Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí  zde.  


 

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Trvalé bydlení v rekreační chatě na pozemku města, obce - podmínky

Mám v pronájmu zahradu od města. Na ní máme velkou chatu, kterou rekonstruujeme a chtěli bychom tam trvale bydlet. Je to možné a co je vše potřeba, abychom dostali souhlas k trvalému bydlení? Děkuji, Samanta

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Trvalé bydlení v rekreačním objektu:
Celoroční užívání rekreačních objektů představuje v současné době narůstající trend, který je z právního hlediska přípustný; u řady rekreačních objektů je však trvalé bydlení možné až po provedení stavebních úprav, které mohou být spojeny i s „rekolaudací“ rekreačního objektu na stavbu pro bydlení.

Rekonstrukce Vaší chaty bude představovat změnu dokončené stavby, která může mít dle § 2/5 stavebního zákona podobu:
- nástavby, kterou se stavba zvyšuje,
- přístavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou,
- stavební úpravy, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Vyhovuje-li ze stavebně-technického, hygienického, požárního, bezpečnostního atd. hlediska rekreační objekt celoročnímu užívání, lze ho obývat trvale. Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jste získala k provedení rekonstrukce chaty příslušné přivolení stavebního úřadu, doporučuji Vám konkrétní aspekty (včetně všech souvisejících požadavků) konzultovat právě s místně příslušným stavebním úřadem.
Rekonstrukcí chaty může rovněž dojít k její přeměně na stavbu pro bydlení. Ve Vašem případě by byl touto stavbou pro bydlení rodinný dům, jehož základní parametry jsou v § 2 písm. a) bodu 2 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území stanoveny následovně:
„rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví“
Uspokojování bytových potřeb (tedy trvalé bydlení) je (ze striktně právního hlediska) možné pouze ve stavbách pro rodinné bydlení. Trvalé bydlení v jiných objektech (typicky právě v rekreačních objektech) je však také možné, přičemž sankcionování za takové bydlení si lze ze strany stavebních úřadů jen těžko představit.

Základní informace o trvalém bydlení v rekreačním objektu naleznete např. zde:
http://www.ceskereality.cz/clanky/jak-na-to-abyste-na-sve-chate-mohli-trvale-bydlet-23810.html
http://www.dumazahrada.cz/stavba-rekonstrukce/rekonstrukce/20030-jak-zkolaudovat-chatu-na-rodinny-dum/#.VfqT1X3hyKo
V každém případě Vám doporučuji, jak uvádím výše, navštívit místně příslušný stavební úřad a možnosti rekonstrukce Vaší chaty zde konzultovat (ideálně pak takové rekonstrukční práce, v jejichž důsledku bude možné změnit účel užívání chaty z rekreačního objektu na rodinný dům).

2/ Přihlášení trvalého pobytu na adrese rekreačního objektu:
Dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel může mít občan jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
S ohledem na skutečnost, že většina rekreačních objektů bývá označena evidenčním číslem a v případě změny užívání Vaší chaty na rodinný dům Vám bude přiděleno i číslo popisné, by mělo být přihlášení trvalého pobytu na adresu Vaší chaty možné bez komplikací.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Umístění potrubí a obslužného kabelu na soukromém pozemku bez věcného břemene, služebnosti
- Majitel pozemku nesouhlasí s finanční kompenzací za věcné břemeno ČEZ - co se bude dít?
- Majitel pozemku nesouhlasí s finanční kompenzací za služebnost umístění kabelu ČEZ - co se bude dít?

Na mém pozemku je odpadní potrubí pro JETE, asi od r. 1987, provozovatel ČEZ, bez vypořádání věcného břemena, nyní bude ČEZ pokládat obslužný kabel, v ochraném pásmu potrubí, opět bez smlouvy,, s navrženou cenou jsem nesouhlasila. Jaká mám práva a povinnosti, jak dále postupovat? Kabel budou pokládat v 9 a 10 měsíci tohoto roku. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud někdo něco činí na Vašem pozemku, více či méně ovlivňuje Vaše vlastnické práva, je nutné, aby s Vámi komunikoval a je na Vás, abyste si stanovila podmínky, neboť jste to Vy, kdo poskytujete svůj majetek. Důkladně si projděte materiály, které Vám ČEZ zaslal, pokud tak snad neučinil, kontaktujte je a žádejte nápravu. V materiálech by měly být konkrétní informace o tom, za jakých podmínek bude ČEZ stavět a jaké Vám plynou případné povinnosti. Pakliže nesouhlasíte, obraťte se přímo na ČEZ se svými námitkami, případně na stavební odbor. Pokud však již má být započato s pracemi, obávám se, jestli lhůta pro podání námitek již neuběhla.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Soused zaslepil kanalizaci napojeného souseda - může to udělat?
- Zaslepení, zrušení kanalizační přípojky souseda - legálnost postupu

Koupil jsem rodinný dům. Před mnoha lety, původní majitelé se dohodl se sousedem, že se napojí na jeho pozemek se svou kanalizací. Teď mi soused řekl, že mi kanál uzavře. Že se mám napojit na centrální kanalizaci? Prý to byla tehdy jenom ústní dohoda. Může mi mojí kanalizaci na svém pozemku uzavřít (zabetonovat)? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Nejprve bude třeba zjistit, jakou povahu měla původní dohoda a co v ní konkrétně bylo obsaženo. Vydejte se na katastr nemovitostí a zjistěte, zda-li tam není zaneseno kupříkladu věcné břemeno na užívání kanalizace souseda. Pokud nikoliv, ve Vaší kupní smlouvě je o kanalizaci a jejím řešení nějaká zmínka? Řešili jste tento problém s původním majitelem? Pokud ano a byl jste vyrozuměn, že stávající připojení není problém, mohl byste si případné nepříjemnosti (zejména ty finanční) spojené s nápravou vymáhat po původním vlastníkovi. V opačném případě to vypadá, že soused má na své jednání právo, neboť neexistuje dohoda, která by Vás opravňovala k užívání jeho kanalizace.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Přespoření cílové částky Reiffeisen pojišťovny a výpověď smlouvy o stavebním spoření - jak se bránit?
- Výpověď stavebního spoření Reiffeisen pojišťovnou - přečerpání cílové částky

Jako jeden z mnoha klientů stavební spořitelny Raiffeisen jsem v srpnu obdržel „ upozornění na přespoření sjednané cílové částky a výpověď smlouvy o stavebním spoření „. Smlouvu mám od r. 2000 (viz. přílohy), nikdy jsem nepodepsal žádnou její změnu. Stavební spořitelna uvádí jako důvod přespoření cílové částky. S touto situací VOP přímo počítají, není důvodem k výpovědi a dle mého soudu nemá postup stavební spořitelnu oporu ve VOP ani v dalších souvisejících předpisech. Projevil jsem proto telefonicky a následně i písemně svůj nesouhlas s výpovědí (viz. příloha) a současně vyzval spořitelnu ke sdělení relevantních důvodů s odkazem na příslušné paragrafy v VOP nebo dalších souvisejících zákonech.
V písemná odpovědi stavební spořitelna na výpovědi trvá, žádné konkrétní porušení s odkazem na VOP neuvádí, pouze se odvolává, že účelu smlouvy o stavebním spoření bylo dosaženo …. blíže viz. opět příloha s odpovědí stavební spořitelny.
Dovoluji si Vás tímto požádat o vyjádření k celé situaci, jakož i o posouzení mých šancí zvrátit současný stav, tj. jednostranná výpověď ze strany spořitelny. Mám nějakou šanci a jaké konkrétní kroky navrhujete.
Zůstatek na smlouvě není závratný (140.000 Kč), nejde mi o finanční profit, spíše o princip. Mám za to, že spořitelna využívá pozici silnějšího a spoléhá, že klienti nebudou klást odpor …
Díky, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že ve Vašem případě je platnost smlouvy o stavebním spoření stavební spořitelnou ukončována v rámci současného masivního ukončování starých smluv o stavebním spoření s (pro spořitelnu) příliš vysokým úročením, jak je popsáno např. zde:
http://www.penize.cz/stavebni-sporeni/258064-stavebni-sporitelny-vypovidaji-prilis-vyhodne-smlouvy-burinka-dokonce-bez-udani-duvodu
http://finance.idnes.cz/vypoved-smlouvy-o-stavebnim-sporeni-dso-/stavebni-sporeni.aspx?c=A140811_130557_bank_zuk

V obecné rovině platí, že všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny musí mimo jiné zakotvovat podmínky uzavírání smluv a postup stavební spořitelny při jejich uzavírání, změnách a ukončování (§ 7/3 písm. a) zákona o stavebním spoření).
Argumentaci stavební spořitelny dosažením účelu stavebního spoření (a to okamžikem „přespoření“ cílové částky) lze považovat přinejmenším za pochybnou. Zakotvila-li sama stavební spořitelna ve VOP jako jediný důvod pro vypověditelnost smlouvy o stavebním spoření porušení smluvních podmínek klientem, nelze smlouvu o stavebním spoření vypovědět z jiného důvodu. Jiné stavební spořitelny v obdobných situacích např. ukončují platnost smluv o stavebním spoření prostým oznámením dosažení účelu stavebního spoření (aniž by tedy klientům zasílaly výpovědi).
Výplatou naspořené finanční částky má stavební spořitelna v úmyslu svůj závazek z uzavřené smlouvy o stavebním spoření splnit (ve smyslu § 559/1 starého Občanského zákoníku, resp. § 1908/1 nového občanského zákoníku).
V tomto ohledu je nezbytné si dále uvědomit, že klient stavební spořitelny, jako slabší smluvní strana (v postavení spotřebitele) požívá zvýšené právní ochrany, která se v případě nejasných smluvních ujednání projevuje upřednostněním výkladu pro spotřebitele příznivějšího. Námitky stavební spořitelny, spočívající v tvrzení, že Vám bylo umožněno čerpat na příslušné stavební spoření úvěr,
popř. si toto stavební spoření převést do jiného tarifu, je nutné označit za zcela liché, neboť základní oprávnění klienta (tzn. např. právo čerpat úvěr ze stavebního spoření) je tímto způsobem prezentováno jako klientova povinnost.
S ohledem na skutečnost, že masivní ukončování starých (výhodně úročených) smluv o stavebním spoření trvá poměrně krátkou dobu, není v současné chvíli k dispozici ustálená judikatura (zejména judikatura Nejvyššího soudu), která by řešenou otázku zodpověděla. Nelze samozřejmě vyloučit, že soudy se nakonec přikloní k argumentaci stavebních spořitelen, Vámi postoupené materiály nicméně svědčí o jisté argumentační improvizaci stavebních spořitelen, která bude soudní oporu nacházet patrně obtížně.
Nemáte-li v úmyslu se s postupem stavební spořitelny smířit, můžete se v této věci obrátit s podnětem na Českou národní banku:
www.cnb.cz, která v této oblasti vykonává dozorovou činnost.
Pro zneplatnění výpovědi smlouvy o stavebním spoření pak bude zapotřebí obrátit se s žalobou na příslušný soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám v každém případě doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Restituční nárok - kde ho uplatnit?

Na Vaši radu jsem zašel na Státní Pozemkový Úřad a požádal o informace zda byl uplatněn restituční nárok po mém dědovi, babičce a mamince.
Bylo mi řečeno že pokud jsem nebyl účastníkem řízení tak na žádné informace nemám nárok a pokud o to požádám písemně tak mi moji žádost zamítnou. Což se také stalo. Na Katastrálním Úřadě mi našli parcelní čísla pozemků, které byli v roce 1947 připsány mojí mamince její maminkou.
Chtěl bych vědět jakou formou napsat tento restituční nárok. Jedná se o pozemky. Co mám k tomuto restitučnímu nároku doložit a kam tento nárok uplatnit a podat. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda se jedná o stejné pozemky, které byly v restitučním řízení již v minulosti vydány Vašim sourozencům (v takovém případě Váš restituční nárok zanikl, jak jsem uváděl ve své původní odpovědi), nebo zda se jedná o pozemky jiné (z tohoto předpokladu budu ve své odpovědi vycházet).
Je-li vlastníkem předmětných pozemků stát či právnické osoby, na které přešlo vlastnické nebo užívací právo, mohl byste být považován za tzv. domnělou oprávněnou osobu (pokud byste zároveň nebyl schopen jednoznačně prokázat svůj nárok výpisem z úřední evidence).

Dle § 4a/3 zákona o půdě (zák. č. 229/1991 Sb. , v platném znění) může Státní pozemkový úřad uznat (na základě žádosti domnělé oprávněné osoby) nárok k pozemkům, porostům a jinému majetku této osobě, jestliže domnělá oprávněná osoba:
a/ předloží rozhodnutí o dědictví nebo smlouvu, kterou dokládá vlastnická práva, doklad o smlouvě nebo doklad o jiném právním úkonu o nabytí vlastnictví touto osobou nebo jejím právním předchůdcem, nedošlo-li k právně účinnému převodu jen pro nedostatek zápisu do pozemkové knihy nebo evidence nemovitostí,
b/ prokáže, že ve skutečnosti došlo k dělbě užívání nemovitosti mezi spoluvlastníky nebo k výměně pozemků, a k převodu nedošlo jen proto, že nebyl zachován předepsaný úřední postup,
c/ prokáže, že sám nebo jeho právní předchůdce měli pozemky, porosty nebo jiný majetek v držbě a doklad o vlastnictví nemůže předložit, protože buď nebylo realizováno zápisové řízení, nebo že došlo ke ztrátě nebo poškození či zničení katastrálních nebo pozemkových operátů.

Domnělá oprávněná osoba prokazuje nárok k pozemku, porostům nebo jinému majetku posledním dokladem o nároku svém nebo svého přímého předchůdce a tuto skutečnost doplňuje čestným prohlášením o tom, že je vlastníkem či spoluvlastníkem těchto pozemků, porostů nebo jiného majetku a že na sebe přebírá všechny právní následky uvedení nepravdivých údajů.
Dle § 9/1 zákona o půdě je oprávněná osoba (Vy) povinna a/ uplatnit svůj restituční nárok u Státního pozemkového úřadu a zároveň je povinna b/ vyzvat povinnou osobu (současného vlastníka pozemků) k vydání pozemků. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání pozemků (tato dohoda podléhá následně schválení Státním pozemkovým úřadem).
Nedojde-li k dohodě mezi oprávněnou a povinnou osobou, rozhodne o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti Státní pozemkový úřad (§ 9/4 zákona o půdě).
Konkrétní náležitosti výzvy k vydání pozemku (směřované na povinnou osobu), ani žádosti o rozhodnutí v případě nemožnosti uzavřít s povinnou osobou dohodu (směřované na Státní pozemkový úřad), nejsou zákonem o půdě vymezeny.
Jelikož žádost o rozhodnutí bude podáním směřovaným správnímu orgánu, musí z něho být dle § 37/2 správního řádu patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon (jsou-li zákonem stanoveny), a podpis osoby, která je činí.
Máte-li zájem o zahájení restitučního řízení ohledně pozemků, které dosud v rámci restitucí nikomu vráceny nebyly, doporučuji Vám zejména navštívit Státní pozemkový úřad a další nezbytný postup zde konzultovat: http://www.spucr.cz/

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Střídavá péče a placení alimentů, výživného - má matka nárok na výživné od otce dětí?
- Střídavá péče, děti jsou stejnou dobu u obou rodičů - nárok na alimenty, výživné

Ráda bych se zeptala jakou výši výživného má platit otec po rozchodu (a zda vůbec), který má se svoji expartnerkou dvě nezletilé děti (5 a 8 let) a víceméně fungují ve stylu střídavé péče (týden u matky, týden u otce). Matka má nižší příjem, ale disponuje třemi nehnutelnostmi, otec má vyšší příjem, ale žádnou nehnutelnost (s možnosti prodeje) nemá. Otec matce přispívá od samého začátku na nájem i děti (cca 9000 měsíčně), při odeslání platby však nepoužil označení "výživné", tím pádem matka dětí bude u soudu žádát zpětné výživné, ačkoli otec přispíval. Otec dostal radu, aby i nadále matce platil cca 6. tisíc měsícně, přispíval na kroužky a platil něco navíc i přesto, že o děti se řádně stará a funguje určitý styl střídavé péče. Prosíme o radu, co všechno (a zda vůbec) má otec platit v případě, že zajiťuje polovinu všech potřebných věcí, které děti potřebují a rozhodnutí soudu ještě nepadlo. Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Pokud otec zajišťuje potřeby dětí v plné míře v době, kdy má děti v péči a navíc přispívá matce dětí každý měsíc na nájemné a další potřeby dětí, lze tento způsob péče o děti a placení výživného označit za ideální.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že občanský zákoník (ani jiný právní předpis) nestanoví konkrétní výši výživného pro děti různého věku, vše proto záleží na potřebách konkrétních dětí a finančních možnostech jejich rodičů. Jako pomůcku lze v této souvislosti použít některou z tabulek výživného, např. zde:
http://kalkulacka.org/kalkulacka-alimenty-kolik-je-vyzivne-na-dite-a-kdo-ma-povinnost-platit/
http://www.kdejsitato.cz/vyzivne/kalkulacka-vyzivneho.html
http://socialni-davky-2014.eu/alimenty-2014/
Skutečnost, že otec dětí neoznačil své pravidelné platby při bankovním převodu jako výživné, není rozhodná, neboť bylo-li by v budoucnu matkou dětí zpochybněno, že se jednalo o výživné, mohl by otec dětí požadovat vrácení takto uhrazených částek, a to z titulu bezdůvodného obohacení.
Výše a způsob placení výživného může být rodiči dětí samozřejmě také dohodnuta (doporučit lze písemnou formu takové dohody), není-li dohoda možná, rozhodne soud. V rámci soudního řízení je podstatné, aby byl otec dětí schopen doložit (a to několik měsíců zpětně), jaké konkrétní potřeby dětí hradil (potraviny a nápoje, oblečení a obuv, léky, školní a sportovní potřeby apod.).
Má-li otec dětí v úmyslu snížit jím hrazené výživné do doby, než o jeho výši rozhodne soud, může od jím pravidelně hrazené částky odečíst ty náklady, které nese v době, kdy má děti v péči sám. Je však samozřejmě vhodné, aby i po snížení výživného matce dětí pravidelně přispíval.

_

OBČAN-DLUHY
- Majitel vozidla neplatil pojistku, vymáhání škody po řidiči automobilu inkasní agenturou
- Odpovědnost za škodu řidiče při neplacení pojistky majitelem auta, automobilu, vozidla

Kamarádka Monika 2012 byla ve vztahu s dnes už expřítelem, který si na své jméno koupil automobil v hodnotě 100.000 Kč v autobazaru. Jelikož její expřítel nevlastnil řidičský průkaz, používala automobil výhradně Monika. S ex přítelem však nesepsali žádnou smlouvu o zápůjčce ani jinou dohodu, že auto používá výhradně ona, auto je výhradně psané na jeho jméno včetně všech dokladů, zavázal se také platit pojistku.
Dne 13.4.2014 byla Monika ve výše uvedeném autě účastníkem dopravní nehody. Na autě bylo rozbité přední světlo a poškozená přední část auta. Auto bylo odtaženo, Monika sepsala řádný protokol s PČR o nehodě a odevzdala klíče i technický průkaz expřítelovi. Začátkem 2015 jí však přišel dopis od inkasní společnosti že má uhradit částku 130.000 (pořizovací cena+škoda na autě z nehody), jelikož nebyla řádně placená pojistka, kterou ovšem do té doby platil její expřítel. Společnost jí vyhrožuje exekucí, soudem, přestože má jen minimální mzdu, stará se o malého syna a alimenty jí téměř nechodí na účet. Jak má celou situaci řešit? Děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Na začátek své odpovědi uvádím, že pojišťovna je dle § 2820/1 občanského zákoníku oprávněna vymáhat částku, kterou uhradila jako pojistné plnění, po tom, kdo předmětnou škodu (která byla pojistnou událostí) způsobil. V tomto ohledu z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda Vaše kamarádka předmětnou dopravní nehodu zavinila či nikoli (jedná se o velmi důležitou informaci).
Na celém případě je poněkud alarmující, že Vaší kamarádku oslovila inkasní společnost (tzn. společnost, předmětem jejíhož podnikání je vymáhání pohledávek na cizí účet, popř. skupování cizích pohledávek a jejich vymáhání na vlastní účet). Z tohoto důvodu lze Vaší kamarádce doporučit maximální obezřetnost.
V první řadě lze Vaší kamarádce doporučit řešit nastalý problém aktivně, tzn. navázat s inkasní společností písemnou komunikaci, v jejímž rámci Vaše kamarádka inkasní společnost v první řadě vyzve k tomu, aby objasnila, z jakého důvodu by měla za vzniklou škodu odpovídat právě Vaše kamarádka (nechť tedy inkasní společnost Vaší kamarádce sdělí, o jaká konkrétní ustanovení příslušných právních předpisů opírá svůj právní názor). Dále je vhodné, aby se Vaše kamarádka po inkasní společnosti domáhala vysvětlení výše vymáhané škody, tzn. proč je do této škody započítána jak pořizovací cena předmětného automobilu, tak peněžní vyjádření jeho poškození.
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda byla způsobená škoda pojišťovnou uhrazena či nikoli. Pokud ano, lze předpokládat, že předmětnou dopravní nehodu Vaše kamarádka zavinila.
Bez náležitého objasnění právního důvodu pro vymáhání náhrady škody po Vaší kamarádce a bez řádného vyčíslení této škody lze Vaší kamarádce důrazně doporučit inkasní společnosti nic nehradit. Nelze vyloučit, že inkasní společnost se tímto způsobem pouze snaží vyvinout na Vaší kamarádku nátlak k vymožení platby, na kterou nemá ze zákona nárok (tzn. že k zahájení soudního řízení by v této věci ani dojít nemuselo).
Podá-li inkasní společnost na Vaší kamarádku žalobu, doporučuji Vaší kamarádce advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
Nemůže-li si Vaše kamarádka advokáta dovolit, je možné požádat o přidělení bezplatného advokáta (či alespoň za sníženou úhradu) u místně příslušného okresního soudu.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Soused prodává dům se studnou ze které byla čerpána voda ostatními sousedy - jak zajistit čerpání vody i nadále?
- Věcné břemeno čerpání vody ze studny
- Služebnost čerpání vody ze studny

Před padesáti lety jsme koupili jeden ze čtyř domků
na samotě. Jediným zdrojem vody/tehdy pitné/byla studna na kraji sousedova pozemku, na jejíž stavbě se podílela obec i obyvatele'samoty. V roce 1972zajistila a financovala obec rekonstrukci této studny. Teprve v roce 1989 byl zaveden vodovod, vodu ze studny však všichni používáme dosud. Soused nyní dům prodává. Může nám nový majitel zamezit přístup k vodě? Měli bychom nějakou možnost tento přístup k vodě nadále udržet?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je v první řadě podstatné, zda představuje studna samostatnou věc (v právním smyslu) a pakliže ano, kdo je jejím vlastníkem (tzn. zda je vlastníkem studny Váš soused nebo např. obec). V této souvislosti se proto můžete s dotazem obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad (obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Je-li vlastníkem studny Váš soused (což spíše předpokládám), lze přístup ke studni ideálně zajistit zřízením služebnosti práva na vodu (dle staré terminologie se jedná o věcné břemeno). Dle § 1272/1 občanského zákoníku platí, že kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup.
Všichni sousedé mohou proto se sousedem (vlastníkem studny) uzavřít smlouvu o zřízení služebnosti práva na vodu, z níž bude každý soused oprávněn vstupovat na pozemek dotyčného souseda a čerpat vodu z jeho studny, přičemž dotyčný soused bude povinen tuto činnost na svém pozemku strpět. Tuto služebnost je pak vhodné zřídit "in rem", tzn. že oprávněným k přístupu na pozemek a k čerpání vody bude každý současný i budoucí vlastník sousedních pozemků (nikoli tedy pouze ten soused, který smlouvu v současné době uzavře). Služebnost může být zřízena na dobu určitou i neurčitou, úplatně i bezúplatně, vzájemná práva a povinnosti lze libovolně modifikovat.
Rozhodnete-li se ke smluvnímu zřízení služebnosti, doporučuji Vám nechat si příslušnou smlouvu připravit advokátem:
www.advokatikomora.cz, který za Vás může zařídit i vklad služebnosti do katastru nemovitostí (neboť služebnost dle občanského zákoníku vzniká až jejím vkladem do katastru nemovitostí).
Je-li vlastníkem předmětné studny obec, bude nutné vyřešit přístup na sousední pozemek (opět zřízením služebnosti, např. služebnosti cesty a stezky) a čerpání ze studny (v tomto ohledu by bylo možné dohodnout se s obcí na veřejném užívání předmětné studny, smluvní zřízení služebnosti práva na vodu není rovněž vyloučeno).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Stavební povolení na otevřený přístřešek pro koně, kozy - je nutné stavební povolení?

Máme doma přístřešek, který slouží jako multifunkční přístřešek, nyní je zde ustájen kůň, ale pouze na noc. Přes den pobývá venku. Jedna strana přístřešku je tedy volná, aby byl přístřešek stále větratelný a volný. Zajímalo by mě, zda potřebujeme stavební povolení, protože jsem se už dříve dočetla, že stavby do 25 m2 nepotřebují stavební povolení, zvláště co se týče přístřešků. Soused vyhrožuje udáním. Máme tam zabudovanou i jímku. Od jeho hranice pozemku je to min. 5 metrů, řekla bych i více, od druhého souseda (bezkonfliktního) je to kousek. Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Dle současné právní úpravy sama výměra stavby pod 25 m2 pro učinění závěru o nepotřebnosti jakéhokoli přivolení stavebního úřadu nestačí, nýbrž musí být splněny i další podmínky. Vámi popsaný případ může být vyhodnocen dvěma způsoby:

1/ Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona nevyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných
hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Splňuje-li Váš přístřešek všechny shora vyjmenované podmínky, nebylo k jeho vybudování zapotřebí ani územní rozhodnutí (či územní souhlas), ani stavební povolení (či ohlášení stavebnímu úřadu), jak vyplývá z § 103/1 písm. a) stavebního zákona.
Pokud je však odstupová vzdálenost přístřešku od hranice pozemků menší než 2 m, není výjimka dle těchto ustanovení stavebního zákona možná.

