátní tarif pak říká, kolik se zaplatí za jeden úkon právní služby podle výše tarifní hodnoty. Například z tarifní hodnoty od 500 do 1000 Kč se za jeden úkon platí 500 Kč, od 1 do 5 tis. Kč 1000 Kč atd. Pro bližší informace o stanovení tarifní hodnoty a sazbách odměn za jeden úkon viz. advokátní tarif.
Advokáti jsou oprávněni pracovat i za sníženou odměnu nebo zcela bez nároku na odměnu. Zákon o advokacii v § 22 pouze obecně konstatuje, že advokacie se vykonává zpravidla za odměnu. Pokud zpravidla, tak ne tedy nutně vždy. Záleží zcela na vůli advokáta, ve kterých případech a pro které klienty bude pracovat bez nároku na odměnu. Čl. 18 etického navíc říká, že advokát je povinen, byl-li k tomu vyzván, podílet se v přiměřeném rozsahu na projektech směřujících k prosazování nebo obhajobě lidských práv a svobod, a to i bez nároku na odměnu, ledaže mu v tom brání vážné důvody. Za stejných podmínek je také povinen podílet se na výzvu České advokátní komory na projektech, jejichž cílem je uskutečňování principů demokratického právního státu nebo zdokonalení právního řádu České republiky. V poslední době se začíná i u nás rozvíjet systematičtější poskytování právních služeb bez nároku na odměnu, tzv. pro bono. Informace o jednom takovém projektu, který je zaměřen na neziskové organizace.
Advokátní tarif je zde: http://bit.ly/1pdWlA2 Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Odměna za jeden úkon právní služby v případě rozvodového řízení činí ve smyslu ust. § 7 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu částku 1.500 Kč. Ke každému úkonu je dále advokát oprávněn účtovat tzv. režijní paušál v částce 300, -Kč. V případě rozvodu dohodou tak advokát účtuje standardně minimálně 3 úkony právní služby á 1.800,-Kč (za převzetí a přípravu zastoupení a konzultaci s klientem, sepis návrhu na rozvod manželství a zastoupení u rozvodového jednání). V případě sporného rozvodu může být konečná částka vyšší s ohledem na počet konzultací s klientem, jednání s protistranou či počet soudních stání.

__

RŮZN-STAVBY
- Jak změnit nezastavitelnou funkční plochu na stavební parcelu, stavební pozemek?
- Jak udělat z nezastavitelné funkční plochy stavební pozemek, stavební parcelu?
- Převod zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby na stavební pozemek - postup
- Převod zemědělské půdy určené pro zajišťování speciální zemědělské výroby na stavební parcelu - postup

Mám zahradu, která je v hranicích současně zastavěného území, ale podle § 58 a územně plánovací informace mi bylo sděleno, že jde o nezastavitelnou funkční plochu (zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby).
Může být pozemek stavebním pozemkem? Jana

ODPOVĚĎ:
Dle § 58/2 stavebního zákona se do zastavěného území zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou:
- vinic,
- chmelnic,
- pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo
- pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků.
Dle § 3/2 katastrálního zákona se pozemky podle druhu člení na:
- ornou půdu,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- lesní pozemky,
- vodní plochy,
- zastavěné plochy a nádvoří,
- ostatní plochy.
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty jsou zemědělskými pozemky.
S tímto vymezením zemědělských pozemků koresponduje § 1/2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví, že zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je:
- orná půda,
- chmelnice,
- vinice,
- zahrady,
- ovocné sady,
- trvalé travní porosty,
- půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.
Na tomto místě připomínám, že:
- ornou půdou je zemědělsky obhospodařovaná půda, na které se pěstují v pravidelném sledu, popřípadě pod skleníky, nebo pod pevným anebo přenosným krytem, zemědělské plodiny a která není travním porostem,
- zahradou je pozemek, na němž se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradní plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu, nebo pozemek souvisle osázený ovocnými stromy nebo ovocnými keři, který zpravidla tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu figurují v územních a stavebních řízeních jako tzv. dotčené orgány, tzn. že jejich kladné vyjádření je v rámci územních a stavebních řízení nezbytné pro vydání příslušného rozhodnutí.
Pokud územní plán počítá s Vaším pozemkem pro zemědělskou výrobu (resp. zahradnictví, které vylučuje jeho zastavění), můžete iniciovat změnu územního plánu (§ 55/2 stavebního zákona) tak, aby se určení Vašeho pozemku změnilo. K přípravě podnětu na změnu územního plánu Vás lze odkázat např. zde:
http://www.uur.cz/1000-otazek/?action=heslo& id=185& IDtema=22
http://frankbold.org/poradna/kategorie/uzemni-planovani/dotaz/podnet-obci-ke-zmene-uzemniho-planu
Z dotazu nevyplývá, zda je Váš pozemek veden v katastru nemovitostí pod druhem pozemku "zahrada" či pod jiným druhem pozemku. Druh pozemku (jak je zapsán v katastru nemovitostí) by měl odpovídat jeho skutečnému využívání (přestože praxe bývá často odlišná). V každém případě Vám lze doporučit (po změně územního plánu) o kontaktování místně příslušného stavebního úřadu s žádostí o změnu druhu Vašeho pozemku.
Pro změnu druhu Vašeho pozemku je zapotřebí, aby stavební úřad přivolil ke změně druhu jeho využití. Dle § 80/1 stavebního zákona je v rozhodnutí o změně využití území stanoven nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití.
Vydání rozhodnutí o změně využití území vyžadují (dle § 80/2 písm. e) stavebního zákona) změny druhu pozemku, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů. Jedná-li se o změnu druhu využití pozemku o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, postačí vydání územního souhlasu (§ 96/2 písm. d) stavebního zákona).
Výjimku z tohoto pravidla představuje § 80/3 písm. c) stavebního zákona, dle něhož rozhodnutí o změně využití území (ani územní souhlas) nevyžadují změny druhu pozemku o výměře do 300 m2.
Při změně druhu Vašeho pozemku bude rovněž zapotřebí vyjmout Váš pozemek ze zemědělského půdního fondu. Dle § 9/1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu platí, že:
- k odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu;
- záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze podle stavebního zákona povolit bez tohoto souhlasu;
- při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr.
Výjimku ze shora uvedeného představuje § 9/2 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, dle něhož platí, že souhlasu není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda v zastavěném území obce pro:
- stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
- stavbu pro bydlení nebo veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha.
Předmětem odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu u stavby rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci, kde pozemek přilehlý ke stavbě má napříště sloužit jako zahrada, je plocha potřebná pro stavbu a související zpevněné plochy, přičemž podmínky nezbytné k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu se stanovují na veškerou plochu zemědělské půdy dotčené výstavbou (§ 9/4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu).
Pro získání konkrétních informací o podmínkách iniciace změny územního plánu, podání žádosti o změnu využití území a podání žádosti o odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a místně příslušný orgán ochrany zemědělského půdního fondu (kterým je dle § 13/1 písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu obecní úřad obce s rozšířenou působností).
______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 256/2013 Sb. , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
zákon č. 334/1992 Sb. , o ochraně zemědělského půdního fondu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář nedohledal dědice - jak má dodatečně získat dědic svůj dědický podíl?
- Nedohledatelný dědic - jak má získat svůj dědický podíl až se dozví o dědění?
- Promlčení dědictví - nedohledatelný dědic
- Promlčení dědictví - dědic s neznámým pobytem
- Dědic s neznámým pobytem - jak získat dědický podíl až se dozví o dědění?

12/2015 jsem zjistil, že matka zemřela 10/2013. Proběhlo pozůstalostní řízení. Nabylo právní moci 5/2014. Žádná závěť. Několik nemovitostí. Účastni: Bratr, manžel matky.
K mé osobě se nepřihlíželo, byl jsem neznámého pobytu. (§ 468 obč. zák.)
1) Jak postupovat, abych dostal spravedlivý díl z dědictví bez závěti?
2) Prý existuje 3leta lhůta na promlčení nároku na dědictví? Takže mám šanci?
3) Co mám dělat v případě když bych našel závěť?
Další podrobnosti emailem.
Předem děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
U civilního soudu můžete podat žalobu proti nepravým dědicům a domáhat se, aby Vám dědictví vydali. Právo na vydání dědictví se promlčuje ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno dědické řízení. Žalobu byste podával proti manželovi Vaší matky a proti svému bratrovi. Žaloba bude znít na vydání adekvátního podílu na dědictví, který by Vám ze zákona náležel (ve Vašem případě na 1/3 dědictví). Pokud byste dohledal závěť, ve které by Vám náležel větší podíl než 1/3, můžete v žalobě žádat tento vyšší podíl (žalobu však rovněž musíte podat do 3 let od skončení dědického řízení). Pokud dědicové majetek z dědictví již prodali, darovali, atd. , máte jako oprávněný dědic právo na peněžitou náhradu odpovídající Vašemu podílu.

__

RODINA-SJM
- Patří bolestné do SJM (společného jmění manželů)?
- Patří náhrada za ztížení společenského uplatnění do SJM (společného jmění manželů)?
- Patří odstupné ze zaměstnání do SJM (společného jmění manželů)?
- Patří pravidelná renta z nemoci z povolání do SJM (společného jmění manželů)?

Nemoc z povolání - bolestné, náhrada za ztrátu společenského uplatnění, 12ti měsíční odstupné plus pravidelná měsíční renta - co všechno se vztahuje do SJM? Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že příjem z titulu náhrady škody (ať už škody na zdraví, výdělku apod.) sdílí právní osud toho, na čem škoda vznikla.
Dle § 709/1 písm. c) občanského zákoníku není součástí společného jmění manželů to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.
Neboť náhrada za bolest (tzv. bolestné) i náhrada za ztížení společenského uplatnění (§ 2958 občanského zákoníku) náleží do kategorie náhrad při újmě na přirozených právech člověka, nespadá náhrada za bolest ani náhrada za ztížení společenského uplatnění do společného jmění manželů.
Dle § 711/2 občanského zákoníku platí, že částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti jsou součástí společného jmění manželů. Totéž se pak vztahuje rovněž na náhrady těchto příjmů.
Jak odstupné (§ 67 zákoníku práce), tak náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, resp. po skončení pracovní neschopnosti, nazývaná hovorově „renta“ (§ 271a a § 271b zákoníku práce) proto do společného jmění manželů spadají.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-BYDLENÍ
- Odměna pro předsedu SVJ - jakým způsobem ji vykázat v účetnictví?
- Jak vykázat odměnu předsedovi v účetnictví SVJ?
- Odměna pro brigádníka pracujícího pro SVJ - jakým způsobem ji vykázat v účetnictví?
- Jak vykázat odměnu brigádníkovi pracujícím pro SVJ v účetnictví?

Jsme společenstí vlastníků bytů (bytových jednotek) SVJ a řešíme pro předsedu odměnu za vykonávání funkce předsedy - (administrativní záležitosti, vedení schůze, ne účetnictví - to vede pověřený správce, apod.). Jakým způsobem je možné ji vyplatit – jako „příležitostnou práci „nebo jako „dohodu o provedení práce“ (po případě jiným způsobem)? Odměna, která je schválená shromážděním vlastníků (jako nejvyšším orgánem Společenství) je 1600, -Kč ročně.
Podobný problém máme s vyplacením odměny jednomu členu „Společenství“, který pro „Společenství“ seče na pozemku, který patří „Společenství“ trávu se schválenou odměnou 1400, - Kč za rok. Jakým způsobem je zde možnost odměnu vyplatit?
Děkuji za radu a odpověď.
Za „Společenství“
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva, dohoda o provedení práce ani dohoda o pracovní činnosti nesmí být uzavřeny na činnosti, které jsou náplní činnosti statutárního orgánu SVJ (předpokládám, že Vaše SVJ má jen předsedu, tudíž bude dále mluvit jen o předsedovi jako statutárním orgánu SVJ). Tyto činnosti totiž podle většinového názoru odborné veřejnosti nemohou být předmětem pracovněprávní smlouvy. Toto bude zřejmě Váš případ.
Zde bude nutné využít např. příkazní smlouvu, nebo jinou, nepojmenovanou smlouvu, ve které budou podrobně upraveny vzájemná práva a povinnosti SVJ a předsedy.
Pokud by však předseda SVJ napař. Uklízel pravidelně chodbu, pak by bylo možné využít např. dohodu o provedení práce. Tato činnost totiž nespadá do náplně statutárních orgánů.
V případě člena, který seče trávu lze využít dohodu o provedení práce.

__

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo platí cestovné při podání vysvětlení na Policii ČR
- Kdo platí náhradu cestovného při podání vysvětlení na Policii ČR
- Kdo platí náklady na cestu na Policii při podání vysvětlení

4.1.2016 jsem na linku 158 podal trestní oznámení (§ 280 TZ). Dostavila se hlídka Policie ČR, požádala o vysvětlení a předvolala mě na 5.1.2016 k dalšímu podání vysvětlení. 5.1. jsem se dostavil, sepsán protokol, do nějž jsem mj. uvedl, že v souladu s § 61 odst. 4 zák. o Policii ČR žádám o proplacení cestovních výdajů. 29.1.2016 mně Policie doručila „Vyrozumění oznamovatele“, kde uvádí, že věc byla „založena“, a že na náhradu nutných výdajů nemám nárok, neboť jsem se dostavil jen ve vlastním zájmu, který se týkal mého podezření z protiprávního jednání. Se zamítnutím nároku na náhradu cestovného nesouhlasím, neboť jsem byl předvolán (nedostavil-li bych se, mohl bych být předveden; ze 4.1. mám audiozáznam) a sama Policie mě označuje jako oznamovatele a ne poškozeného (tedy jak ve vlastním zájmu). Mám na cest. náhradu nárok? Co mám dělat jestli ano? Děkuji, Miloš.

ODPOVĚĎ:
Jak správně uvádíte, osoba, která se dostaví na výzvu Policie ČR k podání vysvětlení, má dle ust. § 61 odst. 4 zákona o Policii ČR právo na náhradu nutných výdajů a ušlého výdělku, kterou poskytuje policie.
Tento nárok nevzniká, pokud se osoba dostavila jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
Ve Vašem případě (dle Vámi uvedených informací) by přicházelo v úvahu pouze dostavení se „ve vlastním zájmu“. Pro posouzení, zda byla splněna tato podmínka, je nutné vycházet z konkrétních okolností oznámení a daného jednání.
Nicméně v případě, že nárok na náhradu nákladů vznikne, musí být osoba poučena o možnosti žádat tyto náklady, přičemž pokud tato osoba právo na náhradu nákladů neuplatní do 7 dnů ode dne, kdy se na výzvu dostavila na policii, nárok na náhradu nákladů jí zaniká.
O uplatněné žádosti musí policie rozhodnout, přičemž pokud osoba nesouhlasí s rozhodnutím policie o vzniklých nákladech, je zde možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat k nadřízenému orgánu.
Dále je možné podat podnět k přezkumu činnosti policie (výkonu dozoru) nadřízenému útvaru policie.

__

OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Změna členů spolku - musí se to někde hlásit, např. na soud?
- Úmrtí člena spolku - musí se to někde hlásit, např. na soud?
- Noví členové spolku - musí se to někde hlásit, např. na soud?
- Jak zapsat, vymazat člena spolku - postup, návod, informace

Můj dotaz se týká změn u již zapsaného spolku. Zapsaným spolkem jsme asi půl roku. Během této doby se nám však změnil počet členů našeho spolku (1 člen zemřel). Je nutné informovat soud o této skutečnosti? V příštím roce hodláme přijmout 3 nové členy? Opět – budu o tom muset vyrozumět soud, který nás zapsal? A je vůbec nějaký údaj, při jehož změně bude nutno informovat příslušný soud např. změna člena statutárního orgánu atd? Jsou někde vyjmenovány ty údaje, které budeme muset, v případě změny, soudu ohlásit? Děkuji za odpověď.
Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Problematiku veřejných rejstříků upravuje zákon č. 304/2013 Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Počet členů a jejich identifikace není skutečností, která by se zapisovala do spolkového rejstříku, tudíž tuto změnu rejstříkovému soudu neoznamujete.
Rejstříkový soud musíte informovat o skutečnostech zapisovaných do spolkového rejstříku. Tyto skutečnosti jsou uvedeny v § 25 a § 29 výše uvedeného zákona.

__

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Požadavek vrácení daru (nemovitosti) darovaného KUPNÍ smlouvou - je požadavek původního majitele na vrácení daru možný?
- Požadavek rácení daru (bytu, domu) darovaného KUPNÍ smlouvou - je požadavek původního majitele vrácení daru možný?

2005 jsme dostali společně s bratrem dům od otce. Vyhlídnutý domek se zakoupil přes realitní kancelář, otci se zřídilo věcné břemeno, které je řádně zapsáno na katastru. Celou částku za nemovitost uhradil otec i další rekonstrukce a přístavbu.
2016 se otec rozhodl o odebrání tohoto daru mému bratrovi z důvodu jeho špatného jednání i nezájmu o dům. Polovina bratrova domu je již po několikáte v exekuci, prozatímně nedošlo k dražbě. Bratr také neumožnuje užívat prostory domu tak, jak vyplývá z práv břemene uvedených ve smlouvě atd.
Při koupi domu byla ovšem sepsána kupní smlouva, kde jsme jako kupující, uvedeni já a můj bratr, ale účty jsou na jméno otce, které má uloženy. Smlouva nese také název "kupní" nikoliv "darovací".
Vyplývá z toho tedy, že se jedná či nejedná o dar? Může otec žádat soudně o vrácení daru či nikoliv? Je věc jednoznačná?
Bratr mi oznámil, že jeho polovinu domu prodá, má na to právo, pokud by se tedy jednalo o dar?
Jak je možné situaci řešit?
Děkujeme. Čeněk a Radomír

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Koupě či darování:
Jelikož k nabytí předmětného domu došlo v roce 2005, je zapotřebí zohlednit příslušná ustanovení Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013).
Dle § 628/1 Občanského zákoníku platilo, že darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechával nebo sliboval obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímal (obdobně v § 2055/1 nyní účinného občanského zákoníku).
Dle § 588 Občanského zákoníku platilo, že z kupní smlouvy vznikla prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu (obdobně v § 2079/1 nyní účinného občanského zákoníku).
S ohledem na shora uvedené zastávám názor, že v popsaném případě byl dům zakoupen, nikoli darován. V tomto ohledu je podstatné, že nabývacím titulem k domu je kupní smlouva, v níž jako kupující figurujete Vy a Váš bratr, Váš otec není v kupní smlouvě zmíněn. Skutečnost, že v kupní smlouvě jsou uvedeny bankovní účty vedené na jméno Vašeho otce, nemůže na tomto závěru nic změnit, neboť se jedná toliko o specifikaci zdroje úhrady kupní ceny (která nemůže předmět sjednané kupní smlouvy, tzn. úplatný převod vlastnického práva k předmětnému domu z prodávajícího na Vás a Vašeho bratra, ovlivnit).
Ze znění dotazu však usuzuji, že mezi Vámi, Vaším bratrem a Vaším otcem došlo k uzavření darovací smlouvy, jejímž předmětem byly finanční prostředky, a to ve výši kupní ceny předmětného domu (popř. ceny následně provedených rekonstrukčních prací a přístavby). Pro učinění tohoto závěru je podstatné, zda bylo vůlí Vašeho otce (jako dárce) převést na Vás a Vašeho bratra finanční prostředky, resp. tyto finanční prostředky uhradit za Vás a Vašeho bratra prodávajícímu (a to bez nároku na protiplnění), a zda bylo Vaší vůlí a vůlí Vašeho bratra finanční prostředky od Vašeho otce přijmout (resp. nechat tímto způsobem uhradit kupní cenu předmětného domu). Bylo-li tomu tak, lze uvažovat o uzavření darovací smlouvy, a to v ústní formě (což platnost takové smlouvy neovlivňuje, může však představovat určitý handicap v případě nutnosti obsah takové smlouvy prokázat).
2/ Odvolání a vrácení daru:
S ohledem na shora uvedené se domnívám, že Váš otec může vůči Vašemu bratrovi odvolat finanční dar (předpokládám, že ve výši poloviny kupní ceny předmětného domu a následně provedených rekonstrukčních prací a přístavby) a požadovat jeho vrácení.
Vzhledem k tomu, že darovací smlouva byla uzavřena v ústní formě, předpokládám, že mezi Vámi, Vaším bratrem a Vaším otcem nebyly dohodnuty zvláštní podmínky pro odvolání a vrácení daru. Z tohoto důvodu bude při odvolání daru nutné vycházet z příslušných ustanovení občanského zákoníku. V první řadě je nezbytné si uvědomit, že dárce není oprávněn odvolat dar z jakéhokoli důvodu, nýbrž v zásadě pouze z těch důvodů, které občanský zákoník zakotvuje; konkrétně se jedná o tyto dva důvody:
a/ Odvolání daru pro nouzi:
Upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní (nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen), může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba (§ 2068/1 občanského zákoníku). Jelikož z dotazu nevyplývá, že by Váš otec trpěl nouzí, nebudu se tímto důvodem pro odvolání daru dále zabývat.
b/ Odvolání daru pro nevděk:
Dle § 2072 občanského zákoníku platí, že ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké.
Skutečnost, že Váš bratr nejeví o předmětný dům zájem, tak sama o sobě nepostačuje k odvolání daru pro nevděk. Toto chování Vašeho bratra by muselo být takové intenzity, aby Vašemu otci ublížilo (toto ublížení by musel Váš bratr způsobit úmyslně či z hrubé nedbalosti), přičemž by tím zároveň musel zjevně porušit dobré mravy.
Domnívá-li se Váš otec, že byly v jeho případě splněny podmínky pro odvolání daru pro nevděk, může se na svého syna obrátit s písemným oznámením o odstoupení od darovací smlouvy, v němž ho vyzve, aby mu přijatý dar vrátil. V tomto oznámení je nutné řádně identifikovat Vašeho otce a Vašeho bratra, specifikovat darovací smlouvu (např. uvedením data či doby jejího uzavření), vymezit předmět daru (tzn. vyčíslit darovanou částku), uvést, v čem Váš otec spatřuje synův nevděk, výslovně zmínit, že Váš otec od darovací smlouvy odstupuje a vyzvat Vašeho bratra k vrácení daru (ve lhůtě a způsobem, který mu Váš otec v oznámení stanoví). Jeden podepsaný stejnopis oznámení je nutné doručit Vašemu bratrovi prokazatelným způsobem (doporučeně s dodejkou), druhý nechť si Váš otec ponechá.
Nevrátí-li Váš bratr finanční dar dle výzvy Vašeho otce, nezbude Vašemu otci, než se vrácení daru domáhat soudní cestou. Pro učinění tohoto kroku doporučuji Vašemu otci advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
V souvislosti se shora uvedeným ještě připomínám, že dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne (§ 2075 občanského zákoníku).
3/ Prodej bratrova spoluvlastnického podílu:
Dle § 1123 občanského zákoníku je každý spoluvlastník oprávněn se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. Váš bratr je tedy oprávněn svůj spoluvlastnický podíl na předmětném domu prodat (samozřejmě pouze v době, kdy nebude z důvodu probíhajícího exekučního řízení omezen v dispozicích se svým majetkem).
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lesní správa navrhuje přeřazení pozemku z "les" na "orná půda" - co má dělat majitel pozemku?

Můj pozemek je (byl) součástí zastavěného území veden v územním plánu jako zeleň městská a krajinná (louky, pastviny) v katastru nemovitostí je jako pozemek určený k plnění funkce lesa. Na základě sdělení lesní správy má fyzický charakter orné půdy a dle jejich názoru má být i v KN zapsán. Tak nevím co vlastním a nemohu s pozemkem nakládat? S městem nemám uzavřenou žádnou smlouvu o veřejném prostranství. Pídila jsem se proč a kdo je 1x ročně seká, bez odpovědi). Ročně za pozemek hradím asi 90, - Kč.
Našla jsem zmínku: OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA,
kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 5/2011 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, ve znění obecně
závazné vyhlášky č. 22/2011 Sb. hl. m. Prahy
Prosím Vás o radu. Simona

ODPOVĚĎ:
Vlastníte pozemek, který je určený k plnění funkce lesa (stav zapsaný v katastru nemovitostí). Nicméně využití pozemku je limitováno platným územním plánem, který stanovuje pravidla pro využití území, na které se území plán vztahuje. Např. na tomto pozemku nebude možné postavit dům, jelikož by Vám stavební úřad nevydal povolení k jeho stavbě právě mj. i z důvodu, že je tento pozemek vymezen územním plánem jako městská zeleň.
Obecně platí, že stav zapsaný v katastru nemovitostí má odpovídat faktickému stavu, tedy pokud je pozemek zapsán jako pozemek určený k plnění funkce lesa, ale fakticky je to spíše orná půda, mělo by dojít k úpravě zápisu v katastru nemovitostí, ovšem i zde je komplikací územní plán.
Ve svém dotazu neuvádíte, kde a jakým způsobem jste se pídila po informaci, kdo seká Váš pozemek 1x ročně. Zde doporučuji zaslat písemný dotaz na obecní úřad (úřad městské části) a žádat sdělení této informace. V dotazu musíte uvést, kdo jej podává, čeho se týká, konkrétně uvést i pozemek, nejlépe číslem parcelním, Vaše identifikační údaje (jméno, příjmení, adresa, datum narození). Obec je povinna Vám na tento dotaz odpovědět.
Vámi zmiňovaná vyhláška na tuto problematiku nedopadá. Tato vyhláška (o místním poplatku za užívání veřejného prostranství) by se užila např. v případě, kdy by na nějaké veřejné prostranství (třeba zeleň u silnice) chtěla osoba umístit (trvale) reklamní zařízení.

__

RŮZNÉ-STAVBY
- Manžel postavil černou stavbu - může stavební úřad požadovat zaplacení demolice po bývalé manželce (exekučně nařízená demolice)
- Exekuční demolice černé stavby postavené bývalým manželem - může exekutor požadovat náklady po bývalé manželce černého stavitele?
- Černá stavba manžela a zaplacení demolice manželkou (donucení stavebním úřadem)

V době manželství jsme koupili parcelu s chatou, vše bylo hrazeno s peněz manžela, který získal před manželstvím. Manžel (v době manželství) na této parcele stavěl chatu na černo. Z manželem jsem se 2015 rozvedla a přes 2 roky jsme se sním přela o alimenty na děti. Ze stavebního úřadu jsme obdželi demoliční výměr a hrozí pokuta a uhrazení demolice, kterou stavební úřad nařídí. Exmanžel nejeví zájem tuto situaci řešit.
Pokud mám písemnou výpověď ze stavebního úřadu, že exmanžel i sousedé potvrdil, že jsem stavbu neprováděla, může exekutor demolice nařídit a úhradu mě, když jí neuhradí on. Chtěla jsem již delší dobu vyjmout tento pozemek ze společného jmění ale exmanžel je k nedostižení a tím bez jeho souhlasu toto vyjmutí nemůžu udělat. Na pozemek nemám umožněn přístup a ani sama bych demolici nezvládla jak fyzicky tak finačně. Jak tedy postupovat dál nebo lze pozemek ze souhlasem ex prodat (pod cenou) i s věcným břemenem (demolice). Aby se uhradili správní pokuty. Děkuji, Leona.

ODPOVĚĎ:
Z dotazu bohužel nevyplývá, kdy došlo k zakoupení předmětného pozemku a chaty, tzn. zda se tak stalo za účinnosti Občanského zákoníku (tedy do 31. 12. 2013), nebo až za účinnosti občanského zákoníku (tedy od 1. 1. 2014).
Dle § 143/1 písm. a) Občanského zákoníku platilo, že do společného jmění manželů nenáležel majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela. V současné době je obdobné pravidlo zakotveno v § 709/1 písm. d) občanského zákoníku.
Pokud tedy Váš bývalý manžel zakoupil předmětný pozemek a chatu za finanční prostředky, které tvořily jeho výlučné vlastnictví (tzn. že tyto finanční prostředky nebyly součástí společného jmění manželů), stal se tento pozemek i chata výlučným vlastnictvím Vašeho bývalého manžela. Je-li v současné době tento majetek v katastru nemovitostí veden jako součást společného jmění manželů, jedná se o chybu (tzn. že údaj v katastru nemovitostí neodráží skutečný právní stav).
Není-li Vaše společné jmění dosud vypořádáno, přičemž dohoda s Vaším bývalým manželem není možná, doporučuji Vám se v této věci obrátit na soud. Dle § 740 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. V rámci soudního řízení se můžete domáhat toho, aby soud vyslovil, že předmětný pozemek a chata nikdy netvořily součást společného jmění manželů, tzn. že nemohou být ani předmětem soudního vypořádání. Pro podání žaloby na vypořádání společného jmění manželů Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
Veškeré dluhy, které se týkají výlučného majetku Vašeho bývalého manžela (např. jemu uložené pokuty) jsou pak výlučnými dluhy Vašeho bývalého manžela, za které neodpovídáte (§ 710 občanského zákoníku). Pokud byste za svého bývalého manžela uhradila některou z jemu uložených pokut (popř. jste např. hradila náklady prací, k jejichž úhradě je povinen Váš bývalý manžel), budete oprávněna se domáhat nahrazení těchto plateb ze strany Vašeho bývalého manžela (a to z titulu bezdůvodného obohacení).
Současně se soudním vypořádáním společného jmění manželů můžete nastalou situaci řešit u místně příslušného stavebního úřadu.
Dle § 2/2 písm. c) stavebního zákona je stavebníkem osoba, která stavbu provádí. Dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění tzv. černé stavby jejímu vlastníkovi, popř. se souhlasem vlastníka jejímu stavebníkovi. Z dotazu nevyplývá, zda bylo odstranění stavby nařízeno pouze Vašemu manželovi (jako stavebníkovi černé stavby), popř. i Vám. Jste-li adresátem rozhodnutí stavebního úřadu o nařízení odstranění černé stavby, doporučuji Vám navštívit místně příslušný stavební úřad a informovat se zde o podmínkách „přepisu“ tohoto rozhodnutí pouze na Vašeho bývalého manžela (jako stavebníka černé stavby a výlučného vlastníka předmětného pozemku a chaty).
Prodej předmětného pozemku je možný i v případě, že stavebním úřadem bylo vydáno rozhodnutí o nařízení odstranění černé stavby. Hodláte-li prodat předmětný pozemek rychle, bude vhodnější, aby na kupní smlouvě jako prodávající figuroval Váš bývalý manžel i Vy (tzn. aby kupní smlouva odpovídala údajům v katastru nemovitostí). Tento způsob prodeje je však samozřejmě problematický s ohledem na skutečnost, že předmětný pozemek je výlučným vlastnictvím Vašeho bývalého manžela.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

__

OBČAN-SDRUŽENÍ A SPOLKY
- Vyjádření likvidátora k likvidaci občanského sdružení

Prosím o radu, jak má vypadat formulace vyjádření likvidátora k likvidaci občanského sdružení.
Likvidátor byl jmenován valným sdružením o. s. Likvidované občanské sdružení nemá žádný majetek, žádné závazky mezi členy ani ve vztahu k třetím osobám.
Předpokládám, že v takovém případě není vyjádření likvidátora složité. prosím o to jaké formuláře (formulace) je možné použít, aby likvidace proběhla bez problémů.
Děkuji předem za odpověď.
S pozdravem Radek

ODPOVĚĎ:
Do zprávy je nutné uvést, kdy byla informace o likvidaci zveřejněna, zda někdo přihlásil do likvidace své pohledávky, zda byla zpracována zahajovací likvidační účetní rozvaha a soupis majetku, zda a jaké má subjekt aktiva či pasiva, závazky a pohledávky, zda subjekt v průběhu likvidace vyvíjel činnost a jakou, jak byly vypořádány pracovněprávní vztahy, jak bylo naloženo s likvidačním zůstatkem.
Zpráva stačí stručná, na jeden list papíru.

__

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Lázně chtějí poplatek za ubytování i když klient denně dojíždí - je to v pořádku?
- Povinný poplatek za ubytování v lázních i když klient denně dojíždí - je to legální?

Obracím se na vás s prosbou, zda postup lázní k nároku na platební poplatek za ubytování, i když není požadováno, je v souladu se zákonem o omezování osobní svobody. Na moji žádost a po doporučení ošetřujícího lékaře na pobyt v lázních s lázeňskou léčbou, který byl schválen mojí pojišťovnou, jsem obdržel poukaz na příspěvkovou lázeňskou péči, při které si úhrady za ubytování a stravování hradí sám pacient. Jsem důchodce a jelikož bydlím 25 km od lázní, jsem požadoval pouze lázeňskou léčbu bez ubytování, které v Lázních Kunratice představuje částku 405. -Kč denně a já mohu do lázní dojíždět k lázeňské léčbě denně vlastním autem. K mému úžasu mi bylo řečeno, že lázeňská péče bez ubytování není možná, že musím v lázních bydlet a že tento postup lázní je od letošního roku (2016) v souladu se zákonem a nařízením pojišťoven, které prý nebudou hradit lázeňskou péči, pokud není spojena s ubytováním. Ubytování tedy musím uhradit, což při 21 dnech pobytu v lázních představuje částku 8.505.-Kč
a to ještě bez stravování, které představuje dalších 268. -Kč denně. Nemohu uvěřit tomu, že pacient, i kdyby bydlel přímo v místě lázní, by musel platit ubytování. Vzhledem k tomu, že i já, kterému trvá dojíždění do lázní cca 20 minut, musím platit zbytečně tak vysokou částku peněz, aniž bych to požadoval. Děkuji, Zbyněk

ODPOVĚĎ:
Jelikož Vám byla poskytnuta "Příspěvková lázeňská péče", hradíte si ubytování a stravu sám. Lázeňská léčba s užitím přírodního léčivého zdroje je dle platné legislativy lůžkovou formou zdravotní péče. Proto ji nelze poskytovat ambulantní formou bez ubytování v registrovaném zdravotnickém zařízení. Z tohoto důvodu je bohužel pro Vás situace opravdu taková, že musíte uhradit ubytování i stravu v lázních, ve kterých Vám má být péče poskytnuta bez ohledu na to, že bydlíte kousek od místa lázní.

__

OBCHOD-PODNIKÁNÍ (ŽIVNOSTI, OBCHODOVÁNÍ)
- Vypracování domácího úkolu za peníze - je to legální pro žáka a zhotovitele?
- Nabídka služby vypracování domácího úkolu za peníze - je to legální?
- Domácí úkol vypracovaný za peníze - je to legální pro žáka a pro toho, kdo ho vypracuje?

Řekněme že by existoval webový portál, který by umožnil provádět domácí úkoly za úplatu. Žák vloží zadání, někdo za úplatu zadání vypracuje a web si vezme provizi za zprostředkování. Etické otázky stranou. Bylo by nelegální pro jakoukoli ze stran tuto službu provádět? Nebavíme se o bakalářských nebo disertačních pracích, ale spíše o referátu do vlastivědy nebo příkladu do matematiky na druhý den pro ZŠ/SŠ.
S pozdravem, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Od okamžiku, kdy je jakákoliv myšlenka vyslovena, zachycena na papír, se stává autorským dílem. Tím je myšlen i referát z vlastivědy či výpočet matematického úkolu. Z hlediska trestního práva to v tomto rozsahu postižitelné není, nicméně od okamžiku, kdy tuto myšlenku někdo vydává za svou, se jedná o plagiátorství, tedy porušování autorského práva. Tedy pokud takovou činnost zprostředkováváte, nejedná se o nic vyloženě protiprávního, nicméně se může stát, že se skutečný autor - vypracovatel - takového úkolu následně rozhodne, že z titulu autorského práva bude požadovat nějakou vyšší částku za porušení autorského práva - tedy vydávání úkolu za svůj a ten, kdo si takový úkol zaplatil náhradu škody za to, že se ve škole zjistilo, že jeho dílo je plagiátem.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo na byt, dům, nemovitost a nový občanský zákoník
- Spoluvlastník chce moc peněz za odkup podílu nemovitosti - jak je to s předkupním právem?

Jsem spoluvlastník ideální poloviny domu společně s mou sestrou, která před časem zemřela. Svou polovinu odkázala druhovi, který se svůj podíl rozhodl prodat.
Jak je to s předkupním právem, včetně času na rozhodnutí a zajištění částky, kterou druh po mě chce? Dále by mne zajímalo, jak postupovat, když druh chce za polovinu domu přehnanou částku (oproti odhadu), kdy on se do domu nastěhoval před 10 lety, kdy investovala moje sestra pouze do svého bytu. Do její smrti zde nebyl ani přihlášený. Moc děkuji za odpověď. Kamil

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník možnost uplatnit předkupní právo mezi spoluvlastníky značně omezil a upravuje jej tak, že zákonné předkupní právo platí jen v případech, kdy spoluvlastnictví vznikne bezesmluvně (např. v rámci dědictví závětí, soudního rozhodnutí apod.). Takové předkupní právo platí pouze šest měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví - poté předkupní právo zaniká. Na rozhodnutí a zajištění částky máte 3 měsíce od učinění nabídky ze strany spoluvlastníka. Pokud chce druh za polovinu domu přehnanou částku, je otázka, zda mu tuto částku bude ochoten uhradit případný jiný kupec. Fakticky předkupní právo funguje tak, že spoluvlastník má kupce, ujedná s ním cenu a za těchto ujednaných podmínek má povinnost Vám učinit písemnou nabídku. Vy ji buď přijmete či odmítnete a teprve poté on může nemovitost nabídnout kupci. Pokud by tomuto kupci následně prodal nemovitost za nižší cenu, než nabízel Vám, úspěšně se u soudu domůžete neplatnosti takové smlouvy.

__

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani DPFO uplatněná u zaměstnavatele - jak správně zapsat do formuláře
- Sleva na poplatníka DPFO uplatněná u zaměstnavatele - jak správně zapsat do formuláře

Jak správně do DPFO zapsat: HPP hlavním zdrojem příjmů - 12 měsíců, OSVČ takřka nevykonávána - vedlejším zdrojem příjmů - 12 měsíců
Příjmy ze závislé činnosti - 610226 CZK, pojistné zaměstnavatelem - 207482 CZK, základ daně - 817708 CZK, sražená daň - 97920 CZK, - záloha na daň celkem - 97920 CZK, bonusy - 0 CZK. V případě, že osoba u zaměstnavatele podepsala prohlášení o slevě na dani na 2015, může si ještě uplatnit slevu na poplatníka 24840 CZK? Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy dle §6 zákona o daních z příjmů a do přiznání je uvedete následovně:
- příjmy ze závislé činnosti - 610226 CZK - řádek 31
- pojistné zaměstnavatelem - 207482 CZK - ř. 32
- základ daně - 817708 CZK - ř. 36
- sražená daň - 97920 CZK - --
- záloha na daň celkem - 97920 CZK - ř. 84
- bonusy - 0 CZK
Do daňového přiznání uvádíte všechny příjmy kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných srážkovou daní. Poté si uplatníte nezdanitelné části základu daně a slevy na dani. Slevu na poplatníka 24 840 Kč můžete v přiznání uplatnit.
K vyplnění přiznání doporučuji využít daňový portál finanční správy www.daneelektronicky.cz. On-line formulář Vás navede a upozorní na případné chyby, budete tak mít jistotu, že daňové přiznání budete mít v pořádku. Následně budete moci přiznání podat elektronicky.

__

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Pronájem bytu ve spoluvlastnictví bez souhlasu spolumajitele - je nájemní smlouva uzavřená jen jedním spoluvlastníkem platná
- Pronájem bytu ve spoluvlastnictví bez souhlasu spoluvlstníka - je nájemní smlouva uzavřená jen jedním spolumajitelem platná
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pronájmem nemovitosti ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pronájmem bytu ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spoluvlastníků s pronájmem domu ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spolumajitelů s pronájmem bytu ve spoluvlastnictví?
- Je nutný souhlas všech spolumajitelů s pronájmem domu ve spoluvlastnictví?
- Spoluvlastník si nechává celý nájem - jak získat podíl nájmu?
- Spolumajitel si nechává celý nájem - jak získat podíl nájmu?
- Vymáhání podílu nájmu po spoluvlastníkovi (byt pronajatý bez souhlasu druhého spolumajitele)
- Vymáhání podílu nájmu po spolumajiteli (byt pronajatý bez souhlasu druhého spoluvlastníka)

Jsem 50% spoluvlastníkem nemovitosti, která slouží k pronájmu. Druhy spoluvlastník bez mého souhlasu uzavřel třetí osobou (říkejme jí ABC) nájemní smlouvu. Smlouvu jsem nikdy ani neviděla, vím jenom že existuje. Upozornila jsem ABC na neplatnost smlouvy, na toto nijak nereaguje, odmítá se mnou komunikovat.
Nájemné platí druhému spoluvlastníkovi, já z pronájmu nijak neprofituji. Tento stav trvá již od září 2015. Mohu po ABC požadovat hrazení poloviny nájmu přímo mně? Můžu se toho domoci soudně? Nebo musím žádat nejdřív soud o určení neplatnosti nájemní smlouvy?
Mohu ABC žalovat za to, že z mého pohledu užíval nemovitost od září 2015 bezplatně, tj. dluží mi na nájemném? Mně totiž nevadí, že tam bydlí, ale vadí mi, že platí nájem pouze druhému spoluvlastníkovi. Podle mně by měl polovinu nájemného vyplácet mně. Je ABC úplně beztrestný, přestože o všem věděl a několikrát jsem ho upozornila, že nemá můj souhlas k tomu, aby nemovitost užíval. Vím že mohu chtít po spoluvlastníkovi aby mi vyplatil poměrnou část z nájmu, mně ale zajímá, jestli mohu postupovat obráceně, tj. požadovat zaplacení poloviny nájmu zpětně od září 2015 po ABC s tím, že následně se musí ABC domáhat vrácení části nájmu od druhého spoluvlastníka, kterému nájem platil.
Důležité je, že o celé situaci ví, ví že s nájemní smlouvou musím souhlasit i já a přesto nijak nereaguje. Když jsem chtěla aby nemovitost opustil a on odmítal, přivolala jsem policii a ti mi sdělili, že nemůžou nic dělat, že ABC má nájemní smlouvu (byť dle mého názoru neplatnou) a že vše musím řešit občanskoprávním soudem.
Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
v dané věci máte dvě možnosti - buď žalovat o neplatnost nájemní smlouvy, tedy absolvovat soudní řízení, které byste s velkou pravděpodobností vyhrála nebo se tvářit, že s nájmem souhlasíte a požadovat svou polovinu po spoluvlastníkovi z titulu bezdůvodného obohacení. Výsledkem první varianty bude následně Vaše právo nájemníka nechat vyklidit nebo uzavřít novou nájemní smlouvu s podpisy obou spoluvlastníků, kdy obsahem smlouvy by bylo ujednání, jakou částku nájmu bude nájemník jednotlivým spoluvlastníkům hradit. Za dobu, kdy v nemovitosti nájemník bydlel z titulu neplatné nájemní smlouvy byste po nájemníkovi mohla žádat bezdůvodné obohacení, přičemž nájemník by mohl požadovat poměrně uhrazené nájemné zpět po druhém spoluvlastníkovi. Pokud byste se tvářila, že s nájmem souhlasíte - tedy druhá varianta, nemusela byste absolvovat žádné jednání o neplatnost nájemní smlouvy, ale rovnou žádat bezdůvodné obohacení po spoluvlastníkovi, který inkasuje celý nájem. Tato varianta je z pohledu počtu hrozících soudních jednání a vymahatelnosti dle mého názoru reálnější.

_

OBČAN-DĚDĚNÍ
- Smlouva o důchodu v závěti - plnění do skončení platnosti
- Smlouva o důchodu v závěti, poslední vůli, testamentu

Je možné Smlouvu o důchodu na dobu určitou uvést v závěti, aby bylo v jejím plnění pokračováno do skončení její platnosti? Jde o případ, že plátce důchodu zemře dříve. Pro výplatu z této Smlouvy o důchodu bude v pozůstalosti odkazem určen peněžní účet. Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že smlouva o důchodu smrtí jak plátce, tak příjemce, zaniká. Není tedy možné v závěti nařídit pokračování v této smlouvě (jak z názvu plyne, jedná se o smlouvu, tedy o dvoustranné jednání, ke kterému je potřeba souhlasu obou stran smlouvy). V závěti je však možné dát svému dědici příkaz, aby třetí osobě (odkazníkovi) po dobu určenou v závěti, platil plnění v konkrétní výši (jako odkaz) po stanovenou dobu po úmrtí zůstavitele.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vadný díl způsobil velkou škodu na majetku - kdo nahradí škodu? (výrobce dílu, prodejce dílu nebo montážní firma)
- Kdo nahradí škodu způsobenou vadným dílem (škoda velkého rozsahu)
- Odpovědnost za škodu způsobenou vadnou součástkou, dílem - kdo nese odpovědnost za škodu (prodávající, výrobce nebo montážní firma)?

Aktuálně řeším problém, kdy jsem dodával montážní firmě výrobky, které jsem zakoupil u výrobce.
Výrobky byly namontovány, odzkoušeny (odtlakovány) a v provozu cca tři měsíce. Po této době jeden výrobek praskl a vytopil čtyři byty a garáže.
Montážní firma u mě výrobek reklamovala, já jsem reklamaci postoupil výrobci, ale tento se i přesto, že je pravděpodobně chyba na straně výrobku, zříká jakékoli odpovědnosti.
Odpovědnosti se taktéž zříká i montážní firma a já jsem mezi nimi zůstal jako prostředník reklamačního řízení, kterému žádná ze stran nehodlá uznat jakoukoli svojí vinu.
Odhad škody je vyčíslen cca na 500.000,-Kč a já se dotazuji.
Jak donutit výrobce, aby uznal vinu a kryl škody ze svého pojištění odpovědnosti? Když je zřejmě vina na jeho straně? Podotýkám že předmětný výrobek mám stále k dispozici pro další zkoumání nezávislé instituce například zkušebního ústavu.
Na kom zůstává vina pokud se obě strany nedohodnou a ani jedna nebude ochotna krýt škodní událost ze svého pojištění?
Může požadovat někdo odškodnění například po mě?
Kam se mám případně obrátit? (nějaká instituce, například soud? )
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Tato záležitost bude dosti komplikovaná, nikoliv z hlediska skutečnosti, kdo je odpovědný, ale prokazování, z jakého důvodu k vytopení došlo. Výrobce se může bránit, že k tomu mohlo dojít neodbornou montáží, montážní firma zase tím, že výrobek byl vadný. Pokud se prokáže, že výrobek byl vadný, tak za to samozřejmě odpovídá výrobce, nicméně postup je takový, že Vy odpovídáte koncovému uživateli a Vám odpovídá výrobce. Pokud tedy mezi sebou nemáte uzavřenu nějakou smlouvu, která by toto zákonné pravidlo mezi vámi smluvně upravovala jinak. Pokud tedy nedojde k dohodě, může se stát, že koncový uživatel či montážní firma bude žalovat Vás a Vy byste měl žalovat výrobce. Ovšem na začátku sporu bych doporučovala investovat do odborného vyjádření či znaleckého posudku vypracovaného znalcem, který by se měl vyjádřit k tomu, z jakého důvodu k vytopení došlo. Pokud neodbornou montáží, pak v této věci nefigurujete, pokud vadou výrobku, měl byste nahradit škodu a tuto následně požadovat po výrobci. Pokud výrobce nebude ochoten plnění poskytnout dobrovolně, nezbude Vám, než se obrátit na soud.

_

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Dědění družstevního bytu - matka a nový manžel matky (otčím)

Rád bych se informoval, jaký by nastal stav při případném dědictví.
Poměry jsou následující:
Maminka žije s novým manželem. Otčím se k nám přistěhoval do družstevního bytu, který nám přenechal můj otec při rozvodu. Práva jsou tedy psána na maminku. Byt od manželství s otčímem prošel revitalizací (bytového domu) + kompletní rekonstrukcí. Ostatní majetek byl nabyt do SJM (motorka, auto apod.). Na jaký majetek by měl nárok otčím při nečekaném úmrtí maminky a naopak na co by měly nárok otčímovy děti (2) v případě úmrtí otčíma a třetím případem by bylo úmrtí obou zároveň, aby se dědictví dalo ošetřit případně dědickou smlouvou (maminka si přeje, aby mi za jakýchkoli událostí připadl byt). Otčím i maminka mají samozřejmě svoje bankovní účty + pojistky (ale zde jsou určeni zůstavitelé).
Děkuji za odpověď, Kamil

ODPOVĚĎ:
V případě úmrtí Vaší maminky by v rámci dědického řízení došlo nejprve k vypořádání společného jmění manželů, kdy se předpokládá, že by SJM mělo být vypořádáno půl na půl (pokud se dědicové s pozůstalým manželem nedohodnou jinak). Polovina SJM připadající na zůstavitele (polovina motorky, auta, atd.) pak spadá do dědictví a dědictví byste poté dědili Vy a Váš otčím, a to každý 1/2. Ve výsledku tedy Váš otčím bude vlastnit 3/4 věcí ze SJM a Vy 1/4. K dědění věcí, které nenáleží do SJM, jste povoláni Vy a Váš otčím, každý k 1/2.
V případě úmrtí Vašeho otčíma pak opět dojde k vypořádání SJM, kdy manželka má nárok na 1/2 a druhá polovina jde do pozůstalosti, přičemž pozůstalost poté dědí manželka a děti otčíma rovným dílem, tedy každý 1/3 (z poloviny, tj. každý 1/6 z celého SJM). Na věci ve výlučném vlastnictví Vaší maminky by děti otčíma neměly při dědění nárok.
V případě úmrtí obou manželů zároveň by probíhala dvě dědická řízení, přičemž by se SJM rozdělilo půl na půl, majetek ve výlučném vlastnictví každého z manželů by se projednával jen v jeho dědickém řízení a po Vaší matce byste dědil pouze Vy a po Vašem otčímovi by dědily pouze jeho děti.
Předesílám, že i když mají manželé vlastní účty vedené na vlastní jména, tak prostředky na ně vložené za trvání manželství patří do společného jmění manželů, neboť i mzda, důchod či jiné výnosy za trvání manželství spadají do SJM. Pojistky a penzijní připojištění nespadají do dědictví, pakliže jsou ve smlouvě určeny obmyšlené osoby pro případ úmrtí.
Dědickou smlouvu je možné uzavřít, tato se však uzavírá pouze ve formě notářského zápisu u notáře, jinak je neplatná. Rovněž si při uzavírání smlouvy musíte dát pozor na § 1585 o. z. (Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.), ale s tím už by Vám poradil notář, který by dědickou smlouvu sepisoval.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Prodej dědictví v době insolvence
- Prodej dědictví v době oddlužení
- Prodej dědictví v době osobního bankrotu
- Prodej dědického podílu v době insolvence, oddlužení, osobního bankrotu
- Jak mohou spoluvlastníci nemovitosti získat podíl dlužníka v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu
- Darování dědictví dlužníkem v insolvenci - postup, informace
- Darování dědictví dlužníkem v oddlužení - postup, informace
- Darování dědictví dlužníkem v osobním bankrotu - postup, informace

Moje teta, sestra mé matky, se dostala do insolvence v září 2013. Krátce na to v březnu 2014 zemřela moje babička. Moje matka, teta a můj děda zdědili každý 1/3 domu rovným dílem, který babička celý vlastnila. Děda přenechal svoji třetinu mé matce, která i s ním v domě žije. Můžeme něco udělat, abychom získali tu třetinu od tety? Může s ní ona něco udělat, když jí zdědila až po schválení insolvence? Dům v ní není zahrnutý a ani tam nemá trvalý pobyt? Mohla by ji darovat nebo prodat? Moc děkuji za odpověď, Marie

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá jakým způsobem je úpadek Vaší tety řešen, tedy zda jde o konkurz či oddlužení. Vzhledem k tomu, že nejčastějším řešením úpadku fyzických osob je oddlužení, zaměřím se na tento způsob řešení konkurzu a níže uvedené platí jen v případě oddlužení.
Pro případ, že oddlužení je plněno formou splátkového kalendáře:
Podle § 205 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. , inoslvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů, platí, že jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.
Veškerý majetek, který Vaše teta získá od podání insolvenčního návrhu až do ukončení oddlužení, spadá do majetkové podstaty.
Podle 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona platí, že hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužník neuvedl v seznamu majetku, ač tuto povinnost měl, je dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení a výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře.
Vaše teta by o nabytí dědictví měla uvědomit insolvenčního správce a ten by měl podíl zpeněžit a výtěžek použít k placení přihlášených pohledávek nad rámec splátkového kalendáře.
Doporučuji tedy informovat insolvečního správce, který posléze navrhne nejvhodnější postup (i s ohledem na to, že se jedná o podíl domu, který může být třetím osobám jen těžko zcizitelný).
Pokud je Vaše teta v oddlužení, které probíhá formou zpeněžení majetkové podstaty:
V takovém případě platí, že majetek, který dlužník nabude po tom, kdy bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, nespadá do majetkové podstaty a dlužník s ním může nakládat libovolně (§ 398 odst. 2 insolvenčního zákona).
Z uvedeného vyplývá, že pokud babička zemřela až poté, co bylo rozhodnutí o schválení oddlužením zpeněžením majetkové podstaty zveřejněno v insolvenčním rejstříku, pak se tento podíl do oddlužení "nezahrnuje" a Vaše teta s ním může nakládat dle libosti.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Česká podnikatelská pojišťovna poslala majitele poškozeného auta do smluvního servisu a zamítla proplacení opravy - může servis auto zadržet?
- Pojišťovna zamítla proplacení opravy - může servis auto zadržet?
- Zadržení auta ve smluvním auteservisu pojišťovny z důvodu zamítnutí proplacení opravy poškozeného auta, automobilu

Prosím o informaci zda má smluvní servis pojišťovny právo zadržovat opravený vůz s tím, že pojišťovna odmítla proplatit opravu, když do tohoto servisu zákazníka poslala?
Pro širší pochopení posílám v příloze pojistné podmíny pojišťovny s vyznačenou částí balíčku servis pro. Pokud by došlo k nabourání pojištěného vozu klienta, který má u ČPP sjednán produkt Servis Pro, ale viník, který byl určen ve správním řízení, měl v době nehody propadlé povinné ručení, ale vůz měl přihlášen v registru, je dle Vašeho názoru pojišťovna povinna likvidovat tuto škodu z produktu Servis Pro a neodkazovat klienta k tomu, aby si věc řešil sám s Českou kanceláří pojistitelů?
Podle mého názoru ano vzhledem k pojistným podmínkám ve vyznačené části.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Servis je oprávněn realizovat tzv. zadržovací právo, dokud není uhrazena částka za opravu. Pokud tuto odmítá hradit pojišťovna, musí opravu uhradit vlastník vozidla a následně požadovat plnění po pojišťovně, resp. po člověku, který nehodu způsobil s tím, že pojišťovna by v tomto případě měla postavení vedlejšího účastníka. Z pojistných podmínek vyplývá, že nárok na pojistné plnění je pouze v případě, že viník má sjednáno pojištění odpovědnosti - tzv. povinné ručení. Proto bych se v tomto případě obrátila na Českou kancelář pojistitelů.

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY (REKLAMACE)
- Původní majitel bytu SVJ zatajil novému majiteli úvěr na nová okna (fond SVJ) - co dělat?

Dcera koupila v 08/2014 byt. Původní majitel ji zatajil, že platí úvěr v Modré Pyramidě za okna, která tam byla vyměněna. Tato platba je zahrnuta do inkasa formou platby do fondu oprav /společ. vlastníků byt. jed. /, tudíž dcera platí úvěr původnímu majiteli a současně mu tím i spoří určitou částku. SVBJ vyzvalo dopisem původního majitele, aby se k závazku přihlásil, ten odmítá. Chce, aby si úvěr dcera převedla na sebe. Jak máme postupovat, na koho se obrátit. Skutečnost, že je nemovitost zatížena úvěrem nebyla známa před koupí nemovitosti a ani zmíněna v kupní smlouvě. Bez souhlasu SVBJ si nemůže samovolně ponížit zálohu do fondu oprav.
Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Bez detailní znalosti kupní smlouvy je poměrně těžké odpovědět. Obecně lze říci, že i takové jednání může být v souladu se zákonem. Blíže v ust. § 1888 odst. 2 občanského zákoníku, kdy přejde-li na nabyvatele při převodu vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu i zapsané zástavní právo nebo jiná jistota váznoucí na věci, má se za to, že přešel i dluh zajištěný jistotou. Ovšem jak jsem již napsala, zde je velmi obtížné se vyjádřit, neboť je nutná konkrétní znalost situace. Raději se obraťte na advokáta, který s vámi věc projde a zjistí, zda-li je možné nemovitost reklamovat, neboť je zatížena skrytou vadou a nebo platí režim popsaný výše.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Nalévání alkoholu nezletilému - trest, trestní řízení, sankce
- Jaký trest je za podání alkoholu nezletilému dítěti?

Můj 22letý syn koupil láhev alkoholu, dal napít 15letému kamarádovi v partě, pak mladistvému prodala obsluha diskotéky (kam se přesunuli) alkohol. Chlapci bylo zle, přijela matka s Policií. Nezletilý kluk řekl jak to bylo. Teď má jít syn k výslechu. Co z toho může mít prosím? Je trestné dát napít alkohol mladistvému chlapci? Jak z toho ven? Děkuji, Nina.

ODPOVĚĎ:
V tomto případě se nejedná o trestný čin, ale o přestupek. Zákaz podávání alkoholu osobám mladším 18 let stanoví zákon č. 379/2005 v § 12. Jelikož Váš syn jej dal kamarádovi jako fyzická osoba, nevztahuje se na něj systém sankcí za správní delikty tak, jak je stanoví zákon dále. Dojde pouze k naplnění skutkové podstaty § 30 přestupkového zákona, za který Vašemu synovi hrozí pokuta až 3.000,- Kč. Nic víc, provozovatel diskotéky na tom bude o dost hůře.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedé kouří ve společné plynové kotelně - jak jim to zakázat?
- Sousedé kouří ve společných prostorách bytového domu - jak jim to zakázat?
- Jak zakázat sousedům kouřit ve společných prostorách bytového domu

Dům SVJ, v suterénu budovy se nachází PLYNOVÁ kotelna se dvěma 18 kWh kotli, které vytápí celý dům. Majitelka jednoho bytu si zde udělala „společenskou místnost, kuřárnu“, vodí si tam kamarádky 2x denně. Mají tam i svíčky.
Už jsem se s tímto problémem obrátila na kominíka, hasiče, plynaře, bezpečnostního technika, Policii České republiky, oblastní inspektorát bezpečnosti práce, přestupkovou komisi. Všechny složky mi potvrdili, že kouřit v plynové kotelně je porušováním směrnic, ale nikdo s tím nic prý nemůže dělat. Se sousedkou není řeč, prý to dělá 40 let a nic měnit nebude.
Já jsem samoživitelka s postiženým synem a nemíním si nechat vyhodit dům do povětří kvůli absolutní nezodpovědnosti a bezohlednosti jednoho člověka. Kam se obrátit o pomoc. Můžete mi, prosím, poradit? Děkuji.

