Počet stránek ve webu: 39.116

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí  zde.  


 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Rekonstrukce bytu před dědictvím, uzavřením dědického řízení - může to být problém?

Mám byt v osobním vlastnictví, ve kterém žila babička. Byt jsem získala ještě za jejího života a dle prvního dědického řízení má majetek v něm
nulovou hodnotu. Rádi bychom začali byt rekonstruovat, ale dědické řízení bude mít ještě další kolo a je možné, že se řízení ještě nějakou dobu
protáhne. Chtěla bych se zeptat, zda můžeme s vybavením v něm volně nakládat bez rizika, že by si dědic (strýc) mohl časem něco nárokovat.
Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Vám babička bytové zařízení nedarovala a je tak předmětem dědického řízení. Pokud je to tak, je bytové zařízení dědiců a ti
mohou rozhodnout, jak s ním naložit. Doporučuji se tedy dohodnout se strýcem, jak s ním naložit s tím, že pokud Vám to nedovolí, nedoporučuji
ho jen tak vyhazovat. To že nemá žádnou hodnotu, není rozhodné.
_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Může osoba s věcným břemenem dožití pouštět na pozemek ostatní členy rodiny bez souhlasu majitele nemovitosti?
- Pouštění členů rodiny do nemovitosti s věcným břemenem dožití - může to majitel nemovitosti zakázat?
- Věcné břemeno podle starého občanského zákoníku a pouštění cizích osob do nemovitosti a na pozemek

Dostal jsem 1989 darem od matky rodinný dům, ten jsem opravil a nechal jsem ji tam bydlet. Matka má zřízené věcné břemeno doživotního užívání
nemovitosti. Chci se zeptat, zda může matka bez mého svolení pouštět na pozemek či do domu lidi, které bych si tam nepřál mít např. i mého
švagra, popř. mu dovolit sekání trávy?
Matka se rozvedla před darováním domu (SJM vypořádáno), pak se znovu provdala za mého otce už v době mého vlastnictví (2004). Oba bydlí v mém
rodinném domě. Dům technicky nezhodnocují, jen provádí běžnou údržbu. Má otec nároky na RD? Bydlí zadarmo. Nemám s nim dobré vztahy, je
agresivní, léči se na psychiatrii. Bojíme se tam chodit, dělá si na RD nároky. Pokud by se s matkou něco stalo, za jakých podmínek bych ho mohl
vystěhovat? Dům bych chtěl darovat své dceři. Děkuji, Tadeáš

ODPOVĚĎ:
S věcnými břemeny se to má tak, že konkrétní detaily, jak má omezení vlastníka nemovitosti "vypadat" obsahuje smlouva o zřízení věcného
břemene. Pakliže není, použije se zákon. Ten v době zřízení Vašeho věcného břemene byl v této problematice poměrně dosti stručný. Pokud se
účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně
náklady na její zachování a opravy, užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Věcné břemeno
svědčí Vaší matce, nikoliv otci, stejně tak žádná práva na užívání Vašeho majetku nemá ani švagr. Pokud jste se nedohodli jinak ve smlouvě o
zřízení věcného břemene, výše uvedené osoby nemají na Vašem pozemku oprávnění pobývat, pokud si to nepřejete. Pokud by se s Vaší matkou něco
stalo, otec nemá právní titul k užívání nemovitosti, což de facto nemá ani nyní, můžete jej tedy okamžitě vyzvat k vyklizení nemovitosti.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení odpovědnost za trestný čin (starý trestní zákona)
- Může dojít k promlčení odpovědnosti za trestný čin?
- Trstný čin poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací

"Zákon č. 140/1961 Sb. , trestní zákon - Část druhá - Zvláštní část - Preambule: Hlava devátá: Trestné činy proti majetku
§ 257a Poškození a zneužití záznamu na nosiči informací (1) Kdo získá přístup k nosiči informací a v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou
újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) takových informací neoprávněně užije, b) inormace zničí, poškodí, změní nebo učiní
neupotřebitelnými"
Nosič Samby jsem zneužil já a ten "jiný" byla ing. O. Je to ale nereálné dokázat. Oprávněný prospěch to ale nebyl, zneužila postavení svého
manžela ke kompromitaci správce Samby.

Problém:
Zřídil jsem tzv. Samba server. Ing. O. chtěla (telefonicky), aby více uživatelů mohlo přistupovat k jednomu souboru. To však znemožňují
vlastnosti aplikací Microsoft Office. Proto jsem nastavil universe práva na 777, tj, čtení i zápis pro každého. To se stalo 2008. Učinil jsem
tak ve strachu o zaměstnání, v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Chci vědět, zda jsem spáchal trestný čin výše uvedený. Direktivu nt acl
support = no jsem v té době neznal. Alexandr

ODPOVĚĎ:
Bez podrobné znalosti technické stránky Vámi popsaného jednání není opravdu možné provést jeho trestněprávní kvalifikaci. Pro získání základní
představy o jednotlivých znacích skutkové podstaty tohoto trestného činu si dovolím několik citací z judikatury a literatury:

„Z citovaného ustanovení vyplývá, že jedním ze zákonných znaků trestného činu je zvláštní úmysl pachatele, který musí směřovat k tomu, aby
jinému byla způsobena škoda nebo jiná újma, nebo k tomu, aby pachatel získal pro sebe nebo pro jiného neoprávněný prospěch. Subjektivní stránka
uvedeného trestného činu tedy nespočívá jen v tom, že úmyslným zaviněním pachatele je zahrnuto získání přístupu k nosiči informací a
neoprávněné užití takových informací. Subjektivní stránka tohoto trestného činu je širší, protože do ní spadá také to, že pachatel jedná s
úmyslem způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Objektivně však takový následek nemusí nastat.

„Trestného činu poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. se dopustí ten, kdo v úmyslu způsobit
jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch získá přístup k nosiči informací a takových informací
neoprávněně užije. Objektem trestného činu podle § 257a tr. zák. je ochrana dat uložených na nosiči informací proti neoprávněným změnám a proti
jejich neoprávněnému použití. Chráněny jsou zprostředkovaně i projevy osobní povahy, např. obchodní tajemství a soukromí osob. Získáním
přístupu k nosiči informací se rozumí takové jednání, které umožní volnou dispozici s nosičem informací a využití jeho informačního obsahu.
Není podstatné, zda jde o přístup oprávněný či neoprávněný, rozhodující není ani důvod, který vedl k získání přístupu k určitému nosiči
informací. Přístup k nosiči informací nelze ztotožňovat s přístupem k počítači - nosičem informací je nosič dat k informační technice.
Neoprávněné užití informací znamená jakoukoli nedovolenou manipulaci s informačním obsahem příslušného nosiče a neoprávněnost použití informací
je dána již tím, že pachatel užíval cizí informace bez vědomí a bez souhlasu jejich oprávněného držitele nebo uživatele, anebo že takové
informace, k nimž má oprávněný přístup, využívá v rozporu se stanoveným účelem; např. důvěrné nebo utajované informace, s nimiž se seznamuje
při plnění pracovních úkolů u svého zaměstnavatele; zároveň zneužívá ke svým soukromým aktivitám. “

„Se zákonným znakem trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací podle § 257a odst. 1 písm. a) tr. zák. , spočívajícím v
tom, že pachatel v úmyslu způsobit jinou újmu (tj. jinou než škodu) získá přístup k nosiči informací a takových informací neoprávněně zneužije,
musí korespondovat konkrétní skutkové zjištění, které by tento zákonný znak naplňovalo, jinak řečeno musí být zjišťováno s jakým úmyslem
pachatel jednal, co bylo pohnutkou jeho jednání, čeho chtěl svým jednáním dosáhnout. “

„Pod pojmem nosiče informací je třeba chápat jak výpočetní techniku (počítače, diskety), záznamy na lístcích v kartotékách, tak i kterýkoli
jiný nosič, jenž se v budoucnu objeví. Chráněny jsou nosiče informací i samotné informace bez ohledu na to, zda jsou v systémech provozovaných
veřejnou správou nebo soukromým podnikatelem. “

Bez ohledu na to, zda jste svým jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu poškození a zneužití záznamu na nosiči informací či nikoli,
je vhodné vědět, že trestnost většiny trestných činů zaniká po uplynutí promlčecí doby, která dle § 67/1 trestního zákona činí:

a/ dvacet let, jde-li o trestný čin, za který tento zákon ve zvláštní části dovoluje uložení výjimečného trestu a trestný čin spáchaný při
vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu podle zákona č. 92/1991 Sb. ,

b/ dvanáct let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let,

c/ pět let, činí-li horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně tři léta,

d/ tři léta u ostatních trestných činů.

V případě trestného činu dle § 257a/1 trestního zákona tak promlčecí doba činí 3 roky a v případě trestných činů dle § 257a/2 a 3 trestního
zákona činí promlčecí doba 5 let (nenastala-li samozřejmě některá ze skutečností dle § 67/2 a 3 trestního zákona, které běh promlčecí doby
ovlivňují). Na tomto místě se pak ještě sluší dodat, že promlčecí doba začíná běžet od okamžiku dokonání trestného činu, u trestných činů
pokračujících, trvajících a hromadných od okamžiku dokončení. U dokonaných trestných činů, které se projevují účinkem, běží promlčecí doba ne
od okamžiku jednání, ale od okamžiku, kdy nastane účinek.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost zaměstnance za škodu více než čtyřapůlnásobkem výdělku - může to zaměstnanec požadovat?
- Zaměstnavatel žádá uhrazení celé škody a ne jen čtyřapůlnásobek výdělku - může to chtít?
- Plná úhrada škody zaměstnavateli za škodu - může to požadovat?

Zaměstanavatel mi napsal dopis, který jsem musel podepsat: "Zaměstnanec si je vědom toho, že v případě zaviněné ztráty svěřeného předmětu
odpovídá za vzniklou škodu v plné výši, tj. v rozsahu skutečné škody, jež ztrátou vznikla na majetku ústavu, přičemž odpovědnost zaměstnance
není omezena čtyřapůlnásobkem jeho průměrného výdělku." Má toto ustanovení oporu v Zákoníku práce? Děkuji. Aleš

ODPOVĚĎ:
Takováto dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí odporuje zákoníku práce. Dle ust. § 257 odst. 2 zákoníku práce „Výše požadované náhrady
škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku
před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. “
Samozřejmě hranice čtyřapůlnásobku se nevztahuje na škodu způsobenou úmyslně, v opilosti nebo zneužití jiných návykových látek. V tomto případě
by po Vás zaměstnavatel mohl požadovat náhradu celé vzniklé škody.

Dále takovouto dohodu lze uzavřít jen na pracovní nástroje, ochranné pomůcky či jiné předměty, které zaměstnanec může mít stále ve své
dispozici. Tj. bude se jednat především o mobilní telefony či notebooky nebo menší pracovní přístroje či nářadí. Tuto dohodu nelze proto
uzavřít např. na vybavení kanceláře, stolní počítače na pracovištích či osobní nebo nákladní automobily.

Toto pravidlo platí, jste-li zaměstnancem, na kterého se vztahuje zákoník práce. V opačném případě byste musel postupovat podle příslušného
právního předpisu.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Konec placení výživného a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Placení výživného na dostudované dítě a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Konec placení alimentů a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Placení alimentů na dostudované dítě a nález Ústavního soudu č. 2155/09
- Schopnost se samostatně živit - definice, vysvětlení
- Kombinované studium a placení alimentů, výživného

Otec platí výživné 3200 Kč, je OSVČ, švarc-systém. Dal k soudu daňové přiznání 2012-2014. 6.8.2015 bude soudní stání. Jak dokázat, že dcera není schopna se sama uživit. Práci shání. Ve webu píšete, že příležitostná brigáda se nebere jako stálý příjem. Až dcera ukončí studium, když nesežene práci, budu ji živit. Soudce řekl, když dcera má kombinované studium (něco jako dálkové), otec na ni nemusí platit vůbec nic (právně). Proč musím přispívat jen já - matka a otec ne? Z vaši stránky vím, že otec musí soudně žádat o zproštění placení výživného, nikoliv přestat hradit sám o sobě. Můj názor: dítě nemůže sehnat práci, nemůže se o sebe postarat. Soudce operoval paragrafy, že dítě se nemůže o sebe postarat, když je nemocné, postižené. Mám si sehnat argumenty proti otci, jinak rozhodne dle daňového přiznání. Prosím o radu. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Oba rodiče mají k dítěti vyživovací povinnost do doby, dokud není dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Ústavní soud v jednom ze svých nálezů (č. 2155/09) dospěl k závěru, že: "Vyživovací povinnost rodičů k dětem tedy není podmíněna věkem, ani ukončením určitého stupně vzdělání, nýbrž pouze schopností sám se živit, což je pojem, který musí soud vyložit jednotlivě podle specifik každého konkrétního případu. V případě, že dítě, byť zletilé, pokračuje ve studiu (dokončuje studium), které zvyšuje úroveň jeho vzdělání, a tím i jeho šance na pracovním trhu, jedná se o soustavnou přípravu na budoucí povolání."
Judikáty Ústavního soudu k dané problematice najdete například zde: http://www.judikaty.info/cz/ustavni-soud-ceske-republiky/schopnost-samostatne-se-zivit

Tvrzení soudce, že otec nemá vůči dceři vyživovací povinnost jen proto, že dcera absolvuje kombinované studium, je tedy značně zjednodušující a rozhodně nezohledňuje všechna specifika tohoto konkrétního případu. Přestože schopnost samostatně se živit není v zákoně o rodině ani v novém Občanském zákoníku konkrétně specifikována, má se za to, že schopnost se živit znamená, že dítě je schopné samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to hmotné, kulturní a další potřeby včetně potřeby bytové. Občasné příjmy z krátkodobých a nepravidelných brigád opravdu nejsou považovány za schopnost se živit. Abyste prokázala dceřinu neschopnost se živit, doporučuji doložit výši jejích výdělků z brigád a také výši nákladů, které dcera potřebuje uhradit k zajištění svých životních potřeb. Jestliže tyto náklady budou vyšší než její příjmy, pak je zřejmé, že Vaše dcera není schopná se sama živit.

Pokud soudce přesto rozhodne o ukončení vyživovací povinnosti, neznamená to, že vyživovací povinnost končí pouze dceřinu otci, ale i Vám. Není to tedy tak, že by otec nemusel platit výživné a Vy ano. Je ale otázkou, zda byste dceru "hodila přes palubu" a nechala ji bez finančních prostředků. Jestliže s rozhodnutím soudu nebudete souhlasit, můžete se proti němu v zákonné lhůtě odvolat. Poučení o možnosti odvolání bude součástí písemného vyhotovení rozsudku, které Vám přijde poštou.

_

OBČAN-NÁJEM, BYDLENÍ
- Podnájem družstevního bytu manželi - informace
- Svatba a nájemní práva nového manžela k družstevnímu bytu - informace
- Svatba a družstevní byt - nájemní práva nového manžela k družstevnímu bytu

Vlastním členský podíl k družstevnímu bytu. Členkou družstva byla již před uzavřením našeho manželství.
Mně uzavřením manželství vzniklo nájemní právo k tomuto bytu (členství v družstvu však ne). Před pár týdny jsme se u Vás informovali, zda je nutné sepisovat s družstvem novou nájemní smlouvu, vzhledem k uzavření sňatku. Vaše odpověď zněla, že to není bezpodmínečně nutné.
S družstvem se tedy žena dohodla, že novou nájemní smlouvu uzavírat nebudeme, a družstvo náš sňatek vzalo na vědomí, tím i mé nájemní právo.
Vzhledem k tomu, že žena byt dále podnajímá (se souhlasem družstva), není nám ještě zcela jasné, zda přeci jen není potřeba nájemní smlouvu s družstvem předělat na nás oba dva, a dále, zda nemusíme být v podnájemní smlouvě uvedeni s ženou oba dva? Nebo stačí když smlouvu s podnájemci uzavírá dále pouze manželka?
Předem děkuji, Nella

ODPOVĚĎ:
v takovém případě doporučujeme, aby manželka, která je členkou družstva na Vás převedla členská práva k bytovému družstvu plynoucí z jejího podílu v bytovém družstvu ve smyslu § 577 zákona číslo 90/2012 Sb. o obchodní korporacích a Vy se tak po splnění podmínek: zaplacení členského příspěvku určeného stanovamy družstva stanete jeho plnohodnotným členem s právem k nájmu družstevního bytu.

Vaše přihláška k členství i rozhodnutí družstva o přijetí musí mít písemnou formu a obsahovat firmu družstva, Vaše jméno a bydliště a vymezení dotčeného družstevního podílu.

Následně bude smlouva o nájmu i podnájmu uzavřena Vámi oběma na jedné straně a třetí osobou nma straně druhé. Pro účely hlasování na členské schůzy družstva Vám oběma náleží jeden společný hlas.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt otce a dědění přítelkyní, družkou, partnerkou a jejími dětmi - informace
- Smrt matky a dědění partnerem, druhem, přítelem a jejími dětmi - informace
OBČAN-BYDLENÍ
- Dožití druha, družky v nemovitosti po smrti - nový občanský zákoník 2014
- Dožití partnera, partnerky v nemovitosti po smrti - nový občanský zákoník 2014
- Dožití druha, družky v bytě, domě po smrti - nový občanský zákoník 2014
- Dožití partnera, partnerky v bytě, domě po smrti - nový občanský zákoník 2014

Táta žije 13 let s paní v rodinném domě se zahradou, která se o něj a o dům stará. Paní tam nemá trvalé bydliště, nejsou manželé. Dřív byl dům napsaný na něho, ale od konce prosince 2013 je psaný dům i zahrada na jeho dceru. Neplatí nájem. Ráda bych se zeptala jak je to s vypořádáním majetku a na co všechno má paní právo v případě pokud se s otcem něco stane? Veškeré poplatky a nákupy (kotel, plot, pojištění domácnosti…. -všechny výdaje) platí otec, složenky jsou psané na něj. Je možné to nějak pak prokázat-dokázat?
Vím, že to může zaplatit paní, i když je to psané na něj. A jak postupovat, v případě kdyby tvrdila, že poplatek platila ona.
Také prosím o radu, jak to ošetřit? Aby dům a zahrada připadla pouze té dceři?
Také Vás prosím o radu, zda její děti a vnoučata mají nárok na něco od našeho otce? Zda budeme muset shánět paní nové bydlení nebo ji nějak vyplatit, nebo ji tam musíme nechat bydlet?
četla jsem v NOZ 2014: Pokud by jí bylo 70 let a více, musím ji v domě nechat dožít nebo ji sehnat nové bydlení.
Je to pravda?
Koupila jsem si Občanský zákoník Změny 2014 Do každé rodiny od Blesku a tam doslova píší:
Nemovitosti Práva nájemníků - "Pokud na vás nájem přešel, máte dva roky na to, najít si jiné bydlení. Přechodem nájmu sice vstupujete do smlouvy předchůdce, ale neplatí pro vás bezvýhradně. Podle NOZ totiž, přestože byla nájemní smlouva uzavřena na dobu neurčitou, pro vás přestane platit nejpozději do 2 let.
Vyjímkou jsou osoby starší 70 let, ty mají právo v bytě "dožít". Na ně se tedy omezení dvou let nevztahuje."
Znamená to, že když by platili nájemné, tak se to na družku pak bude vztahovat? Nebo to platí jen u manželů?
Co bude tedy pro dceru lepší, aby platili nebo neplatili nájemné? Také jsem četla, že pokud se tam bude chtít nastěhovat majitel nemovitosti nebo jeho rodinný příslušníci-po smrti otce, musí být dům k dispozici a družka by se měla odstěhovat. Platí to pouze u nájmu? A jak je to tedy prosím s tím věkem nad 70 let? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Pakliže je dům přepsaný na dceru, resp. dcera je uvedená v katastru nemovitostí jako vlastník domu, tak platí, že dům otci již dávno nepatří a tudíž z něj nemá žádná další práva ani on, ani jeho družka (tedy ani její potomci). Vzhledem k tomu, že družka žije v domě s otcem bez právního titulu, není tam ani nájem, ani věcné břemeno, tak nemá ani po smrti otce na dům jakákoliv práva vlastnická, ani právo nájemní. Ustanovení, o kterém hovoříte platí pro nájem, ten ovšem nevznikl ani otci ani jeho družce. Ačkoliv tato situace Vám svědčí, přesto bych byla obezřetná, nově platí, že nemusíte mi nutně písemnou smlouvu, pokud nějaký právní vztah fakticky existuje. Ve Vašem případě by se tak mohlo jednat o nájem a to již by platilo to, co jste psala výše. Zkuste se proto s otcem a potažmo i s jeho družkou zkusit domluvit a ustanovit na dům reálné břemeno, kde přesně vymezíte pravidla s otcem i s družkou.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Smlouva v době účinnosti nového občanského zákoníku ale se starým paragrafem (dle starého občanského zákoníku)
- Starý paragraf ve smlouvě podle nového občanského zákoníku - je smlouva platná?
- Smlouva o zápůjčce - informace

Smlouva o půjčce podepsaná roku 2014 - je platná? Podle nového zákoníku je to smlouva o zápůjčce. V hlavičce smlouvy je §657 - čili je to starý vzor. Je nutné smlouvu předělat, aby nemohla být právně napadena? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Starý občanský zákoník i nový občanský zákoník je založen na zásadě, že smlouvy se posuzují podle obsahu nikoli podle svého označení. Pokud tedy smlouva vykazuje pojmové znaky smlouvy o zápůjčce, půjde o smlouvu o zápůjčce, bez ohledu na to, že ve smlouvě je použit jiný název, paragraf a označení smluvních stran.

Nový občanský zákoník poskytuje při uzavírání smluv mnohem větší svobodu při sjednávání obsahu i formy daných smluv. Zároveň smazává rozdíly mezi právním jednáním vyjádřeným slovy a jinak než slovy. Primárním výkladovým kritériem je nově úmysl jednajícího, nikoli jazykové vyjádření, za předpokladu, že úmysl jednajícího byl druhé straně znám. Smlouva podle NOZ může být platně uzavřena, aniž by se strany dohodly na celém jejím obsahu, za předpokladu, že lze rozumně předpokládat, že by smlouvu strany uzavřely i bez ujednání této náležitosti.

Nový občanský zákoník v ust. § 574 NOZ obsahuje interpretační a aplikační pravidlo o preferenci výkladu, které upřednostňuje platnost smlouvy před její neplatností. Toto pravidlo vychází z předpokladu, že každá smluvní strana při svém právním jednání má úmysl uzavřít smlouvu, která způsobí zamýšlené následky, nikoli aby smlouva byla neplatná.

Ve Vašem případě, šlo beze sporu o úmysl uzavřít smlouvu o zápůjčce. Zároveň i Vámi uzavřená smlouva bude platná a bude se řídit právní úpravou obsaženou v novém občanském zákoníku. Chcete-li mít vše „černé na bílém“ můžete s druhou smluvní stranou uzavřít dodatek ke smlouvě, ve kterém chybné označení přejmenujete podle NOZ.

Více o smlouvě o zápůjčce se dozvíte na tomto odkazu: http://bit.ly/1FxMAn4

_

OBČAN-BYDLENÍ
- SVJ zakázalo opravy bytů o víkendu a v nočních hodinách - může to udělat?
- Je platný zákaz SVJ stavebních úprav (oprav) bytů o víkendu, ve svátek a v nočních hodinách?

Opravuji byt v bytovém domě, kde jsme všichni vlastníci, máme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. Nyní se stalo, že byla svolána schůze, kde se odsouhlasilo, že se v domě nesmí provádět žádné práce, které by rušily spoluvlastníky a to v době nočního klidu, o sobotách, nedělích a svátcích. Dělám v bytě jen nutné opravy, stavební úřad jsem o tom spravila. Není tato dohoda mezi spoluvlastníky neplatná? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
V duchu nové právní úpravy lze říct, že dohoda by byla neplatná, pakliže by směřovala vůči Vám šikanózně, což znamená, že by Vám ostatní spoluvlastníci opravy v bytě neumožnili, ačkoliv jste je o tom spravila. Jak říká obecná zásada, moje právo končí tam, kde začíná právo někoho jiného. Vy sice máte právo na opravy svého majetku, ale ostatní mají právo na klidný a nerušený výkon svých vlastnických práv. Zkuste proto nejlépe písemně ostatní vyzvat, zda by nebal možná ve Vašem případě vyjímka. Pevně ohraničte dobu, kdy byste opravy prováděla a do kdy. Pokud Vám ostatní nevyhoví, musíte respektovat jejich vůli a opravy činit mimo tyto dny.

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Podmínky podnikání v zahraničí - kde získat informace?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jednotné kontaktní místo - definice, vysvětlení

Jsem podnikatelka se sídlem a trvalým bydlištěm v ČR,
v tuto chvíli na tříleté rodičovské dovolené v ČR, živnost mám pozastavenou, chtěla bych si obnovit podnikání při rodičovské dovolené jako vedlejší činnost. Konkrétně jsem licencovaná průvodkyně archeologických nalezišť v Řecku (do této chvíle jsem tuto činnost nevykonávala), vedlejší činnost bych vykonávala po dobu cca 5měsíců na Řeckém uzemí, chtěla bych ji vykonávat na český živnostenský list, s platbou zdravotního, sociálního pojištění a daní v ČR. Pracovala bych jako OSVČ pro různé řecké cestovní agentury dle momentální poptávky a předávala jim české faktury. Můj dotaz zní: je možné tímto způsobem jako český subjekt podnikat v zahraničí? Pokud ano, nebude to mít negativní dopad na pobírání rodičovského příspěvku? Pokud by mě v zahraničí kontrolovali, bude mi stačit předložit potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení nebo jaké další doklady bych si měla opatřit? Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
1/ Podnikání českého subjektu v zahraničí:
S ohledem na členství České republiky i Řecka v EU, v jejímž rámci je umožněn volný pohyb služeb, by mělo být Vaše podnikání na území Řecka možné. V českém právním řádu je tato problematika upravena zákonem o volném pohybu služeb (zák. č. 222/2009 Sb. , v platném znění), který vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES, ze dne 12. 12. 2006, o službách na vnitřním trhu. Obdobný právní předpis by pak měl být vydán rovněž v Řecku.

Pro získání konkrétních informací o podmínkách živnostenského podnikání na území Řecka Vám doporučuji kontaktovat místně příslušné jednotné kontaktní místo, kterými jsou dle § 13 zákona o volném pohybu služeb ve spojení s vyhláškou č. 248/2009 Sb. tyto obecní živnostenské úřady:

Magistrát města Brna - obecní živnostenský úřad

Městský úřad Černošice - obecní živnostenský úřad

Magistrát města České Budějovice - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Hradec Králové - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Jihlavy - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Karlovy Vary - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Liberec - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Olomouce - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Ostravy - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Pardubic - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Plzně - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Ústí nad Labem - obecní živnostenský úřad

Magistrát města Zlína - obecní živnostenský úřad

Úřad městské části Praha 1 - obecní živnostenský úřad

Úřad městské části Praha 7 - obecní živnostenský úřad

Každé z těchto jednotných kontaktních míst pak poskytuje:

a/ informace nezbytné pro získání oprávnění k poskytování služby, mezi něž patří zejména náležitosti žádosti a kontaktní údaje správních orgánů, které jsou příslušné k vyřízení žádosti podle jiných právních předpisů,

b/ obecné informace o požadavcích týkajících se získání oprávnění k poskytování služby v jiných členských státech,

c/ obecné informace o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů a o možnostech řešení sporů mezi poskytovatelem služby a příjemcem služby, nebo mezi poskytovateli služby,

d/ obecné informace o požadavcích týkajících se ochrany spotřebitele v jiných členských státech,

e/ kontaktní údaje sdružení nebo jiných právnických osob, včetně Evropské sítě spotřebitelských středisek, které mohou poskytovatelům služeb nebo příjemcům služeb poskytovat praktickou pomoc.

2/ Vliv podnikání na pobírání rodičovského příspěvku:
Dle § 31/3 písm. e) zákona o státní sociální podpoře (zák. č. 117/1995 Sb. , v platném znění) se podmínka osobní celodenní péče o dítě považuje za splněnou (a rodičovský příspěvek tudíž náleží), např. i pokud rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný (a to ve smyslu § 10 zákona o státní sociální podpoře).

Pro ověření zachování Vašeho nároku na výplatu rodičovského příspěvku rovněž v době, kdy budete podnikat v zahraničí, Vám doporučuji kontaktovat orgán, který Vám tuto dávku vyplácí, t. j. krajskou pobočku Úřadu práce (§ 58/1 zákona o státní sociální podpoře).

3/ Postup při kontrole v zahraničí:
V tomto ohledu Vás rovněž odkazuji na informace, které o řecké právní úpravě živnostenského podnikání získáte od jednotného kontaktního místa dle odpovědi ad 1/ výše.
_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Úraz v opilosti ve volném čase a vliv na vyplacení pojistky pojišťovnou
- Zranění v opilosti ve volném čase a vliv na vyplacení pojistky pojišťovnou
- Vyplacení pojistky při úprazu, poranění v opilosti ve volném čase

9.3.2014 jsem byl na rodinné oslavě kde jsem vypil pár piv a při odchodu jsem spadl a zlomil jsem nohu (bérec). Následoval převoz do nemocnice a operace. Na příjmu mi nebrali krev a do zpávy mi napsali, že úraz vznikl pod vlivem alkoholu. Mám to taky na nemocenské což bude mít vliv na výši nemocenské, také pojišťovna mi odmíta cokoliv zaplatit. Je možné se proti tomu nějak bránit? Chápu že úraz se stal pod vlivem alkoholu, ale bylo to v mém osobním volnu. Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
V dotazu uvádíte, že vám "nEbrali krev" vzhledem k tomu, že se vliv alkoholu objevuje ve zprávě nemocnice, předpokládám, že se jedná o překlep (obdobně jako slovo "spávy") a krev Vám "nAbrali".

Pokud úrazová (či jiná komerční) pojišťovna Vám odmítá poskytnout pojistné plnění, je třeba tento postoj pojišťovny konfrontovat s pojistnou smlouvou, kterou jste uzavřel. Neuvádíte, kdy jste pojistnou smlouvu uzavřel, nicméně pojišťovny měly vždy zákonný nárok zprostit se plnění (zčásti nebo zcela), pokud k úrazu došlo následkem požití alkoholu.

Možnost snížení či úplného vyloučení pojistného plnění z důvodu požití alkoholu bývá upravena ve všeobecných pojistných podmínkách konkrétní pojišťovny (tyto jsou součástí pojistné smlouvy). Jedinou možností, jak získat pojistné plnění je obrátit se na soud (nebo rozhodce příslušného dle pojistných podmínek k rozhodování sporů). K úspěchu ve věci budete muset prokázat, že k Vašemu úrazu nedošlo následkem požití alkoholu.

_

OBČAN-VLATSTNICTVÍ
- Jeden z manželů si nechává peníze na svém účtu - patří peníze do SJM?
- Bytový dům ve spoluvlastnictví manželů - komu patří nájem z bytového domu?
- Činžovní dům ve spoluvlastnictví manželů - komu patří nájem z činžovního domu?

Vlastním 3/4 činžovního domu a manžel 1/4, máme vybrané nájemné na půl, nebo mi patří též 3/4 peněz? Zjistila jsem totiž,
že manžel si 5 let posílá jedno vybrané nájemné na svůj účet v bance. A odmítá mi dát podpisové právo, nebo peníze vybrat
z konta a rozdělit, prý jsou jen jeho jako jistota na stáří. 3 roky též pobírá důchod a celá částka prý též náleží jen
jemu. Jakýkoli pokus o dohodu skončí hádkou. Zatím se dostávám 5 let jen k jednomu se 3 vybraných nájmů a z toho se hradí
i opravy. Jídlo a poplatky hradíme ze společného podnikání. Patří důchod do "společné kasy"? Dělí se výnos z domu na 1/2
nebo podle podílu vlastnění? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Pokud jste vlastníkem většího podílu nemovitosti, měl by Vám náležet také vyšší výnos z nemovitosti. Přímá úměra však
platí také v případě hrazení nákladů potřebných kupříkladu na opravu nemovitostí. Podle zákona platí, že manžel má právo
na to, aby mu druhý manžel sdělil údaje o svých příjmech a stavu svého jmění, jakož i o svých stávajících i uvažovaných
pracovních, studijních a podobných činnostech. Dále také platí, že každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a
potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech
členů rodiny byla zásadně srovnatelná. K Vašim dotazům, výnosy z pronájmu domu by se půl na půl dělit neměly, máte nárok
na podíl odpovídající výši Vašeho vlastnického podílu. Důchod do společné kasy patří a nepatří. Ve světle výše uvedeného
má manžel povinnost přispívat na společné potřeby rodiny, avšak nelze po něm chtít, aby odevzdával celý svůj důchod.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace zboží u zaniklého neexistujícího obchodu - kde zboží reklamovat?

Kde a jak mohu uplatnit záruční reklamaci na telefon, zakoupený 01/13 v internetovém obchodě, když tento již na
kontaktování nereaguje a možná již neexistuje. Děkuji, František

ODPOVĚĎ:
Pokud zanikl prodejce a jeho práva a povinnosti nebyly převzaty jiným subjektem, nelze práva z reklamace uplatnit vůči
nikomu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Sleva z nájmu z důvodu rekonstrukce bytového domu (hluk, prach)
- Sleva z nájemného z důvodu rekonstrukce bytového domu (hluk, prach)

Sleva na nájmu na bydlení: v našem domě, kde jsem v pronájmu, majitel provádí obrovskou rekonstrukci jak (většiny
volných) bytů okolo, tak samozřejmě jsou prováděny opravy i v "chodbách". Rekonstrukce už trvá 4 měsíce.
Rádi bychom požádali majitele o slevu na nájmu.
Myslíte prosím, že ještě existuje nějaká opora v zákoně, na kterou se můžu při žádosti o slevu na nájmu odvolat nebo už
je to jen na dobré vůli majitele? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Podle zákona platí, že nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen
nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na
příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se
souhlasem nájemce. Na straně druhé má pronajímatel povinnost zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu. Zákon
také uvádí, že trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru
obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu.

_

OBČAN-ZÁSTAVA, EXEKUCE
- Zástava, zástavní právo na nemovitost - prevence případného odcizení nemovitosti podpovníkem
- Zřízení zástavy nemovitosti - prevence případného odcizení nemovitosti podpovníkem
- Jak zabránit nezákonnému převodu nemovitosti podvodníkem (odcizení nemovitosti v katastru nemovitostí)
- Prevence odcizení nemovitosti v katastru nemovitostí pomocí zástavy, zástavního práva

Ráda bych měla na nemovitosti zástavní právo pro svého manžela, aby nám dům nemohl nikdo jakýmkoliv podvodným způsobem
sebrat. Je vhodné zástavní právo na nějakou částku? Je potřeba k tomu sepsat u notáře i smlouvu o půjčce?
Jak mohu zajistit zástavní právo a co to s sebou nese za výhody a nevýhody? Jak se dá zástavní právo zrušit?
Tak jak se již stalo v minulosti několika lidem (info z médií) díky určitým machinacím, které neumím blíže specifikovat
se odehrály nekalé převody nemovitosti bez vědomí majitele. Proto mi bylo doporučeno, aby na nemovitosti bylo zástavní
právo, které zloděje odradí.
Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Případy podvodných převodů nemovitostí, které popisujete ve svém dotazu, se pohříchu opravdu stávají, nicméně zdaleka ne
v tak masové míře, jak mají tendenci nám předkládat především bulvární média. Podobných případů je zaznamenáno zhruba
několik desítek ročně, což při počtu okolo jednoho milionu podaných návrhů na vklad do katastru nemovitostí, není nijak
závratné číslo. Ve většině případů se tak navíc děje v rámci rodiny, kdy nemovitost na sebe nechá přepsat některý z
příbuzných, který je schopen zajistit, aby se listiny zaslané z katastrálního úřadu nedostaly do rukou skutečného
majitele a ten tak převod nemovitosti nezjistí.

Současná právní úprava však zakotvila některé mechanismy, které by měly podobným situacím účinně předcházet. Jak jistě
víte z médií, 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník. V návaznosti na to byl velmi rozsáhle novelizován i
katastrální zákon, který právě upravuje vkladové řízení, bez kterého nelze žádnou nemovitost zapsanou v katastru
nemovitosti zcizit ani odcizit.

Vkladové řízení tedy v současné době probíhá následovně. Dojde-li katastru nemovitostí návrh na vklad, vyznačí
katastrální úřad u této dotčené nemovitosti nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou (tzv.
„plomba“). Účastníkem takového vkladového řízení je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo rozšiřuje, a ten, jehož právo
zaniká, mění se nebo se omezuje. Jednoduše řečeno tedy stávající vlastník a potenciální nabyvatel. A zde je právě první z
ochranných mechanismů proti podvodným převodům nemovitostí. O vyznačení plomby totiž zasílá katastrální úřad informaci
stávajícímu zapsanému vlastníkovi. Katastrální úřad je povinen tak učinit nejpozději následující den po vyznačení plomby.
Informace je zasílána na adresu trvalého bydliště vlastníka nebo do jeho datové schránky, má-li ji zřízenu. Pro zvýšení
jistoty, aby se vlastník o plombě dozvěděl, může si dopředu také zažádat na katastrálním úřadu, aby jej informoval také
prostřednictvím emailu nebo sms zprávy. Další možností je nechat si u katastrálního úřadu zřídit službu sledování změn v
katastru. V tomto případě platí, že čím více způsoby Vás může katastrální úřad o změnách informovat, tím lépe, jelikož se
jedná o velmi účinný způsob ochrany.

Dalším neméně důležitým opatřením, které nový katastrální zákon zakotvuje, je minimální 20 denní lhůta, před jejímž
uplynutím nebude moct katastrální úřad vklad povolit. Zapsaný vlastník tak bude mít 20 dní ode dne odeslání výše
zmiňované informace na to, aby katastrální úřad na podvodný pokud o vklad upozornil a předešel tak povolení a následnému
provedení vkladu.

Dříve také docházelo k situacím, kdy podvodník kromě podpisů na kupní smlouvě zfalšoval i plnou moc a katastrální úřad
tak komunikoval pouze s ním coby zmocněncem skutečného vlastníka. Ve výsledku se tedy skutečný vlastník o podvodném
převodu nemovitosti ani nedozvěděl. Tomu je nyní taktéž nově zabráněno, jelikož vyrozumění o tom, jaký vklad byl do
katastru nemovitostí proveden, je zasíláno jak zmocněnci vlastníka, tak i přímo vlastníku samotnému. Není tedy možné, aby
byl skutečný vlastník „obejit“ zfalšovanou plnou mocí.

Jak tedy vidíte, nabytím účinnosti nového katastrálního zákona byla pozice podvodníků poměrně značně ztížena. Doporučuji
Vám primárně poskytnout katastrálnímu úřadu svou emailovou adresu, telefonní číslo a aktuální adresu bydliště, kam Vám
bude moci zaslat informaci o případném vkladovém řízení týkající se Vaší nemovitosti. Tyto údaje je také důležité v
případě jejich změn aktualizovat.

Poslední vpravdě jednoduchou, ale o to účinnější radou je, si z vlastní iniciativy jednou za čas stav zápisů v katastru
nemovitostí zkontrolovat. Jsem tedy toho názoru, že katastr nemovitostí v dnešní době poskytuje dostatek prostředků k
ochraně před podvodnými převody nemovitostí a není tedy důvod si komplikovat život Vámi navrhovanými zástavními právy.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Udání na chráněnou dílnu pro porušení Zákoníku práce - informace
- Kontrola z inspektorátu práce na chráněnou dílnu z důvodu porušování Zákoníku práce dílnou

Kamarádka má syna, který pracuje v chráněné dílně. Majitelka této dílny v podstatě nemá vůbec žádnou kompetenci ani
vzdělání tuto práci vykonávat, nehledě na to, že zaměstnancům už druhý měsíc zadržuje výplatu.
Došlo to tak daleko, že je nutí obstarat si neschopenku a pak jim rozváží práci domů. Syn zmíněné přítelkyně včera odešel
z práce s tím, že chce ukončit zaměstnání, ale došlo na vyhrožování a zastrašování.
Další praktikou bylo, že pokud byla ona nemocná, tak zaměstnanci pracovali sami bez jakéhokoli dozoru.
Můžete mi prosím poradit jak se zachovat při ukončení pracovního poměru a lze vůbec tuto dílnu někým prověřit, protože
jde o výplaty z dotací a ty patří samozřejmě lidem, kteří tam pracují a hlavně pravidelně. Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel chráněné dílny má povinnost dodržovat ustanovení Zákoníku práce jako každý jiný zaměstnavatel. Navíc má
povinnosti vyplývající z toho, že na chráněná místa získává příspěvek od Úřadu práce.
Zaměstnanec nemůže být proti svojí vůli nucen setrvat v zaměstnání, zaměstnavatel na něho nemůže vykonávat v tomto směru
žádný nátlak. Zaměstnanec může zaměstnavateli osobně nebo poštou předat výpověď, nedohodne-li se se zaměstnavatelem
jinak, je však povinen chodit do zaměstnání ještě po výpovědní dobu. V případě, že mu zaměstnavatel nevyplatil část mzdy
(nebo celou mzdu), je zaměstnanec oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr, a to do 15-ti dnů ode dne, kdy daná mzda byla
splatná. Splatnost mzdy je na konci následujícího kalendářního měsíce po výkonu práce. Poté běží 15-ti denní lhůta, po
jejímž uplynutí lze okamžitě zrušit pracovní poměr.
V případě pochybností o tom, že zaměstnavatel plní své obecné povinnosti dané zákoníkem práce (platit zaměstnancům za
práci mzdu, přidělovat zaměstnanci práci v pracovní době a na pracovišti, apod.), nebo zákonem o zaměstnanosti, na jehož
základě dochází k placení příspěvků od Úřadu práce, se lze obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla/místa
podnikání zaměstnavatele) s podnětem k šetření. Inspektorát práce má povinnost situaci u zaměstnavatele prošetřit a při
zjištěných nedostatcích uložit určitá opatření k nápravě.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Povinnosti zaměstnavatele v případě kdy zaměstnanec ze zdravotních důvodů nemůže vykonávat práci

Manželka je již dvacet let zaměstnána ve stejné mateřské školce jako uklízečka. V posledních třech letech byla třikrát
nemocná s páteří, poslední neschopenka trvá již více než rok. Manželka je po operaci, může již vzpřímeně chodit, ale
úplně v pořádku není. Na doporučení lékařky žádá o částečný invalidní důchod ČID.
Vždy byla neschopenka následkem činnosti na pracovišti (úklid sněhu, špatné šlápnutí na schodech).
Bohužel nikdy to však nebylo řešeno, ani zaznamenáno, jako pracovní úraz. Nyní nebude moci ze zdravotních důvodů práci
uklízečky vykonávat. Rád bych požádal o radu jaké má možnosti, bez ohledu na to, zda jí bude přiznán, či nikoliv částečný
invalidní důchod:
Předpokládám, že pracovní poměr bude muset rozvázat dohodou a odtupné tedy nedostane. Neměl by však mít zaměstnavatel,
když ne zákonnou, tak alespoň morální povinnost pokusit se zaměstnanci v tomto případě najít jinou práci podniku (zde
školského úřadu)?
Doufám, že pokud je důvodem ukončení pracovního poměru zdravotní stav, bude se manželka moci registrovat do evidence
Úřadu práce, pokud místo nesežene. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Jednou z povinností zaměstnavatele je povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práci, která by neodpovídala jeho
zdravotní způsobilosti (§ 103 odst. 1 písm. a) ZP). Pokud Vaše manželka nebude ze zdravotních důvodů moci nadále
vykonávat stávající práci, měl by tuto skutečnost potvrdit poskytovatel pracovnělékařských služeb (před 1.4.2012 nazýván
"lékařem závodní preventivní péče") – dále jen „Poskytovatel“, s nímž musí mít každý zaměstnavatel písemnou smlouvu. Vaše
manželka tedy může zaměstnavatele požádat, aby s ohledem na její dlouhotrvající pracovní neschopnost a charakter
onemocnění a druh práce, ji poslal k Poskytovateli na posouzení, zda je schopna vykonávat stávající práci. Tento
Poskytovatel vydá lékařský posudek, ve kterém uvede, zda je či není schopna dosavadní práci nadále vykonávat.
Poskytovatel také může posoudit, zda se v tomto případě nejedná o nemoc z povolání nebo ohrožení touto nemocí či pracovní
úraz. Pokud by se jednalo o dlouhotrvající neschopnost vykonávat dosavadní práci, byl by to důvod k výpovědi ze strany
zaměstnavatele dle ustanovení § 52 písm. e) ZP. V případě, že by se jednalo neschopnost vykonávat dosavadní práci z
důvodu nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí či pracovního úrazu, byl by zde dán výpovědní důvod ze strany
zaměstnavatele dle § 52 písm. d) ZP, zaměstnanci by však v tomto případě náleželo i odstupné ve výši 12-ti násobku
průměrného výdělku (§ 67 odst. 2 ZP).
Pokud by Vaše manželka nemohla dosavadní práci vykonávat, může jí zaměstnavatel namísto výpovědi nabídnout jiné pracovní
zařazení, není to však jeho povinností.
V daném případě tedy není nutné, aby Vaše manželka sama podávala výpověď.
Zdravotní stav je vážným důvodem pro ukončení zaměstnání z hlediska zákona o zaměstnanosti, určitě je možné se
registrovat na příslušném úřadu práce.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vypořádání vlastnictví mezi druhem a družkou - placení daně z převodu nemovitosti (daň z příjmu)
- Zrušení spoluvlastnictví a placení daně z převodu podílu nemovitosti druhému ze spoluvalstníků
- Prodej podílu nemovitosti spoluvlastníkovi a placení daně z příjmu
- Prodej podílu nemovitosti spolumajiteli a placení daně z příjmu

Vlastním 1/2 rodinného domu RD a přítelkyně druhou 1/2. Chci si dům ponechat a vyplatit ji její podíl. Máme dohodu o
zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Bude přítelkyně muset platit nějakou daň a kolik procent (z jaké částky), nebo je
osvobozena od daně? Máme tam trvalé bydliště déle jak 7 let.
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Vlastní-li přítelkyně dům déle než 5 let, bude vypořádání osvobozeno od daně z příjmů. Bude však podléhat dani z nabytí
nemovitých věcí. Daň činí 4%. Základem daně bude rozdíl mezi hodnotou nemovitostí vlastněných před a po vypořádání, tj.
de facto hodnota poloviny převáděné nemovitosti. Poplatníkem bude přítelkyně jako převodce, nedohodnete-li se v dohodě o
vypořádání, že poplatníkem bude nabyvatel.
_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zrušení vydědění, zpětvzetí vydědění dětí, potomků
- Zapsání dříve vyděděných potomků do závěti - ruší se automaticky vydědění novou závětí?
- Zrušení vydědění novou závětí - je takový postup možný?