2/ Dle § 103/1 písm. e) bodu 1 stavebního zákona nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení.
V tomto případě není sice stavebním zákonem vyžadováno stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, předchozí přivolení stavebního úřadu (v podobě územního rozhodnutí o umístění stavby či územního souhlasu) však zapotřebí bude.
Byl-li Váš přístřešek vybudován v rozporu se stavebním zákonem a Váš soused by Vás skutečně u stavebního úřadu udal, lze předpokládat, že stavebním úřadem bude zahájeno řízení o odstranění stavby. V rámci tohoto řízení budete oprávněna požádat o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizaci černé stavby), jak vyplývá z § 129 stavebního zákona.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že je rovněž podstatné, kdy byl Váš přístřešek vybudován. Nelze totiž vyloučit, že v době jeho výstavby platila pro povolování staveb jiná pravidla, dle nichž žádné přivolení stavebního úřadu zapotřebí nebylo.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nároky propuštěného zaměstnance při výpovědi pro ztrátu zdravotní způsobilosti (nemoc z povolání)
- Nároky zaměstnance s nemocí z povolání
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pro ztrátu zdravotní způsobilosti (nemoc z povolání) a nároky propuštěného zaměstnance
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Rozdíl v platu pro výpověď zaměstnance pro ztrátu zdravotní způsobilosti (nemoc z povolání)
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Mimosoudní vyrovnání se zaměstnavatelem pro nemoc z povolání a nároky zaměstnance
- Mimosoudní vyrovnání se zaměstnavatelem pro ztrátu zdravotní způsobilosti zaměstnance a nároky zaměstnance

7/2012 propuštěna z práce pro ztrátu zdravotní způsobilosti, 2/2013 přiznáno klinikou pracovního lekářství ohrožení nemoci z povolání,
11/2013 mimosoudní dohoda s bývalým zaměstnavatelem, odstupné ve výši ročního platu. Posléze jsem se dozvěděla, že zaměstnavatel neměl ze zákona nárok mě propustit, popř. mi má být vyplácen rozdíl v platu v novém zaměstnání. Nyní vydělávám cca polovinu bývalé mzdy. Děkuji, Šmiřáková Pavla

ODPOVĚĎ:
Dle dotazu předpokládám, že v roce 2012 jste obdržela výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce, tzn. pro zdravotní nezpůsobilost k práci způsobenou jinak než pracovním úrazem či nemocí z povolání.
Úvodem své odpovědi považuji za vhodné upozornit, že měl-li by Váš tehdejší zaměstnavatel již v roce 2012 povědomí o tom, že trpíte nemocí z povolání, byl by i přesto oprávněn s Vámi ukončit pracovní poměr výpovědí, a to dle § 52 písm. d) zákoníku práce.
Výskyt nemoci z povolání ve Vašem případě, jak předpokládám, Váš tehdejší zaměstnavatel uznal v mimosoudní dohodě, když Vám vyplatil odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku (jak vyplývá z § 67/2 zákoníku práce).
Přestože jste v roce 2012 obdržela neplatnou výpověď z pracovního poměru, neboť Váš tehdejší zaměstnavatel zvolil nesprávný výpovědní důvod (když namísto výpovědi dle § 52 písm. d) zákoníku práce Vám dal výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce), není možné s touto skutečností již nic dělat, neboť lhůta pro mimosoudní i soudní obranu ve Vašem případě již uplynula (§ 69 a § 72 zákoníku práce).
Shora uvedené však nic nemění na tom, že Váš tehdejší zaměstnavatel (pokud odpovídá za Vaší nemoc z povolání) je povinen Vám poskytnout příslušné náhrady dle zákoníku práce.

V obecné rovině dle § 366/2 zákoníku práce platí, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
Jednotlivé druhy náhrad jsou zakotveny v § 369/1 zákoníku práce, dle kterého je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, náhradu za:
a/ ztrátu na výdělku,
b/ bolest a ztížení společenského uplatnění,
c/ účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
d/ věcnou škodu.

Co se týče náhrady ztráty na výdělku, máte v současné době právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Základní pravidla pro poskytování této náhrady jsou zakotvena v § 371 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po zjištění nemoci z povolání (s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu) ;
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy;
- dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci;
- náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
V současné chvíli se proto můžete písemně obrátit na svého tehdejšího zaměstnavatele s žádostí o poskytnutí náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato náhrada by Vám měla být následně vyplácena pojišťovnou Vašeho tehdejšího zaměstnavatele. Nebude-li Váš tehdejší zaměstnavatel (resp. jeho pojišťovna) ochoten Vám náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyplácet, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro tento případ Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz
V této souvislosti připomínám, že Vaše právo na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se nepromlčuje, promlčují se však práva na jednotlivá plnění, tzn. právo na náhradu ztráty na výdělku za konkrétní měsíc (§ 389 zákoníku práce). Promlčecí lhůta činí 3 roky (jak vyplývá ze starého i nového občanského zákoníku. Promlčecí lhůta počne běžet od okamžiku, kdy se dozvíte (resp. jste se mohla dozvědět) o tom, že Vám vzniklo právo na náhradu ztráty na výdělku (právo na náhradu ztráty na výdělku pro každý měsíc se tedy promlčuje samostatně).
Pokud by se ve Vašem případě podstatně změnily poměry, které jsou rozhodující pro výši náhrady ztráty na výdělku (např. byste začala vydělávat více), byl by Váš tehdejší zaměstnavatel oprávněn se domáhat změny svých povinností (§ 390/1 zákoníku práce), a to i soudní cestou.
Závěrem své odpovědi připomínám, že většina shora uvedených ustanovení zákoníku práce (konkrétně § 366 - § 390) bude s účinností od 1. 10. 2015 zrušena. Tato právní úprava však bude pouze přesunuta do jiné části zákoníku práce, na Vaše práva proto nebude mít tato změna žádný podstatný vliv.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zloděj ukradl klíče od auta a způsobil dopravní nehodu - kdo odpovídá za škodu?
- Škoda automobilem způsobená zlodějem co ukradl klíče - kdo odpovídá za škodu způsobenou vozidlem?

Platím povinné ručení u České pojišťovny a v 2/2015 s mým vozem způsobil drobnou dopravní nehodu (škoda 14.500,-Kč) doposud neznámý pachatel, který mi odcizil klíče. Pojišťovna škodu uhradila a v 9/2015 po mne chtějí uhradit tuto částku. Chtějí po mne zaplatit právem, přestože jsem já škodu nezpůsobil? Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Na začátek své odpovědi uvádím, že pojišťovna je dle § 2820/1 občanského zákoníku oprávněna vymáhat částku, kterou uhradila jako pojistné plnění, po tom, kdo předmětnou škodu (která byla pojistnou událostí) způsobil.
V rámci občanského zákoníku je však nutné poukázat rovněž na jeho § 2929, dle něhož platí, že místo provozovatele dopravního prostředku nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel dopravního prostředku bude povinen nahradit škodu společně a nerozdílně s tím, kdo dopravní prostředek bez jeho vědomí či proti jeho vůli použil, pouze pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil.
Za škodu, kterou zloděj Vašeho automobilu tímto automobilem způsobil byste tudíž odpovídal (a to společně a nerozdílně se zlodějem) pouze v případě, pokud jste odcizení Vašeho automobilu umožnil z nedbalosti (např. tedy neopatrným zabezpečením klíčů od automobilu).
Případy, kdy je pojišťovna oprávněna požadovat po pojištěném vrácení jí vyplacené částky (pojistného plnění poskytnutého poškozenému) jsou zakotveny v § 10/1 zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle tohoto ustanovení má pojišťovna proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnila, jestliže prokáže, že pojištěný:
a/ způsobil újmu úmyslně,
b/ porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit,
c/ způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně,
d/ bez důležitého důvodu nesplnil povinnost sepsat bez zbytečného odkladu společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele,
e/ bez důležitého důvodu nesplnil svou oznamovací povinnost a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele, nebo
f/ bez důležitého důvodu odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka Policie ČR zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

Shora uvedené lze shrnout tak, že pokud jste odcizení Vašeho automobilu neumožnil vlastní nedbalostí, není pojišťovna oprávněna po Vás náhradu jí vyplaceného plnění požadovat. V současné chvíli Vám doporučuji navázat s pojišťovnou písemnou komunikaci, v jejímž rámci pojišťovnu zejména vyzvete k označení těch ustanovení příslušných právních předpisů, na kterých pojišťovna staví svůj nárok na náhradu vyplaceného pojistného plnění. Pro řádné objasnění právního názoru pojišťovny je vhodné, abyste se dozvěděl, jakým způsobem pojišťovna interpretuje příslušná skutková zjištění, resp. dle jaké právní normy dospěla k závěru, že jste povinen ji pojistné plnění nahradit. Do okamžiku objasnění právního stanoviska pojišťovny není vhodné pojišťovně žádnou náhradu platit.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 12/1 písm. d) zákona o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zaniká pojištění z tzv. povinného ručení mimo jiné i odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie ČR přijala oznámení o odcizení vozidla.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nošení kočárků vrátným do schodů, nemá to v popisu práce a pracovní smlouvě - musí to dělat?

známý pracuje jako vrátný v historických budovách bez výtahu u státní organizace. Zaměstnavatel ho nutí nosit kočárky s dětmi cca do 2. patra, tuto činnost nemá ve smlouvě. Kdo je odpovědný za příp. úraz dítěte - pád z kočárku, trvalé následky dítěte příp. smrt. Jaký postih a koho se týká při neúmyslném zavinění tohoto případu ze strany pracovníka, jak se má zachovat k nařízení této činnosti? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vymezení pracovní činnosti v pracovní smlouvě:
Dle § 34/1 písm. a) zákoníku práce musí každá pracovní smlouva obsahovat mimo jiné vymezení druhu práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Druh sjednané práce bývá v pracovních smlouvách zpravidla vymezen jedním nebo několika málo slovy (např. vrátný, kuchař, uklízečka, lékař, učitel, mzdová účetní, řidič nákladního auta apod.). Není samozřejmě vyloučeno, aby byl druh sjednané práce v pracovní smlouvě vymezen podrobněji, v tomto ohledu je podstatné, jakým způsobem sjednal Váš známý práci vrátného se svým zaměstnavatelem v pracovní smlouvě.
Vymezení druhu sjednané práce tak představuje pouze určité mantinely, v jejichž rámci je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci přidělovat práci. Toto pravidlo je zakotveno v § 38/1 zákoníku práce, dle něhož je od vzniku pracovního poměru:
- zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy (tedy dle sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě), platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem,
- zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy (tedy opět v rámci sjednaného druhu práce) v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.
Sjednal-li Váš známý ve své pracovní smlouvě druh práce pouze jako „vrátný“, může mu zaměstnavatel přidělovat veškerou práci, která s tímto druhem práce souvisí (sjednal-li Váš známý druh práce jinými slovy, může být řešení této otázky samozřejmě odlišné).
Konkretizace jednotlivých pracovních činností, které spadají do daného druhu práce je některými zaměstnavateli prováděna prostřednictvím tzv. pracovní náplně. Jedná se o zákonem neupravovaný organizační předpis zaměstnavatele, ve kterém zaměstnavatel stanoví základní zásady organizace práce a pracovních postupů zaměstnance (vyplývající ze sjednaného druhu práce). Pracovní náplň je jednostranným právním jednáním zaměstnavatele, tzn. že zaměstnavatel může pracovní náplň konkrétnímu zaměstnanci vydat (a popř. změnit) kdykoli dle vlastního uvážení. Pracovní náplň však pouze upřesňuje organizaci práce v rámci sjednaného druhu práce, pomocí pracovní náplně nelze měnit sjednaný druh práce (v pracovní náplni tak není možné vymezit práci vrátného tak, že by zahrnovala i činnosti, které evidentně spadají např. do druhu práce údržbář). Ke změně sjednaného druhu práce je totiž vždy zapotřebí shoda zaměstnance i zaměstnavatele (a z toho vyplývající změna pracovní smlouvy).
Pro získání představy o tom, jaká pracovní činnost může například spadat do druhu práce „vrátný“ lze nahlédnout do přílohy nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě (nař. č. 222/2010 Sb. , v platném znění), kde je v bodě 1.06.08 činnost vrátného definována (dle jednotlivých platových tříd) následovně:
„1. platová třída
1. Kontrola příchodů a odchodů pracovníků i návštěvníků včetně poskytování informací a namátkové kontroly příručních zavazadel odcházejících. Kontrola příjezdů a odjezdů všech druhů vozidel ve vrátnici.
2. Výdej klíčů, zavírání a otevírání objektů, provádění obchůzek objektů, sledování bezpečnostních signalizačních zařízení.
2. platová třída
1. Kontrola a evidence příjezdů a odjezdů dopravních prostředků z uzavřených areálů, hlídání, střežení a bezpečnostní dohled na parkovištích.
3. platová třída
1. Kontrola a evidence příjezdů a odjezdů dopravních prostředků s náročným režimem pro vstup, pohyb po areálu a jeho opouštění, spojená s inkasem peněz, hlídáním, střežením a bezpečnostním dohledem na parkovištích. “
Pracuje-li Váš známý jako vrátný v objektech, které bývají navštěvovány i lidmi s malými dětmi, je dle mého názoru přípustné, aby zaměstnavatel po Vašem známém požadoval i výpomoc s transportem dětských kočárků do vyšších pater těchto objektů, neboť tato činnost de facto souvisí se zajišťováním přístupnosti daného objektu a může být tudíž zařazena do katalogu prací vrátného.

2/ Odpovědnost za újmu na zdraví či životě:
Došlo-li by při transportu dětského kočárku k újmě na zdraví či životě dítěte, bude nutné rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní odpovědnost za takovou újmu:
a/ Soukromoprávní odpovědnost:
Dle § 2914 občanského zákoníku platí, že kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. V režimu soukromého práva tedy bude za případnou újmu na zdraví či životě dítěte odpovídat primárně zaměstnavatel Vašeho známého.
Pokud by újmu na zdraví či životě dítěte Váš známý zavinil (tzn. pokud by jednal úmyslně či nedbale a toto jednání by bylo v příčinné souvislosti se vzniklou újmou), mohl by se jeho zaměstnavatel (poté, co by újmu vůči rodičům dítěte odčinil) domáhat náhrady po Vašem známém.
Dle § 257/2 zákoníku práce platí, že výše zaměstnavatelem požadované náhrady škody způsobené zaměstnancem z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
Pokud by tedy Váš známý způsobil z nedbalosti újmu na zdraví dítěte, bude za tuto újmu odpovídat jeho zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel Vašeho známého odčiní rodičům dítěte újmu na zdraví dítěte např. částkou 300.000,- Kč, bude oprávněn se následně domáhat náhrady takto vyplacené částky po Vašem známém, ovšem pouze do výše čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Rozdíl mezi čtyřapůlnásobkem průměrného výdělku Vašeho známého a částkou 300.000,- Kč již zaměstnavateli nikdo nenahradí.
Pokud by Váš známý naopak způsobil újmu na zdraví či životě dítěte úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek, mohl by se po něm jeho zaměstnavatel domáhat nahrazení celé částky, kterou před tím vyplatil rodičům dítěte.
b/ Veřejnoprávní odpovědnost:
Na tomto místě se budu zabývat pouze těmi případy, kdy by Váš známý zavinil újmu na zdraví či životě dítěte z nedbalosti (neboť nepředpokládám, že by tak Váš známý učinil úmyslně).
Došlo-li by v důsledku nedbalosti Vašeho známého k úmrtí dítěte, mohlo by být jeho jednání kvalifikováno jako trestný čin usmrcení z nedbalosti (§ 143 trestního zákoníku), za který pachateli hrozí trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti (pokud by soud shledal, že Váš známý porušil některou z povinností, které vyplývají z jeho povolání, mohl by mu být uložen trest odnětí svobody až na 8 let).
V případě nedbalostního způsobení újmy na zdraví dítěte by mohl být Váš známý shledán vinným spácháním trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148 trestního zákoníku), za které hrozí trest odnětí svobody až na 4 léta (v prvním případě) či až na 1 rok (ve druhém případě) nebo trest zákazu činnosti.
Pokud by Váš známý způsobil z nedbalosti újmu na zdraví dítěte a zároveň při tom neporušil žádnou ze svých pracovních povinností, mohl by být shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. b) zákona o přestupcích, za který mu může být uložena pokuta do 20.000,- Kč.
Bude-li Váš známý shledán vinným ze spáchání trestného činu či přestupku, nebude v případném trestním či přestupkovém řízení jeho zaměstnavatel nijak figurovat (tzn. že se bude jednat o výlučnou odpovědnost Vašeho známého).

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za výpověď pro ztrátu důvěry v době komunismu - promlčení nároku, promlčení odškodnění

Jako 17letá po maturitě na ekonomické škole jsem byla propuštěna z práce z důvodu "ztráty důvěry" (neuvedla jsem v životopise, že rodiče vstoupili do JZD s 24 ha pole) a byla jsem donucena pracovat v zemědělství. Tři měsíce jsem byla bez práce a pak jsem 5 let pracovala v JZD v kanceláři za 1/4 plat (porovnání s mými spolužáky). Je možné ještě dnes požadovat nějaké odškodnění?
Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě není možné o odškodnění žádat, neboť právo na finanční náhradu Vám nyní ani v minulosti nevzniklo.
Je nezbytné si uvědomit, že právní předpisy, kterými jsou napravovány majetkové a nemajetkové křivdy způsobené komunistickým režimem, se vztahují zejména na osoby, kterým byl znárodněn (či jinak zabaven) nemovitý a movitý majetek, osoby, které byly protiprávně umístěny do vazby či odsouzeny k trestu odnětí svobody (např. političtí vězni), osoby, které byly umístěny do táborů nucených prací, osoby, které byly nuceny sloužit v pomocných technických praporech československé armády, persekvované kněze a řeholníky apod. Těmto osobám byl navrácen jejich nemovitý a movitý majetek (bylo-li to možné), popř. jim byla za tento majetek poskytnuta náhrada, nebo jim byla vyplacena jednorázová finanční náhrada či jim je vyplácen příplatek k důchodu.
Právní předpisy napravující majetkové a nemajetkové křivdy způsobené komunistickým režimem se však nevztahují na „běžné křivdy“ v zaměstnání, které pocítila velká část občanů tehdejšího Československa.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Publikování obrázků z veřejných archivů do knihy, časopisu a autorské právo
- Autorské právo - publikování obrázků z veřejných archivů do knihy, časopisu a autorské právo

Ráda bych věděla, jak je to s přidáváním obrazových příloh do knih. Mnoho institucí (národní muzea, archivy, a další) mají již přístupné webové stránky, kde si lze zkopírovat obrázky a fotografie různých umělců, fotografie osobností a podobně. Mohu takové obrázky použít jako ilustrace ve své knize o jedné osobnosti 19. století, pokud ocituji jejich zdroj, nebo je nutné se ptát přímo té instituce a zakupovat práva? Připadá mi totiž, že v takovém případě by vůbec nemohly vznikat velké obrazové encyklopedie, protože jejich tvůrci by se zkrátka nedoplatili. Proč u mnoha knih najdeme v překladu jiné fotogrfie, než v originále? Jak lze získat vhodná vyobrazení do knihy bezplatně? Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že představuje-li konkrétní fotografie autorské dílo ve smyslu § 2 autorského zákona (což lze říci o naprosté většině fotografií), je k jejímu užití (např. ve formě jejího publikování v knize) skutečně zapotřebí souhlas autora takové fotografie.
K tomuto tématu více zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/co-je-moje-rozhodne-neni-tvoje-97781.html
Jelikož fotografie hodláte použít jako ilustrace v připravované knize, kterou (jak předpokládám) máte v úmyslu následně vydat a uvést do prodeje, nebude možné na Váš případ aplikovat ustanovení autorského zákona o volném užití autorských děl, jelikož fotografie nebudete užívat pro vlastní osobní potřebu, nýbrž za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Dle § 31/1 písm. a) autorského zákona platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle, jedná se o jednu z tzv. bezúplatných zákonných licencí. S ohledem na skutečnost, že autorský zákon v této souvislosti hovoří toliko o „užití … výňatků ze zveřejněných děl jiných autorů“, se však lze domnívat, že autorský zákon v tomto ohledu cílí pouze na citace literárních děl, resp. děl psaných. Tomu odpovídá i důvodová zpráva k § 31 autorského zákona, v níž zákonodárce mimo jiné uvádí: „… Dovolené citace nemohou být na újmu majetkových práv autora díla, z něhož se cituje … “. Užití cizích fotografií za účelem jejich použití v připravované knize proto nelze pod citaci dle autorského zákona zahrnout.
Shora uvedené lze shrnout tak, že pro oprávněné užití cizích fotografií (jako autorských děl) je skutečně zapotřebí souhlas jejich autorů. Tento souhlas pak může být samozřejmě udělen úplatně i bezúplatně.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Emailová konverzace s vědcem - jde o autorské dílo a je možné text publikovat?

Uveřejnění psané obousměrné komunikace se zahraničním profesorem z Finska: konverzace probíhala od cca 10/2014 až do 6.2.2015. Podle mně dostupných informací nesmím jeho část konverzace zveřejnit bez jeho doložitelného souhlasu (kvůli autorskému právu, možná i listovnímu tajemství, možná i něčemu dalšímu). Jediné řešení, které by mělo být v pořádku je přepis vlastními slovy se zachováním sémantického významu. Ani překlad z/do jiného jazyka údajně není řešením, protože se jedná o přímo odvozené autorské dílo.
Rád bych zvolil originály textů. Existuje nějaká možnost vyhovující české a evropské legislativě, jak toho dosáhnout? Děkuji, Jeremiáš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Autorské právo:
Omezení dispozic s těmi částmi korespondence, jejichž pisatelem je jiná osoba, připadá z autorskoprávního hlediska v úvahu pouze v případě, že lze tyto části korespondence označit za autorské dílo.
Dle § 2/1 autorského zákona je předmětem práva autorského dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
V žádném případě proto neplatí, že jakýkoli dopis lze kvalifikovat jako autorské dílo ve smyslu autorského zákona. Takovým dílem (v tomto případě dílem slovesným, vyjádřeným písmem) je pouze výsledek tvůrčí činnosti autora. Dle charakteru Vámi zmiňované korespondence proto můžete odhadnout, zda se v tomto případě jedná o autorské dílo či nikoli.

2/ Trestní právo:
Dle § 182/1 a 2 trestního zákoníku se trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv dopustí ten:
a/ kdo úmyslně poruší tajemství:
- uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
- datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který zprávu přijímá, nebo
- neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci, včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková počítačová data;
b/ kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch:
- prozradí tajemství, o němž se dozvěděl z písemnosti, telegramu, telefonního hovoru nebo přenosu prostřednictvím sítě elektronických komunikací, který nebyl určen jemu, nebo
- takového tajemství využije.
Dle § 183/1 trestního zákoníku se pak trestného činu porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí dopustí ten, kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu, počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní, zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije.
S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že případné uveřejnění části korespondence (jejímž adresátem jste byl), nenaplňuje znaky skutkové podstaty žádného z výše uvedených trestných činů.

3/ Občanské právo:
Dle § 81/2 občanského zákoníku platí, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy, přičemž člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek (§ 82/1 občanského zákoníku).
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy (§ 86 občanského zákoníku).
Na tomto místě lze stručně citovat z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Právo na soukromí člověka bývá definováno jako jeho právo rozhodnout podle vlastního uvážení, zda, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jeho osobního soukromí zpřístupněny jiným, a zároveň se bránit proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob. Jeho cílem je zajistit člověku nerušenost soukromé sféry, v níž může všestranně rozvíjet svoji osobnost. Jde o jedno ze základních osobnostních práv, protože dotčení některých dalších dílčích osobnostních práv je mnohdy současně i zásahem do práva na osobní soukromí … “
Neboť korespondenci, adresovanou pouze Vám, lze považovat za soukromou písemnost osobní povahy, bude k jejímu právně nezávadnému zveřejnění zapotřebí souhlas jejího pisatele. Dle § 87 občanského zákoníku platí, že kdo svolil k použití písemnosti osobní povahy, může svolení odvolat, třebaže je udělil na určitou dobu. Bylo-li svolení udělené na určitou dobu odvoláno, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající škodu z toho vzniklou osobě, které svolení udělil.
Druhým právně představitelným způsobem je přeformulování korespondence, jak v dotazu zmiňujete.

_

OBČAN-KUPNÍ SMLOUVY
- Vedení kanalizace na kupovaném pozemku - je to právní vada nemovitosti?
- Lze označit za právní vadu nebo věcné břemeno vedení kanalizace na pozemku?
- Je služebnost vedení kanalizace právní vada pozemku při koupi?
- Je věcné břemeno vedení kanalizace právní vada pozemku při koupi?

2014 jsme s manželkou zakoupili pozemek určený k zastavění u něhož v katastru nemovitostí není zapsané jakékoliv omezení. Prodávající v kupní smlouvě prohásila, že na pozemku neváznou věcná břemena, právní vady apod. V listopadu 2014 při jednání na obecním úřadě vyšlo najevo, že přes pozemek vede kanalizace do sousedního statku a obec umožnila se do ní připojit i sousednímu RD na základě souhlasu prodávající. Dále vyšlo najevo, že kanalizace je zakreslena v pasportu obce, ale není nijak udržována či opravována od její výstavby před 40 lety. K nápravě situace se nikdo nehlásí, prodávající nekomunikuje vůbec a obec tvrdí, že se jí to netýká. Chci se tedy zeptat 1. kdo je vlastníkem kanalizace (zda obec nebo vlastník pozemku), 2. vůči komu uplatňovat náhradu škody (pozemek byl zakoupen za cenu stavebního pozemku) a 3. zda je správná úvaha požadovat po prodávající slevu z kupní ceny s ohledem
na právní vady, o kterých věděla a po obci přeložení kanalizace na její náklady do míst, kde bude pozemek zatěžovat minimálně vč. započetí její údržby. Děkuji, Miroslav

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vlastnické právo ke kanalizaci:
Dle § 509 občanského zákoníku platí, že inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.
S převodem vlastnického práva k pozemku není automaticky převáděno i vlastnické právo ke kanalizaci, neboť tato není jeho součástí (nýbrž se jedná o samostatnou věc v právním smyslu). Vlastníkem kanalizace bývá zpravidla obec či obchodní společnost (předmětem jejíhož podnikání je provoz kanalizace). Kdo je vlastníkem kanalizace ve Vašem případě zjistíte dotazem na obecním úřadě, popř. obecním úřadě obce s rozšířenou působností.
Vede-li Vaším pozemkem částečně i kanalizační přípojka (spojující kanalizaci se stavbami Vašich sousedů), upozorňuji na § 3/3 a 6 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
- vlastníkem kanalizační přípojky (popř. jejích částí) zřízené před 1. 1. 2002 je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak;
- kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel (není-li dohodnuto jinak) ; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
Vlastníky kanalizačních přípojek, které zasahují do Vašeho pozemku, tak jsou s vysokou pravděpodobností Vaši sousedé.

2/ Uplatnění práva na náhradu škody:
Sama existence kanalizace v pozemku nezapříčiňuje na Vaší straně vznik škody (tzn. majetkové újmy vyjádřitelné v penězích), neboť k zásahu do Vaší majetkové sféry de facto nedošlo. Vaše oprávnění však vyplývá z porušení kupní smlouvy prodávající (jak zmiňuji níže).