ODPOVĚĎ :
Dobrý den,
v první řadě Vám doporučuji řešit tento problém na úrovni SVJ. SVJ, je-li správcem bytového domu, by se mělo samozřejmě zajímat o to, zda jednotliví členové SVJ užívají společné části bytového domu řádným způsobem.
Dle § 1175/1 občanského zákoníku platí, že vlastník bytové jednotky má právo užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části bytového domu.
Soustavné porušování shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku Vaší sousedkou proto může být projednáno shromážděním vlastníků bytových jednotek, přičemž v návaznosti na to mohou být odpovídajícím způsobem upraveny stanovy SVJ (popř. domovní řád či jiný interní předpis SVJ). Není samozřejmě ani vyloučeno, aby byly klíče od kotelny svěřeny do opatrování např. pouze členům výboru SVJ (či jiné pověřené osobě).
Dle § 1176 občanského zákoníku dále platí, že vznikem vlastnického práva k bytové jednotce vzniká vlastníku bytové jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. S ohledem na toto ustanovení občanského zákoníku je proto nanejvýš vhodné zakotvit podrobná pravidla užívání kotelny (popř. jiných společných částí bytového domu) do některého z vnitřních předpisů SVJ.
Není rovněž vyloučeno, že se Vaše sousedka dopouští trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti, který dle § 273/1 trestního zákoníku spáchá ten, kdo z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo z nedbalosti takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, přičemž za tento trestný čin může být uložen trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. Případné podání trestního oznámení proto není rovněž vyloučeno.

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Má svědek trestného činu právo na kopii z výslechu svědka?

01/2015, Jsem byla na Policii ČR, vyslechnuta jako svědek v trestním řízení.
Žádala jsem o kopii protokolu o výslechu svědka, (mou výpověď), po podepsání protokolu, mi policista nechtěl dat protokol o výslechu.
Zřejmě je to schválnost z jeho strany! Prosím Vás o radu, jestli mám právo na svou kopii? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Trestní řád výslovně poskytnutí kopie svědkovi nepovoluje, nicméně ani nezakazuje. Jako svědek nemáte obecně právo nahlížet do spisu, takže se k protokolu nedostanete ani touto formou. Poskytnutí tak bude v dispozici konkrétního policisty, zda Vám jej poskytne nebo ne. Pokud bude v řízení vyslýcháno více osob, bylo by např. kontraproduktivní protokoly poskytnout, aby se svědci vzájemně neovlivňovali. V každém obvodu přistupují policisté k poskytování různě, proto nelze poskytnout ucelenou právní radu, o kterou byste se mohla opřít.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za ztracený čas - informace
- Odškodnění za čas strávený řešením pojistné události způsobené škůdcem
- Odškodnění za čas strávený řešením nabouraného auta s pojišťovnou

10/2014 nám byla způsobena dopravní nehoda, viník ujel, ale následně se sám přihlásil. Poškozený byl nárazník, pojišťovna viníka vše ohledala, zaslala poj. plnění odhadem dle našeho požadavku. Poté proběhlo druhé ohledání "vnitřních závad". Postup byl stejný. Majetková škoda byla uhrazena. Lze požadovat po pojišťovně náhradu ztraceného času s vyřizováním záležitosti - např. odměnou pro jednatele, který vše vyřídil nebo DPP? Pokud ano, jakými doklady mám požadavek doložit. Nejde mi o ždímání pojišťovny (nechtěli jsme ani náhradní vozidlo po dobu opravy), ale o náhradu času, který jsme ztratili nikoli vlastní vinou.
Děkuji, Adriana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 2894/1 občanského zákoníku platí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (tzn. škody). Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo, tzn. ušlý zisk (§ 2952 občanského zákoníku).
Ve Vámi popsaném případě představují výdaje za zastupování (při vyřizování výplaty pojistného plnění) skutečnou škodu, tzn. újmu, která nastala ve Vaší majetkové sféře, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou se pak rozumí zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí, které vyžaduje vynaložení majetkových hodnot k uvedení věci do předešlého stavu.
Jste-li proto schopna výši nákladů za Vaše zastupování při vyřizování škodné události vyčíslit a všechny tyto skutečnosti doložit (zejména kopií příslušné smlouvy se zmocněncem či jinou osobou a dokladem o Vámi uhrazené odměně za zastupování), můžete se na pojišťovnu s tímto nárokem obrátit (nelze však samozřejmě vyloučit, že pojišťovna nebude k další platbě ochotna, v takovém případě by nezbylo, než pojišťovnu žalovat).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ zvýšil zálohy do fondu oprav - jak se bránit?
- Nesouhlas se zuvýšením záloh do fondu oprav SVJ - jak se může majitel bytu bránit?

Na posledním Shromáždění z 05/2014 nebyla předložena účetní závěrka 2013 a odhlasována výše záloh. Nehledě na to, výbor, který provádí samosprávu v domě, zálohy zvýšil. Tuto výši záloh jsem reklamovala a pokračuji v platbách záloh, které jsem měla nastavené dříve. Písemně mi výbor oznámil:
"Výbor SVJ nenese zodpovědnost za schválení či neschválení jakéhokoliv usnesení shromáždění, který je nadřízeným orgánem výboru. Protože nebyl vznesen žádný protinávrh, který by byl schválen, výbor postupuje v souladu s platnými stanovami."
Nahlížení do dokumentu, týkající se hospodaření SVJ, bankovních účtu mi výbor povolí jen jednou ročně pár dni před dalším shromážděním.
Má výbor právo strašit mne právníkem a požadovat uhradit rozdíl, který vzniká na platbě záloh, dokud neproběhlo řádné vyúčtování? Je možné dluh na zálohách soudně vymáhat? Jak mám v této situaci pokračovat? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku náleží do působnosti shromáždění SVJ i:
- schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření SVJ a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
- schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
přičemž rozhodování o těchto záležitostech nemůže být (např. ve stanovách SVJ) přiřčeno žádnému jinému orgánu SVJ.
Dle § 4/2 zákona č. 67/2013 Sb. dále platí, že nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí SVJ, určí poskytovatel služeb (zde SVJ) příjemci služeb (zde každému vlastníku bytové jednotky) měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. Zákon tedy na tomto místě výslovně počítá se situací, kdy není shromážděním SVJ schválena účetní závěrka a druh poskytovaných služeb (ve smyslu § 1208 písm. d) a e) občanského zákoníku), v takovém případě tedy SVJ (zde jeho výbor) výši záloh určí jednostranně.
Neboť Vás výbor SVJ odkázal v dopise na platné stanovy SVJ, doporučuji Vám v první řadě jejich podrobné prostudování. Dle § 1200/2 písm. c), d) a g) občanského zákoníku musí stanovy mimo jiné obsahovat:
- členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování,
- určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
- pravidla pro tvorbu rozpočtu SVJ, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
Co se týče nahlížení do účetních podkladů SVJ, je podstatný § 1179 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník bytové jednotky právo seznámit se s tím, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Občanský zákoník tedy nikterak neomezuje počet nahlédnutí vlastníka bytové jednotky do účetních dokladů, ze strany výboru SVJ proto nemůže být toto Vaše právo omezováno na jediné nahlédnutí za rok (pokud samozřejmě stanovy SVJ neurčují jinak).
Nahlížení vlastníka bytové jednotky do podkladů pro vyúčtování poskytovaných služeb je dále speciálně upraveno v § 8 zákona č. 67/2013 Sb. , dle něhož platí, že:
- na základě písemné žádosti příjemce služeb (zde vlastníka bytové jednotky) je poskytovatel služeb (zde SVJ) povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů;
- případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů příjemci služeb; vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.
Dle § 13/1 zákona č. 67/2013 Sb. je SVJ povinno zaplatit vlastníku bytové jednotky pokutu ve výši 100, - Kč za každý započatý den prodlení se splněním jeho povinnosti upravené tímto zákonem ve stanovené lhůtě (týká se samozřejmě i lhůty pro umožnění nahlížení do účetních dokladů SVJ).
Co se týče vymahatelnosti úhradové povinnosti vlastníka bytové jednotky, je v první řadě vhodné poukázat na § 1181 občanského zákoníku, dle něhož:
- je vlastník bytové jednotky povinen platit zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu, přičemž má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období;
- není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené pod předchozí odrážkou.
Dluh vlastníka bytové jednotky na příspěvcích na poskytované služby (resp. neplnění povinnosti hradit pravidelně zálohy na tyto služby) pak může být ze strany SVJ samozřejmě vymáhán i soudní cestou. Dle § 13/2 zákona č. 67/2013 Sb. navíc platí, že dostane-li se vlastník bytové jednotky do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit SVJ poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10, - Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.
V současné chvíli Vám doporučuji prostudovat stanovy SVJ, v nichž by mělo být určeno, jak výbor SVJ postupuje v případě, kdy není shromážděním SVJ odsouhlasena účetní závěrka a není odhlasována výše záloh na služby pro další rok (měla byste se zde rovněž dozvědět, zda výbor SVJ porušil nepředložením účetní závěrky své povinnosti).

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Řidič nevěděl o zákazu řízení (nepřevzal poštu) a řídil dál - opakovaný zákaz řízení a prominutí zbytku trestu
- Prominutí zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel - kde požádat?
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Rozdíl mezi přestupky dle § 125c/1 písm. e) body 1 a 2 zákona o silničním provozu

03/2014 jsem se dopustil přestupku dle § 125c / 1f 2, za to jsem dostal trest 5 bodů a zákaz řízení na dobu půl roku, nevyzvedl jsem si poštu a o zákazu se dozvěděl až při další silniční kontrole, za to jsem dostal trest dle §125c/1e 1, rok zákaz řízení, 25.000 Kč pokuty a 4 body. Při žádosti o prominutí zbytku trestu v jeho polovině jsem se dozvěděl, že posledními čtyřmi body jsem se vybodoval a tím dostal zákaz řízení ještě na další rok. Chtěl jsem se zeptat, kdy mohu žádat o prominutí zbytku trestu, kde mám žádat, S úřednicí která se mnou přestupek řešila se nedá mluvit, můžu se obrátit jinam než na příslušný městský úřad? A dále by mne zajímal rozdíl mezi §125c/1e 1 a §125c/1e 2. Děkuji, Radek Vegricht

ODPOVĚĎ:
1/ Žádost o upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti:
V případě tzv. vybodování (tzn. získání 12 trestných bodů) platí dle § 123d/1 zákona o silničním provozu, že řidič, který tímto způsobem pozbyl řidičské oprávnění, je oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění.
Jelikož Vám byla nadto uložena současně sankce zákazu řízení motorových vozidel, je ve Vašem případě nutné aplikovat i § 123d/2 zákona o silničním provozu. Dle tohoto ustanovení platí, že byla-li řidiči za přestupek, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, na základě kterého dosáhl celkového počtu 12 bodů, uložena sankce zákazu řízení motorových vozidel, je řidič oprávněn požádat o vrácení řidičského oprávnění nejdříve po vykonání sankce zákazu řízení motorových vozidel, pokud je uložená doba zákazu činnosti delší než doba zákazu řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. delší než 1 rok).
Neboť sankce zákazu řízení motorových vozidel Vám byla uložena na dobu 1 roku, tedy na dobu shodnou se zákazem řízení motorových vozidel při tzv. vybodování (tzn. že tyto zákazy se co do své podstaty i délky překrývají, resp. téměř překrývají, a to s ohledem na § 123c/3 zákona o silničním provozu, tento rozdíl by však měl činit pouze několik dní), budete oprávněn zažádat o vrácení řidičského oprávnění po uplynutí 1 roku od Vašeho vybodování.
Žádost o vrácení řidičského oprávnění podává žadatel písemně u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností (ve Vašem případě se tedy jedná o místně příslušný městský úřad). Podmínkou vrácení řidičského oprávnění je prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti a dále předložení posudku o zdravotní způsobilosti včetně dopravně psychologického vyšetření (§ 123d/3 zákona o silničním provozu).
Pro vrácení řidičského oprávnění platí přiměřeně § 101 zákona o silničním provozu. Žádost o vrácení řidičského oprávnění musí mít písemnou formu a musí v ní být uvedeno:
- jméno a příjmení žadatele,
- adresa obvyklého bydliště žadatele na území České republiky nebo místo studia,
- datum a místo narození a rodné číslo žadatele, pokud mu bylo přiděleno,
- datum vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí řidičského oprávnění pro ztrátu odborné způsobilosti,
- skupina vozidel, pro kterou se žádá o vrácení řidičského oprávnění.
K žádosti o vrácení řidičského oprávnění musí být přiložen:
- platný doklad totožnosti žadatele,
- doklad o odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel zařazených do příslušné skupiny, který nesmí být ke dni podání žádosti starší než 30 dní.

2/ Rozdíl mezi přestupky dle § 125c/1 písm. e) body 1 a 2 zákona o silničním provozu:
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo a zároveň není držitelem příslušného řidičského oprávnění.
Dle § 3/3 písm. a) zákona o silničním provozu může řídit motorové vozidlo pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu.
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 1 zákona o silničním provozu se tak může dopustit např. ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přestože vůbec nedisponuje řidičským oprávněním či osoba, které bylo řidičské oprávnění odňato.
Dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se přestupku dopustí ta fyzická osoba, která v provozu na pozemních komunikacích řídí motorové vozidlo, přičemž jí však byl zadržen řidičský průkaz.
Zadržení řidičského průkazu je speciálním nástrojem Policie ČR sloužícím k okamžitému zabránění pokračování v řízení motorových vozidel těm řidičům, kteří se dopustili závažného protiprávního jednání. Svou podstatou je zadržení řidičského průkazu bezprostředním zásahem, tzn. mocenským úkonem, kterému nepředchází správní řízení.
Dle § 118b/1 zákona o silničním provozu je policista oprávněn zadržet řidičský průkaz, jestliže řidič:
- je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
- ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii,
- je podezřelý, že požil alkoholický nápoj nebo užil jinou návykovou látku během jízdy,
- je podezřelý, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem,
- se přes výzvu odmítl podrobit vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,
- řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,
- řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo.
Policista, který zadržel řidičský průkaz, poučí držitele řidičského průkazu o důsledku zadržení řidičského průkazu a vydá držiteli řidičského průkazu písemné potvrzení o zadržení řidičského průkazu. Policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu (§ 118b/3 a 4 zákona o silničním provozu).
Přestupku dle § 125c/1 písm. e) bodu 2 zákona o silničním provozu se tak dopustí ten, kdo řídí motorové vozidlo, přestože mu byl zadržen řidičský průkaz (tzn. že řidičské oprávnění mu sice svědčilo, v danou chvíli však nebyl oprávněn motorové vozidlo řídit).

_

OBČAN-DLUHY
- Žádost o udělení výjimky ze zákazu nabývání (insolvenční řízení)
- Výjimka ze zákazu nabývání v insolvenci
- Odkoupení domu od osoby v insolvenci - postup, informace
- Odkoupení domu majitele v insolvenci (insolvenční aukce)

Prosím můžete mi pomoc sepsat žádost o udělení vyjímky ze zákazu nabývání. Rodiče jsou v insolvenci a my s manželem chceme koupit jejich dům v aukci. Máme totiž u nich trvalý pobyt. Bylo nám sděleno, že tuto žádost musíme zaslat na soud.
Děkuji, Pavla.

ODPOVĚĎ:
Vzor žádosti o udělení výjimky ze zákazu nabývat majetek z majetkové podstaty dlužníka osobou blízkou dle ust. § 295 zákona č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) najdete na níže uvedeném odkaze:
http://www.bit.ly/1DMlS5h
Vzor je pouze příkladem jak danou problematiku řešit. Text vzoru je nutné upravit podle skutečného případu. Zejména je nutné si dát pozor, jakým způsobem bude majetková podstata zpeněžena - zda mimo dražbu nebo prostřednictvím veřejné dražby. Dále také, v případě, že v insolvečním řízení byl ustanoven věřitelský výbor, je nutné získat jeho vyjádření (§ 295 odst. 3 IZ).

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Stromy na pozemku Lesy ČR ohrožují soukromý majetek - jak požádat o pokácení stromů?
- Stromy lesů ČR ohrožují soukromý majetek na okolních pozemcích - jak postupovat?
- Je možné pokácet strom Lesů ČR pokud ohrožuje majetek občana na jeho pozemku?

Jak postupovat v případě, že mi pozemek a dum ohrožují vzrostlé akáty. Evidentně suché ale stojící na pozemku Lesu ČR. Podle vyjádření lesu jsem povinen tyto stromy na svoje náklady odstranit a dřevo jim jako vlastníkům ponechat. Jde prý o výklad § 22 nějakého zákonu o lesích. Ale do tohoto havarijního stavu tyto stromy přivedli Lesy ČR. samy, svojí neschopností včasné eliminace nebezpečí. Je nějaká šance se proti tomuto ohradit? Děkuji. Adam

ODPOVĚĎ:
S Lesy ČR lze souhlasit v tvrzení, že Vaše povinnost k svépomocnému odstranění předmětných stromů může být založena § 22 zákona o lesích. Dle tohoto ustanovení platí, že vlastníci nemovitostí (tedy i Vy) jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky a stavby zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (a to i v případě, kdy tyto lesní pozemky nejsou jejich majetkem).
Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa (zde Lesy ČR) je povinen provedení těchto opatření strpět.
V současné chvíli proto můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností) a iniciovat zde zahájení správního řízení ve věci odstranění předmětných stromů. Tento úřad posoudí, zda došlo k situaci, kdy je nutné provést opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku a pokud k ní došlo, jaká nezbytně nutná opatření je nutné provést (pravděpodobně se bude jednat o pokácení předmětných stromů). Provedení nezbytně nutných opatření je tento úřad oprávněn uložit za povinnost Vám (a to na Vaše náklady).
Zároveň je však třeba poukázat na § 2900 a § 2901 občanského zákoníku, zakotvující tzv. generální prevenční povinnost, tzn. povinnost každého počínat si při svém konání tak, aby mimo jiné nedošlo k nedůvodné újmě na životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, přičemž na ochranu těchto hodnot je povinen zakročit každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu. Povinnost k preventivnímu zásahu (v podobě pokácení předmětných stromů) má tedy i vlastník dotčeného lesního pozemku.
Dle § 2903 občanského zákoníku pak platí, že:
- nezakročí-li ten, komu újma hrozí (zde Vy), k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit;
- při vážném ohrožení může ohrožený (zde Vy) požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě vyššího rizika pádu předmětných stromů můžete kontaktovat místně příslušný orgán státní správy lesů (a dle jeho pokynů tyto stromy odstranit sám), nehrozí-li pád stromů bezprostředně (ovšem stále se jedná o vážné ohrožení Vašeho majetku, života či zdraví), můžete se obrátit s žalobou na soud.
Hrozil-li by pád předmětných stromů okamžitě, resp. bezprostředně, budete samozřejmě oprávněn provést jejich odstranění svépomocí (tzn. bez předchozího správního či soudního řízení), a to v souladu s § 14 občanského zákoníku, přičemž takto způsobenou újmu byste nebyl povinen nahradit (§ 2906 občanského zákoníku). I v tomto případě by však bylo nutné oznámit svépomocné pokácení stromů bezodkladně místně příslušnému orgánu státní správy lesů.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno pro matku, otce - mohou nemovitost užívat i potomci osoby s věcným břemenem
- Věcné břemeno užívání nemovitosti rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Věcné břemeno užívání bytu, domu rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Skladování věcí osobou s věcným břemenem - jak se bránit?
- Služebnost pro matku, otce - mohou nemovitost užívat i potomci osoby s věcným břemenem
- Služebnost užívání nemovitosti rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Služebnost užívání bytu, domu rodičem, rodiči - mohou členové rodiny skladovat věci v bytě, domě?
- Skladování věcí osobou se služebností užívání nemovitosti - jak se bránit?

2014 mi matka darovala dům i s pozemkem. Na dům i pozemek jsme zřídily její věcné břemeno práva doživotního užívání. Žije v něm sama a dle darovací smlouvy se zřízením věcného břemene má přístup ke všem darovaným nemovitostem.
Problém nastal, když na dům i pozemek v současnosti uplatňuje nárok užívání (s odvoláním na svolení matky) i má sestra (garážování, ukládání věcí, volný přístup). Mám dojem, že pokud toto nebylo upraveno v darovací ani jiné smlouvě, nemá sestra žádná uživatelská ani vlastnická práva. Samozřejmě sestře neupírám možnost matku navštěvovat a starat se o ní, což vyplývá z vyživovací povinnosti. Sestra žije jinde společně s přítelem, který pro mne, de facto, je cizím člověkem.
Zajímalo by mne, jak je to s přístupem sestry na pozemek a do domu, bez přítomnosti mé a matky. Zda se můžou volně pohybovat po pozemku i domě, bez mého vědomí, disponovat klíči, které vlastní z doby, kdy dům patřil otci. Zda mohou s odvoláním na svolení matky garážovat přívěsný vozík v přilehlé kůlně a bez svolení půjčovat též darované technické vybavení (míchačku, cirkulárku atd.). Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve většině případů si strany práva a povinnosti oprávněného z věcného břemene nijak podrobněji neupravují, což se následně ukazuje jako nesprávné řešení. V takovém případě, kde není obsah nebo rozsah služebnosti určen, hovoří nový občanský zákoník o posouzení podle místních zvyklostí a není-li jich, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší (§ 1258 NOZ). Takovým výkladem nedocílíte toho, aby vaše sestra nemohla v místě bydliště matky, matku navštěvovat, ale pokud již sama má své bydlení a je soběstačná tedy vaše matka již vůči ní neplní vyživovací povinnost, nemůže si odvozovat ani právo bydlet ve vašem domě od oprávnění matky. Stejně tak vaše matka jako oprávněná z věcného břemene může užívat zatíženou věc (rodinný dům) jen pro sebe a nesmí k užívání věci přibrat jiného. Tedy vaše sestra nemá jako třetí osoba žádné oprávnění ke garážování věcí na Vašem pozemku nebo darování jiných movitých věcí třetím osobám. Dokonce se nemůže ani odvolávat na souhlas vaší matky, neboť ta jako oprávněná z věcného břemene nedisponuje vlastnickým právem, aby mohla některé věci darovat. Taková smlouva je neplatná a vy můžete požadovat vrácení daru do 3 let bez problému, po uplynutí 3 let by mohl obdarovaný namítat vydržení, ale pokud byl obeznámen o stavu Vašeho majetku, neuplatnila by se u něj dobrá víra.
Stejně tak ani vaše sestra nemůže vstupovat na váš pozemek bez vašeho vědomí a bez přítomnosti vaší matky. V přítomnosti vaši matky lze hovořit o návštěvě. Ve vašem zájmu doporučuji vyměnit zámky u dveří. Promluvte si s vaší matkou o této situaci a zkuste se dohodnout na nějakých pravidlech, za jakých ji bude vaše sestra navštěvovat. Dále nesouhlasíte-li se skladováním věcí vaší sestry na vašem pozemku, vyzvěte ji, aby si je vyzvedla.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skryté vady nemovitosti a uplatnění slevy z kupní ceny soudně, soudní cestou
- Sleva u nemovitosti se skrytými vadami - soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti
- Sleva u bytu se skrytými vadami - soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti
- Sleva u domu se skrytými vadami - soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti
- Soudní vymáhání slevy z ceny nemovitosti - skryté vady

04/2014 koupena polozděná chata určená k celoročnímu pobývání se zemí spjatou pevným základem. Se synem jsme se na chatu nastěhovali se záměrem ji celoročně obývat. Chata má zásadní vady, nelze ji trvale užívat, žiji s dítětem u rodičů.
Závady: do studny nedotéká dostatečné množství vody, vadná elektoinstalace v celém objektu, vadné teplovodné rozvody do pokojů, nefungující krb, mokré podlahy, hmyzem napadené izolace atd. Jsem matka samoživitelka, na chatě mám již trvalé bydliště, na soudní výlohy bych neměla finance, protože jsme chatu začali opravovat a bývalí majitelé se po prodeji rozešli a nemám na ně aktuální adresy. Proto bych chtěla požádat o právníka ef offo a o nastínění postupu v dané věci. Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Právního zástupce ex offo lze přidělit v trestním řízení. Ve vašem případě by se jednalo o občanskoprávní spor, kde lze také v případě, že vaše majetkové poměry vám neumožňují si právního zástupce zaplatit, požádat o přidělení právního zástupce. Než se do soudního sporu s prodávajícími pustíte, doporučuji prodávající vyhledat a pokusit se o mimosoudní řešení celé záležitosti. Pokud dohoda nebude možná a rozhodnete se pro soudní řízení,
1) můžete se obrátit na soud, aby vám ustanovil advokáta za sníženou odměnu nebo bezúplatně a současně vás osvobodil od soudních poplatků. Soud můžete požádat o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce v případě, že nejde o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatnění práva a vaše příjmová a majetková situace neumožňuje poplatek uhradit. Soud posuzuje podané žádosti vždy individuálně. Obvykle jsou osvobozovány osoby, které mají příjem pouze ze sociálních dávek (nap. : osoby pobírající dávky v hmotné nouzi, matky na mateřské nebo rodičovské dovolené, osoby pečující o blízkou osobu atd.) Žádat může i osoba, která má příjem ze zaměstnání, jestliže jí příjem nedovoluje vzhledem k ostatním nákladům poplatek uhradit. Žádost o osvobození od soudních poplatků je možné podat společně s žalobou nebo později až do pravomocného rozhodnutí ve věci. Návrh se podává témuž soudu, který rozhoduje nebo bude rozhodovat o podané žalobě. Soud rozhoduje na základě prokázaných majetkových a výdělkových poměrech žadatele, které vyplníte na formuláři, jenž vám soud na základě podané žádosti zašle. Se sepsáním žaloby vám může pomoc občanská poradna, která působí v každém větším městě.
2) Další možností je obrátit se na Českou advokátní komoru, která osobě nesplňující podmínky pro ustanovení advokáta soudem, za splnění dalších podmínek určí zástupce z řad advokátů. Formulář žádosti o určení advokáta a prohlášení o příjmových a majetkových poměrech pro určení advokáta najdete na internetových stránkách ČAK.

_

OBČAN-DLUHY
- Insolvenční řízení dlužníka - co to znamená pro ručitele dluhu?
- Ručení dlužníkovi a insolvenční řízení - vliv na ručitele
- Co bude s ručitelem dlužníkovi s insolvencí?

2004 se stal přítel ručitelem svému nevlastnímu bratrovi, který si tehdy bral překlenovací úvěr u ČMSS na pořízení domu. Přítel s ručením souhlasil, protože mu bratr slíbil, že ho z ručení po navýšení ceny domu okamžitě vyváže. Nestalo se tak a peníze místo toho s manželkou utratili. Během posledních dvou let začaly chodit dopisy, že není zaplaceno a pokud zaplaceno nebude, bude muset platit přítel jakožto ručitel. K tomu naštěstí nedošlo, ale před rokem vyhlásil přítelův nevlastní bratr společně s manželkou osobní bankrot. Insolvenční řízení stále probíhá, rozhodnout by se mělo teď 20. ledna. Ať už jim ovšem bude uznáno oddlužení nebo půjdou do konkurzu, nevíme vůbec co to znamená pro přítele jakožto ručitele. Nikdo nám nebyl schopen poradit jak postupovat nebo co můžeme očekávat, ani na ČMSS se s námi nikdo nebaví, dokonce nám ani nechtějí sdělit jaká je vlastně výše dluhu, protože
přítel je „pouze“ ručitel. Nevlastní bratr a jeho manželka se s námi samozřejmě nebaví. Navíc plánují, že se všichni přestěhují do Anglie. Více na justice.cz - jméno Porcal Radim a Květoslava Porcalová.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Pro Vás, resp. Vašeho přítele, jakožto ručitele je důležitý § 183 insolvenčního zákona, který říká: „ (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele, včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení27), to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj bez zřetele k tomu, zda ji přihlásily, s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 18; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. “
Z uvedeného ustanovení plyne, že i když si ČMSS přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení, může se po Vašem příteli jakožto ručiteli domáhat uspokojení své pohledávky. Je však zcela na nich, zda vymáhání po něm budou realizovat či nikoliv. Výši pohledávky zjistíte mj. z insolvenčního rejstříku, když si otevřete přihlášku pohledávky ČMSS.
V případě, že bude ČMSS hradit pohledávku za dlužníka, má právo poté navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl o jeho vstupu do insolvenčního řízení namísto věřitele (tedy ČMSS), a to v rozsahu poskytnutého plnění. Vůči dlužníkovi mu totiž, jak jistě víte, v případě plnění věřiteli, vzniká tzv. regresní pohledávka, která by tak byla taktéž uspokojena v rámci insolvenčního řízení.

 

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Maximální hranice alkoholu v dechu při řízení auta, automobilu, vozidla
- Hodnota alkoholu do 0,24 promile - hranice kdy se posuzuje jako řízení vozidla ve střízlivém stavu

21.2 2015 jsem byl zastaven hlídkou Policie ČR, naměřen zbytkový alkohol 0.22 promile, 10 minutách 0.19 promile. Odběr krve, zabaven řidičský průkaz. Odběr krve byl za 90 minut, výsledek nevím.
Na internetu jsem následně četl, že hodnoty do 0.24 promile by měli být brány jako že jsem nepožil. Lze se nějak bránit odebrání řidičského průazu? Musím čekat na celý průběh šetření? Užívám léky na kašel, pomůže mi to ve správním řízení? Děkuji, Marcel

ODPOVĚĎ:
S tolerovanou hladinou alkoholu máte pravdu. do této hladiny se bere alkohol jako přirozený v lidském těle. Přestupkové řízení by tak mělo být zastaveno. Jestliže Vám však byl zadržen ŘP, rozeběhlo se paralelní řízení, ve kterém se zabavení řeší. Vy musíte argumentovat i v rámci tohoto správního řízení, aby Vám jej nezabavili dále správním rozhodnutím. Přestupkové řízení by mělo být tedy zastaveno, neboť skutek se nestal, nicméně správní řízení o zadržení ŘP již vyžaduje Vaši iniciativu, jinak můžete na dočasnou dobu o ŘP přijít, i když jste se přestupku nedopustil. Prosím nepodceňte tuto fázi a vyhledejte právní pomoc. Nejde sice o nutné právní zastoupení, nicméně tato problematika je v rámci správních řízení komplikovanější a sám byste nemusel pokrýt všechny aspekty obou paralelních řízení. K uvedenému bych Vám rád pomohl více, nicméně není v silách této poradny činit konkrétní procesní návrhy. Přeji hodně úspěchů.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Osoba s věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Osoba se služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný věcným břemenem brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?
- Oprávněný služebností brání majitele ve vstupu do některých částí nemovitosti - jak se bránit?

12/2003 jsem koupil dům a ve prospěch původního majitele bylo zřízeno věcné břemeno na určité místnosti.
Na zahradu patřící k domu se lze dostat pouze přes jednu z těchto místností. Původní majitel nám teď začal bránit ve vstupu na zahradu tím, že danou místnost zamknul. Zahrada není předmětem věcného břemene. Má na to původní majitel právo? Jak se mohu domáhat vstupu na zahradu? Mohu odstranit zámek? Mohu udělat dveře nezamykatelné? Mohu to udělat sám nebo je třeba asistence policie? Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Vlastník jste Vy, to je potřeba si uvědomit. Věcné břemeno je omezení vlastnického práva ve prospěch jeho držitele, avšak toto omezení nemůže jít nad rámec dohody, což v tomto případě je, neboť Vám někdo brání v užívání Vašeho vlastnictví. Máte právo zámek odstranit, máte právo dveře učinit nezamykatelné, neboť se jedná o Váš majetek. Nepotřebujete svědky ani přítomnost policie. Zkuste ještě původního majitele vyzvat, aby zanechal tohoto chování pod pohrůžkou, že soudně jeho práva plynoucí mu z věcného břemene zrušíte.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za úraz při úklidu městského pozemku před sídlem zaměstnavatele vrátným - kdo odškodní za úraz?
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu na městském pozemku při úklidu na příkaz zaměstnavatele
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu v práci (práce na příkaz zaměstnavatele)
- Odškodnění za úraz při úklidu městského pozemku před sídlem zaměstnavatele vrátným - kdo odškodní za úraz?
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu na městském pozemku při úklidu na příkaz zaměstnavatele
- Kdo odškodní za uklouznutí na sněhu, ledu v práci (práce na příkaz zaměstnavatele)
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vrátný v pracovní smlouvě nemá uvedenou povinnost úklidu chodníku před firmou - musí to dělat?
- Vrátný v pracovní smlouvě nemá uvedenou povinnost odhrabování sněhu na chodníku před firmou - musí to dělat?

Pracuji jako důchodce ve funkci vrátného. Zaměstnavatel po mně požaduje úklid chodníku okolo budovy firmy. Chodník je majetkem města. Kdo mně v případě úrazu odškodní? Město se mnou nemá smlouvu na úklid chodníků. Pojišťovna může odmítnout odškodnění s odůvodněním že jsem na tu práci nemněl oprávnění. Jak se zachová zamněstnavatel to nevím. Musím tuto práci vykonávat bez písemného nařízení zamněstnavatele?
Úklid je povinnost vrátného, která není daná pracovní smlouvou. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je důležité, jakým způsobem je druh Vámi vykonávané práce vymezen v pracovní smlouvě, tzn. zda je zde jako druh sjednané práce uvedeno pouze „vrátný“, nebo zda je zde náplň Vámi vykonávané práce rozvedena podrobněji (nutno podotknout, že oba způsoby vymezení druhu práce jsou z pracovně právního hlediska v pořádku).
V obecné rovině dle § 38/1 zákoníku práce platí, že od vzniku pracovního poměru je:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy i v mezích sjednaného druhu práce), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Jednou ze základních povinností každého zaměstnance je mimo jiné plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy (§ 301 písm. a) zákoníku práce).
Co se týče odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na straně jeho zaměstnance, je nezbytné poukázat na § 265/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům.
Je-li škoda na straně zaměstnance představována pracovním úrazem, je aplikovatelný rovněž § 366/1 zákoníku práce, dle něhož odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
V zásadě tedy platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za tu škodu, kterou zaměstnanec utrpí při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pojem „plnění pracovních úkolů“ je vymezen v § 273 zákoníku práce, dle něhož se tímto souslovím rozumí:
- výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,
- jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele,
- činnost, která je předmětem pracovní cesty,
- činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zaměstnanců,
- činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele,
- dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.
Není tedy rozhodné, zda zaměstnanec utrpí škodu (např. v podobě pracovního úrazu) v místě výkonu práce (jak je sjednáno v pracovní smlouvě), nýbrž je podstatné, zda se tak stane při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.
Dostanete-li proto od svého zaměstnavatele pokyn (který může být samozřejmě i ústní) k úklidu sněhu na chodníku v blízkosti sídla zaměstnavatele (kterážto práce, dle mého názoru, spadá do pracovní náplně vrátného), bude pro případ Vašeho pracovního úrazu nerozhodné, že předmětný chodník se nachází na městském pozemku (bude naopak důležité, že jste úklidem chodníku plnil zadaný pracovní úkol). V takovém případě by tedy Váš zaměstnavatel za vzniklou škodu odpovídal, přičemž jeho pojišťovna by byla povinna Vám vzniklou škodu nahradit.
Zároveň je vhodné podotknout, že odklízením sněhu z městského chodníku neporušíte žádný právní předpis (samozřejmě za předpokladu, že tento chodník se nachází na veřejně přístupném místě).
Odpovědnost zaměstnavatele za vzniklou škodu (na straně zaměstnance) může být poměrně omezena, pokud zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil i poškozený zaměstnanec sám, v tomto případě by se tedy jednalo o odpovědnost částečnou (§ 270 zákoníku práce). Odpovědnosti za škodu z pracovního úrazu se může zaměstnavatel částečně či zcela zbavit pouze z některého z důvodů, uvedených v § 367 zákoníku práce.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Pojišťovna viníka dopravní nehody neuhradila škodu, opravu automobilu - jak postupovat?
- Musí škůdce nahradit škodu poškozenému když pojišťovna nezaplatí vzniklou škodu?

03/2014 jsem mel autonehodu. Policie určila viníkem druhého řidiče. Ten nesouhlasil. Pojišťovna žádala o fakturu, tak jsem dal auto 07/2014 do servisu. Okresní úřad řešil situaci do 1.11.2014 pojišťovna nic neuhradila. Je 9.2.2015 a stále nemám auto protože servis mi ho nevydá.
Viníkem byl určen druhý řidič. Policie nehodu podstoupila okresnímu úřadu, protože s tímto rozhodnutím nesouhlasil.
U okr. úřadu se dvakrát odvolal. I okresní úřad ho uznal vinným a právní moc proto nabyla až koncem října 2014. Okresní úřad zaslal rozhodnutí 2.11.2014 pojišťovně a ta nic neuhradila a to jsem urgoval telefonicky 7x. Auto mám v servisu od 31.7.2014 do dnes (08.03.2016), čeká na krycí dopis.
Škoda má být hrazena z jeho povinného ručení, druhého řidiče jsem viděl pouze jednou a to u okresního úřadu (byl jsem jako svědek).
Od doručení rozhodnutí okresního úřadu pojišťovně uplynulo víc jak 3 měsíce které má určené zákonem. Děkuji Oldřich

ODPOVĚĎ:
Je-li rozhodnutí příslušné přestupkové komise již pravomocné, doporučuji Vám v první řadě ověřit, z jakého důvodu není pojišťovna viníka dopravní nehody ochotna plnit z jeho povinného ručení. Zjistíte-li tímto způsobem, že pojišťovna se pouze vyhýbá splnění své smluvní povinnosti, můžete se na viníka dopravní nehody i jeho pojišťovnu obrátit s předžalobní výzvou (§ 142a Občanského soudního řádu), v níž budete požadovat nahrazení Vám způsobené škody (v podobě proplacení vystavené faktury za servisní práce), a to v přiměřené lhůtě, kterou zároveň stanovíte. Pro přípravu předžalobní výzvy (popř. pro podniknutí dalších právních kroků) Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
Nebudou-li viník dopravní nehody ani jeho pojišťovna ochotni vzniklou škodu na základě předžalobní výzvy uhradit, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu.
Fakturu za servisní práce můžete samozřejmě uhradit také ze svého, přičemž po viníkovi dopravní nehody či jeho pojišťovně se budete následně domáhat náhrady takto vynaložených nákladů.

_

OBČAN-DLUHY
- Darování domu před požádáním o osobní bankrot - má to vliv na schválení?
- Schválí soud osobní bankrot pokud dlužník daroval podíl nemovitosti před bankrotem osobě blízké?
- Vliv darování nemovitosti před osobním bankrotem v době před schválením insolvence

Chtěla bych požádat o osobní bankrot, nežli to udelám, chci se informovat na prodej části mého domu. Dlužila jsem bratrovi na směnce vysokou částku odpovídající hodnoty části domu v mém majetku. Jelikož jsem peníze neměla, darovala jsem mu svou část. Může soud napadnout darování, ač ho mam podloženo dlužnou směnkou? Četla jsem, že je darování 3 roky napadnutelné a nevím, zda to nevypadá, jako podvod. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
Váš bratr byl jedním z Vašich věřitelů, který, kdyby se přihlásil do případného insolvenčního řízení, dostane, po případném zpeněžení majetkové podstaty, patrně jen poměrnou část své pohledávky. Tímto úkonem, kdy jste mu patrně splatila celý Váš dluh vůči němu, byl oproti ostatním věřitelům značně zvýhodněn. Nejedná se tedy o podvod, ale o tzv. zvýhodňující právní úkon. Tento definuje ust. § 241 odst. 1 insolvenčního zákona, který říká: „Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. “, což je zřejmě přesně Váš případ. Proti takovému úkonu je samozřejmě možné se bránit, a to podle § 241 odst. 4 insolvenčního zákona, který stanoví: „Zvýhodňujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby. “. Jelikož je Váš bratr pro Vás osobou blízkou, lze skutečně takový úkon napadnout i tři roky zpětně před zahájením insolvenčního řízení. Odporovat takovému úkonu však může pouze insolvenční správce dle ust. § 239 insolvenčního zákona.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost spolku za škodu - kdo platí škodu?
- Odpovědnost spolku za přestupek - kdo platí pokutu?

Dle nového občanského zákoníku NOZ s účinností 1.1.2014 jsou ze spolků právní subjekty. Kdo a jak popř. čím ručí za případné pochybení? Příklad: hasičský spolek bude pořádat zabíjačku a dostane pokutu, kterou nebude schopen zaplatit. Nebo způsobí třeba škodu soukromému subjektu.
Přejde zodpovědnost na výbor spolku? Kdo to bude muset zaplatit? Zruší se spolek? Děkuji, Ondřej

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Odpovědnost spolku za vlastní dluhy:
Neboť spolek je právnickou osobou (§ 20/1 občanského zákoníku), a to právnickou osobou korporativní povahy, odpovídá za své dluhy sám, a to celým svým majetkem.
Jednotliví členové spolku za jeho dluhy neodpovídají, přičemž za řádné splnění těchto dluhů ani neručí (§ 215/2 občanského zákoníku). Opak může být samozřejmě mezi členy spolku a spolkem založen smluvně.
Pokud by majetek spolku nepostačoval ke krytí jeho dluhů, je např. možné, aby členové spolku odhlasovali zvýšení členských příspěvků, čímž dojde k zvětšení majetku spolku a jeho uschopnění plnit vlastní dluhy.
Neschopnost spolku hradit řádně své dluhy může samozřejmě vést k zahájení exekučního řízení či insolvenčního řízení (v případě předluženosti spolku).
2/ Odpovědnost některých členů spolku za jimi způsobenou škodu:
Dle § 159/1 občanského zákoníku platí, že členové volených orgánů spolku jsou povinni jednat vždy s péčí řádného hospodáře. Pokud tuto povinnost některý člen voleného orgánu spolku poruší a v důsledku tohoto porušení vznikne spolku škoda, ponese za ní člen voleného orgánu odpovědnost (§ 2910 občanského zákoníku), přičemž za tuto škodu odpovídá celým svým majetkem.
Pouze pro doplnění shora uvedeného připomínám, že spolek zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný jeho zástupce vůči třetí osobě (§ 167 občanského zákoníku). Vznikne-li pak na základě tohoto závazku na straně spolku škoda, bude spolek samozřejmě oprávněn se domáhat jejího nahrazení po tom členu voleného orgánu, zaměstnanci či zástupci, který svým protiprávním jednáním škodu způsobil. Dle § 159/3 občanského zákoníku dále platí, že pokud člen voleného orgánu spolku způsobí spolku porušením povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře škodu, přičemž tuto škodu spolku nenahradí a z tohoto důvodu nebude spolek schopen splnit některý ze svých dluhů, stane se dotyčný člen voleného orgánu ručitelem za dluh spolku (vůči věřiteli spolku), a to v rozsahu, v jakém nenahradil spolku jím způsobenou škodu (vše za předpokladu, že věřitel se nebude z tohoto důvodu moci po spolku domáhat splnění jeho dluhu).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
- statutární orgán spolku je povinen podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, je-li spolek ve stavu úpadku (§ 3 insolvenčního zákona),
- pokud statutární orgán spolku nesplní oznamovací povinnost dle předchozí odrážky, odpovídá věřitelům za škodu, která jim tím vznikla, ledaže prokáže, že škodu nezavinil (§ 98 a násl. insolvenčního zákona).
3/ Zrušení spolku:
V obecné rovině (dle § 168/1 občanského zákoníku) platí, že právnická osoba (tedy i spolek) se zrušuje právním jednáním (např. dohodou členů spolku), uplynutím doby (na kterou byl spolek zřízen), rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Dle § 268/1 občanského zákoníku zruší soud spolek s likvidací na návrh osoby, která na tom má oprávněný zájem, nebo i bez návrhu v případě, že spolek, ač byl na to soudem upozorněn:
a/ vyvíjí činnost zakázanou v § 145 občanského zákoníku,
b/ vyvíjí činnost v rozporu s § 217 občanského zákoníku,
c/ nutí třetí osoby k členství ve spolku, k účasti na jeho činnosti nebo k jeho podpoře, nebo
d/ brání členům ze spolku vystoupit.
Dle § 172/1 občanského zákoníku pak soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu (tedy i spolek) a nařídí její likvidaci, jestliže:
a/ vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
b/ již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
c/ nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo
d/ tak stanoví zákon.
Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.
Neschopnost spolku hradit své dluhy není sama o sobě důvodem pro soudní zrušení takového spolku.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Jak získat zpět peníze, investice do družstevního bytu partnera, partnerky při rozchodu
- Bezdůvodné obohacení - investice do družstevního bytu partnera, partnerky při rozchodu
- Rekonstrukce družstevního bytu partnera - vydání bezdůvodného obohacení při rozchodu vztahu

Po 14 letech společného soužití se s přítelem rozcházíme. Máme 1 dítě (7 let). 10/2013 proběhla rekonstrukce družstevního bytu (byt je psaný na něj - přepsán 11/2001). Půjčka je psaná na mě 300.000,- Kč. Rok půjčku platil on a nyní mi chce dát 120.000,- Kč i když mu tam vše zůstane a já si mám prý vzít věci, které jsou už staré a počítá jejich původní hodnotu. Na některé věci mám doklady, že jsem to platila já nebo moji rodiče. Právnička mu řekla, že vše by mělo jít na půl. Jak je to tedy s bytem? Může to takhle vyřešit?
Děkuji, Lenka.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že nejste sezdaní a také, že členem bytového družstva je pouze Váš přítel, pokud jsem to dobře pochopila, tak práva k družstevnímu bytu nemáte žádná. Máte právo "jen" na to, co jste během soužití prokazatelně vynaložila na zhodnocení tohoto bytu. Kupříkladu peníze použité na rekonstrukci. V případě movitých věcí platí, že pokud jste je pořizovali společně, má každý právo na polovinu hodnoty věci, pokud věc nejde rozdělit tak na přiměřenou kompenzaci za tuto věc. Při stanovení hodnoty věci se rovněž přihlédne k jejímu staří a opotřebení.

_

RODINA-DRUŽSTEVNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Darování poloviny družstevního bytu manželce, manželovi - postup, návod
- Jak darovat polovinu členských práv bytového družstva manželovi, manželce - informace, postup, návod
- Darování družstevního bytu bez pomoci notáře - informace

Chtěl bych do SJM vložit můj podíl v družstvu, tedy převést na manželku půlku podílu. Jaké jsou možnosti? Vedení družstva doporučuje notářský zápis, to však nejsou zrovna malé peníze, je i jiná možnost?
Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Obávám se, že pakliže nejste nájemcem nejméně dvou družstevních bytů, rozdělení družstevního podílu v bytovém družstvu není možné. Pokud jste Vy výlučným majitelem družstevního podílu, má rovněž Vaše manželka nájemní právo k družstevnímu bytu, které je odvozeno od Vašeho vlastnictví členského podílu, avšak členský podíl je nevzniká.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Positižené nezletilé dítě je vlastník automobilu a rodič provozovatel - co když matka nedostane SPZ kvůli absenci rozsudku opatrovnického soudu?
- SPZ na auto ve vlastnictví nezletilé osoby (rodič provozovatel vozidla) - nutnost vydání rozsudku opatrovnického soudu

Můj těžce postižený 8letý syn dostane příspěvek na motorové vozidlo ve výši do 200tisíc, vozidlo bude muset být napsané na něj (on bude vlastník, já provozovatel). Co musí obsahovat kupní smlouva, co je potřeba, aby auto mohlo být na něj napsáno a já ho používala? Setkala jsem se se zkušeností rodičů, že nedostali SPZ dokud nedonesli rozhodnutí opatrovnického soudu. Kdyby bylo potřeba rozhodnutí soudu, stačí když o něj požádám já, když mám syna svěřeného do péče a otec s námi nežije?

ODPOVĚĎ:
1/ Náležitosti kupní smlouvy:
Kupní smlouva (§ 2079 a násl. občanského zákoníku), jejímž předmětem je motorové vozidlo, by měla v první řadě obsahovat řádnou identifikaci smluvních stran (prodávajícího a kupujícího, zde zastoupeného zákonným zástupcem), dále vymezení závazku prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě a umožnit mu nabýt k němu vlastnické právo, smlouva by měla dále obsahovat závazek kupujícího předmět koupě převzít a zaplatit prodávajícímu jeho cenu. Důležité je řádné vymezení předmětu koupě (uvedením značky a typu motorového vozidla, jeho výrobního čísla, resp. výrobních čísel jeho hlavních částí, uvedením roku výroby apod.). Ve smlouvě je dále vhodné sjednat konkrétní kupní cenu (včetně vymezení DPH), platební podmínky (splatnost faktury, možné splátky), sjednat práva kupujícího z vad předmětu koupě (pokud mají být oproti občanskému zákoníku sjednána odlišně), je samozřejmě možné sjednat i záruční dobu apod.
Jelikož bude předmětem koupě motorové vozidlo, doporučuji Vám v kupní smlouvě jednoznačně dohodnout, která ze smluvních stran zařídí přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel (tzn. dokdy tak učiní a jaké jí hrozí smluvní sankce za případné prodlení), vhodné je samozřejmě sjednat zároveň povinnost druhé smluvní strany poskytnout k úspěšnému přepisu motorového vozidla na nového vlastníka potřebnou součinnost.
2/ Přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel:
Pro úspěšný přepis motorového vozidla v registru silničních vozidel Vám doporučuji telefonicky kontaktovat místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho odbor dopravy), který by Vám měl sdělit veškeré relevantní informace. Pro získání základního přehledu o obvyklém postupu Vás lze odkázat např. zde:
http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/116/123/
Je samozřejmě možné, aby byl v registru silničních vozidel Váš syn veden jako vlastník a Vy jako provozovatelka předmětného motorového vozidla.
3/ Souhlas opatrovnického soudu:
Dle § 898/1 občanského zákoníku platí, že k právnímu jednání (např. tedy k uzavření kupní smlouvy), které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. Jelikož pak koupě motorového vozidla dítětem zpravidla nepředstavuje běžnou záležitost a cena motorového vozidla není zanedbatelnou majetkovou hodnotou, bude ve Vámi popsaném případě souhlas soudu zapotřebí (obecně též v § 461/1 občanského zákoníku).
K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
Pro získání souhlasu soudu oslovte okresní soud dle místa bydliště Vašeho syna (§ 4/2 a § 467/1 zákona o zvláštních řízeních soudních) s návrhem, v němž popíšete skutkový stav (přičemž Vámi tvrzené skutečnosti rovněž doložíte, zejména kopií rodného listu Vašeho syna, kopií rozhodnutí o přiznání příspěvku na pořízení motorového vozidla) a budete se domáhat vyslovení souhlasu s použitím příspěvku na zakoupení motorového vozidla. V případě nutnosti doplnění Vašich tvrzení či důkazů budete soudem vyrozuměna.
V zahájeném řízení bude Váš syn zastoupen opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí.
4/ Souhlas otce Vašeho syna:
Pro podání žádosti o přivolení soudu k nakládání se jměním Vašeho syna i pro uzavření kupní smlouvy není souhlas (či jakákoli jiná aktivita) ze strany otce Vašeho syna zapotřebí.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ, RENTY
- Pracovní úraz a renta - kolik si může vydělat rentiér jako OSVČ po ukončení pracovního poměru?
- Výpočet náhrady ztráty na výdělku - vzorec
- Výpočet náhrady ztráty na výdělku - kalkulačka

2008 jsem utrpěl pracovní úraz, po neschopence převeden na méňe placenou práci, trvalé následky, kooperativa rentu posílá pravidelně. 31.12.2013 propuštěn z důvodu nadbytečnosti a od té doby jsem veden na ÚP jako uchazeč, renta chodí i nadále pravidelně. nyní bych chtěl pracovat sezoně (duben- listopad) jako OSVČ. vím, že rentu dostanu až po roce zpětně, po daňovém přiznání, jen se nemohu nikde dopídit, jak mě bude renta vypočtena (hrubý výdělek před úrazem 20000kč) Kdybych si tolik vydělal na fakturaci jako OSVČ, paušální výdaj je 60%, kolik bude činit renta? Můžete napsat nějaký modelový příklad?
Bude mě renta náležet i když na zimu budu nucen živnost přerušit a sám od sebe se přihlásit na ÚP jako uchazeč o zaměstnání, kde jsem i nyní a rentu beru?
Mám nárok na rentu i když mě po čase ÚP z různých důvodů vyřadí z evidence a já bych si sám platil zdravotní pojištění a nikde nepracoval?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu). K výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží (§ 371/1 zákoníku práce).

Náhradu ztráty na výdělku lze proto vypočítat pomocí vzorce:
NŠ = PM - V
(kde NŠ je náhrada škody, PM je průměrný výdělek a V je výdělek poškozeného po skončení pracovní neschopnosti).

Ve Vašem případě bude aplikován rovněž § 371/3 zákoníku práce, dle něhož přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i tomu zaměstnanci (resp. bývalému zaměstnanci), který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu se považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Dle § 354 zákoníku práce je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí, přičemž průměrný výdělek se zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
V souvislosti se shora uvedeným je nezbytné upozornit na výklad pojmu průměrný výdělek před vznikem škody. Tento průměrný výdělek totiž nemusí být vždy shodný s průměrným výdělkem zaměstnance před utrpěním pracovního úrazu. Tento stav je zapříčiněn skutečností, že průměrný výdělek je zpravidla zjišťován z průměrného výdělku předchozího kalendářního čtvrtletí (tedy toho čtvrtletí, které předchází výpočtu náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti). Na výpočet průměrného výdělku v rozhodném období má pak vliv rovněž každoroční valorizace náhrad za ztrátu na výdělku, prováděná nařízením vlády zpravidla k 1. 1. každého kalendářního roku.
Užitečné informace ke správnému výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti můžete nalézt např. zde:
http://www.nahradaskodynazdravi.cz/nahrada-za-ztratu-na-vydelku-po-skonceni-pracovni-neschopnosti
http://pravniradce.ihned.cz/c1-15370730-odskodnovani-pracovnich-urazu-a-nemoci-z-povolani
http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/vyssi-nahrady-za-poskozene-zdravi.htm
Máte-li v úmyslu započít se samostatnou výdělečnou činností, je vhodné poukázat i na § 390/1 zákoníku práce, dle něhož platí, že změní-li se podstatně poměry poškozeného (ať už poměry zdravotní či výdělkové), které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. V této souvislosti je proto nutné připomenout následující rozhodnutí Nejvyššího soudu, která se problematice výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a podstatné změně poměrů věnují:
1/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 732/2003, v němž dospěl soud k závěru, že: "Přestal-li zaměstnanec konat práci, kterou vykonával po pracovním úrazu, protože pracovní poměr ukončil dohodou a soukromě podnikal, popřípadě pro nedostatek vhodných pracovních příležitostí nepracuje vůbec, je třeba „výdělek zaměstnance po pracovním úrazu“ stanovit podle průměrného výdělku vypočteného ke dni, v němž zaměstnanec přestal vykonávat práci rozhodnou pro určení jeho výdělku po pracovním úrazu."
2/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 21 Cdo 1735/2001, v němž dospěl soud k závěru, že: "Vykonává-li zaměstnanec po pracovním úrazu jako podnikatel soustavnou činnost vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, představují jeho příjmy z podnikání výdělek po pracovním úrazu; jejich výši je třeba určit podle průměrného výdělku stanoveného ke dni, v němž zaměstnanci vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tento průměrný výdělek se nezjišťuje podle pracovněprávních předpisů, ale podle jiných předpisů (např. podle § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.)."
3/ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 1999, sp. zn. 21 Cdo 786/98, v němž dospěl soud k závěru, že: "Dosáhne-li poškozený zaměstnanec po pracovním úrazu vyšší výdělek, než kolik činí jeho průměrný výdělek zjištěný ke dni, v němž přestal konat dosavadní práci z důvodů nesouvisejících s pracovním úrazem (popřípadě než kolik činí jeho průměrný výdělek, upravený podle nařízení vlády), jde o podstatnou změnu poměrů poškozeného." K obdobnému závěru pak dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozhodnutí, vydaném pod sp. zn. 21 Cdo 2483/98, v němž konstatoval: "O podstatnou změnu poměrů jde i tehdy, jestliže výdělky poškozeného zaměstnance po pracovním úrazu přesahují pravidelně za delší období, tj. nikoliv ojediněle a výjimečně, jeho průměrný výdělek před vznikem škody. Důsledkem této změny je, že od okamžiku, kdy změna nastala, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z tohoto titulu zaměstnanci nadále nepřísluší."
Shora uvedené lze shrnout tak, že Vámi dosažený výdělek v rámci samostatné výdělečné činnosti bude pojišťovnou zohledněn při výpočtu průměrného výdělku za dané rozhodné období, po skončení Vaší samostatné výdělečné činnosti by Vám měla být náhrada za ztrátu na výdělku poskytována opět se zohledněním podpory v nezaměstnanosti. Ani Vaše případné vyřazení ze seznamu uchazečů o zaměstnání by nemělo mít na další vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku vliv.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zaručit dědění potomka v novém vztahu při daru nemovitosti potomkovi z prvního manželství

S přítelem, s kterým žiju ve společné domácnosti 19 let, mám 15letou dceru. Přítel daroval v roce 2012 synovi z prvního manželství byt v osobním vlastnictví, který zdědil po matce. Jak ošetřit situaci, přítel má ještě družstevní byt, u kterého už bude mít splacenou částku a myslím může převést do osobního vlastnictví a nějaké peníze na účtě, které našetřil za našeho soužití. Nevím, jestli lze darovaný byt nyní započítat do případného dědictví nebo napsat závěť? Myslím na naši dceru, aby byla zaopatřená. kdyby se něco přihodilo.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
obě děti Vašeho přítele jsou tzv. nepominutelnými dědici (§ 1643/1 občanského zákoníku), tzn. že jim z pozůstalosti náleží tzv. povinný díl (§ 1642 občanského zákoníku).
Je-li nepominutelný dědic v okamžiku smrti zůstavitele nezletilý, musí se mu (jako povinný díl) dostat alespoň tolik, kolik činí tři čtvrtiny jeho zákonného dědického podílu; je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného dědického podílu (§ 1643/2 občanského zákoníku).
Zákonný dědický podíl dětí Vašeho přítele je pak stanoven v § 1635/1 občanského zákoníku. Nebude-li mít Váš přítel v okamžiku smrti manželku, budou jeho dvě děti dědit rovným dílem (každé tedy polovinu pozůstalosti). Povinný díl každého dítěte Vašeho přítele se tedy bude vypočítávat z poloviny pozůstalosti, t. j. bude-li dítě v okamžiku smrti Vašeho přítele nezletilé, bude jeho povinný díl činit tři čtvrtiny z poloviny pozůstalosti (tzn. tři osminy pozůstalosti) ; bude-li dítě naopak zletilé, bude jeho povinný díl činit čtvrtinu z poloviny pozůstalosti (tzn. jednu osminu pozůstalosti).
Na tomto místě je vhodné připomenout, že povinný díl se vypočítává z čisté hodnoty pozůstalosti, tzn. po odečtení dluhů zůstavitele a závad, které na pozůstalosti vázly již v době zůstavitelovy smrti.
Rozhodne-li se Váš přítel sepsat závěť, je vhodné v první řadě poukázat na § 1492 občanského zákoníku, dle něhož nelze pořízením pro případ smrti (např. tedy závětí) zkrátit povinný díl nepominutelného dědice (který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění). Pokud tomu pořízení pro případ smrti odporuje, náleží nepominutelnému dědici povinný díl.
Povinný díl tedy představuje pohledávku nepominutelného dědice vůči ostatním dědicům, tzn. že pokud by byl nepominutelný dědic např. závětí zkrácen na povinném dílu, nebude to znamenat (částečnou) neplatnost závěti, nýbrž nepominutelný dědic bude oprávněn se po ostatních dědicích domáhat vyrovnání své pohledávky na povinném dílu.
Co se týče započtení hodnoty bytu, který Váš přítel daroval svému synovi, je nezbytné vycházet z § 1659 občanského zákoníku, který stanoví, že při započtení se počítá hodnota toho, co bylo poskytnuto podle doby odevzdání (rozhodná je tedy hodnota darovaného bytu v roce 2012). V mimořádných případech může soud (v rámci dědického řízení) rozhodnout jinak.
Neboť v případě syna Vašeho přítele se jedná o započtení hodnoty darovaného bytu na jeho povinný díl, jsou rozhodnými § 1660 a § 1661 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- na povinný díl se započte vše, co nepominutelný dědic z pozůstalosti skutečně nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením (toto ustanovení tedy umožňuje započíst vše, co se synu Vašeho přítele dostane v rámci dědického řízení, na případ darovaného bytu tedy není toto ustanovení aplikovatelné) ;
- na povinný díl se započte i to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu (chce-li proto Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna vždy, je zapotřebí, aby tak v závěti výslovně přikázal) ;
- potomku se započte i to, co od zůstavitele bezplatně obdržel dědicův předek (na případ syna Vašeho přítele není aplikovatelné) ;
- při započtení se nepřihlíží k obvyklým darováním (darování bytu však v majetkových poměrech většiny obyvatelstva samozřejmě nepředstavuje darování obvyklé) ;
- na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání (pokud tedy Váš přítel daroval svému synovi byt „do života“ či jako příspěvek při započetí s podnikáním či nástupem do zaměstnání, bude se hodnota bytu na povinný díl započítávat bez časového omezení, tzn. aniž by tak musel Váš přítel výslovně v závěti přikázat) ;
- na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka.
Chce-li tedy Váš přítel, aby se hodnota darovaného bytu započetla na povinný díl jeho syna v každém případě (tzn. bez ohledu na případné uplynutí tříleté lhůty), je zapotřebí, aby tak Váš přítel výslovně (a písemně) přikázal. Neboť k úpravě rozdělení pozůstalosti nabízí občanský zákoník několik dalších nástrojů, doporučuji Vašemu příteli, aby případné sepsání závěti konzultoval s notářem:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari
Váš přítel pak může samozřejmě darovat byt (po jeho převodu z družstevního vlastnictví do vlastnictví osobního) své dceři ještě za svého života.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODU
- Rekonstrukce plynovodu na soukromém pozemku a nárok na odškodné, úplatu, odměnu za užívání pozemku
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Rekonstrukce plynovodu na pozemku bez věcného břemene, služebnosti

Na pozemku nám vede plynovod, věcné břemeno není zapsáno v katastru, ale o plynovodu víme od doby, kdy jsme stavěli dům (2002). nyní po 13 letech nastala situace, kdy soukromá firma chce rekonstruovat plynovod. U nás na pozemku by se měli pohybovat cca 2 měsíce, zaberou nám zhruba 300m2 pozemku. Máme nárok požadovat za tento zábor úplatu, případně je nějaká obvyklá výše? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Věcné břemeno:
Dle § 59/1 písm. e) energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno (resp. služebnost) umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro shora uvedený účel, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti. Uzavření smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě tedy představuje zákonnou povinnost provozovatele distribuční soustavy.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 59/2 energetického zákona).
Je pravdou, že pokud byl plynovod v předmětném pozemku zřízen před 1. 1. 2001 (tzn. před nabytím účinnosti energetického zákona) nemusí být věcné břemeno (přestože již existuje) v katastru nemovitostí dosud zaneseno. Provozovatelé distribučních soustav jsou povinni stávající věcná břemena zanést do katastru nemovitostí nejpozději do konce roku 2017 (jak vyplývá z § 98/13 energetického zákona). Pokud si nejste jistá, zda bylo k Vámi vlastněnému pozemku v minulosti (např. předchozím vlastníkem) zřízeno věcné břemeno, doporučuji Vám se s dotazem obrátit na příslušného provozovatele distribuční soustavy (který předmětný plynovod vlastní).
2/ Jednorázová náhrada za znehodnocení pozemku:
Dle § 59/1 písm. d) - i) energetického zákona je provozovatel distribuční soustavy oprávněn:
- zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
- v souladu se stavebním zákonem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních přípojek,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
- vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
- při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu.
Dle § 59/3 energetického zákona pak platí, že vznikla-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu některého ze shora vyjmenovaných práv provozovatele distribuční soustavy majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele distribuční soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl. V této souvislosti se proto můžete obrátit na provozovatele distribuční soustavy s žádostí o poskytnutí jednorázové náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku, resp. můžete započít jednání o výši této náhrady již nyní (tzn. před faktickým omezením Vašeho vlastnického práva k pozemku).
Výše jednorázové náhrady pak může být určena znaleckým posudkem (nedohodnete-li se s provozovatelem distribuční soustavy jinak) :
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm
Na okraj své odpovědi pouze podotýkám, že vše shora uvedené platí obdobně pro provozovatele zásobníku plynu (§ 60 energetického zákona).

