Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním a pojmenováním jsou k nahlédnutí  zde.  


 

OBČAN-BYDLENÍ
- Promlčení členského příspěvku bytového družstva - lhůta
- Promlčení poplatku bytového družstva - lhůta

12.8.2015 jsem obdržel od Stavebního bytového družstva POKROK Praha (dále jen SBD) výzvu k úhradě dluhu na členských příspěvcích za 2005-2015. Přibližně v této době docházelo k odprodejům družstevních bytů do osobního vlastnictví bývalých nájemníků. Stejnou výzvu obdržela i větší část mých sousedů. U každého z nás je situace ohledně případné existence členství trochu jiná:
- někteří odkoupili byt a stále v něm žijí (dohledali jsme, že součástí smlouvy o převodu bytu je odstavec, který říká, že převodem bytu nezaniká členství v SBD). Někteří předpokládali, že neplacením členských příspěvků jejich členství samo zanikne. Někdo jiný požádal o zrušení členství dopisem a když přestaly chodit složenky, tak předpokládal, že členem už není. Někde jsou už noví vlastnící.
- já např. odkoupil byt už v osobním vlastnictví od původních vlastníků v roce 2003, takže nechápu jak jsem se mohl stát členem SBD, i když SBD tvrdí, že má mnou podepsaný doklad o převodu členství z původního vlastníka na mě (s datem 6 měsíců poté, co jsem byt koupil).
Od 2004 existuje v našem domě SVJ, které plně převzalo jeho správu. Od tohoto roku nás SBD nezvalo na žádné schůze, prakticky s námi jako s jeho členy nekomunikovalo, ze členství jsme neměli žádné výhody či prospěch. Navíc SBD nám tvrdí, že nám každý rok posílali složenku na úhradu členského příspěvku (někteří sousedé tvrdí, že jim občas nějaká složenka přišla, kterou většinou i uhradili, ale to bylo naposledy 2009).

V případě, že nám SBD dokáže, že jsme i nadále jeho členy:
- může po nás vymáhat nezaplacené členské příspěvky za tak dlouhoud dobu? Není zde nějaká promlčecí doba?
- můžeme se vůči takovému postupu nějak bránit? V této souvislosti mě napadají např. tyto scénáře:
- neplacením členských příspěvků nedodržoval člen povinnosti dané stanovami a měl být z SBD vyloučen
- nechodily složenky a tudíž nebylo jak a komu platit
- pokud každý rok byli dle SBD členové obesláni složenkami ohledně zaplacení členských příspěvků, jak je možné, že nebyli neplatiči identifikováni už daný rok? Nejedná se o pochybení vedení SBD, které mělo jako zodpovědný orgán dbát na řádné hospodaření SBD (což mimo jiné je i docílit placení členských příspěvků) a vzniklou škodu (nezaplacené členské příspěvky) by mělo uhradit? Nebo existuje nějaká jiná možnost po kom tuto škodu vymáhat z titulu neplnění si svých pracovních nebo jiných povinností?
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Bohužel bez znalosti stanov, smluv a ostatních listin, které uvádíte, není možné poskytnout bližší informace. Proto se omezím na toliko informace obecné.
Právo na zaplacení členských příspěvků podléhá promlčení. Za roky 2005 až 2013 bude promlčecí lhůta 4-letá, podle § 397 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který byl v této době účinný. Příspěvky za roky 2014 a 2015 se promlčí v 3-leté promlčecí lhůtě podle § 629 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník. Pokud dlužník vznese při soudním sporu námitku promlčení, pak soud žalobci právo nepřizná. Jinými slovy, promlčené pohledávky lze splnit dobrovolně, ale nejsou vymahatelné (soudně či exekucí).
Pokud to není uvedeno ve stanovách, pak samotné neplacení členských příspěvků nemá za následek zánik členství v bytovém družstvu. Z tohoto důvodu však může být člen družstva vyloučen. Dokud vyloučen není, je stále členem družstva.
Pokud je osoba stále členem družstva, pak je vázána stanovami a je povinna hradit členské příspěvky ve stanovené lhůtě. Nelze poukazovat na skutečnost, že jej družstvo nevyzvalo.
Statutární orgán družstva má jistě povinnost zajistit řádné placení členských příspěvků členy družstva. Jako škodu by jim bylo monžé přičíst pouze ty příspěvky, které se díky promlčení staly nevymahatelnými. Rozhodně ne ty, které vymůžou, byť se zpožděním. Placení členských příspěvků je povinností člena družstva, nikoliv člena statutárního orgánu.
Jak jsem již uvedl výše, pro posouzení existence členství v družstvu nemám dostatek relevantních informací. Vzhledem k rozsahu nutných informací a ke složitosti věci Vám doporučuji, abyste kontaktoval advokáta, který Vám poskytne bližší informace ohledně Vašeho členství v družstvu. Pak budete mít jistotu, zda je požadavek družstva oprávněný či nikoliv. Seznam advokátů nalezente na www.advokatikomora.cz

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Bývalý zaměstnavatel dluží mzdy - jak vymáhat peníze?
- Postup vymáhání dlužné mzdy po bývalém zaměstnavateli - postup
- Postup vymáhání nevyplacené mzdy po bývalém zaměstnavateli - postup

Bývalý zaměstnavatel dluží všem členům redakce nemalé peníze, už nám došla trpělivost a chceme to řešit. Můžete nám poradit jak postupovat? Máme se obrátit na inspektorát úřadu práce? Nebo peníze vymáhat soudně hromadnou žalobou?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Pokud vám zaměstnavatel dluží mzdu, pak bych doporučila ho písemně vyzvat k zaplacení, a to za každého zaměstnance zvlášť. Pokud tak zaměstnavatel neučiní, nezbývá vám nic jiného, než se obrátit s žalobou na soudu a žalovat zaměstnavatele na zaplacení dlužné částky. V tomto případě bych Vám doporučila kontaktovat advokáta v místě vašeho bydliště.
Inspektorát práce vám v dané věci moc nepomůže, ano, prošetří danou věc a konstatuje pochybení zaměstnavatele, může mu uložit okutu, ale nezajistí, aby byl zaměstnavatel povinen vám peníze zaplatit, to mže učinit pouze soud, jehož rozhodnutí je pak vymahatelné i exekučně.
Dále také platí, že pokud zaměstnanec nedostane do 15-ti dnů ode dne splatnosti mzdu nebo její část, může okamžitě zrušit pracovní poměr (§ 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění).

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Platnost nájemní smlouvy podepsané jen jedním ze spolumajitelů, spoluvlastníků
- Musí nájemní smlouvu podepsat všichni spolumajitelé nebo stačí jeden z nich?
- Musí nájemní smlouvu podepsat všichni spoluvlastníci nebo stačí jeden z nich?

Mám na Vás dotaz ohledně nájemní smlouvy a SJM. Našel jsem nabídku nájmu do bytu, ale zjistil jsem, že mi jí nabízí pouze jeden ze spoluvlastníků (druhý se neúčastní) a nevím, jestli je rozumné na to přistoupit. Byt vlastní společně manželé, kteří se handrkují o majetek. Pán co byt nabízí mi vysvětlil, že se chtěl s manželkou několikrát domluvit, ale bez úspěchu. Když tam měl nájemníky, tak na ně poslala Policii, ale dopadlo to tak, že jim ukázali nájemní smlouvu uzavřenou s pánem a Policie odešla, že je to právní pat a neřešitelné. Nakonec je vyštípala paní tím, že rodina byla na sociálce kvůli přídavkům a nedostali od ní podpis jako od spoluvlastníka. Teď mi je byt nabízen s tím, že je to patová situace a, že na to policisti nemůžou a že spory o majetek se potáhnou ještě léta, protože manželé podnikali a nemůžou se dohodnout na majetku (rozvedení nejsou). Když na nájemní smlouvu s pánem přistoupím je riziko, že mě někdo přijde vystěhovat? Je to dost složitá situace, ale moc pěkný nájem. Jaké jsou rizika, při podpisu nájemní smlouvy jen s jedním s manželů?
Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Podle § 714 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Pronajmutí bytu rozhodně nespadá pod pojem běžná správa majetku náležícího do společného jmění manželů.
Podle odst. 2 téhož ustanovení dále platí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.
Nájemní smlouva uzavřená jen jedním z manželů bude platná, nicméně druhý z manželů se může dovolat neplatnosti takové smlouvy. Jedná se o tzv. relativní neplatnost. Pokud by tak učinil, musel byste byt vyklidit, protože byste jej užíval bez právního důvodu.
Doporučuji, aby nájemní smlouvu podepsali oba manželé, nebo aby Vám druhý z manželů písemně potvrdil, že s pronájmem souhlasí. Pokud na to druhý z manželů nepřistoupí, pak Vám nedoporučuji uzavírat takovou nájemní smlouvu. Právo opomenutého manžela dovolat se neplatnosti se promlčí ve lhůtě 3 let. Během té doby byste musel žít v nejistotě, zda se nebudete muset vystěhovat.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel odmítá vydat zápočtový list - jak se bránit?
- Zaměstnavatel nevystavil zápočtový list - pomůže inspektorát práce?

Jak postupovat zaměstnavatelem ve státní sféře – jedná se o ředitelku v kulturním zařízení. Nastoupila jsem zde na základě DPP. V průběhu konání práce se mnou ředitelka zacházela velmi špatně – ve zkratce se jedná o klasický bossing. Podala jsem na ní stížnost u zřizovatele – v tomto případě Středočeský kraj, kam jsem mimo jiné odeslala i veškeré klíče a zapůjčené předměty, které jsem obdržela při podpisu DPP. Bohužel uplynuly 2 měsíce a jedinou reakcí z kraje byla e-mailová informace, že pí. ředitelka vše popírá a mám se s ní dohodnout. Což je dle mého názoru nemyslitelné, neboť dále pokračuje ve lstivých a lživých praktikách, aby co nejvíce pošpinila mé jméno. Stále vytrvale odmítá vydat zápočtový list, neboť se ohrazuje faktem, že DPP byla uzavřena do konce tohoto roku. Já jsem ovšem 300 h odpracovala k 14.6.2015 na základě pracovních výkazů, které pravidelně pí. ředitelka měla k dispozici, nikdy jsem od ní nedostala zpětnou vazbu a teď se ohrazuje lživým tvrzením, že jsem hodiny neodpracovala, tudíž DPP nebyla ukončena a tedy nemůže vydat zápočtový list. Díky tomuto stavu, kdy jsem v současné době na ÚP, se dostávám do nepříjemné situace, neboť referentka chce dodat zápočtový list a nenechá si vysvětlit, že jej nemohu dodat, poněvadž není dobrá vůle ze strany zaměstnavatele. Co radíte? Mám se obrátit na inspektorát práce? Jaké jsou šance?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
U dohody o provedení práce (DPP) má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci zápočtový list po skončení tohoto pracovněprávního vztahu. DPP zpravidla končí uplynutím sjednané doby nebo výkonem sjednaných prací.
Pokud jste již odpracovala max. přípustný rozsah hodin za tento kalendářní rok a zaměstnavatel popírá, že tomu tak bylo, pak je otázkou, zda i nadále na DPP pracujete, popř. jak byl sjednán druh práce, resp. proč Vám nadále není pridělována práce dle DPP, když byste nadále mohla do max. limitu 300 hodin v kalendářním roce pracovat.
Pokud se s ředitelkou, tedy zaměstnavatelem nedohodnete, pak se můžete obrátit s písemným podnětem na příslušný inspektorát práce, který provede u zaměstnavatele šetření, ale Váš konkrétní nárok nevyřeší, resp. nemůže nařídit zaměstnavateli, aby Vám zápočtový list vydal, jen kontstatuje pochybení, doporučení k nápravě, popř. může uložit pokutu. Doporučila bych Vám se znovu obrátit písemně i na zřizovatele, a to oficiální cestou, nikoliv např. jen E-mailem.
Pokud však zaměstnavatel bude trvat na svém, povinnost vydat Vám zápočtový list mu může uložit pouze soudu na základě Vámi podané žaloby.
Nejlepší řešení bych viděla v tom, dohodnout se se zaměstnavatelem na ukončení DPP k určitému datu, poté by Vám měl zaměstnavatel zápočtový list vydat, neboť pracovněprávní vztah skončil.
Ohledně nevhodného jednání ze strany zaměstnavatele by přicházela v úvahu taky další oficiální stížnost u zřizovatele, podnět k inspektorátu práce, popř. v krajním případě dle posouzení situace žaloba u soudu.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Pomluva zaměstnavatele dehonestující zaměstnance a jeho rodinu v běžném životě - omluva, náhrada nemajetkové škody, újmy
- Pomluva zaměstnavatele ponižující zaměstnance a jeho rodinu v běžném životě - omluva, náhrada nemajetkové škody, újmy
- Křivé obvinění zaměstnavatele dehonestující zaměstnance a jeho rodinu v běžném životě

Mám dotaz, ohledně křivého obvinění a pomluvy. Jedná se mi o to, zda mohu podat trestní oznámení na Policii?
Dne 12. 06. 2015 přijel můj nadřízený a oznámil mi, že mám okamžitě předat služební telefon, klíče od objektu a přede mnou mi nechal zablokovat služební počítač. Vše proběhlo bez předávacího protokolu. Byla mi též nabídnuta výpověď dohodou, kterou jsem odmítla podepsat. Toto vše proběhlo před zákazníky a mými kolegy. Byla jsem ústně seznámena s obviněním, že jsem poškodila firmu, byly i použity výrazy, že jsem kradla, firmu jsem připravila cca o 80 tisíc Kč, - V rámci odběrů zákazníků, se prý jedná o spekulativní odběry.
Písemně mi byla nařízená okamžitá dovolená, kterou následně firma zrušila a proplatila mi 6 dnů, jako překážku ze strany organizace.
Bylo mi slíbeno, že bude podané trestní oznámení, které následně může očistit mé jméno. K tomuto nakonec nedošlo.
Díky tomuto obvinění jsem byla 22. 06. 2015 převedena na jinou práci, z vedoucí pobočky na řidiče - skladníka.
Nervově jsem se zhroutila a od 23.6.2015 jsem v pracovní neschopnosti, beru antidepresiva a jsem léčena odbornou lékařkou.
Tento nadřízený navštívil VIP zákazníky, kde je seznámil s tím, co jsem udělala. Toto mi nikdy nebylo prokázáno. Manžel pracuje ve stejném oboru a často ho kontaktují lidi, že ví, co jsem udělala. Musím říci, že mě toto obvinění hodně poškodilo a v současné době je zameteno pod stůl. Již se mluví jen o nedůvěře, spekulacích a domněnkách.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Křivé obvinění je trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných podle § 345 trestního zákoníku. Spáchá jej ten, kdo jiného lživě obviní ze spáchání trestného činu, jeho prostřednictvím je tedy chráněna jak čest všech občanů, tak řádný výkon pravomocí orgánů činných v trestním řízení, aby nedošlo k trestnímu stíhání nevinných osob. Zde tedy jde o případ, kdy by se zaměstnavatel dostavil k orgánu činném v trestním řízení a tam na Vás podal trestní oznámení. Tím by mohlo dojít k trestnému činu. Oproti tomu pomluva je trestným činem, který spáchá ten, kdo o jiném uvede takový nepravdivý údaj, který může značně ohrozit jeho vážnost před druhými osobami. Trestnost pomluvy vyplývá ze snahy chránit čest a dobrou pověst člověka ve společnosti, a to ať už jde o jeho vztahy v zaměstnání, v rodině nebo kdekoli jinde.
Nižším "kalibrem" pomluvy je přestupek proti občanskému soužití, který se řeší u přestupkové komise městských či obecních úřadů.
Oznámení o jednání Vašeho zaměstnavatele tedy podle mého názoru můžete na policii samozřejmě učinit. Nemyslím si, že by bylo nutno rovnou kvalifikovat o jaký trestný čin se má jedna, stačilo by učinit oznámení o činu samotném, co se stalo, kdo co provedl, doložit co možná nejvíce důkazů, svědeckých výpovědí, lékařské potvrzení a pod.
Nicméně rozhodně nezapomínejte na obranu občansko právní. každý člověk právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, soukromí a svého jména a projevů osobní povahy. Pokud dojde k jeho porušení, člověk má právo domáhat se odstranění následků pomluvy a zadostiučinění. A to i finančního charakteru. Můžete tedy žádat jak náhradu nemajetkové újmy (psychická újma, ztráta vážnosti, důstojnosti, onemocnění…), tak ztrátu materiální (ztráta na výdělku, ztráta klientely) a samozřejmě lze žádat omluvu a to i veřejnou, pokud byla pomluva veřejného charakteru.
Kromě toho se domnívám, že na místě je také žaloba pracovněprávní, protože zaměstnavatel Vás nemůže jen tak svévolně převést na jinou práci neodpovídající Vaší pracovní smlouvě, pokud mu k tomu nesvědčí zákonný důvod.
Související právní předpisy:
Zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Žaloba na neplatnost na převedení na jinou práci

Chtěla jsem se zeptat, zda je v tomto případě vhodné podat žalobu ohledně neplatnosti převedení na jinou práci? Zda v tomto případě, je sjednaný druh práce skutečně natolik široký, že lze dojít k závěru o obcházení zákona?
Od roku 2009 vykonám dle pracovního pověření k výkonu funkce : vedoucí pobočky Karlovy Vary. Nemám jedinou výtku, kárný dopis.
22. 06. 2015 mi jednatel firmy přivezl nové pracovní pověření, kde je uvedeno : řidič - skladník a o šest tisíc snížená hrubá mzda, která je též uvedená v pracovním pověření a mzdovém výměru.
V pracovní smlouvě mám uvedeno, že jsem povinna vykonávat dělnické, administrativní i obchodní činnosti v těchto oblastech :
- nákup a prodej zboží
- přeprava, manipulace a skladování zboží
- údržba a opravy nemovitého a movitého majetku
- řešení obchodních vztahů reklamace, vymáhání, zajišťování a úhrada pohledávek
- administrativní, účetní a daňové činnosti
dále mám dohodu o změně pracovní smlouvy, kde je uvedeno, že budu vykonávat :

1/ technicko - hospodářského, obchodního a provozního zaměstnance
2/ jsem povinna vykonávat organizační, kontrolní, provozní, vedoucí, jakož i manuální a pomocné činnosti v těchto oblastech :
- obchodní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- poskytování prací, služeb a dalších plnění zákazníkům
- administrativní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- kontrolní a řídící činnosti při provozu, jímž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- logistické činnosti při provozu, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- obsluha pracovních strojů, řízení motorových vozidel
- údržba a opravy nemovitého a movitého majetku
- zajišťování přepravy, manipulace, balení, vybalování a skladování zboží
- ostatní manuální a pomocné činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem.
Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud tedy dobře rozumín Vašemu dotazu, tak jako druh práce máte nyní v platné pracovní smlouvě sjednáno toto:

1/ technicko - hospodářského, obchodního a provozního zaměstnance
2/ jsem povinna vykonávat organizační, kontrolní, provozní, vedoucí, jakož i manuální a pomocné činnosti v těchto oblastech :
- obchodní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- poskytování prací, služeb a dalších plnění zákazníkům
- administrativní činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- kontrolní a řídící činnosti při provozu, jímž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- logistické činnosti při provozu, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem
- obsluha pracovních strojů, řízení motorových vozidel
- údržba a opravy nemovitého a movitého majetku
- zajišťování přepravy, manipulace, balení, vybalování a skladování zboží
- ostatní manuální a pomocné činnosti, jimiž bude pověřen nadřízeným zaměstnancem.

A v rámci tohoto Vám nyní zaměstnavatel bude přidělovat jen práci "ridič - skladník".
Práci ridiče máte schovánu v "řízení motorových vozidel" a práci skladníka v "zajišťování přepravy, manipulace, balení, vybalování a skladování zboží". Z tohoto pohledu má zaměstnavatel právo po Vás vyžadovat výkon této práce.
Problém bych já osobně viděla už v samotném rozsahu sjednaného druhu práce, který mi přijde velmi široký, jelikož na jejímž základě Vám zaměstnavatel může přidělovat nejrůznější druhy prací, které práve bude potřebovat vykonávat. Zákoník práce a jeho výklad umožňuje sjednat v jedné pracovní smlouvě i více druhů práce, ale pouze tak, aby nedocházelo k obcházení zákona a jeho ustanoveních, dle kterých má zaměstnavatel povinnost přidělovat zaměstnanci jen práci v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.
Je ovšem nutné posoudit každý případ zvlášť s ohledem na všechny okolnosti a zvyklosti u zaměstnavatele. Osobně si myslím, že takto sjednaný druh práce v pracovní smlouvě není vpořádku. Doporučila bych Vám obrátit se na advokáta zabývajícím se pracovním právem a s ním situaci konzultovat.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Notář neověřil katastr nemovitostí a neprojednal nemovitost po zesnulém v dědickém řízení
- Notář neprojednal nemovitost po zesnulém - jak postupovat a vyhnout se dalšímu poplatku notáři?

Byla jsem pozvána k notářce z důvodu, že spolumajitel naší chaty (kromě mé sestry, kterou jsem již vyplatila) je můj bratr, který je již 16 roků po smrti. Před jeho úmrtím jsem mu vyplatila 1/3 odhadní ceny chaty.
Paní notářka, která si mě a sestru pozvala je tatáž, která před 16-ti lety vyřizovala po bratrovi pozůstalostní řízení ze kterého jsme neobdrželi žádný dokument. Dle mého názoru došlo k pochybení ze strany notářství, že si nevyžádalo výpis z katastru nemovitostí a tím by se zjistilo, že bratr vlastnil 1/3 chaty.
Nyní chce po mě nový cenový odhad chaty a abych si 1/3 znovu odkoupila. Do této chaty jsem od úmrtí svého bratra investovala spoustu finančních prostředků a nynější cena chaty se značně liší od ceny chaty v roce 1999.
Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Dle občanského soudního řádu mají účastníci řízení povinnost tvrzení a povinnost důkazní. V původním dědickém řízení jste měli paní notářce sdělit, že Váš bratr vlastní podíl na nemovitosti. Ona by si poté vyžádala výpis z katastru nemovitostí a nemovitost již tehdy projednala.
V řízení o nově objeveném majetku se postupuje podle předpisů platných v době úmrtí zůstavitele a všechna aktiva se oceňují vždy ke dni úmrtí. Nechte si udělat odhad nemovitosti ke dni úmrtí Vašeho bratra nebo paní notářce sdělte, že žádáte o ocenění nemovitosti formou Vašeho prohlášení, a to cenou ke dni úmrtí. Tuto cenu paní notářce pak sdělte (do ceny nebudete započítávat zhodnocení nemovitosti, které jste provedla až po smrti Vašeho bratra).
V rámci dědického řízení pak můžete se sestrou uzavřít dědickou dohodu, na základě které nabudete podíl na nemovitosti Vy a Vaše sestra z nově objeveného majetku nic nedostane.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak dostat zpět peníze získané před manželstvím investované do majetku manželů v případě rozvodu manželství?

Vzali jsme se s manželem v prosinci 2014 v Las Vegas. Před uzavřením manželství jsem měla našetřené peníze. Za část jsem v lednu tedy po uzavření manželství koupila zlato a nyní budeme spolu kupovat dům, kam dám zbytek svých peněz a část peněz manžel, které měl také před uzavřením manželství, na zbytek si vezmeme hypotéku. Jaké bude rozložení vlastnictví na domě v případě rozvodu? a čí je nyní nakoupené zlato? jen mé nebo už spadá do bezpodílového vlastnictví manželů? Pokud chci, aby peníze, které jsem měla před sňatkem byly i po rozvodu mé (nebo jejich adekvátní část na domě), je nutné podepsat nějakou smlouvu nebo něco zanést do smlouvy kupní či je to tak samozřejmě s ohledem, že mám k dispozici výpisy z účtu a mohu doložit, že peníze byly mé?
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Pokud se jedná o zlato, pak toto by mělo být dle zákona Vaše, nicméně zřejmě by bylo případně nutné prokázat, že jste jej hradila výlučně ze svých vlastních prostředků, neb § 709 odst. 1 písm. d) nám říká: Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.
S tím domem už to bude složitější, v zásadě se tam presumuje, že podíly manželů jsou stejné. Samozřejmě by asi bylo možné sepsat u notáře nějaký "majetkový režim" společného jmění. Obecně platí, že jakmile je něco v SJM, respektive i spoluvlastnictví, a při vypořádání nedojde k dohodě, pak jsou to vždy složité a zdlouhavé soudní případy.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace náhradního dílu namontovaného podnikatelem podnikateli - záruka, záruční doba náhradního dílu

Prosím Vás o radu jak dál postupovat při reklamaci opravy vozu.
Je to cca 23 měsíců, kdy jsem já coby živnostník namontoval již bývalému kamarádovi taky živnostníkovi na jeho užitkový vůz sloužící pouze k podnikatelským účelům (odvoz štípaného dřeva), novou spojku. Tehdy to byl z mé strany vstřícný krok, pomoc kamarádovi v nouzi. Přestala mu fungovat spojka u auta a požádal mě o urychlenou výměnu. Koupil jsem proto sám a na sebe coby firmu, náhradní díly a spojku jsem vyměnil. Bohužel po uplynutí cca 23 měsíců a najetí cca 20 tis. km. se spojka pokazila a byla nutná její výměna. Jelikož se pokazila jedna část z kompletu, která se nevyplatila kupovat samostatně, přistoupili jsme k opětovné výměně kompletu spojky. Tentokrát si vše zakoupil a rovnou i zaplatil sám. Teď ale po mě požaduje vrácení původní částky za opravu spojky, protože byla ještě v záruce. Volal jsem proto mému dodavateli náhradních dílů a požadoval jsem uplatnění reklamace. Ten mi sdělil, že v případě užitkových aut a nákupu náhradních dílů mezi podnikateli se nejedná o klasickou záruku, ale záruku je zkrácena na 12 měsíců od montáže, takže je spojka už po záruce.
Můj bývalý kamarád stále tvrdí, že chce vrátit peníze, protože je spojka v záruce. Jen musím podotknout, že vzhledem k tomu, že se jednalo spíše o výpomoc kamarádovi v nouzi, jsme ani jeden z nás netrvali na písemné formě faktury, záruky, nebo kupní smlouvy. Samozřejmě já fakturu o koupi spojkové sady mám.
Poraďte mi prosím, co mám dělat dál, případně, kdo je v právu, přestože nemáme uzavřenou písemnou smlouvy o opravě vozu.
Vzhledem k tomu, že bych potřeboval radu co nejdříve, jsem právě odeslal částku 250, -Kč na Vaše číslo účtu jako podporu právní poradně. O převedení částky byste měli být informování mojí bankou, zadal jsem tam Vaši e-mailovou adresu.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Skutečnost, že smlouva nebyla uzavřena písemně nemá na platnost smlouvy vliv.
Zákonnou záruku zná zákon jen v případě, tzv. spotřebitelských smluv. Mezi podnikateli zákonná záruka neexistuje. V takovém případě je nutné záruku ve smlouvě sjednat. Jinak se nelze práv ze záruky za jakost domáhat.
V úvahu připadá pouze odpovědnost za vady. Tuto odpovědnost prodávajícího (nebo též zhotovitele díla) zakládá vada, která existuje v době převzetí věci (díla). Tedy pokud byla spojka vadná, nebo byla vadně provedena montáž v době převzetí automobilu. To platí také tehdy, jestliže vada v době převzetí automobilu existovala, ale projevila se později. Pokud tedy spojka (i montáž) byly bezvadné, pouze spojka nevydržela tolik, co kamarád očekával, pak tato skutečnost sama o sobě nezakládá odpovědnost za vady.
Musel by Vám prokázat, že spojka byla vadná již při převzetí automobilu. Pokud se mu to nepodaří, pak nemá nárok na práva z vadného plnění, resp. nemá nárok na vrácení zaplacené částky.
Totéž pak platí ve vztahu mezi Vámi a prodávajícím. I kdyby na spojku byla záruka 12 měsíců (pokud Vám ji smluvně poskytl), pak to má vliv jen na vztah mezi Vámi a prodávajícím, nikoliv mezi Vámi a Vaším kamarádem.
Pokud by Vám tedy Váš kamarád prokázal (např. znaleckým posudkem), že spojka byla vadná v době převzetí auta, pak má právo na výměnu. Možná by mohl od smlouvy odstoupit. To by také znamenalo, že spojka byla vadná i v době, kdy jste ji kupoval Vy (předpokládám, že jste ji koupil a ihned namontoval). Vy byste pak mohl spojku reklamovat u prodávajícího.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Virtuálnímu operátorovi přestaly fungovat SIM karty v bezdrátových platebních terminálech obchodníka - jak vymáhat náhradu škody?
- Několikadenní výpadek služeb virtuálního operátora (SIM karty v platebních terminálech) - náhrada škody způsobená obchodníkovi výpadkem

Mám v provozovnách bezdrátové platební terminály ve kterých používám SIM karty virtuálního operátora. Od něj jsem dostal na konci července dopis s novými kartami, že si je mám za 3 dny vyměnit aby nám mohli služby poskytovat i nadále. Bohužel hned další den stávající karty přestaly fungovat. Volali jsme operátorovi, bohžel vždy jsme jen dostali informaci že se na odstranění pracuje. Ani po třech dnech kdy jsme podle pokynů vyměnili staré SIM karty za nové stále karty nefungovaly (ani nové, ani staré).
Operátor vždy řekl že se to řeší, že je to divné atd. Bohužel nebyli jsme schopni se ani spojit s odpovědnou osobou neboť nám vždy bylo řečeno že nikdo teď nemá čas s námi mluvit, žádný nadřízený není k dispozici atd.
Bohužel operátor nás kompletně odstřihnul od služeb až do 14.8 a u jedné SIM karty do 15.8. bez omluvy nebo vysvětlení. Během této doby jsme pouze obdrželi email že vzhledem k situaci nám nebudou účtovat červencovou fakturu kterou jsme stejně dostali. Zároveň jsme museli zajistit provoz terminálů na provozovnách nákupem nových SIM karet od jiného operátora včetně dokoupení kreditu. Jedná se o náklady cca 1500 Kč za SIM karty, nepočítaje hodiny ztráveného času na lince s operátorem a velké potíže na provozovnách kdy zákazníci nemohli platit.
Můžete mi prosím poradit jak správně postupovat ohledně reklamace poskytovaných služeb a požadavku na úhradu vynaložených nákladů v souvislosti s výše uvedeným výpadkem služeb virtuálního operátora?
Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že služby virtuálního operátora jsou Vám poskytovány (jak předpokládám) na základě smlouvy, doporučuji Vám v první řadě důkladně tuto smlouvu prostudovat (zejména pak ty její části, které se věnují odpovědností za vadné plnění a případně vzniklou škodu).

Následně Vám doporučuji obrátit se písemně na virtuálního operátora s:
- uplatněním práva z vadného plnění sjednaných služeb (např. ve formě slevy z ceny služeb, dle dotazu Vám již byla určitá sleva poskytnuta, v tomto ohledu je však podstatné, zda tato sleva odpovídá tomu, co bylo ve smlouvě sjednáno),
- uplatněním práva na zaplacení smluvní pokuty (pokud byla ve smlouvě nějaká pokuta či jiná sankce pro tyto případy sjednána),
- uplatněním nároku na náhradu škody (k tomu více v následujících odstavcích).

Co se týče škody, která Vám byla výpadkem poskytovaných služeb způsobena, je v první řadě vhodné vědět, že odpovědnost za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti je tzv. objektivní odpovědností (§ 2913 občanského zákoníku), tzn. že skutečnost, zda virtuální operátor výpadek poskytovaných služeb zavinil či nezavinil, není rozhodná (pro vznik jeho odpovědnosti za škodu postačí, že k výpadku poskytovaných služeb došlo).
Odpovědnosti za vzniklou škodu by se mohl virtuální operátor zprostit pouze v případě, pokud by prokázal, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (tzv. vyšší moc). Překážka vzniklá z osobních poměrů virtuálního operátora nebo vzniklá až v době, kdy byl s plněním smluvní povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl virtuální operátor podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě škody nezprostí.
Jako škodu můžete u virtuálního operátora uplatnit veškeré náklady, které Vám v souvislosti s výpadkem poskytovaných služeb vznikly (a to včetně případně vzniklých dluhů).
Výzvu k poskytnutí slevy z ceny služeb, úhradě smluvní pokuty, náhradě škody apod. zašlete virtuálnímu operátorovi prokazatelným způsobem, tedy doporučeně s dodejkou (předem ho na tuto skutečnost můžete upozornit např. e-mailem), jeden stejnopis této výzvy si ponechte. Pro uspokojení Vašich požadavků stanovte virtuálnímu operátorovi ve výzvě přiměřenou lhůtu (přičemž ho můžete současně upozornit na svou připravenost řešit věc i soudní cestou).
Nebude-li virtuální operátor ochoten Vámi uplatněná práva akceptovat, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud (není-li samozřejmě pro řešení sporů ve smlouvě sjednána jiná instituce, např. rozhodčí soud). Pro případ soudního řízení bude zapotřebí, abyste veškerá svá tvrzení podepřel důkazy (toto se týká zejména nárokované náhrady škody, jejíž výši nutno prokázat vždy). Rozhodnete-li se podat na virtuálního operátora žalobu (resp. mu před tím zaslat ještě tzv. předžalobní výzvu), doporučuji Vám v každém případě advokátní zastoupení:
www.advokatikomora.cz

Na postup virtuálního operátora si můžete stěžovat také u příslušného dozorového orgánu, kterým je v tomto případě Český telekomunikační úřad:
http://www.ctu.cz/ 

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnanec oznámil ústně výpověď a pak si to rozmyslel - zaměstnavatel má náklady s přijatým zástupem, co dělat?
- Těhotná zaměstnankyně oznámila ústně výpověď a pak si to rozmyslela - firma má náklady se zaučením jejího zástupu, jak postupovat?
- Vymáhání nákladů při ústně oznámené výpovědi - firma musela zaplatit zaškolení nového zaměstnance

Těhotná zaměstnankyně malé firmy: naše zaměstnankyně na HPP nám v práci na konci června 2015 oznámila, že je těhotná, a uvedla, že pracovat u nás zůstane pouze do konce října 2015, od listopadu 2015 už v práci nebude, tak ať si za ni najdeme náhradu. Na základě toho jsme sehnali novou pracovní sílu, která u nás teď také pracuje na HPP, aby se stihla v klidu zaučit a mohla od listopadu 2015 samostatně fungovat. Naší prioritou bylo zajistit plynulé a bezproblémové předání práce a udržení nenarušeného chodu byznysu. Naše těhotná zaměstnankyně teď zmínila, že na konci října neodejde a zůstane v práci déle. Jak máme věc řešit? Kvůli teoretické výpovědi máme jako firma vedlejší náklady s novou zaměstnankyní.
Pokud by naše těhotná zaměstnankyně v práci setrvala například až do konce roku 2015, bude to pro nás z finančního hlediska představovat téměř existenční problém. Nemůžeme si dovolit držet po tak dlouhou dobu dva zaměstnance na HPP na téže pracovní pozici. Termín porodu má až 18.1.2016. Oznámení, že v listopadu 2015 již v práci nebude, nám sdělila pouze ústně. Máme svědky. Doteď o tom mluvila naprosto otevřeně jako o definitivním a nezvratném rozhodnutí. Co teď? Velmi děkuji. Martina

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že těhotná zaměstnankyně chtěla pracovní poměr ukončit výpovědí ke konci října 2015, což v červnu 2015 před svědky i řekla. Otázkou je, co bylo před svědky řečeno, zda tedy to, že dá výpověď, nebo to, že obecně nebude v listopadu už pracovat (což u těhotné zaměstnankyně nemusí znamenat ukončení pracovního poměru), nebo zda se mluvilo o ukončení pracovního poměru dohodou.
Na základě posouzení obsahu tohoto sdělení by se teoreticky mohlo jednat o příslib uzavření smlouvy budoucí, resp. budoucí dohody o ukončení pracovního poměru k danému datu, která může být uzavřena i ústně, a to dle § 1785 nového občanského zákoníku. Pokud však těhotná zaměstnankyně nebude chtít dohodu o ukončení pracovního poměru uzavřít, musel by rozhodnout až soud na základě podané žaloby. Je ale otázkou, jak by soud v daném případě rozhodl, zda by dané ústní prohlášení vůbec považoval za smlouvu o smlouvě budoucí, a zda by nekonstatoval, že jste měli jako zaměstnavatel jiné možnosti, jak si ukončení pracovního poměru s danou zaměstnankyní právně zařídit. Těhotná zaměstnankyně navíc požívá v pracovním právu zvláštní ochrany, což by mohl soudu vzít v úvahu.
Osobně se domnívám, že zaměstnavatel, pokud uzavírá pracovní poměr s novým zaměstnancem, který má být jako náhrada za odcházejícího zaměstnance, tak by měl mít s odcházejícím zaměstnancem nejprve vyřešenu otázku jeho odchodu k určitému datu, což je možné např. uzavřením dohody o ukončení pracovního poměru dohodou, nebo počkáním až do podání výpovědi daným zaměstnancem, a teprve poté uzavírat pracovní poměr s novým zaměstnancem. Pokud tak neučiní, dostává se do situace, kdy na jedné pozici může mít zároveň dva zaměstnance, se kterými nemůže ukončit pracovní poměr.
Máte možnost se buď s jednou, nebo s druhou zaměstnankyní dohodnout na ukončení pracovního poměru, případně s novou zaměstnankyní rozvázat pracovní poměr ve zkušební době, má-li ji uzavřenu, to můžete učinit bez uvedení důvodu. Nebo požadovat po stávající těhotné zaměstnankyni, aby ukončila svůj pracovní poměr, jak slíbila, ovšem nedokážu v dané chvíli posoudit, jak by se k dané věci postavil soud. A v tomto případě bych Vám doporučila právní zastoupení.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak pojistit investice do nemovitosti partnera v případě smrti, úmrtí
- Jak pojistit investice do nemovitosti partnerky v případě smrti, úmrtí
- Jak pojistit investice do nemovitosti druha v případě smrti, úmrtí
- Jak pojistit investice do nemovitosti družky v případě smrti, úmrtí

Můj přítel koupil dům (hrubou stavbu). Vše (katastr, úvěr) je napsané pouze na něj. Jelikož se též podílím na spolufinancování věškerých dodělávek (i fyzickou prací), je možné sepsat mezi sebou nějakou smlouvu, že v případě rozchodu mi určenou část vyplatí? Lze do této smlouvy sepsat, že v případě jeho úmrtí spadá majetek mně nebo se na toto téma musí sepsat závěť?
Jelikož nemá potomky a já nejsem manželka (pouze družka), budou tedy dědit rodiče. Nechtěla bych se s nimi posléze přít o nějaký podíl nebo odkoupení domu. Svatbu neplánujeme, ale i kdyby nastala, majetek pořízen před svazkem manželským do SJM nespadá, že ano?
Je nutné k této smlouvě mít podpis právníka, aby tato smlouva platila? Je možné mi ukázat nějaký návrh smlouvy, jak by měla vypadat? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Pro případ rozchodu lze uzavřít smlouvu o budoucím vypořádání majetku nebo např. smlouvu o půjčce. U smlouvy o půjčce dejte pozor na splatnost smlouvy - nesmíte ji vázat na rozchod, protože je to neurčitý pojem a ten by způsobil neplatnost takové smlouvy. Pro platnost takových smluv není vyžadován podpis právníka, doporučila bych Vám však si právníka vyhledat pro správnou formulaci výrazů ve smlouvě, abyste měla jistotu, že o své peníze nepřijdete.
Pokud chcete sepsat smlouvu i pro případ úmrtí, můžete sepsat tzv. dědickou smlouvu. Aby byla tato smlouva platná, musí být sepsána ve formě notářské zápisu. Pro případ úmrtí může rovněž Váš přítel sepsat závěť, ve které Vám peníze odkazuje. Závěť může sepsat třemi způsoby: 1) vlastní rukou sepsat a podepsat, 2) sepsat na počítači, vlastní rukou podepsat před dvěma současně přítomnými svědky a tito svědci musí závěť rovněž podepsat, 3) ve formě notářského zápisu. (Více informací naleznete zde: http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/dedictvi/).
Majetek pořízený před uzavřením manželství spadá i nadále do výlučného vlastnictví toho z manželů, který majetek před uzavřením manželství nabyl, do SJM tedy nespadá.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Učitel pracuje od pondělí do čtvrtka, jak se počítá dovolená mimo prázdniny a o prázdninách?
- Dovolená u učitelů při práci jen některé dny v týdnu - informace
- Výpočet dovolené u učitelů při práci jen některé dny v týdnu - informace

Mám dotaz týkající se školství: pokud má zaměstnanec rozvrženou pracovní dobu jen na 4 dny v týdnu (po - čt), čerpá dovolenou během školního roku, např. během jarních prázdnin také jen v tyto dny. Jakým způsobem čerpá dovolenou o hlavních prázdninách (červenec - srpen)? Také jen po-čtv? Lze na čtyři dny v týdnu rozvrhnout i plný úvazek, tedy 40 hodin? Děkuji, Ester

ODPOVĚĎ:
Na 4 dny v týdnu lze rozvrhnout i celý úvazek s tím, že dle § 83 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. I když ve školství bývá pracovní doba koncipována jako výkon přímé a nepřímé pedagogické činnosti, i zde toto ustanovení zákoníku práce platí, což ale, předpokládám, že nebude v praxi činit problémy, toto omezení dodržet.
Pokud máte pracovní dobu rozvrženou jen na 4 dny v týdnu, pak pro Vás týden dovolené znamená vyčerpání 4 pracovních dní. Takže i o prázdninách čerpáte dovolenou po týdnech, a to po – čtv, protože v pátek do práce nechodíte, není pro Vás pracovním dnem, dovolenou tak nečerpáte.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Žaloba na zbavení svéprávnosti a vydání důchodu sociálním pracovníkem - může sociální pracovník zadržet vyplacení důchodu?
- Vydání důchodu sociálním pracovníkem a žaloba na zabavení svéprávnosti, nesvéprávnost

Děda je po třech mozkových mrtvicích a je umístěn v pečovatelském domě. Před pár měsíci tento pečovatelský dům dal žádost k soudu o zbavení svéprávnosti, ohledně hospodaření s penězi, protože se párkrát stalo, že je děda dal neznámo kam. Soud má proběhnout v září, ale sociální pracovník mu nechce vydat jeho důchod za srpen. Chci se zeptat zda na to mají nárok když soud ještě nezačal a pokud ne, tak co dělat. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Po nástupu nového občanského zákoníku v platnost a účinnost již nelze fyzickou osobu plně zbavit svéprávnosti. Novinkou soukromého práva od roku 2014 je nahrazení institutu „zbavení a omezení způsobilosti k právním úkonům“ institutem „omezení svéprávnosti“. Věcně a místně příslušným soudem je dle ZŘS okresní soud dle místa bydliště posuzované osoby. Je-li tato osoba umístěna do zdravotnického ústavu nebo zařízení sociálních služeb bez svého souhlasu, je místně příslušný soud, v jehož obvodu je tento ústav. k omezení svéprávnosti může dojít pouze v zájmu posuzované osoby, a za podmínky, že nepostačuje mírnější a méně omezující opatření (zastoupení členem domácnosti, nápomoc při rozhodování). Soud může dle zákona požadovat předložení lékařské zprávy o duševním stavu posuzované osoby. Samotná osoba omezená na svéprávnosti je oprávněna podat návrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o omezení její svéprávnosti. Soud musí vždy ve věci samé nařídit jednání a posuzovanému jmenovat opatrovníka. Nicméně si posuzovaný může zvolit i zmocněnce, a to i bez souhlasu opatrovníka. O tom a o svých dalších procesních právech a povinnostech musí být posuzovaný poučen. Účastník smí uvádět rozhodné skutečnosti a označovat důkazy až do vydání rozhodnutí (i v odvolacím řízení). Soud má stanovenu jednu základní povinnost v průběhu vedení řízení. Touto povinností je zjišťování názoru posuzovaného. Není-li možné posuzovaného vyslechnout vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, soud musí alespoň posuzovaného tzv. zhlédnout. Tedy soud jej musí osobně vidět. Kromě posuzovaného musí soud dle ZŘS vyslechnout znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře posuzovaného, jeho opatrovníka a provést další vhodné důkazy. Soud vždy musí mít na paměti, že je-li to v zájmu posuzované osoby a postačuje-li mírnější a méně omezující opatření, lze v průběhu řízení rozhodnout o schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení členem domácnosti nebo jmenování opatrovníka. Konečné rozhodnutí o omezení svéprávnosti se vydá ve formě rozsudku, kde je vymezen rozsah omezení a případně doba, po kterou účinky omezení trvají. Se svým rozhodnutím musí soud vždy posuzovaného seznámit a vysvětlit mu význam rozhodnutí (i samotného řízení) a jeho důsledky.
Pokud nebylo dosud o omezení svéprávnosti rozhodováno, nemělo by k zadržení důchodu dojít, ale neznám žádné další okolnosti případu. Není mi nic známo o tom, zda nebyla podána žádost o vydání předběžného opatření, které by upravovalo situaci do vydání konečného rozsudku. Doporučuji Vám se obrátit na vedení pečovatelského domu a ujasnit si celou situaci, zjistit, jaké jsou důvody a podmínky zadržení důchodu a případně s nimi celou situaci řešit.
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Dohoda o ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost a vyplacení odstupného (matka po mateřské a rodičovské dovolené)
- V dohodě o ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost není zmíněno odstupné - má na něj zaměstnanec právo?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Právo na odstupné při ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost u matky po mateřské, rodičovské dovolené
- Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru pro nadbytečnost u pracovnice po mateřské, rodičovské dovolené

po rodičovské dovolené pro mě zaměstnavatel neměl práci, proto jsme uzavřeli dohodu o ukončení PP z důvodu nadbytečnosti. Odstupné mi ale nepřišlo, zaměstnavatel se k placení nemá a vypadá to, že se s ním budu muset soudit. Mám nárok na 3 platy, nevím ale, z čeho se to počítá- z toho co jsem dostávala v roce 2012 před nástupem na mateřskou? (měla jsem fix + procento z obratu, takže pokaždé jiná částka). Anebo z toho, co je na pracovní smlouvě? (Tato částka je nižší, prac. smlouva se nezměnila za celou dobu prac. poměru). Anebo ještě jinak?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Odstupné se vyplácí nejčastěji ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Co je průměrný výdělek stanoví zákoník práce v § 351 a násl. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek. Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (což je přesně Váš případ, předpokládám), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. V praxi je to tak, že zaměstnavatel určí pravděpodobný výdělek a zaměstnanec, pokud nesouhlasí, tak se musí (definitivně až soudní cestou) bránit a namítat, že dle výše uvedených pravidel je pravděpodobný výdělek vyšší. Pro žalobu se, podle mého názoru, můžete orientačně řídit průměrným výdělkem, kterého jste dosahovala před mateřskou dovolenou, protože to je mzda, které byste zřejmě dosáhnula, kdyby Vám bylo umožněno pracovat a jde o přihlédnutí k obvyklým složkám mzdy.
Související právní předpis:
Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY (REKLAMACE, …)
- Je možné napsat do kupní smlouvy kdo poskytl peníze na koupi a že část peněz nespadá do SJM
- Je možné napsat do kupní smlouvy o nemovitost který z manželů poskytl jakou částku a které peníze na koupi nespadaly do SJM?

Je možné vepsat do kupní smlouvy o domě z jakých zdrojů pochází peníze na dům?
Např. 300 000, - z účtu toho a toho, naspořených v letech těch a těch, před uzavřením manželství (tedy že jde o peníze nespadající do SJM), před tím než jsme se seznámili. Neusnadnilo by to situaci v případě eventuálního vypořádání?
Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Určitě to možné je. Přesně jak tvrdíte, takové prohlášení může usnadnit dokazování v případě vypořádání SJM. Zřejmě není nutné to uvádět do smlouvy, aby tato informace byla známá druhé smluvní straně. Lze tak učinit i mimo smlouvu obyčejným prohlášením, které bude oběma manželi podepsáno.

_

OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Cestovní agentura pořádající dopravu a ubytování - jde o zájezd?
- Cestovní agentura a zájezd - doprava k ubytování a ubytování

Máme cestovní agenturu, kde kromě jiného nabízíme ubytování u našich partnerů. Rádi bychom rozšířili naše služby o nabídku dopravy pravidelných linek. Díky rozšíření naší nabídky by se však mohlo stát, že stejný zákazník u nás zakoupí jak ubytování, tak dopravu do místa ubytování. Dle výkladu zákona, jestli jsme to pochopili dobře, by se v tomto případě však jednalo o zájezd. Což jako cestovní agentura prodávat nesmíme, pokud není organizovaný cestovní kanceláří. Je možné se nějakým způsobem proti tomuto chránit´, např. v rámci obchodních podmínek? Fakticky po prodeji dopravy je smluvní vztah mezi koncovým uživatelem a dopravní společností. Stejně je to i v případě ubytování.
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru se nejedná o klasický zájezd, byť máte pravdu, že zájezd je definován minimálně dvěma souběžně poskytovanými službami.
V případě zájezdu se však jedná o předem připravený soubor služeb cestovního ruchu, který je zpravidla tedy dán nějakou komplexní katalogovou nabídkou (s vymezením jednotlivých služeb-doprava, ubytování, stravování). To, že prodáváte jízdenky do některých destinací, ve kterých zprostředkováváte i ubytování, nehraje roli. Jedná se o dvě samostatné služby, které si u Vás zákazník objedná. V nabídce jsou a musí být uvedeny absolutně nezávisle na sobě.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Faktura od právníka - odměna nebyla mezi klientem a právníkem domluvena, musí klient akceptovat jakoukoliv částku?
- Faktura od právníka - palmare nebylo mezi klientem a právníkem domluvena, musí klient akceptovat jakoukoliv částku?
- Nedomluvená odměna za právní služby právníka - právník poslal fakturu na vysokou částku, co dělat?
- Nedomluvená odměna za právní služby advokáta - advokát poslal fakturu na vysokou částku, co dělat?

Požádala jsem firmu, která se ještě věnovala restitucím o pomoc, pokud vůbec ještě je řešení možné. Tato firma si nevěděla se situací rady a tak věc předala právníkovi (s naším vědomím) ten se do dokladů podíval a konstatoval, že by řešení bylo na několik let a finančně velmi náročné, tak jsme se rozhodli že restituční nárok necháme bez uplatnění a požádali jsme zmíněného právníka o zaslání dokumentů zpět na naši adresu, že náklady uhradíme. Načež nám přišla faktura na 2400 Kč, taková náhrada poštovného mi přišla hodně vysoká, ve faktuře je uvedeno 6 hod. po 400 Kč, o žádné částce jsme doposud nemluvili a proto se ptám, zda musím v této výši fakturu uhradit, přijde mi to velmi vysoká částka. Nebo jak se mám pokusit o snížení požadované částky. Žádnou smlouvu ani dohodu jsme neuzavřeli a o financích bylo hovořeno jen ve věci nákladnosti soudního řízení. Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud nemáte uzavřenu mandátní smlouvu, pak nejste povinna žádné náklady za právní služby hradit. Nevím, zda jste něco podepisovali, pokud ne, tak bych ničeho nehradil.

Předpoládám, že jste nepodepisovali plnou moc advokátovi či jinou listinu. Je však otázkou jaké byly podmínky oné firmy, která podklady předala, a zda jste s touto měli podepsanou nějakou smlouvu. Fakturu AK bych nehradil. Pravděpodobně Vám zaúčtovali šest hodin práce studia podkladů, nevím zda toto je případně adekvátní, ale namají na to žádný titul.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene chůze, jízdy, průhonu dobytka z důvodu nevyužívání věcného břemene
- Zrušení služebnosti chůze, jízdy, průhonu dobytka z důvodu nevyužívání služebnosti

Dědictvím jsem získala nemovitost po rodičích. V katastru nemovitostí se k ní váže věcné břemeno chůze, jízdy a průhonu dobytka z r. 1911.
Chci toto věcné břemeno zrušit, protože již ztratilo svůj účel - inkriminovaným místem vede cesta v majetku obce. Z pozemkových knih jsem získala kopii části smlouvy a také kopie plánků, které vznikly v souvislosti s řešením věcného břemene (oddělovací plánky, které řešily tehdejší situaci oddělením částí několika parcel, tak, aby vznikla cesta). Nejsem schopná z těchto výše zmíněných podkladů zjistit proč je moje nemovitost věcným břemenem zatížena, proto potřebuji zjistit jak postupovat, abych se věcného břemene zbavila. Prosím poraďte jak postupovat, kde mám vůbec začít. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
VB (služebnost) lze zrušit dohodou uzavřenou s vlastníkem panujícího pozemku § 1300 občanského zákoníku. Kdo je vlastník panujícího pozemku?
Nebo jak zmiňujete tu cestu, mohlo dojít k zániku ze zákona § 1299 občanského zákoníku: Služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě.
Taktéž by se výmaz mohl proveden na základě souhlasného prohlášení oprávněné i povinné osoby, podle § 66 katastrální vyhl. č. 357/2013 Sb.
Pokud máte dojem, že se někde stala chyba, můžete požádat o opravu chyby. U těch starých břemen se někdy stalo, že při zakládání evidence nemovitostí v 60tých letech zůstala povinnost a u oprávněné nemovitosti zápis chyběl. Opravu chyby vyřizuje taktéž katastrální úřad.
Pokud je s oprávněnou osobou domluva, vidím nejlepší a nejrychlejší to souhlasné prohlášení. Některá kat. pracoviště na to mají i takové jednoduché formuláře.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Bývalý zaměstnanec zpronevěřil peníze zaměstnavatele - jak vymáhat peníze?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Bývalý zaměstnanec posílá lživá udání na úřady, jak se bránit?

Měli bychom dotaz jak postupovat, když jsme ukončili pracovní poměr s pracovníkem, který pracoval jako kurýr a zpronevěřil nám částku 80.000 Kč z vybraných dobírek. Po ukončení pracovního poměru na nás posílá lživá udání na finanční úřad, inspektorát práce, OSSZ, také nás obviňuje z falšování podpisů. S námi odmítá komunikovat jak ohledně předání dokumentů po ukončení pracovního poměru i ohledně splacení Uznání závazku, které podepsal. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Dané jednání by bylo možné kvalifikovat jako trestný čin. Můžete tedy na danou osobu podat trestní oznámení a připojit se v trestním řízení jako osoba poškozená. Nebo můžete podat rovnou žalobu na zaplacení dlužné částky. V obou případech bych předtím bývalému zaměstnanci písemně doručila výzvu k zaplacení dlužné částky do určitého data.
Ohledně předání dokumentů bych bývalého zaměstnance také písemně vyzvala k předání, pokud by tak neučinil, museli byste podat žalobu na splnění povinnosti k soudu.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Záloha za pozemek s inženýrskými sítěmi - budoucí kupující zjistil že pozemek nemá sítě, sleva z pozemku
- Sleva z pozemku - prodávající slíbil inženýrské sítě a pozemek zasíťování nemá

Zájemci o pozemek zaplatili real. kanceláři zálohu na jeho koupi, když v inzerátu bylo uvedeno, že všechny sítě jsou na tomto pozemku.
Před uzavřením smlouvy a doplatkem ceny zájemci při bližším šetření zjistili, že pozemek žádné sítě neobsahuje a tyto sítě nejsou vedeny ani v přilehlé komunikaci a přípojky by musely být provedeny v délce cca 100 m od kupovaného pozemku. Jak v tomto případě postupovat, když inzerát se dá považovat za podvodný a zda je možno nárokovat snížení celkové ceny z tohoto důvodu. Pozemek se jim jinak líbí a měli by o něj dále zájem. Děkujeme. Mirek

ODPOVĚĎ:
Byť se jim jinak pozemek zamlouvá, asi bych od smlouvy odstoupil z důvodu, že zájemci byli uvedeni v omyl ohledně podstatné skutečnosti, že na pozemek jsou zavedeny inženýrské sítě. Doufám, že nabídku RK a další podklady máte patřičně zadokumentovány.

Pokud se jedná o slevu, tam by to bylo pouze na jednání s realitkou, respektive majitelem, zda by byl ochoten slevu poskytnout. Tato varianta se mi ale zdá dost nereálná, jelikož již v podstatě došlo k uzavření nějaké smlouvy.

Tudíž moje rada by byla spíše závazek od počátku zrušit.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Využití státního znaku PRAVDA VÍTĚZÍ pro komerční účely v podnikání - jak na to pohlíží autorský zákon?
- Využití státního znaku pro komerční účely

Při svém podnikání bych v budoucnu rád využil symbol, který má zobrazovat lásku k vlasti, čestnost a pravdomluvnost. V tomto spojení je dokonalé využít z části překreslený stání znak, nebo se mi moc líbí originální prvorepublikový. Najdete je v příloze. Znaky by byly na tričkách a u některých dokumentů. Můj dotaz zní, zda je mohu použít pro takovéto komerční využití? Případně, zda se dá někde žádat o výjimku, nebo tak? Děkuji, Tomáš

ODPOVĚĎ:
Státní symboly České republiky jsou v nejobecnější rovině upraveny v Ústavě České republiky, a to v jejím čl. 14, který určuje, co náleží do kategorie státních symbolů, a že státní symboly a jejich používání upraví zákon.
Na zákonné úrovni jsou podstatné: 1/ zákon o státních symbolech České republiky (zák. č. 3/1993 Sb. , v platném znění), který stanoví, jak jednotlivé státní symboly vypadají, a 2/ zákon o užívání státních symbolů České republiky (zák. č. 352/2001 Sb. , v platném znění), který určuje, kdo a jakým způsobem může státní symboly užívat (tento zákon je tedy pro zodpovězení Vašeho dotazu klíčový).
V obecné rovině dle § 1/2 zákona o užívání státních symbolů České republiky platí, že státní symboly lze užívat jen vhodným a důstojným způsobem. I přes značnou obecnost (a jistou neurčitost) se jedná o ustanovení velmi podstatné (jak je uvedeno níže).
Státní znak jsou dle § 2/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky oprávněni užívat:
- Poslanecká sněmovna a Senát, poslanec a senátor, Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu,
- prezident republiky a Kancelář prezidenta republiky,
- vláda a Úřad vlády České republiky,
- Veřejný ochránce práv a Kancelář Veřejného ochránce práv,
- ministerstva a jiné správní úřady,
- kraje, obce, městské obvody či městské části územně členěných statutárních měst a městské části hlavního města Prahy,
- Ústavní soud,
- soudy a státní zastupitelství,
- ozbrojené síly a bezpečnostní sbory,
- diplomatické mise a konzulární úřady České republiky,
- Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,
- Úřad pro ochranu osobních údajů,
- Nejvyšší kontrolní úřad,
- Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání,
- Česká národní banka,
- státní fondy,
- vysoké školy, školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku podle zvláštního zákona,
- státní kulturní a vědecké instituce,
- právnické a fyzické osoby, kterým je zákonem nebo na základě zákona svěřen výkon státní správy,
- sportovci při reprezentaci České republiky.