Můj manžel vydědil 3 svoje děti. Nyní se rozhodl, že je zapíše do závěti. Jak by se tahle situace řešila? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pozdější povolání za dědice ruší dřívější vydědění. Závětí, v níž Váš manžel povolá své děti za dědice, se tedy ruší
vydědění učiněné dříve. Je však třeba si pohlídat, aby obě listiny byly datované a bylo z nich patrné, která byla sepsána
později.

_

OBČAN-DLUHY
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Okamžité zaplacení dluhu a vliv na placení soudního poplatku za platební rozkaz a náklady právního zastoupení
(advokáta)
- Musím zaplatit soudní poplatek při okamžitém uhrazení platebního rozkazu?
- Musím zaplatit právníka, advokáta protistrany při okamžitém zaplacení dluhu?

Mám otázku ohledně soudního řízení ve věci úhrady soudních poplatků. Asi před třemi měsíci jsem dostala platební rozkaz
na úhradu bankovního debetu + poplatek za platební rozkaz atd. , což jsem v den obdržení platebního rozkazu provedla.
V dané lhůtě jsem se odvolala proti platebnímu rozkazu s tím, že poplatky za plat. rozkaz hradit nebudu, neboť žádný dluh
již není a tudíž nebudu hradit ani poplatky advokáta. Mám šanci u líčení říct nějaký důvod, proč nemusím platit poplatky
advokáta atd. Samozřejmě je jasné, že jsem dluh uhradila přesně ve stejný den převzetí platebního rozkazu. Díky za
odpovědi. Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Odmítáte-li uhradit na základě vydaného platebního rozkazu náklady soudního řízení (tzn. soudní poplatek a náklady
advokátního zastoupení žalující strany), nemůžete uspět s argumentem o neexistenci dluhu (z důvodu jeho zaplacení po
doručení platebního rozkazu).

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že Váš dluh nepředstavuje pouze žalovaná jistina (tzn. „hlavní“ dlužná částka),
nýbrž i její příslušenství (úrok z prodlení), stejně jako náklady soudního řízení, neboť svůj dluh jste neuhradila
dobrovolně a žalující strana byla nucena podat proti Vám k soudu žalobu (s podáním žaloby pak žalující straně vznikly
určité náklady, k jejichž náhradě jste rovněž povinna; skutečnost, že jste ihned po doručení platebního rozkazu žalovanou
jistinu uhradila, nemá na Vaší povinnost k náhradě nákladů soudního řízení žádný vliv).

Pokud jste již podala proti výroku platebního rozkazu o nákladech soudního řízení odvolání (§ 174/2 Občanského soudního
řádu), je vhodné vědět, že takové odvolání musí obsahovat veškeré náležitosti, resp. musí být podáno za podmínek dle §
201 a násl. Občanského soudního řádu.

V následném řízení o Vašem odvolání proti výroku platebního rozkazu o nákladech soudního řízení můžete v zásadě použít 3
skupiny argumentů:

1/ Můžete zpochybnit správnost výpočtu výše soudního poplatku, tzn. že můžete tvrdit, že žalobcem uhrazený soudní
poplatek (který jste dle platebního rozkazu povinna nahradit) byl vyšší, než jak vyplývá ze sazebníku soudních poplatků
(který je obsažen v příloze zákona o soudních poplatcích). K chybnému vybrání soudního poplatku však v praxi dochází
velmi zřídka.

2/ Dále můžete rozporovat výši odměny advokáta žalující strany, tzn. že můžete tvrdit, že tato odměna neodpovídá
příslušným ustanovením advokátního tarifu.

3/ V poslední řadě pak můžete namítat, že Vám žalující stranou nebyla před podáním žaloby doručena tzv. předžalobní výzva
a z tohoto důvodu nevznikl žalující straně nárok na náhradu nákladů soudního řízení (ovšem za podmínky, že soudní řízení
bylo ve Vaší věci zahájeno po 1. 1. 2013). Dle § 142a/1 Občanského soudního řádu totiž platí, že žalobce, který měl
úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve
lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou
adresu výzvu k plnění. Pokud Vám pak taková výzva byla doručena, můžete tvrdit, že tato výzva neobsahuje všechny potřebné
náležitosti (např. zde není obsaženo upozornění na možnost zahájení soudního řízení) a o předžalobní výzvu se tak ve
skutečnosti nejedná; v této souvislosti můžete poukázat např. na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014,
sp. zn. 1 Co 524/2013, které se náležitostmi předžalobní výzvy zabývá:

http://www.epravo.cz/top/clanky/obsah-predzalobni-upominky-142a-o-s-r-94634.html

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Délka výpovědní lhůty o obchodní spolupráci při uzaření nové smlouvy - prodlužuje se výpovědní lhůta?

Jsem OSVČ (nezávislé finanční poradenství). Smlouvu o obchodním zastoupení se společností Akro mám od 07/2011. 04/2014 jsme podepisovali novou (údajně z důvodu nového občanského zákoníku). Jde mi o ukončení vztahu s Akro. V nové (04/2014) smlouvě mám napsané:
"Smlouva může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí bez uvedení důvodu. Délka výpovědní lhůty činí jeden měsíc pro první rok smluvního vztahu s Akro, dva měsíce pro druhý rok smluvního vztahu s Akro, tři měsíce pro třetí rok a další roky smluvního vztahu s Akro. Výpovědní lhůta počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení výpovědi a skončí uplynutím posledního dne kalendářního měsíce, kterým výpovědní lhůta končí." Jsem u společnosti déle než tři roky, tak jsem pochopil správně, že má výpovědní lhůta bude 3 měsíce, i když jsem podepisoval novou smlouvu 4/2014? Ve staré smlouvě byla výpověď jinak. Předpokládám, že se smluvní vztah řídí poslední podepsanou smlouvou.
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Přestože uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení byl mezi Vámi a společností Akro založen zcela nový smluvní vztah, je dle mého názoru nezbytné zohlednit při jeho výpovědi existenci předchozího smluvního vztahu a jeho délku.
V této souvislosti je v první řadě nutné poukázat na jeden z charakteristických znaků obchodního zastoupení, kterým je jeho dlouhodobá povaha. Dle § 652/1 Obchodního zákoníku se smlouvou o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat určité druhy smluv jménem zastoupeného a na jeho účet (stejná textace základního ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení je pak obsažena také v § 2483 nového občanského zákoníku).
Jednostranné ukončení obchodního zastoupení bylo v Obchodním zákoníku upraveno v § 668, dle něhož platilo, že:
- smlouva je sjednána na dobu neurčitou, stanoví-li to smlouva nebo neobsahuje-li smlouva ustanovení o době, na kterou byla uzavřena, nebo nevyplývá-li omezení z účelu smlouvy;
- smlouva sjednaná na dobu neurčitou může být ukončena kteroukoliv ze stran výpovědí;
- délka výpovědní lhůty je jeden měsíc pro první rok, dva měsíce pro druhý rok, tři měsíce pro třetí a další roky trvání smluvního závazku, přičemž smluvní strany nemohou dohodnout kratší výpovědní lhůtu;
- nedohodly-li strany něco jiného, musí výpovědní lhůta skončit ke konci kalendářního měsíce.

Na tomto místě je vhodné připomenout, že pravidla dle druhé, třetí a čtvrté odrážky výše byla dle § 263/1 Obchodního zákoníku kogentní, tzn. že smluvní strany se od nich nemohly svým ujednáním odchýlit. Obsahovala-li proto Vaše první smlouva o obchodním zastoupení odlišná pravidla pro ukončení její platnosti, nelze vyloučit, že se jednalo o ujednání neplatná a ukončení smluvního vztahu by se muselo řídit přímo Obchodním zákoníkem. S ohledem na pozbytí platnosti Vaší první smlouvy o obchodním zastoupení však tato otázka ztratila na významu.
Nový občanský zákoník upravuje pravidla pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení ve svém § 2510, a to prakticky shodným způsobem, když stanoví, že:
"Je-li obchodní zastoupení ujednáno na dobu neurčitou, lze je vypovědět. Výpovědní doba je pro první rok trvání obchodního zastoupení jeden měsíc, pro druhý rok dva měsíce a pro třetí rok a další roky tři měsíce; k ujednání kratší výpovědní doby se nepřihlíží. Ujednají-li strany delší výpovědní dobu, nesmí být doba, kterou je vázán zastoupený, kratší než doba, kterou musí dodržet obchodní zástupce. Výpovědní doba končí posledním dnem kalendářního měsíce."
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležité vycházet z důvodu odstupňování délky výpovědních dob ve vztahu k délce trvání obchodního zastoupení. S ohledem na charakter právního vztahu zastoupeného a obchodního zástupce, tzn. dlouhodobé zprostředkování uzavírání smluv či přímé uzavírání smluv jménem a na účet zastoupeného, které předpokládá velmi dobrou znalost ekonomických a obchodních poměrů zastoupeného, vyžaduje vysoký stupeň loajality ze strany obchodního zástupce, otevřený přístup zastoupeného apod. , lze tento právní vztah do jisté míry přirovnat ke vztahu pracovněprávnímu. S ohledem na fakt, že s každým rokem trvání tohoto smluvního vztahu se obchodní zástupce více "integruje" do ekonomicko-obchodních poměrů zastoupeného (buduje síť jeho stálých smluvních partnerů, získává přehled o obchodní strategii zastoupeného, systematicky propaguje výrobky či služby zastoupeného apod.) a zastoupený naopak svěřuje obchodnímu zástupci např. více kompetencí při sjednávání smluv, je v případě jednostranného ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení zapotřebí ponechat smluvním stranám více času k vyrovnání vzájemných závazků, administrativnímu ukončení spolupráce (včetně vrácení předaných dokumentů obchodním zástupcem), a v neposlední řadě též k nahrazení ukončovaného smluvního vztahu smluvním vztahem novým (v případě výpovědi dané dlouholetým obchodním zástupcem má tudíž zastoupený více času ke sjednání nového obchodního zastoupení, v případě výpovědi dané zastoupeným má dlouholetý obchodní zástupce více času k hledání nového zdroje obživy).
Z důvodu do jisté míry specifické povahy vztahu obchodního zástupce a zastoupeného, kterou jsem popsal výše, se proto jeví jako nesmyslné (resp. obcházející zákon), aby bylo možné ukončit dlouholetý smluvní vztah v průběhu jednoměsíční výpovědní doby, a to pouze z důvodu uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení. Dle mého názoru se proto uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení na vztahu obchodního zástupce a zastoupeného z pohledu pravidel pro jednostranné ukončení platnosti smlouvy o obchodním zastoupení nic nemění, tzn. že i přes uzavření nové smlouvy o obchodním zastoupení (která zakládá nový smluvní vztah) je při ukončení nového smluvního vztahu výpovědí nezbytné zohlednit při určování délky výpovědní doby faktickou délku obchodního zastoupení jako takového (tzn. délku platnosti všech smluv o obchodním zastoupení, které mezi sebou smluvní strany v minulosti uzavřely).
Shora uvedené by pak neplatilo v případě, kdy by uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení došlo k podstatnější změně v charakteru smluvního vztahu obchodního zástupce a zastoupeného nebo pokud by mezi ukončením platnosti staré a uzavřením nové smlouvy o obchodním zastoupení uplynula určitá doba. Pokud však Vámi nově uzavřená smlouva o obchodním zastoupení přímo navázala na smlouvu starou a Vaše činnost se tím nijak nezměnila, tzn. že společnost Akro jste zastupoval ve stejném rozsahu i nadále, bude výpovědní doba činit skutečně 3 měsíce.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že pro odstranění veškerých pochybností či možných budoucích sporů je samozřejmě možné ukončit platnost smlouvy o obchodním zastoupení písemnou dohodou, přičemž v takovém případě lze datum ukončení platnosti sjednat libovolně, tzn. že není zapotřebí vyčkat uplynutí výpovědní doby.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení zájezdu cestovní agenturou Eutopa Travel - agentura nevrátila peníze, vymáhání peněz objednatelem zájezdu

Na slevovém portále jsem 5.2.2014 zakoupila 2 vouchery k zájezdu (5180 Kč), přes cestovní agenturu Eutopa Travel (se sídlem v Brně). Zarezervovala jsem termín 20. -23.3. 9.3.2014 mi byl zaslán email od cestovní agentury, že se březnový termín zájezdu ruší z důvodu malého zájmu. Byly mi nabídnuty náhradní termíny nebo vrácení peněz. Nevyhovoval mi žádný z dalších termínů, ihned jsem odpověděla, že žádám o vrácení peněz. Od té doby jsem komunikovala se 2 zaměstnanci cestovní agentury, ale bez výsledku. Během posledních 2 měsíců jsem do agentury zaslala 5 emailů, ani na jeden mi nebylo odpovězeno, komunikovala jsem s agenturou pouze telefonicky. Poslední 2 měsíce jsem se s agenturou spojovala 1-2x týdně, abych se dozvěděla, kdy mi zašlou peníze nazpět. Naposledy jsem volala do cestovní agentury dne 28.3.2014 kdy mi bylo řečeno, že peníze mi byly zaslány již 20.3. a že 29.3. mě zkontaktuje účetní cestovní agentury, aby se vše vysvětlilo, ale bohužel ani tentokrát se nikdo neozval. Jak vymáhat peníze a úroky z prodlení? Beáta

ODPOVĚĎ:
Než se rozhodnete dlužnou částku včetně úroků vymáhat soudně, zjistěte si prvně z obchodních podmínek slevového portálu, zda slevový portál vystupoval jako prodejce nebo pouze zprostředkovatel, který jednal na jméno a účet poskytovatele služby. Vystupoval-li slevový portál jako zprostředkovatel služeb, domáháte se správně svých nároků po cestovní kanceláři.
V případě, že cestovní agentura změnila podmínky zájezdu v podobě stanovení náhradního termínu, má zákazník nesouhlasí-li s navrženou změnou, právo od smlouvy odstoupit. Zákazník v tomto případě oznámí cestovní agentuře ve stanovené lhůtě, že odstupujete od smlouvy a požadujete vrácení peněz. Pokud cestovní agentura do dnešního dne Vám požadované peníze nevrátila, zašlete jí poslední předžalobní výzvu, ve které požádejte o vrácení peněz a stanovte si pro to lhůtu. Zároveň upozorněte cestovní agenturu, že pokud Vám peníze ve stanovené lhůtě nevrátí na Vámi uvedený účet, budete je vymáhat soudní cestou.
K soudu poté můžete podat návrh na vydání platebního rozkazu. Jste-li držitelem zaručeného elektronického podpisu, můžete podat návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož vzor naleznete na tomto odkazu: http://epodatelna.justice.cz/ePodatelna/epo1200new/form.do#. Společně s úroky z prodlení můžete uplatnit i nárok na kompenzaci „ztráty radosti z dovolené“, který se vztahuje i na případy, kdy zákazník pro porušení povinnosti pořadatele (cestovní agentury) odstoupil od smlouvy.
Ještě před uplatněním Vašeho nároku u soudu doporučuji se podívat na internetové stránky slevového portálu. Některé slevové portály navíc poskytují garanci spokojenosti a v případě jakéhokoliv problému jsou ochotni Vám vrátit peníze.

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Investice do nemovitosti partnera a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku
- Investice do nemovitosti druha a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku
- Investice do nemovitosti partnerky a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku
- Investice do nemovitosti družky a bezdůvodné obohacení - promlčení nároku

Od 2011 žiji ve společné domácnosti s přítelem. Ten před tím než poznal mě, žil se slečnou 8 let. Slečna přispívala na nájemné 2000 Kč, defacto ji živila maminka přítele, která bydlí ve stejném domě.
Přítel si bral hypotéku 450.000 Kč na opravu bytu. Ona zainvestovala 100.000 Kč na vybudování koupelny (v roce 2007). Přítel platil veškeré dovolené a výlety. 2011 ho opustila, nyní si nárokuje vrácení celé částky, tedy 100 tisíc Kč. Má šanci vymoci peníze? Koupelnu užívali spolu a veškeré ostatní výdaje platil přítel. Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Nebyla-li tato investice v částce 100.000,- Kč na vybudování koupelny smluvně upravena, bude se postupovat podle klasické právní úpravy o bezdůvodném obohacení, které vzniklo na straně Vašeho přítele, tím, že se investicí své bývalé přítelkyně do cizího majetku obohatil. Vzhledem k tomu, že tak bylo učiněno před 8 lety, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení ze strany jeho bývalé přítelkyně již promlčený.
Tedy kdyby byl slečnou takovýto nárok uplatněn u soudu, stačí, aby Váš přítel namítl promlčení.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak donutit spoluvlastníka nemovitosti k prodeji (ani jeden ze spolumajitelů nemá peníze na vyplacení druhého)
- Jak donutit spoluvlastníka bytu, domu k prodeji (ani jeden ze spolumajitelů nemá peníze na vyplacení druhého)

Prosím o radu při rozdělení dědictví. Po úmrtí otce jsme s bratrem zdědili polovinou nemovitosti. Vzhledem k tomu, že bratr si chce užívat nemovitosti sám, i přesto, že ví, že na to nemá nárok, je s ním domluva opravdu nemožná. Za této situace jsem se rozhodla k prodeji zmíněných nemovitosti, protože ani jeden z nás nemá na vyplacení toho druhého. Kontaktovala jsem realitní kancelář, makléř dorazil na prohlídku, avšak bratr s prodejem nesouhlasil. Nabyla jsem dojmu, že tato situace mu vyhovuje, protože fyzicky si vše užívá a rozdělení je pro něho pouze "papírová záležitost". Je nějaká možnost, jak ho přimět k prodeji? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
S bratrem jste spoluvlastníky nemovitosti, takže máte oba stejná práva k celé věci. Pokud není možné, abyste nemovitost využívali oba, nebo se dohodli na kompenzaci, ideální by bylo spoluvlastnictví zrušit soudním rozhodnutím. Na základě Vašeho návrhu by soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a současně o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Soud tak nemovitost přikáže za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků (anebo není schopen její cenu zaplatit), nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě. Pak obdržíte polovinu peněz, které se tímto způsobem získaly.

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dělení společného jmění manželů (movitý a nemovitý majetek) při rozvodu manželství
- Dělení SJM (movitý a nemovitý majetek) při rozvodu manželství

Společné jmnění manželů SJM - máme 3 bankovní účty (2 já, 1 žena). Jako svobodný jsem si vzal hypotéku. Hypotéka zní jen na mé jméno (ve výši 1.800.000 Kč). Nějakou část (cca 250.000Kč) jsem umořil za svobodna. 2012 - jsem pojal za ženu svoji přítelkyni.
2013 končila fixace hypotéky a využili jsem možnosti mimořádné splátky (cca 500.000 Kč) z b. ú. (na mne psaného). 2014 - zbývající výše úvěru cca 1.100.000 Kč. Máme se ženou společný účet (na mne psaný). Žena je již delší dobu na rodičovské dovolené. Díky společnému účtu není zcela jasné, jakým podílem se manželka podílela na jeho výší - rámcově jde však asi o 25% ona, 75% já (nevím jestli hraje roli). Uvažujeme o rozvodu manželství.
1) Jakým obvyklým způsobem se při rozvodu dělí majetek? Na jaké movité a nemovité věci má žena nárok?
2) Především jaký nárok má manželka na byt nebo jeho část (komplet psaný na mne), případně finanční vyrovnání za mimořádnou splatku hypotéky?
3) Jak je to s dělením pěněz na bankovních účtech?
4) Máme 2 nezletilé děti - jaké by jim náleželo výživné?
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
1. V případě rozvodu náleží manželům to, "co si kdo do manželství přinesl" + ještě polovina z tzv. společného jmění manželů (SJM). Do společného jmění patří to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech nebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů a také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva.
Co patří a nepatří do SJM uvádíme také zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/sjm/

2. V případě bytu záleží na tom, kdo je veden jako vlastník bytu. Pakliže jste to Vy, byt náleží Vám. Pakliže jste byt daroval manželce nebo učinil jiná vyrovnání, bude situace komplikovanější. V tom, co píšete to vypadá, že byt bude spíš náležet Vám. Otázkou tedy je, zda byt náleží do společného jmění či nikoliv. Ve Vašem případě nejspíš do společného jmění nepatří.

3. Co se týče peněz na bankovních účtech platí zde obdobně viz bod 1

4. Co se týče výživného, zde platí, že jeho výše je závislá na majetkových poměrech rodiče. Znamená to tedy, že dítě musí nést stejnou životní úroveň jako rodič. Dávka se tedy bude poskytovat dle výše Vašich příjmů.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna bytového družstva na SVJ - je SVJ právní nástupce smluv BD s jinými subjekty?
- Změna BD na SVJ - je SVJ právní nástupce smluv BD s jinými subjekty?
- Platí staré smlouvy BD i v době existence nového SVJ?
- Platí staré smlouvy bytového družstva i v době existence nového společenství vlastníků bytových jednotek?

Jsem jeden z vlastníků jednotek SVJ. Pověřeným vlastníkem, většinovým vlastníkem a správcem SVJ je bytové družstvo, které spravovalo bytový dům před vznikem SVJ. SVJ vzniklo v 7/2013. Všechny smlouvy, které bytové družstvo uzavřelo před vznikem SVJ, jsou družstvem beze změny používány dál i po vzniku SVJ. Je SVJ právním nástupcem původního bytového družstva? Jsou všechny uzavřené smlouvy užívané bytovým družstvem platné i pro SVJ? Musí SVJ aktualizovat staré smlouvy nebo uzavřít nové smlouvy tam, kde je v původních smlouvách finanční plnění (SVJ je plátcem)? Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
V případě rozvodu náleží manželům to, "co si kdo do manželství přinesl" + ještě polovina z tzv. společného jmění. Do společného jmění patří to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech nebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů a také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. Z Vašeho popisu vyplývá, že dům bude náležet Vám, manželka bude mít však právo na fonanční kompenzaci toho, co do domu vložila ze svého.
Co se týče právního nástupnictví původního družstva, tak odpověď je třeba hledat v zakládajích dokumentech společesntví. Pakliže v nich naleznete větu, že společenství je právním nástupcem bytového družstva, znamená to, že společenství přejímá práva a povinnosti přijaté původně družstvem. V takovém případě by pak i závazky vyplývající ze smluv původně přijatých družstvem byly závazné pro SVJ. Co se týče finančního plnění, tak zde, pokud je SVJ nástupcem družstva platí, co bylo uvedeno výše, tedy, že závazky byly převedeny na právního nástupce družstva tedy SVJ a není třeba uzavírat nové smlouvy.

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJMY
- Jak vystěhovat člena domácnosti nájemce, nájemníka - postup, informace
- Zrušení souhlasu s bydlením člena domácnosti nájemce, nájemníka pronajímatelem
- Může pronajímatel zakázat členovi domácnosti nájemníka aby v nájemním bytě bydlel?

Pronajímám byt. Nájemní smlouva je vedená na slečnu X. Podepsala jsem souhlas (tak to mám podmíněno ve smlouvě) s přijetím člena její domácnosti - přítelem. V červnu 2014 tento přítel způsobil v domě, kde se byt nachází, škodu + je podezření, že občas přespává pod schody do sklepa.
1. Existuje nějaká možnost, jak se tohoto člena nájemcovy domácnosti (který nemá podpsanou nájemní smlouvu, tu má jen slečna X.) "zbavit", pokud by jeho jednání nebylo v souladu s dobrými mravy?
2. Má moje případné zrušení souhlasu s přijetím tohoto člena nájemcovy domácnosti (písemné) nějakou právní váhu?
Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Nový občanský zákoník umožňuje pronajímateli vyhradit si ve smlouvě souhlas s přijetím nového člena do nájemcovy domácnosti. To však neplatí, jedná-li se o osobu blízkou anebo další případy zvláštního zřetele hodné. V takovém případě není souhlas pronajímatele třeba. Zákon označuje za osoby blízké sourozence, manžela a v zásadě i přítele/přítelkyni (druha/družku).
Odpovědnost nájemce za jednání třetích osob upravuje obecné ustanovení o nájmu § 2216 NOZ. Příslušníci domácnosti mají k bytu právo odvozené od práva nájemce s tím, že nájemce odpovídá za jejich chování. Nájemce má tedy i dle nového občanského zákoníku odpovědnost za jednání podnájemce, příbuzných a dalších osob zdržujících se v bytě na základě nějaké právního důvodu, ale i bez něj. Tyto osoby však nejsou v přímém právním vztahu k pronajímateli, ale podílejí se pouze na realizaci užívacího páva nájemce. Nájemce má následně vůči třetí osobě regresní nárok, tzn. , způsobí-li člen nájemcovy domácnosti škodu pronajímateli, je odpovědný k její náhradě nájemce, neboť on je ve smluvním vztahu k pronajímateli, ale nájemce se následně může domáhat náhrady na členu domácnosti, který škodu způsobil.
Nájemce má mj. povinnost užívat byt řádně. Dle komentáře povinnost nájemce užívat byt řádně v sobě zahrnuje i povinnost nájemce, aby zajistil řádné užívání bytu i osobami, které se souhlasem nájemce byt užívají. Tedy pronajímatel má v důsledku jednání osoby bydlící s nájemcem v bytě právo vypovědět nájem bytu nájemci dojde-li k naplnění některého z výpovědních důvodů uvedených v zákoně (např. pro poškozování bytu nebo domu závažným nebo nenapravitelným způsobem).
Co se týče odvolání souhlasu s přijetím nového člena domácnosti, je dle judikátu NS ČR možné takto udělený souhlas odvolat. Na případ osoby blízké se však právo pronajímatele vyhradit si souhlas s jejím přijetím nevztahuje.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Služby portálu top-firma.cz měly být zdarma a firma poslala fakturu - jak se bránit?
- Problém se zrušením registrace na top-firma.cz - jak postupovat?

9.12.2011 jsem se zaregistroval na portále http://www.top-firma.cz/ ve snaze získat nové zakázky. V původní nabídce bylo to, že zveřejnění údajů o firmě bude na dva roky zdarma.
12/2012 začaly přicházet maily upozorňující na to, že placené služby budou zrušeny a pokud je nechci využívat, je třeba provést změnu na webu. Odeslal jsem maily s dotazem, na které však nikdo nereagoval. Místo toho přišla další upozornění. Nedokázal jsem najít způsob jak placené služby deaktivovat (na webu tato volba nebyla). Rozhodl jsem se tedy, že počkám co bude dál.
5.12.2012 následovala faktura na 600 Kč za využívání služeb se splatností 9.12.2012. Tuto fakturu jsem původně ignoroval, protože jsem se domníval, že jde o omyl a dál jsem se snažil kontaktovat firmu s tím, že služby měly být neplacené. Na emailovou komunikaci nikdo neodpovídal.
Přes Google jsem konečně nalezl možnost jak zrušit svoji registraci (na stránkách firmy to nebylo možné nalézt).
27. 12. jsem zaslal jsem požadovaný mail a obdržel jsem potvrzení. Avšak moje registrace nebyla zrušena.
Problém je v tom, že společnost má sídlo v zahraničí, tudíž se na to IČO nevztahuje (? ). Dále mi bylo řečeno, že další problém je tzv. rozhodčí doložka a že tudíž rozhodce může rozhodnout "jak chce". Smluvní podmínky jsou údajně řešeny "na hraně", proto prý nemá smysl ani trestní oznámení? Prakticky se zdá, že z toho není cesta ven a ačkoliv jsem se snažil i přes změněné podmínky zaplatit, firma odmítá zrušit mou registraci, vymazat mé údaje a stále vyžaduje znovu platbu a posílá další výhrůžky týkající se penále. Nevím, co mám dělat.
Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Pokud jste svou registrací na zmíněných webových stránkách vyslovil souhlas se smluvními podmínkami, které Vám jednoznačně zaručovaly bezplatnost poskytovaných služeb, není skutečně důvod k jakékoli úhradě za prezentaci Vašeho podnikání.
V této souvislosti je však nutné ověřit, zda nebyla součástí smluvních podmínek např. klauzule o oprávnění k jejich jednostranné změně, resp. aktualizaci. Skutečnost, zda Vámi akceptované smluvní podmínky obsahovaly návod ke zrušení registrace či nikoli (v současných smluvních podmínkách je tato informace obsažena, byť formulována poněkud nesrozumitelně) nemá samozřejmě na bezúplatný charakter Vámi využívaných služeb žádný vliv; svědčí spíše o jisté neprofesionalitě provozovatele předmětného webu.
V současné chvíli se Vám nabízí několik variant řešení:
1/ Pokračující pasivita: Rozhodnete-li se na další upomínky nereagovat, je nutné počítat s možností návazných právních kroků ze strany poskytovatele předmětných služeb (v této souvislosti však stojí za úvahu, zda je Vámi „dlužená“ částka pro jakékoli vymáhání vůbec zajímavá). V případě zahájení rozhodčího řízení (byla-li rozhodčí doložka v původních smluvních podmínkách obsažena, v současných smluvních podmínkách se mi rozhodčí doložku nepodařilo identifikovat) samozřejmě neznamená, že rozhodce by mohl předložený spor rozhodnout jakýmkoli způsobem, arbitráže jsou zpravidla rozhodovány dle zásad ekvity (spravedlnosti).
2/ Kontaktování ČOI: I přes problematický přeshraniční prvek Vám lze doporučit kontaktovat ČOI a při nejmenším se zde informovat o možném řešení, resp. zkušenostech s obdobnými případy.
3/ Kontaktování advokáta: Na poskytovatele služeb se můžete rovněž obrátit s písemnou výzvou (ideálně připravenou advokátem) k ukončení prezentace Vašeho podnikání na předmětném webu. Přestože Váš požadavek by byl s přihlédnutím ke všem okolnostem soudně obtížně vymahatelný, postačí snad zmíněná výzva k ukončení jakékoli prezentace Vaší osoby a urovnání stávajících sporů.
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx
_

OBČAN-DLUHY
- Dluhy z podnikání a oddlužení, insolvence - schváli insolvenční soud osobní bankrot?
- Dluhy z podnikání a osobní bankrot - schváli insolvenční soud oddlužení?

Bratr byl 2006-2009 OSVČ, vznikly mu dluhy na sociálním pojištění a dluhy finančnímu úřadu, neví v jaké výši. Nyní chce podat návrh na povolení oddlužení. Považují se tyto dluhy za dluhy z podnikání? A pokud penále (úroky) přirůstají až po zastavení živnostenského oprávnění, jde stále o dluhy z podnikání?
V jaké výši jsou dluhy z podnikání pro soudy přípustné, aby schválily oddlužení? Moc děkuji za odpověď. Děkuji, Filoména

ODPOVĚĎ:
Dluhy na sociálním pojištění a dluhy finančnímu úřadu jsou právě považovány za dluhy z podnikání. Oddlužení není možné právě u dluhů z podnikání, ale v poslední době již byly zaznamenány rozhodnutí vyšších soudů, kde soud oddlužení povolil i v případě, když dlužník měl jak dluhy z podnikání tak také dluhy ze spotřebitelských úvěrů. Musela být ale výše dluhů z podnikání k poměru dluhů ze spotřebitelských úvěrů velmi nízká.
_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnancem z důvodu opakovaného pozdního zasílání mzdy, platu
- Výpověď zaměstnancem pro pozdě vyplácenou mzdu, plat
- Jak se počítá lhůta na výpověď zaměstnancem pro neproplacení platu, mzdy
- Platební neschopnost zaměstnavatele - definice, vysvětlení, příklad

Měl bych dotaz ohledně vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel. Pracuji v jedné firmě 2009-2015. Mzda mi chodí poslední rok s cca 3 měsíčním zpožděním. Jsem ve vedení společnosti a už to začíná být tak špatné, že vím, že mzda mi bude chodit čím dál později a dojde ke krachu firmy. Dle výhledu k tomu musí dojít do dvou měsíců. Nemohu udělat krok vůči majiteli, že bych už do firmy nenastoupil a nechal si vyplatit odstupné z důvodu pozdního vyplácení mzdy a šel si hledat jinou práci. Můj dotaz směřuje k tomu, že když firma bude poslána do konkurzu a majitel mi bude dlužit třeba za cca 6 měsíců mzdu, pokryje tuto dlužnou částku stát nebo ji budu muset vymáhat po majiteli? Jak je to právně ošetřeno, když dojde ke krachu a firma bude dlužit třeba 4 miliony za mzdy? Vyplatí mi část mzdy úřad práce? Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce platí, že pokud zaměstnavatel zaměstnanci nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Se zrušením pracovního poměru není spojeno právo na odstupné, pouze právo na vyplacení náhrady mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (odst. 2 téhož ustanovení).
Pokud Vám nebyla vyplacena výplata např. za měsíc březen, obdobím splatnosti je celý měsíc duben a 16. 5. můžete okamžitě zrušit pracovní poměr podle § 56 zákoníku práce.
V dotazu zmiňujete odstupné, toto Vám může náležet například z kolektivní smlouvy, nikoliv z právní úpravy (tento nárok byl k 1. 1. 2008 ze zákoníku práce odstraněn).
Zákon č. 118/2000 Sb. , upravuje práva zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele. Za zaměstnavatele v platební neschopnosti se považuje zaměstnavatel, který neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem následujícím po dni, kdy na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo po dni, kdy byl na něho podán insolvenční návrh u příslušného soudu v České republice (nebo u nadnárodního zaměstnavatele také dnem, kdy byl prohlášen za platebně neschopného u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie). V takovém případě může zaměstnanec požádat kteroukoliv krajskou pobočku úřadu práce o uspokojení svých splatných mzdových nároků.
S touto žádostí je spojeno několik lhůt pro možnost uplatnění nároku (popis lhůt bohužel není v kapacitních možnostech poradny) - v první řadě je důležité zjistit, zda již v tomto případě neprobíhá insolvenční řízení a pokud ano, jaká je jeho fáze - zda bylo zahájeno lze zjistit na online přístupném insolvenčním rejstříku na webu justice.cz; insolvenční návrh mohou podat věřitelé - tedy i zaměstnanci se splatnými mzdovými nároky.
_

OBČAN-DLUHY
- Nájemce má dluh na vodném - vodárna nutí majitele nemovitosti do uzavření smlouvy a doplacení dluhu
- Vodárna nutí pronajímatele do uhrazení dluhu za nájemníka, nájemce - může to požadovat?

Vlastním starý objekt který pronajímám. Nájemce neplatil vodné a bez ohlášení se vystěhoval a nedoplatil ani nájemné. Vodovody a kanalizace nyní uhání mne a odkazují se že dle zákonu s nimi jako majitelka musím uzavřít, podepsat novou smlouvu o odběru, neboť jsem vedená v katastru nemovitostí, a chtějí na mne vyúčtovat poslední 1 rok spotřeby. Odkazují se že porušuji zákon. Daný zákon ale neuvedli. Jak se mám bránit a na co skutečně mají nárok? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Dotaz bude pravděpodobně nutné poněkud specifikovat.
Uvádíte, že vlastníte starý objekt, to znamená, že podle § 3 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb. , jako vlastník stavby či pozemku můžete být zároveň vlastník vodovodní a kanalizační přípojky. Jako vlastník pozemku či stavby ale můžete být taktéž pouze odběratelem podle § 2 téhož zákona. Tato dvě postavení jsou odlišná.
Odběratel je oprávněn smlouvu o odběru uzavřít, kdežto povinen smlouvu uzavřít je vlastník vodovodu či kanalizací (příp. provozovatel) - viz § 36 a 8 odst. 6 uvedeného zákona.
Obecně lze konstatovat, že základní právní úprava této problematiky je obsažena v zákoně č. 274/2001 Sb. , o vodovodech a kanalizacích.
Pokud Vám odpověď nepostačuje, je k možnosti zodpovědět dotaz alespoň přibližně je třeba, abyste dotaz doplnila o informace o objektu, jeho přibližném stáří a informaci o tom, kdo je vlastníkem přípojek; konkretizovala předmět sporu mezi Vámi a danou firmou; příp. uvedla specifické okolnosti případu.
_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí poplatky právníkovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí palmare právníkovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí odměnu právníkovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Výše odměny právníkovi v případě jen podepsané plné moci v právním zastoupení bez konkrétní taxy
- Jaká je taxa právníka v případě podepsání plné moci k zastoupení bez konkrétní taxy?
- Kdo platí poplatky advokátovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí palmare advokátovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Kdo platí odměnu advokátovi v případě prohraného soudního sporu - žalobce nebo obžalovaný?
- Výše odměny advokátovi v případě jen podepsané plné moci v právním zastoupení bez konkrétní taxy
- Jaká je taxa advokáta v případě podepsání plné moci k zastoupení bez konkrétní taxy?

Poptávala jsem služby advokáta, který mi zaslal k podpisu plnou moc, aby mě zastupoval, ale nechce se mnou podepsat žádnou smlouvu. Ústně tvrdí, že při vymáhání pohledávek nabízí služby v tom smyslu, že přebírá víceméně jisté případy, tj. odměnu si účtuje dlužníkovi v rámci soudního řízení - tak to inzeruje i na svých stránkách. Nikde ale není zřejmě dané, jestli v případě prohrané žaloby bude poplatky účtovat mě. a odvolávat se na jeho ústní informaci mi připadá dost sporné.
Ráda bych tedy věděla, jestli je pro mě výhodou nebo nevýhodou to, že s ním nebudu mít uzavřenou žádnou smlouvu. Na jednu stranu bez smlouvy jsem se vlastně nezavázala odměnu advokáta při prohraném sporu platit, nicméně nevím, jestli neexistuje nějaký obecný předpis nebo nárok vyplývající z advokátních tarifů, který by mě zavazoval platit odměnu i v případě prohraného sporu už z toho titulu, že jsem advokáta zplnomocnila jednat. Bohužel, s agenturami, které vymáhají pohledávky, mám špatné zkušenosti a odvolávat se na ústní dohody mi připadá dost problematické. Předem děkuji, Hanka.

ODPOVĚĎ:
Výše popsané jednání advokáta lze považovat za neseriózní, tedy není mezi Vámi jednoznačně určeno, jaká mají strany smlouvy o právní pomoci (příkazní smlouvy) práva a povinnosti. Není mi známo, co je přesně obsahem plné moci. Není-li uzavřena mezi advokátem a klientem písemná smlouva o právní pomoci (příkazní smlouva), tak se pro účely odměny použije advokátního tarifu (vyhl. č. 177/1996 Sb.), který mimo jiné upravuje mimosmluvní odměnu, kterou by po Vás advokát za provedenou právní službu (v objemu prokazatelně provedených úkonů právní služby) mohl požadovat, a to bez ohledu na výsledek sporu. Takže uzavření smlouvy s jasnými pravidly lze jedině doporučit.
Dále pak, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, tak přísudek (náklady řízení) v případě úspěchu ve sporu náleží primárně účastníku řízení (tedy Vám). V případě, že soudní spor prohrajete, tak samozřejmě taktéž úhrada nákladů řízení tíží primárně Vás jako účastníka řízení.
Sděluje-li advokát, že „bere“ pouze případy, kde je to tzv. jisté, vypovídá to asi o jisté úrovni, v těchto případech totiž v zásadě není nutné zmocnění advokáta a účastník si návrh na vydání platebního rozkazu (PR) může podat sám. K tomuto podání je nutno doložit veškeré významné listiny - tedy především důvod pohledávky (smlouvu), ne/provedené úhrady, komunikaci s dlužníkem, písemnou výzvu dlužníkovi k plnění doplněnou o doklad jejího odeslání a případně další podklady, které soud při úvaze, zda vydá PR, využije.
V konkrétním případě tedy zvažte vyhledání zástupce z řad advokátů, nikoliv společností, které se zaměřují pouze na vymáhání pohledávek.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Odstranění přesahujících větví od souseda a nový občanský zákoník NOZ 2014
- Přesahující větve od souseda - jak postupovat při odstranění větví sousedem nebo svépomocí?
- Právně správný postup při odstranění přesahujících větví od souseda ze sousedního pozemku
- Odstranění přesahujícíh větví od souseda - kdo to zaplatí, kdo nese náklady?
- Kdo zaplatí ořezání větví souseda pokud to soused neudělá a udělám to svépomocí?

Rád bych znal správný výklad a aplikaci § 1016 občanského zákoníku. Mám zahradu oplocenu plotem z klasického pletiva. Sousedi mají těsně u plotu vysázen živý plot, který prorůstá plotem na můj pozemek natolik, že znemožňuje pohodlný pohyb podél plotu (např. sekání trávy). Větve
přesahují i o více než 20 cm, což efektivně zmenšuje můj pozemek. Rozumím ustanovení § 1016 správně tak, že "utiskovaný" nemá žádná práva obrany před "utiskovatelem"?
Konkrétně:
- podle odst. 2 požádám o odstranění větví, soused žádost ignoruje
- podle odst. 3 mám právo odstranit větve sám
- větve (=odpad) se stanou mým majetkem
Neboli souseda nelze přinutit větve ořezat. Odstranění musím provést sám, na své náklady a navíc se stanu majitelem odpadu ze sousedova živého plotu a ten musím zlikvidovat opět na své náklady?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě bude pro správnou aplikace příslušného ustanovení NOZ rozhodující zda živý plot tvoří rostliny, keře nebo stromy. Ust. § 1016 odst. 2 NOZ se vztahuje na kořeny nebo větve stromů, které přesahují na Váš pozemek.

Jedná-li se o stromy, jejichž větve a kořeny přesahují na cizí pozemek, použije se ust. § 1016/2 NOZ a postup bude následující: Musíte nejprve vyzvat vlastníka, aby v přiměřené době odstranil podrosty a převisy sám, a teprve pokud to neučiní, můžete zasáhnout Vy. Toto opatření vychází jednak ze zkušenosti, že každý se k svému vlastnictví chová šetrněji než k cizímu a dále předchází a snižuje riziko sousedských sporů.
Rozhodnete-li se odstranit převisy a podrosty po bezúspěšné výzvě učiněné vlastníkovi sám, musíte postupovat šetrně a činit tak ve vhodné roční době (zpravidla v době vegetačního klidu). Další podmínkou je, že k odstranění musíte přistoupit jen, působí-li Vám větve či kořeny škodu nebo obtíže, které převažují nad zájmem na nedotčeném zachování stromů.

Zjednodušeně řečeno, pro vznik oprávnění k odstranění větví a kořenů přerůstajících na Váš pozemek musí být splněny současně všechny tyto podmínky:
1) vlastníka předmětného stromu jste o odstranění přerůstajících větví požádal, a v přiměřené době této žádosti nebylo vyhověno
2) přerůstající větve nebo kořeny můžete odstranit šetrným způsobem a ve vhodné roční době (tzn. v době vegetačního klidu)
3) přerůstající větve a kořeny Vám musí působit škodu nebo jiné obtíže, přičemž tato škoda či obtíže musí převyšovat zájem na nedotčeném zachování stromů (musí jít o škodu či obtíže vyšší intenzity, tedy nemůže jít o škodu či obtíže jakékoli).

Při odstranění přerůstajících větví a kořenů ponesete veškeré náklady s tím související sám. Vyplývá to z poslední věty ust. § 1016/2 NOZ - Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

NOZ nezakotvuje žádnou právní povinnost vlastníka stromu, na základě které by musel uposlechnout žádost souseda a odstranit převisy a podrosty. Z toho důvodu, pokud vlastník stromu neuposlechne žádosti souseda, neporuší tím žádnou právní povinnost a tudíž ani nemůže vzniknout vlastníkovi stromu povinnost k náhradě nákladů, které jeho sousedovi při odstraňování převisů a podrostů vznikly.

Je-li živý plot tvořen keři nebo jinými popínavými rostlinami je možnost odstraňovat převisy nebo kořeny limitována pouze šetrností. Nemusíte v tomto případě prvně vyzvat souseda jako vlastníka živého plotu k odstranění převisů a podrostů. Stejně tak nemusíte poměřovat zájem na nedotčeném zachování rostliny s obtížemi či škodou, která by mohla vlastníku živého plotu vzniknout. V tomto případě se bude aplikovat ust. § 1016 odst. 3 NOZ.

Ust. § 1016 odst. 2 a 3 NOZ tímto prolamuje ochranu vlastnického práva vlastníka stromu a rostlin, když jeho sousedovi umožňuje (při splnění shora uvedených podmínek) do tohoto vlastnického práva zasáhnout, a to i bez souhlasu vlastníka.

Pokud soused na Vaši žádost na odstranění větví a kořenů nereaguje a Vám se na svoje náklady tak činit nechce, máte ještě možnost obrátit se s žalobou na soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Vymáhání kauce po pronajímateli - postup, návod, informace

Dala jsem výpověď z nájemní smlouvy a po té od smlouvy o nájmu odstoupila, jelikož byly potíže s majitelkou. Majitelka mi odmítá vrátit kauci. Mám na ní nárok? Jak ji mohu popřípadě vymáhat po majitelce? V bytě nevznikly žádné škody, vše jsem řádně a včas platila. Ve smlouvě není uvedeno, že je kauce vratná, ani, že je nevratná. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Pokud kauce nebyla smluvně upravena, jedná se ze strany majitelky o bezdůvodné obohacení. Peněz se tedy můžete dožadovat žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Tu podáte na okresní soud, v obvodu kterého má žalovaná bydliště. Důležité ale je, aby jste mohla dokázat, že jste kauci opravdu zaplatila.