3/ Práva z porušení kupní smlouvy a přeložka kanalizace:
Dle § 1920/1 občanského zákoníku má předmět plnění (zde pozemek) právní vadu, pokud k němu uplatňuje právo třetí osoba, ledaže o takovém omezení nabyvatel (Vy) věděl nebo musel vědět. V takovém případě to nabyvatel oznámí bez zbytečného odkladu zciziteli. S ohledem na skutečnost, že existence kanalizace nepochybně omezuje vlastníka pozemku, v němž je uložena, resp. že vlastník kanalizace může uplatňovat určitá práva (např. právo na vstup na pozemek za účelem údržby či oprav kanalizace) vůči vlastníkovi pozemku, lze uzavřít, že ve Vašem případě se o právní vadu zakoupeného pozemku jedná.

V obecnější rovině pak dle § 1916/1 písm. b) a c) občanského zákoníku platí, že dlužník (zde prodávající) plní vadně, např. pokud:
- neupozorní na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
- ujistí věřitele (Vás) v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání.

Vady koupené věci se obecně dělí na a/ vady, které představují podstatné porušení smlouvy a b/ vady, které představují pouze nepodstatné porušení smlouvy.

Dle § 2002/1 občanského zákoníku je podstatné takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana (zde Vy) smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. V ostatních případech se má za to, že porušení povinnosti je nepodstatné.

Představuje-li právní vada pozemku podstatné porušení smlouvy, máte dle § 2106/1 občanského zákoníku právo:
a/ na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci (v případě koupě pozemku nepřichází příliš v úvahu),
b/ na odstranění vady opravou věci,
c/ na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d/ odstoupit od smlouvy.

Představuje-li naopak existence kanalizace nepodstatné porušení kupní smlouvy, máte dle § 2107/1 občanského zákoníku právo na:
a/ odstranění vady, nebo
b/ přiměřenou slevu z kupní ceny.

Kupující je povinen sdělit prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

V současné chvíli se proto můžete obrátit na prodávající s písemným oznámením zjištěných právních vad koupeného pozemku (pokud jste tak již neučinil), přičemž prodávající zároveň sdělte, že a/ tuto vadu považujete za podstatné či nepodstatné (dle Vašeho vyhodnocení) porušení kupní smlouvy a b/ jaké právo jste z tohoto důvodu zvolil (přičemž pro zjednání nápravy určete prodávající přiměřenou lhůtu). Jeden podepsaný stejnopis oznámení si ponechte, druhý zašlete prodávající doporučeně s dodejkou. Pro přípravu tohoto oznámení (popř. pro další právní kroky v této věci) můžete využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

Co se týče přeložky kanalizace, resp. nesení nákladů s tím spojených, je nezbytné ověřit, na základě jakého právního titulu byla kanalizace do pozemku uložena (tzn. zda se tak stalo se souhlasem tehdejšího vlastníka tohoto pozemku, zda byla uzavřena smlouva o věcném břemeni, která např. není dosud vložena do katastru nemovitostí apod.).
Dle § 24/2 zákona o vodovodech a kanalizacích je možné provést přeložku jen s písemným souhlasem vlastníka kanalizace. Žádost o souhlas musí obsahovat stanovisko provozovatele (pokud existuje odlišnost mezi osobou vlastníka a provozovatele kanalizace). Současné zahájení řízení u stavebního úřadu je samozřejmostí.
Především je pak podstatné, že přeložku kanalizace zajišťuje na vlastní náklad osoba, která potřebu přeložky vyvolala (§ 24/3 zákona o vodovodech a kanalizacích).
Stavebník přeložky je povinen předat vlastníkovi kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
Je-li tedy kanalizace ve Vašem pozemku umístěna v souladu s platnou právní úpravou, je provedení její přeložky možné pouze na Vaše náklady, nedohodnete-li se s vlastníkem kanalizace jinak (o čemž však lze mít pochybnosti).
Nejsou-li naopak kanalizace a kanalizační přípojky ve Vašem pozemku vedeny na základě některého právního titulu, je situace řešitelná uzavřením smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě (dříve věcné břemeno) dle § 1267 a § 1268 občanského zákoníku. Není rovněž vyloučeno zahájení soudního řízení o odstranění neoprávněné stavby.

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo vede účetnictví domu kde jsou byty v osobním vlastnictví - právo majitele bytu nahlédnout do účetnictví domu, družstva?

2006 jsem koupil byt v osobním vlastnictví v domě, ve kterém už byly družstevní byty zprivatizovány do ososbního vlastnictví. SVJ není založeno, administrativu domu a účetnictví vede původní bytové družstvo. Dva vlastníci nejsme členy BD, jinak všichni vlastníci bytů v domě členy jsou. Bytové družstvo je ale na jiné adrese s činností "pronájmy a správa domů" a spravuje více domů. V našem domě vlastní BD jen nebytový prostor. Angažoval jsem se v založení SVJ, ale nikdo v domě to moc nechce. Rád bych se zeptal, zda jako nečlen BD mám právo kontroly jeho činností souvisejících s naším domem (účetnictví apod; platím mu zálohy za služby), a zda jsem spoluzodpovědný za případné sankce, vzniklé z nezaložení SVJ, nebo z nečinností BD, např. neprovedení opravy (nebezpečí zranění), zamítnutí vyhotovení energetického štítku (prý není potřeba, některé byty ale vlastníci pronajímají). Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Pakliže bytové družstvo spravuje i Váš majetek, k čemuž podle Vašeho vyjádření dochází, pak máte jistě právo na to, aby Vám bytové družstvo poskytlo vyúčtování týkající se Vašeho vlastnictví. Vyzvěte proto družstvo, aby tak činilo a pokud tak nebude chtíti činit, trvejte na odůvodnění. V případě odpovědnosti za škodu mohu určitě doporučit, abyste měl písemné doklady o tom. že jste na možnou škodu upozorňoval, příp. že jste vyzýval k nápravě. Toto je nejlepší způsob, jak se příp. problémům vyhnout.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přechodné bydliště - kde získat doklad o pobytu kvůli studentské slevě v dopravě
- Doklad o přechodném bydlišti kvůli slevě na dopravu - kde doklad získat?

Od 6/2015 bydlím s přítelem, ale trvalý pobyt mám stále v bydlišti matky a zatím ho nehodlám měnit. Od 10/2015 nastupuji na VŠ a ráda bych využila slev v dopravě – studentská průkazka. Na průkazce se vždy vypisuje, odkud a kam student dojíždí. Při kontrole na přepážce se musí k průkazce ukazovat i OP, kde se kontroluje shodnost adres. Zde nastává problém, tudíž by mi průkazka nebyla vyhotovena. Mohu na místním OÚ požádat o nějaký doklad? Popř. jak tento problém vyřešit? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Dříve existoval kromě trvalého pobytu i pobyt přechodný a to místní úřad jako adresu potvrzoval. Přechodný pobyt je dávno ale zrušen a existuje již jen adresa trvalého pobytu, jako administrativní údaj, který s adresou skutečného bydlení mnohdy nijak nesouvisí. Adresa skutečného pobytu se obvykle označuje jako korespondenční adresa či skutečný pobyt. Domnívám se, že většina úřadů či organizací již dávno směřuje svou pozornost na skutečný pobyt a že stačí jen zjistit, jak dopravní podnik požaduje tuto skutečnost doložit.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Trvalé následky po úrazu - promlčení nároků u pojišťovny
- Do kolika let musí být pojišťovna informována o trvalých následcích po úrazu aby nedošlo k promlečení nároku?
- Promlčení nároku u pojišťovny - trvalé následky po úrazu
- Trvalé následky po úrazu - promlčení nároku na vyplacení pojistky u pojišťovny

11/2009 2009 měla dcera úraz hlavy po pádu z gauče. Platili jsme řádně pojištění u České pojišťovny. Pojišťovna nám proplatila pobyt v nemocnici + dobu léčení (dle tabulek), což bylo asi 90 dní, jinak léčení trvalo přes půl roku.
Během roku 2012 se dceři objevily určité potíže, a po návštěvě neurologa jí bylo zjištěno epileptické ložisko. V té době nebylo však možné určit, zda se jedná o následek úrazu nebo ne. Na vyšetření jsme docházeli v pravidelných intervalech a v prosinci 2014 nám lékař oznámil, že se skutečně jedná o trvalý následek úrazu z r. 2009 a že nám vypíše zprávu pro pojišťovnu, kde můžeme zažádat o proplacení za trvalé následky po úrazu. Učinili jsme tak, ale opakovaně i po odvolání nám bylo sděleno, že je to již promlčeno, a měli jsme se ozvat do lhůty 5 let po úrazu. To však nebylo možné, neboť to, že se jedná o trvalé následky bylo možno vypozorovat až podle toho jak se vyvíjel lékařský nález a i lékař nám potvrdil, že dříve se to nedalo 100% určit a že trvalé následky se můžou objevit třeba až za 10 let po úrazu, a pojišťovna nemá nárok zamítnout. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
S tvrzením lékaře Vaší dcery se lze jednoznačně ztotožnit. Jelikož trvalé následky na zdraví Vaší dcery jsou ve vztahu příčinné souvislosti s jí utrpěným úrazem (který je pojistnou událostí dle uzavřené pojistné smlouvy), je pojišťovna povinna poskytnout Vám sjednané pojistné plnění (resp. nahradit náklady léčení Vaší dcery).
Co se týče pojišťovnou namítané pětileté promlčecí lhůty, kterou jste měli zmeškat, platí, že minulá (zákon o pojistné smlouvě) ani současná (občanský zákoník) právní úprava tuto lhůtu v souvislosti s úrazovým pojištěním nezná. Nelze samozřejmě vyloučit, že pětiletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároků z úrazového pojištění je zakotvena ve Vámi uzavřené pojistné smlouvě, pro ověření této skutečnosti Vám doporučuji prostudovat pojistnou smlouvu a dokumenty k ní se vážící (zejména všeobecné, doplňkové či jiné pojistné podmínky).
Dospějete-li po prostudování pojistné smlouvy k závěru, že pětiletá promlčecí lhůta nemá oporu ve Vámi uzavřené pojistné smlouvě, lze Vám doporučit obrátit se na pojišťovnu s písemnou předžalobní výzvou (ve smyslu § 142a Občanského soudního řádu), v níž upozorníte pojišťovnu na protiprávnost jejího počínání a budete se domáhat poskytnutí pojistného plnění (a to v přiměřené lhůtě, kterou pojišťovně zároveň stanovíte). Pro případ přetrvávající neochoty pojišťovny k vyplacení pojistného plnění jí můžete upozornit na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete pojišťovně prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Nebude-li pojišťovna ani nadále ochotna Vám poskytnout pojistné plnění, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku (popř. i pro přípravu předžalobní výzvy) Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - žádá se při rozvodu nebo při vyrovnání majetku SJM?
- Alimenty na rozvedenou manželku - žádá se při rozvodu nebo při vyrovnání majetku SJM?
- Výživné na rozvedenou manželku při vysokém platu, mzdě manžela
- Výživné na rozvedenou manželku při vysokých příjmech manžela

Jsem v rozvodovém řízení, zatím rozdělena pouze péče o dítě. Mám nárok také na výživné pro sebe, když manžel má cca 4xvyšší plat než já? A žádá se o něj ve fázi rozvodu, nebo až při vyrovnání majetku?
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Vy máte hlavně nyní nárok na výživné. Manželé mají dle občanského zákoníku nárok na zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Stále jste manželé a jestliže manžel vydělává několikanásobně víc, stále má k Vám tuto povinnost. Pokud neplní dobrovolně, můžete podat žalobu na neplnění vyživovací povinnosti pro dobu do rozvodu.
Po rozvodu je výživné možné jen za splnění určitých podmínek. Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod.
Toto výživné by mohlo být součástí rozvodového řízení. Řízení o vypořádání společného jmění manželů oproti tomu s rozvodem samotným ani s případnou vyživovací povinností mezi bývalými manželi nijak nesouvisí. Pro vypořádání společného jmění je třeba podat jinou žalobu a to až po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

FINANCE-DANĚ
- Daň ze stavebního pozemku 2016 - kolik Kč se odvádí?

Za peníze z prodeje domu, který vlastním 20let, chci koupit zasíťovaný (elekřina, voda, plyn v plotě, kanalizace na pozemku) stavební pozemek (bez stromů) a na něm nechat postavit dům pro moje bydlení.
1) Jaké daně při koupi pozemku budu platit, pokud to vše stihnu realizovat ještě v r. 2015?
2) Jaké daně budou při koupi stavebního pozemku v 2016 (prý má být nová daň ze stavebního pozemku od roku 2016)?
3) Pokud peníze z prodeje použiji zase na bydlení, nedochází ke dvojímu zdanění?
4) Co mám udělat, aby daně byli co nejmenší, jde např. odečíst provizi real. kanceláře, odhadce nebo volit směnnou hodnotu, apod. ? Děkuji

ODPOVĚĎ:
1) prodej pozemku v roce 2015, kdy prodávající je plátce DPH a na pozemku je zřízena inženýrská síť ve vlastnictví prodávajícího bude podléhat DPH v základní sazbě. Cena pozemku bude tedy včetně 21% DOH.
Osvobození (prodej bez DPH) je možné uplatnit pouze pokud inženýrská síť byla na pozemku zbudována více než před pěti lety.
2) pravidla pro zatížení prodeje zasíťovaného pozemku v roce 2016 jsou shodná s rokem 2015. Rozdíl je při prodeji pozemku nezasíťovaného.
3) nejde o dvojí zdanění, k původu peněz se nepřihlíží
4) nemůžete dělat nic, DPH odvádí prodejce

_

OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMlOUVY
- Neproplacená faktura za smlouvu o dílo z důvodu neodstranění vad a firma v insolvenci - vymáhání dluhu insolvenčním správcem
- Vymáhání dluhu insolvenčním správcem - firma neodvedla dílo řádně

2012 nám stavební firma dle smlouvy o dílo prováděla rekonstrukci domu.
Stavební společnost nám dle smlouvy fakturovala prováděné práce průběžně dle stavu dokončování prací. Poslední vystavenou fakturu jsme reklamovali z důvodu vad a nedodělku. Vady a nedodělky nebyly opraveny z toho důvodu, že společnost skončila v insolvenčním řízení a byl nařízen konkurz. Insolvenční správce na náš požadavek provést opravy nereagoval a opravy neprovedl. Jelikož společnost vystavila fakturu na provedené práce eviduje insolvenční správce tuto fakturu jako nezaplacenou pohledávku a žádá její zaplacení. Můj dotaz se týká promlčecí doby u této pohledávky. Je nějaký speciální režim u promlčení v insolvenčním řízení? Nebo se tento náš závazek promlčí v normální 3 leté lhůtě. Pokud by platila standardní 3 letá promlčecí lhůta byl by náš závazek z této fakturace již promlčen. Avšak trochu se obávám, že by v rámci insolvenčního řízení mohla existovat nějaká ochranná doba nebo by se počítání doby promlčení v rámci insolvenčního řízení pozastavilo. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba se přeruší jestliže věřitel v promlčecí době uplatní právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje. Zahájení insolvenčního řízení nemá vliv na běh promlčecí doby.
Pokud by společnost dlužila Vám, považovalo by se za uplatnění práva podání přihlášky.
Jelikož společnosti dle insolvenčního správce dlužíte Vy, přeruší se běh promlčecí doby až tehdy, kdy tuto pohledávku uplatní insolvenční správce u soudu jménem dlužníka.
Pokud byla příslušná faktura splatná v roce 2012, bude již nyní tato pohledávka zřejmě promlčena. Tuto skutečnost musíte namítnout v případném soudním sporu. Pokud je skutečně promlčena a tuto skutečnost u soudu namítnete, soud insovlenčnímu správci pohledávku nepřizná.
Jelikož jste neuvedl bližší informace, musím Vás pouze upozornit na skutečnost, že pokud byla smlouva uzavřena podle obchodního zákoníku (nikoliv občanského), je promlčecí lhůta 4 letá. Tuto skutečnost nemohu bez uvedené informace posoudit.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Jak má prodávající prokazatelně informovat kupujícího o vyřízení reklamace
- Jak může kupující dokázat nevyřízenou reklamaci prodávajícím když prodávající tvrdí že poslal SMS o vyřízení reklamace?
- Jak může prodávající dokázat informování kupujícího o vyřízení reklamaci?

Zboží bylo v záruční lhůtě, kdy došlo k reklamaci 07/2015. Během 30 dnů jsem nebyl informován o vyřízení reklamace, sám jsem se o stavu reklamace nezajímal, bral jsem na vědomí 30 denní lhůtu pro vyřízení a poté jsem považoval reklamaci za nevyřízenou. Obchodníkovi zaslán doporučený dopis s tím, že odstupuji od kupní smlouvy a žádám vyplacení hodnoty zboží z důvodu překročení lhůty k vyřízení reklamace. Až v den doručení mě kontaktoval, uvedl, že SMS zpráva byla zaslána 14.8. Mě SMS nepřišla, operátor také nemá možnost toto ověřit. Řídil jsem se instrukcemi dTestu, který na svých stránkách tvrdí, že prodejce je povinen mne kontaktovat o stavu reklamace a následně i u ČOI, kde mi bylo sděleno, že já jsem povinen se o reklamované zboží zajímat a prodejce mě nemusí kontaktovat ohledně vyřízení, jsou rozdíly mezi zákony a judikáty. Na internetu se názory liší. Proto se ptám:
1. Je mou povinností se zajímat o stavu reklamace během 30 dennílhůty a kontaktovat prodejce, zda zboží již dorazilo na prodejnu?
2. Mám právo odstoupit od kupní sml. ?
3. Jak dále postupovat?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ne. Součástí povinnosti prodávajícího vyřídit reklamaci v zákonné lhůtě podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je i povinnost podnikatele vyrozumět spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace. Tento názor zastává též Nejvyšší soud ČR a také Ústavní soud.
Pokud Vás prodávající ve lhůtě 30 dnů neinformoval o způsobu vyřízení reklamace, pak máte právo od smlouvy odstoupit.
Domnívám se, že jste odstoupil od smlouvy již dnem, kdy byl prodávajícímu doručen doporučený dopis. Vyzvěte prodávajícího k vrácení peněz. Pokud Vám nevyhoví, musíte se obrátit na soud. Za tím účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který přezkoumá všechny podmínky a pomůže Vám sepsat žalobu. Náklady na advokáta Vám prodávající nahradí, pokud budete ve sporu úspěšný. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manželé mají každý vlastní družstevní byt - jak zajistit dědění potomků každého z manželů?

Jsme manžele a z dřívějších manželství máma každý 2 dospělé děti. Oba vlastníme družstevní byt. V manželově bytě nyní bydlíme. Nevíme jak správně ošetřit naši dohodu, aby tyto 2 byty nešly po naší smrti do dědictví. Chceme aby každý z bytů dostal potomek vlastního rodiče. Veškerý ostatní majetek by přešel do klasického dědického řízení. Jde nám pouze o vyřešení problému s těmito 2 byty. Převést byty na své potomky ještě za našeho života nechceme. Předem děkuji za odpověď a radu jak postupovat. Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Doporučuji sepsat závěť, ve které můžete pořídit o celém svém majetku, nebo jen ohledně družstevního podílu, se kterým je spojen nájem družstevního bytu. V závěti tak můžete určit, že tato členská práva a povinnosti přejdou na konkrétní osobu.
Za tímto účelem doporučuji kontaktovat notáře, který Vám pomůže závěť napsat. Tím se vyhnete případným sporům o platnost závěti, kdyby nebyly splněny všechny zákonné náležitosti.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zánik věcného břemene zbouráním nemovitosti - vznikne břemeno znovu při postavení nového domu?
- Zánik služebnosti zbouráním nemovitosti - vznikne služebnost znovu při postavení nového domu?

Vlastním domek, který je zatížen věcným břemenem užíváním jednotky 2+1 a zahrady. Dům je neobyvatelného charakteru, osoba
vysokého důchodového věku v něm nebydlí několik let. Zanikne věcné břemeno zbouráním domu bez povolení a (ne) vznikne znovu
při postavení nového? Pokud pominu pokutu od stavebního úřadu za zbourání domu bez povolení, jak by mohl budoucí možný soud rozhodnout
a jaké sankce by mohly hrozit, pokud by se osoba vlastnící věcné břemeno obrátila na soud? Předpokládám, že věcné břemeno užívání
zahrady by osobě zůstalo, nemohla by pak zasahovat do stavebního řízení na novou stavbu?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že věcné břemeno Vámi uváděná osoba nabyla již před rokem 2014 a tudíž se bude její postavení řídit ustanovením staré právní úpravy. Tehdy platilo, že věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. Zničením stavby věcné břemeno zaniká, je však otázkou, zdali faktickou neobyvatelností domu k zániku věcného břemene již nedošlo. Nový dům je novou věci, odlišnou od věcí předchozí, původní nároky z věcného břemene zde použít nelze.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada chaty, chalupy - dřevokazná houba - nárok na slevu z kupní ceny

Prodej 45 let staré chaty. Zájemce si dvakrát chatu prohlédl. Dali jsme mu veškerou možnost si vše důkladně prohlédnout což využil. Vylezl i na půdu podívat se na krovy, které jsou v pořádku a ničím nezasažené. Že jsme mu umožnili prohlídku nám může dosvědčit i paní z RK která chatu prodávala.
Včera nám nový majitel volal, že po odstranění desek, kterýma je celá chata obita, odhalil trámy, prý nosné a zjistil, že trámy jsou napadené nějakou houbou, že je musí vyměnit a nyní po nás požaduje kompenzaci. Tvrdí, že jsme ho na stav měli upozornit. Pána jsme nemohli na stav trámů upozornit, když jsme nevěděli jaký stav trámů je, když byly obity deskami. Je přeci logické, když si kupuji celodřevěnou chatu, 45 roků starou, že vady bude určitě mít. Od stavu chaty se i odvíjela samozřejmě i prodejní cena. Jsme soudní lidé. Pán cenu respektoval a chatu ve stavu v jakém byla koupil.
Můj dotaz je tento. Má nový majitel chatky, který věděl, že si kupuje chatu 45 roků starou, měl možnost si důkladně vše prohlédnout a prohlédl a dvakrát, má tento nový majitel chaty nárok na nějakou kompenzaci? Děkuji moc za zodpovězený dotaz. S pozdravem Tomín

ODPOVĚĎ:
Nevím, jak ten prodej byl formulován ve smlouvě. Předpokládám však, že tam bylo uvedeno, že se kupující se stavem předmětu koupě seznámil, což lze pak následně prokázat i faktických provedením několika prohlídek. Ideální by bylo, kdyby tam bylo formulováno, že kupující předmět koupě přebírá ve stavu jak stojí a leží. Pak je taktéž otázkou, zda je vůbec ve smlouvě nějak konkretizovana odpovědnost za vady. Pokud taková odpovědnost upravena není, pak lze těžko požadovat nějakou kompenzaci ze zákona, neboť platí:

Dlužník plní vadně, zejména
a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo
d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Prasklá hadička a vytopení spodního bytu - hradí škodu nájemce nebo pronajímatel
OBČAN-BYDLENÍ
- Vypovězení automaticky prodloužené nájemní smlouvy

31.8.2015 nám praskla hadička na WC, což způsobilo značné škody sousedům pod námi a škody v námi pronajatém bytě. Pojištění nemáme. Majitelka bytu byt pojištěn také nemá. Nájemní smlouva je již rok expirovaná. Majitelka si po našem oznámení vypla telefon a již déle než týden nekomunikuje, je k nezastižení.
Sousedé jsou také v pronajatém a pojištěném bytě. Majitel vše řeší přes svoji pojistku. Máme obavy, aby po nás následně pojišťovna, nebo následně majitelka našeho bytu nevymáhala peníze.
Nepociťujeme jakoukoliv vinu. Dále nás trápí nekomunikace majitelky bytu. Z bytu se chceme brzy odstěhovat.
Kdo škody zaplatí a zda došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy na byt + jak smlouvu případně vypovědět.
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Podle zákona platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Znamená to tedy, že Vaše nájemní smlouva je dále platná. Zákon dále hovoří o tom, že nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Je mi líto, ale obávám se, že "servis" kolem toalety k takovým drobným opravám patří. Avšak k určení odpovědnosti za škodu by bylo třeba určit, zda-li ke škodě došlo v důsledku opomenutí nějaké povinnosti či úmyslně. Tedy pakliže jste nevyměnili hadičku, ač jste věděli, že netěsní nebo, že jste škodu učinili úmyslně. Pojišťovna poškozených sousedů patrně bude zkoumat, zda k nehodě došlo zaviněním nějaké osoby a pokud toto nevyšetří, škodu uhradí bez následného vymáhání regresu. Konkrétní podmínky výpovědi nájemní smlouvy najdete právě ve své nájemní smlouvě. Pokud toto smlouva neobsahuje, řiďte se občanských zákoníkem. Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Škodní událost mezi členy rodiny - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?
- Pojistná událost v rodině - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?

Chci se zeptat na věc týkající se poškození čelního skla automobilu. Můj syn jel za strýcem do práce a následně jeli oba dva za sebou. Strýc jel první, protože se opravovala cesta tzv. rychlou metodou. kdy na rychle položený tekutý asfalt nasypou cestáři jemný štěrk, došlo k vylétnutí kamínku od strýcova auta na čelní sklo auta mého syna a k prasknutí cca 10 cm. Chceme uplatnit náhradu ze strýcova zákonného pijištění, ale kolega v práci mi řekl, že pojišťovny toto poškození v příbuzenském vztahu neplní. Chci se zeptat, jestli to je nebo není pravda anebo jak postupovat, kdyby to pojišťovna hradit měla, ale nechtěla. Děkuji Kubáň Petr

ODPOVĚĎ:
Záleží na pojistných podmínkách pojištění odpověnosti z provozu vozidla sjednaného škůdcem. Taková situace se reálně může stát, i když samozřejmě pojišťovna při šetření takové události bude jistě obezřetná, resp. jí to může připadat podezřelé. Osobně si myslím, že taková výluka by tam být neměla a pojišťovna by událost měla prošetřit běžným způsobem. Pokud by hradit nechtěla, pak by to měla zdůvodnit, respektive Vás o prošetření škodní události písemně vyrozumět.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Bytové družstvo vede účetnictví domu kde jsou byty v osobním vlastnictví - právo majitele bytu nahlédnout do účetnictví domu, družstva?

2006 jsem koupil byt v osobním vlastnictví v domě, ve kterém už byly družstevní byty zprivatizovány do ososbního vlastnictví. SVJ není založeno, administrativu domu a účetnictví vede původní bytové družstvo. Dva vlastníci nejsme členy BD, jinak všichni vlastníci bytů v domě členy jsou. Bytové družstvo je ale na jiné adrese s činností "pronájmy a správa domů" a spravuje více domů. V našem domě vlastní BD jen nebytový prostor. Angažoval jsem se v založení SVJ, ale nikdo v domě to moc nechce. Rád bych se zeptal, zda jako nečlen BD mám právo kontroly jeho činností souvisejících s naším domem (účetnictví apod; platím mu zálohy za služby), a zda jsem spoluzodpovědný za případné sankce, vzniklé z nezaložení SVJ, nebo z nečinností BD, např. neprovedení opravy (nebezpečí zranění), zamítnutí vyhotovení energetického štítku (prý není potřeba, některé byty ale vlastníci pronajímají). Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Pakliže bytové družstvo spravuje i Váš majetek, k čemuž podle Vašeho vyjádření dochází, pak máte jistě právo na to, aby Vám bytové družstvo poskytlo vyúčtování týkající se Vašeho vlastnictví. Vyzvěte proto družstvo, aby tak činilo a pokud tak nebude chtíti činit, trvejte na odůvodnění. V případě odpovědnosti za škodu mohu určitě doporučit, abyste měl písemné doklady o tom. že jste na možnou škodu upozorňoval, příp. že jste vyzýval k nápravě. Toto je nejlepší způsob, jak se příp. problémům vyhnout.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přechodné bydliště - kde získat doklad o pobytu kvůli studentské slevě v dopravě
- Doklad o přechodném bydlišti kvůli slevě na dopravu - kde doklad získat?

