Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde


 

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování s příkazem - při prodeji nemovitosti půjdou peníze na dobročinné účely
- Darování s podmínkou vyplacení při prodeji bytu, domu, nemovitosti
- Darovací smlouva s rozvazovací podmínkou - informace, příklad
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Zákaz zcizení a zatížení nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Zákaz darování, prodeje nemovitosti do darovací smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Zákaz zatížení nemovitosti věcným břemenem, věcným právem - nový občanský zákoník 2014
- Je možné zakázat prodej nemovitosti v darovací smlouvě na byt, dům, pozemek?
- Je možné zakázat dalšího darování nemovitosti v darovací smlouvě na byt, dům, pozemek?
- Zákaz prodeje nemovitosti zanesený do katastru nemovitostí - postup, návod, informace
- Zákaz darování nemovitosti zanesený do katastru nemovitostí - postup, návod, informace

Jak to je s darováním a možností udělat v ní příkaz? Lze to sepsat tak, že pokud daruji synovci byt a on by jej prodal nebo pronajímal, tak by musel výnos dát na dobročinné účely? Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Darovací smlouva s příkazem se objevila nově v novém občanském zákoníku, takže její limity stanoví až soudní judikatura. Ve Vašem případě by se spíše jednalo o darovací smlouvu s rozvazovací podmínkou, neboť v případě příkazu je třeba nějakého jednání (konání) ze strany obdarovaného, což lze dovodit s ust. § 2064 NOZ - "bylo-li darováno s příkazem, může dárce požadovat splnění příkazu, jen pokud již sám plnil."
Do darovací smlouvy můžete dát rozvazovací podmínku, která bude vázána na případný prodej nebo pronájem darované nemovitosti. Kdyby Váš synovec darovanou nemovitost prodal nebo pronajímal, měl byste právo odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení daru, s kterým byste poté mohl naložit podle své úvahy.
Nově lze také zapsat zákaz zcizení a zatížení nemovitosti jako věcné právo přímo do veřejného seznamu (katastru nemovitostí). Zákaz zatížení nebo zcizení je možné zřídit jen na dobu určitou, a to pouze na dobu přiměřenou. Stejně tak zřízení zákazu zatížení nebo zcizení zároveň musí být odůvodněno určitým zájmem, který je hodný právní ochrany.
Pro správné sepsání vámi požadované podmínky Vám doporučuji obrátit se na advokáta, která Vám pomůže se správnou formulací Vámi požadované podmínky, tak aby bylo její plnění vymahatelné.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Přístřešek pro auto - je nutné stavební povolení?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutné stavební povolení?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutná stavební ohláška stavebnímu úřadu?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutné stavební ohlášení stavebnímu úřadu?
- Přístřešek pro auto - je nutný územní souhlas stavebního úřadu?
- Přístřešek s podezdívkou - je nutný územní souhlas stavebního úřadu?
- U kterých staveb je nutné stavební povolení nebo stavební ohlášení, ohláška?

Jaká jsou potřebná povolení pro dřevěný přístřešek pro 2 auta s podezdívkou o výšce 1 m, o rozměrech 5,6 x 5,6 m, celková výška vč. střechy 3 m, bez uzavření, nepodsklepený, umístěný na pozemku rodinného domu uprostřed zahrady, tzn. že není umístěn v blízkosti plotu a nesousedí s okolními pozemky ani stavbami. Případně, zda jsou vůbec nějaká povolení nebo souhlasy potřeba. Děkuji, Hynek

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do 2 částí, a to dle na sebe navazujících řízení před stavebním úřadem:

1/ Územní řízení:
Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona není územní rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas (který je zjednodušenou variantou územního rozhodnutí) zapotřebí mimo jiné v případě stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci. Všechny shora vyjmenované podmínky pak musí být splněny současně. Jelikož Vámi popsaný přístřešek bude zastavěnou plochou přesahovat 25 m2, nebude možné tento přístřešek vybudovat bez zahájení územního řízení.

Zjednodušená varianta územního rozhodnutí o umístění stavby, tzn. územní souhlas s umístěním stavby, může být dle § 96/1 stavebního zákona vydán, pokud je stavební záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se tímto stavebním záměrem podstatně nezmění a tento stavební záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Dle § 96/2 písm. a) a b) stavebního zákona postačí vydání územního souhlasu s umístěním stavby v případech:

- stavebních záměrů uvedených v § 103 stavebního zákona,
- ohlašovaných staveb.
(k oběma bodům více níže)

2/ Stavební řízení:
Dle § 103/1 písm. a) a e) bod 1 stavebního zákona není vydání stavebního povolení či ohlášení stavebnímu úřadu zapotřebí v případě:

- stavebních záměrů uvedených v § 79/2 stavebního zákona (což však, jak uvedeno výše, není Váš případ),

- staveb o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepených, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení (ani tato možnost však nepřichází ve Vašem případě, s ohledem na maximálně možnou zastavěnou plochu, do úvahy).

Dle § 104/1 písm. d) stavebního zákona vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu mimo jiné stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m.