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
OBČAN-DLUHY
- Otec dítěte zaplatil výživné matce do ruky - ta to popřela a vymáhá dluh

Přítel má vyživovací povinnost na 8letého syna. Vždy řádně alimenty platil. Posílal exmanželce alimenty na účet. Jelikož mu řekla, že účet bude měnit, dal jí 2x (09/2014 a 10/2014) peníze hotově do ruky. Při předávce peněz mu exmanželka nechtěla podepsat papír, že jí alimenty dal. Svědkem u toho byl jejich syn. Nyní ho ex zažalovala za neplacení výživného. Jak se může přítel bránit? Děkuji, Karolína.

ODPOVĚĎ:
Obrana přítele bude obtížná. Samozřejmě je nejlepší mít písemné potvrzení převzetí peněz, ale i bez něj lze prokázat, že k platbě přeci jen došlo. Soud přítele vyzve k vyjádření k žalobě. Zde je potřeba soudu odpovědět tak, že žalobu přítel odmítá, neboť k žalovanému plnění došlo a bývalá partnerka tedy nemá právní titul. Jako důkaz nechť přítel nevrhne výslech svědka - jeho syna. Za důkaz může sloužit vše, tudíž i Vaše výpověď, případně maily nebo sms, kde bývalá přítelkyně vyzývá přítele k plnění jiným způsobem než na účet.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - jde o přestupek nebo trestný čin?
- Prohlížení SMS zpráv v cizím mobilním telefonu - trest, trestní sazba

Partnerka mi prohlíží mobilní telefon a neustále mě z něčeho podezřívá. Jde o nějaký trestný čin nebo přestupek? Např. porušování listovního tajemství a přepravovaných zpráv apod. ? Vašek

ODPOVĚĎ:
Úloha trestního práva nastupuje až jako nejzažší možnost, kdy jiné formy nápravy selžou. Proto se v tomto případě nebude o trestný čin jednat. Jedná se o problematiku ochrany osobnosti dle platného občanského práva, podle kterého má každý právo na soukromý, rodinný život atp. Soudně se můžete samozřejmě domáhat, aby tak nadále nečinila, příp. požadovat kompenzaci. Předpokládám, že v partnerském vztahu je ale takové řešení neudržitelné a nerealizovatelné. Jestliže však o něm přemýšlíte již jako reálném, existuje jediné řešení, které není právního charakteru.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zůstaviteli zemřel dědic a zůstavitel vydědil vnuka, vnučku - kdo dědí?
- Je možné vydědit vnuka, vnučku, vnoučata pokud zůstaviteli před smrtí umřel potomek?
- Smrt dědice a vydědění jeho následovníků - kdo dědí? ¨
- Vydědění vnuka, vnučky za situace kdy je potomek zůstavitele již po smrti

Zemřela mi manželka 6.1.2015. Měla syna, z prvního manželství. Tento syn se rozvedl a po
druhé se oženil. Před pěti lety zemřel a zůstala po něm dcera z prvního manželství.
Manželka tuto vnučku neviděla 20let neměla o babičku zájem, proto napsala listinu o vydědění.
V listině o vyděděni je poznámka, že vydědění se vztahuje i na potomky vnučky.
Vnučka má 2 malé nezletilé děti.
Prosím jak a kdo bude dědit. Poslední vůli nenapsala.
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Po Vaší manželce budete dědit Vy, a to celou pozůstalost. Není-li závěť, dědí se podle zákona. V první dědické skupině dědí děti a manžel rovným dílem a nedědí-li děti, dědí jejich potomci. Vnučku a její potomky Vaše žena vydědila. Vnučka bude notářem vyzvána, aby se vyjádřila k listině o vydědění. Pokud vydědění uzná, pak jediným dědicem ze zákona jste Vy jakožto manžel. Listinu o vydědění může vnučka napadnout u soudu - musela by však dokázat, že Vaše žena byla v době sepisu listiny o vydědění duševně nepříčetná a neschopná takovou listinu sepsat (což se těžko prokazuje).

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Odkoupení mateřské školky do vlastnictví s. r. o. - postup, návod, informace
- Odkoupení školského zařízení do vlastnictví s. r. o. - postup, návod, informace

vlastním s. r. o. , která by chtěla odkoupit soukromou mateřskou školku a stát se tak novým zřizovatelem při zachování všech náležitostí. Zajímalo by mě, jak se v takové věci postupuje, jestli je potřeba zakládat novou ŠPO, nebo se převede ta stávající na nového zřizovatele a jak je to v tomto případě s převodem dotací? Časem bych chtěl školku přejmenovat. Dále by mě zajímalo, jaký je vztah mezi zřizovatelem, ředitelem a radou, zda mohu vykonávat souběžně více funkcí? Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Změna zřizovatele školy:
V první řadě je nezbytné poukázat na § 8/6 školského zákona, dle něhož mohou právnické osoby (např. tedy i s. r. o.) zřizovat školy a školská zařízení:
a/ jako školské právnické osoby; školská právnická osoba je právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jejíž hlavní činností je poskytování vzdělávání podle vzdělávacích programů (§ 3 školského zákona) a školských služeb podle školského zákona (§ 124/1 školského zákona), nebo
b/ jako právnické osoby podle zvláštních právních předpisů (např. tedy jako některou z obchodních korporací dle zákona o obchodních korporacích), jejichž předmětem činnosti je poskytování vzdělávání nebo školských služeb podle školského zákona.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou právní formu má předmětná mateřská škola v současné době, tzn. zda se jedná o školskou právnickou osobu či jinou právnickou osobu (např. s. r. o. , a. s. nebo o. p. s.). Z Vašeho dotazu pak není rovněž možné dovodit, jakou právní formu má zřizovatel předmětné mateřské školy.
Je-li předmětná mateřská škola školskou právnickou osobou, je dále vhodné poukázat na § 124/2 školského zákona, dle něhož může být zřizovatelem školské právnické osoby:
a/ Ministerstvo školství, kraj, obec nebo svazek obcí,
b/ jiná právnická osoba nebo fyzická osoba.
Dle § 124/4 a 5 školského zákona platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se ve věcech zřízení, vzniku, zrušení a zániku školské právnické osoby přiměřeně ustanovení občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích o založení, vzniku, zrušení a zániku obchodních společností, přičemž totéž platí i ve věcech sloučení, splynutí a rozdělení školské právnické osoby.
Školská právnická osoba zřizovaná jedním zřizovatelem se zřizuje zřizovací listinou (§ 125/1 školského zákona), která musí mimo jiné obsahovat:
- název, sídlo a IČO zřizovatele, je-li právnickou osobou, nebo jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zřizovatele, je-li fyzickou osobou,
- druhy škol a druhy a typy školských zařízení, jejichž činnost školská právnická osoba vykonává.
Změna v osobě zřizovatele (která může být založena smlouvou mezi Vaší s. r. o. a současným zřizovatelem předmětné mateřské školy) se proto v každém případě musí promítnout do zřizovací listiny školské právnické osoby. Změna v osobě zřizovatele a s tím související změna zřizovací listiny pak musí být zanesena do rejstříku školských právnických osob (§ 154/1 písm. b) a l) a § 155/1 písm. a) školského zákona).
Žádost o zápis změny údajů v rejstříku školských právnických osob je navrhovatel povinen podat bez zbytečného odkladu. Žádost musí obsahovat údaje a doklady, které se přímo týkají navrhované změny nebo výmazu, a listiny, které se v této souvislosti zakládají do sbírky listin (§ 159/1 školského zákona).
Shora uvedené lze shrnout tak, že v případě změny v osobě zřizovatele není zapotřebí zřizovat novou školskou právnickou osobu, nýbrž postačí zanést příslušné změny do rejstříku školských právnických osob (vedeném Ministerstvem školství).
Nemá-li předmětná mateřská škola právní formu školské právnické osoby, nýbrž se jedná např. o obchodní korporaci, bude změna v osobě jejího zřizovatele ztotožnitelná se "zakoupením" této právnické osoby (v tomto případě je pak nezbytné postupovat dle příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku, a to dle právní formy předmětné mateřské školy).
Některé změny je dále nezbytné zanést rovněž do rejstříku škol a školských zařízení (§ 142 a násl. školského zákona), který pro mateřské školy vede krajský úřad.
2/ Převod dotací v případě změny zřizovatele školy:
V obecné rovině dle § 162/3 a 4 školského zákona platí, že:
- Ministerstvo školství poskytuje krajským úřadům formou dotace na zvláštní účet kraje finanční prostředky na činnost tzv. soukromých škol a školských zařízení,
- krajský úřad poskytuje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které nejsou zřizovány státem, krajem, obcí, svazkem obcí nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností dotaci v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem a kontroluje její využití.
Shora zmiňovaným zvláštním právním předpisem je zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením (zák. č. 306/1999 Sb. , v platném znění), který na změnu v osobě vykonávající činnost školy či školského zařízení pamatuje ve svém § 5/5. Dle tohoto ustanovení platí, že pokud ve školském rejstříku dojde ke změně právnické osoby, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení, je možné s novou právnickou osobou uzavřít smlouvu o zvýšení dotace, pouze pokud škola nebo školské zařízení poskytovala vzdělávání nebo školské služby nejméně po dobu 1 školního roku a pokud nedojde ke změně žádných jiných skutečností podstatných pro zápis do školského rejstříku.
V tomto ohledu samozřejmě nejvíce záleží na nastavení dotačních podmínek jednotlivých dotací.
3/ Vztah zřizovatele, rady a ředitele:
Je-li školská právnická osoba zřízena např. obchodní korporací či fyzickou osobou, jsou jejími orgány rada školské právnické osoby a ředitel školské právnické osoby (§ 130/2 školského zákona).
Dle § 129/3 školského zákona jmenuje a odvolává zřizovatel školské právnické osoby (je-li jím např. obchodní korporace či fyzická osoba) členy rady školské právnické osoby, popřípadě stanoví ve zřizovací listině jiný způsob jejich jmenování a odvolávání.
Dle § 131/3 a 4 školského zákona jmenuje a odvolává ředitele školské právnické osoby (a to opět v případě školské právnické osoby zřízené např. obchodní korporací či fyzickou osobou) zřizovatel na návrh rady školské právnické osoby. Ředitel školské právnické osoby je ze své činnosti odpovědný radě školské právnické osoby.
Vztah mezi ředitelem školské právnické osoby a radou školské právnické osoby je blíže vymezen v § 131/5 školského zákona.
Co se týče ředitele školské právnické osoby, je dále vhodné poukázat na § 166/1 školského zákona, dle něhož je ředitel školské právnické osoby zároveň ředitelem všech škol a školských zařízení, jejichž činnost daná právnická osoba vykonává (pro výkon funkce ředitele školské právnické osoby pak musí splňovat předpoklady dle zákona o pedagogických pracovnících).
Dle § 132/4 a 5 školského zákona má rada školské právnické osoby nejméně 3 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady stanoví zřizovatel ve zřizovací listině školské právnické osoby. Členy rady školské právnické osoby jmenuje a odvolává zřizovatel, pokud ve zřizovací listině nestanovil jinak.
Členem rady školské právnické osoby může být jen fyzická osoba, která je plně svéprávná, nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a není v pracovněprávním ani jiném obdobném vztahu ke školské právnické osobě (§ 132/6 školského zákona), z tohoto důvodu nemůže být členem rady školské právnické osoby její ředitel.
Radu školské právnické osoby je zapotřebí odlišovat od školské rady, která se však v mateřských školách nezřizuje.
Je-li naopak činnost školy nebo školského zařízení vykonávána jinou osobou, než školskou právnickou osobou (tzn. v případě, kdy má škola např. právní formu s. r. o. , a. s. či o. p. s.), může být ředitelem školy pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro výkon funkce ředitele školy nebo školského zařízení stanovené v § 5 zákona o pedagogických pracovnících (§ 166/7 školského zákona). V tomto případě proto může funkci ředitele školy vykonávat např. statutární zástupce zřizovatele školy (v případě s. r. o. tak může být ředitelem školy její jednatel, samozřejmě pokud současně splňuje podmínky dle zákona o pedagogických pracovnících).

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vedení obecního vodovodu přes nemovitost soukromých osob - poplatek za služebnost (věcné břemeno)
- Vedení obecního vodovodu přes soukromý pozemek - poplatek za služebnost (věcné břemeno)
- Vedení obecní inženýrské sítě přes soukromou nemovitost - poplatek za služebnost (věcné břemeno)
- Poplatek za věcné břemeno vedení obecního vodovodu přes soukromý pozemek
- Poplatek za služebnost vedení obecního vodovodu přes soukromý pozemek

2005 jsme jako SBJ povolili městu rozvod tepla a vody přes náš dům, aby nemuseli kopat v silnici. Prosím o sdělení zda je možno v současné době po nich t, j. městu požadovat nějaký poplatek měsíční. Není učiněno žádné písemné povolení, jen vyhláška města, kde je to konstatováno. Tyto rozvody vedou sklepem a jsou pro jiná odběrní místa v našem městě. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Vzhledem ke skutečnosti, že rozvody města vedou přes Váš pozemek, resp. Vaši budovu a město z toho má jistý prospěch, lze po městu „něco“, jak píšete chtít. Pokud existuje pouze ústní domluva, zkuste nejprve písemnou nabídkou zjistit stanovisko města. Ve Vašem případě přichází v úvahu pronájem prostor nebo zřízení věcného břemene. Každopádně doporučuji situaci písemně ztvrdit, protože jsou tu i otázky případné náhrady škody. Je možné, že rozvody budou chybné, dojde ke škodě a je potřeba si ujasnit, kdo pak bude odpovědný a v jaké výši.

 

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dopravní kontrola a složenka za krevní test na drogy - kdo složenku zaplatí?

24.10.2014 v nočních hodinách jsem se podrobil klasické dopravní kontrole … Test na alkohol 0promile posléze mi byl brán vzorek na drogy z čela, kdy mi bylo oznámeno, že jsem pozitivní na amfetaminy (nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy - nekouřím, nepiju) … Neusnále mi bylo oznámeno, že to je jen orientační. Provedl se odběr krve (řidičský průkaz mi zůstal) a teď si nejsem jistý, jestli vedou semnou "přestupkové řízení", ale přišli mi veškeré složenky na zaplacení vyšetření a posléze rozboru krve (vše ještě v loňském roce). V polovině února jsem se byl ptát u nás na PČR jak to vypadá, kde mi oznámili, že to bylo předáno na státního zástupce do FM, a že mám čekat. Můj dotaz zní co dál? ! Žádné vyjádření mi nepřišlo oni mi sami nic nesdělili.
Jak jsem v úvodu řekl, nejsem si vědom, že bych někdy užil nějaké drogy. Děkuji, Jakub

ODPOVĚĎ:
Orienační vyšetření na drogy je běžné. Na základě pozitivního vzorku se dělá odborné lékařské vyšetření, které je dále pro řízení závazné. V případě pozitivního výsledku může následovt buď přestupkové řízení, nebo řízení trestní, jestliže stav drogy v těle dosáhl limitní hodnoty nezpůsobilosti. V obou případech Vám musí být výsledek sdělen. Z toho, že věc byla předána státnímu zástupci, lze předpokládat, že drogy bylo zjištěno větší množství a hrozí Vám trestní stíhání. I státní zástupce však může věc předat spránímu úřadu jako přestupek, nebo věc zcela odložit. Policejní orgány však neumí s drogovými testy příliš pracovat, proto doporučuji výsledky řádně zkontrolovat a postup včetně naměřených hodnot napadnout. Zákon totiž přesné hranice nezná. Být Vámi, přemýšlel bych nad právní pomocí.

_

FINANCE-DANĚ
- Zprostředkovatelský eshop - stačí do účetnictví výpis z Paypall účtu?

budeme si zakládat e-shop na zprostředkování zboží ze zahraničí. Zboží které najdeme na zahraničních serverech budeme nabízet v našem e-shopu s tím, že bude na objednání dle přání zákazníka s doručením na jeho adresu, bude se tedy jednat o zprostředkovatelskou činnost, kupuje zákazník, daňové doklady jdou jemu, my pouze zprostředkujeme nákup. Bude nám do účetnictví stačit pouze výpis z účtu Paypall jako doklad o zaplacení a doklady za zprostředkovatelskou činnost, kterou my vystavíme zákazníkovi?
Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Bohužel nemohu zodpovědět bez doložení smluvního stavu!!!
Dotaz by bylo vhodnější řešit osobní konzultací.
Potřebovala bych vidět vaše obchodní podmínky. Jakou smlouvu uzavíráte se zákazníkem. Jednáte jeho jménem vy? Uzavíráte příkazní smlouvu? Kdo objednává zboží u zahraničního e-schopu. Vy nebo zákazník? Jak probíhá platba. Kdo komu posílá peníze.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Náklady na bydlení u příspěvku na bydlení - co vše se započítává do nákladů?
- Je náklad bydlení fond oprav, poplatek za TV, rozhlas, svoz odpadu, Internet (příspěvek na bydlení)

Žádost o příspěvek na bydlení: počítá se mezi náklady i poplatek za televizi a rozhlas a fond oprav?? Je možné uvést mezi náklady i platbu za internet a odpady? Děkuji za odpověď, Patrik

ODPOVĚĎ:
Otázku nákladů na bydlení upravuje § 25 zákona o státní sociální podpoře. Do nákladů na bydlení se počítá nájemné (u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady ve výši uvedené v zákoně) a dále náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva. Z Vámi uvedených položek si tedy můžete do nákladů na bydlení započít pouze platbu za odpady, poplatek za televizi a rozhlas, platbu za internet a fond oprav ale nikoliv.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník má věci na chodbě domu ve spoluvlastnictví - jak se bránit?
- Jak se domáhat vyklizení společné chodby - spoluvlastník domu má předměty na chodbě domu
- Jak se domáhat vyklizení společné chodby - spolumajitel nemovitosti má předměty na chodbě domu

Zdědili jsme dům po otci (každý ideální polovinu) sestra obývá větší byt nahoře a já rekonstruuji menší byt po otci dole (po dokončení rekonstrukce ho chci pronajmout).
Dům má dva vchody: Hlavní z ulice a zadní ze zahrady (zahrada je ještě uzamčena vraty). V prostoru předního vchodu si sestra zřídila provizorní obchod se zbožím, které vyrábí (nekolaudováno pro tento účel), který začala zamykat a znemožňuje tím vchod do domu z ulice. I pokud by ho nezamykala, tak vystavené zboží brání volnému průchodu do domu a ven.
V prostoru od zadního vchodu do domu až po půdu (chodba, schodiště a podesty) navíc sestra s manželem skladují různé osobní věci (nábytek, sportovní potřeby atd.) a materiál pro podnikání, které omezují pohyb a kazí vzhled interiéru.
Poslední dobou se bohužel agresivita sestry stupňuje, po tom co jsem při úklidu omylem vyhodil krabičku s odstřižky látky (označila ji za materiál pro výrobu), která se nacházela hned za dveřmi bytu, který opravuji a vyvezl jsem ji s ostatním odpadem, napadá mne pod vykonstruovanými záminkami-například, že jstem jí zaprášil židle (část věcí, které blokují chodbu vedle spodního bytu) a podobně. Požádal jsem jí, zda by si mohla svůj materiál označit (aby, nemohlo dojít k záměně s věci na vyhození při úklidu nemovitosti), ale bez úspěchu.
Sestry cíl: využívat bez omezení celou nemovitost, aniž by se se mnou musela vyrovnat
Můj cíl: pronajmout spodní byt a zajistit aby nájemce měl volný přístup do bytu a nebyl omezován ze strany mé sestry.
Děkuji, Kryštof

ODPOVĚĎ:
Dům se dělí do ideálního spoluvlastnické podíly, jinými slovy každý z vás vlastní ideální polovinu celého domu. Není to dáno tak, že by byl dům rozdělen z hlediska právního na patra či na poloviny (samozřejmě dohoda spoluvlastníků na faktickém užívání na patra je velmi rozumná).
Asi jediným způsobem, je-li to možné, by bylo se dohodnout na zrušení spoluvlastnictví a vypořádáním formou rozdělení vlastnického práva k budově na jednotky. To je však poměrně právně i technicky složitá procedura, jež se následně musí zapsat do katastru nemovitostí. Rozhodně doporučuji k soupisu potřebných dokumentů využít právníka. Je taktéž nutné přiložit půdorysy jednotlivých podlaží a společných částí domu.
Chcete-li spodní "byt" pronajmout, měl byste k tomu za současného stavu mít souhlas sestry, respektive v pozici pronajímatele části domu byste měli figurovat oba s tím, že nájemné bude placeno k Vašim rukám. Vlastníkem spodní (ale i vrchní) "jednotky" jste stále oba. Za situace, kdy se na ničem nedomluvíte (jak odhaduji z Vašeho textu), je jakákoliv sebelepší rada marná. Pokud by k vypořádání nedošlo dohodou, musel by rozhodovat soud.
Samozřejmě to lze jak se říká na dobré slovo udělat způsobem, který navrhujete, ale kdykoliv nastane nějaký problém, bude de iure neřešitelný.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- § 642 nového občanského zákoníku, promlčecí doba dluhu - vysvětlení

Prosím o "přeložení" do mluvy obyčejné. Toto jsem našel v článku k § 642 NOZ.
1/ K § 642
Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva.
Jelikož můj synovec půjčil peníze a s dlužníkem uzavřel dohodu o uznání dluhu v dobré víře, že platí i dle NOZ desetiletá promlčecí lhůta,
není mi jasné, kdy tato 10 letá lhůta neplatí v případě, " že neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva." Co znamená pojem dospěly? Děkuji předem za názorné vysvětlení. S pozdravem Zdenek

ODPOVĚĎ:
Ano pan Dr. Eliáš skutečně neudělal srozumitelný a stručný kodex pro lidi, aneb code civil - zákoník občnanský pro občany.
Dospělostí dluhu se rozumí okamžik uplynutí splatnosti, tedy okamžik, kdy dlužníkovi uplynula lhůta ke splnění. Ustanovení o desetiletém promlčení unaného dluhu je obsaženo i v NOZ v § 639. Tříletá promlčecí lhůta se může vztahovat tedy na případné dluhy, které se staly splatnými po uznání dluhu.
V předmětném uznání by měl být dluh jasně specifikován co do důvodu (nezaplacená smlouva o půjčce) a výše (částka s úroky).

_

FINANCE-DANĚ
- Tchýně darovala nemovitost manželům - platí manžel dcery darovací daň?
- Darovací daň při darování nemovitosti manželům do SJM

Tchýně koupila pozemek za 400 tis. Kč, odhadní cena 20 tis. Kč. Ten posléze chtěla bezplatně převést na dceru, mojí manželku. Bohužel se stalo to, že tchýně v dobré víře darovala pozemek nám oběma, tedy do SJM. Zatímco žena je tedy osvobozena od placení darovací daně, já nikoli. Až posléze jsme zjistili, že obdarovaná měla být jen manželka, která by posléze mohla 1/2 pozemku převést na mě / SJM/. Je možné původní darovací smlouvu vrátit zpět / než mi FÚ vyměří daň/, např. podle ustanovení paragrafu 2067, zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (nouze dárce, nevděk obdarované apod.) a po nějakém čase udělat novou darovací smlouvu jen na manželku?
Děkuji za odpověď Karel

ODPOVĚĎ NA DOTAZ:
Dobrý den, dar (bezúplatný příjem) matky dceři a jejímu manželovi je od daně osvobozen u obou příjemců. U manželky se jedná o bezúplatný příjem od rodiče (linie přímá) a u Vás se jedná o bezúplatný příjem od rodiče manželky (linie vedlejší).
Pokud k darování došlo v roce 2014 a později, jedná se o bezúplatný příjem osvobozený od daně z příjmů na základě § 10 odst. 3 písm. d) 1 zákona o daních z příjmů. Tam jsou vyjmenovány osvobozené bezúplatné příjmy. Osvobozený je i bezúplatný příjem od rodiče manžela, tedy dar o tchýně.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Plavecké centrum zrušilo permenentky bez náhrady (vrácení peněz) - co dělat?
- Jak vymáhat vrácení peněz za zrušené pernamentky sportovním centrem?

Firma zušila plavenky bez náhrady. Má na takovýto postup právo? Jak se mám bránit? Podrobnosti uvádím níže.
Máme dvě plavenky do krytého bazénu v Orlové každou na 20 vstupů. Tyto jsou zcela bez jakéhokoliv data platnosti a podle nás by tedy měly být obě platné: Uvedená cena každé plavenky je 1100, - Kč. Jejich neuznáním jsem nemohla využít 26 vstupů (v hodnotě 1430, - Kč při rozpočítání celkové částky na jednotlivé vstupy). Plavenky manžel dostal jako dárek od svého nadřízeného. Až do naší poslední návštěvy bazénu jsme permanentky do bazénu (a platily i do sauny) platně využívali. Bohužel nás na bazén paní u pokladny dne 21. listopadu 2014 na tyto plavenky odmítla pustit s poukázáním na ceduli položenou na pultu poblíž pokladen (cedule nafocena mobilem a je v příloze).
Stejný text jsem poté našla na webu (po 21. listopadu 2014 - nevím zda tam byl dříve a případně jak dlouho) : O možnosti vyžádání náhrady nebyla nikde zmínka a nenabídla ji ani obsluha. Na ceduli na pultu ani na oznámení na webu nebyla nikde informace o datu vyvěšení ani o možnosti náhrady apod. Děkuji, Blanka

ODPOVĚĎ:
Pokud by se jednalo o klasickou smlouvu na plnění služby, kdy já si koupím předplatné, které není časově omezeno a poskytovatel služby mi předplacenou službu neposkytne, pak porušil smlouvu a já mám z toho příslušné nároky.
Ve Vašem případě se však mohlo jednat o výhru ve hře, která dle občanského zákoníku není vymahatelná (vyjma státem provozovaných her a loterií).
V každém případě považuji jednání za značně neseriozní, když ta omezená platnost není uvedena přímo na "plavence." Taktéž mi není jasné, jak firma tyto odlišuje od běžných "plavenek."

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Jak dlouho předem musí ohlásit otec rodičovskou dovolenou zaměstnavateli
- Oznámení rodičovské dovolené zaměstnavateli předem - kolik dní, týdnů, měsíců předem to musí zaměstnanec udělat?

Jsem otec, žena je doma na mateřské dovolené,
zjistil jsem, že mohou oba rodiče být s dítětem doma, ale příspěvek od státu pobírá vždy jen jeden.
Jak dlouho předem musím požádat zaměstnavatele o nástup na rodičovskou dovolenou? Mohl bych se nechat případně zaměstnat jinde po dobu rod. dovolené, abychom se mohli lépe starat o syna? Případně pracovat na živnostenský list? Děkuji Mirek

ODPOVĚĎ:
Podle § 198 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) mohou zaměstnanec i zaměstnankyně čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou současně. Poskytování rodičovské dovolené upravuje § 196 ZP:
„K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. “
Zákon tedy neřeší, jak dlouho dopředu musí zaměstnanec žádat, teoreticky lze tedy i ze dne na den. Na druhou stranu lze ale vzít v úvahu i dobré mravy a skutečnost, že tato žádost se může zaměstnavateli jevit jako nepředvídatelná oproti stejné žádosti u zaměstnankyně, která před tím čerpá mateřskou dovolenou, a může zaměstnavateli teoreticky způsobit i škodu. Toto je sice už krajní případ, který uvádím pro dokreslení situace, že ze dne na den bych takovou žádost nepodávala, pokud by k tomu neexistovaly určité vážné skutečnosti. Konkrétní lhůta však psána nikde není.
Jinou výdělečnou činnost v době rodičovské dovolené konat můžete (jak pracovní poměr, tak výkon živnostenského oprávnění), ale pozor na případné omezení vyplývající z § 304 ZP, dle kterého platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. Také další zvláštní zákony mohou obsahovat omezení týkající se jiné výdělečné činnosti.

_

FINANCE-DANĚ
- Koupě nemovitosti od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě nemovitosti od otčíma - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od nevlastního otce - daně, odvod daní
- Koupě bytu, domu, pozemku od otčíma - daně, odvod daní

Jedná se mi o dar. Mám nevlastního otce, který je již s mojí matkou rozvedený. Nicméně mě vychovával celé mé dětství, až do dospělosti a jsme stále v kontaktu.
Nemá děti ani žádné příbuzné. Chtěl by nějakým způsobem převést svůj byt na mne. Chtěla bych se zeptat, zda by to bylo vhodné formou daru nebo prodeje. Nevím totiž, zda se v tomto případě mohu považovat za osobu blízkou. Dočetla jsem se, že jinak by byla daň 15%. Nebo zda by bylo lepší domluvit se za symbolickou částku na prodeji. Přičemž je mi jasné, že daň bych platila z odhadní částky. Ale nevím, zda to tak mohu učinit. Popřípadě jak by v tomto případě vypadala smlouva. Zda by mohla být na symbolickou částku? Popř. na koho se obrátit se sepsáním? Jsem z hlediska daní považována za osobu blízkou?
Nebo jaký by byl nejvhodnější postup při přepsání jeho bytu na mé jméno, abych mohla být zapsána v katastru jako majitelka.
Děkuji, Eliška

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, bohužel zákon osvobozuje darování pouze v případě, že by se jednalo o manžela matky.
Bylo by řešením stát se osobou blízkou tak, že s nevlastním otcem budete žít nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu by jste mu pečovala o domácnost.
V případě prokazování společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, poštovní doručovatelky, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, potvrzení u provozovatele poštovních služeb o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost, např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu, či jinými listinami nebo důkazními prostředky.
Aktuálně je možné jen darování podléhající 15% dani z příjmů nebo úplatný převod. Cena tohoto úplatného převodu by při příliš nízké částce mohla vzbuzovat podezření z obcházení zákona. Nízká cena by musela být ekonomicky odůvodněná. Například existencí nějakého závazku, omezení nakládání.
Rozhodně smlouvu doporučuji sepsat u notáře či právníka.
Při úplatném převodu bude správce daně požadovat uhradit daň z nabytí nemovité věci ve výši 4% z ceny sjednané (prodejní) nebo zjištěné (daň se platí z té ceny, která je vyšší). Zjištěnou cenu vypočte sám správce daně nebo ji lze nahradit znaleckým posudkem. Porovnává se 75% z ceny zjištěné a 100% ceny sjednané. Daň se vypočte z té ceny, která je vyšší.

_

PRÁCE-PRACOVÍ DOBA
- Náhradní volno ve státní svátek - připouští to Zákoník práce?

Pracuji ve 12ti hodinovém nepřetržitém provozu, krátký-dlouhý týden. Zaměstnavatel nám vkládá náhradní volno, do všech svátků v roce. Tím pádem nám svátky neplatí. Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Náhradní volno dle názvosloví zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel buď za práci přesčas nebo za práci ve svátek (dle § 114 a 115 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Jelikož pracujete v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, plánuje zaměstnavatel směny bez ohledu na víkendy a svátky a může Vám náhradní volno určovat dle svého uvážení i na svátky.
Pokud s poskytnutím náhradního volna za práci přesčas nesouhlasíte, máte nárok na poskytnutí příplatku ve výši nejméně 25% průměrného výdělku namísto náhradního volna. Zákoník práce za práci přesčas primárně přiznává příplatek, náhradní volno je pouze na základě dohody mezi zaměstnancem i zaměstnavatelem, součástí dohody může být i určení, kdy bude zaměstnanec náhradní volno čerpat.
Pokud myslíte náhradním volnem, nepřetržitou dobu odpočinku v týdnu, tj. dobu, na kdy nemáte naplánovanou směnu, u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby plánuje zaměstnavatel směny také bez ohledy na svátky.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-DLUHY
- Věřitel zemřel a rodina požaduje zaplacení dluhu - jak má postupovat dlužník?
- Dluh vymáhaný dědici věřitele - jak se má zachovat dlužník?

10/2013 jsem si půjčil od známého 10000 Kč, na písemnou smlouvu, 5/2014 odjel do lázní kde po několika dnech zemřel. 01/2015 přišel jeho bratr ze chce po mně 40000 Kč a dával mi papír ať ho podepíšu, odmítl jsem ze vydírat se nenechám ať najdou naší smlouvu a to zaplatím, začal mi vyhrožovat co mám dělat děkuji. Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
Na okresním soudu v místě posledního bydliště Vašeho zemřelého známého si zjistěte, který notář projednává dědictví po něm. U tohoto notáře poté přihlaste do dědického řízení pohledávku ve výši 10 000 Kč, kterou jsem dlužil známému. Pokud budou chtít dědicové přihlásit částku vyšší než 10 000 Kč, u notáře tuto částku popřete a uznejte pouze svou pohledávku ve výši 10 000 Kč. Pokud bude pohledávka sporná, notář ji vyloučí z dědického řízení úplně (dědické řízení je nesporné a sporné věci není notář oprávněn v dědickém řízení řešit). Dědicové by v případě kompletního vyloučení celé pohledávky z dědictví museli podat žalobu u civilního soudu, kde by jako žalobci museli prokázat, že jste mu dlužil více peněz.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předmět spadený na cizí pozemek - náleží majiteli pozemku nebo je toho, komu předmět upadl?
- Kdo je majitelem věci spadené na cizí pozemek - majitel pozemku nebo majitel věci?

Lesy ČR, ale i soukromé firmy užívají k rampování natěženého dřeva plochu sousedící s mým pozemkem. Občas při stohování sjede kulatina na můj pozemek.
Čí je v tomto případě dané dřevo ležící u mě na louce podle nového občanského zákoníku? Popř. musím jim povolit vstup na pozemek pro možnost odvezení? Děkuji Jan

ODPOVĚĎ:
Podle § 1014 odst. 1 občanského zákoníku má vlastník pozemku povinnost bez zbytečného odkladu vydat cizí movitou věc, která se ocitne na jeho pozemku jejímu vlastníku, případně tomu, kdo jí měl u sebe. Jinak musí vlastník pozemku umožnit takové osobě vstoupit na pozemek a věc si odnést. V žádném případě se taková věc nestává vlastnictvím vlastníka pozemku.
Pokud by taková cizí movitá věc způsobila na Vašem pozemku škodu, máte právo na její náhradu a můžete zadržet tuto věc, dokud neobdržíte náhradu škody nebo jinou jistotu.
Samozřejmě tím dochází k zásahu do Vašeho vlastnického práva. Pokud by tyto zásahy překročily přípustou mez, můžete se obrátit na soud a požadovat, aby se těžařské společnosti takového zásahu zdržely.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace mobilu, mobilního telefonu Samsung Galaxy S III mini, nefunguje bluetooth smart ready
- Vyřízení reklamace mobilního telefonu, přístroj nemá deklarované vlastnosti
- Vyřízení reklamace mobilního telefonu (klamavá reklama - přístroj nemá deklarované vlastnosti)

Dne 23. ledna 2015 jsem zaslal e-mailem odstoupení od kupní smlouvy tohoto znění: "Odstoupení od kupní smlouvy pro rozpor s kupní smlouvou
Vážení, koupil jsem od Vás 15. 10. 2013 mobilní telefon Samsung Galaxy S III mini za cenu 4.999 Kč, dodací list V013039130, faktura FV21337964 (viz příloha). K přístroji jsem se neúspěšně pokoušel bezdrátově připojit funkční zařízení prostřednictvím „Bluetooth smart ready“. Následně jsem přístroj u vaší společnosti reklamoval s uvedením závady „nefunguje bluetooth smart ready“. Výsledek reklamace R311405872 byl „neoprávněná reklamace – uvedená závada se neprojevila, korekce SW/FR. Kontrolní testy bez závad. “
Z následné korespondence s obchodním zastoupením Samsung v ČR vyplynulo, že „Váš mobilní přistroj tuto funkci nepodporuje. “ Z uvedeného je zřejmé, že přístroj – v souladu s vyjádřením v protokole o reklamaci a sdělením zastoupení Samsung ČR – tuto funkci nemá.
Porovnáním výše uvedených informací s údaji na obalu zakoupeného přístroje (viz přiložená fotografie) – kde je funkce „Bluetooth smart ready“ presentována – plyne, že se jedná o nesoulad skutečných a propagovaných vlastností, který je důvodem pro mé odstoupení od výše uvedené kupní smlouvy, protože je nepochybné, že tento rozpor s kupní smlouvou existoval již v době koupě.
Žádám o vrácení kupní ceny 4.999 Kč na účet č. …. , a to nejpozději do 30 kalendářních dnů od doručení tohoto odstoupení a sdělení, na jakou adresu mám zakoupený přístroj doručit."
Potvrzení prodejce zaslal téhož dne. Následně jsem prodejci osobně doručil kompletní přístroj s veškerým příslušenstvím, kopií prodejního dokladu a další doklady k případu. Prodejce postupně písemně komunikoval a vyžadoval další upřesnění. ?
Dne 19. 2. 2015 prodejce moje odstoupení od kupní smlouvy "zamítl" a sdělil, že až obdrží můj mobilní telefon od servisu s příslušnými doklady, dá mně vědět.
Dnes (08.03.2016), 24. 2. 2015 je to tedy 32. den po mém odstoupení od kupní smlouvy. Zajímá mě:
1) Je třeba na takové odstoupení z důvodu rozporu pro klamavou reklamu hledět jako na jakoukoli jinou reklamaci - z hlediska počítání lhůty 30 dní?
2) Začíná tato lhůta běžet přijetím písemného odstoupení nebo až doručením vlastního přístroje prodejci?
3) Pokud by se ukázalo, že písemná informace zastoupení Samsungu byla mylná a zařízení by reklamovanou funkci ve skutečnosti mělo, jak by se na mé odstoupení pohlíželo?
Jaký je dle Vás optimální postup ve věci? Viktor

ODPOVĚĎ:
Na základě § 3028 odst. 3 NOZ se tento případ bude posuzovat podle právních předpisů účinných do 1. 1. 2014, tedy zejména "starý" občanský zákoník.
Jestliže prodejce proklamoval, že mobilní telefon má funkci Bluetooth smart ready a telefon ji ve skutečnosti nemá, jedná se o rozpor s kupní smlouvou. Podle § 616 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník se za rozpor s kupní smlouvou považují situace, kdy prodávaná věc NEMÁ jakost a užitné vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho zástupcem popisované…
Podle třetího odstavce tohoto paragrafu máte nárok na bezplatnou výměnu či opravu. Není-li to možné, můžete od smlouvy odstoupit ihned. Předpokládám, že pokud telefon tuto funkci nemá, zřejmě ani nepůjde opravit. Tudíž odstoupení bylo namístě.
Pokud telefon tuto funkci má mít, ale pouze z důvodu vady přístroje tato funkce nefunguje, jedná se o vadu, kterou je povinen prodávající odstranit. Jedná se o běžnou reklamaci. Jestliže ji prodávající nevyřídil do 30 dnů (vyřídil znamená informoval Vás o výsledku reklamace), nebo ji zamítl, ač byla oprávněná, dostáváme se k témuž závěru a odstoupení od smlouvy bylo namístě. Jen připomínám, že lhůtu 30 dnů na vyřízení reklamace lze prodloužit. Zmíněný závěr tak platí, pokud jste se nedohodli na lhůtě delší. Lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace počíná běžet dnem následujícím poté, kdy byl prodávajícímu doručen Váš požadavek na reklamaci telefonu, nikoliv až samotným převzetím přístroje. Zároveň jsem toho názoru, že spotřebitel je povinen poskytnout prodávajícímu nezbytnou součinost a nejpozději na vyzvání mu přístroj doručit.
Odstoupení od smlouvy je jednostraným právním jednáním. Z toho plyne, že k tomuto není zapotřebí souhlasu druhé smluvní strany. Jejich "zamítnutí" odstoupení je irelevantní. Stanovil jste lhůtu 30 dnů. Tato lhůta počala běžet dnem následujícím po dni, kdy Vaše odstoupení bylo doručeno prodávajícímu.
Pokud tedy prodávající propagoval, že telefon funkci Bluetooth smart ready má, ač ji ve skutečnosti nemá, byla reklamace oprávněná. Pokud tuto funkci telefon má, pouze z důvodu vady nefunguje a prodávající zamítl reklamaci, opět bylo odstoupení namístě.
Nyní bych vyzval prodávajícího k zaplacení dlužné částky. V dopise uveďte, že pokud peníze nevrátí, budete celou záležitost řešit soudní cestou. Rovněž máte nárok na úhradu nákladů, které Vám v souvislosti s reklamací vznikly (např. poštovné). Jejich výši je nutné prokázat. Pokud prodávající nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže se sepsáním žaloby.

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Odsouzený neuhradil škodu - je možné požádat soud o změnu podmíněného trestu na nepodmíněný?

04/2012 byl můj dlužník odsouzen obvodním soudem za podvod a byl mu udělen trest ve výši 1 roku odn. svobody a povinnost uhradit mi dluh 220 tis. Kč.   Odvolací soud 08/2012 uznal trestný čin, ale změnil mu trest na 1 rok s podmínkkou na 3 roky. Zároveň mu byla uložena povinnost podle §82 odst. 2 tr. zák. , aby obžalovaný během zkušební doby podle svých sil uhradil škodu, kterou způsobil.   Do dnešního dne obžalovaný neuhradil nic, komunikuje se mnou sporadicky prostřednictvím emailu, kde opakovaně slibuje úhradu, ale žádné termíny neplní, na trvalé adrese se nezdržuje a poštu si nevybírá. Mohu požádat soud, aby mu v takovém případě změnil podmíněný trest? Co v tomto případě, když se na obžalovaného vztahovala amnestie z 01/2013? Vím, že amnestie ho povinnosti uhradit škodu nezbavila.   Zkoušela jsem kontaktovat exekutora a vymáhací agentury, ale vždy to znamená další výdaje a záruku vrácení peněz nemám. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Je důležité, zda byla odsouzenému uložena povinnost náhrady škody 200tis přímo ve výroku rozsudku, nebo zda byla pouze uložena povinnost dle § 82 odst. 2 TZ. Pokud byl odvolacím soudem ponechán výrok k náhradě škody 200 tis, můžete skutečně kontaktovat exekutora, náklady na exekuci potom ponese odsouzený. Pokud existuje pouze výrok směřující k povinnosti dle § 82 odst. 2 TZ, nelze tuto povinnost vymáhat, nelze ji vymáhat exekučně. Jesliže se placení vyhýbá, ačkoli jeho poměry placení umožňují, jednalo by se o porušení podmínek zkušební doby a trest by skutečně mmohl být přeměněn. Doporučuji proto i situaci informovat soud, který by měl informaci využít u hodnocení zkušební doby.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Podmínka v závěti prodat dům a peníze rozdělit mezi dědice a jejich potomky - je podmínka platná?
- Prodej domu a rozdělení peněz mezi potomky jako podmínka v závěti - je právně přípustná?

Mohu nesouhlasit se závětí svého otce? Musí být závěť bezpodmínečně splněna? Stanovil, že máme s bratrem jeho dům prodat a rozdělit peníze mezi sebe a naše děti-jeho vnoučata. Co mohu učinit, pokud v době řešení závěti nebudu chtít dům prodat, ale nechat ho svému synovi a vyplatit ostatní? Mohu takto "nedodržet" závěť? Případně mohu si ponechat z prodáváneho domu zahradu, která těsně sousedí s mým domem? Dále prosím o info-pokud vnoučata nebudou v době řešení závěti dospělá, budou muset dostat opatrovníka kvůli odkázané částce z dědictví?
Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) neumožňuje odchýlit se od závěti, pokud to zůstavitel v závěti výslovně nedovolil. V NOZ se totiž klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než tomu bylo ve starém občanském zákoníku. Pokud v závěti není specifikováno, kdo nesmí dům koupit, pak byste jej nejspíš mohl koupit Vy pro svého syna a vyplatit ostatní.
Pokud budou nezletilé děti účastníky dědického řízení, musí být v tomto řízení zastoupeny svým zákonným zástupcem, který zároveň není účastníkem dědického řízení sám. Nemohl byste je tedy zastupovat Vy, ale jejich matka by je zastupovat mohla. Opatrovníka by musely mít v případě, že by oba jejich zákonní zástupci byli účastníky dědického řízení. Pokud jde o nakládání s penězi nezletilých, rozhodují o tom zákonní zástupci. Ti však vykonávají pouze běžnou správu peněz svých nezletilých dětí. Jednání s jejich penězi, které je nad rámec běžné správy, musí za nezletilé schválit opatrovnický soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podnájemník neplatí nájemné - je možné ho po 2 nezaplacených nájmech vystěhovat?
- Vystěhování podnájemníka pro neplacení nájemného (podnájemného) - kdy je možné ho vystěhovat?
- Vystěhování podnájemníka pro neplacení nájmu, nájemného, podnájemného - kolik nezaplacených nájmů je podmínkou?

V polovině 03/2015 jsme uzavřeli smlouvu o podnájmu (já nájemce, paní T. podnájemce). Paní T. hned od začátku neplatí nájemné.
Dle smlouvy: „Pokud by však podnájemce byl v prodlení s placením nájemného po dobu delší než 2 měsíce, je nájemce oprávněn ukončit nájemní vztah bez dodržení výpovědní lhůty. “
Chápu to tedy správně, že když paní T. má platit vždy do 20. dne v měsíci, tak tedy od 21.3. začala být v prodlení a 21.5. (nebo 22.5.?? ) jí mohu poslat výpověď? Nebo je to tak, že nezaplatila za březen, nezaplatila ani za duben, to jsou dva měsíce, takže 21.4. jí mohu poslat výpověď? Dále předpokládám, že „být v prodlení s placením nájmu“ se vztahuje nejen na případy, kdy podnájemník nezaplatí vůbec nic, ale také na ty případy, kdy by paní T. zaplatila např. místo 10 000 Kč jen 3 000 Kč, tedy by nikdy za ty 2 měsíce neuhradila celou dlužnou částku? A za jakých podmínek
podnájemce dostane v bytě trvalé bydliště (TB)? Já jsem tam TB neměla a družstvo dalo souhlas k tomu, že byt mohu paní T. pronajmout, ovšem nikoli k tomu, že si tam paní T. může zřídit TB? Děkuji, Regina

ODPOVĚĎ:
Formulace PO dobu delší naž 2 měsíce obvykle znamená, že se dlužník ocitá v prodlení, které již déle než 2 měsíce trvá. Nejde zde tedy o výši dluhu, ale délku prodlení. Tzn. musí být v prodlení s nájemem za březen déle než 2 měsíce, s nájemem za duben déle než 2 měsíce atd.
Pokud by bylo smluveno, že musí být v prodlení s placením nájemného ZA dobu ALESPOŇ 2 měsíců, znamenalo by to, že musí dlužit částku, která přesahuje 2 měsíční nájmy. Lhostejno jak dlouho jí dluží (to je Vámi uvedený druhý příklad).
Pokud má podnájemkyně platit vždy k 20. dni v měsíci, dostává se 21. den v měsící do prodlení. Pokud prodlení nastane 21.3., pak jí můžete dát výpověď 22.5., neboť teprve tehdy to budou 2 měsíce a jeden den (doba delší než 2 měsíce).
Není důležité o jakou částku se bude jednat. Nicméně podnájemkyně musí být v prodlení po dobu delší než 2 měsíce s platbou za konkrétní měsíc. Pokud by podnájemkyně platila pravidelně nájemné po době splatnosti, ale nikdy by se nedostala do prodlení delšího než 2 měsíce, nelze ji dát výpověď. Alespoň ne podle zmíněného ujednání.

Pokud chce podnájemkyně mít adresu trvalého pobytu v bytě, který je ve vlastnictví družstva, a jehož jste vy nájemkyní, musí obecnímu úřadu předložit následující:
1) vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu, který je k dispozici na obecním úřadě v obci, kde se byt nachází
2) předložit občanský průkaz
3) prokázat vlastnictví bytu, oprávnění k jeho užívání, nebo souhlas oprávněné osoby.

V tomto případě bude stačit podnájemní smlouva uzavřená mezi Vámi a podnájemkyní a nájemní smlouva mezi družstvem a Vámi (aby bylo zřejmé, že užívací právo podnájemkyně je odvozeno od Vašeho. Jinak řečeno, aby bylo zřejmé, že jste oprávněna dát byt do podnájmu).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odložení dědictví v závěti (budoucí dědic vede nezřízený život)
- Je možné aby dědic zdědil majetek až v určitém věku?
- Odklad dědění dědicem jako podmínka v závěti - je taková podmínka právně v pořádku přípustná?
- Přípustnost podmínky v závěti - odklad dědění z důvodu nezřízeného života

Přejeme si v závěti uvést doložku času tak, aby náš syn mohl užívat movité jmění /v řádu milionů/ až po určitém datu /při dovršení 60 let věku/ z důvodů zahálčivého způsobu života. Jediné zkrácení této podmínky by byly zdrav. důvody-upoutání na inval. vozík, nebo oslepnutí, pak by tyto fin. prostředky mohl čerpat ihned. Ze strany notáře však není ochota tuto doložku použít. Prosíme sdělit, v čem je problém a jak na to. Děkuji Ivo a Michaela Otcovských
Děkuji, Ivo

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by mělo být v závěti uvedeno, že k dědění veškerých svých movitých věcí ustanovujete svého syna s tím, že s nimi smí nakládat až v den dosažení svých 60 let věku nebo v den oslepnutí či utrpění zranění, které jej upoutá na invalidní vozík, (a které jím nebylo způsobeno úmyslně). V závěti by měl být určen vykonavatel závěti – osoba, která bude kontrolovat dodržování Vaší závěti a která notáři nahlásí případné porušení závěti (tj. syn nakládá s majetkem dříve, než mu bylo určeno). V případě, že by syn porušil tyto Vaše podmínky, měli byste v závěti stanovit, kdo majetek místo něj zdědí. Vykonavateli závěti můžete určit i odměnu za výkon této funkce.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Bezdětný manžel - kdo bude dědit v případě jeho smrti, úmrtí?
- Bezdětná manželka - kdo bude dědit v případě jeho smrti, úmrtí?

V našem manželstvi mam 2 děti, manžel je bezdětný. Byt máme společný. Chtěla bych vědet, kdo bude dědit po našem úmrtí. Jestli v připadě po mém i muzově úmrtí připadne nemovitost mým dětem, nebo jeho půlka bytu přibuzným z jeho strany. A zároveň při mém dřívějším úmrtí jestli nebude muset vyplácet mé děti manžel z mé půlky bytu. Lze toto sepsat u notáře? Totez se jedná s naspořenými úsporami.
Dèkuji za odpověď. Jana

ODPOVĚĎ:
Zemře-li Váš manžel před Vámi, budete po něm ze zákona dědit veškerý majetek Vy jako manželka. Zemřete-li dříve Vy, dědí ze zákona Váš manžel a Vaše děti, každý 1/3 dědictví. Ovšem nejdříve se vypořádá společné jmění manželů tak, že Váš manžel bude mít 1/2 bytu a úspor po vypořádání SJM a druhá polovina jde do dědictví a z této 1/2 každému náleží 1/3. Musel by tedy vyplácet každému synovi 1/6. Dědicové však mohou uzavřít jakoukoli dědickou dohodu, tj. Vaše děti se mohou svého podílu vzdát ve prospěch Vašeho manžela.
Zemřete-li oba dva zároveň, budou Vaši polovinu společného jmění manželů dědit Vaše děti a manželovu polovinu jeho dědicové ze zákona, tj. jeho rodiče, pokud již nežijí, tak jeho sourozenci, atd.
U notáře můžete sepsat závěť. Poplatek za sepsání závěti u notáře činí cca 2250 Kč.

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Narození dítěte Slovence žijící v ČR - občanství, trvalý pobyt, zdravotní pojištění

Som Slovenka s prechodným pobytom v ČR, rodiť budem v ČR, pracujem a je za mna platene social. a zdrav. poistenie 2005-2015, nepretržite (od 01/2004). Ako postupovať po narodení dieťata? Dostane trvalý pobyt na adrese prechodného pobytu? Ako ho je nutné vybaviť? Je nutné sa hlasiť na cizinecké polícii? A čo poistenie narodeného dieťaťa u zdravotnej poisťovne? Automaticky podľa matky? Partner býva som mnou v spoločnej domácnosti 2008-2015 - v Prahe (jedna sa o moj byt v OV), trvalý pobyt má v južných Čechách.
Děkuji, Kateřina

ODPOVĚĎ:
Je-li Váš partner občanem České republiky, bude mít dítě po narození automaticky české občanství (§ 4 zákona č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů). Po narození dítěte tedy vydá matriční úřad rodný list, zaeviduje údaje o narození do agendového informačního systému evidence obyvatel a dítěti podle § 10, odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, přidělí trvalý pobyt na území České republiky. Pro přidělování trvalého pobytu platí, že místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Není-li však matka občanem České republiky – což je Váš případ – je místem trvalého pobytu dítěte v době jeho narození místo trvalého pobytu jeho otce. Vaše dítě by tedy mělo trvalý pobyt – stejně jako jeho otec – v jižních Čechách.
Pokud by nebylo možné trvalý pobyt určit tímto způsobem – například proto, že ani otec dítěte není občanem České republiky – bude místem trvalého pobytu dítěte sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se dítě narodilo.
Co se týče zdravotního pojištění, dle § 10, odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění je dítě dnem narození pojištěno u stejné zdravotní pojišťovny jako matka dítěte. Je však zapotřebí, abyste tuto skutečnost oznámila Vaší zdravotní pojišťovně do 8 dní od narození dítěte. K registraci dítěte u zdravotní pojišťovny budete potřebovat Váš průkaz totožnosti a rodný list dítěte.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Obyvatelný stav bytu - definice

Jde o postarší byt, ve kterém je v podnájmu moje kamarádka. Je nějaká definice obyvatelného stavu bytu - naráží se na to v předávacím protokolu? (Musí být čistý, vyklizený? Nebo sem patří jen to, že v něm musí být funkční topení, voda elekřina? )
Drobné opravy - je stále platný roční strop oprav 70 Kč na metr čtvereční? Tedy že toto je maximání částka, kterou zaplatí podnájemník za drobné opravy/údržbu bytu ročně? (V zákoně je, že podnájemník má hradit opravy/nákup takových věcí jako jsou umyvadla, sporáky, podlahy malování aj. vybavení a práce jejichž cena může přesáhnout tento roční limit. Co se v takových případech dělá?
Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu se domnívám, že Vaše kamarádka je nájemkyní bytu, nikoliv podnájemkyní. Podnájemník je totiž v právním vztahu s nájemcem a nikoliv pronajímatelem. Ohledně Vámi uvedených záležitostí musí s pronajímatelem jednat nájemce.
Pronajímatel musí nájemci předat byt způsobilý k nastěhování a obývání. Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav. Zákon stanoví pouze obecně co se rozumí bytem způsobilým k nastěhování.
Byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.
Obvyklost je nutno posuzovat objektivně s přihlédnutím k tomu, o jaký byt se právě jedná. Poskytováním nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisejících (nezbytnými službami) se rozumí napojení na vodu, odpady, elektřinu, zajištění topení apod.
Pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Nájemce tak má povinnost zajistit obvyklé udržování bytu a hrazení nákladů, které se obvykle při delším užívání provádějí, včetně zajištění tzv. drobných oprav v bytě, které jsou s běžnou údržbou spojeny.
Nynější občanský zákoník pojmy drobné opravy bytu a náklady spojené s běžnou údržbou neupravuje. Expertní skupina Ministerstva spravedlnosti se přikloni (2015) la k názoru, že pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak, lze použít právní předpisy vztahující se k již zrušenému občanskému zákoníku.
Tímto se myslí nařízení vlády č. 258/1995 Sb. , konkrétně § 5 a 6 tohoto nařízení vlády. Vámi uvedený limit je v podstatě stále platný, pokud není mezi pronajímatelem a nájemcem ujednáno jinak. Nicméně samotné vymezení těchto pojmů je rozsáhlejší.
Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Jsou jimi zejména pravidelné prohlídky a čištění (plynospotřebičů, vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek apod.), malování včetně opravy omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům a vnitřní nátěry.
Za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:
opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt, opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií, výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku, opravy indikátorů vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody.
Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečících trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.
Za drobné opravy se také považují opravy bytu a jeho vybavení jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč. Součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m2 podlahové plochy bytu za kalendářní rok.