Od 6/2015 bydlím s přítelem, ale trvalý pobyt mám stále v bydlišti matky a zatím ho nehodlám měnit. Od 10/2015 nastupuji na VŠ a ráda bych využila slev v dopravě – studentská průkazka. Na průkazce se vždy vypisuje, odkud a kam student dojíždí. Při kontrole na přepážce se musí k průkazce ukazovat i OP, kde se kontroluje shodnost adres. Zde nastává problém, tudíž by mi průkazka nebyla vyhotovena. Mohu na místním OÚ požádat o nějaký doklad? Popř. jak tento problém vyřešit? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Dříve existoval kromě trvalého pobytu i pobyt přechodný a to místní úřad jako adresu potvrzoval. Přechodný pobyt je dávno ale zrušen a existuje již jen adresa trvalého pobytu, jako administrativní údaj, který s adresou skutečného bydlení mnohdy nijak nesouvisí. Adresa skutečného pobytu se obvykle označuje jako korespondenční adresa či skutečný pobyt. Domnívám se, že většina úřadů či organizací již dávno směřuje svou pozornost na skutečný pobyt a že stačí jen zjistit, jak dopravní podnik požaduje tuto skutečnost doložit.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Trvalé následky po úrazu - promlčení nároků u pojišťovny
- Do kolika let musí být pojišťovna informována o trvalých následcích po úrazu aby nedošlo k promlečení nároku?
- Promlčení nároku u pojišťovny - trvalé následky po úrazu
- Trvalé následky po úrazu - promlčení nároku na vyplacení pojistky u pojišťovny

11/2009 2009 měla dcera úraz hlavy po pádu z gauče. Platili jsme řádně pojištění u České pojišťovny. Pojišťovna nám proplatila pobyt v nemocnici + dobu léčení (dle tabulek), což bylo asi 90 dní, jinak léčení trvalo přes půl roku.
Během roku 2012 se dceři objevily určité potíže, a po návštěvě neurologa jí bylo zjištěno epileptické ložisko. V té době nebylo však možné určit, zda se jedná o následek úrazu nebo ne. Na vyšetření jsme docházeli v pravidelných intervalech a v prosinci 2014 nám lékař oznámil, že se skutečně jedná o trvalý následek úrazu z r. 2009 a že nám vypíše zprávu pro pojišťovnu, kde můžeme zažádat o proplacení za trvalé následky po úrazu. Učinili jsme tak, ale opakovaně i po odvolání nám bylo sděleno, že je to již promlčeno, a měli jsme se ozvat do lhůty 5 let po úrazu. To však nebylo možné, neboť to, že se jedná o trvalé následky bylo možno vypozorovat až podle toho jak se vyvíjel lékařský nález a i lékař nám potvrdil, že dříve se to nedalo 100% určit a že trvalé následky se můžou objevit třeba až za 10 let po úrazu, a pojišťovna nemá nárok zamítnout. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
S tvrzením lékaře Vaší dcery se lze jednoznačně ztotožnit. Jelikož trvalé následky na zdraví Vaší dcery jsou ve vztahu příčinné souvislosti s jí utrpěným úrazem (který je pojistnou událostí dle uzavřené pojistné smlouvy), je pojišťovna povinna poskytnout Vám sjednané pojistné plnění (resp. nahradit náklady léčení Vaší dcery).
Co se týče pojišťovnou namítané pětileté promlčecí lhůty, kterou jste měli zmeškat, platí, že minulá (zákon o pojistné smlouvě) ani současná (občanský zákoník) právní úprava tuto lhůtu v souvislosti s úrazovým pojištěním nezná. Nelze samozřejmě vyloučit, že pětiletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároků z úrazového pojištění je zakotvena ve Vámi uzavřené pojistné smlouvě, pro ověření této skutečnosti Vám doporučuji prostudovat pojistnou smlouvu a dokumenty k ní se vážící (zejména všeobecné, doplňkové či jiné pojistné podmínky).
Dospějete-li po prostudování pojistné smlouvy k závěru, že pětiletá promlčecí lhůta nemá oporu ve Vámi uzavřené pojistné smlouvě, lze Vám doporučit obrátit se na pojišťovnu s písemnou předžalobní výzvou (ve smyslu § 142a Občanského soudního řádu), v níž upozorníte pojišťovnu na protiprávnost jejího počínání a budete se domáhat poskytnutí pojistného plnění (a to v přiměřené lhůtě, kterou pojišťovně zároveň stanovíte). Pro případ přetrvávající neochoty pojišťovny k vyplacení pojistného plnění jí můžete upozornit na svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis výzvy si ponechte, druhý zašlete pojišťovně prokazatelným způsobem (tzn. doporučeně s dodejkou).
Nebude-li pojišťovna ani nadále ochotna Vám poskytnout pojistné plnění, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto kroku (popř. i pro přípravu předžalobní výzvy) Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - žádá se při rozvodu nebo při vyrovnání majetku SJM?
- Alimenty na rozvedenou manželku - žádá se při rozvodu nebo při vyrovnání majetku SJM?
- Výživné na rozvedenou manželku při vysokém platu, mzdě manžela
- Výživné na rozvedenou manželku při vysokých příjmech manžela

Jsem v rozvodovém řízení, zatím rozdělena pouze péče o dítě. Mám nárok také na výživné pro sebe, když manžel má cca 4xvyšší plat než já? A žádá se o něj ve fázi rozvodu, nebo až při vyrovnání majetku?
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Vy máte hlavně nyní nárok na výživné. Manželé mají dle občanského zákoníku nárok na zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Stále jste manželé a jestliže manžel vydělává několikanásobně víc, stále má k Vám tuto povinnost. Pokud neplní dobrovolně, můžete podat žalobu na neplnění vyživovací povinnosti pro dobu do rozvodu.
Po rozvodu je výživné možné jen za splnění určitých podmínek. Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.
Při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod.
Toto výživné by mohlo být součástí rozvodového řízení. Řízení o vypořádání společného jmění manželů oproti tomu s rozvodem samotným ani s případnou vyživovací povinností mezi bývalými manželi nijak nesouvisí. Pro vypořádání společného jmění je třeba podat jinou žalobu a to až po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

FINANCE-DANĚ
- Daň ze stavebního pozemku 2016 - kolik Kč se odvádí?

Za peníze z prodeje domu, který vlastním 20let, chci koupit zasíťovaný (elekřina, voda, plyn v plotě, kanalizace na pozemku) stavební pozemek (bez stromů) a na něm nechat postavit dům pro moje bydlení.
1) Jaké daně při koupi pozemku budu platit, pokud to vše stihnu realizovat ještě v r. 2015?
2) Jaké daně budou při koupi stavebního pozemku v 2016 (prý má být nová daň ze stavebního pozemku od roku 2016)?
3) Pokud peníze z prodeje použiji zase na bydlení, nedochází ke dvojímu zdanění?
4) Co mám udělat, aby daně byli co nejmenší, jde např. odečíst provizi real. kanceláře, odhadce nebo volit směnnou hodnotu, apod. ? Děkuji

ODPOVĚĎ:
1) prodej pozemku v roce 2015, kdy prodávající je plátce DPH a na pozemku je zřízena inženýrská síť ve vlastnictví prodávajícího bude podléhat DPH v základní sazbě. Cena pozemku bude tedy včetně 21% DOH.
Osvobození (prodej bez DPH) je možné uplatnit pouze pokud inženýrská síť byla na pozemku zbudována více než před pěti lety.
2) pravidla pro zatížení prodeje zasíťovaného pozemku v roce 2016 jsou shodná s rokem 2015. Rozdíl je při prodeji pozemku nezasíťovaného.
3) nejde o dvojí zdanění, k původu peněz se nepřihlíží
4) nemůžete dělat nic, DPH odvádí prodejce

_

OBČAN-DLUHY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMlOUVY
- Neproplacená faktura za smlouvu o dílo z důvodu neodstranění vad a firma v insolvenci - vymáhání dluhu insolvenčním správcem
- Vymáhání dluhu insolvenčním správcem - firma neodvedla dílo řádně

2012 nám stavební firma dle smlouvy o dílo prováděla rekonstrukci domu.
Stavební společnost nám dle smlouvy fakturovala prováděné práce průběžně dle stavu dokončování prací. Poslední vystavenou fakturu jsme reklamovali z důvodu vad a nedodělku. Vady a nedodělky nebyly opraveny z toho důvodu, že společnost skončila v insolvenčním řízení a byl nařízen konkurz. Insolvenční správce na náš požadavek provést opravy nereagoval a opravy neprovedl. Jelikož společnost vystavila fakturu na provedené práce eviduje insolvenční správce tuto fakturu jako nezaplacenou pohledávku a žádá její zaplacení. Můj dotaz se týká promlčecí doby u této pohledávky. Je nějaký speciální režim u promlčení v insolvenčním řízení? Nebo se tento náš závazek promlčí v normální 3 leté lhůtě. Pokud by platila standardní 3 letá promlčecí lhůta byl by náš závazek z této fakturace již promlčen. Avšak trochu se obávám, že by v rámci insolvenčního řízení mohla existovat nějaká ochranná doba nebo by se počítání doby promlčení v rámci insolvenčního řízení pozastavilo. Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Promlčecí doba se přeruší jestliže věřitel v promlčecí době uplatní právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje. Zahájení insolvenčního řízení nemá vliv na běh promlčecí doby.
Pokud by společnost dlužila Vám, považovalo by se za uplatnění práva podání přihlášky.
Jelikož společnosti dle insolvenčního správce dlužíte Vy, přeruší se běh promlčecí doby až tehdy, kdy tuto pohledávku uplatní insolvenční správce u soudu jménem dlužníka.
Pokud byla příslušná faktura splatná v roce 2012, bude již nyní tato pohledávka zřejmě promlčena. Tuto skutečnost musíte namítnout v případném soudním sporu. Pokud je skutečně promlčena a tuto skutečnost u soudu namítnete, soud insovlenčnímu správci pohledávku nepřizná.
Jelikož jste neuvedl bližší informace, musím Vás pouze upozornit na skutečnost, že pokud byla smlouva uzavřena podle obchodního zákoníku (nikoliv občanského), je promlčecí lhůta 4 letá. Tuto skutečnost nemohu bez uvedené informace posoudit.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Jak má prodávající prokazatelně informovat kupujícího o vyřízení reklamace
- Jak může kupující dokázat nevyřízenou reklamaci prodávajícím když prodávající tvrdí že poslal SMS o vyřízení reklamace?
- Jak může prodávající dokázat informování kupujícího o vyřízení reklamaci?

Zboží bylo v záruční lhůtě, kdy došlo k reklamaci 07/2015. Během 30 dnů jsem nebyl informován o vyřízení reklamace, sám jsem se o stavu reklamace nezajímal, bral jsem na vědomí 30 denní lhůtu pro vyřízení a poté jsem považoval reklamaci za nevyřízenou. Obchodníkovi zaslán doporučený dopis s tím, že odstupuji od kupní smlouvy a žádám vyplacení hodnoty zboží z důvodu překročení lhůty k vyřízení reklamace. Až v den doručení mě kontaktoval, uvedl, že SMS zpráva byla zaslána 14.8. Mě SMS nepřišla, operátor také nemá možnost toto ověřit. Řídil jsem se instrukcemi dTestu, který na svých stránkách tvrdí, že prodejce je povinen mne kontaktovat o stavu reklamace a následně i u ČOI, kde mi bylo sděleno, že já jsem povinen se o reklamované zboží zajímat a prodejce mě nemusí kontaktovat ohledně vyřízení, jsou rozdíly mezi zákony a judikáty. Na internetu se názory liší. Proto se ptám:
1. Je mou povinností se zajímat o stavu reklamace během 30 dennílhůty a kontaktovat prodejce, zda zboží již dorazilo na prodejnu?
2. Mám právo odstoupit od kupní sml. ?
3. Jak dále postupovat?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ne. Součástí povinnosti prodávajícího vyřídit reklamaci v zákonné lhůtě podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je i povinnost podnikatele vyrozumět spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace. Tento názor zastává též Nejvyšší soud ČR a také Ústavní soud.
Pokud Vás prodávající ve lhůtě 30 dnů neinformoval o způsobu vyřízení reklamace, pak máte právo od smlouvy odstoupit.
Domnívám se, že jste odstoupil od smlouvy již dnem, kdy byl prodávajícímu doručen doporučený dopis. Vyzvěte prodávajícího k vrácení peněz. Pokud Vám nevyhoví, musíte se obrátit na soud. Za tím účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který přezkoumá všechny podmínky a pomůže Vám sepsat žalobu. Náklady na advokáta Vám prodávající nahradí, pokud budete ve sporu úspěšný. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Manželé mají každý vlastní družstevní byt - jak zajistit dědění potomků každého z manželů?

Jsme manžele a z dřívějších manželství máma každý 2 dospělé děti. Oba vlastníme družstevní byt. V manželově bytě nyní bydlíme. Nevíme jak správně ošetřit naši dohodu, aby tyto 2 byty nešly po naší smrti do dědictví. Chceme aby každý z bytů dostal potomek vlastního rodiče. Veškerý ostatní majetek by přešel do klasického dědického řízení. Jde nám pouze o vyřešení problému s těmito 2 byty. Převést byty na své potomky ještě za našeho života nechceme. Předem děkuji za odpověď a radu jak postupovat. Děkuji, Jindřiška

ODPOVĚĎ:
Doporučuji sepsat závěť, ve které můžete pořídit o celém svém majetku, nebo jen ohledně družstevního podílu, se kterým je spojen nájem družstevního bytu. V závěti tak můžete určit, že tato členská práva a povinnosti přejdou na konkrétní osobu.
Za tímto účelem doporučuji kontaktovat notáře, který Vám pomůže závěť napsat. Tím se vyhnete případným sporům o platnost závěti, kdyby nebyly splněny všechny zákonné náležitosti.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Zánik věcného břemene zbouráním nemovitosti - vznikne břemeno znovu při postavení nového domu?
- Zánik služebnosti zbouráním nemovitosti - vznikne služebnost znovu při postavení nového domu?

Vlastním domek, který je zatížen věcným břemenem užíváním jednotky 2+1 a zahrady. Dům je neobyvatelného charakteru, osoba
vysokého důchodového věku v něm nebydlí několik let. Zanikne věcné břemeno zbouráním domu bez povolení a (ne) vznikne znovu
při postavení nového? Pokud pominu pokutu od stavebního úřadu za zbourání domu bez povolení, jak by mohl budoucí možný soud rozhodnout
a jaké sankce by mohly hrozit, pokud by se osoba vlastnící věcné břemeno obrátila na soud? Předpokládám, že věcné břemeno užívání
zahrady by osobě zůstalo, nemohla by pak zasahovat do stavebního řízení na novou stavbu?
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že věcné břemeno Vámi uváděná osoba nabyla již před rokem 2014 a tudíž se bude její postavení řídit ustanovením staré právní úpravy. Tehdy platilo, že věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. Zničením stavby věcné břemeno zaniká, je však otázkou, zdali faktickou neobyvatelností domu k zániku věcného břemene již nedošlo. Nový dům je novou věci, odlišnou od věcí předchozí, původní nároky z věcného břemene zde použít nelze.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Skrytá vada chaty, chalupy - dřevokazná houba - nárok na slevu z kupní ceny

Prodej 45 let staré chaty. Zájemce si dvakrát chatu prohlédl. Dali jsme mu veškerou možnost si vše důkladně prohlédnout což využil. Vylezl i na půdu podívat se na krovy, které jsou v pořádku a ničím nezasažené. Že jsme mu umožnili prohlídku nám může dosvědčit i paní z RK která chatu prodávala.
Včera nám nový majitel volal, že po odstranění desek, kterýma je celá chata obita, odhalil trámy, prý nosné a zjistil, že trámy jsou napadené nějakou houbou, že je musí vyměnit a nyní po nás požaduje kompenzaci. Tvrdí, že jsme ho na stav měli upozornit. Pána jsme nemohli na stav trámů upozornit, když jsme nevěděli jaký stav trámů je, když byly obity deskami. Je přeci logické, když si kupuji celodřevěnou chatu, 45 roků starou, že vady bude určitě mít. Od stavu chaty se i odvíjela samozřejmě i prodejní cena. Jsme soudní lidé. Pán cenu respektoval a chatu ve stavu v jakém byla koupil.
Můj dotaz je tento. Má nový majitel chatky, který věděl, že si kupuje chatu 45 roků starou, měl možnost si důkladně vše prohlédnout a prohlédl a dvakrát, má tento nový majitel chaty nárok na nějakou kompenzaci? Děkuji moc za zodpovězený dotaz. S pozdravem Tomín

ODPOVĚĎ:
Nevím, jak ten prodej byl formulován ve smlouvě. Předpokládám však, že tam bylo uvedeno, že se kupující se stavem předmětu koupě seznámil, což lze pak následně prokázat i faktických provedením několika prohlídek. Ideální by bylo, kdyby tam bylo formulováno, že kupující předmět koupě přebírá ve stavu jak stojí a leží. Pak je taktéž otázkou, zda je vůbec ve smlouvě nějak konkretizovana odpovědnost za vady. Pokud taková odpovědnost upravena není, pak lze těžko požadovat nějakou kompenzaci ze zákona, neboť platí:

Dlužník plní vadně, zejména
a) poskytne-li předmět plnění, který nemá stanovené nebo ujednané vlastnosti,
b) neupozorní-li na vady, které předmět plnění má, ač se při takovém předmětu obvykle nevyskytují,
c) ujistí-li věřitele v rozporu se skutečností, že předmět plnění nemá žádné vady, anebo že se věc hodí k určitému užívání, nebo
d) zcizí-li cizí věc neoprávněně jako svoji.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Prasklá hadička a vytopení spodního bytu - hradí škodu nájemce nebo pronajímatel
OBČAN-BYDLENÍ
- Vypovězení automaticky prodloužené nájemní smlouvy

31.8.2015 nám praskla hadička na WC, což způsobilo značné škody sousedům pod námi a škody v námi pronajatém bytě. Pojištění nemáme. Majitelka bytu byt pojištěn také nemá. Nájemní smlouva je již rok expirovaná. Majitelka si po našem oznámení vypla telefon a již déle než týden nekomunikuje, je k nezastižení.
Sousedé jsou také v pronajatém a pojištěném bytě. Majitel vše řeší přes svoji pojistku. Máme obavy, aby po nás následně pojišťovna, nebo následně majitelka našeho bytu nevymáhala peníze.
Nepociťujeme jakoukoliv vinu. Dále nás trápí nekomunikace majitelky bytu. Z bytu se chceme brzy odstěhovat.
Kdo škody zaplatí a zda došlo k automatickému prodloužení nájemní smlouvy na byt + jak smlouvu případně vypovědět.
Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Podle zákona platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Znamená to tedy, že Vaše nájemní smlouva je dále platná. Zákon dále hovoří o tom, že nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Je mi líto, ale obávám se, že "servis" kolem toalety k takovým drobným opravám patří. Avšak k určení odpovědnosti za škodu by bylo třeba určit, zda-li ke škodě došlo v důsledku opomenutí nějaké povinnosti či úmyslně. Tedy pakliže jste nevyměnili hadičku, ač jste věděli, že netěsní nebo, že jste škodu učinili úmyslně. Pojišťovna poškozených sousedů patrně bude zkoumat, zda k nehodě došlo zaviněním nějaké osoby a pokud toto nevyšetří, škodu uhradí bez následného vymáhání regresu. Konkrétní podmínky výpovědi nájemní smlouvy najdete právě ve své nájemní smlouvě. Pokud toto smlouva neobsahuje, řiďte se občanských zákoníkem. Výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Nájemce může vypovědět nájem na dobu určitou, změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu zřejmě vycházely, do té míry, že po nájemci nelze rozumně požadovat, aby v nájmu pokračoval. Nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Škodní událost mezi členy rodiny - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?
- Pojistná událost v rodině - proplatí pojišťovna škodu nebo ne?

Chci se zeptat na věc týkající se poškození čelního skla automobilu. Můj syn jel za strýcem do práce a následně jeli oba dva za sebou. Strýc jel první, protože se opravovala cesta tzv. rychlou metodou. kdy na rychle položený tekutý asfalt nasypou cestáři jemný štěrk, došlo k vylétnutí kamínku od strýcova auta na čelní sklo auta mého syna a k prasknutí cca 10 cm. Chceme uplatnit náhradu ze strýcova zákonného pijištění, ale kolega v práci mi řekl, že pojišťovny toto poškození v příbuzenském vztahu neplní. Chci se zeptat, jestli to je nebo není pravda anebo jak postupovat, kdyby to pojišťovna hradit měla, ale nechtěla. Děkuji Kubáň Petr

ODPOVĚĎ:
Záleží na pojistných podmínkách pojištění odpověnosti z provozu vozidla sjednaného škůdcem. Taková situace se reálně může stát, i když samozřejmě pojišťovna při šetření takové události bude jistě obezřetná, resp. jí to může připadat podezřelé. Osobně si myslím, že taková výluka by tam být neměla a pojišťovna by událost měla prošetřit běžným způsobem. Pokud by hradit nechtěla, pak by to měla zdůvodnit, respektive Vás o prošetření škodní události písemně vyrozumět.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Zvýšení úrovně ulice a hrozba stékání vody z ulice do domu, vlhnutí zdí
- Soused postavil betonový plot a stíní slunce - jak se bránit?
- Betonový plot postavený na jiném místě než dovolilo stavební povolení - jak se bránit? (plot stíní)

Měla bych dotaz ohledně zvedání úrovně komunikace v obci. V našem městě probíhaly práce na výstavbě nové kanalizace. Celé město bylo zcela rozkopáno a výkopy provedeny do několikametrové hloubky. Nyní se provádějí asfalty. Bydlím ve vedlejší ulici, kde na asfalt není projekt, jak mi řekl dělníci. Dostali příkazem vybrat původní povrch do 20cm hloubky, na to pak budou navezeny kameny a proveden asfalt. Pokud vše bude provedeno takto, náš dům, který sousedí se silnicí (mezi tím jen uzoučký chodníček pro naše pohodlí), klesne úrovňově o několik desítek cm - záleží na vrstvě kamenů a asfaltu, určitě minimálně o 20cm. Už před několika lety byl povrch v ulici zvýšen, museli jsme zvednout chodník, čímž nám vznikl do domu uvnitř chodby 25 cm schod (jsme pod povrchem silnice, dříve jsme byli o 20cm nad silnicí). Nyní by tento schod stoupl o dalších několik centimetrů, protože zvednutím silnice bychom opět museli zvednout výši chodníku. Máme nové vchodové dveře a zvednutím silnice a následně chodníčku by se tyto dveře utopily a nám se tak znehodnocuje náš majetek, jelikož klesáme s domem níž a níž, klesá výška oken od země, původní podříznutí domu je také nepříliš funkční, protože je už příliš hluboko atd. V domě v chodbě bychom už zřejmě museli přidat schod dovnitř pro vcházení do chodby. Může takto město jednat? Nebo máme právo na to, aby silnice byla vybrána do takové míry, aby byl zachován náš úrovňový stav vůči komunikaci? Jak se máme bránit? Takto bychom se za několik let mohli dostat i metr pod úroveň komunikace! Navíc jsme proti svahu a vše nám poteče dolů.
2012 se vedle přistěhovala nová sousedka. Na její straně je plot náš, byl nový z bezúdržbového pletiva. Ona si chtěla vystavět betonový plot do výšky 2,3 m s čímž jsme samozřejmě nesouhlasili neboť z její strany k nám svítí slunce. Bez našeho vědomí jí stavební úřad stavbu plotu povolil a ona vystavěla obří betonový plot 30cm od našeho plotu. NA úřadě mi řekli, že jí byl plot povolen vystavět 2 m od hranice našeho pozemku. Že ji mohu "udat", budou to projednávat, ale stejně si to dodatečně povolí tak jak to má nyní. Je toto možné? K čemu pak ta povolení a úřady vlastně jsou? Jsme v přírodě. Jedna strana chataři, druhá louka a potok. Nehledě na to, že nám její plot cloní zeď, nejde tam od spoda slunce a uvnitř se na spodní části tvoří v obýváku plíseň. Na zahradě máme tak zcela nepoužitelné 2 metry našeho pozemku po celé délce, protože je tam stín a jelikož plot je půl metru od naší pergoly, máme tak tak téměř celý den (zhruba do 16 h odpoledne) stín. Údajně s tím nic nezmůžeme.
V příloze foto našeho domku ze silnice a druhé foto je foto plotu k druhému dotazu. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Zvedání povrchu pozemní komunikace:
V tomto ohledu Vám v první řadě doporučuji navštívit místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (který je silničním správním úřadem a zároveň stavebním úřadem) a podrobně se zde informovat na podmínky provádění předmětných stavebních prací (zejména pak na podmínky uvedení pozemní komunikace do původního stavu). Vyjde-li tímto způsobem najevo, že prováděná stavební činnost neodpovídá požadavkům stavebního úřadu, upozorněte stavební úřad na tuto skutečnost a domáhejte se prozatimního zákazu pokračování ve stavební činnosti.
Svou obranu můžete vést zároveň i v občanskoprávní rovině, a to s využitím:
- § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož má vlastník pozemku právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek;
- § 1020 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků;
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku (mimo jiné i stékání vody apod.) a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla.

Nebude-li proto obecní úřad obce s rozšířenou působností ochoten stavební činnost na pozemní komunikaci prověřit a případně pozastavit, doporučuji Vám kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
a s jeho pomocí učinit některý ze shora nastíněných právních kroků v intencích občanského zákoníku. Pozastavení stavební činnosti (a to až do doby, než o věci rozhodne soud) se pak můžete domáhat i prostřednictvím tzv. předběžného opatření (které na Vaší žádost vydá soud).