Shora uvedené lze shrnout tak, že z důvodu překročení stavebním zákonem stanovené výměry zastavěné plochy bude ve Vámi popsaném případě zapotřebí vydání územního souhlasu a na něj navazujícího souhlasu s ohlášením stavby (v rámci územního i stavebního řízení se tedy bude jednat o jejich jednodušší varianty). Oba tyto souhlasy pak mohou být stavebním úřadem vydány společně v rámci jediného řízení (a to za podmínek § 96a stavebního zákona).

Současně však upozorňuji, že Váš stavební záměr musí korespondovat s vydanou územně plánovací dokumentací, z tohoto důvodu Vám v každém případě doporučuji konzultovat Váš stavební záměr rovněž s místně příslušným stavebním úřadem.

_

SPRÁVNÍ-POKUTY
- Zánik odpovědnosti za přestupek - neprovedená výměna občanského průkazu po rozvodu manželství
- Pokuta za nevyměněný občanský průkaz po rozvodu manželství - promlčení přestupku
- Promlčení přestupku - pokuta za nevyměněný občanský průkaz
- Promlčení přestupku nevyměnění občanského průkazu (po svatbě nebo rozvodu manželství)
- Od kdy začíná běžet promlčení přestupku nevyměněného občanského průkazu?

10.10.2008 jsem se rozvedla, do 15 dnů jsem nepožádala o výměnu občanského průkazu.
Při vyzvedávání nového občanského průkazu v červnu 2014 jsem obdržela platební příkaz ve výši 2.200 Kč.
Příkaz nabyl právní moci dne 5.7.2014 a 22.7 2014 se stal vykonavatelným.
3.8.2014 jsem poslala e-mail paní na magistrát, že podle §20 o přestupcích platí, že odpovědnost zanikla za zákona.
Odpověd: podala jsem opožděný odpor a spis bude předán Krajskému úřadu města Brna k rozhodnutí.
Chci se zeptat, co mi hrozí a budu muset platební příkaz uhradit? Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Protiprávním jednáním, které jste spáchala, jste navodila protiprávní stav (neboť jste nebyla držitelem občanského průkazu s platnými údaji), přičemž v době trvání protiprávního stavu neběží promlčecí lhůta přestupku. Promlčecí lhůta počne běžet až odstraněním protiprávního stavu, ve Vašem případě, tedy vyzvednutím občanského průkazu.

Příkazu jste tedy povinna se podrobit.

Na webu naší bezplatné právní poradny jsme se touto tématikou již zabývali, proto si dovolím odkázat zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/spravni-pravo/prestupky-pokuty/17274-pokuta-za-nevymenenou-obcanku-po-rozvodu-manzelstvi.html

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vymáhání mzdy z dohody o provedení práce - postup, návod, informace
- Vymáhání platu z DPP - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Vymáhání mzdy z DPP - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Vymáhání dluhu (plat, mzda) od zaměstnavatele - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Jak vymáhat plat od zaměstnavatele - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Jak vymáhat mzdu od zaměstnavatele - postup, návod, informace, žaloba k soudu
- Postup, návod vymáhání platu, mzdy od zaměstnavatele

Přítel pracoval jeden měsíc na dohodu o provedení práce. Poté mu byla vyplacena pouze malá část mzdy formou zálohy. Zaměstnavatel mu odmítá vyplatit zbytek s tím, že ho vůbec nezná. Má samozřejmě k dispozici podepsanou pracovní smlouvu se všemi náležitostmi. Jak vymáhat zbytek platu?
Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci část odměny, na kterou má zaměstnanec nárok, může se zaměstnanec domoci daného plnění soudní cestou. Nejdříve bych doporučila písemně (dopis do vlastních rukou s dodejkou) kontaktovat zaměstnavatele s výzvou k doplacení dlužné částky do určitého data. Pokud se tak nestane, je možné podat k soudu (okresní soud podle sídla zaměstnavatele) žalobu na zaplacení dlužné částky.
Zároveň je možné obrátit se na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem k šetření, že zaměstnavatel porušuje své povinnosti v oblasti odměňování. Inspektorát práce je povinen podnět prošetřit a uložit zaměstnavateli povinnost k nápravě, popř. mu uložit i pokutu. Inspektorát práce však nebude řešit Váš konkrétní případ, svého nároku se můžete domoci pouze soudní cestou, bude-li zaměstnavatel odmítat plnit. Jen na okraj podotýkám, že se jedná o mzdu, nikoliv plat. Mzda je v soukromoprávní sféře, platy se vyplácí jen státním zaměstnacům

_

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování pro případ smrti - jak sepsat darovací smlouvu?
- Smlouva darování pro případ smrti - informace, náležitosti, vzor
- Darování pro případ smrti a odkaz - rozdíl, vysvětlení, definice, příklad
- Darování pro případ smrti - podmínky a náležitosti - nový občanský zákoník 2014
- Darování pro případ smrti - § 2063 nového občanského zákoníku, NOZ
- Darování pro případ smrti - odvolání, zrušení daru, darování
- Darování pro případ smrti - důvody pro zrušení darování, odvolání daru
- Odvolání daru u darování pro případ smrti
- Darování pro případ smrti - vzor