Obdobným způsobem je užívání velkého státního znaku zakotveno v § 3 zákona o užívání státních symbolů České republiky, dle jehož odst. 1 písm. g) se velký státní znak užívá mimo jiné k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku.
V této souvislosti je dále velmi podstatné poukázat na ta ustanovení zákona o užívání státních symbolů České republiky, která zakotvují sankce za protiprávní užívání státních symbolů České republiky. Konkrétně pak platí, že:
- dle § 13/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky se dopustí přestupku každá fyzická osoba, která zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky, přičemž za tento přestupek je možné uložit pokutu do 10.000,- Kč;
- dle § 13a/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky se správního deliktu dopustí ta právnická nebo podnikající fyzická osoba, která a/ užije malý státní znak v rozporu s § 5 zákona o užívání státních symbolů České republiky (povinnost užívat malý státní znak shora uvedenými oprávněnými osobami pouze na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci), nebo b/ užije velký státní znak v rozporu s § 6/2 zákona o užívání státních symbolů České republiky (zákaz užívat velký státní znak na úředních razítcích) ; za tento správní delikt může být uložena pokuta do 15.000,- Kč.

Dle § 13b/4 zákona o užívání státních symbolů České republiky jsou přestupky a správní delikty v prvním stupni projednávány obecními úřady obcí s rozšířenou působností, v hlavním městě Praze úřady městských částí.

Ze shora uvedeného lze dovodit, že při komerčním využití malého a velkého státního znaku se můžete dopustit nanejvýš přestupku dle první odrážky výše (neboť spáchání správního deliktu neodpovídá způsobu, jakým hodláte státní znak užít).

Přestupku dle § 13/1 zákona o užívání státních symbolů České republiky se pak dopustíte pouze tehdy, pokud:
- úmyslně zneužijete,
- úmyslně poškodíte, nebo
- úmyslně hrubě znevážíte státní symbol České republiky.

S ohledem na skutečnost, že Vaším záměrem není ani jedno z výše uvedeného, nýbrž máte v úmyslu (kromě zisku) podpořit tímto způsobem vztah občanů k České republice, lze si vznik Vaší odpovědnosti za tento přestupek představit jen velmi těžko.

Pro maximální eliminaci možných budoucích problémů Vám lze v každém případě doporučit umělecky zpracovávat státní znaky České republiky vždy tak, aby tyto úpravy neprovokovaly většinové vnímání státních symbolů České republiky a nemohly být vykládány jako projev Vaší neúcty k České republice a jejím státním symbolům.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že státní symboly České republiky (tedy i oba státní znaky) nepožívají autorskoprávní ochrany, jak vyplývá z § 3 písm. a) autorského zákona, tzn. že nikdo nebude oprávněn se po Vás při uměleckém zpracování státních znaků České republiky domáhat náhrady újmy. Výtvarné dílo, které uměleckým zpracováním státních znaků České republiky vytvoříte, pak bude samozřejmě požívat ochrany jako běžné autorské dílo.

Závěrem své odpovědi uvádím, že zákon o užívání státních symbolů České republiky se vztahuje pouze na ty symboly, které jsou jako státní symboly označeny zákonem o státních symbolech České republiky, tzn. že na státní symboly bývalých státních zřízení na našem území tato právní úprava nedopadá (v tomto ohledu tedy není možné o spáchání přestupku vůbec uvažovat, přesto Vám však doporučuji zpracovávat i historické státní symboly umírněně).

Pro získání dalšího právního názoru Vám doporučuji kontaktovat v této věci i Ministerstvo vnitra, které je ústředním orgánem vnitřní správy České republiky (do které spadá i oblast státních symbolů) :

http://www.mvcr.cz/

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Eshop, náklady na dopravu stavebnin - kdo hradí dopravu při zrušení objednávky po vydání do expedice?
- Nevratná záloha u zboží na míru zákazníka - je možné zálohu nevrátit?

Jsem majitelem e-shopu stavebního materiálu (dále jen prodávající), kde částka za dopravu může sahat až po několik tisíc Kč.
Dále některý materiál upravujeme extra na míru pro kupujícího.
Mohu si, vzhledem k výše uvedenému, do obchodních podmínek vložit níže uvedené podmínky a případně nárokovat?
--- Kupující má právo od kupní smlouvy odstoupit, avšak je-li zásilka již expedována, hradí kupující prodávajícímu náklady vzniklé za dopravu tam a zpět.
---- Za zboží, které pro kupujícího upravujeme na míru, hradí kupující zálohu. V případě odstoupení kupujícího od smlouvy je tato záloha nevratná. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pokud bude kupujícím podnikatel, pak lze ve smluvních podmínkách ujednat téměř vše co nenarušuje veřejný pořádek, dobré mravy nebo osobní práva osob. Uvedená ujednání by byla jistě možná.
Pokud je kupujícím spotřebitel, pak je nutné respektovat práva spotřebitele, která nesmí být zkrácena smluvním ujednáním.
Jestliže je smlouva uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), pak má spotřebitel právo do 14 dnů od převzetí zboží odstoupit od smlouvy podle § 1829 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.
Toto právo je omezeno v § 1837, které stanoví, kdy spotřebiteli toto právo nepřísluší. Podle § 1837 písm. d) občanského zákoníku platí, že spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu. Takové ujednání lze samozřejmě uvést v obchodních podmínkách, nicméně vyplývá již ze samotného zákona, tudíž bude závazné pro spotřebitele, i když nebude uvedeno ve smluvních podmínkách.
Pokud nemůže spotřebitel odstoupit od smlouvy, pak musí zaplatit celou kupní cenu. Ujednání týkající se zálohy pak postrádá smysl.
Pokud má však kupující právo od smlouvy odstoupit a tohoto práva využije vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžní prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.
Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. Myslí se tím z nabídky toho konkrétního prodávajícího a nelze to zaměňovat s možností osobního odběru, která není dodáním v pravém slova smyslu. Náklady s vracením zboží zpět prodávajícímu při odstoupení nese vždy spotřebitel, ledaže by jej o tom prodávající neinformoval.
Odstoupí-li spotřebitel od kupní smlouvy, podnikatel není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal.
Nelze však po spotřebiteli požadovat náklady zkontrolování zboží, opětovného zabalení či vyčištění, nevybočil-li spotřebitel z mezí dovolených zákonem. Účelem této právní úpravy je, aby si spotřebitel mohl zboží vyzkoušet a pokud zjistí, že mu nevyhovuje, tak jej vrátil.
S právy spotřebitele je spojena informační povinnost podnikatele. Proto Vám doporučuji, abyste si prověřil, zda poskytujete spotřebiteli veškeré infromace, které mu ze zákona poskytnout musíte. Spotřebitelské smlouvy jsou upraveny v § 1810 až 1840 (pro Vás relevantní ustanovení) zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Odstoupení od koupi nemovitosti z důvodu závady studny - vrácení rezervačního poplatku
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Vrácení rezervačního poplatku od realitní kanceláře - závada nemovitosti
- Vrácení rezervačního poplatku od RK pro vadu nemovitosti - odstoupení od kupní smlouvy

chtěli jsme zakoupit chatu přez realitní kancelář, kde jednoznačně stálo, že chata má vrtanou studni jednu s pitnou vodou a druhou s užitkovou. Makléř nás provedl chatou a nanáš dotaz ohledně pitné vody nás znovu ubezpečil, že vše je v pořádku, voda je pitná a čerpadla fungujou. Při druhé návštěvě chaty byla přítomna matka pana majitele, která nám sdělila, že studny jsou nefunkční a voda není pitná. Požádali jsme makléře o dodání hygienického posudku, ale makléř jen vyhýbavě odpovídal, že bude za týden a pak znovu, atd. , ale, že nám ho dodá až po podepsání kupní smlouvy. Majitel nemovitosti s náma nekomunikoval vůbec. Samozdřejmě jsme smlouvu nepodepsali a odstoupili od ní. Teď se domáháme vrácení rezervační zálohy. Zase s náma nikdo nekomunikuje. Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
S tzv. rezervačními smlouvami jsou problémy. Realitní kanceláře mají mnohdy nastavené smlouvy tak, že na nějaky poplatek nemají právo. Často také činí obstrukce, aby zabránili jeho vydání zpět.
Bez znalosti smlouvy Vám nemůžu nijak pomoct. Věc bude zřejmě složitější, neboť i realitní kanceláře mají své právníky. Proto Vám doporučuji obrátit se na advokáta, který Vám poskytne bližší informace a případně Vám pomůže v soudním sporu. Pokud budete úspěšní, náklady na advokáta Vám uhradí realitní kancelář. Seznam advokátů nalezenete na www.advokatikomora.cz

_

OBCHOD-VĚCNÉ BŘEMENO
- Zrušení věcného břemene chůze a jízdy z důvodu jiné přístupové cesty k pozemku oprávněné osoby
- Osoba oprávněná věcným břemenem má možnost přístupu běžnou cestou - zrušení věcného břemene chůze a jízdy
- Zrušení služebnosti chůze a jízdy z důvodu jiné přístupové cesty k pozemku oprávněné osoby
- Osoba oprávněná služebností má možnost přístupu běžnou cestou - zrušení služebnosti chůze a jízdy

2012 jsem koupila nemovitost - chatu + pozemky. Bohužel u chaty pobývá také sousedka, která mě chce zničit. Na jejím pozemku má břemeno - sousedíme s nim a mohu používat cestu k chůzi a jízdě. Teď se sousedka rozhodla, že břemeno zruší.
Břemeno bylo zřízeno a zapsáno dle kupní smlouvy předchozí majitelky 2001 v době když tam také vlastníkem nebyla sousedka ale jiná majitelka. Když sousedka 2005 kupovala svoji chatu věděla je věcné břemeno zřízeno. Používám její pozemek jen když jdu do lesa nebo pro vodu ke studánce, nejezdím tam autem. Nechci používat frekventovanou hlavní cestu / z které mám přijezdovou bránu/.
Vyhrožuje soudem, že mohu k chatě chodit z hlavní cesty a odůvodňuje to tím, že břemeno bylo zřízeno dávno a časy se změnily a podle NOZ mohu chodit i do lesa po hlavní cestě a chce břemeno zrušit. Má pravdu?
Vyhraje u soudu ona? Nebo mohu trvat, že takto jsem nemovitost koupila a mám právo a chci využívat břemeno k chůzi (třeba i jízdě).
Děkuji, Aneta

ODPOVĚĎ:
Opravdu nelze předjímat výsledek soudního sporu. Podle § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Jak již citované ustanovení napovídá, soud může rozhodnout o tom, že služebnost zanikne, ale jen za náhradu (zejména peníze). Pro posouzení věci je nutné znát také místní poměry.
Takový nepoměr by mohl nastat, pokud při zřizování služebnosti hlavní cesta neexistovala a cesta přes pozemek sousedky byla jedinou možností a nyní se lze pohodlně dostat k lesu bez využití sousedčina pozemku. Pokud však cesta exsitovala i před tím, nemyslím si, že by mohlo dojít ke zrušení služenosti. A i kdyby k tomu došlo, stane se tak za náhradu.
Opět zdůrazňuji, že výsledek soudního sporu nelze předjímat. Citované ustanovení hovoří o hrubém nepoměru. Tudíž výhoda, která pro Vás plyne musí být neadekvátní zatížení, které tato výhoda představuje pro sousedku.
Co se týká možnosti jízdy přes sousedčin pozemek, pak záleží na tom, co je obsahem služebnosti. Např. služebnost stezky znamená, že oprávněná osoba může cizí pozemek využít jen pro "pěší", naproti tomu služebnost cesty zakládá právo jezdit přes cizí pozemek jakýmikoliv vozidly.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydržení nemovitosti - závěť se objevila mnoho let po dědickém řízení
- Závěť objevená dlouho po dědickém řízení - vydržení nemovitosti získané zákonným dědickým řízením
- Závěť objevená dlouho po smrti zůstavitele - vydržení nemovitosti získané zákonným dědickým řízením

Je možné vydržet nemovitost, pokud by se třeba objevila novější závěť, ke které se nepřihlíželo při projednání dědictví? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že zůstavitel zemřel ještě před 1.1.2014. Objevila-li se závěť až po skončení dědického řízení, v řízení o dodatečném projednání dědictví se okruh dědiců nemění – jedná se stále s těmi dědici, s kterými se dědictví projednávalo v původním dědickém řízení. Závětní dědic toto může zvrátit jedině tak, že podá žalobu na ochranu oprávněného dědice (§ 485 obč. zák.). Pokud byl na základě původního dědického řízení proveden zápis v katastru nemovitostí, lze také žalovat na určení vlastnického práva tak, aby rozhodnutí soudu mohlo být podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitosti.
Pokud bude závětní dědic v řízení o žalobě úspěšný a soud jeho nárok uzná, pak ten, kdo dědictví nabyl v původním řízení, je povinen vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.
Právo oprávněného dědice na vydání dědictví se však promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která plyne od právní moci rozhodnutí, jímž bylo dědické řízení skončeno.
Odpověď na Vaši otázku je tedy ano (ale nejedná se o vydržení). Po uplynutí tří let od právní moci usnesení o skončení dědického řízení lze u závětního dědice, který by si nemovitost nárokoval na základě nově objevené závěti, uplatnit námitku promlčení jeho nároku a nemovitost tak zůstane ve vlastnictví původního dědice.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pověřený vlastník SBD nechce sdělit informace členovi SVJ - jak postupovat?
- Má právo vlastník bytu znát jména a adresy ostatních majitelů bytů nebo nájemníků bytů domu SVJ pověřeným vlastníkem SBD?

Jsem jeden z vlastníků jednotek SVJ. Naše SVJ má převzaté vzorové stanovy (2013). Statutárním orgánem SVJ je pověřený vlastník, kterým je stavební bytové družstvo (SBD). SBD také na základě smlouvy vykonává správu domu. V § 1178 a § 1179 občanského zákoníku se hovoří o osobě odpovědné za správu domu, kterou je SVJ. V našem SVJ se mohu obrátit na shromáždění nebo statutární orgán. Předpokládal jsem, že do působnosti shromáždění nepatří poskytování informací podle § 1178 a § 1179. Požádal jsem proto o informaci pověřeného vlastníka SBD. Pověřený vlastník mi sdě-lil, že musím svůj požadavek předložit na shromáždění vlastníků bytových jednotek, které rozhodne zda požadované informace dostanu. Je postup pověřeného vlastníka správný? Děkuji, Franta.

ODPOVĚĎ:
Postup rozhodně správný není, Vy jako vlastník jednotky máte právo, aby Vám osoba odpovědná za správu domu sdělila jméno a adresu kteréhokoli vlastníka nebo nájemce v domě. Taktéž je povinna Vám umožnit nahlédnout do účetnictví. Rozhodně realizace těchto práv nespadá do působnosti shromáždění, které se podle zákona musí konat pouze minimálně jednou ročně. Na následném shromáždění bych výše uvedenou věc třeba i probral a správci bych toto vytkl. Takže Váš názor je naprosto správný, naopak postup pověřeného vlastníka nezákonný.
_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Neobývaná nemovitost bez trvalého bydliště a placení popelnic (svozu komunálního odpadu)
- Nemovitost s odpojednou elektřinou a vodou - je nutné platit popelnice (svoz komunálního odpadu)?
- Neužívaná nemovitost bez trvalého bydliště a placení popelnic (svozu komunálního odpadu)
- Nevyužívaná nemovitost s odpojednou elektřinou a vodou - je nutné platit popelnice (svoz komunálního odpadu)?

Mám trvalé bydliště v jedné obci, v jiné obci mám neužívanou nemovitost (s odpojenou elektřinou, vodou atd.). Odpad žádné netvořím. Proč bych měl platit komunální odpad, když žádný fyzicky nevyprodukuji? Obec přesto vyžaduje placení svozu technického a komunálního odpadu. Jak je přesvědčit? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je důležité, jaký právní předpis obec Halenkovice při vybírání poplatku za svoz komunálního odpadu použila.

1/ Zákon o místních poplatcích:
Pokud obec Halenkovice vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 10b zákona o místních poplatcích, je poplatníkem pouze a/ fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt nebo b/ fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba. Zákon o místních poplatcích tedy nezohledňuje skutečnost, zda je komunální odpad opravdu produkován či nikoli, důvodem pro vyměření poplatku je pouze trvalý pobyt či vlastnictví stavby.

Současně je vhodné poukázat na oprávnění (nikoli povinnost) obce zakotvit v příslušné obecně závazné vyhlášce úlevy a osvobození od místních poplatků, mimo jiné tedy od poplatku za svoz komunálního odpadu (§ 14/2 zákona o místních poplatcích).

2/ Zákon o odpadech:
Pokud však obec Halenkovice vybírá poplatek za svoz komunálního odpadu dle § 17a zákona o odpadech, je poplatníkem každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad, přičemž povinnost k úhradě má vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. V tomto případě by tedy s ohledem na nulovou produkci komunálního odpadu Vaše povinnost k úhradě poplatku založena nebyla.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že obce mají ještě třetí možnost, jak zpoplatnit svoz komunálního odpadu a to prostřednictvím písemné smlouvy dle § 17/5 zákona o odpadech; dle znění dotazu však předpokládám, že ve Vašem případě tato smlouva uzavřena není.

Po nahlédnutí na webové stránky obce Halenkovice (http://www.halenkovice.cz/) konstatuji, že tato obec zavedla obecně závaznou vyhláškou č. 1/2012 (a to s účinností od 1. 1. 2013) místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, tzn. poplatek v režimu zákona o místních poplatcích. S ohledem na skutečnost, že jste vlastníkem stavby v této obci (a zároveň nejste v této obci přihlášen k trvalému pobytu), jste poplatníkem tohoto poplatku bez ohledu na to, zda nějaký komunální odpad produkujete či nikoli. Dle čl. 6 a 7 této obecně závazné vyhlášky pak nespadáte do žádné kategorie pro osvobození od tohoto poplatku či poskytnutí úlevy z jeho placení. Máte-li proto zájem o změnu Vaší poplatkové povinnosti, můžete se na zastupitelstvo obce Halenkovice obrátit s návrhem na změnu předmětné obecně závazné vyhlášky.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak se bránit vytvoření ubytovny pro sociálně nepřizpůsobivé občany - postup, návod, informace
- Jak zabránit vytvoření ubytovny pro nepřizpůsobivé občany - informace, postup, návod

V mém blízkém okolí se má jedna budova předělat na ubytovnu pro sociálně nepřizpůsobivé (pro až 2000 lidí! ).
Jakožto matku dvou malých dětí, která každodenně bude nucena kolem této budovy chodit do školy a ze školy a bydlet zde, v této lokalitě, mě tato skutečnost silně znepokojuje (nemluvě o předpokládaném poklesu životní úrovně, devastace okolí, krádeží, rušení nočního klidu, přepadávání dětí, atp.). Co je možno v této věci udělat - aby budova jako ubytovna otevřena nebyla?
Psala jsem žádost o vyjádření k této "fámě? " panu starostovi Vítkovic (pan Dlabal), bohužel, dosud bez jakékoliv reakce.
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
1. zkusil bych zjistit na stránkách úřadu, zda o tom rozhodovalo zastupitelstvo, či se jedná skutečně o fámu
2. podal bych žádost ve smyslu zákona 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, že žádáte o sdělení, jaký záměr byl schválen s budovou číslo popisné/orientační?? , ulice?? , která je ve vlastnictví města Ostrava (tuto informaci nevím, může to být vlastnictví soukromého subjektu, a tak to pravděpodbně jako volná živnost přes radnici vůbec nepůjde).
3. jakmile bude zjištěn stav věci, tak bych zvážil další kroky typu stížnosti Vás a okolních občanů, podání petice či návrh na místní referendum

Odpověď 2. právníka poradny:

1/ Tazatelce doporučuji důsledně využívat jejího práva na informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť tímto způsobem (ideálně ve shodě s postupem dalších spoluobčanů) lze získat cenné informace o současném i plánovaném stavu obecního majetku. Informace pak lze získávat i od jiných orgánů, které by v tomto případě měly vydat rozhodnutí (zejména se jedná o místně příslušný stavební úřad).

2/ Tazatelka může dále využít základních práv občana obce, zejména pak práv dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, dle něhož je každý občan obce (starší 18 let) oprávněn:

- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

3/ Využití petičního práva (dle zákona o právu petičním) není v popsaném případě zcela namístě, neboť toto právo se vztahuje na výkon státní moci (popř. výkon státní moci obcemi v jejich přenesené působnosti), je však pravdou, že petice (byť připravená mimo režim zákona o právu petičním) je rovněž významným indikátorem názoru občanů obce, i tento krok tedy rozhodně stojí za úvahu.

4/ Ideálním nástrojem občanské aktivity v oblasti nakládání s obecním majetkem (tzn. v samostatné působnosti obce) je pak místní referendum. Dle § 6 zákona o místním referendu (zák. č. 22/2004 Sb. , v platném znění) se v místním referendu rozhoduje o věcech, které patří do samostatné působnosti obce nebo statutárního města.

Místní referendum se pak dle § 8/1 zákona o místním referendu koná, jestliže:

a/ se na tom usnese zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města, nebo

b/ přípravný výbor (tzn. výbor vzniklý na základě aktivity občanů) podá návrh na konání místního referenda a zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města rozhodne o jeho vyhlášení. Návrh přípravného výboru může být podán, pokud jej podpořilo svým podpisem alespoň v obci nebo v její části, anebo ve statutárním městě:

do 3.000 obyvatel 30 % oprávněných osob, do 20.000 obyvatel 20 % oprávněných osob, do 200.000 obyvatel 10 % oprávněných osob, nad 200.000 obyvatel 6 % oprávněných osob.

Otázka navržená pro místní referendum musí být jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět slovem "ano" nebo slovem "ne".

5/ Sice neprávní, nicméně účinný nástroj občanské aktivity pak představuje rovněž medializace tohoto případu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Družstevní byt před manželstvím - dožití v bytě druhým z manželů v případě smrti manžela v BD
- Dožití v družstevním bytě oběma manželi - družstevní byt před manželstvím
- Jak zajistit dožití manžela v družstevním bytě manželky?
- Jak zajistit dožití manželky v družstevním bytě manžela?

Chceme se s přítelem vzít, po svatbě se ke mně nastěhuje, byt je družstevní psaný na mě.
A nevíme si rady, jak nejlépe zabezpečit, aby po smrti jednoho z nás mohl ten druhý v klidu v bytě dožít. Aniž by musel vyplácet své děti, či se vystěhovat. Každý máme z předešlého manželství, dvě už dospělé děti. Synové od přítele se s otcem nestýkají, a proto také nechce, aby měli nárok na můj byt. Uvažujeme o tom, že by má starší dcera byt po mé smrti zdědila s tím, že by zde vzniklo břemeno, pro dožití mého budoucího manžela a obráceně. Nebo mám převést členská práva na dceru, ještě před svatbou? Nebo je jedno na koho je byt napsaný před sňatkem a je automaticky po něm obou manželů. A po smrti rodičů se o něj budou dělit všechny 4 děti. Je to všechno moc komplikované, budu vděčná za každou radu. Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste práva k družstevnímu bytu nabyla před uzavřením manželství. Váš podíl nebude předmětem společného jmění manželů. Vašemu partnerovi po sňatku s Vámi vznikne právo bydlení ve Vašem bytě. V případě smrti jeho se, za předpokladu, že se nerozhodnete družstevní podíl na něj převést, se pro Vás nic v souvislosti s družstevním podílem nemění, neboť ten je stále Váš. V případě Vašeho úmrtí je družstevní podíl předmětem dědického řízení, kde v zákonném režimu bude jedním z dědiců rovněž Váš nastávající manžel. Můžete jej zabezpečit tak, že pořídíte závěť, kde mu odkážete buď členský podíl v družstvu a nebo tento odkážete dceři a manželovi „pouze“ právo k bydlení. Druhá varianta by s ohledem na případné dědice Vašeho manžela byla pro Vás lepší, neboť v takovém případě by jeho dědicové nemohli získat práva k Vašemu družstevnímu podílu. Nebo lze závětí odkázat družstevní podíl dceři a toto zavázat podmínkou dožití Vašeho partnera v bytě. Ať tak či onak, zkuste se poradit s notářem.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Zástavní právo pro ČMSS při prodeji bytu
- Zástavní právo na prodávanou nemovitost - jak se vyhnout zástavě?
- Zástava pro ČMSS při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Zástava na prodávanou nemovitost - jak se zástavě vyhnout?

Jsme tři sourozenci a chceme prostřednictvím realitní kanceláře prodat byt, který jsme společně zdědili. Zájemce o koupi bude platbu řešit úvěrem od ČMSS. Zajímalo by nás, jak máme postupovat, aby se využilo budoucího zástavního práva. RK nám zaslala k vyplnění a podpisu prázdný formulář z ČMSS, úplně bez jakýchkoli údajů, podle něho bychom byli zástavci. Chápeme to tak, že bychom my zřizovali na prodávaný byt zástavní právo, a to nechceme. Také bychom chtěli vědět, zda souhlas se zápisem budoucího zástavního práva musí podepsat i naše manželky (manželé). A ještě prosíme o radu, na co si dát při uzavírání tohoto obchodu pozor, co by měla kupní smlouva obsahovat a podobně.
Děkujeme, Aleš

ODPOVĚĎ:
K postupům při převodech vřele doporučuji využít služeb advokáta, aby nedošlo k nějaké chybě a taktéž aby bylo k úhradě kupní ceny využito advokátní (notářské) úschovy, kdy je důležité vázat účinnost smlouvy na úhradu kupní ceny do úschovy. Zřejmě jste však vázán podmínkami stanovené RK, tudíž asi nezbude, než profesionalitě postupů RK věřit.
Za situace, kdy jste vlastníkem bytu, tak jste skutečně zástavcem Vy. Dlužníkem je kupující, který se po převodu vlastnictví stane i zástavcem. Přiznám se, že s použitím institutu budoucího zástavního práva jsem se ještě nesetkal, ačkoliv vím, že jej nový občanský zákoník upravuje. Při řešení převodu bytové jednotky se však lze tomuto institutu vyhnout. Podpisu manželky k zástavní smlouvě či jiným dispozicím s nemovitostí není třeba, neboť věci nabyté dědictvím jsou Vaším výlučným vlastnictvím, nikoliv součástí SJM. Níže Vám kopíruji svůj článek, který by zde měl být i publikován, který se problematikou převodů bytů zabývá a vysvětluje některá úskalí:

Obecně problematika převodů bytů je jedním z nejčastějších úkonů ve vztahu k nemovitostem, nicméně zde taktéž vznikají nejčastěji chyby a problémy. Ačkoliv v mnohých případech je účast zástupce (zpravidla advokáta) zbytečná, zde ji lze, minimálně co do úschovy finančních prostředků na úhradu kupní ceny, doporučit.
Před koupí bytu je nutno se seznámit se stavem jak bytu, tak celého domu, a to i v případě, že se jedná o novostavbu. Taktéž by bylo vhodné se dotázat na hospodaření Společenství vlastníků (SV), co se provádělo v posledních třech letech za práce a jaký plyne z usnesení SV měsíční příspěvek na správu domu.
Ve vztahu ke konkrétnímu bytu je třeba se zajímat o to, zda tento není zatížen nějakým právem třetí osoby, tedy zástavním právem např. banky, věcným břemenem (nyní služebností), exekučním příkazem apod. Toto lze zjistit z katastru nemovitostí (KN). Ve smlouvě je vhodné uvést ustanovení, že prodávající je povinen se zdržet jakéhokoliv úkonu vedoucího k zatížení nemovitosti. V opačném případě má kupující právo od smlouvy odstoupit.
Chyby, které mohou vzniknout, mohou spočívat především ve špatném vymezení jednotky a podílů s ní převáděných. V dotazovaném případě se dokonce jedná o spoluvlastnické podíly na jednotce. Pokud budou podíly ve smlouvě vymezeny špatně, nemůže tato projít vkladovým řízením o zápisu do KN. Jedná se o podíl na jednotce, společných částech domu, a taktéž zpravidla o spoluvlastnický podíl na pozemku. Stává se taktéž, ačkoliv smlouva obsahuje mnoho ustanovení hraničící s lidovou tvořivostí, že chybí již základní ustanovení o projevu vůle stran, které plyne z ustanovení § 2079 občanského zákoníku, tedy že prodávající se zavazuje odevzdat věc a umožnit nabytí vlastnického práva a kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu.
Platební podmínky jsou další důležitou kapitolou, když uvedení kupní ceny jako jedné z obligatorních náležitostí smlouvy samo o sobě rozhodně nepostačí. Doporučuje se vázat účinnost smlouvy na úhradu kupní ceny. S tím je spojena vhodnost sjednání výše uvedené úschovy s notářem nebo advokátem, kdy tento vyčká složení kupní ceny, tímto okamžikem se smlouva stává účinnou. Následný návrh na vklad vlastnického práva k bytu pak musí být doložen úhradou kupní ceny do úschovy. Ve smlouvě o úschově se dále vloží ujednání, že jakmile bude doložen vklad vlastnického práva ve prospěch kupujícího, což bude prokázáno výpisem z KN bez váznoucích závad, tak bude z úschovy převedena kupní cena na účet prodávajícího. Výplata kupní ceny tedy bude navázána až na okamžik nabytí vlastnického práva kupujícím. Stejným způsobem je možno sjednat úhradu daně z převodu nemovitosti, jejíž úhradu je ve smlouvě vhodné také ošetřit, a to vzhledem k nesmyslnému znění účinného zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, které přijal Senát.
Vhodné je také sepsat podmínky předání bytu, s čímž souvisí i přechod nebezpečí škody na věci na kupujícího.
Z výše uvedeného lze dovodit, že se nejedná o jednoduchou proceduru, a pokud strany nedisponují dobrou znalostí práva, doporučuji rozhodně vyhledat právní pomoc. Vyhnete se tím případným potížím a někdy i lidským tragédiím.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Dlouhodobé bydlení u partnera, druha a nárok na náhradní bydlení (sehnání náhradního bytu) při odstěhování
- Dlouhodobé bydlení u partnerky, družky a nárok na náhradní bydlení (sehnání náhradního bytu) při odstěhování
- Vystěhování přítelkyně s dítětem a povinnost zajistit náhradní bydlení přítelkyni
- Vystěhování družky s dítětem a povinnost zajistit náhradní bydlení družce

Je po pěti letem soužití je můj bývalý partner povinen sehnat mi byt? Žiji v jeho domě a máme spolu 4letou dceru. Nepodílim se na nákladech společného bydlení. Žiji pouze z peněz, které mi dává. Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Je mi líto, ale partner není povinen za předpokladu, že nejste sezdáni o Vás „pečovat“ resp. shánět Vám náhradní bydlení. Partner je pouze povinen zabezpečit Vaše společné dítě.

_

OBČAN-DLUHY
- Promlčení dluhu podle starého občanského zákoníku
- Dluh podle starého občanského zákoníku - promlčení dluhu, zesplatnění dluhu
- Zesplatnění dluhu podle starého občanského zákoníku

Hotovostní půjčka od společnosti CETELEM a. s. , kterou jsem podepsal jako fyzická osoba, mi byla zesplatněna 31.10.2010. Kdy dojde podle zákona k promlčení tohoto závazku / pohledávky? Je promlčena po 3 letech? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Podle staré právní úpravy, která byla platná v době, kdy Vám dluh vzniknul, platilo, že promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh, počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. Ve Vašem případě tedy platí, že pakliže věřitel od zesplatnění nároku tedy ode dne 31.10.2010 nevykonal nic, aby svou pohledávku získal, platí, že od 31.10.2013 je věc promlčena.
_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kupující nenechal přepsat auto, automobil v registru vozidel - jak postupovat?
- Kupující nenechal přepsat vozidlo v registru vozidel - co dělat?
- Nový majitel na sebe nepřepsal auto - může původní majitel vyřadit vozidlo z registru vozidel?
- Vyřazené vozidla z registru (evidence) vozidel z důvodu nepřepsání na nového majitele
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nepřepsané vozidlo a odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla

Syn prodal na jaře 2014 dodávkové vozidlo. Kupec se neměl k přepisu a po půl roce nám kupující na tvrdo řekl že přepis nechce. Pojistku platí syn. Nakonec se dohodl tak, že když nechce auto přepsat, tak mu povinné ručení bude proplácet. Jde o to, kdyby současný uživatel způsobil nějakou nehodu, aby syn neměl problémy. Co s tím? Stačí sepsat novou smlouvu, že syn je majitel a dotyčný uživatel? Nebo se nemusí nic sepisovat? Kupující zřídil taky pojistné na dané vozidlo. Jak po pojišťovně vymůže zpět peníze, když pojistka na dané auto byla placená jinde synem. Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Nepřepsání vozidla v registru silničních vozidel
Dle § 2/16 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel ČR fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. V případě Vašeho syna se tak vlastníkem i provozovatelem předmětného vozidla stal kupující.

Údaj o Vašem synovi uvedený v registru silničních vozidel je pouze informačního charakteru, tzn. že Vašemu synovi z tohoto důvodu nevzniká odpovědnost za škodu, která může být případně předmětným vozidlem způsobena (za tu v plné míře odpovídá jeho vlastník, tedy kupující). Údaje z registru silničních vozidel jsou však samozřejmě využívány Policií ČR, obecní policií či pojišťovnou při kontaktování osoby, která je dle registru silničních vozidel provozovatelem vozidla. V tomto ohledu proto mohou být některé úřední obsílky zasílány Vašemu synovi, přestože jejich pravým adresátem bude kupující.

Ze shora uvedeného důvodu lze Vašemu synovi rozhodně doporučit provést odhlášení vozidla z registru silničních vozidel (dle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se ostatně jedná o povinnost Vašeho syna, jejíž zmeškání může být sankcionováno pokutou), a to i přesto, že se s kupujícím dohodl jinak. Současný údaj o provozovateli vozidla v registru silničních vozidel neodpovídá skutečnosti, což může v budoucnu Vašemu synovi přinést zbytečné obtíže při přeposílání úředních obsílek kupujícímu.

Ze znění dotazu předpokládám, že Váš syn odevzdal všechny doklady k vozidlu kupujícímu. Za této situace lze Vašemu synovi doporučit kontaktovat obecní úřad obce s rozšířenou působností (neboť tyto úřady vedou registr silničních vozidel) v jehož správním obvodu má Váš syn bydliště a nastalý problém s tímto úřadem konzultovat.

V obecné rovině platí, že dle § 6/1 a 5 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je každý, kdo hodlá provozovat na území České republiky silniční motorové vozidlo, povinen toto vozidlo přihlásit k registraci na předepsaném tiskopisu u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, přičemž k přihlášce silničního motorového vozidla k registraci je žadatel mimo jiné povinen přiložit i technický průkaz tohoto silničního motorového vozidla a souhlas vlastníka k zaregistrování silničního motorového vozidla na jiného provozovatele.

Dle § 11/1 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je vlastník registrovaného silničního motorového vozidla a další osoby, jichž se zápis v registru silničních vozidel týká, povinen požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o provedení zápisu změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel, přičemž tyto osoby jsou povinny podat žádost o zápis změn údajů zapisovaných do registru silničních vozidel do 10 pracovních dnů od vzniku skutečnosti, která zakládá změnu zapisovaného údaje.

K žádosti o zápis změn údajů zapisovaných do registru silničních vozidel je mimo jiné nezbytné přiložit technický průkaz silničního motorového vozidla a ostatní doklady osvědčující změnu zapisovaných údajů (§ 12/2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích).

Nemá-li Váš syn v současné chvíli k dispozici žádný ze zákonem vyžadovaných dokladů, lze mu i přesto doporučit navštívit příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a vyžádat si zde vydání duplikátů příslušných dokladů, na jejichž základě pak může sám provést odhlášení vozidla z registru silničních vozidel (zároveň tomuto úřadu Váš syn označí nového vlastníka vozidla, na kterého bude vozidlo přepsáno).

Pokud pak Váš syn neuzavřel kupní smlouvu na předmětné vozidlo v písemné formě, lze mu rozhodně doporučit tak učinit zpětně, popř. s kupujícím alespoň sepsat potvrzení o proběhlé koupi.

Přehledné shrnutí této problematiky naleznete např. zde:

http://www.autoweb.cz/prepis-auta-predani-dokladu-prava-a-povinnosti-obou-stran/ 

2/ Dvojí pojištění vozidla:
Ze znění dotazu předpokládám, že na předmětné vozidlo bylo sjednáno dvojí pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení). Dle zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je:

- pojistníkem ten, kdo uzavřel s pojistitelem smlouvu o povinném ručení (v tomto případě je tedy pojistníkem Váš syn i kupující, předpokládám, že každý je pojistníkem u jiné pojišťovny),

- pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje (zde je tedy pojištěným pouze kupující).

Dle § 3/2 zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla. Skutečnost, že kupující uzavřel smlouvu o povinném ručení na předmětné vozidlo tedy odpovídá jeho zákonné povinnosti. Současný stav, kdy jsou na předmětné vozidlo uzavřeny dvě smlouvy o povinném ručení tak platné právní úpravě neodporuje; kupující proto nemá právo na vrácení jím uhrazeného pojistného od pojišťovny, se kterou povinné ručení sjednal.

S ohledem na skutečnost, že Váš syn již není vlastníkem předmětného vozidla, mu lze rozhodně doporučit jím sjednané povinné ručení zrušit, a to postupem dle jím uzavřené pojistné smlouvy.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Likvidace firmy která nefunguje mnoho let - postup, návod
- Postup likvidátora firmy která nefunguje mnoho let - informace
- Žádost o zproštění, zrušení funkce likvidátora firmy k soudu
- Jednatel nefungujcí firmy požádal o zproštění funkce likvidátora - kdo bude nový likvidátor?

Byla jsem ustanovena likvidátorem firmy, která již 15 let nefunguje, a ve které jsem byla jednatel. Firma nemá žádné účetnictví, dokumenty, nic. Vůbec nevím, co mám dělat. Můžete mi prosím poradit následující postup? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Dle § 191/1 a 3 občanského zákoníku platí, že právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž jí byl povolán likvidátor jejím statutárním orgánem, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li podanému návrhu vyhovět, může soud likvidátorem jmenovat člena statutárního orgánu, a to i bez jeho souhlasu (dle znění dotazu předpokládám, že se jedná právě o Váš případ).

Likvidátor jmenovaný soudem jako bývalý statutární orgán likvidované právnické osoby nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.

V souvislosti se shora uvedeným Vám proto doporučuji obrátit se na soud, který Vás likvidátorkou jmenoval, s písemnou žádostí o zproštění této funkce (a to s odvoláním na § 191/3 občanského zákoníku). Tuto žádost je zapotřebí odůvodnit tak, aby z ní bylo zřejmé, že na Vás nelze spravedlivě požadovat, abyste funkci likvidátorky dále vykonávala. V žádosti proto můžete např. uvést, že 1/ nejste znalá účetnictví, 2/ žádné účetnictví likvidované právnické osoby se nezachovalo, 3/ jste časově zaneprázdněna, 4/ nejste znalá problematiky likvidace právnických osob (včetně související právní úpravy), 5/ od ukončení činnosti likvidované právnické osoby uplynula již dlouhá doba apod. Maximum Vašich tvrzení je samozřejmě vhodné soudu též doložit.

Vyhoví-li soud Vaší žádosti a funkce likvidátorky Vás zprostí, jmenuje likvidátorem některou z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců (§ 191/4 občanského zákoníku).

Co se týče činnosti soudem jmenovaného likvidátora, je vhodné vědět, že tomuto likvidátorovi jsou třetí osoby povinny poskytnout součinnost ve stejném rozsahu, v jakém jsou povinny poskytnout ji insolvenčnímu správci (§ 192 občanského zákoníku). Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu (§ 193 občanského zákoníku). Jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval (§ 194 občanského zákoníku). V rámci občanského zákoníku je pak likvidace právnických osob upravena v § 187 - § 209.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zvuková nahrávka u soudu a zákony - který zákon dovoluje nahrávání soudního řízení u soudu
- Zvuková nahrávka u soudu a zákony - který zákon dovoluje nahrávání soudce u soudu?
- Kdy mohou účastníci soudního řízení pořizovat nahrávky soudního líčení?

Kde v zákoně mohu hledat podklad pro zvukový záznam u soudu. Bude-li mi soudce bránit např. tím, že u jejich soudu není v jejich pravidlech "jak se chovat u soudu" toto povoleno, mohu stát na zákoně? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Co se týče pořizování zvukových záznamů soudních jednání, je klíčovým § 6/3 zákona o soudech a soudcích, dle něhož platí, že:

a/ uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy a pořizovat obrazové záznamy v průběhu soudního jednání lze jen s předchozím souhlasem předsedy senátu nebo samosoudce;

b/ s vědomím předsedy senátu nebo samosoudce lze pořizovat zvukové záznamy.

Máte-li proto v úmyslu pořídit si zvukový záznam soudního jednání, tzn. že se nebude jednat o zvukový přenos, postačí, pokud před zahájením soudního jednání o svém úmyslu informujete předsedu senátu či samosoudce.

Pořízení zvukového záznamu soudního jednání Vám může být předsedou senátu či samosoudcem zakázáno pouze v případě, že by způsob pořizování zvukového záznamu mohl narušit průběh nebo důstojnost soudního jednání. Tato varianta však v případě pořizování zvukového záznamu např. na malý diktafon či mobilní telefon, který bude položen na desku stolu, nepřichází prakticky v úvahu, resp. si lze jen těžko představit, jak by tímto způsobem mohlo dojít k narušení průběhu či důstojnosti soudního jednání (samozřejmě za předpokladu, že tento diktafon, či jiné záznamové zařízení, nebude vydávat žádné zvuky apod.).

Touto otázkou se zabýval rovněž Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. II. ÚS 2672/07, v němž dospěl mimo jiné k těmto závěrům:

„Soudní řízení je tradičně postaveno na principu veřejnosti, a ústavodárce význam tohoto principu zdůraznil tím, že je zakotvil jak v čl. 96 odst. 2 Ústavy, tak v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na podstatu a význam zásady veřejnosti soudního řízení se nelze při jeho aplikaci omezit pouze na umožnění přístupu veřejnosti do soudní síně v době jednání. Tato forma je nepochybně původní a základní, avšak stejně jako jiné oblasti života a nauky i právní řád prošel vývojem, který nutně musel reflektovat nové možnosti mezilidských vztahů, vytvářených zejména rozvíjejícími se službami a technickým pokrokem. Jen v tomto úhlu pohledu je možné vnímat ustanovení § 6 odst. 3 zákona o soudech a soudcích, které reguluje možnost uskutečňovat zvukové a obrazové přenosy, resp. obrazové a zvukové záznamy. Je samozřejmé, že stejně jako základním limitem pro fyzickou přítomnost veřejnosti při jednání soudu je kapacita soudní síně, je v případě obrazových a zvukových přenosů a záznamů limitem možnost řádného a důstojného průběhu jednání.

Vylučování některé formy veřejnosti soudního jednání přitom musí vždy být propojeno s legitimním cílem, jinak se jedná o svévoli, která se zcela míjí s cílem principu veřejnosti soudního řízení, jímž je především „kontrola“ soudní činnosti ze strany veřejnosti skrze reálné poučení o tom, jak soudnictví funguje, a tím budování důvěry veřejnosti v nezávislost a kvalifikovanost výkonu soudní moci. Nelze souhlasit se závěrem obecného soudu o obecné a kategorické nemožnosti připustit zvukový záznam stěžovatele, coby jednoho z účastníků řízení. “

_

OBČAN-DLUHY
- Dluh na dani po zemřelém manželovi a splácení finančnímu úřadu - informace
- Splácení dluhu daní finančnímu úřadu po zemřelém exmanželovi
- Finanční úřad se nepřihlásil s pohledávkou do dědického řízení - vliv na dluh a dědictví

Byla jsem tři roky vdaná, rozvod, nabyla jsem čistou nemovitost (vyrovnání SJM). Téhož roku bylo zapsáno do katastru zástavní právo na tuto nemovitost z důvodu neplacení daní exmanžela (po dobu trvání manželství) ve prospěch FÚ. Po dvaceti letech neplacení bývalým manželem mě vyzval FÚ, abych umořovala dluh 500 Kč měsíčně, aby nedošlo na prodej domku, což dělám dosud. 08/2013 exmanžel zemřel, FÚ se to dozvěděl až nyní (po ukončení dědického řízení), děti nebyly k dědickému řízení pozvány, bylo pozastaveno z důvodu nemajetnosti a vysokých dluhů.
FÚ se s pohledávkou nestihl přihlásit do dědického řízení. Soud pozůstalostní řízení dodatečně neotevře, jedině kdyby se objevil nějaký majetek zemřelého, nikoli jen dluhy. Můj dotaz zní - odepíše fú dluh z důvodu úmrtí dlužníka? Smaže tím i zástavní právo na mojí nemovitosti? Nebo bude moci požadovat dluh po mně? Mám pokračovat ve splátkách nadále?
FÚ mi žádné info nedá, nejsem účastníkem řízení.
Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
V případě zastavení dědického řízení pro nemajetnost není nikdo dědicem, tudíž nikdo ve smyslu ust. § 470 obč. zák. neodpovídá za dluhy zůstavitele.
Pokud jde o dluhy zůstavitele, které vznikly za trvání manželství, odpovídáte z titulu společného jmění za polovinu těchto dluhů. Dle mého názoru bude FÚ po Vás moci požadovat uhrazení poloviny dluhu Vašeho bývalého manžela. Na FÚ se dotažte, zda máte pokračovat ve splátkách.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Změna firmy z fyzické osoby na právnickou (s. r. o.) - je nutná nová pracovní smlouva pro zaměstnance?
- Změna firmy z fyzické osoby na právnickou (s. r. o.) a nová pracovní smlouva pro zaměstnance se zkušební dobou - je to v pořádku?
- Změna zaměstnavatele FO na PO - jsou nutné nové pracovní smlouvy se zaměstnanci?
- Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a násl. Zákoník práce
- Zaměstnavatel se mění z fyzické na právnickou osobu - jsou nutné nové pracovní smlouvy se zaměstnanci?

Firma pro kterou pracuji, se přejmenovala, změnila i právní formu (z fyzické osoby na právnickou s. r. o.). Majitelka mně i kolegyni nachystala rozvázání pracovního poměru a pracovní smlouvu novou. To je myslím v pořádku, kdyby prý firma nezměnila právní formu, tak by mohla zůstat prac. smlouva stávající. Nicméně v nové smlouvě je uvedena 3-měsíční zkuš. doba a vzhledem k tomu, že ve firmě pracujeme přes 10 let, to nepovažujeme za férové jednání a odmítáme novou prac. smlouvu podepsat a žádáme o vyškrtnutí zkušební doby. Prosím o radu, jak máme postupovat dál. Bojíme se, že po podpisu takové smlouvy nás majitelka ve zkušební době vyhodí a my nedostaneme ani odstupné. Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Pokud dojde ke změně právní formy zaměstnavatele, jedná se o tzv. přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle § 338 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Tato skutečnost není důvodem pro rozvázání pracovního poměru se zaměstnanci a novým uzavření pracovního poměru s týmiž zaměstnanci, kde již bude uveden nový zaměstnavatel (byť jen změnil právní formu).
Ve Vašem případě by vůbec nemělo dojít k rozvázání pracovního poměru, ale pouze ke změně Vaší pracovní smlouvy, ve které bude změněn zaměstnavatel. V postupu Vašeho zaměstnavatele nevidím žádný smysl a ani zákoník práce tento postup neumožňuje. Zkušební doba se s Vámi samozřejmě uzavírána nebude, protože tu lze sjednat jen při vzniku pracovního poměru, což není Váš případ.
Ve Vašem případě bych doporučila zaměstnavateli argumentovat výše uvedeným ustanovením zákoníku práce s tím, že v případě že s Vámi bude rozvázán pracovní poměr výpovědí, lze tuto výpověď úspěšně napadnout u soudu pro její neplatnost.
V praxi je Váš případ poměrně obvyklý, nemusí způsobovat větší problémy, jen větší administrativní zátěž pro zaměstnavatele, pokud se zaměstnancem ukončí a hned uzavře pracovní poměr za stejných podmínek. Ovšem sjednání zkušební doby je v rozporu s principem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jak je zná a uvádí zákoník práce.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Umístění hromosvodu na stavbě zastavené stavebním úřadem - je hromosvod protiprávní?
- Základy domu umístěné 50 cm výše než je v projektu - co udělá stavební úřad?
- Dodatečné zvýšení základů domu v rozporu s projektem - schválení stavebním úřadem
- Dodatečné schválení úprav stavby které nejsou v projektu - postup, návod, informace

S manželkou jsme 11/2013 začali s výstavbou RD. Po vyřízení ohlášky apod. Abychom stavbu neutopili, tak jsme základovou desku udělali zhruba o 50 cm výše, než byla v projektu a dále pokračovali ve stavbě. 4/2014 jsme stavbu dokončovali a k terase jsme navezli v rámci terénních úprav zhruba 50 - 70 cm zeminy, abychom vše měli v rovině a zeminu v hranici pozemku zajistili opěrnou zídkou či základem plotu. To se ale nelíbilo sousedce se kterou sousedíme zhruba 6 m společné hranice a udala nás na úřad. Tyto terénní úpravy bohužel nebyly součástí stavebního povolení a i základy domu jsou výše, takže nám úřad stavbu zastavil. Po zastavení jsme na pozemek ještě dovezli 1 náklaďák černé hlíny, ale nijak jsme ji prozatím nerozhrnovali apod. a dále kvůli možnému úderu blesku jsme nainstalovali hromosvod. Toto si sousedka bohužel zdokumentovala a šla nás znovu udat, takže nyní jsme předvolaní a hrozí nám docela likvidační pokuta. Jde vůbec prosím výše zmíněné činnosti brát jako stavební práce? A můžeme se nějak bránit proti neustálým výpadům a udáním sousedky? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Co se týče Vámi provedených terénních úprav, je nezbytné vycházet z § 3/1 stavebního zákona, dle něhož se terénní úpravou rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť nebo těžební práce na povrchu.

V první řadě je vhodné zjistit, jaký typ rozhodnutí (pokud vůbec nějaké) je pro Vámi provedené terénní úpravy zapotřebí v rámci územního řízení.

Některé terénní úpravy ke své realizaci nevyžadují vydání rozhodnutí o změně využití území (ani územní souhlas). Konkrétně se pak dle § 80/3 písm. a) stavebního zákona jedná o terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady.

Vydání územního souhlasu postačí v případě terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (§ 96/2 písm. f) stavebního zákona).

Vydání rozhodnutí o změně využití území je pak dle § 80/2 písm. a) stavebního zákona vyžadováno v případě terénních úprav dle § 3/1 stavebního zákona (jedná se tedy o veškeré terénní úpravy s výjimkou terénních úprav shora uvedených).

Co se týče povolování terénních úprav ve stavebním řízení (které na územní řízení navazuje) je v první řadě vhodné poukázat na § 103/1 písm. b) stavebního zákona, dle něhož stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují mimo jiné terénní úpravy uvedené v § 80/3 písm. a) stavebního zákona.

Dle § 104/1 písm. i) stavebního zákona je ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případě terénních úprav neuvedených v § 103/1 písm. b) stavebního zákona, tzn. všechny zbývající terénní úpravy.

Co se týče Vámi zmiňované opěrné zídky, platí dle § 79/2 písm. f) stavebního zákona, že rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím. V tomto případě není zapotřebí ani stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103/1 písm. a) stavebního zákona).

Přestože z dotazu výslovně nevyplývá, zda bylo ve Vašem případě rovněž zahájeno řízení o odstranění stavby, připomínám, že dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona nařídí stavební úřad odstranění stavby vlastníku stavby nebo s jeho souhlasem stavebníkovi stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného stavebním zákonem anebo v rozporu s ním, pokud stavba nebyla dodatečně povolena.

Ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení o odstranění stavby podle § 129/1 písm. b) stavebního zákona může vlastník stavby nebo stavebník podat ke stavebnímu úřadu žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jde-li o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jde-li o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jde-li o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí.

Stavbu dle § 129/1 písm. b) stavebního zákona lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že:

a/ není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,

b/ není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní právní předpis zakazuje nebo omezuje,

c/ není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.

Bude-li stavba dodatečně povolena, stavební úřad řízení o odstranění stavby zastaví. Dodatečné povolení nahrazuje v příslušném rozsahu územní rozhodnutí. Bude-li předmětem dodatečného povolení rozestavěná stavba, stavební úřad stanoví podmínky pro její dokončení.

Stavební úřad může rovněž zahájit řízení o odstranění takové stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy (§ 129/1 písm. d) stavebního zákona). V tomto případě stavební úřad nenařídí odstranění stavby, pokud nebylo prokázáno porušení právních předpisů nebo vlastník porušení právních předpisů dodatečně napravil (§ 129/4 stavebního zákona).

U terénních úprav se postupuje přiměřeně podle § 129/2 - 6 stavebního zákona.

Je-li pak ve Vašem případě zahájeno pouze správní řízení o spáchaném přestupku, předpokládám, že za likvidační označujete pouze horní sazbu hrozící pokuty. V této souvislosti je nutné připomenout, že stavební úřad je v rámci rozhodování o udělení peněžité sankce povinen zohlednit závažnost Vámi případně spáchaného přestupku a výši pokuty dle tohoto hlediska určit. Proti rozhodnutí stavebního úřadu o udělení pokuty se pak lze samozřejmě bránit odvoláním.

Řešením Vámi popsané situace pak může být změna stavby před jejím dokončením. Dle § 118/1 stavebního zákona je stavebník povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle tohoto zákona, přičemž změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby. Žádost o povolení změny stavby před jejím dokončením obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání s povolením stavby a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti připojí stavebník projektovou dokumentaci změn stavby, popřípadě kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení, obdobně se postupuje i u změny stavby prováděné podle územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; stavební úřad jej následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu, podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci.

Závěrem své odpovědi dodávám, že proti aktivitám Vaší sousedky-konfidentky se po právní stránce prakticky nelze účinně bránit.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Povolení na kácení stromu vypršelo - je nutné nové povolení?
- Povolení na kácení dřeviny vypršelo - je nutné nové povolení?

Musím znovu žádat o povolení ke skácení dubu na vlastním pozemku v zahrádkářské osadě, pokud už 2012-13 bylo jednou vydáno. MÚ životního prostředí které toto povolení vydalo již vysadilo náhradní výsadbu. Jedná se o asi stoletý a nemocný dub který ohrožuje naší nemovitost a zdraví, Termín v r. 2012-13 nebylo možné dodržet pro nepředvídatelné situace. Děkuji, Albert

ODPOVĚĎ:
Dle § 8/3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny není povolení ke kácení dřevin zapotřebí v případě:

- dřevin se stanovenou velikostí či charakteristikou; tuto velikost či charakteristiku stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou (k tomuto více níže) ;

- dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu; ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Domníváte-li se, že ve Vašem případě ještě stav stromu zřejmě a bezprostředně neohrožuje Váš život či zdraví, není samozřejmě postup dle druhé odrážky možný.

Kácení stromů je podrobněji upraveno v § 3 vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (vyhl. č. 189/2013 Sb. , v platném znění). Toto ustanovení pak k 1. 11. 2014 projde poměrně zásadní novelizací, která stojí za pozornost.

1/ Stav do 31. 10. 2014:
Dle § 3 písm. a) a d) vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje mimo jiné:

- pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

- pro (jakékoli) dřeviny rostoucí v zahradách, přičemž zahradou se rozumí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti.

2/ Stav od 1. 11. 2014:
Dle § 3 písm. a) a d) vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení se povolení ke kácení dřevin nevyžaduje mimo jiné:

- pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

- pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.

Od 1. 11. 2014 tedy dochází k omezení možnosti kácet dřeviny bez povolení orgánu ochrany přírody. S ohledem na skutečnost, že ve Vámi popsaném případě se však předmětný strom nachází v zahrádkářské osadě (a tudíž nikoli na pozemku u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti), nebude mít tato změna vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení na Váš případ prakticky žádný vliv (na tomto místě předpokládám, že obvod kmene předmětného stromu je ve výšce 130 cm nad zemí větší než 80 cm).

Je-li platnost povolení k pokácení předmětného stromu časově omezena na roky 2012 a 2013, není skutečně v současné chvíli možné bez dalšího tento strom pokácet. V této souvislosti Vám doporučuji kontaktovat odbor životního prostředí městského úřadu a konzultovat s ním další postup (lze si zejména představit vydání zcela nového povolení či rozhodnutí o prodloužení platnosti povolení původního).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Vliv starobního důchodu na pracovní poměr
- Dozví se zaměstnavatel že si zaměstnanec zažádal o starobní důchod?