2/ Sousedčina zeď:
I zde se Vám nabízí veřejnoprávní a soukromoprávní varianta řešení.
V každém případě Vám lze doporučit informovat stavební úřad o tom, že Vaše sousedka vystavěla svou betonovou zeď v rozporu s podmínkami, které pro tento stavební záměr stanovil stavební úřad. Stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona), v jehož rámci je skutečně možné, aby Vaše sousedka požádala o dodatečné povolení stavby (tzv. legalizace černé stavby).
Neboť se stanete účastnicí řízení o dodatečné povolení stavby, budete v rámci tohoto řízení oprávněna vznášet své námitky a zejména požadovat radikální snížení betonové zdi, popř. její úplné odstranění (a to z důvodu nadměrného stínění, které Vám nejen znepříjemňuje užívání Vašeho pozemku, nýbrž také snižuje cenu Vašeho pozemku a působí Vám i další škodu). Sama skutečnost, že Vaše sousedka požádá o dodatečné povolení stavby samozřejmě neznamená, že bude její černá stavba opravdu dodatečně povolena; nebudete-li s výsledkem řízení o dodatečném povolení stavby spokojena, bude možné se proti tomuto rozhodnutí odvolat.
Svou obranu můžete současně vést i soukromoprávní cestou. Dle § 1013/1 občanského zákoníku platí, že vlastník je povinen se zdržet všeho, co působí, že (mimo jiné) stín vniká na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Nebude-li proto sousedka ochotna svou betonovou zeď snížit na základě Vaší písemné výzvy (což předpokládám), bude možné, abyste se snížení či odstranění betonové zdi domáhala soudní cestou. Rovněž pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Neoprávněné užívání motorového vozidla bez souhlasu majitele
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Prodej automobilu bez kupní smlouvy a nepřevedení v registru vozidel - může původní majitel požadovat vrácení auta, automobilu, vozidla?

Bývalá přítelkyně mi doposud nezaplatila za automobil který nyní užívá (cena cca 25.000 Kč). Poslala několik splátek ale ne vše. Nevadí, jen jsem chtěl aby po mém odstěhování do Anglie bylo auto registrované na ní. Sepsali jsme před mým odletem plnou moc na úřadě s tím, že "transakci" dokončí … chyběla nám evidenční kontrola k přepsání na místě. Nestalo se tak, protože by musela zaplatit cca 1000? Kč za převod. Auto je stále registrované na mě a to se mi nelíbí, jelikož ho nevyužívám. Moje matka která má ode mne plnou moc se tam byla optat na úřadě a automobil je stále registrovaný na mne. Oskenovali mi velký technický půkaz. Přítelkyně odmítá, říká že je auto její. Nemáme spolu sepsanou žádnou kupní smlouvu? Rád bych podal trrestní oznámení? Jak mám nadále postupovat? Jedná se o krádež, nebo neoprávněné užívání motorového vozidla? Přeji si automobil buď přepsat (bohužel od 1.1.2015 prý není možné jen odhlásit, ale auto se hned přepisuje) a nebo navrátit.
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Převod automobilu sebou nese i povinnost jej přihlásit a odhlásit v centrálním registru vozidel. Povinnost odhlásit vozidlo v registru nese prodávající a nemůže ji za něj učinit kupující, ledaže by měl kupující na tento právní úkon od něj plnou moc. Kupující pří tom musí auto přihlásit. Pokud tak účastníci kupní smlouvy neučiní, dochází k situacím, kdy je např. prodávající překvapen, že po něm Česká kancelář pojistitelů požaduje sankční poplatky za absenci povinného ručení, apod. Jestliže má Vaše matka plnou moc s takovým rozsahem, aby toto přepsání mohla udělat, tak ať to udělá.
Kupní smlouva na automobil nemusí být písemná, ale pak se může stát, že se strany koupě dostanou do důkazní nouze, protože nedokáží, že ke koupi/prodeji vůbec kdy došlo. Stejně tak se Vaše matka dostane do problémů, když Vaše bývalá družka popře, že by auto koupila.
Vy si musíte ujasnit co vlastně má být cílem Vašeho snažení, nemůžete zároveň tvrdit, že jste uzavřeli kupní smlouvu a zároveň podávat trestní oznámení pro krádež. Musíte zachovávat konsistenci svého tvrzení. Podle mého názoru je na prvním místě vyřešit vše s novou majitelkou vozu, například v součinnosti s Vaší matkou. Pokud se věc nadále nevyřeší, můžete bývalé družce oznámit, že tedy k prodeji nedošlo, a ť odevzdá vše od vozu Vaší matce, která má plnou moc a navrátíte jí splátky za prodej auta. Pak je ale nutno počítat s nutností platit povinné ručení.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Představenstvo bytového družstva - může jít o jednu rodinu (otec, dcera, syn) nebo kamarády?
- Otec, syn, dcera v představenstvu bytového družstva - je to právně přípustné?
- Představenstvo bytového družstva - může jít o jednu rodinu (otec, dcera, syn) nebo kamarády?
- Otec, syn, dcera v představenstvu bytového družstva - je to právně přípustné?
- Představenstvo SVJ - může jít o jednu rodinu (otec, dcera, syn) nebo kamarády?
- Otec, syn, dcera v představenstvu SVJ - je to právně přípustné?

Smí být zvoleno představenstvo ve složení - předsedkyně + její otec + její kamarádka? Pokud není ve stanovách uveden konkrétní zákaz této volby je tato volba možná? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Obecně je takové složení představenstva přípustné.
Z Vašeho dotazu ovšem nevyplývají žádné další podrobnosti. Jedná-li se o družstvo, mohou být členy orgánu jen členové družstva. Jedná-li se o společenství vlastníků, mohou být členy orgánů i osoby, které nejsou vlastníky jednotky, tudíž nejsou členové společenství vlastníků.

_

FINANCE-DANĚ
- Daňové zvýhodnění na dítě při opravné zkoušce a práci dítěte na dohodu o provedení práce

Syn zaměstnankyně nesložil maturitní zkoušku v řádném termínu, ale v opravném termínu v měsíci září. Po úspěšném složení maturitní zkoušky se bude evidovat na úřadě práce a současně bude pracovat na dohodu o provedení práce. Do kdy lze zaměstnankyni ve mzdě uplatňovat daňové zvýhodnění?
Dcera zaměstnance ukončila střední školu v řádném termínu maturitní zkouškou, nedostala se na vysokou školu a tak absolvovala jednoletý kurz anglického jazyka školní rok 2014/2015. Letos v červenci byla přijata na dálkovou formu studia vysoké školy v Bratislavě. Při studiu bude zaměstnána v ČR na dohodu o provedení práce, posléze má být zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jak to bude u zaměstnance s daňovým zvýhodněním? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
1) daňové zvýhodnění má zaměstnankyně právo uplatnit pouze do konce srpna
2) na daňové zvýhodnění má zaměstnanec (rodič) nárok nepřetržitě po celý rok 2015, pokud jeho dcera jazykový kurz konala ve vzdělávací instituci, která je uvedena v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V červenci se stala studentkou zahraniční vysoké školy. Pokud je tato vysoká škola podle rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy postavena na roveň studia vysokých školách v České republice, lze uplatňovat dál daňové zvýhodnění. Případné zaměstnání dcery během studia nemá vliv na nárok na daňové zvýhodnění.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Investor nechce zaplatit projektantovi za projektovou dokumenaci - chtěl prý projekt pasivní budovy (není uvedeno ve smlouvě o dílo)
- Nezaplacení faktury projektantovi z důvodu vyhotovení jiného projektu (požadavky neuvedené ve smlouvě o dílo)

Na základě smlouvy o dílo s investorem, jsem zpracoval projektovou dokumentaci na stavbu rodinného domu - popis ve smlouvě byl strohý - stavba dřevostavby je běžná záležitost. Po dokončení jsem PD podal s podepsanými žádostmi investorem, a všemi nutnými doklady na stavební úřad (investor má bydliště cca 300 km od stavebního úřadu). Podání žádosti včetně PD projektantem je běžná záležitost a já to považoval jako že dílo je investorem převzaté. Po podání na STÚ jsem zaslal investorovi fakturu za provedené dílo, jak bylo uvedeno ve smlouvě. Jelikož se k projektové dokumentaci zpracovává PENB (průkaz energetické náročnosti stavby), zaslal jsem tento na vyžádání investorovi. V tom momentě investor změnil názor a požadoval, že projekt měl být proveden pro stavbu pasívní (ve smlouvě není uvedeno) i když je stavba uvedena jako " velmi úsporná" a odmítl fakturu zaplatit (k dnešnímu dni je po terminu splatnosti).
Jak postupovat dále, abych si vymohl zaplacení faktury a jestli je možné nějakou formou zastavit stavební řízení na STÚ. Investor chce dokumentaci využít k dokončení stavebního řízení s tím, že pak požádá o změnu stavby a provede nutné úpravy na stavbě, aby docílil pasívní stavby.
Jaké je v této fází vlastnické právo k projektové dokumentaci (dokumentace na STÚ a nezaplacená faktura za dílo).
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Veškeré podmínky, které uvádíte by primárně měly vyplývat ze smlouvy o dílo. Nejsou-li tam upraveny, pak je třeba podpůrně použít ustanovení občanského zákoníku.
Vlastníkem projektové dokumentace by měl být toho času objenatel (hotové dílo dle smlouvy jste předal jemu-doručením a jednak s jeho podpisem STÚ). Právo na zaplacení díla vzniká provedením díla, což bylo učiněno v souladu se smlouvou (nebylo tam specifikováno, že chce konkrétně to, co uvádíte). Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Chybou v tomto případě je, že jste si nenechal zaplatit alespoň zálohu. Nyní nezbývá, než investora písemně vyzvat k úhradě ceny za provedené dílo, která je již po splatnosti. Pokud částku dodatečně neuhradí, nezbývá, než se obrátit na soud.
Stažení žádosti ze STÚ by bylo možné pouze za předpokladu, že byste byl investorem zmocněn za něj před tímto úřadem jednat. Pokud je podatelem žádosti přímo investor (Vy jste tam působil v podstatě pouze jako pošťák), STÚ s Vámi jednat nebude, respektive žádost o zpětvzetí neakceptuje.

_

RŮZNÉ-STAVBY
OBČAN-BYDLENÍ
- Bydlení v domě bez kolaudace - dům nesplňuje požární požadavky

Majitel sousedního téměř dostavěného rodinného domu jej již déle jak rok užívá bez souhlasu (kolaudace) stavebního úřadu. Souhlas k užívání je podmíněn zejména požadavky na požární bezpečnost, a to vybudováním Veřejně přístupné účelové komunikace a požární nádrže 14 m3. Ani jedno doposud soused nezačl realizovat. Problém je v tom, že uvedený RD tak nesplňuje protipožární opatření stanovena stavebním povolením. V případě požáru je ohroženo naše zdraví i dům, který je v těsné blízkosti. Stavební úřad ale oponuje tím, že může provést kontrolu, zda je objekt neoprávněně úžíván, ale tuto musí ohlásit stavebníkovi předem a pokud ten při kontrole prohlásí, že zde nebydlí (má samozřejmě jinou trvalou adresu) a pobývá zde naprosto ojediněle, nemůže stavební prý úřad nic dělat. Nerozumím tomu, neboť pokud je stavební úřad dle zákona oprávněn udělit ze neoprávněné užívání stavby pokutu tuším až 50 tis. Kč, tak by měl mít i možnost, jak tento stav dokázat a nespokojit se pouze s vyjádřením stavebníka. Při této situací Vás prosím o radu jak postupovat, když sběr informací o sousedovi by byl osobní povahy, a to je nepřípustné. A zda má stavební úřad možnosti (povinnosti) jak tento stav - neprávněné užívání stavby může prokázat.
Děkuji. Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Kolaudace není vždy nutnou podmínkou k nastěhování do nově postaveného rodinného domu. Pokud se jedná o rodinný dům s maximální rozlohou 150 m2, s nejvýše dvěma nadzemními podlažími, s podkrovím a sklepem na pozemku, který je určen k zastavění, není ve většině případů nutné stavební povolení. Stavebník má povinnost zamýšlenou stavbu písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Současně došlo i ke zjednodušení při schvalování převodu stavby do užívání. U většiny takových staveb stačí počátek užívání oznámit stavebnímu úřadu. Stavební úřad v návaznosti na doručení oznámení provádí na místě stavby kontrolní prohlídku, kde zkontroluje dokumentaci a vyhodnotí, zda souhlasí se skutečným provedením stavby. Pak vydá stanovisko. V případě závad je musí stavebník odstranit, jinak mu stavební úřad povolení k užívání neudělí. Zákaz užívání stavby může stavební úřad vydat v takovém případě, kdy během prohlídky zjistí, že stavba je v rozporu s oznámením nebo stavebním povolením nebo nejsou splněny podmínky ochrany života a zdraví osob nebo zvířat (např. chybí hasicí přístroj) apod. Stavební úřad má na vyjádření se k tomuto oznámení 30 dnů. Obecně platí, že s užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato, pokud do 30 dnů od doručení oznámení stavební úřad užívání stavby nezakáže. Musí se jednat o kompletně dokončenou stavbu, případně část stavby schopnou samostatného užívání. Stavebník musí ale nejdříve zajistit provedení a vyhodnocení různých zkoušek. Jedná se o revizní zprávu o stavu el. instalace, hromosvodů, plynoinstalace, tlakovou zkoušku ústředního topení a vodovodu, předávací protokol od prováděcí firmy, nebo vyjádření stavebního dozoru v případě stavby svépomocí, osvědčení o stavu komínů, doklady o tom, že rozvody vody a kanalizace jsou provedeny dle platných norem. Pokud se v průběhu výstavby stavebník odchýlil od původní dokumentace, předkládá se dokumentace skutečného provedení stavby. Pokud je stavba zapsána v katastru nemovitostí, doloží se aktuální vyhotovení geometrického plánu. V některých případech lze stavbu užívat ještě před jejím oficiálním předání do užívání. Těmi jsou předčasné užívání stavby a zkušební provoz. Stavbu lze předčasně užívat na základě časově omezeného povolení stavebního úřadu. Taková stavba sice ještě není úplně dokončena, ale její užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví. Podobně je tomu u zkušebního provozu, který je také časově omezen a během této doby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.
Z Vašeho dotazu nelze odvodit, zda užívání stavby není v souladu s některou z výše uvedených skutečností a zda tedy právo nesvědčí vlastníkovi stavby.
Obecně lze uvést, že stavební úřad nemá pravomoc vstoupit do nemovitosti někoho bez toho, aby toto vlastník umožnil, tomu brání ochrana soukromého vlastnictví. Jinou otázkou je, jak důsledně stavební úřad postupuje při dokazování případného přestupku neoprávněného užívání nemovitosti. Podle mého názoru by se stavební úřad neměl řídit pouze sdělením stavebníka, ale měl by postupovat podle dalších skutečností, které dokáže svou činností zjistit. Důkazní břemeno je na straně stavebního úřadu, protože u přestupků existuje presumpce neviny stejně jako u trestných činů.

_

RODINA-SJMA A ROZVOD
OBČAN-DLUHY
- Manžel chce vyplácet manželku po rozvodu malými splátkami vyrovnání SJM - může to manželka odmítnout?
- Odmítnutí splátek vyrovnání SJM při rozvodu - může druhý z manželů požadovat celou částku najednou?
- Splátky při vyrovnání SJM po rozvodu manželství - je možné je odmítnout a chtít celý dluh najednou?

Přítelkyně se rozvádí, dohodla se s manželem na výši vyrovnání za SJM, resp. za majetek který zůstane manželovi doma. Tato suma se pohybuje okolo 350 – 400 tis. CZK. Manžel s touto sumou souhlasí, avšak co se týká způsobu a termínů vyrovnání, trvá na měsíčních splátkách 2500, - /měs. a to až do úplného splacení dluhu. Což je prakticky 13 let – což nám přijde jako nesmyslně dlouhá doba (sám jsem ve stejné/obdobné situaci, ovšem manželce budu dávat přes milion, nedovedu si představit že bych ji navrhl obdobný způsob vyrovnání - „minisplátky do smrti“, budu si muset samozřejmě vzít nějakou hypotéku, což očekávala i přítelkyně od manžela, nepotřebuje to hned, ale třináct let je příliš…).
Chci se zeptat, když u rozvodu manželství přítelkyně, bude co se týká vypořádání SJM, dohodou podepsanou oběma stranami s úředním ověřením podpisů obou manželů uvedeno, že peněžní výše kterou manžel manželce zaplatí je taková (např. 350 tis. CZK) a že způsob tohoto vyrovnání bude vyřešen dohodou manželů následně po rozvodu manželství (např. do: …) – MÁ NÁSLEDNĚ MANŽELKA PO ROZVODU PRÁVNÍ PODPORU A REÁLNOU ŠANCI NA VYROVNÁNÍ ZE STRANY MANŽELA, V PŘÍPADĚ ŽE BY NEPŘISTOUPIL NA „ROZUMNOU“ DOHODU A ODMÍTAL DLUH JINAK UHRADIT?
Jde o to, že potřebujeme urychleně podat žádost o rozvod, tak bychom rádi vypustili z dohody o vypořádání SJM pasáž (spornou) o způsobu a termínu splácení manželova dluhu.
Jde požádat soud o urychlení řízení, neboť začátkem prosince 2015 čekáme s přítelkyní dítě a budeme ještě následně řešit otcovství – kde očekáváme bezproblémovou dohodu tří stran.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o tzv. nesporný rozvod, pak je předmětná dohoda nezbytnou součástí:
§ 757 občanského zákoníku:
(1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud
a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,
b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,
c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu.
(2) Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

Právě proto, aby byla smlouva po rozvodu vymahatelná, měly by tam být povinnosti ohledně finančních plnění vymezeny zcela jednoznačně, tudíž že splátky ve výši?? jsou splatné vždy do?? daného měsíce. Při prodlení s úhradou dílčí splátky se pak stává splatný dluh v plné výši. Pokud byste tam uváděli pouze částku, pak bych tam jedině akceptoval tuto jako celek bez dalších podmínek s lhůtou splatnosti např. do 3 měsíců od právní moci rozsudku o rozvodu manželství.
Soudu lze zaslat přípis ke konkrétní spisové značce, ve kterém požádáte o brzké nařízení jednání s odůvodněním (viz co uvádíte), je pak zcela na soudu, zda Vám vyhoví. Moje zkušenost je, že se soudy takovéto žádosti zpravidla neakceptují a řízení se protahuje.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Dar k uzavřené smlouvě s dodavatelem energie - vrácení daru při zrušení smlouvy
- Vrácení daru při zrušení smlouvy s dodavatelem energie (plynu, elektřiny)

Moje sestra uzavřela Smlouvu s jiným dodavatelem plynu, než kterého měla dosud. Jako dárek dostala úsporné žárovky. V Předávacím protokolu bylo uvedeno, že 6 těchto žárovek má hodnotu 3.000 Kč, s DPH 3.630 Kč. K tomuto došlo v únoru 2015.
Mezitím se sestra vrátila k původnímu dodavateli a nyní jí přišla od nového dodavatele faktura s výzvou, aby za žárovky zaplatila 3.630 Kč. Protože je sestra starobní důchodkyně, která žije sama a nemá v rezervě požadovanou částku, poslala žárovky v originálních obalech s průvodním dopisem v balíčku zpět dodavateli.
Během tohoto týdne jí volali z této firmy, že jí pošlou žárovky zpět a musí je zaplatit.
1/ Jak má dál postupovat? Podotýkám, že ve Smlouvě chybí její číslo (políčko nechal dodavatel prázdné).
2/ Je taková smlouva platná? Za odpovědi předem děkuji.
Vaše klientka Jana

ODPOVĚĎ:
Pokud dostala žárovky jako dárek, pak podstatným znakem daru je jeho bezúplatnost. Nevím, jakým způsobem byl tento dar navázán na smlouvu uzavřenou s jiným dodavatelem. Zda tedy byla ujednána nějaká sankce za ukončení dané smlouvy, smlouva byla vázána na určitou minimální délku trvání apod.
Můj návrh je ten, aby si ponechala veškeré doklady k případu a dodavateli prozatím nehradila/nevracela ničeho. Na Vás pak bude, abyste prostudovala smlouvu, zda tam nesjou stanoveny nějaké povinnosti či sankční opatření.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak daleko může být hnůj od obytných budov?
- Umístění hnoje od obytných budov - vzdálenost podle zákona
- Hnůj u domů, obytných budov - jaká je minimální vzdálenost?
- Minimální vzdálenost hnoje od domů, obytných budov dle zákona

Na sousedním pozemku velké hnojiště soukromého zemědělce, 15 let, domluva nepravděpodobná. Mouchy, krajně neestetický příjezd k domu a do obce, zápach ne. Vzdálenost 125 metrů od domu, okraj obce. Situace: náš dům, naše zahrada, naše pole, sousední pole s drátěnou ohradou, a další pole s hnojištěm, úzké dlouhé parcely vedle sebe. Majitel pozemku je zemědělské družstvo a pronajímá jej soukromníkovi, který bydlí dále v obci a sem hnůj vyváží. V jaké vzdálenosti od nejbližšího domu je možné ukládat hnůj? Jak tento letitý problém řešit. Hromada se postupně zvětšuje.
Na našem poli (část manipulační plocha, dříve zastavěno) vhodné místo ke stavbě, 35 metrů od hnojiště. Jak předejít situaci, postavení domu vedle neestetického zdroje zápachu a much.
Stejnou rodinu nutno žádat o souhlas se stavbou (pozemek s drátěnou ohradou). Je možné vyhnout se souhlasu, umístěním stavby na parcelu tak, že další pozemek také náš (zahrada, manipulační plocha, naše pole, soused) a až další sousedů?
Pokud umístění stavby dle potřeby a ne podle problémů se sousedy, jak se zbavit hnoje a zároveň získat souhlas ke stavbě od stejné rodiny.

ODPOVĚĎ:
Základní princip v občanském právu říká, že vlastnické právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. Ve Vašem případě dochází ke střetu dvou vlastnických práv a to práv na nerušené užívání pozemků. Dle výše uvedeného principu, je každý vlastník povinen zdržet se všeho, čím by zasahoval do práv jiného. V případě sousedských sporů to znamená, že není možné, aby soused obtěžoval pachem z hnojiště ostatní. Vyzvěte proto souseda k řešení situace. Zkuste se s ním nejprve sejít a hledat možnosti řešení než rovnou požadovat odstranění hnojniště. V případě stavebního povolení jsou samozřejmě dotčené strany oprávněny se ke stavbě vyjádřit, avšak případné výhrady, které by mohly mít musí náležitě odůvodnit. Jinými slovy, zákon neuznává ochranu tam, kde dochází ke zneužívání práva s cílem škodit jiným subjektům.

_

OBHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Rizika koupě zadluženého bytu v domě v podílovém spoluvlastnictví

Přes realitní kancelář se zajímáme o koupi bytu v panelovém domě se 24 bytovými jednotkami, které jsou v podíl. spoluvlastnictví. Majitelkou bytu je cizí státní příslušnice. Na základě našeho zjištění je byt zadlužen, s tím, že nejsou delší dobu hrazeny služby. Prosím o sdělení, jaká rizika pro nás tato skutečnost představuje a jestli koupě bytu v podíl. spoluvlastnictví i k výše uvedeným je pro nás vhodná. Dle sdělení jednatelky domu se v dohledné době uvažuje o převedení bytových jednotek do osobního vlastnictví. Děkuji, Studená

ODPOVĚĎ:
Především je potřeba zjistit, zda-li byt není právně zatížen, tedy, že na bytě nevázne zástavní právo, protože tato skutečnost by pak podstatně ovlivnila vůbec Váši možnou koupi. Dluhy samotné majitelky Vás v podstatě zajímat nemusejí, neboť se jedná o její záležitost, avšak zástavní právo na byt ano. RK by při případném prodeji měla jednat s osobou, které zástavní právo svědčí, neboť podej bytu bude podléhat také jejímu souhlasu. V případě kupní smlouvy pak velmi doporučuji dbát na formulaci uvedenou v kupní smlouvě, neboť pokud na bytě váznou nějaké nedoplatky, je dnes možné, aby tyto nedoplatky byly převedeny společně s bytem a tudíž byste pak za dluhy byli odpovědní Vy. Kupní smlouvu proto velmi důrazně doporučuji konzultovat s právníkem. Spoluvlastnictví více rozličných osob bývá obecně problém, neboť Vaše vlastnické právo je omezeno vlastnickým právem dalšího spoluvlastníka. V případě, že není možná dohoda ohledně společného nakládání s věcí, je pak další instanci už jen soud.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Ochranné pásmo zákazu stavění budov u lesa
- Změna územního plánu se zákazem stavění u lesa - kdo nahradí škodu majiteli nezastavěného pozemku?

2007 jsem kupoval pozemek, dle vyjádření, které po mě požadovala stavební spořitelna, zda to bude zahrnuto v pozdějším územní plánu jako stavební parcela, mě toto vyjádření poskytl obecní úřad, že není žádných námitek, skutečně v roce 2009, byl tento pozemek zahrnut v územním plánu jako zastavitelná plocha pro účely trvalého popř. k rekreačním účelům, s tím že tam byla dána podmínka, že se musí dodržet ochranné pásmo od vysokotlakého potrubí 20m, letos jsem se rozhodl, že pozemek prodám z důvodu nepředvidatelné údálosti v rodině, k mému překvapivému zjištění kupujícím bylo, že na pozemku se nedá postavit nic, v roce 2011; byl schálen v obci nový územní plán, kde zde byla dána nová podmínka, že se musí dodržet ochranné pásmo od lesa 22.5m, vzhledem k tomu, že pozemek má 36x44m, je v tuto chvíli zřejmé, že se zde nedá postavit vůbec nic, přestože je to stavební pozemek, soused,
ale na sousedním pozemku postavil si chatu bez omezení, nyni mám bezcenou parcelu, chci se zeptat jak mohu své dodatečné práva vymáhat, děkuji Tomáš

ODPOVĚĎ:
Finanční náhrady za změny v území jsou upraveny v § 102/2 stavebního zákona, dle něhož platí, že vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku.
Náhrada dle předchozího odstavce náleží též vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením regulačního plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí oprávněna vykonávat práva z nich vyplývající, pokud uvedenou změnou nebo zrušením bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková újma.
Ze shora uvedeného vyplývá, že na Vámi popsaný případ se § 102/2 stavebního zákona nevztahuje, neboť Vámi vlastněný pozemek je i po přijetí nového územního plánu stále určen k zastavění.
Povinnost poskytnout náhradu za změnu v území na základě písemné žádosti vlastníka (obsahující prokázání majetkové újmy) má obec, jejíž orgány vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
Proti omezení stavební činnosti na Vašem pozemku vymezením dalšího „ochranného pásma“ jste mohl brojit zejména v průběhu projednávání nového územního plánu, Vaše procesní pasivita nemůže být v současné chvíli kompenzována poskytnutím finanční náhrady dle stavebního zákona, neboť tento institut je zaměřen na odlišné případy.
Přestože se tedy dle mého názoru na Vámi popsaný případ § 102/2 stavebního zákona nevztahuje (neboť určení pozemku k zastavění se nezměnilo), můžete se zkusit písemně obrátit na místně příslušnou obec s žádostí o poskytnutí finanční náhrady za znehodnocení Vašeho pozemku (a to s odvoláním na § 102/2 stavebního zákona). Vstřícný krok ze strany obce (byť je dle mého mínění spíše nepravděpodobný) nelze nikdy vyloučit.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že zatížení Vašeho pozemku dvěma ochrannými pásmy není nepřekonatelnou překážkou stavební činnosti. V této souvislosti pouze stručně připomínám, že:
- dle § 14/2 lesního zákona platí, že dotýká-li se územní a stavební řízení zájmů chráněných tímto zákonem (tedy zejména ochrany lesa), rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek; tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa; souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu; při získání souhlasu orgánu státní správy lesů je tedy stavební činnost možná i v případě „narušení ochranného pásma lesa“;
- dle § 68/4 písm. b) energetického zákona platí, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická či právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovodní přípojku udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen; co se týče stavební činnosti v bezpečnostním pásmu plynárenských zařízení, platí dle § 69/3 písm. b) energetického zákona, že pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu umístit stavbu pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení; rovněž stavební činnost v ochranných a bezpečnostních pásmech plynových zařízení tedy není zcela vyloučena.