Jak je možno sepsat darovací smlouvu pro případ smrti dle § 2063 NOZ? Stačí napsat, oproti běžné darovací smlouvě, že k darovaní dojde pokud obdarovaný přežije dárce? Děkuji, Robert

ODPOVĚĎ:
Darování pro případ smrti je právním institutem, jehož právní účinky nastanou až v případě smrti dárce. Tento projev vůle dárce je velmi blízky odkazu. Rozdíl mezi darováním pro případ smrti a odkazem spočívá v tom, že odkaz lze kdykoli odvolat, ale darování pro případ smrti odvolat nelze. Tím je posíleno očekávání obdarovaného, že dárcem uvedený dar po smrti dárce dostane do svého vlastnictví. Tedy dárce může obdarovanému dar předat již při uzavření darovací smlouvy nebo obdarovaný dar dostane až po smrti dárce. Vlastnické právo k daru nabude vždy až k smrti zůstavitele.
Aby darování pro případ smrti bylo platné, musí být splněny určité podmínky. Darování pro případ smrti je oproti odkazu dvoustranným právním jednáním, v rámci kterého se dárce výslovně vzdá práva dar odvolat a obdarovaný dar příjme. Dar, který dárce hodlá po své smrti přenechat obdarovanému, musí skutečně existovat. Darování pro případ smrti musí být ve smyslu ust. § 2057 odst. 2 NOZ učiněno v písemné formě a dárce musí odevzdat obdarovanému listinu o vzdání se práva dar odvolat. Dle komentáře může být tato listina o vzdání se práva dárce dar odvolat i součástí darovací smlouvy. Účinky takovéto darovací smlouvy nastanou až za předpokladu, že obdarovaný dárce přežije.
I když nový občanský zákoník o tom zcela nehovoří, lze předpokládat, že zřeknutí se práva dar odvolat nebude platit absolutně, ale bude se vykládat tak, že odvolání daru nemůže být bezdůvodné. Tedy lze předpokládat, že zřeknutí se práva dar odvolat, bude možné z důvodu pro odvolání daru uvedených v ust. § 2068 - § 2078 NOZ dárcem odvolat.
Bude-li darování pro případ smrti postrádat náležitosti pro posouzení takového darování jako smlouvy (§ 2063 NOZ), tj. především bude chybět zřeknutí se dárce dar odvolat, které bude projeveno na samostatné listině nebo vtěleno do smlouvy, bude takového darování pro případ smrti dále posuzováno jako odkaz. V případě, že nebudou splněny ani formální náležitosti pro odkaz (např. nepůjde o pořízení pro případ smrti), bude i odkaz posuzován jako neplatný. V takovém případě, třetí osoba, která má věc u sebe, je povinna po smrti zůstavitele věc vrátit do pozůstalosti.

Vzor darovací smlouvy pro případ smrti je v tuto chvíli již mezi našimi vzory zdarma ke stažení online:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Lze požádat o opravu rozsudku v soudní síni už při čtení rozsudku?
- Oprava rozsudku soudu při čtení soudcem v soudní místnosti
- Jak a kdy požádat o opravu rozsudku - při soudním stání, líčení nebo až dodatečně písemně?

Lze po přečtení rozsudku ještě nějak hned na místě odporovat nějaké větné části v tomuto rozsudku? Pokud ano, jak to udělat prakticky? Když ono to čtení je samotné takové důstojné – ve stoje, je tam ticho, apod.
Nebo musím si ho vyslechnout, podepsat a pak teprve až doma podávat odvolání ke Krajskému s. ? Přišlo by mi to zbytečně zdlouhavé.
Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Odvolání je podání jako každé jiné. Je tedy možné podat ho písemně, ale i ústně do protokolu. Proto je možné po vyhlášení rozsudku soudci rovnou říct v jakém rozsahu a z jakých důvodů se odvoláváte a sepsat o tom protokol.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Diskriminace zaměstnance nevyplacením bonusu proti jiným zaměstnancům vykonávajícím stejnou práci ve stejné kvalitě
- Bezdůvodné nevyplacení bonusu zaměstnanci - diskriminace zaměstnance
- Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace při vyplácení mzdy, platu zaměstnancům - informace, příklad