Je mi 59 let, učím v základní umělecké škole, mám pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Na jaře 2015 dosáhnu důchodového věku. Ráda bych pokračovala v práci s nezměněnou pracovní smlouvou – tzn. aby mi byla ponechána smlouva na dobu neurčitou. Chtěla jsem se zeptat, zda si mohu požádat o důchod aniž by to mělo vliv na moji stávající smlouvu. Nebo žádost o důchod může být důvodem ke změně smlouvy ze smlouvy na dobu neurčitou na smlouvu na dobu určitou? V tom případě bych si radši o důchod nežádala, abych měla jistotu, že mohu pokračovat ve svém zaměstnání.
Také by mě zajímalo, zda můj zaměstnavatel obdrží zprávu, že jsem si zažádala o důchod.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Přiznání starobního důchodu není důvodem pro rozvázání pracovního poměru, od 1.12010 také není nutné měnit pracovní smlouvu na dobu neurčitou na dobu určitou. Pracovat tedy můžete dále, a to na základě dosavadní smlouvy.
Zaměstnavatel obdrží informaci od ČSSZ o tom, že si zaměstnanec zažádal o důchod, je to ale pouze pro evidenční účely, na pracovněprávní vztah tato skutečnost nemá žádný vliv. Viz informace z ČSSZ:
„Právní předpisy výslovně nestanoví povinnost zaměstnance z vlastní iniciativy podávat zaměstnavateli informaci o tom, že si podal žádost o přiznání starobního důchodu, a v důsledku výše uvedené novelizace nebude mít ani zájem o změnu trvání pracovněprávního vztahu na dobu určitou. V praxi tedy vzniká otázka, jak se zaměstnavatel pro účely plnění svojí evidenční povinnosti (ve smyslu ust. § 37 odst. 1 písm. g) zákona č. 582/1991 Sb.) dozví, že jeho zaměstnanec je poživatelem starobního důchodu. Tuto skutečnost je zaměstnanec povinen sdělit zaměstnavateli na jeho výzvu (ust. § 51 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb). Informaci o tom, že zaměstnanec zahájil řízení o přiznání důchodu, získá zaměstnavatel v návaznosti na žádost o vyplnění tiskopisu „Potvrzení podle § 83 zákona č. 582/1991 Sb. “, se kterou se něj vždy obrátí příslušný orgán sociálního zabezpečení poté, co s jeho zaměstnancem sepíše žádost o důchod; tímto je zaměstnavateli signalizováno, aby zaměstnance vyzval ke splnění povinnosti ve smyslu ust. § 51 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. “

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Lékařská prohlídka před seznámením se zaměstnáním a pracovními úkoly - může zaměstnavatel prohlídku budoucího zaměstnance lékaře požadovat?
- Lékařská prohlídka budoucího zaměstnance když zaměstnanec nezná místo výkonu práce a pracovní úkoly

Chci se zeptat jestli zaměstnavatel při přijímání nového pracovníka může svého budoucího zaměstnance poslat na vstupní lékařskou prohlídku, aniž by on viděl svou práci a pracoviště a práci znat jen z popisu personalisty? Děkuji, Břetislav

ODPOVĚĎ:
Podle § 32 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před uzavřením pracovní smlouvy podrobila vstupní lékařské prohlídce, neboť poskytovatel pracovnělékařských služeb musí určit, zda je osoba způsobilá k výkonu sjednané práce. Vyslání na vstupní lékařskou prohlídku je tedy v souladu se zákonem.
Zaměstnavatel je dle § 31 ZP povinen před uzavřením pracovní smlouvy seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které pro ni z pracovní smlouvy vyplývají, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování atd. Zaměstnavatel nemá ze zákona povinnost ukázat zaměstnanci pracoviště, v některých provozech může být omezený vstup apod. V praxi většinou záleží na domluvě mezi fyzickou osobou a zaměstnavatelem, pokud např. fyzická osoba o prohlídku pracoviště projeví zájem, povinností zaměstnavatele to však není.
Postup zaměstnavatele považuji v souladu se zákonem.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Zákaz poslechu hudby, MP3 v práci na pracovišti - může to zakázat zaměstnavatel?

Pracuji v továrně na výrobu nerezového nádobí a zaměstnavatel nám chce zakázat poslech Mp3, mobillú a podobných zařízení, prý z dúvodu bezpečnosti práce. Chtěl jsem se zeptat zda na to má právo a pokud ne tak jak se proti tomu lze bránit?
Děkuji, Jindřich

ODPOVĚĎ:
Odpovědnost za bezpečnost práce na pracovišti nese zaměstnavatel. Dle § 101 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“) je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Dle § 102 odst. 2 ZP je pak zaměstnavatel povinen přijímat opatření k předcházení rizikům ohledně ochrany zdraví při práci.
Pokud zaměstnavatel své rozhodnutí odůvodní z hlediska bezpečnosti práce a uvede např. konkrétní důvody, proč takový zákaz vydal, pak je toto rozhodnutí zcela v jeho kompetenci a zaměstnanci ho musí respektovat.
Osobně se však domnívám, že zákaz poslouchat výše uvedená zařízení při výkonu práce, by zaměstnavatel mohl učinit i bez ohledu na bezpečnost práce, neboť např. poslech hudby je osobní záležitostí zaměstnance a zaměstnanec se má při výkonu práce soustředit na práci a nikoliv na soukromou zábavu.
V daném případě považuji rozhodnutí zaměstnavatele v souladu se zákonem.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajímatel chce další kauci při podpisu prodloužení nájemní smlouvy - je to v pořádku?
- Prodloužení nájemní smlouvy a zaplacení další kauce (1 nájmu dopředu), je to v pořádku?
- Další kauce při prodloužení nájemní smlouvy - může to pronajímatel požadovat?

Bydlím v pronájmu rodinného domu, postavili jsme terasu, vymalovali, vše opravujeme. Pronajímatel a majitel v jedné osobě říká, že to nechtěl a nepotřebuje. 02/2015 došlo k prodloužení smlouvy která je na rok dál si do podmínky jeden nájem na víc dopředu. Já podepsala, aby nám nedal výpověď z nájmu nemovitosti. Má na to nárok? Kauci ve výši nájmu jsme zaplatili již před rokem dále pokud nebude nájemné zaplaceno 15 teho vyhazov žádná lhůta i to může? pokud je to ve smlouvě? i tak pokud nedodržím může za rok neprodloužit? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Pokud je smlouva uzavřena na dobu určitou, nikdo není povinen ji prodloužit, pokud se k tomu již dříve nezavázal (smlouva s opcí).
Pokud byste návrh pronajímatele odmítla, mohlo by se stát, že by smlouvou neprodloužil. K tomu nemůže být nucen.
Pokud máte ve smlouvě uvedeno, že pokud nezplatíte nájem do 15-tého dne v měsíci, musíte byt vyklidit (nebo též, že pronajímatel je oprávněn vypovědět nájem bez výpovědní doby), pak nelze než konstatovat, že takové ujednání je neplatné.
Vypovědět nájemní smlouvu bez výpovědní doby lze jen za podmínek uvedených v § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ"). Vámi uvedená situace v tomto ustanovení zmíněna není (dle tohoto ustanovení by nájemce musel dlužit alespoň 3 nájmy a zálohy). Z tohoto důvodu by nebylo možné vypovědět nájemní smlouvu ani výpovědí dle § 2288 NOZ s tříměsíční výpovědní dobou.
Jak jsem již uvedl výše, je zcela na vůli pronajímatele, zda smlouvu na dobu určitou prodlouží, nebo ne.
Nicméně bych rád poukázal na ustanovení § 2285 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Dovolená v zahraničí s dítětem - může ji bývalý manžel a otec dítěte zakázat?

Jak postupovat, když mě otec syna chce zabránit v odjezdu na 3 týdenní dovolenou mimo republiku. Od 1/2013 jsem rozvedená a mám do své péče svěřeného 5 letého syna. Intenzita návštěv syna je založena na dohodě. Soudně nebyl určen počet návštěv. Hned po rozvodu se ale můj bývalý manžel začal chovat velice sobecky, psychicky mě stále vydírá a dělá ze mne blázna. Bohužel to vše před synem, který po každé návštěvě u otce má problémy s pomočováním. Navštívili jsme již psychologa. Ten navrhl upravit soudně styk se synem. Teď se ještě syn dozvěděl, že ho otec nechce se mnou pustit na dovolenou. Syn se strasně těšil a je z toho zklamán.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Jestliže je syn svěřen do Vaší péče a termín dovolené nespadá do termínu styku syna s otcem, pak můžete na dovolenou vycestovat bez otcova souhlasu. Dovolenou se pochopitelně rozumí krátkodobý pobyt v zahraničí (v řádu několika týdnů). Pokud by šlo o dlouhodobý pobyt, pak by se mohlo jednat o mezinárodní únos dítěte.

Přestože souhlas druhého rodiče není v případě krátkodobé dovolené nezbytně nutný, je lepší jej pro jistotu mít. Některé země mimo EU totiž souhlas obou rodičů s vycestováním dítěte do zhraničí vyžadují. Zda tento požadavek platí i pro zemi, kam se chystáte na dovolenou, doporučuji v předstihu ověřit na zastupitelském úřadu (konzulátu) dané země. Souhlas druhého rodiče s vycestováním dítěte do zahraničí je v krajním případě možné nahradit rozhodnutím soudu.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může nezletilá osoba právně vlastnit auto, automobil, vozidlo?
- Může dítě právně vlastnit auto, automobil, vozidlo?
- Může být nezletilá osoba provozovatelem auta, automobilu, vozidla?
OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Vlastnictví obchodního podílu nezletilou osobou - je to právně možné?
- Vlastnictví obchodního podílu dítětem - je to právně možné?

Může v ČR dle platných § NOZ a ZOK nezletilá osoba vlastnit vozidlo, popřípadě být i jeho provozovatelem? Může vlastnit nezletilá osoba také obchodní podíl firmy?
Na základě čeho – př. kupní smlouva, darovací smlouva, … - a za jakých podmínek – tj. jaký je způsob zastupování této osoby? Může tedy i samotná nezletilá osoba „koupit“ vozidlo nebo obchodní podíl firmy ve spolupráci se zákonným zástupcem? Jaký je postup?
Je tento typ vlastnictví (vlastník vozidla a OP – nezletilá osoba) při jeho vzniku předmětem soudního jednání, je soud či jiná instituce pověřena o tomto rozhodovat?
Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Vlastnění motorového vozidla či obchodního podílu nezletilcem:
Odpověď na tuto otázku zní: ano, platná právní úprava nečiní co do vlastnického práva mezi zletilými a nezletilými osobami prakticky žádných rozdílů. I osoba mladší 18 let, resp. osoba dosud nikoli plně svéprávná, tedy může vlastnit motorové vozidlo či může být společníkem obchodní společnosti (na základě obchodního podílu).

Dle § 2/16 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se provozovatelem silničního vozidla registrovaného v registru silničních vozidel ČR rozumí fyzická osoba s místem trvalého pobytu nebo s místem povoleného pobytu v České republice nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která vlastním jménem provozuje silniční vozidlo a je současně vlastníkem silničního vozidla a nebo je vlastníkem silničního vozidla oprávněna k provozování silničního vozidla. Dle § 2 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích je provozovatelem vozidla vlastník vozidla nebo jiná fyzická nebo právnická osoba zmocněná vlastníkem k provozování vozidla vlastním jménem. Ani jeden z těchto právních předpisů tedy věkový limit pro provozovatele vozidla nestanoví, je však pravdou, že otázka přípustnosti nezletilce jako provozovatele silničního vozidla je poněkud sporná.

2/ Nabývací titul:
Vlastnické právo k motorovému vozidlu může nezletilá osoba nabýt stejným způsobem, jako osoba zletilá, v úvahu proto přichází zejména kupní či darovací smlouva, popř. nabytí vlastnického práva v rámci dědického řízení (ať už jako závětní či zákonný dědic či na základě odkazu). Obchodní podíl pak lze nabýt např. smlouvou o převodu obchodního podílu (která je na základě své ne/úplatnosti prakticky totožná s kupní či darovací smlouvou).

3/ Zastupování nezletilce zákonnými zástupci:
V obecné rovině platí, že zákonné zastoupení sleduje ochranu zájmů zastoupeného a naplňování jeho práv (§ 457 občanského zákoníku). Rodičovská odpovědnost pak zahrnuje povinnosti a práva rodičů, která mimo jiné spočívají v zastupování dítěte a spravování jeho jmění (§ 858 občanského zákoníku).

Základní pravidla pro zastupování dítěte jeho rodiči (jako zákonnými zástupci) pak lze hledat v § 892 - § 894 občanského zákoníku:

- rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé,

- rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich,

- rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka (k tomuto tématu více níže),

- rodiče jako zákonní zástupci mohou pro vyřízení záležitosti dítěte, nejedná-li se o záležitost osobního stavu, uzavřít smlouvu o zastoupení osobou s odbornými znalostmi, popřípadě i jinou vhodnou osobou.

Dle § 896 občanského zákoníku mají rodiče povinnost a právo pečovat o jmění dítěte, především je jako řádní hospodáři spravovat. S peněžními prostředky, o kterých lze předpokládat, že nebudou zapotřebí k úhradě výdajů souvisících s majetkem dítěte, musí bezpečně nakládat. Při právním jednání, které se týká jednotlivé součásti jmění dítěte, vystupují rodiče jako jeho zástupci. Poruší-li rodiče povinnost pečovat o jmění dítěte jako řádní hospodáři, nahradí dítěti škodu z toho vzniklou společně a nerozdílně.

Co rodiče získají použitím majetku dítěte, nabývá dítě (§ 899 občanského zákoníku).

Při právním jednání proto může dítě vystupovat vlastním jménem (tzn. že např. kupní či darovací smlouva může být uzavřena tímto dítětem, které ve smlouvě bude uvedeno jako jedna ze smluvních stran), v zastoupení dítěte však bude právní jednání potvrzeno jeho zákonným zástupcem (tzn. že smlouva bude samozřejmě podepsána rodičem dítěte, přičemž tento rodič bude ve smlouvě uveden jako jeho zákonný zástupce).

4/ Ingerence soudu:
V obecné rovině dle § 461/1 občanského zákoníku platí, že spravuje-li zákonný zástupce jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

V případě správy jmění dítěte jeho rodiči je pak speciálním ustanovením § 898 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

- k právnímu jednání, které se týká existujícího i budoucího jmění dítěte nebo jednotlivé součásti tohoto jmění, potřebují rodiče souhlas soudu, ledaže se jedná o běžné záležitosti, nebo o záležitosti sice výjimečné, ale týkající se zanedbatelné majetkové hodnoty;

- souhlasu soudu je třeba zejména k právnímu jednání, kterým dítě:

a/ nabývá nemovitou věc nebo její část a kterým s ní nakládá,

b/ zatěžuje majetek jako celek nebo jeho nikoli nepodstatnou část,

c/ nabývá dar, dědictví nebo odkaz nikoli zanedbatelné majetkové hodnoty, nebo takový dar, dědictví nebo odkaz odmítá, nebo takový dar nebo dar představující nikoli nepodstatnou část jeho majetku poskytuje, nebo

d/ uzavírá smlouvu zavazující k opětovnému dlouhodobému plnění, smlouvu úvěrovou nebo obdobnou, nebo smlouvu týkající se bydlení, zejména nájmu,

- k právnímu jednání rodiče, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.

Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při péči o jmění dítěte, rozhodne na návrh rodiče soud (§ 897 občanského zákoníku).

Kromě shora uvedených situací (tzn. kdy se jedná o nikoli běžné nakládání se jměním dítěte či pokud se rodiče na správě jmění dítěte neshodnou) zasahuje do správy jmění dítěte soud také v případě dle § 905 občanského zákoníku:

- soud jmenuje i bez návrhu opatrovníka pro správu jmění dítěte, jestliže by zájmy dítěte mohly být ohroženy, zejména jsou-li tu společná majetková práva rodičů a dítěte nebo dítěte a jeho sourozence,

- v rozsahu povinností a práv opatrovníka pro správu jmění dítěte jsou rodiče ve výkonu povinností a práv ve vztahu ke jmění dítěte omezeni.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Likvidace bytového družstva
- Výmaz bytového družstva z rejstříku - postup, informace
- Likvidátor bytového družstva nekoná - jak postupovat a dotáhnout likvidaci bytového družstva do konce?
- Likvidátor BD nekoná - jak postupovat a dotáhnout likvidaci BD do konce?

V 90. letech jsem vstoupil do bytového družstva za účelem privatizace domu, ke které ovšem nakonec nedošlo, družstvo tak nikdy nezačalo plnit svůj účel. 2001 bytové družstvo vstoupilo do likvidace, aniž kdykoliv vykazovalo jakoukoliv činnost, likvidace ovšem dodnes nebyla dokončena a likvidátorka na dotazy přestala reagovat a odstěhovala se. Mám dotaz, zda toto může mít pro mě v současné době a do budoucna nějaké negativní důsledky (zejména poplatky apod.) a jakým způsobem by bylo možné družstvo vymazat z rejstříku, zejména když se už přes 10 let nachází v tomto stavu.
Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Co se týče případných dluhů družstva, je vhodné poukázat na § 222 Obchodního zákoníku (platného do 31. 12. 2013), dle něhož za porušení svých závazků odpovídalo družstvo celým svým majetkem, přičemž za závazky družstva jeho členové neručili. Co se týče případné interní poplatkové povinnosti v rámci tohoto družstva, záleží samozřejmě na jeho stanovách; s ohledem na dlouholetou pasivitu družstva však lze o trvání jakékoli interní poplatkové povinnosti pochybovat.

Pokud ustanovený likvidátor neplní řádně své povinnosti, lze Vám doporučit obrátit se na místně příslušný krajský soud (dle sídla družstva) s žádostí o jeho odvolání a jmenování likvidátora nového, v této žádosti je zapotřebí osvědčit zároveň právní zájem na změně v osobě likvidátora (§ 191/2 občanského zákoníku).

Soud může likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu družstva. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.

Bez ukončení likvidace družstva není jeho výmaz z obchodního rejstříku možný.
_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zrušení pronájmu rekreačního objektu z důvodu vady ohrožující život vzniklé v důsledku vyšší moci
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Zrušení pronájmu chaty cestovní kanceláři z důvodu vady ohrožující život vzniklé v důsledku vyšší moci
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu na zdraví - vada nemovitosti vzniklá v důsledku vyšší moci ohrožující život nájemce

2004 jsem jako vlastník rekreačního objektu (chalupa) uzavřela smlouvu s cestovní kanceláří, která zprostředkovávala pronájem mého rekreačního objektu pouze v letních sezónách. Od 2004 vše probíhalo naprosto v pořádku. 08/2014 poryvu větru a prasknutí pozednice střechy. Tesař řekl, že je střecha ve špatném stavu a že by mohla spadnout. Smlouva s RK má 7měsíční výpověďní lůhtu a cestovní kancelář po mně chce uskutečnit ještě sezónu 2015, protože jsem nepodala výpověď 7 měsíců dopředu. Nechci nikoho ohrozit. Podle mě do smluvního vztahu zasáhla vyšší moc (poryv větru). Děkuji, Naděžda

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že platnost předmětné nájemní smlouvy je možné jednostranně ukončit nejpozději 7 měsíců před začátkem letní sezóny, tzn. že v současné době není vypovězení nájemní smlouvy pro rok 2015 již možné (z této skutečnosti budu ve své odpovědi dále vycházet). Odpověď na Váš dotaz pak pracovně rozdělím do 3 částí:

1/ Práva a povinnosti pronajímatele a nájemce při poškození předmětu nájmu:
V obecné rovině dle § 2205 občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:

a/ přenechat věc nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,

b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,

c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Dle § 2207/1 občanského zákoníku provádí po dobu nájmu běžnou údržbu věci nájemce. Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel (není-li v nájemní smlouvě sjednáno něco jiného).

Vyskytne-li se v průběhu nájmu na pronajaté věci vada, platí následující základní pravidla:

- Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů. Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby (§ 2208/1 občanského zákoníku).

- Ukáže-li se během nájmu potřeba provést nezbytnou opravu věci, kterou nelze odložit na dobu po skončení nájmu, musí ji nájemce strpět, i když mu provedení opravy způsobí obtíže nebo omezí užívání věci (§ 2210/1 občanského zákoníku).

- Trvá-li oprava vzhledem k době nájmu dobu nepřiměřeně dlouhou nebo ztěžuje-li oprava užívání věci nad míru obvyklou, má nájemce právo na slevu z nájemného podle doby opravy a jejího rozsahu (§ 2210/2 občanského zákoníku).

- Jedná-li se o takovou opravu, že v době jejího provádění není možné věc vůbec užívat, má nájemce právo, aby mu pronajímatel dočasně poskytl k užívání jinou věc, nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby (§ 2210/3 občanského zákoníku).

Shora uvedené lze shrnout tak, že základní povinností pronajímatele je udržovat pronajatou věc po celou dobu nájmu v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata, tzn. že pronajímatel je zejména povinen provádět vlastním nákladem opravy pronajaté věci. Z důvodu výskytu vad (resp. poškození) pronajaté věci je pak k ukončení nájmu (za splnění shora uvedených podmínek) oprávněn pouze nájemce.

2/ Zánik nájmu:
Dle § 2226 občanského zákoníku platí, že zanikne-li věc během doby nájmu, nájem skončí. Zanikne-li věc během doby nájmu zčásti, má nájemce právo buď na přiměřenou slevu z nájemného, anebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby. Ve Vámi popsaném případě však nelze pronajatou chatu (přinejmenším nyní) považovat za zaniklou.

Jelikož vážné poškození střechy chaty (které hrozí jejím zřícením) může mít za následek nepoužitelnost chaty k ujednanému účelu, přičemž důvody tohoto stavu nejsou na straně nájemce, je nájemce dle § 2227 občanského zákoníku oprávněn nájem vypovědět bez výpovědní doby. V tomto případě (který dle mého názoru odpovídá Vámi popsanému stavu) tedy nedochází k zániku nájmu automaticky, nýbrž nájemce je oprávněn ukončit nájem výpovědí (a to bez výpovědní doby). Rozhodne-li se však nájemce nájem tímto způsobem neukončovat, trvá povinnost pronajímatele k provedení opravy pronajaté věci, a to v takovém rozsahu, aby mohla být pronajatá věc dále nájemcem užívána ke sjednanému účelu. Na okraj pouze doplňuji, že toto pravidlo odpovídá i obecné úpravě zániku závazku pro nemožnost plnění dle § 2006/1 občanského zákoníku.

3/ Odpovědnost za případně vzniklou škodu:
Pokud bude ve Vašem případě nájemce trvat na pokračování nájmu, přičemž nepřistoupíte k opravě střechy chaty a např. v důsledku jejího pádu dojde na straně nájemce ke škodě, budete nájemci (popř. i klientům nájemce) za tuto škodu odpovídat dle § 2913/1 občanského zákoníku. Povinnosti k náhradě škody se budete moci zprostit, prokážete-li, že Vám ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na Vaší vůli. Takovou překážkou však nemůže být překážka, kterou jste dle nájemní smlouvy povinna překonat (dle nájemní smlouvy jste pak mimo jiné povinna provádět opravy pronajaté věci, tzn. že jste povinna překonávat tímto způsobem překážky v plnění Vaší smluvní povinnosti).

V této souvislosti pak stojí za připomenutí rovněž tzv. generální prevenční povinnost, která ukládá každému počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku).

Na Vámi popsaný případ je pak aplikovatelný zároveň § 2901 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

Nebudete-li schopna do začátku letní sezóny opravu střechy chaty provést (a dojde-li tím z Vaší strany k porušení nájemní smlouvy), bude vhodné, abyste na tuto skutečnost s časovým předstihem upozornila nájemce. Dle § 2902 občanského zákoníku totiž platí, že kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený (zde nájemce) právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit.

_

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ A SJM
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Peníze od tchýně, tchána na opravu bytu, domu manžela, manželky potomka - jak zajistit vyplacení v případě rozvodu manželství?
- Peníze od rodičů na opravu bytu, domu manžela, manželky potomka - jak zajistit vrácení peněz v případě rozvodu manželství?

Vdávala jsem se loni v 7-2014. Manžel před svatbou dostal darem dům, ve kterém společně bydlíme a který je napsaný na něj. Já jsem však do rekonstrukce domu vložila své peníze (které jsem dostala od rodičů). Domluva zněla, že mi za mé peníze napíše část domu na mne. Teď mi však po svatbě tvrdí, že je to zbytečnost, protože polovina domu patří mne. Já si však myslím, že je to hloupost a v případě rozvodu bych přišla úplně o všechno. Prosím o radu jak tuto situaci vyřešit po právní stránce, tak aby byly spokojeny obě strany.
Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Není třeba hned myslet na to, že by Vám manžel lhal, je poměrně běžné, že laická veřejnost nesprávně chápe vznik společného jmění manželů. Nemovitost nabytá před vznikem manželství nebude nikdy součástí společného jmění manželů, pokud nedojde k rozšíření společného jmění dohodou s formou notářského zápisu, kterou je nutno následně nechat vkladem zapsat do katastru nemovitostí. Společné jmění manželů vzniká až vznikem manželství a teprve tehdy, kdyby k nabytí nemovitosti došlo po svatbě, měli byste ji v SJM. Postupem, kdy jste investovala peníze do cizí nemovitosti, došlo ze strany majitele nemovitosti k bezdůvodnému obohacení a takové bezdůvodné obohacení by bylo možno (a záhodno) vymáhat, dřív, než vyprší promlčecí doba. Podle občanského zákoníku právo na vydání bezdůvodného obohacení má speciální délku promlčecí lhůty, a to deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, resp. patnáct let, bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně.
Nyní je tedy na místě, abyste s manželem probrali vzniklou situaci, kdy sňatkem ke vzniku spoluvlastnictví nedošlo a nechali rozšířit společné jmění na dům, ve kterém bydlíte. Je také nutno rozlišovat, mezi podílovým spoluvlastnictvím, kdy byste každý byl vlastníkem ideální části domu (k tomu by došlo darováním části domu) a společným jměním manželů, kdy jste oba spoluvlastníky celé nemovitosti.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-BYDLENÍ
- Náhrada škody způsobené nájemníkem, nájemcem - pronajímatel požaduje měsíční nájemné za nemožnost využívání bytu
- Nemožnost využívání nájemního bytu pronajímatelem a odškodnění od nájemce

05/2014 jsem s přítelkyní odešel po dohodě z podnájmu, kde náš pes poškodil laminátovou podlahu. S majitelem bytu jsem se dohodl, že opravu provede on (má na to firmu) a náklady nám vyúčtuje. Nyní až po roce v 06/2015 opravu podlahy provedl a poslal vyúčtování, dle dohody. Ovšem krom toho žádá i ušlý nájem za celý měsíc, v kterém opravu provedl. Po nás tam přišli jiní nájemníci a dál nevím, jak bylo s bytem nakládáno. Čili můj dotaz zní, zda po mě majitel ušlý nájem může požadovat? I když podlahu celý měsíc určitě nespravoval, místnost má 3x4 m.
Děkuji, Sylvie

ODPOVĚĎ:
Ušlý zisk se obvykle charakterizuje jako rozdíl mezi tím, čeho poškozený majetkově skutečně dosáhl a čeho by dosáhl, kdyby nebylo škodné události, jinak řečeno, v jakém zvýšení majetku mu zabránila škodná událost. Konkrétní výši ušlého zisku, kterého by bylo poškozeným v konkrétním případě vzhledem ke všem okolnostem nepochybně dosaženo, je obecně třeba dokázat.

Lze polemizovat o tom, zda má vůbec nárok na ušlý zisk. Pronajímatelé obecně často renovují byty, které následně nabízejí k pronajmutí. Jedná se tak o jakousi běžnou údržbu bytu, protože za jeho užívání "dostává vlastník zaplaceno". Ale zde záleží na konkrétních okolnostech.

Pokud bychom se přiklonili k závěru, že pronajímateli vznikl nárok na ušlý zisk, tak zcela jistě bych měl pochybnosti o výši takového ušlého zisku. Jak jste sama uvedla, jistě neopravoval podlahu celý měsíc. Rovněž by musel prokázat, že tato okolnost mu po celý měsíc zabránila pronajmout daný byt (navíc musí prokázat, že mohl získat nájemce, resp. , že je velice pravděpodobné, že by byt pronajal).

Dovolím si tvrdit, že pronajímatel požaduje více, než na co má nárok. Ale tento názor vychází jen z předložených informací, jelikož mi nejsou známy konkrétní okolnosti případu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vydědění vnuka, vnučky od zemřelého syna, zemřelé dcery zůstavitele - postup, návod, informace
- Vydědění vnuka, vnučky po zemřelém potomkovi - postup, návod, informace

Byli jsme tři sourozenci, sestra 2000 zemřela a zůstala po ní dcera a manžel, kteří po celou dobu s otcem nekomunikují.
Otec chce nechat přepsat všechnu jeho nemovitost na nás dva bratry, ale tak, aby neměla po jeho smrti dcera po zemřelé sestře nárok na dědictví. Prosím o radu jaký je nejlepší postup, zda vydědění vnučky nebo
přepsaní majetku za otcova života. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Možné jsou obě varianty. Dceru včetně jejích potomků lze vydědit z důvodu, že neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měla (§ 1646 o. z.). Nemovitost Vám otec rovněž může za života darovat. Je tu však riziko možného započtení na povinný díl (§ 1660 o. z.) v řízení o pozůstalosti po Vašem otci („na povinný díl se započte to, co nepominutelný dědic od zůstavitele bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí, ledaže zůstavitel přikáže, aby se započtení provedlo za delší dobu“).

_

OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Pronajímatel pozemku požaduje odstranění materiálu z pozemku - materiál byl na pozemku před podepsáním nájemní smlouvy

v současnosti máme pronajatý pozemek od obce cca 4 roky, uzavřenou smlouvu a zaplacený nájem. Na pozemku máme několik let složenou hormadu písku (byla tam již před uzavřením smlouvy). Ve smlouvě není nic uvedeno o možném skladování věcí na pozemku. Obec po nás nyní požaduje odklizení písku, protože má v plánu v těch místech vysázet stromy. Pokud písek v nejbližší době neodstraníme nechá ho odvézt na náklady obce a předloží nám je k úhradě. Má na toto jednání právo? Děkuji za odpověď.

ODPOVĚĎ:
Přestože jste nájemní smlouvu uzavřeli ještě za účinnosti starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013), řídí se od 1. 1. 2014 předmětný nájemní vztah novým občanským zákoníkem (a to v souladu s jeho § 3074/1).

V obecné rovině dle § 2205 nového občanského zákoníku platí, že nájemní smlouva pronajímatele zavazuje:
a/ přenechat věc (zde pozemek) nájemci tak, aby ji mohl užívat k ujednanému nebo obvyklému účelu,
b/ udržovat věc v takovém stavu, aby mohla sloužit tomu užívání, pro které byla pronajata,
c/ zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu.

Pro vyřešení Vámi popsaného případu je klíčový § 2209 nového občanského zákoníku, dle něhož nemá pronajímatel právo během nájmu o své vůli (tedy bez souhlasu nájemce) pronajatou věc měnit. Výsadbu stromů lze beze všech pochybností označit za změnu pozemku, nejedná se ani o údržbu, ani o nezbytné opravy pozemku. Je zároveň zcela nepodstatné, zda se změnou pozemek zhodnotí či nikoli, nebo zda je změna provedena ve prospěch nájemce či nikoli.
Pokud tedy Vámi uzavřená nájemní smlouva změny pronajatého pozemku ze strany pronajímatele nijak neřeší (např. tak, že by k těmto změnám byl pronajímatel oprávněn bez souhlasu nájemce), je výsadba stromů na pronajatém pozemku možná (neboť se jedná o nespornou změnu pronajatého pozemku) pouze s Vaším souhlasem.
Pokud skladování písku na pronajatém pozemku odpovídá účelu, pro který byl předmětný pozemek pronajat, není obec skutečně oprávněna Vás k přemístění písku jakkoli nutit; bez Vašeho souhlasu pak obec není ani oprávněna provést na pronajatém pozemku výsadbu stromů.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Nastoupení do práce v době studia a placení alimentů, výživného
- Dítě, potomek nastoupil do práce v době studia - od kdy rodič nemusí platit alimenty, výživné

1.4.2015 jsem nastoupila do práce a zároveň 2.6.2015 jsem měla státnice na VŠ a ukončila tím školní docházku.
30.6.2015 mi skončila zkušební lhůta v práci a od 1.7.2015 pokračuji v práci se smlouvou na rok.
Od jakého data již nemusí můj biologický otec na mě platit výživné? Ode dne vykonání státních zkoušek, nebo dnem 1.7.2015, kdy již mám pracovní smlouvu na rok? Nebo má stále platit výživné i po dobu prázdnin, kdy jsou studenti ještě kryti školou (byť již pracuji)? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Podle zákona platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Ve Vašem případě to tedy znamená, že Váš otec je povinen platit výživné do doby, než se stanete výdělečně činnou. Jeho vyživovací povinnost tak skončila dnem, kdy jste nastpoupila do zaměstnání. Docházka na vysokou školu na tuto skutečnost nemá vliv.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Nezletilí členové spolku a jejich hlasovací práva v rámci spolku - věková hranice hlasovacího práva
- Věková hranice hlasovacího práva členů spolku

Jsme dle nového OZ spolek – cyklistický oddíl. Zhruba polovina členů jsou děti 8-18 let. Jak je to s jejich hlasovacím právem v rámci spolku. Je dána věková hranice, nebo záleží, jak si hlasovací právo nastavíme ve stanovách? Děkuji, Lída

ODPOVĚĎ:
Zákon obecně hovoří o tom, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Zálež tedy na tom, o jakých otázkách by členové Vašeho spolku hlasovali. Pokud by se jednalo o záležitosti řekněme právně ne tolik významné, pak jistě děti hlasovat mohou, avšak v případě, že by spolek jednal o záležitostech vzniku, existence či správy spolku, tak zde se domnívám, že i kdyby děti hlasovaly, tak jejich hlasování by šlo s ohledem na výše uvedené označit za neplatné. Doporučuji proto ve stanovách upravit situace, o kterých otázkách děti rozhodovat mohou a o kterých jen jejich zákonní zástupci.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ, VOLNO
- Pracovní volno kvůli studiu s pobíráním platu, mzdy, náhrady
- Pracující student - nárok na pracovní volno kvůli studiu s náhradou platu, mzdy
- Placené pracovní volno kvůli studiu - informace

Pracovní volno kvůli studiu - jsem student VŠ a zároveň pracuji na plný úvazek a potřeboval bych vědět, jestli mám nárok na volno, aniž bych musel čerpat svoji dovolenou. Do školy jezdím pouze jednou měsíčně pátek a sobota plus ještě zkoušky, státnice a psaní bakalářské práce. Mockrát děkuji. Evžen

ODPOVĚĎ:
V daném případě záleží na tom, zda studujete ve vlastním zájmu nebo v souladu s potřebou zaměstnavatele a jde pak o zvyšování kvalifikace dle § 231 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění. Rozhodnutí o tom, zda je to v zájmu zaměstnavatele či nikoliv záleží na zaměstnavateli, nikoliv na Vašem úsudku. Pokud by se tedy o zvyšování kvalifikace jednalo, měl byste nárok na volna vyplývající z § 232 ZP, pokud studujete pouze ve vlastním zájmu, pak nárok na žádné volno nemáte, musíte čerpat dovolenou, neplacené volno, apod. , pokud Vám ho zaměstnavatel na daný den umožní čerpat, neboť není jeho povinností umožnit Vám čerpat dovolenou ani neplacené volno na den, který si určíte.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel podepsal pracovní smlouvu ale nepřidělil zaměstnanci žádnou práci - problémy s úřadem práce a sociálkou
- Zaměstnavatel nepřidělil zaměstnanci práci a na úřad práce dal výpověď pro nenastoupení zaměstnance do zaměstnání -jak postupovat?
- Neplatné ukončení pracovního poměru - zaměstnavatel nepřidělil zaměstnanci žádnou práci po vzniku pracovního poměru

19.2.2015 jsem uzavřel pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Zaměstnavatel si to však krátce po podpisu pracovní smlouvy asi rozmyslel a přesto, že jsem byl několikrát v prodejně, kde jsem měl původně pracovat a zde jsem se dotazoval, kdy mohu začít pracovat, nakonec došlo k tomu, že i přes moji vůli pracovat a zaměstnat se, neodpracoval jsem ani hodinu.
Asi po cca třech týdnech jsem byl uznán práce neschopným a neschopenku zanesl jeho účetní. Ta mi ji po několika dnech zaslala bez vyjádření zpět. Proto jsem ji kontaktoval a tato mi sdělila, že jsem pro ně nic neodpracoval a tudíž mi nic platit nebudou.
Tehdy jsem na městském úřadu vyhledal bezplatnou právní pomoc, kdy právník se telefonicky spojil se zaměstnavatelem a žádal vysvětlení. Ničeho kloudného se však nedověděl a hlavně následoval velice zvláštní postup zaměstnavatele.
Několik dnů na to, mě kontaktovala pracovnice ÚP, neboť obdrželi oznámení, ve kterém zaměstnavatel sdělil, že odstupuje od pracovní smlouvy z důvodu, že jsem odmítl nastoupit do zaměstnání. Toto sdělení ještě navíc antedatoval k 20.2.2015 a zaslal Českou poštou až dne 26.3.2015, tedy v den, kdy jsem navštívil právníka. Na základě této informace ÚP se mnou zahájil správní řízení ve věci vyřazení z evidence ÚP, což nakonec bylo z důvodu neprokázání zastaveno. Já jsem nakonec dal na rady ÚP a od pracovní smlouvy jsem ve zkušební době odstoupil. Zaměstnavatel si moji výpověď převzal na doručenku, ale zápočtový list do dnešního nezaslal, i přesto, že jsem jej o to žádal.
Nicméně jsem nyní v situaci kdy:
1, ÚP na mě pohlíží jako na práceneschopnou osobu, na kterou se vztahuje ochranná doba zaměstnavatele
2, zdravotní pojišťovna po mně žádá kromě potvrzení od ÚP i potrvzení od OSSZ, že jsem skutečně práceneschopná osoba, na kterou se vztahuje ochranná doba zaměstnavatele, což je pro OSSZ problém, neboť zaměstnavatel mě ke zdravotnímu pojištění nepřihlásil a odmítá za mě odvádět platby nebo přispívat na nemocenskou
3, dle OSSZ totiž nedošlo k naplnění pracovního vztahu a údajně nemají možnost jak zaměstnavatele přinut k tomu, co by dělat mohl a měl, včetně zaslání zápočtového listu
Kontaktoval jsem i Inspektorát práce, aby mi v této situaci nějak pomohli. Odpověděli mi, že z důvodu pracovní vytíženosti se tomuto problému budou věnovat nejdříve ve třetím čtvrtletí 2015.
Vzhledem k této situaci si nemohu vyřídit ani dávky hmotné nouze, protože v evidenci ÚP nejsem a zaměstnavatel se ke mně také nezná.
Na jiné další dávky také nemám nárok. Jediné co mám tak půjčky u rodiny a peníze mi nezbývají již ani na autobus, abych mohl jezdit po zdravotnických zařízeních nebo po úřadech.
Je to patová situace a nevím jak z ní ven. Dokážete mi nějak poradit??
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Pokud jste uzavřel pracovní smlouvu, ve které byl sjednán den nástupu do práce, pak v tento den měl vzniknout Váš pracovní poměr. Od tohoto dne jste měl na jedné straně povinnost nastoupit do zaměstnání a vykonávat práci podle pracovní smlouvy a na druhé straně zaměstnavatel měl povinnost Vám práci dle pracovní smlouvy přidělovat. Pokud tedy nenastala např. překážka v práci na Vaší straně. Pokud by Vám zaměstnavatel nepřiděloval práci dle pracovní smlouvy a Vy byste byl připraven práci pro něho konat, vznikla by překážka v práci na jeho straně a mělo by Vám náležet podle druhu překážky v práci 60 – 100% průměrného, resp. pravděpodobného výdělku, i když byste pro zaměstnavatele fakticky nic neodpracoval. V praxi by však tento případ vznikl málokdy, neboť v případě dohodnuté zkušební doby by zaměstnavatel v mnoha případech, kdy by na jeho straně takto vznikly překážky v práci, volil ukončení pracovního poměru ve zkušební době bez uvedení důvodu, což mu zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění umožňuje.
Uvádíte pouze den uzavření pracovní smlouvy, nevím tedy, kdy byl sjednán den nástupu do práce, neboť to je jedna z podstatných náležitostí pracovní smlouvy a v tento den vzniká pracovní poměr. Dále uvádíte, že zaměstnavatel zpětně antidatoval odstoupení od smlouvy ke dni 20.2.
Odstoupit od pracovní smlouvy lze pouze v případě uvedeném v § 34 odst. 3 a 4 ZP:
Nenastoupí-li zaměstnanec ve sjednaný den do práce, aniž mu v tom bránila překážka v práci, nebo se zaměstnavatel do týdne (§ 350a) nedozví o této překážce, může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit.
Od pracovní smlouvy je možné odstoupit, jen dokud zaměstnanec nenastoupil do práce. Pro odstoupení od pracovní smlouvy se vyžaduje dodržení písemné formy, jinak se k němu nepřihlíží.
Pokud výše uvedené podmínky nebyly splněny, tedy na Vaší straně nebyly překážky v práci, zaměstnavatel se o nich do týdne nedozvěděl, pak zaměstnavatel odstoupit od pracovní smlouvy nemohl. Toto ustanovení se však týká odstoupení až po vzniku pracovního poměru, tj. , po dni, který je sjednán jako den nástupu do práce v pracovní smlouvě. Odstoupení před vznikem pracovního poměru je sporné, dle mého názoru učinit nelze, pokud tato možnost není výslovně stanovena v pracovní smlouvě.
Odstoupení musí být písemné a musí být oznámeno zaměstnanci, zákon sice nestanoví žádnou lhůtu, ale mělo by to být bez zbytečného odkladu poté, co je písemné odstoupení vyhotoveno, tj. nikoliv měsíc poté.
Z mého pohledu tedy zaměstnavatel odstoupil od pracovní smlouvy neoprávněně. Pokud však trvá na tomto svém jednání, pak dle něho pracovní poměr vůbec nevznikl, neboť odstoupení od pracovní smlouvy má za následek, že se na tuto pracovní smlouvu pohlíží jako by nebyla vůbec uzavřena. Pokud s tímto postojem zaměstnavatele nesouhlasíte, nezbývá Vám jiná možnost, než se obrátit na soud, aby určil, že odstoupení do smlouvy nebylo platné a Váš pracovní poměr vznikl a trval až do ukončení pracovního poměru ve zkušební době z Vaší strany. Zásadní řešení je tedy ve sporu, zda vznikl Váš pracovní poměr či nikoliv a dokdy trval. Bohužel daný spor může vyřešit pouze soud, ani inspektorát práce by Vám v daném případě nepomohl, ten by mohl pouze v případě pochybení na straně zaměstnavatele s ním zahájit správní řízení a uložit mu pokutu. Vaše konkrétní nároky by také nevyřešil.
Stejně jak je výše uvedeno platí pro vydání zápočtového listu, pokud je mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem spor o jeho vydání, pak rozhodnout může pouze soud.
V daném případě bych Vám doporučila se obrátit na advokáta, který by Vám danou situaci pomohl vyřešit. Zároveň bych vám doporučila se ještě jednou obrátit na Úřad práce, zda by Vaše situace nebyla možno řešitelná některými z dávek v hmotné nouzi, než soud rozhodne a vše se vyřeší.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Jak dokázat doručení výpovědi zaměstnavateli (okamžité ukončení pracovního poměru pro nevyplacení platu, mzdy)
- Okamžité ukončení pracovního poměru - jak dokázat zaměstnavateli doručení výpovědi zaměstnancem?

Platí okamžitá výpověď pro nedodržení splatnosti mzdy, pokud jí jednatel odmítne podepsat a já mám jen svědky, kteří to mohou potvrdit? Nebo je lepší poslat ji poštou s doručenkou? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud je jednatel osoba, které se tyto písemnosti doručují, pak Vám doporučuji, aby se svědci, kteří byli u odmítnutí přítomni, podepsali na jedno vyhotoveni (kopii) dokumentu, který jste jednateli chtěl předat, napsali tam datum, a to vše pod napsanou větu… „jednatel xy odmítl tuto listinu za přítomnosti níže uvedených svědků dne xy převzít“…. Jestli takto učiníte, pak není nutné žádné další doručení a toto doručení se považuje za platné a Váš pracovní poměr v ten okamžik skončil. Pokud svědci takto neučiní, doporučuji odeslání do vlastních rukou s dodejkou na adresu zaměstnavatele.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť s podmínkou neprodání bytu, domu, nemovitosti po smrti zůstavitele
- Podmínka neprodání bytu v závěti - je právně přípustná?
- Podmínka neprodání domu v závěti - je právně přípustná?
- Podmínka neprodání pozemku v závěti - je právně přípustná?
- Podmínka neprodání nemovitosti v závěti - je právně přípustná?

Mohu napsat závěť s podmínku? Dědičkou je dcera. Ale zeť předpokladá, že po mé smrti dům se zahradou prodají a peníze využijí na vyplacení jeho sestry (on má sám rodinný domek). To si samozřejmě nepřeji. Poraďte mi prosím.
Je mi již 82 let a nemám již tolik času. Bojím se o svou dceru.

ODPOVĚĎ:
V závěti můžete zřídit věcné břemeno na nemovitosti, kterou budete odkazovat své dceři, a to věcné břemeno zákazu zcizení a zatížení nemovitosti po dobu, po kterou určíte. Tato doba musí být přiměřená. Zákaz zcizení a zatížení nemovitostí znamená, že po dobu, kterou určíte, nesmí být nemovitost prodána, ani nesmí sloužit jako zajišťovací prostředek (např. nesmí být dána do zástavy). Zákaz zcizení a zatížení můžete v závěti zřídit jako věcné právo, to znamená, že tento zákaz bude zapsán i do katastru nemovitostí a bude tak veřejně známý.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zřeknutí se bratra, sestry, sourozence - postup, návod, informace

Chtěla bych se zříci vlastní sestry a zrušit náš sourozenecký vztah. Jakým způsobem mám postupovat?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Nenapadá mne způsob, jak tohoto dosáhnout. Zrušení příbuzenství nastane pouze v případě, že by došlo k adopci jedné z Vás, pak by byly zpřetrhány veškeré vztahy s původní rodinou a vznikly by nové vztahy s novou rodinou.
Fakt, že jsou dva lidé sourozenci však nemá žádný valný právní význam. Nejsou si ničím povinováni, k dědění mezi sourozenci dochází až v třetí dědické skupině, kdy nedědily ani děti ani manžel ani rodiče zůstavitele. Dědění sourozence se lze vyhnout tak, že zůstavitel o svém majetku pořídí závěť a odkáže jej někomu jinému. Jinak nemusíte svou sestru vůbec nijak "řešit", nemusíte se s ní vídat, nemusíte za ni nic platit, nemáte za ni žádnou zodpovědnost. Související právní předpis: Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydražení bytu - bytová jednotka je vytvořena virtuálně, ale reálně je součástí jiného bytu, jak postupovat?
- Vydražení bytu - bytová jednotka je součástí jiného bytu, jak postupovat?

21/5/2015 jsem vydražil 2 bytové jednotky v nedobrovolné veřejné dražbě. Částku jsem složil. Prohlídka nebyla umožněna.
V dražební vyhlášce a ve znaleckém posudku se vycházelo ze zápisu v katastru nemovitostí. Zápis byl proveden na základě prohlášení vlastníka budovy o vytvoření bytových jednotek, který přiložil půdorysný plán, jak byly jednotky rozděleny. K reálnému vytvoření jednotek nedošlo, tj. vydražené bytové jednotky ve skutečnosti neexistují. 1 jednotka je "součástí" jednoho většího bytu, který měl být rozdělen a není. Druhá část bytu patří někomu jinému. Není známo, kde se dotyčný zdržuje. 2. bytová jednotka není dle dokumentace a je menší, než deklarováno. Chtěl bych vystavit jednotky tak, jak je zadokumentováno v katastru. Co musím udělat, abych mohl stavbu provést a je to vůbec možné? Pokud to nelze, mám možnost dražbu zvrátit nebo se domoci kompenzace daného stavu? Podat žalobu na zrušení
dražby nemohu a exekutor a dražitel v rámci nedobrovolné dražby za škodu neručí, nicméně o popsaném stavu exekutor 5 dní před dražbou věděl, nic neoznámil a dražbu provedl, nyní nekomunikuje. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Přestože otázka oprávněnosti vydražitele k podání žaloby na neplatnost nedobrovolné dražby (tedy otázka jeho tzv. aktivní žalobní legitimace) není v odborné literatuře vyřešena jednomyslně, domnívám se, že ve Vámi popsaném případě je možné, abyste se obrátil na soud s žalobou na neplatnost nedobrovolné dražby.
Dle § 48/3 zákona o veřejných dražbách platí, že každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby (kterým je i vydražitel), dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud:
- dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit,
- vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena,
- nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36/1 a 4, § 39/1 až 7, 9 a 11, § 40/1 a 2, § 43/1 až 3 nebo § 46/1 zákona o veřejných dražbách, nebo
- byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby.

Jelikož ve Vašem případě nebyla umožněna prohlídka předmětu dražby, přichází v úvahu podání žaloby na neplatnost nedobrovolné dražby dle první odrážky (výše), tzn. z důvodu, že dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit. Dle § 46/1 písm. e) zákona o veřejných dražbách je totiž dražebník povinen upustit od dražby mimo jiné tehdy, nebyly-li splněny podmínky stanovené v § 15 zákona o veřejných dražbách, který stanoví povinnost k provedení prohlídky předmětu dražby, kterážto povinnost nebyla dražebníkem ve Vašem případě splněna.
Dle § 48/4 zákona o veřejných dražbách může každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 15/1 až 3, § 39, § 42, § 43/1 až 3, 5 až 7, § 44, § 47/1 až 12 a v § 49 zákona o veřejných dražbách.
Pro podání žaloby na neplatnost nedobrovolné dražby dle § 48/3 i 4 zákona o veřejných dražbách platí, že není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.
Co se týče odpovědnosti vydražitele za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení zákona o veřejných dražbách, je tato odpovědnost zakotvena v § 63/4 zákona o veřejných dražbách. V zásadě platí, že dražebník za způsobenou škodu odpovídá, neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat.
Odpovědnost exekutora za jím způsobenou újmu je pak zakotvena v § 32 exekučního řádu. Exekutor se povinnosti k náhradě jím způsobené újmy zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Za újmu způsobenou exekutorem při jeho činnosti může za určitých okolností odpovídat i stát (a to ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. , v platném znění).
S ohledem na skutečnost, že ve veřejné dražbě jste vydražil bytové jednotky, které fakticky neexistují, Vám v současné chvíli doporučuji podat k soudu žalobu na neplatnost provedené nedobrovolné dražby. Pro učinění tohoto právního kroku (pro který Vám běží lhůta 3 měsíců od konání dražby, Vám v každém případě doporučuji využít služeb advokáta, který se na oblast veřejných dražeb zaměřuje: www.advokatikomora.cz

_

FINANCE-DANĚ
- Odvod daně z nemovitosti koupené před 2 roky
- Nemovitost koupená před 2 roky - odvod daně, daní
- Odvod daně z nemovitosti koupené před 5 roky
- Nemovitost koupená před 5 roky - odvod daně, daní
- Odvod daně z pozemku koupeného před 2 roky
- Pozemek koupený před 2 roky - odvod daně, daní
- Odvod daně z pozemku koupeného před 5 roky
- Pozemek koupený před 5 roky - odvod daně, daní
- Koeficient při odvodu daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Koeficient při odvodu daně při prodeji bytu, domu, nemovitosti

Jestliže jsme v roce 2012 koupili pozemek a prodáme ho v roce 2014, s jakými poplatky a daněmi musíme počítat? Jestliže jsme v roce 2012 koupili pozemek a prodáme ho po více jak 5 letech, s jakými poplatky a daněmi musíme počítat?
Jestliže koupíme v roce 2014 domek, s jakými poplatky a daněmi musíme počítat? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Ad 1. ad 3. nevyhnete se úhradě daně z nemovitosti v případě, že jste vlastníkem pozemku, či stavby. Přiznání k dani z nemovitosti podáváte do konce ledna daného roku, finanční úřad Vám zašle složenku s vyměřenou daní k příslušným nemovitostem, sumu jste povinni uhradit do konce května daného roku. Při výpočtu výše daně z nemovitosti se vychází z níže uvedených skutečností.
V případě pozemku se daň z nemovitosti počítá ze základu daně, který je stanoven cenou pozemku (tj. výměra pozemku v m 2 násobená průměrnou cenou půdy na 1 m 2 ve vyhlášce) k 1. lednu. Samotná daň se pak vypočítá vynásobením základu daně sazbou a koeficientem. Koeficienty slouží k úpravě daně podle místa, ve kterém se pozemek nachází.

Sazba daně z pozemku
Pozemek Sazba
Orná půda, chmelnice, vinice, zahrad, ovocné sady 0,75 %
Trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %

U ostatních pozemků činí za každý 1 m 2
- zastavěné plochy a nádvoří 0,10 Kč
- stavební pozemky 1,00 Kč
- ostatní plochy, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč

Základem daně v případě staveb je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m 2, tj. zastavěná plocha podle stavu k 1. lednu příslušného zdaňovacího období.
Samotná daň se následně vypočítá vynásobením tohoto základu příslušnou sazbou upravenou koeficientem.

Sazba daně Stavby

Sazba za 1 m 2
Obytné domy 1 Kč
- ostatní stavby tvořící příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m 2 1 Kč

Stavby pro individuální rekreaci a rodinné domy 3 Kč
- u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám 1 Kč

Za každé další nadzemní podlaží se základní sazba daně zvyšuje o 0,75 Kč, to v případě, že podlaží má půdorys minimálně dvou třetin zastavěné plochy.

Koeficienty
Koeficient Počet obyvatel v obci
0,3 Do 300 obyvatel
0,6 301 – 600 obyvatel
1,0 601 – 1 000 obyvatel
1,4 1 001 – 6 000 obyvatel
1,6 6 001 – 10 000 obyvatel
2,0 10 001 – 25 000 obyvatel
2,5 25 001 – 50 000 obyvatel
3,5 Nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech
4,5 V Praze

Dále v případě prodeje nemovitosti, jste povinni hradit daň z nabytí nemovitostých věcí, daň hradíte i když jste prodejce.

Sazba daně z nabytí nemovitých věcí (dřív daň z převodu nemovitostí) je čtyři procenta ze základu daně. (kupující ji hradí v případě, že tak neučiní prodávající)

Základ daně činí buď cena nemovitosti, nebo takzvaná směrná hodnota, což je údaj, který na základě typu, polohy a charakteru nemovitosti určuje finanční úřad, jedná se o cenu místně obvyklou. Daň z nabytí nemovitých věcí se vypočte z vyšší z nich. Pro účely výpočtu daně se ovšem nevychází z celé směrné hodnoty nemovitosti, ale pouze z jejích 75 procent.

Kupní cenu můžete porovnat s cenou zjištěnou znaleckým posudkem. Do kalkulace se pak zahrne sedmdesát pět procent odhadní ceny. A daň znovu zaplatíte z této částky nebo ceny kupní – podle toho, která bude vyšší. Náklady na znalecký posudek si můžete ze základu daně odečíst. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí se platí u finančního úřadu, pod který spadá nemovitost, poslední den třetího měsíce od uskutečnění převodu vlastnických práv k nemovitosti. Daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí musíte podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí (u v katastru evidovaných nemovitých věcí).

Dále v případě, že pozemek prodáváte ve lhůtě kratší jako pět let jste povinni hradit daň z příjmu z prodeje pozemku a to do konce března následujícího roku.

ad 2.
Daň nemusíte platit (tedy jste osvobozeni), pokud nemovitost vlastníte alespoň 5 let, resp. přesáhne-li doba mezi jeho nabytím a prodejem dobu pěti let. Pokud jste měli v prodávané nemovitosti bydliště bezprostředně před prodejem, tak se tato lhůta (časový test) zkracuje na 2 roky. V obou případech však pro podnikatele platí, že nemovitost po celou dobu trvání příslušné lhůty (tedy 2 nebo 5 let) nesmí být zahrnuta v obchodním majetku.

_


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění za sebevraždu rodinného příslušníka v nemocnici, zdravotnickém zařízení
- Sebevražda v nemocnici - odškodnění pro rodinu (zanedbání povinností zdravotnického personálu)
- Jednorázové odškodnění při úmrtí blízké osoby dle SOZ
- Žaloba na náhradu škody - sebevražda v nemocnici a zanedbání péče zdravotnickým personálem

Ráda bych se zeptala, jaká je promlčecí doba v níže popsaném případě, a zda byste nám doporučili obrátit se na právníka.
Moje maminka trpěla depresemi. 01/2012 spáchala ve svých 54 letech v psychiatrické léčebně v Opavě sebevraždu. Byla tam převezena z domácího léčení, protože se o sebevraždu pokusila i doma. Byla převezena na léčení a hlavně proto, aby si neublížila, což doma nebylo možné ohlídat. Maminka se velmi chtěla vyléčit, podstoupila nařízenou léčbu a dle lékařů se její stav mírně zlepšoval. Po týdnu, kdy byla do léčebny převezena zemřela. Sebevraždu spáchala přímo v šatně budovy léčebny. Policie neshledala cizí zavinění a věc uzavřela. Personál léčebny se nám neomluvil a nepřipustil žádné své pochybení. My se sestrou jsme zůstaly bez maminky, taťka bez manželky a 4 vnoučata bez babičky, která je zbožňovala. Tehdy jsme žalobu nepodali. Nyní se nám ale emoce znovu vybavily v souvislosti s událostí ve Žďáru. Daná žena se totiž léčila ve stejné léčebně, jako maminka. Již odstoupil primář léčebny a je tedy možné, že podobných tragédií se v léčebně událo více. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že k úmrtí Vaší matky došlo za účinnosti starého Občanského zákoníku, budu v odpovědi vycházet z tohoto právního předpisu (jak ostatně vyplývá rovněž z § 3028/3 a zejména z § 3079/1 nového občanského zákoníku). V souvislosti s úmrtím Vaší matky přichází v úvahu vznik následujících dvou práv:

1/ Právo na jednorázové odškodnění při úmrtí blízké osoby:
Dle § 444/3 starého Občanského zákoníku náleží pozůstalým při škodě, která spočívá v usmrcení jejich blízké osoby, jednorázové odškodnění ve výši:

a/ manželovi nebo manželce 240.000,- Kč,
b/ každému dítěti 240.000,- Kč,
c/ každému rodiči 240.000,- Kč,
d/ každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85.000,- Kč,
e/ každému sourozenci zesnulého 175.000,- Kč,
f/ každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240.000,- Kč.