_


OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení zboží a nevrácené peníze u firmy s virtuálním sídlem firmy
- Obchodník přijal vrácené zboží a nevrátil peníze kupujícímu - jak vymáhat peníze po zrušeném eshopu
- Zrušený eshop přijal vrácené zboží ale nevrátil peníze kupujícímu - jak postupovat?

Stále se nám nedaří kontaktovat s. r. o. , která v minulosti provozovala e-shop. V zákonné lhůtě jsme vrátili telefon, ale peníze nepřišly. Dopisy se vracejí z důvodu ADRESÁT NEZNÁMÝ. Místně příslušný Živnostenský úřad sice prověřil adresu sídla, ale pouze tím, že ve vestibulu domu na uvedené adrese je uveden název firmy a její IČ (mezi mnohými dalšími). Slíbenou kontrolu dodržování povinností stanovených živnostenským zákonem již zřejmě neprovedl. Že jde pouze o virtuální sídlo a firmu tam nikdo nezná, jsme se dověděli až z vyjádření České pošty k reklamaci.
Poslali jsme dopisy i na adresu bydliště jednatele a do jeho provozovny (podniká zároveň jako fyzická osoba), ale vrátily se nepřevzaty. Když podáme žalobu, je šance, že soud firmu najde a případně odsoudí? V květnu uplynou dva roky od vrácení telefonu. Máme obavy, aby věc nebyla promlčena. Jak postupovat dál. Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. To znamená, že společnost nemůže namítat, že sídlí na jíném místě.
Obraťe se na advokáta, který Vám pomůže sepsat žalobu. Skutečnost, že společnost nemá sídlo tam, kde jej avizuje nebude překážkou řádnému průběhu řízení. Zákon zná několik institutů, které pomohou tuto překážku překonat (doručování fikcí, ustanovení opatrovníka atd). Advokát rovněž přezkoumá, zda byly splněny veškeré náležitosti pro to, aby byla žaloba úspěšná (já tak učinit nemohu, neboť neznám žádné konrétní infromace o závazku mezi Vámi a společností).
Pokud sou rozhodně ve Váš propěch, můžete zahájit exekuční řízení. Soudní exekutor si z nejrůznějších evidencí zjistí zda má společnost nějaký majetek (nemovitost, banovní účet, pohledákvy atd.) a zvolí nejvhodnější způsob provedení exekuce. Jelikož je pravděpoboné, že se jedná o velice pochybnou společnost, může se stát, že ta žádný majtek mít nebude a nebude tak z čeho uspokojit Vaši pohledáku. V takovém případě je nutné počítat s tím, že soudní exekutor by mohl nákdy exekuce (které by se v takovém případě pohybovaly okolo 4000 Kč) naúčtovat Vám. Proto bude nutné zvážit rozhodnutí o tom, zda má případná exekuce smysl. V tomto Vám rovněž může pomoci advokát.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Reklamace nemovitosti (rodinného domu) - poškozená vnější nosná zeď domu
- Reklamace bytu - poškozená vnější nosná zeď domu

S manželkou jsme zakoupili byt. Je již uhrazen. Dodatečně jsme zjistili, že poškozená stěna (vnější) v jedné místnosti.
Radi bychom věděli, kdo je možné uplatnit reklamaci. Kupní smlouva byla podepsaná dne 24.2.2015. Jsme mladí manželé, navíc oba se neslyšící, tudíž naše finanční prostředky jsou omezené. Děkujeme, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy (tzv. zjevné vady). To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.
Z uvedeného plyne, že kupující nemůže reklamovat vady, které věc měla v době uzavření smlouvy a zároveň to byly vady, které mohl kupující zjistit pouhou prohlídkou věci. Vycházím z předpokladu, že před uzavřením smlouvy jste absolvovali prohlídku bytu a nebylo zde nic, co by vady zakrývalo.
Uvedené však platí pouze v případě, že prodávající opožděnost reklamace v případném soudním sporu namítne. Tudíž se domnívám, že jediným řešením může být pokud o smírné řešení s prodávajícím.
Rozhodně můžete zkusit vadu reklamovat u prodávajícího. Z fotografií vyplývá, že se bude jednat o nepodstatné porušení smlouvy. To znamená, že máte právo na odstranění vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. Pokud by prodávající vadu neodstranil, můžete i od smlouvy odstoupit. Případné vynucení těchto práv však bude záležet na tom, zda by prodávající uplatnil námitku opožděnosti reklamace.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výbor SVJ neinformuje předem o schůzi SVJ - jak napadnout rozhodnutí výboru (podpisy členů SVJ "mezi dveřmi", ne na schůzi)?
- Odvolání proti rozhodnut výboru SVJ - neinformoval předem o schůzi výboru SVJ

Jsem vlastníkem 20% podílu v bytovém domě. V domě nebydlím. Jsme SVJ a bohužel výbor nekoná tak jak má.

Od 01/2010 do 02/2015 jsem opakovaně žádal o svolání schůze, ale neuspěl jsem. Když potřeboval předseda výboru odsouhlasit investice z fondu oprav, tak si v domě obešel několik vlastníků (důchodců), kteří mu k investici dali souhlas. Tím si jakože splnil povinnost svolané schůze. Nikdo však nebyl dle platných stanov pozván písemně na předem (15 dní) daný termín.
K dnešnímu dni tak bylo proinvestováno několik set tisíc korun, aniž bych byl pozván na schůzi, kde by se hlasovalo. Ani dodatečně mi nebylo sděleno zač se investovalo.

Vrcholem všeho bylo, když se 10/2014 sešla nadpoloviční většina majitelů bytových jednotek (opět bez zaslání pozvánky na mou adresu, ač to ukládali stanovy) a za přítomnosti notáře odsouhlasili stanovy nové. Bylo mi tak upřeno mé právo volit a být volen a zároveň jsem se k novým stanovám nemohl vyjádřit. Můžete mi sdělit jak bych měl nyní postupovat, abych nebyl výborem ignorován?
Můžete mi kvalifikovat k jakému porušení došlo?
Děkuji, Adam

ODPOVĚĎ:
V případě, který popisuje, se jedná o závažná pochybení. Jen namátkou ust. § 1207 OZ, který ustanovuje pravidla a četnost schůzí shromáždění. Předseda nejedná na podkladě rozhodnutí shromáždění, resp. ani jej řádně nesvolává a lze se tak domnívat, že jeho investice nemusejí být konány s péčí řádného hospodáře. Ideální variantou by bylo, abyste svolal schůzi za podmínek již zmiňovaného ust. § 1207 sám, kde byste měl vyvolat debatu o činnosti předsedy. Pokud se Vám toto nepodaří, žádejte vyúčtování a dokumenty k provedeným investicím. Pokud ani zde nebudete úspěšný, musíte se obrátit na soud. Ve Vašem případě se jedná o více nároků, takže je obtížné specifikovat konkrétní podání. Také není zcela ideální, že ostatní vlastníci jsou poměrně pasivní a nejspíš bez dlouhého uvažování předsedovi podepíšou, co potřebuje.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kuchyňské linky

09/2012 koupena kompletní kuchyňská linka s deskou, 11/12 reklamace polepení hrany u jedné skříňky (zesvětlení barvy), reklamace uznána, nedodána, urgována, nedodána. Při návrhu jsme měli vybrat průtokový ohřívač pod dřez dle rozměrů, vybrán a oznámen typ, výrobce a rozměry dodavateli, dodavatel neměl námitek na výběr. Při instalaci musela být upravena kuch. linka, výřez dřevěných zad, dřou o sebe šuplíky. Slíbeno seřízení, neprovedeno. 7/2014 prasklá kuchyňská deska z umělého kamene, reklamace řešena po zaslání fotky, vyjádření po měsíci - reklamace neuznána díky neúměrnému zatížení v místě korpusu (žádná bližší specifikace, co to je neúměrné zatížení jsme z nikoho nedostali).
Chtěli jsme tedy nechat prasklinu opravit. Před nákupem linky vznesen dotaz, zda-li se dá umělý kámen opravit při prasknutí - odpovězeno kladně. Nelze to, opr. pouze vyštípnutí kus. Jak lze tuto záležitost dále řešit, případně dá se odstoupit od smlouvy?
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
V případě nároků ze škod, které jste reklamovali již v roce 2012 se obávám, že dané nároky budou již promlčeny. Zákon Vám dává za povinnost škodu reklamovat bez zbytečného odkladu, což se ve Vašem případě nejspíš sice stalo, leč následné vymáhání reklamace již z Vaší strany neproběhlo. V případě prasklé kuchyňské desky máte právo vadu reklamovat a vzhledem k tomu, že se jedná o opakovanou závadu, právo na dostoupení od smlouvy máte. Pamatujte jen na to, že při odstoupení od smlouvy si strany vrací veškerá plnění, není-li to možné kupříkladu z technických důvodů, lze poskytnout peněžité plnění.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Započtení daru darovaného rodiči potomkovi před mnoha lety (desítky let) - dojde k započtení?
- Dar od rodičů v dávné minulosti - započtení do dědického podílu v dědickém řízení

1.3.2015 umřela maminka. Nezanechala závěť. Jsme 4 sourozenci. Po své matce maminka zdědila v r. 1950 nemovitosti v Praze a na Moravě.
Z těchto nemovitostí darovala v roce 1952 před narozením mým a mé mladší sestry po 1/4 z těchto nemovitostí mým dvěma starším sourozencům.
Jaká je pravděpodobnost, že darované podíly z nemovitostí mých starších sourozenců soud započte na dědický podíl, abychom s mou mladší sestrou nebyli neúměrně znevýhodněni v dědickém řízení?
Staral jsem se o maminku 7 let. Co pro započtení darovaných nemovitostí na dědický podíl mohu (mám) udělat já? Dědické řízení ještě nezačalo.
Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Můžete v řízení o pozůstalosti navrhnout započtení na povinný díl. Pro započtení platí následující pravidla daná zákonem (§ 1660 a násl. o. z.) :
Na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic (tj. Vaši sourozenci) od zůstavitele (tj. od Vaší maminky) bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu.
Na povinný díl potomka se započte to, co mu zůstavitel dal za svého života na úlevu v nákladech spojených se založením samostatné domácnosti, se založením manželského či obdobného soužití nebo s nástupem povolání či se započetím podnikání; na povinný díl se započte i to, co zůstavitel použil na úhradu dluhů zletilého potomka. Stalo-li se tak dříve než v posledních třech letech před zůstavitelovou smrtí, provede se započtení, pokud zůstavitel neprojeví opačnou vůli.
Pokud ve Vašem případě nepůjde provést započtení, pak můžete Vašim sourozencům připomenout, že za života již získali nějaký majetek a poprosit je, aby v dědickém řízení s Vámi a Vaší sestrou uzavřeli takovou dědickou dohodu, že veškerý majetek připadne pouze vám dvěma.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace auta z autobazaru - životohrožující závady, nebezpečí smrti při ježdění autem, automobilem, vozidlem
- Životohrožující závady auta, automobilu, vozidla - reklamace

Zakoupil jsem v autobazaru auto (19.2.2015) když jsem poté zjistil že má spousty skrytých závad, zašel jsem do originál servisu kde mi závady potvrdili a vypsali, doslovně mě upozornili že auto je až nebezpečné životu používat (auto bouráno + neodborná oprava bouraných dílu auta – auto nemůže projit technickou, a opravy budou velice drahé) v tu chvíli jsem se zděsil jelikož ve smlouvě a ani při koupi auta mi nebylo řečeno že auto je bouráno. Z papíry od servisu jsem šel reklamovat auto do autobazaru. Majitel autobazaru mi tvrdil že vše jsou korunové položky a že většina nejsou vůbec těžké závady a že mi v servisu lhali. Auto jsem si tedy vzal a odjel do druhého originál servisu a nechal jsem si udělat fotky a opět výpis vážných závad a potřebuji poradit jak mam postupovat v reklamaci a jaké mam vlastně možnosti.
Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Z toho co jste uvedl plyne, že prodávajícím je přímo autobazar a nikoliv někdo třetí (autobazary čassto vystupují pouze jako zprostředkovatelé). Níže uvedené platí, jen pokud je prodávajícím autobazar a vy jako kupující nekupujete auto k podnikatelským účelům.
V tomto případě mělo auto vady již při převzetí (za vady nelze v případě koupě použité věci považovat obvyklé opotřebení způsobené užíváním). Z Vašeho dotazu však plyne, že auto mělo zásadní vady, nikoliv jen běžně opotřebení. Prodávající tedy nesplnil svou povinnost dodat věc bez vad. Jedná se o tzv. rozpor s kupní smlouvou, jelikož se vady vyskytly v době 6-ti měsíců od převzetí auta.
Prodavaná věc musí mít vlastnosti, které se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá.
Má-li prodávaná věc větší počet vad (za větší počet se považují nejméně 3 vady), může kupující od smlouvy odstoupit.
Obraťte se na prodávajícího a uplatněte vady. Pokud Vám prodávající ve lhůtě 30 dnů nevyhoví, obraťte se na advokáta.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Neoprávněná výpověď z nájmu bytu - může nájemník v bytě žít dokud soud nerozhodne?
- Žaloba na neplatnost výpovědi nájmu bytu - je možné bydlet v bytě do rozhodnutí soudu?

Dostala jsem výpověď z bytu ve kterém bydlím se svými dětmi 25 let. Mám původní smlouvu na státní byt.
Díky privatizaci se stala majitelkou jistá paní xy a ta mi teď dala výpověď z bytu z důvodu, že byt potřebuje pro svojí dceru. Stejnou výpověď dala mým sousedům o měsíc dřív. Ty se již vystěhovali a byt jí uvolnili. Ten je již víc než měsíc prázdný a nikdo se do něj nestěhuje.
Právník podal k soudu žalobu na neoprávněnou výpověď, já bych se měla vystěhovat k 31.3. Můžu zůstat v bytě bydlet za stávajících podmínek dokud soud nerozhodne? Důvod výpovědi byl stejný jako u sousedů, byt potřebuje pro svou dceru - má jen jednu, a jeden byt už má prázdný. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník explicitně nestanoví, že nájemce není povinen byt vyklidit, pokud podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi v zákonné lhůtě. To činil již dnes (08.03.2016) zrušený občanský zákoník z roku 1964.
Domnívám se, že i když toto oprávnění nájemce není výslovně občanském zákoníku stanoveno, nemusí nájemce byt vyklidit, pokud podal ve lhůtě 2 měsíců ode dne doručení výpovědi žalobu na určení neplatnosti výpovědi.
Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům. Představme si situaci, kdy nájemce podá žalobu k soudu a soud mu vyhoví a určí, že výpověď je neplatná (což se nestává zřídka). Pokud by se nájemce již odstěhoval, vznikly by mu nemalé náklady s opětovným stěhováním a další náklady spojené s bydlením (např. opětovně uzavírat smlouvy na dodávku energií, internetu atd).

_

OBČAN-ZÁSTAVA
- Koupě bytu se zástavním právem smluvním od banky (zákaz darování, zákaz prodeje)
- Jak koupit byt se zástavou u banky (zákaz darování, zákaz prodeje)

Jakým způsobem mohu koupit byt, který je zatížený zástavním právem smluvním a zákazem zcizení (zákaz darování, zákaz prodeje). Na byt je uvalena zástava od banky. Výše nesplaceného úvěru je ve výši kupní ceny. Dekuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Pakliže je na nemovitost uvalen zákaz zcizení, koupě není možná. Zcizení totiž znamená převod práv, ke kterému dochází kupříkladu na základě kupní smlouvy. Je mi líto.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Stěhování firmy, zaměstnanec se nemůže dopravit na místo výkonu práce - co dělat?
- Stěhování zaměstnavatele a nemožnost dopravit se do zaměstnání - co má zaměstnanec dělat?
- Stěhování firmy a nemožnost dopravit se do zaměstnání - co má zaměstnanec dělat?

Firma, kde pracuji se stěhuje do prostor bez možnosti dopravy veřejnými dopravními prostředky a já nemám auto ani prostředky na ně. Jak to lze řešit?

Pracovní smlouvu máme prozatím na staré místo a o změně tam není zmínka. U nás ve společnosti se dělá vše zpětně a jelikož v naší oblasti není práce, tak buď se nám to líbí nebo "můžeme jít". Letos (2016) nám tímto způsobem snížili platy. Nikdo jsme nevěděli za co děláme a platové výměry jsme obdrželi až s první výplatní páskou. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen Vám přidělovat práci v místě, které je sjednáno jako místo výkonu práce v pracovní smlouvě. Pokud se zaměstnavatel přestěhuje do jiného místa, jsou dvě možnosti. Buď se s Vámi dohodne na změněn místa výkonu práce a práci Vám bude přidělovat v novém místě, nebo se s Vámi nedohodne, a je to důvod pro výpověď z jeho strana dle § 52 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Skutečnost, že se nemáte do nového působiště zaměstnavatele jak dopravit, nemá na výše uvedené žádný vliv. Pokud ale nemáte např. v pracovní smlouvě zakotvenu povinnost zaměstnavatele zajistit dopravu do místa výkonu práce.
Zpětné vyhotovování dokumentů je samozřejmě v rozporu se zákoníkem práce, pokud s tím však mlčky souhlasíte, pak zaměstnavatel postižen být nemusí a může toto činit dále. Můžete se obrátit s podnětem na místně příslušný inspektorát práce, který je povinen se podnětem zabývat a věc u zaměstnavatele prošetřit, případně konstatovat porušení zákoníku práce a uložit pokutu a vyzvat zaměstnavatele k nápravě.

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Malování portrétů podle fotografií - je nutné živnostenské povolení?
- Živnostenský list na malování portrétů podle fotografií - je živnostenský list zapotřebí?

Jsem zaměstnána na HPP, dobu určitou. Chtěla bych se při zaměstnání věnovat kresbě malby portrétů dle fota. Načež chci formou inzerce, plakátů zjistit, zda by vůbec o tento můj koníček byl zájem. Do jaké míry se mohu prezentovat na veřejnosti abych nepřišla do rozporu se zákonem a případ. který orgán mně vydá povolení k této činnosti? Potřebuji živnostenské povolení? Předem děkuji za odpověď. Děkuji, Jarka

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
co se týče Vašeho inzertního záměru, doporučuji Vám využít inzertní rubriky místního periodika, popř. se dohodnout s obecním úřadem na využití obecních plakátovacích ploch. Svépomocné vyvěšování plakátů (např. na sloupech veřejného osvětlení) není rovněž vyloučeno (v takovém případě by od Vás obec neměla požadovat úhradu poplatku za zvláštní užívání veřejného prostranství, nelze však vyloučit, že obec bude za využití plakátovacích ploch či sloupů veřejného osvětlení požadovat nájemné).
Máte-li v úmyslu věnovat se výtvarné tvorbě, je dále vhodné vědět, že pro výkon této činnosti není zapotřebí živnostenské (ani jiné) oprávnění, neboť se jedná o specifickou kategorii výdělečné činnosti (vykonávané dle autorského zákona).
Neboť pro výkon výtvarné činnosti nepotřebujete živnostenské oprávnění, nebude Vám ani přiděleno IČO. Lze Vám však doporučit zaregistrovat se u místně příslušného finančního úřadu, kterým Vám bude přiděleno DIČ (které můžete uvádět na fakturách).
Vaše umělecká výdělečná činnost bude samozřejmě podléhat dani z příjmu, a to jako samostatná činnost - výkon nezávislého povolání ve smyslu § 7/2 písm. c) zákona o daních z příjmů. K daňové otázce Vás lze odkázat např. zde:
http://www.danove-priznani-jednoduse.cz/danove-priznani-studentu/umelec-podnikani-a-dane
Co se týče vztahu k Vašemu zaměstnavateli, platí dle § 304/1 a 3 zákoníku práce, že pro výkon umělecké činnosti (tedy i výtvarné činnosti) nepotřebujete souhlas zaměstnavatele.
Daňový pohled: platby za malby portrétu nemají charakter autorského honoráře, inkasované příjmy zahrne v celé výši do svého daňového přiznání umělec a odvede daň z příjmů. Náklady má možnost uplatnit využitím paušálu 40%.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Pečovatelský příplatek na odlehčovací službě o nemohoucí seniory (24hodinová péče)

Pečovatelský příplatek ve mzdě: pracuji jako pracovník v přímé obslužné péči - pečovatelka. Jsem zaměstnána na odlehčovací službě která zajišťuje péči nemohoucím seniorům 24 hod. denně. Vím, že pracovníci domova seniorů tento příplatek ke mzdě dostávají. Jak je to v zákoně rozlišeno, když odvádíme stejnou práci. Prosím Vás také v jakém zákoně je toto upraveno. A jde napsat nějaký návrh, aby se tímto někdo zajímal.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v § 8 a v příloze č. 4 určuje zvláštní příplatek určitých skupinám zaměstnanců, kteří vykonávají druh práce v příloze uvedené.
V daném případě se může jednat o příplatek za: „Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb“, (II. Skupina) a to za:
4.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení,
4.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob,
4.3. tělesně nebo mentálně postiženým.
Může se však i jednat o příplatek za: „Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. “ (I. Skupina).
O tom, zda se zaměstnanci poskytne příplatek nebo ne, rozhoduje zaměstnavatel vzhledem k vykonávaným pracím ze stany zaměstnance. Pokud se domníváte, že máte na daný příplatek nárok a není Vám ze strany zaměstnavatele přiznán, můžete se obrátit na zaměstnavatele s písemnou žádostí o poskytnutí příplatku, případně o vysvětlení, proč Vám není příplatek přiznán. Bude-li pro Vás odpověď neuspokojující, lze se obrátit na místně příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s písemným podnětem k šetření v této oblasti. Další možností je obrátit se na soud s žalobou o přiznání daného příplatku, to bych však doporučila pouze v případě, že budete jistě vědět, že Vám příplatek nebyl přiznán, ačkoliv se tak mělo stát (např. provedenou kontrolou ze strany inspektorátu práce, nebo zaměstnanec na stejné pozici příplatek pobírá a Vy nikoliv).

_

- Opomenutý dědic a znovuotevření dědického řízení
- Dědictví nebylo nabídnuto potomkovi v dědickém řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?
- Dospělý dědic nebyl přizván k dědickému řízení - je možné požádat o znovuotevření dědického řízení?

Je možné znovuotevřít dědictví po otci z roku 1968. Vše okolo dědictví zařizovala matka a mě do dědictví nezahrnula. V té době jsem byla plnoletá a nebyla jsem vyděděna a ani jsem se dědictví nezřekla. Dokud matka žila, přišllo mi nepatřičné se jí na něco vyptávat. Po smrti matky jsem zjistila, že veškerý majetek darovala mé sestře. Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Mohla jste podat žalobu na ochranu oprávněného dědice, avšak tu bylo nutno podat do 3 let od právní moci konečného rozhodnutí v dědickém řízení. Nyní je váš nárok promlčen.
Ani znovuotevření dědického řízení Vám nepomůže, protože tam je rozhodný okruh dědiců zjištěný v původním dědickém řízení, navíc řízení lze zahájit jen kvůli nově objevenému majetku.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronájem pokoje v bytě - práva nájemce, nájemníka

Syn se odstěhoval do Ostravy za prací a pronajal si přímo od majitele jeden pokoj v bytě 4+1, dočetl jsem se, že se na něj nevztahuje taková právní ochrana, jako kdyby si pronajal celý byt (snadnější výpověď a pod.). Je to pravda, ře pokud se nepronajímá celá jednotka - prý nemá nájmce tolik práv? Děkuji Kamil

ODPOVĚĎ:
Uzavřel-li Váš syn nájemní smlouvu, dle které má užívat pouze jeden pokoj v bytě, bude rozhodující pro posouzení platnosti takové smlouvy její přesné znění, tedy zda splňuje všechny podstatné náležitosti, které má nájemní smlouva mít. Má-li ve smlouvě vymezen pouze pronajatý pokoj, vzniká mu s tím i právo na užívání společných prostor jako kuchyň, sanitární zařízení, přístupové cesty atd.
Majitel bytu může uzavřít na jeden byt nezávislé nájemní smlouvy, pro více nájemců. U takových to nájemců nevzniká společný nájem ani podnájem a každý z nich má taková práva a povinnosti jaké dává zákon nájemci. Na druhou stranu jsou jejich práva a povinnosti omezena právy a povinnostmi těch dalších nájemců. Bude se to týkat např. úhrady nákladů na nezbytné služby (dodávky vody, tepla ad.) nebo údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním bytu. Pro předejití případným sporům je vždy dobré, aby pronajímatel všechny v budoucnu sporné záležitosti upravil v nájemní smlouvě.

_

OBČAN-EXEKUCE
OBČAN-BYDLENÍ
- Koupě exekučně zabaveného bytu v dražbě i s nájemníkem, nájemcem - co s nájemníkem udělat?
- Dražba bytu s nájemcem, nájemníkem - je možné nájemníka vystěhovat nebo s ním uzavřít nájemní smlouvu?
- Vystěhování nájemce z vydraženého bytu v exekuční dražbě - je možné nájemníka vystěhovat?
- Vystěhování nájemníka z vydraženého bytu v exekuční dražbě - je možné nájemníka vystěhovat?

koupil jsem byt v dražbě, na který byla na původního majitele uvalena exekuce. Teď mi běží 15ti denní lhůta, do které mě může jiný účastník dražby přeplatit o 1/4 z celkové ceny.
Když jsem se do bytu šel podívat, tak v něm je nájemník, který má pronájem od původního majitele - vůbec o tom nevěděl. Potřeboval bych prosím poradit, jak mám dále postupovat. Ten byt bych chtěl pronajímat, takže mi nevadí, že tam někdo je. Musím nejspíš sepsat novou nájemní smlouvu. Ale od kdy bych si měl nárokovat platbu nájmu? Jelikož teď ten byt už původního majitele není, tak by neměl být nájem zasílán původnímu majiteli? Můj prakticky ten byt taky není, ale už bych v něm, kdybych chtěl, mohl bydlet (podle dražební vyhlášky a usnesení o příklepu). Ale usnesení o příklepu ještě nenabylo právní moci. To může trvat 1-1,5 měsíce. To je ten důvod, že nevím, jak mám dále postupovat. Chtěl bych tam i vyměnit zámky, ale nevím, zda to můžu. Předem děkuji moc za rady. Petr

ODPOVĚĎ:
Je zarážející, že nájemce o dražbě nevěděl, protože podle § 335b odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "OSŘ"), se usnesení o nařízení prodeje nemovité věci doručí známé osobě, která má k nemovitosti nájemní právo. V případě exekucí je to exekuční příkaz. Bývalý vlastník zřejmě exekutorovi neoznámil, že k bytu má jiná osoba nájemní právo.
Podle § 336l odst. 2 OSŘ se vydražitel stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu. Vlastníkem se tedy stáváte se zpětným účinekm ke dni vydání usnesení o příklepu.
Podle § 336l odst. 5 písm. a) OSŘ nezaniká právo nájmu bytu. Pokud se tedy nenajde žádný vydražitel, stanete se pronajímatelem namísto původního vlastníka. Nájemní smlouva tedy nezanikla a není nutné uzavírat novou nájemní smlouvu.
Jak je uvedeno výše stáváte se vlastníkem bytu zpětně ke dni vydání usnesení o příklepu. Od tohoto okamžiku vstupujete namísto původního pronajímatele a náleží Vám veškeré práva a povinnosti ze smlouvy, tudíž i nájemné.
Vyměnit zámky můžete v podstatě jen po dohodě s nájemcem, resp. nesmíte mu znemožnit užívání bytu, neboť jak je uvedeno výše, nájemní smlouva nezanikla a nájemce má tak právo na nerušené užívání bytu.
Ještě se vrátím k tomu, že jste o nájemníkovi nevěděl. Bývalý vlastník měl povinnost oznámit exekutorovi jemu známé závady na nemovitosti (tedy i skutečnost, zda má někdo nájemní právo k nemovitosti). Pokud tak učinil, mělo být právo nájmu uvedeno v dražební vyhlášce. Pokud tak bývalý vlastník neučinil, odpovídá za případnou škodu, která by tím vznikla (to by bylo relevantní zejména v případě, že byste chtěl byt sám užívat a musel si zajistit náhradnů ubytování apod.).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Dědění stavebního spoření druhem, družkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?
- Dědění stavebního spoření partnerem, partnerkou - jak zajistit aby nedědily děti, potomci?

Společné stavební spoření. Chceme s družkou společně spořit na stáří či pro případ nemoci. Ale nevíme jako druh a družka jakým způsobem aby to nešlo do dědictví pro naše děti. Mám stavební spoření na vysokou cílovou částku a má představa byla že by jsme tam každý stejným dílem ukládali peníze a pokud by se nám něco stalo tak druhý by pak z těch peněz dožil. Jenže určitě to přejde do dědictví na mé dospělé dcery a i když vím že by ho neošidily, tak nemůžu vědět koho si jednou vezmou za manžela a jak dalece jim bude zasahovat do takových věcí. Nejde že by se mé dcery toho stavebního spoření už za mého života zřekly v přítelův prospěch? Nebo že by jsem sepsala závěť a tam určila přítele jako dědice stavebního spoření? Pokud to tak nejde je nějaká možnost jak si společně může druh a družka šetřit aniž by se nemuseli bát že když jeden z nich zemře
tak ten druhý nebude mít z peněz nic?
Předem děkuji Květa

ODPOVĚĎ:
Takovým způsobem funguje penzijní připojištění. Penzijní připojištění se nezařazuje do dědického řízení vůbec, jestliže je ve smlouvě o penzijním připojištění určena obmyšlená osoba v případě úmrtí. Každý si tedy můžete založit penzijní připojištění a ve smlouvách se můžete navzájem určit jako obmyšlené osoby. Stavební spoření jde do dědického řízení vždy.
Pokud sepíšete závěť, ve které odkážete stavební spoření svému druhovi, mohou Vaše děti namítat neplatnost závěti, jestliže z ostatního vašeho majetku neobdrží alespoň svůj povinný díl, na který mají jakožto nepominutelní dědicové ze zákona nárok.

 

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Historické vozidlo nebylo přespáno na nového majitele a neprošlo dědickým řízením - jak se může nový majitel domáhat vlastnictví?
- Nepřepsání historického vozidla na nového majitele - dodatečný převod majetku po smrti zůstavitele
- Nepřepsání historického vozidla na nového majitele před dědickým řízením - jak to dát do pořádku?

1985 se prodala motorka Java 250 a a než se přepsala majitel náhle zemřel. Dodnes (05.03.2016) nebyla přepsána a nynější majitel jí chce přepsat na sebe. Nějak se zapomněla dát do dědictví a já jako syn jí zatím nezdědil. Co se dá udělat aby se to dalo do pořádku. Děkuji za radu, Láďa

ODPOVĚĎ:
Musíte dát podnět k zahájení dodatečného projednání dědictví po Vašem otci. Na okresním soudě, který je v obvodu místa posledního bydliště Vašeho otce, Vám poskytnou příslušný formulář, který vyplníte a odevzdáte ho na podatelně tohoto soudu. Soud zahájí řízení o nově objeveném majetku zůstavitele a pověří notáře, který motorku projedná. Na základě konečného pravomocného usnesení poté budete moct nakládat s touto motorkou.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Pomluvy bývalého manžela - je možné udělat nahrávku a nahrát co říká na diktafon, mobil, tablet, skrytou kameru (důkaz pro soudní řízení)?
- Nahrávka manžela při týrání manželky jako důkaz k soudu, soudnímu řízení
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Finanční odškodnění a omluva za pomluvy od bývalého manžela

Bývalý manžel o mě, našich dětech a celé mé rodině šíří pomluvy a vyslovené lži. Nedávno mě sama kontaktovala jeho nová přítelkyně, které napovídal spoustu naprostých výmyslů, např. že jsem mu ukradla jakési historické motocykly, Které ovšem NIKY NEVLASTNIL, a mnoho jiného. Tyto lži šíří i o mé rodině, sestře, a to nejen před svou současnou partnerkou, které už se některé věci nezdály, a proto mě oslovila. Vím, že se mohu bránit, ale jak mu to mohu dokázat v případě, že by jeho partnerka nechtěla proti němu svědčit? Mohu si na schůzce, kterou plánujeme a kde jej chceme konfrontovat s těmito pomluvami učinit záznam, např na tablet či mobilní telefon? A jelikož jsou to lži opravdu urážející, jako že udržuji intimní poměr s jeho vlastním otcem, jelikož nemůže přenést přes srdce, že jeho otec nás, tedy mě a děti - obě dospělé, často navštěvuje, jelikož miluje své vnučky. Mohu
např. u soudu žádat jako omluvu např. i finanční částku? ale o ní mi nejde. Děkuji Marie

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v případě, že Vám lživými řečmi vznikne nemajetková újma např. na cti či společenském zařazení, jistě lze u civilního soudu požadovat jak omluvu, tak i finanční kompenzaci. Z Vašeho uvedeného popisu by se mohlo jednat i o trestný čin pomluvy. Zde by bylo prvnotním účelem potrestání bývalého manžela, kompenzace až na druhém místě. Případné lživé pomluvy si můžete bez problému nahrát.

_

RODINA-SJM
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování podílu nemovitosti v SJM manželovi, manželce - je možné darovat nebo se musí zúžit SJM?

Pokud máme s manželem rodinný dům ve SJM můžeme opravdu použít darovací smlouvu na převedení jeho podílu na můj podíl. Jeden notář mi říkal že pokud máme SJM včetně rodinného domu, darovací smlouvu použít nelze. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Taková darovací smlouva skutečně není možná. Mohli byste s manželem uzavřít smlouvu o zúžení společného jmění manželů, přičemž rodinný dům by byl ode dne účinnosti smlouvy pouze ve Vašem vlastnictví. Taková smlouva musí být sepsána ve formě notářského zápisu, aby byla platná.

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Darování nemovitosti pro případ smrti - notářský poplatek

Prosím o stručnou odpověď přesně jen na to, na co se ptám a moc děkuji.
Pokud daruje rodič za svého života svému dospělému dítěti nemovitost, vyhne se obdarovaný potomek v dědickém řízení zaplacení odměny notářovi. Platí totéž při "Darování (nemovitosti) po případ smrti"? Tzn. že v dědickém řízení rovněž nebude platit odměnu notářovi, protože vlastně už nemovitost nedědí?
(Při nemovitosti nad 30 mil. se jedná o nezanedbatelnou částku 38.300 Kč).
Může být smlouva napsaná na počítači? Musí být ověřené podpisy? Bára

ODPOVĚĎ:
Darování pro případ smrti je závazek zůstavitele a přechází na dědice. Dědic tedy darované nemovitosti zdědí v dědickém řízení, kde z nemovitostí zaplatí odměnu notáři a poté musí závazku dostát a darovat nemovitosti obdarovanému.
Ve Vašem případě dle mého názoru by splýval dědic s obdarovaným, tedy by Vaše dítě tak jako tak muselo odměnu notáři zaplatit.
Při sepisování darování pro případ smrti je nutno pamatovat na § 2058 odst. 1 věta druhá: Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Zákon pro platnost darování pro případ smrti nevyžaduje formu notářského zápisu, stačí pouze písemná forma. Smlouva může být sepsána na počítači a na jednom vyhotovení by měly být ověřené podpisy pro katastr nemovitostí. Darování pro případ smrti je dále upraveno v § 2063 a násl. občanského zákoníku.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zřeknutí se dědictví v dědickém řízení - postup, návod, informace

02/2015 mě umřela manželka a r. 2010 udělala závěť. K vyřizování dědictví jsem dostal od dětí ověřenou plnou moc k vyřízení. , Řekli mě, že mám veškeré dědictví po manželce si nechat napsat na sebe. U notáře mě řekli, že to nejde, že závěť má vyšší prioritu. Je sice pravda, že jsem nedonesl žádné potvrzení o zřeknutí dědictví v můj prospěch.
Prosím Vás, jak má být formulováno takové zřeknutí v můj prospěch, samozřejmě to podepíšou ověřeně.
Žádné dluhy nemají, ale nikdo předem neví, tak kdyby se objevile u některého z nich exekuce, jak tedy postupovat. Jsem tam registrován, poplatek jsem za informace zaplatil. Děkuji a s pozdravem Luboš.

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník (NOZ) účinný od 1.1.2014 klade daleko větší důraz na vůli zůstavitele, než předchozí občanský zákoník. NOZ neumožňuje dohodu dědiců v případě, kdy zůstavitel sepsal závěť a notář ji musí respektovat a rozdělit majetek přesně podle přání zůstavitele. Zůstavitel by musel v závěti výslovně připustit dohodu dědiců (na rozdíl od starého občanského zákoníku, kde byla dohoda dědiců možná, i když byla sepsána závěť a nebylo v ní výslovně uvedeno, že se mohou dědicové dohodnout i jinak). Děti se tedy nemohou zříct dědictví ve Váš prospěch a notář musí závěť respektovat. Po skončení dědického řízení Vám mohou děti zděděný majetek darovat.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Práce v zahraničí a návrat do ČR - nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou podporu v mateřství PPM
- Nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou podporu v mateřství PPM po návratu do ČR (práce v zahraničí)

V současné době žijeme v jiné zemi EU než v ČR (Malta). Já i moje manželka regulerně pracujeme s pracovní smlouvou. Manželka otěhotněla a plánujeme návrat do ČR během druhé poloviny 2016. Tedy nějakou dobou potom co se dítě narodí.
Chtěl bych se zeptat zda bude mít manželka nárok na rodičovský příspěvek a následně na mateřskou?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Aby vznikl Vaší manželce nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou), jejíž výplata předchází výplatě rodičovského příspěvku, musel byste být Vy nebo Vaše manželka v ČR alespoň nějakou dobu zaměstnán (nemocensky pojištěn). V opačném případě bude mít Vaše manželka při splnění podmínek nárok pouze na čtyřletou variantu rodičovského příspěvku, která jí bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte.
Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je také to, že zde oba budete mít bydliště (budete zde bydlet) a trvalý pobyt.

Doporučuji Vám si rovněž zjistit, zda by Vaší manželce nevznikl nárok na mateřské či rodičovské dávky přímo na Maltě. Pak by bylo možné požádat o výplatu těchto dávek do ČR.

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Podmínky pro nahlédnutí do vyšetřovacího spisu Policie ČR

PČR v trestní řízení věc uložila. Na základě § 65 tr. řádu jsem požádal o nahlédnutí do spisu. Vyšetřovatel mi nahlédnutí do spisu zamítl vzhledem k tomu, že nebyly naplněny formální náležitosti pro nahlédnutí do spisu. Narozumím tomu, jaké formální náležitosti musím naplnit.
Děkuji za radu S pozdravem Daniel

ODPOVĚĎ:
Podle § 65 může nahlížet do spisu jen obviněný, poškozený nebo zúčastněná osoba. Nikdo jiný. Nerozumím uložení věci. Pokud však nebylo zahájeno trestní stíhání, nelze do spisu takto nahlížet.

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
- Placení sociálního pojištění u studenta s přivýdělkem - dohodou o provedení práce, DPP

Dobrý den měl bych dotaz ohledně sociálního pojištění. Toto léto mi bude 26 let avšak budu stále student.
Jde mi o to, zda v 26 budu muset platit sociální pojištění, pokud si při studiu vydělávám a to Dohodou o provedení práce, plus ještě prodejem autorských uměleckých děl (jsem výtvarník). Jak to je tedy se Sociálním pojištěním, je povinné ho v tomto případě platit?
A budu ho muset platit dále za stejných podmínek když mi skončí studium?

Dodatek: Na finančním úřadě jsem se dozvěděl, že musím být v mém případě osvč a tudíž si sociální pojištění budu muset platit. Je to tak musím být pokud si vydělávám
Dohodou o provedení práce a prodejem uměleckých děl osvč? Děkuji, Radovan

ODPOVĚĎ:
Z dohody o provedení práce je za Vás zdravotní, sociální a nemocenské pojištění odváděno až při výdělku přesahujícím 10.000 Kč měsíčně. Toto pojištění odvádí zaměstnavatel, takže si s ním nemusíte dělat žádné starosti.
Podle § 9, odst. 3, písm. d) zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se výkonem samostatné výdělečné činnosti rozumí rovněž výkon umělecké nebo jiné tvůrčí činnosti na základě autorskoprávních vztahů, s výjimkou činnosti, z níž příjmy jsou podle zvláštního právního předpisu samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. Těmito příjmy jsou autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu či televize, jestliže úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 10.000 Kč.
Z výše uvedeného vyplývá povinnost být OSVČ. Jestliže studujete, do dosažení 26 let věku jste tzv. nezaopatřeným dítětem, díky čemuž můžete být OSVČ s vedlejší činností. Při vedlejší činnosti pak platí, že pokud byl Váš daňový základ za rok 2014 nižší než 62.261 Kč (pro příjmy za rok 2015 platí částka 63.685 Kč), nemáte za rok 2014 povinnou účast na důchodovém pojištění. To znamená, že až do podání Přehledu za rok 2015 nemusíte platit zálohy na sociální pojištění.
Po dosažení 26 let věku ale přestanete být nezaopatřeným dítětem a pokud si například nenajdete zaměstnání, budete již považován za OSVČ s hlavní činností, což znamená, že budete muset hradit alespoň minimální zálohy na sociální pojištění ve výši 1.943 Kč měsíčně.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení věcného břemene odpadové roury

Přes pozemek vede přepad obecního panelového domu, který není věcným břemenem a ani není nikde zapsán.
V roce 2011 potrubí prasklo a zamořilo větší část pozemku, město nechalo potrubí vykopat a dělníci
potrubí provizorně opravili. V letošním roce nebylo možné v létě pozemek využívat z důvodu zápachu, potrubí také za posledí 4 roky pravidelně zamořuje potok splašky.
Pokusili jsme se s městem dohodnout na nápravě a případné kompenzaci za znečistění a omezení možností využití pozemku. Město naše návrhy odmítlo s odůvodněním, že je potrubí "vydrženo" protože bylo zřízeno v roce 1965, nicméně o jeho existenci jsme se dozvěděli práve v roce 2011, kdy jsme si mysleli, že jde o havárii vodovodu.
Nyní chce město opět rozkopat pozemek protože u paneláku chtějí stavět čističku, která bude vodu odvádět opět stejným potrubím, které se ale bude muset vyměnit. Zajímalo by nás jestli se město může takto zachovat a využívat náš pozemek i bez našeho souhlasu a bez jakékoli kompenzace (nájem apod.). Iva

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz naleznete v § 7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož mimo jiné platí, že:
- vlastník kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí; stejné oprávnění má i provozovatel za účelem plnění povinností spojených s provozováním kanalizace;
- práva podle předchozí odrážky musí být vykonávána tak, aby bylo co nejméně zasahováno do práv vlastníků pozemků a staveb; za tímto účelem je oprávněná osoba zejména povinna svůj vstup na cizí pozemek nebo stavbu jejímu vlastníku předem oznámit a po skončení prací pozemek nebo stavbu uvést do předchozího stavu, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak;
- výkon práva podle první odrážky musí být prováděn též tak, aby co nejméně omezoval osoby užívající pozemek nebo stavbu na základě smlouvy s vlastníkem pozemku nebo stavby (např. nájemci pozemků či staveb) a další osoby, které ji užívají s jeho souhlasem;
- vznikla-li vlastníku pozemku či stavby (popř. jiným osobám, které pozemek či stavbu užívají) výkonem práv stavebníka nebo vlastníka kanalizace majetková újma, nebo je-li tato osoba omezena v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má tato osoba právo na náhradu; nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne stavebník nebo vlastník kanalizace dotčené osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku bez zbytečného odkladu, nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu; tím není dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu;
- práva a povinnosti podle předchozích odrážek přecházejí na právní nástupce stavebníka, vlastníka a provozovatele kanalizace, jakož i na právní nástupce vlastníků pozemků a staveb.
O každé zamýšlené stavební činnosti na Vašem pozemku je tudíž město povinno Vás s předstihem informovat, přičemž případný vznik Vašeho práva na finanční kompenzaci není vyloučen. V tomto ohledu dále upozorňuji, že dle § 7/3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že vznikne-li spor o rozsah oprávnění vlastníka či provozovatele kanalizace, rozhoduje o tomto sporu příslušný vodoprávní úřad (tedy obecní úřad obce s rozšířenou působností).

Co se týče obtěžování zápachem, upozorňuji na § 1013 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
- vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat; zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod;
- jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo; to neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.
Přestože § 1013 občanského zákoníku upravuje především sousedské vztahy, je použitelný rovněž i na Váš případ.

V této souvislosti lze pak v obecné rovině vycházet také z § 1042 občanského zákoníku, dle něhož se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
Máte-li proto zájem o vyřešení Vámi popsané situace, můžete se obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad, s nímž je možné vyřešit otázku rozsahu oprávnění města (jako vlastníka kanalizace). Dále se můžete (ideálně spolu s dalšími obdobně postiženými vlastníky pozemků a staveb) obrátit na advokáta: www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí můžete zahájit jednání s městem o vyplacení finanční kompenzace za ztížení užívání Vašich pozemků a staveb, popř. se můžete zároveň obrátit na soud s žalobou na odstranění obtěžování zápachem z kanalizace.

Co se týče městem tvrzeného vydržení kanalizace, uvádím pouze stručně, že pro vydržení určitého práva (např. práva umístit do cizího pozemku kanalizaci) nestačí pouze uplynutí vydržecí doby, nýbrž musí být splněny i další podmínky (zejména tu musí existovat tzv. dobrá víra na straně vlastníka kanalizace). Svou argumentaci proto můžete zaměřit rovněž tímto směrem, tzn. že můžete zpochybnit oprávněnost umístění kanalizace do Vašich pozemků (kanalizace by tak mohla představovat tzv. černou stavbu).
Závěrem pouze uvádím, že ve své odpovědi jsem vycházel z předpokladu, že předmětné potrubí je kanalizací ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích. Dle § 2/2 tohoto zákona je kanalizací provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Disponování s bytem v neukončeném dědickém řízení
- Prodej bytu v neukončeném dědickém řízení - může dědic uzavřít smlouvu o kupní smlouvě budoucí?

Po smrti otce jsme se sestrou zdědily (budeme dědit, ještě není ukončeno pozůstalostní řízení) byt, který chceme prodat - můžeme už dopředu byt (který nám ještě nepatří) nabízet a případně uzavřít smlouvu o budoucí kupní smlouvě? Anebo by i toto bylo považováno za dispozici s bytem?
Děkuji předem za odpověď, Alice

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v řízení o pozůstalosti již byly poučeny o dědickém právu a dědictví jste neodmítly, je jasné, že budete dědičkami a tudíž byt zdědíte. V takovém případě můžete uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí (ještě před ukončením řízení o pozůstalosti) s tím, že kupní smlouvu můžete uzavřít až po právní moci usnesení o skončení řízení.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Návrh na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Omezení svéprávnosti 2016 - postup, návod
- Omezení způsobilosti k právním úkonům 2016 - postup, návod

Návrh na omezení svéprávnosti, resp. podání návrhu na předběžné opatření ve smyslu § 76 odst. 1 písm c), aby sourozenec do doby rozhodnutí ve věci nenakládal s určitými věcmi nebo právy: Komu se tento návrh podává?
2. Kdo a v jakých obvyklých lhůtách rozhoduje? Jak rychlé bývá nabytí účinnosti tohoto předběžného opatření a s jakou celkovou časovou prodlevou je třeba ca počítat od data podání až po nabytí účinnosti opatření?
4. S jakými poplatky a v jaké výši je třeba počítat? Děkuji za jednotlivé odpovědi s informacemi,
Karel

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
k problematice vizte náš článek na stránce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/svepravnost/
Sděluji, že návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo v zařízení sociálních služeb, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. Aktivně legitimován k podání návrhu je každý, kdo má právní osobnost (fyzická osoba, právnická osoba – zdravotnický ústav). Z obsahu návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových i právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a dále proč dle něj nepostačuje užití mírnějších a méně omezujících opatření. Soud může navrhovateli uložit, aby v přiměřené lhůtě předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, není-li zpráva předložena, soud řízení zastaví. Z toho důvodu je vhodné lékařskou zprávu přikládat již v návrhu.
Za návrh na omezení svéprávnosti se neplatí soudní poplatek (§ 11 odst. 1 písm. f) zákon o soudních poplatcích).
Současná právní úprava občanského zákoníku připouští na rozdíl od úpravy předchozího občanského zákoníku pouze omezení svéprávnosti a to pouze dočasně. Soud může omezit svéprávnost člověka nejdéle na dobu 3 let a poté musí být zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, jinak člověk nabude zcela plné svéprávnosti. K omezení svéprávnosti se přistupuje pouze tehdy, kdy nelze použít jiný z mírnějších a méně omezujících opatření (např. nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka). Soud vždy musí posoudit vzhledem k zájmům posuzovaného, zda nepostačí uložit některé z mírnějších a méně omezujících opatření, o kterém může v průběhu řízení i bez návrhu rozhodnout.
Podmínky, za kterých může soud rozhodnout o omezení svéprávnosti:
- ve svéprávnosti lze omezit pouze osobu zletilou nebo plně svéprávného nezletilého člověka (přiznání svéprávnosti, uzavření manželství),
- musí jít o osobu trpící duševní poruchou, která není jen přechodná a která způsobuje neschopnost právního jednání,
- soud musí danou osobu zhlédnout – nelze omezit svéprávnost pouze na základě spisového materiálu, znaleckého posudku,
- omezení musí být v zájmu osoby a musí jí být ku prospěchu,
- osobě hrozí jinak závažná újma, pokud zůstane svéprávná,
- zásada proporcionality – nemůže být použito některého z mírnějších a méně omezujících opatření
Rozsah omezení
Soud může omezit svéprávnost jedince pro duševní poruchu, která není jen přechodná, tzn. , nejde jen o náhlé zdravotní komplikace. Na druhé straně i krátkodobé trvání duševní poruchy vyvolané například užíváním drog, alkoholu, stresem či přepracováním, může vyvolat u jedince stav, u kterého hrozí ohrožení jeho zájmu či způsobení závažné újmy. Tedy v krajním případě lze omezit svéprávnost i u člověka trpící poruchou, která nemusí být vždy trvalá a neléčitelná.
Typickými příklady duševních poruch, pro které v praxi bývá omezena svéprávnost člověka, tedy jeho způsobilost právně jednat je např. (schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti na omamných látkách s pokročilou deprivací osobnosti apod.)
Jsou-li všechny výše uvedené podmínky naplněny, tedy je v zájmu dané osoby omezit její svéprávnost, je nutné rozhodnout, v jakém rozsahu má být svéprávnost omezena. Nelze omezit svéprávnost člověka ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a jeho skutečným možnostem.
Pro stanovení rozsahu omezení lze použít negativní nebo pozitivní výčet. U negativního výčtu jsou ve výroku rozhodnutí uvedena právní jednání, která daná osoba nemůže samostatně činit s tím, že k ostatním nevymezeným právním jednáním je plně svéprávná. Svéprávnost člověka nelze omezit v právním jednání týkajícího se každodenních běžných záležitostí života (např. koupě potravin, oblečení, koupě jízdenky, určení místa bydliště atd.).
Omezení svéprávnosti se může týkat uzavírání smluv o finančních produktech, nakládání s finančními prostředky a majetkem jehož hodnota přesahuje stanovenou částku, možnosti vyjádření souhlasu s poskytováním a nakládáním s osobními údaji, schopnosti uzavírat dědickou smlouvu či sepsat závěť, předběžné prohlášení, procesní způsobilosti před správními úřady a soudy, jednání s institucemi soukromého a veřejného práva (banky, pošta, finanční úřad, úřad práce) a dalších jednání.
Je-li třeba po zahájení řízení prozatimně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 74 a § 76 Občanského soudního řádu).
Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Dále musí být z návrhu patrno, kterému soudu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (§ 42 a § 75 Občanského soudního řádu).
O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu rozhodnout o návrhu na předběžné opatření až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém (§75c a § 76c Občanského soudního řádu).
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba odeslat také příslušnému katastrálnímu úřadu. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.
_

TRESTNÍ-TRESTY
- Trestný čin výtržnictví - trest, trestní sazba
- Trestný čin ublížení na zdraví - trest, trestní sazba

07/2015 hádka v hospodě, venku rvačka, 4 osoby vč. mě. Slovní potyčku začali ti dva muži. Jednoho muže jsem přetáhl láhví od piva přes hlavu. Jediný svědek celého incidentu byla patrně přítelkyně jednoho z mužů ve rvačce. Muže poté převezla sanitka na chirurgii, při vědomí s tržnými ranami na hlavě a byl ponechán na pozorování. Pracovní neschopnost déle než týden.
Všichni 4 jsme byli obviněni z výtržnictví, ublížení na zdraví, výslech na Policii, po 2-3 měsících mi přišel dopis, že do případu je přibrán Soudní lékařský znalec aby posoudil jaká byla zranění, intenzita atd.
Jaký trest mi hrozí ať už budu viníkem označen já, on nebo oba. Trestní rejstřík mám čistý.
Vím že použití lahve bylo velmi špatné a tím že jsem obviněn z výtržnictví + ublížení na zdraví, mám velké obavy aby můj trest neskočil někde Ve vězení či něco takového. Aby můj čin nebyl posuzován nejak extremně i když to tak bohužel vypadá.
Jak poznám jestli je můj čin klasifikován jako přestupek nebo trestný čin. Děkuji, Ivoš

ODPOVĚĎ:
Trestní zákoník stanoví o trestném činu ublížení na zdraví následující:
§ 146 Ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na těhotné ženě,
b) na dítěti mladším patnácti let,
c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti,
d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo
e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
§ 146a Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok.
(2) Odnětím svobody až na tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(3) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na čtyři léta.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 na dvou nebo více osobách,
b) spáchá-li takový čin na těhotné ženě, nebo
c) spáchá-li takový čin na dítěti mladším patnácti let.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 3 smrt.
Rozlišení mezi přestupkem a trestným činem záleží na orgánech činných v trestním řízení, ale dle judikatury se má za to, že existuje lhůta 7 dnů, kdy je porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadněn výkon obvyklé činnosti. Nedá se tedy říci, že by toto naplnilo, že poškozený byl v pracovní neschopnosti 7 dnů, ale je důležité, aby změněný stav, který nastal např. déle trvajícími bolestmi, horečkami, nespavostí, poruchami čití, nechutí k jídlu, déletrvajícím vrhnutím, nemožností pohybu, upoutáním na lůžko apod. ; patří sem také případy, kdy nemoc, kterou již poškozený měl, se zhoršila, příznaků, jak co do množství, tak co do intenzity, přibylo. Pracovní neschopnost je tedy důležitým kritériem při posuzování pojmu „ublížení na zdraví“, není však kritériem jediným, ani rozhodujícím. Právě proto byl přibrán soudní znalec, aby rozhodl o tomto.
Dalším krokem v řešení situace by bylo, byl-li by čin posouzen jako trestný čin, zda půjde jednání kvalifikovat jako ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, zda tedy to, že se to stalo ve rvačce, tedy v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného. Každé posuzování však přísně individuální, takže jakékoliv předvídání výsledku by bylo jen věštěním z křišťálové koule.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Bytový dům ve spoluvlastnictví a výměna některých oken - jak se rozpočítat z fondu oprav?

Bytový dům se 7 byty. Jsme stále ještě Občanské sdružení (toto bude do konce roku změněno na spolek), nejsme vlastníky bytů, ale máme každý nějaký podíl na nemovitosti. Byty nejsou stejné, takže někdo má 90/1000, někdo 134/1000 a někdo 182/1000, i toto se ještě do konce roku změní.
Nyní se budou vyměňovat okna u sklepů a to jen u někoho. Jak se na konci roku bude rozúčtovávat toto ve fondu oprav. Zatím jsme vždy z fondu oprav dělali věci společné - oprava střech a to se rozúčtovalo podle podílu každému. Nyní se přeme a nejsme jednotní a tak by mě zajímalo jak je to správně. Jak se vlastně považuje sklep jednotlivce (to jako můj vlastní sklep kde já mám své věci) - je to společný prostor nebo je to jen moje? A bude se částka vyúčtovávat všem rovnoměrně z fondu oprav jako u ty střechy nebo jen těm, kteří si nechají
dělat nová okna, je jich většina. Do fondu oprav přispíváme všichni každý měsíc částkou podle toho jak velký má kdo podíl. Jak to je, prosím Vás. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. V tomto případě neplatí, že některý spoluvlastník vlastní jen svůj byt, příp. nebytový prostor a podíl na společných částech. Skutečnost, že každý spoluvlastník užívá konkrétní byt, je jen věcí dohody spoluvlastníků. Neznamená to, že jeden konkrétní spoluvlastník je výlučným vlastníkem konkrétního bytu.
Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.
K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud
Z uvedeného vyplývá, že záleží pouze na spoluvlastnících jak se mezi sebou dohodnou. Pokud k dohodě nedojde, rozhodne soud. Pokud k dohodě dojde, může se přehlasovaný spoluvlastník, jemuž rozhodnutí hrozí těžkou újmou, zejména neúměrným omezením v užívání společné věci nebo vznikem povinnosti zřejmě nepoměrné k hodnotě jeho podílu, obrátit na soud a navrhnout, aby toto rozhodnutí zrušil.
Výhodnější formou vlastnictví bytového domu je bytové spoluvlastnictví, kde platí, že každý má vlastnické právo k bytové jednotce a podíl na společných částech domu. Dům je pak spravován společenstvím vlastníků.