Situace: zaměstnavatel vyplatí bonus - je součástí mzdy a uveden ve mzdovém dokladě, ale takovýto bonus není nijak vyhlášen. Nelze ho kontrolovat - porovnání, zda byl vyplacen v přiznané výši, nebo (ne)došlo k možné manipulaci (či diskriminaci některého ze zaměstnanců). Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen při odměňování zaměstnanců za vykonanou práci respektovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Zaměstnavatel vydáním vnitřního platového předpisu či jiného takového vnitřního nařízení, které se týká postupu odměňování jeho zaměstnanců, jednak sděluje zaměstnancům možný způsob odměňování, a jednak se sám chrání proti nařčení výše uvedeného typu.
Tuto povinnost však zaměstnavatel nemá, tudíž lze si představit i situaci výše uvedenou. Nebývá to však obvyklé, neboť tento netransparentní způsob odměňování může skutečně vyvolávat otázky týkající se dodržování výše uvedených zásad.
Pokud máte pochybnosti o odměňování u Vašeho zaměstnavatele, je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) - www.suip.cz s podnětem, nejlépe písemným. Inspektorát práce je povinen se Vaším podnětem zabývat a prošetřit u zaměstnavatele, zda při odměňování svých zaměstnanců dodržuje zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace. V případě pochybení může zaměstnavateli nařídit nápravu vadného postupu a uložit i pokutu za přestupek (popř. správní delikt).

_

PRÁCE-BOZP, PRACOVNÍ ÚRAZY
- Poškození plic v práci (vdechování nebezpečných látek) - náhrada škody na zdraví od zaměstnavatele
- Náhrada škody na zdraví - poškození plic vdechováním chemikálií v práci, zaměstnání
- Pracovní úraz - vdechování chemikálií a poškození plic
- Pracovní úraz - vdechování chemikálií z katalyzátorů a poškození plic
- Poškození zdraví při práci - nároky zaměstnance
- Náhrady zaměstnanci za pracovní úraz, poškození zdraví při práci
- Na co má zaměstnanec nárok při poškození zdraví pracovním úrazem nebo vdechováním chemikálií
- Na co má zaměstnanec právo při poškození zdraví pracovním úrazem nebo vdechováním chemikálií

Při periodické lékařské prohlídce mi bylo zjištěno závažné onemocnění plic, způsobené pracovním prostředím, ve kterém pracuji - zpracování odpadu (likvidace a recyklace automobilových katalyzátorů). Dostanu výpověď - nemají pro mě jinou práci. Chtějí se mě potichu a bez problémů zbavit. Jak se mohu bránit a co mohu od firmy, kde jsem si zničil plíce požadovat? Děkuji, Lubor

ODPOVĚĎ:
Pokud u Vás byla poskytovatelem pracovnělékařských služeb (dle dřívější terminologie lékařem závodní preventivní péče) zjištěna nemoc z povolání máte vůči zaměstnavateli určité nároky vyplývající ze zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce v platném znění (dále jen „ZP“).
Ohledně skončení pracovního poměru u osob, u nichž byla zjištěna nemoc z povolání, platí, že nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dále konat dosavadní práci pro onemocnění nemocí z povolání nebo jejím ohrožení, může mu zaměstnavatel dát z tohoto důvodu výpověď (§ 52 písm. d) ZP). Zaměstnanec má však v tomto případě nárok na odstupné ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku (§ 67 odst. 2 ZP).
Pracovní poměr lze z tohoto důvodu ukončit i dohodou, i v tomto případě pak má zaměstnanec nárok na odstupné uvedené výše.
Další nároky zaměstnance z titulu onemocnění nemocí z povolání se řídí ustanoveném § 365 a násl. Zákoníku práce. Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen (§ 366 odst. 2 ZP). Seznam nemocí z povolání obsahuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb. , kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nesprostí (§ 366 odst. 4 ZP). Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zejména, pokud zaměstnanec porušit určité povinnosti.
Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout tyto náhrady: náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, náhradu za způsobenou věcnou škodu.
Zaměstnanec musí tyto nároky u zaměstnavatele uplatnit, nejlépe písemnou formou. Pokud zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci tyto nároky dobrovolně, musí je zaměstnanec vymáhat soudní cestou a to žalobou na plnění (resp. na zaplacení určitých částek z jednotlivých typů náhrad). Jelikož se jedná o poměrně složitou problematiku, doporučila bych vyhledat advokáta, který se touto problematikou zabývá a bude se Vašim případem konkrétně zabývat.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- SMS zpráva jako důkaz u soudu - přijme soud důkaz ve formě SMS zprávy
- Email jako důkaz u soudu - přijme soud důkaz ve formě elektronické emailové zprávy?
- SMS jako důkaz u občanského soudního řízení - občanský soudní řád
- SMS jako důkaz u trestního soudního řízení - trestní soudní řád
- SMS jako důkaz u správního soudního řízení - správní soudní řád
- Co rozhoduje zda bude SMS nebo email přijat jako důkaz u soudu v soudním řízení?

Je SMS důkazem u soudu? Prý ne - tvrdila to paní soudkyně známé mezi 4 očima, že toto není důkaz. A dodáno, že SMS může napsat kdokoli. Nebyla to jen svévole paní soudkyně toto říct? Má zkušenost: mnou předložená SMS nebyla nakonec brána vůbec v potaz jako důkaz.
Jak to? Vždyť ani výpověď svědka může být celá zkonstruována a přesto ji zákon, soud bere za jeden z důkazů. A co emaily?
Děkuji, Lucka

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jaké soudní řízení měla dotyčná soudkyně na mysli, tzn. zda se mělo jednat o občanské, trestní či správněprávní soudní řízení. Obecně však není důvod, proč by SMS zprávy neměly být soudem připouštěny jako jeden z důkazních prostředků.