_

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Odvolání daru pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze (nemovitá věc)
- Odvolání daru pro nouzi - dar darovaný dále (nemovitá věc)
- Vrácení daru, co když obdarovaný daroval dar dále? (nemovitá věc)

NOZ nově zavádí i odvolání daru pro nezaviněné upadnutí dárce do nouze. Syn mi daroval pozemek darovací smlouvou a já tento pozemek později daruji na základě další darovací smlouvy uzavřenou mezi mnou a dcerou. Bude moci syn - původní dárce odvolat dar i vůči dceři (dcera bude mít uzavřenou darovací smlouvu s mojí osobou, nikoliv s bratrem), resp. zda se právo prvotního - původního dárce odvolat dar vztahuje i na další případné obdarované. Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Tak jak uvádíte, dárce má dle nového občanského zákoníku právo dar odvolat pro nouzi anebo nevděk. Pak je povinností obdarovaného dar vrátit.
Dle ust. § 2078 NOZ - Nemá-li již obdarovaný dar ani jeho plnou hodnotu, zavazuje ho odvolání daru k vydání toho, co mu z obohacení ještě zbývá. To neplatí, zbavil-li se daru, aby vydání zmařil, anebo odvolal-li dar pro nevděk samotný dárce.
Dle výše uvedeného odvolal-li by Váš syn dar pro nevděk, tedy proto, že jste synovi úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížila, tak, že jste zjevně porušila dobré mravy a syn Vám to neprominul, ustanovení o vydání toho, co Vám z obohacení ještě zbývá, by se na Vás nevztahovalo. V tomto případě by mohl syn po Vás požadovat vydání celého daru a nebylo-li by to možné (např. z důvodu darování nemovitosti Vaší dceři) zaplatit jeho obvyklou cenu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Poplatek za převod členských práv - družstevní byt
- Převod družstevního bytu na nového člena BD - poplatek bytovému družstvu

Chystáme se "uzavřít dohodu o převodu členských práv" na družstevní byt (pod SBD Náchod). Za "členství" zaplatíme 6000, -, za "Změnu" práv pak převodce zaplatí dalších 35 000, -.
1) je možné uzavřít s převodcem "Smlouvu o převodu" a na Družstvo doručit pouze "Prohlášení o uzavření smlouvy, s ověřenými podpisy" a SBD MUSÍ tuto změnu člena akceptovat? Ze stanov totiž vyplývá, že na souhlasu SBD tento převod závislý je.
2) MUSÍ se mnou SBD po doručení prohlášení uzavřít nájemní smlouvu nebo na mě přejde ta stará? Nebo je možnost, aby mě Družstvo jako nového "nabyvatele" ignorovalo? Jaké problémy/postihy z toho pro mě mohou vzejít?
3) co se stane, když poplatek 35 000, - převodce nezaplatí s odvoláním na to, že tato částka za "administrativní úkony spojené s převodem -i s ohledem na lokalitu-" je neadekvátně vysoká? Jaké postihy mohou z SBD vzejít?
4) jaký by byl postup, kdyby převodce zaplatil a my bychom chtěli poplatek vymáhat/snížit? Kam se obrátit?
5) Jakou částku za byt máme uvést do "Smlouvy o převodu"? Nebo jak to nejlépe formulovat?
Děkuji za Vaši pomoc, Simona

ODPOVĚĎ:
Členská práva a povinnosti lze převést i bez souhlasu orgánů bytového družstva. Domnívám se, že ustanovení stanov, které stanoví, že převod podléhá souhlasu orgánů družstva, je neplatné. Z uvedeného vyplývá, že můžete postupovat způsobem uvedeným v 1).
Při převodu členských práv a povinností, se kterými je spojen nájem družstevního bytu dochází k tomu, že nájemní smlouva přechází na nabyvatele. Je však nutné zmínit, že při tomto přechodu nájmu přechází též dluhy původního družstevníka a také jaké pohledávky, které měl vůči družstvu. Jinak řečeno vstoupíte namísto dosavadního nájemce do tohoto smluvního vztahu. Novou nájemní smlouvu není nutné uzavírat.
Jednou ze základních povinností člena družstva je dodržovat stanovy. Pokud stanovy členovi družstva tuto povinnost ukládají, je povinen ji splnit. Vhodnost takového ujednání je již věcí jinou. Jako člen družstva se k tomu můžete vyjádřit na shromáždění.
Můžete pouze požádat příslušný orgán, aby Vám tento poplatek snížil či prominul. Otázkou je, jestli by tím tento orgán, resp. jeho členové neporušili péči řádného hospodáře. Jedinou možností je změna stanov, ale ta se bude vztahovat na budoucí případy.
Smlouva o převodu členských práv a povinností musí obsahovat buď cenu tohoto převodu nebo způsob jeho určení, jinak je neplatná. Doporučuji uvést konkrétní cenu a případně též další poplatky.
Vzhledem k finanční náročnosti převodu doporučuji vyhledat právní pomoc advokáta, který smlouvu přezkoumá, případně Vám doporučí určité úpravy. Seznam advokátů nalzente na www.advokatikomora.cz   Tento postup lze doporučit též z hlediska jistoty.

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Zrušení otcovství matkou dítěte - postup, návod, informace
- Může matka zrušit otcovství otci dítěte?

Vnučka je těhotná, dítě chce, partnera (otce dítěte) ne. Poté, co spolu začali bydlet ji terorizoval psychicky i fyzicky, Vyhodila ho, on vyhrožuje, že jí dítě sebere. Oficiálně se nebojíme, není důvod, ale "ukrást" jí ho může. Vnučka, přesto, nebo ze strachu, chcedítěti dát příjmení po otci. Rodiče jí to rozmlouvají, že jí finančně pomohou, ale ona se ho asi bojí. Teď zjistila, že byl i v podmínce a teď je v exekuci. Nevíme proč. Takže by ji asi ani finančně moc nepomohl.
Není z okolí a tak jsme, bohužel, pozdě zjistili, že nepochází z dobré rodiny. Můžete mi, prosím, poradit, zda jde věc právně ošetřit, aby na dítě neměl nárok? Víme, že otec má právo na dítě, ale on by ho bral asi jen jako prostředek k vydírání. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Otázka, zda nechat zapsat otce do rodného listu má několik rovin, minimálně se dá rozdělit na rovinu právní a rovinu morální. Zcela určitě se dítě bude časem ptát po otci (pokud bude mít tuto kolonku v rodném listě nevyplněnou) a matka to bude muset vysvětlovat. Dítě i otec dítěte, který o dítěti ví, se mohou domáhat určení otcovství, a to kdykoliv!!!
Pokud jde o otázku, zda je to výhodné či nikoliv, tak to je průřez mnoha zákony a pravidly morálky. Dítě bude mít v kolonce otec napsáno „neurčen“, přijde o výživné od otce a matka bude muset tento příjem, který je příjmem dítěte, nějak fakticky nahradit, přijdete i o případný příspěvek otce dítěte spojený se slehnutím (pořízením výbavy, porodem aj.) a ještě dítěti budete muset vysvětlovat, proč nemá otce, babičku, dědečka a další příbuzné z otcovy strany. S týmž problémem se pak ve společnosti bude potýkat i dítě. Navíc hrozí, že dítě bude jednou pátrat po otci a podá žalobu na jeho určení a nebo si otec vzpomene, že by mohl mít dítě a podá žalobu na určení otcovství. Proti tomu se nemůžete nijak bránit.
Z druhé strany se matka nemusí s nikým dohadovat o jménu dítěte, o způsobu výchovy a dalších záležitostech, protože bude mít plnou rodičovskou zodpovědnost.
Zároveň porušujete právo dítěte na otce, jeho rodinu a jejich péči o dítě. Dítě má teoreticky dle Úmluvy o právech dítěte, která je jen stěží právně vymahatelná, právo dle čl. 7 a 8 na to, znát oba své rodiče a právo na to, aby něj pečovali. Nicméně je to vymahatelné jen u soudu pro lidská práva a v praxi je to tak, že když je známa alespoň matka, tak se to příliš neřeší.
Sama nemůže matka nechat otce zapsat otce do rodného listu. V podstatě lze určit otcovství pouze souhlasným prohlášením rodičů před matrikou popř. soudem, nebo nechat určit otcovství soudem (v řízení před soudem), a to na návrh Váš, otce nebo i dítěte, přičemž lhůta k podání návrhu není zákonem určena.
Matka se dostane pravděpodobně do problémů při případné žádosti o nějaké sociální dávky. Vyživovací funkce státu musí samozřejmě nastoupit až po té, co jsou vyčerpány všechny jiné možnosti. Jestliže nebylo otcovství k dítěti určeno, může orgán pomoci v hmotné nouzi na matce požadovat, aby proti muži, který může být otcem dítěte podala návrh k soudu na určení otcovství a následně na něm uplatňovala nároky na výživné. Pokud nepodnikne příslušné úkony k uplatnění výše uvedených nároků vůči otci dítěte, stanoví zákon bohužel předpoklad, že se matka nadále nepovažuje za osobu v hmotné nouzi.
Orgán pomoci v hmotné nouzi může v této věci požádat o součinnost také pracovníky orgánu sociálně právní ochrany dětí s tím, aby s matkou projednali uplatnění nároků vůči otci dítěte. Nejde totiž jen o práva Vaše ale také o právo dítěte na otce a s tím spojená práva.
Uplatnění nároků a pohledávek příslušný orgán pomoci v hmotné nouzi nevyžaduje v případech, kdy je zřejmé, že jejich uplatnění by nebylo úměrné zisku z něj plynoucímu, nebo pokud nepovažuje za možné je po osobě spravedlivě žádat.
Jestliže matka samoživitelka požádá o dávky hmotné nouze a u dítěte není uveden otec, je odkázána na oddělení sociálně právní ochranu dětí (OSPOD), které vydá stanovisko, zda neuvedení otce je důvodné či nikoli. Je-li neuvedení otce důvodné, po žadatelce se kromě dalších náležitostí (doložení příjmů, nákladů na bydlení ….) nic nepožaduje.
Dospěje-li OSPOD, že neuvedení otce důvodné není (záleží na posouzení konkrétních důvodů), potom se krátí nějakým procentem částka životního minima matky (cca 20% odpovídající 200 - 250, -Kč). Vyjde-li i po tomto zkrácení nárok na dávku, je tato po dobu 6 měsíců vyplácena. Žadatelka je zároveň vyzvána, aby uplatnila výživné na otci (v případě neplacení přiznaného výživného, exekuci). Jestliže zmíněné neuplatní, dávka je po 6 měsících odejmuta. Orgán pomoci v hmotné nouzi se většinou snaží žadatelkám vyhovět, musí však zkoumat, zda ustanovení zákona byla naplněna, pokud nedojde v šestiměsíční lhůtě k řádnému uplatnění nároků a pohledávek, má se za to, že osoba, není v hmotné nouzi, protože prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním.
Z výše uvedeného vyplývá, že úřad Vás v souladu se zákonem nutí otce do rodného listu uvést a vymáhat po něm plnění jeho vyživovací povinnosti, udělat to musí. Důvody, pro které to obojí odmítáte musíte uvést takové, aby byly uznány za oprávněné a pochopitelné. Je jasné, že když budete uvěřitelně tvrdit, že otce svého dítěte neznáte a nevíte, kdo to je, že nikoho uvést nejde.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dům ve spoluvlastnictví bez založeného SVJ - jak oddělit bytovou jednotku a byt prodat?
- Oddělení bytu od bytového domu ve spoluvlastnictví

Bydlím ve velkém domě, ve kterém se nachází osm bytů a dvě garsonky. V katastru nemovitostí je dům veden jako rodinný dům v podílovém spoluvlastnictví, spoluvlastníků je celkem 13. Můj byt (tj. spoluvlastnický podíl) je za současných vlastnických vztahů v podstatě neprodejný, ostatní spoluvlastníci však nemají zájem o převedení bytů do osobního vlastnictví a domu na SVJ. Mám, prosím, nějakou možnost převést jen já sama, pouze jeden, tento svůj byt (spoluvlastnický podíl) do osobního vlastnictví?
Děkuji, Anička

ODPOVĚĎ:
Pokud se na této otázce spoluvlastníci nedohodnou, může na návrh jednoho z nich rozhodnout soud podle § 1165 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení může soud rozhodnout o vzniku jednotky na základě návrhu na oddělení ze spoluvlastnictví nebo na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se vznikem jednotek, který podá jeden nebo více spoluvlastníků.

Vzhledem k možné složitosti věci Vám doporučuji vyhledat právní pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

RŮZNÉ-STAVBY
- 1 metr od domu patří k domu - je to pravda? Stavební zákon.

Prosím o radu, jestli platí, že 1 m pozemku od domu patří k domu a pokud to tak je, podle kterého zákona-stavebního? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Pravidlo, že "1 m pozemku od domu patří k tomuto domu" žádný právní předpis českého právního řádu nezná.
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že dle § 506/1 občanského zákoníku (platného od 1. 1. 2014) je stavba součástí pozemku, na kterém je zřízena, tzn. že stavba není samostatnou nemovitou věcí, nýbrž se jedná pouze o součást jiné nemovité věci (zde pozemku). Dle občanského zákoníku tedy v zásadě není možné, aby stavbu vlastnila osoba odlišná od vlastníka pozemku, neboť stavbu (která není samostatnou nemovitou věcí) nelze vlastnit, resp. tato stavba patří vlastníku pozemku, na kterém je zřízena.
Ze shora uvedeného pravidla existují samozřejmě výjimky. Předně platí, že pokud stavbu vlastnila před 1. 1. 2014 osoba odlišná od vlastníka pozemku, zůstalo vlastnictví stavby a pozemku rozděleno i po 1. 1. 2014, v těchto případech tedy stavba zůstala samostatnou nemovitou věcí i nadále (§ 3055/1 občanského zákoníku). V této situaci svědčí vlastníkovi stavby i vlastníkovi pozemku vzájemné předkupní právo.
Pokud byly naopak před 1. 1. 2014 pozemek i stavba na něm vlastněny stejnou osobou, přestala být stavba k 1. 1. 2014 samostatnou nemovitou věcí a stala se součástí pozemku, na kterém je zřízena (§ 3054 občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že odlišnost v osobě vlastníka pozemku a nově zřizované stavby na něm může být založena i po 1. 1. 2014, a to např. s využitím institutu práva stavby (§ 1240 a násl. občanského zákoníku).

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Zdědění peněz a investice do nemovitosti manželů - vypořádání při rozvodu manželství

Podle občanského zákoníku od 1.1.2015 nepatří do společného jmění manželů věci získané dědictvím a věci získané darem. Níže uvedené dědictví a dar proběhly před 1.1.2015. Moje dcera je blízko rozvodového řízení, při kterém se jistě bude řešit i majetek.
V této souvislosti uvádím, že dcera získala během manželství z dědictví po babičce částku cca 500 tis Kč a její manžel darem od své matky dar cca 100 tis Kč. Tyto částky byly použity pro získání a rekonstrukci nemovitosti. Jakým způsobem by se tyto skutečnosti promítly při dělení sumy získané prodejem nemovitosti dnes cca 1500 tis Kč, která je ve společném vlastnictví? Jakým způsobem by se tyto skutečnosti promítly při vyrovnání s manželem za tuto nemovitost, která je ve společném vlastnictví, pokud by přešla do vlastnictví dcery? Václav

ODPOVĚĎ:
Pokud neměli smluven žádný speciální režim společného jmění, na vypořádání se nedohodnou, pak dle § 742 občanského zákoníku jsou pro vypořádání stanovena určitá kriteria.
V odstavci 1 písmenu c) citovaného ustanovení se uvádí: každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.
To je právě případ výlučných prostředků, které byly nabyty děděním nebo darem. Pokud tedy dcera spolehlivě prokáže, že měla finační prostředky z dědění (kopie rozhodnutí o dědictví), a že tyto prostředky použila ne rekonstrukci společnou nemovitost (výpis o odeslání peněz), pak tuto skutečnost lze uplatnit u soudu při vypořádání.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Prarodiče nesouhlasí s vycestováním vnuka, vnučky do zahraničí (rodič pracující v zahraničí)
- Babička, dědeček nesouhlasí s vycestováním vnuka, vnučky do zahraničí (rodič pracující v zahraničí)

Chystáme se s partnerkou odjet za prací do Německa (ona má nabídku ve svém oboru – jako učitelka v mateřské školce – s dětičkami a já zůstávám u svého IT. Jde mi o to, zda opravdu neudělám něco špatně, což opravdu nechci, když bychom se do toho Německa teď po škole odstěhovaly (07/16). Devítiletou dcerku mám svěřenou do péče já, s babičkou i s taťkou a jeho novou rodinou se pravidelně stýkají a vše je bez problémů. Jen babička zase opět nesouhlasí, že bychom se asi měly mít lépe a nemá z toho radost, že bychom měly jít do Německa. Když bych nepřerušila žádný vztah mezi dcerky rodinou a vozila ji sem tak, jak mám (na víkend za 14 dní), tak myslíte, že bude z právního hlediska něco špatně?
Tatínek dcery má již svoji rodinu, svoji paní, svoje miminko a holčička naše společná mu stačí takhle na chvíli – vím od něj, to jen babička zase přemýšlí, jak to udělat, aby tu malá zůstala. Navíc taťka dcery má stále stejnou práci, že je čtyři dny z týdne v Praze, kde je ubytován ve svém zaměstnání po celou tu dobu čtyř dnů. Což je přes 100km od našeho bydliště. Mám pro ni už i tam v Německu zajištěnou soukromou školu, aby nechodila do třídy s těmi nejhoršími, ale s těmi lepšími. Bydlení již také máme zajištěné pěkné a pracovní smlouvu jednu už ve větru také.
Měl by mi dát otec dítěte nějaké povolení, že souhlasí, či nemá námitek, abych jako matka s dcerou odjela do jiné země, či je to čistě mé rozhodnutí, jelikož mi byla soudem dcera svěřena do péče a nehodlám ani porušit žádné podmínky a chci dcerku i nadále taťkovi a babičce vozit? S otcem dítěte vycházíme dobře, na dceru řádně a k termínu platí, kupuje jí i nad rámec a u nás dcerka žije, druhým rokem jsem zasnoubená s partnerkou (to by možná mohl být problém), jinak nevím. Zkuste cokoliv ze mě vytáhnout, co vás napadne.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Jestliže při Vašem pobytu v Německu zajistíte, aby se otec i babička mohli s Vaší dcerou i nadále pravidelně vídat, pak by žádný problém vzniknout neměl. Přesto pro jistotu doporučuji vyžádat si od dceřina otce písemný souhlas s tím, že se s dcerou do Německa stěhujete. Vzor takového souhlasu najdete například na webových stránkách Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí – zde: http://www.umpod.cz/unosy-deti/cestovani-s-ditetem-do-zahranici/
Lze doporučit, aby součástí takovéhoto souhlasu byla i informace o tom, jak bude probíhat styk otce s dcerou – jak často k němu bude docházet, kdo bude dceru do ČR a zpět vozit, jak to bude s úhradou nákladů na cestu apod.
Pokud by v budoucnu nastal nějaký problém – dceřin otec by si to rozmyslel a s Vaším stěhováním do Německa by nesouhlasil – pak by bylo zapotřebí obrátit se na soud. Návrh se podává v místě faktického bydliště dítěte a za jeho podání neplatíte žádný soudní poplatek. Se sepsáním návrhu Vám může pomoci orgán sociálně-právní ochrany dětí v místě bydliště dítěte, opatrovnické oddělení příslušného soudu nebo advokát (nejlépe se specializací v dané oblasti). Při samotném soudním řízení pak není nutné nechat se zastupovat advokátem.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Mateřská škola - je nutný souhlas otce pro aktivity dítěte pokud je dítě v péči matky?

Jsem vedoucí učitelka mateřské školy. Občas je u některých formulářů potřeba podpisu obou rodičů, případně jejich souhlas (Evidenční list, zveřejňování fotek na webových stránkách, účast dětí na různých aktivitách pořádaných školkou jako např. Školka v přírodě, plavání, apod.).
Pokud je dítě soudem svěřeno do péče matky, není zde střídavá péče, ale otec nemá zamezený styk s dítětem a dojde k situaci, že matka souhlasí, ale otec ne, jak v této situaci rozhodnout? Dítě je v péči matky, platí tedy její slovo? A je vůbec potřeba shánět podpis otce (někdy je to problém), když je dítě svěřeno výhradně do péče matky? Děkuji, Kristýna

ODPOVĚĎ:
Pokud nejde o záležitosti uvedené v § 877 odst. 2 občanského zákoníku, stačí rozhodnutí jednoho rodiče a pokud je protikladné, je možno vzíth za rozhodující názor rodiče, kterému bylo dítě svěřeno do péče. Protože právo na péči a na výkon obvyklých záležitostí bylo svěřeno matce, právo druhého z rodičů, jemuž byl vymezen styk, je tímto omezeno. Nechť si případné rozpory vyřeší rodiče mezi sebou, třeba i soudně. Škola v takovém případě může být v dobré víře pokud jde o rodiče, který má dítě v péči.

§ 876
(1) Rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče ve vzájemné shodě.
(2) Hrozí-li při rozhodování o záležitosti dítěte nebezpečí z prodlení, může jeden z rodičů rozhodnout nebo dát přivolení sám; je ale povinen neprodleně sdělit druhému rodiči, jaký je stav věcí.
(3) Jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče.

§ 877
(1) Nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče.
(2) Za významnou záležitost se považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastnictví a financování příjezdové cesty k pozemkmů
- Zrušení spoluvlastnictví příjezdové cesty k pozemku z důvodu nevyužívání - informace

V naší lokalitě tří novostaveb rodinných domů (RD) se buduje veřejně přístupná účelová komunikace jako příjezd k těmto domům.
Pro tuto komunikaci je vyčleněna samostatná parcela, která je ve spoluvlastnictví (každý vlastní 1/3 podíl) všech tří majitelů RD.
Bohužel není sepsána žádná smlouva o spolufinancování stavby. Stavbu má dle stavebního povolení provést majitel
třetího rodinného domu. Dle Občanského zákoníku se jedná zřejmě o přidatné spoluvlastnictví (§ 1223) uvedené komunikace.
- Jak má být stanoven podíl jednotlivých vlastníků na její stavbu: dle podílů k pozemku, na kterém bude komunikace realizována, nebo dle velikosti parcel jednotlivých RD dle § 1226?
- Může pak jeden z majitelů odstoupit z přidatného spoluvlastnictví (§ 1228) z důvodu, že komunikaci nebude používat (bude mít vlastní příjezd k RD), ale nadále zůstane podílovým vlastníkem pozemku, na kterém je tato účelová komunikace?
Nebo je komunikace a pozemek považován za jednu věc a nelze ji rozdělit na vlastnictví pozemku a komunikace.
Je tento stav posuzován rozdílně dle typu komunikace (např. válcem zpevněná štěrková komunikace nebo "luxusní" asfaltová či z betonové dlažby, s obrubníky, odvodňovacím žlabem…), jde o lokalitu venkovského typu s rozptýlenou zástavbou. Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
k § 1226: rozhodná bude, není-li sousedy dohodnuto jinak, výměra pozemků vlastněných výlučně jednotlivými sousedy.
§ 1228: Oddělit se z přídatného spoluvlastnictví lze za podmínky, že věc, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví až dosud sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že věc v přídatném spoluvlastnictví už není potřebná.
§ 1229: Pozbude-li věc v přídatném spoluvlastnictví svůj účel, zanikne přídatné spoluvlastnictví a spoluvlastníci se vypořádají podle obecných ustanovení o zrušení spoluvlastnictví. Dokud tento účel trvá, nelze přídatné spoluvlastnictví zrušit.
Dojde-li k oddělení, pak musí se spoluvlastníci vypořádat a podíl majitele, pro nějž PS ztratilo svůj účel, zanikne.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vyrovnání při rozchodu, rozpadu vztahu
- Vyrovnání při rozchodu, rozpadu vztahu - partneři spolu žijí déle než 6 let
- Soužití partnerů trvající déle než 6 let a majetkové nároky
- Majetkové vyrovnání po soužití 6 let a více - informace

Jedná se o majetkové vyrovnání partnerů, kdy spolu žijeme v jedné domácnosti 8 let. Vztah trval od r. 2008.
Dům (nemovitost) ve které žijeme jsem financovala z hypotečního úvěrů (1.300.000 Kč) na mě jméno u banky v roce 2011. Řádně jej splácím že svého účtu. Stejně tak i poplatky na provoz domu. RD i pozemek je v katastru zapsán na mě jméno a zatížen dluhem z hypotečního úvěrů.
Pozemek k tomuto domu jsem financovala z velké části já a má rodina (matka mi poslala na účet 650.000 Kč, já dala 100.000 Kč partner přispěl částkou 100.000 Kč, kterou zaslal jeho otec na můj účet). Celková cena pozemků byla 850.000 Kč vč. provize RK. Partner celý dům stavěl sám, takže práce za stavbu domu byla 50.000 Kč pomocníkovi, který na domě pomáhal. Já chodila do práce a vydělávala na živobytí.
Dům se postavil za částku z úvěrů tj. 1.300.000 Kč. Vybavení domů jsme pořizovali z větší části spolu, technickou část partner (TV aj.), já vybavení kuchyně. Venkovní úpravy terénu vykonával partner s těžkou technikou (tatra, bagr) zapůjčenou od svého otce.
Já do domů investovala 50.000,- brána, 60.000,- zámková dlažba a příjezova cesta, 20.000 Kč fasáda domů, 50.000 Kč zahradní domek. Partner 40.000,- terasa a pergola, 25.000,- zahrada, 10.000 Kč barva. Během našeho soužití jsme si dále pořídili auto Za částku 300.000 Kč auto je psáno na mě jméno. Financováno bylo 150.000,- ode mne 150.000,- partner. Po celou dobu našeho soužití mi partner nepřispíval na domácnost.
Hradil spol. večeře, posezení s přáteli aj. zábavu, dovolené. Provoz auta. Finančně nás podporovala pouze má rodina.
Partner má trvalý pobyt na obecním úřadu - dluh o kterých jsem dříve nevěděla a nestaly se za našeho spol. soužití. Je tedy bezdomovec, bez práce po celou dobu našeho soužití, pouze pracuje na černo u otce, který má firmu. Uvedl mne v omyl tím, že mi tyto skutečnosti nepřiznal a vyšly najevo až po stavbě domu. S partnerem chci ukončit soužití a majetkové se vyrovnat.
Známý přítele advokát mi tvrdí, že pokud jsme spolu žili ve spol. domácnosti více jak 6 let, je to stejně jako v manželství a měli bychom se dělit na půl. Což mi přijde značně nelogické když jsem do domů investovala peníze z velké části já a i úvěr jsem řádně splácela jen já.
Dále mi spolu s patnerem vyhrožují tím, že by spolu nyní sepsali smlouvu o půjče na vyšší částku (v řádech miliónů) a advokát přítel partnera by chtěl vyrování po mě. On a partner mi navrhují zaplatit mi mě výdaje a dům by odkoupil přítelův kamarád advokát.
Neměla bych na něm žádný výdělek ani zhodnocení. Navíc jsem se splácením a fincováním měla starosti jen já a partner nic neřešil.
Navíc mi byl partner v roce 2012 nevěrný a došlo k rozkolu našeho vztahů na několik dní. Takže spolu nepřetržitě 6 let nejsme.
Nemáme žádnou smlouvu ani jinak upraveny majetkové stavy.
Jak postupovat při rozchodu a majetkovém vyrovnání? Děkuji

ODPOVĚĎ:
1. dům - ohledně domu je zcela zjevné, že je Váš, předpokládám zapsán na katastru nemovitostí na Vaši osobu. Taktéž je zcela zjevné, že ste uhradila veškeré náklady na jeho stavbu (viz uvedený úvěr).
- nemáte žádný spoluvlastnický vztah či SJM (nejste manželé)

2. jiné věci - u jiných věcí by se případně mohlo jednat o spoluvlastnictví a do budoucna by bylo možné uvažovat o nějakém finančním vyrovnání (písemné dohodě), že byste partnerovi uhradila nějakou částku na účet či vydala některou ze společných věcí (např. automobil). To by však muselo být precizně sepsáno a vyúčtováno - k soupisu by bylo nutno kontaktovat nezávislého advokáta. A nebo vyčkat, co bude přítel eventuelně sám nárokovat soudně, a tam se bránit, popř. uzavřít nějaký soudem schválený smír. Do doby, než sám něco nenavrhne, bych nečinil ničeho.

V textu uvedené návrhy partnera a jeho advokáta rozhodně neakceptujte.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví nájemníka, nájemce, nájemníků, nájemců - postup, informace

V družstevním bytě máme nájemníky, kteří by si rádi byt odkoupili. Chtěli by byt do osobního vlastnictví. Mohli bychom byt převést do osobního vlastnictví ještě my a záhy byt prodat jim? Družstvo jsem oslovila, jestli vůbec byty prodávají do OV, prodávají. Co to všechno obnáší?
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Družstevní byt je vlastnictví bytového družstva. Člen družstva má pouze právo na uzavření nájemní smlouvy.
V podstatě půjde o to, že družstvo tento byt převede do Vašeho vlastnictví na základě smlouvy. Vy jej posléze můžete prodat současným nájemcům.
Konkrétní kroky závisí na úpravě stanov.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Jak ochránit autorská práva na knihu - kopírování ad.
- Autorská práva na tréningové metody - informace

Chystám se podnikat v poradenství fitness a dalších věcech. Bohužel jsem neznalý v oblasti ochrany autorských práv a dalších věcí.
1) Chci vydávat různé články a další věci. Jak zajistím, že je po mě nebudou opakovat a kopírovat moje slova i ostatní portály?
2) Rád bych vydal dvě knihy, jak zajistím svá práva?
3) Také bych chtěl vydat i třetí knihu. Je to kniha na téma Corte trenik. Pan Corte ho vymyslel za doby Arnolda a nyní bych ho chtěl zpracovat a prodat dalším lidem. Jak zjistím, zda je vázána nějakými autorskými právy? Mohu knihu bez problémů vydat?
Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
1) pokud od Vás někdo převezme článek, má povinnost citovat zdroj, tudíž kontakt na Váš web či na článek v tisku/časopise
2) práva jsou chráněna autorským zákonem, pokud se jedná o majetková práva (užití díla, rozmnoženina, šíření apod.) Tato práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Ochran je upravena v § 40 a násl. AZ.
3) Viz bod 2. Dílo, u kterého uplynula doba trvání majetkových práv, může každý bez dalšího volně užít; Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Poškození plynovodní přípojky nechráněné informační folií a pískem - je viník odpovědný za celou škodu na plynovodu?
- Plynovod nebyl krytý folií - odpovědnost za škodu na poškozené plynovodní přípojce

Podařila se mi nemilá věc. Při výkopu pro přípojku kanalizace jsem porušil plynovou přípojku. Spolehl jsem se na umístění vyústění části přípojky na hlavní řad, který prováděla firma budující kanalizaci pro obec. Protože jsem nepočkal na vytyčení uložení plynu a pokračoval v návaznosti na hotovou část jak uvedeno výše, je asi moje zavinění jasné.
Plynová přípojka ale nesplňuje ani jeden požadavek normy pro ni předepsaný, tj. ani směr, ani hloubku, ale hlavně není nijak chráněna. To znamená, že je zasypána stejným typem hlíny který je všude kolem. Zcela chybí zásyp pískem a chybí ochrana folií (musí být! ). Kdyby některá z těchto dvou předepsaných ochran byla provedena, upozornilo by mě to abych v kopání přestal a k poškození plynové přípojky by nedošlo.
Jde uplatnit argument že na vzniku škody jsem se jen podílel a tudíž mám uhradit jen podíl na vyčíslené výši vzniklé škody? Protože poškození, podle mě, zavinil i ten, kdo vedení přípojky položil v rozporu s požadavky norem. Určitě toto uložení musel někdo zkontrolovat a schválit. Hypoteticky může mít určitou míru zavinění i vlastník plynové sítě. Podle mého dojmu z rozhovorů s techniky kteří prováděli opravu je vlastník o stavu své rozvodné sítě odporujícímu normám informován a nepodniká žádné kroky k nápravě. Podle mne každý z uvedených má na vzniklé škodě podíl.
Zajímala by mě ještě jedna věc. Po opravě bude vyměněná část přípojky uvedena do stavu podle normy. Může ale nechat vlastník zbytek přípojky v nevyhovujícím stavu přestože o tomto stavu díky mému pochybení už ví zcela jistě? V místě překopnutí je uložení plynové přípojky přibližně v zakreslené trase. Podle směru obnažené části je ale jasné že zakreslenou trasu míjí ve skutečnosti o více než 1 metr. Trasa je zakreslena přímo. Ve skutečnosti je přípojka vedena obloukem, protože obchází betonový základ který leží v cestě.
Plynová síť byla vybudována v roce 1997. Teoreticky mohly platit "měkkší" normy než dnes. Ale že by bylo možné rozvod plynu nijak nechránit, to si nemyslím. Za Vaše stanovisko k výše uvedené problematice předem děkuji. Miloš

ODPOVĚĎ:
Je zde zřejmě dáno škodní jednání, škoda a její vyčíslitelná výše, a taktéž příčinná souvislost mezi škodním jednáním a škodou.
Pokud však poškozený k rozsahu škody přispěl tím, že něměl přípojku umístěnu zákonným způsobem /nesplňuje ani jeden požadavek normy pro ni předepsaný, tj. ani směr, ani hloubku, ale hlavně není nijak chráněna. To znamená, že je zasypána stejným typem hlíny který je všude kolem. Zcela chybí zásyp pískem a chybí ochrana folií (musí být! ). Kdyby některá z těchto dvou předepsaných ochran byla provedena, upozornilo by mě to abych v kopání přestal a k poškození plynové přípojky by nedošlo/, pak dle občanského zákoníku lze uvažovat o snížení roszahu škody následkem okolností přičitatelných poškozenému.
Vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak dopředu zabránit aby soused při stavbě zděné zídky zabral i můj pozemek?

Před několika měsíci jsme zjistili, že soused si na svém pozemku těsně u našeho plotu snížil asi o 1 metr terén a zřejmě podkopal i náš pozemek, takže zemina z našeho pozemku spadla ze svahu na jeho pozemek a plot visí ve vzduchu pod úrovní našeho pozemku a nám chybí asi 20 cm půdy od plotu v délce asi 5 metrů. Včera jsem se dozvěděla od manželky souseda, že hodlají během týdne odhalený svah zpevnit zídkou a zlomené rígle (příčné latě dřevěného plotu, které mezitím praskly) nahradit novými. S navrženým postupem jsem souhlasila pod podmínkou, že zídka nebude zasahovat na náš pozemek čili za zídku vrátí chybějící zem našeho pozemku.
Vzhledem ke špatným zkušenostem s ústním jednáním s těmito sousedy bych si ráda nějak pojistila, že dodrží moji podmínku a nebudou zpevňovat stávající svah, protože by pak zídka byla částečně i na našem pozemku. Co pro to mohu udělat? Nerada bych jim působila nějaké potíže, protože se nejedná o stavbu plotu, ale jen řešení asi 5 metrů pozemku kolem plotu. Můžete mi navrhnout nějaké šetrné řešení (než např. ohlášení na st. úřadě? Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Na Vámi popsaný případ se vztahuje § 1018 občanského zákoníku, dle něhož platí, že pozemek nesmí být upraven tak, aby sousední pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění.
Pokud tedy Vaši sousedé provedli takovou úpravu svého pozemku, v jejímž důsledku došlo k sesuvu půdy z Vašeho pozemku a poškození plotu, odpovídají za takto způsobenou škodu (§ 2910 občanského zákoníku).
Se svými sousedy proto můžete sepsat dohodu o náhradě škody uvedením v předešlý stav (jak vyplývá z § 2951/1 občanského zákoníku). V této dohodě je vhodné zejména:
- vymezit strany dohody (jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého pobytu) ;
- shodně prohlásit, že Vaši sousedé Vám v důsledku prováděných terénních úprav (které podrobně popište) způsobili škodu (kterou opět podrobně popište),
- začlenit závazek Vašich sousedů k náhradě způsobené škody uvedením v předešlý stav (přičemž tuto náhradu popište, tzn. vybudováním opěrné zdi, která nesmí zasahovat na Váš pozemek, vrácením sesuté půdy do vzniklé prohlubně a opravou dřevěného plotu), přičemž s tímto způsobem náhrady škody vyslovte souhlas;
- zakotvit lhůtu pro provedení sjednaných prací;
- zakotvit pro případ prodlení s řádným nahrazením škody smluvní pokutu (např. v určité výši za každý den prodlení), budou-li však Vaši sousedé ochotni na toto ujednání přistoupit.

Dohodu vyhotovte ve 2 stejnopisech, z nichž Vy i sousedé si ponecháte po jednom. Před uzavřením dohody Vám (pro případ budoucího nesplnění závazku Vašich sousedů) doporučuji pořídit podrobnou fotodokumentaci sesuté půdy a poškozeného plotu.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Placení nájmu bez nájemní smlouvy a zřízení trvalého pobytu v nemovitosti
- Placení nájmu bez nájemní smlouvy a zřízení trvalého bydliště v nemovitosti

Já (22) studující a moje matka (51) invalidní důchodkyně obýváme od 02/2010 byt v domě vzdálených příbuzných (bratranec matčina otce). Dům vlastní z části manželka bratrance, z části je společným jměním manželů. Na užívání bytu nemáme nájemní smlouvu, s trvalým pobytem vlastníci nesouhlasí. Jediné potvrzení o užívání jednotky je každoměsíční podpis převzetí nájemného. Otázka: Existuje nějaký způsob, jak si zřídit trvalý pobyt k námi užívané jednotce bez nájemní smlouvy a souhlasu vlastníků? Jsou délka nájmu nebo podpisy za převzetí nájemného, které jediné potvrzují naše užívání jednotky, nějak relevantní? Děkuji, Amálie

ODPOVĚĎ:
Nájemní smlouva k bytu tak i po 1. 1. 2014 (vstup nového občanského zákoníku v účinnost) stále má mít písemnou formu, nicméně zde zákon nově nesmírně silně chrání nájemce bytu, neboť vůči němu pronajímatel nemá právo namítnout neplatnost smlouvy pro nedostatek formy. To znamená, že po 1. 1. 2014 jestliže z chování smluvních stran je možné dovodit vznik nájemní smlouvy k bytu v podobě ústní smlouvy či dokonce konkludentním chováním, smlouva sice není v perfektní formě, nicméně titulem k bydlení pro nájemce je dostatečným. Toliko právní teorie. Definitivní odpověď na otázku, zda tedy máte uzavřenu nájemní smlouvu či nikoliv, by Vám mohl dát až soud ve sporném řízení o tom, zda nájemní vztah existuje.
Další problém v praxi nastane v tom, že úřednice zapisující trvalý pobyt zkrátka tento postup nezná a rozhodně pochybuji o tom, že se bude zabývat právní teorií a úvahami nad konkludentním uzavřením nájemní smlouvy. Jak nebude postup obvyklý, tak trvalý pobyt odmítne zapsat. To jako pravděpodobnější vidím možnost přesvědčit vlastníka nemovitosti, aby k zapsání trvalého pobytu svolil. Jednak ho můžete seznámit s tím, že nájemní smlouva stejně existuje a že to můžete dokázat předložením dokladů o převzetí nájemného (což nebudou rádi, pokud nájemné nepřiznávají k dani z příjmu) a hlavně by tím nejzásadnějším argumentem mělo být, že zákon č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) stanoví jednoznačně v § 10 odst. 2, že z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zahájení činnosti nového výboru SVJ od volby - musí začít fungovat hned nebo je možné datum určit?

Výbor SVJ byl zvolen v listopadu 2010 na 5 let. Shromáždění SVJ se uskuteční 20.10.2015, kdy bude provedena volba nového výboru.
Je možné tuto volbu uskutečnit tak, že nový výbor zahájí svou činnost od 1.1.2016, nebo je striktně dáno zahájení činnosti nového výboru okamžitě po zvolení, t. j. 21.10.?
Jak dále postupovat, pokud:
- shromáždění, které má uskutečnit volbu nebude usnášeníschopné,
- nabude nikdo kandidovat na členství ve výboru.
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Funkční období členů výboru končí uplynutím 5 let. Jejich funkční období zaniká, i když nebudou zvoleni noví členové výboru. Tudíž na říjnové schůzi bude nutné zvolit nové členy výboru. Pokud se tak nestane, nebude mít SVJ statutární orgán oprávněný jménem SVJ jednat.
Takový stav je nežádoucí a vlastníci jednotek by měli dbát na to, aby byli zvoleni noví členové výboru. Pokud se tak nestane, je nutné co nejdříve svolat další členskou schůzi a pokusit se o novou volbu výboru.
Pokud by tento stav trval delší dobu, může soud jmenovat na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným ve stanovách. Jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
Jen na kraj připomínám, že členem výboru nemusí být nutně osoba, která je vlastníkem jednotky (tedy členem SVJ). Členem výboru tedy může být i třetí osoba.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obec zrekonstruovala cestu zasahující na soukromý pozemek - jak se může majitel pozemku bránit?

2006 jsme přikoupili k chatě pozemek - ostatní plocha, sousedící s obecní příjezdovou cestou k ostatním chatám. Starosta obce nám před zakoupením dal písemné potvrzení, že o náš pozemek obec nemá zájem a že v budoucnu zůstane stávající cesta ve stejných hranicích.
2011 cestu obec rekonstruovala a přes náš písemný nesouhlas byla rozšířena na polovinu námi přikoupeného pozemku. Před započetím rekonstrukce jsme zaslali obci dopis dodejkou s tím, že jsme ochotni část našeho pozemku bezplatně obci pronajmout. Obec na naše vyjádření nereagovala. Nechala vypracovat projektovou dokumentaci, bylo vydáno stavební povolení a vyčerpána dotace z Evropských fondů. Nebyli jsme účastníky řízení. Obec s námi nekomunikuje a odmítá se ke svému jednání vyjádřit. Jak můžeme uplatnit svoje právo? Nejedná se o zneužití pravomoci veřejného činitele, zneužití čerpání dotace a neoprávněné vydání
stavebního povolení? Cesta je navíc vybudována 2 metry od naší vrtané studny. Děkujeme, Milena

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, do jaké kategorie pozemních komunikací (dle § 2/2 zákona o pozemních komunikacích) předmětná příjezdová cesta spadá. Dle dotazu předpokládám, že se jedná buď o místní komunikaci (jejímž vlastníkem může být pouze obec) nebo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (která není samostatnou věcí v právním smyslu a jejími vlastníky jsou tudíž vlastníci pozemků, na kterých je vybudována, tento právní názor však není dosud v odborné veřejnosti zcela vyjasněn). Pro zodpovězení otázky, do jaké kategorie pozemních komunikací předmětná příjezdová cesta spadá, Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností.
V následující odpovědi budu vycházet z předpokladu, že předmětná příjezdová cesta je místní komunikací, tzn. že se jedná o samostatnou věc vlastněnou obcí.

Byla-li na části Vašeho pozemku vybudována bez Vašeho souhlasu místní komunikace, vznikají Vám v tomto důsledku v zásadě 3 základní práva:
1/ Právo na vrácení bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně obce v důsledku užívání části Vašeho pozemku bez právního důvodu. Dle § 107 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) se právo na vrácení bezdůvodného obohacení promlčovalo ve dvouleté promlčecí lhůtě (která začala běžet od okamžiku, kdy se oprávněný, tedy Vy, dozvěděl o tom, že se na jeho úkor někdo bezdůvodně obohatil). Dle nového občanského zákoníku (platného od 1. 1. 2014) pak činí promlčecí lhůta 3 roky. Z tohoto důvodu je Vaše právo na vrácení bezdůvodného obohacení částečně promlčeno (což však neznamená, že by toto právo zaniklo, je pouze do určité míry oslabeno).
V případě protiprávního užívání části cizího pozemku vzniká obvykle bezdůvodné obohacení ve výši nájemného, které by bylo za nájem obdobné části pozemku placeno.
2/ Právo na náhradu škody:
Pokud Vám vybudováním místní komunikace na části Vašeho pozemku vznikla majetková újma (která může mít i podobu ušlého zisku), máte právo na její náhradu. Stejně jako v případě práva na vrácení bezdůvodného obohacení se i právo na náhradu škody promlčovalo dle § 106 starého Občanského zákoníku ve dvouleté promlčecí lhůtě.
3/ Neoprávněná stavba:
Byla-li na části Vašeho pozemku vybudována cizí stavba bez Vašeho souhlasu, jedná se ve smyslu § 135c starého Občanského zákoníku a § 1084 a násl. nového občanského zákoníku o tzv. neoprávněnou stavbu. Z tohoto důvodu Vám vzniká zejména právo se domáhat odstranění neoprávněné stavby na náklady toho, kdo tuto stavbu zřídil, je-li to účelnější (což bude i případ místní komunikace), můžete se domáhat i toho, aby od Vás obec zastavěnou část Vašeho pozemku odkoupila.

Co se týče Vámi zmiňované skutečnosti, že jste se nestali účastníky probíhajícího stavebního řízení, bylo by nutné ověřit, zda v rámci tohoto stavebního řízení nebyla příslušná oznámení vyvěšována pouze na úřední desce (děje se tak zejména v případech velkého počtu účastníků řízení). Pro získání této informace proto můžete kontaktovat místně příslušný stavební úřad.
Máte-li v úmyslu začít svou situaci právně řešit (domoci se např. náhrady za vzniklé bezdůvodné obohacení a odkoupení zastavěné části Vašeho pozemku obcí), doporučuji Vám kontaktovat advokáta: www.advokatikomora.cz
s jehož pomocí se na obec písemně obrátíte se svými požadavky (přičemž obec zároveň upozorníte, že pro případ její pasivity či neochoty se dohodnout jste připraveni řešit věc i soudní cestou).