Právo na náhradu škody se však dle § 106/1 a 2 starého Občanského zákoníku promlčelo za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, nejpozději se právo na náhradu škody promlčelo za tři roky ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla. V tomto ohledu je proto Vaše právo na jednorázové odškodnění za úmrtí blízké osoby již promlčeno.

2/ Právo na náhradu nemajetkové újmy:
Dle § 11 starého Občanského zákoníku měla každá fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, mimo jiné svého soukromí (které zahrnovalo samozřejmě i právo na nerušený rodinný život). V případě neoprávněného zásahu do tohoto osobnostního práva byla každá osoba oprávněna se domáhat, aby jí bylo mimo jiné dáno přiměřené zadostiučinění (zejména ve formě omluvy), popř. měla právo na náhradu vzniklé nemajetkové újmy v penězích (§ 13 starého Občanského zákoníku).

Právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích se pak promlčovalo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě, která počala běžet od okamžiku, kdy toto právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 100/1 a § 101 starého Občanského zákoníku). Ve Vámi popsaném případě započala promlčecí lhůta svůj běh v den následující po úmrtí Vaší matky, právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích tedy promlčeno není.

3/ Postup před podáním žaloby:
Psychiatrická nemocnice v Opavě bude za způsobený zásah do Vašich osobnostních práv odpovídat pouze v případě, že zanedbala či porušila některou ze svých povinností (vyplývajících z příslušných právních předpisů), přičemž mezi tímto zanedbáním či porušením a úmrtím Vaší matky musí existovat příčinná souvislost.

V první řadě Vám proto lze doporučit opatřit si podklady o zdravotní péči, která byla Vaší matce v psychiatrické nemocnici poskytována. Dle § 33/4 zákona o zdravotních službách mají osoby blízké zemřelému pacientovi (popř. další osoby určené pacientem) právo na informace o zdravotním stavu pacienta, který zemřel, a informace o výsledku pitvy, byla-li provedena, včetně práva nahlížet do zdravotnické dokumentace vedené o jeho osobě nebo do jiných zápisů vztahujících se k jeho zdravotnímu stavu a pořizovat z nich výpisy nebo jejich kopie. Takto získané podklady můžete následně konzultovat s odborníkem, bude-li jím shledáno zanedbání či porušení některé povinnosti psychiatrické nemocnice, bude možné kontaktovat advokáta a připravit s jeho pomocí žalobu.

_


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Studium na vysoké školy obsahově nesouvisející se střední školou - placení alimentů, výživného
- Placení alimentů při studiu vysoké škody nesouvisející se středoškolským oborem
- Placení výživného při studiu vysoké škody nesouvisející se středoškolským oborem

Píšu jménem svého bratra. Má dospělou dceru, teď odmaturovala na střední škole pro cestovní ruch. O další škole nemluvila, ale před asi 14 dny svému otci zdělila, že od září nastupuje na VŠ ekonomickou a chce od něj o 1000 Kč víc. Bratr teď platí 3000 Kč, jeho čistý příjem je kolem 15tis. Vztahy s bývalou manželkou a dcerou nejsou dobré. Jde jim jen o peníze.
Pokud VŠ nemá se střední nic společného, nepovažuje se maturita za ukončené vzdělání a tudíž, by měla být jeho dcera připravená na budoucí povolání?
Kdo určí navýšení nebo zrušení alimentů, vždy soud?
Co když bude jeho dcera studium na VŠ prodlužovat, jak dlouho musí bratr na dceru platit?
Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, než je dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Dnes je však zcela běžné, že mladí lidé po ukončení středoškolského studia pokračují ve studiu na vysoké škole. Samotná skutečnost, že bratrova dcera odmaturovala, tedy ještě neznamená, že je po maturitě schopná se sama živit. Pokud bude pokračovat ve studiu na vysoké škole, bude vyživovací povinnost Vašeho bratra i nadále.
Pokud se na výši výživného Váš bratr s dcerou dohodne, pak samozřejmě nebude nutné, aby se otázkou výživného zabýval soud. Jestliže ale dcera požaduje vyšší výživné, bratr s navýšením nesouhlasí a dohoda mezi nimi nebude možná, pak bude muset dcera podat k soudu návrh na zvýšení výživného a vyčkat na jeho rozhodnutí. Do doby rozhodnutí soudu může Váš bratr platit původní částku výživného, tedy 3.000 Kč. Jestliže ale soud dceři vyhoví a výživné zvýší, je možné, že Váš bratr bude muset zvýšené výživné doplatit dceři zpětně.
K Vaší poslední otázce – zákon samozřejmě myslí i na tzv. věčné studenty, kteří studují především proto, aby mohli co nejdéle čerpat finanční podporu od rodičů. Zákon o rodině proto stanoví, že výživné nelze přiznat tehdy, pokud by bylo v rozporu s dobrými mravy. Rozporem s dobrými mravy je například situace, kdy dítě bez vážného důvodu opakuje jednotlivé ročníky studia nebo studium ukončuje a opět začíná studovat vzájemně nesouvisející obory. V takovém případě je pak možné domáhat se zrušení vyživovací povinnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Jestliže ale dcera bude řádně studovat bez přerušování či ukončování studia a opakování ročníků, pak vyživovací povinnost skončí až s ukončením jejího studia a nástupem do zaměstnání.

_

RODINA-MANŽELSTVÍ
- Manželství uzavřené v zahraničí - platnost manželství při neohlášení českým úřadům
RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Manželství a rozvod neohlášené v ČR - možnost uzavření manželství s dalším cizincem

Mám dotaz ohledně platnosti manželství uzavřeného v zahraničí.
V roce 2001 jsem se vdala v Itálii za Itala, ale manželství jsem nikdy nelegalizovala nebo neohlásila v ČR.
V roce 2003 jsme se s manželem rozešli, ale 2010 došlo v Itálii k rozvodu, tuším se to nazývá dohodou (oba jsme souhlasili, žádné děti, žádný majetek).
Od 2009 žiji v ČR, žiji a čekám druhé dítě s novozélandským přítelem a plánujeme svatbu na Novém Zélandě, s následnou legalizací v ČR.
Má otázka se týká předešlého manželství. Je nutné ho nějak zpětně legalizovat a jsou třeba nějaké sankce za to, že jsem změnu stavu nikdy nenahlásila v ČR? Nebo můžu vše nechat tak jak je a bez problémů se znovu vdát? Vím, že k žádosti ke sňatku se přikládají i případné rozvodové papíry z předešlého manželství, ale pokud tohle manželství nebylo ohlášeno? Nerada bych během vyřizováni potřebných dokumentů nebo kdykoli v budoucnosti měla problémy.
Předem mohokrát děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Uzavírá-li občan České republiky manželství v zahraničí, je pro jeho platnost v České republice nutné, aby bylo zapsáno do zvláštní matriky u Úřadu městské části Brno střed. Po provedení zápisu do této matriky je následně vydán český oddací list, který je v budoucnu požíván při jednání s českými úřady. K vydání českého oddacího listu je zapotřebí předložit následující formuláře a doklady:
- formulář Zápis o uzavření manželství – k dispozici na všech matrikách v ČR a zastupitelských úřadech ČR v zahraničí,
- Prohlášení – vyplní a podepíše ten z manželů, který má české státní občanství
- Žádost o přepis příjmení v nepřechýlené podobě – vyplňuje se v případě, že si žena nepřeje, aby její příjmení bylo zapsáno podle pravidel české mluvnice (s koncovkou –ová)
- Originál cizozemského oddacího listu – musí být opatřen předepsaným ověřením
- Překlad oddacího listu
- Originál českého rodného listu
- Fotokopii platného cestovního pasu nebo občanského průkazu ČR
- Fotokopii cestovního pasu manžela, který je cizím státním příslušníkem
- Český rozvodový rozsudek předchozího manželství – v případě rozvodu manželství mimo území ČR je nejdříve nutné požádat o uznání rozvodového rozsudku Nejvyšším soudem ČR v Brně – žádost se podává přímo k Nejvyššímu soudu.

Jestliže jste se na příslušnou matriku v Brně neobrátila a nenechala jste si vystavit český oddací list, pak se na Vaše manželství v ČR nepohlíží jako na platné. Aby platné bylo, musela byste zvláštní matrice dodatečně doložit všechny výše uvedené formuláře a doklady a pro následnou legalizaci novozélandského manželství požádat o uznání italského rozvodového rozsudku Nejvyšší soud ČR. Za nelegalizaci předchozího manželství by Vám sice žádná sankce hrozit neměla, nicméně pokud se chcete v budoucnu vyhnout jakýmkoliv problémům či nedorozuměním, doporučuji manželství dodatečně legalizovat. Pokud budete mít jakékoliv problémy s obstaráním či doložením výše uvedených formulářů a dokladů, doporučuji obrátit se přímo na zvláštní matriku v Brně – kontakt najdete zde: http://www.stred.brno.cz/odbory/odbor-matrika

_

RODINA-ROZVOD MANŽELSTVÍ
- Ukrajinci s trvalým pobytem - rozvod manželství, kde mohou být rozvedeni?
- Rozvod Ukrajinců s trvalým pobytem v České republice - rozvod v ČR nebo na Ukrajině?

Kamarádka je Ukrajinka. Manžel také. Nežijí spolu, ale oba jsou na trvalý pobyt zde v CZ. Je možno rozvést zde, nebo musí na Ukrajinu? Ona chce požádat o rozvod, co případně pro to potřeba, pokud lze u nás.
Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky nebo jestliže má žalovaný v České republice obvyklý pobyt. Vzhledem k tomu, že kamarádka i její manžel nejsou státními občany České republiky, je důležité, aby ten z nich, kdo nebude návrh na rozvod podávat (žalovaný) měl v ČR obvyklý pobyt, tedy aby zde fakticky bydlel.
Pokud by nebyla splněna ani jedna z předchozích dvou podmínek, je i tak možné se rozvést před českým soudem a podle českého právního řádu za předpokladu, že:
a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice
b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý z manželů se připojil k návrhu nebo
c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby
Jestliže Vaše kamarádka a její manžel některou z výše uvedených podmínek splňují, mohou se rozvést před českým soudem podle českého právního řádu. Dále záleží na tom, zda půjde o rozvod nesporný (tzv. dohodou) nebo o rozvod sporný. V případě nesporného rozvodu musí být splněny následující podmínky: manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se připojí i druhý z manželů. V takovém případě pak soud nezkoumá příčinu rozvratu a manželství rozvede. Aby se tak stalo, je zapotřebí soudu předložit písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost pro dobu po rozvodu. Pokud mají manželé děti, je nutné předložit také pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
Jestliže se manželé na výše uvedených skutečnostech nedohodnou, budou muset jít cestou tzv. sporného rozvodu, která je časově i finančně mnohem náročnější.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Tělesně postižený potomek pobírá invalidní důchod - nárok na alimenty, výživné od nepečujícího rodiče
- Postižené dítě pobírá invalidní důchod - nárok na alimenty, výživné od nepečujícího rodiče
- Postižený syn, dcera pobírá invalidní důchod, ID - nárok na alimenty, výživné

Mám zdravotně tělesně postiženého syna ve věku 23 let. Odmaturoval a od 09/2015 bude studovat anglický jazyk denním studiem na jazykové škole. Má nárok dál na výživné od otce, i když pobírá invalidní důchod? A pokud ano, do jakého věku? Nevíme, zda vůbec bude schopen vykonávat nějaké zaměstnání. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti není ukončena konkrétní věkovou hranicí, ale trvá do doby, než je dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. Skutečnost, že Váš syn pobírá invalidní důchod, nemusí nutně znamenat ukončení vyživovací povinnosti. Záleží zejména na tom, zda synův důchod dokáže pokrýt veškeré jeho životní potřeby a zda je tedy syn díky invalidnímu důchodu schopen se (u) živit. Pokud ano, pak by vyživovací povinnost vůči němu mohla skončit. Jestliže mu invalidní důchod k zabezpečení jeho potřeb nestačí a vzhledem ke svému zdravotnímu postižení například nebude schopen výdělečné činnosti, je možné, že pak vyživovací povinnost bude trvat po celý synův život a skončí až jeho úmrtím.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost majitele fitcentra, fitklubu za odložené věci a druhotné škody
- Odpovědnost provozovatele za druhotné škody - odcizení bankovní karty a utracení nebo výběr peněz zlodějem
- Odpovědnost za druhotné škody a náhrada škody

Jsem provozovatel sportovního zařízení a s touto mojí činností je spojené i ukládání věcí klientů do šatních skříněk. Vím o obecné odpovědnosti provozovatele za takto uložené věci, není mi však jasné, zda jsem odpovědný v případě krádeže i za tzv. druhotné ztráty?
Například zda odpovídám za nejen odcizenou bankovní kartu ale i případný výběr prostřednictvím této karty. Nebo - nejen za uložené klíče od auta, ale i následné zcizení tohoto auta prostřednictvím těchto klíčů? A co když klient bude tvrdit, že měl v kapse kabátu 100.000 Kč?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Za následné škody (které v dotazu označujete jako „druhotné ztráty“) provozovatel sportovního zařízení (odpovědný za škodu na odložených věcech) v zásadě neodpovídá.
V tomto ohledu lze v první řadě vycházet z dikce § 2945/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. “
Dle tohoto ustanovení občanského zákoníku je tedy provozovatel sportovního zařízení povinen „… nahradit … poškození, ztrátu nebo zničení věci … “. Zákonodárce tedy výslovně omezuje nahrazovací povinnost provozovatele sportovního zařízení toliko na poškození, ztrátu nebo zničení odložené věci. Pokud by zákonodárce zamýšlel rozšířit odpovědnost provozovatele sportovního zařízení i na následné škody, použil by např. formulaci: "… nahradí provozovatel škodu způsobenou poškozením, ztrátou nebo zničením věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. “
V případě poškození odložené věci si tedy lze představit, že provozovatel sportovního zařízení bude povinen nahradit hodnotu odložené věci, kterou tato věc v důsledku poškození ztratila (popř. nahradit cenu opravy této věci). V případě ztráty či zničení odložené věci pak bude provozovatel sportovního zařízení povinen v zásadě k náhradě její celé hodnoty (samozřejmě se jedná o hodnotu, jakou měla odložená věc v době ztráty či zničení).
Dalším důvodem pro závěr o neodpovědnosti provozovatele sportovního zařízení za následné škody je neexistence tzv. příčinné souvislosti mezi odpovědností provozovatele sportovního zařízení a protiprávním užitím odcizené platební karty, klíčů od automobilu apod. Příčinná souvislost mezi odpovědností provozovatele sportovního zařízení a následnou škodou je nezbytnou podmínkou pro vznik odpovědnosti za následnou škodu. Pokud však pro vznik následné škody musela do děje vstoupit třetí osoba (zloděj platební karty, klíčů od automobilu) s protiprávním jednáním (výběr finančních prostředků, odcizení automobilu), došlo v každém případě k přetržení řetězce příčinné souvislosti a odpovědnost provozovatele sportovního zařízení za následnou škodu tudíž nemůže být dána.
Pro shora uvedený závěr by bylo dále možné argumentovat i jinak, v rámci stručnosti odpovědi se však omezím pouze na výše uvedené.
Dle § 2952 občanského zákoníku dále platí, že v případě vzniku škody se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. V souvislosti se shora uvedeným považuji za vhodné upozornit, že provozovatel sportovního zařízení nahrazuje škodu na odložené věci pouze jako škodu skutečnou (tzn. hodnotu odložené věci), není možné, aby provozovatel sportovního zařízení odpovídal rovněž za ušlý zisk či případně vzniklý dluh poškozeného (tomuto závěru totiž neodpovídá jazykový výklad § 2945/1 občanského zákoníku, jak je stručně nastíněn výše).
Co se týče situace, kdy by návštěvník sportovního zařízení tvrdil, že v kapse kabátu měl velký finanční obnos, věnuji se této otázce v odpovědi na Váš druhý dotaz.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikační dohoda a neúspěšné dokončení studia na vysoké škole - jaká je sankce od zaměstnavatele?

Pracuji na vysoké škole. 9/2012 jsem na stejné VŠ začala studovat bakalářský obor. Se zaměstnavatelem jsem před nástupem ke studiu uzavřela kvalifikační dohodu, ve které se zaměstnavatel zavazuje poskytovat pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou pro účast ve výuce + na každou zkoušku 2 dny volna. Já jsem se v té dohodě zavázala setrvat u zaměstnavatele nejméně po dobu 3 let po zvýšení kvalifikace.
Školu ale nezvládám a mám bohužel v plánu ji (neúspěšně) ukončit. V té dohodě je tato poznámka:
"Jestliže zaměstnanec závazek podle bodu 3 (což je pouze ta věta, že v zaměstnání pak setrvám 3 roky) nesplní, je povinen nahradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, a to i v případě, kdy zaměstnanec rozváže pracovní poměr se zaměstnavatelem před zvýšením kvalifikace. Náklady, které bude zaměstnanec povinen zaměstnavateli nahradit, budou zahrnovat poskytnutou náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu pracovního volna." Není tam nikde vůbec nic psáno o tom, co by následovalo, když bych školu ukončila neúspěšně, před dokončením kvalifikace. Myslíte, že stejný postih? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Váš závěr o tom, že ve Vámi uzavřené kvalifikační dohodě není zakotven žádný postih za nedokončení studia, je nutné označit za mylný.
Je nezbytné si uvědomit, že v kvalifikační dohodě jste se nezavázala "setrvat u zaměstnavatele po dobu nejméně 3 let", nýbrž Váš závazek je formulován takto: "setrvat u zaměstnavatele po zvýšení kvalifikace nejméně po dobu 3 let". Pokud tedy studium předčasně ukončíte, nedojde ke zvýšení Vaší kvalifikace a nebudete tudíž schopna splnit závazek setrvat u zaměstnavatele po zvýšení kvalifikace po dobu nejméně 3 let (tzn. že závazek setrvat u zaměstnavatele po dobu nejméně 3 let může řádně splnit pouze zaměstnanec se zvýšenou kvalifikací, doba 3 let totiž začíná běžet až od zvýšení kvalifikace).
Postih dle bodu 3 kvalifikační dohody (tedy povinnost nahradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace) tedy bude na Váš případ aplikovatelný.
Závěrem své odpovědi pouze připomínám, že povinnost zaměstnance nahradit v případě nezvýšení kvalifikace (dle uzavřené kvalifikační dohody) zaměstnavatelem vynaložené náklady, je zakotvena v § 234 zákoníku práce.
_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY A SMLOUVY
- Tréningové soustředění jako podmínka pokračování sportovního kurzu - může to sportovní klub požadovat?

09/2014 jsem svou dcerku zapsala do oddílu synchronizovaného plavání, zaplatila potřebnou částku a dcerka začala chodit plavat. 16.7.2015 přišla od trenérky (a zároveň majiteky plaveckého klubu) zpráva, ve kterém mi sdělila informaci, že pokud má dcera nepojede o prázdninách na soustředění, nemůže pokračovat další rok v plavání.
Chtěla bych se zeptat, jestli je toto jednání v pořádku.
Já jsem za celý rok docházky do plavání řádně zaplatila. Po celý rok jsme poctivě do plavání i chodily, až na pár dnů, kdy byla dcera nemocná. Protestovala jsem, ona mi odpověděla, že bez peněz to nejde nikde. Přitom já jsem celý rok zaplatila, nakoupila docela drahé vybavení. Kdybych věděla předem, že je podmínkou pro pokračování v dalším školním roce účast na soustředění, vybrala bych dceři jinou aktivitu.
Nikdy jsem nedostala žádnou smlouvu, ani nic jiného, kde by byly sepsány pravidla pro plavecký oddíl. Pouze jsem zaplatila a dcera mohla začít chodit trénovat. Informaci o nutné účasti na soustředění jsem dostala poprvé od trenérky právě až tento týden.
Můžu se v této situaci nějak bránit? Já nechci dosáhnout toho aby dcera mohla nadále trénovat. Na to nemám žaludek, setkávat se 2x do týdne s někým kdo se takhle chová. Ale zase nechci nechat tuhle situaci jen tak bez žádné reakce. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Je to zvláštní přístup, měl by být stanoven nějakými vnitřními pravidly, se kterými je možno se seznámit, toto bych ale řekl je záležitost spíše profesionálních klubů. Nelze Vás v žádném případě k ničemu nutit.
Pokud se Vám přístupy oddílu nelíbí, asi bych to minimálně sdělil Českému svazu plaveckých sportů, popř. České unii sportu, nevím, zda to bude mít nějakého významu, ale slušnost patří právě do sportu dvojnásob a poslední dobou se nějak vytrácí, jak je vidět z mnohých kauz, tudíž minimálně toto, jak uvádíte alespoň pro vnitřní pocit, by bylo možné udělat. Možná i na Ministerstvo školství, které se podivuje, že děti nesportují, když je jim to ale znechuceno hned v prvním roce, pak se není co divit.

_

OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu ze směnky na Slovensku - postup, návod

Disponuji směnkou vlastní po splatnosti za osobu, která se trvale zdržuje v ČR, nicméně má pouze slovenské občanství. Zajímalo by mě, jakým způsobem se v takovém případě postupuje - je český a slovenský soudní systém nějak propojený, resp. žádost o vydání směnečného platebního rozkazu se podá klasicky u příslušného krajského soudu dle místní příslušnosti směnky či žalobce, tedy v ČR a soud se o vše již postará sám? V ČR dlužník majetku pravděpodobně moc nemá (kromě bankovního konta), na Slovensku mu patří minimálně část roubenky s parcelou.
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Na příslušný krajský soud (dle bydliště dlužníka bych to podával) budete nejdříve muset podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, až tento - po nabytí právní moci - je exekučním titulem k vymáhání.
Následně byste se tedy zřejmě obrátil s vymáháním na exekutora či exekuční soud. Pokud má majetek v zahraničí, byť na Slovensku, bude tam asi muset probíhat nějaká spolupráce veřejných orgánů z ČR a SR, protože k přímému vymáhání nebude mít exekutor z Česka či český soud pravomoc a působnost. Musel být zřejmě nějakým způsobem uznán ten titul na Slovensku (nějaké nařízeni EU) a požádat tamější orgány (soud).
Požádám o revizi dotazu právníkem, který se exekucemi zabývá, aby Vám k tomu napsal případně více - k tomu mezinárodnímu vymáhání. Nyní ale nemáte v ruce ještě exekuční titul.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Patří mezi služby spojené s bytem i teplá voda?
- Teplá voda v pronajatém, nájemním bytě - je součástí služeb spojených s bytem?

Potřeboval bych poradit v problému pronájmu bytu. Pronajali jsme si v roce 2013 byt přes společnost Sting od paní, která avizovala i ve smlouvě, že byt je včetně služeb, které se nebudou vyúčtovávat. Teď nám předložila částečné vyúčtování služeb za rok 2014, ve kterém je nedoplatek za teplou vodu ca 25 000kč, které od nás chce zaplatit. Můžete mi poradit, zda na to má nárok? My to rozhodně platit nechceme. V příloze posílám původní smlouvu (kterou jsme po skončení doby určité neprodloužili, i přesto že nadále v bytě bydlíme a posíláme nájemné), a také částečné vyúčtování těch služeb. Mimochodem si myslíme, že navíc ona nenastavila celkově zálohy na služby za 6500kč, ale za méně a peníze si nechávala. Díky. Luděk

ODPOVĚĎ:
Přestože byla nájemní smlouva uzavřena za účinnosti "starého" občanského zákoníku, řídí se podle § 3074 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (NOZ) "novým" občanským zákoníkem.
Podle § 2285 NOZ platí, že pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
Z Vašeho dotazu neplyne, že by Vás pronajímatelka vyzvala k opuštění bytu. Ujednání smluvy 3.7 podle mého názoru nevyvrací užití uvedeného ustanovení.
Z uvedeného důvodu se domnívám, že nájemní smlouva se prodloužila do 31. 8. 2015. Jestliže je smlouva stále platná, je platné také ujednání o tom, že platby za služby jsou paušální. Pokud bychom totiž dospěli k opačnému závěru, uvedené ujednání by již neplatilo (smlouva by uplynutím doby zanikla) a bylo by Vaší povinností částku uvedenou ve vyúčtování zaplatit.

_

OBČAN-DLUHY
- Nejpozdější lhůta na zpětvzetí návrhu na vydání platebního rozkazu před soudním řízením, jednáním
- Zpětvzetí návrhu na vydání platebního rozkazu před soudním řízením, jednáním - kdy nejpozději?

Potřebuji soudu poslat žádost o zpětvzetí návrhu platebního rozkazu před prvním soudním jednáním. Chtěl bych tak učinit co nejpozději právě před prvním jednáním. Nikde se mi ale nepodařilo dohledat, jaká je lhůta pro podání takové žádosti a nerad bych inkasoval náklady na dopravu osoby žalované k soudu, která o zpětvzetí nestihla být vyrozuměna, či dokonce pořádkovou pokutu do výše 50 tis. Kč za to, že jsem nedorazil k soudu, přestože jsem podal žádost o zpětvzetí (ale pozdě).
Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud navrhujete platební rozkaz, pak soud rozhoduje zpravidla bez jednání tak, že platební rozkaz prostě vydá a vyčká, zda žalovaný nepodá odpor. Až v té situaci nařídí jednání a nebo třeba i v situaci, kdy se žalovanému platební rozkaz nepodaří doručit.
Pro zpětvzetí návrhu není v občanském soudním řádu stanovena žádná lhůta. Je tedy výlučně ve Vaší dispozici, kdy vezmete návrh zpět. Musíte však počítat s tím, že Vám soud nevrátí v plné výši soudní poplatek.

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Přečerpání dovolené - musí zaměstnanec přečerpanou dovolenou zaplatit, uhradit?
- Zaplacení přečerpané dovolené zaměstnancem - může to zaměstnavatel požadovat?
- Stržení platu, mzdy za přečerpanou dovolenou zaměstnance

Jsem učitelka MŠ, má přímá nadřízená – ředitelka MŠ mi nařídila vzít si 5 dní dovolené z důvodů – málo dětí ve školce (nemám to však písemně). Následně jsem onemocněla a v pracovní neschopnosti jsem byla až do ukončení pracovní smlouvy (smlouva na dobu určitou). Nyní p. ředitelka chce, abych zaplatila přečerpání nároku na dovolenou, jelikož v době, kdy jsem ji čerpala (dle nařízení p. ředitelky) ještě nevznikl nárok na tolik dní dovolené. Jedná se o částku 2.738,- Kč. Já jsem o dovolenou nežádala, výslovně jsem si ji v té době čerpat nechtěla. Musím tuto částku zaplatit? Co se stane, když ji nezaplatím? Než jsem onemocněla, odpracovala jsem přesčasové hodiny, které jsem neměla možnost si vybrat, ani mi nebyly proplaceny. Co se s tím vším dá dělat? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Čerpání dovolené určuje až na jednu zákonnou výjimku výhradně zaměstnavatel (§ 217 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Zaměstnanec může o čerpání dovolené v daný termín pouze požádat a je na zaměstnavateli, zda mu vyhoví, či nikoliv. Na druhé straně určení čerpání dovolené zaměstnanci nemusí zaměstnavatel žádným způsobem odůvodňovat, důvod uváděný ve Vašem případě, že je ve školce málo dětí, je tedy bezvýznamný, zaměstnavatel Vám může nařídit dovolenou i bez jakéhokoliv důvodu. Dle § 217 odst. 2 ZP platí, že zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru.
Ve Vašem případě tedy vzniká otázka, zda by Vám do konce trvání Vašeho pracovního poměru nárok na těchto 5 dní dovolené vznikl, pokud byste nebyla v pracovní neschopnosti, resp. zda mohl zaměstnavatel v době určení čerpání dovolené vycházet z předpokladu, že do ukončení Vašeho pracovního poměru nárok na takto určenou dovolenou získáte. Pokud ano, pak bylo určení dovolené z jeho strany v souladu se zákoníkem práce a je Vaší povinností přečerpaný nárok na dovolenou zaměstnavateli zaplatit. Pokud tomu tak nebylo, pak zaměstnavatel neměl právo Vám takto čerpání dovolené nařídit, můžete ho na to sice upozornit, nic to ale dle mého názoru nemění na faktu, že dovolenou jste i tak čerpala a zaměstnavatel má právo na úhradu přečerpané dovolené z Vaší strany. Jiná situace by nastala, kdybyste zaměstnavatele na tuto skutečnost upozornila před čerpáním dovolené.
Pokud byste částku neuhradila, dostala byste se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a zaměstnavatel by Vás mohl žalovat u soudu na zaplacení dlužné částky.
Pokud jste pracovala přesčasové hodiny, pak máte nárok v prvé řadě na proplacení této práce včetně příplatku za práci přesčas (§ 127 ZP nebo § 114 ZP), pokud jste se se zaměstnavatelem nedohodla na čerpání náhradního volna. I kdybyste se s ním však na čerpání náhradního volna dohodla, musel by Vám zaměstnavatel toto volno poskytnout nejdéle do 3 kalendářních měsíců, jinak byste měla pět nárok na zaplacení práce přesčas. Doporučila bych Vám zaměstnavatele písemně požádat o proplacení. Pokud však zaměstnavatel částku sám neuhradí, budete se muset obrátit na soud s žalobou na zaplacení dlužné částky.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Exekuce dlužníka v zahraničí
- Dlužník žije v zahraničí - je možná exekuce?

Disponuji směnkou vlastní po splatnosti za osobu, která se trvale zdržuje v ČR, nicméně má pouze slovenské občanství. Zajímalo by mě, jakým způsobem se v takovém případě postupuje - je český a slovenský soudní systém nějak propojený, resp. žádost o vydání směnečného platebního rozkazu se podá klasicky u příslušného krajského soudu dle místní příslušnosti směnky či žalobce, tedy v ČR a soud se o vše již postará sám? V ČR dlužník majetku pravděpodobně moc nemá (kromě bankovního konta), na Slovensku mu patří minimálně část roubenky s parcelou.
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Na příslušný krajský soud (dle bydliště dlužníka bych to podával) budete nejdříve muset podat návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, až tento - po nabytí právní moci - je exekučním titulem k vymáhání.
Následně byste se tedy zřejmě obrátil s vymáháním na exekutora či exekuční soud. Pokud má majetek v zahraničí, byť na Slovensku, bude tam asi muset probíhat nějaká spolupráce veřejných orgánů z ČR a SR, protože k přímému vymáhání nebude mít exekutor z Česka či český soud pravomoc a působnost. Musel být zřejmě nějakým způsobem uznán ten titul na Slovensku (nějaké nařízeni EU) a požádat tamější orgány (soud).
Požádám o revizi dotazu právníkem, který se exekucemi zabývá, aby Vám k tomu napsal případně více - k tomu mezinárodnímu vymáhání. Nyní ale nemáte v ruce ještě exekuční titul.

ODPOVĚĎ:
Pravomocný a vykonatelný směnečný platební rozkaz je na Slovensku vykonatelný až po uznání podle nařízení o vykonatelnosti soudních nálezů. O uznání je třeba požádat na předepsaném formuláři u českého soudu. Exekuci pak provede slovenský exekutor po podání navrhu přímo na Slovensku.

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Jak pracovat a přitom pobírat mateřskou, peněžitou podporu v mateřství, PPM
- Pracovní smlouva na dobu určitou a mateřská dovolená - nárok na pobírání mateřské, PPM
- Pracovní smlouva na dobu určitou a mateřská dovolená - nárok na pobírání peněžité podpory v mateřství, PPM

Můj manžel chce nastoupit mateřskou (rodičovskou už z půjdu já). Jeho zaměstnavatel by rád, aby dál pracoval na jiné pozici než doposud s tím, že by fungoval z části z domova, ovšem na plných 40 hodin týdně. Nevíme si rady jak to nastavit, dohoda o provedení práce i činnosti má svá omezení. Napadlo mě či nelze sjednat smlouvu na dobu určitou (po dobu pobírání PPM) aniž by to ovlivnilo čerpání PPM. Nebo je opravdu jediná možnost zřídit si živnostenské oprávnění? Děkuji, Lenka

ODPOVĚĎ:
Pokud bude Váš manžel i zároveň pobírat peněžitou pomoc v mateřství (PPM) a bude na rodičovské dovolené (mateřskou dovolenou otec dítěte pojmově dle zákoníku práce čerpat nemůže, jde však jen o názvosloví), pak by po dobu čerpání PPM mohl vykonávat jinou výdělečnou činnost s jediným omezením, a to že se nesmí jednat o stejný pracovněprávní vztah, ze kterého mu PPM náleží.
Jinými slovy tedy nemůže u stejného zaměstnavatele vykonávat práci stejného druhu, kterou měl před nástupem rodičovské dovolené, a ze které mu náleží PPM (např. tedy měl pracovní smlouvu na pozici „finanční manažer“, ze které bude čerpat PPM, v době jejího pobírání může se stejným zaměstnavatelem uzavřít jinou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti či provedení práce, avšak na jiný druh práce než je v daném případě „finanční manažer“). Uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti na stejný druh práce jako je uzavřena pracovní smlouva brání ustanovení § 34b odst. 2 Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění, dle kterého nemůže mít zaměstnanec uzavřeno u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů se stejným druhem práce.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace kočárku, opakovaná závada, porucha brzy ohrožující zdraví a život dítěte

chtěla bych se zeptat podle jakého paragrafu je dáno, že „Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Tzn. , že v takovém případě se předpokládá, že věc byla vadná již při převzetí a prodávající musí prokázat, že tomu tak nebylo (např. , že vadu způsobil kupující). “ 2/2015 jsem si koupila sportovní kočár pro dítě, bohužel došlo k závadě na brzdě.
Když jsem odvezla kočár na reklamaci, tak mi volali ze servisu, že kočár je v pořádku, že se jim závada při zkoušení neprojevila i po naložení max. možné zátěže a přejezdech přes překážky. Když jsem si vyzvedávala kočár u prodejce s kočárem jsem nevyjela ani z prodejny a závada se projevila (bez jakékoliv zátěže). Závada byla posléze odstraněna. K dnešnímu dni se bohužel závada opakuje a vyskytli se i další závady na textiliích kočáru. Mohu z uvedených důvodů odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz? Závada na brzdě byla dle mého názoru ohrožují na zdraví dítěte.

ODPOVĚĎ:
Podle § 2161 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.
Abyste mohla odstoupit od smlouvy z důvodu, že brzda je opět vadná, musela by se pokazit ještě jednou. Právo na odstoupení vzniká, vykytne-li se stejná vada alespoň třikrát.
Kupující má také mj. právo odstoupit od smlouvy v případě, že se na věci vystkytne větší počet odstranitelných vad (minimálně 3 různé vady najednou, popř. 4 postupně).
Domnívám se, že ve Vašem případě, nebyly tyto podmínky naplněny a od smlouvy nemůžete odstoupit.

_

RODINA-DĚDICTVÍ
- Odmítnutí dědictví potomky zesnulého a dědění manželem - musí notář předtím, oslovit vnuka, vnučku, vnoučata?
- Odmítnutí dědictví potomky zesnulého a dědění manželkou - musí notář předtím oslovit vnuka, vnučku, vnoučata?

9/2010 zemřela maminka a otec který byl velmi zničený nás požádal jestli je nutné teď řešit dědictvi, že mě a mojí sestře stejně jednou dědictví připadne a tak jsme se na kratké schůzce u notáře se sestrou vzdaly dědictví. Máme obě dospělé zletilé děti, a nevím jestli neměly případně dědit ony, nikdo je ale nekontaktoval, ani nám to neřekl, že by to tak vlastně mělo být podle zákona.
Otec nám do půl roku po matčině smrti představil svoji přitelkyni, která se ho snaží od nás oddělit, nastěhovala se k němu a on snad zapoměl že měl jinou zenu o ni mluvi jako o naší babičce. Je mu nyní 76 let a hodně zapomíná. Ona ho bere jen do svoji početné rodiny a říká mu jak oni jsou jeho rodina a postarají se o něho-víme to od jejich sousedů, poněvadž nám není umožněno ho vidět.
Je možné se nějak připadně bránit aby nepřepsal dům a byt který si pořídil s naší maminkou na přítelkyni a jeji rodinu? Je možné případně znovu otevřít dědické řizení, aby náš podíl po mamince dědili naše děti? Děkujeme.

ODPOVĚĎ:
Pokud jste se se sestrou řízení účastnily a notář nekontaktoval Vaše děti, pak jste dědictví se sestrou přijaly a zároveň jste s otcem uzavřeli dědickou dohodu, na základě které jste Vy a sestra nic nenabyly a veškerý majetek nabyl Váš otec. Dědicové jste tedy byli 3 – Váš otec, Vy a Vaše sestra, nikoliv Vaše děti. Takový postup je v dědickém řízení možný. Znovuotevření dědického řízení, aby dědictví nabyly Vaše děti, není možné. Rozhodnutí je pravomocné a tudíž nezvratitelné. Ledaže by se objevil nový majetek po Vaší mamince, jen v takovém případě lze znovuotevřít dědictví po ní. I tak by nově objevený majetek nepřipadl Vašim dětem, protože dědicové jste byli a opět budete jen Vy, Vaše sestra a Váš otec. Mohli byste však uzavřít novou dědickou dohodu ohledně nově objeveného majetku, na základě které něco z nově objeveného majetku nabudete.
Pokud jde o dům a byt Vašeho otce, jedná se o jeho majetek a je tedy pouze na něm, jak s ním za svého života naloží. Může jej svobodně převést kdykoli na kohokoli.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zrušit spolunájemníka v nájemní smlouvě (je určen hlavní nájemník, nájemce)
- Může hlavní nájemník v nájemní smlouvě vystěhovat kdykoliv spolunájemníka když je zapsaný v nájemní smlouvě?
- Vystěhování spolunájemníka v nájemní smlouvě - může hlavní nájemník určit kdo bude v bytě bydlet?

Bydlím s druhem v RPG bytě od 01/01/2015. Já jsem hlavní osobou v nájemní smlouvě, druh je spolunájemník. Zajímalo by mne, zda je možné a jak bych mohla postupovat, v případě nutnosti druha z nájemní smlouvy vypovědět? Popřípadě by mne zajímalo, kdyby nechtěl ukončit nájemní vztah, zda je možné alternativní řešení jeho vypovězení? Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Pokud jste v nájemní smlouvě uvedena jako nájemník pouze Vy, pak Váš druh není ani "spolunájemcem" a záleží pouza na Vás, zda bude v bytě s Vámi bydlet. Pokud nebudete dále souhlasit s tím, aby v bytě bydlel, bude jej muset opustit. Nemá totiž žádné užívací právo k bytu.
Pokud jste v nájemní smlouvě uvedeni jako nájemci oba, pak máte oba k bytu stejné užívací právo. Takovou situaci by bylo nutné řešit dohodou s pronajímatelem a Vaším druhem.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemce si pořídil plynové vytápění v nájemním bytě, kotel dosloužil - nárok na nový kotel od pronajímatele
- Nájemník si pořídil plynové vytápění v nájemním bytě, kotel dosloužil - nárok na nový kotel od pronajímatele
- Kdo platí výměnu plynového kotle v nájemním bytě - nájemce nebo pronajímatel?

Bydlím v obecním bytě, který naše rodina obývá od r. 1956. Byt byl původně vytápěn kamny na tuhá paliva, později jsme si na vlastní náklady pořídili ústřední topení na plynový kotel. Na správě nemovitostí jsem se dozvěděla, že obec mi v případě "dosloužení kotle" nový neposkytne, opět si ho budu muset pořídit na vlastní náklady. Vrátit se zpět k původnímu způsobu vytápění nelze, protože komíny již k tomu účelu nejsou uzpůsobeny. Do vnitřního vybavení bytů celou dobu nebylo investováno - vany, elektrické vedení, dveře, futra, podlahy atd. V případě úmrtí původních obyvatel byly takto uvolněné byty plně zrekonstruovány a noví nájemníci platí stejnou výši nájemného jako původní. Nemohu žít s dítětem v bytě bez topení, jsem samoživitelka a nemám finanční prostředky na takovou investici. Stejnou situaci řeší i ostatní nájemníci. Mohu se nějak bránit?

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 03.08.2015, dotaz č. 7688)
Řešení Vašeho problému byste měla najít v aktuálně platné nájemní smlouvě (z dotazu nevyplývá, zda byla od roku 1956 uzavřena nová nájemní smlouva či více smluv, s ohledem na značný časový odstup a významnou změnu právních poměrů však předpokládám, že k Vámi obývanému bytu bylo postupně uzavřeno několik nájemních smluv).
V nájemní smlouvě k bytu totiž zpravidla bývá sjednáno, jaká plnění (spojená s užíváním bytu, např. dodávky vody, elektřiny, plynu, tepla apod.) bude pronajímatel nájemci zajišťovat a jaká z těchto plnění si naopak nájemce zajistí sám.
Pokud tedy aktuálně platná nájemní smlouva stanoví, že dodávky tepla si nájemce zajistí sám, není skutečně možné po pronajímateli poskytování tohoto plnění vyžadovat.
Pokud v této oblasti nájemní smlouva mlčí, je namístě aplikovat § 3074/1 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (tzn. že Váš nájemní vztah se od 1. 1. 2014 posuzuje podle nového občanského zákoníku).
Dle § 2247 nového občanského zákoníku dále platí, že:
- strany (tzn. pronajímatel a nájemce) si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se následující odrážka;
- pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby; má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.
Shora uvedená ustanovení nového občanského zákoníku jsou tedy na nájemní vztah (od jeho počátku) plně vztažitelná pouze v případě, že k uzavření aktuální nájemní smlouvy došlo po 1. 1. 2014.
Předchozí právní úprava (tzn. starý Občanský zákoník platný do 31. 12. 2013) definici nezbytných služeb, které je pronajímatel povinen zajistit nájemci, bohužel neobsahovala (pokud tedy k uzavření nájemní smlouvy došlo před 1. 1. 2014, záleží vše na praxi zavedené mezi pronajímatelem a nájemcem, resp. na jejich dohodě).
V současné chvíli Vám (i Vašim sousedům) lze doporučit nahlédnout do aktuálně platných nájemních smluv a s ohledem na jejich znění a datum jejich uzavření případně zahájit (pokud možno společně) jednání s pronajímatelem (buď jednání o změně smluv či jednání o splnění zákonné povinnosti pronajímatele zajistit do bytů dodávky tepla).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Obtěžován hlukem - kohout u sousedů

Sousedka chová kohouta v blízkosti naší ložnice. S východem slunce kokrhá a nás budí. Požádali jsme ji ať ho na noc zavírá, na to nereaguje. Je nám přes 60 let, do práce už nechodíme a ta rána jsou velmi nepříjemná. Existuje nějaká pomoc?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Důsledek činnosti jednoho vlastníka se nepříznivě projevuje na pozemku jiného vlastníka právo nazývá imisí. Nový občanský zákoník nově rozlišuje, zda jde o imisi přímou nebo nepřímou. Přivádění přímých imisí na pozemek jiného vlastníka je bez dalšího zakázáno, přitom nezáleží na tom, jak moc to obtěžuje, nezkoumá se ani míra takových zásahů. Každý, kdo je takovou přímou imisí zasažen, se může bránit i soudní cestou a žádat, aby soud sousedovi uložil, aby se dalšího takového jednání zdržel. Zákaz se netýká pouze těch případů, kdy je imise povolena (např. smlouvou mezi sousedy). Nepřímá imise není zakázána vždy (člověk musí určité nepohodlí strpět), ale jen tehdy, pokud je nepřiměřená místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku v daném místě. I proti ní může být podána žaloba, ve které žalobce požaduje, aby se soused imisí zdržel. Místní poměry jsou různé – jinak se budou posuzovat účinky chovu hospodářských zvířat ve městě a na venkově; třeba ranní kokrhání kohouta je na vesnici běžné, ale v paneláku se již místním poměrům vymyká. Vždy je třeba zohlednit mimo jiné intenzitu zásahů, jejich frekvenci a stupeň konkrétní obtížnosti ve vztahu k sousedům, každý případ je jiný, každý by se posuzoval zvlášť a každý může mít jiný výsledek. Je tedy třeba dobře zvážit, zda má smysl podat žalobu, zda stojí za to investovat, čas, peníze a energii, když výsledek je nejistý.
Jinou možnost obrany by mohl přinést místní úřad, ale zásadnějšího charakteru jen v případě, že by šlo o rušení nočního klidu, pak by šlo o přestupek. Dále by mohlo docházet k porušování nějaké vyhlášky, kterou by v této věci místní úřad vydal. Jistou možností by mohla být role místního úřadu jako smírčího orgánu, ale zde jde spíše o funkci přesvědčovací než že by mohl mít úřad nějakou právní páku.
Na prvním místě tedy vždy má být ještě pokus o dohodu se sousedkou, zvlášť má-li jít jen o zavírání kohouta přes noc, aby nemohl se svítáním hlučet. Související právní předpis: Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta na souhlas nebo zamítnutí souhlasu obecním úřadem s umístěním novostavby rodinného domu
- Nesouhlas obecního úřadu s umístěním novostavby - lhůta na vyjádření nesouhlasu do správního řízení
- Lhůta na souhlas nebo zamítnutí souhlasu stavebním úřadem s umístěním novostavby rodinného domu
- Nesouhlas stavebního úřadu s umístěním novostavby - lhůta na vyjádření nesouhlasu do správního řízení

Jakou lhůtu má obecní úřad na souhlas s umístěním novostavby rodinného domu? Po zaslání žádosti mi přišla reakce, že bude projednáno na zasedání za 35 dní. Děkuji, Jiří

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není bohužel možné jednoznačně dovodit, jaký „souhlas s umístěním novostavby rodinného domu“ máte na mysli (a to zejména v kontextu toho, že v dotazu zmiňujete „obecní úřad“ a „zasedání“). Z tohoto důvodu se budu ve své odpovědi zabývat oběma možnými variantami:

1/ „Obecní úřad“ jako stavební úřad:
Máte-li pod pojmem „obecní úřad“ na mysli „stavební úřad“, předpokládám, že jste se na tento úřad obrátil s žádostí o územní souhlas (s umístěním stavby). V takovém případě naleznete odpověď v § 96/4 stavebního zákona, dle něhož platí, že je-li žádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s požadavky stavebního zákona, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že:
- v případě žádosti o vydání územního rozhodnutí je stavební úřad povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení (v jednoduchých věcech) ; ve zvlášť složitých případech je stavební úřad povinen rozhodnout nejdéle do 90 dnů (§ 87/4 stavebního zákona) ;
- v případě žádosti o vydání stavebního povolení je stavební úřad povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení (v jednoduchých věcech) ; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů (§ 112/3 stavebního zákona) ;
- v případě ohlášení stavebnímu úřadu je stavební úřad povinen vydat souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání ohlášení (§ 106/1 stavebního zákona).

2/ „Obecní úřad“ jako soused:
Je-li naopak obec vlastníkem pozemku či stavby, které sousedí s pozemkem, na kterém hodláte realizovat svůj stavební záměr, budete povinen spolu s žádostí o územní souhlas a ohlášením stavebnímu úřadu předložit rovněž souhlas obce s Vaším stavebním záměrem, stejně jako souhlasy všech zbývajících sousedů (jak vyplývá z § 96/3 písm. d) a z § 105/1 písm. f) stavebního zákona).
Pokud jste se tedy na obecní úřad obrátil jako na svého souseda s žádostí o odsouhlasení Vašeho stavebního záměru (abyste se následně mohl obrátit na stavební úřad s žádostí o územní souhlas či s ohlášením stavebnímu úřadu), bude skutečně tato Vaše žádost odhlasována při nejbližším zasedání zastupitelstva obce (pokud není v dané obci tato činnost delegována na konkrétního úředníka či jiného zaměstnance či útvar obecního úřadu).
Pro ne/odsouhlasení Vašeho stavebního záměru obcí (resp. zastupitelstvem obce), jako Vaším sousedem, nestanoví žádný právní předpis jakoukoli lhůtu, tzn. že budete skutečně muset počkat do nejbližšího zasedání zastupitelstva obce (dle rozvrhu jeho zasedání), popř. do nejbližšího zasedání příslušné komise (či jiného útvaru).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že dle § 92/1 zákona o obcích se zastupitelstvo obce schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje.

_

DĚTI-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Nevyhovující bydlení ve starém zchátralém domě - hrozí umístění dětí do dětského domova?
- Umístění dětí do dětského domova z důvodu hygienicky nevyhovujícího bydlení

Bydlím s dětmi v domě který vlastním ideální polovinou. Druhá ideální polovina bývalého manžela je v exekuci. Dluhy jsou daleko větší. Exekuce se táhne již několik let a za tu dobu v dražbě zájemce nikdy nebyl. Snažím se ideální polovinu prodat, ale zájem není i když je výrazně pod cenou. Zájemci se bojí, že by pak polovinu v dražbě nezískali. Dům je starý a chátrá. Jsem v částečném invalidním důchodu a již na celou situaci nestačím ani fyzicky ani psychicky. Soužití v domě je problémové a ubližuje zejména dětem. Chci se zeptat, zda za této situace mohu požádat o sociální byt a kde, když obec žádnými byty nedisponuje. Obávám se, abych z důvodu nevhodného bydlení nepřišla o děti a nebyly umístěny do dětského domova. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Podmínky pro přidělení obecního bytu mohu být u různých městských úřadů odlišné. Zpravidla bývá podmínkou určitá doba trvalého pobytu v místě, kde žadatel o přidělení bytu žádá, ale nemusí tomu tak být vždy. Pokud obec, ve které s dětmi žijete, žádné obecní (sociální) byty nenabízí, zkuste se poohlédnout na jiných městských úřadech v okolí Vašeho bydliště. Informace o možnosti pronájmu obecních bytů byste měla najít přímo na internetových stránkách městských úřadů nebo kontaktováním konkrétních bytových odborů.
V případě, že by se Vaše bytová situace stala neúnosnou, je možné obrátit se také na orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD), který by Vám mohl s řešením situace pomoci – například nalezením místa v azylovém domě pro matky s dětmi. Podle stanoviska Nejvyššího soudu z roku 2011 musí být pro odebrání dítěte z rodiny vážné důvody, nevyhovující bytové podmínky samy o sobě k odebrání dítěte z rodiny nestačí. Pokud budete svou situaci včas řešit, nemusíte se obávat toho, že byste o děti přišla pouze kvůli problémům s bydlením.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHPNOST
- Zaměstnanec neřekl zaměstnavateli o neukončené neschopence a nastoupil do práce - následky
- Neukončená pracovní neschopnost a nástup do práce - následky
- Neukončená neschopenka a přímý nástup do práce, zaměstnání - nárok na peníze od státu v době pracovní neschopnosti

Měl jsem pracovní úraz (který mi ale nenapsali) Šel jsem k doktorovi, kde mi vystavili dne 1.6. 2015 neschopenku a 8.6. jsem měl přijít na kontrolu k doktorovi, ale nepřišel jsem a rovnou nastoupil do zaměstnání. Zaměstnavatel přitom nic nevěděl. přitom mi neschopenka pokračovala až do 30.6.. Nevím co mám teď dělat? Nebudu mít nějaké potíže? a dostanu vůbec nějaké peníze? Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem, Šimon

ODPOVĚĎ:
Prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele (§192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění), poté pak nemocenská z titulu nemocenského pojištění.
Po celou dobu měsíce června jste tedy měl čerpat nejdříve náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele a poté nemocenskou. Předpokládám, že zaměstnavatel věděl, že jste opět v práci a je poněkud divné, že Vás nechal práci vykonávat, když jste mu nepřinesl ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Doporučila bych Vám se obrátit na zaměstnavatele, resp. na osobu, která pro zaměstnavatele zpracovává mzdy a dohodnout se s ní, co Vám bylo vypláceno, resp. jak jste byl veden po dobu měsíce června a přes ní se případně spojit s okresní správou sociálního zabezpečení ohledně výplaty nemocenské.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Obnova řízení podléhající amnestii 2013 - judikát Nejvyššího soudu
- Maximální lhůta na obnovu řízení (případ podléhající amnestii 2013) - judikát Nejvyššího soudu

Existuje nějaký judikát, který by řešil, jestli je možná obnova řízení ve věci, která podléhala amnestii v roce 2013. Pokud by neexistoval judikát, tak jaké jsou jiné možnosti výkladu v této věci. Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Judikát, který by toto konkrétně řešil mi není znám, což ovšem samozřejmě nemusí znamenat, že nějaký již v této věci nebyl vydán. K pochopení celého institutu obnovení řízení je třeba znát základní informace:
Obnova řízení následuje po úspěšném využití mimořádného opravného prostředku, jímž navrhovatel požádá, aby bylo obnoveno už pravomocně skončené řízení, protože se ve věci objevily dříve neznámé nebo nedostupné důkazy nebo skutečnosti, které by samy nebo ve spojení s původně známými důkazy a skutečnostmi mohly vést k jinému rozhodnutí ve věci.
Obnova trestního řízení je možná tehdy, pokud vyjdou najevo nové důkazy či skutečnosti, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině odsouzeného, o nároku na náhradu škody, o přiměřenějším trestu nebo o pokračování v trestním řízení. Důvodem pro obnovu je i jednání některého z orgánu činného v trestním řízení, které zakládá trestný čin. Obnovu lze povolit jen na návrh oprávněné osoby. V neprospěch obviněného může návrh na povolení obnovy podat jen státní zástupce. Ve prospěch obviněného mohou návrh na povolení obnovy podat kromě obviněného též osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání. Jestliže by tak mohly učinit i proti vůli obviněného, mohou proti jeho vůli podat i návrh na povolení obnovy. Takový návrh mohou učinit i po smrti obviněného.
Obnova v neprospěch obviněného je vyloučena, jestliže
a) trestnost činu zanikla,
b) uplynula lhůta v délce jedné poloviny promlčecí doby trestného činu, o kterém se vedlo trestní stíhání,
c) na čin se vztahuje rozhodnutí prezidenta republiky, kterým nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo, nebo
d) obviněný zemřel.
Má-li tedy jít o to, že by bylo možno dosáhnout obnovy řízení aby "obživla" věc ukončená v důsledku amnestie, tak je to, podle mého názoru, vyloučeno v případě, kdy by mělo k obnovení dojít v neprospěch obviněného. Toto také může podat výhradně státní zástupce, nikoliv třeba poškozený. Žádost o obnovu řízení ve prospěch obviněného, kterou by mohl podat sám nebo například příbuzní, je zase nepravděpodobná, když se po amnestii hledí na amnestovaného tak, jako by nikdy odsouzen nebyl.
Související právní předpis:
Zákon č. 141/1961 Sb. , o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Přepojení jednotné kanalizace na dešťovou - kdo nese náklady (obec nebo majitel nemovitosti)?

V naší obci probíhá výstavba nové splaškové kanalizace. Část obce, do které patřím i já, ale již je připojena na starou jednotnou a máme platně uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod. Projekt výstavby nové kanalizace ale počítá se tím, že tato stará jednotná kanalizace ke konci roku 2015 přestane sloužit jako jednotná a bude nadále sloužit jež jen jako dešťová.
Vzhledem k tomu, že jsme kupovali nemovitosti již s kanalizací a máme platnou smlouvu, tak se domnívám, že jsme splnili svoji povinnost řádně odvádět splaškové vody a že obec nás sice může přepojit na novou a my máme povinnost s tím souhlasit, ale podle mne se jedná o přepojení, překážka je na straně odběratele a tak si myslím, že náklady na přepojení by měla nést obec a nikoliv majitelé nemovitostí,
kteří již řádně zbudovanou domovní kanalizační přípojku mají.
Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Přepojení Vaší části by samozřejmě měla obstarat obec na svoje náklady. Nerozumím tomu, zda Vás, popř. jiné obyvatele obce, již obec vyzvala k úhradě nákladů na přepojení. Pokud takový přípis existuje, chtěl bych vidět odůvodnění (právní titul), na základě kterého po Vás předmětnou úhradu požadují. Obec totiž může přijímat plnění pouze na základě zákona (např. místní poplatky) či na základě nějakého závazku (např. smlouvy).
Doporučoval bych tedy si zjistit podrobné informace.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Lázeňský pobyt přes lazenskepobyty.cz - zkušenosti, neproplacení pobytu a vymáhání částky zpět
OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace lázeňského pobytu přes lazenskepobyty.cz - zkušenosti, neproplacení pobytu a vymáhání částky zpět

Příbuzná důchodkyně se svou sestrou si zaplatila pobyt přes web lazenskepobyty.cz. Po příjezdu do lázní jí řekli, že to nemají od prodejce proplacené, a musely jet domů s nepořízenou. Jak má postupovat? Jde o 17.000 Kč, zjistila jsem na netu, že server podobné praktiky provádí již dlouho, 2013 článek o tom na idnesu, jsou na něj podané žaloby, jak to, že může stále fungovat, když okrádá lidi, a co v tom mohu udělat? Zatím jsem napsala na obchodní inspekci podnět. Děkuji, Jitka Bojanovská
Oblíbený Preferovaný Přednostní Datum přidání: 27.07.2015 11:50

ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 28.07.2015, dotaz č. 7669)
Jestliže se jedná o tutéž společnost, která byla zmíněna v této souvislosti v médiích, bude nejlepší, když se Vaše příbuzná obrátí na jakékoliv státní zastupitelství nebo oddělení Policie ČR. Uvedené instituce mají povinnost se tímto podnětem zabývat a vyrozumí Vás o výsledku šetření. Pokud by se jednalo o trestný čin, mohla by pak Vaše příbuzná uplatnit nárok na náhradu škody v trestním řízení.