Dle § 89/2 trestního řádu platí, že za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout.

Dle § 77/2 soudního řádu správního může soud v rámci dokazování zopakovat nebo doplnit důkazy provedené správním orgánem. Soud jím provedené důkazy hodnotí jednotlivě i v jejich souhrnu i s důkazy provedenými v řízení před správním orgánem a ve svém rozhodnutí vyjde ze skutkového a právního stavu takto zjištěného.

Dle § 120/1 Občanského soudního řádu jsou účastníci soudního řízení povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení, přičemž soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Nadále budu vycházet již pouze z úpravy dle Občanského soudního řádu.

Podstatný je dále § 125 Občanského soudního řádu, dle něhož mohou za důkaz sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud. Občanský soudní řád tedy v tomto ustanovení umožňuje navrhovat k prokázání tvrzení účastníků prakticky veškeré prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (což o SMS zprávách samozřejmě také platí).

Účastníky řízení navržené a soudem provedené důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 Občanského soudního řádu). Je-li tedy některým z účastníků řízení navrhováno k prokázání jeho tvrzení provedení důkazu přečtením SMS zprávy (či jejího přepisu), nemůže soud tento důkaz neprovést s pouhým odkazem na nejistotu o identitě autora předmětné SMS zprávy. Tento postup by prakticky vylučoval použití většiny z prostředků elektronické komunikace (s výjimkou zpráv opatřených zaručeným elektronickým podpisem, které však nejsou v běžné korespondenci využívány).

Provedení důkazu SMS zprávou si pak lze představit zejména ve formě jejího přepisu do listinné podoby, který může být proveden notářem.

V případě, že by Vámi zmiňovaná soudkyně navrhovaný důkaz SMS zprávou skutečně neprovedla a tato skutečnost by ovlivnila jí vydané rozhodnutí, bylo by možné podat proti takovému rozhodnutí odvolání z důvodu dle § 205/2 písm. b) a d) Občanského soudního řádu, tzn. z důvodu, že:

- soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo k jím označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175/4 části první věty za středníkem Občanského soudního řádu,

- soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že SMS zprávy jsou v trestních soudních řízeních prováděny jako důkazy vcelku běžně (a to např. v případech, je-li obžalovaný souzen pro trestný čin nebezpečného pronásledování, tzv. stalkingu, či trestný čin vydírání).

Shora uvedené pak lze vztáhnout rovněž na e-maily (či jiné způsoby elektronické komunikace), přičemž v tomto ohledu mají určitou výhodu e-mailové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem (který zaručuje identifikovatelnost odesílatele takového e-mailu, samozřejmě však nikoli beze zbytku).

Srovnáváte-li pak ve svém dotazu provádění důkazů SMS zprávami s výslechem svědků, dopouštíte se srovnávání nesrovnatelného. V tomto ohledu je důležité si uvědomit, že zatímco každý účastník soudního řízení může na svou obranu navrhovat v podstatě jakékoli důkazy (a nemusí se jednat o důkazy pravdivé), je důkaz svědeckou výpovědí prováděn výslechem třetí osoby - svědka, která je povinna uvádět vždy pravdu a nic nezamlčet. Pokud by pak svědek při svém výslechu neuváděl pravdu či něco zamlčel, mohl by se dopustit trestného činu křivé výpovědi dle § 346 trestního zákoníku (tento postih však účastníkům řízení za navrhování nepravdivých důkazů, např. listinných, nehrozí).

K tématu použitelnosti SMS zpráv jako důkazů v trestním řízení lze odkázat např. zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/20517-sms-jako-dukaz-u-soudu-rozhodnuti-nejvyssiho-soudu-a-ustavniho-soudu-cr.html 

_

FINANCE-DANĚ
- Přivýdělek ze zahraničí zasílaný do elektronické peněženky Paypal, Payza - zdanění výdělku
- Zdanění výdělku zasílaného do Paypal, Payza elektronické peněženky
- Práce na internetu pro zahraniční firmu - jak odvádět daně - v ČR nebo v zahraničí?
- Odvádění daní při práci pro zahraniční firmu přes Internet - kam, které zemi odvádět daně?