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Smrt otce platícího výživné - kdo bude platit výživné místo něj? (prarodiče? )
- Úmrtí otce platícího alimenty - kdo bude platit výživné místo něj? (prarodiče? )
- Otec zemřel - kdo bude platit alimenty, výživné místo něj? (prarodiče? )
- Otec ve vězení - kdo platí výživné, alimenty (prarodiče? )

Je mi 22 let, studuji VŠ a nadále budu. Otec mi platí výživné. Otázka: Kdo bude platit výživné v případě smrti plátce nebo jeho odnětí svobody a nástupu trestu? Babička a dědeček, tedy prarodiče? Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
V případě smrti Vašeho otce by jeho vyživovací povinnost vůči Vám samozřejmě skončila. Pokud je Váš otec poživatelem invalidního či starobního důchodu nebo ke dni smrti splní potřebnou dobu pojištění pro nárok na invalidní důchod, podmínky nároku na starobní důchod nebo zemře v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, budete mít po dobu, kdy budete nezaopatřeným dítětem (nejdéle do 26 let věku) nárok na sirotčí důchod. Případné dlužné výživné se stane předmětem dědictví a budete jej moci vymáhat po dědicích Vašeho otce.
Pokud otec nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, bude do značné míry záležet na tom, zda mu bude umožněno pracovat. Je-li mu umožněn výkon výdělečné činnosti, vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, stanoví, kolik lze z jeho výdělku použít na úhradu výživného. Srážky z výživného se pak provádí na základě rozhodnutí soudu, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy (odměny odsouzeného). Tímto způsobem je hrazena jak částka výživného splatná po dobu výkonu trestu, tak dlužné výživné. Jestliže Váš otec ale nebude mít výdělečné ani majetkové možnosti k hrazení výživného – buď proto, že bude práce neschopen, nebo proto, že mu správou věznice nebude žádná práce přidělována, nelze mu za tuto dobu ukládat placení výživného.
Pokud by Váš otec nemohl svou vyživovací povinnost plnit z objektivních důvodů (což by mohl být případ výkonu trestu bez výdělečné činnosti), může vyživovací povinnost přejít z rodičů dítěte na prarodiče. Pokud se rozhodnete návrh na určení výživného prarodičům k soudu podat, je zapotřebí myslet na to, že soud zahájí řízení proti všem prarodičům – tedy nejen proti rodičům Vašeho otce, ale také proti rodičům Vaší matky. Každému z prarodičů je pak vyživovací povinnost upravena samostatně podle jeho schopností a finančních možností. Pokud by finanční situace Vašich prarodičů z otcovy strany byla špatná, může pak dojít i k situaci, že by bylo výživné určeno pouze Vašim prarodičům z matčiny strany.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nový majitel auta ho odmítá na sebe přepsat v evidenci vozidel kvůli ekodani - jak postupovat?
- Nový majitel vozidla ho odmítá na sebe přepsat v evidenci vozidel kvůli ekodani - jak postupovat?
- Nový majitel automobilu ho odmítá na sebe přepsat v evidenci vozidel kvůli ekodani - jak postupovat?
- Nový majitel auta nechce platit ekologickou daň a přepsat automobil na sebe - jak postupovat?

08/2014 jsme prodal automobil, nový majitel se i ve smlouvě zavázal, že na základě plné moci automobil na dopravním inspektorátu převede na své jméno. Automobil mezitím po třetí změnil majitele. Komunikovali jsme se všemi majiteli, ale poslední majitel ho odmítá převést a snaží se tak vyhnout poplatkům a eko dani. Mám k dispozici smlouvu o prodeji a předposlední majitel mi zaslal smlouvu o koupi a smlouvu o následném prodeji koncovému (momentálnímu) majiteli. Jak je možné vyřešit tuto situaci, aby auto už nebylo na mě napsáno? Předem děkuji za odpověď. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Dle § 2/15 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (zák. č. 56/2001 Sb. , v platném znění) platí, že provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba. V této souvislosti je proto podstatné, zda jste u předmětného vozidla v registru silničních vozidel veden
a/ pouze jako vlastník tohoto vozidla, nebo
b/ jako vlastník tohoto vozidla, přičemž jako provozovatel je zde veden někdo jiný. Dle znění dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě nastala situace ad a/.
Na obecní úřad obce s rozšířenou působností je možné se obrátit
a/ s žádostí o zápis změny vlastníka silničního vozidla, nebo
b/ s žádostí o zápis změny provozovatele silničního vozidla.

a/ Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla:
V případě koupě a prodeje vozidla provádí zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka vozidla a nového provozovatele vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem (§ 8/1 písm. a) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích).
Tato žádost se podává do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu.
Žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla musí obsahovat údaje o novém vlastníkovi a provozovateli silničního vozidla; je-li provozovatel totožný s novým vlastníkem silničního vozidla (což ve Vašem případě předpokládám), údaje o provozovateli se v žádosti neuvádí.
Žádost musí být opatřena úředně ověřenými podpisy nebo uznávanými elektronickými podpisy žadatelů.
K žádosti o zápis změny vlastníka vozidla musí být přiloženy:
- technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla,
- protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 14 dní, a
- zelená karta, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu.
S ohledem na nezbytnost podání žádosti bývalým i současným vlastníkem vozidla je podání této žádosti pouze Vámi vyloučeno, spolupráce s novým vlastníkem vozidla je nezbytná.

b/ Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla:
Dle § 9/1 písm. b) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provádí zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to na základě žádosti provozovatele silničního vozidla, má-li být novým provozovatelem silničního vozidla jeho vlastník.
Žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla musí obsahovat údaje o novém provozovateli silničního vozidla, konkrétně se pak jedná o tyto údaje:
- jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození,
- obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě odlišující dodatek, adresa trvalého pobytu, dlouhodobého pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného pobytu, adresa místa podnikání a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o podnikající fyzickou osobu, a
- obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.

Je-li podána žádost o zápis změny provozovatele silničního vozidla a technický průkaz má v držení vlastník silničního vozidla, vyzve jej obecní úřad obce s rozšířenou působností k jeho předložení.
Tuto žádost (tedy iniciace změny údaje o provozovateli vozidla v registru silničních vozidel) můžete tedy podat Vy sám.
V současné chvíli Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (a to jeho dopravní odbor) a konzultovat zde další postup. Měl by Vám zde být rovněž předložen formulář žádosti o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.
Mírně nad rámec dotazu připomínám, že pokud Vám v souvislosti se zápisem Vaší osoby jako vlastníka vozidla v registru silničních vozidel vznikne v budoucnu nějaká škoda, budete oprávněn se domáhat její náhrady po tom, komu jste vozidlo prodal (neboť tento kupující nesplnil svou smluvní povinnost provést přeregistraci vozidla na sebe).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Člen SVJ platí menší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Člen SVJ platí nižší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Člen SVJ má dluh ve fondu oprav - jak může SVJ vymáhat peníze po dlužníkovi?
- Majitel bytu SVJ bytového domu má dluh ve fondu oprav - postup vymáhání dluhu po dlužníkovi
- Majitel bytu SVJ platí menší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Majitel bytu SVJ platí nižší částku do fondu oprav než ostatní - jak postupovat?
- Majitel bytu SVJ má dluh ve fondu oprav - postup vymáhání peněz po dlužníkovi

Naše SVJ má problém s jedním vlastníkem bytu, který nerespektuje ustanovení „Stanov SVJ“ a ani další ujednání, které si vlastníci odhlasovali na schůzích Shromáždění. Tento vlastník si sám stanovil měsíční částku, kterou bude hradit na bankovní účet SVJ. Tato částka je samozřejmě nižší než ta, kterou hradí ostatní vlastníci. Služby (vodné, odpad, úklid…) pokryje, ale na Fond oprav se už odvádí méně než od vlastníků ostatních. Odhlasovali jsme si výměnu stoupaček a instalaci vodoměrů (do této doby jsme žádné vodoměry neměli). Zmiňovaný vlastník odmítá zpřístupnit byt a výměnu s instalací vodoměrů provést. Veškerá komunikace s ním (maily, doporučené dopisy atd.) je velice obtížná. Buď vůbec nereaguje nebo v „lepším případě“ zaujímá negativní postoj.
Prosím, poraďte, jak tyto situace řešit. Jak docílit toho, aby onen vlastník hradil stejné částky jako my ostatní, jak získat, co nám dluží a jak ho přimět, aby nesabotoval rekonstrukce týkající se nás všech a našeho společného domu.
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.
Z výše uvedeného je zřejmé, že povinen byt zpřístupnit poté co byl k tomu vyzván.
Pokud neplatí příspěvky na správu domu ve správné výši, pak by je měl výbor či pověřená osoba po vlastníku jednotky vymáhat. Členové výboru se musí chovat s péčí řádného hospodáře a vymáhat podledávky, které společenství vznikly.
Je jednoznačné, že vlastník porušuje své povinnosti. Pokud nebude plnit své povinnosti dobrovolně, bude nutné, aby se společenství domáhalo svých práv soudních cestou. Za tímto účelem může společenství kontaktovat advokáta, který společenství pomůže domoci se svých práv. Seznam advokátů nalzenete na www.advokatikomora.cz
Pouze na okraj bych rád upozornil na skutečnost, že pokud nebude vlasntík jednotky plnit své povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím soudu a bude tím podstatně ztěžovat výkon vlastnických práv ostatních vlastníků jednotek, může soud nařídit prodej jeho jednotky.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Přístavba domu k domu na stejném pozemku, dům bez samostatného popisného čísla - je možné řešit jako výminek?
- Dům postavený vedle rodinného domu na stejném pozemku - je možné postavit jako nebytový prostor a pak ho obývat?
- Dům postavený vedle rodinného domu na stejném pozemku a inženýrské sítě - je možné napojit sítě z domu do nově postaveného domu?

syn s rodinou bydlí a má trvalé bydliště u nás v RD (120 m2). Chtěl by postavit na našem pozemku přibližně v roce 2016 – 17 vedle současného RD ještě jeden menší domek (cca 60m2), ve kterém by bydlel. Z důvodu zásadního ušetření financí však dům nechce vést jako samostatnou jednotku. Trvalé bydliště by měl stále u nás. Zaobírá se zákon např. pojmem výminek? Nebo je možné stavbu nazvat např. jako přístavbu, i přesto, že by byla oddělená (cca 20m od domu) a elektřinu a vodu vést od nás? Nebo postavit stavbu jako nebytový prostor a následně jej obývat? Lze v některých variantách natáhnout přípojky vody, elektřiny a odpadu z původního domu? Nebo teoreticky lze získat stavební povolení (nebo ohlášení) na stavbu bez přípojek? Pokud nějaká varianta existuje, která by byla nejjednodušší?
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné si uvědomit, že stavbu není možné nazvat (a pod tímto názvem žádat o její povolení stavební úřad) dle vlastního uvážení, nýbrž tato stavba musí spadat do některé z kategorií staveb dle příslušných právních předpisů.
Český právní řád sice od 1. 1. 2014 zná i pojem výměnek, tento je však zakotven pouze v § 2707 a násl. občanského zákoníku a v žádném případě nepředstavuje nový typ stavby. V rámci územního a stavebního řízení je tedy tento termín nepoužitelný.
Přístavba je v § 2/5 písm. b) stavebního zákona definována jako taková změna dokončené stavby, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou. Výstavbu zcela odděleného objektu proto nelze za přístavbu rodinného domu považovat.
Bytové potřeby (tzn. potřeba dlouhodobého bydlení) mohou být uspokojovány toliko ve stavbách, které jsou k tomuto účelu určeny, a které tak byly stavebním úřadem i zkolaudovány. V tomto ohledu je vhodné poukázat na § 2 písm. a) a b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, dle něhož je:

- stavbou pro bydlení:
1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,

- stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Trvalé bydlení v nebytovém prostoru (tedy prostoru, který nebyl stavebním úřadem zkolaudován k trvalému bydlení) může být naopak kvalifikováno jako přestupek dle § 178/1 stavebního zákona, za který může být fyzické osobě uložena stavebním úřadem pokuta.

Co se týče možnosti přehlášení adresy trvalého pobytu, platí dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel, že adresa trvalého pobytu může být přihlášena v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.

Připojení stavby k energetickým sítím, vodovodnímu a kanalizačnímu řadu musí být vyřešeno již v projektové dokumentaci takové stavby, přičemž připojení ke stávajícím rozvodům Vašeho rodinného domu není vyloučeno). Mají-li však být v plánované stavbě uspokojovány bytové potřeby, je připojení na energetické sítě, vodovodní a kanalizační řad nezbytností.

V současné chvíli Vám, resp. Vašemu synovi zejména doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad (který bude v budoucím územním a stavebním řízení rozhodovat) a stavební záměr zde konzultovat. Stavební úřad totiž (se znalostí místního územního plánu a vlastní rozhodovací praxe) Vašemu synovi nejkvalifikovaněji sdělí, jaký typ stavby je na předmětném pozemku realizovatelný (s ohledem na skutečnost, že v této stavbě hodlá Váš syn trvale bydlet). Totéž se pak týká i podmínek pro připojení plánované stavby k energetickým sítím, vodovodnímu a kanalizačnímu řadu.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Nošení obědů dítěti do mateřské školy - zakazuje to zákon?

Potřebovala bych poradit se situací ohledně nástupu nejstaršího syna do mateřské školky. Je povinnost odebírat v MŠ oběd? Ve školním řádu MŠ do které syn nastoupí, je uvedeno, že se z hygienických důvodů nesmí do školky donášet žádné jídlo, s vyjímkou dětí se zdravotním omezením (http://skolky.pb.cz/msklubicko/wp-content/uploads/sites/2/Školní-řád_2013. pdf), tedy možné to je…? Abych se správně vyjádřila, jaký je náš problém. Žádali jsme paní ředitelku o povolení donášet synovi do MŠ vlastní oběd a svačinu a bylo nám to zamítnuto, že to ze zákona není možné. Stravujeme se celá rodina jinak, podstatně zdravěji, než se vaří v MŠ a syn není na takovou stravu zvyklý. Jinak je zcela zdravý a prospívá, proto nám ani dětská lékařka nemůže napsat doporučení pro školní jídelnu. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by Vám to umožněno být mělo. Tímto případem se již několikrát zabýval veřejný ochránce práv. Proto bych doporučoval dotaz trochu rozšířit a upřesnit a zaslat dopisem k posouzení VOP a usměrnění zřizovatele předmětného vzdělávací zařízení.
Odkazy:
http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Kauzy/zbozi_a_sluzby/197-2012-DIS-JKV-ZZ.pdf

Je pravdou, že zjevný nárok i ze šetření ombudsmana je pouze v případě zdravotního omezení, i když tiskové zprávy uvádí i tzv. jiné důvody (Váš případ) :
Na základě těchto individuálních stížností se veřejná ochránkyně práv rozhodla zmapovat situaci a zjistit, do jaké míry školky vycházejí vstříc požadavkům na speciální stravu, a to ať už jde o dietu z důvodu zdravotního stavu, či z jiných důvodů.
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Ombudsmanka-Skolky-stale-casteji-vychazeji-vstric-potrebam-deti-se-specialnim-stravovanim-396379

_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vliv neschopenky na výpovědní lhůtu
- Prodlužuje se výpovědní lhůta o dobu pracovní neschopnosti?

24.8.2015 jsem svému zaměstnavateli odevzdal výpověď z pracovního poměru daná zaměstnancem. Od 1.9.2015 mi běží zákonná dvouměsíční výpovědní doba končící dne 31.10.2015.
Pokud v průběhu výpovědní doby nastoupím na pracovní neschopnost bude mi pracovní smlouva končit též 31.10.2015 nebo se o tu dobu prodlouží? Zaměstnavatel mi totiž neumožnil dohodu o skončení pracovního poměru a po dobu výpovědní doby budou pracovní podmínky nesnesitelné.
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Výpovědní doba se o dobu pracovní neschopnosti neprodlužuje, toto pravidlo platí pouze u zkušební doby. Pracovní poměr uplynutím výpovědní doby skončí. Počítejte s tím, že zaměstnavatel sám může provádět kontroly dodržování léčebného režimu nebo může být iniciátorem kontroly ze strany České správy sociálního zabezpečení. Je tedy třeba dodržovat případné vycházky s časovou přesností.
Související právní předpis:
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Předpojatost advokáta - stejná advokátní kancelář zastupuje žalující i žalovanou stranu

12/2014 jsem uzavřel ústní dohodu s advokátem bývalé ženy o vypořádání SJM. Tuto dohodu nedodrželi. Najal jsem v 4/2015 advokátku, ta si řekla o zálohu, poté jsem zjistil, že advokát druhé strany byl její koncipient. Nejprve zrušila již stanovené soudní jednání, pak mne začala tlačit do splnění nesmyslných požadavků druhé strany, pak mi přestala zvedat telefony, nechala se zapírat svoji sekretářkou, nepředložila nic, co by se týkalo mé kauzy. Po vypovězení z mé strany si ještě poslala novou fakturu.
Bojím se podat stížnost na advokátní komoru, aby se spolu nedomluvili a já nemusel doplácet nějaké velké sumy. Peníze nemám, SJM se vleče již 5 let. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 16 zákona o advokacii platí, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny, přičemž při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.
Pro Váš případ je pak zejména podstatný § 19/1 písm. a) a b) zákona o advokacii, dle něhož je advokát povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže:
- v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,
- osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii společně, nebo v případě zaměstnaného advokáta advokát, který je jeho zaměstnavatelem, anebo advokát, který je zaměstnancem stejného zaměstnavatele.
Pokud tedy Vaše advokátka poskytla právní služby Vaší bývalé manželce (resp. tyto služby v zastoupení této advokátky poskytl její koncipient, což je totéž) byla tato advokátka povinna Vaší žádost o zastupování odmítnout (odporuje totiž podstatě advokacie, aby advokát poskytoval v téže věci právní služby oběma stranám sporu, jejichž zájmy jsou protichůdné).
Nesouhlasíte-li s výší odměny, kterou Vám advokátka vyúčtovala, můžete jednotlivé účtované úkony zpochybnit, popř. vyčkat, bude-li advokátka vyúčtovanou odměnu vymáhat soudní cestou. Pro získání konkrétních informací o ne/oprávněnosti výše účtované odměny můžete samozřejmě kontaktovat jiného advokáta: www.advokatikomora.cz

Na postup advokátky, která poskytovala právní služby oběma stranám sporu, si můžete samozřejmě stěžovat u České advokátní komory:
http://www.cak.cz/

Případné zahájení kárného řízení s dotyčnou advokátkou nebude mít na výši Vám vyúčtované odměny vliv. Toto řízení bude zároveň probíhat pouze „uvnitř“ České advokátní komory, nejedná se tudíž o obdobu soudního řízení, kde byste figuroval v pozici strany řízení. Obavy ze zvýšení smluvní odměny či z vymáhání dalších plateb proto nejsou namístě.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na vyřízení reklamace u banky

Chtěl bych se zeptat, zda je možné po bance vymáhat nedodržení reklamačního řádu. V lednu jsem zaslal dvě platby uskutečněné debetní kartou na účet podvodníků, které jsem za pár dní reklamoval u banky. Poté jsem jim zaslal potřebné údaje a důkazy. 28.1.2015 přijali moji reklamaci a dali mi na vědomi, že mají na vyřízení reklamace 90 dní, popřípadě 140 dní ve složitějších případech. Tyto informace byly uvedeny i v reklamačním řádu banky. Uběhlo již 208 dní a banka pořád "pracuje" na mé žádosti. Dá se tento problém nějak vyřešit?
Děkuji, Kristián

ODPOVĚĎ:
Doporučoval bych se obrátit s další stížností na nadřízené zaměstnance banky, příp. na oddělení k tomu určené nebo ředitele či centrálu banky.
Pokud by banka Vaši stížnost nevyřídí ani napodruhé, můžete se obrátit na Finančního arbitra. Podrobnější informace o této instituce naleznete ne http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladni-informace.html

_

OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Špatně vyplněná složenka u balíku - adresátovi se vrátily peníze a on si je nechal

Syn mě požádal jestli bych mu v 05/2015 poslala balík na dobírku pro jednoho člověka, na složence jsem ale přehodila adresy a tak byl balík doručen správně, ale peníze se za pár dnů pánovi vrátily a on si je vyzvedl aniž se pídil po tom proč se tak stalo a převzetí finanční částky popřel.
Česká pošta potvrdila, že si opravdu pán peníze vyzvedl. (dopis pošty máme uschován).
Kontaktovali jsme písemně pána-nereagoval a ani peníze neposlal jedná se o částku 2 600, -- Kč.
Jak velká šance je, že se nám peníze vrátí zpět.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Ze strany pána se jedná o tzv. bezdůvodné obohacení. To znamená, že pán se obohatil, aniž by k tomu existoval právní titul, tedy nějaký právní důvod. Obecně platí, že bezdůvodné obohacení není možné si ponechat. Muž tedy jedná protizákonně. Výzvu jste již učinili, nyní Vám nezbývá nic jiného než se obrátit na soud žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Chápu, že soudit se k vůli částce 2 600 Kč se Vám nemusí zrovna chtít, ale zkuste ještě muže vyzvat k dobrovolnému plnění a tentokrát mu pohrozte soudním sporem. Od věci také není vyčíslit mu případné náklady soudního řízení, tj. soudní poplatek (1 000 Kč), náklady řízení (cca 5 000 Kč), příp. právní pomoc (cca 12 000 Kč). Vzhledem ke skutečnosti, že Vaše věc je jasné bezdůvodné obohacení i poměrně snadno prokazatelné, měli byste mít ve sporu úspěch.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Penále za pozdní vyúčtovní poplatků v domě SVJ
- Předseda SVJ zaslal vyúčtování všech majitelů bytů jedné osobě - jde o porušení ochrany osobních údajů?

Bydlím v bytovém komplexu, kde výbor zároveň vykonává správu i rozúčtování služeb. 2014 nám bylo předáno vyúčtování za rok 2013 až v měsíci srpnu. Vzhledem k tomu, že byl již od 1.1.2014 v platnosti zákon o vyúčtování služeb 67/2013 Sb. , chci se zeptat, zda se tento zákon vztahoval již na vyúčtování v minulém roce, podle nějž bychom měli obdržet vyúčtování do 30.4. a zároveň penále za pozdní předložení vyúčtování?
Další dotaz: SVJ rozhodlo a zároveň se díky plným mocím a stádovému syndromu odsouhlasilo, že náklady na služby jako odpad, úklid, výtah, obsluha výměníku se budou účtovat na každou bytovou jednotku stejně nikoli na osoby 67/2013 Sb. nebo podle plochy, jak tomu bylo dříve.
Dotaz zní: Je možné, aby se na shromáždění před novým účetním obdobím toto projednalo znovu? Nyní výbor vyhotovuje nové stanovy, kam určitě tuto skutečnost zapracuje a bude ji chtít odsouhlasit.
Další dotaz: Předsedkyně SVJ zaslala emailem vyúčtování konkretní osobě včetně vyúčtování všech vlastníků jednotek, 450 stran. Na dotaz zda ji to nepřipadá porušení zákona o citlivých údajích a zda by neměla mít souhlas všech vlastníků, odpověděla, že ona údaje zaslala pro porovnání a kdo jak s nimi náloží je jeho věc. Dotaz zní: Jde ze strany předsedkyně SVJ o porušení ochrany osobních údajů nebo ne? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
1) Zákon č. 67/2013 Sb. , se na vyúčtování služeb za rok 2013 nevztahuje. Nelze použít ani ta ustanovení týkající se poplatku z prodlení či pokuty (§13). Takový závěr plyne jednak z § 13 zákona č. 67/2013 Sb. , (normuje o porušení povinností stanvených tímto zákonem… ten se ale nepoužije na základě § 14) a také z přechodných ustanovení občanského zákoníku, konkrétně z § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
2) Pokud nejste s touto úpravou rozvržení nákladů na tyto služby spokojená, můžete navrhnout, aby členská schůze o těchto službách hlasovala znovu. Rozhodně to tedy možné je.
3) Podle zákona č. 101/2000 Sb. , o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů platí obecné pravidlo, že osoba, která zpracovává osobní údaje tak musí činit jen se souhlasem subjektu údajů, tedy osoby, které se osobní údaje týkají.
Osobním údajem přitom zákon rozumí jakékoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu.
Tento zákon stanovuje také výjimky z tohoto pravidla. Domnívám se (vzhledem k tomu, co vyúčtování běžně obsahuje), že důvod, který předsedkyně uvedla, pod žádnou zákonnou výjimku nespadá. Autoritativně tuto skutečnost však prověří Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud se tímto jednáním cítíte dotčena, můžete se ke zmíněnému úřadu obrátit s podnětem. Úřad pro ochranu osobních údajů tento podnět prošetří a pokud zjistí, že byl porušen zákon, zahájí správní řízení, které může vyústit k uložení pokuty.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Práce jiného druhu - definice, vysvětlení

Jak se v právním slova smyslu vykládá pojem "práce jiného druhu". V daném paragrafu je to použito a upřímně je to dost obecně, zajímalo by mě jak snadno je to napadnutelné a jestli se to v praxi napadá.
Děkuji, Darina

ODPOVĚĎ:
Neuvádíte, o jaká paragraf se jedná, v zákoníku práce se pojem „druh práce“, „jiný druh práce“, „práce jiného druhu“ apod. vyskytují na mnoha místech v různých souvislostech.
Pojem „práce jiného druhu“, jak jste ho přesně uvedl Vy, by odpovídala možnosti či povinnosti zaměstnavatele převést zaměstnance na jinou práci. Obecně řečeno je druh práce podstatnou náležitostí pracovní smlouvy, je tedy v prvé řadě důležité, co máte uvedeno jako druh práce v pracovní smlouvě, neboť i při výkonu stejné nebo podobné činnosti se tato dohodnutá skutečnost může lišit od toho, co má sjednáno jiný zaměstnanec. A v rámci tohoto sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě má zaměstnavatel povinnost a zároveň oprávnění Vám přidělovat práci. Práce jiného druhu je pak práce mimo tento sjednaný druh práce v pracovní smlouvě. Pokud se však konkrétně jedná o převedení zaměstnance na jinou práci proti jeho vůli, pak zde platí § 41 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, že zaměstnavatel je povinen při takovém převedení přihlížet ke zdravotnímu stavu a schopnostem zaměstnance, a pokud možno i k jeho kvalifikaci.
Při porušení pravidel zákoníku práce pro převedení zaměstnance na jinou práci uvedených v § 41 a násl. By mohl zaměstnavatel dostat ve správním řízení pokutu za přestupek či správní delikt, popř. by mohl být i žalován u soudu na neplatnost převedení, pokud by zaměstnanec podal takovou žalobu.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Subjektivní promlčecí doba náhrady škody za poškození auta zaměstnancem
- Promlčení náhrady škody od pojišťovny - poškozené auto, automobil, vozidlo zaměstnancem firmy

Řidič nákladního vozidla dne 8.4.2013 poškodil vozidlo zaměstnavatele. 20.5.2013 byl se řidičem sepsán zápis o škodě a žádost zaměstnavatele o náhradu škody. 10.9.2013 byla škoda byla nahlášena na pojišťovnu viníka a uplatněna z pojištění odpovědnosti zaměstnance.
Dne 22.5.2015 pojišťovna poškozenému sdělila, že jeho nárok na náhradu škody byl promlčen. (Subjektivní promlčecí doba). Je tento postup pojišťovny správný? Jakou možnost má poškozený, aby se domohl svého nároku, který byl škůdcem uznán jako oprávněný?
Děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o promlčení, tak to tak zřejmě bude, jelikož i nový občanský zákoník, který obsahuje v případě náhrady škody lhůtu tříletou, nabyl účinnosti až dne 1.1.2014, tudíž se na tento případ vztahovat nebude. Ve starém lhůta činila 2 roky.
Není mi jasné, co ty 2 roky poškozený dělal. Pokud mu nebyla pojišťovna škůdce schopna škodu nahradit v přiměřené lhůtě, pojišťovna rozhodně nevede šetření více než několik měsíců, pak se měl poškozený vůči škůdci (případně pojišťovně) domáhat náhrady škody žalobou u civilního soudu. Pokud by tuto podal nyní, pak by zřejmě úspěšně uplatnil námitku promlčení i škůdce.
Neznám samozřejmě podrobnosti případu, jedná-li se však o nějakou velkou částku, tak doporučuji podklady předložit k základní analýze možnosti uplatnění nároku u soudu advokátovi. V případě podání žaloby na škůdce je rovněž nutno posoudit jeho solventnost.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Realitní kancelář navýšila cenu bytu a požaduje půl částky z navýšení - má na to právo, je to etické?
- Realitní kancelář navýšila cenu rodinného domu a požaduje půl částky z navýšení - má na to právo, je to etické?

Zprostředkování prodeje bytu: řešíme s realitní kanceláří prodeje našich dvou bytů a výstavbu domu. Podepsali jsme smlouvu viz příloha. Když jsme uvažovali před 3 měsíci o prodeji bytu, byly ceny níže. Proto jsme si řekli částku 1.850.000 Kč. Makléř nám řekl, že co říkáme na to, když to prodá za víc, že půjdeme na půl. Jenže ty byty šly opravdu nahoru a místo, aby nám řekl jako odborník, že dáme pro nás cenu vyšší, tak to prostě nechal tak. Nabízí byt za 2.220.tis. Nyní se objevil zájemce. To znamená, že by měli provizi 250.000 Kč. Nezdá se mi to vůbec etické. A jsem strašně naštvaná. Řekla jsem mu že chceme 2.080.000 Kč. On že máme smlouvu. Ve smlouvě jsem si až teď všimla, že ta informace o tom 50/50 tam je i psaná.
Ze smlouvy mi není jasné, zda mohu provádět změny. pokud neuzavřeme žádnou smlouvu s kupujícím, tak snad si mohu říci, že to chci prodat za více ne? Nepřipadá mi to zrovna proklientské. Navíc smlouva nemá napsáno trvání. Je tedy platná? Mohu tím operovat?

ODPOVĚĎ:
Problém je v tom, že nárok na provizi vzniká (ve Vašem případě) již sjednáním příležitosti uzavřít smlouvu o prodeji bytu. Pokud Vám tedy makléř zprostředkuje příležitost uzavřít smlouvu, má nárok na odměnu ve výši 100 000, - Kč. Podle mého názoru není ujednání o navýšení odměny v případě, že bude byt prodán s vyšší cenou použitelné v případě, že k uzavření smlouvy nedojde. To však nevylučuje nárok zprostředkovatele na odměnu ve výši 100 000.
Závazek v souladu s ustanovením § 2453 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době. Není-li doba ujednána (což nebyla), může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně. Jestliže je tedy ve smlouvě o zprostředkování sjednána doba, ve které má dojít k uzavření zprostředkované smlouvy, závazek zaniká, jestliže smlouva, jež je předmětem zprostředkování, není uzavřena v této době určené ve smlouvě o zprostředkování. Není-li doba určena, může kterákoli strana smluvní vztah ukončit oznámením provedeným druhé straně. Tím, že to oznámí druhé straně, dojde ke zrušení závazku. Jde o jednostranné právní jednání.
Otázkou však je, zda by makléři nezvnikl nárok na odměnu ve výši 100 000, - Kč, jelikož již obstaral zájemce. Pokud by s takovým zrušením závazku nesouhlasil, pak doporučuji vyhledat právní pomoc advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď po mateřské dovolené a nárok na odstupné

Rada by som sa na Vás obrátila s prosbou o radu ohľadne výpovede z práce po návrate z rodičovskej dovolenky.
29.9 mi končí rodičovská dovolenka a plánovala som návrat na pôvodné pracovisko. Dotazovala som sa u zamestnávateľa, ako je to s mojím návratom do práce. Dostala som odpoveď, že pre mňa možno budú mať len pozíciu na polovičný úväzok, ale určite nie nič na plný a že so mnou v prípade, že nezoberiem polovičný úväzok rozviažu pracovný pomer. Pred rodičovskou som pracovala na plný uväzok a na dobu neurčitú. Vzhľadom k tomu, že do práce to mám ďaleko (1 hod. tam a 1 hod. späť autom), tak ho nemôžem zobrať.
Rada by som požiadala o radu:
mám nárok na odstupné v prípade, že odmietnem ich ponuku na prácu na polovičný uväzok?
Pokiaľ áno, v akej výške sa v tomto prípade odstupné dáva?
Kolegom sa v priebeh troch rokov navyšoval plat. Mám nárok žiadať o navýšenie odstupného na základe navyšovania platov vo firme?
Pracujem a žijem v ČR. Ďakujem, Terezia

ODPOVĚĎ:
Po návratu z rodičovské dovolené má zaměstnavatel povinnost Vám přidělovat práci dle pracovní smlouvy, tj. zejména dle sjednaného místa výkonu práce a druhu práce a další (§ 38 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Pokud máte v pracovní smlouvě uvedeno, že pracujete na plný úvazek, pak má zaměstnavatel povinnost Vás po návratu z rodičovské dovolené zaměstnat také na plný úvazek. Pokud má pro Vás práci jen na částečný, pak se s Vámi musí buď dohodnout na změně úvazku z plného na zkrácený, nebo Vám může dát výpověď z organizačních důvodů dle § 52 písm. c) ZP. Náleží Vám pak odstupné podle délky pracovního poměru u zaměstnavatele (mateřská a rodičovská dovolená se počítají) dle § 67 ZP. Pokud budeme brát v úvahu pouze zákonnou úpravu odstupného a Váš pracovní poměr u zaměstnavatele vzhledem k mateřské a rodičovské dovolené trval déle než 3 roky, pak se bude jednat o trojnásobek průměrného výdělku.
Co je průměrný výdělek stanoví zákoník práce v § 351 a násl. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (což je přesně Váš případ, předpokládám), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zákon však dává zaměstnavateli velký prostor pro spočítání pravděpodobného výdělku, dle mého názoru by však zaměstnavatel měl zvýšení platů na pracovišti do výpočtu pravděpodobného výdělku zahrnout.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zaměstnankyně po 3 letech nenastoupila do práce a prodloužila si mateřskou dovolenou - je to důvod pro výpověď? (neomluvená absence)
- Nenastoupení do práce po mateřské dovolené a neomluvená absence
- Ukončení pracovního poměru ženě po mateřské dovolené z důvodu ukončení podnikání zaměstnavatele
- Ukončení pracovního poměru ženě na rodičovské dovolené z důvodu ukončení podnikání zaměstnavatele

Jako OSVČ, mám několik zaměstnanců. Rozhodla jsem se svoji činnost k 31.12.2015 ukončit.
S běžnými zaměstanci jsem se dohodla na odstupném a vyrovnání, nyní řeším zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené.
1) Mám zaměstnankyni, která je nyní 6 let na mateřské + rodičovské dovolené.
Dne 2.8.2015 byly její dceři 3 roky. Uvedená nenastoupila do práce a na konci srpna vzkázala, že si rodičovskou dovolenou prodlužuje a nastoupí v říjnu 2015. Totéž sdělila ústně 1.9.2015.
Dotazy:
- Trvá stále zaměstnanecký poměr, když po 3 letech dítěte nenastoupila do práce?
- Jestliže ano, lze to brát jako porušení pracovní kázně (zaslat vytýkací dopis)?
- Bude následně stačit druhé porušení pracovní kázně k ukončení prac. poměru pro hrubé porušení?
- Jak je to s vyplacením odstupného v případě ukončení mé činnosti jako OSVČ?
2) Jak postupovat u další pracovnice na rodičovské dovolené z důvodu ukončení mé činnosti jako zaměstnavatele?
Lze ukončit její pracovní poměr výpovědí ke konci její rodičovské dovolené, která pravděpodobně nastane ještě před koncem roku?
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Add 1) Pokud měla Vaše zaměstnankyně zažádáno u zaměstnavatele o poskytnutí volna k čerpání rodičovské dovolené do tří let věku dítěte a poté na začátku srpna bez jakékoliv omluvy do zaměstnání nenastoupila, pak se z její strany jedná o hrubé porušení povinností vyplývajících z jejího pracovního poměru, neboť zaměstnankyně má povinnost po uplynutí poskytnutého volna nastoupit do zaměstnání, popř. se se zaměstnavatelem dohodnout na jiném řešení. Skutečnost, že zaměstnankyně vzkázala na konci srpna, že si rodičovskou dovolenou prodlužuje, a nastoupí v říjnu 2015, na toto porušení z její strany nemá žádný vliv, pokud skutečně žádným způsobem tuto skutečnost zaměstnavateli dříve neoznámila a neodůvodnila. Rodičovská dovolená se poskytuje max. do tří let věku dítěte, pokud chce zaměstnankyně i poté zůstat doma a do práce nenastoupit, pak musí buď požádat o neplacené volno, kdy ji ale zaměstnavatel nemusí vyhovět, nebo nějakým způsobem ukončit pracovní poměr. A pokud zaměstnankyně nechce nastoupit po třetích narozeninách dítěte do práce, musí to řešit předem, nikoliv několik týdnů poté.
V tomto směru můžete se zaměstnankyní okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, neboť dle mého názoru se skutečně jedná o hrubé porušení jejích povinností. Vytýkací dopis není třeba, pracovní poměr končí dnem doručení této písemnosti z Vaší strany. Dle § 58 odst. 1 ZP tak můžete učinit do dvou měsíců ode dne, kdy jste se o porušení těchto povinností dozvěděli. Zaměstnankyni žádné odstupné nenáleží.
Výše uvedené však platí pouze v případě, že zaměstnankyně skutečně bez jakéhokoliv oznámení zaměstnavateli nechodila několik dní/ týdnů do zaměstnání a teprve po dlouhé době následně oznámila, že si bere neplacené volno.
Add 2) Pokud ukončujete svoje podnikání, existuje zde pro Vaše zaměstnance výpovědní důvod dle § 52 písm. a) ZP, tj. ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část. Rodičovská dovolená je uvedena v § 53 odst. 1 písm. d) ZP jako jedna z ochranných dob, při jejíž existenci u zaměstnance je zaměstnavatel omezen v možnosti dát danému zaměstnanci výpověď. Toto omezení však neplatí právě pro výpovědní důvod uvedený v § 52 písm. a) ZP (viz. § 54 písm.) ZP). V daném případě pokud tedy víte, že budete ke konci tohoto kalendářního roku ukončovat činnost, pak v měsíci říjnu doručte dané zaměstnankyni výpověď z výše uvedeného důvodu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, pracovní poměr by tak měl skončit ke konci kalendářního roku. Nebo je možné se se zaměstnankyní dohodnout na ukončení pracovního poměru dohodou k danému datu. V obou případech náleží zaměstnankyni odstupné dle délky trvání pracovního poměru u Vás jako zaměstnavatele dle § 67 odst. 1 ZP.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vyrovnání spoluvlastnictví - kdo platí soudní poplatky?
- Zrušení a vyrovnání spoluvlastnictví - kdo platí odhad nemovitosti znalce?
- Vystěhování z domu ve spoluvlastnictví a vliv na vypořádání v případě zrušení spoluvlastnictví
- Odstěhování z domu ve spoluvalstnictví - má vliv na vyrovnání v případě rušení spoluvlastnictví?

Majetkového vyrovnání nesezdaného páru: mamka a táta vlastní dům. Oba vlastní jednu polovinu. Moje mamka se chce nyní odstěhovat z domu, bude mít nárok na vyplacení poloviny domu? A jak má dále postupovat? A kdo případně platí soudní výlohy? Posudek hodnoty domu atd? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
K řešení této situace složí institut zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. K tomu může dojít buď dohodou spoluvlastníků (nevím, zda je tato možná) a nebo návrhem na soud.
Způsob vypořádání: Není-li rozdělení společné věci dobře možné (např. rodělení pozemku, rozdělení domu na jednotky), přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
Pokud by mamka podala návrh k soudu, pak zaplatí minimálně soudní poplatek (7.000 Kč), který však bude následně součástí konečného rozhodnutí soudu o nákladech řízení. Pokud soud v plném rozsahu vyhoví návrhu na vypořádání tak, jak jej mamka formuluje (, lze se domnívat, že soud uloží uhradit náklady tátovi. Je však možné, že soud vypořádání provede odlišně, a pak rozdělí náklady řízení dle skutečného výsledku sporu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Restituent brání ve vstupu na přístupovou cestu k pozemku - jak postupovat?

2011 mi daroval dědeček chatu, kterou postavil v roce 1975 na pozemku zakoupeném od obce a na základě platného stavebního povolení. Stejnou chatu si postavil i soused na vedlejším pozemku.
1996 byly okolní pozemky, na základě rozhodnutí pozemkového úřadu, předány do vlastnictví restituenta. Na jednom z pozemků se nachází i přístupová cesta k naší chatičce i k chatce souseda. Ze strany restituenta nám nebyly kladeny žádné překážky a na náš pozemek jsme měli volný přístup.
2000 odkoupil pozemky sousedící s naší nemovitostí od restituenta sousedův syn a ten nám nyní hrozí uzavřením přístupové cesty jelikož se nachází na jeho pozemku. Jednali jsme s ním o možnosti odkoupení cca 80m2 pozemku s cestou, ale bez výsledku.
Jaké máme možnosti na zachování přístupu na naši parcelu? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Nezbytná cesta, nelze-li se k nemovitosti dostat jiným způsobem, je přímo upravena v občanském zákoníku.
Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
Pokud by soused se zřízení věcného břemene (služebnosti) cesty nesouhlasil a věc by se řešila soudně, doporučuji, aby s k návrhu připojil i soused, který by měl stejný problém jako Vy, zdůraznila by tím "nezbytnost" tuto cestu zřídit.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Plná moc s Bohemia energy - rizika

Chtěli jsme s manželem přejít na jiného dodavatele plynu a elektřiny, ale dozvěděli jsme se, že bychom platili dost vysoké penále, tak jsme výpověď vzali zpět. Plné moci moc nerozumíme, jestli bychom nepodepsali např. , že za nás příště vše bude rozhodovat Bohemia Energy. Děkuji, Pavla

PLNÁ MOC S BOHEMIA ENERGY
Jméno
Datum nar.
Bytem
osoba jednající jménem společnost:
(dále jen zmocnitel)
tímto zmocňuje společnost
Bohemia Energy entity s. r. o.
IČ: 27386732
Sídlem: Na Poříčí 24,11000 Praha 1
(dále jen zmocněnec)
1. k zastupování zmocnitele při jednání se všemi účastníky trhu s elektřinou a plynem ve věci podmínek dodávky elektřiny a plynu, uzavření/ukončení smluv souvisejících se změnou dodavatele elektřiny a plynu pro veškerá odběrná místa elektřiny a plynu vedená na moji osobu, jakoš i činění dalších právních úkonů vůči třetím osobám směřujících ke zrušení jakýchkoliv smluv, jejichž předmětem jsou dodávky elektřiny a plynu (zejm. odstoupení od smlouvy, výpověď smlouvy, oznámení o záměru neprodloužit smluvní vztah, dohoda o trvání smluvního vztahu, odvolání plných mocí udělených jiným osobám k jakýchkoliv jednáním týkajícím se odběrných míst vedených na mou osobu) a ke změně dodavatele zpět na zmocněnce.

2. Dále zmocněnce zmocňuji k vyžádání technických údajů o odběrných místech vedených na mou osobu
tj. zejména:
- pro odběrná místa elektřiny k získání EAN ke každému jednotlivému odběrnému místu, dále pak k získání čísel míst spotřeby, čísel elektroměrů, distribučních sazeb a údaje o výši záloh a jejich periodicitě a taktéž k získání adres míst spotřeby.
- pro odběrná místa plynu k získání EIC kódu ke každému odběrnému místu, dále pak k získání čísel
míst spotřeby, čísel plynoměrů, údaje o spotřebě za minulá období, údaje o kódech využití odběrných míst, časovosti a charakteru odběru, údaje o výši záloh a jejich periodicitě a taktéž k získání adres míst spotřeby. Zároveň zmocněnce zmocňuji k vyžádání obchodních údajů o odběrných místech vedených na mou osobu tj. zejména délku smluvního vztahu s aktuálním dodavatelem elektřiny a plynu, jednotkovou cenu odebírané komodity atd.
3. Dále zmocněnce zmocňuji k podání žádosti o uzavření smlouvy o připojení a k jednání o obsahu smlouvy o připojení ve věci všech odběrných míst vedených na mou osobu příslušným provozovatelem disribuční soustavy.

podpis zmocnitele-zákazníka

zmocnění přijímám: zmocněnec Boh. Energ.

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 05.09.2015, dotaz č. 7919)
Ano, zmocnňujete v podstatě k nemomezenému sjednávaní smluv o dodávkách plynu a elektřiny a zrušování těchto závazků a k dalším úkonům s těmito závazky souvisejícím.
Dle občanského zákoníku lze plnou moc odvolat, tudíž jakmile se písemné dovolání dostane do sféry zmocněnce, pak plná moc zaniká. Otázkou je, jaké závazky může tento zmocněnec uzavřít, pokud za Vás např. smlouvu zafixuje na několik let, pak s tím bude asi těžko možmé zpětně něco udělat.
Osobně nemám s těmito zprostředkovateli zkušenost, vždy jsem jednal přímo s dodavatelem.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na vyjádření k odvolání ve správním řízení
- Správní úřad se nevyjádřil k odvolání přestupce - jak postupovat?

Mám několik otázek ohledně mého případu. Jednoduché shrnutí: přestupek - výzva - rozhodnutí - odvolání. Jedná se o to že je to jž 70 dní od mého odvolání a stále žádná reakce úřadů. Jaké má úřad lhůty pro vyjádření se k odvolání? Jaký zvolit další postup?
podat stížnost na nečinnost a to k nadřízenému orgánu a na základě jakých zákonů to vypracovat, nebo pokud je formulář. Rád ho využiji.
Děkuji, Jan

ODPOVĚĎ:
Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Vydáním rozhodnutí se rozumí
a) předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: "Vypraveno dne: ",
b) ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení,
c) vyvěšení veřejné vyhlášky, je-li doručováno podle § 25 správního řádu, nebo
d) poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu.

Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, a dále doba nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3 správního řádu, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
Správní řád dále stanoví opatření proti nečinnosti správního orgánu v § 80. K oznámení o nečinnosti není třeba žádného speciálního formuláře, doporučuji Vám obrátit se na nadřízený správní orgán a celou situaci popsat. Nadřízenému orgánu pak správní řád určuje pravomoci, jak může ve věci zasáhnout sám.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Autobus přijel dřív a ujel, zaměstnanec nedostavil do práce, zaměstnání - náhrada škody od dopravce, MHD
- Autobus odjel dřív než měl a ujel, občan se nedostal do práce - náhrada škody od dopravce

5.9.2015 jsem chtěl využít spoj MHD s pravidelným odjezdem 02:47h. Tento spoj jel min. o 5 minut dříve a já se nedostavil k dalšímu autobusu, který mě měl odvezt na místo určení vzdálené 200km. Nedostavil jsem se proto do zaměstnání, které ten den bylo mimo město. Mám nárok na nějaké odškodnění ze strany dopravního podniku? Nebyl jsem na zastávce sám, komu tento spoj ujel a další jezdí až za hodinu.
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Dopravci mají podmínky zpravidla upraveny v přepravních řádech, tudíž byste si musel jejich podmínky přečíst a na základě jejich znalosti zkusit vznést nějaký nárok.
Pokud se Vám nechce předmětné podmínky zkoumat, tak napište dopravnímu podniku dopis s dodejkou s žádostí o odškodnění s popisem Vámi uváděných skutečností a kopiemi případných dokladů (jízdenka), svědků. Pohrozte taktéž kontrolou řádností jimi poskytovaných služeb. Pak Vám ty přepravní podmínky pravděpodobně odešlou sami.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného ve vězení, vazbě
- Úroky výživného v době pobytu ve vězení, vazbě

Dlužnou částku 24 000 Kč, je povinen zaplatit včetně pravidelných měsíčních splátek do konce jeho podmínečného trestu? (jinak mu bude trest proměněn na trest odnětí po dobu 6 měsíců? )
Pokud by obviněnému byl proměněn trest odnětí svobody na dobu 6 měsíců a nebude moci ve výkonu trestu pracovat a řádně plnit svoji povinnost, dluh mu narůstá a je možné po uplynutí doby trestu podat opět trestní oznámení pro neplacení?
Je možné nárokovat úroky z prodlení? Jakým způsobem?
Je povinností plátce výživného aby v případě nástupu do zaměstnání uvedl, že má vyživovací povinnost a je tato povinnost povýšena nad ostatní jiné platby? (to znamená upřednostněná? )
V případě podmínečného trestu, který bude trvat 18 měsíců, lze i po třeba 2 měsících neplacení oznámit tuto skutečnost soudu? (i v případě že by nedosahovaly měsíční částky 2000 Kč a byly nepravidelné? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Neznám text rozsudku, kterým bylo otci uložen podmíněný trest odnětí svobody a za jakých podmínek se tento trest změní na trest nepodmíněný. V rozsudku by mělo být přesně uvedeno, jak má otec splácet, zda jsou mu povoleny splátky a co se stane, když nebude plnit ve splátkách a co když do určité lhůty nesplní vůbec. Pokud by byl nakonec ve vězení, bez možnosti příjmu, pravděpodobně by požádal o snížení výživného, protože z objektivních příčin je jeho životní úroveň snížená a snížily se příjmy. Je tedy při krocích směřujících k uvěznění otce počítat s tím, že to finanční situaci dítěte pravděpodobně nevylepší.
Nárokovat úroky z prodlení samozřejmě lze, můžete je při vymáhání požadovat, soud rozhodne, zda Vám je přizná.
Zaměstnanec v pracovním poměru mimo jiné uvádí, zda má děti, vyživovací povinnost je tedy jasná, ta existuje ať je plněna dobrovolně či nikoliv. Pro zaměstnavatele to ale neznamená automaticky, že by mu sám měl výživné strhávat, pokud s ním sám neuzavře dohodu o srážkách ze mzdy (např. aby si sám zajistil, že mu na výživné zbude). Matka nezletilého dítěte případně zletilé dítě samo však může v případě neplacení výživného žalovat u soud výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a nechat tak výživné otci dětí ze mzdy strhávat.

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Prodej recyklovaných výrobků s původním neodstranitelným logem firmy - jde o porušení autorského zákona?

Jako začínající výtvarná dílna se zabýváme ruční výrobou sklenic a váz z použitých vinných a pivních lahví. Jedná se zpravidla o "no name" lahve, ale jsou i takové, na kterých jsou odlity například logo/název vinařství či značka piva, které mohou být případně i součástí ochranné známky (např. Bernard, Staropramen). Upřesňuji, že se jedná o originální kusovou výrobu, kdy se z lahve stává jiný a nový užitný předmět, přičemž případné logo je původní od výrobce, přiznané a není námi nijak upravováno či napodobováno. Dostaneme se v případě prezentace a prodeje takových sklenic/váz do konfliktu s autorským zákonem, resp. potřebujeme od výrobců těchto lahví svolení? Děkuji za odpověď.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji ověřit, zda jsou konkrétní loga (nacházející se na Vámi zpracovávaných pivních či vinných lahvích) ochrannými známkami, a to u Úřadu průmyslového vlastnictví: http://www.upv.cz/cs.html
V nejobecnější rovině platí, že ochrannou známkou může být jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby (§ 1 zákona č. 441/2003 Sb. , o ochranných známkách, v platném znění).
Co se týče základních práv z ochranné známky, kterých se může vlastník této ochranné známky domáhat, platí, že vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku " (R) " (§ 8/1 zákona o ochranných známkách).
Bez souhlasu vlastníka ochranné známky je pak (dle § 8/2 zákona o ochranných známkách) mimo jiné zakázáno užívat v obchodním styku:
a/ označení shodné s ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou shodné s těmi, pro které je ochranná známka zapsána,
b/ označení, u něhož z důvodu jeho shodnosti nebo podobnosti s ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb označených ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace mezi označením a ochrannou známkou,
c/ označení shodné s ochrannou známkou nebo jí podobné pro výrobky nebo služby, které sice nejsou podobné těm, pro které je ochranná známka zapsána, avšak jde o ochrannou známku, která má dobré jméno v České republice, a jeho užívání by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo jim bylo na újmu.

Užíváním v obchodním styku se rozumí zejména:
- umísťování označení na výrobky nebo jejich obaly,
- nabídka výrobků pod tímto označením, jejich uvádění na trh nebo skladování za tímto účelem anebo nabídka či poskytování služeb pod tímto označením,
- dovoz nebo vývoz výrobků pod tímto označením,
- užívání označení v obchodních listinách a v reklamě.

Shora uvedené je stručně shrnuto např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2007, čj. 7 As 42/2007-94:
"Podstata ochranné známky je založena zejména na principu výhradní ochrany, který spočívá v tom, že zápisem ochranné známky do rejstříku vzniká výlučné právo vlastníka ochranné známky tuto známku užívat ve spojení s výrobky a službami, pro které byla zapsána. Tomuto právu vlastníka ochranné známky pak odpovídá povinnost jiných subjektů zdržet se jakýchkoliv zásahů do práva k zaregistrované ochranné známce, tedy mimo jiné i zákaz užívat v obchodním styku shodná nebo podobná označení pro shodné nebo podobné výrobky a služby bez souhlasu vlastníka ochranné známky."
S ohledem na skutečnost, že výrobci alkoholických nápojů, kteří označují vinné či pivní lahve svými ochrannými známkami nejsou v soutěžním vztahu k výtvarné dílně, která tyto lahve používá jako výchozí materiál pro vlastní tvorbu (přičemž v takto upravených lahvích neuvádí na trh alkoholické nápoje), je pro Vámi popsaný případ aplikovatelné toliko písm. c/ výše.
V této souvislosti je však přinejmenším diskutabilní, zda by Vaše výtvarná dílna užitím lahví opatřených ochrannými známkami k výrobě sklenic a váz a nepoctivě těžila z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména ochranné známky nebo způsobovala těmto vlastníkům ochranných známek újmu. Lze si jen těžko představit, že umělecky zpracovaná pivní či vinná lahev, nově v podobě vázy či sklenice bude zákazníky více vyhledávaná právě z toho důvodu, že na této váze či sklenici bude umístěno logo (ochranná známka) výrobce alkoholických nápojů.
Dále stojí za pozornost § 11/1 zákona o ochranných známkách, dle něhož není vlastník ochranné známky oprávněn zakázat její užívání na výrobcích, které byly s touto ochrannou známkou uvedeny na trh v České republice tímto vlastníkem nebo s jeho souhlasem. V okamžiku prodeje konkrétní pivní či vinné lahve (opatřené ochrannou známkou) proto není vlastník ochranné známky oprávněn ovlivňovat další (i umělecké a obchodní) využití takových lahví.
Z výše uvedeného pravidla existuje výjimka (zakotvená v § 11/3 zákona o ochranných známkách), která umožňuje vlastníkovi ochranné známky zakázat další užívání výrobků označených touto ochrannou známkou i po jejich prodeji, a to v případě, má-li vlastník ochranné známky oprávněné důvody zakázat pozdější obchodní využití výrobků, zejména pokud se stav, popřípadě povaha výrobků po jejich uvedení na trh změnily nebo zhoršily.
Je pravdou, že § 11/1 zákona o ochranných známkách cílí primárně na případy distribuce výrobků (označených ochrannou známkou) jiným subjektem než výrobcem (v případě výrobce alkoholických nápojů jde tedy o případy distribuce alkoholických nápojů jiným dovozcem v České republice),
extenzivně lze však toto ustanovení aplikovat rovněž na pivní či vinné lahve po jejich vyprázdnění.
Vše shora uvedené lze shrnout tak, že užitím pivních či vinných lahví (opatřených ochrannou známkou výrobce alkoholických nápojů) k výrobě
uměleckých váz či sklenic nebude s největší pravděpodobností zasaženo do práv vlastníků příslušných ochranných známek.
Pro získání dalšího právního názoru Vám v každém případě doporučuji obrátit se se stejným dotazem i na Úřad průmyslového vlastnictví, který vede rejstřík ochranných známek: http://www.upv.cz/cs.html
Zjistíte-li, že některé logo (umístěné na pivní či vinné lahvi, kterou hodláte umělecky zpracovat) není registrováno jako ochranná známka, bude dle mého názoru možné takovou pivní či vinnou lahev rovněž použít pro výrobu uměleckých váz či sklenic. S ohledem na skutečnost, že mezi Vaší výtvarnou dílnou a výrobcem alkoholických nápojů neexistuje soutěžní vztah, nebude možné kvalifikovat Vaše počínání jako nekalou soutěž (v tomto kontextu by se jinak mohlo jednat zejména o vyvolání nebezpečí záměny nebo parazitování na pověsti dle § 2981 a § 2982 občanského zákoníku).

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Klouzavá pracovní doba - definice, vysvětlení
- Rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby - příklad, definice, vysvětlení
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Záskok v době nemoci kolegy - musí zaměstnanec vždy nastoupit?

Mám dostat ke smlouvě na HPP (s časovou dotací 40 hod. za týden) dodatek, ve kterém stojí, že budu vykonávat pracovní pozici Hotel Operations Manager s klouzavou pracovní dobou. Pracovní doba není nijak jinak specifikována. S klouzavou (asi pružnou) pracovní dobou nemám vůbec žádnou zkušenost.
Mé dotazy:
1. Jak se řeší, kdybych chtěla jet na dovolenou nebo byla nemocná?
2. V pracovní náplni mám mimo jiné uvedené:
Záskok v případě nemoci recepčních.
Hrozí mi nějaký postih, kdybych z nějakého důvodu nemohla vyjít vstříc? (Nakolik je závazná povinnost "záskok za nemoc" pro případ, kdybych už na ten den měla zakoupené např. lístky do divadla? )
Mám obavu, abych jednoho dne nelitovala, že jsem toto znění podepsala. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
zákoník práce pojem klouzavé pracovní doby nezná. Zákoník práce počítá s rovnoměrným rozvržením pracovní doby rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu a s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Za klouzavou pracovní dobu je obvykle považováno pružné rozvržení pracovní doby. To je ale vyjádření něčeho trochu jiného. Nejprve je třeba vědět, zda máte pracovní dobu rovnoměrně rozvrženou, tedy například na pět dní v týdnu a nebo nerovnoměrně rozvrženou, například na několik "krátkých" a "dlouhých" týdnů, kdy se celková týdenní pracovní doba srovná v delším časovém období. Pružná pracovní doba znamená, že si zaměstnanec může volit sám počátek a konec pracovní doby. Zpravidla zaměstnavatel ve vnitřním předpisu určí nějakou pevnou dobu, kdy je nutno být na pracovišti (například od 9,00 do 13,00) a zbytek si zaměstnanec řídí sám tak, aby na konci určeného období měl stanovenou pracovní dobu odpracovanou.
Pružná pracovní doba se tedy týká konkrétního dne, ve kterém si můžete volit příchod a odchod. V obou případech rozvržení pracovní doby ale zaměstnanec musí vědět, které dny do zaměstnání má nastoupit a kdy ne. Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní při pracovní cestě zaměstnance a při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo brání-li jejímu uplatnění provozní důvody, a v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění. To znamená, že při nemoci se pracovní den počítá zkrátka jako 8 hodinový. Při dni dovolené také.
Neznám samozřejmě podrobnosti Vaší pracovní smlouvy, proto moje rady mohou být čistě teoretické, ale záskok v případě nemoci jiného zaměstnance si vykládám tak, že v rámci své pracovní doby můžete být určena na práci v recepci místo své obvyklé činnosti. Pokud byste měla přijít jindy, šlo by o přesčas. Pokud by nařízením takové práce Vám vznikla škoda, musel by samozřejmě zaměstnavatel takovou škodu uhradit. Totéž platí v případě, kdy by Vám zaměstnavatel zrušil z nezbytných důvodů již nařízenou dovolenou, pak by musel nahradit náklady, které Vám již vznikly.
Související právní předpis:
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Výměna zábradlí na balkoně bytu bytového družstva - může jeden člen BD žádat jiný typ zábradlí na balkon?
- Odmítnutí typu zábradlí obyvatelem bytu při výměně v bytovém domě bytového družstva

Jsem členkou bytového družstva, mají se měnit balkonová zábradli u všech bytů. Ale v jiné podobě, než máme nyní. Zatím výměna ještě nebyla dána k odsouhlasení členskou schůzí. (Neprůhledné zábradlí místo dosavadního z jedné třetiny průhledného.) Mohu trvat jako uživatelka konkrétního bytu na tom, aby bylo zábradlí stejné, alespoň u mého bytu, nebo může BD i přes moji nevůli osadit i můj balkon naprosto jiným typem?
Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Pokud příslušný orgán drustva rozhodne o výměně zábradlí za jiný typ, pak jsou členové družstva povinni takové rozhodnutí respektovat.
Bytové družstvo tedy může realizovat výměnu zábradlí i bez souhlasu konrétního člena (za předpokladu, že s tím souhlasí potřebná většina členů dle stanov).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Samospráva společenství vlastníků bytů, bytových jednotek - pravidelné revize v domě
- Jaké revize musí dělat dům SVJ pokud chce dělat správu domu samo bez externí firmy?
- Povinné revize v domě SVJ - plyn, voda, elektřina, hromosvody, anténa, hydranty, hasicí přístroje

2015 jsme ustanovili Společenství vlastníků bytových jednotek, které si chceme sami dělat správu SVJ. Které revize a prohlídky a jak často se musí podle zákona provádět? V domě je plyn a plynové vytápení jednotlivých bytů, voda a elektřina, společné prostory a v nich hasicí přístroje a hydranty, hromosvody a společná televizní anténa. Výtahy nejsou-dům je dvoupodlažní.
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je zapotřebí hledat ve velkém množství právních předpisů, přičemž konkrétní parametry jednotlivých technických zařízení a z toho vyplývající frekvence prováděných kontrol a revizí jsou zakotveny i v některých ČSN.
V první řadě Vám doporučuji prostudovat tyto webové stránky, kde je odpověď na Váš dotaz přehledně zpracována:
http://www.revizekontroly.cz/ostatni/item/pravidelne-revize-a-kontroly-technickych-zarizeni-v-bytovych-domech 
http://www.tzb-info.cz/3516-pravidelne-kontroly-prohlidky-revize-a-zkousky-technickych-zarizeni-v-bytovych-domech 
Provozovatele těchto webových stránek můžete rovněž kontaktovat s dotazem na aktuálnost zde uváděných údajů (s ohledem na poměrně častou novelizaci příslušných právních předpisů).
Máte-li v úmyslu nechat bytový dům pojistit, můžete se v této souvislosti obrátit rovněž na příslušnou pojišťovnu s dotazem, jaké právní předpisy a ČSN mají být ve Vašem bytovém domě dodržovány (s ohledem na jeho technické vybavení) pro předejití krácení či nevyplacení pojistného plnění.

_

OBČAN-DOVOLENÁ
- Neschválená dovolená a snížení osobního ohodnocení
- Zaměstnanci si sami plánují dovolenou - zaměstnanec neměl zástup a dostal pokutu od zaměstnavatele (snížení osobního ohodnocení)

Pracuji sama na odloučeném pracovišti jedné menší organizace, dovolenou si plánují zaměstnanci sami v souladu s provozem a zapisují ji do speciálních archů (rozvrh čerpání dovolených) tak, aby byla vyřešena vzájemná zastupitelnost. Vyplněnou dovolenku odevzdávám vždy až na konci kalendářního měsíce svému řediteli společně s docházkou. Tento systém funguje od jeho nástupu do funkce asi 5 let. Takto jsem dovolenou čerpala i v srpnu 2015. Po návratu mi však p. ředitel vytkl, že o mém nástupu na dovolenou nikdo nevěděl, že označené dny dovolené v rozvrhu jsou jen orientační, a že jsem za sebe neměla zajištěnou náhradu. Potrestal mě finančním postihem, a to dost krutým, přišla jsem o 2000 Kč měsíčně z osobního ohodnocení na dobu neurčitou. Tento trest se mi zdá neadekvátní, jsem samoživitelka a přišla jsem o více než 11% mzdy, a nevím na jak dlouho. Chci se zeptat, zdali pan ředitel postupoval správně,
zda může hned při 1. "prohřešku" zvolit finanční postih a zdali je zaměstnanec povinen před čerpáním dovolené za sebe zajistit náhradu.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Rozvrh čerpání dovolených je skutečně orientační dokument, na jeho základě pak zaměstnavatel určuje zaměstnanci dovolenou např. vypsáním dovolenky. Zaměstnanec by měl mít písemné určení čerpání dovolené, tj. např. tuto dovolenku. Druhou věcí je samozřejmě praxe u vašeho zaměstnavatele, kde tedy funguje odlišný systém, který ale není dle zákoníku práce, resp. zaměstnanec by neměl bez písemného určení dovolenou čerpat. Náhradu si zaměstnanec zajišťovat nemusí, to je věcí zaměstnavatele, který ale o dovolené zaměstnance ví, neboť ho na ní poslal. Zaměstnanec by měl ale nějakým způsobem předat agendu, což vyplývá z jeho obecných povinností zaměstnance. V tomto směru tedy není v souladu se zákoníkem práce ani postup zaměstnavatele, který tento postup čerpání dovolené takto dlouhou dobu praktikoval, tak ani Váš, která jste bez písemného určení nastoupila na dovolenou.
Je důležité, zda jste odměňována platem (nepodnikatelská sféra) nebo mzdou. Pokud mzdou, pak záleží na tom, jak je vaše mzda sjednána, zda ji určuje jednostranně zaměstnavatel, popř. jaké jsou podmínky pro přiznání osobního příplatku, apod. Pokud jste odměňována platem, pak dle § 131 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je pro přiznání i odebrání osobního příplatku nutná dlouhodobost velmi dobrých nebo naopak zhoršených pracovních výsledků.
Domnívám se však, že mzda i plat je poskytován za pracovní výsledky a nikoliv za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, mzdy ani plat a ani žádná z jeho složek by neměla být postihem za prohřešky zaměstnance proti pracovní kázni, k tomu slouží tzv. vytýkací upozornění, popř. možnost ukončení pracovního poměru výpovědí.
Ve vašem případě bych se tedy písemně obrátila na zaměstnavatele s dotazem, na jakém základě Vám byla část osobního příplatku odebrána, popř. argumentujte výše uvedeným. Pro posouzení je důležité, jak zaměstnavatel svůj postup odůvodní. Pokud nebudete s postupem zaměstnavatele souhlasit, pak se můžete obrátit na místně příslušný inspektorát práce s žádostí o prošetření, popř. na soud.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Vydržení věcného břemene vodovodu (inženýrské sítě)
- Vydržení služebnosti vodovodu (inženýrské sítě)

1/ 1975 - 2 dvojdomky, společná vodovodní přípojka
2/ 2000 převod spodního 2domku na obec. 2. dvojdomek koupen námi
3/ 2005 obec prodávala spodní 2domek aktuálním nájemníkům, - odpověď obce z 03/2005 vč. uvedeného č. j. , razítka a podpisu tehdejšího starosty a uvedením:
"Vaše připomínka byla projednána a bude řešena zřízením věcného břemene s vlastníkem" (současný starosta, nic o tom nevím)
4/ pak prodej domu nájemcům, věcné břemeno ale nezapsáno, další prodej asi 2012-2013
5/ odkrytí přípojky novými majiteli i přes upozornění (údajně nebyli informováni)

Otázky:
1/Je dle Vašeho názoru v tomto případě vzniklá pozemková služebnost vydržením? Jsou nějaké podmínky, které mohou vzniku služebnosti inženýrské sítě vydržením bránit?
2/Pokud služebnost vznikla, kdo je oprávněn rozhodnout o jejím zápisu do katastru v případě nedohody se sousedy? Jinými slovy, jak lze reálně uplatnit pozemkovou služebnost inženýrské sítě vzniklou vydržením?
3/ Může stav. úřad sám rozhodnout o přeložení přípojky - přeložení části přípojky níže do země - bez domluvy s námi?
Radek

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Vydržení služebnosti inženýrské sítě:
Dle znění dotazu jsem toho názoru, že ve Vašem případě k vydržení věcného břemene (resp. služebnosti dle terminologie nového občanského zákoníku) nedošlo.
V této souvislosti je nezbytné si uvědomit, že právo odpovídající věcnému břemeni mohlo být vydrženo v zásadě po deseti letech jeho oprávněného výkonu (§ 151o/1 ve spojení s § 134/1 starého Občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013).
Podmínkou pro vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni byl jeho oprávněný výkon po stanovenou dobu. Při výkladu pojmu „oprávněný výkon“ je možné vycházet z § 130/1 starého Občanského zákoníku, který definoval oprávněného držitele takto: „Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. “
Aby tedy mohlo být právo odpovídající věcnému břemeni vydrženo, musel byste být po dobu 10 let s ohledem na všechny okolnosti případu přesvědčen o tom, že Vám toto právo náleží, tzn. že právo odpovídající věcnému břemeni bylo již ve Váš prospěch zřízeno. S ohledem na skutečnost, že o možném zřízení věcného břemene jste byl informován pouze dopisem starosty obce (který není rozhodnutím správního orgánu), přičemž nedošlo ani k podpisu smlouvy o zřízení věcného břemene, a s ohledem na to, že v průběhu 10 let nebylo právo odpovídající věcnému břemeni zaneseno do katastru nemovitostí, nemohla být dle mého názoru založena Vaše dobrá víra o tom, že toto právo Vám svědčí.
Pravidla pro vydržení služebnosti se pak nijak podstatně nezměnila ani po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (tedy po 1. 1. 2014), tzn. že dobrá víra (která je základem pro oprávněnost držby) je i v současné době nezbytná.

2/ Zápis vydržené služebnosti do katastru nemovitostí:
Přestože dle mého názoru ve Vašem případě k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (resp. služebnosti) nedošlo, uvádím, že vydržená služebnost může být do katastru nemovitostí zapsána v zásadě dvěma způsoby:
a/ Shodne-li se oprávněný i povinný ze služebnosti na jejím vzniku vydržením, bude zápis vydržené služebnosti do katastru nemovitostí proveden na základě jejich písemného souhlasného prohlášení, jak vyplývá z § 66/1 písm. a) katastrální vyhlášky (vyhl. č. 357/2013 Sb. , v platném znění). V tomto souhlasném prohlášení musí být:
- označení osob, které činí souhlasné prohlášení,
- označení nabyvatele práva, popřípadě toho, jehož právo se změnilo nebo zaniklo,
- označení nemovitostí údaji podle katastrálního zákona,
- označení práva, které vzniklo, popřípadě se změnilo nebo zaniklo,
- odkaz na ustanovení jiného právního předpisu, podle kterého ke vzniku, změně nebo zániku práva došlo,
- uvedeny právní skutečnosti, které vedly ke vzniku, změně nebo zániku práva,
- uvedeno, že práva k nemovitosti nejsou mezi osobami, které prohlášení činí, sporná ani pochybná (§ 66/2 a 4 katastrální vyhlášky).

b/ Pokud naopak ke shodě o ne/vydržení služebnosti nedojde, bude možné provést zápis služebnosti do katastru nemovitostí pouze po pravomocném rozhodnutí této otázky soudem (tzn. že listinou, na jejímž základě provede katastrální úřad zápis služebnosti do katastru nemovitostí bude pravomocný rozsudek soudu o tom, že k vydržení služebnosti došlo).

3/ Přeložení přípojky bez souhlasu:
V tomto ohledu je podstatné, kdo je vlastníkem předmětné vodovodní přípojky. Dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích je vlastníkem vodovodní přípojky, popřípadě její části, zřízené přede dnem 1. 1. 2002 vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak.
Jedná-li se však o společnou vodovodní přípojku, měli se účastníky stavebního řízení stát všichni vlastníci připojených staveb. V tomto ohledu není bez důležitosti, zda bylo předmětné stavební řízení zahájeno na žádost či z úřední povinnosti (např. pro vyřešení havarijního stavu či odstranění hrozícího nebezpečí, v takovém případě je skutečně možné uvažovat o rozhodnutí stavebního úřadu bez jednání s účastníky), což však z Vašeho dotazu nevyplývá. Z tohoto důvodu Vám v první řadě doporučuji dotázat se místně příslušného stavebního úřadu, z jakého důvodu jste se nestal účastníkem předmětného stavebního řízení.
V této souvislosti však upozorňuji, že pro výstavbu vodovodních, kanalizačních a energetických přípojek (včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní) není dle § 103/1 písm. e) bodu 10 stavebního zákona zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Je tedy otázkou, zda ve Vašem případě proběhlo skutečně stavební řízení.
Pokud již v rámci stavebního řízení došlo k vydání rozhodnutí, a toto rozhodnutí Vám nebylo doručeno, jste (jako tzv. opomenutý účastník) oprávněn podat odvolání do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání předmětného rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvíte. Nejpozději je však možné podat odvolání do 1 roku ode dne, kdy bylo předmětné rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků, kterým ho správní orgán byl oznámil, přičemž zmeškání tohoto úkonu nelze prominout (§ 84/1 správního řádu). V tomto odvolání pak může opomenutý účastník samozřejmě vznést námitky, které by při řádném běhu věcí mohl vznést již ve stavebním řízení.
Shora uvedené však nesmí vést k šikanóznímu výkonu práva, dle § 84/2 správního řádu se nemůže neoznámení rozhodnutí dovolávat ten, kdo se s ním prokazatelně seznámil. Na takového účastníka se hledí, jako by mu správní orgán doručil rozhodnutí s chybějícím poučením (podle § 83/2 správního řádu).
Dojde-li pak k podání odvolání opomenutého účastníka, musí být stavebním úřadem zvlášť dbáno na oprávněné zájmy účastníků, kteří byli v dobré víře (tzn. předpokládali, že stavební povolení je vydáno platně). V této souvislosti upozorňuji rovněž na rozsudek ze dne 17. 2. 2009, č. j. 2 As 25/2007-118, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil názor, že nedoručení správního rozhodnutí nemusí ve všech případech znamenat jeho automatické zneplatnění, podstatná je zde informovanost opomenutého účastníka o obsahu nedoručeného správního rozhodnutí. K tomuto rozsudku více zde:
http://www.msblegal.cz/pravo-240/k-pravni-moci-spravniho-rozhodnuti-%E2%80%93-dusledky-neoznameni-rozhodnuti-ucastnikovi-rizeni.html

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Práce při dálkovém studiu vysoké školy - nárok na alimenty, výživné
- Nárok na alimenty, výživné - práce při dálkovém studiu vysoké školy

Dcera nastoupila 1.10.2014 do prácemsmlouvu má na rok. Vydělává 14000 čistého. K tomu dálkově studuje VŠ. Pokud ji smlouvu neprodlouží, půjde na úřad práce. Bydlí sama, byt ji zůstal po smrti její matky. Jak douho jí musím platit alimenty já otec (ve výši 4000 Kč)?

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že nyní, když dcera vydělává, jí výživné již nehradíte. Jestliže bude mít dcera odpracovaný celý rok, bude mít po případné evidenci na úřadě práce nárok na podporu v nezaměstnanosti, takže nezůstane zcela bez finančních prostředků. Navíc si bude moci při splnění podmínek zažádat o další sociální dávky (příspěvek na bydlení, případně dávky pomoci v hmotné nouzi). Pokud jí bude výše podpory a sociálních dávek stačit k úhradě jejích životních nákladů, nebude důvod k tomu, aby byla Vaše vyživovací povinnost vůči dceři obnovena. Vaše vyživovací povinnost zkrátka skončila dceřiným nástupem do zaměstnání a pokud by od Vás dcera opětovně požadovala výživné, musela by se obrátit na soud a prokázat, že není schopná se sama živit. Obnovení vyživovací povinnosti ale nepovažuji za pravděpodobné.

_

OBČAN-DLUHY
- Úroky z dluhu - počítají se do zaplacení jistiny nebo až do zaplacení úroků?  
- Úroky z dluhu po uhrazení jistiny - jak se úroky platí podle zákona?

1/2012 jsem půjčila větší částku peněz. Ve smlouvě písemně dohodnut úrok 5 procent, smluvní pokuta pro případ nesplacení 0,25 procent z dlužné částky za každý den prodlení a termín splacení ke dni 31.12.2012. Dlužná částka splacena po mnoha urgencích (ústních) až v 2/2015, nikoliv však úroky. Do kdy se počítají úroky - až je dlužník splatí, nebo jen do 2/2015, kdy jistinu uhradil? Dají se vymáhat soudně zároveň se smluvní pokutou? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Úroky z prodlení jsou vázány na tzv. jistinu, tedy na částku, kterou jste půjčila. Pakliže tato částka byla zaplacena v únoru letošního roku, máte právo na úroky z prodlení, stejně jako na smluvní pokutu ve výši, která se váže k datu zaplacení jistiny. Jiné by to bylo za předpokladu, že byste zaplacenou částku brala jen jako úroky z prodlení, příp. část jistiny, pak by Vám úroky z prodlení, smluvní pokuta a rovněž příp. část jistiny stále ještě rostly. Avšak taková možnost by připadala v úvahu pouze za předpokladu, že by byl dlužník o takové skutečnosti jasně vyrozuměn. Můžete se proto obrátit na soud a žádat úroky z prodlení a smluvní pokutu do zaplacení dlužné částky.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nevyplacení minimální mzdy a dorovnání do minimální mzdy pomocí odměny - musí být minimální mzda v platovém výměru?
- Platový výměr a minimální mzda

Invalidní důchodce pracuje na 6 hod. denně a v plat. výměru má měsíční mzdu 5000, - Kč. Vedoucí mu 1000, - Kč (doplatek do minimální mzdy z úvazku) doplácí odměnou 1000, -Kč. Je takovýto postup v pořádku nebo musí mít těch 6000, - Kč na 6-ti hod. úvazek přímo v platovém výměru? Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
Dle § 111 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění platí, že do minimální mzdy jako nejnižší výše přípustné mzdy za práci se nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Odměnu je tedy možné do minimální mzdy zahrnout, pokud by nebyla vyplacena, pak by se uplatnil postup dle § 111 odst. 3 ZP a zaměstnavatel by měl povinnost doplatit zaměstnanci chybějící částku do minimální mzdy.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Smrt bezdětného sourozence - jak odmítnout dědictví po něm a přenechat jiné osobě?
- Smrt bezdětného bratra, sestry - jak odmítnout dědictví po něm a přenechat jiné osobě?
- Odmítnutí dědictví po bezdětném sourozenci - postup, návod, informace
- Odmítnutí dědictví po bezdětném bratrovi, sestře - postup, návod, informace

Mám bratra, který vlastní ideální 1/2 domu a zahrady. Je svobodný bez potomků, nikdo s ním nežije, je trochu podivín. Druhou id. 1/2 vlastní jeho (taktéž i můj) prasynovec - vnuk našeho zemřelého bratra.
Kdyby bratr zemřel chtěla bych jako zákonná dědička jeho pozůstalosti postoupit našemu prasynovci - majiteli druhé id. 1/2 zmíněné nemovitosti. Za toto bych požadovala od něho, aby zařídil vše potřebné z pohřbem a úkony s tím souvisejícími.
Nyní je ještě 5 synovců - neteří a 5 prasynovců - praneteří.
Jak se má postupovat (po smrti bratra) v zařizování pohřbu?
Mohu se zřeknout dědického práva ve prospěch prasynovce?
Může se sepsat předčasná smlouva o smlouvě budoucí?
Jelikož bydlím na druhém konci světa a nejsem již mladá, proto bych chtěla, aby to zařizoval náš prasynovce, který je vlastníkem druhé id. 1/2 nemovitosti. Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Aby v řízení o pozůstalosti po Vašem bratrovi dědil Váš prasynovec, musel by buď Váš bratr sepsat závěť, ve které veškerý svůj majetek nebo třeba jen podíl na předmětné nemovitosti odkáže svému prasynovci (taková závěť je možná, neboť Váš bratr nemá nepominutelné dědice, tj. potomky, kteří by mohli namítnout relativní neplatnost závěti) nebo by v případě dědění ze zákona museli všichni zákonní dědicové dědictví odmítnout, aby celé připadlo Vašemu prasynovci. Druhá varianta je docela komplikovaná, protože notář nejdříve musí zjistit všechny dědice ze zákona v pořadí, v jakém je uvádí zákon a tito všichni by museli dědictví odmítnout. Synovci a neteře mají před prasynovci a praneteřemi přednost. Všichni synovci a všechny neteře by museli dědictví odmítnout, poté všichni strýcové a všechny tety Vašeho bratra. Teprve poté, co by odmítli všichni uvedení dědicové, by přicházeli v úvahu prasynovci a praneteře a dále bratranci a sestřenice Vašeho bratra, všichni rovným dílem, pokud by se na poměru dědění nedohodli jinak. Nemůžete se tedy v rámci dědického řízení ani před smrtí Vašeho bratra zříct dědictví po něm ve prospěch dědice, který přichází v úvahu k dědění až mezi posledními. Pokud by nakonec byl Váš prasynovec dědicem, odpovídal by za všechny dluhy dědictví, tudíž by měl uhradit i pohřeb a náklady s tím spojené.
Domnívám se, že smlouva o smlouvě budoucí v takovém případě nelze uzavřít. Můžete například své dědictví po bratrovi Vašemu prasynovci zcizit. Zcizení je však možné až po smrti Vašeho bratra (k dříve uzavřené smlouvě by se nepřihlíželo) a musí být sepsáno notářským zápisem. Také můžete dědictví po bratrovi přijmout a po dědickém řízení svůj podíl na nemovitosti prasynovci darovat. Vůbec nejlepší možností je z Vaší strany navrhnout Vašemu bratrovi, aby sepsal závěť, ve které podíl na nemovitosti odkazuje prasynovci.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědická smlouva a věcné břemeno užívání nemovitosti druhovi, družce
- Dědická smlouva a věcné břemeno užívání nemovitosti partnerovi, partnerce
- Dědická smlouva a služebnost užívání nemovitosti druhovi, družce
- Dědická smlouva a služebnost užívání nemovitosti partnerovi, partnerce

Jsem spolumajitelem rodinného domu (patří mi ideální 1/2). Druhým majitelem je strýc. Ten chce ve své závěti (nebo spíše formou dědické smlouvy) přenechat právo užívat nemovitost své družce (dědit budou jeho děti). Dnes bych musel dát souhlas k tomu aby ji zapsal do KN jako věcné břemeno (služebnost), což jsem neudělal. Je možné, že bude mít díky dědické smlouvě právo užívat nemovitost?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dle zákona je možné odkazem zřídit jiné osobě, tzv. odkazovníku, právo na vydání věci či na zřízení určitého práva vůči dědici či jinému odkazovníku. Odkaz lze zřídit v dědické smlouvě, závěti, či dovětku. Podle mého názoru by mohl zůstavitel přikázat svým dětem, aby odkazem zřídili družce zůstavitele právo užívání ideální jedné poloviny nemovitosti. Vzhledem k tomu, že spoluvlastník nemovitosti zůstavitele není účastníkem řízení o pozůstalosti, nemůže se k tomu vyjadřovat a jde tak podle mě zřídit tuto služebnost bez Vašeho souhlasu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování lesa manželce, manželovi - postup, návod, informace

Tchán chce manželce darovat polovinu z 1/8 podílu lesa jedna se tedy o dalšího spoluvlastníka lesa s podílem 1/16. Musí mít písemný souhlas od zbývajících 18 lidí nebo stačí jen obyčejná darovací smlouva? Při návrhu na vklad do katastru on-line jsem nenašel způsob jak podíl 12/96 rozdělit na půl a navrhnout tak převod jen poloviny podílu tak aby druhá zůstala původnímu majiteli tedy tchánovi, je to vůbec možné takhle udělat? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Při převodu podílu nemovitosti není třeba souhlasu ostatních spoluvlastníků a Váš tchán může samozřejmě převést jakoukoli část svého podílu na nemovitosti na jinou osobu (tedy nemusí převádět celý svůj podíl). V on-line formuláři návrhu na vklad v záložce vlastnické právo uvedete jako nabývaný podíl 12/192 (tj. 1/16).

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Kupující nepřevedl auto na sebe v registru vozidel - může prodávající odstoupit od kupní smlouvy?
- Neprovedení převodu auta na nového majitele v registru vozidel - může prodávající zrušit kupní smlouvu?
- Nedodržení kupní smlouvy a možnost odstoupení od kupní smlouvy prodávajícím

Prodal jsem osobní automobil. Při prodeji jsem vysloveně trval na tom aby nový majitel udělal a zaplatil přepis. Ten tak neučinil. Nedodržel podmínky smlouvy. Bylo to prodáno 5/2013. Smím odstoupit od smlouvy? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Pokud tato možnost nebyla ujednaná ve smlouvě, pak z tohoto důvodu není možné od smlouvy odstoupit.
Zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.
Zápis změny provozovatele silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě společné žádosti vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla.
Vzor žádosti o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla stanoví vyhláška Ministerstva dopravy č. 343/2014 Sb. , o registraci vozidel.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Vzdálenost stavby od hranice pozemku pokud je vedlejší pozemek nestavební
- Vzdálenost stavby od hranice pozemků - majitel pozemků je jedna osoba

Mám dotaz při stavbě domu podle vyhlášky musí být rodinný dům 2 m od hranice se sousedním pozemkem. Když je sousední pozemek (nestavební), ale je také můj mohu začít stavbu stavět od hranice nestavebního pozemku nebo musím dodržet 2 m vzdálenost? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Vzájemné odstupy staveb jsou zakotveny ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění). Konkrétně dle § 25/2 a 6 této vyhlášky platí, že:
- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m,
- ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností,
- s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba (resp. její část) nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Umístění rodinného domu na hranici pozemků tedy není zcela vyloučeno. V tomto ohledu však není podstatné, zda je vlastníkem obou sousedících pozemku táž osoba či zda se jedná o osoby odlišné.
Dle § 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území může být z požadavků na vzájemné odstupy staveb udělena výjimka, a to za podmínky, že se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. O udělení výjimky rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci samé. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu (§ 169/2 a 3 stavebního zákona).
Máte-li tedy v úmyslu vybudovat rodinný dům na hranici pozemků, je nezbytné, aby Vám byla udělena výjimka místně příslušným stavebním úřadem (a to v rámci územního řízení o umístění stavby rodinného domu).

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď pracovní smlouvy na dobu určitou - výpovědní lhůta

Jak a kdy mám podat výpověď, pokud mám smlouvu na dobu určitou, smlouva končí 30.11.2015. Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Pokud chcete pracovní poměr skončit dříve než k 30.11.2015, pak máte dvě možnosti. Jednak se můžete se zaměstnavatelem dohodnout a pracovní poměr ukončit písemnou dohodou k dohodnutému datu. Druhou možností je podání jednostranné výpovědi z Vaší strany. Po doručení výpovědi zaměstnavateli začne běžet dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná bežet první den kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi druhé straně, tj. zaměstnavateli (§ 51 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Pokud tedy zaměstnavateli doručíte výpověď v měsíci srpnu, výpovědní doba začne běžet 1.9. a skončí 31.10.2015.
Pokud chcete ukončit pracovní poměr až k 30.11.2015, nemusíte učinit žádný krok, pracovní poměr uzavřený na dobu určitou Vám skončí automaticky k danému datu, pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete na jeho prodloužení.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene vedení kabelu - kabel již na pozemku není, není funkční
- Zrušení služebnosti vedení kabelu - kabel již na pozemku není, není funkční

Na pozemku nám vázne věcné břemeno od roku 1992 - kabel. Společnost, se kterou byla sepsána smlouva o zřízení věcného břemene na dobu neurčitou, zanikla fúzí roku 2000. Kabel již není funkční. Chceme odstranit zápis o věcném břemenu z Katastru nemovitostí - znehodnocuje pozemek. Co máme po firmě požadovat, jak máme postupovat?
Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Záleží na to, zda-li je věcné břemeno vázáno na majitele kabelu nebo konkrétně na již zaniklou společnost. Pokud se jedná o druhý případ, kdy je věcné břemeno vázáno na již zaniklou společnost, pak smlouva o věcném břemeni již zanikla zánikem společnosti. Pokud ovšem práva původní společnosti přešla i na tu, se kterou se spojila a také v případě, že se jedná o první výše zmiňovaný případ, znamená to, že práva vyplývající z věcného břemene jsou stále živá. V takovém případě musíte vyjednat s nástupnickou společností zánik věcného břemene. Pokud je kabel nefunkční, nejspíš nebude sebemenší problém. Pokud by přeci jen nastal, musíte se obrátit na soud.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Žádost o vyjádření rozhodnutí o pochybnostech dle § 3 ods. 3 lesního zákona
- Pozemek neslouží jako les - podání žádosti o vyjádření dle § 3 ods. 3 lesního zákona

Prosím o radu, jak mám postupovat, když chci podat Žádost o vyjádření rozhodnutí o pochybnostech dle § 3 ods. 3 lesního zákona o tom, zda předmětný pozemek plní funkci lesa. Kam tuto žádost v Praze podat a jaké doklady k tomu potřebuji? Předpokládám, že to musí jít soudní cestou - na koho se mám obrátit a jaká je úspěšnost takového procesu? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že řízení o odstranění pochybností o tom, zda určitý pozemek plní funkce lesa či nikoli, není soudním, nýbrž správním řízením. V tomto ohledu tedy nebudete kontaktovat soud, ale příslušný správní orgán.
V obecné rovině dle § 3/1 a 2 lesního zákona platí, že:
- pozemky určenými k plnění funkcí lesa jsou pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů,
- pozemky určenými k plnění funkcí lesa jsou dále zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství,
- pozemky určenými k plnění funkcí lesa naopak nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa.
Existuje-li pochybnost o tom, zda určitý pozemek fakticky plní funkce lesa (přestože je v katastru nemovitostí např. veden jako lesní pozemek), je namístě postupovat dle § 3/3 lesního zákona. O tom, zda se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa, rozhoduje orgán státní správy lesů. Tímto orgánem je konkrétně obecní úřad obce s rozšířenou působností (jak vyplývá z § 48/1 písm. a) lesního zákona). Místně příslušným je pak ten obecní úřad obce s rozšířenou působností, na jehož území se předmětný pozemek nachází. V případě hlavního města Prahy je obecní úřad obce s rozšířenou působností reprezentován úřadem příslušné městské části.
Orgán státní správy lesů musí při rozhodování dle § 3/3 lesního zákona vycházet nejen z lesního zákona, nýbrž i z jiných právních předpisů (zejména zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a stavebního zákona). Veškeré zjištěné skutečnosti (především o faktickém stavu předmětného pozemku a o tom, zda tento faktický stav vznikl legálně či nelegálně) musí uvádět do souladu s těmito právními předpisy.
Účastníkem řízení dle § 3/3 lesního zákona je žadatel, tedy vlastník předmětného pozemku (jak vyplývá z § 27/1 písm. a) správního řádu). Toto řízení však může být zahájeno i z moci úřední.
Co se týče podkladů nezbytných pro hladký průběh řízení, nepožaduje lesní zákon žádné konkrétní dokumenty. Z tohoto důvodu je nezbytné vycházet z příslušných ustanovení správního řádu, a to zejména:
- z § 6/2 správního řádu, dle něhož vyžaduje správní orgán podklady od dotčené osoby jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis; lze-li však potřebné údaje získat z úřední evidence, kterou správní orgán sám vede, a pokud o to dotčená osoba požádá, je povinen jejich obstarání zajistit;
- z § 37/2 správního řádu, dle něhož musí být z podání (zde žádosti o rozhodnutí v pochybnostech) patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje; fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování; právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Budete-li v žádosti o rozhodnutí dle § 3/3 lesního zákona tvrdit určité skutečnosti (např. že pozemek již dlouhou dobu neplní funkce lesa apod.), je nezbytné, abyste svá tvrzení rovněž prokázal (např. listinnými důkazy, svědeckou výpovědí apod.), jak požaduje § 52 správního řádu.
Další informace (včetně výčtu možných důkazů a podkladů žádosti) naleznete na webových stránkách mnoha obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, z nichž vybírám např. tento:
http://www.novy-jicin.cz/cz/urad/mestsky-urad/zivotni-situace-co-a-jak-vyridit/odbor-zivotniho-prostredi-lesnictvi/zadost-o-vydani-rozhodnuti-v-pochybnostech-zda-se-jedna-o-pozemky-urcene-k-plneni-funkci-lesa.html

_

OBČAN-EXEKUCE
- Předražek v exekuci, exekuční dražbě - informace

Chtěl bych učinit předrážek na dražbě (ve stanovené lhůtě 15 dní po ukončení dražby).
Volal jsem do kanceláře exekutora, kde mi sdělili, že na tuto dražbu nelze použít institut PŘEDRÁŽKY a že, je to i ve dražbě uvedeno.
Tento nástroj lze prý použít jen u exekucí, které byly zahájeny po roce 2013, kdy bylo v novele zákona o dražbě doplněna možnost PŘEDRAŽEK.
Je to tedy takto v souladu se zákonem?
Nemohu již nijak zasáhnout do dražby?
V případě, že mohu jaký je přesný postup? do patnácti dnů zaslat částku o 25% vetší na účet exekutora a doporučeným dopisem s ověřeným podpisem žádost o předrážku? Děkuji, Aleš

ODPOVĚĎ:
Institut předražku byl do našeho právního řádu zakotven s účinností od 1.1.2013 zákonem č. 396/2012 Sb. Podle jeho přechodného ustanovení se skutečně řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů. Pokud tedy došlo k zahájení exekučního řízení před 1.1.2013 je postup exekutorského úřadu v souladu se zákonem a Vy již výsledek dražby nemůžete ovlivnit. V opačném případě byste musel postupovat tak, jak uvádíte a pokud by exekutorský úřad Váš postup ignoroval, musel byste podat k soudu žalobu na nahrazení projevu vůle spolu s návrhem na předběžné opatření spočívající v zákazu převodu nemovitosti.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Potomci nepřizvaní k dědickému řízení - lhůta na promlčení nároků z dědictví

2006 mi zemřel otec, který se s matkou rozvedl v roce asi 1980, nestýkal se s námi 3 dětmi. Při dělení majetku dostal pozemek s chatkou. O jeho smrti jsem se dozvěděla jen náhodou, poté mě ani bratra neoslovila ani jeho žena-vdova, ani žádný notář či jiná instituce ohledně dědického řízení. Domnívali jsme se, že svůj majetek daroval své druhé ženě, ještě před sňatkem s ní, abychom my, jeho děti, nic nedostaly, a domnívaly jsme se, že díky tomu se dědictví s námi neřešilo. / Zní to hrozně, ale věřte tomu, řekl to sám mamince, že se jí bude mstít i na dětech! / Nyní vím, že se něco dít mělo, je ještě nějaká šance, aby došlo k vyrovnání, nebo je to promlčeno? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Při posuzování Vaší situace se musíme řídit právním předpisem účinným v době úmrtí Vašeho otce, tedy starým občanským zákoníkem.
Pokud měl Váš otec pouze majetek nepatrné hodnoty, majetek bez hodnoty či byl ke dni úmrtí nemajetný, pak bylo dědické řízení zastaveno a v takovém případě je účastníkem řízení pouze ten, kdo uhradil pohřeb a děti zůstavitele není nutno kontaktovat.
Pokud měl Váš otec větší než nepatrný majetek, pak jste Vy i Váš bratr měli být účastníky řízení a měli jste mít právo vyjádřit se k otázce Vašeho dědického práva. Zjistí-li se dle § 485 o. z. po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, a to podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se promlčuje v obecné tříleté lhůtě (§ 101 o. z.), promlčecí doba počíná běžet od právní moci rozhodnutí, kterým bylo dědické řízení skončeno (§ 105 o. z.). Vaše právo podat k soudu tzv. dědickou žalobu se tedy promlčelo již v roce 2009. Žalobu oprávněného dědice proti manželce svého otce sice můžete podat, pokud však vznese námitku promlčení, nebude soud oprávněn Vašemu požadavku vyhovět.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Soused požaduje okap protože mu teče voda na pozemek - může okap vyžadovat?
- Soused požaduje odstranění hromosvodu svedený na jeho pozemek - může to vyžadovat?
- Túje stíní na hranici pozemků - může je stínem poškozený soused snížit?