_

OBČAN-DLUHY
- Nezaplacený dluh a nárok na poplatek za vymáhání inkasní agenturou, inkasní společnosti

Mám rest u jedné firmy a to 2 neuhrazené faktury se splatností 02/2015 a druhá 05/2015. Najednou mi přišla v běžné poště tedy ani ne doporučené dopis od inkasní společnosti, že vymáhá tyto pohledávky a že ji mám krom dlužných peněz poslat i úroky a náklady na vymáhání. A zde je můj dotaz pokud uhradím hned tyto faktury přímo na účet té firmě co dlužím vyhnu se poplatků za vymáhání, vím že pokud bychom šly do důsledku tam firma po uhrazení může i chtít úroky ale jedna se mi to ten údajný poplatek za vymáhání. Je oprávněný nebo nikoliv?
Moc moc děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky mezi podnikateli stanoví § 2 a 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.
Z výše uvedeného ustanovení (§ 3) mimo jiné vyplývá, že: Jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.
Toto bude pak všeobecné ustanovení provádějícího předpisu týkající se závazků po splatnosti mezi podnikateli. Je-li nárok nákladů spojený s uplatněním pohledávky formulován v souladu s výše uvedeným, pak je de lege zcela oprávněný.

_

OBČAN-DLUHY
- Výpis banky jako důkaz pro návrh na vydání platebního rozkazu - je dostačující nebo ne?
- Půjčka kamarádovi a návrh na vydání platebního rozkazu - stačí jako důkaz výpis z banky?
- Povinnost upomínky, předžalobní výzvy před vymáháním dluhu soudně, soudní cestou

18.9.2014 jsem půjčil své známé, se kterou jsem dříve pracoval ve stejném podniku, 10.000, - Kč, bez písemné a právně podložené smlouvy o
půjčce. Naše dohoda byla založena jen na osobní důvěře. Půjčka měla býti umořena z vyplaceného penzijního připojištění do konce dubna 2015.
Nestalo se tak. Chci podat návrh na platební rozkaz, ale mám k dispozici pouze mezibankovní převod peněz ze svého účtu na její účet, uložen v
PC.
Dotaz: Je možno použít staženinu z PC, tj. kopii Internet-bankingového převodu peněz na její účet jako důkaz k podání návrhu na platební rozkaz
k soudu nebo musím mít tuto transakci potvrzenu dokladem od její banky – Česká spořitelna? A jak ji v takovém případě získat a jak dále
postupovat – banky asi jen tak takové potvrzení nevydají?
Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V obecné rovině platí, že za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek,
zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků (§ 125
Občanského soudního řádu).
Pro prokázání realizace bankovního převodu je proto v každém případě možné použít i kopii potvrzení o odeslání platebního příkazu ke zpracování
Vaší bankou z internetového bankovnictví.
V tomto ohledu je však nezbytné si uvědomit, že pro úspěch v případném soudním sporu je zapotřebí a/ tvrdit rozhodné skutečnosti a b/ tyto
tvrzené skutečnosti rovněž prokázat. Ve Vámi popsaném případě se proto můžete dostat do důkazní nouze při prokazování skutečnosti, že mezi Vámi
a Vaší známou došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. občanského zákoníku). Kromě Vámi zmiňovaného listinného důkazu proto bude
vhodné navrhnout provedení dalších důkazů, jejichž prostřednictvím byste prokázal uzavření smlouvy o zápůjčce (např. svědeckou výpověď toho,
kdo měl o uzavření této smlouvy povědomí).
Před podáním žaloby je vhodné, abyste své známé zaslal tzv. předžalobní výzvu, neboť dle § 142a Občanského soudního řádu Vám v případě soudního
úspěchu budou bez potíží přiznány i náklady soudního řízení (zejména Vámi uhrazený soudní poplatek apod.). Předžalobní výzvu je nezbytné
doručit Vaší známé prokazatelným způsobem, tzn. doporučeně s dodejkou či osobně oproti podpisu za přítomnosti svědka. Jeden stejnopis
předžalobní výzvy si ponechte (bude zapotřebí jako důkaz v soudním řízení).
Dle § 172/1 Občanského soudního řádu platí, že soud může i bez výslovné žádosti žalobce a bez slyšení žalovaného vydat platební rozkaz, je-li v
žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. S ohledem na Vaší důkazní
nouzi (kdy bude s vysokou pravděpodobností zapotřebí, aby byl proveden i důkaz svědeckou výpovědí) lze očekávat, že soud zahájí standardní
řízení (nikoli tedy zjednodušené řízení o vydání platebního rozkazu), jehož výsledkem bude rozsudek (nikoli platební rozkaz).
Pro přípravu předžalobní výzvy a žaloby Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Nahrávka pracovní porady bez vědomí zúčastněných osob a porušení zákona
- Nahrávka pracovního jednání bez vědomí zúčastněných osob a porušení zákona

Lze pořizovat zvukový záznam z pracovních porad a jednání, aniž bych měla souhlas nahrávaných osob. Pokud takový záznam pořídím čistě pro svou
potřebu, dopouštím se tím nezákonného jednání?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Bez souhlasu přítomných kolegů není v zásadě možné pořizovat zvukový záznam pracovních porad.
Dle § 86 občanského zákoníku platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod (takovým zákonným důvodem je pak
v první řadě souhlas druhého člověka). Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo
pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové
záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Výjimka ze shora zmíněného pravidla je zakotvena v § 88/1 občanského zákoníku, podle kterého není svolení druhého člověka třeba, pokud se
podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. V
případě pořizování zvukových záznamů pracovních porad pro osobní potřebu (tzn. bez toho, že by tyto záznamy byly dále použity pro určitý cíl)
však nelze o výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů uvažovat; toto ustanovení je proto bez dalšího na Váš případ
nepoužitelné.
V této souvislosti je vhodné doplnit, že pojem „soukromí“ je současnou českou i evropskou judikaturou vykládán poměrně široce, tzn. že za
soukromí člověka není zdaleka považován pouze život člověka „za zdmi jeho bytu“, nýbrž i další jeho projevy, včetně života pracovního.
K této problematice se vyjádřil také Ústavní soud, a to ve svém nálezu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14, v němž naznačuje i možnost k
prolomení zákazu pořizování zvukových záznamů bez souhlasu nahrávaných osob:
„Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků hrubým zásahem do jejich soukromí. Takovýto postup
s rysy záludnosti je ve velké většině případů morálně i právně zcela nepřijatelný, zejména, je-li veden záměrem nahrávanou osobu poškodit.
Ústavní soud se rozhodně staví proti nekalým praktikám vzájemného elektronického sledování a skrytého nahrávání při soukromých i
profesionálních jednáních, jež zpravidla jsou nejen v rozporu s právem, ale hodnoceno po stránce sociálně etické šíří ve společnosti atmosféru
podezíravosti, strachu, nejistoty a nedůvěry.
Zcela odlišně je však třeba posuzovat případy, kdy je tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru součástí obrany oběti trestného činu proti
pachateli nebo jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu.
Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního
vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání
za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci. “
(z dotazu nicméně nevyplývá, že by ve Vašem případě bylo pořizování zvukových záznamů pracovních porad motivováno snahou získat důkaz pro
obranu vlastních práv v situaci, kdy vystupujete jako slabší smluvní strana, typicky jako zaměstnanec)

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Poplatky za přestavbu kotelny na bytový dům s garáží
- Poplatky za přestavbu nebytové budovy na bytový dům s garáží
- Poplatky za přestavbu nebytové budovy na rodinný dům s garáží

2007-2015 vlastníme starou kotelnu, kterou jsme se 2012 rozhodli přestavět na bytový dům o 4 bytových jednotkách, se sklepením a garáží. Můj
dotaz zní jaké poplatky se na nás vztahují? Jestli se tohle zahrnuje do novostavby, když předtím to nebyl objekt obydlený, či jestli se na nás
vztahuje alespoň snížené DPH? Děkuji za odpověď. Martina

ODPOVĚĎ:
Přibližnou představu o struktuře správních poplatků, které se váží k územnímu a stavebnímu řízení (v případě rekonstrukce stavby se Vás budou
týkat poplatky za stavební řízení) získáte např. zde: http://www.horni-slavkov.cz/view.php?cisloclanku=2008110001
Aktuální výše těchto poplatků pak naleznete v příloze č. 1 části I položkách 17, 18 a 20 zákona o správních poplatcích (zák. č. 634/2004 Sb. ,
v platném znění). Z důvodu rozsáhlosti těchto položek zde jejich text nekopíruji.
Chcete-li získat o struktuře a výši správních poplatků, které se budou na Váš stavební záměr vztahovat, konkrétní představu, doporučuji Vám
navštívit místně příslušný stavební úřad a svůj dotaz zde konzultovat (výše správních poplatků se liší dle typu řízení, které budete u
stavebního úřadu zahajovat, což nelze bez podrobné znalosti stavebně-technické situace budovy odhadnout).
Co se týče oblasti DPH, pak při rekonstrukce nebytových prostor na bytový dům bude možné uplatnit první sníženou sazbu DPH, pokud se bude
jednat o bytový dům plnící kritéria, pro sociální bydlení.
Postupuje se dle zákona o DPH, § 49 odst. 2 "První snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací, kterými se
stavba nebo prostor mění na stavbu pro sociální bydlení."
Stavbami pro sociální bydlení se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí stavba bytového domu podle právních předpisů upravujících katastr
nemovitostí, v němž není obytný prostor s podlahovou plochou přesahující 120 m2.
Pokud jste plátci DPH pak při dodávce stavebně-montážních prací bude dodavateli- plátci DPH uplatněn režim přenesení daňové povinnosti. DPH si
vyměříte (odvedete) vy sami.

_

FINANCE-DANĚ
- Dodavatel není plátce DPH, odběratel si DPH naúčtoval - jak postupovat?

Můj dotaz se týká sporu o platbu DPH. Jako dodavatel jsem s odběratelem sepsal smlouvu o výrobě zboží. Nejsem plátce DPH, DIČ jsem tedy v
záhlaví smlouvy neuváděl. Ale nenapsal jsem "NEJSEM PLÁTCE DPH". Ve smlouvě byla uvedena částka bez DPH a s DPH. Cena byla uvedná jako nejvyšší možná a neměnná. Fakturoval jsem částku včetně DPH. Odběratel je plátce a nyní nechce zaplatit částku včetně DPH, ale pouze bez daně. Mám nárok na částku s daní? Díky, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud nejste plátce DPH, pak nemáte právo požadovat po odběrateli úhradu ve výši zahrnující DPH. Vyčíslené DPH je neoprávněné.
Odběratel nemá nárok na odpočet této daně, neboť dle §73 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je nutnou podmínkou uplatnění nároku na odpočet DPH to, že daň uplatňuje vůči němu jiný plátce. Zároveň vám dle § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH vzniká povinnost, ač jste neplátce, takto vyčíslenou DPH přiznat a odvést finančnímu úřadu. Rozhodně doporučuji vystavit cenu v úrovni bez daně.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rodič dítěte je studující student - jak požádat soud o výživné od dědečka, babičky, prarodičů?
- Výživné od prarodičů - rodič dítěte je student a nemůže výživné platit
- Rodič dítěte je studující student - jak požádat soud o alimenty od prarodičů, dědečka, babičky?
- Alimenty od prarodičů - rodič dítěte je student a nemůže výživné platit

Moje neteř čeká 4.8.2015 dítě se studentem, v 08/2015 mu bude 18let. Jí je 19 let, pracovala pouze 1 měsíc, nyní má nemocenskou, jinak není
nějak finančně zabezpečena. Nebude mít nárok ani na mateřskou, nyní bydlí v podnájmu, který jí platí její prarodiče. Jakým způsobem má požádat
soud a kde (trvalé bydliště má na vesnici v okrese Frýdek-Místek) o placení výživného. Myslím, že výživné na dítě by měli platit její rodiče i
rodiče studenta. Ten bude maturovat až za 2 roky. S otcem nenarozeného dítěte se stýká, ale jeho rodiče nechtějí o nastalé situaci ani slyšet.
Jak by měla vypadat žádost o výživné podaná k soudu. Děkuji, Helena

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že Vaše neteř pracovala pouze měsíc, nebude mít – jak správně uvádíte – nárok na mateřskou, ale pokud je na nemocenské, může na ní zůstat až do 6. týdne po porodu – jedná se o tzv. nemocenskou v souvislosti s porodem. Díky nárok na tuto nemocenskou bude moci pobírat rodičovský příspěvek ve výši 7.600 Kč a vyhne se tak čtyřleté variantě rodičovského příspěvku.
Co se týče výživného, mohla by mít nárok jak na výživné pro dítě, tak na výživné pro sebe jakožto neprovdanou matku. Podle zákona o rodině může
vyživovací povinnost přejít z rodičů dítěte na prarodiče, pokud rodiče nejsou schopni plnit vyživovací povinnost k dítěti sami. Toto platí
pouze tehdy, pokud rodiče nejsou schopni plnit vyživovací povinnost z objektivních důvodů (zdravotní problémy, invalidita apod.). Pokud
vyživovací povinnost neplní z jiných důvodů (například proto, že se vyhýbají práci), pak vyživovací povinnost na prarodiče nepřechází.
V každém případě jde o novou vyživovací povinnost a pokud dohoda s rodiči otce dítěte nebude možná, nezbude Vaší neteři nic jiného než podat k
soudu návrh (žalobu) na určení vyživovací povinnosti prarodičům. Vzory takového návrhu najdete k dispozici volně na internetu, například zde:
http://www.jakpostupovat.cz/vyzivne_prarodice_vzor.html 
Ve vzorovém dokumentu jsou uvedeny všechny podstatné náležitosti, které by měl návrh obsahovat. Důležité je, aby byl návrh na určení výživného
podepsaný, datovaný, podaný ke správnému soudu (okresní soud v místě bydliště dítěte) a aby k němu byly předloženy důležité dokumenty (zejména rodný list dítěte, potvrzení o výši výdělku či kopie případných soudních rozhodnutí v dané věci).
Je důležité mít na paměti, že soud zahájí řízení proti všem prarodičům, tedy i proti rodičům matky dítěte. Dále upozorňuji na to, že zatímco v
případě vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti má dítě právo podílet se na životní úrovni svých rodičů (a mít tedy zásadně stejnou životní
úroveň jako rodiče), prarodiče jsou povinni dítěti zajistit „pouze“ tzv. slušnou výživu, tedy nikoliv stejnou životní úroveň jako mají oni
sami.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Dodatečné vyražení oficiálního puncu do šperku - postup, návod, informace

06/2012 jsem zakoupila ve zlatnictví zlatý prsten (bílé a žluté zlato) cca za 8 tisíc Kč. Prsten jsem koupila v Liberci ve zlatnictví, které
provozuje cizinec. Prsten jsem nenosila, vyndala jsem ho z krabičky až v červnu 2015 a nechala ho vyčistit v jiném městě, kde bydlím. Paní mi
sdělila, že na něm není vyražený platný státní punc. Pouze číslo. Vzpomínám si, že jsem prsten nechala zmenšovat (ve zlatnictví, kde jsem ho
koupila). Lze nyní - po třech letech od koupi požadovat vyražení puncovního znaku? Příp. prosím o sdělení, jak postupovat.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Soukromoprávní část:
Splňoval-li Vámi zakoupený prsten podmínky pro vyražení puncovní značky, lze její absenci považovat za vadu tohoto prstenu. S ohledem na značný
časový odstup od zakoupení prstenu je však nezbytné uzavřít, že Vaše právo ze záruky na prsten je již promlčeno. Dle § 620/1 Občanského
zákoníku (platného v roce 2012) totiž činila záruční doba pouze 2 roky (to samozřejmě neplatí, pokud Vám prodejce poskytl na prsten záruční
dobu delší, což však z Vašeho dotazu nevyplývá).
V současné chvíli se proto můžete na prodejce obrátit s žádostí o vyražení puncovní značky, k tomuto úkonu však nebude prodejce ze zákona
povinen a vše bude tudíž záviset na jeho rozhodnutí.

2/ Veřejnoprávní část:
Dle § 9/1 písm. a) puncovního zákona (zák. č. 539/1992 Sb. , v platném znění) podléhá povinné puncovní kontrole (jejímž výsledkem je označení
zboží puncovní značkou ryzosti) mimo jiné tuzemské a cizí zboží, určené pro obchodování v tuzemsku. Pokud prodejce prstenu nepředložil své
zboží k puncovní kontrole, nelze vyloučit, že porušil svou povinnost dle puncovního zákona. Dle § 38/1 puncovního zákona platí, že obchodníci
nesmějí obchodovat s úředně neoznačeným zbožím nebo takové zboží k obchodování mít nebo k prodeji nabízet, není-li v tomto zákoně stanoveno
jinak. V opačném případě hrozí obchodníkům pokuta dle § 43/2 puncovního zákona. S ohledem na značný časový odstup však prodejci prstenu pokuta
(za Váš případ) nehrozí, neboť řízení o uložení pokuty podle § 43 puncovního zákona může Puncovní úřad zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy
se o protiprávním jednání dozvěděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k takovému jednání došlo (§ 44/2 puncovního zákona).

V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat Puncovní úřad: http://www.puncovniurad.cz/cz/
s nímž můžete konzultovat možnosti dalšího postupu. Puncovní úřad může u prodejce rovněž provést puncovní inspekci.

_

PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Dopravní nehoda se služebním autem, totální škoda - nárok na úhradu škody od zaměstnance
- Totální škoda služebního vozu, auta - nárok na náhradu škody od zaměstnance

Mám následující spor se svým předchozím zaměstnavatelem: 6.1.2015 jsem naboural se svěřeným služebním autem na zledovatělé vozovce, narazil
jsem do stromu, nebyl jsem zraněn, auto na odpis. Dostal jsem nařízeno nevolat policii, jen jsme se svým kolegou z podniku, který později
přijel k nehodě, počkali na odtahovku. Auto nemělo havarijní pojištění, nikdo další nebyl přítomen, ani zraněn.
Důležité je také, že jsem nikdy nepřevzal automobil žádným podpisem. Dále svěřený automobil patřil jiné firmě se stejným panem ředitelem
(majitelem / jednatelem). Jejich externí personalista mi řekl, že podle článku na webu hospodářské komory ČR po mně nemohou vymáhat více než
účetní cenu vozu = cca 24.000 Kč. (na netu jsem viděl stejná Berlinga také najeto kolem 260 tisíc mezi cenami 50-60 tisíc, oni snad prý loni
ještě investovali u vozu do přestavby na LPG) Měl jsem řediteli navrhnout řešení, navrhl jsem srážky ze mzdy ve výši symbolických 8 000 Kč.
Odpovědi jsem se nedočkal, že se ředitel poradí s právničkou.
6.3.2015 ředitel využil práva výpovědi ve zkušební době (smlouva na dobu neurčitou se ŠESTIMĚSÍČNÍ zkušební lhůtou na pozici stavební mistr) a
ukončil mé působení ve firmě posledním dnem zkušební doby. O bouraném autě nepadlo už ani slovo. Žádné sražky ze mzdy nenastaly.
28.7.2015 jsem vyzvedl doporučený dopis od právničky firmy. V něm se píše zhruba následující:
"Výzva k zaplacení dlužné částky do sedmi dnů od doručení. Způsobil jste škodu svému zaměstnavateli, jste povinnen ji uhradit. Hodnota vozidla
před nehodou 95 000 Kč, dnes hodnota šrotu, odtah 2 541 Kč, zaplaťte na náš bankovní účet nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy. Pokud
nezaplatíte v termínu, dáme návrh na zaplacení k soudu, čímž dojde k navýšení dlužné částky o částku představující úroky z dlužné částky a na
náklady řízení. V okamžiku podání žaloby na zaplacení dlužné částky - náhrada nákladů řízení bude 11 000 Kč.
Firma má za to, že dlužnou částku bude možné po osobním projednání v mé advokátní kanceláři splácet na základě předem daného splátkového
kalendáře." Podepsán právní zástupce.
Ještě napíšu ve své pracovní smlouvě jsem neměl, že budu mít zapůjčeno auto ani že k výkonu svého povolání budu řídit a v době nehody jsem
neměl referentské zkoušky pro řízení auta u jejich firmy.
Tedy v tuto chvíli co bych měl udělat, prosím? Je pro mě povinnost odpovědět právničce firmy do sedmi dnů závazná? Bylo by možné napsat za
úplatu odpověď? Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
V dané věci je důležité, zda jste měl řízení vozidla sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě. Je možné sjednat druh práce i tak, že je
sjednán druh práce i tak, že z něj vyplývá, že jej nelze vykonávat bez řízení automobilu, i tehdy je pak tedy řízení automobilu výkonem práce,
i když to nevyplývá z pracovní smlouvy výslovně.
Budu však dále vycházet ze skutečnosti, že řízení automobilu nebylo Vaším sjednaným druhem práce. Zaměstnavatel má sice na úseku bezpečnosti
práce povinnost stanovenou v § 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění: „Zaměstnavatel je povinen zajistit
zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné
předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do
styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. “ Daná povinnost se však týká
především rizikům vztahujících se k výkonu druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, popř. k dalším skutečnostem dle zvážení zaměstnavatele.
Ani z jiných právních předpisů nevyplývá povinnost zaměstnavatele školit zaměstnance, pokud řídí při výkonu práce motorové vozidlo, aniž by to
bylo sjednáno jako výkon jejich práce v pracovní smlouvě. Není tedy povinností zaměstnavatele zajistit, aby zaměstnanci měli tzv. referenční
zkoušky.
Ohledně převzetí vozidla a jejím nakládáním z Vaší strany je rozhodná praxe u zaměstnavatele. Pro povinnosti náhrady škody z Vaší strany není
rozhodné, že např. nedošlo k písemného převzetí vozidla z Vaší strany apod.
Podle § 250 odst. 1 ZP odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Musí se tedy jednat o škodu, která je způsobena zaměstnavateli. Píšete, že vozidlo zaměstnavateli
nepatřilo. Je však možné, že skutečný vlastník vozidla po zaměstnavateli chtěl náhradu škody, která mu byla Vaším jednáním způsobena, a Vašemu
zaměstnavateli tak vznikla škoda v podobě částky, kterou musel tomuto vlastníkovi jako náhradu škody zaplatit. Toto by Vám však měl
zaměstnavatel vysvětlit, resp. sdělit Vám, jakým způsobem mu vznikla škoda, když auto nebylo v jeho vlastnictví. Pokud tedy budete tuto
skutečnost rozporovat. Výše škody nemůže přesáhnout 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti (§257 odst. 2 ZP).
Pokud Vás právní zástupkyně zaměstnavatele vyzvala k zaplacení určité částky do určité doby, pak je pro Vás dodržení této lhůty závazné v tom
směru, že pro zaměstnavatele se v tento den stává Váš dluh splatný, po jeho uplynutí může požadovat úroky z prodlení, resp. může podat žalobu k
soudu na zaplacení dlužné částky.
Já bych Vám doporučila se obrátit na advokáta v místě Vašeho bydliště a s ním danou věc projednat, resp. projednat i s druhou stranou, neboť
obecně řečeno po Vás zaměstnavatel může náhradu škody požadovat, je však možné, že mi nejsou známy veškeré relevantní skutečnosti pro posouzení
celého případu.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Neprojednané dědictví z RM systému - jak se dostat k penězům zemřelého, zesnulého?
- Majetek neprojednaný v dědickém řízení - řízení o nově objeveném majetku zůstavitele
- Řízení o nově objeveném majetku zůstavitele - majetek neprojednaný v dědickém řízení
- Musí notář provést dotaz na majetek zůstavitele ve všech bankách

Před časem jsem ovdověla a dědické řízení bylo uzavřeno, zřejmě paní notářka neudělala dotaz v RM systému, (nevím, jestli toto je v její
kompetenci) po čase jsem zjistila, že na RČ a jméno mého manžela je v RM systému evidován účet, také manželovi několik let po smrti přišla
složenka s finanční částkou jako vyrovnání do vlastních rukou. Jak mám postupovat a kde se stala chyba? Děkuji, Majka

ODPOVĚĎ:
Podle § 120 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Paní notářka by dotaz v RM systému provedla, kdybyste jí
řekla, že jej má provést. Notář neprověřuje v dědickém řízení všechny instituce, zda tam měl zůstavitel nějaké produkty, protože takových
institucí by bylo velké množství a dědická řízení by tak trvala nepřiměřeně dlouhou dobu. Provádí jen dotazy na instituce, které označí
účastníci. Doporučuji Vám zahájit řízení o nově objeveném majetku zůstavitele. Na okresním soudu v místě posledního bydliště Vašeho manžela
zažádejte o formulář k dodatečnému projednání dědictví, tento tam vyplňte a rovnou předložte na podatelně tamního soudu, jako přílohu přidejte
kopii složenky.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odsouzení, beztrestnost díky amnestii a zbrojní průkaz
- Odsouzení, beztrestnost díky amnestii - soudní znalci
- Odsouzení, beztrestnost díky amnestii - tlumočníci, překladatelé

Pokud tedy po amnestii je na odsouzeného pohlíženo jako by trestaný nebyl, rozumí se tím, že splňuje podmínku "beztrestnosti", která je
vyžadovaná pro výkon činnosti podle zákona o znalcích a tlumočnících?
Zaregistrovala jsem judikát, ve kterém se řešilo, že osoba amnestovaná pro trestný čin charakteru násilného napadení chtěla po amnestii zbrojní
průkaz a podle judikátu byl závěr ten, že pro držení zbraně "beztrestnost" získaná amnestií v této souvislosti není použitelná a amnestovaná
osoba nemůže zbrojní pas dostat. Jedná se mi o případ, kdy sice jsou důvody k obnově řízení, ale k obnově by bylo přikročeno zejména proto, aby
bylo možné vykonávat tlumočnickou činnost. Je tedy možné amnestovanou osobu v roce 2013 považovat za "netrestanou" z pohledu zákona o znalcích
a tlumočnících? Resp. kde si to lze ověřit?

ODPOVĚĎ:
Text části amnestie prezidenta z roku 2013 stanoví:

(1) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 ve výměře
nepřevyšující jeden rok.

(2) Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba,
které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let.

(3) Na osoby, kterým se promíjí trest podle odst. 1 a 2 se hledí, jako by odsouzeny nebyly.

Zákon č. 36/1967 Sb. , o znalcích a tlumočnících stanoví že:

Podmínku bezúhonnosti podle odstavce nesplňuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena

a) za úmyslný trestný čin, nebo

b) za nedbalostní trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem činnosti znalce (tlumočníka),

pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Z tohoto podle mého právního názoru vyplývá, že se na odsouzeného ale amnestovaného hledí, jako by odsouzen nebyl a tím pádem je dle zákona o
znalcích a tlumočnících považován za bezúhonného, protože toto zákon výslovně stanoví. Zákon o střelných zbraních a střelivu takové výslovné
ustanovení nemá, může tedy dojít k odlišnému výkladu bezúhonnosti a spolehlivosti.

_

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Původní majitel internetové domény je v trestním řízení - může mít nový majitel domény problém?
- Původní majitel internetové domény je vyšetřován Policií - může mít nový majitel domény problém?

Chystám se zakoupit webovou doménu. Mám ovšem obavu, zda nedojde k problému, když bylo na bývalé majitele podáno trestní oznámení. Dnes již na
doméně nic neběží, ale nerad bych koupil doménu s nějakým "břemenem". Je vše v pořádku a mohu doménu zakoupit? Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pokud oba máme na mysli totéž, tedy že internetová doména je adresa internetových stránek, pak mne nenapadá, jak by mohla z hlediska práva
doména souviset s případným trestním stíháním bývalého vlastníka. Na doménu je třeba hledět výhradně jako na hodnotu, na předmět obchodování.
Trestní odpovědnost je naopak vždy spjata s konkrétní fyzickou osobou, jen taková může být případně odsouzena za trestný čin.
Jiná věc ovšem je, že taková doména může mít vlastně špatnou pověst. To není nic souvisejícího s právem, ale spíš s internetem jako fenoménem.
V dnešní době super chytrých vyhledavačů nelze vyloučit, že dojde k propojení názvu domény a trestné činnosti předchozího majitele, v
diskusích, v zápisech z jednání, v rozsudku (pokud trestná činnost s webem souvisela) apod. A těžko pak bude k odlišení, že se informace týkají
jiné osoby a že doménu vlastní někdo jiný.

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ
- Promlčení státního příspěvku na bydlení (postavení domu) při nezkolaudování stavby včas
- Nezkolaudování stavby včas a promlčení státního příspěvku na bydlení

6.7.1987 jsem dostal stavební povolení na stavbu řadového rodinného domku. Na základě tohoto mi poskytl stát příspěvek na IBV dle vyhlášky č.
136/1986 Sb. 1990 jsem požádal o prodloužení stavebního povolení. Toto mi bylo prodlouženo do 31.7.1991. Kolaudace proběhla 18.5.1998. Nesplnil
jsem tak podmínku dokončení stavby do 3 let. 15.7.2015 mě úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vyzval k navrácení částky 60 000 Kč
(státní příspěvek) plus zákonný úrok z prodlení, který bude vypočítán po zaplacení jistiny. Je dluh promlčen? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru je právo státu uplatňované ÚZSVM promlčeno. Dle judikatury by se toto právo mělo promlčovat za deset let.
např. 33 Cdo 1288/2010: Právo na vrácení příspěvku na individuální bytovou výstavbu poskytnutého podle vyhlášky č. 136/1985 Sb. , o finanční,
úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví ve znění pozdějších
předpisů, se v souladu s ustanovením § 874 obč. zák. promlčuje v desetileté promlčecí době podle § 109, věty první, obč. zák. ve znění účinném
do 31. 12. 1991. Odlišný výklad přechodných ustanovení zákona č. 509/1991 Sb. by vedl k závěrům, které by byly z hlediska ochrany práv věřitele
nepřijatelné, tj. že by k (očekávanému a předpokládanému) zániku omezení převodu nemovitosti, tedy k zániku práv a povinností z něj
vyplývajících, došlo – v rozporu s dříve projevenou vůlí smluvních stran – v době podstatně kratší.
Druhou otázkou pak je, od kdy tato doba běží, dle judikatury by to mělo být první den od data, do kterého měly být naplněny podmínky pro
poskytnutí příspěvku. Ve Vašem případě, pokud tam nebyly podmínky jiné, zřejmě po uplynutí 3 let od uzavření smlouvy. I kdybychom však brali za
bernou minci až datum faktické kolaudace domu dne 18.5.1998, lhůta již taktéž uplynula, tudíž požadavek státu lze u soudu úspěšně napadnout
námitkou promlčení.
Např. 33 Odo 905/2005: Bylo-li ve smlouvě ujednáno, že do 10 let od uzavření smlouvy má žalovaný získat pravomocné kolaudační rozhodnutí,
nemohl se jeho závazek vrátit poskytnutý příspěvek stát splatným v průběhu této desetileté lhůty, ale až jejím marným uplynutím. Jelikož
poslední den desetileté lhůty připadl na 3. září 2000, byl dnem, kdy podle § 101 obč. zák. mohlo být právo vykonáno poprvé (podáním žaloby u
soudu), den 4. září 2000 (§ 122 odst. 2 obč. zák).

_

RODINA-SJM A ROZVOD
- Dohoda manželů o vyrovnání majetku schválená soudem při rozvodu - je možné dohodu manželů změnit?
- Zrušení dohody o vyrovnání majetku při rozvodu manželství - informace

I když při rozvodu jsme uzavřeli dohodu o vyrovnání majetku, je možné dodatečně toto majetkové vyrovnání řešit, jestliže jsem s tím co jsem
podepsala nespokojená? V době kdy probíhal rozvod, tak jsem podepsala co chtěl a nyní toho trochu lituji.
Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Již staré latinské přísloví říká, že smlouvy mají být plněny. Pokud jste s manželem uzavřela dohodu a projevila jste tak svobodnou vůli a tato
dohoda není stižena vadami, které by měly za následek její neplatnost, pak dohoda platí. Ať už je tato dohoda uzavřena "jen" mezi Vámi a
bývalým manželem a nebo je dokoncena "posvěcena" soudem, pak k její změně bude potřeba souhlas i druhé strany, tj. Vašeho bývalého muže. Pokud
ten nebude souhlasit, nezbýv Vám nic jiného než obsah původní dohody napadnout u soudu a prokázat její neplatnost. Ta by byla dána, pokud byste
ji uzavřela kuříkladu z donucení. Pokud dohoda však byla uzavřena u soudu, je mi líto, ale její znění šlo napadnout pouze v rámci řízení.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace sedačky - vzorek sedačky měl jiné vlastnosti než prodaný kus
- Reklamace sedačky a nedodržení 30denní lhůty na vyřízení reklamace
- Vrácení zboží z důvodu nedodržení 30denní lhůty na vyřízení reklamace

Na základě vystaveného vzorku (1+3), koupena 4/2015 sedací souprava (1+2+3). Zjištěno, že sedáky jsou tvrdší, pocitově úzký prostor pro sezení
a po 2-4 dnech užívání na látce sedáků (teflon) skvrny. Ihned reklamováno: tvrdší sedáky oproti vzorku (faktura „sedáky měkčí“), světlost mezi
bočními opěrkami je v rozporu s ČSN 91 0611, na látce skvrny, přiložena fotodokumentace. Prodejce reklamaci zamítl:
tvrdost sedáků - u výrobce ověřil, že nezměnil technologii, rozměry - naměřil rozměr sedáků vyhovující ČSN (měřil sedák i pod područkami -
nepoužitelnou část) a ke skvrnám - jedná se o „běžné položení vlasu“. Asi norma ČSN 91 0611 není závazná a rozměry vzorku jsou stejné s
dodávkou, ale díky měkkosti je sezení příjemné. Vzorek byl bez dvojsedu - lze od smlouvy odstoupit, protože jsem očekával rozměr dle ČSN a
zamítnutím reklamace byla překročena 30-ti denní lhůta? Mám také obavy, že
jakmile se prodejce dozví, že s ním vedu soudní spor, tak vzorovou sedačku „prodá“, aby ev. soudní znalec nezjistil odlišné vlastnosti vzorku s
dodávkou. Jaký postup mám zvolit, abych byl úspěšný? Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající
v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.
Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze.
Va Vašem případě byl určen vzor a zakoupená sedací souprava by měla odpovídat jakostí a provedením smluvenému vzorku. Pokud mu odpovídá, pak
nelze říct, že je vadná jen proto, že neodpovídá technické normě. Naopak by také platilo, že pokud by sedací souprava odpovídala technické
normě, ale nikoliv sjednanému vzorku, pak by měla věc vadu.
Pokud se i přesto domníváte, že sedací souprava je vadná a neopovídá vzorku, obraťte se na soudního znalce. Ten může také prověřit, zda sedací
souprava nemá jiné vady, které byste mohl případně reklamovat. Znalecký posudek bude zřejmě rozhodující. Seznam soudních znalců naleznete na
stránkách Ministerstva spravedlnosti. Pokud by odhalil jiné vady, můžete je u prodávajícího reklamovat.
Překročení lhůty pro vyřízení reklamace je relevantní, jen pokud byla sedací souprava skutečně vadná. Pokud vadu neměla, nemělo by Vám
vzniknout právo odstoupit od smlouvy z tohoto důvodu.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Absolutní odpovědnost za škodu na ukradených věcech - definice, vysvětlení

Prosím o upřesnění pojmu "absolutní odpovědnost". Psal jsem dotaz nikoli jako poškozený, ale jako provozovatel fitcentra. Z vaší odpovědi
vyplývá, že když za mnou přijde klient s požadavkem abych mu uhradil 100.000 Kč, které si uložil s kabátem do skříňky, která byla navíc po
loupeži nepoškozená (jak jsem v dotazu uvedl), tak jsem povinen mu to z titulu absolutní odpovědnosti uhradit. Je-li to skutečně tak, potom
okamžitě skončím s náročným podnikáním, protože mi bude stačit jednou za čtvrt roku navštívit fitness nebo podobné zařízení a mám vyděláno. A
bez rizika, protože nikdo dle vašeho vyjádření nebude zkoumat, jestli jsem si tu krádež vymyslel.
Policie v mém fitness pouze potvrdila, že skříňka byla neporušena a případ odložila. A provozovateli - ty plať, protože naše zákony jsou
absolutní. Jestli to tak skutečně funguje, tak se budu snažit případ co nejvíce medializovat, protože většina lidí vůbec neví, jak se dá snadno
přijít k penězům. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Děkuji za upřesnění Vašeho dotazu.
V první řadě stručně popíši druhy soukromoprávních odpovědností v českém právním řádu, jak v dotazu žádáte:

České soukromé právo (kodifikované především v občanském zákoníku) rozlišuje v zásadě dva druhy odpovědností (myšleno odpovědností za škodu) :
a/ Odpovědnost subjektivní – pro vznik této odpovědnosti je zapotřebí, aby byla škoda škůdcem zaviněna, tzn. aby byla škoda způsobena úmyslně
či z nedbalosti. Této odpovědnosti se pak lze zprostit (exkulpovat se) tím, že škůdce (resp. domnělý škůdce) prokáže, že škodu nezavinil.
b/ Odpovědnost objektivní – pro vznik této odpovědnosti není zavinění škůdce vyžadováno (tzn. že se ani nezkoumá). Za škodu v těchto případech
odpovídá škůdce zpravidla z důvodu výkonu určité činnosti (např. odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným dle § 2925
občanského zákoníku), postačí tedy, že 1/ škůdce provozuje určitou činnost, 2/ dojde ke vzniku škody a 3/ mezi vznikem škody a činností
provozovanou škůdcem existuje vztah příčinné souvislosti. V těchto případech je tudíž irelevantní, zda škůdce dodržel např. všechna
bezpečnostní opatření, na vznik odpovědnosti za škodu nemá tato skutečnost vliv. Objektivní odpovědnosti se však může škůdce zprostit
(liberovat se) v případech, které pro každou jednotlivou objektivní odpovědnost zákon upravuje (např. odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
zvlášť nebezpečným se škůdce zprostí, pokud prokáže, že ke škodě došlo zásahem tzv. vyšší moci).

V rámci objektivní odpovědnosti pak existuje ještě kategorie takových objektivních odpovědností, v jejichž případě se liberovat nelze, tzn. že
zákon nezakotvuje žádné podmínky, za jejichž splnění by se škůdce mohl této odpovědnosti zprostit. Tato kategorie se nazývá absolutní
odpovědnost (jejím příkladem je právě odpovědnost za škodu na odložených věcech). I v těchto případech musí být samozřejmě splněna základní
podmínka vzniku odpovědnosti za škodu, tzn. 1/ provoz určité činnosti, 2/ vznik škody a 3/ příčinná souvislost mezi činností a škodou.

Na tomto místě končím stručný exkurs do právní teorie a dále se budu zabývat jednotlivými aspekty Vašeho dotazu.

V ideálním případě (tzn. při vyloučení možných podvodů a za předpokladu bezvýhradné důvěry stran) by náhrada škody na odložené věci měla
vypadat skutečně tak, jak ve svém dotazu popisujete, tzn. 1/ dojde ke vzniku škody, 2/ poškozený vyzve škůdce k náhradě této škody a 3/ škůdce
škodu nahradí.

Rozhodně však není pravdou (a ve své původní odpovědi jsem to skutečně neuváděl), že „nikdo … nebude zkoumat, jestli jsem si tu krádež
vymyslel“. Ve své odpovědi jsem toliko uvedl, že „… není podstatné, zda provozovatel fitcentra jednal úmyslně, nedbale, anebo škodu nezavinil
vůbec, za vzniklou škodu odpovídá vždy … “. Nedbalost či úmysl se tedy nezkoumají v případě provozovatele fitcentra (tedy škůdce), nikoli v
případě poškozeného (jak ve svém dotazu mylně uvádíte).

Obáváte-li se, že byste se z titulu své absolutní odpovědnosti mohl stát obětí podvodníka, který by při uplatňování práva na náhradu škody
nepravdivě tvrdil, že v šatní skříňce měl uložen větší obnos peněz, lze Vám poradit jediné: Požadovanou náhradu škody (údajně) poškozenému
neposkytujte a vyzvěte ho, aby Vám vznik škody a zejména její výši prokázal.

Nebude-li (údajně) poškozený schopen vznik škody a její výši prokázat, nebude samozřejmě k poskytování jakékoli náhrady důvod. Trval-li by
(údajně) poškozený na svém nároku, byl by nucen podat na Vás k soudu žalobu. V rámci soudního řízení by pak musel vznik a výši škody opět
prokázat (a to tak, aby o jeho nároku nepanovaly žádné pochybnosti), tzn. že (údajně) poškozeného (resp. nyní žalobce) by tížilo tzv. důkazní
břemeno (které by v případě nepravdivého tvrzení o větším obnosu peněz jen těžko unesl).

Provozovatelé sportovních zařízení, lékařských ordinací, restaurací apod. tedy nejsou skutečně vydáni v plen podvodníkům, jimž by bylo nutno
nahrazovat smyšlené škody. Předpokládám, že každý provozovatel obdobného zařízení požadovanou náhradu škody v případě jakékoli pochybnosti o
oprávněnosti takové žádosti (údajně) poškozenému neposkytne a nechá věc raději dospět do soudní fáze, neboť v případě zahájení soudního řízení
se karta obrací a poškozený (žalobce) je nucen veškerá svá tvrzení doložit hodnověrnými důkazy (což může být v případech škod na odložených
věcech velmi složité).

Každý údajný poškozený, který by se pokoušel Vámi popsaným způsobem získat náhradu smyšlené škody, by se samozřejmě dopustil trestného činu
podvodu (§ 209 trestního zákoníku).

Máte-li k dispozici trezor (či jiné zařízení, s jehož pomocí lze poskytovat zvýšenou ochranu cennostem klientů), lze Vám doporučit umístit ve
fitcentru (ideálně na každou šatní skříňku) upozornění na to, že šatní skříňky slouží toliko k odkládání oblečení, obuvi a zavazadel a že k
odkládání cenností (peněžní hotovosti, osobních dokladů, jakékoli elektroniky, šperků apod.) je provozovatelem fitcentra určen trezor. Pokud
některý z klientů fitcentra tohoto upozornění neuposlechne a z šatní skříňky mu bude odcizena nějaká cennost, nárok na náhradu škody mu
nevznikne.

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Agresivní napadení sousedem - vyšetřování jako přestupek nebo trestný čin

Agresivní a vulgární napadení mé maminky sousedem na vlastním pozemku. Vše začalo před několika lety, kdy se moji rodiče nepohodli se sousedy. Poté naše rodiny spolu nekomunikovaly. Naše pozemky sousedí vedle sebe. Dvorek je obezděný cihlovou zdí, ale zahrada ne (ani plotem). Na našem pozemku jsou vysazeny ovocné stromy, které jsou ořezány tak, aby nezasahovaly nad jejich zahradu. Na jejich pozemku jsou také vysázeny ovocné stromy, ovšem ty přesahují nad náš pozemek. Před týdnem se přehnala bouřka a po bouřce se mí rodiče rozhodli, že posbírají meruňky, které spadly, aby nezačali hnít. Po příchodu na zahradu uviděli sousedku s hraběma na našem pozemku, jak si shrabuje spadenou úrodu na jejich pozemek. Slušně ji tatínek oznámil, že nemá co dělat na našem pozemku a už vůbec ne hrabat úrodu. Slovně ho velmi vulgárně napadla. Tatínek odešel.
To samé se opakovala o cca dva dny později, jen s tím rozdílem, že na rodiče šla s hráběma. Tentokrát ovšem byla sama sousedka, která hádku vyprovokovala a poté chtěla rodiče vyprovokovat k bitce. Přítomen byl její syn a jeho přítelkyně, kteří jsou ovšem drogově závislí. V momentě, kdy se měla volat policie odešli. Po celou dobu byla sousedka na našem pozemku a chovala se opravdu nepříčetně. Po pozemku dupala, skákala, mávala s hraběma a došla až do blízkosti cca 10-15 cm od maminky, která ji odstrčila, jelikož se obávala napadení z její strany. Pak všichni odešli.
Nyní o víkendu (asi týden od prvního incidentu) šla maminka sekat trávu. Sousedka i s manželem sbírali meruňky. Poté co maminka začala séct, začali na ni pokřikovat. Podotýkám, že maminka si jich nevšímala a na jejich pokřiky nereagovala. Soused jako smyslů zbavený vešel na náš pozemek, kde poskakoval, dupal a následně začal maminku bouchat. Maminka pořád sekla a nezastavila se. Poté na náš pozemek vběhla i sousedka, která maminku udeřila několikrát do obličeje i do těla. Maminka i přes krvácení z nosu a úst, které nastalo, držela po celou dobu sekačku a zřejmě v šoku pořád sekla trávu. Tatínek byl na dvoře, a jelikož slyšel křik sousedů vyšel na zahradu, kde celý incident viděl. Soused se ho snažil vyprovokovat k bitce, ale tatínek na jeho křik a vulgární urážky nereagoval a vyprovokovat se nenechal.
Když soused uviděl krvácení mé maminky, které bylo opravdu silné, chytl sousedku za ruku a odtahl ji od maminky a z našeho pozemku, poté ujeli autem z domu. Mezitím tatínek vyfotil maminku ihned po útoku a jelikož krvácení neustávalo jeli do nemocnice. Maminka má nelomený nos, velké bolesti hlavy a krční páteře, …. Nyní je v každodenní péči lékařů, jelikož přetrvává bolest hlavy a krční páteře, velmi vysoký krevní tlak a bušení srdce. Nastaly také velké psychické potíže, stres a strach.
Vše bylo nahlášeno na policejní oddělení Strážnice.
Je potřeba taky říct, že sousedka cca 4-5 dnů po incidentu začala nosit krční límec a říkat, že byla napadena. Což ovšem není ani v nejmenším pravda. Po celou dobu od incidentu sbírá meruňky bez límce. Taky je nutno připomenout, že v jejich rodině je rychlá zdrav. pomoc a policie na denním pořádku. Ať již kvůli synovi nebo kvůli sousedce samotné. Je to asi rok co napadla sousedku z druhé strany jejich domu. Tehdy přijela policie, ale vše se „smetlo“.
K mým rodičům velmi často jezdí na prázdniny vnoučata (3 roky). S jistotou můžu říct, že je schopna napadnout i je, jelikož na mě (když jsem byla dítě) jednou šla taky s hraběma a to bohužel nezapomenete. Oba rodiče jsou v invalidním důchodu a tatínek je po operaci srdce a po třech mozkových příhodách z roku 2014.
Sousedé mohou být nebezpeční nejen nám, ale i okolí a bojím se aby se nestalo něco horšího. Proto prosím o radu jak nadále v takové věci postupovat? Tentokrát nedovolím, aby se smetlo napadení ze stolu, jelikož se to může opakovat kdykoliv jindy. Sousedi jsou opravdu velmi agresivní a závistiví. Závist zde hraje asi velkou roli a podnět ke všem agresím. Rodiče jsou v invalidním důchodu, já jsem vystudovala vysokou školu, sestra studuje vysokou školu. Rodiče i s dětmi neustále navštěvujeme, rodiče opravili dům, my jako dcery máme stálou práci a právě to je všechno úplný opak sousedů. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Fakt, že byla Vaše maminka ošetřena u lékaře a fakt, že bylo napadení oznámeno policii, je velmi významný. Takovéto jednání se totiž již dá kvalifikovat rozhodně jako přestupek, ale mohlo by již jít také o trestný čin ublížení na zdraví. Běžné sousedské rozepře je možno částečně řešit na obecním úřadě, ale takovéto jednání je již rozhodně na oznámení policii, na podání trestního oznámení. Pakliže toto oznámení je učiněno, policie již musí postupovat dle zákona a věc nemůže jednoduše "zamést".
Domnívám se, že by také výrazně pomohlo, kdyby si Vaši rodiče pořídili alespoň jednoduchý plot z pletiva, protože to zkrátka mechanicky zabrání, aby se sousedi vůbec na jejich pozemek dostali a opakovaně je tak napadali.
Související právní předpis:
Zákon č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused ořezal můj strom bez dovolení - jak se bránit?

Mám chatu s malým pozemkem a v rohu je stará bříza snad 50 -70? let. Z jara se sousedce nelíbily větve, které jí cloní a ona tam má stín. Mě to zase vyhovuje, když tam mám vnoučata, tak to stíní a hlavně mi to také stíní na chatu, kde je pak příjemněji v těch 30stup. vedrech. Dohodli jsme se že s tím něco uděláme, ona řekla, že to stačí v září a já jí řekla, že se na to pozeptám v srpnu. V každém případě, když někoho bude mít, tak že chci u toho prořezání být! Nic písemně jsme nesepsali.
Dnes jsem se dozvěděla, od jiného souseda, že nechala včera větve ořezat (tvrdila mu že to má ode mě povolený)! Nevím v jakém rozsahu je to, ale mám dotaz, zda můžu něco podniknou a jak se mám bránit! Co když strom uschne, co dělat? Mám strom vyfocený ještě neprořezaný, teď ho vyfotím prořezaný. Děkuji za odpověď. Bumbálková Anna

ODPOVĚĎ:
Rozdělil bych odpověď do dvou částí:
1. Situace, kdy větve stromu přesahují na cizí pozemek
-lze to dělat v období vegetativního klidu, tudíž spíše na podzim, tak, jak jste se původně domlouvali. Pokud strom uschne, pak by Vám sousedka měla nahradit škodu. Nachází-li se strom jako celek na Vašem pozemku, nelze bez Vašeho souhlasu nijak zasahovat.
Zde lze odkázat na § 1016 odst. 3 občanského zákoníku:
Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

2. Rušení souseda stíněním pak musí být nad míru přiměřenou poměrům; v chatové oblasti je zcela běžné, že se v bezprostřední blízkosti domů nachází stromy, tudíž zde se na toto dle mého názoru nedá odvolávat, ač neznám konkrétní podmínky v místě. Toto uvádím jen k možné obraně ze strany sousedky. Právo nebýt rušen nad míru přiměřenou poměrům vychází z § 1013 odst. 1 občanského zákoníku:
Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

_

OBČAN-DLUHY
- Firma na výzvu nezaslala fakturu a zkrachovala - vymáhání dluhu vymáhací společností, nárok na náklady vymáhacího řízení
- Nezaslaná faktura od firmy - případ předán vymáhací společnosti, kdo zaplatí náklady na vymáhání?

21.4.2011 jsme u společnosti Otto Office zakoupili nějaké kancelářské vybavení v ceně cca 9.000 Kč. U zboží, které dorazilo však nebyla přiložena faktura. Obrátili jsme se na společnost Otto Office, aby nám fakturu zaslali. To se nestalo, místo toho od nich přišla upomínka. Opět jsme je telefonicky kontaktovali, že od nich nemáme fakturu. Omluvili se za chybu s tím, ze fakturu zašlou. Nezaslali.
Následně skončila společnost Otto Office v likvidaci.
Uplynul nějaký čas a ozvala se spolecnost EOS KSI s tím, že od společnosti Otto Office pohledávku odkoupili (následně emailem zaslali i jimi vydané Oznámení o postoupení pohledávky). Společnosti EOS KSI jsme sdělili, že jsme od Otto Office neobdrželi doklad k úhradě. Odpovědí z EOS KSI bylo, že nám původní fakturu za poplatek 500Kč zašlou. Navíc požadují úrok z prodlení a náklady na vymáhaní pohledávky. Pokud nám bude dodána faktura, cenu zboží pochopitelně uhradíme. Nechce se nám však platit poplatek za zaslaní faktury, úroky z prodlení a náklady na vymáhání. Jaký postup doporučujete? Není pohledávka již promlčena? (Aby to nevyznělo, že se chceme placení vyhnout - Odběr zboží nepopíráme, rádi jej uhradíme, obdržíme-li řádný daňový doklad, avšak nechceme platit navíc, nebylo-li pochybení na naší straně).
Děkuji, Adam.

ODPOVĚĎ:
Placení nákladů vůbec, nejste-li podnikatelem, ale i placení úroků z prodlení v daném případě nepřipadá v úvahu, a to jednoduše v tom směru, že věřitel ke splnění dluhu neposkytl potřebnou součinnost. Nebylo na základě čeho plnit.
Okolnosti ohledně následného jednání vymahačů máte doufám podloženy minimálně e-mailovou komunikací, včetně toho sdělení, že fakturu Vám zašlou za poplatek 500 Kč.
Pokud se jedná o promlčení, pak jen těžko říci, jelikož bez faktury nebyla stanovena splatnost. Datum běhu by se zřejmě dal dovozovat nějakou lhůtou od dodání zboží (standrdní doba splatnosti 30 dnů), po uplynutí splatnosti pak běží promlčecí lhůta 3 roky.
Závazek by místo vymahačů bylo možné uhradit pro jistotu do soudní úschovy, kde byste sdělili, že není zcela zjevné komu máte plnit, nebyla Vám nikdy vydána faktura (věřitel je v prodlení), věřitel je v likvidaci, a taktéž kam máte plnit. Následně byste o tom informovali vymahače.
Rozhodně bych nic nad rámec částky 9.000 Kč nehradil.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Přerušení studia a alimenty, výživné
- Předčasné ukončení studia a alimenty, výživné

Mám dotaz ohledně dcery 21 let, která má přerušené studium z psychického důvodu 2 rokem a jestli nenastoupí v únoru do školy, tak ji škola vyřadí. Mohu v tomto případě požádat o zrušení výživného? Je také registrována na úřadě práce, tam nedochází. Je možné jak ji škola vyřadí že já budu stále platit výživné do 26 let a nebo si ona musí požádat o důchod a nebo sociální podporu? Není nijak labilní a ani postižená, jenom se jí nechce učit a je lenivá. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti netrvá do 26 let věku, nýbrž do doby, než je dítě schopné se samo živit. Tato doba zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání. V případě přerušení studia záleží na důvodu přerušení studia a na tom, zda byla dcera během přerušení studia schopná se živit. Pokud přerušila studium z vážných zdravotních důvodů, z těchto důvodů není dosud schopná se sama živit a není po dobu přerušení studia finančně zabezpečena sociálními dávkami, pak Vaše vyživovací povinnost může i nadále trvat.

Doporučuji tedy nejprve pokusit se s dcerou na ukončení vyživovací povinnosti dohodnout nebo nalézt nějaký kompromis, který bude pro obě strany přijatelný. Pokud dohoda nebude možná a Vy jste přesvědčen, že dcera je schopná živit, ale pouze „se jí nechce“, můžete se obrátit na soud se návrhem na zrušení vyživovací povinnosti vůči dceři. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu, za jeho podání se neplatí žádný soudní poplatek. Bude pak záležet na posouzení soudu, zda rozhodne ve Váš prospěch či ve prospěch Vaší dcery.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na odstěhovanou manželku - stejná životní úroveň manželů
- Stejná životní úroveň manželů - výživné na odstěhovanou manželku
- Výživné na odstěhovaného manžela - stejná životní úroveň manželů
- Stejná životní úroveň manželů - výživné na odstěhovaného manžela
- Co je to "v zásadně stejná hmotnou a kulturní úroveň manželů", výživné na manželku, manžela

Jak je to prosím s poviností placení výživného na manželku? 07/2014 mi manželka oznámila, že po relativně fungujícím manželství ode mne odchází. Byt ve kterém jsme žili je v mém vlastnictví, pořízený před svatbou za mé prostředky. Finančně jsme se po dohodě vypořádali (volné prostředky) a náhradního bydlení se vzdala. Našla si byt v pronájmu, přispívám jí každý měsíc částkou 2000, -.
O šestiletou dcerku se staráme po vlastní dohodě střídavě. V průběhu roku jsem se dozvěděl, že důvodem byl nový přítel, u kterého často s dcerou přebývá, a nyní po roce se k němu přistěhovala natrvalo a je tam i na trvalý pobyt s dcerkou přihlášena. Nyní již na pronájem bytu nic neplatí, žije u nového partnera v jeho domě. 2000, - jsem ji platil co jsem mohl na její lepší úroveň, když je v pronájmu.
Naše příjmy jsou v rozdílu 1-1,5 tísíce, jak který měsíc + platím dcerce školku a rovnoměrně její potřeby (jídlo, oblečení atd). Ve svém bytě žiji nyní jen s dcerkou. Prosím o odpověď, zda mám stále povinnost platit nějaký rozdíl našich příjmů? Co to znamená "zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň", a jak velký rozdíl musí mezi příjmy manželů, aby bylo možno říci, že jsou odlišné? Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník stanoví v § 697, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. K posuzování, jak to s tou životní úrovní vlastně je, dojde ve skutečnosti až v okamžiku, kdy je neplnění vyživovací povinnosti žalováno u soudu. Soud by se v takovém případě zabýval hmotnou situací Vaší manželky a Vás samotného a jistě by musel zohlednit i fakt, že ona žije s novým partnerem a její hmotná situace je vlastně lepší, než dřív. Domnívám, se, že se lidé mají vždy nejprve pokusit se dohodnout. Na místě je tedy oznámit své manželce, že již není důvod pro výživné z vaší strany, vysvětlil jí důvody a případně jí i sdělil další povinnosti, které jako Vaše manželka má. Občanský zákoník totiž v § 687 a násl. stanoví, mimo jiné, že manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Je pak poněkud zarážející, že by manžel, který porušil toto základní ustanovení, by chtěl nárokovat výživné od manžela, který se na rozpadu rodiny nepodílel. Vaše manželka by mohla podat žalobu, ale skutečnost, že ona odešla k jinému partnerovi a porušuje základní pravidla vztahů mezi manželi, by byla u soudu pravděpodobně probírána. Nyní se domnívám, že je na Vás, abyste se rozhodl sám, jak to bude nadále s výživným a nechal manželku, ať buď žalobu podá a zkusí nárok obhájit (podle mého názoru je to ale velmi nepravděpodobné).
Související právní předpis:
Zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyrovnání dědiců dle notářského rozhodnutí - promlčecí lhůta na vyrovnání dědiců
- Vyrovnání dědiců dle notářského rozhodnutí - promlčení dluhu z dědictví
- Promlčení vyrovnání dědiců z dědického řízení

08/2012 proběhlo dědické řízení. Na základě domluvy dědiců je v notářském rozhodnutí uvedeno, že můj dědický podíl má být vyplacen nejpozdějí do 31.12.2015. Existuje nějaká promlčecí doba tohoto vyrovnání? V případě, že ano, jaké kroky mám podniknout, aby splatnost nebyla promlčená? Děkuji, Monika

ODPOVĚĎ:
Dle § 640 o. z. právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno, to znamená, že do 10 let od 31.12.2015 se Vám právo na vyplacení podílu promlčí. Abyste zabránila promlčení Vašeho nároku, před uplynutím promlčecí doby podejte žalobu k soudu.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Účetní vystavila nepřiměřenou fakturu za své služby (ústní smlouva s účetní) - jak se bránit?
- Účetní zadržuje účetní doklady kvůli neproplacené vysoké faktuře za své služby - jak se bránit?
- Ústní smlouva o účetních službách bez stanovení ceny za službu - účetní poslala vysokou fakturu za své služby, co dělat?