chtěl bych pracovat na Internetu jako mnoho jiných lidí a objevil jsem firmu u které jde o více peněz (cca nad 10.000 Kč/mesíčně) firma nemá sídlo v ČR a výplaty by mi nechodily na můj bankovní účet v ČR, ale na elektronickou peněženku Paypal, Payza apod. Chtěl bych propojit své peněženky s kartou Payoneer a vybírat z ní peníze (z těch výplat) u nás v ČR v bankomatech. Rád bych se zeptal jak to je s daněni? Musel bych to i tak danit a nebo když nemá tato firma ani žádná elektronická peněženka sídlo v ČR, tak to danit nemusím?? Někdo mi dokonce říkal, že může jít o praní peněz v EU z mé strany - to je přeci nesmysl. Rád bych věděl jak to je, ať nemám problémy. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že jste českým daňovým rezidentem, a tudíž byste měl v České republice zdaňovat své celosvětové příjmy, tj. i příjmy ze zaměstnání či podnikání tohoto typu. Zdanění záleží na typu vztahu, na základě kterého budete činnost vykonávat. Pokud se bude jednat o zaměstnání (pracovněprávní poměr) s místem výkonu práce v České republice, zaměstnavatel by se měl do osmi dnů od vzniku pracovního poměru zaregistrovat jako plátce daně na finančním úřadě, sociální správě a zdravotní pojišťovně a odvádět za Vás zálohy na daň z příjmů a za Vás i za sebe sociální a zdravotní pojištění. Pokud se bude jednat o samostatnou výdělečnou činnost, budete veškeré příjmy zdaňovat a povinné pojistné odvádět Vy sám na základě svého ročního daňového přiznání a pojistných přehledů. Upozorňuji také na případnou povinnost zřídit si živnost.

_

OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVA
- Nevyřízení reklamace do 30 dnů a odstoupení od kupní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Nevyřízení reklamace do měsíce, odstoupení od kupní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Je možné odstoupit od koupi zboží při nevyřízení reklamce do měsíce?
- Odstoupení od koupi, kupní smlouvy - nevyřízení reklamace do měsíce, 30 dní - NOZ 2014
- Nový občanský zákoník 2014 - nevyřízení reklamace do měsíce, 30 dnů a odstoupení od kupní smlouvy

10.7.2014 jsem zaslal mobilní telefon na reklamaci. Pošta ho doručila dne 11.7. Do 11.8. jsem nebyl vyrozuměn o způsobu vyřízení reklamace, telefon mi nebyl zaslán zpět a prodejce na emaily neodpovídá. Mám podle nového občanského zákoníku 2014 (který paragraf? ) nárok na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz? A to i v případě, kdy by případně prodejce reklamaci neuznal? Zboží je u něj déle jak 30 dní. Děkuji. Pavel

ODPOVĚĎ:
Podle zákona je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy (§ 2106 OZ)

U vadného plnění, které není podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny(§ 2107 OZ). Prodávající je povinen vadu odstranit včas a bez zbytečných odkladů. Pakliže tak neučiní, nebo tak dokonce odmítne učinit, máte právo na odstoupení od smlouvy (§ 2106 OZ a § 2107 OZ).

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Kdo je odpovědný za dluh za popelnice u nezletilého dítěte?
- Pečující rodič nezaplatil popelnice za nezletilé dítě - je za dluh odpovědný i druhý rodič?

Do 11/2012 byl můj nezletilý syn v péči matky a nestýkali jsme se. Od 2006 za něj nehradila popelnice a od magistrátu obdržela platební výměr (nevím kdy a za jaká období). Od 12/2012 jsme měli syna ve střídavé péči a při řádném placení popelnic 2013 jsem se o dluhu dozvěděl s tím, že dluh bude vymáhán exekučně po obou rodičích, neboť jsem nebyl zbaven otcovství.
Je to pravda, když jsem nikdy nebyl uvědoměn a řádně platil matce alimenty? I má platba v r. 2013 šla dle zákona na nejstarší dluh, čili to vypadá, že i já jsem za syna nesplnil povinnost (byť v té době dle rozsudku 1/2 s matkou). Od r. 2014 je syn hlášen u mě v jiné obci a od 8/2014 je v mé péči. Obávám se ale exekuce, neboť matka syna nic nemá a vyhlásila insolvenci. Synovi je nyní 12 let, je možné, že se v 18ti dočká on exekuce? Je mi také divné, že se krom platebních výměrů převzatých matkou 'zatím' nic neděje, jak vyhrožovali na
magistrátu. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Dle § 11/1 zákona o místních poplatcích platí, že nebudou-li poplatky (např. tedy místní poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu) zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem.

Na situace, kdy je v době vzniku poplatkové povinnosti poplatník dosud nezletilý, pamatuje § 12 zákona o místních poplatcích, dle něhož odpovídají v takovém případě za zaplacení poplatku tento poplatník a jeho zákonný zástupce společně a nerozdílně; zákonný zástupce má v takovém případě stejné procesní postavení jako poplatník. Nezaplatí-li poplatek poplatník nebo jeho zákonný zástupce, vyměří obecní úřad poplatek jednomu z nich. Sluší se ještě dodat, že současné znění § 12 zákona o místních poplatcích je účinné od 1. 7. 2012, do této doby zákon o místních poplatcích situaci nezletilých poplatníků výslovně neřešil a za tyto dluhy odpovídali pouze zákonní zástupci nezletilých poplatníků.