1. Sousedka, která má pozemek ze všech tří stran kolem naší stodoly požaduje, abychom na střechu stodoly přidělali okap, protože jí "vadí" stékající voda na její zahrádku. Musíme jí vyhovět, když svod musí být umístěn na vlastním pozemku a technicky to není prostě možné?
2. Tato sousedka dále požaduje abychom z téže stodoly odstranili i hromosvod, protože je sveden (těsně u stodoly) na její pozemek. Má právo požadovat jeho odstranění? Stodola a chalupa jsou umístěny na vršku a během posledních 20 let zde nejméně 2x uhodil blesk a řešili jsme pojistnou událost.
3. Máme právo odstranit ze zdi naší garáže kovové hřeby, kterými je nově upevněn okap střechy sousedního přístavku, který patří zmíněné sousedce? Nechala ho tam přidělat, přestože mohl být umístěn na druhé straně u jejího domu.
4. Túje, které sousedka vysadila na hranici rozděleného dvora vyrostly do výše cca 8-10 m a protože jsou od nás na jih, stíní náš pozemek. Sousedku jsme několikrát požádali, aby je snížila. Můžeme tak učinit sami na výši 3-3,5 m?
Děkuji, Jiřina

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Svod dešťové vody na sousední pozemek:
V tomto ohledu je klíčový § 1019/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Požadavek Vaší sousedky na zabránění stékání dešťové vody na její pozemek je proto v souladu s občanským zákoníkem a tomuto požadavku jste povinni vyhovět.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že povinný svod dešťové vody z vlastní střechy na vlastní pozemek je zakotven i ve stavebních předpisech (např. v § 25/6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).
Svod dešťové vody na sousední pozemek může být mezi sousedy samozřejmě dohodnut. Tato dohoda může mít i podobu zřízení služebnosti okapu (dříve známo jako věcné břemeno) dle § 1270 občanského zákoníku. Po zápisu této služebnosti do katastru nemovitostí bude jeden ze sousedů oprávněn svádět dešťovou vodu ze své střechy na cizí nemovitou věc buď volně nebo ve žlabu; zároveň bude povinen udržovat svodní žlab (byl-li zřízen) v dobrém stavu; také musí, napadne-li mnoho sněhu, sníh včas odklidit.

2/ Hromosvod:
Co se týče sousedčina požadavku na odstranění hromosvodu, je důležité, zda byl tento hromosvod zapuštěn do sousedního pozemku ještě v době, kdy Vaší sousedce tento pozemek nepatřil, nebo zda byl hromosvod nainstalován až v době, kdy sousední pozemek vlastnila (a to bez jejího souhlasu).
V zásadě však platí, že Vaše sousedka je oprávněna se domáhat, aby byl hromosvod z jejího pozemku odstraněn (jak vyplývá z § 1042 občanského zákoníku).
Vaše sousedka však není oprávněna odstranit tento hromosvod svépomocí, v žádném případě pak nesmí tento hromosvod (který je Vaším vlastnictvím) poškodit. Bude-li proto Vaše sousedka na svém požadavku trvat, bude nucena podat na Vás k soudu žalobu na ochranu jejího vlastnického práva.
V případném soudním řízení pak můžete svou obranu postavit na tvrzení o naprosté zanedbatelnosti zásahu hromosvodu do vlastnického práva Vaší sousedky, tzn. že při běžném výkonu jejího vlastnického práva k předmětnému pozemku jí hromosvod nijak nepřekáží. Zároveň můžete poukázat na důležitost hromosvodu jako prevence proti vzniku požáru (přičemž při vzniku požáru Vaší stodoly by pozemku sousedky hrozilo o poznání větší nebezpečí). V rámci své soudní obrany můžete také poukázat na § 8 občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany, tzn. že hodlá-li Vás sousedka svým požadavkem pouze šikanovat, nemělo by jí být soudem vyhověno. V neposlední řadě pak můžete svou argumentaci založit také na § 1023/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník pozemku (zde Vaše sousedka) musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem, je-li pro to důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit (toto ustanovení by bylo možné analogicky vztáhnout také na zapuštění hromosvodu do cizího pozemku, v takovém případě by tudíž Vaše sousedka nebyla oprávněna se domáhat jeho odstranění).

3/ Odstranění hřebů:
Svépomocné odstranění hřebů z Vaší stavby Vám lze doporučit pouze v případě, že předchozí dohoda se sousedkou nebude možná a zároveň tím sousedce nezpůsobíte škodu.

4/ Túje:
Na tuto problematiku dopadají hned dvě ustanovení občanského zákoníku, a to:
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník (zde Vaše sousedka) se zdrží všeho, co působí, že stín dopadá na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku;
- § 1017 občanského zákoníku, dle něhož platí, že má-li pro to vlastník pozemku (zde Vy) rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil; neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m; výše uvedené se však nepoužije, tvoří-li stromy rozhradu (tedy živý plot, což ve Vašem případě předpokládám).

Shora uvedené lze shrnout takto:
- pokud túje tvoří živý plot, nemůžete se po sousedce domáhat jejich odstranění,
- pokud však túje nadměrně stíní Váš pozemek, můžete se po sousedce domáhat jejich přiměřeného snížení,
- sousedčiny túje nemůžete snížit svépomocí, neboť byste tím protiprávně zasáhli do jejího vlastnického práva a odpovídali byste za takto způsobenou škodu.

Nebude-li dohoda se sousedkou možná, nezbude Vám, než se v této věci s tzv. sousedskou žalobou obrátit na místně příslušný okresní soud.

OBČAN-DLUH
- Nepřihlášení pohledávky v insolvenčním řízení - může věřitel uplatnit dluh u manžela, manželky dlužníka?
- Vymáhání dluhu po manželovi, manželce - věřitel neuplatnil dluh v insolvenci, insolvenčním řízení, oddlužení

Jsem od 22.5. v insolvenci. K věřitelům se nepřihlásila slovenská VÚB, kterou jsem v návrhu uvedl. Může banka uplatňovat závazek u mé manželky,
když dluh vznikl v době manželství? Pracuji a bydlím v ČR, jejíž jsem občanem, manželka a nezletilá dcera bydlí na Slovensku, manželka má
slovenské i českéobčanství. Pokud ano, může toto uplatnit v průběhu mé insolvence, nebo až po skončení a úhradě splátkového kalendáře.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se jedná o zahraničního věřitele, má tento odlišný režim přihlašování pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Pokud jste
slovenskou banku uvedl ve svém insolvenčním návrhu v seznamu věřitelů, má insolvenční soud povinnost tohoto věřitele informovat o zahájení
insolvenčního řízení, o vydání rozhodnutí o úpadku a také by jej měl vyzvat k podání přihlášek pohledávek. Lhůta pro podání přihlášky
pohledávek potom zahraničnímu věřiteli běží až ode dne, kdy je mu tato výzva doručena. Vzhledem k datu, které uvádíte (22.5.) má věřitel ještě
poměrně dost času svou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásit. Navíc pokud jej soud z nějakého důvodu opomenul vyzvat k podání přihlášky,
může si, jakožto zahraniční věřitel, své pohledávky přihlásit kdykoliv až do skončení insolvenčního řízení. K Vaší otázce ohledně případného
vymáhání pohledávky po Vaší manželce, záleží na charakteru předmětného dluhu, tedy jeho výše, zda o něm manželka věděla atd. V zásadě jde o to,
zda se tento závazek stal součástí vašeho společného jmění manželů, což pochopitelně z obsahu Vašeho dotazu nelze posoudit. Pokud ano, jste
spolu s manželkou z takového závazku zavázáni společně a nerozdílně a tedy Váš věřitel může celý tento závazek vymáhat po kterémkoliv z Vás.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spolumajitel bytu se chce zbavit svého podílu a prodat ho - co má dělat spoluvlastník když nemá na vyplacení spolumajitele?
- Spoluvlastník nemá peníze na vyplacení spolumajitele který se chce zbavit svého podílu - jak postupovat?
- Spolumajitel chce prodat svůj podíl, ale druhý spoluvlastník nemá peníze - jak věc řešit?

Mám poděděný byt v osobním vlastnictví se sestrou na půl. Sestra na mě tlačí s vyplacením nebo prodejem. Ale já si nemohu vzít hypotéku na
vyplacení. Mám nízký přijem. A nemám se kam odstěhovat. Chce to vyřešit do roka. Nevím co mám dělat. Nemám kam jít.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Ohledně spoluvlastnictví platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků má právo žádat o oddělení ze
spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit nebo o zrušení spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě se jedná o byt
v osobním vlastnictví, předpokládám, že rozdělení bytu není fakticky možné a z toho důvodu se nabízí pouze spoluvlastnictví zrušit.
Dle ust. § 1141 a § 1143 NOZ lze spoluvlastnictví zrušit dohodou všech spoluvlastníků. Není-li dohoda mezi spoluvlastníky možná, rozhodne o
zrušení spoluvlastnictví na návrh některého ze spoluvlastníků soud a zároveň rozhodne i o způsobu vypořádání spoluvlastnictví.
Spoluvlastnictví lze vypořádat rozdělením společné věci (je-li to možné), jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením
výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.
Nemáte-li na jednorázové vyplacení druhého spoluvlastníka, zkuste navrhnout placení ve splátkách. Kdy byste si stanovili splátkový kalendář,
dle kterého byste jednotlivé splátky hradil. Nebude-li chtít druhý spoluvlastník na tento návrh přistoupit a dojde-li věc k soudu, lze
očekávat, že soud rozhodne o prodeji nemovité věci a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky.
V daném případě se nevyplatí dělat „mrtvého brouka“, neboť ve chvíli, kdy druhému spoluvlastníku dojde trpělivost a obrátí se na soud s návrhem
na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, je možné, že soud uloží uhradit náklady řízení žalovanému, který se přes prokázané snahy žalobce
odmítal ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout.

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní stíhání manžela - může se manželka dozvědět důvod stíhání?
- Trestní stíhání manželky - může se manžel dozvědět důvod stíhání?

Manžel je trestně stíhán, žijeme společně v domě, ale odděleně, chtěla bych o této věci informace, protože jsme stále manželé a zodpovědnost
padne i na mne, ale manžel mi nic říkat nechce, mohu se nějak dostat k informacím od soudu nebo zjistit, kdy soud probíhá?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Jsem toho názoru, že kdyby se Vás mělo trestní stíhání Vašeho (právně stále) manžela týkat, tak byste byla orgány činnými v trestním řízení
kontaktována. Trestní řád počítá se "zúčastněnou osobou" a definuje ji jako toho, jehož věc nebo jiná majetková hodnota byla zabrána nebo podle
návrhu má být zabrána. Musí jí být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřila ; může být přítomna při hlavním líčení a veřejném zasedání,
činit při nich návrhy, nahlížet do spisů a podávat v případech tímto zákonem stanovených opravné prostředky.
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny zúčastněnou osobu o jejích právech poučit a poskytnout jí možnost jejich uplatnění.
Ani v občanském zákoníku není výslovně stanoveno, že by se manželé měli o tomto informovat, obzvlášť těžko něco takového požadovat, když
ostatní funkce manželství dávno nefungují.
Trestní líčení však ve většině případů bývají veřejná, takže u soudu můžete zjistit rozvrh řízení a můžete se na takové řízení přijít podívat
jako veřejnost.
Související právní předpis:
Zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Obtěžování hlukem z prodejny občerstvení v domě - jak se bránit?
- Obtěžování zápachem z prodejny občerstvení v domě (prodejna kebabu) - jak se bránit?

V sousedním domě v 06/2014 otevřeli provozovnu KEBAB. Odvod pachů vyvedli pouze trubkou na dvůr, když jsme je upozornili, že nemůžeme větrat,
tak vyvedli rouru kousek nad střechu, ale je to ještě horší. V patře se nedá větrat. Nedá se sedět někdy ani na dvoře, jaký je to smrad. Ještě
je od toho hluk. Prý už s tím nebudou nic dělat, ale že existuje tolik podobných provozoven, že je tolik smradu a že s tím nic neuděláme.
Provozní dobu mají ve všední den Od 10 do 22 h. , to se nechá vydržet. V Pá a So mají do 24 h. , takže na chodníku postávají zákazníci, kteří
hlučí a jejich odpověď je, že čekají na kebab. Majitel řekl, že co je mimo provozovnu, tak za to neručí. Město má vyhlášku ohl. rušení klidu,
kde se říká, že odpovídá provozovatel. V ulici parkují auta v zákazu státní (čekají i 15 min.), která bouchají dlouho do noci. Po 24 h.
začínají teprve uklízet, sousedíme s nimi s ložnicí. Jsme nešťastní. Děkuji, spolumajitelka

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je klasickou ukázkou tzv. imisí. Imise je jakýkoli element mající původ na pozemku jednoho vlastníka a účinky na pozemku
jiného vlastníka. Nový Občanský zákoník obsahuje otevřený výčet imisí. Rozděluje imise na ty, které vznikají s činností na pozemku a imise,
které jsou přímo přiváděny na pozemek. Mluvíme o přímých a nepřímých imisí. Pod pojem přímé imise si představíme svádění vody na cizí pozemek,
záměrné vhánění kouře nebo např. vytvoření trativodu, který vyúsťuje na cizí pozemek. Přímé imise jsou zakázány ze zákona vždy. Naopak nepřímé
imise jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jedná se o prach, popílek,
odpad, pach, otřesy, hluk atd. Původce nepřímé imise je přímo nezamýšlí, ale jsou jen vedlejším účinkem jeho jednání. Nicméně občanský zákoník
v § 1013 odst. 2 OZ stanoví, že jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen
na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednání nepřihlédlo. Shrneme-li to, je v podstatě
nemožné se proti imisím bránit soudní cestou. Soused má právo pouze na náhradu újmy v penězích nikoli na zdržení se zásahů. Výjimkou jsou
imise, které překračují rozsah, v jakém byl provoz závodu úředně schválen. Zde by bylo na místě se zabývat tím, zda bylo povolenou vyvést odvod
pachů trubkou na Váš pozemek (na dvorek).
Jinou otázkou je, zda provoz stravovacího zařízení překračuje některé povolené limity. Pak by měly zasáhnout jiné správní úřady. Stavební úřad
a krajská hygienická stanice mohou zasáhnout pouze tehdy, jestliže provozovatel svým jednáním porušuje některé konkrétní ustanovení stavebních
či hygienických předpisů, případně rozhodnutí vydaných na jejich základě. Orgány státní správy tedy mohou působit pouze v mezích svých zákonem
stanovených pravomocí. Tyto jejich pravomoci jsou přitom určeny především k ochraně veřejných zájmů (stavební pořádek, ochrana veřejného
zdraví) a nikoliv k rozsuzování vzájemných sporů mezi občany. Řada situací, které sousedé restauračního zařízení vnímají jako obtěžující, však
není řešitelná orgány státní správy. Důvodem je fakt, že intenzita obtěžujících vlivů nepřesáhne hranici, která by znamenala porušení některého
z ustanovení veřejnoprávních předpisů (např. porušení hygienických limitů pro hluk) nebo se jedná o situaci, kterou právo vůbec neupravuje
(např. hlasové projevy osob na veřejných prostranstvích). Ochranu proti takovému narušení pohody bydlení může poskytnout pouze soud, obrátí-li
se na něj občan civilní žalobou, aby se soused zdržel obtěžování nad míru přiměřenou poměrům.
Hluk zákazníků mimo provozovnu, tedy na veřejném prostranství, lze napadat v případě, jak uvádíte, že jde o rušení nočního klidu a kdy je
vyhláškou obce stanoveno, že za toto odpovídá provozovatel. Otázka parkování aut v zákazu stání je zase podnětem pro šetření policie nebo
městské policie. Podle toho, co uvádíte, nemá valný smysl čekat nápravu od provozovatele jídelny. Stojí však za to s ním ještě promluvit (dobré
je na to mít doprovod, svědka) a pokusit se o nápravu smírnou cestou, s uvedením toho, že budete muset za pomoci úřadů nějak jeho zasahování do
poklidného soužití regulovat. Pak je dobré začít se žádostí o pomoc na místním úřadu a nenechat se na první pokus odbýt a žádat prošetření
příslušných skutečností, případně i zapojení dalších orgánů.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dovolená ve státní svátek - může zaměstnavatel takto krátit dovolenou zaměstnanci?

Mamka pracuje v makro - Brno. Minulí měsic měla dovolenou v období od 6.7.2015 do 10.7.2015 plus víkendy volné. 6.7.2015 byl svátek tak byla
ráda že ušetří den dovolené. Jenže teď zjistila, že na 6.7.2015 má napsáno volno a od 7.7.2015 do 11.7.2015 dovolenou, přitom je 11.7.2015
sobota. Tak se na to ptala vedoucího jak je to možné a on jí řek že to tak je v Makru je, že nejsou česká firma, nebo tak něco.
Takže když není ve svátek v práci, tak nemá nárok na volno. No a mě by zajímalo jestli je to možné a mají na to právo, nebo tam dělají ze
zaměstnanců blbečky. Petra

ODPOVĚĎ:
Jednak je důležité rozlišit, zda Vaše mamka má rovnoměrně nebo nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Pokud by byla rozvržena nerovnoměrně a na
dny, na které připadá svátek, by měla naplánovanou směnu, pak by musela čerpat dovolenou, aby směnu nemusela odpracovat. To je jedna možnost,
kdy by jí mohla být psána dovolená i na svátek.
Pokud se jedná o rozlišení česká a zahraniční společnost, pak v obou případech se uplatní rozvržení svátků platných pro Českou republiku, neboť
pokud mají zaměstnanci uzavřenou pracovní smlouvu dle českého práva, pak pro ně platí zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Ale ani tu není vyloučena práce ve svátek. Buď má zaměstnanec naplánovánu na svátek směnu, nebo se může v určitých případech jednat i o práci
přesčas. Dle § 115 ZP platí, že za práci ve svátek náleží zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu konané práce ve svátek. Namísto
náhradního volna může zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem dostat příplatek za práci ve svátek.
Pokud existuje pochybnost o krocích zaměstnavatele v tomto směru, je možné se obrátit na místně příslušný inspektorát práce. Nejdříve bych Vám
však doporučila písemně se obrátit na zaměstnavatele a chtít vysvětlení s odkazy na zákoník práce, proč bylo takto postupováno, pokud nadále
nebudete s postupem zaměstnavatele souhlasit.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Osvojení, adopce otčímem a vliv na dědictví po biologickém otci
- Dědí se po biologickém otci při osvojení, adopci otčímem?

Narodila jsem se 1972, naši se rozvedli. Pak se mamka opět vdala a nevlastní otec si mne osvojil (1978). Byl vystaven nový rodný list.
Biologický otec je v něm uveden. Prý ale platil výživné do mých 18 narozenin.
Jak by to bylo v případě dědictví? Po kom bych měla nárok dědit? Ve které dědické skupině bych případně byla?
Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Adopcí (osvojením) zanikl příbuzenský poměr mezi Vámi a Vaším biologickým otcem, po Vašem biologickém otci dědit nebudete. Budete dědit po
osobě, která si Vás osvojila (§ 853 odst. 2 o. z.), a to v první třídě dědiců (§ 1635 o. z.).

_


RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Dlouhodobý pobyt v zahraničí a přechodná práce v ČR - odvádí se sociální a zdravotní pojištění?

Chtěla bych se zeptat, zda dcera, která žije přechodně v zahraničí, z důvodu ještě asi dvouletého zaměstnání manžela, ona sama tam není
zaměstnána, trvalé bydliště mají v Česku, může vykonávat práci pro naši českou firmu (účetnictví). Bylo by možné ji přijmout do pracovního
poměru a uvádět trvalé bydliště tady v Česku, aby se jí počítaly roky do důchodu?
Jak je to následně s placením zdravotního pojištění (to si konkrétně platí v zahraničí) a dále sociálního pojištění.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Účetní firma s Vaší dcerou pracovní poměr uzavřít může, její faktické bydliště v zahraničí tomu nebrání. Jestliže ale Vaše dcera žije v některé
ze zemí Evropské unie, EHP nebo ve Švýcarsku, pak si dle evropských předpisů o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nemůže hradit
zdravotní pojištění ve dvou různých zemích. Dále platí pravidlo, že osoba je primárně pojištěná v tom státě, na jehož území je zaměstnaná nebo
vykonává samostatnou výdělečnou činnost, bez ohledu na to, kde tato osoba bydlí. Pokud by tedy Vaše dcera chtěla být zaměstnaná a zdravotně
pojištěná v ČR, musela by se odhlásit ze zdravotního pojištění v zemi, kde nyní žije. Pokud by chtěla zůstat zdravotně pojištěná v zemi svého
momentálního pobytu, bylo by řešením uzavřít s ní v ČR dohodu o provedení práce s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně. Při této výši výdělku
se totiž z dohody o provedení práce zdravotní pojištění neodvádí. Pak by za ni ale nebylo odváděno ani sociální pojištění a daná práce by se jí
tudíž nezapočítávala do odpracovaných let pro nárok na starobní důchod.

_

OBČAN-EXEKUCE
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úmrtí, smrt rodiče s exekucí - hrozí exekuce dědicům (dětem, potomkům)?

Jak ošetřit majetek rodičů v případě jejich smrti proti exekucím, které očekávají jejich děti. Je nutné nás vydědit nebo raději darovat za
života někomu jinému, třeba vnuků. Při darování se asi nedá darovat i to co zatím není třeba peníze na účtě nebo stav. spoření, penzijko atd. ,
proto mi přijde lepší vydědění než aby rodiče a následně děti hradili nějaké dluhy, z prostředků, které rodiče celý život střádali. V případě
vydědění je nutné toto sepsat u notáře nebo stačí písemně se dvěma světky? Nehrozí, že exekuce půjde za našimi dětmi, když mi nemáme majetek
ani možnost zaplatit velmi vysokou částku? Jakým způsobem se dá odkázat v případě smrti s. r. o. syna, který je sám, aby nešlo za námi, třeba
na sestru. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vaši rodiče mohou majetek za života darovat Vašim vnoučatům. Dárce může podle § 2058 o. z. darovat třeba i všechen svůj současný majetek.
Smlouva, kterou někdo daruje svůj budoucí majetek, platí jen potud, pokud nepřesahuje polovinu tohoto majetku.
Pokud jde o vydědění, na Váš případ by se vztahoval § 1647 o. z. : zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo
si počíná tak marnotratně, že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však může jen tak, že tento jeho povinný díl
zůstaví dětem tohoto nepominutelného dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům. Vydědění lze sepsat třemi způsoby: 1) vlastní rukou
sepsat a podepsat, 2) sepsat na počítači a vlastnoručně podepsat společně se dvěma současně přítomnými svědky nebo 3) u notáře ve formě
notářského zápisu (více na: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/)
Exekuce se vztahuje pouze na majetek dlužníka, resp. jeho manžela, vznikl-li dluh za trvání manželství, ne však na jeho děti. Váš syn rovněž
může sepsat závěť, kde veškerý svůj majetek nebo konkrétní majetek (např. s. r. o.) přenechává své sestře, přičemž své rodiče nemusí vydědit,
jelikož nejsou nepominutelnými dědici (těmi jsou pouze děti, případně potomci zůstavitele). Závěť může sepsat stejnými způsoby jako vydědění,
jak jsem uváděla výše.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic nemá zájem o spoluvlastnictví dědického podílu - jak může ovlivnit notáře?
- Jak se vyhnout spoluvlastnictví dědického podílu a vyrovnat se penězi?

Běží dědické řízení po otci. Otec zemřel v 01/2014 a nezanechal závěť. Se sestrou máme zdědit chatu (800 000 Kč), byt (100 000 Kč) a hotovost
100 000 Kč. Nabízím sestře dohodu, že si nechám chatu, ona bude mít byt a hotovost a vyplatím jí hotově 300 000 Kč. Jsem ochoten přistoupit i
na opačnou dohodu, že sestra si nechá chatu, já to ostatní a ona mně vyplatí 300 000 Kč. Sestra však oba návrhy na dohodu odmítá a chce všechny
položky pozůstalosti sdílet. Může notářka rozhodnout i proti vůli sestry, že já sestru vyplatím? Pozůstalost by tak byla rozdělena rovným dílem
po 500 000 Kč. Děkuji, Čeněk

ODPOVĚĎ:
Soudní komisař (notář) podle § 185 z. ř. s. potvrdí nabytí dědictví více dědicům podle dědických podílů ze zákona, nedošlo-li k dohodě dědiců o
rozdělení pozůstalosti ani k dohodě o výši dědických podílů. Pokud tedy se sestrou v rámci dědického řízení neuzavřete žádnou dědickou dohodu,
notář rozdělí pozůstalost dle zákona, tj. veškerý majetek rovným dílem (každý tedy zdědí 1/2 chaty, bytu i hotovosti).

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak zjistit jestli je stavba postavena bez stavebního povolení nebo se stavebním povolením
- Jak poznat že jde o černou stavbu
- Zlegalizování černé stavby po koupi novým majitelem
- Zlegalizování černé stavby novým majitelem - postup, informace
- Může nový majitel nemovitosti zlegalizovat tuto černou stavbu?
- Může nový majitel garáže zlegalizovat tuto černou stavbu?

06/2004 jsem od dědečka zdědil garáž, nyní bych chtěl tuto garáž prodat. Garáž se nachází v areálu s více garážemi. Správce tohoto areálu mne před nedávnou dobou informoval, že tato garáž je černá stavba. Rád bych se zeptal, jak na toto přišel. Přeci dle mého laického názoru když tehdy proběhl za účasti notáře přepis výše zmiňované garáže by na tuto skutečnost musel nějaký orgán upozornit, nebo tomu tak není?
Jak zjistit, zda-li se skutečné jedná o černou stavbu, či nikoliv.
A v případě, že by se o černou stavbu skutečně jednalo, mohu ji takto prodat a zlegalizování stavby by si pak řešil už nový majitel?
Děkuji. Bivoj

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, kdy byla předmětná garáž vybudována (resp. za jaké právní úpravy) a je-li tato garáž v současné době zapsána v katastru nemovitostí.
Dle § 27 písm. m) starého katastrálního zákona (účinného i před rokem 2004) se garáže nepovažovaly za drobné stavby (byť by i svými rozměry drobným stavbám odpovídaly). Totéž bylo stanoveno také v § 139b/9 starého stavebního zákona.
Dle § 2/1 písm. b) a dle § 2/2 starého katastrálního zákona se v katastru nemovitostí:
- evidovaly budovy spojené se zemí pevným základem, a to: 1/ budovy, kterým se přidělovalo popisné nebo evidenční číslo, 2/ budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřidělovalo a které současně nebyly příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele,
- neevidovaly drobné stavby.
S ohledem na shora uvedené předpokládám, že Vámi vlastněná garáž je v katastru nemovitostí zapsána, resp. že byla do katastru nemovitostí zaevidována již po jejím vybudování. V takovém případě je nepravděpodobné, že by předmětná garáž byla tzv. černou stavbou (tzn. stavbou vybudovanou bez příslušného rozhodnutí stavebního úřadu), neboť pro zápis nově zřízené stavby do katastru nemovitostí je mimo jiné nezbytné doložit právě rozhodnutí stavebního úřadu.
V současné chvíli Vám lze doporučit:
- dotázat se správce areálu, z čeho usuzuje, že Vámi vlastněná garáž je černou stavbou,
- nahlédnout u místně příslušného katastrálního úřadu do sbírky listin (vedené ohledně Vámi vlastněné garáže), v níž by měl být založen i právní titul, na jehož základě došlo k zaevidování garáže do katastru nemovitostí (v tomto případě by se mělo jednat o rozhodnutí stavebního úřadu).
V této souvislosti dodávám, že garáž nebyla zmíněna v § 56 starého stavebního zákona (který vymezoval stavby, které nevyžadovaly ani stavební povolení ani ohlášení), ani v § 57 starého stavebního zákona (který vymezoval stavby, které vyžadovaly ohlášení stavebnímu úřadu), tzn. že pro výstavbu garáže bylo s největší pravděpodobností zapotřebí vydání stavebního povolení (v tomto ohledu je však podstatné, kdy přesně k vybudování předmětné garáže došlo).
Pro ověření skutečnosti, zda se ohledně Vámi vlastněné garáže vedlo stavební řízení, můžete samozřejmě kontaktovat i místně příslušný stavební úřad.
Rozhodnete-li se předmětnou garáž prodat, je vhodné upozornit na to, že "nelegální původ" (jedná-li se skutečně o černou stavbu) předmětné garáže představuje její vadu (tzn. že kupující by se po zjištění této skutečnosti mohl po Vás domáhat přiměřené slevy z kupní ceny či náhrady s tím související škody, popř. by mohl od kupní smlouvy odstoupit). Z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji v kupní smlouvě výslovně zmínit, že garáž je tzv. černou stavbou (resp. že k jejímu zřízení nebylo vydáno příslušné rozhodnutí stavebního úřadu) a sjednat, že tuto skutečnost kupující bere na vědomí, souhlasí s ní a nebude v této souvislosti po prodávajícím v budoucnu vymáhat žádné plnění (stejně jako nebude z tohoto důvodu od kupní smlouvy odstupovat).

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Svěřenecká smlouva a úschova peněz advokátovi - co se stane v případě úmrtí advokáta?
- Svěřenecká smlouva a úschova peněz advokátovi - jak získat peníze zpět v případě vazby, vězení advokáta?

Kupuji si dům na hypotéku a máme svěřeneckou smlouvu s advokátem. Co by se stalo, pokud bych peníze poslal na advokátův depozitní účet a on například zemřel nebo by šel do vazby? Jak bych pak ty peníze z jeho účtu získal zpět? Děkuji, Alois

ODPOVĚĎ:
Dle § 56 a § 56a zákona o advokacii platí, že advokát je oprávněn spravovat cizí majetek. Peníze přijaté advokátem do správy je advokát povinen uložit na zvláštní účet u banky. Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku.
Povinnosti advokátů při správě majetku klientů (tzn. i v případě úschovy peněz) jsou podrobněji upraveny ve stavovském předpise České advokátní komory, konkrétně se jedná o Usnesení představenstva České advokátní komory č. 7/2004 Věstníku, ze dne 28. 6. 2004, o provádění úschov peněz, cenných papírů nebo jiného majetku klienta advokátem, které je dostupné zde:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?pgid=23
Informace o probíhající úschově peněz klienta musí být advokátem zároveň zaneseny do elektronické knihy úschov prostředků klienta:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10564

Odpověď na Váš dotaz pak pracovně rozdělím do 2 částí:
1/ Smrt advokáta či jeho prohlášení za mrtvého:
Dle § 7b/1 písm. a) a b) zákona o advokacii platí, že ten:
- kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,
- kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého.

Dojde-li k vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů z důvodu jeho smrti či prohlášení za mrtvého, bude aplikován § 27/4 zákona o advokacii. Dle tohoto ustanovení platí, že pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů, určí Česká advokátní komora jiného advokáta jeho nástupcem, popřípadě učiní jiná vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů klientů vyškrtnutého advokáta; určený nástupce bezodkladně písemně vyrozumí tyto klienty o přijatých opatřeních.
Je-li tedy ve Vašem případě advokacie vykonávána dotyčným advokátem samostatně, bude v případě jeho smrti či prohlášení za mrtvého Českou advokátní komorou ustanoven nástupce, na kterého budete oprávněn se ve věci úschovy peněz obrátit.
Není-li dotyčným advokátem advokacie vykonávána samostatně (nýbrž je tento advokát např. společníkem obchodní společnosti – advokátní kanceláře), nelze vyloučit, že pro případ jeho neschopnosti spravovat dále Vaše peníze je ustanoven jeho zástupcem některý z jeho kolegů (v tomto ohledu se můžete u dotyčného advokáta informovat).

2/ Vzetí advokáta do vazby:
Dle § 8a písm. a) ve spojení s § 8b/1 písm. d) zákona o advokacii platí, že advokátovi, který byl vzat do vazby, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o vzetí do vazby.
Po dobu pozastavení výkonu advokacie:
- není advokát oprávněn poskytovat právní služby,
- není advokát oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56 zákona o advokacii, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii (§ 9a/1 písm. a) a b) zákona o advokacii).

Dle § 27/1 zákona o advokacii platí, že brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26/1 zákona o advokacii) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět. Poruší-li advokát tuto povinnost, určí zástupce Česká advokátní komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.
Komplikaci v této souvislosti představuje § 27/3 zákona o advokacii, dle něhož na nástupce advokáta nepřechází povinnost k vrácení peněžních prostředků poskytnutých klientem (z textu zákona není nicméně zcela zřejmé, měl-li zákonodárce v tomto ustanovení na mysli rovněž vydání peněžních prostředků z advokátní úschovy, lze se však domnívat, že ano). V případě převzetí advokáta do vazby (nebude-li zároveň ustanoven jeho zástupce z řad jeho kolegů) by tak byl k vrácení peněžních prostředků z advokátní úschovy povinen stále tento advokát (nikoli jeho nástupce). Přestože je vrácení peněžních prostředků z bankovního účtu advokáta klientovi z vazební věznice operací poněkud složitější, nejedná se o operaci nemožnou (i v tomto případě byste proto své peněžní prostředky z advokátní úschovy získal zpět). Rovněž tuto otázku Vám nicméně doporučuji konzultovat přímo s Vaším advokátem.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti - prodá se jen spoluvlastnický podíl nebo celá nemovitost?

Jsem 2/3 vlastnicí nemovitosti v Praze. Spoluvlastnice 1/3 nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu a hodlá jej zrušit. Zájem o převzetí do svého výlučného vlastnictví nemá a vyplacení (1/3) z mé strany nepřipadá (z finančních důvodů) v úvahu. Spoluvlastnice má zájem pouze o prodej nemovitosti a pakliže nebudu s tímto stanoviskem souhlasit, hrozí soudní žalobou. Můj dotaz zní: pokud jako většinový spoluvlastník nemám zájem o prodej nemovitosti a došlo by opravdu na soudní žalobu, jakou mám šanci u soudu? Je možné, aby spoluvlastníkova 1/3 byla nabídnuta v dražbě? Nebo je větší pravděpodobnost, že soud dá do dražby celou nemovitost? Nebo je ještě jiná možnost?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Má-li jeden ze spoluvlastníků v úmyslu ze spoluvlastnictví vystoupit, nabízí se mu (resp. všem spoluvlastníkům) hned několik variant řešení:
1/ Prodej podílu spoluvlastníka:
Dle § 1121 a § 1123 občanského zákoníku platí, že každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, přičemž každý spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.
Má-li proto ve Vašem případě menšinová spoluvlastnice v úmyslu ze spoluvlastnictví vystoupit, může tak učinit prostým prodejem svého spoluvlastnického podílu (ať už prodejem z volné ruky či prodejem dražebním), tzn. že na její místo by vstoupil nový menšinový spoluvlastník (přičemž Vámi vlastněný většinový spoluvlastnický podíl byl nebyl nijak ovlivněn). Tato varianta řešení je samozřejmě pro Vás nejvýhodnější (nemůžete-li si sama odkup menšinového spoluvlastnického podílu z finančních důvodů dovolit).

2/ Oddělení ze spoluvlastnictví:
Dle § 1140 občanského zákoníku platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, přičemž každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví (ke zrušení spoluvlastnictví se vyjadřuji níže). Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Z dotazu bohužel nevyplývá, o jakou nemovitou věc se ve Vašem případě jedná (tzn. zda jde o pozemek, stavbu či pozemek, jehož součástí je stavba). V obecné rovině platí, že spoluvlastník může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví pouze za podmínky, že společná věc je dělitelná. Rozdělení společné věci je pak možné pouze tam, kde to nevylučuje povaha věci, účel, k němuž společná věc jako celek slouží (§ 1142/1 občanského zákoníku) nebo právní předpis.
Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.
Jedná-li se ve Vašem případě o pozemek, bude jeho rozdělení možné pouze za předpokladu, že s tím vysloví souhlas místně příslušný stavební úřad (§ 77 písm. d) a § 82 stavebního zákona). Jedná-li se o zemědělský pozemek, bude současně nezbytné zohlednit pravidla dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (zák. č. 334/1992 Sb. , v platném znění).
Je-li naopak ve Vašem případě společnou věcí stavba, bude oddělení ze spoluvlastnictví proveditelné pouze za předpokladu, že bude možné (tzn. se souhlasem místně příslušného stavebního úřadu) její reálné stavební rozdělení.

3/ Zrušení spoluvlastnictví a rozdělení společné věci:
Dle § 1141/1 občanského zákoníku platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.
V dohodě o zrušení spoluvlastnictví se můžete s menšinovou spoluvlastnicí dohodnout v první řadě na rozdělení společné věci. Pravidla pro rozdělení společné věci při zrušení spoluvlastnictví jsou totožná s pravidly pro oddělení ze spoluvlastnictví (která uvádím v odpovědi ad 2/ výše). Na vysvětlenou uvádím, že institut oddělení ze spoluvlastnictví je použitelný při existenci tří a více spoluvlastníků, tzn. v případě, kdy se ze spoluvlastnictví oddělí jeden ze spoluvlastníků, přičemž spoluvlastnictví společné věci (byť umenšené o oddělenou část) zůstane zachováno (a to mezi zbývajícími dvěma spoluvlastníky) ; je-li však společná věc vlastněna pouze dvěma spoluvlastníky, dojde oddělením jednoho spoluvlastníka zároveň ke zrušení spoluvlastnictví (přičemž k rozdělení společné věci dojde rovněž).

4/ Zrušení spoluvlastnictví a prodej společné věci z volné ruky:
V dohodě o zrušení spoluvlastnictví můžete s menšinovou spoluvlastnicí sjednat prodej společné věci z volné ruky, tzn. že společně, popř. prostřednictvím jednoho spoluvlastníka nebo prostřednictvím třetí osoby (např. realitní kanceláře), prodáte společnou věc na trhu a o výtěžek se rozdělíte (zpravidla v poměru dle velikosti spoluvlastnických podílů).
Tento způsob vypořádání spoluvlastnictví je vhodný v případě, kdy nemá žádný ze spoluvlastníků zájem o převod společné věci do jeho výlučného vlastnictví. Výhodou tohoto způsobu vypořádání spoluvlastnictví jsou také zpravidla menší organizační náročnost a nižší náklady při prodeji společné věci (a to v porovnání s prodejem ve veřejné dražbě).

5/ Zrušení spoluvlastnictví a prodej společné věci ve veřejné dražbě:
Společná věc může být prodána rovněž v dobrovolné veřejné dražbě, a to za podmínek a postupem dle § 17 a násl. zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb. , v platném znění).

6/ Zrušení spoluvlastnictví a převedení vlastnického práva některému ze spoluvlastníků:
Spoluvlastnictví může být samozřejmě vypořádáno také převedením všech spoluvlastnických podílů na jediného spoluvlastníka, který se tak stane výlučným vlastníkem věci, přičemž zbývající spoluvlastníky vyplatí (zpravidla podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů).

Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 občanského zákoníku). Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví se soud řídí následujícími pravidly (§ 1144 - § 1147 občanského zákoníku) :
- je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota;
- rozdělení věci nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně spoluvlastnickým podílům, pokud se vzniklý rozdíl vyrovná v penězích;
- při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem;
- není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům;
- nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě;
- v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (zejména tedy tehdy, mají-li o věc zájem všichni spoluvlastníci či alespoň někteří ze spoluvlastníků).

V souvislosti s rozhodováním soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je dále vhodné vědět, že na návrh některého spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky. Odklad zrušení spoluvlastnictví lze později změnit dohodou spoluvlastníků, a nedojde-li k ní, rozhodnutím soudu vydaným na návrh spoluvlastníka, který prokáže, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval, anebo že se podstatně změnily okolnosti, pro něž k odkladu spoluvlastnictví původně došlo (§ 1155/1 a § 1156 občanského zákoníku).
Při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení soudního řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se společná věc, uhradí se (po stržení nákladů prodeje) všechny dluhy (které souvisí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí), a to ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek (§ 1148 občanského zákoníku).
Při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do katastru nemovitostí vznikají nová vlastnická práva zápisem do katastru nemovitostí (§ 1149/2 občanského zákoníku).

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Zkrácení dovolené (snížení počtu dní dovolené) zaměstnavatelem - kdy to může zaměstnavatel udělat?
- Minimální počet dní dovolené za rok - Zákoník práce

Jaký máme nárok na dovolenou? Od 01/2015 děláme jeden den 12 hodin a druhý den volno. Jde o dělenou směnu od 3-10:30 a 14-19:30. Děláme v živočišné výrobě, včetně sobot, nedělí a svátků. Dříve jsme měli jeden týden ranní (od 3-10:30) a druhý týden odpolední (14-19:30), jeden den v týdnu obě směny a jeden den volno a měli jsme 25 dní dovolené za rok. Nyní nám to zaměstnavatel zkrátil na 12 dní dovolené za rok.
Má na to právo? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Ze znění dotazu předpokládám, že ve Vašem případě pracujete jeden týden v pondělí, středu, pátek a neděli, a následující týden v úterý, čtvrtek a sobotu. Vaše pracovní doba je tedy nerovnoměrně rozvržena, tzn. že zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu (tedy 40 hodin týdně), a to za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích (§ 78/1 písm. m) zákoníku práce).
Co se týče Vámi uváděné délky pracovních směn, platí, že dle § 83 zákoníku práce nesmí délka pracovní směny přesáhnout 12 hodin.
Ve své odpovědi budu předpokládat, že Vaším zaměstnavatelem je soukromá osoba, tzn. že tímto zaměstnavatelem není stát (či subjekt se státem provázaný ve smyslu § 109/3 zákoníku práce). V tomto případě činí výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce (§ 213/1 zákoníku práce).
Ve Vašem případě je dále důležitý § 213/4 zákoníku práce, dle něhož platí, že čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Při výpočtu výměry Vaší dovolené je proto podstatné, kolik pracovních dní připadá na dobu Vaší dovolené průměrně za dobu kalendářního roku.
Týdnem dovolené je dle zákoníku práce tolik pracovních dnů, kolik jich zaměstnanec dle rozvržení pracovní doby za týden odpracuje. V této souvislosti lze uvést tento příklad:
Zaměstnanec pracuje při nerovnoměrně rozvržené pracovní době, přičemž v sudé týdny pracuje v pondělí a úterý a v liché týdny od pondělí do pátku, a náleží mu čtyři týdny dovolené. Počet pracovních dnů v týdnu se vypočte tak, že se sečtou všechny pracovní směny v roce a vydělí se počtem týdnů v kalendářním roce (182 / 52 = 3,5, tzn. že průměrný počet odpracovaných dnů v týdnu činí u tohoto zaměstnance 3,5 dne). Takto vypočtený průměr počtu odpracovaných dnů zaměstnance v týdnu vynásobíme počtem týdnů dovolené, na které má zaměstnanec nárok (3,5 x 4 = 14), tzn. že zaměstnanec má v tomto případě nárok na dovolenou v celkové délce 14 dnů v kalendářním roce.
S pomocí shora uvedeného příkladu můžete vypočítat, zda ve Vašem případě činí skutečně Váš nárok na dovolenou v kalendářním roce 12 dnů. Odpracujete-li však jeden týden tři směny a druhý týden čtyři směny, odpracujete v kalendářním roce rovněž 182 směn, Váš nárok na dovolenou by tedy měl být stejný (tedy 14 dnů v kalendářním roce), jako ve shora uvedeném příkladu.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za škodu způsobenou s. r. o. která zbankrotovala
- Zbankrotovaná s. r. o. - kdo odškodní poškozenou osobu?
- S. r. o. v bankrotu, úpadku a odškodnění - kdo odškodní poškozenou osobu?