_

OBČAN-DLUHY
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější insolvenci, insolvenční řízení
- Neuvedení pravdivých údajů o příjmech u půjčky - vliv na pozdější oddlužení, osobní bankrot

Známý se před 7 lety zadlužil. Zadlužil se u banky i u nebankovního sektoru. Má zaměstnání na hlavní pracovní poměr (doba neurčitá) a poradili mu návrh na insolvenci, protože pořád jsou jiní věřitelé a dluhy i přes srážky ze mzdy stále narůstají. Problém je, že tenkrát do smluv uvedl a doložil nepravdivé informace zvláště o příjmu. Tyto dokumenty má teď doložit, co mu tedy hrozí pokud se na to přijde nebo jaký bude další postup?
Děkuji, Miloslava

ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš známý zadlužil na základě úvěrové smlouvy a hrubě zkreslil údaje o svém příjmu, pak se mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Jelikož se tak stalo před 7 lety, pak i kdyby se skutečně jednalo o trestný čin, pak by trestní odpovědnost již zanikla, protože trestný čin se promlčel.
Návrh na oddlužení by skutečně mohl situaci vyřešit. Rozhodně se však neobracejte na společnosti, které "zaručují oddlužení" atd. Obraťte se na advokáta nebo specializované poradny, které Vám pomohou sepsat návrh na oddlužení a poradí Vám jaké přílohy je nutné k tomuto návrhu připojit.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Demolice řadové budovy - kdo zaplatí ztluštění štítové zdi vedlejšího domu?
- Ztluštění zdi vedlejšího domu z důvodu demolice řadové budovy
- Zbourání řadové budovy - kdo zaplatí ztluštění štítové zdi vedlejšího domu?
- Ztluštění zdi vedlejšího domu z důvodu zbourání řadové budovy

Matka zdědila rodinný dům, před svatbou staršího syna nechala matka na katastru rozdělit dům na dvě části, kterým byla přiřazena samostatná parcelní čísla (pozemky i budovy). Jednu část darovala synovi a druhou si ponechala. Před svatbou mladšího syna nechala přiřadit a zapsat do katastru další číslo popisné. Tuto druhou polovinu pak mladšímu synovi darovala.
Mladší ze synů se o svoji část domu řádně staral a udržoval v dobrém stavu. Starší syn do své části peníze neinvestoval, protože se odstěhoval a nechal budovu chátrat, ale ne zase natolik, aby nějak ohrožovala okolí.
Po třiceti letech starší syn daroval svoji část domu zase svému synovi. A ten nyní tuto část chce zbourat. Ačkoli byl několikrát vyzván, aby budovu udržoval v řádném stavu. Budova ale není v takovém stavu, aby někoho ohrožovala, jen do ní nebylo investováno. Jelikož defakto mezi oběma částmi domů není štítová zeď, jen společné stěny 30 cm a dokonce 15 cm, musela by být nová štítová zeď zbudována. Tento synovec chce, aby se strýc finančně podílel 50% na všem, co by se týkalo stavebních úprav pro zbudování této stěny, aby potom následně mohl demolici realizovat.
Má na takové požadavky nějaký nárok, jetliže strýc s demolici části budovy nesouhlasí a trvá na udržování
této části v řádném stavu? Může strýc zažádat, aby vzniklý stav byl řešen tak, aby se budova posuzovala jako dům se dvěma bytovými jednotkami, u kterých je vymezeno užívání i udržování pro každého majitele?
Protože jinak obě části domů jsou užívány nezávisle na sobě. A jednotlivé části jsou jasně vytyčeny geometrickým zaměřením. Strýc rozhodně nechápe, proč by se měl angažovat v této záležitosti, a to i finančně, když celá záležitost je účelově směřována jen pro osobní zájem jeho synovce.
Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
V prvním kroku je třeba zjistit, jak je vlastnictví budovy evidováno v katastru nemovitostí. Pokud se jedná o podílové spoluvlastnictví, tak dle zákona nelze provádět zásadní zásahy bez souhlasu druhého spoluvlastníka. Ale i v případě, že by byl dům rozdělen na bytové jednotky, i za této situace by nebylo možno bez dalšího část (byť relativně samostatnou) bourat, jelikož se zásah významně dotýká společných částí domu. Musela by na to být dohoda obou vlastníků jednotek, nehledě na nutná povolení stavebního úřadu. Rozhodně zde není dán právní nárok na úhradu 50 % ze strany druhého spoluvlastníka na stavební úpravy, které plánuje realizovat.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Falešná směnka - jak se bránit?
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Falešná směnka - trestní oznámení
OBČAN-DLUHY
- Falešná směnka - odpor proti směnečnému platebnímu rozkazu

Dcera obdržela v pátek 18.9.2015 dopis od firmy HEINEKEN - Výzva k úhradě. V dopise je uvedeno, že na základě osobního ručení za splatný závazek dlužníka Bistro Zličín s. r. o. má do 14 dní uhradit jeho dluh ve výši 404.509 Kč. Spojila jsem se s firmou HEINEKEN a bylo mi řečeno, že dlužníka nemohou sehnat a mají podepsanou směnku, kde je sice správné datum narození i číslo občanského průkazu mé dcery, ale chybná adresa bydliště. Směnku údajně ověřili 2 obchodní zástupci firmy HEINEKEN. Kopii směnky dceři poslat nechtějí. Domnívám se, že pokud by směnku někdo ověřoval, tak tam bude správná adresa bydliště. Jde zřejmě o podvod. Dcera žádnou směnku nepodepsala. Co s tím máme dělat? Jak se může dcera bránit? Vyhrožují předat vymáhání částky externí společnosti, popř. přistoupí k vymáhání soudní cestou. Uvažujeme o podání trestního oznámení na jednatele dlužníka Bistro Zličín s. r. o. Co když věřitel předá směnku k vymáhání? Děkuji, Tamara

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
pravděpodobně došlo k nějakému podvodu ze strany dlužníka, pokud je vyloučeno, aby Vaše dcera za nějakou takovou směnku skutečně ručila. Je dobré s uvedeným věřitelem společností Heineken komunikovat a věc řešit nejprve spolu, protože pokud by došlo k soudnímu sporu, pravděpodobně by se přišlo na to, že dcera ručitelem směnky není. Můžete samozřejmě společnosti sdělit, že se obrátíte na orgány činné v trestním řízení, protože zde zjevně došlo k trestnému činu podvodu. Je možné se s dopisem skutečně na tyto orgány obrátit a pokusit se předem řešit případné komplikace. Domnívám se, že by viníkem nemusela být jen společnost Bistro Zličín, ale i druhá strana, když tvrdí, že směnka byla z jejich strany ověřena a nyní odmítají komunikaci a předložit důkazy.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a podání návrhu na insolvenci - je možné současně?
- Vymáhání obchodní pohledávky soudně a připojení dluhu do seznamu věřitelů v insolvenci, insolvenčním řízení

Pohledávku z obchodního styku jsem uplatnila u soudu, ale řízení je nyní pozastavené, k žádnému soudnímu jednání zatím nedošlo. nyní mě oslovili další věřitelé stejné firmy s tím, že budou podávat návrh na insolvenci, abych se připojila. Obávám se, že nemůžu pohledávku zároveň mít přihlášenou u soudu a zároveň v insolvenci - stornovat podanou žalobu nechci, protože už jsou zaplaceny soudní poplatky a byly provedeny některé úkony advokátem. Právní zástupce ostatních věřitelů tvrdí, že je možné, abych pohledávku uplatňovala duplicitně v insolvenčním řízení bez ohledu na probíhající, resp. dočasně pozastavené, soudní jednání.
Je opravdu takový postup je možný, případně jestli by takový postup pro mě naopak nepředstavoval nějaká rizika. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Pokud jiný věřitel dlužníka zahájí insolvenční řízení a insolvenční soud dojde k závěru, že dlužník je v úpadku, pak se ze zákona přeruší řízení, které jste již zahájila (§ 140a zákona č. 182/2006 Sb. , insolveční zákon).
Pokud budete chtít, aby Vaše pohledávka byla alespoň částečně uspokojena, pak se stejně budete muset přihlásit do insolvenčního řízení se svou pohledávkou.
Pokud je dlužník skutečně v úpadku, pak je insolveční řízení zřejmě jedinou cestou, jak dosáhnout alespoň částečného uspokojení Vaší pohledávky.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?
- Smrt potomka a dědění nezletilým pravnučkou - jak toho dosáhnout?
- Smrt syna, dcery a dědění nezletilým pravnukem - jak toho dosáhnout?

Píši dotaz za svoji tetu (80 let), která nemá Internet. Je majitelkou dvou bytů v Plzni. Její jediný syn 2010 zemřel. Zůstala po něm dcera a vnuk. Teta by chtěla, vše odkázat svému pravnukovi (3 roky). Jak má sepsat závěť nabo uzavřít dědickou smlouvu, aby do jeho plnoletos (2016) ti nemohla vnučka byty prodat nebo zatížit hypotékou a on mohl ve svých 18 letech majetek převzít? Event. jak majetek rozdělit, aby vnučka dostala jen povinný podíl a zbytek pravnuk, ale aby ho vnučka do jeho plnoletos (2016) ti mohla jen spravovat a ne prodat?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Bylo by vhodné vnučce v závěti odkázat její povinný díl (tj. 1/4 pozůstalosti), aby nemohla závěť napadnout, např. v penězích. Není-li v pozůstalosti tolik peněz, mohla by jedině odkázat čtvrtinu každého bytu vnučce. Zbytek poté může Vaše teta odkázat svému pravnukovi. V závěti může Vaše teta rovněž uvést příkaz, aby se odkázaná nemovitost do 18. roku věku pravnuka nezcizila nebo nezatížila.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - spolumajitel užívá celou nemovitost, celý byt, dům
- Vydání bezdůvodného obohacení - spolumajitel užívá celý byt, dům, nemovitost

2013 jsem od svého přítele zakoupila ideální polovinu nemovitosti a pozemku na Praze-západ v obci Hvozdnice. Můj otec si vzal na sebe hypoteční úvěr a zastavil svůj vlastní dům, abychom mohli provést rekonstrukci domu ve Hvoznici, který byl v neobyvatelném stavu. Po proběhlé rekonstrukci jsme začali já i můj expřítel v domě bydlet a rovným dílem jsme spláceli hypotéku mému otci. Po čase jsme se rozešli, a jelikož bývalý přítel byl psychicky labilní a občas měl i vlny nekontrolovatelného vzteku vůči mně, rozhodla jsem se z domu odstěhovat. Od 1.1.2015 si pronajímám byt v Praze. S přítelem jsem se chtěla domluvit na společném prodeji domu a rozdělení prostředků. Bohužel domluva s přítelem se ukazuje nemožná. Nedodržuje ani to, na čem se písemně dohodneme. Dům stále užívá, mému otci polovinu hypotéky splácí. Dům prodat nechce. Vidíte reálnou šanci vysoudit na protistraně i částku za můj ušlý zisk – polovinu komerčního nájmu domu, když v něm nebydlím? Může fakt, že můj otec si vzal na sebe hypotéku, ovlivnit rozhodnutí soudu? Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Doporučila bych Vám podat žalobu na rozdělení společné věci. Podle § 1144 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Domnívám se, že na ušlý zisk nemáte nárok, protože v domě nemáte žádného nájemce, se kterým byste měli uzavřenou nájemní smlouvu a na základě kterého by Vám vznikla nějaká škoda (ušlý zisk). Fakt, že Váš otec vzal na sebe hypotéku, nemá na rozhodnutí soudu vliv.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Převod členství bytového družstva za života cizí osobě - vliv na dědění, dědictví potomky, dětmi

Je mi 51 let. Můj otec (78) převedl na bytovém družstvu svá vlastnická práva k bytu na svou kamarádku, s věcným břemenem pro sebe. Bylo tak učiněno v době, kdy byl v rekonvalescenci po mozkové mrtvici. Otázka: Jaká mám v této situaci dědická práva, v případě otcovi smrti? Zda a jaká závěť existuje, mi není známo. Děkuji, Váňová.

ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš otec není ženatý a má pouze jedno dítě – Vás, tak jste jeho jedinou dědičkou ze zákona. Jestliže Váš otec zanechá závěť a Vy podle ní nedostanete svůj povinný díl (tj. 1/4 celé pozůstalosti), mohla byste závěť napadnout a požadovat svůj povinný díl. Na družstevní byt však nemáte nárok, protože jej Váš otec převedl již za života na jinou osobu.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění dětmi a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění potomky a zajištění dožití druhého z manželů ve společné nemovitosti
- Dědění potomky a zajištění dožití druhého z manželů v bytě, domě ve spoluvlastnictví manželů

Jak napsat platnou závěť? Chceme s manželem napsat vlastnoručně každý svou závěť. Máme dvě zletilé děti, syna a dceru. Syn dostal před 9 (v roce 1996) darem byt 3+1 v OV, který měl odhad asi 1.005.000, - Kč. Dcera nedostala nic a nic nechce, jelikož žije v zahraničí a je finančně zaopatřena. Chtěli bychom v závěti odkázat veškerý majetek manželovi/manželce, čili jeden druhému, protože nemáme žádné peníze na vyplacení dětí. Vlastníme RD a zahrádku s garáží. Jak uplatnit v závěti započtení daru synovi? A jak ještě včlenit dar (byt) do závěti, kdyby syn zemřel dříve, než jeden z nás rodičů a dědictví pak po smrti jednoho z nás manželů, chtěla vyplatit nevěsta pro synovy děti (naše vnoučata)? Nemáme uspořeny peníze a bojíme se, abychom si nemuseli prodat střechu nad hlavou. Už ani nemáme síly vše vyřizovat, vše sbalit a stěhovat se, když nemáme kam. A aby jeden z nás manželů, který zůstane naživu, neměl kromě smutku a žalu další starost s vyplácením dědictví. Jsme již důchodci, nemáme zdraví a nemůžeme si jít přivydělat. Předem děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Každý z Vás může sepsat závěť, ve které veškerý svůj majetek odkazuje druhému manželu. Náležitosti závěti, aby byla sepsána platně, naleznete např. zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/
V závěti uveďte, že si přejete, aby Vaše děti závěť respektovaly, a kdyby Váš syn odmítl závěť respektovat, uveďte v závěti, že přikazujete, aby se na podíl Vašeho syna započetla hodnota bytu, který od Vás obdržel za života.
Kdyby Váš syn zemřel dříve, musel by on do své závěti uvést, komu byt odkazuje, protože je teď pouze v jeho vlastnictví. Vy ve Vaší závěti nemůžete řešit výplatu bytu, který Vám již nepatří.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědicové mají zájem o dům - kdo z nich dostane přednost dům vlastnit a vyplatí ostatní dědice? ¨
- Kdo z dědiců získá nemovitost když o ni mají všichni zájem a nechtějí spoluvlastnictví?
- Kdo z dědiců získá byt, dům když o ni mají všichni zájem a nechtějí spoluvlastnictví?

Dva sourozenci dědí 2/3 domu, jiní dva zbylou 1/3 domu (nejsou k prvním přízeň). Nezávisle si nechali udělat odhady domu, ty se však dost liší. Za jakou cenu se bude dům nabízet k prodeji, kdo bude prodejem pověřen?
(předejít tomu, aby dům byl prodán pod cenu a prodejce za to dostal provizi).
Pokud někteří z nich projeví zájem o dům s tím, že ostatní vyplatí, kdo z nich na to bude mít přednostní právo, pokud se nebudou schopni domluvit? Děkuji, Dita

ODPOVĚĎ:
V rámci dědického řízení se dům neprodává. V dědickém řízení se pouze určí, kdo a v jakém poměru dědictví nabývá. Po skončení dědického řízení je na spoluvlastnících, jak se domluví o rozdělení společné věci. Pravidla pro správu společné věci jsou obsažena v občanském zákoníku (§ 1126 a násl.).
Zákonné předkupní právo ostatních spoluvlastníků k nemovitosti bylo od 1.1.2015 zrušeno, tudíž kterýkoli spoluvlastník nemovitosti může svůj podíl na nemovitosti prodat kdykoliv a komukoliv, aniž by ostatní spoluvlastníky o tom musel informovat.
Spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Tato dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci, vyžaduje dohoda písemnou formu. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Soud při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1140 a násl. o. z.).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavba na cizím pozemku a předkupní právo majitele pozemku
- Má majitel pozemku předkupní právo na stavbu na pozemku stojící?

Vlastním s bratrem na půl chatu, kterou již před váLkou postavil náš dědeček. Chata stojí na pozemku, který však je ve vlastnictví jiného člověka. Každoročně platíme majiteli pozemku nájem ve výši 800, - Kč za rok. Ráda bych prodala svoji polovinu chaty bratrovi, který o ni má zájem. Nemá, prosím, předkupní právo majitel pozemku? Platí se z prodeje daň? Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, současná právní úprava zavedla princip, že stavba je součástí pozemku. Vzhledem k tomu, že zde přes 50 let platila zásada opačná, existuje spousta případů, kdy tomu tak v reálu není, což je i Váš případ. Aby v budoucnu došlo k postupné harmonizaci reality a právní teorie, má vlastník pozemku předkupní právo na stavbu a naopak. Zákon přímo říká, že vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Daň z převodu nemovitostí platí prodávající.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak prokázat peníze získané před manželstvím a investované do movitých a nemovitých věcí
- Peníze získané před manželstvím a investované do majetku v době manželství - rozvod manželství
- Rozvod manželství a vypořádání majetku koupeného z vlastních peněz jednoho z manželů (získaných před manželstvím)

Před uzavřením manželství cca rok jsem prodal dům v Praze. Za ty peníze koupil dům na vesnici do výlučně svého vlastnictví. Z těch samých peněz zrekonstruoval a vybavil (televize, počítače, kávovar, pračka, lednice atd). Koupil si i nějaké další věci (veterán, zahradní techniku atd.) platil účty a veškerý provoz domácnosti (benzin, dřevo, STK, pojištění, elektřinu vše.) Nepracuji. Mám občasný příjem z pronájmu nemovitosti.
Nyní peníze došly a rozvod je na krku. Musím a jak prokáži, že jsem vše pořizoval ze svých peněz nabytých před sňatkem? Nerad bych nyní při rozvodu musel dát část svého majetku (drahé) polovičce, která si ho hodlá nárokovat, protože mi za dobu sňatku prala a vařila. Její příjem byl zanedbatelný a nyní je přes rok na mateřské. Já platím veškerý provoz a podporuji jí deseti-tisíci měsíčně. Žena přišla s igelitkou, ale v objetí láska neřeší, až nyní, kdy vše pohaslo by chtěla víc.

ODPOVĚĎ:
Prokazovat opravdu budete muset. Při rozvodu zjednodušeně řečeno platí, že si každý odnes (05.03.2016) e, co do manželství přinesl + polovinu toho, co manželé nabyli za trvání manželství. V případě sporů, co do společného jmění patří a co do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, je nutné doložení skutečností osvědčující vlastnictví toho či onoho manžela.
Není úplně nutné mít na vše paragon, neboť ten spíše svědčí o tom, že věc byla zakoupena, ale už ne kým a z jakých finančních prostředků (zda-li manžela či manželky). Za důkaz v tomto případě může sloužit vše, co prokazuje Vaše tvrzení. Svědectví, výpis z účtů, ale i kupříkladu potvrzení o zaměstnání atd. Platí, že kdo tvrdí, musí prokázat. Pokud si tedy manželka bude činit právo na Váš majetek, musí bezpečně prokázat existenci právního titulu (SJM, koupě, dar atd.).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-SJM
- Darování peněz ze SJM bez souhlasu druhého z manželů - jak napadnout dar a vrátit peníze do SJM (do dědického řízení)?
- Peníze darované ze SJM před smrtí bez souhlasu druhého z manželů - projednání peněz v dědickém řízení
RODINA-SJM
- Darování peněz ze SJM pod vlivem léků na psychiku - napadení daru druhým z manželů
OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování peněz pod vlivem léků na psychiku - je takový dar platný?

Manžel před svým úmrtím převáděl na účet příbuzných značné finanční prostředky ze svých účtů zřízených před manželství. Jednalo se o jeho prostředky před sňatkem a dále na tyto účtu šly i jeho příjmy z podnikání, které by spadaly do SJM. Celkem Jednalo se o 4 převody, přičemž u 3 převodů uvedl důvod darování, u jednoho důvod uveden nebyl. Tyto 3 převody chci respektovat, ale převod bez uvedení důvodu byl chtěla vrátit do projednání dědictví. Všechny převody byly provedeny v době kdy byl manžel prokazatelně již pod vlivem psychotropních látek. Je možno úspěšně žádat o vrácení těchto prostředků do dědictví? Převod byl proveden na osobu mimo okruh dědiců. Děkuji za odpověď Zita

ODPOVĚĎ:
Podle § 581 o. z. je neplatné právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Jestliže by bylo jednání zůstavitele z důvodu psychické poruchy neplatné, jednalo by se o bezdůvodné obohacení osoby, která od něj peníze obdržela. Pokud máte nějaký důkaz, že zůstavitel byl v době převodu peněz psychicky nezpůsobilý takové jednání učinit, např. lékařskou zprávu, pak navrhněte u notáře, který dědictví projednává, o zařazení této pohledávky do aktiv dědictví. Pokud osoba, která peníze od zůstavitele obdržela, nebude s Vaším tvrzením souhlasit a pohledávka bude sporná, odkáže Vás notář k podání žaloby k civilnímu soudu a ke sporné pohledávce nebude v dědickém řízení přihlížet.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a Zákoník práce - vysvětlení, definice, příklad

Prosím o odpověď na dotaz ve věci rozvžení kratší týdenní pracovní doby. Konkrétně se je jedná o zaměstnance příspěvkové organizace, pozice pracovník v sociálních službách, týdenní pracovní doba 15 hodin (přepočtený úvazek 0,375). Lze pracovní dobu tohoto zaměstnance rozvrhnout jinak než 5 x 3 hodiny denně? Např. podle potřeb zaměstnavatele do dvou nebo tří pracovních dnů?
Personalista organizace argumentuje, že takové rozvržení pracovní doby je nerovnoměrné, s čímž nesouhlasím, protože Zákoník práce uvádí nerovnoměrné rozvržení pracovní doby jak stav, kdy zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně pracovní dobu na jednotlivé týdny. Což v tomto případě neplatí, týdenní pracovní doba zaměstnance je vždy dodržena.
Existuje nějaký jiný argument, proč by pracovní doba tohoto zaměstnance v rámci pracovního týdne nemohla být rozdělena do méně než 5 pracovních dnů (např. do pravidelných směn)?
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Záleží zcela na zaměstnavateli, jak práci zaměstnanci rozvrhne, rozhodující je potřeba zaměstnavatele. Pokud by však bylo rozvržení pracovní doby obsaženo v pracovní smlouvě, musel by s tímto rozvržením zaměstnanec souhlasit. Jinak je zcela běžné, že zaměstnanci pracují třeba jen některé dny v týdnu, o nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se nejedná, neboť každý týden je zaměstnanci rozvržena pracovní doba stejně.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte, dětí pracuje načerno a neplatí alimenty, výživné - jak postupovat?

Bývalý manžel úmyslně neplatí 4 m. výživné na 2 děti (8 a 12r.) - 7500, -Kč/ m. Pracuje, jako OSVČ, vyplácen je hotově. B. účet nemá. Máme RD (nemáme vypořádané SJM) formou hypo, kterou taktéž nehradí a zatěžuje dluhy - vypsanou exekucí pro neplacení záloh z podníkání (OSSZ a VOZP). Bývalý manžel pracuje jako OSVČ - ve stavebnictví, výškové práce … "na černo", vyplácen je hotovostí. Vpodstatě neprokazatelné. V 09/2013 jsem na něě podala trestní oznámení přes policii. V té době jsem znala firmu u které pracoval. Tyto informace nyní nemám. Některé částky, kolik si bývalý manžel v loňském roce vydělával jsem mohla i dokázat (Viz příloha). Z přehledu je zřejmý jeho částečný příjem, který mi nechal zaslat na účet. Nicméně tyto částky pokrývaly i spoustu jeho výdajů + náklady na bydlení.
Když se s ním snažím telefonicky spojit, tak tel. údajně nebere, z důvodu pracovní vytíženosti a poté zase tvrdí, že do zaměstnání nechodí, proto žádné peníze poslat nemůže.
Ohledně majetku - máme společně dům, placený formou hypotéky (17000, -). Hypotéku taktéž neplatí ani poplatky spojené s domem. Z toho ted vyvstávají další problémy. Jsme v jednání exekutorů, pomalu před dražbou majetku. Dům navíc zatížil dalšími exekučními pohledávkami - z podnikání - neplatí už několik let zdravotní a sociální zálohy, daně. Jiný majetek nemá.
Z těchto důvodů + strachu dětí z něj (agresivita, alkohol.), jsem byla nucela s dětma odstěhovat se k rodičům do jejich bytu. Jsem zaměstnaná jako sestřička v nemocnici, již pracuji na dvě pracovní smlouvy, ale není v mých silách vše platit sama.
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Jestliže Váš bývalý manžel neplatí déle než čtyři měsíce výživné, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku. V takovém případě na něj můžete podat trestní oznámení. Samotné podání trestního oznámení Vám sice dlužné výživné nevymůže, ale mohlo by Vašeho bývalého manžela přimět k lepší platební morálce.
Pokud se tak nestane, můžete dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jeho platu nebo prodejem jeho (ne) movitého majetku, má-li nějaký. Jestliže ale Váš bývalý manžel nemá žádný příjem z výdělečné činnosti ani žádný majetek, je bohužel možné, že dlužné výživné zkrátka nevymůžete.
V případě, že by bývalý manžel z objektivních důvodů nemohl svou vyživovací povinnost plnit – objektivním důvodem je například vážný zdravotní stav bránící vykonávat výdělečnou činnost – mohla by vyživovací povinnost přejít na jeho rodiče, tedy na prarodiče dítěte. V takovém případě se ale jedná o novou vyživovací povinnost a tímto způsobem nelze řešit dlužné výživné. V tomto případě by navíc soud zahájil řízení proti všem prarodičům, tedy i proti Vašim rodičům.
Co se týče nehrazení splátek hypotéky, pokud nejste schopni se s bývalým manželem na splácení dohodnout, může spor o správu společného jmění manželů rozhodnout soud. Nejste-li tedy schopni se ohledně způsobu úhrady společného závazku (hypotéky) dohodnout, můžete váš spor předložit k rozhodnutí soudu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Předkupní právo na zahrádku, zahradu od českého svazu zahrádkářů - je automatické nebo ne?

Mám od roku 2005 pronajatou zahrádku v koloni (2015) i Českého zahrádkářského svazu. Pozemek je ve vlastnictví města. Nyní na vyžádání zahrádkářů město i čzs předběžně souhlasí s odprodejem zahrádek. Mám v takovém případě předkupní právo, i když není uvedeno ve smlouvě? Nebo ho má místní zahrádkářský svaz jako celek nebo zahrádky může odkoupit kdokoliv z veřejnosti, kdo je rychlejší, informovanější nebo kdo dá více peněz? Jak takový převod obvykle probíhá? Jaké kroky mám podniknout, abych mohla později zahrádku vlastnit? Děkuji za odpověď

ODPOVĚĎ:
Pokud předkupní právo nemáte stanoveno smlouvou nebo dohodou, toto Vám nenáleží. Nová právní úprava se výslovně zmiňuje o předkupním právu v případě, že pozemek a nemovitost na něm stojící má odlišného vlastníka. V takovém případě náleží předkupní právo oběma stranám. U prodeje je to opravdu tak, že záleží na prodávajícím, komu majetek prodá a za jakých podmínek. Avšak pakliže máte nájem na dobu neurčitou, tak rovněž Vaše právo je chráněno a nelze Vám jen tak nájem ukončit. V případě nájmu na dobu určitou je samozřejmě nebezpečí, že po uplynutí doby nájmu Vám smlouva nebude prodloužena, což pronajímatel nemusí nikterak zdůvodňovat. Určitě doporučuji začít s městem vyjednávat a dát najevo Váš zájem o odkoupení pozemku.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné nastěhovat rodinné příslušníky do bytu po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením?
- Bydlení v bytě po zemřelém, zesnulém před dědickým řízením - kdo rozhoduje o bydlení v bytě?
- Užívání nemovitosti po smrti majitele před dědickým řízením - je monžé nastěhovat někoho do bytu, domu?
- Užívání bytu, domu po smrti majitele před dědickým řízením - je monžé nastěhovat někoho do nemovitosti?

02/2015 zemřela moje matka, žila sama v bytě (OV).
Dosud nezahájeno dědické řízení, bratr do bytu nastěhoval svou dceru (bez mého vědomí) tato zde bydlí dosud.
Dotaz: je jednání bratra v souladu ze zákonem?
Děkuji, Marcela

ODPOVĚĎ:
§ 1680 o. z. říká, že dědici, jehož dědické právo je již jasně prokázáno, může soud povolit i před skončením řízení o dědictví, aby s určitými pozůstalostními předměty volně nakládal, pokud je splnění poslední vůle zůstavitele zabezpečeno nebo souhlasí-li ostatní spoludědicové, nepominutelní dědicové a odkazovníci.
Sdělte notáři, který dědictví projednává, že je s majetkem zůstavitele neoprávněně nakládáno.

_

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Zrušení styku s dítětem - otec je agresivní alkoholik
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku s dítětem, potomkem
- Otec agresivní alkoholik - zrušení styku se synem, dcerou, potomkem

chtěla by jsem zrušit styk mezi synem a bývalím přítele. Soudně máme daný že ho má mít jednou za 2týdny. Bývalí přítel je násilník a alkoholik, ale to nemůžu dokázat že pije. Když jsme spolu žili tak mě a syna mále několikrát zabil, kyž přišel domu opilej tak nechával v kuchyni zapnutý plyn, nebo když hlídal kluka tak ho nechával úplně samotnýho ve vaně a on byl opilej v kuchyni, klukovy byl rok. Když jsme spolu žili tak byl opilej každý den nebo obden. Kluka mi pořád vrací nemocnýho a samou modřinu. Sociální pracovnice my nechce pomoct. V sobotu 16.5.2015 mě zbil, nebylo to poprvé co mě zbil, když jsme spolu žili tak me bil často, a v neděli 17.5.2015 vytáhl na mého přítele nůž a málem ho pobodal. Bojím se že může příště zbít mého syna nebo na něho dokonce vytáhnout nůž. Když mi vrací syna tak je opilej nebo je zněho cítit alkohol. Pořád mi vyhrožuje že kluka odveze do zahraničí a já ho už nikdy
neuvidim. Nemám v ruce nic čím by jsem mohla dokázat že pije a je pro mého syna nebezpečný, a aby byl zrušen styk mezi synem a bývalím. Porad tě mi co mám dělat. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Protože zákaz styku s dítětem je citelným zásahem do rodičovských práv, soudy k němu přistupují jen v těch případech, kdy je zákaz styku v zájmu dítěte – to znamená například v případech, kdy je ohrožen mravní vývoj, zdraví či dokonce život dítěte. Pro úplný zákaz styku otce s dítětem musí být dány opravdu závažné důvody jako alkoholismus otce, agresivita otce vůči dítěti apod. Pokud se chcete o zákaz styku pokusit, můžete podat takový návrh k okresnímu soud v místě bydliště dítěte. Za podání návrhu se neplatí žádný poplatek, vzory takového návrhu můžete najít k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci sociální pracovnice OSPOD. V návrhu doporučuji uvést všechny podstatné skutečnosti, které jsou podle Vás důvodem pro zákaz styku otce s dítětem. Uvedené skutečnosti je ale zapotřebí prokázat.
Proto doporučuji o důsledcích synových kontaktů s otcem pravidelně informovat sociální pracovnici OSPOD – nejlépe osobně – a trvat na tom, aby Vámi sdělené informace byly zaprotokolovány a založeny do spisu. Můžete sociální pracovnici také požádat, aby provedla u synova otce sociální šetření v době, kdy je se synem v kontaktu. Jestliže nejste s prací sociální pracovnice spokojená, můžete požádat její nadřízenou o přidělení jiné sociální pracovnice. Dále doporučuji veškeré fyzické útoky synova otce vůči Vám oznamovat na policii – i policejní protokoly poté mohou být důkazním materiálem. Dále doporučuji se synovým otcem jednat pokud možno v přítomnosti třetí osoby, aby mohl někdo dosvědčit jeho násilné či vulgární jednání vůči Vám nebo synovi. Bez těchto důkazů zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Rodič si nechává přídavky na dítě i když dítě bydlí jinde - nárok potomka na vydání přídavků od rodiče
- Nárok potomka na vydání přídavků na dítě od rodiče zpětně - potomek nebydlí s rodičem a rodič přídavky pobírá

Bydlím s přítelem, je mi 22 a studuji vysokou školu, za týden mám státnice a potom přijímačky na navazující magisterské studium, bakalářské studium jsem řádně splnila bez opakování ročníků. Rodiče mají soudně určeno posílat mi každý 1500, což bylo vypočteno z otcova důchodu a matčina platu. Posílali mi oba rodiče po domluvě každý 2000 Potom se máma vdala. Matka na mě pobírá přídavky na děti a úlevy na daních, nyní má potíže s tím, že pokračuji navazujícím magisterským studiem (respektive chci pokračovat), nazývá mě dokonce věčným studentem. Nyní mi oznámila, že mi bude dávat už jen 1500, jestli vůbec. Někde jsem se však dočetla, že pokud potomek s rodičem nebydlí, měl by přídavky dostávat on a ne rodič, je to skutečně tak? V takovém případě bych po ní mohla chtít vyplatit zbytek zpětně, myslím, že je to asi zhruba kolem těch 500, co mi dávala navíc, potřebovala bych informace, abych
věděla, jak se bránit, ona mi přímo řekla, ať si ji dám pro zvýšení poplatku k soudu, na to nemam žaludek, spíš bych ráda měla připravený argument
Děkuji, Erika

ODPOVĚĎ:
Co se týče přídavku na dítě ve výši 700 Kč měsíčně, vzhledem k tomu, že jste již zletilá, máte právo na to, aby přídavek byl vyplácen přímo Vám, a to od měsíce následujícího po měsíci, kdy jste dosáhla zletilosti. To je ostatně stanoveno v § 19 zákona o státní sociální podpoře, který výplatu přídavku na dítě upravuje. Máte právo tedy po matce požadovat, aby přídavek poukazovala přímo Vám. Pokud tak matka odmítne učinit, doporučuji obrátit se na úřad práce, který jí přídavek vyplácí.
Pokud jde o výživné, je matka povinna Vám platit částku stanovenou soudem, tedy 1.500 Kč. Jestliže Vám platí více, je to její dobrá vůle, nikoliv povinnost. Jestliže se tedy nyní rozhodla platit opět jen 1.500 Kč, je to její právo. Pokud s touto výší výživného nesouhlasíte a nepodaří se Vám s matkou na výši výživného dohodnout, nezbude Vám nic jiného, než požádat o zvýšení výživného soud. Matka ale nemůže začít sama bez dohody s Vámi platit nižší výživné než soudem stanovenou částku. Jestliže by tak učinila, mohla byste po ní dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci výživného z jejího platu nebo prodejem jejího (ne) movitého majetku. Je-li matčina situace špatná, může zkusit požádat soud o snížení výživného. Pokračování v magisterském studiu ale nelze považovat za „věčné studium“ a je tedy vysoce nepravděpodobné, že by dosáhla úplného zrušení vyživovací povinnosti vůči Vám.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Pojišťovna viníka nehody chce vrátit půjčené auto před uhrazením faktury poškozeného vozidla - je to v pořádku?

Měla jsem dopravní nehodu, která nebyla mnou zaviněna.
Po rozhovoru s pojišťovnou viníka jsem domluvila autorizovaný servis (půjde o opravu dražší a min. 14 dní).
V den odevzdání vozidla do servisu mi bude na náklady pojišťovny poskytnuto náhradní vozidlo, které potřebuji (práce - vozím zboží atd. děti škola, kroužky, bydlím v místě, kde dopraví spojení neumožňuje navazovat na tyto činnosti). Až doteď vše v pořádku. Ovšem bylo mi řečeno, že v den, kdy bude mé auto opraveno, jsem povinna náhradní vozidlo vrátit, ale mé vozidlo mi vráceno nebude. Bude se čekat, až pojišťovna uhradí fakturu a teprve poté mi bude mé vozidlo vráceno. Tudíž se mohu vyskytovat jeden týden, klidně deset dní bez vozidla a toto mi způsobí problémy.
Bylo mi řečeno, že po tyto dny si mohu auto i nadále půjčit, ale sama zaplatit, což samozřejmě odmítám.
Je postup servisu a pojišťovny správný? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle mého názoru je to nesmysl, je-li zakázka splněna, je nutno vozidlo předat jeho majiteli, a to bez ohledu na splatnost faktury. Je mi jasné, že servis chce mít zajištěnu úhradu své pohledávky a zdráhá se vydat vozidlo (uplatnění zadržovacího práva). Nevím, zda jste uzavřeli nějakou smlouvu, kde by byly podmínky odevzdání díla a splatnost stanoveny. Obecně je cena splatná provedením díla, zde tedy provedením opravy.
Na druhou stranu pojišťovna by Vám měla zajistit náhradní
vozidlo po dobu, kdy nemůžete řádně uživat svoje vozidlo. Informoval bych proto pojišťovnu s dotázal bych se, jak danou situaci řešit.
Jistým řešením by bylo uhrazení faktury servisu a předložení této spotvrzením o zaplacení pojišťovně s tím, aby plnila Vám, k takovému jednání bych však požadoval předchozí písemný souhlas pojišťovny (mohlo by být součástí výše uvedeného dotazu).

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Většinový spoluvlastník nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel nemovitosti brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?
- Spoluvlastník nemovitosti brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Spoluvlastník bytu, domu brání v zaměření zahrady a domu - jak postupovat?
- Většinový spoluvlastník bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spoluvlastníkovi - co dělat?
- Většinový spolumajitel bytu, domu brání v klidném užívání menšinovému spolumajiteli - co dělat?

mám dotaz ohledně podílového vlastnictví. S dětmi jsem vlastníkem 1/3 zahrady. 2/3 zahrady vlastní tchán nám zakazuje užívat zahradu a v současnosti osázel už většinu plochy. Tchán nám ale při každém sekání trývy na naší části (kterou on považuje za 1/3 (tudiž ji neosázel, ale je to mnohem méně) vyhrožuje zákazem vstupu na zahradu a argumentuje tím, že má na to právo jako většinový vlastník. Navrhly jsme mu zaměření a rozdělení plochy dle podílu (celé námi hrazené) a následnou výstavbu plotu, ale on s námi odmítá diskutovat.
Pro další časté neshody bychom nemovitost rádi prodali, ale díky jemu je náš majetek vlastně neprodejný. Protože v katastru není zaměřená tchánova část (protože se na to vykašlal) ale bytové jednotky jsou bohužel na stejném pozemku (dům nešlo rozdělit, protože se odmítá vzdát sklepa pod naší částí). Ale zaměření i celého domu námi hrazený odmítá, stejně jako zahrady. Proto bych se ráda zeptala, zda je nějaká možnost zaměřit vše i bez jeho souhlasu, dále zda má právo nám jako většino vlastník zakázat přístup na zahradu.
Děkuji Romana

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vaše podílové spoluvlastnictví vzniklo ještě před 1.1.2014, tudíž se bude řídit právní úpravou tzv. starého občanského zákoníku. Zde platilo, že podíl vyjadřoval míru, jakou se spoluvlastníci podíleli na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. O hospodaření se společnou věcí rozhodovali spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Nicméně chování tchána není úplně v souladu se zákonem, neboť byť jste podílovým vlastníkem s menším podílem, přeci jen jste vlastníkem a tudíž Vám nikdo, ani většinový vlastník, nemůže zakázat vstup a řádné užívání Vašeho majetku. Tchán se tak musí zdržet jakéhokoliv chování, které by Vaše vlastnická práva narušovalo. Co se týče možného řešení, za předpokladu, že dohoda s tchánem není možná, obraťte se s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví na soud. V návrhu již uveďte, jaké konkrétní řešení byste si představovala. Se soudem již tchán bude nucen komunikovat.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení smlouvy uzavřené za života zůstavitelem - může ji dědic zrušit, stornovat?
- Zrušení smlouvy zůstavitele dědicem - může to zůstavitel udělat?
- Kdo může zrušit smlouvu po smrti smluvní strany?
- Kdo může zrušit smlouvu po úmrtí smluvní strany?

Můj zesnulý otec dne 3.6.2015 podepsal smlouvu číslo 1111111 s firmou Zepter na zakoupení čističe vzduchu za 22.500 Kč. Do 1.10.2015 bylo uhrazeno 0 Kč a smlouvu ani čistič vzduchu jsem nenašel. Je nějaká možnost smlouvu stornovat? Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Ať si notář, který pozůstalost po Vašem otci projednává, vyžádá smlouvu, kterou Váš otec se společností Zepter uzavřel a také sdělení, jaká je dlužná částka zůstavitele ke dni úmrtí. Můžete přes notáře zjistit i to, zda bylo zboží Vašemu otci touto společností dodáno. Jako účastník řízení máte právo nahlížet do spisu a smlouvu a další potřebné dokumenty si ve spise přečíst i okopírovat. Ve smlouvě pak budou uvedeny podmínky pro odstoupení od smlouvy atd. Pravděpodobně však již od smlouvy nebude možné odstoupit.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Napadení závěti z důvodu duševní nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace
- Napadení závěti z důvodu psychické nemoci budoucího zůstavitele - postup, informace
- Napadení závěti z psychické, psychiatrické onemocnění (Alzheimerova nemoc, choroba)
- Alzheimerova nemoc, choroba a závěť - platnost závěti
- Alzheimerova nemoc, choroba a testament - platnost závěti
- Alzheimerova nemoc, choroba a poslední vůle - platnost závěti
- Platnost závěti sepsané člověkem s Alzheimerovou chorobou
- Platnost poslední vůle sepsané člověkem s Alzheimerovou chorobou

Pečuji se svým otcem o dlouhodobě nemocnou matku trpící progresující Alzheimerovou chorobou. Žijeme ve společné domácnosti. Matka není schopna se o sebe sama postarat, je dezorientovaná, má IV. stupeň závislosti na jiné osobě. Právně však není uznána jako osoba s omezenou svéprávností (návrh jsme nepodávali). Psychicky je velmi závislá na mém otci a udělá vše, co jí poví. S otcem mám v poslední době osobní spory a ten chce, aby mě matka vydědila. Ona sama by nic takového neudělala, ale když jí otec o mně něco zlé napovídá, ona to zopakuje a dokument podepíše, aniž by si ho přečetla. Číst ostatně již není schopna, podepsat jen stěží. Otec prozradil, že již připravuje podklady na mé vydědění s právníkem. Jak se mohu bránit? Jsem jediná z jejích 3 dětí, kdo se o ni stará. Pokud podám návrh na omezení její svéprávnosti, otec ještě před vydáním rozhodnutí matku přiměje, aby mě vydědila či mě
vyloučila ze závěti a napovídá jí, že ji tahám k soudu a chci jí uškodit. Nechci zbytečně „dělat zle“, ale také chci hájit svá práva. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
I kdyby Vaše matka podepsala listinu o vydědění, můžete v řízení o pozůstalosti prokázat, že důvod vydědění není dán. Důvody vydědění jsou uvedeny v § 1646 o. z. V řízení o pozůstalosti byste prokázala, že jste se o matku starala, tudíž jste jí poskytovala potřebnou pomoc v nouzi a o zůstavitelku tím, že jste se o ni starala, jste projevovala opravdový zájem, jaký byste projevovat měla. Předpokládám, že trestný čin jste nespáchala a nevedete trvalé nezřízený život. Důvod vydědění tedy není dán a není možné Vás tedy vydědit. Toto můžete v řízení o pozůstalosti prokázat např. navrženým výslechem svědků, kteří Vás viděli za Vaši matkou chodit a starat se o ni, atd. Také byste mohla prokázat vůbec neplatnost celé listiny o vydědění s tím, že Vaše matka nemohla v době podepsání listiny právně jednat. To byste musela podložit lékařskými zprávami z doby podpisu listiny.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Investice do bytu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do domu před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?
- Investice do nemovitosti před smrtí zůstavitele, dům byl darován jiné osobě - jak se domoci vyplacení investic do bytu?

Otec sepsal notářskou závěť. V ní uvádí, že byt je přenechán mě, Bratr a sestra byli vyplaceni a do smrti otce pobírali dary. Já jsem na své náklady byt zrekonstruovala (cca 300 tisíc), platila veškeré náklady spojené s užíváním bytu a bydlela v bytě s dcerou a otcem do roku 2013 kdy jsem přišla o práci a musela se odstěhovat. V roce 2O15 otec zemřel a já se až po jeho smrti dozvěděla, že byt daroval vnučce krátce před svoji smrtí. V darovací smlouvě je uvedeno, že na byt není žádný závazek a notář závěť popřel. Jaká jsou v tomto případě má práva? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Pokud otec byt daroval před svou smrtí vnučce, nemohl pak odkázat něco, co již nebylo v jeho vlastnictví, resp. jako nevlastník bytu s ním nemohl volně disponovat. Závěť, byť byla sepsána dříve, než došlo k darování nemovitosti, pak bude v tomto bodě nerealizovatelná. Jen mi není jasné, z jakého důvodu došlo k popření závěti ze strany notáře. Uvádíte, že závěť byla sepsána u notáře, v takovém případě si nedokážu představit její neplatnost nebo že by notář fakticky popřel její existenci. Co se týče na finanční hotovost, kterou jste v dobré víře, že byt jednou bude Váš, do rekonstrukce nemovitosti vložila, tak tuto si následně můžete nárokovat na dědičce bytu. Jako podklad by Vám pak sloužila právě ona závěť a samozřejmě doklady osvědčující, že jste rekonstrukci provedla a především uhradila (účtenky, faktury, smlouvy o dílo atd.)

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může se předseda Spolku rodičů a přátel školy odměnit i za funkci hospodáře spolku?
- Hospodář spolku rodičů a přátel školy - finanční odměna za tuto činnost

Mohu, jako předseda Spolku rodičů a přátel školy, odměnit za práci hospodáře Spolku? A za jakých podmínek na straně Spolku a na straně hospodáře? Děkuji, Mirek


ODPOVĚĎ :
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že máte na mysli poskytnutí jednorázové peněžní odměny, tzn. finanční ocenění služeb, které hospodář spolku prokázal.
V tomto ohledu je klíčový § 217/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. K tomuto ustanovení se pak v komentáři k občanskému zákoníku, jehož autorem je doc. JUDr. T. Dvořák, Ph. D. , lze dočíst následující (komentář je dostupný v systému ASPI) :
„Nezisková povaha spolku značí, že spolek bezvýjimečně nikdy nesmí tento zisk rozdělovat svým členům (nebo zaměstnancům nebo jakýmkoliv třetím osobám) formou podílu na zisku (popř. tantiém). S výhradou tohoto zákazu je však plněna členech, resp. rozhodnutí nejvyššího orgánu spolku, jakým způsobem s případným ziskem naloží. Doporučit tu lze výslovnou předchozí úpravu této otázky ve stanovách (a stejně tak i výslovnou předchozí úpravu otázky sanace případné ztráty spolku). “
Ve Vámi popsaném případě je tak nezbytné odpovědět na otázku, z jakých zdrojů by měla být předmětná odměna hospodáři spolku poskytnuta. Představují-li např. jediný zdroj zisku spolku členské příspěvky, přičemž též hospodář spolku je jeho členem, lze si použití části takového zisku představit pouze v případě, že bude činnost hospodáře kvalifikována jako „správa spolku“ (jak o ní hovoří § 217/3 občanského zákoníku).
Aby se však zamýšlené poskytnutí odměny hospodáři spolku nedostalo do rozporu s účelem spolku (kterým je, jak předpokládám, podpora školy), doporučuji, aby byla odměna hospodáři vyplacena nikoli jako finanční dar, nýbrž jako odměna za odvedenou práci (bude tedy vhodné, aby hospodář uzavřel se spolkem např. dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti).
Co se týče kompetencí pro rozhodnutí o poskytnutí odměny, závisí vše na znění stanov spolku, k této otázce není proto možné se blíže vyjádřit.
V tomto ohledu je současně vhodné mít na zřeteli sankci, která spolku hrozí v případě nesprávného nakládání se ziskem. Touto sankcí je zrušení spolku soudem (který by se však o této skutečnosti musel dozvědět). S ohledem na skutečnost, že poskytnutí jednorázové odměny (která může mít, a je to vhodné, formu odměny za práci dle DPP či DPČ), představuje vcelku marginální použití zisku spolku (záleží samozřejmě na výši zamýšlené odměny), lze si soudní zrušení spolku z tohoto důvodu představit poměrně obtížně.
Z hlediska minimalizace administrativní náročnosti doporučuji odměnu za práci hospodáře vyplatit na základě uzavřené dohody o provedení práce. Podmínkou je, že rozsah sjednané práce nesmí přesáhnout 300 hod ročně a měsíční výše odměny může být maximálně 10.000 Kč. Pak tato mzda podléhá pouze odvodu srážkové daně z příjmů fyzických osob ve výši 15%.
Pokud by měla být měsíční odměna vyšší než 10 tis. Kč nebo časový rozsah přesáhne 300 hod ročně, je potřeba uzavřít dohodu o pracovní činnosti či klasickou pracovní smlouvu. Pak ale odměna podléhá ještě sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
RODINA-ALIMENTY, VÝŽIVNÉ
- Změna otcovství na biologického otce dítěte a vrácení výživného, alimentů - kdo výživné vyplatí?
- Vrácení výživného domnělému otci od skutečného biologického otce - nový občanský zákoník

Po pěti letech mi oznámila bývalá partnerka že můj syn není můj ale ženatého kolegy. Čeká mně soud o zrušení otcovství mám nárok na vrácení výživného?
Mám nárok na odškodnění co se týče psychycké ujmy?
Děkuji, Bohumil

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, je dítěti pět let. Neuvádíte, zda žalobu na popření otcovství podáváte Vy a nebo matka dítěte, ale domnívám se, že nejprve je na místě se zamyslet nad tím, zda to tak skutečně chcete. Zda opravdu dokážete škrtnout pět let života s dítětem, kdy jste mu byl otcem, kdy dítě považovalo za otce Vás a zda se faktem, že biologicky je "původcem" dítěte někdo jiný, na vztahu k dítěti něco mění, zda to tedy nebude lepší brát tak, jak to musí brát muž, který je otcem dítěti počatého z dárcovství.
Matka totiž může pouze do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Matka rozhodně lhůtu na popření otcovství promeškala a o Vaše otcovství Vás ze svého rozhodnutí nepřipraví.
Z dotazu soudím, že jste s matkou dítěte nebyli manželé a že tedy k určení otcovství došlo asi na základě souhlasného prohlášení rodičů.
Problematiku popření otcovství v případě souhlasného prohlášení rodičů upravuje v současné době občanský zákoník v § 790. Muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů, může otcovství k dítěti popřít, jen je-li vyloučeno, že by mohl být otcem dítěte. Může tak učinit do šesti měsíců ode dne, kdy bylo takto otcovství určeno; dojde-li k určení otcovství před narozením dítěte, neskončí lhůta dříve než šest měsíců po jeho narození. U testu DNA by otcovství samozřejmě vyloučeno bylo, ale již jste dávno promeškal lhůtu k popření otcovství. Občanský zákoník ještě zná možnost, jak tuto lhůtu i překročit, ale zde je podstatným hlediskem zájem dítěte, což ve Vámi popisovaném případě nebudete pravděpodobně schopen uhájit. Pravděpodobně Vás má dítě rádo, plníte vyživovací povinnost, je v zájmu dítěte, aby otce mělo, s biologickým otcem se, předpokládám, počítat nedá, ani by v zájmu dítěte nebylo, tak by těžko soud naznal, že by popření otcovství bylo v zájmu dítěte.
Spotřebované výživné se již nevrací, takže nárok na vrácení byste nevysoudil. U psychické újmy by bylo nutno počítat se zvláštním soudním řízením, šlo by o náhradu škody, o nemajetkovou újmu, bylo by třeba tuto újmu vyčíslit, prokázat a další zatím neodhadnutelné kroky.
Související právní předpis:
Zákon č. 898/2012 Sb. , občanský zákoník

_

FINANCE-DANĚ
- Pronájem bytu členovi rodiny - odvod daně
- Placení daně při pronájmu bytu členovi rodiny
- Pronájem části rodinného domu (patra) členovi rodiny - odvod daně
- Placení daně při pronájmu čísto domu (patra) členovi rodiny

Žiji u svého přítele v jeho starém dvougeneračním domku. Jedná se o velký dvoupatrový dům 6+2. V druhém patře bydlí přitelova
dcera s malou vnučkou, která platí mému příteli (jakožto vlastníkovi nemovitosti) každý měsíc částku 5.000,-Kč na bydlení, kterou ona vykazuje na úřadě jako příspěvek na bydlení.
Jelikož se jedná o starý a velmi nehospodárný dům, které dříve stavěli lidé sami za minulého režimu, jdou tyto peníze zejména na nákup uhlí,
nákup dřeva na zimu, platby za plyn (vytápění je pro celý dům společné, vodu a elektriku má každé poschodí zvlášť, každý napsaný na sebe), na
opravy a udržování domu (oprava topení, výměna bojleru, oprava garážových dvěří. apod) a zahrady.
Nyní přišel dopis z finančního úřadu, že se bude projednávat, proč neplatíme daň z pronájmu nemovitosti. Je to vůbec možné? Přece byt
nikomu cizímu nepronájímá, ale dcera, která tam bydlí od narození, se pouze logicky spolupodílí na nezbytných nákladech na provoz domu.
Přece tam nemůže bydlet zadarmo? Má na to finanční úřad? Může po nás chtít zaplatit nějaké daně?
Děkuji Jana

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příspěvek na bydlení se poskytuje na platby za nájemné, energie, svoz odpadu. Pokud dcera příspěvek na bydlení pobírá, tak dle mého názoru by se tedy skutečně mohlo jednat o nájemné a o zdanitelný příjem Vašeho přítele dle § 9 Zákona o daních z příjmů. Váš přítel by měl tyto příjmy uvádět v daňovém přiznání, může si však uplatnit výdaje s tím spojené. A to v paušální výši 30 %, nebo skutečné na základě doložených dokladů. Takže v konečném důsledku může být daň ve výši 0 Kč. Doporučuji spolupracovat s finančním úřadem a najít východisko.

_

SPRÁVA-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zpětvzetí žádosti a zrušení správního řízení

Podal jsem žádost, která bude nejspíše posuzována jako správní řízení. Zatím mi nepřišel žádný dopis s odpovědí. Mohu svou žádost zrušit vzhledem k tomu, když se objeví nové skutečnosti?
Děkuji, Milan.

ODPOVĚĎ:
V případě zahájení správního řízení na základě žádosti je žadatel oprávněn s touto žádostí jako návrhem na zahájení řízení disponovat.
Dle ust. § 45 odst. 2 správního řádu může žadatel zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.
Tedy jste oprávněn vzít podanou žádost zpět, což ovšem nemůžete učinit v mezidobí počínající vydáním rozhodnutí orgánu, který v dané věci jedná jako orgán 1. stupně, a končící zahájením odvolacího řízení.
Zde přikládám vzor, který je nutné upravit vzhledem ke konkrétní situaci: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/zaloby-soud/zruseni-zpetvzeti-odvolani-vzor-ke-stazeni-zdarma

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dodatečné požádání o vyplacení vdovského důchodu (manželka zemřela před 10 lety)
- Dodatečné vyplacení vdovského důchodu (smrt manželky 10 let zpět)

Jsem vdovec. O vdovecký důchod jsem si nežádal s tím, že mi někdo řekl, že nemám nárok na vdovecký důchod. Chtěl bych vědět jestli mi tehdy nevznikl nárok ne tento důchod, žena zemřela 27.6.2006 v té době pobírala plný invalidní důchod. Bylo jí 49 let. Mě bylo v tehdy 51 let. Děti jsme nevyživovali. Moc děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Na vdovecký důchod jste měl nárok tehdy, pokud Vaše manželka byla poživatelem starobního či invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřela následkem pracovního úrazu či nemoci z povolání. Jestliže Vaše manželka pobírala plný invalidní důchod, nárok na vdovecký důchod Vám vznikl.
Dle § 55 zákona o důchodovém pojištění nárok na důchod nezaniká uplynutím času, ale nárok na výplatu důchodu nebo jeho části zaniká uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Nárok na výplatu vdoveckého důchodu za období jednoho roku od smrti manželky tedy již bohužel uplatňovat nemůžete, protože od této doby uplynulo více než pět let. Teoreticky byste nárok na vdovecký důchod mohl zpětně uplatňovat pouze tehdy, pokud jste splnil podmínky pro obnovu vdoveckého důchodu do dvou let od zániku dřívějšího nároku na vdovecký důchod. Z Vašeho dotazu však toto nevyplývá.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kauce zadržená zaměstnavatelem - úrok z prodlení
- Úroky z kauce u zaměstnavatele
- Úrok z prodlení - kauce nevrácená zaměstnavatelem

Opustila jsem kancelář a v pořádku ji předala. U společnosti mám složenou kauci, kterou mi ve lhůtě stanovené smlouvou nevrátili a naprosto nekomunikují a neodpovídají na mé připomínky.
Je dle zákona stanovena procentuální částka, kterou si mohu účtovat ze den prodlení, pokud není přímo a konkrétně uvedena ve smlouvě? Tam je uveden pouze termín, kdy ji mají vrátit.
Všechny závazky mám vyrovnané a platila jsem vždy včas a bez prodlení.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ano, tuto problematiku upravuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a konkrétně uvádí, že "Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů." Od roku 2012 je výše repo sazby stále 0,05%, máte tedy právo požadovat roční úrok z prodlení ve výši 8,05% počínající dnem následujícím po splatnosti, tedy po dni, kdy měla být kauce dle smlouvy vrácena.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Akceptace návrhů na koncept metropolitního územního plánu - stávající a nové návrhy úprav

Prosím o radu, týkající se konceptu nového Územního plánu - metropolitní. Bude se projednávat (asi delší dobu) než vejde v platnost, neboť se pořizují navržené změny dle stávajícího územního plánu podané 2015. Jak to bude s navrženou změnou podanou do 26. 3. 2016? Nebo se nemohou již podávat nové návrhy prostřednictvím městských částí po dobu projednávání? Podle kterého klíče se asi pojede?
Děkuji, Marek.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. 47 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným orgánům, sousedním obcím, krajskému úřadu. Do 15 dnů ode dne doručení může každý uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatnit u pořizovatele vyjádření, ve kterém uvedou požadavky na obsah územního plánu vyplývající z právních předpisů a územně plánovacích podkladů. V téže lhůtě uplatní krajský úřad jako příslušný úřad u pořizovatele stanovisko, sousední obce mohou uplatnit podněty. K připomínkám, vyjádřením a podnětům uplatněným po uvedených lhůtách se nepřihlíží.
Tedy připomínky či jiná vyjádření a stanoviska musejí být uplatněna ve lhůtě počínající od doručení návrhu ZADÁNÍ územního plánu, k později podaným se nepřihlíží.
Obdobná úprava je i v případě projednávání samotného návrhu územního plánu, kdy dle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona pořizovatel oznámí místo a dobu konání společného jednání o návrhu územního plánu. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední obce uplatnit připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám se nepřihlíží.
Podání případných připomínek, návrhů apod. je tedy vždy limitováno nějakou lhůtou. Po jejím uplynutí již je bezpředmětné podávání dalších připomínek, jelikož ze zákona se k takto pozdě podaným připomínkám již nepřihlíží.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Námitka proti konceptu územního metropolitního plánu - lhůta na odpověď od města, obce

Podám-li námitku proti konceptu nového Územního plánu - metropolitní (v platném termínu), musím na ni obdržet písemnou odpověď (lhůta? )? Pokud i tato odpověď nebude opodstatněná, mohu se proti ni znovu a znovu odvolávat novou námitkou? Děkuji, Jaroslav.