Známá mi dělala účetní služby 9, 10, 11, 12/2014 na ustní dohodu. 1, 2, 3, 4/2015 mi udělala fakturu, kterou bez naší dohody o ceně vystavila v květnu 2015. Domáhá se nepřiměřené částky, i když mi neoprávněně zadržuje doklady za 4/2015. Prý mi je vydá jen oproti její naúčtované faktuře. Nemáme spolu žádnou písem. dohodu o provedení služeb, a veškeré měsíční uzávěrky má u sebe, za celých 8 měsíců, mě vrátila jen original doklady za 7 měsíců, 8 měsíc mi stále zadržuje. Byla jsem ochotna ji zaplatit standrtní částku, kterou jsem hradila 2014, ale na to nepřistoupila. Vše vzniklo tím, že jsem v dubnu s ní ukončila spolupráci.
Takže to považuji za pomstu. Nehledě na to, že nová učetní dává vše znovu do pořádku a budu ji to muset uhradit.
Nevím jestli mám tu její částku přece jen uhradit, protože mi vyhrožuje, že mě vyvěsí na portál dlužíš.cz a posílá mi penalizační faktury.
Nejhorší na tom je, že ani nevím jestli mi dá vše, co mi patří a vím, že mi vše neudělala jak měla, stačí jen to, ŽE nemám očíslované faktury podle výčetky/kdyby to chtěl FÚ/v každém měsíci. Děkuji.


ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné podotknout, že i ústní dohoda je právně závazná. Ve vašem případě zřejmě byla uzavřena smlouva příkazní.
Z Vašeho dotazu neplyne, zda-li byla sjednána výše úplaty nebo nikoliv. Pokud byla, pak účetní náleží sjednaná úplata (a nemůže jí ze své vůle měnit), pokud ne, má nárok na úplatu v obvyklé výši. Pokud po Vás účetní považuje vyšší částku, nechť prokáže, že právě tato vyšší částka je obvyklá. Důkazní břemeno však leží na ní.
Účetní tedy tvrdí, že má za vámi splatnou pohledávku. Účetní tak proti vám uplatnila zadržovací právo podle § 1395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. Toto zadržovací právo zaniká mj. zánikem zajištěné pohledávky. Pokud byste tedy zaplatila odměnu, která je podle Vás obvyklá (např. částku, kterou jste ji dosud platila), pak by zadržovací právo zaniklo a byla by Vám povinna vydat vše co Vám zadržela.
Těchto věci byste se zřejmě musela domáhat soudní cestou. U soudu byste tvrdila, že pohledávka zanikla a účetní by musela prokázat, že obvyklá odměna je vyšší než ta, kterou jste poskytla.
Jestliže již pro Vás účetní služby zajišťuje někdo jiný, který zjistil, že předchozí účetní nevykonávala svou činnost řádně a v důsledku toho, Vám vznikla škoda, můžete ji požadovat po účetní, se kterou vedete spor. Dokázování však v těchto věcech nebývá jednoduché.
Co se týká sankcí, pak bude mít účetní zřejmě nárok na úrok z prodlení. Ty se budou počítat z obyklé odměny. Její výše však bude muset být nejprve určena.
Vyhrožování zveřejněním na jakémsi portále, který vede seznam dlužníků je naprosto nepřípustné, pokud jste k tomu nedala souhlas. Pokud by tak účetní i přesto učinila, obraťte se na Úřad pro ochranu osobních údajů, který, pokud zjistí, že došlo k porušení zákona na ochranu osobích údajů, může s účetní zahájit správní řízení, ve kterém by mohlo dojít k uložení pokuty.
Vzhledem ke složitosti věci Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který Vám může poskytnout bližší informace a pomoci uplatnit veškerá Vaše práva. Rozhodně se však nenechte zastrašit nátloakovým jednáním bývalé účetní. Seznam advokátů naleznete na webu České advokátní komory www.cak.cz

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Dávky v těhotenství - je lepší svatba nebo mít trvalý pobyt rodičů každý jinde?
- Podpora v těhotenství - je lepší svatba nebo mít trvalý pobyt rodičů každý jinde?
- Otěhotnění, těhotenství v evidenci úřadu práce - nárok na mateřskou
- Otěhotnění, těhotenství v evidenci úřadu práce - nárok na peněžitou podporu v mateřství
- Otěhotnění, těhotenství v evidenci úřadu práce - nárok na PPM, mateřskou
- Nárok na příspěvek na bydlení - podmínky
- Právo na příspěvek na bydlení - podmínky
- Kdo má nárok na příspěvek na bydlení - jaké podmínky musí splnit?
- Nárok na příspěvek v hmotné nouzi - podmínky
- Právo na příspěvek v hmotné nouzi - podmínky
- Kdo má nárok na příspěvek v hmotné nouzi - jaké podmínky musí splnit?
- Majetek uchazeče o příspěvek v hmotné nouzi
- Co může vlastnit za majetek uchazeč o příspěvek v hmotné nouzi?
- Nárok na porodné 2015
- Kdo má právo, nárok na porodné 2015
- Porodné - podmínky 2015

Přítelkyně je 01/2015-07/2015 bez práce a je na úřadě práce. Pracovní poměr ukončila po 3 letech v sociálním zařízení 31.12.2014. Nyní je těhotná 05/2015-07/2015. Jak to bude nyní s úředem práce? Bude tam zřejmě stále zaregistrovaná. Bude pobírat nějaké dávky? Máme každý jiný trvalý pobyt. Nebylo by jednoduší se nechat oddat a případně požádat o nějakou sociální dávku manželů? Co je lepším řešením?
Bydlíme v rodinném domku ještě s mojí mamkou a mojí sestrou. Máme ale oddělené vchody. Jsme samostatná bytová jednotka.
Jaké bych měl nyní udělat nezbytné kroky. Poznamenávám, že můj výdělek je cca 12.000 Kč měsíčně, splácím hypotéku 2.500 Kč/měs. a životní pojištění 1.000 Kč/měs. Bude se na nás vztahovat porodné? Děkuji, Václav Koch

ODPOVĚĎ:
Vaše přítelkyně může zůstat v evidenci úřadu práce i nadále. Vzhledem k tomu, že otěhotněla až po skončení pracovního poměru, nebude mít bohužel nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou) a volbu výše rodičovského příspěvku, ale pouze na rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě, která jí bude vyplácena ve výši 7.600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a dále ve výši 3.800 Kč do čtyř let věku dítěte. Pokud podmínky pro nárok na PPM splňujete Vy – byl jste v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou nemocensky pojištěný (zaměstnaný) alespoň 270 kalendářních dní budete zaměstnaný i v den nástupu na mateřskou dovolenou – můžete si požádat o PPM Vy a následně provést volbu výše rodičovského příspěvku a vyhnout se tak čtyřleté variantě.
V současné době (do doby narození dítěte) by ze sociálních dávek mohl připadat v úvahu pouze příspěvek na bydlení nebo dávky pomoci v hmotné nouzi. Na příspěvek na bydlení máte nárok tehdy, pokud jste Vy nebo Vaše přítelkyně vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení. Pro nárok na příspěvek na bydlení je zapotřebí doložit příjmy a náklady na bydlení za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Dokládají se pouze příjmy těch osob, které mají v daném bytě či domě trvalé bydliště. V případně samostatných bytových jednotek v rámci jednoho domu je nezbytné, aby měla každá bytová jednotka svůj vlastní vodoměr, elektroměr apod. , aby bylo možné prokázat, které náklady jsou Vaše (a Vaší přítelkyně) a které patří Vaší matce a sestře.
Další možností by mohly být tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, jejichž základní dávkou je příspěvek na živobytí. Při žádosti o tyto dávky se ale nedokládá pouze výše příjmů, nýbrž i prohlášení o celkových majetkových a sociálních poměrech. Důležitý je tedy nejen příjem, ale také to, zda Vy či Vaše přítelkyně nevlastníte nemovitý nebo movitý majetek (například automobil), hotovost na bankovním účtu, stavební spoření či životní pojištění apod. Uzavření manželství v dané situaci nic neřeší, protože žádné specifické sociální dávky určené přímo pro manžele neexistují a pokud bude Vaše přítelkyně žádat o dávky pro sebe, bude muset dokládat i Vaše příjmy, protože s Vámi sdílí společnou domácnost, i když nejste manželé.
Co se týče porodného, nárok na něj máte tehdy, pokud se jedná o první či druhé dítě Vaší přítelkyně a příjem Vaší domácnosti nepřesáhne 2,7násobek jejího životního minima. U prvního dítěte je životní minimum Vaší domácnosti 7.710 Kč a hraničním příjmem pro nárok na porodné je tak příjem ve výši 20.817 Kč. Příjmy se dokládají za kalendářní čtvrtletí předcházející tomu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo. Jestliže tedy Vaše přítelkyně nebude mít žádný nebo jen nízký příjem, nárok na porodné by Vám měl vzniknout. Pokud bude příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima (18.504 Kč), budete si moci po narození dítěte požádat také o přídavek na dítě ve výši 500 Kč měsíčně. Pro nárok na přídavek je ale zapotřebí doložit příjmy za kalendářní rok 2014. O všechny uvedené dávky (s výjimkou PPM) je možné požádat na úřadě práce v místě bydliště Vašeho bydliště.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna topení z ústředního na etážové a placení centrálního vytápění - má SVJ nárok na peníze?
- Majitel bytu SVJ se odpojil od ústředního topení - má SVJ nárok na část peněz za vytápění z ústředního centrálního topení?

Jsem členem SVJ o 12 vlastnících. Rozhodl jsem se ve své bytové jednotce pro změnu vytápění z centrálního na etážové plynové. Při vyřizování stavebního povolení (SP) jsem byl vyzván úřednicí stavebního úřadu (SÚ) pro souhlasné stanovisko ostatních členů SVJ. Toto jsem předložil a potom bylo vydáno (SP). V tomto okamžiku se všichni členové SVJ obrátili a v zákonné lhůtě podali proti rozhodnutí SÚ odvolání. Řešil jsem tedy změnu vytápění tak, abych nemusel vyřizovat stavební povolení. Odpojil jsem radiátory (nejsou společnou částí domu) od centrálního vytápění. Zřídil jsem si nízký tarif na elektriku a vytápění si nyní zajišťuji elektrickými olejovými radiátory. Toto provádím už dvě topné sezóny. Nyní mně SVJ vyzvalo abych uhradil chybějící zálohy za teplo do centrálního vytápění. Já jsem si dost podrobně pročetl vyhlášku 372/2001, která stanovuje podmínky rozúčtování v tak zvané zúčtovací jednotce. Ostatní členové SVJ nechtějí připustit že už nejsem součástí zúčtovací jednotky. Podotýkám, že za uplynulé 2 topné sezóny jsem z centrálního vytápění neodebral ani jednu kWh tepelné energie, přesto po mně chtějí doplatit, jako bych teplo odebíral.

ODPOVĚĎ:
Nejprve je nutné zmínit, že podle § 6 zákona č. 67/2013 Sb. , platí, že náklady na dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody se rozúčtují na základě ujednání všech vlastníků jednotek. Teprve pokud nedojde k takovému ujednání rozúčtují se tyto náklady podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Předpokládám, že k odchylnému ujednání nedošlo.
Podle § 4 odst. 1 vyhlášky č. 372/2001 Sb. platí, že náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
Podle odst. 2 stejného ustanovení pak platí, že základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
Podle § 6 odst. 2 této vyhlášky pak platí, že na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2
Na základě výše uvedeného se domívám, že jste povinen platit tzv. základní složku, i když jste odpojen od centrálního vytápění.
Řešením Vaší stituace do budoucna může být již zmíněná dohoda mezi vlastníky bytů. K platnosti takové dohody však bude nutný souhlas všech vlastníků.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy po dobu mateřské dovolené
- Kolikrát je možné prodloužit pracovní smlouvu - zástup za mateřskou dovolenou
- Kolikrát je možné prodloužit pracovní smlouvu - zástup za rodičovskou dovolenou

Pracuji ve společnosti cca 10 let s postupným kariérním růstem, nyní na pozici vedoucího oddělení (2011-2014). V druhé polovině 2014 došlo ke změnám v rámci oddělení, kde došlo k přerozdělení odpovědností na několika vedoucích pozicích, přičemž toto přerozdělení se týkalo i mě.
Původně jsem měl 4 podřízené a na starosti zpracování dat, se změnou mi byl odebrán 1 pracovník, kde jeho činnost souvisela se zpracováním dat, tedy přímá vazba k mému oddělení.
Na místo něj mi byla dána odpovědnost za oddělení kolegyně, která se zabývala úplně jinou činností (udržováním vztahů s dodavateli). Při mém dotazu jak bude tato změna zohledněna v pracovní smlouvě a platovém ohodnocení (dle mého názoru dělám práci za dva lidi) mi bylo odpovězeno, že smlouva a její náležitosti jsou v řešení a v horizontu 1. měsíce bude vše v souladu s novým stavem.
S přidělením nové odpovědnosti jsem podepsal plnou moc na zastupování společnosti při podepisování smluv a začal vykonávat novou podstatně náročnější činnost. Po zhruba měsíci jsem s dotazem na smlouvu nepochodil, že se řeší atd. Toto se opakovalo až do současné doby, tedy téměř 9 měsíců a během této doby za mnou můj nový nadřízený začal chodit s tím, že vedení společnosti je se mnou nespokojeno (bez konkrétního důvodu) a tedy nebude možné navýšení mého platu. Udělali mi psychologický posudek (bez mé účasti) - "nejsem vhodný pracovník na pozici" (nejsem si vědom souhlasu se zpracováním posudku a ani toho, že bych se účastnil nějakého přezkumu mé osobnosti) atd.
Čas běžel a já se neustále dotazoval na smlouvu, vždy stejná odpověď, pracuje se na ní, zatím není uzavřena kolektivní smlouva (byť to s tím nesouvisí) a stále dokola. Výsledek: platové ohodnocení nebude upraveno s ohledem na mé výše popsané kvality a že do konce tohoto týdne obdržím smlouvu k podpisu, kde již bude zahrnuto i nové oddělení, kterou je nutné podepsat, protože společnost bude mít dočasně jiné místo působiště. Současnou pozici zastávám dočasně po dobu zástupu na mateřské. Jak v této pozici postupovat, abych docílil, buď úpravy platových podmínek nebo narovnání odpovědnosti na původní či obdobnou rovinu. Osobně se obávám, že když odmítnu podepsat a zároveň odmítnu nést odpovědnost za nové oddělení, které v dobré víře vedu a odpovědnost za něj nesu 3/4 roku (přičemž jsem průběžně kritizován, že nestíhám svou práci), tak mě zaměstnavatel propustí z organizačních důvodů nebo v momentě, kdy se vrátí kolegyně po mateřské (jaro 2016), i když se na oddělení vrátit nechce či mě degraduje na původní pozici jen aby dosáhl uspokojení k mému nesouhlasu s jeho postupem výše popsaným.
Vykonávám pozici po dobu zástupu na mateřské, když se původní pracovník vrátit nechce na původní místo, tedy to mé, je možné jej nějak nárokovat s ohledem na praxi atd. nebo je to pouze na zaměstnavateli jak se k tomu postaví a koho tam bude chtít.
Děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Ohledně Vašeho setrvání na místě zástupu za mateřkou dovolenou záleží na tom, jak máte koncipovánu pracovní smlouvu. Pokud v ní máte uvedeno, že konáte danou práci po dobu mateřské dovolené paní xy, pak s koncem její mateřské dovolené končí i Vaše působení na dané pozici, popř. pracovní poměr celkově (záleží na znění pracovní smlouvy a řešení např. Vašeho návratu na původní místo). Pokud tedy máte pracovní smlouvu na současnou pozici takto koncipovánu, pak záleží na zaměstnavateli, zda Vás po skončení mateřské dovolené dané zaměstnankyně bude chtít na této pozici dále zaměstnávat. Skutečnost, že se zaměstnankyně na tuto pozici nechce vrátit a ani Vaše pracovní schopnosti nemají na toto žádný vliv.
Zákoník práce vyžaduje pro pracovní smlouvu a i pro její změnu písemnou formu. Zároveň však platí, že nebylo-li právní jednání (pracovní smlouva – její změna) učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon (písemná forma), a bylo-li již započato s plněním (zaměstnanec začal na základě změněné pracovní smlouvy pracovat a zaměstnavatel mu uděluje práci), není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah (změna pracovní smlouvy – ústní) – viz. § 20 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění.
Pokud tedy již 9 měsíců pracujte na základě konkludentně změněné pracovní smlouvy, považuje se tato změna za planou, i když v ruce nemáte písemné vyhotovení změny pracovní smlouvy. Druhou stránkou věci je otázka odměňování. V daném případě byste měl být tedy odměňován způsobem, jakým je u zaměstnavatele obvyklé odměňování na pozici, kterou zastáváte (pokud třeba zaměstnavatel má mzdové tarify pro určité pozice apod.). Pokud se způsobem odměňování nesouhlasíte, můžete zaměstnavateli zaslat Vaše písemné vyjádření, pokud však zaměstnavatel s Vámi nebude souhlasit, mohl byste se jiného odměňování dožadovat pouze u soudu. Máte také možnost podat písemný podnět na místně příslušný inspektorát práce, a to s podnětem k prošetření způsobu odměňování u Vašeho zaměstnavatele.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu nevyplacení platu, mzdy včas
- Okamžitá výpověď zaměstnance z důvodu nevyplacení platu, mzdy včas
- Nevyplacení platu, mzdy a okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem

Jsem v situaci, kdy mi běží řádná výpovědní lhůta (výpověď jsem dala já) a pracovní poměr bude ukončen k 31.8.2015. Ale naše firma již delší dobu neplatí včas mzdy (což také bylo důvodem k rozvázání pracovního poměru). V současné situaci firma nebude schopna zaplatit mzdu za měsíc červen 2015 ani ve lhůtě do 15.8.2015. Můžu v této situaci dát okamžitou výpověď? I když už jsem výpověď dala? Nebo jak mám toto řešit? Jsem samoživitelka a je to pro mě existeční ohrožení - nejsem schopna dostát svým závazkům (nájemné, půjčka), přestože řádně pracuji.
Jakým způsobem řádně okamžitě vypovědět pracovní poměr? Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
Do konce výpovědní doby můžete ukončit pracovní poměr okamžitě, pokud je k tomu důvod dle § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006Sb. , zákoník práce, v platném znění, tedy pokud zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv její část do 15-ti dnů po uplynutí splatnosti. Váš pracovní poměr stále trvá, a pokud učiníte více kroků k rozvázání pracovního poměru, je rozhodné, na základě kterého z nich pracovní poměr opravdu skončí nejdříve, což tady bude okamžité zrušení pracovního poměru nikoliv uplynutí výpovědní doby.
Pokud se tedy jedná o mzdu na měsíc červen a do 15-tého srpna ji neobdržíte, můžete následující den zaměstnavateli doručit okamžité zrušení pracovního poměru k danému datu. Uveďte v něm skutkový popis situace (neobdržela jste mzdu do výše uvedeného data), dále odkaz na výše uvedené ustanovení zákoníku práce a větu, že tímto tedy okamžitě rušíte pracovní poměr. Listinu doručíte stejně jako výpověď zaměstnavateli. Pokud doručujete osobně, je dobré si nechat na kopii potvrdit její doručení.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Nevýhodná smlouva o dílo (vypracování dotace) - jak smlouvu zpochybnit, zneplatnit?
- Smlouva o vypracování dotace - na co si dát pozor?

2012 jsem podepsala pro mě nevýhodou smlouvu o dílo. Jedná se smlouvu o zpracování žádosti o dotaci.
Nevýhodnost vidím ve 2 bodech:
1. cena díla - 15 000 Kč za zpracování žádosti (splatná po úspěšné registraci žádosti) + 4,2 % z cílové částky dotace (splatná po schválení žádosti). Cílová částka dotace je 1 075 000 Kč, celková odměna za žádost je 15 + 45 = 60 tis. Kč,
2. ve smlouvě je uveden bod, že pokud bych chtěla dotaci převést na jiný subjekt, musí s tím zpracovatel žádosti souhlasit, jinak hrozí smluvní pokuta ve výši 100 %.
Smlouvu jsem si bohužel na začátku pečlivě nepročetla, paní zpracovatelka bohužel poskytla jiné informace, než co jsem nakonec podepsala. Vše bylo dělané bohužel ve spěchu. Měla jsem za to, že celková odměna 60 tis. bude za kompletní servis - tj. pomoc s výběrovým řízením apod. ne jen pouhé podání žádosti. Při zpětném zjišťování jsem u dvou firem zjistila, že žádost vypracovávají zhruba za poloviční cenu. Ale kompletní přehled o cenách nemám.
Také mě paní zpracovatelka ujišťovala, že 4,2 % bude požadovat až po proplacení dotace, ve smluvě je to ale jinak.
Teď chce celou částku zaplatit (dotace ještě proplacená nebyla), s tím bych se už i smířila, ale žádala jsem jí o písemné prohlášení, že nebude chtít smluvní pokutu ve výši 100 %, pokud bych chtěla dotaci převést na někoho jiného. Z důvodu rozvodu bych ráda dotaci převedla na bývalého manžela a platit celkem 60 + 60 tis. za pouhé podání žádosti o dotaci se mi zdá hodně přehnané. Paní zpracovatelka nereaguje na prosbu o udělení souhlasu s převodem.
Je nějaká možnost se bránit? Např. že pokuta ve výši 100 % při převodu dotace na bývalého manžela odporuje dobrým mravům? Při podpisu smlouvy jsem neměla tušení, že se budu rozvádět.
Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Posouzení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty dále závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání smluvní pokuty vedly, a na významu a hodnotě zajišťované povinnosti.
Nepřiměřená výše smluvní pokuty nemusí vždy znamenat neplatnost, ale soud může na návrh dlužníka její výši snížit.
Posuzování výše smluvní pokuty z hlediska jejího souladu s dobrámi mravy je jen velmi těžko předvídatelnou záležitostí. Pokud by však došlo k soudnímu sporu, mohl by soud smluvní pokutu snížit.

_

RŮZNÉ-SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
- Placení zdravotního pojištění ve 2 zemích EU - pobyt v zemi EU a ukončení pojištění v ČR - informace

Platím totiž zdravotní pojištění 2x - jednou u VZP a jedno v Německu jako součást rodinného pojištení (u manžela). Zjistila jsem, že platit dvojí zdravotní poj. v rámci EU není přípustné. Mám vystavený formulár E104 od pojišťovny z Německa s potvrzením, že jsem tam pojištěná a platím od 1.11.1998 do dnešní doby. V ČR platím kolem 1700 Kč měsíčně jako OSVČ. Musím dál platit obě pojištění nebo můžu zrušit pojištění u VZP v ČR? Mohla bych popřípadě požadovat zaplacené částky VZP vrátit? Pokud ano, nejsou už některé promlčené?
Jak mám nyní postupovat? VZP nyní po mně ještě požaduje doplatek za loňský rok s penálem, mám to ještě zaplatit? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, ano - pravidla, která uvádíte vycházejí z legislativy EU a pokud vykonávám výdělečnou činnost ve dvou různých státech EU, pak bych odvody měl provádět pouze v jednom státě, a to zpravdidla v místě bydliště. Tudíž postup ve Vašem případě není správný. Na druhou stranu tyto skutečnosti by asi bylo nutné nahlásit již dříve, to z Vašeho přípisu nevyplývá. Respektive z Vašeho vyjádření plyne (VZP nyní po mně ještě požaduje doplatek za loňský rok s penálem), že jste tento způsob prováděla ještě do nedávné doby. Z toho by pak plynulo, že platby probíhaly zcela de lege. Upozorňuji však, že nejsem odborníkem na tuto specifickou právní oblast, tudíž doporučuji vznést oficiální dotaz na Českou správu sociálního zabezpečení (viz níže).

Osoba, která vykonává činnosti ve dvou nebo více členských státech, je povinna o tom uvědomit instituci určenou příslušným orgánem členského státu, v němž má své bydliště.

Pokud osoba nesplní oznamovací povinnost, a tudíž nebude moci být určen jeden stát, jehož právní předpisy by byly příslušné, může dojít k situaci, kdy osoba bude pojistné odvádět z jednoho příjmu dvakrát nebo i vícekrát do systému sociálního zabezpečení více členských států.

(viz https://www.euroskop.cz/gallery/70/21223-nemocenske.ppt)

http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/urceni-statu-pojisteni/urceni-statu-pojisteni-dle-novych-narizeni-883-2004-a-987-2009/soubezny-vykon-cinnosti.htm

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zástup majitele bytu SVJ na shromáždění SVJ na jeho jednání
- Může majitel bytu SVJ poslat na shromáždění SVJ za sebe zástup v jednání?

Jedná se mi o legitimní způsob zastupování majitele/majitelů bytové jednotky - člena/členů SVJ na shromáždění SVJ.
Předpokládejme, že SVJ má vyřešenou možnost zastupování nepřítomného/nepřítomných členů SVJ formou plné moci. Jak ale postupovat právně korektně v následujících konkrétních situacích:
1. Syn, člen SVJ, žijící v zahraničí udělil své matce generální plnou moc ve všech otázkách týkajících se nakládání s jeho bytem. Byt je pronajímán, matka v něm nebydlí. Matka se nemůže shromáždění zúčastnit. Opravňuje ji generální plná moc ke zplnomocnění jiné osoby, která by ji, resp. jejího syna, zastoupila na shromáždění SVJ?
2. Bytová jednotka je ve vlastnictví více osob (např. manželé se SJM, podílové spoluvlastnictví druh-družka apod.). Je pravdou, že na shromáždění SVJ hlasuje, resp. s SVJ obecně komunikuje, pouze jeden ze spoluvlastníků na základě určení společného zástupce nikoli na základě plné moci? A právě tento společný zástupce teprve může/musí zmocnit jinou osobu v případě své absence resp. absence všech spoluvlastníků zastupováním na shromáždění SVJ? Anebo mohou/musejí všichni spoluvlastníci zmocnit jinou osobu "společnou" plnou mocí?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Ad. 1
Podle § 438 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen "NOZ") platí, že zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby.
Pokud se matka nemůže z vážných důvodů shromáždění zúčastnit, může podle tohoto ustanovení zmocnit jinou osobu, aby zastoupeného zastoupila v době její nepřítomnosti.
Pokud však byla plná moc udělena před 1. 1. 2014, doporučuji udělit ji znovu.

Ad. 2
Podle § 1185 NOZ platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
Domnívám se, že se jedná o obdobnou situaci jako Ad. 1. Tedy, že i tento zástupce může ustanovit zástupce jiného, pokud se na tom dohodne se zastoupeným, nebo vyžaduje-li to nutná potřeba. Pokud se však společní vlastníci nebudou účastnit shromáždění, měli by určit rovnou jinou osobu, která za ně bude jednat.
Právní názory na zastupování vlastníků jednotek na shromáždění se však liší a ohledně této problematiky panuje i v odborných kruzích mnoho nejasností.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Přepsání služeb na nájemce bez souhlasu pronajímatele, majitele bytu - je nutný souhlas?
- Přepsání elektřiny, topení, vodného stočného na nájemníka, nájemce bez souhlasu pronajímatele - je souhlas nutný?
- Musí majitel bytu (pronajímatel) souhlasit s přepisem energií na nájemníka, nájemce nebo ne?

Je možné bez majitele bytu si na sebe napsat služby (elektrika, topení, vodné a stočné a pod.)?
máme nedoplatek i za společně prostory (elektřina). Jenom nevím proč teda někdo má ve sklepech udělánu dílnu a ostatní na to mají doplácet?
cca 5500 Kč nedoplatek za SV pro TUV - což nemáme ani ve smlouvě a podle vyúčtování nebola placená ani žádná záloha, a nevíme za co to je?
Děkuju.

ODPOVĚĎ:
Vyúčtování služeb musí být doručeno nájemníkovi a musí mít zákonem stanovené náležitosti. Pokud se tak nestalo, nemůže se vyúčtování stát splatným. Náležitosti a způsob vyúčtování jsou stanoveny v zákoně č. 67/2013 Sb. a ve vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb.
Pokud máte nejasnosti ohledně vyúčtování, doporučuji se obrátit přímo na poskytovatele služeb (teplo, SV a TUV). Poskytovatelem služeb se v případě nájmu bytu rozumí vlastník bytu a příjemcem služeb se v tomto případě rozumí nájemce.
Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že poskytovatel služeb je povinen doručit příjemci služeb vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.
Podle § 8 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.
Podle § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování, popřípadě doložení dokladů podle § 8 odst. 1, příjemci služeb. Vyřízení uplatněných námitek musí být poskytovatelem služeb uskutečněno nejpozději do 30 dnů od doručení námitky.

Výše uvedená pravidla se však použijí jen v případě služeb, které jsou zajišťovány za účasti poskytovatele služeb (vlastníka bytu). Pokud si tedy nájemce např. elektřinu zajistil sám, bez součinnosti vlastníka bytu, pak se uvedená pravidla nepoužijí.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Funkce zástupce vedoucího (nadřízeného) - je možné jmenovat ústně bez dodatku k pracovní smlouvě?
- Jmenování zástupce vedoucího, zástupce ředitele - je nutný doplněk k pracovní smlouvě nabo nová pracovní smlouva?

Uzavřel jsem pracovní smlouvu 2007 na funkci pracovník technické kontroly. Pracovní náplň: "… a vykoná další příkazy nadřízeného."
Může mi nadřízeny bez písemného dodatku ve smlouvě přidělit ústně funkci jeho zástupce? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Plnit pokyny nadřízeného je základní povinností zaměstnance, ovšem pokyny musí být vždy v souladu s pracovní smlouvou, resp. s druhem práce uvedeným v pracovní smlouvě a popř. popisem pracovní činnosti, pokud nějaký takový dokument zaměstnavatel vyhotovuje.
Předpokládám, že pozice zástupce by Vám přinesla další úkoly a kompetence, byť třeba pouze v nepřítomnosti dotyčného vedoucího zaměstnance, které by zcela Vašemu druhu práce a pracovní náplni nevyhovovaly. Domnívám se tedy, že toto vedoucí zaměstnance učinit nemůže, a už vůbec ne, pokud s tím Vy nesouhlasíte.

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kvalifikace učitele SŠ k výkonu povolání
- Výpověď učiteli za nedostatečnou kvalifikaci pro učení na SŠ

1.8.2014 jsem uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.6.2014 na plný pracovní úvazek. Zaměstnán jsem na Středním odborném učilišti jako učitel. Při uzavření pracovní smlouvy mi bylo 59 let. Započitatelnou praxi k 1.8.2014 jsem měl 16 let 101 den. Vzdělání mám Střední odbornou školu s maturitou (zaměření na odborné předměty, které učím) +Střední odborné učiliště-výuční list + Doplňkové pedagogické studium. Může mi dát zaměstnavatel během trvání smlouvy na dobu určitou výpověď pro nesplnění kvalifikačních předpokladů? Případně jaká je výpovědní doba? V jakém časovém předstihu mi musí zaměstnavatel oznámit, že mi bude dána výpověď z výše uvedeno důvodu? V pracovní smlouvě ani nikde jinde nemám uvedenou podmínku pro doplnění si VŠ, abych mohl konávat svoji profesi. Mohl bych být zaměstnán, při mých kvalifikačních předpokladech, na poloviční pracovní úvazek? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Ředitel školy zodpovídá za to, že na škole vyučují učitelé, kteří mají k výuce odpovídající vzdělání. Pokud dojde ředitel, tedy zaměstnavatel k závěru, že potřebné vzdělání nesplňujete, pak Vám výpověď z daného důvodu dát může, i v případě pracovního poměru sjednaného na dobu určitou. Po doručení výpovědi Vám běží dvouměsíční výpovědní lhůta, která začne běžet první kalendářní den v měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém Vám byla výpověď doručena (§ 51 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění). Dopředu Vám zaměstnavatel oznamovat nic nemusí, může Vám rovnou doručit výpověď. Zkrácený úvazek na tuto skutečnost nemá žádný vliv.
Druhou otázkou je oprávněnost výpovědi ze strany zaměstnavatele. V § 9 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících, v platném znění je uvedeno požadované vzdělání pro učitele odborných předmětů na střední škole (střední školou je zde rozuměno i střední odborné učiliště). Dle mého názoru byste mohl odpovídající kvalifikaci splňovat tím, že máte vyučení v oboru a pedagogické minimum. Ovšem záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Je možné se zaměstnavatele dotázat, na základě jakých zákonných ustanovení je Vám dávána výpověď z daného důvodu.
Pokud se domníváte, že výpověď Vám byla dána neoprávněně, pak můžete do dvou měsíců ode dne skončení pracovního poměru podat u příslušného soudu žalobu na neplatnost výpovědi. V tomto případě bych Vám doporučila obrátit se na advokáta.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Průběh soudního řízení

1) Chtěla jsem se zeptat zda i po čtyrech, pěti letech, když vyjdou najevo nové skutečnosti lze požadovat obnovu řízení.
2) Další dotaz, zda nabízený smír u soudu, o kterém se mluví pouze ve vyhotoveném rozsudku, by měl předcházet soudnímu sporu a zda by měl být vyhotoven v písemné formě.
3) Pokud jsou v jednání odmítnuty přiložené důkazy jako nepodstatné, může jejich obsah následně soudce použít ve zdůvodnění v rozsudku?
4) Lze žalovat soud, či soudkyni pro zamítnutí důkazů, které měly pro celý spor zásadní význam?
5) Lze použít argument, že přeplatek byl zadržen na dluh, který přišel až následující rok? Tento výrok je v rozsudku soudu a je dle mého názoru nesmyslný.
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
1) objektivní lhůta je v případě obnovy řízení tříletá s výhradou § 233/1 OSŘ, bylo-li v dané věci zároveň rozhodováno v trestním řízení
2) strany mohou smír uzavřít mimosoudně, pak soud řízení na základě dispozice žalobce řízení zastaví či mohou do vynesení rozsudku ve věci uzavřít smír, který bude schválen soudem a bude mít povahu pravomocného rozhodnutí. V písemném vyhotovení asi soud pouze popisoval, že bylo v průběhu řízené zvažováno smírné řešení věci.
3) nemůže, jelikož nebyl provedeny, měl by však zdůvodnit, proč tyto neprovedl
4) neprovedení lze namítat v odvolacím řízení
5) nelze, započíst by bylo možné pouze splatnou pohledávku

_

RŮZNÉ-KOMERČNÍ POJIŠTĚNÍ
- Soused vytopil byt a částečně vymaloval, pojišťovna vymáhá náklady na vymalování bytu po něm - spor s poškozeným

02/2015 mi 87letý soused, který bydlí o patro výš, vytopil (už podruhé, poprvé jsem ale škodu nehlásila, měla jsem před malováním) můj nově zrekonstruovaný byt. On i jeho syn mi následně pomohli postižená místa vymalovat (provizorně a amatérsky). Já jsem škodu náležitě nahlásila své pojišťovně, u které si řádně platím pojistku. Pojišťovna mi zaslala částku na kompletní vymalování všech postižených místností. Nevěděla jsem však, že můj soused nemá žádné pojištění a že po něm bude moje pojišťovna částku požadovat. Což se nyní stalo. Snažila jsem se 2 dopisy pojišťovnu přimět, aby od toho ustoupila a řešila vše jen z mé pojistky. Nicméně mi nebylo vyhověno.
Nyní mě dotyčný soused obviňuje, že jsem náhradu na pojišťovně žádala neprávem, když prý on škody "odstranil" a žádá po mě finanční náhradu toho, co po nich moje pojišťovna vymáhá. Nabídla jsem mu poměrnou částku (za to, co si odpracovali), ale jemu se zdá nedostatečná.
Kdo je prosím v právu? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné konstatovat, že v právu je pojišťovna. Dle § 2820/1 občanského zákoníku totiž platí, že vzniklo-li v souvislosti s nastalou pojistnou událostí (zde škodou na majetku) osobě, která má právo na pojistné plnění nebo pojištěnému (tedy Vám) proti jinému (Vašemu sousedovi) právo na náhradu škody, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele (tedy pojišťovnu), a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

Jelikož Vám vůči Vašemu sousedovi vzniklo nepochybně právo na náhradu jím způsobené škody, došlo ze zákona k přechodu tohoto práva na pojišťovnu, a to v okamžiku výplaty pojistného plnění a ve výši vyplaceného pojistného plnění. Bylo by ostatně absurdní, pokud by pojišťovna musela nést škodu svých klientů a nemohla se zároveň domáhat jejího nahrazení (tzv. regresu) po tom, kdo škodu skutečně způsobil.

Z dotazu bohužel nevyplývá, jakým způsobem byla výše pojistného plnění ve Vašem případě vypočtena (tzn. zda jste pojišťovně doložila cenu spotřebovaných malířských barev, nebo zda pojišťovna výši škody kvalifikovaně odhadla, nebo se výše pojistného plnění odvodila z tabulky v pojistné smlouvě).

Z Vašeho dotazu rovněž nevyplývá, zda jste náklady na výmalbu (tzn. zejména malířské barvy a související náčiní) uhradila sama či zda byly potřebné věci pořízeny Vaším sousedem.

V každém případě platí, že nahlášením pojistné události jste pouze uplatnila práva, která Vám vyplývají z uzavřené pojistné smlouvy. Obecně dle § 2758/1 občanského zákoníku platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Co se týče škodového pojištění, poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události (§ 2811 občanského zákoníku).

Pokud byl tedy úbytek majetku na Vaší straně zmírněn tím, že Váš soused Vám pomohl s výmalbou bytu (popř. i uhradil malířské barvy a další potřebné náčiní), je skutečně vhodné, abyste mu poskytla poměrnou část získaného pojistného plnění, a to dle míry, jakou se svou prací a investicí přičinil o odstranění následků pojistné události (tzn. do jaké míry se přičinil o to, aby byl úbytek Vašeho majetku vyrovnán). Pro doplnění dodávám, že základní pravidla pro náhradu škody na majetku naleznete v § 2951/1 a § 2969/1 občanského zákoníku.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Zrušení písemného příslibu darování podílu nemovitosti - jak se bránit?

1995 jsem začali s tehdy ješte s přítelkyni rekonstruovat její RD. V roce 1996 mi dala čestné prohlášení, že po kolaudaci budu zapsan na katastru jako spoluvlastník. Rakonstrukce proběhla v roce 1999, nic se nedialo. V roce 2007 jsem se vzali a jsme manžele. Ked jsem ji pred nedavnom vyzval aby mne konečne do katastru zapsala oznamila mi že tak neučiní a neudala mi ani žiadni důvod. Co mám dělat, mám ju zabit? Je možne sa v ČR domoct spravedlnosti alebo ji mám vzít do vlastních rukou. Prosím pomozte mi. Zdravím, Miloš

ODPOVĚĎ:
Nemůžete se domáhat toho, aby jste byl v katastru nemovitostí zapsán jako spoluvlastník nemovitosti, neboť nemáte právní důvod nabytí spoluvlastnického podílu.
Uvedené jednání by mohlo být klasifikováno jako trestný čin podvodu. Tomu by tak bylo v případě, že Vaše žena nikdy neměla v úmyslu převést spoluvlastnický podíl na Vás. Toto je však těžké prokázat. Pokud byste trval na prošetření, obraťte se na kterékoliv státní zastupitelství nebo Policii ČR.
Samozřejmě byste mohl mít nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně tento nárok bude zřejmě promlčen.

_

RODINA-ROZVOD
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vypořádání majetku při rozvodu - kdo platí náklady na soud, odhad ad. ?
- Vyrovnání majetku při rozvodu - kdo platí poplatky soudu, odhad nemovitosti ad. ?

Brzy budu rozvedena, soud 1. stupně již vyhlásil rozsudek, čekám pouze na písemné odůvodnění rozsudku a zaslání poštou. Rozvod zavinil manžel (což bude v odůvodnění uvedeno), který odešel od rodiny. Návrh podával on, já jsem vyjádřila souhlas, pokud se dohodneme i na rozdělení majetku, což se nestalo. Do protokolu u soudu jsem opakovaně uvedla, že vlastníme stavební pozemek a byt v osobním vlastnictví. Vše je prokazatelně v SJM, nic nebylo darováno, ve vlastnictví před manželstvím apod. Že je mi jedno, zda dostanu byt či parcelu, navrhla jsem, ať se manžel rozhodne. Navrhla jsem i návštěvu mediátora, navrhla jsem, že dohodu sama sepíšu, navrhla jsem, aby dohodu sepsal on (je právník). Manžel se však za žádnou cenu nechce podělit, chce, aby vše zůstalo společné. Ani jeden v bytě nebydlíme, pozemek je také nevyužívaný. Oba bydlíme s jinými partnery v jiném městě. V našem bytě bydlí společně dva zletilí synové, kteří v místě bydliště i studují. Na bytě vázne hypotéka, kterou jsme vyřídili na jeho rekonstrukci (tj. ručíme bytem). Byt má vyšší hodnotu, proto jsem navrhla, že ten, komu připadne, převezme hypotéku (případně i s novým partnerem).
Protože se manžel nechce přes nesporné výhody vyrovnat mimosoudně, budu muset podat další návrh - žalobu k soudu. Údajně s tím souvisí značné poplatky, za odhad, za poplatek soudu, aj. Když je zcela prokazatelné a v soudním spisu zapsáno, že manžel jakékoliv vyrovnání odmítl a rozvod zavinil, kdo bude tyto náklady v konečném součtu platit? Já jako žalobce, nebo nakonec oba napůl? Poradíte mi? Také bych ráda znala výši tzv. kolku. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Ano dle zákona o soudních poplatcích řízení o o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podléhá soudnímu poplatku 2000 Kč + 5000 Kč za každou nemovitou věc (viz položka 6 přílohy zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích). Tudíž lze předpokládat ve Vaší věci skutečně poměrně vysokou poplatkovou povinnost. Pokud SOP při podání návrhu neuhradíte, soud Vás k úhradě konkrétní částky vyzve.
Dle OSŘ by pak na konci řízení měly být veškeré náklady řízení (tedy i uhrazené soudní poplatky) vypořádány vzhledem k poměru úspěchu ve věci. Jsou i rozhodnutí, kde bylo stanoveno, že žádný z účastníkůnemá právo na náhradu nákladů řízení. Ústavní soud k tomu uvádí v nálezu sp. zn. I. ÚS 1441/11, ze dne 22.09.2011, následující:
Základním pravidlem rozhodování o náhradě nákladů řízení o vypořádání společného jmění manželů je zásada úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.). Toto základní pravidlo lze v konkrétním případě korigovat buď nepřiznáním náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, jsou-li pro takový závěr dány důvody hodné zvláštního zřetele (§ 150 o. s. ř.), nebo přiznání náhrady nákladů řízení neúspěšnému žalovanému, jestliže svých chováním nezavdal příčinu k podání žaloby o vypořádání společného jmění manželů (§ 143 o. s. ř.).
Použití § 150 o. s. ř. tedy nelze považovat za pravidlo, odůvodněné typem věci, ale za výjimku ze zásady úspěchu ve věci danou důvody hodnými zvláštního zřetele, jež vyvstaly v konkrétní individuální při.
_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Podepisování elektronických dokumentů elektronickým podpisem právnickou osobou (spolkem) - informace
- Jak podepsat elektronický dokument elektronickým podpisem právnickou osobou, spolkem - informace, postup

Rád bych se zeptal, jak správně podepisovat elektronické dokumenty zaručeným elektronickým podpisem u právnické osoby (spolku), která má ve stanovách uvedeno, že "k písemným právním úkonům je však potřebný kromě předsedy též podpis
dalšího člena předsednictva". Platí toto i v případě zaručeného elektronického podpisu?
Musejí mít tedy vyřízen elektronický podpis aspoň dva, aby byli schopni za takovou právnickou osobu podepisovat el. dokumenty?
(Eleltronický podpis je už přece sám
vyřizován u certralizovanéí autority na základě listin, které byly (ručně) podepsány
podle těchto stanov takto alespoň dvěma osobami. A je to přece elektronický podpis právnické osoby. Čili je v podstatě jedno, kdo ho do daného el. dokumentu - el. otiskne - nebo ne? ). A jak je to s odesláním dokumentů dat. schránkou tohoto spolku, do ní vždy přece přistupuje jedna osoba (ta, co se do ní v ten daný okamžik přihlásí - to ani jinak nelze), takže bude u této právnické osoby odeslaný dokument (el. nepodepsaný) považován za automaticky podepsaný (tak, jak je to obvyklé u jiných fyz. i pr. osob)? Děkuji za odpověď, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné zdůraznit, že český právní řád termín "zaručený elektronický podpis právnické osoby" nezná, neboť elektronickým podpisem (stejně jako zaručeným elektronickým podpisem) může disponovat pouze fyzická osoba.
V této souvislosti poukazuji na § 2 zákona o elektronickém podpisu (zák. č. 227/2000 Sb. , v platném znění), dle něhož se rozumí:
- elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě;
- zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje následující požadavky:
1. je jednoznačně spojen s podepisující osobou, 2. umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, 3. byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 4. je k datové zprávě, ke které se vztahuje, připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat;
- podepisující osobou fyzická osoba, která je držitelem prostředku pro vytváření elektronických podpisů a jedná jménem svým nebo jménem jiné fyzické či právnické osoby.

Právnické osoby mohou naopak disponovat tzv. elektronickou značkou, kterou jsou dle § 2 zákona o elektronickém podpisu údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které splňují následující požadavky:
1. jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémového certifikátu, 2. byly vytvořeny a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 3. jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.
Označující osobou (tedy protikladem podepisující osoby) je fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka státu, která drží prostředek pro vytváření elektronických značek a označuje datovou zprávu elektronickou značkou.
Elektronickou značku je možné nejsnáze přirovnat k elektronickému razítku.
Právní následky použití elektronické značky (resp. uznávané elektronické
značky) jsou s použitím uznávaného elektronického podpisu srovnatelné (samozřejmě s určitými výjimkami).
Pokud tedy hodlá fyzická osoba při zastupování právnické osoby elektronicky podepsat nějaký dokument (typicky před jeho odesláním datovou zprávou), je zapotřebí, aby takový dokument opatřila svým elektronickým podpisem (resp.
zaručeným elektronickým podpisem), který jediný supluje její vlastnoruční podpis (na fyzickém dokumentu).
Rozdílem mezi uznávaným elektronickým podpisem a uznávanou elektronickou značkou je skutečnost, že v případě elektronické značky se nepředpokládá (tzn. že zákon o elektronickém podpisu tento automatický předpoklad nezakotvuje), že se osoba připojující elektronickou značku předem seznámila s obsahem předmětného elektronického dokumentu (§ 3a/2 zákona o elektronickém podpisu). Popud k připojení elektronické značky totiž může dávat i stroj, resp. program, bez přímé účasti člověka. Právní důsledky takového počínání pak jdou samozřejmě na vrub té osoby, která příslušný stroj či program nastavila.
Vedle "prosté" elektronické značky zná zákon o elektronickém podpisu i uznávanou elektronickou značku, která je uznávanému elektronickému podpisu postavena na roveň. Uznávanou elektronickou značkou se tedy rozumí elektronická značka založená na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (§ 11/4 zákona o elektronickém podpisu).
Institut elektronické značky byl do zákona o elektronickém podpisu zaveden zákonem č. 440/2004 Sb. Pro vysvětlení základních specifik a funkcí elektronické značky si na tomto místě dovolím odcitovat několik pasáží z důvodové zprávy k zákonu č. 440/2004 Sb. :
"… Elektronické značky jsou z technického hlediska obdobou zaručeného elektronického podpisu, resp. mohou mít obdobný účinek a mají stejné vlastnosti vůči označovaným datům jako zaručený elektronický podpis vůči podepisovaným datům. Požadavky na zaručený elektronický podpis a na elektronické značky jsou proto obdobné. Přínos zavedení možnosti jejich používání tkví v tom, že na rozdíl od zaručeného elektronického podpisu, který vytváří fyzická osoba vždy pro jednu určitou datovou zprávu, mohou být elektronickými značkami datové zprávy označovány tak, že je iniciována funkce prostředku, který je vytváří, a označování datových zpráv může probíhat bez další přímé součinnosti označující osoby. Používání elektronických značek bude přínosné tam, kde je ze zákona nezbytné důvěryhodným způsobem označovat velké objemy datových zpráv v relativně krátkém časovém období a vytváření zaručeného elektronického podpisu pro každou datovou zprávu by bylo z hlediska časového, personálního a finančního nadbytečně náročné, a dále tam, kde není možné používat kvalifikované certifikáty. Předpokládá se, že elektronické značky budou využívány v agendách týkajících se například celních řízení, při vydávání elektronických výpisů z úředních databází, při potvrzování přijetí elektronických zpráv apod.

je-li použita elektronická značka založená na kvalifikovaném systémovém certifikátu, vytvořená pomocí prostředku pro vytváření elektronických značek, je možné ověřit, že určitou elektronickou značkou označila datovou zprávu určitá označující osoba … Tato domněnka dává používání elektronických značek záruku jednoznačnosti při určení původce datové zprávy.

Pokud příslušný právní předpis nestanoví jako nutnou metodu autentizace osoby použití podpisu, pak není nutné používat uznávaný elektronický podpis.
Příkladem mohou být v budoucnu takové úpravy procesních předpisů, které jako náležitost vydávané elektronické alternativy veřejné listiny stanoví použití elektronické značky.

Elektronické značky založené na kvalifikovaných systémových certifikátech a uznávané elektronické podpisy jsou způsobilé zajistit nepopiratelnost původu a originalitu obsahu dat v elektronické podobě, ke kterým jsou připojeny.
Proto mohou být plnohodnotnými náležitostmi elektronických písemností orgánů veřejné moci - mají totiž stejnou funkci jako úřední razítko a podpis úřední osoby na listině … "

Použití elektronické značky založené na kvalifikovaném systémovém certifikátu a vytvořené pomocí prostředku pro vytváření elektronických značek umožňuje ověřit, že datovou zprávu označila touto elektronickou značkou označující osoba. Pokud označující osoba označila datovou zprávu, má se za to, že tak učinila automatizovaně bez přímého ověření obsahu datové zprávy a vyjádřila tím svou vůli (§ 3a zákona o elektronickém podpisu).

Použití zaručeného elektronického podpisu i elektronické značky zaručuje, že dojde-li k porušení obsahu datové zprávy od okamžiku, kdy byla podepsána nebo označena, toto porušení bude možno zjistit (§ 4 zákona o elektronickém podpisu). V tomto ohledu jsou tedy účinky použití obou institutů srovnatelné.

Vše shora uvedené lze proto stručně shrnout následovně:

- vyžaduje-li nějaký právní předpis (v obecné rovině se jedná o § 161 a násl. občanského zákoníku), aby byl určitý dokument podepsán (tedy fyzicky
podepsán) za právnickou osobu jejím zástupcem,, je možné elektronickou obdobu takového dokumentu opatřit pouze elektronickým podpisem příslušné fyzické osoby, neboť pouze elektronický podpis supluje fyzický podpis člověka;

- je-li vyžadováno, aby byl nějaký dokument současně podepsán více zástupci právnické osoby (je-li to tedy např. zakotveno ve stanovách či jiném obdobném vnitřním dokumentu právnické osoby), je zapotřebí připojit k elektronické obdobě takového dokumentu elektronický podpis každé takové fyzické osoby zvlášť (připojení více elektronických podpisů by mělo být samozřejmě možné i při následném odeslání elektronického dokumentu datovou zprávou) ;

- není-li naopak fyzický podpis zástupce právnické osoby vyžadován, postačí připojení elektronické značky této právnické osoby (které se může dít i automatizovaně, jak uvedeno výše).

K této problematice Vás lze (pro získání dalších informací) odkázat např.
sem:

http://www.postsignum.cz/slovnicek_pojmu.html 

http://www.kryptografie.wz.cz/data/elepodpis.htm 

_

OBČAN-DLUHY
- Jak se oddlužit bez pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Oddlužení a podmínka pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Insolvence a podmínka pracovní smlouvy na dobu neurčitou

Můj životní partner po dobu posledních 10 let si nadělal dluhy a to hlavně na zdravotním a sociálním pojištění. Dále má dluh u nebankovní firmy, pravděpodobně Provident. V současné chvíli nemá šanci dostat zaměstnání s pracovní smlouvou na dobu neurčitou a tím pádem využít tzv. možnosti osobního bankrotu. Nevíme v dané situaci na koho nebo na jakou instituci se máme obrátit. Svým způsobem je to začarovaný kruh, poněvadž když se k celému problému přímo postaví, tak je tady hrozba, že ho rozcupuje exekutorský úřad a když celou záležitost ponechá tak jak je, tak ho tato dluhová past stáhne ke společenskému dnu.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Není mi známo, že by existovala nějaká instituce, která by z takto extrémní situace našla řešení. Právě "osobní bankrot" - dle zákonné terminologie "oddlužení" je řešením, jak se z takové situace dostat. Za výborně zpracované informace o oddlužení považuji strunku http://insolvencni-zakon.justice.cz/obecne-informace/oddluzeni.html. Po jejím prostudování se dozvíte také to, že zaměstnání na dobu určitou není nepřekonatelnou podmínkou pro povolení oddlužení. Rozhodně je třeba se k celé situaci čelem postavit a začít problém řešit. Je třeba komunikovat s věřiteli a dohodnout si nějaký postup. Na místě je získat jakoukoliv práci a snažit se umořovat své dluhy tak, jak to jen jde. Je také nutno se poohlédnout po majetku, který by se dal zpeněžit a tak alespoň část svých dluhů zaplatit. Insolvenční správce stejně bude o majetku rozhodovat a z něho splácet dluh. S věcí je nutno neváhat a řešit co nejrychleji, jinak budou dluhy jen a jen narůstat a všechno se ještě zhorší.
Související právní předpis:
Zákon č. 182/2006 Sb. , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Koupě bytu v památkově chráněném území - jak omezuje práva nového majitele bytu?

Měla bych jeden dotaz ohledně údaje na katastru nemovitosti, jedná se o pole způsob ochrany nemovitosti, kde je uvedeno památkově chráněné území. Chtěla jsem se informovat, co by to v praxi pro mě znamenalo, kdybych chtěla koupit byt s tímto způsobem ochrany nemovitosti?
Božena

ODPOVĚĎ:
Způsob ochrany nemovitosti je rozlišení typu a druhu ochrany nemovitosti evidované v katastru nemovitostí podle příslušných obecně závazných předpisů (ochrana přírody a krajiny, památková ochrana apod.) Vás se to pak jako vlastníka bytu v domě v památkově chráněném území může dotknout při nějakých např. rekonstrukčních pracích. Stavební úpravy v památkově chráněném území jsou upraveny zákonem č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a č. 425/1990 Sb. (o státní památkové péči) v platných zněních. Konkrétně to znamená, že i stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce v památkově chráněném území, nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, kam např. spadá i výměna oken, vyžadují souhlas památkářů. Je doporučeno proto před zahájením stavebních úprav zkonzultovat záměr se stavebním úřadem, který vymezí potřebné dokumenty pro jejich zahájení.