10 letému synovi prodali v obchodě pyrotechniku II. stupně (pro starší 18let), neodbornou manipulací si syn způsobl úraz a přišel o zrak na 1oku (12/2009). Policii se nepodařilo ztotožnít prodavačku (podle synova popisu to byla majitelka/jednatelka spol. s. r. o. IC: 47175664, ale na poznavací řízení přišla přebarvená a syn ji nepoznal). Soud o odškodné trval 3 roky, syn měl dostat 1 milion (8/2013). Společnost byla zlikvidována v insolvenci s tím, že nemá žádný majetek (8/2014). Syn nedostal ani korunu. Co mo hu dělat? Majitelka (*1943) je v důchodu. Lze se domáhat splácení soudně přiznaného odškodnění (z jejího důchodu, když soud byl se spol s. r. o.)? Nebo si stěžovat si na insolvenčního správce, když zlikvidovali společnost aniž by projevili snahu domluvit se na splátkovém kalendáři nebo prodali zavedený obchod? Majitelka obchodu byla jediná sama jednatelkou. Můj syn je na půl slepý, a ona zavřela obchod a užívá si
důchodu. Můžu žalovat stát, že dělá takové zákony? Co dobré mravy? Vždyť synovi zkazila život. Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Pro závěr, zda za neuspokojení pohledávky Vašeho syna na náhradu škody odpovídá insolvenční správce, by bylo nutné znát více podrobností (zejména není zřejmé, zda byla tato pohledávka řádně a včas přihlášena do insolvenčního řízení). Pokud však byla předmětná s. r. o. zlikvidována s tím, že nemá žádný majetek, bylo uspokojení pohledávky Vašeho syna v insolvenčním řízení de facto vyloučeno.
Domáhat se náhrady škody po státu je zbytečné, neboť stát v zásadě za jednání podnikatelů neodpovídá.
Dle § 39 zákona o obchodních korporacích platí, že při zrušení obchodní korporace (např. tedy s. r. o.) s likvidací ručí společníci za její dluhy po jejím zániku do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž ručili za jejího trvání.
Dle § 2026/2 občanského zákoníku nezaniká ručení v případě, kdy dluh zanikne pro nemožnost plnění dlužníka (např. z důvodu zániku dlužníka-obchodní korporace), a ručitel (bývalý společník) jej splnit může.
Za určitých okolností tedy není vyloučeno, aby bývalá společnice zaniklé s. r. o. za dluh této obchodní korporace odpovídala (a to jako ručitelka), pro učinění jednoznačného závěru by však bylo nutné znát více podrobností (zejména co se týče ručení společnice s. r. o. za její dluhy v době existence s. r. o.). Máte-li v úmyslu případnou odpovědnost bývalé společnice s. r. o. prověřit (a učinit další právní kroky), doporučuji Vám využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Oprava motoru zhotovitelem (nepodnikatelem) - jakou smlouvu sepsat aby se motor neztratil?

Na mém vozu Opel Insignia se mi přidřel motor. Napsal jsem na server Bazos.cz inzerát, že koupím jiný motor nebo polomotor. A ozval se nějaký pán z Jaroměře, že jezdí do Německa na vrakoviště a že ten můj motor dá dohromady jen mu ho mám poslat nebo dovézt. Vzhledem k tomu, že jsem od Jaroměře vzdálen 350 km přemýšlel jsem, že bych využil možnosti nějaké přepravní společnosti, ale teď přijde můj dotaz. Zajímá mě, jak se mohu bránit, nebo co mám udělat proto, abych o motor nepřišel. Jestli mi ten člověk musí poslat nejakou smlouvu o opravě motoru, nebo jak to chodí? Né, že já mu pošlu motor on ho převezne a už ho neuvidím. Popř. kdybych vážil cestu až do Jaroměře a předal to osobně, jaké si mam nechat vystavit potvrzení? Na toho pána mám jen tel. číslo, tak jsem ho zkusil vygooglit a našlo mi to jen 3 inzeráty, jak prodává 3 různé motory. A vůbec žádný záznam o nějaké firmě. Napadlo mě jestli si nemám nechat nadiktovat třeba IČ nebo DIČ pro zkontrolování, jestli vůbec nějaká taková firma existuje (a zda je vše legální - stran úprav motorů i odvodu daní apod.). Děkuji, Lukáš

ODPOVĚĎ:
Opatrnost je rozhodně namístě. V každém případě Vám doporučuji uzavřít písemnou smlouvu o dílo (§ 2586 a násl. občanského zákoníku), neboť dle § 2587 občanského zákoníku se dílem rozumí mimo jiné i oprava nebo úprava věci.
Pro platné uzavření smlouvy o dílo je v první řadě nezbytná řádná identifikace smluvních stran (objednatele a zhotovitele). V případě zhotovitele je vhodné do smlouvy uvést jeho jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, jedná-li se o podnikatele, je vhodné uvést jeho firmu, IČO, místo podnikání, popř. údaj o jeho zápisu do živnostenského či obchodního rejstříku.
Informace o tom, zda bude oprava Vašeho motoru provedena v rámci podnikatelské činnosti zhotovitele je důležitá rovněž z hlediska případného účtování DPH, je-li zhotovitel podnikatelem, bude možné na sjednávaný smluvní vztah aplikovat ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských vztazích (pokud chcete motor opravit jako spotřebitel, tzn. nikoli v rámci Vaší podnikatelské činnosti).
Pokud by smlouva nebyla podepisována objednatelem i zhotovitelem najednou, nýbrž by byla zasílána poštou, lze si sjednat, že podpisy smluvních stran budou na smlouvě úředně ověřeny. Vyhotovení smlouvy ve dvou stejnopisech, z nichž zhotovitel i objednatel obdrží po jednom, je samozřejmostí.
S ohledem na možné využití přepravní služby je ve smlouvě vhodné zakotvit, kdy přechází nebezpečí vzniku nahodilé škody na motoru z objednatele na zhotovitele (tzn. zda se tak stane již okamžikem předání motoru přepravci nebo až jeho předáním zhotoviteli, obdobný mechanismus je vhodné sjednat i při vracení motoru po opravě). Ve smlouvě je žádoucí dále sjednat lhůtu pro provedení díla a případné smluvní sankce za její nedodržení, práva objednatele z vadného provedení díla, platební podmínky apod.
Povinnost budoucích smluvních stran sdělit si navzájem při jednání o uzavření smlouvy všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít, je zakotvena i v občanském zákoníku, a to v jeho § 1728/2.

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Uklouznutí na chodníku s úrazem - vymáhání odškodnění když pojišťovna nechce plnit (vyplatit odškodné, náhradu ušlého zisku)
- Pojišťovna odmítá vyplatit odškodnění za úraz na zledovatělém chodníku - co dělat?

12/2014 pád na zledovatělém chodníku (nedostatečně ošetřen podle mého názoru) 1/2015 žádost o odškodnění (bolestné, ušlý zisk) jsem stále na nemocenské. 2/2015 sdělení o ukončení šetření škodné události.
Vyjádření: prováděna nepřetržitě zimní údržba chemizací v souladu se schváleným plánem, posypový materiál neúčinkoval dostatečně, padal mrznoucí déšť.skutečnost že k pádu došlo na chodníku, který byl kluzský neodpovídá pojmu "závada ve schůdnosti" dle cit. zákona a konstantní judikatury (např. rozsudky NS ČR sp. zn 2Cdon 1172/97 atd) podle stavu chodníku musel být povrch patrný a bylo jej možno předvídat. Mohu se nějak bránit? Děkuji, Evžen

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že vlastníkem předmětného chodníku je obec.
V této souvislosti je v první řadě vhodné poukázat na § 26/5 a 7 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož platí, že:
- povětrnostními situacemi a jejich důsledky, které mohou podstatně zhoršit nebo přerušit sjízdnost (resp. schůdnost), jsou vánice a intenzivní dlouhodobé sněžení, vznik souvislé námrazy, mlhy, oblevy, mrznoucí déšť, vichřice, povodně a přívalové vody a jiné obdobné povětrnostní situace a jejich důsledky;
- závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, resp. chodníku, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.
Dle § 27/3 zákona o pozemních komunikacích odpovídá vlastník chodníku za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.
Úseky chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit podle zvláštního právního předpisu nebo prováděcího právního předpisu. Vymezení úseků chodníků stanoví příslušná obec svým nařízením (§ 27/5 zákona o pozemních komunikacích).
Shora uvedené lze shrnout tak, že za Vámi utrpěnou škodu bude obec, jako vlastník předmětného chodníku, odpovídat pouze v případě, že k pádu na chodníku došlo v příčinné souvislosti s takovou změnou ve schůdnosti chodníku, kterou jste nemohl předvídat, pokud jste se po chodníku pohyboval tak, že jste svou chůzi přizpůsobil 1/ stavebnímu stavu, 2/ dopravně technickému stavu a 3/ povětrnostním situacím a jejich důsledkům (byl jste tedy povinen přizpůsobit svou chůzi i vzniklému náledí).
Domníváte-li se přesto, že obec za Vám způsobenou škodu odpovídá, přičemž obec svou odpovědnost písemně odmítla, nezbude Vám, než se obrátit na místně příslušný okresní soud s žalobou na náhradu škody (v níž budete povinen vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a svá tvrzení doložit, vyčíslit Vám způsobenou škodu apod.).
K tomuto tématu Vás lze odkázat např. zde:
http://profipravo.cz/index.php?page=article& id_category=11& id_article=242614& csum=01a0d2d7

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Internetová doména s registrovaným názvem výrobce produktu - je možné doménu s tímto jménem výrobce prodat?

8.11.2014 koupena doména ZETOR. info. Na miniweb domény umístěna nabídka k jejímu prodeji. 3.3.2015 email od firmy Zetor: Neoprávněné užití ochr. zn. , výzva ke stažení nabídky prodeje a k výmazu domény. Pokud tak neučiním, budou to považovat za porušování práv ochr. zn. Zetor, nekalou soutěž, vyvodí důsledky - zábrana mého jednání, náhrada škody.
Firma Zetor vlastní již doménu Zetor.cz+com. Doména info byla do 8.11.2014 volná. Nevím proč chtějí i doménu Zetor. info
- Jsem povinen doménu uvolnit, mají na ni nárok, mohou mi ji nechat odebrat?
- Mohu doménu dále inzerovat? (zájemce o doménu budu o požadavcích Zetoru informovat)
- Pokud ji nebudu ochoten uvolnit, hrozí mi sankce, musím nahradit škodu (nevím jakou škodu působím), jejich výdaje na právníky za vymáhání domény, atd. ? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Je pravdou, že provozováním domény může být skutečně zasaženo do práva z ochranné známky, a to zejména v případě, kdy je název domény (resp. její adresa) shodná s ochrannou známkou jiného subjektu.
V současné chvíli můžete kontaktovat společnost Zetor s požadavkem na prokázání skutečnosti, že označení "Zetor" je opravdu Úřadem průmyslového vlastnictví (www. upv.cz) registrováno jako ochranná známka. Pakliže ano, lze Vám doporučit předmětnou doménu smazat či nabídnout společnosti Zetor k odkupu.
Co se týče práv, která mohou společnosti Zetor v důsledku neoprávněného užívání její ochranné známky vzniknout, je nutné poukázat na § 5/1 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (zák. č. 221/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož má oprávněná osoba právo na:
a/ náhradu škody,
b/ vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a
c/ přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma (přiměřené zadostiučinění může spočívat i v peněžitém plnění).

V souvislosti se soudním vymáháním shora uvedených práv je vhodné poukázat na § 5/4 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, dle něhož přihlédne soud ke všem odpovídajícím okolnostem, jako jsou například nežádoucí hospodářské důsledky včetně ztráty zisku, které oprávněná osoba utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je například morální újma způsobená oprávněné osobě porušovatelem.
V rámci případného soudního řízení bude rovněž důležité, zda jste při provozu domény věděl (či mohl vědět), že svým jednáním porušujete práva společnosti Zetor (jako vlastníka ochranné známky. V této souvislosti přicházejí v úvahu dvě varianty:
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj (tato varianta tedy přichází v úvahu v případě, kdy jste si byl porušení práv z ochranné známky vědom),
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, paušální částkou nejméně ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj.
Co se týče zmínky o Vašem nekalosoutěžním počínání, přichází tato kvalifikace v úvahu pouze v případě, kdy byste se nacházel v soutěžním vztahu ke společnosti Zetor, tzn. kdy byste byl jejím podnikatelským konkurentem (což však z Vašeho dotazu nevyplývá).
Dospěje-li Váš případ do soudní fáze (což Vám nedoporučuji), bude společnost Zetor oprávněna (v případě jejího úspěchu v soudním řízení) požadovat rovněž náhradu nákladů takového řízení (zejména se bude jednat o uhrazený soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení).
Rozhodnete-li se předmětnou doménu prodat, bude nezbytné, abyste v písemné kupní smlouvě kupujícího na právní vadu (v podobě uplatněných požadavků společnosti Zetor) výslovně upozornil a aby se kupující zavázal po Vás z důvodu této vady v budoucnu nepožadovat žádnou náhradu. Obecně lze však prodej domény zatížené touto právní vadou označit za poněkud problematický.
K tématu střetu internetových domén a práv z ochranných známek Vás lze dále odkázat např. zde:
http://www.epravo.cz/top/clanky/domenove-jmeno-obchodni-firma-a-ochranne-znamky-v-siti-internet-72328.html 
http://www.epravo.cz/top/clanky/internetova-domena-a-jeji-pravni-aspekty-59386.html 
http://www.epravo.cz/top/clanky/spory-o-domenova-jmena-91921.html 
http://www.epravo.cz/top/clanky/domenova-jmena-versus-ochranne-znamky-15291.html 
http://www.epravo.cz/top/clanky/problematika-domenovych-jmen-omezeni-pripadnych-sporu-61734.html 

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ
- Klub s hlídáním dětí - podmínky provozování na IČO, ne jako spolek
- Podmínky provozování klubu hlídajícího děti (firma - IČO)

Provoz lesního klubu na IČO (ne jako spolek) :
jsem na rodičovské dovolené a podnikám na ŽL (mám prodejnu). Chceme založit Lesní klub pro hlídání dětí na dva dny v týdnu, kdy dva dny v týdnu k nám budou chodit děti a my s nimi budeme podnikat volnočasové aktivity. Hlídání dětí budou platit rodiče.
Zajímalo by mě, zda toto mohu provozovat na své IČO (v ŽL mám lektorování, mimoškolní a volnočasové aktivity) a zda je v tomto případě třeba splňovat hygienické normy? A jaké? Vím, že pokud bychom založili spolek (bývalé občanské sdružení), žádné hygienické předpisy tam nejsou, jelikož lesní klub by byl jen dva dny. Jak je to ale v případě, že bych takto klub zřizovala na IČO? Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Příslušné živnostenské oprávnění:
Dle dotazu předpokládám, že v současné době disponujete živnostenským oprávněním k živnosti volné "Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti", jak je upravena pod bodem 72 přílohy č. 4 živnostenského zákona.
Živnostenský zákon Vám v zásadě nabízí 3 živnosti, jejichž náplní je péče o děti, přičemž při rozhodování mezi těmito variantami je důležitý mimo jiné i věk dětí, prostředí, kde hodláte děti hlídat, časové rozvržení hlídání apod.
a/ Péče o děti do věku 3 let:
V tomto případě se jedná o tzv. vázanou živnost "Péče o dítě do tří let věku v denním režimu", pro kterou je zapotřebí splňovat I/ podmínky odborné způsobilosti k výkonu povolání všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky nebo záchranáře (dle zákona č. 96/2004 Sb.), II/ podmínky pro výkon povolání sociálního pracovníka nebo pracovníka v sociálních službách (dle zákona č. 108/2006 Sb.), III/ podmínky k výkonu povolání učitele mateřské školy (dle zákona č. 563/2004 Sb.), nebo IV/ podmínky pro činnost chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky.
Dle nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností (nař. č. 278/2008 Sb. , v platném znění) je obsahem této vázané živnosti:
"Výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte; zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, stravování, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci."
b/ Péče o děti od věku 3 let:
V tomto případě se již pohybujeme v oblasti tzv. volných živností, tzn. že není zapotřebí splňovat žádné speciální podmínky. V této souvislosti je možné využít živnost "Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti" (tedy Vaší současnou živnost).
Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností uvádí k této volné živnosti následující obsah:
"Výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, výuka v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání, pokud tato nejsou zařazena do rejstříku škol a školských zařízení. Jiná mimoškolní výchova a vzdělávání, doučování žáků a studentů, výchovně vzdělávací činnost na dětských táborech a jiných zotavovacích akcích, zejména vedení těchto akcí, zajišťování výchovných, relaxačních a vzdělávacích programů pro účastníky těchto akcí, dohled nad dětmi a podobně. Výuka jazyků, případně znakové řeči, výuka hry na hudební nástroj, výtvarného umění (malířství, sochařství, umělecké fotografie a podobně), baletu, uměleckého tance, herectví, mimického projevu a podobně. Společenská výchova a s ní spojená výuka společenského tance. Pořádání odborných kurzů blíže specifikovaných (například výpočetní techniky, šití, vaření, pěstování rostlin) a pořádání seminářů a školení v různých oblastech, zejména organizační zajištění kurzů a školení, zajištění prostor pro konání akce, příprava materiálů a podkladů pro školení, zajištění lektorů a vlastní lektorská činnost. Kondiční a zdokonalovací výcvik držitelů řidičského oprávnění, zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. Výuka obsluhy a řízení technických zařízení sloužících pro různé účely (výtahů, zdvižných vozíků, lyžařských vleků a dalších technických zařízení). Výuka řízení sportovních létajících zařízení a plavidel.
Obsahem činnosti není výchova a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech a programech celoživotního vzdělávání podle jiného právního předpisu. Obsahem činnosti dále není dohled nad dětmi v rodinách, zprostředkování ani prodej zájezdů, poskytování hostinské činnosti, ubytovacích služeb, ani pořádání kurzů a školení subjekty zřízenými za tím účelem podle jiných právních předpisů, výcvik střelby ze zbraní, výuka řízení motorových vozidel, letadel, poskytování tělovýchovných a sportovních služeb, pořádání kurzů a školení podle jiných předpisů školami a školskými zařízeními zařazenými do rejstříku škol a školských zařízení. Obsahem činnosti rovněž není zaškolení obsluhy technického zařízení jeho výrobcem v souvislosti s uvedením zařízení do provozu, výuka obsluhy technických zařízení provozovaná ve školách a školských zařízeních zařazených do rejstříku škol a školských zařízení."
V rámci volných živností představuje určitou alternativu živnost "Poskytování služeb pro rodinu a domácnost", která dle nařízení o obsahových náplních jednotlivých živností zahrnuje tyto činnosti:
"Poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně), individuální péče o osoby, zejména děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost.
Obsahem činnosti není poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách, péče o děti do tří let věku v denním režimu, ostraha osob a objektů (osobní strážci, hlídači a podobně) a další činnosti související s chodem domácnosti, jež jsou předmětem živností řemeslných, vázaných a koncesovaných."

c/ Shrnutí:
V současné chvíli Vám v každém případě doporučuji navštívit místně příslušný živnostenský úřad a konzultovat zde, jaká ze shora uvedených 3 živností se pro Váš záměr (s ohledem na podmínky, za jakých hodláte děti hlídat) hodí nejvíce.
Jednoznačnou výhodou volných živností je skutečnost, že k jejich provozování není zapotřebí žádná zvláštní kvalifikace, nýbrž postačí splnění všeobecných podmínek pro získání živnosti dle § 6/1 živnostenského zákona (tj. plná svéprávnost a bezúhonnost).
Této problematice se věnuje např. i odpověď na tento dotaz:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/obchodni-pravo/zivnosti-a-jejich-provozovani/15801-hlidani-deti-v-detskem-koutku-a-zivnostensky-zakon.html

2/ Hygienické požadavky:
Z hlediska hygienických předpisů je důležitý § 12 zákona o ochraně veřejného zdraví, dle něhož platí, že při organizovaném pobytu dětí (do věku 15 let) v počtu menším než 30 dětí nebo po dobu kratší, než 5 dní (což, jak předpokládám, bude Váš případ), musí osoba, která akci pořádá, zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení, zásobování akce pitnou vodou (v rozsahu dle § 5 vyhlášky č. 106/2001 Sb.) a účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10/1 a 3 zákona o ochraně veřejného zdraví (zdravotně způsobilé osoby)

Přestože se ve Vašem případě nebude samozřejmě jednat o tzv. zotavovací akci, můžete opět jako vodítko použít vyhlášku Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb. , která mimo jiné upravuje hygienické požadavky na umístění, prostorové podmínky a funkční členění staveb a zařízení, zásobování vodou, odstraňování odpadů a odpadních vod, stravování a režim dne dětí. V příloze č. 1 této vyhlášky jsou definovány podmínky pro podávání a použití některých potravin a přípravu pokrmů, v příloze č. 2 najdete náplň kurzu první pomoci pro zdravotníka zotavovacích akcí, v příloze č. 4 je obsažen minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti.
Této problematice se věnuje např. i odpověď na tento dotaz:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zdravotnictvi-drogy-hygiena/12054-hygienicke-predpisy-a-poradani-detskeho-dne.html
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že za splnění určitých podmínek by bylo možné hlídat děti i v režimu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině (zák. č. 247/2014 Sb. , v platném znění).

_

OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Plagiátorství obrázku a využití pro komerční účely
- Firma zkopírovala obrázek a využila na předměty které prodává - jak se má bránit tvůrce obrázků
- Firma bez dovolení použila cizí obrázky a používá je na zboží - jak se bránit?

Obracím se na Vás s prosbou o radu. Několik let se živím jako výtvarnice a minulý týden mě upozornili moji zákazníci, že na trhu v mnoha kamenných obchodech a na internetu někdo prodává magnety s mými obrázky. Navíc jsou tyto magnety dost ošklivě vyrobeny, takže navíc mi to ještě kazí jméno.
V příloze posílám dřevěné magnety. Posílám i fotku podobných mých obrázků na kachličkách, kde jde vidět, že se jedná o moji práci. Více důkazů o tom, že se jedná o moji práci možno vidět na mých stránkách.
Prosím o radu, co s tím mohu dělat. Nemám ochrannou známku, jde pouze o autorská práva.
Platba pro přednostní dotazy bude převedena zítra.
Děkuji, Tereza
Zde je odkaz na obchod, kde magnety s mými obrázky prodávají: http://www.ozdoby.cz/magnetky-barevne-236/?pg=1#.VeNgWvntlBf

ODPOVĚĎ:
Jelikož užitím obrázků (které jsou nepochybně autorskými díly ve smyslu § 2 autorského zákona) k výrobě magnetů bez Vašeho souhlasu bylo jednoznačně zasaženo do Vašich autorských práv, můžete se domáhat ochrany dle § 40 autorského zákona.
Dle § 40/1 autorského zákona platí, že autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, se může domáhat zejména:
a/ určení svého autorství,
b/ zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,
c/ sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která:
- má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,
- využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,
- poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo
- byla označena osobou uvedenou v předchozích odrážkách jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,
d/ odstranění následků zásahu do práva, zejména:
- stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona) z obchodování nebo jiného užití,
- stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona),
- zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona),
- zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky (podle § 43/2 autorského zákona),
e/ poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména:
- omluvou,
- zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání (tedy určení peněžního zadostiučinění bez soudu),
f/ zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora,
g/ náhrady škody a vydání bezdůvodného obohacení (podle občanského zákoníku) ; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem; výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

Svých shora uvedených práv se můžete domáhat buď "na vlastní pěst", v takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

popř. se můžete nechat zastoupit příslušným kolektivním správcem autorských práv. Ve Vašem případě je tímto správcem OOA-S, Ochranná organizace autorská - Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s. : www.ooas.cz

(více o kolektivních správcích autorských práv se dočtete na webu Ministerstva kultury: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=360)

Současně se soukromoprávní ochranou Vašich autorských práv (jak je popsána výše) můžete podat trestní oznámení na neznámého pachatele. Nelze totiž vyloučit, že jste se stala obětí trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, kterého se dle § 270/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi. Za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Přísněji pak bude potrestán ten pachatel, jehož čin vykazuje znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání, získal-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobil-li tím jinému značnou škodu, nebo dopustil-li se takového činu ve značném rozsahu. Vámi popsané jednání pak může vykazovat rovněž znaky skutkové podstaty trestného činu padělání a napodobení díla výtvarného umění (§ 271 Trestního zákoníku).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kolektivní smlouva a příspěvek FKSP - zaměstnavatel slíbil ale smlouvu neplní a příspěvek nevyplácí
- Zaměstnavatel neproplácí příspěvek FKSP, má to v kolektivní smlouvě - jak vymáhat příspěvek FKSP?
- Vymáhání příspěvku FKSP od zaměstnavatele - postup, informace

Zaměstnavatel mi odmítá poskytnout příspěvek z FKSP na dětský příměstský tábor v době školních prázdnin ani na zájezd syna k moři (se mnou a manželem). V kolektivní smlouvě uvádí, že přispívají na dětskou rekreaci. Mám nárok na příspěvek a pokud ano jak mám postupovat?
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Vždy záleží na ujednání v kolektivní smlouvě, obecně závaznými právními předpisy je dán pouze rámec toho, co lze zaměstnancům poskytovat.
Pod pojmem „dětská rekreace“ bych si zájezd k moři představila, letní příměstský tábor již tedy méně, záleží však na výkladu zaměstnavatele. Máte možnost se písemně zaměstnavatele dotázat, z jakého důvodu vám odmítá na vámi požadovanou akci příspěvek dát, popř. jakou akci by si pod daným pojmem představoval on. Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém a Vy s tímto jeho stanoviskem nebudete souhlasit, musela byste se obrátit na soud žalobou na plnění.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused používá předzahrádku jako příjezdovou cestu bez souhlasu majitele předzahrádky - jak se bránit?
- Využívání předzahrádky jako příjezdové cesty sousedem bez souhlasu majitele přdzahrádky

1969 jsme zakoupili parcelu, ta z jedné části sousedí po celé délce se slepou místní komunikací III třídy. Délka slepé místní komunikace končí s délkou našeho pozemku.
1971 bylo provedeno oplocení parcely s tím, že část našeho pozemku, který sousedí se slepou komunikací bude nechán jako naše předzahrádka. Tento pozemek, který máme jako předzahrádku je bez našeho souhlasu a mnoha upozorněním používán sousedem jako příjezdová cesta.
Na vedlejším pozemku, který sousedí se slepou komunikací postavil soused dům. Zničil na našem pozemku vysázené rostliny a keře. Jako důkaz našeho majetku bylo roce 2014 bylo provedeno nové vytýčení a byla určena hranice našeho pozemku. Potvrdilo se jako správné původní vytýčení pozemku.
Stížnost byla zaslána na obecní úřad. Obecní úřad sdělil, že se jedná o účelovou komunikaci, (důkaz není) při kterém byla část našeho pozemku z předzahrádky zabrána bez našeho souhlasu (toto bylo zřejmě třeba při kolaudaci sousedního domu).
Prosím o sdělení jak dále dostupovat. Jak se můžeme bránit a hájit svá práva a majetek.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
V první řadě Vám doporučuji vyjasnit otázku, zda je část Vámi vlastněného pozemku skutečně účelovou pozemní komunikací či nikoli.
Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích je účelovou komunikací pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
V této souvislosti se proto můžete s žádostí o stanovisko obrátit na místně příslušný silniční správní úřad, kterým je v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (§ 40/1 zákona o pozemních komunikacích), pakliže jste se na tento úřad v minulosti již obracel, můžete kontaktovat krajský úřad.
Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny. Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že existuje-li na Vámi vlastněném pozemku účelová pozemní komunikace (která je veřejně přístupná), podléhá tato pozemní komunikace obecnému užívání dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích, tzn. že každý je oprávněn tuto pozemní komunikaci bezplatně užívat.
Byla-li však účelová pozemní komunikace na Vámi vlastněném pozemku zřízena pouze Vaším sousedem a to neoprávněným užíváním Vašeho pozemku (proti němuž jste opakovaně protestoval), nejeví se vznik účelové pozemní komunikace jako pravděpodobný.
I pokud by silniční správní úřad dospěl k závěru, že se ve Vašem případě skutečně jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, je možné její obecné užívání omezit. Dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích totiž platí, že příslušný silniční správní úřad může na žádost vlastníka účelové pozemní komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie ČR upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou pozemní komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.
Dospěje-li naopak silniční správní úřad k názoru, že na Vámi vlastněném pozemku účelová pozemní komunikace neexistuje, bude možné, abyste se proti neoprávněnému užívání části Vámi vlastněného pozemku ze strany Vašeho souseda bránil soudní cestou. Dle § 1042 občanského zákoníku se může vlastník domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší. V této souvislosti je samozřejmě možné, abyste na sousedovi zároveň uplatnil právo na náhradu jím způsobené škody (budete-li schopen tuto škodu doložit a vyčíslit). Pro přípravu předžalobní výzvy, žaloby a případně též návrhu na vydání předběžného opatření Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vypovězení stavebního spoření Wüestenrot stavební spořitelnou
- Stavební spořitelna Wüestenrot vypovídá smlouvu o stavebním spoření - lze tomu zabránit?

12/2014 byl manžel upozorněn stavební spořitelnou Wuestenrot (SSW), že dostane výpověď smlouvy o stavebním spoření, která byla uzavřena v roce 1999 a platí pro ní všeobecné podmínky (VOP) z 07/1997.
Manželovi bylo v roce 2013 nabídnuto přijetí cílové částky (CČ) nicméně manžel na tuto nabídku nereagoval a tedy tím pádem CČ nepřijal (stav účtu je takový, že CČ není překročena). Myslíme si, že smlouva je tedy podle §8VOP ve fázi před přidělením CČ (na rozdíl od SSW, která tvrdí, že CČ je přidělena) a pro výpověď je tedy nutné použít §6 VOP a ne obecně závazný předpis (§582 odst1. zákona 40/1964 a §3028 odst. 3. zákona 89/2012), jak uvádí SSW. Hodláme podat žalobu na neplatnost výpovědi ze strany SSW. Prosím o vyhotovení vzoru této žaloby.
Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Předmětem činnosti Bezplatné právní poradny je toliko právní poradenství, tzn. že příprava jakýchkoli podání (např. žalob) nepatří mezi služby poskytované Bezplatnou právní poradnou. Máte-li zájem o vyhotovení žaloby na neplatnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření, lze Vám doporučit využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz
Co se pak týče Vámi popsaného případu, upozorňuji, že dle § 6/3 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření (účinných od 1. 7. 1997) je Wüstenrot oprávněn vypovědět smlouvu pouze v případě, kdy účastník nehradí úložky a nevyrovná-li nedoplatek do osmi týdnů po písemném vyzvání. Z Vašeho dotazu není zřejmé, z jakého důvodu (resp. na základě jakého ustanovení Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření) hodlá Wüstenrot smlouvu o stavebním spoření vypovědět (či zda tak Wüstenrot hodlá učinit dle Občanského zákoníku).
V § 7/1 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření jsou pak zakotveny podmínky, při jejichž splnění se účastník stává čekatelem na přidělení cílové částky.
Nepřijme-li účastník přidělení cílové částky, považuje se cílová částka za nepřidělenou. Účastník může podat písemnou žádost o opětovnou účast na přidělení s dnem rozhodným pro přidělení následujícím po podání žádosti (§ 8/3 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření).
Ze shora uvedeného je možné dovodit, že Váš manžel (přestože jsou v jeho případě splněny podmínky pro přidělení cílové částky) se může stát čekatelem na přidělení cílové částky pouze v případě, kdy podá písemnou žádost o opětovnou účast na přidělení cílové částky (automatické čekatelství dle § 7/1 Všeobecných obchodních podmínek stavebního spoření) tak již (po odmítnutí přidělení cílové částky) není možné.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Nepoužívaná SIM karta - operátor zabavil naspořený kredit, co dělat?

11/2014 jsem zdědila SIM kartu - v poslední době
nevyužívanou, chtěla jsem kredit obnovit, dobila jsem peníze na radu operátora. Zablokovaný kredit ve výši téměř 20.000 Kč se nepřičetl. Po přihlášení do klientského portálu jsem zjistila, že zbývající kredit operátor zrušil asi hodinu a čtvrt před mým dobitím. Také jsem zde zjistila, že platnost kreditu byla do 26.11.2014, a ačkoli jsem to nevěděla, shodou okolností jsem dobila v tento den, ale
společnost kredit odebrala kolem 11 hod. dopoledne.
Požádala jsem o navrácení kreditu, neboť jsem dobila 26.11. ovšem bez úspěchu.
Na koho se obrátit? Na operátora s reklamací? Na ČTÚ? Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Na dotaz jste si v jeho závěru de facto odpověděla sama. V první řadě Vám doporučuji prostudovat všeobecné obchodní podmínky (popř. jiný obdobný dokument), jimiž se Váš právní vztah s operátorem řídí, následně můžete nastalou situaci reklamovat přímo u tohoto operátora.
Nepovede-li komunikace s operátorem k cíli, budete oprávněna se v této věci obrátit na Český telekomunikační úřad:
www.ctu.cz
Vyloučeno pak není ani soudní řešení, které Vám však doporučuji zvolit až jako krajní možnost a s využitím služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Provozování soutěží s výhrami na webu a nový občanský zákoník
- Provozování soutěží s výhrami na Internetu a nový občanský zákoník

Je nějaký právní problém s pořádáním soutěží na webu v roce 2015. Soutěžilo by se o krabicové verze všemožných her (na PC i na konzole) a jediné co by bylo od případného soutěžícího vyžadováno by byla registrace (nick a email). Potom by se již nějakým algoritmem náhodně vybíralo z databáze těchto soutěžících. Soutěžilo by se například každý druhý den. Je v ČR toto nějak omezeno? Co musím splnit abych se nedostal do problémů se zákonem? Děkuji, MPilat.

ODPOVĚĎ:
Bude-li Vámi zamýšlená soutěž spočívat toliko v náhodném výběru vítězného soutěžícího ze všech přihlášených soutěžících, bude se jednat o los ve smyslu § 2882 občanského zákoníku. Na tomto místě si dovolím stručně odcitovat z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Jde-li o los, pak strana, která los vydala, slibuje držiteli losu plnění, bude-li los tažen … Jde o zvláštní způsob neutrálního rozhodování založeného výlučně na náhodě, v situacích, kdy uplatnění náhody pro výběr mezi různými možnostmi se jeví jako nejvhodnější z hlediska zásad spravedlivosti nebo technické jednoduchosti uskutečnění takového výběru. Jde tedy o vztah podobný sázce, ovšem s tím rozdílem, že v tomto případě se vytvářejí protichůdná tvrzení až účelově pro rozhodnutí existujícího sporu (např. určení si strany mince, výběr delší nebo kratší zápalky). Nejde tedy o to, kdo má pravdu, kdo je v něčem lepší či schopnější apod. , nýbrž např. o to, kdo se má v nějakém vztahu ujmout provedení nějakého úkolu či nějaké funkce, kdo má získat nějakou výhodu či nevýhodu apod. … "
Ve Vašem případě je velmi důležité, zda bude účast v soutěži bezúplatná. Dle § 1/1 a 2 zákona o loteriích se loterií nebo jinou podobnou hrou rozumí hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoba, která zaplatí vklad (sázku), jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost uvedená provozovatelem v předem stanovených herních podmínkách. Nezáleží přitom na tom, provádí-li se hra pomocí mechanických, elektronickomechanických, elektronických nebo obdobných zařízení. Provozování loterií a jiných podobných her je zakázáno, s výjimkou případů stanovených tímto zákonem. Účelem tohoto zákona je vymezit rámec pro zákonem povolené podnikání v oblasti loterií a jiných podobných her a pro jejich provozování, přispět k ochraně osob, které se účastní loterií a jiných podobných her, a k omezení společenských rizik této účasti.
Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá, zda by měla realizace soutěže představovat předmět Vaší podnikatelské činnosti, nebudu se touto otázkou dále zabývat.
Dále je podstatné, zda nemůže být Vámi zamýšlená soutěž kvalifikována jako tzv. spotřebitelská loterie (ve smyslu § 1/5 zákona o loteriích). Za spotřebitelskou loterii se považují soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel zavazuje vyplatit účastníkům určeným slosováním nebo jiným náhodným výběrem peněžní ceny, vkladní knížky, cenné papíry, pojištění apod. a nemovitosti, a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého zboží, služby nebo jiného produktu a doložení tohoto nákupu provozovateli nebo uzavření smluvního vztahu s poskytovatelem zboží, služby nebo jiného produktu nebo účast na propagační či reklamní akci poskytovatele anebo provozovatele, a to i nepřímo prostřednictvím jiné (další) osoby. Za spotřebitelskou loterii se považují také soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel za výše uvedených podmínek zavazuje poskytnout účastníkům nepeněžité plnění, služby nebo ceny ve zboží a produktech apod. , jestliže souhrn všech nepeněžitých výher za všechny provozovatelem provozované hry v peněžním vyjádření přesáhne za jeden kalendářní rok částku 200.000,- Kč a hodnota jednotlivé výhry přesáhne částku 20.000,- Kč. Provozování spotřebitelských loterií je zakázáno. Soutěže, ankety a jiné akce o ceny podle věty první a druhé provozované jedním provozovatelem, ve kterých souhrn nepeněžitých výher za jeden kalendářní rok nepřesáhne částku 200.000,- Kč a hodnota jednotlivé výhry nepřesáhne částku 20.000,- Kč, podléhají oznamovací povinnosti místně příslušnému finančnímu úřadu.
Dle znění dotazu však nepředpokládám, že by bylo možné Vámi zamýšlenou soutěž kvalifikovat jako loterii (resp. spotřebitelskou loterii) dle zákona o loteriích, Mám tedy zato, že Vámi zamýšlená soutěž bude pro její účastníky bezúplatná, přičemž její podstatou bude slosování všech přihlášených soutěžících.
V podmínkách soutěže (které Vám v každém případě doporučuji uveřejnit, a to tak, aby se zněním těchto podmínek každý soutěžící musel vyjádřit souhlas, typicky tedy před svou registrací) je vhodné ošetřit problematiku zpracování osobních údajů (ať už e-mailové adresy, tak i těch osobních údajů, které Vám budou poskytnuty vítězným soutěžícím pro zaslání výhry, je zejména nutné uvést, kdo a jakým způsobem bude osobní údaje zpracovávat, na jak dlouho a za jakým účelem). Před provedením registrace soutěžícího je dále vhodné nechat soutěžícího výslovně potvrdit, že je např. starší 18 let a prohlásit, že jím uváděná e-mailová adresa je užívána výhradně tímto soutěžícím (tzn. že se nejedná o zneužití cizí e-mailové adresy).
Právní úprava hry (která je použitelná rovněž na los) je zakotvena v § 2873 a násl. občanského zákoníku. Z těchto pravidel lze uvést zejména následující:
- dle § 2874 občanského zákoníku platí, že nebyla-li výhra dána, nemůže ji vyhrávající strana (soudně) vymáhat;
- dle § 2875 občanského zákoníku platí, že byla-li výhra dána, nemůže ji prohrávající strana (zde Vy, jako strana provádějící slosování) vymáhat zpět.
Bez povšimnutí by pak neměla zůstat ani skutečnost, zda hodláte soutěž spojit s nějakým druhem reklamy.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
OBCHOD-REKLAMACE
- Řemeslník neopravil nedodělky díla - jak postupovat?
- Jak donutit řemeslníka aby dodělal dílo dle smlouvy o dílo
- Truhlář neopravil nedodělky díla - jak postupovat?
- Jak donutit truhláře aby dodělal dílo dle smlouvy o dílo
- Reklamace díla, nedodělky - může je dodělat jiný řemeslník a náklady předat k úhradě prvnímu řemeslníkovi?

Prosím o radu ohledně nedodělané práce řemeslníka.
Truhlář nám vyrobil kuchyň. Začátkem ledna 2015 jsme ji převzali s výhradami (malé drobnosti byly nedodělané, ale účel plnila). Slíbil, že 30.1.2015 přijede vše dodělat. Nepřijel, už ani nereaguje na telefon či na mail.
Existuje lhůta, v které musí sepsané výhrady odstranit (písemně jsme si ji nedohodli)? Je možné ho nějak donutit, aby přijel, když nás ignoruje? Může dílo dodělat jiný truhlář s tím, že náklady na opravu nedodělků (náklady reklamace díla) předáme k úhradě původnímu truhláři?
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 1923 občanského zákoníku platí, že je-li vada odstranitelná (což je zajisté Váš případ), může se nabyvatel (zde Vy) domáhat buď opravy nebo přiměřené slevy z ceny.
Práva objednatele z vad díla jsou konkretizována v § 2107 občanského zákoníku (ve spojení s § 2615/2 občanského zákoníku). Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy o dílo (což je Váš případ), má objednatel právo a/ na odstranění vady, anebo b/ na přiměřenou slevu z ceny díla.
Neodstraní-li zhotovitel vadu díla včas nebo vadu díla odmítne odstranit, může objednatel požadovat slevu z ceny díla, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže objednatel změnit bez souhlasu zhotovitele.
Občanský zákoník konkrétní lhůtu pro odstranění vad díla nezakotvuje. Pro odstranění vad je proto vhodné stanovit zhotoviteli přiměřenou lhůtu (s ohledem na charakter reklamovaných vad díla), a to při oznámení zjištěných vad (což se ve Vašem případě stalo).
Odstranění zjištěných vad díla třetí osobou, a to na účet zhotovitele, není možné (neboť toto právo objednateli občanský zákoník nepřiznává), pokud se tak samozřejmě objednatel se zhotovitelem nedohodnou (což však ve Vámi popsaném případě nepředpokládám).
Odmítá-li zhotovitel vyhovět Vaší reklamaci, nezbude Vám, než se na zhotovitele obrátit s předžalobní výzvou, v případě neúspěchu této výzvy bude nezbytné podat k soudu žalobu. Pro učinění těchto právních kroků Vám doporučuji využít služeb advokáta:
http://vyhledavac.cak.cz/Units/_Search/search.aspx

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Má právo pojišťovna na informace o pojištěném od lékaře v případě úmrtí (sebevraždy)?

Manželova matka tragicky zemřela 6/2014. Byla psychicky nemocná. Případ šetřila policie se závěrem sebevražda. Matka měla uzavřenou životní pojistku. Pojišťovna případ likviduje, má podklady od policie i od ošetřujících lékařů. Nyní si pojišťovna vyžádala od lékaře doplňující informace. Můžeme pojišťovně tyto informace odmítnout, resp. nedoložit z důvodu obavy krácení pojištění? Ukončí se pojistná událost i bez těchto doplňujících informací? V pojistných podmínkách je definováno, že pokud je pojištění delší než dva roky, tak k plnění dojde v případě sebevražy. Děkuji za odpověď, Karla

ODPOVĚĎ:
Dle § 2837 občanského zákoníku platí, že pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění v případě sebevraždy pojištěného, trvalo-li životní pojištění nepřetržitě méně než dva roky předcházející sebevraždě (tzn. že v případě delšího nepřetržitého trvání životního pojištění je pojistitel k výplatě pojistného plnění povinen). Toto pravidlo (které bylo zakotveno rovněž v již zrušeném § 56 zákona o pojistné smlouvě) je vtěleno také do Vámi citovaných pojistných podmínek.
Pro zodpovězení Vašeho dotazu je důležitý § 2796/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že nastane-li událost (zde smrt pojistníka), se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu (např. tedy Váš manžel), spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě.
Povinnost Vašeho manžela k předložení dokladů, potřebných k likvidaci pojistné události, je tedy založena přímo občanským zákoníkem. Pro odůvodnění shora uvedeného ustanovení odcituji stručně příslušnou pasáž z komentářové literatury k občanskému zákoníku (dostupné v systému právních informací ASPI) :
"… Jestliže pojistitel ekonomicky nese pojistné riziko vzniku pojistné události, v souvislosti s kterou mu typicky vzniká povinnost poskytnout pojistné plnění v mnohonásobně vyšší hodnotě, než je výše pojistného, kterou jako úplatu za pojištění obdržel, pak je legitimním zájmem, aby také získal včasné, pravdivé a úplné informace o události, která se po jeho šetření může ukázat být událostí pojistnou, a aby měl k šetření takové události zajištěnu řádnou součinnost ostatních účastníků pojištění, případně třetích osob … "
Rozhodne-li se proto Váš manžel pojišťovně vyžádané doklady nedodat, může tím porušit svou zákonnou povinnost. V této souvislosti poukazuji na:
- § 2797/3 občanského zákoníku, dle něhož má pojistitel právo na přiměřenou náhradu nákladů šetření pojistné události proti tomu, kdo porušením své povinnosti tyto náklady vyvolal;
- § 2800/2 občanského zákoníku, dle něhož mělo-li porušení povinnosti osobou, která má na pojistné plnění právo, podstatný vliv na zjištění či určení výše pojistného plnění, má pojistitel právo snížit pojistné plnění úměrně k tomu, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah pojistitelovy povinnosti plnit.
S ohledem na shora uvedené lze Vašemu manželovi rozhodně doporučit s pojišťovnou spolupracovat a vyžádané doklady jí dodat. Přistoupí-li pojišťovna ke krácení pojistného plnění, bude samozřejmě možné, aby se Váš manžel proti takovému postupu bránil (a to i soudní cestou), nespolupráce s pojišťovnou již v této fázi (kdy ke sporu mezi pojišťovnou a Vaším manželem dosud nedošlo) by likvidaci pojistné události zbytečně zkomplikovala (přičemž by mohla mít samozřejmě vliv rovněž na prodloužení či nedokončení likvidace pojistné události).