 

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podání výpovědi zaměstnance v pracovní neschopnosti, na neschopence
- Může zaměstnanec dát výpověď na neschopence, v pracovní neschopnosti?
- Výpověď zaměstnance na neschopence - vliv na výpovědní lhůtu, dobu

21.9.2015 jsem nastoupila na neschopenku. Zároveň bych chtěla dát zaměstnavateli do konce tohoto měsíce výpověď. Ráda bych věděla, jak ji mohu zaměstnavateli předat, pakliže jsem nemocná a zatím nemám vypsané žádné vycházky.
Zároveň bych se chtěla zeptat, zda je postačující předat práci prostřednictvím emailu a klíče od pracoviště zaslat poštou. Existuje totiž vysoká pravděpodobnost, že na neschopence zůstanu po celou výpovědní lhůtu.
Pravdivým důvodem mé výpovědi je šikana ze strany zaměstnavatele. Z důvodu mého nesouhlasu s určitými protiprávními praktikami ve firmě jsem nedostala správně zaplacené přesčasy, obdržela jsem výtku za hrubé porušení pracovní kázně, byla jsem nucena pracovat každý den, v průměru 10 hodin denně, a to i o svátcích a víkendech, a stala jsem se terčem slovních útoků. Zaměstnavatel mi dále například odmítl podepsat potvrzení o provedení inventury. Upřímně mám strach, aby se mě zaměstnavatel nesnažil ještě z něčeho obvinit. V rámci své pozice mám na starosti například vypisování směn ostatním pracovníkům. Zaměstnavatel je zvyklý přidělovat po sobě jdoucí směny v takovém rozsahu, jak to zákon nedovoluje. Rovněž zaměstnává pracovníky na DPP, přestože reálně pracují jako pracovníci na HPP. Dále mám na starosti komunikaci s Cizineckou policií. Zaměstnavatel ovšem vyžaduje podávání nepravdivých informací o kapacitě ubytovacícho zařízení. Už nechci mít s ničím takovým nic společného.
Nemám zájem se se zaměstnavatelem soudit atd. , ráda bych jen pracovní poměr ukončila a měla klid.
Děkuji, Magda

ODPOVĚĎ:
Způsoby, jak lze zaměstnavateli doručit písemnost, tj. i výpověď zaměstnance upravuje § 337 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Toto ustanovení sice výslovně nestanoví možnost doručení např. poštou, dle výkladu zákoníku práce toto však možné je, neboť výše uvedené ustanovení stanoví jen příkladný výčet možných způsobů doručení. Ve Vašem případě bych tedy výpověď zaslala poštou na adresu zaměstnavatele, a to do vlastních rukou adresáta s dodejkou. Popřípadě je také možné pověřit jinou fyzickou osobu, aby Vaši výpověď zaměstnavateli na pracovišti osobně předala a nechala si jednu kopii potvrdit, že k předání této písemnosti došlo.
Ohledně předání klíčů a práce se musíte domluvit se svým zaměstnavatelem. Pokud nebudete mít od lékaře povoleny vycházky, nemůže Vás zaměstnavatel samozřejmě nutit, abyste vše vrátila osobně. Zákoník práce tuto skutečnost neřeší, je to věcí zaměstnavatele, jeho vnitřních předpisů a dohody zaměstnance s ním.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kolik hodin může být zaměstnanec u lékaře v pracovní době
- Návštěva lékaře v pracovní době - kolik hodin za měsíc může zaměstnanec u lékaře strávit?

Na kolik času (hodin) mám nárok z pracovní doby za měsíc na návštěvu lékaře. Děkuji, Václav

ODPOVĚĎ:
Překážku v práci na straně zaměstnance v podobě návštěvy lékaře upravuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci. V příloze č. 1 k tomuto nařízení v bodu 1 písm. a) je stanoveno následující:
„ Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. “
Z výše uvedeného vyplývá, že není omezena doba, kterou můžete strávit u lékaře, zaměstnavatel toto nesmí omezit ani vnitřním předpisem, kde by např. stanovil, že zaměstnanec může být u lékaře 4 hodiny v měsíci. Zaměstnanec má nárok na toto volno za splnění výše uvedených podmínek, tj. vždy, kdy je návštěva lékaře nutná.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Pružná pracovní doba a nárok na příplatky za sobotu, neděli
- Pružná pracovní doba a nárok na příplatky za víkendy, státní svátky
- Klouzavá pracovní doba a nárok na příplatky za sobotu, neděli
- Klouzavá pracovní doba a nárok na příplatky za víkendy, státní svátky

Po dokončení studií jsem od 1. 7. 2015 nastoupila na HPP jako recepční na penzionu. Zaměstnavatel mi od 1. 9. 2015 nabídl manažerskou pozici s tím, že budu mít na starosti správu ubytovacích portálů, chod recepce.
Podepsali jsme 2 dodatky k pracovní smlouvě. Jeden s popisem mé nové pozice a druhý ohledně zvýšení mé mzdy. V prvním dodatku stojí, že jsem manažerka recepce s klouzavou pracovní dobou.
Po určitých událostech jsem v práci ještě v průběhu září podala výpověď. Pracovní poměr končí uplynutím zákonné výpovědní lhůty dnem 30. 11. 2015.
Dotazy:
1. Může mi zaměstnavatel za stávající situace v rámci klouzavé pracovní doby nařídit práci o víkendech a svátcích? Již vím, že zákoník práce klouzavou pracovní dobu nezná, že zná pouze pružnou pracovní dobu. Ze smlouvy, ani dodatku pro mě ovšem nevyplývá, zda mám správně pracovat jen v pracovní dny nebo ne… Zaměstnavatel po mně chce, abych pracovala i o svátcích a víkendech, a to bez nároku na příplatky. Ohání se právě tou klouzavou pracovní dobou. Mám případně ze zákona nárok na příplatky za práci o víkendech a svátcích?
2. Podle dodatku č. 1 mám mít na starosti evidenci docházky recepčních. Zaměstnavatel po brigádnicích vyžaduje celodenní víkendové směny. Holky jsou v práci do noci a další den ráno hned vstávají a pracují celý den, v sobotu dokonce 15 hodin v kuse. Bohužel není v mé moci s tím něco udělat, sama jsem nucena pracovat stejně. Hrozil by mi nějaký postih, pokud by si na tyto extrémně dlouhé směny bez možnosti přestávky na oběd a bez řádného odpočinku mezi po sobě jdoucími směnami holky někde stěžovaly? V dodatku je uvedeno, že mám na starosti evidenci docházky recepčních, a zaměstnavatel po mně chce, abych tyto směny brigádnicím vypisovala já. Aby případně zaměstnavatel neřekl, že on nic neví, že to mám na starosti já…
3. Za prvních 20 kalendářních dní v září jsem odpracovala 221,75 hodin, z toho je tedy 109,75 hodin přesčas nad rámec HPP. Byla jsem v práci každý den včetně víkendů, v průměru 11 hodin denně. Takové nasazení jsem zdravotně nevydržela a od 21. 9. 2015 jsem na dočasné pracovní neschopnosti. Pokud mi zaměstnavatel přesčasy správně nezaplatí, či je zaplatí, ale neuvede na pásku, může to být z mé strany důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru? Můžu se proti tomu případně nějak jinak bránit, přestože je výše přesčasů nezákonná?
4. Pakliže mi zaměstnavatel přesčasy zaplatí tzv. na ruku a odmítne je uvést ve výplatnici, hrozí mi za to nějaký postih?
5. Ve smlouvě ani v dodatku není zmínka o nároku na dovolenou, řídí se tedy zákonem. Již od nástupu na HPP mám na výplatnici za červenec i za srpen napsáno, že mi zbývá dovolená 10 dnů. Když mi to takto uvedli na výplatnici, mám na vyčerpání/proplacení dovolené v této výši opravdu nárok, přestože ze zákona mi nárok na tolik dnů nevzniká?
Závěr:
Pro lepší orientaci níže připojuji v příloze znění své pracovní smlouvy i obou dodatků. Nic víc kromě podpisů v nich není. Předem Vám velice děkuji. Tohle je můj první HPP v životě a bohužel je to pro mě příšerná zkušenost. Bojím se návratu z nemocenské, i že mi přesčasy nebudou správně zaplaceny. Přála bych si pracovní poměr ukončit co nejrychleji. Ještě jednou moc děkuji. Alena

ODPOVĚĎ:
Add 1) Dle § 37 odst. 1 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance mimo jiné i o týdenní pracovní době a jejím rozvržení, pokud tyto údaje neobsahuje pracovní smlouva. Zároveň je dle § 84 ZP zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním zaměstnance min 14 dní předem. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že byste měla mít informaci o tom, jak je Vaše týdenní pracovní doba rozvržena, např. pracujete-li jen určité dny, nebo po-pá, popř. o víkendech. Pokud tuto informaci nemáte, je možné ji po zaměstnavateli požadovat. Platí však, že pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, pokud toto nemáte uvedeno v pracovní smlouvě, pak je to jeho jednostranné rozhodnutí, které však musí být v souladu se zákoníkem práce. Práci o víkendu vám tedy v obecné rovině nařídit může, ať již v rámci běžného rozvržení směn nebo jako práci přesčas, vždy však máte nárok na příplatek za práci v neděli o svátku, s tím „klouzavá pracovní doba“ nesouvisí. A máte pravdu, že tento pojem zákoník práce nezná.
Add 2) Odpovědnost za pracovní dobu nese zaměstnavatel, popř. je tato odpovědnost delegována na vedoucí zaměstnance zaměstnavatele. Vy byste mohla být postižena ze strany zaměstnavatele, že postupujete v rozporu se zákoníkem práce, tedy že neplníte své povinnosti vyplývající z pracovního poměru. Pokud by si zaměstnanci stěžovali např. u inspektorátu práce, odpovědnost by nesl zaměstnavatel, nikoliv Vy. V daném případě Vám doporučuji písemně informovat zaměstnavatele, že jím požadované směny jsou v rozporu se zákoníkem práce, a v nejlépe chtějte písemný příkaz k takovému určování směn.
Add 3) Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud do 15-ti dnů splatnosti mzdy nebo její části nedostane tyto vyplaceny. Splatnost mzdy za září je 31.10., pak běží 15 dní a 16.11. byste tedy mohla teoreticky zrušit okamžitě pracovní poměr. Tento postup bych však doporučila pouze v případě, že Váš nárok je nesporný, tj. že je někde skutečně vedena evidence, že jste přesčasy odpracovala.
Add 4) Peníze tzv. „na ruku“ jsou nezdaněné peníze, postih ze strany Finančního úřadu, neodvádí se z nich pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. V určitých případech se může jednat i o spolupachatelství trestného činu. V tomto případě by měl být postižen hlavně zaměstnavatel, ale ani postih zaměstnance není vyloučen.
Add 5) Uvedených 10 dní dovolené bylo pravděpodobně myšleno jako nárok na dovolenou, pokud by Váš pracovní poměr trval do konce kalendářního roku. Pokud pracovní poměr skončí dříve, pak se Váš nárok samozřejmě krátí, údaj na výplatnici má pouze informativní charakter.
Na uvedené nedostatky byste mohla upozornit místně příslušný inspektorát práce, na webových stránkách úřadu je formulář, který je možné vyplnit a je možné také požadovat utajenou identitu oznamovatele.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nezapočítání započitatelné praxe zaměstnavatelem a vymáhání doplatku platu, mzdy

Po ukončení VZŠ v roce 2000 jsem nastoupila jako zdravotní sestra na sedm měsíců do práce v nemocnici, než jsem otěhotněla. Posléze jsem byla 13 let se třemi detmi na mateřské a znovu nastoupila do jiného zařízení (spravované městem) do práce, znovu jako zdravotní sestra (tabulkový plat), kde jsem pracovala rok a půl. Zaměstnavatel mě nezapočítal započitatelnou praxi. Měla jsem na ni nárok, popř. můžu tento nedoplatek zpětně vymáhat? Děkuji mnohokrát za odpověď, Eva.

ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 564/2006 Sb. , o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě v § 4 uvádí následující:
(1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle odstavců 2 až 9.
(5) V plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu
a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu.
Dle výše uvedeného jste měla mít započítanou praxi, a to Vaší skutečné praxe plus 6 let z mateřské a rodičovské dovolené. Zaměstnavatele na toto můžete písemně upozornit a chtít zpětně vyměřit odpovídající platový výměr a doplatit rozdíl ve Vašem platu. Doplatek můžete požadovat až tři roky zpětně.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Škola neposlala monitorovací zprávu projektu EU a žádá zaplacení penále po projektovém manažerovi

Na střední škole jsem pracoval jako učitel a také jako projektový manažer. Jako učitel jsem na škole ukončil pracovní poměr k 30.5.2014, jako projektový manažer jsem provedl poslední práci na základě DPP dne 4.10.2014. V listopadu měla být podána monitorovací zpráva. Nikdo tuto zprávu nepodal. Zprávu jsem vytvořil až v lednu 2015. V listopadu jsem nebyl v žádném pracovním vztahu se školou. Za pozdní odevzdání monitorovací zprávy byla škole vyměřená pokuta necelých 5000 Kč.
Škola po mě žádá úhradu penále. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zavinění postačí z nedbalosti, není třeba úmysl.
V daném případě je dle mého názoru rozhodující, jaká byla dohoda se zaměstnavatelem ohledně podání monitorovací zprávy, zda jste svoji agendu někomu předával, zda jste upozornil na to, že je třeba monitorovací zprávu odeslat, apod. je tedy důležité zjistit, kdo porušil svoji povinnost, zda Vy, že jste např. opomněl agendu v tomto směru předat, či někdo jiný, kdo např. měl zprávu odeslat a vyhotovit a neučinil tak. Skutečnost, že byla dána zaměstnavateli pokuta, tedy mu vznikla škoda, až v době, kdy jste s ním už nebyl v pracovněprávním vztahu, nemá na odpovědnost za škodu žádný vliv.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po zaměstnanci z důvodu chybného nacenění položky zboží zaměstnancem

V cenové nabídce pro klienta jsem udělala chybu spočívající v mylném nacenění jedné položky, když jsem u počtu 6 ks namísto 3000, - Kč zadala 300, -Kč. Zaměstnavatel nyní po mě vymáhá náhradu škody ve výši 6x2700, - tj. 16200, -Kč s tím, že zákazník odmítl doplatit vzniklý rozdíl. Zákazníka jsem kontaktovala a ten mi sdělil, že rozdíl už nemůže v této zakázce uhradit, protože zakázku již má s investorem uzavřenu. Zároveň mi oznámil, že se s vedením mojí firmy dohodl, že tuto ztrátu doplatí v dalších zakázkách.
Vzhledem k tomu, že ve firmě již nepracuji a bývalý zaměstnavatel mi odmítl předložit doklady týkající se této zakázky, požádala jsem o ně
svého klienta a své dodavatele, abych mohla porovnat, zda předmětná zakázka byla opravdu ztrátová, jak jsem se domnívala z reakce bývalého
zaměstnavatele. Po přepočítání této cenové nabídky jsem zjistila, že nákup zboží, byl za cenu 132.978,- Kč, a prodej, i přes moji nepozornost,
byl za 174 628, - Kč, což odpovídá celkovému zisku na zakázce 41 650, - Kč, což je 23,85%.
Domnívám se tedy, že pokud se dá mluvit o škodě, je tato pouze domnělá.
Zákazník by za "správných" cenových údajů, tyto vůbec nemusel akceptovat a k obchodu by nemuselo dojít. Takto byl obchod uzavřen stále s prospěchem (ziskem) pro mého zaměstnavatele.
Tento mi již provedl první srážku z poslední mzdy a dožaduje se doplacení zbytku.
Pro úplnost: Dohodu o hmotné zodpovědnosti ani stanovené minimální marže nebo podobné podmínky jsme se zaměstnavatelem uzavřené neměli.
Lze toto opravdu nazvat škodou a tím pádem může po mě zaměstnavatel vyžadovat náhradu? Je povinen mi předložit doklady týkající se průběhu zakázky, abych případně mohla uplatnit způsobenou škodu u pojišťovny, neboť si platím pojistku na škodu způsobenou zaměstnavateli?
Je možné, aby udělal srážku ze mzdy BEZ MÉHO SVOLENÍ? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Za škodu je nutné považovat jakékoliv zmenšení majetku zaměstnavatele, pokud k němu došlu v důsledku výše uvedeném, Vaše argumentace, že i přes Vaši chybu měl zaměstnavatel zisk, v tomto ohledu neobstojí, neboť zaměstnavatel by mohl mít daný zisk daleko vyšší a skutečnost, že při správném nacenění by k uzavření obchodu nemuselo vůbec dojít, je Vaše spekulace. Na druhou stranu se škodou myslí skutečná škoda, tj. škoda, která zaměstnavateli skutečně vznikla. Pokud tedy máte informace od zákazníka, že daný rozdíl, tj. škodu Vašemu zaměstnavateli doplatí, není možné, aby ji po Vás zaměstnavatel požadoval k úhradě, protože v tomto případě mu žádná skutečná škoda nevznikne.
Pokud zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci úhradu škody, má povinnost mu písemně oznámit výši požadované škody a projednat s ním tuto skutečnost (§ 263 odst. 1 ZP). Sankce za neuskutečnění této povinnosti ale žádné nejsou. Zaměstnavatel však nemůže zaměstnanci jednostranně (tj. bez jeho písemného souhlasu) strhnout požadovanou výši škody z platu či mzdy, neboť v § 146 ZP jsou uvedeny případy, kdy takto může zaměstnavatel jednostranně strhnout zaměstnanci určitou část platu nebo mzdy, ale náhrada škody požadovaná po zaměstnanci tam nepatří, pokud tedy tato možnost nebyla písemně se zaměstnancem sjednána. Zaměstnavatel by Vás měl písemně vyzvat k zaplacení náhrady škody, a pokud byste tak neučinila, musel by podat žalobu k soudu na plnění.
Ve Vašem případě bych tedy písemně oznámila zaměstnavateli, že dle výše uvedeného nemá právo Vám strhnout částku z platu nebo ze mzdy, takže žádáte její doplacení. Ohledně náhrady škody nesouhlasíte se vzniklou škodou, protože máte informace, že rozdílná částka bude v budoucnosti ze strany zákazníka doplacena. V případě, že by doplacena nebyla, žádáte předložit všechny podklady ke škodě, abyste mohla uplatnit svůj nárok u své pojišťovny.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Dodatečné podepsání kvalifikační dohody - může to zaměstnanec odmítnout když už začal studium na zvýšení kvalifikace?
- Odmítnutí podepsání kvalifikační dohody zaměstnavateli po nástupu na studium zvyšující kvalifikaci
- Odmítnutí podepsání kvalifikační dohody zaměstnancem po nástupu na studium zvyšující kvalifikaci
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu dodatečného nepodepsání kvalifikační dohody - může dát zaměstnavatel výpověď?

Může být důvod k výpovědi z pracovního poměru na dobu neurčitou, když odmítnu podepsat pětiletou kvalifikační dohodu?
Jsem plně kvalifikovaná učitelka MŠ, mám smlouvu na neurčito. Ředitelka po mně chtěla, abych se účastnila jednoletého studia, které není nutné k výkonu mé práce (a je zdarma). Přestože se mi studovat nechtělo, přistoupila jsem na ředitelčino přání a začala studovat. Proplácí mi cestovné i ubytování. Nyní po mně chce, abych se upsala na 5 let, že budu pracovat v této MŠ. Pokud bych prý dala výpověď do 5 let, musela bych nemalé náklady, které vydala na mé studium, uhradit já. (Absolvovala jsem už i jiné kurzy a školení.)
Má ředitelka právo po mně chtít, abych se upsala vůbec na nějakou dobu? Je mi 22 let a 5 let je příliš dlouhá doba - v případě sňatku, plánování rodiny a odstěhování se z místa bydliště. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o kurzy, které k výkonu svého povolání nepotřebujete, ale je třeba v zájmu zaměstnavatele, abyste je absolvovala a rozšířila si tak znalosti, jedná se o prohloubení kvalifikace dle § 230 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Náklady hradí zaměstnavatel a účast na kurzu se bere jako výkon práce, za který náleží plat nebo mzda.
Kvalifikační dohodu je možné uzavřít i při prohlubování kvalifikace (§ 234 odst. 2 ZP). Zde však musí náklady dosáhnout alespoň 75 000, -Kč a zaměstnanci nelze v takovém případě prohloubení kvalifikace uložit. Pokud byste tedy měla navštěvovat kurzy, které jsou prohloubením Vaší kvalifikace, a zaměstnavatel by pro účast na takových kurzech po Vás vyžadoval uzavření kvalifikační dohody, máte dle zákoníku práce, právo absolvování takových kurzů odmítnout a dohodu nepodepsat. Pokud by se jednalo o náklady zaměstnavatele menší než je výše uvedená částka, pak by uzavření kvalifikační dohody nepřicházelo v úvahu.
Odmítnutí uzavření dohody tedy nemůže být důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Firemní auto určené i pro soukromé účely a náhrada škody za poškození neznámou osobou (ukopnuté zrcátko)

Chtěla bych se zeptat, zda je možné odvolat se proti výzvě k uhrazení náhrady škody zaměstnavateli a pokud ano, podle jakého paragrafu. Mám firemní auto k využití i pro soukromé účely. V srpnu jsem při příchodu domů zaparkovala před domem, ale v noci mi nějaký vandal ukopl zrcátko. Stalo se to všem autům zaparkovaných na této jinak bezpečné ulici. Vše jsem nahlásila policii i zaměstnavateli, ale zaměstnavatel po mě teď chce uhradit 60% ze spoluučasti, což činí 3000kč. Dá se proti tomuto rozhodnutí odvolat? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V daném případě je rozhodující, zda jste v době vzniku škody užívala automobil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, či nikoliv, tj. , pouze pro soukromé účely.
V prvém případě byste zaměstnavateli odpovídala dle § 250 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění za zaviněné porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. V druhém případě byste však zaměstnavateli odpovídala dle občanského zákoníku za objektivní škodu, kterou jste mu způsobila.
V daném případě se domnívám, že parkování před domem nesouvisí s plněním pracovních úkolů, pokud toto není dohodnuto se zaměstnavatelem jinak. Vaše odpovědnost by se tedy měla posuzovat dle občanského zákoníku, dle kterého povinnost k náhradě škody vzniká porušením dobrých mravů, porušením právní povinnosti a porušením smlouvy. Pokud jste učinila vše k tomu, aby k poškození vozidla nedošlo, což v daném případě předpokládám, že ano, pak by přicházela v úvahu odpovědnost za porušení smlouvy dle § 2913 nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), která je koncipována jako odpovědnost bez ohledu na zavinění, tedy odpovědnost za výsledek. Výsledkem je poškozené auto, které je v majetku zaměstnavatele a není rozhodné, zda je zde Vaše zavinění. Odpovědnosti byste se však mohla zprostit prokázáním tzv. liberačních důvodů uvedených v § 2913 odst. 2 NOZ: „Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. “.
Výše uvedeným ustanovením NOZ je možné u zaměstnavatele argumentovat. Je však třeba uvést, že při posouzení případu náhrady škody je nutné vzít v úvahu všechny rozličné okolnosti, které nemusí být vždy zcela jednoznačné.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o zdanitelných příjmech matce na rodičovské dovolené - jak postupovat?
- Zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o zdanitelných příjmech matce na mateřské dovolené - jak postupovat?

Moje zaměstnavatelka má živnost a zaměstnávala mne do doby, kdy jsem odešla na mateřskou, od té se mnou nekomunikuje a odmítá mi vydat potvrzení o zdanitelných příjmech a vůbec o tom, že mě kdy zaměstnala (pracovní smlouvu mám i potvrzení s okresní správy soc. zabezpečení), ale i tak mi nikdo nedokáže poradit, ani finanční úřad, OSSZ, živnostenský úřad).
Nevím co si počít, chci žádat o daně i státní byt a k tomuto jsou její potvrzení nezbytné.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám zaměstnavatel nechce tyto doklady vydat, můžete se obrátit na místně příslušný inspektorát práce (dle sídla zaměstnavatele), který může zaměstnavateli uložit pokutu ve správním řízení. Dále se dle mého názoru můžete pro účely daňové obrátit na místně příslušný finanční úřad, tam by Vám měli poradit a měli by vyzvat Vaši zaměstnavatelku k poskytnutí podkladů pro výpočet daní. Poslední možností by bylo obrátit se na soud s žalobou na plnění, resp. vydání daných dokladů.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z bytu - jak postupovat?
- Nájemník se odmítá vystěhovat po ukončení nájemní smlouvy z bytu - jak postupovat?

Dal jsem nájemci výpověd z nájmu dohodou k 1.9.2015. a dohodli jsme se, že nám předá byt nejpozději k 31.10.2015 a, že tímhle datumem končí nájemní smlouva. Potřebuji byt pro sebe a svoji rodinu i kvůli práci. Dohoda o ukončení nájemní smlouvy je podepsaná z obou stran. Chtěl bych se zeptat co mužu dělat když se odmítne vystěhovat? A mohu po písemném upozornění, když dále odmítne předat byt nájemce vystěhovat a vstoupit do bytu? A když jaké musím splnit podmínky?
Děkuji za odpověd, Zikmund

ODPOVĚĎ:
Nájemní vztah zanikne na základě dohody (nikoliv výpovědi) ke dni 31. 10. 2015. Nájemce je povinen byt k tomuto dni předat pronajímateli.

Pokud tak neučiní, je vhodné jej písemně vyzvat k předání bytu. Pokud byt nevyklidí a nepředá, je nutné se obrátit na soud a navrhnout, aby žalovanému uložil byt vyklidit.

Rozhodně nedoporučuji do bytu vstoupit, pokud v něm nájemce bude stále bydlet (byť neoprávněně). Mohl byste se tím dopustit trestného činu porušování domovní svobody.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přepojení na novou obecní kanalizaci - zaplatí to obec nebo občan připojený na kanalizaci?