V zásadě tedy lze konstatovat, že dluh na místním poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu může být skutečně vymáhán jak po Vašem synovi, tak po Vás. Z tohoto důvodu Vám samozřejmě doporučuji kontaktovat věřitele, tzn. magistrát města, a sjednat s ním podmínky splácení předmětného dluhu. Skutečnost, že jste neměl o vzniku dluhu z důvodu zanedbání povinností matkou Vašeho syna povědomí, nemá na vznik Vaší odpovědnosti za předmětný dluh žádný vliv.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Osoba blízká - definice 2014
- Je osoba blízká kamarád, kamarádka, přítel, přítelkyně?
- Osoba blízká - nový občanský zákoník 2014, definice, vysvětlení, příklad

Jak mohu prokázat, že určitá osoba, je ke mně osoba blízká, když se jedná o moji kamarádku? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Dle § 22/1 občanského zákoníku je osobou blízkou:

a/ příbuzný v řadě přímé,
b/ sourozenec,
c/ manžel nebo partner (podle zákona o registrovaném partnerství),
d/ jiné osoby, které jsou v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní,
e/ osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí (není-li v tomto případě prokázán opak).

Dle znění Vašeho dotazu se pokládáte ve vztahu ke své kamarádce za osobu blízkou dle písm. d/ výše, tzn. jste ve vztahu obdobném vztahu rodinnému (např. se tedy může jednat o vztah přátelský), přičemž újmu, kterou by utrpěl jeden z vás, by ten druhý důvodně pociťoval jako újmu vlastní. V tomto ohledu pouze podotýkám, že touto definicí měl zákonodárce nepochybně v úmyslu označit za osoby sobě navzájem blízké pouze ty, které jsou k sobě vázány přátelským vztahem o určité citové intenzitě, tzn. že za tento vztah nelze považovat "běžné kamarádství", nebo např. vztah pracovních kolegů či spolužáků.

Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, pro účely jakého řízení (správního či soudního) anebo za jakým jiným účelem potřebujete existenci vztahu blízkých osob prokázat. Neboť prakticky žádný právní předpis (s výjimkou, kterou uvádím níže) speciálně neupravuje, jakým způsobem je nutné prokázat vztah blízkých osob, lze využít všechny možnosti, které jsou Vám v konkrétním případě k dispozici.

Způsob prokazování existence vztahu blízkých osob je zakotven v § 41/3 zákona o zdravotních službách, dle něhož platí, že má-li zdravotnický pracovník pochybnost, zda jde o osobu blízkou (např. je-li pacient touto osobou při hospitalizaci navštíven nebo dotazuje-li se tato osoba na zdravotní stav pacienta), osvědčí osoba blízká tuto skutečnost čestným prohlášením, ve kterém uvede své kontaktní údaje a číslo průkazu totožnosti; čestné prohlášení je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi.

Shora citované ustanovení zákona o zdravotních službách lze využít jako určitý návod, jak je možné existenci vztahu blízkých osob prokázat. Použitelné je tedy písemné čestné prohlášení, představit si samozřejmě lze i souhlasné prohlášení Vás i Vaší kamarádky, popř. provedení svědeckého výslechu osoby, která má o povaze Vašeho vztahu povědomí. V tomto ohledu je však důležité, za jakým účelem potřebujete existenci vztahu blízkých osob prokázat.

OBČAN-BYDLENÍ, SOUSEDI
- Odstranění větví přesahující přes plot - nový občanský zákoník 2014 
- Je možné vymáhat náklady za ořez větví přesahujících přes plot souseda?
- Vymáhání nákladů za ořez větví přesahujících přes plot souseda
- Vymáhání nákladů za odstranění větví přesahujících na pozemek souseda
- Je možné pozvat zahradníka na ořez přesahujících větví ze sousedního pozemku od souseda?
- Odstranění větví od souseda - nový občanský zákoník 2014 a důvodová zpráva
- Odstranění kořenů přesahující od souseda - nový občanský zákoník 2014 
- Je možné vymáhat náklady na odstranění kořenů přesahujících z pozemku souseda?
- Vymáhání nákladů za odstranění kořenů přesahujících z pozemku sousedu
- Vymáhání nákladů za odstranění kořenů přesahujících z pozemku souseda
- Je možné pozvat zahradníka na odstranění kořenů ze sousedního pozemku od souseda?
- Odstranění kořenů prorůstajících od souseda - nový občanský zákoník 2014 a důvodová zpráva

Mohu po sousedovi požadovat podle nového občanského zákoníku (případně i soudně vymáhat) náklady spojené s odstraněním větví stromů přesahujících hranici pozemků. Tyto větve mi zasahují do fasády, střechy a okapů mé stavby. Několikrát byl upozorněn a nic se neděje. Jde mi o to, pokud bych si sjednal odbornou firmu na úpravu stromu, zda po něm mohu požadovat vynaložené náklady. 
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Vámi položená otázka není občanským zákoníkem výslovně řešena, jak však vyplývá ze smyslu příslušných ustanovení tohoto právního předpisu, zní stručná odpověď na Váš dotaz: Nikoli, v případě odstranění přerůstajících větví nese veškeré s tím související náklady ten, kdo tyto větve odstraňuje (bez ohledu na to, zda tak činí svépomocí či prostřednictvím odborníka).