_

RŮZNÉ-STAVBY
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Dlouhodobě stojící stavba zasahující rohem na pozemek souseda - je nutné část stavby zbourat?
- Dlouhodobě stojící stavba zasahující částečně na pozemek souseda - je nutné část stavby zbourat?
- Zbourání části staré stavby zasahující na pozemek souseda
- Přestavek na pozemku souseda a jeho legalizace na katatru nemovitostí
- Vydržení přestavku na pozemku souseda (stavba stojící částí na pozemku souseda)

Soused si nechal dne 11.8.2015 vyměřit pozemek a zjistilo se, že část naší garáže a dílna stojí na jeho pozemku, na garáž máme kolaudační rozhodnutí a plánky, taktéž na dílnu - vše stavěli rodiče manžela cca v roce 1969, celou dobu jsme si mysleli, že tyto budovy stojí na našem, soused to koupil 1986, soused nám vyhrožuje, že to budeme muset zbourat,
že chce tyto pozemky zpět, dále se jedná o skleník postavený v roce 1994 - je oznámený na obecním úřadu 2015, celou dobu proti tomu nic nenamítal, nyní v roce 2015 ho chce odstranit, je možné jednat o vydržení v dobré víře? Jak dále postupovat
aby bylo zapsáno do katastru? Děkuji, Alexandra

ODPOVĚĎ:
Není mi známo, jakou částí předmětné stavby zasahují na pozemek souseda, ale dle úpravy nového občnaského zákoníku by se mohlo jednat o tzv. přestavek. V případě přestavku by se měla stát ze zákona část cizího pozemku vlastnictvím stavitele, a to za předpokladu, že byl stavitel v dobré víře, což lze zcela jistě dovodit z listin, které uvádíte. Sousedovi by pak musela být uhrazena obvyklá cena části jeho pozemku. S tím skleníkem už by to mohlo být horší, tam asi odstranění bude oprávněné i vzhldem k době realizace a povaze "stavby."
Odkazuji na úpravu přestavku na § 1087 OZ:
Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.
Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak urychlit soud o výživné, alimenty (předběžné opatření soud zamítl)

16.4.2015 posílal k soudu žalobu na zrušení vyživovací povinnosti (5.400 Kč/měs.) na mé dvě již zletilé dcery ke dni 30.6.2015, neboť k tomuto datu údajně ukončily školy. Není mezi námi žádný kontakt. Žalobu jsem podal hlavně z důvodu, že mám nové dvě vyživovací povinnosti k nezl. synům (2,5 roku a 7 měsíců) a zhoršení mého zdravotního stavu po prodělaném infarktu myokardu (3/14). Od té doby se můj zdravotní stav zhoršil a po dalších dvou hospitalizacích na specializovaných klinikách mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně. Dle lékařského posudku mé praktické lékařky od 7/15 pracuji na poloviční úvazek s omezením „tahání“ břemen do 10 kg. V současné době můj čistý příjem činí cca 8.000 Kč. Z této částky je mi strhávána mzdovou účetní dle tabulek na zletilé částka cca 2.000 Kč, třetí vyživovací povinnost k nezletilé 1.300 Kč, částka nájemného za ubytovnu ve výši 2.240 Kč a zaměstnanecká karta na stravné 1.500 Kč. Již od tohoto měsíce mi začíná vznikat dluh na výživném na obě již zletilé 3.400 Kč (rozdíl mezi 2.000 Kč a 5.400 Kč) Z toho všeho vyplývá že mě a mým nezletilým synům zbývá na měsíc cca 960 Kč!
Bohužel se mi do dnešního dne od soudu nikdo neozval a tak jsem 7/2015 podal ještě návrh na předběžné opatření, kde jsem uvedl a doložil soudu veškeré výše zmiňované skutečnosti. Bohužel toto soud nevzal v potaz a návrh na PO zamítl. Opravdu nevím jak dál postupovat a co dělat. Bohužel jsem v situaci, kdy si právníka nemohu dovolit a proto volím vaši dotazovnu, abych dal věci popořádku. Myslím, že není normální, že dva malý nezletilý kluci doplácejí na liknavost a zaujatost soudu.
Sice pracuji přes 20 let ve zdravotnictví, ale jsem v dost těžké situaci. Bydlím na ubytovně, v současné době jsem v insolvenčním řízení (poskytl jsem do insolvence polovinu zděděného bytu).
Jak dále postupovat, na koho se obrátit nebo kde a jakou formou podat stížnost? Také bych prosil o radu jestli je možnost osobní konzultace ev. pomoc od právníka, když je má finanční situace tak špatná. Např. formou splátek apod.
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Pokud máte pocit, že v soudním řízení dochází k průtahům, můžete učinit několik kroků. Neprve se můžete obrátit na soud s návrhem na určení lhůty. Soudu vytknete nečinnost a budete žádat, aby ve věci bylo co nejdříve nařízeno jednání. Dále se můžete obrátit se stížností na průtahy na předsedu daného soudu. V prvně zmiňovaném případě docílíte navržení jednání ve věci či uskutečnění úkonu, na který se čeká (kupříkladu ustanovení znalce příp. jiného), ve druhém případě činnost rozhodujícího soudce prověří sám předseda soudu a podá Vám informace, co se ve věci děje a zda-li v ní dochází k průtahům či nikoliv. Pokud k průtahům dochází, můžete se obrátit také na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o odškodnění nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Co je vše potřeba k žádosti, která není zpoplatněna, a vzorový formulář k jejímu podání, najdete na stránkách ombudsmana. Za nesprávný úřední postup můžete od státu požadovat odškodnění, které se pohybuje v průměru kolem 15 000 Kč za rok trvání řízení.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vyfocení nemovitosti jiné osoby - fotografie jako důkaz ve správním řízení
- Fotografie cizí nemovitosti jako důkaz ve správním řízení - je takový důkaz přípustný?

08/2013 jsem informovala odbor výstavby o nepovolené stavební úpravě, kterou provedl stavebník během zdlouhavého řízení o dodatečné povolení stavby. Stavebník byl informován o státní kontrole odborem výstavby a než k této kontrole došlo, stavební úpravu odstranil. Odbor výstavby tedy neshledal nic v rozporu se stavebním zákonem kromě předešlých úprav, které již řešil.
02/2014 jsem odboru výstavby dodala fotografii této stavební úpravy z roku 2013 jako důkaz, že jsem si nic nevymyslela. Fotografie zabírá pouze stavební úpravu a kousek zahrady v pozadí, na fotce nejsou zachycené žádné osoby, ani okna obytných místností atd. Bylo mi však sděleno, že tato fotografie byla pořízena nezákonně bez svolení vlastníka nemovitosti a nemá tedy žádné důkazní břemeno v rámci řízení, které úřad vede.
Jak občanský zákon řeší vyfotografování věci nebo nemovitosti bez svolení vlastníka a důkazní
břemeno takové fotografie v rámci třízení o dodatečné povolení stavby a zda tuto situaci řeší starý nebo nový zákon, když fotografie byla pořízena v létě 2013, ale byla dodána úřadu v r. 2014. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
V první řadě nutno konstatovat, že Vámi nastíněný problém, tzn. ne/použitelnost protiprávně získaných důkazů v soudním či správním řízení, není uspokojivě vyřešen žádným právním předpisem a je předmětem stálých odborných diskuzí (rovněž rozhodovací praxe soudů není v této otázce jednotná).

Jelikož Váš dotaz směřuje do oblasti stavebního práva (konkrétně řízení o dodatečném povolení stavby dle § 129 stavebního zákona), je nezbytné vycházet z § 51/1 správního řádu, dle něhož platí, že k provedení důkazů lze užít všech důkazních prostředků, které jsou vhodné ke zjištění stavu věci a které nejsou získány nebo provedeny v rozporu s právními předpisy. Jde zejména o listiny, ohledání, svědeckou výpověď a znalecký posudek. Oprávněnost získání a provedení důkazních prostředků je tedy podmínkou jejich použitelnosti ve správním (tedy i stavebním) řízení.
Co se týče pořizování fotografií cizích staveb bez souhlasu jejich vlastníků, lze říci, že právní úprava se v této oblasti s nabytím účinnosti nového občanského zákoníku příliš nezměnila. Je to dáno mimo jiné i tím, že ochrana soukromí (pod kterým lze chápat i obydlí) je primárně zakotvena v Listině základních práv a svobod (konkrétně v jejím čl. 7/1 a čl. 10/2 a 3), která v této oblasti nedoznala žádných úprav. Dle Listiny základních práv a svobod platí, že:
- nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena; omezena může být jen v případech stanovených zákonem;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života;
- každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Dle § 11 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) platilo, že fyzická osoba měla právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Přestože toto ustanovení je poněkud obecné, lze z něho dovodit, že zákonné ochrany požívá mimo jiné i obydlí fyzické osoby, jakožto prostor, v němž fyzická osoba realizuje svůj soukromý život.
O něco podrobněji se této problematice věnuje nový občanský zákoník (platný od 1. 1. 2014), který ve svém § 81/2 stanoví, že ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Na rozdíl od starého Občanského zákoníku rozvádí toto obecné ustanovení nový občanský zákoník ve svém § 86. Dle tohoto ustanovení nesmí nikdo zasáhnout do soukromí (tedy i do sféry obydlí, čímž se nemyslí pouze vstup do obydlí, nýbrž i jiné zásahy do této oblasti) jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit.
Výjimku ze shora zmíněné ochrany soukromí zakotvuje nový občanský zákoník ve svém § 88/1, dle něhož není svolení (zde svolení vlastníka stavby) třeba, pokud se obrazový záznam pořídí nebo použije k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Toto pravidlo (přestože nebylo ve starém Občanském zákoníku výslovně zakotveno) bylo dovozováno judikaturou rovněž před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku.
V každém případě platí, že ne/oprávněnost pořízení fotografie cizí stavby bez svolení jejího vlastníka musí být posuzována dle data jejího pořízení.
Ne/připuštění určitého důkazního prostředku vždy závisí na úvaze správního orgánu, který při rozhodování o ne/použití protiprávně pořízeného důkazního prostředku musí vyvažovat mezi zájmem na objasnění šetřené věci (resp. společenským zájmem, který mohl být ohrožen) a zájmem dotčené osoby (zde právem na ochranu soukromí fyzické osoby).
Na stavební úřad se můžete obrátit s poukazem na § 88/1 nového občanského zákoníku (s tím, že zde obsažené pravidlo bylo dovozováno i před 1. 1. 2014), přičemž můžete tvrdit, že svolení vlastníka stavby nebylo ve Vašem případě zapotřebí, neboť fotografii stavby jste pořizovala s úmyslem přispět k ochraně právem chráněných zájmů jiných osob (zde zájmu společnosti na provádění stavební činnosti v souladu s vydaným povolením stavebního úřadu). Zda stavební úřad na Vaší argumentaci přistoupí však bude záležet výhradně na jeho úvaze.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované zaměstnávání zaměstnance na dobu určitou jedním podnikatelem vlastnícím dvě firmy

Podnikatel má 2 firmy s podobným zaměřením. Pokud mne zaměstná jeden rok na dobu určitou u jedné své firmy a druhý rok opět na dobu určitou se stejnou (podobnou) pracovní náplní u druhé své firmy, jak dlouho toto může opakovat? Platí tady, že p. p. na dobu určitou je po uzavření možno ještě dvakrát opakovat a nebo tím, že se jedná střídavě o dvě firmy (byť se stejným majitelem), může být p. p. na dobu určitou sjednáván opakovaně donekonečna aniž by byl porušován zákoník práce? Děkuji, Anonym

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě je klíčový § 39/2 zákoníku práce, dle něhož platí, že:
- doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky;
- ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být pracovní poměr na dobu určitou opakován nejvýše dvakrát;
- za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení;
- jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba nejméně 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.

Přestože je tedy Vámi popsaný postup podnikatele z právního hlediska v pořádku, není možný donekonečna (a to z důvodu uvedeného pod čtvrtou odrážkou výše).

Pro osvětlení použiji jednoduchý příklad:

Podnikatel vlastní 2 firmy (firma A a firma B) s podobným zaměřením, přičemž zaměstnance hodlá zaměstnávat ve firmě A vždy 1 rok, následně 1 rok ve firmě B, poté opět 1 rok ve firmě A atd.

Z tohoto důvodu bude zaměstnanec pracovat (v rámci tohoto příkladu vždy od 1. 1. do 31. 12. každého roku) :
- v roce 2013 ve firmě A,
- v roce 2014 ve firmě B,
- v roce 2015 ve firmě A,
- v roce 2016 ve firmě B,
- v roce 2017 ve firmě A,
- v roce 2018 ve firmě B,
- v roce 2019 již nebude uzavření pracovního poměru na dobu určitou mezi zaměstnancem a firmou A možné,
- v roce 2020 již nebude uzavření pracovního poměru na dobu určitou mezi zaměstnancem a firmou B možné.

Je totiž pravdou, že pracovní poměr na dobu určitou může být sjednán vždy maximálně na 3 roky, přičemž může být ještě dvakrát opakován (resp. prodloužen), vždy opět maximálně na 3 roky. Zároveň pak platí, že po posledním možném opakování (resp. prodloužení) pracovního poměru na dobu určitou (tzn. od konce tohoto pracovního poměru na dobu určitou) musí uplynout minimálně 3 roky, aby bylo možné sjednat mezi stejným zaměstnancem a stejným zaměstnavatelem další pracovní poměr na dobu určitou (který tedy nebude čtvrtým pracovním poměrem na dobu určitou, nýbrž se stane prvním pracovním poměrem na dobu určitou, který bude opět možné ještě dvakrát opakovat, resp. prodloužit).
Ve shora uvedeném příkladu by tedy mohl zaměstnanec uzavřít pracovní poměr na dobu určitou s firmou A nejdříve 1. 1. 2021 (tedy 3 roky od 31. 12. 2017, kdy skončil jeho třetí pracovní poměr na dobu určitou s firmou A) a s firmou B nejdříve 1. 1. 2022 (tedy 3 roky od 31. 12. 2018, kdy skončil jeho třetí pracovní poměr na dobu určitou s firmou B).
Shora uvedenému závěru přisvědčuje i důvodová zpráva k zákonu č. 365/2011 Sb. (novelizace zákoníku práce, která zakotvila současné pravidlo „třikrát a dost“) :
„… Prakticky by úprava mohla znamenat to, že smluvní strany by mohly uzavřít pracovní poměr na dobu určitou celkem třikrát na dobu celkem 9 let (3r + 3r + 3r) v období 15 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou … “
Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou v rozporu s § 39/2 zákoníku práce (tzn. bude-li pracovní poměr sjednán na dobu delší než 3 roky nebo má-li být počtvrté opakován), a pokud zaměstnanec oznámí před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (§ 39/5 zákoníku práce), čehož se lze domáhat i soudní cestou.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že z pravidla „třikrát a dost“ existuje výjimka. Dle § 39/4 zákoníku práce nemusí zaměstnavatel postupovat dle § 39/2 zákoníku práce (který omezuje řetězení pracovních poměrů na dobu určitou), pokud jsou u tohoto zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou (týká se např. sezónních prací v zemědělství, turistickém ruchu apod.). V takovém případě je zapotřebí, aby zaměstnavatel sjednal podrobnosti v dohodě s odborovou organizací, popř. je vymezil ve vnitřním předpise (pokud u tohoto zaměstnavatele odborová organizace nepůsobí).

_

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Návštěva lékaře ve zkušební době v práci - nárok na plat, mzdu od zaměstnavatele
- Zaměstnanec má lékaře daleko (na druhé straně republiky), má nárok na proplacení návštěvy u lékaře?

Mám ve zkušební době nárok na proplacenou návštěvu lékaře (nejedná se o vyslání zaměstnavatelem), i když jsem již vyčerpal dovolenou, která mi náležela podle §214 ZP? Jednalo by se o celý den, protože pracuji v Praze a doktora mám v Ostravě (2 km od bydliště).
Podle přílohy k NV 590/2006 splňuji odstavec 1. a (mj. podstata vyšetření si žádá, abych se dostavil ráno), proto se mi nezdá, když mi zaměstnavatel tvrdí, že mi proplatí jen 3 hodiny, jedná se přece o dobu nezbytně nutnou na vyšetření a cestu tam i zpět, která se započítává do doby ztrávené u lékaře (nevím, který § to přesně říká). Je protiprávní jeho tvrzení, že nemám nárok na celodenní proplacenou návštěvu lékaře a že si zbytek (nad 3hodiny) musím nadpracovat, protože nemám nárok na další dovolenou, kterou bych vzniklé mínus pokryl? Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. , kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci ve své příloze č. 1 bod. 1 písm a) stanoví následující:
"Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen „nejbližší zdravotnické zařízení“), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu."
Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnanec má na poskytnutí volna s náhradou mzdy nebo platu nárok vždy, pokud splní dané podmínky, tj. i ve zkušební době. Pokud dané podmínky nesplňuje, pak má nárok na omluvené volno a nikoliv už na náhradu mzdy nebo platu.
Problém bych ve Vašem případě viděla, že zdravotnické zařízení v Ostravě nemusí být nejbližší zařízení, které je schopno zdravotnickou péči poskytnout. Nařízení vlády mluví o bydlišti… je otázkou, zda se myslí trvalé bydliště nebo bydliště obecně, neboť předpokládám, že máte bydliště i v Praze a nedojíždíte každý den z Ostrany do Prahy za prací (pokud ano, nárok splňujete). Pak je taky důležité, zda jde o ošetření u specialisty, kam jste byl třeba vyslán jiným lékařský zařízením a neměl jste volbu.
Zaměstnavatel každopádně nemůže dopředu určovat, jak dlouhou dobu budete k ošetření potřebovat, je oprávněn však posoudit, zda splňujete podmínky dle výše uvedeného nařízení vlády.
Ve Vašem případě bych zaměstnavateli argumentovala blízkostí zdravotnického zařízení k Vašemu bydlišti, popř. speciálním vyšetřením, apod. Pokud však bude zaměstnavatel trvat na svém, můžete podat písemný podnět k místně příslušnému inspektorátu práce, popř. se v krajním případě obrátit na soud.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Představenstvo bytového družstva neplní usnesení členských schůzí - jak postupovat?
- Představenstvo bytového družstva odmítá vydat doklady o hospodaření - jak postupovat?
- Představenstvo bytového družstva odmítá dát k náhledu zápisy z členských schůzí - jak postupovat?

Jsem členem bytového družstva, představenstvo dlouhodobě neplní usnesení členských schůzí, odmítá vydat doklady o hospodaření včetně kompletních zápisů z členských schůzí. Jak máme postupovat. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Členská schůze je nejvyšším orgánem bytového družstva. V jeho kompetenci je volba a odvolání členů představenstava. Můžete navrhnout, aby byli stávající členové představenstva odvoláni. Členové představenstva zjevně nejsou schopni řádně plnit své funkce.
Pokud Vám odmítají předložit doklady o hospodaření, musíte se svých práv domáhat soudní cestou. Doporučuji kontaktovat advokáta, kterým Vám může pomoci domoci se Vašich práv. Jakmile budete mít doklady o hospodaření, může též prověřit, zda členové představenstva jednali s péčí řádného hospodáře. Pokud ne a způsobili družstvu škodu, můžete ji po členech představenstva vymáhat.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Koupě pozemku se sloupem elektrického vedení bez věcného břemene - je možné požadovat dodatečné zřízení břemene po RWE, EON, elektrárně?
- Koupě pozemku se sloupem elektrického vedení bez služebnosti - je možné požadovat dodatečné zřízení břemene po RWE, EON, elektrárně?
- Dodatečné zřízení věcného břemene sloupu elektřiny při koupi pozemku, nemovitosti
- Dodatečné zřízení služebnosti sloupu elektřiny při koupi pozemku, nemovitosti

měl bych otázku k umístění elektrického sloupu na ploše pozemku. S partnerkou kupujeme nemovitost a na pozemku zahrady je umístěn sloup elektrického vedení. Na výpisu katastru nemovitostí však není žádný záznam o zřízení věcného břemene (služebnosti) a od dosavadního majitele nemovitosti mám informaci že za ním nikdo kvůli zřízení břemene nebyl a také že prý ani nemá cenu na provozovatele sítě vznášet žádnou výhradu ohledně umístění tohoto sloupu. Můžete mi tedy prosím poradit jak mám v tomto případě postupovat a na co mám nárok ze strany provozovatele vedení? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Oprávnění provozovatele přenosové soustavy:
Dle § 24/3 písm. e), f) a g) energetického zákona je provozovatel přenosové soustavy mimo jiné oprávněn:
- zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a umísťovat v nich vedení (vše samozřejmě v souladu se stavebním zákonem),
- vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
- odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel.

2/ Povinnosti provozovatele přenosové soustavy:
Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu svých shora uvedených oprávnění co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě (§ 24/8 energetického zákona).
Vznikne-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přenosové soustavy podle první a druhé odrážky výše majetková újma nebo je-li omezen v užívání nemovitosti, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přenosové soustavy, který způsobil majetkovou újmu nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl (§ 24/9 energetického zákona).

3/ Věcné břemeno:
Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účel uvedený v první odrážce výše (tedy pro zřizování a provoz zařízení přenosové soustavy na cizích nemovitostech atd.), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti.
V případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zákona o vyvlastnění a stavebního zákona, vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. Provozovatel přenosové soustavy je tedy oprávněn nechat (prostřednictvím vyvlastňovacího řízení) zatížit cizí pozemek věcným břemenem i bez souhlasu (či dokonce proti vůli) jeho vlastníka. Nelze tedy vyloučit, že ve Vašem případě bylo věcné břemeno k předmětnému pozemku zřízeno obdobným způsobem (pro tento závěr by však bylo nutné znát více podrobností).
V této souvislosti je dále nezbytné vědět, že provozovatelé přenosových soustav jsou dle § 98/13 energetického zákona povinni zajistit promítnutí existujících věcných břemen u energetických sítí a zařízení daných do provozu před 1. 1. 2001 do katastru nemovitostí do konce roku 2017. Je tedy možné, že k Vašemu pozemku bylo v minulosti věcné břemeno již zřízeno, přičemž dosud nedošlo k jeho zanesení do katastru nemovitostí.
Vše shora uvedené pak platí rovněž pro provozovatele distribuční soustavy (§ 25 energetického zákona).
V současné chvíli Vám lze doporučit kontaktovat provozovatele přenosové či distribuční soustavy a informovat se u něj na datum a způsob (smluvně či na základě vyvlastňovacího řízení) vzniku věcného břemene k Vašemu pozemku. Dozvíte-li se tímto způsobem, že věcné břemeno k Vašemu pozemku dosud zřízeno nebylo (což se může rovněž stát), můžete s provozovatelem přenosové či distribuční soustavy zahájit jednání o jeho zřízení a výši úplaty, kterou za zatížení svého pozemku budete požadovat.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Sousedi na hranici pozemku kouří, grilují a produkují hluk - jak se bránit?
RŮZNÉ-STAVBY
- Velký bazén s dlažbou - je nutné stavební povolení?
- Velký bazén s dlažbou - je nutný souhlas souseda?

Jsem majitelka rekreační chaty. Moje sousedka si na základě mého souhlasu umístila na svůj pozemek 05/2013 zapuštěný bazén o velikosti cca 30m2.
Bez mého souhlasu a vědomí Stavebního úřadu, provedla v 6/2014 terénní úpravy kolem bazénu, umístila zde dlažbu, která sahá až k hranici mého pozemku. Dlažba končí cca 2,5 m od vchodu do mé chaty. V této blízkosti se také sousedčina rodina zdržuje (těsně u plotu využívají stínu z mých stromů), kouří, grilují a pořádají hlučné sedánky.
Terénní úpravy provedla i přes můj nesouhlas.
Prosím, mám nějakou možnost se bránit. Lze si někde ověřit vzdálenosti staveb a terénních úprav od hranice pozemku? Domluva s ní a jejích synem není možná. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nutné si uvědomit, že nikoli pro všechny terénní úpravy je zapotřebí přivolení stavebního úřadu (a tudíž i souhlas sousedů).
Dle § 80/2 písm. a) stavebního zákona je zapotřebí vydání územního rozhodnutí (v tomto případě rozhodnutí o změně využití území) pro zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť či těžební práce na povrchu.
Vydání územního souhlasu (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) pak postačí v případech terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2 na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady (§ 96/2 písm. f) stavebního zákona).
Územní rozhodnutí ani územní souhlas (tedy žádné přivolení stavebního úřadu v rámci územního řízení) pak nejsou dle § 80/3 písm. a) a e) stavebního zákona zapotřebí v případech
- terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady,
- úprav pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedených na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Co se týče stavebního řízení (které na územní řízení navazuje), platí pro terénní úpravy následující:
- stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují terénní úpravy uvedené v § 80/3 písm. a) stavebního zákona nebo úpravy pozemků uvedené v § 80/3 písm. e) stavebního zákona (§ 103/1 písm. b) stavebního zákona),
- ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují všechny zbývající terénní úpravy, tedy ty, které nejsou uvedeny v § 103/1 písm. b) stavebního zákona (§ 104/1 písm. i) stavebního zákona).
Domníváte-li se proto, že k provedeným terénním úpravám Vaše sousedka potřebovala přivolení stavebního úřadu (ať už v podobě územního rozhodnutí či územního souhlasu, popř. i souhlas se stavební ohláškou), můžete se obrátit na místně příslušný stavební úřad s podnětem k zahájení řízení o odstranění terénní úpravy (§ 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení bude Vaší sousedce umožněno, aby provedené terénní úpravy dodatečně legalizovala.

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Centralshop odmítá odstoupit od kupní smlouvy protože prý není prodejcem zboží - jak postupovat?

22.02.2012 jsem si zakoupil mobilní telefon (Samsung v ceně 6.863,-) u společnosti Centralshop s. r. o. Telefon jsem opakovaně reklamoval ze stejných důvodů a ani v jednom případě nedošlo k opravě – změny byly provedeny, ale nevedly ke zlepšení a problémy přetrvávaly. V prvním případě se reklamace protáhla o několik dní (přibližně 42 dní místo 30), ale bohužel jsem odškrtl na reklamačním protokolu, že souhlasím s možným prodloužením lhůty. Tento problém se opakoval ještě jednou, když jsem souhlas nezaškrtl, ale v tomto případě šlo pouze o den nebo dva. Po 3 reklamacích jsem společnost žádal o odstoupení od smlouvy a vrácení peněz, jenže společnost začala reagovat tím, že vlastně nekontaktuji společnost Centralshop – kde jsem mobil zakoupil, ale údajně nějakou Salbio Data tech s. r. o. , která vyřizuje společnosti Centralshop servis a reklamace. Takže moji Takže moji
žádost několikrát odmítli s tím, že u nich nemohu odstoupit od smlouvy, pouze u společnosti Centralshop, jenže na tuto společnost prý nemají absolutně žádný kontakt a když jsem byl na adrese sídla společnosti, nikdo tam nebyl. Co dělat? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Prodávajícím je osoba, která je uvedena v kupní smlouvě nebo v dokladu o zaplacení či jiném obdobném dokumentu. V praxi bývá běžné, že servis zajišťuje prodávajícímu jiná společnost. Odstoupení od smlouvy však musí být adresováno prodávajícímu, neboť ten je ve smluvním vztahu ke kupujícímu.
Pokud se jednalo o tytéž vady, které byly již opravovány a poté se opět objevily, pak máte právo odstoupit od smlouvy. Projev vůle obsahující odstoupení od smlouvy zašlete na adresu sídla společnosti, která je uvedena v kupní smlouvě jako prodávající (viz výše). Společnost s ručením omezeným je povinně zapisována do obchodního rejstříku. Mezi dalšími údajy se do obch. rejstříku zapisuje také sídlo. Ve vztahu k zapisovaným skutečnostm platí tzv. zásada materiální publicity. Podle této zásady platí, že osoba, které se zápis do obch. rejstříku týká nemůže namítat proti osobě, která jedná v důvěře v tento zápis, že tento údaj neodpovídá skutečnosti. Jinými slovy, jde k tíži společnosti, že nesídlí tam, kde uvádí, že sídlí.
Pokud zašlete dopis na adresu společnosti, pak je lhostejné zda si jej někdo přebere či nikoliv. V dopise uvedete, že odstupujete od smlouvy a požádáte o vrácení peněz. K tomuto účelu stanovíte společnosti lhůtu.
Pokud by nereagovali, pak by bylo nutné obrátit se na soud. Ten, pokud by Vaší žalobě vyhověl, by vydal rozsudek, který by byl vykonatelný. Na základě tohoto rozsudku by bylo možné zahájit exekuci. Soudní exekutor by si již zjistil, zda uvedená společnost má nějaký majetek a poté by Váš nárok uspokojil.
Nicméně vzhledem ke složitosti případu a také k možnému promlčení, Vám doporučuji kontaktovat advokáta. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

RODINA-SJM
- Peníze jednoho z manželů se použily na založení firmy - je zisk firmy součástí SJM nebo patří investujícímu manželovi?
- Zisk z firmy založené z peněz jednoho z manželů - patří zisk do jmění manželů SJM nebo ne?

Můj manžel dostal v době našeho manželství od svých rodičů 200 000 Kč, na které má doklad, že jsou pouze pro něj. Tyto peníze vložil do firmy, kterou založil se svým bratrem (s. r. o.). Po pěti letech se rozhodl z firmy odejít a bratr mu vyplatil 1.100.000 Kč. Patří tyto peníze do společného jmění manželů SJM nebo ne? Manžel tvrdí, že jsou pouze jeho a nepatří do majetkového vypořádání při rozvodu, protože do firmy vložil své vlastní peníze. Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Zákon hovoří jasně součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví nebo co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle tohoto ustanovení tedy částka 200 000 Kč do společného majetku nenaláží, avšak zákon dále říká, že součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, tedy i zisk z obchodní společnosti, kterou manžel založil výhradně ze svých finančních prostředků. Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem, jak bylo uvedeno výše zakládajícím jeho výlučné vlastnictví. Částka 1 100 000 Kč, pakliže představuje zisk manžela, nikoliv pouze hodnotu obchodního podílu, do společného jmění náleží.

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEMNÉ
- Nový majitel původně obecního pozemku žádá nájemné za užívání zpětně - má na to právo?
- Zpětné nájemné pro nového majitele původně obecního pozemku (předzahrádka před domy)

1. Za jakou dobu může majitelka, která se o pozemek nikdy nestarala požadovat úhradu zpětně a může si stanovit cenu za měsíc bez ohledu na rozměry parcely? (předzahrádka a vjezd)
2. Jak se určuje cena parcely (do 50m2), v KN označená jako ostatní zeleň a je v ní umístěna obecní kanalizace, plynová přípojka a obecní vodovod.
1997 jsme koupili od obce řadový domek vč. pozemku pod ním. V domě jsme bydleli od r. 1980. Při koupi bylo stanoveno, že předzahrádka a vjezd zůstanou v majetku obce (vede obecní vodovod a kanalizace).
04/2015 jsme obdrželi výzvu od současné majitelky parcely, která ho získala v restituci zaplatit od 04/2012 částku 280 Kč/měsíc. Předzahrádku i vjezd jsme udržovali a zvelebovali v dobré víře, že se jedná o obecní. Majitelka (spoluobčanka) neprojevila o něj zájem. Současně nabídla odkup této parcely, za cenu, která převyšuje částky, za které jsou pozemky v obci prodávané. Obec odmítla poskytnout jakékoliv informace ohledně změny vlastnictví s vyjádřením, že nebude této záležitosti zasahovat.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Žádost o vydání bezdůvodného obohacení:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, předpokládám, že současná majitelka předmětných pozemků po Vás požaduje vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. starého Občanského zákoníku a § 2991 a násl. nového občanského zákoníku), které jste získali užíváním těchto pozemků bez právního důvodu (tzn. bez svolení majitelky či bez smlouvy s touto majitelkou).
V první řadě je důležité, kdy se předmětné pozemky dostaly do vlastnictví současné majitelky (tzn. zda se tak stalo před dubnem 2012 (tedy zda již od této doby patří tyto pozemky současné majitelce) ).
Dle § 107 starého Občanského zákoníku (platného do 31. 12. 2013) se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za dva roky ode dne, kdy se oprávněný (zde majitelka pozemků) dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčelo za tři roky ode dne, kdy k němu došlo. V případě období platnosti starého Občanského zákoníku (ve Vašem případě tedy období od dubna 2012 do prosince 2013) lze tudíž uvažovat o tom, že právo současné majitelky pozemků na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je částečně promlčeno (a to za ty měsíce roku 2012 a 2013, od nichž již uplynuly více než 2 roky).
Dle § 629/1 nového občanského zákoníku (platného od 1. 1. 2014) trvá promlčecí lhůta tři roky (tedy 3 roky od chvíle, kdy se oprávněný dozví o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil). Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo (§ 638/1 nového občanského zákoníku). Od 1. 1. 2014 proto nelze o promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení uvažovat (neboť od tohoto data dosud 3 roky neprošly).
Na počínání současné majitelky pozemků je zvláštní ta skutečnost, že přestože tyto pozemky získala v restituci již před několika lety, upozornila Vás na tuto změnu až nyní, a to tak, že po Vás vymáhá vrácení bezdůvodného obohacení (aniž by Vás před tím např. vyzvala k upuštění od užívání jejích pozemků). Z tohoto důvodu upozorňuji na § 8 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (tzn. že svědčí-li majitelce pozemků právo na vrácení bezdůvodného obohacení, nemůže toto právo uplatňovat vypočítavým způsobem, tzn. zatajit přechod vlastnického práva na svou osobu a uživatele pozemků na tuto skutečnost upozornit až s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení).
V současné chvíli Vám doporučuji zahájit s majitelkou pozemků jednání o výši jí vymáhaného bezdůvodného obohacení, přičemž ji upozorněte rovněž na přinejmenším zarážející způsob, jakým se svých práv domáhá. Výše vymáhaného bezdůvodného obohacení záleží plně na úvaze majitelky pozemků (která v tomto případě zvolila výpočet po jednotlivých měsících), v případě bezdůvodného obohacení za užívání cizích pozemků by mělo vymáhané bezdůvodné obohacení přibližně odpovídat výši nájemného, jaké by za takový pozemek mohlo být placeno. Je-li dle Vašeho názoru měsíční výše vymáhaného bezdůvodného obohacení nepřiměřená, můžete jeho úhradu odmítnout a vyčkat, zda bude majitelka pozemků svá práva vymáhat i soudní cestou (pak by o ne/přiměřenosti bezdůvodného obohacení rozhodl soud). Pro obranu v případném soudním sporu Vám doporučuji advokátní zastoupení: www.advokatikomora.cz

2/ Určení kupní ceny pozemků:
Kupní cena pozemků je (mezi soukromými osobami) předmětem dohody, tzn. že způsob určení této ceny není upraven žádným právním předpisem, cenu neurčuje ani žádný úřad. Je-li dle Vašeho názoru nabízená kupní cena příliš vysoká, navrhněte majitelce pozemků její snížení. Nedohodnete-li se, k uzavření kupní smlouvy nedojde. S majitelkou pozemků můžete také sjednat, že kupní cena bude určena třetí osobou, např. realitní kanceláří či soudním znalcem (v oboru oceňování majetku). Seznam soudních znalců naleznete zde:
http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

_

OBČAN-BYDLENÍ
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zaslepení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je nutný souhlas souseda který je na kanalizaci napojen?
- Zaslepení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je možné zrušit přípojku bez souhlasu majitele načerno připojené nemovitosti?
- Zrušení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je nutný souhlas souseda který je na kanalizaci napojen?
- Zrušení nedovolené, černé přípojky na kanalizaci - je možné zrušit přípojku bez souhlasu majitele načerno připojené nemovitosti?

Situace: Dva pozemky, původně pozemek rodičů/1200m²/. Po rozdělení: rodiče 800m², já 400m². Na každém pozemku RD. RD orientovány do různých, rovnoběžných ulic. V obou ulicích kanalizační stoky. Při stavbě mého RD (kolaudace 1986) jsem rodičům pomohl vybudovat kanál přes obě zahrady (60-70 m) a napojení na mou kanalizační přípojku – nehlášeno, v katastru nezaneseno – černá stavba? 2000 přepsali rodiče svou nemovitost mé sestře.
Problém: Při velkých deštích nestíhá kanálizační stoka v mé ulici odvést vodu a několikrát byla vyplavena podzemní podlaží sousedů v ulici (proti proudu kanalizačními přípojkami). Můj dům má jen 2 nadzemní podlaží, bez podsklepení.
Dotaz: Lze jednoduše po předchozím upozornění zaslepit kanál ze sousedního pozemku? Pokud ne, jak mám postupovat?

Důvody:
a/ stále častější stížnosti sousedů v ulici, kteří znají situaci s přípojkou, zatím bez výhrůžek
b/ před převodem mého domu synovi chci vše uvést do souladu se zákonem
c/ v neposlední řadě špatné vztahy se sestrou a švagrem

Děkuji, Hanuš

ODPOVĚĎ:
Je-li předmětná kanalizační přípojka černou stavbou či nikoli závisí v první řadě na tom, zda byla její výstavba přes Váš pozemek zanesena v projektové dokumentaci a takto odsouhlasena stavebním úřadem.
Co se týče možnosti zaslepení kanalizační přípojky, je rozhodující, kdo je jejím vlastníkem. Dle § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích platí, že vlastníkem kanalizační přípojky (popřípadě její části) zřízené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před 1. 1. 2002), je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, neprokáže-li se opak.
Primárně tedy platí, že vlastníkem předmětné kanalizační přípojky (resp. její části do zaústění do přípojky Vaší) je Vaše sestra. Tato právní domněnka však může být vyvrácena, tzn. že pokud jste se se svými rodiči např. dohodl tak, že předmětná kanalizační přípojka bude jako celek patřit Vám, nebo pokud jste stavbu této kanalizační přípojky financoval, bylo by možné uvažovat o tom, že celá kanalizační přípojka náleží Vám.
Dospějete-li k závěru, že celá kanalizační přípojka je Vaším vlastnictvím, budete oprávněn určitou její část zaslepit. Touto činností však v žádném případě nesmíte ohrozit odvádění odpadních vod z RD Vaší sestry, tzn. že pokud RD Vaší sestry není zároveň připojen ke kanalizační stoce ve vlastní ulici, nelze Vám zaslepení kanalizační přípojky doporučit.
Další postup Vám v každém případě doporučuji konzultovat s místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností (který dle § 25 zákona o vodovodech a kanalizacích vykonává státní správu na tomto úseku). Tuto konzultaci můžete samozřejmě vést v anonymní formě, tzn. bez uvedení pozemků a parcel, kterých se bude Váš dotaz týkat.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Postavení pergoly na zahradě bytového domu ve spoluvlstnictví - je nutný souhlas ostatních majitelů bytů?
- Je nutný souhlas majitelů bytů s postavením pergoly na zahradě bytového domu?

Bydlíme v bytovém domě se 4 byty v osobním vlastnictví. Může si sousedka nyní v přízemí na zahrádce postavit pergolu (přístřešek nebo zastřešení), která bude přímo pod naším balkónem a bude samozřejmě několikrát větší než je náš balkón? Může si toto postavit bez našeho souhlasu? Čí souhlas k tomu potřebuje? Dá se proti tomu nějak bránit, když se mi bude odrážet světlo od její střechy a budu se dívat na plechy? Kde se případně můžeme bránit a jakým způsobem? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
1/ Soukromoprávní varianta:
Z dotazu bohužel nevyplývá, zda je ve Vámi obývaném bytovém domě zřízeno společenství vlastníků jednotek či zda je bytový dům pouze v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotlivých bytů. Je rovněž velmi podstatné, kdo je vlastníkem pozemku, na němž je dům vystavěn, resp. pozemku, na kterém Vaše sousedka zamýšlí vystavět pergolu (tzn. zda je tento pozemek v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotlivých bytů či zda je tomu jinak).
V zásadě však platí, že v případě jakéhokoli spoluvlastnictví (ať už podílového či tzv. bytového, kterým je i společenství vlastníků jednotek) se o podstatné úpravě společné věci (kterou je bezesporu i vybudování pergoly) rozhoduje většinou hlasů spoluvlastníků.
Pokud by Vaše sousedka započala výstavbu pergoly bez souhlasu ostatních spoluvlastníků pozemku, bylo by možné bránit se proti jejímu počínání soudní cestou, a to zejména s využitím:
- § 1004 občanského zákoníku, dle něhož platí, že je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 občanského zákoníku a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby; dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla;
- § 1013/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku;
- § 1175/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že vlastník bytové jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.
Pokud by Vaše sousedka se stavební činností nepřestala ani na základě písemné výzvy (podepsané ideálně všemi zbývajícími spoluvlastníky pozemku), bylo by možné obrátit se na soud s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by soud Vaší sousedce stavební činnost dočasně (tzn. do rozhodnutí ve věci samé) zakázal. Následně by bylo nutné podat k soudu žalobu. Pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz

2/ Veřejnoprávní varianta:
Započne-li Vaše sousedka se stavební činností, bude zároveň možné o tom uvědomit místně příslušný stavební úřad. V případě pergoly budou pro určení, zda je k její výstavbě zapotřebí přivolení stavebního úřadu či nikoli, rozhodující zejména její rozměry a celkový stavebně-technický stav. Pro učinění závěru o tom, zda je pro výstavbu pergoly Vaší sousedky zapotřebí přivolení stavebního úřadu, by tedy bylo nutné znát více podrobností.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Zrušení smlouvy o dodávce elektřiny z důvodu změny majitele nemovitosti
- Zrušení smlouvy o dodávce energií z důvodu změny majitele nemovitosti
- Zrušení smlouvy o dodávce plynu z důvodu změny majitele nemovitosti

Manžel získal 2015 v dědickém řízení chatu (zemřela mu maminka). Tchán v době, kdy nemovitost vlastnil, podepsal v předstihu smlouvu s firmou Comfort Energy, která ale začne platit až od 1. 10. 2016 (dealer věděl, že tchán musí do té doby zůstat u jiné společnosti). Jde tuto smlouvu zrušit bez pokut z důvodu změny majitele nemovitosti? Manžel i tchán se ještě ke všemu jmenují stejně. Viz https://www.comfortenergy.cz/documents/1378628/1ae38c57-ab7e-46e7-9aee-60edc98c097c
11. Zákazník může Smlouvu ukončit bez nároku Dodavatele na úhradu smluvního poplatku
odstoupením v těchto případech:
c) z důvodu zániku odběrného místa z důvodu stojícího mimo vůli Zákazníka;
d) z důvodu prokazatelně doložené změny pobytu Zákazníka v odběrném místě; - je to dům k rekreaci, který není navíc ještě zkolaudovaný. Je součástí zahrádkářské kolonie, elektřina je pro více odběratelů, kteří mají své elektroměry.
Tchán už je starší, o zahradu se nestará. Plus jejich bod 14. Není nám z toho jasné, zda můžeme smlouvu ukončit bez pokut. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vašemu tchánovi lze v první řadě doporučit kontaktovat dodavatele elektrické energie s návrhem na ukončení platnosti uzavřené smlouvy z toho důvodu, že došlo ke změně vlastnického práva k odběrnému místu.
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, na jakou dobu byla předmětná smlouva uzavřena. V této souvislosti proto připomínám, že je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, může být Vaším tchánem vypovězena i bez udání důvodu (prostřednictvím písemné výpovědi), přičemž výpovědní doba činí 3 měsíce a počne běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli (jak vyplývá z čl. K/6 všeobecných obchodních podmínek).
Nebude-li dohoda s dodavatelem možná, je dle mého názoru namístě aplikovat Vámi citovaný čl. K/11 písm. d) všeobecných obchodních podmínek, tzn. odstoupit od uzavřené smlouvy z důvodu změny pobytu Vašeho tchána v odběrném místě. Tuto skutečnost může Váš tchán doložit dodavateli např. kopií příslušné části listu vlastnictví z katastru nemovitostí, z níž bude vyplývat, že vlastníkem předmětného odběrného místa již není.
Co se týče čl. K/14 všeobecných obchodních podmínek, jsem toho názoru, že toto ustanovení není na Vámi popsaný případ aplikovatelné, a to z toho důvodu, že jeho použití je mimo jiné podmíněno nepřerušením dodávky. Není-li však v současné chvíli dle uzavřené smlouvy dosud plněno, tzn. že žádné dodávky nejsou dodavatelem do odběrného místa dodávány, je použití tohoto ustanovení vyloučeno.
Nebude-li dodavatel ochoten se s Vaším tchánem na ukončení smlouvy dohodnout, přičemž bude rozporovat rovněž případně doručenou výpověď či odstoupení od smlouvy, doporučuji Vašemu tchánovi se v této věci obrátit na dozorový orgán, kterým je v tomto případě Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz/cs/

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO, SLUŽEBNOST
- Nepodepsání věcného břemene vedení plynu RWE - RWE hrozí zrušením dodávek plynu do domu, může to udělat?
- RWE hrozí zrušením dodávek plynu pokud majitel nemovitosti nepodepíše věcné břemeno na vedení plynovodu na svém pozemku - může RWE vypovědět dodávky plynu?
- Nepodepsání služebnosti vedení plynu RWE - RWE hrozí zrušením dodávek plynu do domu, může to udělat?
- RWE hrozí zrušením dodávek plynu pokud majitel nemovitosti nepodepíše služebnost na vedení plynovodu na svém pozemku - může RWE vypovědět dodávky plynu?

2014 nám byl udělána přípojka na plyn, kterou jsme si zaplatili, okolo ní je vše v pořádku, funkční, revize ok. Nyní se plynové vedení u nás ve městě dělá nové. Musí kopat přes náš pozemek a chtějí abychom podepsali věcné břemeno (služebnost), my nechceme- sníží nám to hodnotu pozemku. Po telefonu nás vydírají, že nám plyn odstřihnou. Mají na to právo? Děkuji Vám velice. Děkuji, Vlaďka

ODPOVĚĎ:
Stručná odpověď na Váš dotaz zní: Dodavatel plynu není v žádném případě oprávněn přerušit Vám dodávku plynu z důvodu, že odmítáte podpis smlouvy o zřízení věcného břemene.
Dle § 58/1 písm. d) energetického zákona má provozovatel přepravní soustavy právo zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení (a to v souladu se stavebním zákonem). Za tímto účelem je provozovatel přepravní soustavy povinen zřídit věcné břemeno, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle stavebního zákona a zákona o vyvlastnění, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části (§ 58/2 energetického zákona).

K tomu, aby mohl provozovatel přepravní soustavy započít se stavebními pracemi na Vašem pozemku je tedy zapotřebí, aby:
a/ došlo k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene (samozřejmě za úplatu), nebo
b/ bylo příslušným orgánem vydáno rozhodnutí o nuceném zřízení věcného břemene na Vašem pozemku (v rámci vyvlastňovacího řízení).

Jelikož varianta ad a/ výše je pro provozovatele přepravní soustavy o poznání rychlejší a levnější, snaží se Vás v současné chvíli donutit k podpisu návrhu smlouvy o zřízení věcného břemene. Případné zahájení vyvlastňovacího řízení (o nuceném zřízení věcného břemene k Vašemu pozemku) totiž bývá během na velmi dlouhou trať, jehož výsledek není nikdy jistý.
V případě zřizování a provozu plynárenských zařízení na cizích nemovitostech je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti.
Rozhodnete-li se nakonec smlouvu o zřízení věcného břemene podepsat, je dále vhodné vědět, že vznikne-li vlastníku nebo nájemci nemovitosti v důsledku výkonu práv provozovatele přepravní soustavy podle § 58/1 písm. d) energetického zákona majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání nemovitosti má právo na jednorázovou náhradu, včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo na tuto náhradu je nutno uplatnit u provozovatele přepravní soustavy, který způsobil majetkovou újmu, nebo omezení užívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne (§ 58/3 energetického zákona).
Vše shora uvedené pak stejným způsobem platí také pro provozovatele distribuční soustavy plynu (§ 59 energetického zákona).
Na postup provozovatele přepravní či distribuční soustavy si můžete stěžovat u dozorového orgánu, kterým je v této oblasti Energetický regulační úřad: http://www.eru.cz/cs/
Bude-li Vám v budoucnu znovu telefonicky vyhrožováno přerušením dodávek plynu, doporučuji Vám pořídit si zvukový záznam takového telefonátu a následně s tímto zvukovým záznamem kontaktovat Policii ČR (a podat zde trestní oznámení). Dle § 175/1 trestního zákoníku se totiž trestného činu vydírání dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Za tento trestný čin hrozí pachateli trest odnětí svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitý trest.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Investice do nemovitosti ve spoluvlastnictví - jak nepřijít o peníze v případě zrušení spoluvlastnictví?
- Vliv investic do nemovitosti ve spoluvlastnictví při zrušení spoluvlastnictví - jak nepřijít o proinvestované peníze?

Po smrti mého tatínka jsme se sestrou dostaly rodinný dům, první patro obývám já s manželem, dole bydlí maminka a naše dcera s rodinou. Moje sestra má postavený dum, tak v tomto domě nebydlí. Mě jde o to, že vlastně není stanovena ideální půlka domu. My od samého počátku bydlíme v horním patře a tak bych chtěla aby nám patro zůstalo, chceme investovat do přestavby. Vás prosím o radu co mám udělat pro to aby jsme měly doklady na to která polovina je moje a která sestry. Já platím pojištění i daň z nemovitosti celých 9 let co je otec po smrti. Nemáme zrovna ideální vztahy mezi sebou a tak bych chtěla mít jistotu co náleží mě a co sestře. Vám moc děkuji za radu a přeji pěkný den. Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Podílové spoluvlastnictví je vlastnictvím ideálním, nikoliv reálným. Platí, že každý spoluvlastník může užívat celý předmět spoluvlastnictví, zároveň je však omezen stejným právem dalších spoluvlastníků. Rozhodně něplatí, že část rodinného domu je ve Vašem vlastnictví a druhá část ve vlastnictví Vaší sestry.
Každý ze spoluvlastníků je však výlučným vlastníkem svého podílu. Podíl je nehmotná věc, která představuje spoluúčast na tvrobě vůle spoluvlastníků (rozhodování o věci atd.). Tento svůj podíl můžete např. převést, nebo zastavit.
Řešením Vaší stiuace je několik.
Můžete sestře navrhnout dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V takovém případě by její podíl přešel do Vašeho vlastnictví a stala byste se výlučným vlastníkem domu. Další možností, jak spoluvlastnictví zrušit je podat žalobu k soudu. Zde však může soud rozhodnout i odlišně od Vašeho návrhu.
Další možností je přeměna rodinného domu na dva byty a společné části (obdobně jako u bytových domů). Jeden byt by vznikl jako horní patro, které obývá te Vy, druhý jako spodní patro. Vzhledem k tomu, že nemáte se sestrou ideální vztah doporučuji, aby k přeměně domu na byty došlo také při vypořádání spoluvlastnictví. Pokud by k tomu nedošlo, pak by se Vaše sestra stala vlastníkem spodního bytu a vy horního bytu. V takovém případě byste se toži museli časem dohodnout na opravách fasády, zateplení, správě pozemku atd.
K přeměně může následně dojít také v případě, že Vám sestra prodá svůj spoluvlastnický podíl. Poté můžete spodní byt převést např. na dceru.
Pokud jsou Vaše vztahy s dcerou dobré, může též Vaše sestra převést svůj spoluvlastnický podíl na ni. Pak může taktéž dojít k přeměně domu na byty.
Vzhledem ke složitosti věci Vám doporučuji, abyste svou volbu důkladně zvážila a poté vyhledala právní pomoc advokáta, který by Vám pomohl se sepsáním smluv a poradí Vám jaké konkrétní kroky je nutné učinit. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY (REKLAMACE, …)
- Vrácení použitého zboží ve 14denní lhůtě - informace (zboží zakoupené přes Internet na dálku)

dle zákona je uvedeno, že mohu vrátit zboží do 14 dnů bez udání důvodu při objednávce přes eshop.
Jenže při vracení zboží prodejce argumentuje tím, že zboží je již použité. Avšak existují věci u kterých nelze zjistit jestli vyhovují aniž bychom je použili.
Např. stan musím postavit, abych zjistit jestli vyhovuje požadavkům, nebo při koupi čerpadla zjistím že má menší výtlačnou výšku než je požadováno. Ale tyto skutečnosti nezjistím aniž bych je nepoužil. Jak tedy postupovat? Děkuji. Radek

ODPOVĚĎ:
Spotřebitel samozřejmě může vyzkoušet zakoupené zboží. V případě, že by spotřebitel věc sám poškodil, např. by spadla a rozbila se, nebo by s ní nakládal jinak, než je nezbytně nutné k ověření si jejích vlastností, může prodávající požadovat náhradu. Spotřebitel totiž odpovídá za snížení hodnoty věci. Tím však není myšleno např. poškození obalu nebo vyzkoušení věci.
Odstoupit od smlouvy, uzavřené prostřednictvím internetu, můžete do 14 dnů od převzetí zboží.
Sdělte podnikateli, že odstupujete od smlouvy. Forma pro odstoupení není zákonem stanovena. Doporučuje se, aby odstoupení od smlouvy bylo podnikateli sděleno prokazatelným způsobem, nejlépe tedy písemně, e-mailem atd. Spotřebitel může využít také vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, který podnikatelé často zveřejňují na svých internetových stránkách. Pokud zvolíte formu dopisu, zvolte zaslání s dodejkou, abystě měl doklad o tom, že zásilka byla podnikateli doručena.
Nejpozději 14. den ode dne převzetí zboží musí být tento Váš projev vůle odeslán. Doporučuji to však udělat co nejdříve.
Poté zašlete podnikateli zpět zakoupené zboží a požádejte o vrácení peněz. Můžete si rovněž zadokumentovat odeslané zboží (např. fotografií, aby bylo jasné, v jakém stavu zboží je).
Pokud by Vám podnikatel nevrátil peníze nebo Vám část peněz odmítne vrátit z důvodu, že zboží bylo použito, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže domáhat se Vašich práv soudní cestou. Seznam advokátů naleznete na www.cak.cz

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Investice do nemovitosti ve spoluvlastnictví - jak nepřijít o peníze v případě zrušení spoluvlastnictví?
- Vliv investic do nemovitosti ve spoluvlastnictví při zrušení spoluvlastnictví - jak nepřijít o proinvestované peníze?
- Zrušení spoluvlastnictví a peníze vložené jedním ze spoluvlastníků do nemovitosti - jak je získat zpět?

Po smrti mého tatínka jsme se sestrou dostaly rodinný dům, první patro obývám já s manželem, dole bydlí maminka a naše dcera s rodinou. Moje sestra má postavený dum, tak v tomto domě nebydlí. Mě jde o to, že vlastně není stanovena ideální půlka domu. My od samého počátku bydlíme v horním patře a tak bych chtěla aby nám patro zůstalo, chceme investovat do přestavby. Vás prosím o radu co mám udělat pro to aby jsme měly doklady na to která polovina je moje a která sestry. Já platím pojištění i daň z nemovitosti celých 9 let co je otec po smrti. Nemáme zrovna ideální vztahy mezi sebou a tak bych chtěla mít jistotu co náleží mě a co sestře. Vám moc děkuji za radu a přeji pěkný den. Děkuji, Jana Karásková.