ODPOVĚĎ:
Dle ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Tyto námitky musejí být podány nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání návrhu územního plánu, k později podaným námitkám se nepřihlíží.
Dle ust. § 53 odst. 1 stavebního zákona pořizovatel návrhu územního plánu zpracuje s ohledem na veřejné zájmy návrh rozhodnutí o námitkách. Návrh doručí dotčeným orgánům a krajskému úřadu jako nadřízenému orgánu a vyzve je, aby k němu ve lhůtě 30 dnů od obdržení uplatnily stanoviska. Pokud dotčený orgán nebo krajský úřad jako nadřízený orgán neuplatní stanovisko v uvedené lhůtě, má se za to, že s návrhy pořizovatele souhlasí.
Tedy po podání námitek je zde lhůta 30 dnů pro vyjádření k nim příslušnými orgány.
Vzhledem k tomu, že musí být o námitkách a vypořádání s nimi vydáno rozhodnutí, užije se podpůrně správní řád.
Dle ust. § 67 odst. 2 správního řádu se rozhodnutí vyhotovuje v písemné formě.
Tedy rozhodnutí o Vámi podaných námitkách musí být učiněno v písemné formě.
Rozhodnutí o námitkách lze přezkoumat pouze v rámci přezkumu územního plánu. Je proto třeba případnou námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách uplatnit v návrhu na zrušení části předmětného územního plánu podaného u správního soudu.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající z internetového bazaru poslal úplně jiné zboží než bylo objednané - jde o podvod (trestný čin podvodu)?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin podvodu - prodávající poslal záměrně jiné zboží než bylo objednané a prezentované na internetovém bazaru

Manžel 06/2015 objednal na www.sbazar.cz koloběžku, předem zaplatil 3900, - Kč (poštovní poukázkou), koloběžka mu ale nebyla zaslána, trestní oznámení na Policii. Po té od prodávajícího přišel poštou balík, kde ale nebyla koloběžka, ale obnošené šatstvo a použitý mobil, nic z toho nebylo objednáno, takže manžel věci opět zabalil a poslal zpět na adresu prodávajícího, balík se ale jako nevyzvednutý vrátil zpět manželovi a věci máme doma.
V současné době je případ u přestupkové komise, kde jsme uplatnili nárok na náhradu majetkové škody, mám právo na náhradu škody i za poštovné, kdy jsme posílat balík zpět, peníze prodávajícímu nebo oznámení činu policii?
Dalo by se jednání prodávajícího posuzovat jako podvod a máme nějakou šanci na vymožení uhrazené částky nebo dodání koloběžky, jaké doklady budu potřebovat? Co dělat s neobjednaným zbožím, které nelze vrátit zpět, protože odesílatel si balík nevyzvedl? Děkuji, Karolína

ODPOVĚĎ:
Plnění jiné věci je považována za vadné plnění. Ve Vašem případě máte právo při vadném plnění na dodání chybějící věci (koloběžky) či odstoupení od smlouvy, přičemž svou volbu musíte oznámit při oznámení vady provádějícímu nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení vady. Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste volili možnost odstoupení od smlouvy, či dodání koloběžky.
V případě volby odstoupení od smlouvy by se uzavřená smlouva zrušila a strany by byly povinny si vrátit již poskytnuté plnění, tedy Vám by vznikl nárok na vrácení zaplacených 3.900,- Kč. V případě, že by peníze nebyly vráceny, je možné zaslat prodávajícímu předžalobní výzvu (Vzor zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obcanske-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014) a v případě, že by prodávající ani na tuto výzvu nereagoval a peníze nevrátil, je zde možnost podat návrh na soud. Výzvu stačí zaslat doporučeně, i když si ji prodávající nevyzvedne, můžete se následně obrátit na soud.
V případě volby dodání chybějící věci (tedy koloběžky) opět pokud by nedodal ve stanovené lhůtě, můžete postupovat obdobně jako v případě žádosti vrácení peněz, tedy žaloba na soud (tady je nutné ovšem žádat vydání věci – koloběžky, nikoliv peněz), anebo můžete od smlouvy odstoupit a opět se obrátit na soud a žádat vrácení peněz (podle výše uvedeného odstavce).
Co se týká balíku, který Vám došel. Zde stačí výzva prodávajícímu (můžete ji učinit současně s výše uvedenými výzvami), aby si tento balík převzal a upozornit jej, že pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, budete postupovat v souladu s ust. § 2126 občanského zákoníku a tento balík prodáte.
Nárok na vrácení poštovného můžete uplatnit jako škodu- Pronájem bytu členovi rodiny - odvod daně

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Velký počet skrytých vad auta z autobazaru - možnost reklamace, odstoupení od kupní smlouvy
- Velký počet skrytých vad automobilu, vozidla z autobazaru - možnost reklamace, odstoupení od kupní smlouvy
- Velký počet skrytých vad auta z autobazaru a zamítnutí reklamace - jak se bránit?
- Velký počet skrytých vad automobilu z autobazaru a zamítnutí reklamace autobazarem - jak se bránit?
- Velký počet skrytých vad osobního vozidla z autobazaru a zamítnutí reklamace autobazarem - jak se bránit?

2.10.2015 jsme s přítelem zakoupili ojetý automobil od autobazaru. Bohužel se na něm objevila řada závad, které jsme při zakoupení nemohli zjistit. Dle informací prodejce mělo být bez dalších investic. Nyní by nás opravy vyšly přibližně na 70.000 Kč (cena vozu byla 150 000 Kč, 20.000Kč jsme do něj již investovali).
Automobil má snížený počet ujetých kilometrů o 70.000 km, přehranou řídící jednotku neoriginálním softwarem, turbo má špatnou kompresi tlaku, vadné čepy řízení a další.
O závadách jsme autobazar informovali s tím, že budeme chtít podat reklamaci. Bohužel toto prodejce odmítá. Servis, ve kterém nyní automobil máme, nám vystaví protokol o závadách spolu s přibližných naceněním a také chci nechat udělat znalecký posudek. Oba dokumenty připojím k oficiální reklamaci. Předpokládám však, že ji prodejce zamítne a bude chtít věc "smést ze stolu". Již během prvního týdne, co jsme auto měli, jsme chtěli odstoupit od smlouvy. To nám prodejce však zamítl. Tehdy jsme ještě nevěděli, kolik je toho špatně.
Je možné od smlouvy odstoupit nebo požadovat slevu ze zaplacené částky? V případě, že to prodejce odmítne, jak máme dále pokračovat?
Předem děkuji za Vaši odpověď, Markéta

ODPOVĚĎ:
Nejprve bych se pozastavil nad tím, kdo byl prodávajícím vozu. Autobazary často bývají pouze zprostředkovatelé koupě, avšak prodávajícím je někdo jiný. Od povahy prodávajícího se pak odvíjí práva z vadného plnění. Níže uvedené platí pouze v případě, že jste skutečně koupili automobil jako spotřebitelé (mimo svou podnikatelskou činnost) a prodávajícím byl autobazar, tedy podnikatel (právnická či fyzická osoba).
Vzhledem k tomu, že se vada projevila do 6 měsíců od převzetí věci, máse za to, že existovala v době převzetí věci.
Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.
Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
Na základě toho co uvádíté v dotazu a výše uvedeného se domnívám, že můžete od kupní smlouvy odstoupit a rovněž máte nárok na slevu z kupní ceny.
Pokud budete mít existenci vad podloženou protokolem, máte větší šanci na úspěch.
Obraťte se na prodávajícího a oznamte mu, že odstupujete od smlouvy (příp. požadujete slevu). Je povinností prodávajícího sepsat s Vámi reklamační protokol, ve kterém uveďte, že chcete od smlouvy odstoupit. Prodávající má na vyřízení reklamace 30 dnů (pokud se nedohodnete na lhůtě delší).
Pokud prodávající reklamaci v této lhůtě nevyřídí, nebo ji nevyřídí řádně (zamítne ji, ač ji měl akceptovat), je to dalším důvodem pro odstoupení.
Po uplynutí 30 denní lhůty se obraťte na prodávajícího a pokud by Vám nevyhověl a nevrátil peníze, písemně jej k tomu vyzvěte (doporučeně s dodejkou). Rovněž můžete uplatnit nárok na úhradu nákladů, které Vám vznikly v souvislosti s reklamací (posudky, znalečné, poštovné).
Pokud Vám ani na tuto vázvu nevyhoví, budete se muset svých práv domáhat soudní cestou, příp. cestou mimosoudního řešení sporů u České obchodní inspekce (více na www.coi.cz). Pokud se rozhodnete pro soudní řešení sporu, doporučuji Vám kontaktovat advokáta, jejich seznam naleznete na www.advokatikomora.cz. Náklady na advokáta Vám prodávající nahradí v případě, že budete ve sporu úspěšní. Náklady na mimosoudní řešení sportu si nesete sama.
Ve své odpovědi jste uvedla, že tachometr auta byl přetočen. Takové jednání by mohlo naplnit skutkovou podstatu trestného činu (pravděpodobně podvodu). Pokud se tak skutečně stalo, můžete se obrátit na Policii ČR nebo na kterékoliv státní zastupitelství.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Podmínka v závěti - při prodeji zděděné nemovitosti vyplatit strýce, přechází nároky na potomky strýce?
- Podmínka v závěti - při prodeji zděděné nemovitosti vyplatit tetu, přechází nároky na potomky strýce?
- Vliv hodnoty nemovitosti s věcným břemenem na výši odměny notáře vyřizujícího dědictví

Po otci zesnulém v létě 2015 mám v rámci dědického řízení dle jeho poslední vůle zdědit nemovitost. V textu vůle je zmíněno, že při jejím případném prodeji jsem povinnen vyplatit 50 procent prodejní ceny otcovu bratrovi.
Přechází po případné smrti otcova bratra právo získat tuto částku na dědice otcova bratra, nebo toto právo zaniká?
A druhý dotaz se týká odměny za vyřízení dědického řízení pro pověřeného notáře: Na této děděné nemovitosti je zřízeno věcné břemeno doživotního bydlení a užívání pro otcovu družku. Má se odměna pro notáře odvíjet od ceny obvyklé této nemovitosti bez zohlednění břemene nebo s jeho zohledněním? Pakliže se břemeno zohledňuje, kdo vyčísluje jeho hodnotu?
Děkuji mockrát za radu, David

ODPOVĚĎ:
Podle § 1494 odst. 2 o. z. je závěť třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. Závěť Vašeho otce bych vykládala pravděpodobně tak, že se výplata poloviny prodejní ceny bude týkat pouze otcova bratra a nebude se již vztahovat na jeho potomky.
U určení obvyklé ceny nemovitostí se nezohledňuje věcné břemeno na nemovitosti. Obvyklou cenu nemovitosti sdělují dědicové notáři na základě vyhotovení a předložení znaleckého posudku či jiného ocenění nemovitostí např. realitní kanceláří či odhadcem nemovitostí.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Stavební buňka na zakoupeném pozemku - jak donutit minulého majitele ji odstranit?
- Cizí majetek na zakoupeném pozemku - jak donutit majitele aby ho odvezl, odstranil?
- Cizí majetek na soukromém pozemku - majetek je zkrachovalé firmy v insolvenci

Chtěl bych se zeptat jak postupovat. Koupili jsme pozemek, na kterém je umístěná stavební buňka. Zjistili jsme, že buňka patří firmě, která zde pracovala na příjezdové komunikaci a jelikož náš pozemek nebyl zastavěn, buňku postavili na náš pozemek (pozemek jsme koupili v roce 2015, ale práce a umístění té buňky bylo někdy v roce 2013 tudíž jsme pozemek koupili i s buňkou, ale není to uvedeno ve smlouvě samozřejmě). Pokoušel jsem se kontaktovat majitele firmy, ale zjistil jsem, že firma je v insolvenčním řízení a veškerý kontakt byl zbytečný. K buňce se nikdo nehlásí. Nám by se hodila pro budoucí stavbu domu, ale předpokládám, že si ji nemůžeme přivlastnit. Co máme dělat?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Stavební buňka je věc movitá, nestala se součástí pozemku a je stále ve vlastnictví původníhl vlastníka (stavební společnosti).
Stavební společnost tím neoprávněně zasahuje do Vašeho vlastnického práva. Můžete se domáhat jejího odstranění. Jelikož je však společnost v insolvenčním řízení, obraťte se na insolvenčního správce. Buňka bude pravděpodobně součástí majetkové podstaty a pro další postup bude nutné zjistit, v jakém typu řízení se stavební společnost ocitla.
Uvědomte o všem insolvenčního správce. Pokud máte zájem o koupi, je možné, že by Vám ji mohl insolvenční správce prodat (pokud je společnost v konkurzu). Výtěžek prodeje se stane součástí majetkové podstaty a bude použit na uspokojení věřitelů.
Insolvenčního správce zjistíte z insolvenčního rejstříku, který je dostupný na www.justice.cz.

_

FINANCE-DANĚ
- Odvod daní na začátku podnikání
- Výroba zmrzliny v EU - odvod daní
- Odvod DPH při nákupu materiálu v zahraničí pro podnikání v ČR - hranice investice

Chci založit firmu, budu kupovat stroj a následně surovinu pro výrobu zmrzliny v EU. Není mi vůbec jasné jak je to prakticky s identifikovanou osobou. Zákon udává, že nakoupím-li za kalendářní rok pod 320 000 Kč nemusím být nic ale po překročení limitu se musím stát I. osobou a platit u zahraničních nákupů DPH. První faktura bude pod limit, Tzn. Dodavatel mi fakturuje v rámci vývozu bez jejich DPH a já tady nemusím odvést DPH? Druhá faktura třeba limit překročí, znamená to, že z celé faktury která překročí limit musím odvést jako i. osoba DPH (a z každé další) nebo jen z částek které limit překročili, nebo ze všech zahraničních nákupů? (včetně té 1. faktury která byla pod limitem)
Na FU byli z mých dotazů vedle jak ta jedle.
Děkuji za ujasnění, Michaela

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, identifikovanou osobou se stáváte s prvním pořízením zboží z jiného členského státu EU, který překročí limit 326 000 Kč v kalendářním roce. DPH tedy musíte odvést již z dodávky (faktury), kterou limit překročíte, a ze všech následujících. Do překročení limitu Vám dodavatel fakturuje s DPH, která je platná v jeho státě.

_

FINANCE-DANĚ
- Od kolika Kč se musí danit nájem, nájemné (pronájem nebytových prostor SVJ)
- Zdanění nájmu, nájemného - od kolika Kč se musí příjem zdanit?

SVJ Vsetín Dukelská 1819 na shromáždění vlastníků rozhodlo o pronájmu nebytových prostor 3 provozovatelům internetu za roční úhradu 1.000,-Kč
Celkem tedy 3.000,- za rok.
Toto shromáždění rozhodlo, že se částka nebude dělit mezi vlastníky, kterých je 52 a jednalo by se o částku 57,70 kč na jednoho vlastníka, a dá se do fondu oprav.
Smlouvy platí od 1.1.2015.
Je nutné aby,
1) každý vlastník odvedl z částky 57,70 daň z pronájmu nebytových prostor
2) nebo lze daň odvést z celkové částky 3000, - prostřednictvím správce nemovitosti
3) nebo se jedná o částku bezvýznamnou a daň není nutno odvádět.
Smlouva byla uzavřena se třemi majiteli internetových firem vždy k 1.1.2015.
Prosím, poraďte. Děkuji, Lucie.

ODPOVĚĎ:
Zdanit příjmy z nájmu musí každý vlastník, daň nelze odvést prostřednictvím správce. Pokud má poplatník příjmy pouze ze závislé činnosti a nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč za zdaňovací období, nemusí podávat přiznání k dani z příjmů, a tudíž příjmy z nájmu zdaňovat. Poplatník, který má povinnost podat daňové přiznání, anebo podává přiznání z jiného důvodu, musí příjmy z nájmu nebytových prostor ve svém přiznání uvést. Více v § 38g Zákona o daních z příjmů.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Výměna součástek při reklamaci - jaká je záruční lhůta na součástky?
- Může druhý majitel věci uplatnit reklamaci nebo musí první kupující?
- Uplatnění reklamace druhým majitelem věci - musí reklamaci uplatnit první majitel?

Mám nárok na novou 2letou záruční lhůtu na vyměněné součástky v rámci reklamace, pokud o ni prodejce požádám?
Dále by mne zajímalo - při odstoupení od kupní smlouvy v případě uplatnění práva z vadného plnění platí stejná lhůta pro vráceních finančních prostředků, jako při odstoupení od kupní smlouvy do 14ti dnů, tedy 14 dní?
Pokud zakoupím přes inzerci nějaký výrobek, který je ještě v záruční době, mohu na něj u prodejce uplatnit právo z vadného plnění, jako druhý majitel?
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Nikoliv. Nárok na "novou" dvouletou záruční dobu ze zákona nemáte. Po dobu reklamace však záruka neběží. To znamená, že původní záruka se ze zákona prodlužuje o dobu, po kterou jste věc nemohla užívat z důvodu reklamace.
Pokud odstoupíte od smlouvy z důvodu vad, smlouva zaniká v den, kdy odstoupení dojde druhé smluvní straně (smlouva se od počátku ruší). Pokud druhou smluvní stranu v této písemnosti vyzvete k vrácení peněz, je povinna plnit ihned. Doporučuji stanovit lhůtu např. 5 dnů. Naopak povinnost vrátit peníze není odvislá od vrácení zboží (to však neznamená, že nemáte povinnost zakoupené zboží vrátit).
Odpovědnost za vady a záruka na zboží jsou závazky, které vzniknou mezi prodávajícím a kupujícím a dalším prodejem věci automaticky nepřecházejí na dalšího nabyvatele. Pokud zakoupíte od jiné osoby věc, která je v záruce, nemáte vůči původnímu prodávajícímu žádná práva (otázkou je, zda to však prodávající zjistí). Ze zákona Vám však odpovídá za vady prodávající, který věc prodal Vám.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vymáhání nákladů na právníka po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na právníka - pachatel trestného činu je soudem osvobozen
- Kde má požádat osvobozený pachatel trestného činu o vyplacení nákladů na právní zastoupení?
- Jak, kde požádat stát o proplacení právníka, advokáta (osvobození pachatele trestného činu soudem)
- Vymáhání nákladů na advokáta po státu - údajný pachatel trestného činu vyhrál soud, je nevinný
- Jak získat zpět náklady na advokáta - pachatel trestného činu je soudem osvobozen

Prosím o radu, jak mám postupovat pří žádosti na ministerstvo spravedlnosti, týkající se navrácení procentuální částky z nákladů vynaložených v trestním řízení, za právní zástupkyni. V trestním řízení byla prokázaná má nevinna.
Děkuji, Vendula.

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám nebyl ustanoven obhájce soudem (v takovém případě žádá o náhradu nákladů přímo tento ustanovený obhájce), můžete se obrátit s písemnou žádostí na Ministerstvo spravedlnosti.
V tomto písemném podání je zapotřebí zejména uvést:
• Přesné označení poškozeného (tj. Vás), to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště,
• Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání.
• Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.
• Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.
Další informace získáte i zde: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23& j=33& k=5869& d=106018

MOŇULI, PROSÍM UDĚLAT PUNTÍKY POMOCÍ FORMÁTOVÁNÍ V EDITORU WEBU, DĚKUJI

_

FINANCE-DANĚ
- Nákup garáž a její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup nemovitosti a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Nákup garáže a obratem její okamžitý prodej - odvod daně
- Daň z převodu nemovitosti při prodeji garáže kterou vlastnil majitel krátkou dobu (obratem ji prodává)

01/2016 jsem koupil garáž. Tu vzápětí v únoru budu prodávat. Potřeboval bych tedy radu jak to je s daněmi. Respektive, jestli se v tomto případě platí daň ze zisku a z jaké ceny? (Té odhadní či prodejní). Ve smlouvě sjednáme, že daň z převodu nemovitostí bude platit kupující. Nicméně ještě bych potřeboval, jestli daň z nemovitosti budu platit já a také nový majitel v témže roce. Děkuji za radu. S pozdravem, Viktor

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, příjem z prodeje garáže budete muset uvést v přiznání k dani z příjmů za rok 2016. Uvedete částku, za kterou jste garáž skutečně prodal. Jako výdaj si budete moci uplatnit nabývací cenu garáže. Dále si můžete uplatnit částky prokazatelně vynaložené na opravy a údržbu, včetně dalších věcí souvisejících s uskutečněním prodeje. Daň z nemovitých věcí se přiznává vždy ke stavu 1. 1. daného roku, k tomuto datu jste garáž nevlastnil, Vy tedy daň z nemovitých věcí platit nebudete. Garáž uvede ve svém přiznání příští rok (2017) její nabyvatel. Pokud si přejete, aby převodní daň platil kupující, uveďte do kupní smlouvy větu: "poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel".

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti švagrové - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrové
- Darování nemovitosti švagrovi - osvobození od daně z nemovitosti
- Osvobození od daně - darování nemovitosti švagrovi

Rád bych daroval švagrové zahrádku v koloni (2015) i. Je to možné bez daně v Praze? Děkuji, Petr.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pro Vaši švagrovou nebude příjem z darování osvobozený, protože nespadá do kategorie příbuzného v linii přímé ani v linii vedlejší dle § 10 odst. 3 písm. c) Zákona o daních z příjmů. Vaše švagrová bude muset hodnotu daru uvést v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období, ve kterém dar obdržela. Daň z nabytí nemovitých věcí platit nebudete, protože se nejedná o úplatný převod. V roce následujícím (do 31.1.) po obdržení zahrádky Vaše švagrová podá přiznání k dani z nemovitých věcí.

_

FINANCE-DANĚ
- Darování nemovitosti potomkovi s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu
- Darování nemovitosti synovi, dceři s následným prodejem potomkem - osvobození daně z příjmu

Máme v úmyslu darovat své dceři chatu, aby ji mohla prodat a peníze využít pro nákup bytu pro našeho vnuka. Je možné osvobození od daně z příjmu pro tento případ? Děkuji, Karel.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, darování chaty dceři bude osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Stejně tak bude osvobozen nákup bytu pro Vašeho vnuka. Pokud však dcera chatu prodá do 5ti let od jejího nabytí, bude muset prodej zdanit daní z příjmů. Jako výdaj si lze uplatnit cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.

_

FINANCE-DANĚ
- Osvobození od daně z příjmu u družstevního bytu - kolik let musí družstevník v bytě bydlet? (pořízení náhradního bydlení)
- Počet let bydlení v družstevním bytě - osvobození od daně z příjmu při pořízení náhradního bydlení

Kolik let musí mít uživatel ("majitel" - člen družstva) družstevního bytu trvalý pobyt v tomto bytě, aby pro něj platilo osvobození od daně z příjmu, když získané prostředky vynaloží na opatření si náhradního bydlení (bytu).
Děkuji, Václav.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, u družstevního podílu jsou jiné podmínky pro osvobození od daně z příjmů než u bytu v osobním vlastnictví. Nezáleží na době, po kterou měl zde poplatník bydliště. Prodej družstevního podílu je osvobozen po 5ti letech od jeho nabytí. Pokud podmínku časového testu nesplníte, tak v případě vynaložení peněžních prostředků z prodeje podílu do 1 roku následujícího po roce, ve kterém jste podíl prodala, nebo v době 1 roku před jeho prodejem, na uspokojení vlastní bytové potřeby, je osvobozena ta část příjmu, která byla vynaložena na uspokojení vlastní bytové potřeby.

_

FINANCE-DANĚ
- Lesy ochranné a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Les zvláštního určení a daň z nemovitosti - osvobození od daně
- Osvobození od daně z nemovitosti u lesa ochranného nebo lesa zvláštního určení

Dozvěděl jsem se, že na lesy ochranné a lesy zvláštního určení se vztahuje osvobození od daně z nemovitosti (§ 10 odst. 2 lesního zákona). Pakliže tedy platím (byť mizivou 90, - Kč) daň z nemovitosti, mohu se tedy domnívat, že se nejedná o pozemek určený k plnění funkce lesa?
Děkuji, Jiří.

ODPOVĚĎ.
Ve Vašem případě se nejspíš bude jednat o hospodářský les. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení nejsou předmětem daně z nemovitých věcí.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nový majitel vozidla nevrátil velký technický průkaz a znemožnil tak převod vozidla původnímu majiteli - jak postupovat?

Problém s převodem mého ojetého vozidla na nového majitele: 11/2015 jsem prodal ojeté vozidlo novému majiteli s bydlištěm v okrese Děčín.
Jelikož se nejednalo o příliš vysokou prodejní cenu, já ani kupec jsme nepovažovali za nutné sepisovat kupní smlouvu.
Kupec zaplatil dohodnutou cenu a vozidlo si ihned odvezl.
Pro provedení evidenční kontroly na STK v místě jeho bydliště jsem mu předal i velký technický průkaz s tím že po provedení této kontroly mi jej zašle zpět spolu s plnou mocí pro provedení přeregistrace vozidla na odboru dopravy, což bych následně provedl já na příslušném městském úřadě.
Nicméně nyní nový majitel nereaguje na moje opakované výzvy k řešení převodu a já nevím jak dále v této věci mohu postupovat.
Vozidlo má platné povinné ručení (na moje jméno), dokonce jsem raději aktuálně zaplatil pojištění i na příští rok (2017).
Mám v této věci obavy z následků případných škod způsobených provozem vozidla, které je aktuálně stále registrováno na moje jméno.
Vznesl jsem dotaz i na odbor dopravy místně příslušného městského úřadu, kde mi bylo řečeno že z jejich strany není možno s věcí nic udělat. Vozidlo mi neodhlásí, jak bylo dříve možné do tzv. "polopřevodu".
Doporučili mi, pokud nebude nový majitel nadále reagovat, obrátit se na Policii ČR.
Požádal bych vás tímto zdvořile o radu v této záležitosti, neboť nevím jak nového majitele přimět ke spolupráci při převodu vozidla.
Děkuji vám předem za vaši radu v této věci.
S pozdravem, Vladislav

ODPOVĚĎ:
Je zde možnost zaslat této osobě předžalobní výzvu, ve které jej vyzvete, aby splnil to, na čem jste se domluvili. Pokud nebude reagovat, můžete se obrátit na soud s žalobou, nicméně Vaše situace je v tomto případě komplikovaná tím, že nemáte žádný písemný důkaz o prodeji automobilu, tedy je zde ztížené prokazování toho, co se skutečně stalo. Vzor předžalobní výzvy přikládám zde: http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/ke-stazeni/obchodni-pravo-vzory/predzalobni-upominka-vyzva-k-uhrazeni-dluhu-podnikatelu-vzor-ke-stazeni-zdarma-novy-obcansky-zakonik-2014. Tento vzor je inspirační, je nutné jej ve Vašem případě upravit podle toho, co požadujete. Můžete se v této věci obrátit také na advokáta: www.advokatikomora.cz
Druhou možností je také obrátit se na Policii ČR, jak Vám bylo i doporučeno na odboru dopravy.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zapsání biologického otce bez jeho souhlasu do rodného listu dítěte - může to matka udělat?
- Může matka zapsat otce do rodného listu dítěte po porodu bez vědomí a souhlasu otce?
- Zapsání otce do rodného listu bez souhlasu a vědomí - může to matka po porodu udělat?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nedohledatelný otec - určení výše výživného soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Nedohledatelný otec - určení výše alimentů soudem v nepřítomnosti otce dítěte
- Jak se určí výše výživného soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)
- Jak se určí výše alimentů soudem když otec nekomunikuje, je nedohledatelný (nezdržuje se na adrese trvalého bydliště, pobytu)

Syn možná čeká dítě s jednou paní. Už spolu nežijí. On se na místě trvalého bydliště dlouhodobě nezdržuje a není nikde k zastižení.
Může být zapsán do rodného listu jako otec bez jeho vědomí? Může soud rozhodnout o tom, že by měl platit alimenty a v jaké výši, pokud on u toho nebude přítomen, když není nikde k zastižení? Jedná se mi hlavně o to, jestli může jít do vězení za neplacení alimentů, když na to nebude mít? Jak může soud stanovit výši alimentu, když ho nevyslechne a když nemá žádný příjem?
Nikdy v životě nebyl zaměstnán, není hlášen na úřadě práce a nikdy nepobíral žádné sociální dávky. V místě trvalého bydliště se 20let nezdržuje.
Ale žádnou trestnou činnost nedělá. Spíš se jen tak stále potuluje někde, tady i v zahraničí. Má třeba družku, která se o něj stará, on do
práce nechodí, ale za rok ho to přestane bavit a jde zase někam jinam. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Otcovství se určuje buď souhlasným prohlášením rodičů o otcovství před matričním úřadem, nebo na základě rozhodnutí soudu. Jestliže Váš syn nebude k zastižení, ale matka dítěte bude stát o to, aby byl zapsán v rodném listě dítěte jako jeho otec, může podat k soudu žalobu na určení otcovství. Soud se pak bude snažit zjistit místo skutečného pobytu Vašeho syna a doručit mu předvolání k soudu. Pokud se místo jeho pobytu žádnou dostupnou cestou nepodaří, zjistit, soud mu ustanoví opatrovníka, který jej bude při soudním řízení zastupovat. Může tak dojít k situaci, kdy bude otcovství Vašeho syna určeno bez jeho přítomnosti u soudu.
Obdobný scénář proběhne v případě, že se matka dítěte následně rozhodne požadovat po Vašem synovi výživné. I zde může být – v případě, že nebude možné zjistit místo synova pobytu – synovi určen opatrovník, takže i toto jednání může proběhnout bez synovy přítomnosti. Soud v takovém případě může o výživném rozhodnout například na základě informací o tom, jaké má Váš syn vzdělání a jakých výdělků by ve svém oboru mohl dosáhnout. Při neplacení výživného pak matka dítěte může na Vašeho syna podat trestní oznámení pro zanedbání povinné výživy. Orgány činné s trestním řízení totiž mají mnohem širší možnosti, jak zjistit místo pobytu osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
Dovolím si ještě jednu poznámku, přestože do této oblasti Váš dotaz nesměřuje: Jestliže Váš syn není dlouhodobě nikde zaměstnaný ani není v evidenci úřadu práce, doufám, že si alespoň hradí zdravotní pojištění, jehož úhrada je povinná. Jinak mu totiž na pojištění vzniká dluh a naskakuje penále.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Nepodepsání dohody o vypořádání SJM a výhrůžka žaloby na vznik podílového spoluvlastnictví (nemovitost ve vlastnictví jednoho z manželů)
- Žaloba na vznik spoluvlastnictví - manželé se neshodli na dohodě o vyrovnání SJM
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a chce vysokou částku za vypořádání SJM - má na to nárok?
- Manželka nepracovala (mateřská, rodičovská dovolená) a před rozvodem vyhrožuje žalobou na vznik spoluvlastnictví nemovitosti - vyhoví soud?

Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela se mnou v domě i má přítelkyně. Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy.
2009 jsme se vzali a pomocí hypotéky jsme přistavěli k mému domu přístavbu a celkově jsme dům zateplili a pokryli novou střešní krytinou. 08/2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné. Manželka nikdy za dobu co jsme spolu byli nepracovala a byla na rodičovské dovolené. Celý dům je v katastru napsán jen na mě. Manželka v mém domě bydlet nechce. Hypotéku splácím výhradně já. Celý dům je zastaven bance proti hypotečnímu úvěru. Právní zástupce mé manželky mě nutí podepsat pro mě nevýhodnou dohodu o vyrovnání SJM a vyhrožuje mi, že když ji nepodepíšu, tak podá na mě žalobu aby manželka byla podílový spoluvlastník domu. Já se spoluvlastnictvím nesouhlasím a chci manželku vyplatit, ale spravedlivě. Jakou má šanci manželka, aby se stala spoluvlastnicí mého domu? Je možné aby se to stalo? Děkuji za odpověď Martin

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v žádném případě není možné, aby soud na základě případných společných investic přikázal nemovitost, jejímž výlučným vlastníkem jste Vy, do podílového spoluvlastnictví. Jedinou žalobu, kterou lze v tomto případě proti Vám podat, je žaloba o vypořádání společného jmění manželů, v níž bude zohledněna částka investic učiněných za dobu manželství, jejichž polovinu může samozřejmě manželka žádat. Může tedy žádat vypořádání v podobě financí, nikoliv v podobě majetku, který vůbec není součástí společného jmění manželů.

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Výpověď prokuristy - postup jak dát výpověď na funkci prokuristy u zaměstnavatele ve firmě
- Ukončení funkce prokuristy - informace, postup

Dávám výpověď ze zaměstnání z důvodu nevyplacení mzdy včas. Jsem také prokuristou firmy. Jak můžu ukončit výkon funkce prokuristy?
Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
U zániku prokury se uplatní obecná úprava pro zánik plné moci. Tedy výkon funkce prokuristy může sám prokurista ukončit vypovězením prokury nebo ukončením vzájemnou dohodou mezi podnikatelem a prokuristou. Následně je podnikatel povinen zajistit výmaz prokury z obchodního rejstříku, a to co nejdříve po okamžiku zániku prokury. V případě prodlení s výmazem by jednání prokuristy stále zavazovala, pokud by třetí osoby byly v dobré víře v rejstříkový zápis.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva o dílo s umělcem - obsah, náležitosti, vzor

Potřeboval bych poradit ohledně smlouvy o dílo. Pořádáme charitativní akci, na níž nám vystoupí jednotliví umělečtí interpreti. Vystoupí zdarma. My bychom je ale rádi zavázali k vystoupení právě smlouvou o dílo, ve které by třeba byla oceněna jejich služba/práce pro nás, avšak aby bylo zřejmé, že si i přesto nic účtovat nebudou. Nechceme aby příslib o podpoře na této akci stál jen na ústní domluvě a na stranu druhou, bychom rádi svým donátorům a sponzorům podložili to, kdo vystoupí a na kolik by za běžných podmínek jejich vystoupení stálo.
Existuje nějaký formulář k takovéto smlouvě? Nebo jak upravit smlouvu o dílo, podle výše uvedených parametrů?
Děkuji za odpověď a radu. S přáním všeho dobrého, Otmar

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník umožňuje uzavřít tzv. smlouvu nepojmenovanou, tedy nemusíte se striktně držet ustanoveními smlouvy o dílo. Ano, můžete uzavřít smlouvu podle Vámi uvedených parametrů a název smlouvy není rozhodující, smlouvy bývají nazvány jako smlouvy o hudebním vystoupení, o realizaci uměleckého výkonu, apod. Důležité je, aby smlouva měla všechny náležitosti smlouvy tak, jak vyžaduje zákon, tedy musí být uzavřena svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, musí být identifikováni účastníci, předmět smlouvy a obsah smlouvy (práva a povinnosti), např. místo a délka vystoupení, ujednání pro případ, že dojde k nepředvídaným okolnostem, jako je zrušení akce, onemocnění umělce, apod. , dále případné sankce za nedodržení smlouvy.

_

RODINA-SJM
- Manžel utratil firemní peníze v SJM pro účely třetí osoby - jak se bránit?
- Utracení velké sumy peněz ze SJM jedním z manželů - jak se může druhý z manželů bránit?

Jsem 24 let vdaná. Máme s manželem jednu dceru, která studuje na VŠ. Manželé jsme od roku 1993. Manžel je od roku 1991 OSVČ, já jsem do firmy vstoupila jako spolupracující osoba po mateřské dovolené v roce 1997 a jsem tam doposud. Za tu dobu jsme nastřádali určitý majetek a finance.
11/2015 jsem se dozvěděla o manželově nevěře a o trvajícím dlouhodobém vztahu.
Z firemního konta zmizela velká částka peněz na stavbu jejího domu. Jak mám postupovat a zabránit manželovi aby toto dál financoval. Jak můžu postupovat. Manžel tvrdí, že peníze vydělal především on. Děkuji za odpověď Gábina
Zaslání informace správci k dotazu č. : 8745
Dobrý večer, poprosila bych informaci k dotazu č. 8745. Paní dotaz píše obecně, takže nevím, zda podnikají jako obchodní společnost (napřed píše OSVČ, pak píše o firemním účtu, takže to plete trochu dohromady) - právnická osoba nebo jako osoba fyzická. A s tím se pojí problematika hrazení soukromých potřeb z firemního účtu. Kdyby totiž šlo o účet obchodní společnosti - např. s. r. o. , tak to by byl dotaz na účetní, zda z tohoto účtu lze hradit soukromé aktivity. Já jako právník si myslím, že ne, ale radši bych to ověřila u člověka, který rozumí účetnictví. Je někdo takový v poradně nebo se mám pokusit zjistit někde jinde? Děkuji a zdravím,

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
samozřejmě nevím, jakou formou podnikáte, uvádíte OSVČ (tedy podnikající fyzická osoba), ale následně poukazujete na firemní konto. V případě, že za účelem podnikání máte s manželem založenu obchodní společnost, lze nechat provést audit a pokud by bylo zjištěno, že manžel firemní peníze použil pro soukromé účely, pak lze na něj podat i trestní oznámení pro trestný čin zpronevěry. Z titulu společného jmění manželů máte samozřejmě právo rozhodovat o tom, co a v jaké částce manžel ze společných peněz financuje. Máte proto několik možností - bohužel pouze formou soudního řízení - a to např. domáhat se zúžení společného jmění manželů s odkazem na situaci, že manžel zcizuje finance náležející do SJM, máte dále právo podat žalobu na vrácení části peněz investovaných ze společného jmění manželů do domu ženy, které měl manžel dům financovat nebo se lze dokonce dožadovat i určení, že jste na základě investice podílovým spoluvlastníkem uvedené nemovitosti.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk a prach z nákladních aut při rekonstrukci obce - jak se bránit?
- Rekonstrukce obce, hluk a prach z nákladních aut - jak se bránit?
- Poškození statiky domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat odškodné?
- Popraskené zdi rodinného domu z důvodu průjezdu nákladních aut po obecní silnici - po kom požadovat oškodné?

Bydlím s manželkou a dvouletým synem v malé obci západočeského kraje.
Poslední dva roky probíhala v naší obci stavba kanalizace, kdy pro odpadový materiál (zemina, asfalt apod.) byl vybrán obecní pozemek mimo obecní zástavbu avšak křižovatka ke konečné přímé komunikaci vedoucí k tomuto pozemku je v těsné blízkosti našeho domu- cca 5m a pozemku (plotu) - cca 1m.
Problém tedy spočíval v tom, že veškeré velké nákladní automobily plné zeminy a jiného projíždějí od rána do večera okolo našeho domu, který se vibacemi otřásal (drnčí okna, skla, jsou cítit celým tělem)
Obdobný velmi intenzivní problém byl hluk a prach.
Prakticky od narození syna jsme ho nemohli nechat spát venku, sušit prádlo a v jarních a letních měsících pobývat na dvoře domu. Auta ho budila celý den a prach pokrýval vše během 1 hodiny.
Stavba kanalizace je skončena, ale protože na obecním pozemku je ohromné množství zeminy a odpadního stavebního materiálu, při zahájení revitalizace blízké železniční tratě těžká nákladní auta opět začala velmi intenzivně jezdit v naší blízkosti. Tzn, bude se opakovat to samé.
důvody proč musím situaci řešit:
1. Mému synovi jsou dva roky a obávám se o jeho fyzické (prach, emise, hluk) i duševní zdraví (stres)
2. Manželka se chce odstěhovat, nemáme kam : ). stejná situace jako u syna.
3. Obecní komunikace nejsou uzpůsobené pro provoz těžkých nákladních aut a mám obavy o statiku domu, který je ve svahu a po předešlých dvou letech se objevily praskliny (neprokazatelné)
Co můžu v mé situaci dělat? Co se týká domu, můžu získat nějakou záruku proti případnému poškození a jak?
Co se týká zdraví a pohody malého syna, existuje nějaká použitelná "páka", která by mohla zamezit výše popsaným potížím? Lze požadovat po obci odškodné za sníženou úroveň bydlení a poškození nemovitosti (praskliny) a narušení statiky rodinného domu?
Předem děkuji za čas a ochotu. Robert

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ve Vašem případě je nutné aplikovat ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, ať na majetku či na zdraví.
K dotazu ohledně poškození domu lze uvést, že škodu způsobenou na domě stavební činností Vám musí uhradit stavebník (doporučuji ale dokumentovat všechny praskliny, nejlépe odborným vyjádřením či znaleckým posudkem, před zajištěním odborného posouzení neopravovat). Pokud by došlo k soudnímu řízení, tak povinnosti nahradit způsobenou škodu se stavebník zprostí pouze pokud prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
Pokud jde o hluk a vibrace, tak tuto situaci řeší nařízení vlády č. 272/2011 Sb. , o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Zde jsou stanoveny hlukové limity. V tomto případě bych doporučovala obrátit se na Krajskou hygienickou stanici, která je povinna limity hluku přeměřit. V případě jejich překročení musí sama hygienická stanice požadovat nápravu, tedy požadovat po obci např. výstavbu protihlukové stěny, omezení dopravy, apod. Vy se také můžete domáhat, aby se stavebník zdržel obtěžování hlukem, ale v tomto případě byste musel podstoupit soudní řízení.

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Měření rychlosti radarem města - oprávněnost sankce za překročení rychlosti
- Jak se vyhnout placení pokuty za překročení rychlosti změřené radarem
- Změření rychlosti stacionárním radarem - oprávněnost pokuty od města, obce

Měření rychlosti radarem města. Jak má prokazovat město oprávněnost sankce za údajné překročení rychlosti. Dostal jsem dopis že jsem v měřeném úseku překročil rychlost a mám zaplatit 1000 Kčč, přiloženou poukázkou. Je možné bez obeznámení s důkazy takto postupovat. Děkuji Pavel

ODPOVĚĎ:
Pokutu za překročení povolené rychlosti můžete dostat vždy jen za situace, kdy je Vám tento přestupek prokázán. Úprava řízení o přestupku a případném uložení sankce za něj probíhá dle zákona o přestupcích (zákon č. 220/1990 Sb.).
V obecné rovině platí, že o přestupku se koná v prvním stupni ústní jednání (ust. § 74 odst. 1 zákona o přestupcích), kdy k tomuto jednání je předvoláván i osoba obviněná z přestupku. Níže přikládám znění tohoto ustanovení:
O přestupku koná správní orgán v prvním stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
Nicméně zákon o přestupcích umožňuje výjimku z klasického ústního vedení řízení, a to v případě tzv. příkazního řízení, které je upraveno v ust. § 87 zákona o přestupcích.
Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o přestupcích není-li pochybnosti o tom, že obviněný z přestupku se přestupku dopustil a nebyla-li věc vyřízena v blokovém řízení, může správní orgán bez dalšího řízení vydat příkaz o uložení napomenutí nebo pokuty.
Tedy zákon o přestupcích umožňuje, aby prvním úkonem v tzv. příkazním řízení bylo vydání rozhodnutí, pokud jsou splněny podmínky výše uvedeného ustanovení.
Tento postup je tradičním v případě překročení povolené rychlosti, vzhledem k tomu, že radary jsou vybavené i záznamovým zařízením, díky jehož výstupu je možné identifikovat osobu, která dané vozidlo řídila, má tak příslušný orgán města k dispozici důkaz o naměřené rychlosti i identitě řidiče vozidla.
Nicméně to neznamená, že se nemůžete bránit.
Dle ust. § 87 odst. 4 zákona o přestupcích obviněný z přestupku může proti příkazu podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odpor správnímu orgánu, který příkaz vydal. Včasným podáním odporu se příkaz ruší a správní orgán pokračuje v řízení. Obviněnému z přestupku nelze uložit jiný druh sankce, s výjimkou napomenutí, nebo vyšší výměru sankce, než byly uvedeny v příkaze.
O právu podat odpor proti příkazu, kterým Vám byla uložena pokuta 1.000,- Kč, byste měl být poučen přímo v příkazu (dopisu), který Vám přišel. Pokud tedy tento odpor podáte, rozhodnutí, které Vám došlo poštou, se automaticky zruší, a proběhne klasické ústní jednání o přestupku.

_

FINANCE-DANĚ
- Podání daňového přiznání za nemovitost u nemovitosti ve spoluvlastnictví
- Daňové přiznání za spoluvlastněnou nemovitost - stačí 1 přiznání za všechny spoluvlastníky, spolumajitele?
- Stačí 1 daňové přiznání za celou nemovitost ve spoluvlastnictví více osob?

2015 jsem zdědil 16/200 nemovitosti a sestra 17/200 (dům s pozemkem a zahradou). Musí každý spolumajitel podávat samostatné přiznání, nebo stačí, když to udělá většinový majitel? Jak to ověřit, jestli se tak stalo? Děkuji za odpověď. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud se spoluvlastníci dohodnou, může podat přiznání jeden z nich. Ostatní spoluvlastníci by mu pak měli uhradit poměrnou část daně. Ověřit to můžete nejlépe na FÚ. Na správce daně se můžete obrátit s dotazem, zda je zaplacená daň z nemovitých věcí za konkrétní nemovitost, jejíž jste spoluvlastník.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušené představení - kdo platí poštovné za zaslané vstupenky?
- Zrušené divadlo, divadelní představení a náhrada nákladů na poštovné (zaslání vstupenek poštou)
- Kdo platí poštovné u zrušeného představení v divadle (vstupenky zaslané poštou)?

Mám právo žádat náhradu poštovného (tam i zpět) za lístky na představení, které bylo zrušeno. V podmínkách má agentura napsáno, že vrací jen hodnotu vstupenek, mě to ale připadá nesmysl, když jsem nic z toho nezavinil. Popřípadě mě odkazují na samotné divadlo, ale dle mě jsem to koupil u nich a oni by se měli starat.
Děkuji, Leoš

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
tento případ řeší ust. § 1820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , Občanský zákoník, které uvádí, že - aplikováno na Váš případ - pokud nekupujete lístky osobně, ale prostřednictvím komunikace na dálku (tedy přes internet, po telefonu, apod. , ), musí Vás prodávající předem informovat o tom, že "v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží". Pokud to tedy agentura v podmínkách uvádí, bohužel poštovné musíte uhradit Vy.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyúčtování záloh za služby - spor nájemníka, nájemce a pronajímatele
- Reklamace vyúčtování záloh za služby
- Promlčení dluhu záloh na služby nájemce, nájemníka v bytovém domě

Rád bych konzultoval situaci v záležitosti předpisu záloh na služby a jejich vyúčtování. Předesílám, že 20 let žiji jako nájemník bytu, nájemné i zálohy na služby pravidelně hradím dle předpisů, které jsem v minulosti obdržel. Poslední „Vyúčtování služeb“ poskytl majitel na počátku roku 2013 souhrnně za roky 2006-2011 – bylo u něj reklamováno, dodnes (26.01.2016) bez jakékoli odezvy (nedořešeno).
V současné době mě majitel VYZVAL EMAILEM (tento způsob komunikace není mezi námi domluven jako oficiální) k doplacení dluhu cca 30 tis. Kč, který má plynout ze skutečnosti, že mnou placené zálohy na služby od 1/2012 až do současnosti neodpovídají jejich předepsané výši. Tvrzení doložil majitel zasláním oskenovaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh z období let 2012 – 2014, ze kterých plyne, že částka záloh byla postupně navyšována a tak v průběhu let 2012 – 2015 vznikl uvedený nedoplatek. Dále mě vyzval, ať navštívím správcovskou firmu, vyzvednu Vyúčtování služeb 2012, 2013 a 2014 a až uhradím dluh na zálohách, může dojít k vypořádání přeplatků/nedoplatků z Vyúčtování. Pokud dluh neuhradím, je majitel připraven podat žalobu.
K uvedeným skutečnostem uvádím, že jsem žádný z nyní emailem doručených oskenovaných zaslaných Výpočtových listů pro měsíční úhrady záloh a ani žádné z Vyúčtování služeb za roky 2012-2014 v minulých letech NEOBDRŽEL/NEPŘEVZAL.
Po laickém průzkumu dané problematiky jsem seznámen se zákonem č. 67/2013 Sb. účinném od 1.1.2014 a novelizovaném od 1.1.2016 a vyhláškou 372/2001 Sb. , jenž problematiku vyúčtování některých poskytnutých služeb a předpisu záloh upravují (sankce, reklamace, forma). Též jsem prošel řadu diskuzí, které se této problematice věnují, nejsem tedy úplný laik - vím, že stejně jako já má i majitel své povinnosti. Ještě dodám, že z vyúčtování, které byly poskytnuty sousedovi (jiný majitel) je patrné, že nesplňují náležitosti předepsané zákonem ani vyhláškou. Já své doposud nemám, nemohu tedy reklamovat. Na základě zjištěného Vás prosím o fundovanou radu:
1. Lze u neuhrazených částí záloh z oskenovaných Výpočtových listů za roky 2012, případně 2013 uvažovat o institutu jejich promlčení (souvisí datum promlčení s předpisem plateb nebo až s jejich Vyúčtováním? )? Jaká je promlčecí lhůta a jaké by byly případn& eacut e; termíny?
2. Lze při nenaplnění pravidel řádného doručení jednotlivých Vyúčtování mé osobě požadovat vrácení mnou zaplacených záloh? Zálohy byly placeny, Vyúčtování však nebyly provedeny/předány. Tak nemohla být např. naplněna následná možnost jejich reklamace, současně ani nedošlo několik let k upomínce ze strany majitele, že nějaký DLUH VZNIKÁ.
3. Lze s reálným výhledem na úspěch požadovat (soudně) po majiteli uhrazení pokuty ve výši 100, - Kč za den (§ 13 o dst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.) u nedoručeného Vyúčtování služeb za rok 2014, které mělo být předáno dle zákona nejpozději do 30. dubna 2015?
4. Kdo je pro mne zákonným partnerem pro záležitosti předpisu služeb a jejich Vyúčtování – majitel bytu, zástupce SVJ, správcovská firma? V žádném dokumentu mezi mnou a majitelem to není specifikováno. Musí být toto někde upraveno a jak to lze zjistit? Z mé zkuše nosti zpravidla správní firma odkazuje na majitele, majitel na správní firmu, řešení požadavku se nekoná.
5. Lze se dostat ke stanovám našeho SVJ – mám nárok je jako nájemník znát? Kdo je poskytne? Ve Sbírce listin našeho SVJ ve Veřejném rejstříku nejsou. Ve stanovách mají být „Pravidla rozúčtování a vyúčtování služeb“, která se samozřejmě dot& yacu te; kají i mě jako koncového spotřebitele služeb, proto mě tento bod/stanovy zajímá.
6. Jaký postup v mé situaci doporučit? Čekat pasivně co bude dál – nejspíš doručení doposud nedoručených Vyúčtování a předpisů plateb řádným způsobem a poté možná i soud v případě nedohody anebo aktivně přistoupit k oslovení majitele, upozornit ho na porušen& ia cute; zákonných norem a vyzvat ho k předložení Vyúčtování i s upozorněním jaké pokuty pro něj plynou? Jiným způsobem? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Ad. 1
Spíše než promlčení je relevantní, že pronajímatel má povinnost doručit nájemci bytu.
Ustálená soudní praxe dovodila, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje.
O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani z části (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, ze dne 20. 7. 2011).
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud Vám nebylo vyúčtování služeb řádně doručeno nebo pokud nebylo provedeno řádně, (domnělý) vzniklý nedoplatek na službách se nestal splatným.
Ad. 2
Platby za služby spojené s užíváním bytu jsou placeny zálohově. Právní důvod k jejich platbám je dán zákonem a nájemní smlouvou. Jedná se sice o zálohy, avšak platíte je za služby, které skutečně spotřebováváte. Nelze požadovat navrácení zaplacených záloh z důvodu, že nebylo řádně provedeno jejich vyúčtování.
Ad. 3
Tento Váš nárok je oprávněný. Nejprve bude nutné pronajímatele písemně vyzvat k tomu, aby penále uhradil, poté podat žalobu u soudu. Nejlépe byste měl tento nárok uplatnit až poté, co Vám bude vyúčtování doručeno. Tímto nárokem můžete pohrozit pronajímateli s tím, aby řádně plnil své povinnosti.
Ad. 4
V § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb. , o službách je uvedeno, že poskytovatelem služeb je vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy. Podle písmene b) tého ustanovení platí, že příjemcem služeb je nájemce bytu.
Výše uvedené platí ve vztahu pronajímatel - nájemce. Ve vztahu k vlastníku jednotky a SVJ je tomu jinak a poskytovatelem služeb je SVJ, příjemcem vlastník jednotky.
Pronajímatel se samozřejmě může nechat zastoupit, nicméně on je zodpovědný za to, že Vám bude řádně doručeno vyúčtování, že bude provedeno řádně atd.
V podstatě vy platíte zálohy pronajímateli a ten pak zřejmě SVJ, případně osobě, která správu vykonává namísto SVJ.
Ad. 5
Pravidla uvedená ve stanovách zavazují především vlastníka jednotky. Vás tento bod stanov může zavazovat v případě, že je na něj odkázáno v nájemní smlouvě. Jak jsem již uvedl výše, poskytovatelem služeb ve vztahu k Vám je pronajímatel.
Stanovy by měly být založeny ve sbírce listin veřejného rejstříku. Požádejte o ně členy statutárního orgánu, příp. jiné členy SVJ.
Ad 6.
Můžete pronajímatele poučito o tom, že vyúčtování není splatné, pokud nebylo řádně doručeno a provedeno a odkázat na výše uvedený rozsudek. Rovněž jej můžete upozornit na povinnost platit pokuty. Další postup se pak bude odvíjet od postupu pronajímatele, ale jestliže nebylo vyúčtování splatné, pak nemusíte nic platit.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zhodnocení nemovitosti jednoho z manželů před manželstvím před více než 3 lety - nárok na vypořádání nemajitele nemovitosti

Rodiče mi darovali dům (1998) který jsem si postupně rekonstruoval. Od roku 2004 bydlela semnou v domě i má přítelkyně.
Nepracovala, byla na mateřské a rodičovské dovolené. Neměla žádné příjmy. Dále jsem dům rekonstruoval, na zahradě jsem postavil altán,
dítěti houpačku se skluzavkou. V roce 2009 jsme se vzali a dále rekonstruovali a přistavěli jsme s použitím hypotéky 800.000,- od roku 2010.
V srpnu v roce 2013 se manželka odstěhovala s tím že se rozvedeme. Od října 2013 platím na manželku výživné.
Zajímá mne jak se bude dělit to, co jsme vybudovali před sňatkem. A dále jak budu manželku vyplácet z hypotéky.
Do té doby než se odtěhovala byl dluh ještě 750.000,-. V tuto chvíli je 680.000,- a splácím výhradně jen já sám. Manželka stále od roku 2004 nepracuje. Děkuji, Roman

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
to, co jste vybudovali před sňatkem se dělit nebude. Pokud jste prokazatelně rekonstrukci před sňatkem hradil pouze Vy (do nemovitosti, k níž máte vlastnické právo pouze Vy) a z Vašich financí, nemá manželka za tu dobu nárok na žádné vypořádání. Pokud jde o vypořádání od okamžiku uzavření manželství, pak je situace jiná. Majetek se vypořádává ke stavu, v jakém byl (či bude) v době nabytí právní moci rozsudku o rozvodu. Tedy pokud bude ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ještě existovat nějaký dluh, máte právo chtít po manželce, aby se nadále polovinou na splácení podílela nebo dluh celý uhradit sám, ale o tuto její polovinu jí snížit případnou částku vypořádání, protože ona samozřejmě bude mít zase nárok na vyplacení poloviny investic do domu, učiněných v době manželství.
Pokud se ve věci finančního vypořádání nedohodnete, pravděpodobně v rámci soudního řízení bude zadán znalecký posudek, který ohodnotí investice do domu učiněné v době manželství.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Spolek vlastní nebytové prostory - musí udělat výběrové řízení pokud je chce pronajmout?
- Nebytové prostory ve vlastnictví spolku - musí spolek v případě nabídky pronájmu udělat výběrové řízení?

Jsme spolek provozující tělovýchovnou a sportovní činnost (TJ). Jsme rovněž vlastníkem restauračního zařízení, kde v krátké době skončí nájemní smlouva. Zajímá mne, zdali je nutné pro výběr nového nájemce restaurace vyhlašovat výběrové řízení. Pakliže ano, co nás k tomu legislativně zavazuje. V interní dokumentaci nemáme nikde takovou povinnost uvedenou. Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Povinnost vyhlásit výběrové řízení obecně existuje ve dvou případech, tedy pokud tuto povinnost má subjekt zakotvenu v interní dokumentaci (což jak uvádíte není váš případ) nebo pokud je subjekt povinen řídit se zákonem o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. , kde je v §2 vymezeno, které subjekty jsou povinny výběrová řízení provádět. V případě spolku je tedy důležité, zda je převážně financován státem či nikoliv. Pokud státem převážně financováni nejste, nejste ani povinni vyhlásit výběrové řízení.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Rozchod vztahu - jak finančně zajistit syna, dceru, potomka?
- Jak ekonomicky zajistit dítě po rozchod vztahu bohatého otce a chudé matky
- Jak finančně zajistit potomka mé sociálně slabé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé chudé expřítelkyně
- Jak finančně zajistit syna, dceru mé sociálně slabé expřítelkyně
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Převzetí dítěte do péče otce od matky - postup, informace
- Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?

01/2014 jsem se seznámil s mojí současnou partnerkou (přítelkyní) v té době byla nezaměstnaná a pracovala v nočních klubech. Zajistil jsem ji jak finančně tak sociálně, poplatil dluhy a zajistil normální život, 01/2015 se nám narodila dcera. Partnerka bere peněžitou podporu v mateřství PPM na mateřské dovolené MD z které splácí ještě dluhy které měla. Větší část jsem uhradil, ale na dva dluhy již jsem neměl. Žijeme v mém rodinném domě jsem OSVČ. Finančně soběstačný a zajištěný. Partnerka je mladší a nyní se rozhodla, že ode mne chce odejít, prý chce žít sama bez chlapa. V současné době nemá kde bydlet ani finance jak zajistit dceru. Chtěl bych dceři dát to nejlepší. V prvním manželství mi dcera zemřela a tak jsem se upnul na ní.
Chci dceru do výhradní péče s možností, aby jí matka pokud odejde mohla kdykoliv navštívit, ale aby nemohla ovlivnit její život ohledně vzdělaní a života jako takového z hlediska bydlení, financí a vzdělání. Partnerka má z předešlých několika vztahů syna 19 let bez vzdělání pouze se základním.
Nechci partnerce ublížit, ale pokud chce odejít nezměním to, ale dcera nesmí tím trpět a žit v sociálním nejistotě a nedostatku. Dcera v matrice má mé jméno, má i veškeré spoření pojištění a podobně tak aby byla zajištěná. Což ale nejsou finance určené pro partnerku.
Je vždy nutné rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče otce?
Děkuji za odpovědi.