2001 obec prodávala obecní pozemky za účelem stavebních parcel. Přes tyto pozemky vedla stará obecní kanalizace, funkční ještě 09/2014. Když obec pozemky prodala, tak nezřídila věčné břemeno na tuto starou kanalizaci (kanalizace je tam cca 40 let). Já si jeden z pozemků koupil a postavil dům (kolaudace 2005). Dle projektu stavebního povolení jsem se připojil do této staré kanalizace na hranici svého pozemku, uprostřed - mezi pozemky jiných vlastníků.
09/2014 obec vybudovala novou kanalizací ve veřejné cestě a stávající "starou kanalizací" přejmenovala na přípojku mého rodinného domu (jsem do ní v současnosti připojen pojako jediný). Obec nyní v pondělí 21.9. vybuduje na hranici mého pozemků přípojku na novou kanalizací a včera 16.9.2015 mi oznámili, že se musím připojit do nové kanalizace. Důvodem je, že majitel sousednícho pozemku si již více nepřeje mít starou kanalizaci na svém pozemku. Pro mě to znamená cca 30 metrů výkopu a nutnost přečerpávací tlaková stanice - celkem velká investice mnou nezapříčiněna. Nemá protestující majitel pozemků věčné břemeno, i když je nezapsané v katastru nemovitostí (stará kanalizace tam je už
cca 40 let, zanesená v plánech obce atd.)? Kdo to všechno zaplatí a udělá? Aleš

ODPOVĚĎ:
Otázku, zda existuje věcné břemeno pro sousední pozemky, nelze takto na dálku vyřešit. Toto by mohl rozhodnout pouze soud, který by existenci věcného práva k nemovitosti buď potvrdil nebo vyloučil. musel by rozhodovat na základě všech možných příslušných listin, geometrických plánů a pod.
Jinou otázkou je, zda obec nějakým způsobem pochybila (například, že opomenula nechat věcné břemeno zřídit), či za jakých okolností bylo rozhodnuto pro stavbu nové kanalizace. To vše, včetně okolností, za jakých došlo k připojení na starou kanalizaci, by mohlo být podstatnými skutečnostmi pro případnou náhradu škody způsobené Vám nesprávným postupem obce. Zda ke škodě skutečně došlo, zda obec pochybila a zde mezi těmito dvěma skutečnostmi existuje příčinná souvislost opět definitivně posoudí pouze soud v řízení o náhradu škody, pokud by tuto škodu nebyla obec ochotna zaplatit dobrovolně. Doporučuji Vám nejprve vyjednávat s obcí o tom, zda zaplatí nutné náklady související s připojením na novou kanalizaci.

_

OBČAN-DLUHY
- Věřitel nestihl uplatnit dluh před insolvencí, oddlužením dlužníka - jak docílit zrušení povolení oddlužení z důvodu neuvedení všech věřitelů?
- Zrušení povolení oddlužení z důvodu neuvedení všech věřitelů - jak napadnout schválenou insolvenci, oddlužení?
- jak napadnout schválenou insolvenci, oddlužení z důvodu neuvedení všech věřitelů

Nestihli jsme se přihlásit se svou pohledávkou vůči dlužníkovi do insolvenčního řízení. Tomuto dlužníkovi bylo povoleno oddlužení dne 2.6.2015. Návrh podal 2.2.2015. Nám neuhradil fakturu vystavenou 15.7.2014.
Na Vašich stránkách jsem se dočetla, že pokud dlužník neuvede pravdivě všechny své věřitele, může mu být povolenní oddlužení zrušeno. Viz. tento odkaz:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dluhy-a-zavazky/12207-podvod-v-zadosti-o-oddluzeni-dluznik-neuvedl-vsechny-veritele.html
Nás ve své žádosti neuvedl.
Můžete mi prosím poradit, jakou máme šanci, že mu bude oddlužení zrušeno, pokud se dodatečně přihlásíme? A jaké bychom měli udělat kroky?

ODPOVĚĎ:
Jakožto nepřihlášený věřitel nejste osobou, která je oprávněná podat návrh na zrušení oddlužení. Nicméně toto rozhodnutí lze vydat i bez návrhu, tudíž Váš případný návrh může být vnímán jako podnět. Pokud by však insolvenční soud dospěl k názoru, že není důvodný, nebude o něm rozhodovat.
Neuvedení všech závazků nemá vždy za následek zrušení oddlužení. Každou situaci je nutné poszuvat zvlášť a nelze učinit relevantní závěr (stejně se vyjadřuje i judikatura).
Pokud se domníváte, že tímto dlužník sledoval nepoctivý záměr, můžete podat podnět krajskému soudu, který vede příslušné insolvenční řízení, ve kterém skutkově vylíčíte, že Vás dlužník neuvedl v seznamu závazků. Poté nezbývá než vyčkat.
Pokud soud rozhodne o zrušení oddlužení, rozhodne současně o způsobu řešení úpadku konkurzem a insolvenční řízení bude nadále pokračovat. Jen se vlastně změní způsob, jakým budou pohledávky uspokojovány. Nicméně se domnívám, že ani pokud soud oddlužení zruší, nebudete se moct přihlásit do insolvenčního řízení.

_

TRESTNÍ-PŘESTUPKY
- Pomluva na facebooku - jak se bránit a veřejně žádat omluvu?

Zabývám se prodejem použitého oblečení hlavně přes Facebook, kde došlo 1.10.2015 k incidentu - paní si zakoupila ve slevě bundu, sleva byla 40% a přišla ji ušpiněná, ovšem nepokusila se ji vyprat a ihned po vybalení žádala vrácení peněz. Postupovala jsem tedy podle občanského zákoníku a napsala jí, že neuznávám v tomto případě reklamaci, jelikož zboží již bylo ve značné slevě, pod nákupní cenou a jedná se o bazarové použité zboží a aby zkusila bundu vyprat, eventuálně ji odnést do čistírny. Jednalo se o fleky které jsou způsobeny běžným nošením a které půjdou odstranit. paní se nespokojila s mou odpovědí a veřejně mě napadla na mnoha Facebookových bazarech, kde lživě tvrdila, že se bundu pokoušela vyprat a já ji potom napsala a celou tuto konverzaci zveřejnila, načež se k ní přidali lidé, kteří ode mě nikdy nic nekoupili a zboží neznají - příspěvky typu, že mám zboží od vietnamců, že lidi okrádám, že podvádím, dále se také vysmívali názvu mé skupiny, od včera jsem přišla o víc jak 100 potenciálních zákazníků a další ubývají.
Mám vážné obavy o svou živnost a chtěla bych se zeptat, zda mám nárok uplatnit veřejnou pomluvu nebo něco takového a jak mám dále postupovat, jsem dost bezradná. Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Osoba, která o jiné osobě šíří pomluvu se může v prvé řadě dopustit přestupku. Podle § 49 zákona č. 200/1990 Sb. , o přestupcích se přestupku proti občanskému soužití dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví výslovně, že je třeba úmyslného zavinění, postačí k odpovědnosti za tento přestupek zavinění z nedbalosti. Za tento přestupek může být jeho pachateli uložena pokuta až do výše 1.000 Kč.
Pomluva může být i trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde. Vždy ale pouze jednotlivé fyzické osoby, před pomluvou nejsou chráněny osoby právnické ani skupiny lidí.
V obou případech ale bude nutno nejprve naplnit podmínky pomluvy. Takto na dálku nelze vyhodnotit, kde je hranice mezi sdělováním informací ostatním potenciálním zákazníkům a kde jde o pomluvu. Bylo by se muselo posoudit, nakolik zaslané zboží odpovídalo popisu v nabídce, jak byla zákaznice informována o stavu zboží, zda vše odpovídá Vašim obchodním podmínkám a podobné rozhodující skutečnosti. Teprve ve chvíli, kdy by orgán činný v trestním řízení či v přestupkovém řízení usoudil definitivně, že jde o pomluvu, řešilo by se, zda máte nárok na veřejnou omluvu, zda je třeba udělit pokutu v přestupkovém řízení či zda dokonce jde o trestný čin a je na místě udělit trest.
Jinou otázkou je možná náhrada škody za ztrátu na výdělku. Opět by bylo nutno nejprve rozhodnout o tom, že šlo skutečně o pomluvu. Pak by bylo třeba vyčíslit a dokázat, že jste tímto jednáním přišla o výdělek a v jaké výši jste utrpěla škodu. Samozřejmě, že takovou náhradou ušlého výdělku se má smysl zabývat v okamžiku, kdy prodej bazarového oblečení je legální podnikatelskou činností, s přiznávanými příjmy, daněmi a všemi potřebnými odvody.
Jinou způsobenou škodou, kterou by bylo možno žádat k náhradě je tzv. nemajetková újma, jde o náhradu za osobní újmu (ostuda, psychická újma, ztráta prestiže…). Bylo by ale oproti podnikatelské újmě nutno prokázat, že jste byla pomluvena Vy osobně jako člověk.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Návrh na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení svéprávnosti - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Návrh na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Předběžné opatření na omezení způsobilosti k právním úkonům - komu se podává, kam, kdo rozhoduje
- Omezení, zbavení svéprávnosti a nový občanský zákoník
- Omezení, zbavení svéprávnosti - postup, lhůta na vyřízení soudem

Návrh na omezení svéprávnosti, resp. podání návrhu na předběžné opatření ve smyslu § 76 odst. 1 písm c), aby sourozenec do doby rozhodnutí ve věci nenakládal s určitými věcmi nebo právy: Komu se tento návrh podává? Kdo a v jakých obvyklých lhůtách rozhoduje?
Jak rychlé bývá nabytí účinnosti tohoto předběžného opatření a s jakou celkovou časovou prodlevou je třeba ca počítat od data podání až po nabytí účinnosti opatření? S jakými poplatky a v jaké výši je třeba počítat?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Návrh na omezení svéprávnosti se podává u okresního (městského, obvodního) soudu, v jehož obvodu je trvalé bydliště osoby, o jejíž svéprávnosti se rozhoduje. Pokud je tato osoba bez svého souhlasu umístěna ve zdravotním ústavu nebo v zařízení sociálních služeb, je příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav.

Aktivně legitimován k podání návrhu je každý, kdo má právní osobnost (fyzická osoba, právnická osoba – zdravotnický ústav). Z obsahu návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových i právních důvodů považuje navrhovatel návrh za důvodný a dále proč dle něj nepostačuje užití mírnějších a méně omezujících opatření. Soud může navrhovateli uložit, aby v přiměřené lhůtě předložil lékařskou zprávu o duševním stavu osoby, o jejíž svéprávnost se jedná, není-li zpráva předložena, soud řízení zastaví. Z toho důvodu je vhodné lékařskou zprávu přikládat již v návrhu.

Za návrh na omezení svéprávnosti se neplatí soudní poplatek (§ 11 odst. 1 písm. f) zákon o soudních poplatcích).

Současná právní úprava občanského zákoníku připouští na rozdíl od úpravy předchozího občanského zákoníku pouze omezení svéprávnosti a to pouze dočasně. Soud může omezit svéprávnost člověka nejdéle na dobu 3 let a poté musí být zahájeno řízení o prodloužení doby omezení, jinak člověk nabude zcela plné svéprávnosti. K omezení svéprávnosti se přistupuje pouze tehdy, kdy nelze použít jiný z mírnějších a méně omezujících opatření (např. nápomoc při rozhodování, zastoupení členem domácnosti, jmenování opatrovníka). Soud vždy musí posoudit vzhledem k zájmům posuzovaného, zda nepostačí uložit některé z mírnějších a méně omezujících opatření, o kterém může v průběhu řízení i bez návrhu rozhodnout.

Podmínky, za kterých může soud rozhodnout o omezení svéprávnosti:
- ve svéprávnosti lze omezit pouze osobu zletilou nebo plně svéprávného nezletilého člověka (přiznání svéprávnosti, uzavření manželství),
- musí jít o osobu trpící duševní poruchou, která není jen přechodná a která způsobuje neschopnost právního jednání,
- soud musí danou osobu zhlédnout – nelze omezit svéprávnost pouze na základě spisového materiálu, znaleckého posudku,
- omezení musí být v zájmu osoby a musí jí být ku prospěchu,
- osobě hrozí jinak závažná újma, pokud zůstane svéprávná,
- zásada proporcionality – nemůže být použito některého z mírnějších a méně omezujících opatření

Rozsah omezení
Soud může omezit svéprávnost jedince pro duševní poruchu, která není jen přechodná, tzn. , nejde jen o náhlé zdravotní komplikace. Na druhé straně i krátkodobé trvání duševní poruchy vyvolané například užíváním drog, alkoholu, stresem či přepracováním, může vyvolat u jedince stav, u kterého hrozí ohrožení jeho zájmu či způsobení závažné újmy. Tedy v krajním případě lze omezit svéprávnost i u člověka trpící poruchou, která nemusí být vždy trvalá a neléčitelná.
Typickými příklady duševních poruch, pro které v praxi bývá omezena svéprávnost člověka, tedy jeho způsobilost právně jednat je např. (schizofrenie, progresivní paralýza nebo chronická stadia závislosti na omamných látkách s pokročilou deprivací osobnosti apod.)

Jsou-li všechny výše uvedené podmínky naplněny, tedy je v zájmu dané osoby omezit její svéprávnost, je nutné rozhodnout, v jakém rozsahu má být svéprávnost omezena. Nelze omezit svéprávnost člověka ve větším rozsahu, než odpovídá jeho duševnímu stavu a jeho skutečným možnostem.

Pro stanovení rozsahu omezení lze použít negativní nebo pozitivní výčet. U negativního výčtu jsou ve výroku rozhodnutí uvedena právní jednání, která daná osoba nemůže samostatně činit s tím, že k ostatním nevymezeným právním jednáním je plně svéprávná. Svéprávnost člověka nelze omezit v právním jednání týkajícího se každodenních běžných záležitostí života (např. koupě potravin, oblečení, koupě jízdenky, určení místa bydliště atd.).

Omezení svéprávnosti se může týkat uzavírání smluv o finančních produktech, nakládání s finančními prostředky a majetkem jehož hodnota přesahuje stanovenou částku, možnosti vyjádření souhlasu s poskytováním a nakládáním s osobními údaji, schopnosti uzavírat dědickou smlouvu či sepsat závěť, předběžné prohlášení, procesní způsobilosti před správními úřady a soudy, jednání s institucemi soukromého a veřejného práva (banky, pošta, finanční úřad, úřad práce) a dalších jednání.

Je-li třeba po zahájení řízení prozatimně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, kteří by jimi byli, kdyby šlo o věc samu. Příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci. Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy (§ 74 a § 76 Občanského soudního řádu).
Návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště účastníků, popřípadě též jejich zástupců, vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí být z něj patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Dále musí být z návrhu patrno, kterému soudu je určen, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě (§ 42 a § 75 Občanského soudního řádu).
O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu rozhodnout o návrhu na předběžné opatření až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo je-li tu nebezpečí z prodlení, předseda senátu usnesení o předběžném opatření, o němž rozhodl bezodkladně, ihned vyhlásí účastníku, kterému ukládá povinnost, popřípadě též někomu jinému než účastníku řízení, byla-li mu předběžným opatřením uložena povinnost; ukazuje-li se to potřebné, přistoupí k vyhlášení usnesení na místě samém (§75c a § 76c Občanského soudního řádu).
Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je třeba účastníkům, popřípadě jejich zástupcům a těm, kterým byla předběžným opatřením uložena povinnost, odeslat ve lhůtě 3 dnů ode dne vyhlášení usnesení nebo, nebylo-li vyhlášeno, ve lhůtě 3 dnů ode dne jeho vydání. Stejnopis usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, jímž bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba odeslat také příslušnému katastrálnímu úřadu. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, je vykonatelné vyhlášením. Nedošlo-li k vyhlášení, je vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost.

_

OBČAN-NÁJEM
- Výpověď ústní pachtovní smlouvy, pachtu - výpovědní lhůta

Mám propachtován zemědělský pozemek na základě ústní smlouvy, pozemek používám 8 let a nájem platím majiteli poštovní poukázkou.
Můžete mi říci za jakých podmínek mi může dát majitel výpověd a jak by to bylo když pozemek prodá.
Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Jelikož se jedná o pacht a nikoliv nájem, bude se tento právní vztah řídit právními předpisy účinnými do 31. 12. 2013, tedy zákonem č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, jelikož tento právní vztah vznikl před rokem 2014.

Jestliže byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, lze ji ukončit výpovědí, a to z jakéhokoliv důvodu. Ve Vašem případě se bude pravděpodobně jednat o nájem pozemku patřícího do zemědělského půdního fondu, tudíž výpovědní doba činí 1 rok a smlouvu lze vypovědět k 1. 10. běžného roku. Pokud by Vám dal pronajímatel (propachtovatel) výpověď, nájemní vztah skončí 1. 10. 2016. Pronajímatel a nájemce se samozřejmě mohou dohodnout i jinak.

Dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele. Nájem tedy nezaniká pouhou změnou vlastnictví k pozemku. Zákon dále stanoví, že z tohoto důvodu smí vypovědět nájemní smlouvu jen nájemce, nikoliv pronajímatel. Nicméně zákon neobsahuje důvody, pro které lze nájem vypovědět, tudíž ji lze dát z jakéhokoliv důvodu. Z toho plyne, že i nový vlastník pozemku smí nájem vypovědět.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Obec zamítla jízdu těžké techniky po silnici do 3,5 tuny - co dělat, kam se odvolat?
OBČAN-SLUŽEBNOST, VĚCNÉ BŘEMENO
- Nezbytná cesta a nový občanský zákoník - § 1029 a následující
- Nezbytná cesta - vysvětlení, příklad, definice podle nového občanského zákoníku

Koupili jsme zemědělskou půdu. Jediná příjezdová cesta je po obecní silnici na jejímž začátku a konci je značka 3,5tuny. Naše pozemky jsou uprostřed této silnice (jediná nájezdová cesta na ně je zhruba v půlce mezi značkami). V katastru nemovitostí je tento obecní pozemek veden jako silnice. Bohužel se nám nepodařilo domluvit se starostou aby nám povolili přejezd po této silnici s technikou, která je nezbytná k obhospodařování těchto pozemků. Máme, prosím, nějakou možnost se bránit abychom mohli tyto pozemky vůbec užívat k účelu ke kterému jsou určeny?
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník vrátil zpět do úpravy občanského práva institut nezbytné cesty v ustanovení § 1029 a následujících. Nezbytnou cestu přes sousední pozemek lze povolit, pokud vlastník nemovité věci, která není dostatečně spojena s veřejnou cestou, nemůže na této nemovité věci řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat. Nedohodnou-li se vlastníci sousedních nemovitých věcí, může nezbytnou cestu povolit soud, a to i jako služebnost (což je totéž, co „starou“ terminologií věcné břemeno). Za nezbytnou cestu náleží vlastníkovi zatěžovaného pozemku jednorázová náhrada nebo náhrada ve splátkách. Nezbytná cesta se povoluje v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovitosti, lze povolit i zřízení zcela nové cesty. Vždy je však potřeba přihlédnout k tomu, aby byl vlastník zatěžovaného pozemku obtěžován co nejméně a jeho pozemek co nejméně zasažen.
Před samotným podáním návrhu na zřízení nezbytné cesty je však třeba pamatovat na skutečnost, že povolení nezbytné cesty představuje vždy konflikt dvou subjektivních vlastnických práv, jež jsou si v zásadě rovna. Vždy je tedy třeba pečlivě zkoumat výhody, které zřízení nezbytné cesty přinese tomu, kdo takovou změnu na sousedním pozemku navrhuje, a rizika vzniku případné újmy, kterou může utrpět vlastník nezbytnou cestou zatíženého pozemku.
Nový občanský zákoník vyjmenovává okolnosti, které soud při svém rozhodování o zřízení nezbytné cesty zkoumá a při jejichž existenci zřízení nezbytné cesty nepovolí. Jedná se o tyto případy:
převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty;
způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá;
žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení;
nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup;
nelze povolit nezbytnou cestu přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.
Nicméně toto nemusí být Váš případ, obec nezakazuje použití cesty jako takové, ale omezuje podmínky použití cesty. Dá se předpokládat, že omezení váhového limitu cesty nebylo stanoveno jen tak náhodou a že pro to obec má svůj důvod. Jedinou možností je tedy zjistit tento důvod, možná nechat ověřit, zda takový důvod má opodstatnění, případně zkusit s obcí dohodnout například zpevnění cesty na Vaše náklady nebo jiné obdobné řešení.

_

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Nadřízený orgán městské části Praha X ve věci přestupku
- Kam se odvolat, přestupek řešící Praha X - nadřízený orgán Prahy X

Prosím o zprávu, kdo je kontrolním orgánem konkrétně nad městskou částí Praha 4, jakožto správním orgánem projednávajícím přestupky, pokud jde o posuzování jejich správného rozhodnutí při projednání přestupku (podobně jako je u Policie ČR tímto orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů).
Kam a ke komu konkrétně (uveďte prosím kontakt) se mohu odvolat v případě, že nesouhlasím s vyrozuměním, které jsem obdržel od úřadu městské části Praha 4, pokud jde o projednání přestupku v rámci občanskoprávního sporu.
Děkuji, Jaromír Dlouhý
Oblíbený Preferovaný Přednostní Datum přidání: 22.09.2015 14:56
Uložit Upravit odeslaný Přednostní dotaz
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 23.09.2015, dotaz č. 8022)
Dobrý den,
zákon č. 200/1990 Sb. , o přestupcích stanoví v § 53, že obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití. Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku a, jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí. Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody. O odvolání musí být v rozhodnutí učiněno poučení. Odvolání se podává orgánu, který jej vydal. Ten jej buď vyřídí kladně nebo postoupí dále. Mám ale pocit, že ve Vašem případě nejde ani tak o odvolání, jako spíše o stížnost na postup úřadu v přestupkovém řízení. Tu můžete samozřejmě podat volnou formou, bez nutnosti dodržení lhůty pro odvolání také u orgánu, který postupoval dle Vás nesprávně, tento se k věci vyjádří a věc postoupí dál.

 

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Čistírna způsobila vyblednutí oblečení a zákazník reklamuje oblečení u prodejce - co má dělat prodávající?

Provozuji prodejnu oděvů a paní se snaží reklamovat kostýmek, který u nás zakoupila s tím, že se jej zanesla do čistírny a kostýmek vybledl a srazila se vrchní látka.
Kostýmek vyžaduje chemické čistění, což je uvedeno i na pracích znacích na oděvu. Usiluje ale o reklamaci u mě, jako prodejce. U ostatních kusů k tomuto nedošlo. Jsem povinna tuto reklamaci převzít a řešit? Podle mě došlo k chybě na straně čistírny (pokud ovšem paní kostýmek dokonce nevyprala v pračce). Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Zcela jistě jste povinna reklamaci řešit. Při oznámení reklamace jste povinna sepsat se spotřebitelem reklamační protokol se všemi zákonnými náležitostmi (viz § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů). Dovolím si Vás upozornit, že nesepsání reklamačního protkolu je správním deliktem, za který lze uložit pokutu až do výše 300 000, - Kč.

Na vyřízení reklamace máte 30 dnů od uplatnění reklamace. V této lhůtě musíte spotřebitele vyrozumět o vyřízení reklamace. Jinak má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit.

Vaší povinností je reklamaci na své náklady posoudit a podle zjištěných skutečností reklamaci zamítnout nebo jí vyhovět. Pokud paní skutečně kostýmek vyprala v pračce nebo poškození kostýmku způsobila čistírna, můžete reklamaci zamítnout. Pro případné spory byste však měla mít podloženo jak k poškození došlo, resp. zda jej nezpůsobila zákaznice či čistírna.

Pokud byste dospěla k závěru, že reklamace je oprávněná, má spotřebitel nároky z vadného plnění. Pokud byl kostýmek zakoupen před méně než 6 měsíci, jsou práva spotřebitele uvedena v § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Pokud od koupě kostýmnku uplynulo více než 6 měsíců, řídí se práva spotřebitele § 1977 až 1979 občanského zákoníku.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Má člen bytového družstva nárok na proplacení zasklení lodžie?
- Kdy má nájemce nárok na náhradu zhodnocení pronajaté věci?
- Zasklení lodžie v družstevním bytě - platí to družstvo nebo člen družstva sám za sebe?

Jsem členem bytového družstva, které odsouhlasilo členskou schůzí zateplení domu. V rámci zateplení budou odstraněna zasklení lodžií (která si předtím pořídilo na svoje náklady 25 bytů z celkem 75 bytů) a to bez náhrady. Prý vzhledem ke zmenšení lodžie nelze zasklení vrátit. Přitom před třemi lety družstvo zasklení povolilo. Kdybych toto před 3 roky věděla, tak bych se zasklením lodžie počkala a pořídila bych si ho až po zateplení. Takto přijde každý z 25 bytů o částku 30 tis. , kterou jsme za zasklení lodžie zaplatili. Dokonce představenstvo sdělilo, že by mohlo i předepsat k náhradě náklad na odstranění zasklení lodžie. Má družstvo právo takto postupovat? Mohu se bránit?
Děkuji za odpověď, Petra

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že nejste vlastnicí předmětného bytu, nýbrž jeho nájemnicí. V tomto případě Vám v první řadě doporučuji prostudovat stanovy bytového družstva, které představují klíčový dokument (§ 685/2 a § 687/4 Občanského zákoníku).

Obecně platí, že změny na pronajaté věci (tzn. i úpravy bytu v podobě zasklení lodžie) je nájemce (Vy) oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele (bytového družstva, k čemuž dle Vašeho dotazu došlo, k tomu viz též § 694 Občanského zákoníku). Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci (§ 667/1 Občanského zákoníku). V této souvislosti Vám proto doporučuji nahlédnout do stanov bytového družstva, v nichž by měly být podrobnosti změn pronajatých bytů a jejich proplácení upraveny.

Zmínka představenstva bytového družstva o možnosti vyúčtování nákladů odstranění zasklení lodžií přímo nájemcům bytů je absurdní, bylo-li v minulosti zasklení lodžií bytovým družstvem (jako vlastníkem bytů) odsouhlaseno, stalo se zasklení součástí bytů (tzn. majetkem bytového družstva) a bytové družstvo je tudíž povinno nést veškeré náklady spojené s případným odstraněním zasklení samo.

Možnou obranou z Vaší strany (resp. ze strany všech obdobně postižených nájemců družstevních bytů) by mohlo být vznesení požadavku na proplacení zhodnocení bytů, k tomuto kroku je však zapotřebí seznámit se s podrobnostmi dle stanov bytového družstva, popř. vámi uzavřených nájemních smluv.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 239/3 Obchodního zákoníku musí být členská schůze družstva svolána, požádá-li o to písemně alespoň jedna třetina všech členů družstva, není tedy vyloučeno, abyste se pokusila iniciovat nové zasedání členské schůze bytového družstva. Dle § 242/1 Obchodního zákoníku se může kterýkoli člen družstva obrátit na soud s žádostí o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva, je-li toto v rozporu s právními předpisy nebo stanovami družstva.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Ukončení nájmu a vymalování bytu z kauce - může pronajímatel strhnout část kauce na vymalování bytu po pronájmu?
- Může pronajímatel strhnout část kauce na vymalování bytu po pronájmu?
- Stržení peněz z kauce nájmu na drobné opravy a vymalování bytu - může to pronajímatel (majitel bytu) udělat?
- Vymalování bytu z kauce nájemce, nájemníka - může to pronajímatel udělat a strhnout peníze kauce?