ODPOVĚĎ:
Podílové spoluvlastnictví je vlastnictvím ideálním, nikoliv reálným. Platí, že každý spoluvlastník může užívat celý předmět spoluvlastnictví, zároveň je však omezen stejným právem dalších spoluvlastníků. Rozhodně něplatí, že část rodinného domu je ve Vašem vlastnictví a druhá část ve vlastnictví Vaší sestry.
Každý ze spoluvlastníků je však výlučným vlastníkem svého podílu. Podíl je nehmotná věc, která představuje spoluúčast na tvrobě vůle spoluvlastníků (rozhodování o věci atd.). Tento svůj podíl můžete např. převést, nebo zastavit.
Řešením Vaší stiuace je několik.
Můžete sestře navrhnout dohodu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V takovém případě by její podíl přešel do Vašeho vlastnictví a stala byste se výlučným vlastníkem domu. Další možností, jak spoluvlastnictví zrušit je podat žalobu k soudu. Zde však může soud rozhodnout i odlišně od Vašeho návrhu.
Další možností je přeměna rodinného domu na dva byty a společné části (obdobně jako u bytových domů). Jeden byt by vznikl jako horní patro, které obývá te Vy, druhý jako spodní patro. Vzhledem k tomu, že nemáte se sestrou ideální vztah doporučuji, aby k přeměně domu na byty došlo také při vypořádání spoluvlastnictví. Pokud by k tomu nedošlo, pak by se Vaše sestra stala vlastníkem spodního bytu a vy horního bytu. V takovém případě byste se toži museli časem dohodnout na opravách fasády, zateplení, správě pozemku atd.
K přeměně může následně dojít také v případě, že Vám sestra prodá svůj spoluvlastnický podíl. Poté můžete spodní byt převést např. na dceru.
Pokud jsou Vaše vztahy s dcerou dobré, může též Vaše sestra převést svůj spoluvlastnický podíl na ni. Pak může taktéž dojít k přeměně domu na byty.
Vzhledem ke složitosti věci Vám doporučuji, abyste svou volbu důkladně zvážila a poté vyhledala právní pomoc advokáta, který by Vám pomohl se sepsáním smluv a poradí Vám jaké konkrétní kroky je nutné učinit. Seznam advokátů naleznete na www.advokatikomora.cz

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - žena pečuje o dvě malé děti 4 a 7 let

Mám nárok na výživné na rozvedenou manželku v tomto případě?
S bývalým manželem jsme byli v manželství necelé tři roky. Po tuto celou dobu jsem byla na mateřské dovolené s naší starší dcerou. Ihned po narození druhé dcery nás bývalý manžel opustil kvůli jiné ženě a podal žádost o rozvod. S rozvodem jsem nesouhlasila. Rozvedeni jsme byli po dvou letech u odvolacího soudu (žádost o rozvod mu byla u okresního soudu zamítnuta) v říjnu 2013.
Viníkem rozpadu manželství byl jednoznačně označen bývalý manžel. Od května 2011 do května 2015 jsem byla na mateřské dovolené s naší druhou dcerou. Po dobu, kdy jsme ještě nebyli rozvedeni mi manžel na základě soudního rozhodnutí platil výživné na manželku a následně výživné na rozvedenou manželku, ale pouze na základě naší dohody.
Od května 2015, kdy mi skončila mateřská dovolená jsem registrovaná na úřadu práce a je pro mě i přes veškerou snahu velmi problematické si najít práci s ohledem na péči o naše dvě děti (4 roky a 7 let), kdy péče o děti je pouze na mě. Bývalý manžel mi od července tohoto roku výživné přestal platit.
Měla bych v tomto případě nárok na výživné na rozvedenou manželku? Co vše bych musela soudu předložit a dokazovat? Bude se brát ohled i na jeho příjmy a na to, že má už další dítě a tím i další vyživovací povinnost? Nejsem momentálně ani schopna zaplatit náklady na bydlení. Bývalý manžel mi platí výživné na děti (8000 Kč), já pobírám podporu v nezaměstnanosti (cca 2.500 Kč) a přídavky na děti (1100 Kč). Jeho příjem je cca 40.000 čistého a zatím do vypořádání SJM platí společnou hypotéku a úvěr dohromady v částce 4000 Kč.
Děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
Otázku výživného pro rozvedeného manžela či manželku řeší § 760 - 763 nového občanského zákoníku (NOZ). Ten stanoví, že: Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

Soud při rozhodování o výživném a jeho výši vezme v úvahu, jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i to, zda:
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod

Jestliže se Vám nedaří najít práci, protože máte dvě malé děti, o které sama pečujete, pak právě tuto skutečnost lze považovat za neschopnost se živit, která má svůj původ v manželství. Soud však při svém rozhodování zohlední nejen výše uvedené skutečnosti, ale i výši příjmů Vašeho bývalého manžela a jeho případné další vyživovací povinnosti. Dále soud samozřejmě zohlední i skutečnost, že Vám bývalý manžel v minulosti výživné pro rozvedenou manželku dobrovolně hradil. Výživné pro rozvedeného manžela lze totiž přiznat jen na dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě tato doba uplyne v říjnu 2016 a Váš manžel Vám až do letošního července výživné dobrovolně hradil, v případě úspěchu by Vám bylo soudem přiznáno výživné maximálně na dobu cca jednoho roku. Poté byste musela Vaši finanční situaci řešit jiným způsobem - například žádostí o příspěvek na bydlení či jiné sociální dávky.
Žalobu na určení výživného pro rozvedeného manžela ale samozřejmě podat můžete. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. V žalobě uveďte všechny skutečnosti, které považujete za důležité, a doložte je potřebnými dokumenty (oddací list, rozhodnutí o rozvodu, potvrzení Vašich příjmů apod.). Žalobu podejte k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho bývalého manžela, za její podání neplatíte žádný soudní poplatek.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
RODINA-SJM
- Vydědění manželkou - vliv na věci ve společném jmění manželů SJM
- Vydědění manželem - vliv na věci ve společném jmění manželů SJM

2011 ze mě neznámých důvodů sepsala moje zákonná manželka závěť pro případ jejího úmrtí, v níž mne vylučuje z dědění. Závěť je v notářské úschově, nyní došlo k úmrtí manželky. Uvádím, že jsme žili ve společné domácnosti 51 roků až do osudného dne, kdy jsem se o ní staral do jejích posledních dní po dobu její nemoci. Zemřela na rakovinu jater po 9 měsících nemoci.
V závěti mne vylučuje zejména na podílu 1/4 na rodinném domě darovaném mnou z dědictví po mých rodičích v němž bydlíme, na bytu 1+2 pořízeném za trvání společného manželství a movitých věcech, finančních prostředcích a majetkových práv. Toto vše odkazuje pouze dceři, synovi, který je psychicky nemocný a dělám mu opatrovníka pak nárok na finanční vypořádání jeho zákonného podílu. Mne vylučuje úplně z dědění.
Souhlasím s převodem nemovitých věcí na dceru ve znění závěti, vzhledem k mému stáří 74 roků mám zájem o finanční prostředky ve výši mého zákonného dědického podílu pro případ potřeby ze zdravotních i existenčních důvodů a movitých věcech (nábytek, elektrické spotřebiče a pod.) které jsme společně pořídili. V závěti nejsou uvedeny důvody mého vyloučení z dědictví ani jsem nebyl s tímto řešením jakkoli seznámen. Uvádím, že všechny vyloučené nemovitosti a finanční prostředky byly manželkou nabyty za trvání našeho společného manželství.
Prosím o sdělení, zda mohu napadnout tuto formu závěti a přiklonit se k mému způsobu řešení při projednání dědictví.
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že manžel není ze zákona nepominutelným dědicem (těmi jsou pouze potomci zůstavitele), lze ho v závěti obejít a nic mu nezanechat, přičemž v závěti nemusí být uveden důvod vyloučení z dědění.
V řízení o pozůstalosti je nejdříve potřeba vypořádat společné jmění manželů. Podle § 1677 o. z. nabývá pozůstalý manžel vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti, i když není dědicem. Pokud jde o byt, finanční prostředky a majetková práva, která jste měli v SJM, navrhněte v řízení o pozůstalosti vypořádání společného jmění podle zásad stanovených občanským zákoníkem, tj. tak, že Vám polovina všech těchto věcí zůstane z titulu vypořádání společného jmění manželů, druhá polovina pak zůstane v dědictví a tuto zdědí závětní dědička a vyplatí druhého závětního dědice.
Zkuste také v řízení o pozůstalosti uplatnit § 1666 o. z. : pozůstalý manžel má právo na slušnou výživu z pozůstalosti po dobu šesti týdnů po smrti manžela. Byl-li pozůstalému manželu zákonný dědický podíl odepřen nebo zkrácen, má pozůstalý manžel právo na nutné zaopatření až do uzavření nového manželství, pokud se mu takového zaopatření jinak nedostává a pokud není schopen sám se živit.

_

FINANCE-DANĚ
- Daně při prodeji pozemku zakoupeného před 5 lety
- Daně při prodeji pozemku zakoupeného po 5 letech

Dcera 2012 koupila pozemek na stavbu domu za 1 400 000 Kč (finance jsme jí jako rodiče dali). Situace se vyvíjí tak, že by ráda pozemek prodala a koupila si byt. Dotazy: S jakými poplatky a daněmi musí počítat, pokud ho prodá a) dříve jak za 5 let, b) po více jak 5 letech od nabytí?
S jakými poplatky a daněmi musí počítat, když pozemek daruje svému otci dříve jak za 5 let od nabytí? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, pokud pozemek dcera prodá v roce 2015, musí počítat s tím, že případný zisk (o co prodejní cena přesáhne původní kupní cenu) podléhá dani z příjmů fyzických osob ve výši 15%. Dále vzniká povinnost uhradit daň z nabytí nemovitých věcí ve výši 4% z nabývací hodnoty, což může být cena prodejní, cena zjištěná podle oceňovací vyhlášky nebo srovnávací daňová cena, podle toho, která je vyšší.
Pokud dcera pozemek prodá po více jak 5 letech od nabytí, bude nutné uhradit jen daň z nabytí nemovitých věcí. Zisk z prodeje pozemku je od daně z příjmů fyz. osob po 5 letech od nabytí osvobozen.
Smluvně lze sjednat, že poplatníkem daně z nabytí může být kupující. Prodávající je ručitelem.
Pokud dcera pozemek daruje otci, je tento převod osvobozen jak od daně příjmů tak od daně z nabytí.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ, DARY
- Vrácení daru po mnoha letech od darování - promlčecí lhůta vrácení daru
- Promlčecí lhůta vrácení daru (darování před 10 roky)

2004 jsem darem od své babičky získal byt s garáží v odhadní ceně cca 550.000 Kč. Podmínkou bylo zřízení věcného břemene v její prospěch, což se také stalo. Byt jsem se 2010 rozhodnul prodat a peníze použít jako základ pro hypotéku na nákup rodinného domu. Za tímto účelem babi dobrovolně podepsala Smlouvu o zrušení věcného břemene, aby se byt mohl bez problémů prodat za běžnou tržní cenu. Za byt jsem utržil přes 1,3 milionu korun. Peníze jsem použil jako základ pro hypotéku na nákup rodinného domu, kam jsem si babičku vzal s sebou. Na RD se již žádné věcné břemeno nezřizovalo z důvodu zástavy ve prospěch banky. Babi zde v RD nemá ani trvalý pobyt (má ještě jinou vlastní nemovitost), ani žádnou nájemní smlouvu. Jelikož se začala chovat hrubě k mé partnerce (nadávky, pomlouvání za zády), rozhodnul jsem se jí z domu vykázat do jejího bytu. Nyní babi tvrdí, že hrubý jsem na ní byl já (není to pravda a nemá to čím podložit-u hádek jsem byl jen já a má partnerka) a požaduje navrácení daru v jeho prodejní hodnotě (1,3mil.). Má na to nárok? Vychází se z odhadní ceny při darování, nebo z ceny prodejní? U zrušení daru jsem narazil jsem na promlčecí lhůtu, ale není mi jasné, jak to funguje. Opravdu někdo může požadovat vrácení daru i třeba po 20 letech, pokud se zhorší vztahy, aniž by došlo k nějakým fyzickým napadením, atd. ? Mimo jiné mi 2004 darovala hotovost ve výši 250.000 Kč na nákup osobního automobilu. Na tento dar však nemá žádný doklad. Může požadovat jeho vrácení? Odpovídá to cca výši, kterou by za dobu kdy u mě v RD pobývala zaplatila za nájem, nebydlela-li by u mne v domě zdarma. Dokonce se nikdy nepodílela ani na úhradě energií, a to ani v bytě, ani v domě a ani na splátku hypotéky nikdy nepřispěla. Teď tvrdí, že břemeno automaticky přechází i na dům. jelikož jsem jí to prý ústně slíbil, že zde může dožít, ale žádnou smlouvu na to nemá. Tehdy jsem ještě netušil, jaké problémy nám společné soužití přinese. Majitelem RD jsem pouze já a dům je pod hypotékou na mé jméno. Původní smlouvu o zrušení věcného břemena prý byla nucena podepsat, přitom je tam formulace, že podpis neprovádí pod žádným nátlakem a ani si žádný nátlak neumím představit, prostě s tím tehdy souhlasila. Byl u toho i svědek (makléř realitní kanceláře, který smlouvu připravoval). U nového občanského zákoníku jsem si všimnul, že darující může požadovat vrácení daru, pokud se dostane do hmotné nouze, což ale není její případ, jelikož má jiný byt, který jsem jí pomohl zajistit (privatizace) a na který jsem jí i sehnal peníze, přičemž přes 100.000 Kč za ní teď ještě splácím. Byt má hodnotu cca 1 milion korun. Jak mám postupovat při vykázání z domu? Mohu jednoduše vyměnit zámky a věci jí nechat za dveřmi? Předpokládám, že žalobu na vystěhování je nutno podávat pouze tam, kde má žalovaný trvalý pobyt, nebo nájemní smlouvu. Babi zde žádnou právní oporu v doživotním bydlení zdarma nemá a domnívám se tedy, že postup je podobný, jako když máte návštěvu od někoho nepohodlného, kterou jste se rozhodnuli ukončit. Děkuji. Igor

ODPOVĚĎ:
Způsob, jaký popisujete, je značně drastická varianta, nešlo by se nějak domluvit? Máte pravdu v tom, že babička nemá žádný právní důvod k užívání Vaší nemovitosti (věcné břemeno či nájemní smlouvu), tudíž tam v podstatě bydlí neoprávněně (respektive oprávněně - s Vaším souhlasem).
Správně de lege by bylo podání žaloby na vyklizení části domu, kde byste to měl černé na bílém, ale takové řízení může tvrvat značně dlouho, tudíž je otázkou, jak se zachovat. Z morálního hlediska mi to připadá přitažené za vlasy - vlastní babičce sbalit kufr a vyhodit jí. Na druhou stranu, má-li svůj vlastní byt, pak "má kam jít." Důvodem bude asi spíš to, že nechce žít sama. Nicméně to jsou Vaše osobní věci.
Jak jsem výše uvedl, je více variant - nicméně de lege "čistá" varianta je žaloba, ale může to být skutečně na dlouho.
Žaloba na vrácení daru dle mého šanci na úspěch nemá, a to i s ohledem na Vámi uváděné hrazení nákladů na její byt. Promlčecí doba běží ode dne "nemravného jednání" obdarovaného, trvá-li tot jednání, pak ode dne jeho ukončení.

_

FINANCE-DANĚ
- Zdanění příjmů před začátkem podnikání (před požádáním o živnostenský list)
- Zdanění podnikání před živnostenským listem

Mám dotaz ohledně založení živnostenského listu. Právě jsem ukončil studium a už od začátku roku 2015 si vydělávám jako model. Pracuji pro zahraniční agenturu, která mi posílá peníze na účet. Nevím jestli bude možné odevzdat daň z příjmu za celý rok, bojím se, abych poté nemohl být obviněn z nedovoleného podnikání za dobu, kdy jsem v tomto roce ještě nevlastnil ŽL, protože si ho chystám založit až teď. Nebo žádný problém nehrozí a stačí na konci roku tyto příjmy, které jsem pobíral před založením ŽL uvést do ostatních příjmů? Dále bych se chtěl zeptat, jestli k odevzdání daně z příjmu stačí jen výpis z mého účtu na který peníze dostávám. Mockrát děkuji.

ODPOVĚĎ:
Dobrý den, za příjmy podle §7 odst. 1 písm. c) zákona (příjmy z podnikání) se také považují příjmy ze samostatné činnosti ve smyslu §420 odst. 1 občanského zákoníku provozované bez příslušného podnikatelského oprávnění.
Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (NOZ § 420).
Ve vašem případě tedy bez ohledu na to, že ještě nevlastníte ŽL, budou veškeré příjmy za rok 2015 daněny v §7 (podnikání) nikoliv jako ostatní příjem v §10.
ŽL doporučuji zřídit obratem, přihlásit se k placení sociálního a zdravotního pojištění a registrovat se na finančním úřadě.
Přihlášku k sociálnímu a zdravotnímu pojištění musíte podat k datu skutečného zahájení podnikatelské činnosti, nikoliv podle data vystavení ŽL. Je pravděpodobné, že za pozdní přihlášení dostanete ve správním řízení pokutu.
Sociální a zdravotní pojištění nemáte povinnost platit zálohově po dobu, kdy máte status studenta.
Za studenta se z pohledu sociálního a zdravotního pojištění považujete, pokud studujete na střední nebo vyšší odbornou školu, navštěvuje pomaturitní studium bezprostředně po maturitě nebo jste studentem vysoké školy v prezenční či kombinované formě.
Jakmile ukončíte studium, máte povinnost začít platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Informace dostanete od pracovníku příslušné OSSZ a Vaší zdravotní pojišťovny při přihlášení.
Pokud využijete možnosti uplatňovat daňové výdaje paušálem, nikoliv ve skutečné výši, pak stačí vést evidenci příjmů. K těmto příjmům pak uplatníte výdaje ve výši 60%.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na rozvedenou manželku - žena pečující o děti 4 a 7 let
- Kdy má rozvedená manželka nárok na výživné na sebe?
- Kdy má rozvedený manžel nárok na výživné na sebe?
- Právo na výživné pro rozvedenou manželku, manžela - podmínky
- Podmínky pro výživné pro rozvedenou manželku, rozvedeného manžela

Mám nárok na výživné na rozvedenou manželku v tomto případě? S bývalým manželem jsme byli v manželství necelé tři roky. Po tuto celou dobu jsem byla na mateřské dovolené s naší starší dcerou. Ihned po narození druhé dcery nás bývalý manžel opustil kvůli jiné ženě a podal žádost o rozvod. S rozvodem jsem nesouhlasila. Rozvedeni jsme byli po dvou letech u odvolacího soudu (žádost o rozvod mu byla u okresního soudu zamítnuta) v říjnu 2013. Viníkem rozpadu manželství byl jednoznačně označen bývalý manžel. Od května 2011 do května 2015 jsem byla na mateřské dovolené s naší druhou dcerou. Po dobu, kdy jsme ještě nebyli rozvedeni mi manžel na základě soudního rozhodnutí platil výživné na manželku a následně výživné na rozvedenou manželku, ale pouze na základě naší dohody.
Od května 2015, kdy mi skončila mateřská dovolená jsem registrovaná na úřadu práce a je pro mě i přes veškerou snahu velmi problematické si najít práci s ohledem na péči o naše dvě děti (4 roky a 7 let), kdy péče o děti je pouze na mě. Bývalý manžel mi od července tohoto roku výživné přestal platit. Měla bych v tomto případě nárok na výživné na rozvedenou manželku? Co vše bych musela soudu předložit a dokazovat? Bude se brát ohled i na jeho příjmy a na to, že má už další dítě a tím i další vyživovací povinnost? Nejsem momentálně ani schopna zaplatit náklady na bydlení. Bývalý manžel mi platí výživné na děti (8000 Kč), já pobírám podporu v nezaměstnanosti (cca 2.500 Kč) a přídavky na děti (1100 Kč). Jeho příjem je cca 40.000 čistého a zatím do vypořádání SJM platí společnou hypotéku a úvěr dohromady v částce 4000 Kč.
Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Otázku výživného pro rozvedeného manžela či manželku řeší § 760 - 763 nového občanského zákoníku (NOZ). Ten stanoví, že: Není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů.

Soud při rozhodování o výživném a jeho výši vezme v úvahu, jak dlouho manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i to, zda:
a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka,
b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem,
c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost,
d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo
e) je dán jiný obdobně závažný důvod

Jestliže se Vám nedaří najít práci, protože máte dvě malé děti, o které sama pečujete, pak právě tuto skutečnost lze považovat za neschopnost se živit, která má svůj původ v manželství. Soud však při svém rozhodování zohlední nejen výše uvedené skutečnosti, ale i výši příjmů Vašeho bývalého manžela a jeho případné další vyživovací povinnosti. Dále soud samozřejmě zohlední i skutečnost, že Vám bývalý manžel v minulosti výživné pro rozvedenou manželku dobrovolně hradil. Výživné pro rozvedeného manžela lze totiž přiznat jen na dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě tato doba uplyne v říjnu 2016 a Váš manžel Vám až do letošního července výživné dobrovolně hradil, v případě úspěchu by Vám bylo soudem přiznáno výživné maximálně na dobu cca jednoho roku. Poté byste musela Vaši finanční situaci řešit jiným způsobem - například žádostí o příspěvek na bydlení či jiné sociální dávky.

Žalobu na určení výživného pro rozvedeného manžela ale samozřejmě podat můžete. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. V žalobě uveďte všechny skutečnosti, které považujete za důležité, a doložte je potřebnými dokumenty (oddací list, rozhodnutí o rozvodu, potvrzení Vašich příjmů apod.). Žalobu podejte k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho bývalého manžela, za její podání neplatíte žádný soudní poplatek.

_

RODINA-POPŘENÍ OTCOVSTVÍ
- Dítě počaté v manželství - popření otcovství a příjmení po biologickém otci

Čekám s přítelkyní rodinu. Přítelkyně je však vdaná a ještě není rozvedená. Dítě se nám má narodit v prosinci. Chtěli bychom, aby dítě mělo příjmení po mně – biologickém otci. Manžel mé přítelkyně, by souhlasil s popřením otcovství, já bych se k otcovství přihlásil. Je možnost zajistit v této situaci, aby se dítě po narození jmenovalo po mně/biologickém otci?
Není mi jasný výklad NOZ, především §779, který dává jakousi naději.
Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Paragraf 776 nového občanského zákoníku (NOZ) k určení otcovství říká toto: "Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky". Dle tohoto ustanovení bude otcem dítěte určen manžel Vaší přítelkyně. Vámi zmiňovaný § 779 nelze použít, protože tento § se vztahuje pouze na situace, kdy nedojde k určení otcovství dle § 776 - 778, což není Váš případ, protože dojde k určení otcovství právě dle § 776.
V případě, že by rozhodnutí o rozvodu manželství nabylo právní moci před narozením dítěte, bylo by možné určit otcovství dle § 777, který stanoví, že: "Narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a manžel, popřípadě bývalý manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka k oběma prohlášením. Prohlášení manžela matky dítěte, popřípadě jejího bývalého manžela, muže, který tvrdí, že je otcem dítěte, a matky dítěte se činí v řízení před soudem, zahájeném na návrh některého z nich; návrh lze podat nejpozději do uplynutí jednoho roku od narození dítěte".
Jestliže do doby narození dítěte rozsudek nenabude právní moci, bude otcem dítěte určen manžel Vaší přítelkyně a dítě tudíž nebude moci mít příjmení po Vás. Vaše přítelkyně nebo její manžel bude muset poté podat k soudu návrh na popření otcovství a až teprve poté, kdy budete otcem dítěte určen Vy, se bude moci dítě jmenovat po Vás.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Vydržení pozemku kolem bytového domu

Moje rodina spolu s ostatními rodinami z bytového domu užívala od roku 1975 pozemek - zahradu, kterou při nastěhování dostali uživatelé bytů k dispozici. Měli jsme zde zahrádky, posezení a sušák na prádlo, tyto jsme udržovali a starali se o vše s tím, že je pozemek náš - patří k bytům, a ten si i oplotili. 2013 obec zahrádky zabavila, s tím, že jde o obecní majetek a na jejich místě zbudovala přírodní hřiště. Část pozemků nám obec odprodala. Zbývá ještě část se sušákem, kterou bychom chtěli užívat a chtěli bychom uplatnit právo vydržením. Je v tomto případě ještě možné právo uplatnit? Děkuji, Ludmila

ODPOVĚĎ:
Vydržení je zvláštním institutem, který by však neměl být přerušen, což se zde stalo. Dle občanského zákoníku platí, že: K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Navíc má obec jistě pozemky zapsány v katastru nemovitostí.
Vzhledem k výše uvedenému bych obec vyzval k odprodeji i zbývajího pozemku vedle domu. Prodala by ji ve prospěch SVJ či družstva (dle vlastnické struktury ve Vašem domě). Pokud se jedná o pozemek v bezprostředním okolí domu, pak nevidím důvodu, proč by obec odprodeji neměla bránit.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Zbourání černé stavby - je nutné ohlášení stavebnímu úřadu?
- Stavební povolení na zbourání černé stavby
- Stavební povolení na zbourání nelegální stavby

Koupila jsem dům k němuž je přistavěná dřevěná stavba kolny, tato stavba byla původními majiteli postavena 2005 bez povolení a není zakreslená v katastru (na stavební úřad původní majitelé podali jen ohlášení na stavbu o půdorysu 3x4,5m ale ve skutečnosti pak postavili stavbu o půdorysu 4x7,5m). Banka u které mám hypo na dům po mě požaduje narovnání právních stavů evidence nemovitosti, proto musím situaci řešit. Stavbu chceme zbourat, dodatečně povolovat nemá smysl protože je ve špatném technickém stavu.
Mohu stavbu nechat zbourat bez ohlášení stavebnímu úřadu, hrozí mi za to nějaké sankce? Stavba vlastně ani oficielně neexistuje tak nevím jak žádat o povolení zbourat něco co oficielně není. Na stavebním úřadu jsme se byli na tu stavbu informovat, tam jsme také zjistili že se jedná o nepovolenou stavbu, ale zatím jsme nepodali podnět k zahájení řízení o odstranění stavby, chtěla bych tuto stavbu odstranit aniž by se toto řízení muselo vůbec zahajovat, je to takto možné udělat aniž bych z toho pak měla nějaké problémy?
Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
V některých případech je skutečně možné odstranit stavbu bez přivolení stavebního úřadu. Konkrétně dle § 128/1 stavebního zákona platí, že vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103 stavebního zákona (nejde-li 1/ o stavbu podle § 103/1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo 2/ o stavbu, v níž je obsažen azbest, tyto dva body tedy představují výjimku z výjimky, tzn. že v těchto případech je přivolení stavebního úřadu nezbytné).
Co se týče staveb, není tedy nutné stavebnímu úřadu oznamovat záměr odstranit:
- stavbu do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umístěna v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění je nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci,
- stavbu o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepenou, jestliže neobsahuje obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení,
- stavbu pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepenou, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv),
- stavbu pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m.

S ohledem na Vámi uváděné rozměry černé stavby a okolnost, že se jedná o kůlnu však předpokládám, že podmínky některé ze shora uvedených výjimek z obecné ohlašovací povinnosti nesplníte, tzn. že pro legální odstranění předmětné kůlny bude zapotřebí obrátit se na stavební úřad s ohlášením Vašeho záměru.

V současné chvíli Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a další postup zde konzultovat. V zásadě se totiž nabízí tři scénáře:
1/ stavební úřad dojde k závěru, že předmětnou kůlnu je přeci jenom možné zařadit do některé kategorie výjimek dle § 128/1 stavebního zákona a souhlas stavebního úřadu s odstraněním stavby tudíž není zapotřebí;
2/ stavební úřad Vám doporučí podat ohlášení záměru odstranit stavbu (v takovém případě bude nezbytné postupovat dle § 128 stavebního zákona), aby mohl následně vydat souhlas s Vaším záměrem (popř. povolení žádosti o odstranění stavby) ;
3/ stavební úřad zahájí řízení o nařízení odstranění stavby (tzn. že stavební úřad se z úřední činnosti, v tomto případě na základě Vámi sdělených informací, dozví o existenci černé stavby a bude dále postupovat dle § 129/1 písm. b) a § 129/2 a 3 stavebního zákona), stavební úřad Vám v tomto případě umožní černou stavbu dodatečně "legalizovat", pokud této možnosti nevyužijete, bude Vám odstranění černé stavby stavebním úřadem nařízeno.

Pokud byste se rozhodla odstranit kůlnu bez přivolení stavebního úřadu (v situaci, kdy by toto přivolení bylo zapotřebí), mohla byste se dopustit přestupku dle § 178/1 písm. v) nebo w) stavebního zákona, dle něhož se přestupku dopustí fyzická osoba, která:
- v rozporu s § 128 stavebního zákona odstraní stavbu uvedenou v § 103 stavebního zákona obsahující azbest nebo stavbu uvedenou v § 103/1 písm. e) bodech 4 až 8 stavebního zákona anebo v § 104 stavebního zákona bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
- v rozporu s § 128 stavebního zákona odstraní stavbu vyžadující stavební povolení bez souhlasu nebo povolení stavebního úřadu,
přičemž za tento přestupek by Vám mohla být vyměřena pokuta do 200.000,- Kč (v případě přestupku dle první odrážky) nebo do 500.000,- Kč (v případě přestupku dle druhé odrážky), jak vyplývá z § 178/3 písm. c) a d) stavebního zákona.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám (byť se jedná o informaci, kterou Vám při konzultaci stavební úřad jistě sdělí), že vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení (což je s největší pravděpodobností i Váš případ), může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu.
V povolení nebo nařízení odstranění stavby stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby (§ 130/1 stavebního zákona).
Vlastník stavby (popř. jiná osoba, která odstranila stavbu) je povinen oznámit tuto skutečnost do 30 dnů po odstranění stavby příslušnému stavebnímu úřadu (§ 131a stavebního zákona).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvířata sousedů poškozují plot - jak se bránit?
- Ovce sousedů poškozují plot - jak se bránit?

Noví sousedé ohradili část svého pozemku a začali zde chovat ovce. Místo, kde sousedíme zahradou je ohrazeno naším dřevěným plotem do kamenných sloupů v místech původního plotu délka cca 100 m. Bez jakékoliv domluvy používají náš plot jako své ohrazení. Přesto, že je náš plot udržovaný, ovce neustále vyráží tyčky, poté devastují naší zahradu a dvůr. Jsme důchodci, nestačíme plot opravovat. Je to pro nás značný náklad, čas a neustálé stresování, není nám dopřáno klidu. Jakmile sousedům něco řekneme, slyšíme jen sprosté nadávky. Máme vůbec nějakou šanci domoci se toho, aby si ze svojí strany ohradili, tak, aby se ovce nemohly plotu dotýkat. Zároveň aby nebyla narušena statika kamenných sloupů na svahu. Nebo není možná žádná odstupová vzdálenost. Jak by to pak bylo s odstupovou vzdáleností pro opravu našeho plotu. Kam se můžeme obrátit. Je možné nějaké předběžné opatření. Kdo by platil případný soudní spor. Děkuji Martina

ODPOVĚĎ:
Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

Váš soused tedy nesmí nechat vnikat ovce na Váš pozemek.

Pokud ovce, které jsou ve vlastnictví souseda ničí Váš plot, máte nárok na náhradu vzniklé škody. Podle § 2933 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku totiž platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.

Rovněž se, podle mého názoru můžete domáhat toho, aby soused učinil potřebná opattření, aby se toto již neopakovalo.

Doporučuji vyzvat souseda, aby Vám nahradil již vzniklé náklady na opravu a zabezpečil ovce tak, aby nemohli ničit Váš plot. Pokud Vám nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže v soudním sporu. Seznam, advokátů naleznete na www.cak.cz

Pokud budete v soudním spour úspěšní, soused Vám zaplatí také náklady za soud a advokáta.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Špatně zapsané příděly v katastru nemovitostí

Bratranec má problém se zapsaným majetkem z přídělů z roku 1950.
V přídělu má zapsány na své rodiče, kteří již zemřeli majetek 3 domy s čísly popisnými a přes 9 ha polností, ale jeho rodiče (moje teta se strejdou) se jmenovali Rudolf a Emílie a ve všech zápisech na katastru i v přídělech došlo k chybě a je to zapsáno na Adolf a Emílie, nikde nejsou uvedena rodná čísla, ani data narození. Dle mého bychom měli nějak dokázat chybu v zápisu, že žádný Adolf neexistoval a v té obci nebydlel a tedy mu nemohl být připsán příděl. Bydlel tam Rudolf s Emílií a dokonce svého času byl strejda Rudolf i předsedou Místního národního výboru. Pozemky a domy byly v restituci převedeny asi jako volné jiným vlastníkům. Současnému vedení obce a ti nám z nějakého důvodu odmítají vydat jakékoli písemnosti z té doby s tím, že tam nic není.
Prosím o radu jestli a popřípadě jak by se dala situace řešit. Jak dokázat chybu v zápisu a oprávnění restitucí.
Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
V první řadě bych Vám doporučila obrátit se na místně příslušné katastrální pracoviště, v jehož územní působnosti se nemovitosti nacházejí. Seznam katastrálních pracovišť spolu s jejich kontaktními údaji naleznete na
http://cuzk.cz/Urady/Katastralni-urady/Seznam-vsech-KU-a-KP.aspx. Prostřednictvím bezplatné webové aplikace
http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
se dají zjistit základní informace o nemovitostech. kompletní informace pak lze získat na katastrálním pracovišti. Na místně příslušném katastrálním pracovišti lze také ve sbírce listin získat kopii (prostou nebo ověřenou) listiny, na základě které byly informace do katastru zapsány (pokud taková existuje). Na katastrálním pracovišti také získáte informace, jak v takovém skutečně nestandardním případě postupovat. Doporučuji Vám také nahlédnout na stránky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
http://www.uzsvm.cz/nedostatecne-urcite-identifikovani-vlastnici-2140-0-85/,
kde naleznete nemovitosti, u kterých v katastru nemovitostí není dostatečně určitě uveden jejich vlastník a informace občanům, jak postupovat. Právě proto, jak uvádíte, že nejsou uvedena v katastru rodná čísla vlastníků, mohlo by v tomto případě jít právě o takto nedostatečně identifikované vlastníky a pak je to již v působnosti výše uvedeného úřadu.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Opakované pozdní placení nájmu, nájemného - pokuta, penále
- Opakované pozdní placení nájmu, nájemného - okamžitá výpověď, ukončení nájemní smlouvy

Prosím o informaci ohledně dalšího postupu při opakované neplacení / pozdní placení nájemného.
S nájemníkem jsme celou situaci diskutovali již v květnu 2015, kdy dříve neuhradil 2x nájemné a domluvili jsme se díky kauci ve smlouvě a přeplatku za služby umořit dluh na 5.000 Kč, který měl být uhrazen v červnu 2015 a standardně od května mělo být uhrazeno nájemné 9.500 Kč.
Nicméně nájemné nebylo uhrazeno květen - červenec a dohodnutý dluh z předešlých nájmů ve výši 5.000 Kč také nebyl uhrazen. Již dříve jsme se s nájemníkem domlouvali, že je nutné reagovat a komunikovat, nicméně nyní se ozval až po několikáté výzvě až 3.8.2015.
Celkový dluh na nájemném je tedy 3 x 9.500 Kč + 5.000 Kč
V nájemní smlouvě je uvedeno, že při neuhrazení nájemného do 30-ti dnů po jejich splatnosti, je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení.
Mám na Vás dotaz, zda by v tomto případě měl uhradit tedy i tuto pokutu (zda se vztahuje i dle NOZ do nájemní smlouvy) a jaká je tedy celková dlužná částka. S nájemníkem máme nájemní vztah do 16.9.2015 s tím, že již nyní jsem od srpna navrhovala okamžité ukončení smlouvy, nicméně mě opět žádá o postupné splácení, ale nemohu neustále tolerovat tento přístup.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 2239 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. Z uvedeného plyne, že smluvní ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu je neplatné.
Pokud jde o příslušenství Vaší pohledávky, tak nájemce je podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , povinen zaplatit z částky odpovídající dlužnému nájemnému úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně a to ode dne, která následuje po dni splatnosti až do úplného zaplacení.
Z částky odpovídající zálohám na služby je nájemce podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. povinen zaplatit Vám poplatek z prodlení. Podle tohoto ustanovení platí, že dostane-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, je povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení.
Prodlení s placením nájemného a záloh na služby představuje hrubé porušení základní povinnosti nájemce. Uvedená situace se jistě dá řešit výpovědí. Nájemce by však mohl u soudu napadnout platnost výpovědi (byť s minimální šancí na úspěch). Nicméně by tím mohl činit obstrukce. Jelikož je nájem sjednán na dobu určitou a navíc konec doby nájmu nastane již za měsíc a několik dní, doporučuji výpověď nedávat a vyčkat na skončení nájmu. Hned 17. 9. 2015 písemně vyzvěte nájemce, aby byt vyklidil a uhradil dlužnou částku. Pokud tak během několika dní neučiní, můžete podat žalobu na vyklizení bytu a zároveň na zaplacení dlužné částky. Pokud by naopak dlužnou částku do té doby uhradil, nic Vám nebrání nájemní smlouvu dodatkem prodloužit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Firma při zastřižení větví stromů konce nezatřela balzámem, klihem
- Soused bez dovolení ostříhal mé větve - žaloba k soudu pokud strom uschne

Sousedka mi nechala ořezat větve břízy i když jsme se dohodli jinak, (říkala, že to stačí v září a já jí řekla, že se na to pozeptám v srpnu.)
Má to o firmy, ale nemá na to doklad. Větve nejsou zatřený žádným balzámem, dřevařským klíhem. Můžu chtít na té firmě, aby to opravila a zatřela? (tvrdí, že se to nemusí). A co se sousedkou? To jí můžu zažalovat, až ta bříza uschne? Mě štve, že si to vůbec dovolila!! Co mi provede příště? Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Platí níže uvedené, nárok bych samozřejmě uplatňoval vůči sousedce. Pokud strom uschne, pak je to na žalobu na náhradu škody. Sousedka má právo po předchozí žádosti Vás jako vlastníka stromu odstranit větve přesahující na její pozemek, a to v době vegetatičního klidu, což teď rozhodně není.
Pokud kdokoliv vstupuje na Váš pozemek, a tam dokonce řeže stromy, pak je to zcela mimo zákon. V podstatě se jedná o poškozování cizí věci a ve vážnějším případě by to bylo na přivolání policie.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Ubytovací jednotka - definice
RŮZNÉ-STAVBY
- Byt zkolaudovaný jako jiný nebytový prostor - málo světla, okna na sever

Dovoluji si Vás požádat o upřesnění a výklad zákona o tzv. ubytovacích jednotkách. V rámci developerských projektů jsou běžně nabízeny k prodeji ubytovací jednotky. UBYTOVACÍ JEDNOTKA Definice technického stavebního pojmu ubytovací jednotka. Ubytovací jednotka je: 1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné ubytování a jsou k tomu určeny; 2. ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb, určená k trvalému bydlení (vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby). Developer je nabízí za nižší ceny než bytové jednotky s odůvodněním, že je tam méně přímého slunečního svitu - vzhledem k orientaci na sever a tudíž to nemůže být zkolaudované jako byt. V katastru je pak tento prostor zapsán jako jiný nebytový. Přesto to bytu odpovídá uspořádáním - v tomto konkrétním případě se jedná o 2+kk s lodžií o výměře asi 60 m2. Mám zde několik poznámek, o jejichž zodpovězení bych Vás z titulu Vaši funkce chtěla poprosit: 1. Pokud bych tuto ubytovací jednotku koupila, jakému se vystavuji riziku z právního hlediska? Co to vlastně doopravdy kupuji? Je možné tam trvale bydlet a užívat ji jako byt? Hrozí mi nějaké právní komplikace nebo riziko postihu v důsledku dlouhodobého užívání (v řádu desítek let), případně vystěhování? Mohu tam mít trvalé bydliště? 2. Lidé si kupují tyto jednotky k účelu pronajímání; já však tento úmysl nemám a chtěla bych ji užívat dlouhodobě pro svoji potřebu - je to možné? 3. Pokud bych ubytovací jednotku chtěla v budoucnu prodat, je to vůbec možné? Jaká bude její cena? Teoreticky pokud to není byt a je to kolaudované jako jiný nebytový prostor tak to má hodnotu např. kanceláře nebo garáže? ! 4. Upřímně, považuji to za právní paskvil a není mi zřejmé, co koupí tohoto prostoru získávám, riskuji a co mohu očekávat; zda vůbec o této koupi uvažovat… Děkuji Vám za pochopení a Vaši laskavou odpověď. Darina

ODPOVĚĎ:
1/ Dlouhodobé užívání ubytovací jednotky:
Jak vyplývá z definice pojmu "ubytovací jednotka" dle § 3 písm. d) vyhlášky o technických požadavcích na stavby (kterou ve svém dotazu citujete), slouží ubytovací jednotka k přechodnému ubytování, nikoli k trvalému bydlení. Totéž ostatně vyplývá rovněž z § 44 vyhlášky o technických požadavcích na stavby, který stanoví konkrétní parametry ubytovacích jednotek (a to dle třídy ubytovacího zařízení, v němž se daná ubytovací jednotka nachází, tzn. dle počtu hvězdiček). na toto vymezení ubytovací jednotky pak obsahově navazuje § 2 písm. c) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož je stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené (jedná se o hotely, motely, penziony a ostatní ubytovací zařízení).
Základní rozdíl mezi bytem a ubytovací jednotkou tedy tkví v účelu obývání těchto prostor. Zatímco byt je (resp. s ohledem na své parametry a vybavení může být) užíván za účelem uspokojování bytových potřeb (tedy k trvalému bydlení), má ubytovací jednotka sloužit pouze k uspokojení potřeby dočasného (přechodného) ubytování. Z tohoto důvodu jsou stavebně-technické požadavky na ubytovací jednotku oproti bytu mírnější, neboť ubytovací jednotka musí umožňovat toliko prozatímní pobyt v prostoru, kde je možné uspokojit své základní životní a společenské potřeby.
Z důvodu shora uvedeného není (z právního hlediska) možné užívat ubytovací jednotku k trvalému bydlení, neboť tento prostor nebyl stavebním úřadem zkolaudován jako byt.

Co se týče možných právních rizik, je zejména nutné poukázat na § 178/1 stavebního zákona, dle něhož se dopustí přestupku mimo jiné ta fyzická osoba, která:
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
- užívá stavbu v rozporu s kolaudačním souhlasem,
- užívá stavbu v rozporu s oznámením stavebníka podle § 120/1 stavebního zákona,

přičemž za tyto přestupky může být stavebním úřadem uložena pokuta dle § 178/3 stavebního zákona. Je samozřejmě otázkou, zda má stavební úřad vůbec šanci se v praxi dozvědět o tom, že ubytovací jednotka je jejím vlastníkem užívána k trvalému bydlení (stavební úřad by musel skutečnost trvalého bydlení mimo jiné prokázat, což by bylo patrně dosti obtížné), určité riziko postihu ze strany stavebního úřadu nicméně existuje.

Co se týče přihlášení trvalého pobytu na adrese ubytovací jednotky, platí dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel (zák. č. 133/2000 Sb. , v platném znění), že občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Přihlášení trvalého pobytu na adrese ubytovací jednotky (pokud se tato ubytovací jednotka nachází v objektu s popisným, evidenčním či orientačním číslem, což předpokládám) je tedy možné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že účelové určení prostor dle kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu (tzn. zda se jedná o byt či jiný prostor vhodný k dočasnému ubytování) hraje významnou roli i v soudních řízeních, neboť soudy obecně přijímají kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu jako směrodatné. To vyplývá např. z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2271/2004, v jehož rámci dospěl soud k tomuto závěru:
"… Bytem je soubor místností (popřípadě jednotlivá obytná místnost), které jsou rozhodnutím stavebního úřadu určeny k trvalému bydlení. Rozhodující pro vymezení souboru místností (místnosti) jako bytu je tedy právní stav založený pravomocným rozhodnutím o povolení užívání stavby dle … stavebního zákona (případně o změně účelu jejího užívání dle … stavebního zákona). Bylo-li takto o posouzení otázky, co je bytem, stavebním úřadem rozhodnuto, soud z tohoto rozhodnutí vychází … "
Shora nastíněnému vymezení pojmu "byt" odpovídá také jeho definice dle § 2236/1 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. , v platném znění).

2/ Užívání ubytovací jednotky pro vlastní potřebu:
Užívání ubytovací jednotky pro vlastní potřebu je samozřejmě možné, nikoli však pro uspokojování vlastních bytových potřeb (tj. nikoli za účelem trvalého bydlení), jak uvádím v odpovědi ad 1/ výše.

3/ Budoucí prodej ubytovací jednotky:
Jelikož ubytovací jednotka může být předmětem vlastnického práva, může být samozřejmě i zcizena (tzn. prodána či darována). Pokud byste se v budoucnu rozhodla ubytovací jednotku prodat, nebude hrát její odhadní hodnota prakticky žádnou roli, neboť kupní cena je v zásadě předmětem dohody prodávajícího a kupujícího. Sjednáte-li tedy s kupujícím, že mu ubytovací jednotku prodáte za cenu bytu o obdobných parametrech, bude takto uzavřená kupní smlouva platná.

Pokud by však v budoucnu bylo nutné určit cenu ubytovací jednotky znaleckým posudkem (tzn. provést odborný odhad hodnoty ubytovací jednotky), bude samozřejmě takto určená cena ubytovací jednotky nižší, než by byla cena bytu o obdobných parametrech. Tato situace může nastat např. pokud se rozhodnete použít ubytovací jednotku jako zástavu (při čerpání hypotéky či jiného úvěru banky pravidelně vyžadují provedení znaleckého odhadu hodnoty budoucí zástavy), pokud se rozhodnete prodat ubytovací jednotku v dobrovolné dražbě či dojde-li k nucenému prodeji ubytovací jednotky v rámci exekuce.

4/ Zda o koupi uvažovat:
Ubytovací jednotky jako takové není nutné považovat za právní paskvil, jedná se o stavebně-technické vymezení prostoru pro dočasné ubytování.

Rozhodnete-li se ubytovací jednotku zakoupit, získáte prostor, který je rozhodnutím stavebního úřadu určen k přechodnému ubytování, nikoli k trvalému bydlení (k tomu může sloužit pouze prostor, který je zkolaudován jako byt). Máte-li v úmyslu zakoupit takový prostor, v němž byste mohla v budoucnu uspokojovat své bytové potřeby (tedy tam trvale bydlet), nejeví se ubytovací jednotka jako příliš vhodná, neboť s jejím dlouhodobým užíváním za účelem bydlení je spojeno riziko veřejnoprávního postihu v podobě pokuty ze strany stavebního úřadu (byť je diskutabilní, zda by měl stavební úřad možnost se o dlouhodobém užívání ubytovací jednotky k bydlení vůbec prokazatelně dozvědět).

V každém případě Vám doporučuji navštívit místně příslušný stavební úřad a konzultovat zde Vaší situaci, nelze vyloučit, že stavební úřad nalezne ze svého úhlu pohledu optimální řešení (zejména v podobě udělení výjimky z některých požadavků na stavebně-technické parametry bytu, tzn. že Vámi zakoupená ubytovací jednotka by mohla být rekolaudována na byt).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Zvířata sousedů poškozují plot - jak se bránit?
- Ovce sousedů poškozují plot - jak se bránit?

Noví sousedé ohradili část svého pozemku a začali zde chovat ovce. Místo, kde sousedíme zahradou je ohrazeno naším dřevěným plotem do kamenných sloupů v místech původního plotu délka cca 100 m. Bez jakékoliv domluvy používají náš plot jako své ohrazení. Přesto, že je náš plot udržovaný, ovce neustále vyráží tyčky, poté devastují naší zahradu a dvůr. Jsme důchodci, nestačíme plot opravovat. Je to pro nás značný náklad, čas a neustálé stresování, není nám dopřáno klidu. Jakmile sousedům něco řekneme, slyšíme jen sprosté nadávky. Máme vůbec nějakou šanci domoci se toho, aby si ze svojí strany ohradili, tak, aby se ovce nemohly plotu dotýkat. Zároveň aby nebyla narušena statika kamenných sloupů na svahu. Nebo není možná žádná odstupová vzdálenost. Jak by to pak bylo s odstupovou vzdáleností pro opravu našeho plotu. Kam se můžeme obrátit. Je možné nějaké předběžné opatření. Kdo by platil případný soudní spor. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník platí, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.
Váš soused tedy nesmí nechat vnikat ovce na Váš pozemek.
Pokud ovce, které jsou ve vlastnictví souseda ničí Váš plot, máte nárok na náhradu vzniklé škody. Podle § 2933 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku totiž platí, že způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, nahradí škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem.
Rovněž se, podle mého názoru můžete domáhat toho, aby soused učinil potřebná opattření, aby se toto již neopakovalo.
Doporučuji vyzvat souseda, aby Vám nahradil již vzniklé náklady na opravu a zabezpečil ovce tak, aby nemohli ničit Váš plot. Pokud Vám nevyhoví, obraťte se na advokáta, který Vám pomůže v soudním sporu. Seznam, advokátů naleznete na www.cak.cz
Pokud budete v soudním spour úspěšní, soused Vám zaplatí také náklady za soud a advokáta.

_

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Rodičovská dovolená, zákon o státní službě a zánik, zrušení pracovního místa

Ukončení rodičovské dovolené (12.8.2015) a nový zákon o státní službě.
Týká se mě nový zákon o státní službě?
Od 2000 jsem byla zaměstnancem Pozemkového fondu ČR. V době, kdy jsem byla na rizikovém těhotenství s třetím dítětem, bylo rozhodnuto, že moje pracovní místo bude zrušeno (k 1.7.2012) a byla jsem tudíž zařazena do režimu hromadného propouštění s tím, že moje pracovně právní vztahy budou řešeny po ukončení rodičovské dovolené (tj. 12.8.2015).
Mezitím došlo ke změně a Pozemkový fond ČR byl sloučen s Pozemkovým úřadem a od 1.1.2013 vznikl Státní pozemkový úřad.
Zaměstnavatel (Státní pozemkový úřad) mě nyní kontaktoval s tím, že mi oznamuje, že byl přijat zákon č. 234/2014 Sb. , o státní službě a že moje pracovněprávní záležitosti budou řešeny po odpadnutí překážek v práci.
Na můj dotaz, jak se mě vznik tohoto zákona dotkne, mi bylo sděleno, že mě se to vůbec netýká, neboť moje místo zaniklo před platností tohoto zákona, tj. že mám 12.8 2015 nastoupit do práce, dostanu výpověď podle zákoníku práce s dvouměsíční lhůtou a pak 3měsíční odstupné. Ale moje pracovní smlouva přece nezanikla - jedná se o mě a ne o pracovní místo!
V případě, že bych byla ale ve služebním poměru jsou tyto lhůty mnohem delší (6 měsíců výpovědní lhůta a až 12 měsíců odstupné).
Jak to tedy v mém případě je? Mám nárok být zařazena do služebního poměru (pokud - jak jsem se dočetla na internetu- o to požádám do 31.8.2015, resp. až 62 dnů po ukončení rodičovské dovolené) nebo tento nárok nemám (jak mi tvrdí zaměstnavatel)? V době, kdy jsem chodila do práce, jsem byla pracovně zařazena jako odborný referent (s vysokoškolským vzděláním) a za uplynulých 10 let jsem odpracovala více než požadované 4 roky praxe.
Mám případně žádost o přijetí do služebního poměru podat ještě dříve než nastoupím 12. 8. do zaměstnání nebo ji mám podat až při nástupu do práce. Chci se ujistit, že tím, že 12.8.2015 v den nástupu do zaměstnání po ukončení mateřské dovolené, podám sice žádost o přijetí do služebního poměru, ale zárověň i přijmu výpověď dle zákoníku práce, nepřijdu automaticky o možnost ukončit pracovní poměr v režimu zákona o státní službě.
Jistě chápete, že je pro mě po rodičovské dovolené důležité, kolik peněz budu mít (máme 3 děti) a jak dlouhou dobu budu mít na hledání nového zaměstnání, když do předchozího zaměstnání nemůžu nastoupit, protože zaměstnavatel pro mě nemá na žádné pobočce místo. I když je s podivem, že na pobočce SPÚ Kraje Vysočina v Jihlavě (kam spadám), byli v červnu přijati 2 noví zaměstnanci a mě o těchto pracovních místech zaměstnavatel neinformoval, přestože jsme byli v telefonickém kontaktu a bylo mi přislíbeno, že pokud se nějaké místo uvolní - dá mi odbor personální vědět.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 190 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb. , o státní službě platí, že:
„Dosavadní zaměstnanec vykonávající činnosti podle § 5, který je ke dni 1. července 2015 v pracovním poměru na dobu neurčitou, má nárok být na základě systemizace podle § 184 odst. 1 přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže
a) splňuje předpoklady uvedené v § 25 odst. 1,
b) má podle systemizace vykonávat činnosti podle § 5,
c) požádá o přijetí do služebního poměru správní úřad písemně do 31. srpna 2015 a
d) vykonával v den podání žádosti v uplynulých 10 letech ve správním úřadu, v obecním úřadu obce s rozšířenou působností, krajském úřadu, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné nejméně po dobu 4 let. “
Ve výše uvedeném ustanovení se mluví o přijetí do služebního poměru na základě systemizace, která se má dle § 184 odst. 1 a 2 zákona o státní službě vytvořit následovně:
„ (1) První systemizace a první systemizace pracovních míst podle tohoto zákona se ve všech správních úřadech stanoví s účinností od 1. července 2015. Namísto služebního orgánu předloží návrh těchto systemizací Ministerstvu vnitra, po projednání s Ministerstvem financí, ten, kdo je v čele správního úřadu, jehož se tento návrh týká.
(2) Systemizace podle odstavce 1 se zaměřují zejména na vymezení služebních míst státních zaměstnanců a pracovních míst zaměstnanců. “
Jelikož Vaše pracovní místo bylo již v minulosti zrušeno, nebude tedy zařazeno ani do nově vytvořené systemizace pracovních míst (pro upřesnění: systemizace=organizační struktura pracovních míst u zaměstnavatele rozpracovaná dopodrobna až na jednotlivá pracovní místa), Vy nebudete vykonávat podle této systemizace žádnou činnost, a tudíž nebudete mít nárok na zařazení do služebního poměru.
Máte pravdu v tom, že Váš pracovní poměr trvá, máte platnou pracovní smlouvu, ale již nejste vedena v systemizaci u zaměstnavatele, jelikož zaměstnavatel Vaši pozici zrušil a jen z důvodu ochranné doby v podobě Vaší mateřské a rodičovské dovolené Vám nemohl dát výpověď již dříve.
Zaměstnavatel má povinnost Vám přidělovat práci dle druhu práce sjednaném ve Vaší pracovní smlouvě a to ode dne následujícího po skončení Vaší rodičovské dovolené. Pokud před tímto datem přijal nového zaměstnance, byť i se stejným druhem práce jako máte vy sjednáno, postupoval v souladu se zákoníkem práce.

_

OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY-SMLOUVY
- Odpovědnost realitní kanceláře za případné nevydání kupní ceny v úschově RK (úschova od kupujícího)
- Jak se vyhnout problémům v případě zpronevěry peněz v úschově realitní kanceláře (úschova od kupujícího nemovitosti)

Kupujeme dům, máme již návrh smlouvy a potřebujeme znát odpověď na náš dotaz než smlouvu podepíšeme.
Prodávající nám prodává nemovitost přes RK. Předpokládáme, že se s manažerem zná. Požaduje uložit
peníze za nemovitost v úschovně RK. I když se zdá vše v pořádku a pan makléř se zdá být solidní slušný, sympatický člověk, my makléře dané RK ale neznáme. Víme, že je to i pro nás dobře, když RK peníze uvolní prodávajícímu až po nabytí právní moci vkladu do katastru. A to z důvodů možnosti dodatečně nemovitost ještě prodávajícím zastavit
Bude mít právní váhu dodatek, který chceme vepsat do kupní smlouvy, že bere prodávající NA SEBE ZODPOVĚDNOST, že RK bude cena za prodej prodávajícímu nemovitost vyplacena. Zda z jakéhokoli důvodu se tak nestane, tak že prodávající bude výplatu požadovat po RK a NE po kupujících a to buď dohodou nebo soudně. Můžete nám přesně prosím napsat formu znění dodatku?
Prosím ještě o zodpovězení jednoho dotazu. Kupujeme nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, kde není přesně určeno, vyměřeno kdo jakou část pozemku, zahrady využívá, pouze jsou určeny podíly a konkrétní byty. Zajímá nás, když některý z majitelů bude mít exekuci jak se v tomto případě věc řeší, když není přesně určeno čí co je, kromě bytových jednotek? Je toho trochu více na zodpovězení, doufám ale, že jsem dotaz vypsala, vysvětlila srozumitelně a jasně a vy nám budete schopen poradit. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Všeobecně je lepší mít úschovu zajištěnu advokátem či notářem neboť ti jsou pro případnou náhradu škody ze zákona pojištěni, narozdíl od RK. RK bude pravděpodobně 3. účastníkem smlouvy, tudíž zakomponovat podobné ustanovení tam nebude problém. Asi bych tam zařadil též ustanovení, dokud nebude na účet RK složena kupní cena, pak není oprávněna podat návrh na vklad do KN. Nejde-li o malé částky, vždy doporučujeme konzultaci textu smlouvy s advokátem.
Stejné platí o podílech spoluvlastníků, je třeba si v katastru zjistit veškeré podíly (ideální podíly na celé NEM) a z výpisu je možno zjistit, zda ten konkrétní podíl je zatížen exekucí či jiným právem. V takovém případě - za předpokladu koupě NEM - přejde dluh z exekuce na Vás. To je potřeba si zanalyzovat, jaká zatížení na NEM jsou a zda je tedy vůbec adekvátní takovou NEM kupovat a za kolik. Odbřebenění nemovitosti se pak děje úhradou předmětných pohledávek věřitelů, kteří mají tuto zajištěnu např. zastaveným podílem na NEM.
Skutečně bych v obou ohledech doporučoval konzultaci s advokátem, kde by byl jednak analyzován návrh smlouvy a jednak by advokát vytáhl z KN veškeré potřebné výpisy a zhodnotil adekvátnost obchodu a zkontroloval konkrétní podíly, jejich zatížení a správnost jejich uvedení ve smlouvě.
Realitky nemusí být vždy zcela seriozní, nehledě na jejich nehorázné odměny za zrpostředkování prodeje, což v tomto případě je ale spíše problém prodávajícího.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zástup za osobu na mateřské dovolené - kolikrát může zaměstnavatel prodloužit pracovní smlouvu než bude na dobuneurčitou?
- Zástup za osobu na rodičovské dovolené - kolikrát může zaměstnavatel prodloužit pracovní smlouvu než bude na dobuneurčitou?
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - zástup za mateřskou dovolenou MD, rodičovskou dovolenou RD

Můj poslední zaměstnavatel mě zaměstnal jako zástup za pracovnici, která odešla na MD.
Mám tedy smlouvu na dobu určitou. Uvedená kolegyně plánuje MD na 3 roky, je tedy možné, aby mně zaměstnavatel 3x prodlužoval smlouvu na dobu určitou?
Slyšela jsem, že smlouvu na dobu určitou (vždy na 1 rok) lze uzavřít pouze na 2 po sobě jdoucí roky, pak by měla být sepsána na dobu neurčitou.
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou platí § 39 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, v platném znění: „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 3 roky a ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou může být opakována nejvýše dvakrát. Za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž i jeho prodloužení. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží. “
Lze tedy sjednat pracovní poměr na dobu určitou max. na dobu 3 let a pak ho ještě vždy dvakrát prodloužit, vždy max. o tři roky (lze i např. jen o jeden rok, pak je ale i tak jedno další prodloužení vyčerpáno).
Zároveň však platí pro určité výjimečné situace uvedené v § 39 odst. 4 ZP, dle kterého platí:
„Jsou-li u zaměstnavatele dány vážné provozní důvody nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, na jejichž základě nelze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnanci, který má tuto práci vykonávat, navrhl založení pracovního poměru na dobu neurčitou, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že jiný postup bude těmto důvodům přiměřený a písemná dohoda zaměstnavatele s odborovou organizací upraví
a) bližší vymezení těchto důvodů,
b) pravidla jiného postupu zaměstnavatele při sjednávání a opakování pracovního poměru na dobu určitou,
c) okruh zaměstnanců zaměstnavatele, kterých se bude jiný postup týkat,
d) dobu, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace; vnitřní předpis musí obsahovat náležitosti uvedené ve větě první. “
Ve Vašem případě tedy záleží na úpravě, která je zavedena u zaměstnavatele. Pokud zaměstnavatel za vážné provozní důvody např. stanovil zaměstnávání zaměstnanců, kteří jsou jako zástup za zaměstnankyně na mateřské a rodičovské dovolené a splnil všechny podmínky v tomto ustanovení uvedené, pak se na něj obecné ustanovení o uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou nevztahuje a může uzavírat v těchto případech pracovní poměry na dobu určitou bez omezení.