ODPOVĚĎ:
Pokud se s partnerkou dohodnete na tom, že dcera zůstane ve Vaší péči a partnerka s tím bude souhlasit, můžete takovou dohodu sepsat mezi sebou, bez nutnosti absolvovat soudní řízení. Nicméně v případě, že Vaše partnerka v budoucnu změní názor, může kdykoliv žádat o svěření dcery do své péče a stanovení výživného. Pokud by písemná dohoda obsahovala ujednání, že se partnerka této možnosti vzdává, bylo by takové ujednání neplatné. Jestliže by tedy partnerka v budoucnu změnila názor, musel by celou záležitost rozhodnout soud.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace baterie do mobilu - prodávající nedodržel měsíční lhůtu na vyřízení reklamace

Nákup a výměna autorizované baterie u Iphone 5 provedena servisem 24.11.2015. Po výměně se baterie vybíjí při 40% kapacity. Reklamace baterie 10.12.2015. Baterie i s telefonem zanechána v servisu s tím, že obojí bude odesláno do autorizovaného obchodu na přezkoušení. Po 30ti dnech 12.01.2016 mě v servisu odbudou s tím, že servis 21.12.2015 změnil majitele a že vše, co bylo předtím než přišli, postupně dohledávají. Mám jim poslat kopii servisního protokolu emailem, co nejdříve se mi ozvou. Email poslán hned 12.01.2015. 15.01.2015 jdu znovu do servisu. Odpovědí mi je, že vše je řešeno postupně, jak jim přichází emaily od zákazníků, zatím nikdo neví, kde je můj telefon! Dají mi vědět do dalších 5ti dnů, tedy do 22.01.2016. Jak se můžu proti tomuto bránit? Servis porušuje 30ti denní lhůtu pro vyřízení reklamace. Jak postupovat v případě, že telefon vůbec nenajdou? Bylo mi řečeno, že nový nedostanu, leda si
můžu vybrat zboží ve stejné hodnotě v jejich obchodě nebo podat trestní oznámení.
Telefon nebyl kupován u tohoto obchodníka. Telefon je 3 roky starý a u obchodníka jsem kupovala pouze novou baterii a zároveň její výměnu, která byla provedena jejich servisem.
Odstoupení od smlouvy by tedy znamenalo pouze vrácení peněz za baterii?
Ale co dělat v případě, že ztratili i můj telefon? Jakým způsobem se můžu domoci toho, aby mi obchodník ztracený telefon uhradil v adekvátní výši? Na reklamačním protokolu je samozřejmě uvedno, že i s baterii si nechali můj telefon.
Oznámení závadného jednání samozřejmě na ČOI nahlásím.
Ale ČOI může obchodníka pouze pokutovat za toto jednání, ale nezaručí mi, vrácení telefonu či peněz za něj, je to tak?
Děkuji Vám. Milena

ODPOVĚĎ:
Podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, platí, že reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy.
Pakliže nebyla reklamace vyřízena ve výše uvedené lhůtě, pak lze konstatovat, že prodávající podstatně porušil svou povinnost. V takovém případě má kupující práva podle § 2106 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a může mj. od smlouvy odstoupit.
Pokud odstoupíte od smlouvy je prodávající povinen Vám vrátit plnou hodnotu baterie. Kupní smlouvy na baterii se od počátku zruší. Co se týká telefonu, pak Vám jej buď vrátí, nebo bude odpovídat za vzniklou škodu (hodnota telefonu při předání do opravy), a to podle § 2944 OZ, podle kterého platí, že každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak.
Argument prodávajícího ohledně změny provozovatele servisu je zcela irelevantní.
Zašlete prodávajícímu písemnou výzvu (nejlépe doporučeně s dodejkou), ve které uveďte, že odstupujete od smlouvy na koupi baterie (smlouvu specifikejte předmětem koupě, tj. označte baterii a dnem zakoupení) a vyzvěte prodávajícího k tomu, aby Vám vrátil kupní cenu baterie a brátil zpět telefon, nebo nahradil škodu (odhadněte hodnotu telefonu, např. dle cen, za kterou se nyní prodává). K tomu stanovte prodávajícímu lhůtu 7 dní.
Pokud této lhůtě nevyhoví, budete se muset svých práv domáhat soudní cestou. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám pomůže napsat žalobu a bude Vás zastupovat při soudním sporu (budete muset prokázat výši škody, což nemusí být jednoduché). Pokud budete mít ve věci úspěch, prodávající Vám nahradí vzniklé náklady. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz
ČOI může prodávajícímu udělit pokutu, pokud došlo k porušení zákona o ochraně spotřebitele, ale nemá pravomoc donutit prodávajícího k tomu, aby Vám nahradil škodu nebo vydal telefon.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Dočasné bezplatné užívání nemovitosti po prodeji novému majiteli - úhrada nákladů na elektřinu, topení, internet ad.

Prodala jsem rodinný dům bylo domluveno že barák předám do 30.4.2016 a bezplatně ho budu užívat za to jsem jim nechala určité věci. Ve smlouvě to není - jen že mohu předat barák do 30.4.2016. Nový majitel už v jednom patře bydlí a je zapsán na katastru jako majitel. Já zatím nemám kam jít, vytápím celý dům, platím elektriku tu jen za sebe takže mají topení zadarmo, dokonce internet a požadují za to, že tam ještě jsem, nájemné. Mohou ho požadovat a pokud ano, mohu si nechat od nich proplatit topení a ohřev vody a Internet.
Kolik mohou chtít nájem je 3+1 a garáž a půda 2x a sklepy mám hodně věcí také mi zakazují aby ke mě jezdily děti a různě mě šikanují a vyhrožují soudem i za to že otevřu dveře. Moc děkuji za radu.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
ano, nájemné požadovat mohou, a to v ceně, která je obvyklá v dané lokalitě u podobných nemovitostí. Neexistuje na to žádná přesná tabulka, proto je vhodné se podívat na stránky či tisk s realitami nebo se přímo zeptat v realitní kanceláři, jak se v dané lokalitě ceny nájmů u podobných nemovitostí pohybují.
Pokud všechny služby (i ty, které využívají noví majitelé) hradíte pouze Vy, máte právo od nich požadovat, aby se na hrazení služeb poměrně podíleli.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Odpovědnost realitní kanceláře za špatně sepsanou smlouvu - náhrada škody
- Náhrada škody od realitní kanceláře - špatně sepsaná smlouva
- Špatně sepsaná kupní smlouva na byt, dům, nemovitost - odpovědnost realitní kanceláře

Ráda bych věděla, když pronajmu nebo prodám byt přes realitní kancelář a oni smlouvu sepíšou špatně, potom by mohly vzniknout soudní spory o neplatnost prodeje nebo pronájmu, je za to zodpovědná ta realitní kancelář, která smlouvu sepsala? Měla bych ve smlouvě nějakou větu o jejich zodpovědnosti ohledně případných sporů požadovat? Nejsem právník a předpokládám, že za správnost smlouvy ručí oni, že to je v ceně té jejich provize. Eva

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
především bych doporučovala, aby ve smlouvě o zprostředkování, kterou uzavíráte s realitní kanceláří, bylo jasně písemně uvedeno, co všechno zahrnuje servis z jejich strany. Praxe je taková, že zahrnuje i právní služby a v takovém případě jsou za správnost smluv odpovědní. Nicméně pokud by to ve smlouvě o zprostředkování uvedeno nebylo a smlouva by nebyla právně v pořádku, mohou se bránit tím, že provizi mají pouze za zprostředkování, nikoliv za právní služby. Upozorňuji, že správností smlouvy se nemyslí situace, kdy si např. koupíte nemovitost, která se po koupi ukáže natolik závadná, že budete mít právo odstoupit od smlouvy a dostat své peníze zpět. Tam realitní kancelář není povinna provizi vracet, protože na provizi má nárok pouze za "zprostředkování", nikoliv kvalitu předmětu koupě.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo hradí platbu za srážkovou vodu - nájemce nebo pronajímatel?
- Placení srážkové vody v nájmu nebytových prostor k podnikání

2015 jsem byla v nájmu a provozovala živnost pohostinství. S majitelem jsem podepsala nájemní smlouvu, kde byla určena výše nájemného a dále pak toto:
"V souvislosti s nájmem bude pronajímatel poskytovat nájemci studenou vodu z vlastní studny. Platby za elektrickou energii a plyn bude hradit nájemce nad rámec nájemného."

Ke konci roku 2015 jsem provozovnu uzavřela. Majitel ale po mne začal vyžadovat platby za vodné a stočné (což se mi zdá v pořádku). Dále ale po mne chce platbu za srážkové vody. A o tuto platbu se mi jedná. Mám povinnost ji uhradit nebo ji podle zákona, pokud ve smlouvě není uvedeno jinak hradí majitel nemovitosti?
Děkuji, s pozdravem! Andrea

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
podle ustanovení zákona má povinnost platit za odvod srážkové vody majitel nemovitosti, ve které je prováděna podnikatelská činnost. Pokud v nájemní smlouvě nemáte nic o platbě srážkové vody, nejste povinna ji jako nájemce hradit.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Nezaviněná dopravní nehoda řidičem autobusu MHD - spoluúčast na škodě
- Nezaviněná škoda zaměstnancem - zaměstnavatel vyžaduje spoluúčast za škodu
- Nezaviněná škoda způsobená řidičem autobusu MHD - zaměstnavatel vyžaduje spoluúčast za škodu

Jsem rok řidič z povolaní, konkrétně řídím autobus MHD v dopravním podniku města Most a Litvínov. 19.1.2016 jsem měl první dopravní nehodu s osobním automobilem, jel jsem dvouproudou ulicí. Na pravé straně vozovky stojí zaparkovaná vozidla, projíždím rychlostí 50 km/h, když v tom se přede mnou cca 30 m otevřou dveře ze zaparkované dodávky. Při této rychlosti urazím 13,8 m/s takže vzdálenost 20-30 m je v čase vyjádřená cca 2 sekundami. V protisměru jela auta a vozovka byla pokrytá sněhem. Na situaci jsem reagoval výrazným snížením rychlosti, vzhledem také k obsazenosti autobusu cca 35 cestujících, samozřejmě došlo ke střetu s vozidlem, řidič uvedeného vozidla nestihl vystoupit, nedošlo k jeho ani jinému zranění. Autobus má rozbité zrcátko a dveře uvedeného vozidla jsou zcela bez viditelného poškození. Po nehodě jsem jak je mou povinností informoval náš dispečink, s řidičem dodávky jsem se na chybě nedohodl, neobviňoval mě, řekl, že řešení neví, je to dle něj hloupá situace. Já jsem to viděl tak, že se řidič nepodíval do zrcátka jak by měl, když vystupuje do vozovky a ohrozil mou bezpečnost a lidí v autobuse. Před příjezdem Policie přijel sám dispečer, který po zjištění měl na situaci úplně jiný názor, a použil jednoduché tvrzení s úsměvem na tváři "ty jsi jel a on stál, je to tvoje vina" (je to asi stejné jako kdyby mi někdo mezi zaparkovanými auty vběhl do jízdní dráhy autobusu, jsou to situace, které se v daných místech nedají očekávat). Pán poškozený vůz neměl poslal jej pryč, že si to DP vyřeší sám, když je pouze škoda na autobuse. Dal mi vnitropodnikový papír o nehodě k podpisu, kterým stvrzuji zavinění. Po pár minutách přesvědčování, že je to věc DP a ten si to sám vyřeší aniž bych platil spoluúčast k pojistce, kterou mám také přes DP, jsem tedy podepsal zavinění. Ještě ten den jsem se od kolegů dozvěděl, že jsem udělal hloupost. Můj vedoucí s dispečerem projednal neoprávněné rozhodnutí o odvolání Policie na místo nehody, když se řidiči nemohli dohodnout a já bych nakonec měl platit i spoluúčast.
Závěrem zní otázka: Dá se se situací něco dělat, nebo když jsem na protokolu podepsán, je to už vyřešené.
Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
V dané situaci se můžete písemně obrátit na zaměstnavatele a namítat neplatnost Vašeho předchozího jednání, např. z důvodu, že jste byl uveden v omyl dle § 583 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, v platném znění. Můžete zde uvést Vaši verzi celé záležitosti včetně záležitost ohledně podepisování dokumentu, kde stvrzujete zavinění.
Pokud zaměstnavatel neplatnost jednání neuzná, bude třeba se neplatnosti jednání domáhat soudně a zároveň podat k soudu žalobu na úhradu částky, kterou jste byl povinen z titulu této situace uhradit a argumentovat ust. § 26 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích, který uvádí, že otevírat dveře nebo boční stěny vozidla, jakož i nastupovat do vozidla nebo vystupovat z něho se smí jen tehdy, není-li tím ohrožena bezpečnost nastupujících nebo vystupujících osob ani jiných účastníků provozu na pozemních komunikacích. Z tohoto pohledu se dle mého názoru rozhodně jedná o pochybení řidiče dodávky a jeho zavinění by bylo prokázáno.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Určení výživného soudně - řešilo by se i setkávání dítěte s otcem?
- Soudní určení výživného - řešil by soud i styk (setkávání) otce s dítětem, potomkem?

s partnerem jsme se rozešli, máme 1 ročního syna. Partner zatím na syna nic neplatí, pokud bych požádala o placení výživného, mám obavy, že by soud stanovil otci návštěvy, aby si mohl syna odvézt na víkend. Můj bývalý partner a otec dítěte je nespolehlivý, obávám se o zdraví dítěte (úraz, týrání.), pokud by s ním měl být syn sám bez mé přítomnosti. Je možno docílit toho, abych mohla při návštěvě syna být vždy přítomna? Od té doby co nás opustil zatím o návštěvu syna neprojevil žádný zájem, ale obávám se, že až by musel platit, bude se mně a synovi mstít.
Předem děkuji za odpověď. Eva

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají vůči dítěti práva i povinnosti. Abyste mohla po otci požadovat výživné, musíte si zažádat o svěření syna do Vaší výhradní péče (a současně o stanovení výživného). Soud však v takovém případě rozhodne také o styku syna s otcem, určí jeho frekvenci a rozsah. Přestože Váš syn je ještě hodně malý, nebývá pravidlem, aby u styku s dítětem byl přítomen i druhý rodič. Pokud byste chtěla dosáhnout své přítomnosti u styku, musela byste soud přesvědčit o tom, že Vaše obavy jsou opodstatněné. V případě, že se synův otec již v minulosti o syna nedostatečně staral nebo se k němu nějak nevhodně choval, pomohly by například svědecké výpovědi, které by tato Vaše tvrzení potvrdily. Jako argument můžete uvést také to, že se otec o syna dosud vůbec nezajímal a je pro něj tedy prakticky cizím člověkem, ale tento argument sám o sobě nemusí soud přimět k tomu, aby Vaši přítomnost u styku stanovil jako povinnou podmínku. Můžete tedy v soudním řízení Vaši přítomnost u styku požadovat, ale pokud otec přesvědčí soud, že je schopen se o syna postarat sám, soud Vaší žádosti nemusí vyhovět.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Neuskutečněná dovolená s CK Marine tour (úpadek CK) - pojišťovna zaplatila jen část dovolené, zájezdu
- Částečné proplacení pojišťovnou za neuskutečněnou dovolenou - je možné požadovat zbytek ceny dovolené, zájezdu?
- Pojišťovna zaplatila jen část dovolené po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Pojišťovna zaplatila jen část zájezdu po úpadku cestovní kanceláře - je možné požadovat zbytek ceny?
- Úpadek CK Marine tour - pojišťovna zaplatila jen část ceny dovolené, zájezdu - vymáhání zbytku ceny

Obracím se prosbou o radu v souvislosti s neuskutečněnou dovolenou v důsledku úpadku CK. V 02/2015 jsme zaplatila dovolenou u CK Marine tour s odletem 30.6.2015 za 7 osob 110 720, - Kč. Dne 25.6.2015 vyhlásila CK Marine tour úpadek a ukončila svoji činnost. Tudíž se dovolená neuskutečnila. Pojištění proti úpadku měla CK Marine tour u Generali pojišťovny. V zákonné lhůtě jsem uplatnila své nároky u asistenční centrály Europ Assistance. Náhrada za neuskutečněnou dovolenou od Europ Assistance došlo 14.1.2015. Bohužel ve zkrácené výši o 16 624, - Kč. Je možné se domáhat plné úhrady nákladů za neuskutečněný zájezd? Děkuji Zora

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
kromě práva na vrácení Vámi uhrazené ceny zájezdu máte dle § 2535/1 občanského zákoníku právo na penále ve výši 10 % z ceny zájezdu (toto penále je pořadatel povinen zákazníkovi vyplatit, zruší-li pořadatel zájezd ve lhůtě kratší než dvacet dnů před jeho zahájením). Zůstává Vám samozřejmě zachováno i právo na náhradu případně vzniklé škody.
Co se týče povinného pojištění cestovních kanceláří, platí dle § 6/1 písm. b) zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, že cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, na základě něhož vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil.
Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění na pojistnou částku minimálně 30 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů nebo v případě, že tyto tržby mají být nižší než tržby v předchozím roce, na pojistnou částku minimálně 30 % těchto tržeb v předchozím roce (§ 8/2 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu).
Pro Váš případ je podstatný zejména § 8/5 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, dle něhož platí, že všeobecné pojistné podmínky stanoví, jakou částkou se cestovní kancelář podílí na pojistné události (tzn. jaká je spoluúčast cestovní kanceláře na likvidaci každé pojistné události). Výše spoluúčasti cestovní kanceláře nesmí být nižší než 2 % ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů.
Sjednání spoluúčasti cestovních kanceláří na plnění z pojistných událostí nebylo zákonem o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu zakázáno, snížení Vám poskytnuté náhrady je proto (ze strany pojišťovny) možné.
Ve Vašem případě lze tedy předpokládat, že snížení Vám poskytnuté náhrady o částku 16.624,- Kč představuje spoluúčast cestovní kanceláře na plnění z pojistné události, tzn. že k úhradě částky 16.624,- Kč není povinna pojišťovna, nýbrž přímo cestovní kancelář.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že § 8 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu prošel s účinností ke dni 28. 12. 2015 novelizací (která se na Váš případ ovšem nevztahuje), přičemž v současné době tento paragraf mimo jiné stanoví, že:
- je-li v pojistné smlouvě ujednáno, že se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění (spoluúčast), nesmí být tato spoluúčast ujednána k tíži zákazníka;
- plnění v rozsahu stanoveném v § 6/1 zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu poskytuje zákazníkům vždy pojišťovna.
Jelikož k vyplacení částky 16.624,- Kč je povinna přímo cestovní kancelář, ohledně níž v současné chvíli probíhá insolvenční řízení, je nezbytné, abyste svou pohledávku za cestovní kanceláří uplatnila jako její věřitel v rámci probíhajícího insolvenčního řízení.
Dle aktuálních informací, které je možné ohledně insolvenčního řízení předmětné cestovní kanceláře zjistit, nebylo dosud Městským soudem v Praze (který toto insolvenční řízení vede) rozhodnuto o úpadku cestovní kanceláře Marine Tour. Informace o aktuálním stavu tohoto insolvenčního řízení naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=0aa025dc-ed30-48cc-b8a7-813aad073bf5
V současné chvíli je proto nezbytné, abyste se bezodkladně obrátila na Městský soud v Praze s písemnou přihláškou Vaší pohledávky do probíhajícího insolvenčního řízení. Obecné informace o přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení naleznete zde:
http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/veritel/pohledavky-a-jejich-prihlaseni-.html
Předepsaný formulář přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení pak naleznete zde:
https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 159/1999 Sb. , o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RODINA-SJM
OBČAN-BYDLENÍ
- Nastěhování třetí osoby do domu v SJM - je nutný souhlas obou manželů?
- Je nutný souhlas obou manželů s nastěhováním třetí osoby do domu ve vlastnictví manželů (společné jmění manželů SJM)
- Nastěhování třetí osoby do domu ve společném jmění manželů - je nutný souhlas obou manželů?

Pokud mají manželé dům v SJM, může jeden z manželů nastěhovat do domu třetí osobu bez souhlasu druhého z manželů?
Pokud ano, tak za jakých podmínek? Jak je toto právně ošetřeno? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
bez souhlasu druhého manžela "nastěhovat" do domu, který je součástí společného jmění manželů, třetí osobu nelze, nicméně pokud tak manžel učiní, nezbude, než se domáhat např. neplatnosti smlouvy o nájmu třetí osoby nebo vyklizení této osoby soudně.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Úřad práce chce posudek o invaliditě - má na to právo, nárok?
- Citlivé údaje v posudku o invaliditě - musí ho uchazeč o zaměstnání předat Úřadu práce?
- Výčet nemocí v posudku o invaliditě - musí tyto citlivé údaje předat uchazeč o práci Úřadu práce?

01/2016 jsem se registrovala na Úřadu práce. Jsem v invalidní důchodce 1. stupně. Na ÚP po mě chtějí Posudek o invaliditě. Mají na tento dokument nárok? (je tam výčet lékařských vyšetřeních-poměrně podrobně). Potvrzení o pobírání ID 1. stupně vydaný OSSZ jsem jim poskytla. Domnívala jsem se, že to stačí. Děkuji, Marcela

ODPOVĚĎ:
Přiznám se, že zde si nejsem s odpovědí moc jistá. Na oficiálních stránkách úřadů práce jsem našla, že k registraci na úřad práce potřebujete platný doklad totožnosti s fotografií, doklady o ukončení předchozího zaměstnání, doklady o nejvyšším dosaženém vzdělání. Toť vše. Předpokládám, že pakliže jste omezena zdravotně, tedy bude třeba nějaký dokument, který toto omezení dosvědčí. Pro další hledání zaměstnání, aby tedy úřad věděl, jakou práci Vám s ohledem na Váš zdravotní stav, mohou nabídnout, budou potřebovat údaje o tom, jaké konkrétní omezení máte. Avšak toto jsou jen obecné předpoklady, doporučuji se s dotazem obrátit na úřad pro ochranu osobních údajů, který je v této oblasti jednoznačně kompetentnější.

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Neplacení výživného z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení výživného pro nemajetnost rodiče
- Neplacení alimentů z důvodu nemajetnosti rodiče - hrozí vězení, trest odnětí svobody?
- Vězení, trest odnětí svobody z důvodu neplacení alimentů pro nemajetnost rodiče

mohu jít do vězení za to, že nejsem schopna platit výživné na nezletilou dceru? Rozsudek byl vydán odvolacím Krajským soudem. Já žiji v zahraničí (EU) a nemám žádné příjmy. Vše platí partner. Ve zdejší zemi čekám na udělení rodného čísla bez kterého tu nemáte nárok pracovat, studovat, atd. Jak mohu situaci ohledně alimentů řešit? Děkuji, Eliška

ODPOVĚĎ:
Ve svém dotazu neuvádíte, zda se jedná o rozsudek vydaný v rámci civilního řízení – tedy rozsudek, jímž se určuje výše výživného na nezletilé dítě, nebo rozsudek vydaný v rámci trestního řízení.
V případě, že neplatíte výživné stanovené rozhodnutím soudu v civilním řízení, je zde možnost vymáhat po Vás placení výživného skrze exekuční řízení. Můžete ale k soudu podat návrh na snížení výživného na nezletilou dceru, který je nutné odůvodnit především tím, že Vaše finanční situace nedovoluje platit výživné ve stanovené výši.
V případě, že Vámi zmiňovaný rozsudek byl vydán v rámci trestního řízení vedeného proti Vám pro trestný čin zanedbání povinné výživy dle ust. § 196 trestního zákoníku, je zde samozřejmě možný výkon trestu ve věznici (zde záleží, jaký trest a v jaké výši Vám byl uložen).
Pokud tedy nejste schopna plnit výživné ve stanovené výši, je vhodné platit výživné alespoň v nějaké výši, kdy v takovém případě se soudy většinou přiklánějí k ponechání pachatele na svobodě, jelikož případným umístěním do vězení by pachatel ztratil možnosti získání výdělku a potažmo tak zabezpečení úhrady výživného na nezletilé dítě.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Lesní cesta jako věcné břemeno - lze ji využít při stavbě rodinného domu?
- Lesní cesta jako služebnost - lze ji využít při stavbě rodinného domu?

Rád bych se informoval, když je lesní cesta s věcným břemenem pro chůzi a jízdy. Je možné ji používat při stavbě RD nebo se musí žádat o odnětí? Je to v rozporu s přístupem přes plochy neumožňující dopravní obsluhu z hlediska regulativů? Tato cesta fakticky nikdy funkci lesa neplnila (papírově ale spadá do PUPFL). Děkuji, L.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 3/1 lesního zákona spadají do kategorie pozemků určených k plnění funkcí lesa:
a/ lesní pozemky, tzn. pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,
b/ jiné pozemky, tzn. zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství.
Ve smyslu § 2 písm. a) lesního zákona se za les považují:
a/ lesní porosty s jejich prostředím,
b/ pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Dle § 20/1 písm. g) lesního zákona je v lesích (tedy i na všech pozemcích určených k plnění funkcí lesa) zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Z tohoto zákazu však může být vlastníkem lesa udělena výjimka (jak vyplývá z § 20/4 lesního zákona). Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků lesů, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.
K tomu, aby mohl být pozemek určený k plnění funkcí lesa (tedy např. cesta) používán k příjezdu ke stavbě rodinného domu tudíž není zapotřebí měnit kategorizaci předmětného pozemku, postačí, bude-li s tím vlastník lesa (resp. vlastník předmětné cesty) souhlasit (souhlas je samozřejmě vhodné opatřit v písemné formě).
Svědčí-li Vám služebnost chůze a jízdy (věcné břemeno), lze soudit, že zřízením této služebnosti vyjádřil vlastník předmětného pozemku souhlas s jeho používáním pro příjezd ke stavbě rodinného domu. Pokud však není ve smlouvě o zřízení služebnosti výslovně uvedeno, že "jízda" se vztahuje rovněž na jízdu motorovými vozidly (a s vlastníkem lesa byste se tudíž mohl dostat do sporu o rozsahu služebnosti), doporučuji Vám i přes existující služebnost si výslovný písemný souhlas vlastníka lesa dle § 20/4 lesního zákona opatřit.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTÍ
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Necitlivost tváře po odstranění osmičky, zubu moudrosti - odškodnění od zubaře či jeho pojišťovny
- Odstranění osmičky (zubu moudrosti) a odškodnění od zubaře (jeho pojišťovny)

30.4.2013 my byl proveden chirurgický zákrok na odstranění „zubu moudrosti“. Po tomto zákroku jsem ztratil cit levé dolní poloviny rtu a brady. Nyní po opakované aplikaci Thiogammy (lék na podporu obnovy nervů) mám stále sníženou citlivost v kombinaci s brněním dané oblasti. Po konzultaci s primářem a neurologem byl můj stav konstatován stacionárním. Pouze si mohu vyžádat léky na potlačení brnění (3x denně do konce života). Lékař, který zákrok prováděl mi doporučil na jeho osobu podat stížnost se žádostí o odškodnění. Rád bych vás požádal o posouzení a případnou radu, jak tuto stížnost/žádost podat. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Stížnost na postup lékaře:
Dle § 93/1 písm. a) zákona o zdravotních službách může pacient podat stížnost proti postupu poskytovatele zdravotních služeb při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami. Stížnost se podává poskytovateli zdravotních služeb, proti kterému směřuje. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.
V současné chvíli se proto můžete písemně obrátit na poskytovatele zdravotních služeb, u něhož jste absolvoval předmětný chirurgický zákrok. Poskytovatelem zdravotních služeb může být nemocnice, soukromá ambulantní praxe, soukromý specialista apod. Stížnost koncipujte jako dopis, v němž stručně vylíčíte rozhodné skutečnosti (uveďte své rodné číslo, dle něhož bude poskytovatel zdravotních služeb schopen vyhledat Vaší zdravotnickou dokumentaci a celý případ přezkoumat) a uveďte, v čem spatřujete pochybení lékaře, resp. jaké jsou Vaše současné zdravotní obtíže.
Poskytovatel zdravotních služeb je v souvislosti s obdrženou stížností mimo jiné povinen:
- navrhnout stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,
- vyřídit stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, je povinen ji do 5 dnů ode dne jejího obdržení prokazatelně postoupit věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti je povinen informovat stěžovatele,
- umožnit stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie.
Pokud nebudete s vyřízením stížnosti spokojen, můžete podat stížnost místně příslušnému krajskému úřadu. V tomto "odvolání" zároveň uveďte důvody nesouhlasu s vyřízením první stížnosti poskytovatelem zdravotních služeb.
2/ Žádost o náhradu škody:
V rámci stížnosti (či samostatným dopisem) se můžete na poskytovatele zdravotních služeb obrátit s žádostí o odčinění Vám způsobené újmy na zdraví. Výši finančního odčinění újmy na zdraví můžete navrhnout sám, popř. nechat návrh přímo na poskytovateli zdravotních služeb.
S ohledem na skutečnost, že předmětný chirurgický zákrok jste absolvoval v roce 2013, tedy ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), upozorňuji na to, že Vaše právo na náhradu škody na zdraví (tedy náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění) je již pravděpodobně promlčeno (ovšem promlčeno být nemusí, v tomto ohledu je podstatné, kdy k poškození Vašeho zdraví došlo). Dle § 106/1 starého Občanského zákoníku totiž platilo, že právo na náhradu škody se promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
Co se týče náhrady za ztížení společenského uplatnění (tedy de facto náhrady za trvalé následky poškození zdraví), počínal běh promlčecí lhůty až od chvíle, kdy se zdravotní stav poškozeného (resp. jeho zdravotní postižení) ustálil. V tomto ohledu je proto možné, že Vaše právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění dosud promlčeno není (pro učinění konkrétního závěru by bylo nutné znát více podrobností).
Poskytovatele zdravotních služeb můžete žádat rovněž o náhradu za zásah do Vašich osobnostních práv (zejména práva na zdraví). Toto právo se dle § 101 starého Občanského zákoníku promlčelo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (k jeho promlčení proto ve Vašem případě dosud nedošlo).
Nebude-li poskytovatel zdravotních služeb ochoten finančně odčinit újmu na Vašem zdraví, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na místně příslušný okresní soud (dle sídla poskytovatele zdravotních služeb). Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 372/2011 Sb. , o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Škoda způsobená zaměstnavateli a třetím osobám (mimo pracoviště) - odpovědnost zaměstnance za škodu
- Zranění zaměstnance způsobené neodborným postupem zaměstnance - kdo zaplatí bolestné a náhadu mzdy
- Zaviněné zranění zaměstnance zaměstnancem - kdo zaplatí náhradu mzdy, bolestné (pojišťovna, zaměstnavatel nebo zaměstnanec)?

Způsobil jsem velkou škodu svému zaměstnavateli. Může na mě spadnout odpovědnost 3. osob, což jsou zranění zaměstnanci (bolestné), nebo pojišťovny, která jim hradí léčbu, pracovní neschopnost při pracovním úrazu a doživotní renty. Dále jestli po mne může pojišťovna, která hradí opravu zařízení a ušlý zisk firmě nějakým způsobem vymoct plnění? Škoda je z nedbalosti. Děkuji a jsem s pozdravem Eduard

ODPOVĚĎ:
Pokud jste jako zaměstnanec způsobil v souvislosti s výkonem Vaší práce škodu 3. osobám, pak tyto osoby mohou požadovat náhradu škody pouze po Vašem zaměstnavateli, nikoliv tedy po Vás, Vy jste do jisté míry v tomto případě chráněn zaměstnaneckým poměrem. Poškození se nemohou ani v případném trestním řízení připojit jako poškození a požadovat po Vás náhradu škody, to musí udělat vůči Vašemu zaměstnavateli.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu - maximální sankce od poskytovatele služby
- Předčasné vypovězení smlouvy o poskytování Internetu (zákon č. 127/2005 Sb.)

23.10.2013 jsem uzavřel ze společnosti COMA, s. r. o. IČO 47471557, Polička smlouvu na přenos dat (poskytování Internetu) na dobu určitou t. j. na 48 měsíců. Smlouvu chci vypovědět před ukončením doby platnosti t. j. do 31.10.2017. Poskytovatel Coma s. r. o. požaduje uhrazení sankce za všechny kalendářní měsíce, včetně i započatých měsíců v minimální částce 5000 Kč bez DPH. Jejich právní zástupce tvrdí, že max. výš sankce v částce 1/5 dle zákona č. 127/2005 Sb. pro uvedeného poskytovatele neplatí. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
na smluvní vztah s poskytovatelem internetu se vztahuje zákon o elektronických komunikacích. Ustanovení § 63 odst. 1 písm. p) zákona o el. komunikacích uvádí, že smlouva o poskytování služby musí obsahovat informaci o výši úhrady pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena, přičemž tato úhrada nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek. Toto zákonné ustanovení je pro Vás směrodatné. Pro více informací, případně pro stížnost na postup poskytovatele doporučuji se obrátit na Český telekomunikační úřad (www.ctu.cz).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Musí mít vychovatelka v dětském domově pedagogické vzdělání?
- Vzdělání vychovatelky v dětském domově - jakou školu musí vychovatelka mít?
- Výpověď vychovatelky v dětském domově kvůli nedostatečnému vzdělání
- Výpověď od zaměstnavatele v době těhotenství, gravidity (pracovní smlouva na dobu určitou)

Jsem 2013-2015 zaměstnaná v Dětském domově jako vychovatelka, smlouva na dobu neurčitou. V současné době jsem těhotná a zaměstnavatelka mi náhle oznámila, že nemám dostatečné vzdělání a budu z tohoto důvodu na hodinu propuštěna. Mám středoškolské vzdělání v oboru 7531M005 Předškolní a mimoškolní pedagogika a vysokoškolské bakalářské v oboru B7507 – Specializace v pedagogice, obor Učitelství pro mateřské školy, státní zkouška z pedagogiky a speciální pedagogiky, z psychologie a obhajoby bp. Prý mi chybí speciálně - pedagogické vzdělání. Já z něj ale mám SZZ, má tedy zaměstnavatelka pravdu a právo mi dát výpověď z pracovního poměru? A nejsem v ochranné lhůtě, když jsem v jiném stavu? Děkuji Vám za odpověď, Petra

ODPOVĚĎ:
Dle § 16 zákona č. 563/2004 Sb. , zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů platí:
„Vychovatel, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve školském výchovném a ubytovacím zařízení nebo v jeho oddělení zřízeném pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, nebo ve středisku výchovné péče, získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku nebo sociální pedagogiku,
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na speciální pedagogiku, nebo
c) vzděláním stanoveným pro vychovatele podle odstavce 1 a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku. “
Na základě výše uvedeného se domnívám, že požadované vzdělání skutečně nesplňujete, neboť Váš obor byl zaměřen na učitelství v mateřské škole, nikoliv na speciální pedagogiku. Skutečnost, že máte ze speciální pedagogiky státní zkoušku, zde dle mého názoru nehraje roli.
Zaměstnavatel by Vám tak mohl dát výpověď dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006Sb. , zákoník práce, v platném znění, a to pro nesplňování předpokladů stanovenými právními předpisy pro výkon sjednané práce. Jste-li těhotná, pak jste v ochranné době dle § 53 odst. 1 písm. d) ZP, výpověď Vám tedy nelze dát.
Nerozumím Vašemu termínu „na hodinu vyhozena“, pokud je tímto myšleno okamžité zrušení pracovního poměru, tedy ukončení ze dne na den, pak tento postup by byl v rozporu se zákonem, i kdybyste nebyla těhotná.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel chce proplatit pracovní pomůcky zaměstnance - má na to právo?
- Zaměstnavatel chce proplatit rukavice a oblečení zaměstnance - má na to právo?
- Kdo platí pracovní pomůcky zaměstnanci - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?

10/2015 jsem nastoupil na DPP do firmy, která vyrábí rozvaděče, instaluje kamery apod. Smlouvu jsem měl do 31.12. 2015. Jelikož jsem nebyl spokojený a našel jsem si práci na HPP, tak jsem majiteli firmy sdělil, že odcházím. Při nástupu jsem dostal nové pracovní ošacení - boty, monterky, blůzu, rukavice. Po příchodu pro výplatu mi zaměstnavatel oznámil, že mi z výplaty strhává peníze za věci, které jsem od něj dostal, také mi sdělil, že je tak hodný a že po mě nechce DPH a pokud bych odešel tak jak je psáno ve smlouvě, tak by po mě peníze nechtěl. Dokonce mi na výplatní pásku nenapsal částku, kterou jsem si skutečně vydělal (jen mi ji ukázal na papíře, který mi nedal), ale částku po odečtu pracovního oděvu. Chtěl bych se tímto zeptat zda má zaměstnavatel na tohle právo a zda tohle můžu brát jako ponížení, zesměšnění a obrátit se tímto k soudu. Děkuji za odpověď. S pozdravem Ondřej

ODPOVĚĎ:
V daném případě se domnívám, že na toto zaměstnavatel právo nemá. Zaměstnavatel je povinen Vám v rámci svých povinností ohledně bezpečnosti práce na pracovišti poskytnout ochranné pracovní pomůcky, jsou-li k výkonu Vaší práce třeba. To se týká i oblečení. Úhradu těchto nákladů nemůže požadovat po zaměstnanci. Ale i v případě, že by zaměstnavatel poskytl pracovní oděv zaměstnanci nad rámec jeho povinností, není možné zaměstnanci z mzdy jednostranně strhnout určitou částku v jiných případech, než stanoví zákoník práce, což není tento případ.
U soudu byste mohl požadovat vyplacení neprávem ztržené částky.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod družstevního bytu na základě generální plné moci od družstevníka - na co si dát pozor?

Uvažuji o koupi družstevního bytu. Členství v BD je vedeno na starší paní, která je cca od 01/2015 umístěna v domově se zvláštním režimem (nic bližšího o jejím zdravotním stavu mi není známo). Za paní jedná její syn, který od ní má generální plnou moc (úředně ověřenou, měsíc starou, bez data platnosti a bližší specifikace). Na co si dát pozor při převodu členských práv v BD? Jak zjistit že paní nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo zda toto nebude zpochybněno v budoucnu? Je lepší dohodu o převodu podepsat se zplnomocněným synem nebo lépe přímo s paní „majitelkou“ (současnou členkou družstva). Děkuji. Taťána

ODPOVĚĎ:
Každý má právo nechat se v právních vztazích zastoupit. V případě oné paní se jedná se o tzv. smluvní zastoupení, tedy zastoupení na základě plné moci, ve které osoba, která se chce nechat zastoupit, deleguje některá svá práva (právo nakládat se svým vlastnictvím - bytem) na svého zástupce. I kdyby byla paní nesvéprávná nebo svéprávná na věci, že je zde zástupce, nic nemění. V plné moci je důležité, aby obsahovala následující - datum, kdy byla pořízena, kdo plnou moc uděluje (starší paní), komu ji uděluje (syn), čeho se plná moc týká. Pokud hovoříte o tom, že je generální, platí, že syn může za paní jednat ve všech jejich záležitostech, tedy i v případě koupi bytu. Zaměřte se detailněji na plnou moc, pokud ta je v pořádku, jednejte o koupi bytu se zástupcem.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě domovní správou z důvodu dluhu nájemníka, nájemce
- Pokud nájemník dluží nájemné, má nárok na opravy v bytě od pronajímatele?
- Odmítnutí opravy v nájemním bytě pronajímatelem z důvodu dluhu nájemníka, nájemce
- Dluh na nájemném - je důvodem k zamítnutí opravy v nájemním bytě?

obracím se na Vás s dotazem, ohledně opravy v nájemním bytě, byt vlastní město. Již delší dobu mám problém s plynovým kotlem (poruch je podle mě více - přehřívá se, teče z něj voda, vypíná se, občas netopí a nehřeje řádně vodu). Dnes (04.01.2016) 4.1.2016 jsem volala na bytovou správu s žádostí o opravu. Podstatné je ještě zmínit, že jsem již skoro rok v insolvenci, kterou řádně splácím. Do insolvence se přihlásila i domovní správa na dlužné nájemné (dluh vznikl tím, že jsem 2010 nepřistoupila na zvýšené nájemné, tedy je to rozdíl od řádně placeného nájmu a zvýšeným nájemným). Referentka mi řekla, že pokud dlužím, nemůžou mi kotel opravit. Stanovy, nebo něco podobného k dispozici nemám, nejsou ani na webových stránkách DS a v nájemní smlouvě je pouze uvedeno: " opravy v bytě se zavazuje nájemce hradit dle platných právních předpisů. ". Má domovní správa právo zamítnout mi opravu kotle, pokud
splácím "dluh" v insolvenci? Jak dále postupovat? Na opravu takového rozsahu nemám fin. prostředky. Co když kotel bude na výměnu? Předem děkuji

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v první řadě se budu zabývat argumentem města (jako pronajímatele), kterého zastupuje domovní správa, spočívajícím v tvrzení, že pokud městu dlužíte na nájemném, není povinno provést opravu zařízení bytu.
Dle § 2253/2 občanského zákoníku platí, že domáhá-li se nájemce plnění z nájemní smlouvy (např. se tedy domáhá opravy bytu či jeho zařízení) a pronajímatel odmítá plnit s námitkou nezaplacení nájemného, je nájemce povinen uložit dlužné nájemné, (popř. jeho spornou část) do notářské úschovy a vyrozumět o tom pronajímatele.
Z tohoto ustanovení lze skutečně dovodit, že pokud nájemce pronajímateli dluží na nájemném (popř. je určitá část nájemného mezi nájemcem a pronajímatelem sporná), není pronajímatel povinen plnit své povinnosti z nájemní smlouvy (např. povinnost opravit byt či jeho zařízení), dokud nájemce buď svůj dluh nevyrovná, nebo nesloží dlužnou (či spornou) částku do notářské úschovy (a dokud o tom pronajímatele nevyrozumí), následně je již pronajímatel zavázán své smluvní povinnosti plnit. Složením částky do notářské úschovy nájemce samozřejmě svůj dluh nikterak neuznává, tyto finanční prostředky náleží i nadále nájemci.
I přesto, že sdělení domovní správy vychází z platné právní úpravy, nelze shora uvedený § 2253/2 občanského zákoníku na Váš případ aplikovat, a to právě z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení (přestože to z dotazu nevyplývá, předpokládám, že ve Vašem případě bylo soudem schváleno oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře).
V této souvislosti je totiž nutné si uvědomit, že věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky do insolvenčního řízení, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním při oddlužení (což je i Váš případ), jak vyplývá z § 165/1 insolvenčního zákona.
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku; kterou dlužník rozvrhne prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení (§ 398/3 insolvenčního zákona, totéž vyplývá např. i z § 409/1 insolvenčního zákona).
Oddlužení ve formě plnění splátkového kalendáře je tedy řízeným splácením dlužníkových dluhů. Pokud se město, jako Váš věřitel, přihlásilo do insolvenčního řízení, splácíte v současné době i jeho pohledávku, a to ve výši a způsobem, jak o tom rozhodl insolvenční soud (a jak je toto rozhodnutí realizováno Vám přiděleným insolvenčním správcem). Z tohoto důvodu na Váš případ § 2253/2 občanského zákoníku nedopadá, neboť přestože městu na nájemném dlužíte, svůj dluh řádně (a to se souhlasem města a insolvenčního soudu) splácíte.
Pokud byste se nyní rozhodla celý svůj dluh na nájemném vyrovnat, porušila byste tím svou povinnost neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody (jak vyplývá z § 412/1 písm. f) insolvenčního zákona). Porušení tohoto zákazu by pro Vás mohlo mít velmi neblahé důsledky:
- dle § 418/1 písm. a) insolvenčního zákona by mohl insolvenční soud rozhodnout o zrušení schváleného oddlužení a zároveň rozhodnout o řešení Vašeho úpadku konkursem (tzn. zpeněžením veškerého Vašeho majetku),
- za splnění určitých podmínek byste se mohla dopustit i trestného činu zvýhodnění věřitele dle § 223 trestního zákoníku.
Shora uvedené lze shrnout tak, že současné tvrzení pronajímatele, resp. domovní správy, nemá oporu v platné právní úpravě. Níže se proto budu zabývat otázkou, kdo (zda pronajímatel či nájemce) je povinen hradit opravu či výměnu plynového kotle v nájemním bytě:
Dle § 2257 občanského zákoníku platí, že:
- pronajímatel je povinen udržovat po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání;
- nájemce je povinen provádět a hradit pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
Co se rozumí pojmem "drobné opravy bytu" stanoví nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu.
Dle § 4 písm. h) a i) nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu se za drobné opravy považují opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu, kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva, kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení. Za drobné opravy se dále považují i výměny drobných součástí shora vyjmenovaných předmětů.
Shora uvedené lze shrnout tak, že opravu plynového kotle (popř. výměny jeho drobných součástí) je povinen provádět a hradit nájemce, zatímco výměnu celého plynového kotle (či výměnu jeho větších součástí) je povinen provádět a hradit pronajímatel.
Přesáhne-li součet nákladů za shora uvedené drobné opravy v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se již nepovažují za drobné opravy (§ 6/1 nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu). Podstatnou roli tedy hraje i cena případné opravy plynového kotle (na financování téže opravy se tak může podílet nájemce i pronajímatel).
Podlahovou plochou bytu se rozumí součet podlahových ploch bytu a všech prostorů, které jsou s bytem užívány, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou.
V současné chvíli Vám proto doporučuji konzultovat technický stav kotle s odborníkem, který Vám sdělí, zda je zapotřebí provedení opravy (či více oprav) plynového kotle, nebo bude nutné plynový kotel vyměnit. Tuto konzultaci můžete dohodnout samozřejmě i s pronajímatelem (jedná se ostatně o jeho plynový kotel).
Dospějete-li k závěru, že:
- je zapotřebí vyměnit větší součásti plynového kotle, nebo
- je zapotřebí vyměnit celý plynový kotel, nebo
- převyšují náklady opravy plynového kotle shora uvedený roční finanční limit,
můžete se opakovaně (s poukazem na shora uvedená ustanovení příslušných právních předpisů) obrátit na pronajímatele s výzvou k odstranění vad bytu, za které pronajímatel odpovídá (a k jejichž odstranění je tudíž povinen).
V souvislosti s odstraňováním vad bytu, za které odpovídá pronajímatel, upozorňuji na tato ustanovení občanského zákoníku:
- § 2264/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjistí-li nájemce v bytě poškození nebo vadu, které je třeba bez prodlení odstranit, oznámí to ihned pronajímateli; jinou vadu nebo poškození, které brání obvyklému bydlení, oznámí pronajímateli bez zbytečného odkladu;
- § 2265/1 občanského zákoníku, dle něhož je pronajímatel povinen odstranit poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil;
- § 2265/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného;
- § 2265/3 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neoznámí-li nájemce pronajímateli poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu poté, co je měl a mohl při řádné péči zjistit, nemá právo na náhradu nákladů; odstraní-li poškození nebo vadu sám, nemá právo ani na slevu z nájemného.
Nebude-li pronajímatel k výměně či opravě plynového kotle ochoten ani přes Vaší výzvu (kterou Vám doporučuji učinit písemně, a to tak, aby Vám jeden podepsaný stejnopis výzvy zůstal a druhý jste pronajímateli doručila poštou s dodejkou), nezbude Vám, než se splnění pronajímatelových povinností domáhat soudní cestou. Pro přípravu žaloby můžete využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník
nařízení vlády č. 308/2015 Sb. , o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

SPRÁVA-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Který úřad požádat o změnu nebytových prostor na bytové v domě SVJ
- Kdo rozhodne o převodu nebytového prostoru na bytový v domě SVJ?
- Změna nebytové jednotky na bytové - postup, informace
- Změna nebytových prostor na bytové - postup, informace
OBČAN-BYDLENÍ
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - je nutný souhlas všech členů SVJ?
- Změna nebytových prostor na bytové v domě SVJ - který úřad požádat o přeměnu?

Není problém převést nebytovou jednotku (doposud běžně obývanou) na bytovou, v domě s SVJ? Pokud jde pouze o vnitřní úpravy, je třeba souhlas SVJ? Kdo o tom tedy rozhodne? Místní stavební úřad? Může dělat obstrukce nebo je povinen souhlas vydat? Je toto rozhodnutí zpoplatněno? Děkuji. Jaroslava

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Kdo rozhoduje:
O změně nebytové jednotky na jednotku bytovou rozhoduje jak SVJ, tak stavební úřad.
V rámci SVJ náleží rozhodování o změně nebytové jednotky na jednotku bytovou do působnosti shromáždění SVJ, jak vyplývá z § 1208 písm. f) bodu 2 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení totiž do působnosti shromáždění SVJ patří i rozhodování o změně účelu užívání domu (tedy i jeho části, např. nebytové jednotky) nebo bytu.
Dle § 126/2 stavebního zákona platí, že změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Změna v užívání stavby musí být v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby (tedy provedením stavebních úprav), která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby.
Změnu v užívání stavby, která není podmíněna změnou dokončené stavby, oznamuje stavebnímu úřadu osoba, která má ke stavbě vlastnické právo nebo prokáže právo změnit užívání stavby. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. K oznámení se připojí:
- doklad o vlastnickém právu ke stavbě, nelze-li vlastnické právo ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, popřípadě souhlas vlastníka stavby se změnou v užívání,
- dokumentace s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů,
- stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou je stavba napojena, pokud to změna v užívání stavby vyžaduje,
- závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů vyžadovaná zvláštními právními předpisy.
Je-li oznámení úplné a oznámená změna v účelu užívání splňuje podmínky podle § 126/3 stavebního zákona, nedotýká se práv třetích osob, nevyžaduje podrobnější posouzení účinků na okolí, nevyžaduje zkušební provoz nebo není třeba stanovit podmínky pro užívání nebo podmínky k zajištění ochrany veřejných zájmů, stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby do 30 dnů ode dne podání oznámení (§ 127/2 stavebního zákona). S ohledem na skutečnost, že Vámi popsaná změna v užívání bytového domu se s vysokou pravděpodobností dotkne práv vlastníků bytových jednotek, nebude možné, aby v této věci stavební úřad vydal souhlas, nýbrž bude nutné, aby zahájil příslušné řízení a následně vydal rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby (dle § 127/4 stavebního zákona).
K této problematice se dočtete více zde (článek se sice zabývá změnou bytu na nebytový prostor, tam uvedené závěry jsou však vztažitelné rovněž na Váš případ) :
http://www.epravo.cz/top/clanky/zmena-v-ucelu-uzivani-bytove-jednotky-dle-stavebniho-zakona-ve-vztahu-k-novemu-obcanskemu-zakoniku-94536.html
2/ Povinnost stavebního úřadu rozhodnout:
Stavební úřad vydá souhlas se změnou v užívání stavby, popř. rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby pouze tehdy, budou-li splněny všechny podmínky, které pro tyto případy stavební zákon (ve svých § 126 a § 127) zakotvuje. Stavební úřad tedy v žádném případě není povinen změnu v užívání stavby automaticky odsouhlasit.
V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a podmínky pro změnu nebytové jednotky na jednotku bytovou zde konzultovat.
3/ Zpoplatnění řízení před stavebním úřadem:
Dle části I položky 18 bodů 10 a 11 přílohy (sazebníku) zákona o správních poplatcích činí v tomto případě správní poplatky:
- 1.000,- Kč za vydání rozhodnutí o povolení změny v užívání stavby,
- 500, - Kč za vydání souhlasu se změnou v užívání stavby
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 634/2004 Sb. , o správních poplatcích
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Půjčka peněz mezi manželi na rekonstrukci domu ve vlastnictví jednoho z nich - smlouva
- Dodatečné sepsání smlouvy o půjčce peněz mezi manželi (peníze na rekonstrukci nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich)

Mám dotaz ohledně půjčky peněz od manželky, na rekonstrukci rodinného domu, kterého jsem jediný vlastník, ještě před vstupem do manželství 6/2013. Dům jsem získal darem od svého otce 12/2010. Manželka mi před uzavřením manželství poskytla "půjčku na dobré slovo" a v manželství další finanční obnos na vybavení domu a další rekonstrukcí. Samozřejmě, že na starém domě není rekonstrukce tak jednoduchá a navíc je nyní manželka na rodičovské dovolené. Abychom mohli v rekonstrukci pokračovat, tak je potřeba dalších peněz cca 300.000 Kč. Do nynějška se do domu investovalo nějakých 220.000 Kč. Dochází mezi námi ke sporu, že v případě rozvodu má manželka strach, že o tyto peníze přijde, nebo je bude velmi těžce vymáhat, protože není mezi námi žádná smlouva o půjčce. Chce po mne, abych na ní napsal 1/2 domu. Tomu se trochu bráním, protože v případě rozvodu bude mít dům jinou hodnotu, než měl před uzavřením manželství. Dům bude potřebovat údržbu v menším či větším rozsahu v době manželství. Jde mi o spravedlivé ošetření pro obě strany. Děkuji Marcel

ODPOVĚĎ:
Podle zákona má manželka v případě sporu nárok na vyplacení částky, kterou vynaložila ze svého majetku na správu a opravu Vaší nemovitosti. Taková částka se později velmi obtížně dohledává a dokládá, proto bych doporučovala písemné ujednání, kde si budete s manželkou evidovat její příspěvky na de facto Váš majetek. V případě rozvodu byste pak ženě vyplatil tento finanční obnos.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-BOZP, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy zaměstnavatelem a pracovní úraz - zaměstnavatel odmítl znovu prodloužit pracovní smlouvu
- Opakované prodlužování pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát to může zaměstnavatel udělat?
- Pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou
- Náhrada mzdy za pracovní úraz při opakovaně prodlužované pracovní smlouvě na dobu určitou

Uzavřela jsem pracovní smlouvu na dobu určitou od 10.1.2011 do 10.4.2011.
Dne 23.3.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 11.4.2011 do 31.12.2011.
Dne 5.11.2011 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2012 do 30.6.2012
Dne 13.6.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.7.2012 do 31.12.2012
Dne 4.12.2012 jsem dostala dodatek smlouvy že pracovní poměr se mění na dobu určitou od 1.1.2013 do 9.1.2014.
Před koncem posledního dodatku jsem měla pracovní úraz a po uzdravení což bylo po 9.1.2014, jsem již nebyla do práce přijata a musela jsem na pracovní úřad.
Mohu zaměstnavatele žalovat za nesprávný postup a žádat náhradu mzdy? Předem děkuji za objasnění. Alena

ODPOVĚĎ:
Není mi zcela jasné, jaký nesprávný postup zaměstnavatele máte na mysli. Zaměstnavatel ohledně uzavírání pracovního poměru na dobu určitou postupoval v souladu se zákonem. Od 1.1.2012 se měnila právní úprava uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou. Pracovní poměr od. 1.1. 2012 do 30.6.2012 se považuje za první pracovní poměr dle nové právní úpravy, je možné ho dvakrát prodloužit, vždy na dobu max. 3 let, což zaměstnavatel dodržel.
Pokud máte uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, pak pracovní úraz ani pracovní neschopnost není důvodem pro prodloužení pracovního poměru, pracovní poměr končí uplynutím sjednané doby.
Pokud byl Váš úraz uznán ze strany zaměstnavatele jako pracovní, pak máte nárok na náhrady ze strany zaměstnavatele dle zákoníku práce.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- SMS, email jako důkaz o neuctivém chování u soudu - vydědění potomka
- Vydědění potomka - stačí jako důkaz SMS, email (neuctivé chování k zůstaviteli za jeho života)

Chtěla bych se optat, chci vydědit potomka, ale 50-60% byl rozhovor u kterého není svědek, nebo nechce svědek se do záležitosti plést (bojí se napadení). Zůstatek jsou SMS a E-maily. Mohu je použít při své závěti? A je lepší sepsat nenapadnutelnou závěď u notáře či advokáta, je i nějaké specializované pracoviště pro sepsání závětí?
Chtěla jsem vědět, zda výpisy z E-mailu a SMS je legální doklad, který mohu použít jako důkaz k vydědění za špatné chování a za důkaz jak mě ublížit. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Závěť je jednostranné právní jednání, které lze učinit třemi způsoby, více např. zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/home/rychle-odkazy/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#zavet.
Všechny typy závěti (vlastnoručně sepsaná závěť, závěť nesepsaná vlastní rukou se dvěma svědky a závěť psaná formou notářského zápisu) mají stejnou váhu, přičemž závěť psaná u notáře má dvě výhody: lze ji těžko zpochybnit či zneplatnit a vždy se po smrti pořizovatele závěti najde, protože ji notář automaticky zapisuje do Evidence právních jednání pro případ smrti, která je přístupná všem notářům. Specializované pracoviště pro sepisování závětí neexistuje, ovšem dalo by se říct, že specialisty na sepisování závětí jsou právě notáři.
Vzhledem k tomu, že závěť i vědění jsou jednostranné právní jednání, není třeba pro jejich sepis žádného dokazování. Notář Vám závěť i vydědění sepíše bez jakéhokoliv Vašeho dokazování. Až po Vaší smrti v rámci dědického řízení se bude moct vyděděný potomek vyjádřit k Vaší závěti a k vydědění – pro tyto případy můžete emaily vytisknout a dát je nějaké Vámi zvolené důvěryhodné osoby, která by pro případ, že by to bylo potřeba, předložila notáři, který bude dědictví po Vás projednávat.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Nepožádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?
- Opomenutí požádání o prodloužení výjimky na dočasnou stavbu v územním plánu - co se stane?

Mám na pozemku postavené víceúčelové zařízení s částečným podsklepením a půdním prostorem od 1995. Jde o dočasnou stavba vždy na 10 let. 2015 jsem zapomněl požádat o prodloužení v územním plánu. Jak postupovat? Děkuju.