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odcizení zavazadla ze zavazadlového prostoru autobusu - odpovědnost přepravce za škodu
- Odpovědnost přepravce za krádež zavazadla v zavazadlovém prostoru autobusu

08/14 mi bylo během cesty autobusem společnosti Autobusy VKJ s. r. o. v nácestné stanici odcizeno zavazadlo (spací pytel vyšší hodnoty) z úložného prostoru. Vše spatřeno z paluby, žádost o kontrolu stavu zavazadla řidič odmítl, seděl na svém místě a vykládku zavazadel společně s otevřením/zavřením prostoru nechal na vystupující cestující. Po dojezdu do cílové stanice a zjištění, že bylo opravdu odcizeno mé zavazadlo, se řidič od celé situace distancoval.
Společnost nemá nikde uvedeny smluvní přepravní podmínky tak, aby si je cestující mohl před cestou přečíst. Po incidentu a žádosti o ně mi bylo nejprve řečeno, že si je mám přečíst ve vozidle, po další žádosti mi byly zaslány poštou). V nich je psáno, že na dole uložené zavazadlo se vydává zavazadlový lístek. Ten mi však vydán nebyl. Má se řidič dotázat, jestli dole něco převážím, nebo mám vše hlásit sám (což ovšem nemohu tušit, dokud si nepřečtu SPP)? Za zavazadlo jsem platil, prý za batoh (příruční zavazadlo). Proto se chci zeptat, jestli řidič pochybil a jestli mohu po společnosti nějakým způsobem žádat náhradu škody.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině dle § 2552 občanského zákoníku platí, že má-li cestující zavazadlo, přepravuje je dopravce buď společně s ním a pod jeho dohledem, nebo odděleně. Je-li zavazadlo přepravováno odděleně, dopravce dbá, aby bylo přepraveno do místa určení nejpozději ve stejnou dobu jako cestující.
Vznikne-li na zavazadle přepravovaném odděleně od cestujícího škoda, nahradí dopravce tuto škodu podle ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody při přepravě věci (§ 2554/2 občanského zákoníku).
Dopravce je povinen nahradit cestujícímu škodu, která vznikla na jeho zavazadle (dopravovaném odděleně od cestujícího), pokud k této škodě došlo v době od převzetí zavazadla dopravcem do jeho vrácení cestujícímu. Odpovědnost za škodu na zavazadle je tzv. objektivní, tzn. že dopravce za škodu odpovídá bez ohledu na to, zda vznik škody zavinil (úmyslně či z nedbalosti) či nikoli.
Odpovědnosti za škodu vzniklou na zavazadle cestujícího se může dopravce zprostit pouze z některého z důvodů dle § 2566/1 a 2 občanského zákoníku, tzn. pokud prokáže, že:
- škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče;
- škodu způsobil sám cestující;
- škodu způsobila vada či přirozená povaha zavazadla (resp. jeho obsahu), a to včetně přirozeného úbytku.

Pro případ odcizení zavazadla (jak jste ho popsal ve svém dotazu) však není žádný ze shora uvedených důvodů prakticky použitelný.
Při ztrátě nebo zničení zavazadla je dopravce povinen nahradit cenu, kterou zavazadlo mělo v době, kdy ho dopravce od cestujícího převzal (§ 2567/1 občanského zákoníku).
Jelikož k odcizení Vašeho zavazadla došlo v srpnu 2014, je důležité upozornit na § 2569 občanského zákoníku, dle něhož platí, že není-li právo na náhradu škody u dopravce uplatněno do šesti měsíců ode dne převzetí zavazadla, soud toto právo cestujícímu nepřizná, namítne-li dopravce, že právo na náhradu škody bylo cestujícím uplatněno opožděně.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na dopravce s písemnou předžalobní výzvou (dle § 142a Občanského soudního řádu) k náhradě Vám způsobené škody (kterou současně vyčíslíte a její výši doložíte), přičemž k provedení náhrady škody v penězích stanovte dopravci přiměřenou lhůtu. Pro případ dopravcovy neochoty můžete zmínit svou připravenost řešit věc soudní cestou. Jeden stejnopis předžalobní výzvy si ponechte, druhý zašlete dopravci doporučeně s dodejkou.
Nebude-li však dopravce ochoten Vám vzniklou škodu nahradit, nedoporučuji Vám zahajovat v této věci soudní řízení, a to s ohledem na vysoce pravděpodobné promlčení Vašeho práva na náhradu škody.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Nezkolaudovaný přístavek zasahující na pozemek souseda - vydržení pozemku dlouhodobým užíváním
- Vydržení pozemku dlouhodobým užíváním - nezkolaudovaná přístavba chaty, chalupy

Kamarád získal po rodičích chatu s pozemkem a nyní se dodatečně ukázalo, že bylo před více než 20ti lety provedeno "na černo" rozšíření chaty a tato dostavba zasahuje omylem i na pozemek sousedky (orná půda - pole využíváné v současné chvíli družstvem). Současný vlastník chaty by rád dal věci do pořádku a vše zlegalizoval, ale oslovená sousedka (vlastník orné půdy) nemá zájem věc s pozemkem řešit (bylo jí nabídnuto odkoupení části pozemku pod chatou), ač jí stavba na jejím pozemku nevadí. Lze dle zákona sousedku nějakým způsobem přimět k prodeji za např. odhadní cenu zastavěné části pozemku nebo připadá zde v úvahu nějaké případné vydržení, když chata zde stojí více než 20 let? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě přichází do úvahy dva instituty občanského práva:
1/ Vydržení:
Dle § 134 /1 a 3 starého Občanského zákoníku (platného v době stavební úpravy chaty) se oprávněný držitel stal vlastníkem věci, měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, šlo-li o movitost, a po dobu deseti let, šlo-li o nemovitost, přičemž do této doby se započítávala i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.
Za oprávněného držitele se pak dle § 130/1 starého Občanského zákoníku považoval takový držitel, který byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patřilo.

2/ Přestavek:
Dle § 1087 nového občanského zákoníku platí, že zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.
V obou shora uvedených případech je tak podstatné, zda ke stavebnímu rozšíření předmětné chaty došlo v dobré víře, tzn. zda byl stavebník v dobré víře o tom, že staví (rozšiřuje chatu) na vlastním pozemku. Je tedy nezbytné posuzovat ne/existenci dobré víry stavebníka se zřetelem ke všem podstatným okolnostem, tzn. že je třeba zodpovědět otázku, zda mohl být stavebník při zachování běžné opatrnosti, kterou lze v obdobných případech po každém spravedlivě požadovat, v dobré víře o tom, že chatu stavebně rozšiřuje na vlastním pozemku.
S ohledem na skutečnost, že rozšíření chaty nebylo schváleno místně příslušným stavebním úřadem (přičemž vyjasnění vlastnických vztahů ke stavebnímu pozemku se v rámci stavebního řízení standardně řeší) a stavebník neověřil ani průběh vlastnické hranice pozemků (která se nachází v bezprostřední blízkosti chaty), přičemž tak mohl učinit náhledem do katastru nemovitostí (který je veřejně přístupný), se domnívám, že vlastník chaty nebyl při jejím stavebním rozšíření na sousední pozemek v dobré víře (tzn. že kdyby vlastník chaty zachoval běžnou opatrnost, zejména tedy zahájil stavební řízení, musel dojít k závěru, že jeho stavební záměr přesahuje na cizí pozemek).
Nebyl-li vlastník chaty v dobré víře (která je nezbytnou podmínkou obou shora uvedených institutů), nemohlo dojít k vydržení předmětné části sousedního pozemku, ani se v současné době nejedná o přestavek, který by odůvodňoval nabytí vlastnického práva k zastavěné části sousedního pozemku.
Část chaty, která přesahuje na sousední pozemek tak může být považována za neoprávněnou stavbu dle § 1084 - § 1086 nového občanského zákoníku. V případě nedohody vlastníka pozemku a vlastníka chaty pak jediné řešení představuje zahájení soudního řízení.
Dobrá víra stavebníka by naopak mohla být založena v případě, že při stavebním rozšíření chaty vycházel např. z nesprávného zaměření vlastnické hranice pozemků v katastru nemovitostí (tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá).

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
OBČAN-BYDLENÍ
- Odměny pro funkcionáře bytového družsva - je možné uzavřít dohodu o provedení práce DPP?

Jsme malé bytové družstvo založené roku 2002. Funkcionáři družstva nemají uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce. Vyhotovení této smlouvy nic nebránilo. Odměny jsou řešeny přes Dohody o provedení práce, stejně jako v minulosti. Je tento způsob vyplácení odměn přípustný? V komentářích o Zákoně o obchodních korporacích jsem se dočetl, že Smlouva o výkonu funkce je povinná. Existují výjimky nebo se jedná o neoprávněné vyplácení odměn? Děkuji. Karel

ODPOVĚĎ:
Dle § 59/1 zákona o obchodních korporacích se práva a povinnosti mezi obchodní korporací (kterou je dle § 1/1 zákona o obchodních korporacích i družstvo) a členem jejího orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu (§ 2430 a násl. občanského zákoníku), ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného.
Co se týče odměňování členů orgánů obchodních korporací, je nezbytné poukázat na tato ustanovení zákona o obchodních korporacích:
- § 61/1, dle něhož platí, že jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen;
- § 61/3, dle něhož platí, že pravidla dle předchozí odrážky se použijí obdobně na určení mzdy (i na jiné plnění) zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké;
- § 777/3, dle něhož platí, že ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí zákonu o obchodních korporacích do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti (tzn. nejpozději do 30. 6. 2014), jinak platí, že je výkon funkce bezplatný.
Právní názor, se kterým jste se seznámil v komentářové literatuře k zákonu o obchodních korporacích, je v současné chvíli přijímán většinou odborné veřejnosti (byť ne bez výhrad), tzn. že současným převažujícím výkladem příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích je, že stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci z titulu smlouvy o výkonu funkce (která vzniká ze zákona) a zároveň z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný.
Na tomto místě je vhodné zařadit stručný historický exkurz: Nepřípustnost souběhu výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace na základě smlouvy o výkonu funkce (popř. smlouvy mandátní apod.) a výkonu téže funkce na základě pracovněprávního poměru byla v Obchodním zákoníku zakotvena tradičně, přičemž toto pravidlo bylo prolomeno novelou Obchodního zákoníku, účinnou od 1. 1. 2013. S nabytím účinnosti zákona o obchodních korporacích (od 1. 1. 2014) však není výslovné povolení souběhu opět zakotveno, převažující právní názor se proto kloní k výkladu, že souběh je v současné době opět zakázán (jak tomu bylo před shora zmíněnou novelizací Obchodního zákoníku). K tomuto názoru se posléze přiklonilo i Ministerstvo spravedlnosti (jako garant zákona o obchodních korporacích).
Základními argumenty názoru o nepřípustnosti souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru jsou:
- při souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru se vytrácí kauza (tzn. důvod) pracovní smlouvy (či DPP nebo DPČ) ve smyslu § 1791/1 občanského zákoníku;
- je-li funkce člena orgánu obchodní korporace vykonávána na základě smlouvy o výkonu funkce, nemohou být současně naplněny veškeré znaky závislé práce dle § 2 zákoníku práce (v případě pracovněprávního poměru) ;
- dle § 53/2 zákona o obchodních korporacích se nepřihlíží k právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů; takovým právním jednáním však může být i pracovní smlouva (či DPP nebo DPČ), neboť v rámci pracovněprávního poměru je odpovědnost zaměstnance v zásadě omezena.
Na tomto místě však nutno podotknout, že v podstatě opačný právní názor byl prezentován v důvodové zprávě k zákonu o obchodních korporacích:
„Podmínky vzniku smlouvy o výkonu funkce jsou upraveny pouze v obecné rovině. Tato smlouva však vzniká vždy ex lege jmenováním – vzniká jako smlouva příkazní, ledaže se smluvní strany dohodnou jinak (tedy se výslovně nezakazuje využití jiného smluvního typu, vč. pracovněprávní smlouvy). “
Zákaz souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovněprávního poměru se samozřejmě vztahuje pouze na ty situace, kdy je činnost vykonávaná na základě smlouvy o výkonu funkce a pracovní smlouvy (či DPP nebo DPČ) shodná. Není naopak vyloučeno, aby člen orgánu obchodní korporace (který svou činnost vykonává na základě smlouvy o výkonu funkce) byl zároveň zaměstnancem této obchodní korporace (pokud však jako zaměstnanec bude vykonávat činnost odlišnou od činnosti, kterou vykonává na základě smlouvy o výkonu funkce).
Je-li proto ve Vámi popsaném případě činnost členů orgánů bytového družstva vykonávána na základě DPP, bylo by možné uvažovat o neplatnosti těchto DPP. Současně je však nezbytné poukázat na skutečnost, že tato neplatnost je tzv. relativní, tzn. že DPP se považují za platné, pokud se některá ze stran neplatnosti nedovolá. Došlo-li by k dovolání se neplatnosti DPP, bylo by možné vyplácená plnění považovat za bezdůvodné obohacení členů orgánů bytového družstva (ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku). Má-li proto bytové družstvo i členové jeho orgánů v úmyslu sladit své smluvní vztahy s aktuální právní úpravou, nechť ukončí platnost DPP (přičemž jejich neplatnosti se netřeba dovolávat a tudíž i netřeba vracet bezdůvodné obohacení) a uzavřou písemné smlouvy o výkonu funkce (v nichž sjednají i úplatnost výkonu funkcí členů orgánů bytového družstva).

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Jak vypovědět pojištění v pojišťovně - stačí email nebo obyčejný (nedoporučený) dopis?
- Způsoby zrušení pojistné smlouvy
- Způsoby vypovězení pojistné smlouvy

Stačí dát výpověď z mého úrazového pojištění pouze emailem, když žijí v zahraničí a pojistku jsem si sjednala v ČR ještě v době, kdy jsem žila v ČR. Pojistka byla sjednána u Pojišťovny Česke spořitelny Vienna v dubnu 2014 a výpověď jsem podávala emailem v srpnu 2014, kdy jsme již žila v zahraničí, na což jsem pojišťovnu upozornila. Oni mi však napočítali částku až do poloviny října, kdy pojistka zanikla kvůli neplacení, ale napsali mi, že musím zaplatit celou částku až do října a mou výpověď emailem neberou v potaz. Já ale tuto částku odmítám zaplatit a hájím se zaplatit pouze část pojištění do doby mě výpovědi. Z pojišťovny mi ale napsali mi, že pojištění ruší ke dní mě výpovědi, ale musím poslat výpověď ještě obyčejnou poštou. Což jsem udělala a poslala výpověď obyčejným psaním že zahraničí. Dopis na pojišťovnu ale nedorazil a oni to nyní berou jako že jsem žádnou výpověď poštou nezasílala a že výpověď emailem je nedostačující. Je prosím takové jednání od pojišťovny správné? Co mohu prosím udělat? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Pro zjištění, zda bylo ve Vašem případě možné vypovědět pojistnou smlouvu prostřednictvím elektronické pošty, Vám v první řadě doporučuji prostudovat všeobecné pojistné podmínky a dodatkové (resp. zvláštní) pojistné podmínky, které jsou součástí Vámi uzavřené pojistné smlouvy (a v této smlouvě by na ně mělo být odkazováno). V pojistných podmínkách bývá kromě jiného podrobně upraven i způsob jednostranného ukončování smlouvy, např. výpovědí (a to včetně formy výpovědi), není-li tato otázka řešena v samotné pojistné smlouvě (což však není obvyklé).
Možnost jednostranného ukončení platnosti smlouvy výpovědí bývá zpravidla podmíněna zachováním stejné formy výpovědi, jaká byla zvolena pro uzavření vypovídané smlouvy (byla-li tedy smlouva uzavřena písemně, je zapotřebí zvolit i pro výpověď smlouvy písemnou formu). Předpokládám, že v pojistných podmínkách bude dále upravena i podoba výpovědi, tzn. zda může být výpověď (v písemné formě) podána pouze v listinné podobě či zda bude možné podat výpověď i elektronicky.
Po vyjasnění otázky, zda jste při jednostranném ukončení pojistné smlouvy výpovědí postupovala dle pravidel, která jste s pojišťovnou sjednala (a to tak, že jste podpisem pojistné smlouvy odsouhlasila rovněž znění pojistných podmínek), Vám doporučuji navázat na jednání s pojišťovnou. Dojdete-li k závěru, že vypovězení pojistné smlouvy prostřednictvím elektronické pošty nebylo možné, budete skutečně povinna doplatit dlužné pojistné i za období, které je Vám v současné chvíli pojišťovnou účtováno.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Majitel bytu si rozšířil byt do chodby přístavbou bez stavebního povolení - jak ho donutit aby uvedl chodbu do původního stavu?
- Rozšíření bytu bez stavebního povolení - jak donutit majitele bytu aby uvedl v původní stav?

Nájemníci 2000 umožnili jednomu majiteli bytu posunout vchodové dveře bytu směrem dále do chodby domu. Tímto zásahem majitel bytu užívá cca 6m2 společných prostor – chodby, které se platí ostatní majitelé z FO. Na tento zásah není projekt, byt není nově kolaudován, není uvedeno katastru rozšíření bytu. Došlo k znepřístupnění komínových dvířek od 4 bytů nad tímto bytem. Při sporu, který byl vyvolán vlastníkem rozšířeného bytu, který se domáhá kompenzace za opravené balkóny BD, protože jeho byt balkón nemá, současné předsednictví SVJ (odhlasováno na schůzi) nařídilo uvést byt do původního stavu. To majitel bytu odmítá a hodlá doložit požární zprávu a zprávu od kominíka, že nevadí když jsou komínová dvířka od jiných bytů v jeho bytě.
Jak donutit majitele bytu, aby vše uvedl do původního stavu. Je vůbec možné, aby tento stav přetrvával? Pokud se tak nestane hrozí SVJ nebo majiteli rozšířeného bytu nějaké sankce? Může vůbec SVJ tento zásah schválit? Pokud by opětovně SVJ schválilo, že tento stav muže i nadále přetrvávat nedopouští se nějakého přestupku? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Zabral-li dotyčný vlastník bytové jednotky v důsledku stavebních úprav svého bytu část společných prostor bytového domu, přičemž není ochoten na základě výzvy výboru SVJ tento protiprávní stav odstranit, nezbývá, než aby se v této věci SVJ obrátilo s žalobou na soud.
V této souvislosti je vhodné připomenout, že jediným orgánem SVJ, který je o Vámi popsané stavební úpravě oprávněn rozhodnout, je shromáždění vlastníků bytových jednotek. Dle § 1208 písm. f) bodů 3, 5 a 6 občanského zákoníku patří do působnosti tohoto shromáždění mimo jiné rozhodování:
- o změně podlahové plochy bytu,
- o změně podílu na společných částech bytového domu,
- o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka bytové jednotky.

Dle § 1175/1 občanského zákoníku má vlastník bytové jednotky právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části bytového domu, nesmí však ztížit jinému vlastníku bytové jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části (k čemuž však ve Vámi popsaném případě bezpochyby došlo).
Rozhodne-li soud o povinnosti dotyčného vlastníka bytové jednotky k uvedení společných prostor do původního stavu, a nebude-li dotyčný vlastník toto rozhodnutí soudu respektovat, bude SVJ oprávněno obrátit se na soud s návrhem na nařízení prodeje bytové jednotky dotyčného vlastníka (ve smyslu § 1184 občanského zákoníku).
Vnitřní stavební úprava bytového domu, mající vliv na velikost bytu a společných prostor musí být samozřejmě schválena místně příslušným stavebním úřadem (tato stavební úprava musí být následně rovněž zanesena do katastru nemovitostí).
Co se týče možného spáchání některého správního deliktu, lze příkladmo poukázat na § 5/1 písm. b) a e) zákona o požární ochraně, dle něhož je každá právnická osoba (tedy i SVJ) povinna:
- vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení,
- pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady,
přičemž za porušení těchto povinností může být právnické osobě samozřejmě uložena pokuta.
Nepovolenou stavební činností se dále mohl dotyčný vlastník bytové jednotky dopustit některého z přestupků dle § 178/1 stavebního zákona.


_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Matka dítěte vybrala vkladní knížku na kterou spořil otec dítěte - je to trestný čin?
- Vybrání vkladní knížky dítěte matkou u spoření otcem - jde o trestný čin?
- Nakládání s majetkem dítěte (peníze na účtu) jedním z rodičů - může rodič vybrat peníze a utratit je?

Po rozvodu s manželkou jsem zřídil u České spořitelny dětskou výherní knížku na jméno našeho nezletilého syna a ukládal na ni podle možností peníze, které jsem mu chtěl jednou předat. Teď když mi to moje finanční situace neumožňuje, tak sem se rozhodl knížku zrušit a peníze uložit na nějaký termínovaný vklad, aby na ni alespoň nějaká částka přibyla. Bohužel mě ale předběhla moje ex-manželka. Ve spořitelně uvedla, že knížku kterou mám celou dobu já ztratila a celý obnos 17 200 Kč vybrala. Spořitelna se hájí tím, že všechno proběhlo dle zákona a tudíž k žádnému pochybení z jejich strany nedošlo. I když jsem knížku založil a výhradně na ni ukládal já, mají k ním přístup oba zákonní zástupci nezletilého. Já nyní zvažuji, zdali nemám podat na moji ex-manželku trestní oznámení, protože vědomě lhala, aby mohla peníze za mými zády vybrat. Chtěl bych ale mít jistotu, že skutečně spáchala některý z trestních činů? Zpronevěra apod. ? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Občanskoprávní rovina:
Dle § 783 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) nebylo možné s vkladem nakládat bez předložení vkladní knížky, přičemž s vkladem na vkladní knížce na jméno byl oprávněn nakládat ten, na jehož jméno, příjmení, adresu a datum narození byla vkladní knížka vystavena.
Při ztrátě nebo zničení vkladní knížky mohl vkladatel s vkladem nakládat, jen prohlásil-li peněžní ústav na jeho návrh či na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, vkladní knížku za umořenou. Po umoření vydal peněžní ústav vkladateli novou vkladní knížku nebo na požádání vyplatil celý vklad (§ 784/1 a 2 starého Občanského zákoníku).
Obdobný mechanismus je zakotven rovněž v novém občanském zákoníku, dle jehož § 2677 platí, že s peněžními prostředky na účtu nakládá majitel vkladní knížky. Bez předložení vkladní knížky nelze s peněžními prostředky na účtu nakládat.
Při ztrátě či zničení vkladní knížky však není dle nového občanského zákoníku (konkrétně dle jeho § 2678) již zapotřebí, aby peněžní ústav prohlásil vkladní knížku za umořenou. V takovém případě vystaví výstavce vkladní knížky na žádost majitele vkladní knížky novou vkladní knížku. Tato vkladní knížka nahrazuje původní vkladní knížku, která pozbývá dnem jejího vystavení platnosti.
Je-li vkladní knížka vedena na jméno nezletilého, zastupují ho při nakládání s finančními prostředky na této vkladní knížce v zásadě jeho rodiče (jako zákonní zástupci). V tomto ohledu lze tedy s argumentací spořitelny souhlasit.
Zároveň je však nezbytné poukázat na skutečnost, že finanční prostředky na vkladní knížce představují součást jmění dítěte, při nakládání s těmito finančními prostředky tedy nemůže rodič (v zastoupení dítěte) postupovat svévolně.
Pravidla pro péči o jmění dítěte (vykonávanou jeho rodiči) jsou obsažena v § 896 a násl. nového občanského zákoníku. V obecné rovině platí, že k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná a/ o běžné záležitosti, nebo b/ o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty. K právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží (§ 898/1 a 3 nového občanského zákoníku). Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte, rozhodne na návrh některého rodiče soud (§ 897 nového občanského zákoníku).
Domníváte-li se proto, že s ohledem na majetkové poměry Vašeho syna nepředstavovalo vybrání finančních prostředků z vkladní knížky ani běžnou záležitost, ani záležitost sice výjimečnou, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty, můžete se obrátit na soud s žalobou na neplatnost zrušení vkladní knížky, popř. s návrhem na rozhodnutí o naložení s finančními prostředky (které patří Vašemu synovi) vybranými z této vkladní knížky.

2/ Trestněprávní rovina:
V první řadě je nezbytné upozornit na to, že trestní právo by mělo být užíváno jako krajní prostředek řešení právních konfliktů, a to v okamžiku, kdy není možné využít jiné instituty právního řádu či se tyto instituty nejeví jako dostatečné. Je-li proto Vámi popsaná situace řešitelná občanskoprávní cestou (jak popsáno v odpovědi ad 1/ výše), není podání trestního oznámení příliš vhodným krokem (podáním podnětu k zahájení trestního stíhání nelze účinně řešit soukromoprávní, či dokonce rodinněprávní spory).
Pro učinění závěru o možném spáchání některého trestného činu je zároveň nezbytné, aby předmětný skutek vykazoval určitou míru společenské škodlivosti, tzn. že nikoli každé protiprávní (či nemorální) počínání je trestným činem.
Ve Vámi popsaném případě přichází v úvahu následující trestné činy:

- trestný čin podvodu, kterého se dle § 209/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (tzn. škodu od 5.000,- Kč do 24.999,- Kč) ;
- trestný čin zpronevěry, kterého se dle § 206/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou;
- trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, kterého se dle § 220/1 trestního zákoníku dopustí ten, kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (tzn. škodu od 25.000,- Kč do 49.999,- Kč) ;
- uvažovat by bylo zároveň možné o spáchání některého z přestupků dle zákona o přestupcích.

Trestného činu by se však Vaše bývalá manželka dopustila pouze v případě, kdy by finanční prostředky Vašeho syna, vybrané z vkladní knížky, použila jinak než ve prospěch Vašeho syna, popř. na chod společně obývané domácnosti apod. Pokud byly tyto finanční prostředky použity ve prospěch Vašeho syna, nemůže se o některý ze shora uvedených trestných činů jednat, neboť prakticky nedošlo ke vzniku škody.

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za prodej padělků oblečení Nike, Adidas, Puma, Umbro
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za prodej padělaných výrobků Nike, Adidas, Puma, Umbro

Mám obchod na vesnici. Na vánoce jsem koupil od Vietnamce textil, který mi zabavili celníci. Jsem obviněn z porušení ochranných známek. Spol. Adidas, Nike apod. po mně chtějí nehorázně vysoké odškodnění za únik tržeb a poškození značky. Přitom naši zákazníci s nízkými příjmy by si nikdy nemohli originální zboží koupit, takže těmto společnostem nevznikla ztráta tržby. Mají tedy právo požadovat vysoké odškodnění?
Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Dle § 5/1 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (zák. č. 221/2006 Sb. , v platném znění) má oprávněná osoba (např. tedy vlastník ochranné známky) právo na:
a/ náhradu škody,
b/ vydání bezdůvodného obohacení, které získal porušovatel v důsledku ohrožení nebo porušení práva, a
c/ přiměřené zadostiučinění, byla-li zásahem do práv způsobena nemajetková újma (přiměřené zadostiučinění může spočívat i v peněžitém plnění).

Domníváte-li se, že současné požadavky vlastníků ochranných známek jsou nepřiměřené, lze Vám doporučit pokusit se s vlastníky ochranných známek sjednat snížení jimi uplatněných nároků. Nepovede-li toto jednání (které doporučuji vést v písemné formě) k výsledku, můžete nechat věc dospět do soudní fáze.
V souvislosti se soudním vymáháním shora uvedených práv je vhodné poukázat na § 5/4 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, dle něhož přihlédne soud ke všem odpovídajícím okolnostem, jako jsou například nežádoucí hospodářské důsledky včetně ztráty zisku, které oprávněná osoba utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je například morální újma způsobená oprávněné osobě porušovatelem.
V rámci soudního řízení bude rovněž důležité, zda jste při prodeji textilu věděl (či mohl vědět), že svým jednáním porušujete práva vlastníků ochranných známek. V této souvislosti přicházejí v úvahu dvě varianty:
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění paušální částkou nejméně ve výši dvojnásobku licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj (tato varianta tedy přichází v úvahu v případě, kdy jste si byl porušení práv z ochranných známek vědom),
- soud může na návrh stanovit náhradu škody, výši bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl ani nemohl vědět, že svým jednáním porušuje práva, paušální částkou nejméně ve výši licenčního poplatku, který by byl obvyklý při získání licence k užívání práva v době neoprávněného zásahu do něj.
Skutečnost, že Vaši obvyklí zákazníci nemají dostatek finančních prostředků pro nákup značkového textilu a nemohlo tudíž dojít k majetkové ztrátě na straně vlastníků ochranných známek, neodůvodňuje porušování práv vlastníků ochranných známek.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Neudržování rybníka a zaplavení okolních pozemků, majitel rybníka nereaguje - jak postupovat?
- Zaplavení pozemků z důvodu neudržování rybníka - jak se bránit?

Jsem majitelkou parcely u rybníka v obci Strážovice. V důsledku špatné údržby rybníka došlo postupně k zaplavení pozemku, zničení vegetace. 4.5 2012 jsem napsala vlastníkovi rybníka Líšno a. s. snížili na 1 měs. hladinu vody, nic víc, v roce 2014 se stav výrazně zhoršil, voda je ve stodole, prosákla i do studny s pitnou vodou, kterou si musíme nyní dovážet. V září 2014 jsem znovu psala vlastníkovi, a 8. listopadu jsem nechala na pozemku vypracovat hydrogeologický posudek dokládající stav s návrhem řešení. Stále jsem nedostala odpověď ani na jeden dopis, prosím kam se mám obrátit o radu, či pomoc? Děkuji, Helena Šťastná.

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Veřejnoprávní varianta:
Dle § 55/1 zákona o vodách jsou vodními díly stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

a/ přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b/ stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c/ stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d/ stavby na ochranu před povodněmi,
e/ stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f/ stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g/ stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h/ stavby odkališť,
i/ stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j/ studny,
k/ stavby k hrazení bystřin a strží,
l/ jiné stavby potřebné k nakládání s vodami.

S ohledem na shora uvedené lze jednoznačně uzavřít, že rybník je vodním dílem. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Každý vlastník vodního díla je dle § 59/1 zákona o vodách povinen:
a/ dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem,
b/ udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,
c/ provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá,
d/ provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,
e/ dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,
f/ odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zvláštního zákona,
g/ osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,
h/ osadit na vodním díle plavební znaky,
i/ u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,
j/ odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody,
k/ provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí technické revize vodního díla a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

Pokud vlastník rybníka ve Vámi popsaném případě neudržuje tento rybník v řádném stavu, přičemž v důsledku zanedbání této povinnosti Vám vzniká škoda, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný vodoprávní úřad s podnětem k prošetření nastalé situace (ideálně včetně podrobné fotodokumentace) a zjednání nápravy. Dle § 104/2 zákona o vodách jsou vodoprávními úřady v první řadě obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.
Neboť zalévání Vašeho pozemku vodou může mít rovněž vliv na životní prostředí, můžete v této souvislosti kontaktovat Českou inspekci životního prostředí.
Dle § 59/5 zákona o vodách dále platí, že vyžaduje-li to veřejný zájem a jestliže ten, kdo je k tomu povinen (zde vlastník vodního díla), tyto povinnosti řádně neplní a nezjednal-li nápravu ve stanovené lhůtě, vodoprávní úřad může rozhodnout, že jiná osoba přejímá na dobu nezbytné potřeby provoz nebo údržbu vodních děl. Tento provoz a údržbu obstarává určená osoba na náklady toho, kdo byl povinen tyto povinnosti plnit; není-li taková osoba, nese tyto náklady stát.
Jelikož jste vlastnicí pozemku, který sousedí s vodním dílem, je vhodné vědět, že dle § 60 zákona o vodách jsou vlastníci pozemků sousedících s vodním dílem povinni po předchozím projednání s nimi umožnit za účelem provozu a provádění údržby vodních děl v nezbytném rozsahu vstup a vjezd na své pozemky těm, kteří zajišťují provoz nebo provádějí údržbu těchto vodních děl. Pokud vstupem na pozemky vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

2/ Soukromoprávní varianta:
V obecné rovině dle § 1042 občanského zákoníku platí, že vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší.
Dle § 1013/1 občanského zákoníku dále platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že mimo jiné voda vniká na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku.
Vzniká-li rozlivem vody na Vašem pozemku rovněž škoda, je vhodné upozornit na § 2910 občanského zákoníku, dle něhož platí, že škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného (např. tedy vlastnického práva), nahradí poškozenému, co tím způsobil.
Druhou variantou řešení Vámi popsané situace je proto doručení předžalobní výzvy vlastníku předmětného rybníka, v níž se budete domáhat okamžitého zjednání nápravy závadného stavu rybníka. Nebude-li vlastník rybníka reagovat v přiměřené lhůtě, kterou mu v předžalobní výzvě stanovíte, budete oprávněna se obrátit s žalobou na soud. Pro přípravu předžalobní výzvy i žaloby Vám lze doporučit využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vyplácení náhrady mzdy za nemoc z povolání u firmy v konkurzu - pojišťovna odmítá plnit, jak postupovat?

1989 nemoc z povolání, potvrzeno klinikou nemocí z povol. Došlo k poklesu výdělku a byl mě přiznán nárok na odškodnění, nastal konkurz na majetek stavebního podniku a byl určen správce konkurzní podstaty, doplatek mzdy odesílali.
07/2013 mi správce řekl, že majetkový účet úpadce podniku byl vyčerpán, tudíž již není možné mi zasílat náhradu. Mám se prý obrátit na pojišťovnu Kooperativa, byl jsem odmítnut - doplatek mzdy bude vyplácet MPSV. To mě odkázalo zpět na Kooperativu.
Uplatňuji tedy svůj nárok na Kooperativně, ale od 08/13 jsem neobdržel žádný doplatek mzdy. Stále na mě chtějí doklady z roku 1998, asi 3 výplatní pásky a doklad z doby, kdy jsem byl převeden na jinou práci, jenže se mnou nikdy sepsaný nebyl.
Výše uvedené dokumenty nemám. Nelze je sehnat.
Je nějaká šance? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda Váš někdejší zaměstnavatel dosud existuje či nikoli. V případě, že zaměstnavatel již zanikl, bude aplikovatelný § 1/2 písm. b) vyhlášky č. 125/1993 Sb. , dle něhož platí, že není-li právního nástupce zaměstnavatele, který zanikl po 31. 12. 1992, má poškozený, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání po vzniku zákonného pojištění, právo na plnění přímo vůči té pojišťovně, u které byl pojištěn jeho zaměstnavatel před svým zánikem (touto pojišťovnou je pak ve Vašem případě pojišťovna Kooperativa).

Vyžaduje-li po Vás pojišťovna Kooperativa doložení dokumentů, které nemáte (a nemůžete mít) k dispozici, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Nelze vyloučit, že se Vámi popsaným postupem pojišťovna Kooperativa pouze snaží pozdržet výplatu příslušných náhrad (po hříchu se jedná o vcelku běžný postup mnohých pojišťoven). Pro přípravu předžalobní výzvy (§ 142a Občanského soudního řádu) a posléze žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz 

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Mobilní operátor si neoprávněně strhává paušál za vypovězenou službu - jak se domáhat vrácení peněz?

11/2011 jsem u Vodafone vypověděl smlouvu, poté i ze strany operátora potvrzeno, jak ústně telefonicky, tak i prostřednictvím sms zprávy, kterou mám ještě dosud v telefonu uloženou a slouží mi tedy jako důkaz k ukončení smlouvy mezi smluvními stranami: Miroslav Pajdar a Vodafone. Tímto bylo pro mě vyřešeno, ukončeno, SIMku jsem tím pádem přestal užívat. Vodafone si ale nadále strhával z mého účtu za služby i po zrušení smlouvy a to za období 11/2011 – 1/2014. Dle operátora, již nelze doložit, že data z toho období již nemají k dispozici. Já ale stále mám v telefonu tu sms uloženou. Má cenu i nadále reklamovat? Nejde o reklamaci služeb, ale o neoprávněné strhávání z účtu i po vypovězení smlouvy. Prvně jsem reklamaci zasílal začátkem roku 2014. Nyní jsem zkoušel znovu, bez úspěchu. Prosím o radu z právního hlediska. Mám se obrátit např. na ČTÚ? Není už pozdě? Předem moc děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
ČTÚ v této souvislosti zajisté kontaktovat můžete, k vyřešení otázky neoprávněného strhávání plateb z Vašeho účtu však ČTÚ oprávněn není (tento úřad může společnosti Vodafone uložit za právně závadný postup pokutu).
Pokud si společnost Vodafone strhávala z Vašeho účtu platby i v době, kdy mezi Vámi a společností Vodafone neexistoval smluvní vztah, vzniklo na straně společnosti Vodafone bezdůvodné obohacení, a to ve formě plnění bez právního důvodu (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku), k jehož vrácení je společnost Vodafone povinna.
V současné chvíli se proto můžete obrátit na společnost Vodafone s předžalobní výzvou (§ 142a Občanského soudního řádu), v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, svá tvrzení doložíte příslušnými dokumenty (může se jednat zejména o přepis předmětné SMS zprávy a výpisy z Vašeho bankovního účtu, z nichž bude zřejmé, v jakém období docházelo k neoprávněnému strhávání plateb), přičemž společnost Vodafone vyzvete, aby bezdůvodné obohacení, které na její straně vzniklo vrátila (výši bezdůvodného obohacení je zapotřebí přesně vyčíslit, můžete požadovat i úrok z prodlení, pro vrácení bezdůvodného obohacení stanovte přiměřenou lhůtu). V případě neochoty společnosti Vodafone k vrácení bezdůvodného obohacení můžete samozřejmě zmínit svou připravenost řešit věc soudní cestou, pohrůžka možné medializace tohoto případu Vám může rovněž posloužit.
V souvislosti s vymáháním bezdůvodného obohacení je vhodné připomenout, že dle § 107/1 a 2 starého Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (Vy) dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se pak právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky, a šlo-li o úmyslné bezdůvodné obohacení (což však nepředpokládám), za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Ve Vašem případě je tak právo na vrácení bezdůvodného obohacení již částečně promlčeno (což však samozřejmě neznamená, že byste nemohl vymáhat vrácení celého bezdůvodného obohacení).

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Nelegální autoservis bez stavebního povolení

Soused provozuje nelegální autoservis. Servis (venkovní pracovní stání) je umístěn za hranicí jeho vjezdu. Část servisu je provozována na veřejné komunikaci před mým domem - otáčení, odstavování vozidel. Po stížnosti, proběhlo stavební řízení o změně užívání stavby na autoservis.
SÚ magistrátu změnu povolil a po odvolání ke KÚ bylo rozhodnutí SÚ vráceno k novému projednání. KÚ uznal pouze námitku chybějícího dopravního řešení.
Další námitka byla, že servis nevyhovuje závazným normám pro servisy a opravny motorových vozidel (ČSN 73 6059). Námitku KÚ neuznal:
„V předmětném objektu však ke stavebním změnám nedochází, tudíž užití normy není závazné, ale pouze přiměřené dané situaci, i vzhledem k tomu, že se jedná o velmi omezené služby malého objemu a provozu. “
Domnívám se, že SÚ jednal protiprávně. Na jakou autoritu, kromě SÚ, se obrátit pro posouzení servisu v novém řízení (např. ČKAIT)?
Mohu v novém řízení použít fotografie dokumentující odstavování, otáčení, špatné stání vozidel, aniž bych byl z něčeho nařčen?
Děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, zda bylo řízení před stavebním úřadem již pravomocně skončeno či nikoli. Pakliže je řízení dosud vedeno, můžete se proti dalšímu rozhodnutí opět odvolat, vyloučeno není ani podání žaloby ke krajskému soudu (a to v rámci správního soudnictví dle soudního řádu správního).
Z hlediska stavebně-právního je však stavební úřad jediným orgánem oprávněným rozhodovat o ne/spáchání správního deliktu. ČKAIT je profesní komorou (nikoli tedy správním orgánem), která není oprávněna zahajovat správní řízení či dokonce sankcionovat subjekty, které nejsou jejími členy.
Domníváte-li se, že Váš soused provozuje autoservis tzv. načerno, můžete se s podnětem obrátit i na místně příslušný živnostenský úřad.
Co se týče Vámi zmiňovaného užívání pozemní komunikace, můžete kontaktovat i místně příslušný silniční správní úřad (kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností).
Dle § 51/1 správního řádu lze k provedení důkazů užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Použití fotografií dokumentujících užívání pozemní komunikace Vaším sousedem je tudíž přípustné.
Dle § 86 občanského zákoníku platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Bez souhlasu člověka je však možné pořizovat obrazové záznamy, pokud se takové záznamy pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Svolení není třeba ani v případě, když se obrazový záznam pořídí nebo použije na základě zákona k úřednímu účelu (§ 88 občanského zákoníku).
Pořízením fotografických záznamů parkujících automobilů na a před pozemkem Vašeho souseda proto s největší pravděpodobností nezasáhnete do jeho osobnostních práv (zejména práva na soukromí).
I v tomto případě však platí, že obrazový záznam nesmí zasáhnout do soukromí Vašeho souseda v nepřiměřeném rozsahu. Konkrétně dle § 90 občanského zákoníku nesmí zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití obrazového záznamu být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo převezme funkci předsedy SVJ když to nechce nikdo dělat?
- Nikdo nemá zájem dělat předsedu SVJ, společenství vlastníků bytových jednotek - co se bude dít?

Nikdo v domě nechce funkci předsedy SVJ (před tím pověřený vlastník) vykonávat. Máme 4 byty a 3 garáže. Vlastníků je tu dohromady 7. Dle stanov oznámí pověř. vlastník o odstoupení z funkce a po 30 dnech se mu funkce zruší. Shromáždění má do 60 dnů svolat schůzi kde zvolí dalšího předsedu SV nebo výbor. Kdo to má svolat. Ten kdo má největší spoluvl. podíl nebo vlastník, který byl u založení SVJ, … Ve stanovách nic konkrétního není. Dle starých stanov nelze zvolit někoho kdo nemá ve SVJ byt.
I když bude zvolena nějaká firma (osoba), která nám bude dělat veškeré práce (správu, opravy, revize, …) stejně je nutné přeci určit někoho z vlastníků, který bude s firmou (osobou) jednat. Jedině my vlastníci známe potřeby SVJ. A to také nebude chtít nikdo dělat. Komu to tedy dát.
Děkuji, SVJ

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je SVJ (§ 1190 občanského zákoníku). Tato koncepce plně odpovídá základnímu pojetí SVJ, které je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je SVJ způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem (§ 1194/1 občanského zákoníku).

Odpověď na Vaše dotazy byste měl nalézt ve stanovách SVJ, které dle § 1200/2 písm. d) a f) občanského zákoníku musí upravovat alespoň:
- určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
- pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí.

Dle § 1205/1 občanského zákoníku je nejvyšším orgánem SVJ shromáždění (tvořené všemi vlastníky bytových jednotek). Statutárním orgánem je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda SVJ.
Ve Vámi popsaném případě může být shromáždění vlastníků bytových jednotek svoláno za použití § 1207/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nesvolá-li statutární orgán shromáždění vlastníků bytových jednotek na podnět vlastníků bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů (nejméně však dvou z nich), svolají tito vlastníci shromáždění vlastníků bytových jednotek k zasedání na náklad SVJ sami. Jelikož ve vámi popsaném případě nemůže statutární orgán zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek svolat, neboť tento orgán již neexistuje, mohou toto zasedání svolat vlastníci bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů (minimálně však dva vlastníci bytových jednotek).
Další možností, jak určit statutární orgán Vašeho SVJ je tzv. rozhodnutí mimo zasedání. Dle § 1210/1 občanského zákoníku platí, že není-li svolané shromáždění vlastníků bytových jednotek způsobilé usnášet se (zejména pro nedostatečný počet přítomných vlastníků bytových jednotek), může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat (např. tedy i ti vlastníci bytových jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, minimálně však 2 vlastníci bytových jednotek), navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání (k tomuto "dálkovému" způsobu hlasování více v § 1210 a násl. občanského zákoníku).
Podaří-li se ve Vašem případě zasedání shromáždění vlastníků bytových jednotek svolat, přičemž však v jeho rámci nedojde k určení statutárního orgánu SVJ, bude namístě postup dle § 165/1 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení platí, že nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem (např. tedy na návrh kteréhokoli vlastníka bytové jednotky), chybějící členy statutárního orgánu soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání (v tomto případě ve stanovách SVJ).
Jinak soud jmenuje SVJ opatrovníka (§ 486 - § 488 občanského zákoníku), a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.
Nebude-li tedy shromáždění vlastníků bytových jednotek schopno určit nový statutární orgán SVJ, bude kterýkoli vlastník bytové jednotky (popř. i SVJ samo) navrhnout místně příslušnému soudu, aby jmenoval statutární orgán sám (a to až do doby, kdy se to podaří shromáždění vlastníků bytových jednotek), soud pak může SVJ jmenovat také opatrovníka.
V souvislosti s absencí statutárního orgánu Vašeho SVJ upozorňuji na § 172/1 písm. c) občanského zákoníku, dle něhož zruší soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže tato právnická osoba nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu poukazuji na § 1202 a § 1203, dle nichž platí, že:
- dokud má některý zakladatel SVJ většinu hlasů, je správcem domu a pozemku;
- pro rozhodování ve věcech správy domu a pozemku se obdobně použijí ustanovení o shromáždění vlastníků bytových jednotek;
- k rozhodnutí svolá vlastníky bytových jednotek správce;
- při rozhodování se nepřihlíží k hlasům správce převyšujícím součet hlasů všech ostatních vlastníků jednotek;
- ztratí-li správce většinu hlasů, podá nejpozději do šedesáti dnů jako statutární orgán SVJ návrh na zápis SVJ do veřejného rejstříku a nejpozději do devadesáti dnů svolá shromáždění vlastníků bytových jednotek, neučiní-li to, může tak učinit kterýkoli vlastník bytové jednotky.

Z Vašeho dotazu nicméně nevyplývá, zda jsou podmínky pro aplikaci § 1202 a § 1203 občanského zákoníku splněny.