Východiskem této otázky je § 1016/2 občanského zákoníku, dle něhož platí, že neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

Na tomto místě je vhodné odcitovat příslušnou pasáž z důvodové zprávy k občanskému zákoníku:

"Dále se navrhuje upřesnit dosavadní konstrukci o odstraňování kořenů a větví pronikajících na sousední pozemek. Rozdílně od platné právní úpravy zakládající sousedovi právo odstranit přerosty a převisy bez dalšího se nově navrhuje, aby soused vlastníka nejprve vyzval, aby přerůstající kořeny a přesahující větve odstranil sám, a teprve pokud to ten neučiní, může zasáhnout dotčený soused. Toto opatření vychází jednak ze zkušenosti, že každý se k svému vlastnictví chová šetrněji než k cizímu, jednak - a to hlavně - snižuje riziko sousedských sporů. U stromu je namístě chránit jej ve zvýšené míře (tak již předválečná československá osnova nebo švýcarský občanský zákoník). Proto se sleduje stanovit, že kořeny a větve stromu lze odstranit nikoli jen šetrně a ve vhodné době, ale také po zvážení míry obtěžování vlastníka sousedního pozemku."

Pro vznik oprávnění souseda k odstranění větví přerůstajících nad jeho pozemek tak musí být nově splněny tyto podmínky, a to všechny současně: 
1/ vlastník předmětného stromu byl sousedem o odstranění přerůstajících větví požádán, přičemž této žádosti v přiměřené době nevyhověl, 
2/ přerůstající větve mohou být sousedem odstraněny šetrným způsobem a ve vhodné roční době (tzn. v době tzv. vegetačního klidu), 
3/ přerůstání větví musí sousedovi působit škodu nebo jiné obtíže, přičemž tato škoda či obtíže musí převyšovat zájem na nedotčeném zachování stromu (musí se tedy jednat o škodu či obtíže určité vyšší intenzity, nemůže jít o škodu či obtíže jakékoli).

Při jazykové interpretaci § 1016/2 občanského zákoníku pak nelze dojít k závěru, že toto ustanovení by zakotvovalo právní povinnost vlastníka stromu uposlechnout žádosti jeho souseda a přerůstající větve odstranit. Občanský zákoník v této souvislosti formuluje hypotézu předmětné normy slovy: "neučiní-li vlastník … ho o to soused požádal … smí soused odstranit".

Nezakotvuje-li pak § 1016/2 občanského zákoníku právní povinnost vlastníka stromu, nemůže tento vlastník nevyhověním žádosti svého souseda žádnou právní povinnost porušit a nemůže mu tudíž ani vzniknout povinnost k náhradě nákladů, které jeho soused vynaloží při odstraňování přerůstajících větví.

Na podporu tvrzení, že § 1016/2 občanského zákoníku nezakotvuje právní povinnost vlastníka stromu vyhovět žádosti jeho souseda lze odcitovat další část důvodové zprávy k občanskému zákoníku, v níž zákonodárce vymezuje, jakými slovy je v tomto právním předpise uvozována povinnost a oprávnění:

„Osnova se vrací k tradičnímu vyjadřování, zásadně se vyhýbá např. formulaci „je povinen“ (vykonat, zaplatit, doručit atd.), ale volí pro vyjádření povinnosti rozkazovací způsob, např. (nechť) „vykoná“, „zaplatí“, „doručí“ atp. Obdobně se šetří s obratem „je oprávněn“, namísto něhož se volí „může“, „má právo“ apod. “

§ 1016/2 občanského zákoníku prolamuje ochranu vlastnického práva vlastníka stromu, když jeho sousedovi umožňuje (při splnění shora uvedených podmínek) do tohoto vlastnického práva zasáhnout, a to i bez souhlasu vlastníka stromu. Toto pravidlo tvoří podstatu § 1016/2 občanského zákoníku, jakékoli další povinnosti vlastníka stromu (nad rámec povinnosti strpět odstranění přerůstajících větví) z tohoto ustanovení dovodit nelze.

Pouze pro doplnění uvádím, že dle § 1067 občanského zákoníku náleží strom tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen, přičemž tento strom tvoří součást předmětného pozemku (§ 507 občanského zákoníku). Oprávnění souseda dle § 1016/2 občanského zákoníku pak znemožňuje vlastníkovi stromu bránit se proti odstranění přerůstajících větví dle § 1042 občanského zákoníku, jedná se tedy o zakotvení jedné z výjimek z obecné ochrany vlastnického práva.

Na podporu shora uvedeného (a částečně pro zajímavost) lze poukázat též na znění § 422 Obecného zákoníku občanského (zák. č. 946/1811 Sb. z. s.), který se v mnohém stal inspiračním zdrojem současného občanského zákoníku, dle něhož platilo, že "každý vlastník pozemku může kořeny cizího stromu ze své půdy vytrhati a větve do jeho vzduchového prostoru visící uřezati nebo jinak jich užíti".