ODPOVĚĎ:
V současné situaci Vám hrozí, že Vám stavební úřad nařídí odstranění této stavby dle ust. § 129 odst. 1 písm. f) stavebního řádu. Za této situace Vám tedy doporučuji podat příslušnému stavebnímu úřadu žádost o změnu v užívání dočasné stavby spočívající v prodloužení doby jejího trvání, nebo můžete požádat stavební úřad o změnu stavby na stavbu trvalou (ust. § 129 odst. 6 stavebního řádu).
Žádost se podává na formuláři, který si můžete stáhnout na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, odkaz zde: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Pravo-a-legislativa- (1) /Stavebni-zakon/Archiv/Informace-k-novelizaci-zakonem-c-350-2012-Sb/Provadeci-vyhlasky/Informace-k-provadecim-vyhlaskam-ke-stavebnimu-zak, vzor č. 14.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Postup odvolání statutárního orgánu občanského sdružení - forma odvolání
- Postup odvolání statutárního orgánu spolku - forma odvolání

Občanské sdružení, které funguje už 25 let, se dle nového Občanského zákoníku změnilo ve spolek, na valné hromadě 27.10. 2015 schválilo stanovy a zvolilo nový statutární orgán. Odvolání minulého statutárního orgánu proběhlo (dle zápisu z valné hromady) slovy: "Děkujeme statutárnímu orgánu občanského sdružení, který středisko vedl od roku 2010. Jeho členy byla zakladatel střediska Mgr. K. H. , dále paní L. M. a Mgr. J. Š."
Můj dotaz: Je toto poděkování dostačující jako oficiální odvolání členů statutárního orgánu? Nemělo by to odvolání být konkrétněji formulováno? Mohla by se současná situace vykládat tak, že původní statutární orgán není právoplatně odvolán a že jsou tudíž ve funkci ještě ti původní členové statutárního orgánu? Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že dokumenty je potřeba vykládat podle svého obsahu, nikoliv podle formy. Pakliže ze zápisu z valné hromady je patrné, že těmito slovy se myslí odvolání statutárů, pak je vše v pořádku. Samozřejmě za předpokladu, že stanovy nehovoří o jiném konkrétnějším způsobu odvolání statutárů. Pokud ze zápisu z jednání valné hromady tato skutečnost patrná není, pak se obávám, že z formálního hlediska k odvolání statutárů nedošlo.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Pojišťovna doplatila zbytek pojistného plnění ale nezaplatila právníka pojistitele - jak postupovat?
- Nárok na proplacení právníka pojistitele pokud pojišťovna uhradila plnění až po výzvě právníka

Mám dotaz ohledně pojistného plnění a nároku za úhradu nákladů za právní pomoc. Měla jsem pojistnou událost 5/2015 (voda v koupelně). Postup opravy byl osobně u mne doma konzultován s technikem pojišťovny. Likvidátor pojišťovny nejdříve opravu zamítl proplatit. Odvolala jsem se, pojišťovna poslala soudního znalce, který na postupu neshledal závadu a opět vše odsouhlasil a doporučil proplacení faktury za opravu. Pojišťovna na základě jeho posudku vyplatila 10/2015 pojistné plnění, ale bez sebemenšího vysvětlení provedla krácení ve výši 25 % (mám nový dům).
Obrátila jsem se na právníka, aby mne zastupoval při vymáhání zbytku pojistného plnění. Právník sepsal odvolání a pojišťovna bez sebemenšího vysvětlení zaslala 12/2015 zbytek (25 %) pojistného plnění. Mám dotaz, zda mohu po pojišťovně vymáhat proplacení faktury za právní službu (zpracování výzvy pojišťovně), protože je zřejmé, že postup pojišťovny (krácení) nebylo ze strany pojišťovny evidentně v pořádku, když po napsání jednoho dopisu právníkem, pojišťovna poslala zbytek pojistného plnění. Děkuji, Mariana

ODPOVĚĎ:
Ano máte. Každý má právo na právní pomoc. A vzhledem k faktu, že pojišťovna v průběhu řízení měnila svá právní stanoviska (nejprve plnění nevyplatí, pak ano, pak jej krátí) je zde právní pomoc takřka nutná. Pojišťovna svůj dluh vůči Vám opožděně uznala v plné výši, máte tedy nárok na proplacení nákladů. Avšak pakliže Vám pojišťovna dobrovolně na Vaši výzvu náklady za právní zastoupení neuhradí, budete se muset obrátit na soud žalobou na zaplacení částky. Zde je pak na zvážení, zda výše částky stojí za soudní spor. Ačkoliv i zde si pak můžete nárokovat náklady řízení (soudní poplatek, náklady právní zastoupení). Jak ale jistě víte, jedna věc je nárok a druhá soudem přiznaný nárok.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nikdo z o. p. s. nechce dělat předsedu - jak postupovat
- Nikdo z obecně prospěšné společnosti nechce dělat předsedu - jak postupovat
- O. p. s. bez předsedy - je možné aby obecně prospěšnou společnost nikdo neřídil?

Jsem v dozorčí radě obecně prospěšné společnosti OPS poskytující sociální služby. Má dva zakladatele. Jedním je ředitel, druhým obec. Po odstoupení předsedkyně správní rady 10/2015 na návrh ředitele nebyl nový předseda volen a jednání správní rady má řídit předsedkyně dozorčí rady.
Upozornila jsem zakladatele, že podle zakládací smlouvy členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává, řídí zasedání správní rady a podepisuje rozhodnutí správní rady a navrhla jsem, aby pověřili jednoho z členů správní rady dočasně jejím řízením na dobu nezbytně nutnou do doby, než bude předseda správní rady zvolen, případně dva členy, kteří se budou podepisovat společně.
Zakladatelé odpověděli, že bude končit tříleté funkční období 05/2016 a nikdo nechce předsednictví vykonávat. Je možné, aby správní rada byla 7 měsíců bez předsedy? Rozhodnutí - schvalování rozpočtu, plánu činnosti, odměňování ředitele, nejsou předsedou správní rady podepsaná a bez podpisu jsou platná? Děkuji Gabriela

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Vaši otázku, bych primárně hledala v zakládací smlouvě, příp. ve stanovách společnosti. Pakliže zde odpověď, jakým způsobem lze volit a kdy nejpozději předsedu správní rady, pak je nutné se podívat do zákona. Ten obecně hovoří o tom, že členové správní rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí jednání správní rady. Tedy situace, kdy předsedy správní rady není jejím členem je v rozporu se zákonem. Neobsazené místo předsedy rovněž. Argument, že do pěti měsíců bude volena nová rada je lichý, neboť předsedou může být rovněž osoba, která je na tuto funkci jmenována dočasně, avšak za splnění zákonných podmínek, tedy, že je členem správní rády. Ke druhé části Vaší otázky, zde bych odpověď opět hledala ve stanovách společnosti. Obecně však lze říci, pokud vznik platnost nějakého právního úkonu (stvrzeného smlouvou) spojená se souhlasem předsedy správní rady (podpis) a ten není ani není, pak jsou tyto úkony neplatné. Berte prosím tuto odpověď jako velmi obecnou, nejsem seznámena s konkrétními skutečnostmi.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy druha - družka pečuje o děti
- Nárok na vyrovnání při vysokých příjmech druha - družka pečuje o děti a partneři se rozchází
- Nárok na vyrovnání při rozchodu, vysoké příjmy partnera - partnerka pečuje o děti

S partnerem mám dvě děti, od 6/2011 jsem na mateřské/rodičovské dovolené. Nejsme manželé. Mám v případě rozchodu nárok na nějaké majetkové vyrovnání? Partner má nadstandartní příjmy, a zatímco já jsem se plně starala o děti a byla bez příjmu, on si spořil měsíčně desetitisícové částky. Doslechla jsem se, že pokud jsme byli druh a družka a žili ve společné domácnosti, že na „cosi“ mám nárok, ale nedaří se mi nikde dohledat konkrétní právní normu. Jde mi o to, zda je v případě rozchodu šance získat od něj alespoň nějakou finanční náhradu, když jsem se místo budování vlastní kariéry, vydělávání a spoření peněz plně starala o společné děti. Dále by mě zajímalo, zda se dá nějak prodloužit jeho vyživovací povinnost vůči mně=matce dítěte do dvou let (mladšímu je 15 měsíců), za jakých podmínek či okolností. Velmi děkuji.

ODPOVĚĎ:
Prodloužení "vyživovací povinnosti" vůči Vám (tedy slovy zákona výživné a zajištění úhrad některých nákladů neprovdané matce) není možné. Tím samozřejmě není dotčena vyživovací povinnost otce vůči dítěti (zde se též zohlední příjmy otce). Vyživovací povinnost je upravena v §§ 910 až 923 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace nové podlahy - neodstranitelná vada s nutností vytvoření nové podlahy
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Neodstranitelná vada nové podlahy vyrobené stěrkováním - jak postupovat?
- Odstoupení od smlouvy o dílo pro neodstranitelnou vadu díla (nové podlahy)

Dopředu avizuji, že smlouva byla ústní a stále nedošlo k předání díla ani platbě. 6/2015 jsem objednal novou podlahu v chodbě a obývácím pokoji. Stěrkování a položení v chodbě ok. Za týden se v obýváku objevila boule cca 5cm. Oprava proběhla vysekáním díry 2x2m, trvala 3 týdny a teď se podlaha prohýbá 0,5-1cm. Firma nereagovala na moje žádosti o nápravu až do 11/2015. Do té doby jsem odeslal několik SMS, e-maily a 2 dopisy, ve kterých žádám o opravu do 14ti nebo odstupuji od smlouvy. Lhůta na opravu skončila 29.10.2015 a 4.11.2015 mi majitel firmy poslal SMS, že přijde. 10.11.2015 jsem mu ukázal vady (prohýbání a křivost podlahy na několika místech) a sdělil mi, že mám nechat podlahu v obýváku odstranit se vším, co je pod ní, sehnat zedníky, podlahu vylít betonem a poté opět podlahu položit. Tuto variantu odmítám. Ve firmu jsem ztratil důvěru. Jak se na tento případ dívá zákon? Jaké mám možnosti? Musím zaplatit za křivou podlahu? Jak se mohu bránit? Mohu opravu svěřit jiné firmě? S pozdravem Zbyšek

ODPOVĚĎ:
Podle § 2610 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2604 OZ platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.
Podle ustálené judikatura však platí, že dílo, které je vadné, nelze považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převezme, pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak. V takovém případě zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla nevznikne.
Z uvedeného a Vaše dotazu vyplývá, že dílo bylo provedeno vadně, tudíž zhotoviteli ani nevznikl nárok na zaplacení ceny za dílo (pokud nebylo dohodnuto jinak).
Dále je nutné zmínit, že zhotovitel neodstranil vadu, ani ve stanovené lhůtě. Tudíž se domnívámm, že můžete od smlouvy odstoupit. Zde je však nutné dodat, že zhotovitel by mohl mít nárok na část plnění, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Na žádné vyrovnání př rozchodu s druhem ze zákona nárok nemáte. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby nějaké vyrovnání proběhlo na základě dohody.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nemoc z povolání (rakovina) a nárok na rentu
- Práce s rakovinotvornou látkou a nemoc z povolání - nárok na rentu
- Práce s vinylchloridem látkou a nemoc z povolání - nárok na rentu
- Nárok na rentu u rakoviny po práci s rakovinotvornou látkou

Devět let jsem pracovala s vinylchloridem, 5. nejkarcinogenejší látkou pro člověka. Nyní na penzi jsem onemocněla rakovinou, (nemoc z povolání 27). Mám nárok na nějakou rentu? V době práce s VC se o jeho zákeřnosti vůbec nevědělo, takže jsem žádné poplatky za rizikovou práci nedostávala. K tomu dodávám:
V r. 1992, kdy už jsem v riziku nepracovala, mi byla přidělena zpětně 1. kategorie rizikového zaměstnání s dřívějším odchodem do důchodu a údajně vyšším důchodem jako u horníků uranových dolů. Ta však byla v r 1996 zrušena a mně bylo 16měsíců ještě přidáno.
Děkuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
v obecné rovině dle § 269/2 a 4 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí (zejména tím, že by prokázal, že onemocnění zaměstnance nemá původ v jím vykonávané práci, nebo že zaměstnanec si onemocnění přivodil nedodržováním bezpečnostních pravidel apod.).
Nemocemi z povolání jsou dle § 271k/4 zákoníku práce nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (účinné od 1. 1. 1996), seznam nemocí z povolání je umístěn v příloze č. 1 tohoto nařízení.
Dle § 1/1 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemoci z povolání nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.
Dle § 2 nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, jsou nemocemi z povolání též nemoci, které byly uvedeny v seznamu nemocí z povolání platném ke dni 31. 12. 1995 a vznikly přede dnem účinnosti tohoto nařízení za podmínek uvedených v tomto seznamu. Před 1. 1. 1996 byl seznam nemocí z povolání zakotven v příloze č. 1 vyhlášky, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
Pro řešení Vašeho případu je podstatný § 269/3 zákoníku práce, dle něhož se jako nemoc z povolání odškodňuje i nemoc vzniklá před jejím zařazením do seznamu nemocí z povolání, a to od jejího zařazení do seznamu a za dobu nejvýše 3 let před jejím zařazením do seznamu. Pokud jste však onemocněla až v době, kdy bylo Vaše onemocnění zařazeno do seznamu nemocí z povolání, nebude toto ustanovení zapotřebí aplikovat.
Na tomto místě mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že i onemocnění, které není zařazeno do seznamu nemocí z povolání, může být zaměstnavatelem odškodněno, a to jako tzv. jiná škoda nebo nemajetková újma na zdraví (ve smyslu § 271n/2 zákoníku práce).
Domníváte-li se, že Vaše současné onemocnění je nemocí z povolání, tzn. že jeho příčinou je charakter a podmínky Vámi dříve vykonávané práce, můžete se obrátit na Vašeho tehdejšího zaměstnavatele s žádostí o uznání Vašeho onemocnění jako nemoci z povolání a s žádostí o příslušné odškodnění.
Pokud jste již dosáhla důchodového věku, přichází v úvahu zejména uplatnění Vašeho nároku na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (a to dle počtu bodů, které budou Vašemu zdravotnímu stavu přiděleny dle nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání), popř. nárokování náhrady nákladů Vašeho léčení. Vyloučeno není ani poskytnutí náhrady za nemajetkovou újmu v podobě narušení Vašeho osobnostního práva (typicky práva na zdraví).
Bude-li Vaše onemocnění uznáno poskytovatelem pracovnělékařských služeb Vašeho bývalého zaměstnavatele jako nemoc z povolání, bude možné, aby Vás pojišťovna Vašeho bývalého zaměstnavatele odškodnila.
Dojde-li v této souvislosti mezi Vámi a Vaším bývalým zaměstnavatelem ke sporu, bude zapotřebí, abyste si opatřila znalecký posudek (z něhož bude vyplývat, že Vaše onemocnění je nemocí z povolání), a abyste se v této věci obrátila na soud. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce
nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání
vyhláška č. 149/1988 Sb. , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení
nařízení vlády č. 276/2015 Sb. , o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek u nepřetržitého provozu - nárok na mzdu, plat
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce v nepřetržitém provozu?
- Je nutné si brát dovolenou ve státní svátek u práce s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Dovolená ve státní svátek u práce nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou - nárok na mzdu, plat

Pracuji jako strojvedoucí u jedné menší firmy. Jedná se mi o problém proplácení státních svátků, když si na tento den vezmu dovolenou.
Stanovisko zaměstnance je následující: U zaměstnance nepřetržitém provozu (tzn. s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou) nelze uplatnit ustanovení §219 odst. 2 Zákoníku práce. Pokud tedy takový zaměstnanec čerpá dovolenou v den státního svátku, výše dovolené se čerpá dle délky směny a dovolená se v této výši odečítá. Výjimkou je případ, kdy má zaměstnanec naplánovanou dovolenou minimálně 5 prac. dnů po sobě jdoucích kde minimálně jeden den z dovolené připadne na státní svátek. Pak za tento den neodečte dovolená a proplatí se ve výši průměrného výdělku. V ostatních případech se s dovolenou ve státní svátek pracuje jako v jiné dny. Děkuji, Marek

ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel nepostupuje správně, nikde v zákoně č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění není stanoveno, že by se ustanovení § 219 odst. 2 u nepřetržitého provozu neuplatnilo. Zaměstnavatel toto své stanovisko navíc popírá v případě, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou v délce nejméně 5-ti dnů, pak mu svátek do dovolené nezapočítává, v ostatních případech ano.
Jednak není možné, aby zaměstnavatel postupoval rozdílně v těchto dvou případech, neboť skutečnost, že zda zaměstnanec čerpá jeden den dovolené nebo více, nemá na dané ustanovení ZP žádný vliv. A za druhé není možné, aby si toto ustanovení zaměstnavatel upravil dle svých potřeb.
I u Vás tedy platí, že pokud máte naplánovanou směnu na svátek a v tento den čerpáte dovolenou, náleží Vám náhrada mzdy nebo platu za svátek, dovolená se vám ale za tento den neodečítá.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace fotoaparátu pro opakující se závadu - nárok na odstoupení od koupi, kupní smlouvy
- Opakované reklamace stejné vady fotoaparátu a odstoupení od koupi, kupní smlouvy - informace

Koupil jsem si fotoaparát Nikon D5100 (5/2014). Letos (2016) 6/2015 se začala projevovat vada, kdy při focení nelze zaostřit, pořídit snímek, nebo je fotka úplně černá. To je způsobeno, jak mi bylo řečeno servisem, vadným komtaktem a komunikaci mezi objektivem a tělem fotoaparátu. Ktomu se přidala vada blesku. Obě vady jsem reklamoval 10/2015, reklamace uznána, vyřízana. Hned po druhém použití byla vada objektivu zpátky. Další reklamace 11/2015, vyjádření servisu: vada se neprojevila. Při včerejším focení mi to udělalo 13černých fotek z 50 nafocených! Fotoaparát nelze plně využívat. Mám nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz? Jak mám postpovat? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Prodávající je povinen reklamaci vyřídit ve lhůtě 30 dnů (pokud nebyla sjednána lhůta delší). Za vyřízení se považuje, že vyrozumí kupujícího o způsobu vyřízení. Vyřízení musí proběhnout řádně, tj. pokud měla reklamovaná věc vadu, musí reklamaci kladně vyřídit. Pokud má věc vadu, ale prodávající reklamaci zamítne, pak nelze hovořit o tom, že reklamaci vyřídil řádně.
Pokud měl fotoaparát vadu a reklamace byla zamítnuta, můžete odstoupit na základě § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
Zašlete prodávajícímu dopis, ve kterém uvedete, že odstupujete od smlouvy (zaslat nejlépe doporučeně s dodejkou) a požádejte o vrácení peněz a stanovte mu přřiměřenou lhůtu. Prodávajícímu sdělete, že nevyřídil druhou reklamaci včas a řádně. Uveďte, že fotoaparát nafotil několik černých fotek. Pokud nevyhoví, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nástup muže na rodičovskou dovolenou - zákony, paragrafy
RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
FINANCE-DANĚ
- Muž na rodičovské dovolené - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zálohy na daně, daní
- Muž na rodičovské dovolené - a sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně, odvod daní
- Muž na RD - placení sociálního a zdravotního pojištění, důchodového pojištění, odvod daně, daní
- Muž na RD - sociální a zdravotní pojištění, důchodové pojištění a daně (odvod daní)
- Částečný pracovní úvazek u muže na rodičovské dovolené a placení sociálního, zdravotního, důchodového pojištění a daně
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Muž na rodičovské dovolené - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?
- Muž na RD - má ochrannou dobu a nesmí dostat výpověď v práci, zaměstnání?

Jsem muž v zaměstnaneckém poměru na HPP a navíc podnikám na živnostenský list VPP (nejsem plátce DPH). Mám malého syna a po narození druhého dítěte si přeji nastoupit na rodičovskou dovolenou, dále RD (pouze manželka by pobírala mateřskou+rodičovskou). Níže prosím o zodpovězení dotazů.
1) Četl jsem, že zaměstnavatel mi musí umožnit nástup na RD. Dle jakého zákona a paragrafu toto najdu?
2) Jak se změní můj status vůči FÚ, ČSSZ a zdrav. pojišťovně? Budu muset platit zálohy na daň, důchodové pojištění, zdravotní pojištění?
3) Pokud nastoupím na RD a dohodnu se zaměstnavatelem na částečném (třetinovém) úvazku, bude můj status vůči institucím v bodu 2) jiný?
4) Musím už předem hlásit dobu, jak dlouho chci být na RD nebo ji mohu změnit v průběhu RD?
5) Budu v ochranné době jako manželka, tzn. nebudu moci být propuštěn? Děkuji, Filip

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
zákoník práce v § 196 stanoví, že prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Musíte požádat o konkrétní délku trvání rodičovské dovolené, ale není stanoveno, jak dlouho to má být, můžete žádat opakovaně a zaměstnavatel až do tří let věku dítěte musí vyhovět.
Po dobu čerpání rodičovské dovolené jste chráněn zákazem výpovědi.
Nemůžete čerpat rodičovskou dovolenou a zároveň chtít ve svém pracovním poměru pracovat na zkrácený úvazek, to se logicky vylučuje čerpat volno a pracovat. Můžete uzavřít nějakou dohodu o provedení práce či o pracovní činnosti, ale u stejného zaměstnavatele nemůžete mít uzavřeny dvě smlouvy se stejným druhem práce.
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ zároveň v kalendářním roce:
• vykonávala zaměstnání,
• pobírala invalidní důchod (či vznikl nárok na jeho výplatu) nebo jí byl přiznán starobní důchod,
• měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,
• osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),
• osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s OSVČ v domácnosti,
• vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo
• byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona.
Aby mohlo být podnikání považováno za výkon vedlejší činnosti, je potřeba výše uvedené skutečnosti doložit na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Musí se tak učinit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
Z výše uvedeného vyplývá, že e třeba abyste Vy pobíral rodičovský příspěvek.

OPĚT PROSÍM O PUNTÍKOVÁNÍ FORMÁTOVÁNÍM V EDITORU, DĚKUJI

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Poplatek za autorská práva na logo firmy
- Tantiemy, autorská práva na logo firmy
- Postoupení autorských práv na logo firmy (faktura za logo byla uhrazená)
- Jak vypočítat cenu za autorské právo na logo - informace

1994 vypsala firma (neveřejně) výběrové řízení na návrh svého loga. Návrh jsem vypracoval a zaslal spolu s fakturou na 4.000 Kč za vypracování návrhu. Firma můj návrh přijala a dodnes (05.03.2016) logo používá, aniž bych obdržel nějakou náhradu za autorská práva. Mám nárok na zpětné doplacení a uzavření smlouvy např. na postoupení autorských práv a podle čeho se řídí výše výpočtu odměny? Mnohokrát děkuji za odpověď. Děkuji, Vítězslav

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Veřejná soutěž:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou formou firma předmětnou soutěž vypsala, v této souvislosti proto pouze upozorňuji, že se mohlo jednat zejména o veřejnou soutěž (§ 847 - § 849 starého Občanského zákoníku). Dle § 847 starého Občanského zákoníku platilo, že vyhlásí-li fyzická nebo právnická osoba veřejnou soutěž na určité dílo nebo výkon, musí ve vyhlášení uvést přesné vymezení předmětu a lhůty soutěže, výši cen a ostatní soutěžní podmínky; rovněž musí vyhlásit, kdo, v jaké lhůtě a podle jakých měřítek posoudí splnění podmínek soutěže a provede ocenění.
Z dotazu není nicméně jasné, zda firma skutečně nějaké podmínky soutěže (včetně stanovení cen) vyhlásila, touto otázkou se proto nebudu dále zabývat.
2/ Porušení autorských práv:
V tomto ohledu je podstatný § 32/1 a 2 starého autorského zákona, dle něhož platilo, že:
- autor, jehož právo bylo porušeno, může se domáhat zejména toho, aby a/ rušení jeho práva bylo zakázáno, b/ následky porušení odstraněny a c/ poskytnuto mu přiměřené zadostiučinění;
- vznikla-li porušením práva závažná újma nemajetkové povahy, má autor právo na zadostiučinění v peněžité částce, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k rozsahu vzniklé újmy, jakož i k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo;
- vznikla-li autorovi porušením jeho práv škoda, má právo na její náhradu podle Občanského zákoníku.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v současné době jsou práva autora z porušení jeho autorských práv zakotvena v § 40 autorského zákona.
Ve Vašem případě je důležité, jak byly firmou nastaveny podmínky pro vyplacení odměny autorovi vítězného loga (tzn. zda byla v soutěžních podmínkách vypsána určitá cena či zda bylo připuštěno, aby autor firmě vyfakturoval odměnu dle vlastního uvážení).
V každém případě platí, že užíváním Vašeho autorského díla bez uzavření licenční smlouvy (či jiného vyjádření Vašeho souhlasu) jsou porušena Vaše autorská práva.
V této souvislosti je nutné vzít na zřetel také hledisko času, neboť od vypsání předmětné soutěže uplynula poměrně dlouhá doba. Obecná promlčecí lhůta činila dle § 100 a § 101 starého Občanského zákoníku 3 roky, tzn. že Vaše právo na odměnu (byla-li v podmínkách soutěže vypsána) či proplacení Vámi vystavené faktury, je již dlouho promlčeno.
V této souvislosti je však jedním dechem nutné dodat, že promlčením práva toto právo nezaniká, je pouze do jisté míry oslabeno. Odměna či fakturovaná částka Vám proto může být firmou stále proplacena. Nebude-li však firma k proplacení ochotna a v případném soudním řízení vznese tzv. námitku promlčení, soud Vaší žalobu zamítne. V tomto ohledu proto vše závisí na dobré vůli firmy.
Neboť obecná promlčecí lhůta činí 3 roky i v současné době (§ 629/1 občanského zákoníku), je možné, abyste se po firmě domáhal (bez rizika úspěšného vznesení námitky promlčení ze strany firmy) náhrady za porušení Vašich autorských práv za poslední 3 roky. Pro učinění prvního právního kroku, kterým je příprava tzv. předžalobní výzvy, Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 35/1965 Sb. , o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník
zákon č. 121/2000 Sb. , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde (s výjimkou právních předpisů již neplatných) :
https://portal.gov.cz/app/zakony/

_

FINANCE-DANĚ
- Sleva na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Uplatnění slevy na dani za studenta - od kterého měsíce je možné slevu na dani uplatnit?
- Sleva na dani za studenta v červenci a srpnu - je možné ji uplatnit?
- Sleva na dani za studenta červenec, srpen - je možné ji uplatnit?

Syn ukončil bakalářské studium státní zkouškou v měsíci únoru 2015. Následně po přijímací zkoušce by přijat přijat na magisterské studium a k zápisu se dostavil dne 3.7.2015. Na studijním oddělení fakulty byl informován, že tímto dnem (t. j. 3.7.2015) má opět status studenta a stát mu z tohoto důvodu již za měsíc červenec hradil zdravotní pojištění (které si v mezidobí od skončení bakalářského studia hradil sám).
Studijní oddělení fakulty mu rovněž pro účely slevy na dani vystavilo potvrzení o studiu. Slevu na dani jsem na syna čerpala já ve svém zaměstnání.
Ve mzdové účtárně jsem však byla odmítnuta s tím, že nárok na slevu na dani za měsíce červenec a srpen nevznikl, vzhledem k tomu, že ještě nezačal semestr.
Tento postup mne zarazil, neboť je v rozporu s tvrzením fakulty. Prosím Vás tedy o odpověď, zda jsem měla nárok na slevu na dani i za měsíc červenec a srpen. Děkuji předem za odpověď. Lucie

ODPOVĚĎ:
Pokud se Váš syn zápisem 3.7. 2015 stal studentem, máte nárok na daňové zvýhodnění od července 2015. Počítání nároku se řídí zákonem o státní sociální podpoře § 14 odst. 1: "Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole (§ 12 odst. 3) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium." Není tam nic o tom, kdy začíná či nezačíná semestr. Doporučuji požádat mzdovou účtárnu o potvrzení za rok 2015 a udělat si přiznání sama, tam si pak uplatnit daňové zvýhodnění za leden, únor, červenec-prosinec 2015.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Část pozemku využívá soused - je možné zpoplatnit užívání?
- Soused vstupuje na svůj pozemek přes cizí pozemek - je možné zpoplatnit užívání cesty?
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Věcné břemeno vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek s věcným břemenem vedení inženýrských sítí ve prospěch obce
- Služebnost vedení inženýrských sítí obce - poplatek za věcné břemeno
- Předkupní právo obce na soukromý pozemek se služebností vedení inženýrských sítí ve prospěch obce

S nemovitostí jsme koupili 2011 i pozemky, z nichž jeden o výměře 134 m2 je umístěn před sousedovým pozemkem mimo naši zahradu a je zatížen věcným břemenem (inženýrské sítě obce). Soused na něm parkuje, má zde složeno dřevo a má přes něj zatím jediný vstup na svůj pozemek. Je třeba k věcnému břemeni tohoto typu mít smlouvu s obcí a jak s ním můžeme nakládat? Je možno jej prodat jinému vlastníku, než obci (nevíme, zda má obce předkupní právo) nebo případně zpoplatnit jeho využívání sousedem, který v občansko-právních vztazích směrem k nám vystupuje nevstřícně? Děkuji, Martina.

ODPOVĚĎ:
Co se týče chování souseda, tak toto odporuje zákonu, neboť soused bez jakéhokoliv právního titulu využívá Váš majetek. V případě, že byste chtěli zřídit reálné břemeno, což by spíše měl chtít on, bude dobré souseda písemně vyzvat k nápravě, tedy k tomu, aby již bez důvodu neužíval cizí majetek a navrhnout mu možné řešení. Pakliže soused nebude reagovat, máte plné právo na to, abyste sousedovi v užívání svého pozemku zabránili. Pokud jsem to dobře pochopila, reálné břemeno je uzavřeno pouze s obcí a toto spočívá ve zřízení inženýrských sítí, tedy nikoliv k jakémukoliv jinému užívání Vašeho pozemku. Máte pravdu, že reálné břemeno vzniká na základě smlouvy o jeho zřízení. Tato smlouva většinou bývá písemná, avšak je možné, že v minulosti se mohlo jednat o ústní dohodu. Navrhuji kontaktovat obec a pokud smlouva není k dispozici žádat o její písemné vyhotovení, kde si rovněž jasně vymezíte pravidla užívání Vašeho pozemku. Reálné břemeno prodat lze. Podle nynější právní úpravy obec předkupní právo nemá.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Popření otcovství a umělé oplodnění
- Umělé oplodnění po rozvodu manželství a popření otcovství mezi 160 a 300. dnem

Mám dotaz ohledně popírání otcovství OZ paragraf 787.
"Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému mezi 160. dnem a 300. dnem od umělého oplodnění."
Znamená to, že otcovství lze popřít do 160dnu od oplodnění? Tj že by dítě nemuselo mít v papírech oficiálního otce? Předem děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
To si špatně vykládáte význam věty. Otcovství nelze popřít k dítěti narozenému v době mezi stošedesátým dnem a třístým dnem od umělého oplodnění provedeného se souhlasem manžela matky, nebo se souhlasem jiného muže, když matka není vdaná, bez ohledu na to, jaké genetické látky bylo použito. To neplatí, otěhotněla-li matka dítěte jinak."
Podstatou věty je slovo "narozeného", tedy jestliže se dítě narodí mezi 160 dnem a 300 dnem od umělého oplodnění, tak nelze jeho otcovství popřít. Dítě narozené před 160 dnem se narodí ve 23 týdnu a při porodu před dokončením 23. týdne těhotenství se již nejedná o porod, ale o potrat, dle lékařských pravidel, proto je v občanském zákoníku stanovena tato hranice. Ustanovení občanského zákoníku tedy neurčuje lhůtu pro popření otcovství, ale lhůtu pro narození dítěte.
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování spoluvlastnického podílu nemovitosti v rodině - je nutný souhlas spolumajitele?
- Je potřeba souhlas spoluvlastníka při darování podílu nemovitosti v rodině?

Bratr vlastní 55% domku. Manžel a já vlastníme 45%. Můj a manželův díl chceme převést na syna. Bratr s převodem souhlasí. Potřebujeme od něho jako spoluvlastníka plnou moc? Jsme staří. Jak máme co nejvhodněji kvůli poplatkům provést převod? Formou daru nebo jinou? Co všechno musíme pro to udělat? Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
V tomto případě plnou moc nepotřebujete. Stejně jako bratr i Vy jste vlastníky domu a pokud budete převádět jen Vaši část, tak k tomu souhlas dalšího spoluvlastníka není potřeba. Zákon přímo říká, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle, takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

_

OBČAN-DLUHY
- Nemocenská v insolvenci, oddlužení, osobním bankrotu - jak požádat o snížení splátek?
- Snížení splátek v insolvenci v době pracovní neschopnosti
- Snížení splátek v insolvenci na neschopence

S manželem jsme společně v insolvenci od 08/2014. Celková částka, která se řeší, je 800.000 korun. Za dobu, kdy splácíme soudem stanovenou částku, jsme zaplatili 176000 korun. Manželka má zdravotní problém, lékaři doporučují operaci ruky. Pracovní neschopnost je pravděpodobně 8 týdnů. Pokud operaci neprodělá, dle lékaře může dojít k nezvratnému poškození funkce ruky. Zjišťovali jsme, jak bude vypadat vyplácení nemocenských dávek a zjistili jsme, že jí bude vypláceno životní minimum, tj. asi 5900 korun. Nyní pobíráme já 9831, -, manželka 12200 korun. Platíme 7200 nájem, 7000 inkaso. Částka, kterou bychom pobírali při pracovní neschopnosti by nám tedy pokryla pouze tyto dvě výlohy a nezbylo by nám nic z čeho bychom ty dva měsíce přežili. Máme nějakou možnost, jak tuto situaci řešit? Máme obavy, že pokud dojde ke ztrátě úchopu ruky, přijde manželka o práci. Julie

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru insolvenční zákon neumožňuje, aby byly splátky takto na žádost sníženy, resp. takovou žádost může dlužník podat pouze před tím, než soud schválí oddlužení a věřitelé s tímto návrhem musí vyslovit souhlas. Poté co soud schválí oddlužení, již takový návrh dlužníka není možný.
Doporučuji Vám kontaktovat insolvenčního správce a uvědomit ho o Vaší situaci. Třeba se podaří nalézt řešení jemu.

_

TRESTNÍ-TRESTY
- Odpuštění zbytku peněžitého trestu při řádném splácení pokuty
TRESTNÍ-TRESTY
OBČAN-DLUHY
- Insolvence a odpuštění peněžitého trestu - informace

Manželovi byl udělen trest ve formě odebrání řidičského oprávnění a trest peněžitý. Jelikož jsme v insolvenci, peněžitý trest jsme chtěli řešit prodejem vozidla, ale auto nám bylo vráceno úřadem pro zastupování státu bez klíčů a bez technického průkazu, který ztratili. Auto je tudíž nelze prodat a manžel je již půl roku v dlouhodobé neschopnosti. Lze žádat soud o prominuti zbytku peněžitého trestu, když splátky trestu byly hrazeny vždy včas a z 20.000 Kč má zaplaceno 12.000? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
§ 344 trestního řádu stanoví, že soud upustí od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit. O přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest domácího vězení nebo v trest obecně prospěšných prací rozhodne předseda senátu ve veřejném zasedání.
Lze tedy podat návrh na prominutí zbytku peněžitého trestu, kde je třeba uvést všechny rozhodující skutečnosti.
Zároveň je nutno zvážit uplatnění nároku na náhradu škody vůči úřadu, který ztratil doklady k Vašemu vozu a způsobil Vám tak jednoznačně škodu. Je třeba se nejprve obrátit na úřad samotný a když nebude vyhověno, je třeba podat žalobu na náhradu škody.
S pozdravem

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je možné aby majetek manželky zdědil manžel a děti nedědily?
- Je možné aby majetek manžela zdědila manželka a děti nedědily?
- Jak zohlednit peněžitý dar jednomu z potomků v dědickém řízení po smrti rodiče, rodičů?
- Jak zohlednit peněžitý dar jednomu z dětí v dědickém řízení po smrti rodiče, rodičů?

Máme chalupu a 2 děti, můžeme každý z manželů udělat závěť ve prospěch druhého manžela s tím, že ten pak rozhodne sám co udělá? Nechceme aby se o dědictví děti hádaly za našeho života a nechtěli by nás donutit k prodeji dříve. Myslela jsem že by se chalupa pak prodala po smrti druhého manžela a peníze by si rozdělili.
Jde stanovit i poměr ceny? Jeden z potomků dostal již značnou částku na úkor druhého, tak spravedlivé by bylo 3:2
Děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
Můžete sepsat závěť, ve které dědicem veškerého svého majetku ustanovíte vždy druhého manžela s tím, že předpokládáte, že Vaše děti budou tuto Vaši závěť respektovat. Jistotu, že celou Vaši pozůstalost zdědí pouze vždy druhý z manželů, nebudete mít nikdy. Vaše děti jsou totiž ze zákona nepominutelnými dědici, což znamená, že pokud jim závětí neodkážete žádný majetek, mohou požadovat svůj povinný díl z Vaší pozůstalosti. Zletilé děti mohou požadovat 1/4 svého zákonného dědického podílu (zákonný podíl každého dítěte je 1/3), tedy každé dítě může požadovat 1/12 z pozůstalosti. Můžete jen doufat, že Vaše děti budou v dědickém řízení závěť respektovat a nebudou nic požadovat.
Do závěti lze napsat, že pokud nebudou děti závěť respektovat, přikazujete, aby se konkrétnímu dítěti započetlo na jeho dědický podíl, resp. povinný díl to, co od Vás obdrželo již za života (uveďte konkrétní částku).
Pokud budou děti závěť respektovat, nebudou dědit a po skončení dědického řízení může pozůstalý manžel chalupu prodat a peníze rozdělit dle svého uvážení.

_

RODINA-SJM
- Patří úroky ze stavebního spoření výlučně jednoho z manželů do SJM nebo ne?
- Patří úroky z penzijního spoření výlučně jednoho z manželů do SJM nebo ne?
- Patří úroky z penzijního připojištění výlučně jednoho z manželů do SJM nebo ne?

Pořídili jsme byt po svatbě za moje peníze, které jsem naspořil já před svatbou. Bude mi to při rozvodu ze strany manželky nějak kompenzováno?
Jde tedy o koupi bytu v manželství za peníze moje, uspořené za svobodna. Ty mi manželka má v případě rozvodu manželství vrátit celé nebo polovinu?
Když si v manželství spořím ze svého účtu (peníze získané za svobodna) na svůj účet, třeba stavební nebo penzijní spoření, bude to součástí společného jmění - myslím ať základ nebo úroky na účtě.
Děkuji, Lukáš

ODPOVĚĎ:
Pokud se bude jednat o nesporný rozvod, budete s manželkou soudu předkládat dohodu o rozdělení majetku, takže bude pouze na Vás a Vaší ženě, jak si vypořádáte Vámi vložené peníze do SJM.
Pokud se bude jednat o sporný rozvod, rozdělí váš majetek soud, a to zpravidla všechen majetek rovným dílem. Aby soud přihlédl při vypořádání SJM k tomu, že jste byt pořídili z peněz získaných před uzavřením manželství, musela by to Vaše žena před soudem uznat, případně byste to musel před soudem prokázat (např. výpisem z účtu před uzavřením manželství, atd.). Všechny peníze naspořené Vámi po uzavření manželství včetně všech úroků tvoří společné jmění manželů a měly by se mezi manžely při vypořádání dělit rovným dílem.

_

SPRÁVNÍ-TRESTY
- Překročení rychlosti v době podmíněného odpuštění trestu za jízdu pod alkoholem - hrozí zabavení řidičského průkazu?
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zabavení řidičského průkazu v podmínce z důvodu dalšího přestupku

08/2013 jsem spáchal přečin ohrožení pod vlivem návykové látky. Dostal jsem 2 roky zákaz řízení motorových vozidel. Po půlce trestu jsem zažádal o upuštění od výkonu zbytku trestu.
Mojí žádostí vyhověli a já udělal přezkoušení, dopravně psychologické vyšetření a ostatní nezbytně nutné věci.
12/2014 mně byl vrácen řidičský průkaz, ale s podmínkou na 2 roky.
09/2015 jsem spáchal přestupek nejvyšší povolená rychlost v obci překročil jsem rychlost o 15 km/h. Pokuta 1000 Kč a 2 body.
Hrozí mi zabavení řidičského průkazu, tj. pozastavení řidičského oprávnění?
Krom tohoto přečinu a přestupku jsem se jinak v minulosti nedopustil ničeho jiného tudíž můj aktuální bodový stav je 9 bodů.
Hledal jsem dotaz podobného typu, ale nikde jsem nic podobného nenašel.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
bez znalosti rozhodnutí a podrobností uděleného trestu nelze odhadnout, jak by mohl Váš případ dopadnout, protože neznám přesná pravidla podmínečného prominutí zbytku trestu. V rozhodnutí o prominutí trestu by mělo být uvedeno, čeho se nesmíte dopustit, aby nebyl trest obnoven.
S pozdravem

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Parkování autem u žluté čáry - jak daleko od ní je možné stát?
- Jak daleko od žluté čáry na silnici je možné parkovat?

23.10.2015 jsem dostal výzvu k dostavění se na městskou policii. volal jsem tam a bylo mi zděleno že to mám z nedodržení šířky vozovky. Jednalo se o parkoviště mezi paneláky. Kolem mně by projel i kamion s návěsem.
Vizte fotografie v příloze: zelené místo - můj vůz.
Zajímalo by mne jak daleko mohu stát od žluté čáry na silnici?
A mohu stát u elektrické rozvodny před vstupem do ní?
Auta po levé straně na silnici před panelákem taky nesplňují (podle Policie) 6 metrů šířku? Silnice na parkovišti jak příjezdová silnice nemají středovou čáru. Při vjezdu od hlavní silnice není zákaz zastavení ani zákaz stání. Je podle vas rozhodnuti městské policii správné? S tím že trestány jsem byl jenom já … zbytek aut tam stojí permanentně. Mněl bych se odvolat?
Jde mi hlavně o to že pokud už jsem něco porušil tak at jsou všichni měření jedním metrem.
V příloze zasílam screen s popisem jak to vypadá na parkovišti pres den … vo večerních hodinách je tam mnohem větší na třesk.
Žlutá - žlutá čára / Zelený box - moje auto / Elektro stanice / Označeni zákaz stání v jednom směru.
Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Úpravu stání vozidla na pozemní komunikaci nalezneme v zákoně č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
Dle ust. § 25 odst. 1 zákona o silničním provozu smí řidič stát jen vpravo ve směru jízdy co nejblíže k okraji pozemní komunikace a musí stát v jedné řadě a rovnoběžně s okrajem pozemní komunikace, přičemž nedojde-li k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, smí v obci řidič vozidla o celkové hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg zastavit a stát kolmo, popřípadě šikmo k okraji pozemní komunikace nebo zastavit v druhé řadě.
Nicméně vždy musí při stání vozidla zůstat volný alespoň jeden jízdní pruh široký nejméně 3 m pro každý směr jízdy (ust. § 25 odst. 3 zákona o silničním provozu).
Tedy jako řidič vozidla musíte vždy dodržet v případě stání vozidla (parkování na delší dobu jak na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu) pravidlo, že každý jízdní pruh dané pozemní komunikace musí zůstat volný v šířce min. 3 metry.
Co se týká Vaší otázky, jak daleko může vozidlo stát od žluté čáry na silnici:
Žlutá vodorovná značka přerušovaná značí zákaz stání. Vzhledem k tomu, že dle výše uvedeného ust. § 25 odst. 1 zákona o silničním provozu musí vozidlo stát co nejblíže k okraji pozemní komunikace, není možné, aby vozidlo stálo tam, kde je vyznačena tato přerušovaná žlutá čára. V tomto místě je možné pouze zastavit vozidlo na dobu nezbytně nutnou k neprodlenému nastoupení nebo vystoupení přepravovaných osob anebo k neprodlenému naložení nebo složení nákladu.
Kolem elektrické stanice platí tzv. ochranné pásmo. Dle ust. § 46 odst. 6 energetického zákona je ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.
Dle ust. § 46 odst. 12 energetického zákona v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
Tedy každý je v ochranném pásmu mj. povinen se zdržet jednání, které by mohlo omezit či ohrozit bezpečný a spolehlivý provoz elektrifikační soustavy. Vzhledem k tomuto by tak parkování vozidla v ochranném pásmu elektrické stanice mohlo být za určitých okolností považováno jako jednání, které právě omezuje bezpečný a spolehlivý provoz elektrifikační soustavy.

_

RODINA-SJM
- Patří do SJM bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky
- Patří do společného jmění manželů i bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky?
- Spadá do SJM i bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky jednoho z manželů?
- Co patří do SJM - bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky
- Bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za TN - patří do SJM?

Syn měl krátce po sňatku úraz a je trvale invalidní. Jeho manželka jako opatrovník disponovala se všemi jeho finančními produkty, které do sňatku platili rodiče, nebo on sám (stavební spoření, životní a úrazové pojištění, osobní bankovní účet). Na úhradu nákladů ke stavbě rodinného domu použila i jeho výlučných prostředků (bolestné, ztížení společenského uplatnění, odškodnění za trvalé následky). Jejich manželství bylo pak rozvedeno, opatrovnictví bylo svěřeno otci. Následně byl syn na základě znaleckého posudku zbaven svéprávnosti. V současné době probíhá soudní vyrovnání SJM.
Zajímá mně, zda jmenované prostředky patří do SJM?
Je součástí SJM i os. automobil, darovaný rodiči před sňatkem, ale prodaný až v době manželství, či finanční obnos, darovaný synovi v době manželství?
Děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ :
Dobrý den,
do SJM nepatří to, co jen jeden z manželů nabyl darem a děděním (nebo nově odkazem), avšak dárce při darování, resp. zůstavitel v pořízení pro případ smrti může projevit jiný úmysl, tedy darovat či odkázat věc do SJM, dále do SJM nepatří to, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, dále co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého „výhradního majetku“. Do SJM nikdy nepatřilo to, co, nabyl jeden z manželů před vznikem manželství, tedy auto do SJM nepatřilo a utržené peníze tak také do SJM neputovaly. Finanční obnosy datované během manželství jen jednomu z manželů také do SJM nepatří.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 občanský zákoník
S pozdravem

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Příspěvek na podnikání od Úřadu práce, ÚP - podmínky, kdo má nárok?
- Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání
- Podmínky přidělení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání

Chtěla bych Vás požádat o informaci, zda je možné získat od ÚP Příspěvek na podnikání, pokud jsem již v daném oboru podnikala (Překladatelská a tlumočnická činnost), ovšem jen na rodičovské dovolené a jako přivýdělek (cca. 5.000,- Kč/měsíčně) při částečném úvazku při zaměstnání.
Od 07/2015 jsem vedena na ÚP, svou podnikatelskou činnost jsem přerušila k 30.06.2015 a hledala práci v oboru překladatelství. Zatím bezúspěšně. Tuto práci budu moci naplno věnovat, jen pokud opět budu OSVČ na "plný úvazek".
Ač jsem v tomto oboru podnikala, ale jen pro přivýdělek, mám na "Příspěvek na podnikání od ÚP" nárok?
Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, zjednodušeně nazýván též příspěvek na podnikání, je jednorázová finanční výpomoc určená uchazečům o zaměstnání, kteří jsou v evidenci Úřadu práce a rozhodli se začít podnikat.
Příspěvek je nenárokový, o jeho přidělení rozhoduje komise a přiděluje ho jen vybraným uchazečům o zaměstnání. Tento příspěvek je určen uchazečům o zaměstnání, kteří se rozhodli samostatně podnikat.
Výše příspěvku na podnikání není pevně stanovena a rozhoduje o ni speciální komise. Příspěvek má však svou maximální výši, a to 6 násobek průměrné mzdy.
Jedná se o finanční výpomoc formou:
- návratného příspěvku,
- příspěvku na úhradu úroků z úvěrů nebo
- jiného účelově určeného příspěvku.
Můžete jej tedy použít například na investici do začátku podnikání, spojenou s nákupem potřebného zařízení.
Žadatel musí být době podání žádosti veden v evidenci Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Pokud svoji evidenci na Úřadu práce žadatel v průběhu schvalování jeho žádosti ukončí, žádost se zamítne.
Při schvalování žádosti se zvažuje několik aspektů, jako např. situace na trhu práce, délka evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadu práce, jeho věk, kvalita podnikatelského záměru, náklady souvisejícím se zřízením nového pracovního místa. Tato kritéria, stejně jako jejich důležitost závisí na podmínkách daného regionu.
Pro získání příspěvku postupujte následovně:
Svůj záměr začít podnikat a získat na něj tento příspěvek konzultujte s příslušným Úřadem práce, vyžádejte si potřebné informace a ujistěte se o tom, že váš záměr je v souladu s podmínkami získání příspěvku v daném regionu.
Podejte žádost na kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Tiskopis žádosti si můžete vyzvednout na příslušné pobočce Úřadu práce nebo ho vytisknout z níže uvedené internetové adresy.
K žádosti dále doložte:
podnikatelský záměr (zpracovaný podle požadavků Úřadu práce),
ekonomickou rozvahu (váš předpoklad na období od zahájení podnikání do konce příslušného kalendářního roku a na období následujícího roku),
seznam předpokládaných kalkulovaných nákladů na zřízení pracovního místa,
doklad opravňující žadatele k podnikání v daném oboru (např. živnostenské oprávnění),
potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti – lze vyřešit jednoduše tak, že Úřadu práce dáte přímo na formuláři žádosti souhlas s tím, aby si tyto informace získal sám,
doklad o zřízení bankovního účtu.
Domnívám se tedy, že nebude podstatné, zda jste v tomto oboru podnikala, ale zda přesvědčíte komisi, že příspěvek vyřeší problém s jedním pracovním místem, a zda Váš podnikatelský plán má opodstatnění.
Doporučuji vám pro další informace webovou stránku http://portal.gov.cz/portal/podnikani/situace/243/253/6160.html
S pozdravem

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Důchodce nevystačí s důchodem a příspěvkem - na jaké dávky a podporu má nárok?
- Důchodce ve hmotné nouzi - na jaké dávky a podporu má nárok a kam podat žádost?

Můj důchod 5521 Kč, nájem 7000 Kč Praha východ, příspěvek Úřadu práce 3074 Kč, zbývá mi 1595 Kč na ostatní.
Na úřadě mě řekli, že podle tabulek nemám na víc nárok. Na Sociálním úřadě: "podejte si žádost, ale příspěvek nedostanete."
Mám podle zákona ještě právo na nějaký další nebo vyšší příspěvek a kam se obrátit?
Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že příspěvkem, který v dotazu zmiňujete, máte na mysli příspěvek na bydlení. Úřad práce se při jeho výpočtu musí řídit zákonem o státní sociální podpoře, takže pokud Vám byl příspěvek přiznán ve Vámi uvedené výši, pak asi opravdu nemáte na vyšší příspěvek nárok.
Jestliže jsou Vaše příjmy i s příspěvkem na bydlení nízké, můžete si zkusit zažádat ještě o tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi – jejich základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky je zapotřebí doložit nejen výši Vašich příjmů, ale i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. To znamená, že úřad práce bude mj. zajímat i to, zda máte nějaké peníze na bankovním účtu, zda vlastníte (ne) movitý majetek (auto apod.) nebo zda máte stavební spoření či životní pojištění. Proto nelze dopředu přejímat, zda Vám nárok na dávky hmotné nouze vznikne či nikoliv. O dávky pomoci v hmotné nouzi si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?
- Nahlas puštěné rádio, televize u sousedů před 22. hodinou - jak se bránit?

Rušící soused si v zahradě rodinného domu pouští denně od rána do 22. hodiny velmi nahlas rádio. Mnoho sousedů si již na toto stěžovalo a i písemně žádalo souseda, ať tuto hudbu alespoň ztiší. On však nikdy na toto nepřistoupil, protože tvrdí, že do 22. hodiny si může pouštět hudbu tak hlasitě, jak jen bude chtít.
Prosím, máme nějakou šanci uspět? Co všechno můžeme pro to udělat? Velmi Vám děkuji za všechny občany předem za kladné vyřízení mé žádosti, Jaroslav.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
a vnitřní i venkovní hluk se vztahují hygienické limity stanovené nařízením vlády. Podle těch nesmí vnitřní hluk v obytných místnostech přesáhnout v době od 6:00 do 22:00 (denní hluk) 40 decibelů a v době od 22:00 do 6:00 (noční hluk) 30 dB. Hluk z hudby, zpěvu a řeči má dokonce speciální limit 35 dB ve dne a 25 dB v noci. Pro venkovní hluk je stanoven limit o něco vyšší, přesněji 50 dB ve dne a 40 dB v noci. V případě podezření, že jsou tyto limity překročeny, je možné se obrátit na příslušnou krajskou hygienickou stanici s žádostí o změření hluku. Pokud hygienická stanice této žádosti nevyhoví, můžete si hluk nechat změřit u autorizované osoby i na vlastní náklady. Je-li zjištěno, že limit pro hluk byl překročen, měla by hygienická stanice zasáhnout a vymáhat na původci snížení zátěže na únosnou míru.
Kromě krajské hygienické stanice se lze obrátit také na obecní úřad se stížností na narušení pokojného stavu. Ten je kompetentní vydat nařízení, aby byl obnoven stav předchozí – tedy než někdo začal klid v sousedství narušovat. Obtížná však bude vymahatelnost tohoto nařízení. Dále může hlukem obtěžovaný soused podat tzv. sousedskou žalobu k soudu. Soudní cesta však může být velmi zdlouhavá a s nejistým výsledkem. Samozřejmě, že Vaše kroky budou účinnější, když je budete dělat ve větším počtu, když tuto záležitost budete řešit ve shodě s ostatními sousedy.
S pozdravem

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Sirotčí důchod pro dítě a snížení invalidního důchodu rodiče - je to v pořádku?
- Snížení invalidního důchodu rodiče a sirotčí důchod dítěte - vliv na výši

Jsem v ČID 1. stupně ve výši 5.019Kč v únoru 2015 mi náhle zemřel manžel se kterým mám 15letou dceru.
OSSZ mi dala na dceru sirotčí důchod 6387Kč a můj částečný invalidní důchod ČID mi snížila na 1.310 Kč. Bylo mi vysvětleno že nemohu pobírat dva důchody. Mám za to, že sirotčí důchod je nárokem nezaopatřeného dítěte a neměl by se tak započítávat k mému částečnému invalidnímu důchodu, pletu se?
V únoru 2015 jsem se nervově zhroutila a doposud nejsem schopna pracovat. Jsem vedena na ÚP.

ODPOVĚĎ:
Problémem je skutečnost, že Vaše dcera je dosud nezletilá a tudíž nemůže být příjemcem sirotčího důchodu. Je to obdobná situace jako u výživného nebo přídavku na dítě. Tyto příjmy jsou až do dosažení zletilosti dítěte vypláceny rodičům (a nikoliv dítěti), přestože jsou určeny na úhradu potřeb dítěte.
Vzhledem k tomu, že Vaše dcera ještě není zletilá, jste tedy za příjemce sirotčího důchodu považována Vy, a proto u Vás dochází k souběhu dvou důchodů. Podle zákona o důchodovém pojištění pak platí, že v případě souběhu invalidního a sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši včetně základní výměry a z nižšího důchodu se vyplácí pouze polovina procentní výměry. Proto okresní správa rozhodla o snížení invalidního důchodu, který byl nižší, na Vámi uvedenou částku.
Až dcera dosáhne zletilosti, měl by být sirotčí důchod vyplácen přímo jí, a pak by mohlo dojít k opětovnému navýšení Vašeho invalidního důchodu.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Pouštění instruktážních videí v obchodě a autorské právo

Chceme si s kamarádkou otevřít sexshop se specifickým zaměřením a pro klienty mít kabinky, kde budou mít možnost shlédnout instruktážní videa (volně ke shlédnutí na internetu), která bychom jim tam pouštěly. Na koho je potřeba se prosím obrátit, co se týče poplatků, abychom později neměly nějaké licenční, koncesionářské či jiné problémy? Děkuji za odpověď. M.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den,
dle § 2/1 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Autorským dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
V kontextu Vašeho dotazu je otázkou, zda lze instruktážní video, týkající se erotické pomůcky, vůbec považovat za autorské dílo, tzn. zda se jedná o jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, vtělený v tomto případě do audiovizuálního díla. Z důvodu nutné opatrnosti (tzn. jako prevence eventuálních budoucích sporů) je nezbytné vycházet z předpokladu, že rovněž tato videa jsou autorskými díly ve smyslu shora citovaného ustanovení autorského zákona.
Pro vyřešení otázky, zda je možné použít předmětná videa v rámci Vašeho podnikání je nerozhodné, že tato videa jsou na internetu volně ke shlédnutí. Autor těchto videí udělil jejich umístěním na internet toliko souhlas k jejich nekomerčnímu užití (zejména tedy pro osobní potřebu uživatelů internetu).
Jelikož však hodláte užít tato videa za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (tedy za komerčním účelem), bude nutné, abyste k tomu získali souhlas autora těchto videí (resp. toho, komu k těmto videím svědčí majetková autorská práva).
V tomto ohledu Vám proto doporučuji kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv a dotázat se ho, zda zastupuje rovněž autora předmětných videí. Jelikož se ve Vašem případě jedná o díla audiovizuální, přicházejí do úvahy (jako kolektivní správci autorských práv) společnosti DILIA, INTERGRAM a OOA-S:
http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360
Pokud žádný ze shora uvedených kolektivních správců nezastupuje autora předmětných videí, nezbude Vám, než oslovit autora těchto videí přímo a podmínky uzavření licenční smlouvy s ním dojednat.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční agresivní nájemci družstevního bytu - jak ukončit nájemní smlouvu a vystěhovat je?
- Vystěhování a ukončení nájemní smlouvy nájemci družstevního bytu pro hlučnost a agresivitu

Mám jako nájemce uzavřenou smlouvu o podnájmu družstevního bytu se svobodnou matkou dvou malých dětí. Otec jednoho z dětí v bytě žije také, přestože ve smlouvě není uveden. Smlouva je na dobu určitou do konce roku 2015. Na tyto podnájemce jsem v průběhu roku dostávala opakované stížnosti sousedů na hlučnost (křik, hádky, bouchání, pláč dětí) a to i v době nočního klidu, případně i na slovní napadání sousedů, pokud jim někdo z nich něco vytkl. Toto chování se přes domluvy stále zhoršovalo. Několikrát již byla volána i policie. Z těchto důvodů podnájemkyně obdržela a podepsala výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou do konce listopadu 2015. Bohužel se ale chování podnájemců již stalo pro sousedy neúnosné a tvrdí, že už to ty 2,5 měsíce nevydrží.
Proto se chci zeptat, za jakých podmínek by bylo možné podnájemce vystěhovat okamžitě. Ve smlouvě je jako jeden z důvodů pro okamžité odstoupení od smlouvy nájemcem "opakované rušení nočního klidu či jakékoliv porušování domovního řádu ze strany podnájemce". Podmínkou je pochopitelně písemné odstoupení. Je to ale opravdu možné? A pokud ano, ale podnájemkyně nebude ochotná se vystěhovat, lze v tom něco podniknout (vystěhování za asistence policie apod.) nebo se to dá řešit jen soudní žalobou?
Děkuji Marcela

ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné zmínit, že podnájemce nepožívá stejné právní ochrany jako nájemce bytu. Nájem lze vypovědět jen z důvodů uvedených v zákoně. V případě podnájmu toto neplatí. Pokud jste si v podnájemní smlouvě ujednali, že můžete vypovědět podnájemní smlouvu v případě, že podnájemce bude opakovaně porušovat noční klid či domovní řád, pak je takové ujednání platné.
Doporučoval bych, abyste měl případné důkazy o tom, že tak podnájemci skutečně činili (např. svědecké výpovědi).
Pokud se podnájemce odmítne při skončení podnájmu vystěhovat a předat byt, pak se musíte vyklizení bytu domáhat žalobou na vyklizení bytu.