Předávání bytu při ukončení nájmu. Do bytu jsme se nastěhovali 03/2012 a 08/2015 jsme dohodou vypověděli nájemní smlouvu. Předání bytu proběhlo celkem hekticky, byly pouze sepsány stavy měřičů a předány všechny klíče od bytu/domu. Nyní po měsíci nám majitel oznámil, že nám bude strhávat peníze z kauce za drobné opravy (osobně jsem sádroval a zamalovával díry a praskliny po poličkách), vymalování celého bytu a úklid. Má na tohle právo? Resp. jsem nucen byt při ukončení nájmu vymalovat? Jak jsem se zmínil, předávací protokol jako takový sepsán nebyl. V nájemní smlouvě je uvedeno, že jsem povinen byt předat v provozuschopném stavu.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle § 2293 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

Nájemce obecně má povinnost předat byt ve stejném stavu, v jakém jej převzal právě s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Pokud jste si vymaloval byt jinak, než byl při vzniku nájmu, jste povinen jej vymalovat na původní barvu.

Pokud byl byt čerstvě vymalován jste povinen jej odevzdat ve stejném stavu s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. Pokud tedy stav malby byl obecně dobrý, nejste povinen byt vymalovat.

Ve smlouvě použitý pojem "provozuschopný stav" lze vyložit jakkoliv. Mj. také tak, že je obyvatelný. Obvytelný není totéž co dobrý atd.

Po pronajímateli můžete požadovat, aby Vám předložil důkazy o oprávněnosti použití kauce. Pokud Vám je nepředloží a nevrátí ani plnou hodnotu kauce, musíte se svých práv domáhat soudní cestou.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Neviditelná vada sedačky zjištěná až při manipulaci - reklamace do 6 měsíců a možnost vrácení zboží a odstoupení od kupní smlouvy

Po 4 měsících od koupě sedací soupravy zjištěna trhlina (asi 25 cm) na spodní krycí látce. Prodejce na můj e-mail v příloze e-mailu uvedl, že reklamaci shledává, jako zamítnutou s tím, že se jedná o mechanické poškození a ne o vadu, mělo být reklamováno ihned při rozbalení, s doložením nepoškozeného obalu, bez používání zboží a že nemůže za závady způsobené manipulací. Sedačku dopravili a rozbalili (roztrháním folie) na místě pracovníci prodejce. Já jsem sedačku nezvedal ani s ní nijak nemanipuloval - trhlinu jsem zjistil, když se pod sedačku zakutálela dětská hračka. Opravdu se nejedná o vadu a nemám nárok na vyřízení reklamace a to i přes to, že jsem roztržení nezpůsobil já? Vzhledem k tomu, že jsem reklamoval zboží do 6 měsíců od prodeje a prodejce nijak neprokázal, že vada neexistovala v době prodeje - mohu, na základě zákonné domněnky o existenci vady, uplatnit právo, podle nového
občanského zákoníku a od smlouvy odstoupit? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám prodávající oznámil, že reklamaci zamítá, pak se můžete bránit. Podle § 2161 zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí zboží, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. To znamená, že je to právě prodávající, kdo musí prokazovat, že věc neměla vadu při převzetí, resp. že za vadu nedopovídá.

V takovém případě podle § 2169 občanského zákoníku platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

Pokud však prodávající reklamaci a zamítl a Vy prokážete, že trhlina nevznikla Vašim zapříčiněním (např. znaleckým posudkem), pak lze mít za to, že prodávající nevyřídil reklamaci řádně a z tohoto důvodu můžete od smlouvy odstoupit podle § 19 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Znalecký posudek je zřejmě důkazem nejvhodnějším. Seznam znalců neleznete na www.justice.cz

Pokud znalecký posudek vyjde ve Váš prospěch, můžete jej zaslat prodávajícímu s tím, že odstupujete od smlouvy a požadujete vrácení peněz a náklady, které Vám vznikly v souvislosti s reklamací (i znalecký posudek). Pokud by Vám peníze nevrátil, obraťe se na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

- Nájemní smlouva uzavřená před manželstvím budoucím manželem a rozvod manželství - je manželka nástupce nájemního vztahu?
- Nájemní smlouva uzavřená jedním z budoucích manželů před manželstvím a rozvod manželství

Bývalý manžel uzavřel v roce 1992 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, já se za něj v roce 1998 provdala a ve jmenovaném bytě, jsme společnou domácnost, dle toho zřejmě vznikl společný nájem manželů. Manžel v roce 2012 opustil společnou domácnost a nyní jsme rozvedeni a domluveni, že byt budu užívat já s dětmi. Problém je, že majitelka domu nechce uznat nájemní smlouvu podepsanou manželem a tvrdí, že na mě se nevztahuje a chce podpis nové smlouvy, která je ovšem na dobu určitou a tudíž pro mě nevýhodná. Má právo něco takového požadovat? Děkuji, Jana Polesná

ODPOVĚĎ:
Podle tehdy účinného (v roce 2008) § 704 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , platilo, že stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství. Z uvedeného vyplývá, že dnem uzavření manželství vznikl společný nájem bytu manžely.

Podle tedhy účinného (v roce 2012) § 707 odst. 1 a 3 ve spojení s § 708 platilo, že pokud jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu opustí společnou domáctnost, stane se jediným nájemcem manžel, který společnou domáctnost neopustil.

K výše uvedenému dochází na základě zákona. Souhlas či nesouhlas pronajímatele je irelevantní. Pokud Váš bývalý manžel opustil společnou domácnost, pak nájem bytu přešel na Vás. I pozdější dohoda mezi Vámi na to neměla vliv, protože Váš bývalý manžel již v době učinění dohody nebyl nájemcem.

Nájemní smlouva, kterou máte uzavřenou s pronajímatlkou na dobu určitou je platná, přestože je podepsaná Vašim bývalým manželem. Pronajímatelka Vás nemůže nutit podepsat novou smlouvu. Není nutné ani vyhotovovat novou smlouvu, na které by bylo Vaše jméno.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za zvíře v nájmu, nájemním bytě
- Poplatek za zvíře v bytě v nájemní smlouvě - může ho pronajímatel požadovat po nájemci, nájemníkovi?
- Může pronajímatel požadovat poplatek za psa, kočku po nájemci, nájemníkovi?

Bydlíme v nájemním bytě od února 2015. Ve smlouvě máme napsáno, že domácí zvířátka jsou povolena, ale jen v případě, že uhradíme 1000, -Kč k nájmu.
Je možné toto po nás jako nájemnících požadovat?
Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli (zde je však nutné prokázat, jaké náklady v souvislosti s tím vznikly).

Toto nájemcovo právo nesmí být ujednáním v nájemní smlouvě zkráceno.

Dokážu si představit jak odpověď zápornou, tak odpověď kladnou.

Pokud pronajímatel podmiňuje právo nájemce chovat v bytě zvíře zaplacením peněžité částky, pak se domnívám, že toto ujednání zkracuje nájemcovo právo a nepřihlíží se k němu.

Pokud by však bylo v nájemní smlouvě uvedeno, že: nájemné činí např. 7 000, - Kč měsíčně a v případě, že nájemce bude v bytě chovat zvíře, zvyšuje se nájemné na 8 000, - Kč měsíčně, pak se domnívám, že takové ujednání by mohlo být přípusné, ale s jistotou to nemohu potvrdit.

Záleží tedy na tom, jak je postavena nájemní smlouva. Jelikož neznám text nájemní smlouvy, pak nemohu podat blížší odpověď. Na zakladě uvedené si však můžete sama učinit jistý závěr.

Dále bych chtěl ještě dodat, že názory na tuto problematiku nejsou zcela jednotné. Nezbývá než vyčkat, jak se k této problematice postaví soudy.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace mobilu do 6 měsíců od zakoupení a nárok na vrácení peněz a odstoupení od kupní smlouvy
- Opakovaná reklamace mobilního telefonu do 6 měsíců od zakoupení a nárok na vrácení peněz a odstoupení od kupní smlouvy
- Při reklamaci byl aktualizován software mobilu, při další reklamaci byl software označen za nelegální - co dělat?
- Aktualizace software mobilu při reklamaci, při další reklamaci aktualizace označena za nelegální - co teď?

Koupila jsem si 25.5.2015 mobilní telefon Alcatel one touch 4022D Pixi 3 na prodejně I. SPACE v Ostravě. Po14dnech telefon přestal fungovat-přepl se sám do režimu letadlo. Režim letadlo nebylo možné vypnout. Dne3.7.2015jsem telefon reklamovala. Prodejce vyzkoušel přístroj a také mu nefungoval. Telefon se vrátil ze servisu Britex z vyjádřením, že závada se neprojevila. Obnoveno nastavení továrních hodnot. nad rámec záruky provedena aktualizace SW. Telefon jsem si tedy 27.7.vyzvedla a fungoval. Ovšem jen měsíc. 10.9.telefon opět odvezen na opravu s tím, že jsem žádala odstoupení od smlouvy s důvodu výskytu vady do 6. měsíců. Jednalo se o stejnou závadu, která se podle servisu neprojevila.
29.9.přišlo vyjádření, že závada se projevila a záruční oprava byla odmítnuta z důvodu zjištění neodborného zásahu do vnitřní paměti, které bylo způsobeno nahráním nelegálního software. Oprava by stála 1.890 Kč bez DPH. Nový telefon stál 1390 Kč. Odmítám tvrzení servisu. Nic jsem tam nenahrála. Oni trvají na svém. Jak se bránit? Mám nárok na odstoupení od smlouvy? Děkuji, Andy

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila od 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již při převzetí věci.

Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Domnívám se, že nemáte právo od smlouvy odstoupit. Domnívám se, že máte nárok nejspíše na bezplatnou opravu věci. Dle soudní praxe se za opakovaný výskyt vad po opravě totiž považuje, jestliže se vada projeví 3krát.

Nicméně, pokud by se ukázalo jejich tvrzení o tom, že byl do telefonu nahrán nelegální software, měla byste nárok od smlouvy odstoupit, protože by reklamaci nevyřídili ve lhůtě 30 dnů od převzetí. Tuto skutečnost je však nutné prokázat (resp. prodávající musí prokázat, že jste do telefonu nahrála nelegální software, nicméně předpokládám, že pro ně nebude těžké obsatarat si nějaký "odborný posudek"). Nejlépe znaleckým posudkem. Pokud by ten vyšel ve Váš prospěch, můžete od smlouvy odstoupit a požadovat zaplacení kupní ceny a nákladů které Vám vznikly v souvislosti s reklamací.

_

FINANCE-DANĚ
- Zdanění dodatečného znovuotevřeného dědictví nemovitosti (pozemek) - informace
- Dodatečné dědictví a daně, zdanění - informace
- Znovuotevřené dědictví a daně, zdanění - informace

9/2015 obnovené dědictví po 20 letech, zděděno 300 m orné půdy (1/16 z celkové výměry), většinový podíl má firma zabývající se zemědělskou výrobou. Notář uvedl povinnost přihlásit na FÚ, co je tím myšleno? Podat daňové přiznání k dani z pozemků z mého podílu? Předpokládám, že daň platí zemědělská firma, jako společný zástupce vlastníků za celý pozemek, pokud neplatí nestanu se společným zástupcem já po podání přiznání? Daň z mého podílu by činila 28 Kč, pozemky jsou na druhé straně republiky, prosím radu jak nejlépe postupovat. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud jde o dědictví, pak bezúplatný příjem z nabytí dědictví, ten je od daně z příjmů osvobozen a nemáte povinnost podávat daňové přiznání.
Zděděné pole podléhá dani z nemovitých věcí. Váš poměr lze určit, máte povinnost přiznat a platit daň za svůj podíl.

_

OBHOD-ŽIVNOSTI
- Zrušení v. o. s. - postup, informace
- Zrušení veřejné obchodní společnosti - postup, informace
- Likvidace v. o. s. - postup, informace
- Likvidace veřejné obchodní společnosti - postup, informace

1994 byla založena společnost typu „v. o. s. “ ke které jsme s manželem v roce 1997 přistoupili jako společníci, ostatní společníci vystoupili, takže jsme již společníci jediní. Společnost nikdy fakticky nezačala fungovat, nemá majetek, dluhy ani pohledávky. Rozvaha i výkaz zisku a ztrát jsou vždy nulové.
Nyní bychom společnost chtěli zrušit a vymazat z obchodního rejstříku. Je nutné v tomto případě (když se všichni společníci dohodnou na zrušení, není majetek ani dluhy) aby byl ustanoven likvidátor a společnost byla zrušena s likvidací i přes to, že není co likvidovat? Nebo existuje jednodušší a rychlejší způsob.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Bohužel i přes Vámi uvedené skutečnosti bude nutné, aby byl jmenován likvidátor a proběhla likvidace společnosti (i když zřejmě nebude co likvidovat a likvidace proběhne rychle). Podle § 169 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že právnická osoba zaniká s likvidací, ledaže cleé její jmění přechází na právního nástupce, nebo zákon stanoví jinak.

Likvidace je upravena v § 187 až 209 občanského zákoníku s odchylkami uvedenými v § 93 a 94 zákona č. 90/2012 Sb. , o obchodních korporacích.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace Škoda Fabia 1.4 tdi Style+ - odstoupení od kupní smlouvy z důvodu velkého počtu vad
- Více vad nového automobilu a odstoupení od kupní smlouvy s vrácením peněz

Dobrý den. Jak řešit následující situaci? V polovině 07/2015 jsem si od Škoda auto koupil automobil Škoda Fabia 1.4 tdi ve výbavě Style+ za cca 420 000, -. Poslední 3 týdny je v servisu s mnoha jednotlivými závadami a nyní nastal problém. Nejprve rozepíši jednotlivé body reklamace:

1) silné a nepříjemné drnčení přístrojové desky za "budíky" rychlosti atd. Prokázáno na místě. Oprava - podlepení textilními páskami. (dle mého názoru skutečně seriózní způsob opravy)
2) vrzání a praskání ve dveřích řidiče. Prokázáno na místě. Oprava - utažení zrcátka a vylepení textilní páskou … (taktéž velmi seriózní)
3) při zhasnutí motoru funkcí stop and start například na semaforech, se spuštěnou klimatizací, si auto chce samo nastartovat, aby fungoval kompresor a klima stíhala chladit. Občas - cca 3x se stalo, že při tomto pokusu se auto samo začalo dusit, chrochtat, a vydávalo zvuk jako by naprázdno točilo startérem. To se opakovala libovolně dlouho, dokud jsem nesešlápl spojku. Pak auto v pořádku naskočilo. Nepodařilo se vyvolat a ani po diagnostice na závadu nepřišli. Řekli mi, že je něco špatně se softwarem v abs a v klimatizaci a flashovali jednotky s tím, že snad chyba zmizí.
4) Při přejetí zásadní nerovnosti, nebo díry ve vozovce, se ozývá silný skřípavý zvuk z prostoru přihrádky u spolujezdce - Servis nezjistil ani neřešil

A teď k tomu hlavnímu.
Když jsem si včera šel pro auto, tak mi na místě technik řekl, že si ho tam rovnou nechá, protože začalo pískat palivové čerpadlo. A to dost silně. Je to slyšet za jízdy v kabině a zároveň mimo auto. Je to nepříjemný vysoký zvuk, který zásadně ruší soustředění při jízdě. Dnes jsem hovořil s autoservisem a pan…. mi sdělil, že Škodovka se k tomu vyjádřila tak, že o této závadě na čerpadlech ví, neví jak ji v tuto chvíli odstranit a zakázala servisu objednat nové čerpadlo, že ho neproplatí, protože by to mohlo být čerpadlo se stejnou závadou.

Pan … mě též vyzval, abych si auto v tomto stavu převzal z reklamace. Toto odmítám a na základě jak těchto mnohočetných závad, tak na základě toho, že servis není schopen odstranit tuto závadu a to údajně přímo na pokyn Škoda Auto, žádám o odstoupení od kupní smlouvy, dodání jiného kusu vozu, nebo odpovídající odškodnění, které mi pan … … také odmítá dát.

Tedy shrnu to. Mnohonásobné závady na vozidle (pofidérně odstraněné), další neodstraněné a budu čekat dokud se nezhorší abych jim je dokázal kdykoli prezentovat, jedna neodstranitelná a přesto mi pan …. odmítá vůbec připustit, že bych mohl od kupní smlouvy odstoupit, vyměnit vůz, nebo být kompenzován.

Po mám rozhovoru se Škofinem, kde je část vozu financovaná a zjištění informace, že pokud dojde k čemukoli se smlouvou o vůz, tak bude muset buď škoda auto, nebo přímo autosalon dorovnat přeplatkovou část vozu ze svého, chápu jeho postoj.

Jedná se o autosalon … ….
Vin: … ….

---------------

Děkuji, Mgr. Roman Kopečný

ODPOVĚĎ:
Jelikož se vada projevila od 6 měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již při převzetí věci.

Podle § 2169 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Z výše uvedeního vyplývá, že můžete od smlouvy odstoupit (zboží má vadu a není možné ji opravit). Pokud Vám však prodávající odmítá vyhovět, doporučuji, abyste se (vzhledem k hodnotě automobilu) obrátil na advokáta, který Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Rekonstrukce bytu cizí osobě se slibem zdědění - majitel bytu zemřel bez závěti, co dělat?
- Rekonstrukce bytu a slibe zdědění po smrti - majitel bytu zemřel bez závěťi, co dělat?

Měla jsem známého, který zemřel. Ten vlastnil byt v zoufalém stavu v Praze. Naše domluva byla, že byt koupím, vyklidím a zprovozním tak, aby tam se mnou mohl dožít. Byt jsem opravdu začala vyklízet, jenže, protože se pak pán začal rozhodovat, zda přeci jen nezůstane v Domově důchodců a nesouhlasil s totálním vyklizením, dokud se nerozhodne definitivně, vše se zpozdilo.
Začátkem léta mi potvrdil, že byt na mne každopádně převede už za mou podporu, že mám pokračovat ve vyklízení a znovuzobytnění jeho bytu; a že se mnou zajde k notáři na sepsání převodu. Pak jsem onemocněla já, pak on - a nyní zemřel. Nemám nic na papíře, vše bylo nedotažené úředně. Mám jen svědky, kteří by případně mohli podpořit moje tvrzení.
Mám se snažit byt přeci jen získat? Má to naději na úspěch? Pán zemřel v Domově důchodců a je bez dědiců.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
U okresního soudu (v Praze u Obvodního soudu), který je v obvodu posledního bydliště Vašeho zesnulého známého, si zjistěte jméno notáře, který dědictví po Vašem známém projednává. Toho poté kontaktujte. Notář Vám sice nesmí sdělit žádné informace ohledně řízení, protože nejste účastníkem řízení, můžete však nechat u něj pro dědice na sebe kontakt s tím, že máte zájem o odkup nemovitosti. Po skončení řízení o pozůstalosti Vás pak může dědic (a není-li dědic, tak stát, resp. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) kontaktovat za účelem prodeje nemovitosti. Pokud Vás po skončení řízení nikdo nekontaktuje, zkuste si v katastru nemovitostí dohledat vlastníka nemovitosti a toho poté zkuste kontaktovat sama.
_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace padělku mobilu - jak reklamovat a požadovat vrácení peněz (kupní ceny)?
- Padělek zboží a reklamace s vrácením peněz od prodávajícího obchodníka

Koupil jsem přes internet mobilní telefon Samsung. 2. den po zakoupení se přestala nabíjet baterie a telefon nebylo možné používat bez permanentního připojení na nabíječce. Chtěl jsem ho reklamovat, ale zjistil jsem, že daňový doklad je od nechvalně známé firmy, jiné než která mobil inzerovala, resp. jedná se o jednu a tutéž firmu. Tato firma má velmi negativní recenze na internetu, co se týče prodeje i reklamací. Raději jsem koupil novou baterii. Bohužel asi po měsíci došlo opět k problémům s nabíjením, tentokrát v telefonu samém, nepomohla ani funkční baterie ze stejného telefonu. Navíc jsem zjistil kaz displeje, vadu, která je patrna jen při vypnutém přístroji. Sklo má 2 plochy s odlišným leskem, resp. matem. To ale při zapnutém přístroji vidět nebylo. Náhodou jsem zjistil, že je možno využít záručního servisu u autorizovaného prodejce v místě bydliště. Mobil jsem tam odnesl, ale bylo mi sděleno, že záruční list není od společnosti Samsung, ale vyrobil si ho sám prodejce a mobil není určen k prodeji v ČR a tedy, že budu muset záruku uplatnit přeci jen u prodejce. V autorizovaném servisu jim byl již podezřelý samotný štítek s identifikací mobilu a to, že krabička nebyla přelepena plombou s čárkovým kódem. Čili nevím, jestli se nejedná o padělek, pro jakou je určen zemi a jestli nebyl již opravován, není z bazaru apod. V internetových diskusích se píše, že prodejce reklamace ve většině případů zamítá jako neodborné zacházení. Jak se tomu můžu bránit. Pokud telefon není určen pro ČR, prodejce to na stránkách neuvádí, neznám jeho původ a ani nevím, jestli to je originál nebo padělek, je vadné sklo displeje a porucha v nabíjení, lze odstoupit od smlouvy, i když byl koupen před cca 2 měsíci. Jak se lze bránit případnému zamítavému stanovisku servisního technika. Pokud mi odcizili nabíječku a já musela koupit novou, mám ji přibalit k reklamovanému zboží? Děkuji Hanuš

ODPOVĚĎ:
Podle § 2161 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. V takovém případě je kupující zvýhodněn a je to prodávající kdo musí prokázat, že zboží není vadné.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že od převzetí telefonu ještě neuplynulo 6 měsíců.

Podle § 2169 občanského zákoníku platí, že kupující může požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

Podle tohoto ustanovení dále platí, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Podle mého názoru máte právo od smlouvy odstoupit. Z Vašeho dotazu totiž vyplývá, že telefon má hned 3 vady (nabíjení, baterie, display). Navíc je možné, že se jedná o padělek.

Zboží je nutné zaslat k posouzení prodávajícímu a společně s ním mu sdělte, že telefon reklamujete a odstupujete od kupní smlouvy a požadujete vrácení peněz. Prodávající by Vám měl zaslat reklamační protokol. Na vyřízení reklamace má 30 dnů. Pokud Vás v této lhůtě nevyrozumí o výsledku reklamace, máte rovněž možnost odstoupit od smlouvy i z tohoto důvodu.

Pokud Vám odcizili původní nabíječku, zašlete náhradní.

Pokud Vám reklamaci zamítne, můžete se obrátit na soudního znalce, který Vám poskytne odborný názor na to, zda věc byla vadná či nikoliv. Pokud by Vám sdělil, že věc byla vadná a reklamace byla zamítnuta neoprávněně, zašlete prodávajícímu (pro jistotu) znovu písemné odstoupení od smlouvy a vyzvěte jej k vrácení peněz. Současně mu můžete zaslat znalecký posudek.

Pokud by Vám nevyhověl, musíte se obrátit na soud. Za tímto účelem Vám doporučuji kontaktovat advokáta, kterým Vám pomůže s uplatněním Vašich práv. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

FINANCE-DANĚ
- Potomek byl adoptován jiným mužem - jak se vyhnout při darování nemovitosti dani
- Jak se vyhnout dani při převodu nemovitosti z biologického otce pokud je potomek adoptován jiným mužem?
- Potomek byl adoptován jiným mužem - jak se vyhnout dědické dani pokud biologický otec udělá potomka dědicem?

Po několika letech rodinného života s manželkou a synem, jsem utrpěl v r. 1987 těžší úraz nohy, po velkých peripetiích a během několika let léčení došlo k rozvodu s manželkou. Ta se po několika letech znovu provdala a v 15 rocích života syna zažádala o osvojení syna svým manželem. To později proběhlo jako logické vyústění situace, které mi nabídl právník, jelikož po celou dobu v kontaktech s potomkem bránila a po rozvodu
jsem ho nikdy neviděl. Syn, přesnější by asi bylo potomek, mne po nějakém čase (asi ve 20ti letech) vyhledal a od té doby jsme už skoro 10 let v pravidelném a přátelském kontaktu. Nyní bych mu chtěl přenechat část nemovitosti. Ale i když jsem veden jako biologický otec, tak mi bylo sděleno, že příbuzenský vztah zanikl a není snad ani účastníkem dědického řízení a nelze mu darovat majetek, aniž by nemusel platit daň, jak je to běžné při převodu z rodičů na svoje děti. Našla by se nějaká cesta, která by mého potomka v tomto směru nediskriminovala a mohl být osvobozen o daně z daru. Za vyjádření velice děkuji. Mirek

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, opravdu syn již s Vámi není v žádném příbuzenském vztahu. Osvojením příbuzenský vztah zanikl.
Jediná možnost jak potomkovi darovat majetek a u potomka by tento dar byl osvobozen od daně z příjmu, je sdílet s ním minimálně po dobu jednoho roku bezprostředně před darováním části nemovitosti společnou domácnost. Museli by jste pak v případě nárokování osvobození finančnímu úřadu prokázat, že jste společně hospodařili nebo jste jeden či druhý byl odkázán na druhém výživou. Prokázat lze předložením dokladů o společné úhradě nákladů na domácnost či např. svědectvím sousedů.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výpověď ve zkušební době a nárok na podporu v nezaměstnanosti z Úřadu práce

Od 1.8. do 31.8. jsem byla vedená na úřadu práce, ihned jsem si našla novou práci, ale bohužel mi nevyhovuje, takže bych chtěla na vlastní žadost zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Před 1.8. jsem byla 5 let zaměstnaná. Budu mít teď nárok na podporu, i když bude pracovní poměr zrušen na moji žádost?
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň tří měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než tři měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby, přičemž musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání v délce alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Vám tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti trvá, budete moci "dočerpat" zbytek podpůrčí doby. Bylo-li však poslední zaměstnání uchazeče o zaměstnání ukončeno, buď z jeho vlastní vůle, nebo na základě dohody se zaměstnavatelem, a to bez vážných důvodů, snižuje se procentní sazba podpory v nezaměstnanosti na 45 % po celou tzv. podpůrčí dobu. Nicméně pokud v tomto případě doložíte úřadu práce, že k rozvázání pracovního poměru vás vedly vážné důvody, získáte podporu v nezaměstnanosti ve výši 65 %, 50 % a 45 %.
Důvody, které úřad práce akceptuje jako vážné důvody ukončení zaměstnání, a přizná tak podporu v plné výši, jsou důvody spočívající v

- nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
- nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
- docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
- místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
- okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle ust. § 56 zákoníku práce,
- zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem při zprostředkování zaměstnání, nebo
- jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele (bylo by třeba možno argumentovat šikanou na pracovišti).

Ideální je důvod týkající se dětí, ten není zpravidla nijak blíže řešen a ověřován.

Související právní předpis:
Zákon č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti