Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde


 

 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění po manželovi - nový občanský zákoník 2014
- Dědění po manželce - nový občanský zákoník 2014
- Dědění po manželovi - NOZ 2014
- Dědění po manželce - NOZ 2014

Žiji s manželem v rodinném domě, který je v OV manžela a žije zde jeho dcera s rodinou. Nemáme uzavřenu předmanželskou smlouvu. Jak se v tomto případě postupuje při dědictví co se týče podílů (podle nového občanského zákoníku NOZ 2014). Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Zemře-li Váš manžel a nezanechá-li závěť, pak dle ust. § 1635 NOZ dědí veškerý jeho majetek rovným dílem manžel zůstavitele a děti zůstavitele.
Pokud Váš manžel má pouze jednu dceru, pak máte každá z vás nárok na 1/2 dědictví.

_

RODINA-STYK, SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM, DĚTMI
- Může matka dítěte zakázat setkávání s otcem bez dohledu z morálních důvodů?
- Může matka dítěte zakázat setkávání s otcem bez dohledu z mravních důvodů?
- Může otec dítěte zakázat setkávání s matkou bez dohledu z morálních důvodů?
- Může otec dítěte zakázat setkávání s matkou bez dohledu z mravních důvodů?
- Rodič poskytuje erotické služby - vliv na styk, setkávání s dítětem, dětmi
- V bytě rodiče se poskytují erotické služby - vliv na styk, setkávání s dítětem, dětmi
- Ohrožení mravní výchovy dítete při setkávání s rodičem
- Setkávání dítěte s rodičem a narušení mravní výchovy

Mám dotaz ohledně styku mého bývalého přítele s dítětem, které je nemanželské, ale je jeho otcem. Nepřeji si z morálního hlediska, aby měl naši čtyřletou dceru sám bez mého dohledu, neboť od nás odešel za ženou, která provozuje erotické služby a mají dokonce veřejný inzerát, kde služby jsou i popsány s polu s finanční odměnou za ně. Bohužel se bojím řešit něco přes sociální služby, jelikož paní na krajském úřadě pracuje a má právě na starost sociální služby a zdravotnictví. Mám důkazy k mnou uvedenému. Co mohu tedy udělat a kam se obrátit, aby se vše neotočilo proti mě. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Je-li Váš bývalý přítel otcem Vašeho dítěte, má na styk s Vaším dítětem právo a stejně tak Vaše dítě má právo na styk s ním. Pokud se však domníváte, že by v důsledku provozování erotických služeb ze strany partnerky Vašeho expřítele mohlo dojít k ohrožení či narušení mravní výchovy Vašeho dítěte, doporučuji na tuto skutečnost upozornit sociální pracovnici orgánu sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte. Krajský úřad, konkrétně oddělení sociálních služeb a zdravotnictví, řeší poněkud jinou problematiku, než je oblast sociálně-právní ochrany dětí.
Sociální pracovnice OSPOD má více možností, jak danou situaci řešit. Může například provést sociální šetření v domácnosti Vašeho expřítele v době styku s dítětem, vyžádat si informace od sousedů Vašeho expřítele apod.

Pokud se domníváte, že styk Vašeho dítěte s jeho otcem ohrožuje mravní výchovu dítěte a není v jeho zájmu, můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte žádost o úpravu styku expřítele s dítětem tak, abyste byla styku přítomná, nebo požádat o úplný zákaz styku. Vždy ale záleží na úvaze soudu, jak celou záležitost posoudí. Důležitou roli bude hrát právě názor sociální pracovnice OSPOD, která bude u soudu hájit zájmy Vašeho dítěte.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Předplacené výživné - je možné přestat platit na omezenou dobu alimenty?
- Předplacené alimenty - je možné přestat platit na omezenou dobu výživné?
- Dobrovolně zvýšené výživné - jde o předplacené výživné?

- Dobrovolně zvýšené alimenty - jde o předplacené alimenty?
- Zbohatnutí otce dítěte a vliv na výši výživného, alimentů
- Luxusní život otce dítěte - vliv na výživné, alimenty
- Zbohatnutí rodiče dítěte a vliv na výši výživného, alimentů
- Luxusní život rodiče dítěte - vliv na výživné, alimenty

S expřítelem mám syna - 15 let. Do 3/2014 platil 3x vyšší výživné než mu určil soud. Výživné bylo vyměřeno když byl nezaměstnaný - rok 1999 (měl platit 2000 Kč, ale posledních 6 let /2008-2014/ platil 6000 dobrovolně). O syna ale nejeví zájem, viděl ho naposledy v roce 2002.
Později začal podnikat a velmi se mu daří - dům za 15 milionů Kč (vnitřní bazén, vířivka s televizí, cca 400 m2 rozloha domu, auto - platí leasing 37.000 Kč měsíčně, několikrát v roce exotická dovolená typu Bali atd). Expřítel řekl že mi bude dávat 6000 pokud to bude jen dohoda mezi námi a nebudu to chtít soudně. S částkou jsem byla spokojená i když jsem věděla že s jeho příjmem by mohl platit i víc. Půlka firmy je napsaná na jeho otce. Dům, auto i další majetek - vše na rodiče, v domě ale bydlí se svou manželkou a dcerou, jeho rodiče bydlí jinde v bytě. Ve firmě je zaměstnán jak sám uvedl za směšnou mzdu. 2012 se oženil a narodila se mu dcera. 4/2014 mi oznámil, že už mi nedá na syna ani korunu - má předplaceno.
1/ Opravdu už nemusí výživné platit?
2/ Je 6000 Kč adekvátní částka výživného vzhledem k majetku otce? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Váš bývalý přítel má vůči svému synovi vyživovací povinnost do té doby, dokud syn nebude schopen se sám živit. Pokud bylo výživné stanoveno soudním rozhodnutím, nemůže jej znenadání přestat platit s odůvodněním, že platil dobrovolně vyšší částku a nyní má výživné "předplaceno". Měl by Vám tedy i nadále platit výživné v soudem stanovené výši - tedy 2.000 Kč měsíčně. Pokud tak přestane činit a na výživném mu vznikne dluh, můžete dlužné výživné vymáhat podáním návrhu na exekuci z platu nebo prodejem jeho (ne)movitého majetku.

Pokud s výživným ve výši 2.000 Kč nesouhlasíte, můžete podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na jeho zvýšení. O zvýšení výživného je možné žádat i zpětně, a to nejdéle za dobu tří let. Pokud by Vám tedy soud přiřkl zpětně vyšší výživné, pak by argument Vašeho bývalého přítele, že má "předplaceno", neobstál už vůbec.

Co se týče adekvátní výše výživného, ta se nedá určit obecně - výše výživného je vždy stanovena na základě individuálního posouzení situace dané rodiny. Soud přihlíží jak k oprávněným zájmům dítěte, tak k celkovým majetkovým poměrům obou rodičů - tedy nejen k finanční situaci otce dítěte, ale i k Vaší, o které se nezmiňujete.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Žaloba pro znemožnění vstupu do nemovitosti ve spoluvlastnictví
- Žaloba pro znemožnění vstupu do bytu ve spoluvlastnictví
- Žaloba pro znemožnění vstupu do rodinného domu ve spoluvlastnictví
- Spoluvlastník užívá celý byt - nárok na nájemné pro druhého spolumajitele
- Spoluvlastník užívá celý dům - nárok na nájemné pro druhého spolumajitele
- Spoluvlastník užívá celou nemovitost - nárok na nájemné pro druhého spolumajitele
- Zákaz vstupu spolumajitele do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?
- Zákaz vstupu spoluvlastníka do bytu, domu, do nemovitosti - jak se bránit?
- Spoluvlastník brání vstupu do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?
- Spolumajitel brání vstupu do bytu, domu, nemovitosti - jak se bránit?
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - užívání celé nemovitosti jedním spoluvlastníkem
- Bezdůvodné obohacení - užívání celé nemovitosti jedním spolumajitelem
OBČAN-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Zápůrčí žaloba - definice, příklad, vysvětlení
- Co je to zápůrčí žaloba - definice, příklad, vysvětlení

Mám ve společném vlastnictví s bývalým manželem rodinný dům. Jedna ideální polovina je moje, druhá je jeho. Od září 2013 mi brání ve vstupu do domu. Na zahradu dal psa, vyměnil všude zámky. Opakovaně jsem volala Policii, aby mi byl umožněn přístup do domu. V přítomnosti
Policie jsem si dům prošla, abych zjistila stav. Klíče mi odmítá předat, odmítá mi tam nechat přístup. Policie toto řešit nechce s tím, že se máme soudně majetkově vyrovnat. Mám možnost podat nějakou žalobu kvůli tomu, že mi brání ve vstupu do nemovitosti.
Mohu po spoluvlastníkovi požadovat nějaký nájem, když dům plně využívá a já tam nemám přístup? Já dům zaplatila hotově, on si bral hypotéku, nyní je ještě velký dluh na hypotéce, dům je tedy neprodejný tak, abych z toho dostala to, co jsem vložila. Hodnotu domu se on dokonce snaží snižovat. Je možné podat žalobu na vyrovnání majetku s tím, že by mu soud určil, co mi má zaplatit? Určitě by mi to nezaplatil, ale měla bych doklad, že mi to dluží. Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Pokud máte dům ve spoluvlastnictví, tak platí, že stejně jako bývalý přítel, jste i Vy vlastníkem domu a nikdo, ani druhý spoluvlastník, nemá právo Vám bránit v užívání domu. Jednání přítele je tak v jasném a hrubém rozporu se zákonem. Můžete se bránit tzv. zápůrčí žalobou, což je žaloba na zdržení se nezákoných zásahů do vlastnického práva. V této žalobě si můžete nárokovat nejen, aby bývalý přítel přestal zasahovat do Vašich práv, ale také náhradu škody za to, že jste po určitou dobu nemohla dům využívat příp. že jste měla nějaká vydání s tím, abyste se do svého majetku vůbec dostala.
Každé tvrzení musíte v žalobě prokázat a doložit (vhodné jsou i svědecké výpovědi, nahrávky, fotografie, zvukový záznam hovoru se spoluvlastníkem, protokol Policie apod.).
Ve Vašem případě Vám doporučuji, abyste podala soudu návrh na vypořádání spoluvlastnictví. Z toho, co popisujete není totiž pravděpodobné, že s bývalým manželem někdy bude možná domluva. Soud dům vypořádá a pakliže kupříkladu určí, že Vás má přítel vyplatit, tento rozsudek již bude exekučním titulem a pokud by přítel s vyplácením otálel, můžete věc řešit exekučně.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Povinnost zaměstnavatele projednat stížnost zaměstnance
- Kdo zastupuje zaměstnance v oblasti BOZP?
- Ústrojová kázeň strážníků Policie a vliv počasí
- Směrnice o oblékání stážníků Policie ignorující vlivy počasí
- Nedostatečné oblečení zaměstnance v chladném počasí - příkaz směrnice zaměstnavatele
- Ohrožení zdraví zaměstnance kvůli nedostatečnému oblečení v chladném období
- Ohrožení zdraví zaměstnance kvůli nadbytečnému oblečení v chladném období
- Oblékání policistů do stejnokroje a vliv počasí
- Vliv počasí na oblékání strážníků policie do stejnokroje

Pracuji jako strážník Městské policie. Jsem si vědom, že jako strážník musím udržovat ústrojovou kázeň, nicméně vedoucí pracovník vytvořil vnitřní směrnici, která oblékání upravuje a stanovil v ní letní a zimní období datumově. Nicméně vykonávám 12hodinové pochůzky v jakémkoli počasí a pokud si chci vzít kulicha třeba v listopadu, kdy je teplota kolem 5°C a fouká vítr, tak mi toto není povoleno s odkazem, že není zimní období a pokud je mi zima, mám jít dělat do pekárny. Přijde mi, že bych měl mít možnost využít schválených výstrojních součástek dle potřeby a ne podle data. To samé je i v létě apod. Můžete mi poradit, zda se lze tomuto jednání bránit? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Domníváte-li se, že realizací předmětného vnitřního předpisu (§ 305 a § 306 zákoníku práce) dochází k ohrožení Vašeho zdraví při výkonu práce (§ 101 a násl. zákoníku práce), lze Vám v první řadě doporučit projednat tuto skutečnost přímo s Vaším zaměstnavatelem. Dle § 276/9 zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnancem (nebo na jeho žádost s odborovou organizací nebo radou zaměstnanců anebo zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

V případě neúspěchu tohoto jednání je dále možné uvažovat o angažování rady zaměstnanců, popř. zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 278/1 a § 281 zákoníku práce).

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Může zaměstnanec uzavřít se zaměstnavatelem více pracovních smluv?
- Několik pracovních smluv mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem - dovoluje to Zákoník práce?
- Uzavření pracovní smlouvy a souběžně dohody o provedení práce - umožňuje to Zákoník práce?
- Uzavření pracovní smlouvy a souběžně dohody o pracovní činnosti - umožňuje to Zákoník práce?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnanec s více pracovními smlouvami a nárok na odstupné
- 2 pracovní smlouvy a nárok na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů
- Odstupné pro zaměstnance s více pracovními smlouvami nebo dohodami

Chtěla bych Vás požádat o jednu informaci. U zaměstnavatele mám uzavřen pracovní poměr a jsem na rodičovské dovolené. U stejného zaměstnavatele mám při rodičovské dovolené sjednán ještě jeden pracovní poměr na poloviční úvazek. Chtěla bych se zeptat, zda mám případně nárok na odstupné při výpovědi z organizačních důvodů na obě uzavřené smlouvy? Děkuji za informaci. Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Dle § 33/1 zákoníku práce platí, že pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, dle znění Vašeho dotazu proto předpokládám, že se svým zaměstnavatelem jste uzavřela dvě pracovní smlouvy (tzn. že se nejedná o kombinaci pracovní smlouvy a některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr).

Dle § 34b/2 zákoníku práce pak může zaměstnanec konat závislou práci (ve smyslu § 3 zákoníku práce) pro téhož zaměstnavatele i ve více základních pracovněprávních vztazích, tzn. že není vyloučeno, aby bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřeno např. více pracovních smluv; v takovém případě však nesmí zaměstnanec vykonávat v rámci těchto základních pracovněprávních vztahů práce, které jsou stejně druhově vymezeny.

Co se týče nároku na odstupné u zaměstnance, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dvou (či více) pracovních smluv (dohod), jsem toho názoru, že takovému zaměstnanci v případě rozvázání jednoho z těchto pracovních poměrů výpovědí (např. z tzv. organizačních důvodů dle § 52 písm. c) zákoníku práce) nárok na odstupné dle § 67 zákoníku práce nevzniká.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 68/1 a 2 zákoníku práce platí, že:

- bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru (tzn. na základě pracovní smlouvy) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část;

- poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle předchozí odrážky.

Shora uvedené lze vysvětlit tímto příkladem:
Bude-li dle § 67/1 zákoníku práce zaměstnanci při rozvázání jeho (jediného) pracovního poměru náležet odstupné ve výši trojnásobku jeho výdělku, a tento zaměstnanec nastoupí po uplynutí jednoho měsíce po rozvázání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli v rámci nově založeného pracovního poměru, bude povinen tomuto zaměstnavateli vrátit poměrnou část vyplaceného odstupného (v tomto případě se bude jednat o dvojnásobek průměrného výdělku).

Pakliže však existuje mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem více pracovních poměrů a rozvázán bude pouze jeden z nich, bude tento zaměstnanec konat po skončení tohoto pracovního poměru pro zaměstnavatele práci v jiném pracovním poměru i nadále. Tím dojde k naplnění podmínky pro vrácení celého odstupného dle § 68/1 zákoníku práce, resp. bude možné tomuto zaměstnanci odstupné vůbec nevyplatit.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu (a na vysvětlenou) pak pouze dodávám, že smyslem odstupného je kompenzace majetkové újmy, kterou zaměstnanec zpravidla utrpí rozvázáním jeho jediného pracovního poměru z důvodu, který nespočívá na straně tohoto zaměstnance. Jestliže však tento zaměstnanec zároveň koná pro téhož zaměstnavatele práci na základě jiného pracovního poměru, nelze o újmě (v podobě ztráty zdroje pravidelného příjmu) uvažovat.

_

PRÁCE-PRAC. DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Převlékání zaměstnanců do civilního oblečení - může zaměstnavatel přikázat?
- Může zaměstnavatel přikázat převlékání do civilního oblečení z pracovního obleku?
- Nošení pracovního oblečení mimo firmu, podnik, závod - Zákoník práce
- Může zaměstnavatel přikázat převlékání z monterek do civilního oblečení?
- Musí zaměstnavatel znemožnit zašpinění civilního oblečení zaměstnance ve skříňce?
- Sprchová v zaměstnání a Zákoník práce, nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
- Kdo pere pracovní oblečení - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdo je povinen vyprat pracovní oblečení? Zaměstnavatel nebo zaměstnanec?
- Kdy má zaměstnanec právo na osprchování v práci - nařízení vlády č. 361/2007 Sb.
- Kolik sprch musí být v zaměstnání na určitý počet zaměstnanců?

Zajímalo by mě, zda mě může zaměstnavatel nařídit převlékání z pracovního do civilního oblečení. Pracuji ve výrobě (montérky fasujeme) a při odchodu se nepřevlékám (jezdím svým vozem). Nikdy to zaměstnavateli nevadilo, ale od minulého týdne nám nařídil převlékání, zdůvodňuje to tím, že oblečení je majetkem firmy, montérky si peru na vlastní náklady doma. Má na to právo nařizovat mi v čem mám chodit z práce? Podotýkám, že na směně je nás daleko víc jak teplé vody na osprchování, sprchy taky nejsou v nejlepším stavu (rozhodně tam bych se sprchovat nechtěl, za předpokladu, že by na mě zbyla teplá voda). Nehledě na to, že nemáme skříňky rozdělené na pracovní a civilní šaty. Mohu se proti tomuto rozhodnutí nějakým způsobem bránit? Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci jako ochranné pracovní prostředky i pracovní oděv a pracovní obuv, pokud zaměstnanec pracuje v prostředí, v němž oděv nebo obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění nebo plní ochrannou funkci (§ 104 odst. 2 zákoníku práce). Toto je tedy i Váš případ. Zaměstnavatel poskytnutím monterek plní povinnost uloženou mu Zákoníkem práce.

Zákoník práce dále uvádí, že zaměstnavatel je povinen udržovat osobní ochranné prostředky (tedy i oděv a obuv, pokud ho poskytuje) v použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. Osobní ochranné prostředky náleží zaměstnanci bezplatně (§ 104 odst. 4 a 5 ZP). Údržba, tj. i praní oděvu je primárně věcí zaměstnavatele, pokud nedojde k jiné dohodě.

Pokud vaše povaha práce vyžaduje po skončení výkonu práce celkovou očistu těla, je zaměstnavatel povinen zaměstnancům tuto očistu umožnit, a to za podmínek uvedených v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V daném nařízení jsou uvedeny podmínky provozu sanitárních zařízení (§ 54), tj. mimo jiné i sprchy a šatny. Zaměstnavatel je povinen v určitých případech zřídit sprchy v daném počtu a kvalitě, je také povinen zařídit šatnu zaměstnanců tak, aby bylo možné ukládání civilního oděvu tak, aby nedošlo k jeho poškození, je-li pracovní oděv vlivem povahy práce znečištěn (např. olejem, benzínem apod.).

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel poskytuje pracovní oděv na své náklady, je povinen kontrolovat jeho používání, a jelikož údržba jde na jeho náklady, může požadovat, abyste pracovní oděv nosili pouze při výkonu práce, nikoliv ve svém volném čase, kterým se rozumí i cesta do a ze zaměstnání. Na druhou stranu však zaměstnavatel musí dodržovat povinnosti stanovené mu výše uvedeným nařízením vlády a Zákoníkem práce. Pokud tyto povinnosti zaměstnavatel nedodržuje, porušuje pracovněprávní předpisy. Dle mého názoru tedy není možné, aby zaměstnavatel po zaměstnancích na jednu stranu vyžadoval dodržování určitých povinností, jejichž uložení zaměstnancům mu zákoník práce sice umožňuje, na druhou stranu však sám nedodržoval v této oblasti pracovněprávní předpisy a neumožnil zaměstnancům výkon svých práv vyplývajících jim ze stejných pracovněprávních předpisů.

_

SPRÁVNÍ-POPLATKY
- Odpuštění poplatku za psa starobnímu důchodci
- Snížený poplatek za psa u důchodců podle zákona - informace, podmínky
- Brigáda důchodce a vliv na výši poplatku za psa
- Poplatek za psa u pracujícího důchodce na brigádě
- Poplatek za psa Jindřichův Hradec - starobní důchodci
- Poplatek za psa, psy - starobní, invalidní důchodci, vdovy, vdovci
- Sleva za poplatek za psa, psy - důchodci, vdovy, vdovci

Maminka 67 let, důchodkyně, 01/2014 zaplatila minimální poplatek za psa jako důchodkyně a vše bylo v pořádku.
Od 05/2014 má brigádu na dvě hodiny denně jako malý přivýdělek k důchodu. Na tento přivýdělek má dohodu o provedení práce DPP a je platná do konce roku 2014.
Musí doplatit poplatek za psa do plné výše za tento rok nebo je stále osvobozena jako důchodce. Byla totiž nařčena jednou paní z městského úřadu, že tento poplatek musí doplatit, když chodí na brigádu. Jelikož je tato úřednice známá v našem městě, že si dělá zákony sama, ráda bych věděla na čí straně je pravda, abych jinak vše za maminku uvedla do pořádku.
Maminka žije v Jindřichově Hradci. Paní úřednice ji arogantně oslovila s tím, že jí nic nezajímá a že to má doplatit. Zdá se mi to zvláštní jednání. Očekávala bych to to upozornění třeba písemnou formou, kde udá nějaký paragraf nebo vyhlášku nebo tak něco. Ráda bych to vyřešila za mamku sama, i doplacení. Ať to dopadne jakkoliv. Tuto paní maminka totiž potkává každý den a je jí to nepříjemné. Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
V této otázce je zapotřebí dát za pravdu oné úřednici.

Dle § 2/3 zákona o místních poplatcích činí sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, až 200,- Kč za kalendářní rok. Tento důchod však zároveň musí být jediným zdrojem příjmů držitele předmětného psa. Pokud je tedy Vaše matka sice poživatelkou starobního důchodu, zároveň je však výdělečně činná na základě dohody o provedení práce, nepředstavuje starobní důchod jediný zdroj jejích příjmů a nemá tudíž nárok na účtování sníženého poplatku ze psa.

Vaší matce proto lze doporučit oznámit městskému úřadu, že starobní důchod přestal být jediným zdrojem jejích příjmů (§ 14a/3 zákona o místních poplatcích) a doúčtovaný poplatek doplatit.

Dle § 14/2 zákona o místních poplatcích zavede místní poplatky (tedy i poplatek ze psa) obec prostřednictvím obecně závazné vyhlášky, ve které upraví podrobnosti jejich vybírání, zejména stanoví konkrétní sazbu poplatku, vznik a zánik poplatkové povinnosti, lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti, splatnost, úlevy a případné osvobození od poplatků.

V případě města Jindřichův Hradec je poplatek ze psů zaveden obecně závaznou vyhláškou č. 3/2010, o místních poplatcích, v platném znění. V části II. (Poplatek ze psů) je v čl. 5 stanovena sazba poplatku ze psů, přičemž snížená sazba tohoto poplatku pro poživatele starobního, invalidního, vdovského či vdoveckého důchodu (tzn. 50,- Kč či 100,- Kč) je také podmíněna skutečností, že tento důchod je jediným zdrojem příjmu jeho poživatele (jedná se tedy o stejnou podmínku, jaká je zakotvena v zákoně o místních poplatcích). Zcela na závěr své odpovědi pouze doplňuji, že v čl. 7 části II. této obecně závazné vyhlášky jsou vyjmenována osvobození a úlevy od tohoto poplatku (tento článek pak byl mírně změněn obecně závaznou vyhláškou č. 1/2013).

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Nastěhování dalších osob do nájemního bytu bez souhlasu pronajímatele
- Nastěhování podnájemníků bez souhlasu pronajímatele a NOZ 2014
- Je nutné ověření podpisů na nájemní smlouvě pronajímatele a nájemníka (nájemce)?
- Musí být podpisy na nájemní smlouvě ověřené nebo ne?
- Notářské ověření podpisů na nájemní smlouvě - je povinné nebo ne?
- Ověření podpisů na nájemní smlouvě na czech pointu - je povinné nebo ne?
- Neoznámení nových obyvatelů nájemního bytu pronajímateli
- Hrubé porušení nájemní smlouvy - nastahování dalších nájemníků do nájemního bytu
- Výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem pro neoznámení nových nájemníků v nájemním bytě
- Ukončení nájemní smlouvy pronajímatelem pro neoznámení nových nájemníků v nájemním bytě
- Může se nastěhovat osoba blízká k nájemníkovi bez souhlasu pronajímatele?
- Nastěhování osoby blízké k nájemníkovi - je nutný souhlas pronajímatele?
- Neplatnost výpovědi nájmu z důvodu nepoučení o právu vznést námitky u soudu

Jsem pronajímatel i vlastník pronajímaného domu. Může si nájemce vzít do pronajatého domu k bydlení další osoby bez svolení a souhlasu pronajímatele? Nájemní smlouvu jsem uzavřela písemně na dobu určitou od 01.04.2014 do 31.03.2015 pouze s nájemkyní. Do domu se po měsíci nájmu nastěhoval její plnoletý syn i s manželkou a jeho dítětem aniž jsem o tom věděla. Dále jestli pro platnost nájemní smlouvy je vyžadováno úřední ověření notářem (razítko na nájemní smlouvě ). Smlouvu úředně ověřenou nemáme. Děkuji. Justýna

ODPOVĚĎ:
Smlouva nemusí být nijak úředně ověřena. Obecně jsou smlouvy platné podpisem obou stran a žádná autorita je stvrzovat nemusí.
Dle §2272 nového občanského zákoníku má nájemce právo přijímat ve své domácnosti kohokoli. Přijme-li nájemce nového člena své domácnosti, oznámí zvýšení počtu osob žijících v bytě bez zbytečného odkladu pronajímateli; neučiní-li to nájemce ani do dvou měsíců, co změna nastala, má se za to, že závažně porušil svou povinnost.
Právo udělovat souhlas s přijetím nového člena domácnosti musí být vyhrazeno ve smlouvě, to ale neplatí na osoby blízké, o které se jedná ve Vašem případě. Můžete ale požadovat, aby v nájemcově domácnosti žil jen takový počet osob, který je přiměřený velikosti bytu a nebrání tomu, aby všechny mohly v bytě žít v obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínkách.
Pokud Vám teda nájemce neoznámil, že se do bytu nastěhovali i jiné osoby, závažně porušil své povinnosti a vy máte právo dát mu výpověď z nájmu. Výpověď musí být písemná a výpovědní doba činí tři měsíce od měsíce následujícího po doručení výpovědi. Dále nezapomeňte poučit nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Opakované prodloužení pracovní smlouvy na dobu určitou - kolikrát?
- Kolikrát může být prodloužena pracovní smlouva na dobu určitou?
- Automatická změna pracovní smlouvy na určito na neurčito
- Automatická změna pracovní smlouvy z doby určité na neurčitou
- Musí zaměstnanec požádat o změnu smlouvy na dobu neurčitou?
- Musí zaměstnanec požádat o smlouvu na neurčito (dobu neurčitou)?
- Změna pracovní doby z doby určité na dobu neurčitou - automatická změna dle zákona
- Změna pracovní doby z doby určité na dobu neurčitou - automatická změna dle Zákoníku práce
- Kolik let může být prodlužována pracovní smlouva na dobu určitou?
- Kolikrát může být prodlužována pracovní smlouva na dobu určitou?

Ráda bych se zeptala jak je to s prodloužením pracovní smlouvy na dobu neurčitou, jedná je o HPP. Pracuji ve společnosti od 18.10.2012 a ve smlouvě mám, že se mi automaticky prodlužuje každých 6 měsíců. Měla jsem dojem, že bych měla mít podle zákona už na dobu neurčitou, ale asi jsem se zmýlila. Když jsem se zeptala účetní, tak mi bylo řečeno, že tu nemá nikdo (ani holky co jsou tu třeba 5 let). Všechny máme tu samou smlouvu (pouze tu první). Bude se mi prý stále prodlužovat, kdybych chtěla na neurčito, tak si o to musím zažádat přímo u šéfa. To mi přijde trochu divné. PS: Může mi zaměstnavatel bránit v dalším vzdělání? Myslím tím, kdybych chtěla jít na VŠ, bylo mi řečeno, že by se mu to moc nezamlouvalo. Děkuji, Uršula

ODPOVĚĎ:
Doba pracovního poměru na dobu určitou mezi týmž zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmí přesáhnout tři roky ode dne vzniku pracovního poměru na dobu určitou a může být opakována nejvýše dvakrát (§ 39 odst. 2 zákoníku práce). Z daného plyne, že pokud je pracovní poměr sjednán na dobu šesti měsíců a následně je dvakrát vždy na šest měsíců prodloužen, maximální doba tohoto pracovního poměru na dobu určitou je 18 měsíců. Pak by muselo na 3 roky dojít k přerušení tohoto pracovního poměru mezi týmiž účastníky a nově by bylo možné uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. Výše uvedené však platí, pokud se nejedná o výjimky stanovené zákoníkem práce - specifický druh prací, např. sezónní (§ 39 odst. 3 a 4 ZP).
Pokud se Vám pracovní poměr sjednaný na šest měsíců ode dne 18.10.2012 následně vždy o dalších 6 měsíců prodloužil, pak byste od dubna 2014 měla mít již smlouvu na dobu neurčitou. Pokud tomu tak není a opět máte prodloužen pracovní poměr na šest měsíců, pak se můžete u zaměstnavatele dovolávat změny pracovního poměru na dobu neurčitou. K tomu je třeba před skončením lhůty nyní prodlouženého pracovního poměru písemně zaměstnavateli oznámit, že trváte na dalším zaměstnávání. Pokud však zaměstnavatel neuzná, že jsou naplněny podmínky zákoníku práce pro přeměnu pracovního poměru na dobu neurčitou, pak budete muset se tohoto práva dovolávat u soudu (podat žalobu na určení, že Váš pracovní poměr se změnil z doby určité na dobu neurčitou).
Postup zaměstnavatele není v souladu se zákoníkem práce. Je možné se i obrátit na inspektorát práce, který zahájí šetření u zaměstnavatele. Pokud s Vámi však zaměstnavatel nebude chtít uzavřít pracovní poměr na dobu neurčitou, na dobu určitou již nebude moci a po uplynutí nyní sjednaných šesti měsíců s Vámi bude muset pracovní poměr ukončit. Podnět u inspektorátu práce tedy nebude řešit Váš konkrétní případ, šetření se zaměří na nápravu obecně, což ve Vašem případě může být i nevýhodné.
Zaměstnanec se může ve svém volném čase dále vzdělávat i bez souhlasu a i vědomí zaměstnavatele. Pokud by však zaměstnanec potřeboval poskytnout od zaměstnavatele pro dané studium určité pracovní úlevy (omluvené volno pro docházku do školy, přípravu a vykonání zkoušek, apod. , pak již souhlas zaměstnavatele nutný je). Pokud budete chtít studovat bez těchto „výhod“, popř. budete namísto studijního volna čerpat dovolenou nebo neplacené volno (zde Vám ale zaměstnavatel nemusí vždy vyhovět, tedy poskytnout Vám volno na Vámi určené dny), zaměstnavatel Vám nemůže ve studiu bránit.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- AAA auto nedodalo velký technický průkaz - jak postupovat?
- Je prodávající povinen dodat velký technický průkaz novému majiteli auta, automobilu
- Povinnost prodávajícího dodat velký technický průkaz novému majiteli auta, automobilu
- Autobazar nedodal velký technický průkaz - jak postupovat?
- Prodávající nedodal doklady k užívání prodávané věci - jak postupovat?
- Nedodání velkého technického průkazu prodávajícím - práva kupujícího
- Nedodání velkého techničáku prodávajícím - práva kupujícího
- AAA auto nedodalo velký techničák - jak postupovat?
- Je prodávající povinen dodat velký techničák novému majiteli auta, automobilu
- Povinnost prodávajícího dodat velký techničák novému majiteli auta, automobilu
- Autobazar nedodal velký techničák - jak postupovat?
- Prodávající nedodal doklady k užívání prodávané věci - jak postupovat?
- Podstatné a nepodstatné porušení kupní smlouvy - příklad, definice, práva

6.5. jsem uzavřela kupní smlouvu s AAA auto na pobočce v Olomouci. Do dnešního dne mi nepřišel velký technický průkaz, na moji reakci mi bylo sděleno, že technický průkaz byl zaslán jako doporučená zásilka přes poštu. Pošta prý zásilku nedoslala, je pravděpodobnost, že se ztratila. Musím přijmout duplikát, pokud by se ztratil velký technický průkaz. Mohu dostoupit od smlouvy či požadovat nějakou náhradu od AAA? Ve smlouvě však nic není uvedeno. S duplikátem je auto znehodnocené, je těžké ho i někdy prodat za původní cenu. jak mohu postupovat?
Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
Došlo-li skutečně k doporučenému odeslání velkého technického průkazu prodávajícím, měl by být prodávající schopen Vám tuto skutečnost doložit. V první řadě Vám proto doporučuji vyzvat prodávajícího k prokázání této skutečnosti, současně se můžete obrátit na Českou poštu s reklamací poštovní služby.

Pokud se prodávající v kupní smlouvě zavázal k odevzdání velkého technického průkazu (což předpokládám), došlo na jeho straně k porušení povinnosti dle § 2087 a § 2094 občanského zákoníku.

Dle § 2099/1 občanského zákoníku platí, že věc (zde automobil) je vadná mimo jiné i tehdy, jsou-li vadné doklady nutné pro užívání věci (což samozřejmě platí i v případě, nejsou-li tyto doklady kupujícímu vůbec odevzdány).

Pro posouzení práv, která Vám v souvislosti s nedoručením velkého technického průkazu vzniknou, je v první řadě nutné poukázat na § 2002/1 občanského zákoníku, dle něhož je podstatným porušením smlouvy takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu (zde prodávající) již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

V rámci kupní smlouvy Vám v souvislosti s vadným plněním ze strany prodávajícího, které je podstatným porušením jeho povinností, vznikají tato práva (§ 2106/1 občanského zákoníku):

a/ právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b/ právo na odstranění vady opravou věci,

c/ právo na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d/ právo odstoupit od smlouvy.

Představuje-li naopak vadné plnění ze strany prodávajícího pouze nepodstatné porušení jeho povinností, vznikají Vám tato práva (§ 2107/1 občanského zákoníku):

a/ právo na odstranění vady,

b/ právo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

Nebude-li ve Vašem případě prodávající schopen dodat Vám originál velkého technického průkazu, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí můžete po prodávajícím požadovat slevu z kupní ceny automobilu či od kupní smlouvy odstoupit (a to dle Vaší volby).

_

RODINA-OTCOVSTVÍ
- Je možná dohoda o určení otcovství bez soudu?
- Musí určit otcovství soud když rodiče neprotestují?
- Nerozvedená matka dítěte - musí otcovství určit soud když je biologický otec jiný než manžel?
- Biologický otec dítěte je jiný než manžel - musí otcovství určit soud?
- Je nutné rozhodnutí soudu o otcovství pokud biologický otec a manžel neprotestují?
- Biologický otec je jiný než manžel - určení otcovství - § 777 nový občanský zákoník 2014
- Určení otcovství - § 777 nový občanský zákoník 2014
- Určení otcovství podle nového občanského zákoníku 2014
- Určení otcovství - NOZ 2014
- Souhlas s otcovstvím biologického dítěte - musí to posvětit soud?
- Manžel není biologický otec dítěte - je nutné soudní rozhodnutí pokud biologický otec neprotestuje?

S manželem nejsme rozvedeni a čekám dítě se svým novým partnerem. Rozvod před narozením dítěte již nestihneme. Zajímalo by mne, zda opravdu neexistuje jiná možnost než je po rozvodu soudní proces o popření otcovství. Třeba dohoda mezi všemi zúčastněnými stranami – jsme všichni bez problémů v kontaktu, víme o co jde, všichni se shodneme, jak to má být – v takovém případě mi připadá další soud úplně absurdní. Nebo pokud by případně byla možnost nějaké žaloby – třeba mého manžela pro moji „něvěru“, nebo zřeknutí se manžela dítěte, která by umožnila řešit jméno dítěte v matrice a uvedení jeho pravého biologického otce ještě před jeho narozením. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle § 777 nového občanského zákoníku platí, že narodí-li se dítě v době mezi zahájením řízení o rozvodu manželství a třístým dnem po rozvodu manželství, a (bývalý) manžel matky prohlásí, že není otcem dítěte, zatímco jiný muž prohlásí, že je otcem dítěte, má se za to, že otcem je tento muž, připojí-li se matka dítěte k oběma prohlášením. Tato prohlášení se činí v řízení před soudem, které může být zahájeno na návrh některého z Vás (Vás, Vašeho manžela nebo otce dítěte). Návrh na zahájení tohoto řízení je nutné podat nejpozději do jednoho roku od narození dítěte. Dále platí, že k určení otcovství tímto způsobem nemůže dojít dříve, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství.

Uvést skutečného biologického otce do rodného listu dítěte před jeho narozením tedy moci nebudete a soudnímu řízení se tedy tak jako tak nevyhnete.

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Jakou péči může poskytovat zdravotnický asistent pod dohledem všeobecné sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za práci zdravotnického asistenta - informace
- Co může poskytovat pacientovi zdravotnický asistent pod dohledem zdravotní sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za zdravotnického asistenta
- Co může dělat zdravotní asistent v nemocnici - rozsah činnosti, práce u pacienta
- Co může dělat u pacienta zdravotnický asistent
- Odpovědnost všeobecné sestry za zdravotního asistenta
- Odpovědnost všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí za zdravotnického asistenta
- Jakou péči může poskytovat zdravotnickí asistentka pod dohledem všeobecné sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za práci zdravotnické asistentky - informace
- Co může poskytovat pacientovi zdravotnická asistentka pod dohledem zdravotní sestry?
- Odpovědnost zdravotní sestry za práci zdravotní asistentky
- Co může dělat zdravotní asistentka u lůžka pacienta v nemocnici
- Rozsah práce zdravotnické asistentky podle zákona
- Co může dělat zdravotnická asistentka podle zákona
- Odpovědnost všeobecné sestry za zdravotního asistenta
- Odpovědnost všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí za zdravotnického asistenta

Jsem zdravotní sestra a pracuji v nemocnici. Nyní sloužíme skupinovou péči a pokud jsem ve službě se sestrou, která je pouze zdravotnický asistent, mám zodpovědnost i za její v uvozovkách pacienty? A vlastně i za její práci? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz dává odpověď zejména vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (vyhl. č. 55/2011 Sb. , v platném znění).
Zdravotnický asistent poskytuje dle § 30/1 vyhlášky č. 55/2011 Sb. pod odborným dohledem všeobecné sestry (nebo porodní asistentky) základní ošetřovatelskou péči a specializovanou ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, v rozsahu své odborné způsobilosti může získávat informace nutné k určení ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo porodní asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony. Přitom pod odborným dohledem všeobecné sestry (nebo porodní asistentky) zejména může

a/ sledovat fyziologické funkce a stav pacientů, zaznamenávat je do dokumentace, pečovat o vyprazdňování, provádět komplexní hygienickou péči, prevenci proleženin, rozdělovat stravu pacientům podle diet a dbát na jejich dodržování, dohlížet na dodržování pitného režimu, zajišťovat aplikaci tepla a chladu,

b/ provádět rehabilitační ošetřovatelství, včetně prevence poruch imobility,

c/ provádět nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti pacienta,

d/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při zajištění herních aktivit dětí,

e/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení léčivých přípravků,

f/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při přejímání, kontrole, manipulaci a uložení zdravotnických prostředků a prádla, jejich dezinfekci a sterilizaci a zajištění jejich dostatečné zásoby.

Zdravotnický asistent dle § 30/2 vyhlášky č. 55/2011 Sb. dále může (ovšem opět pod odborným dohledem všeobecné sestry, porodní asistentky nebo lékaře):

a/ podávat léčivé přípravky s výjimkou aplikace nitrožilně a do epidurálních katétrů a intramuskulárních injekcí u novorozenců a dětí do 3 let věku,

b/ odebírat biologický materiál, provádět vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky),

c/ zavádět a udržovat kyslíkovou terapii,

d/ v rozsahu své odborné způsobilosti vykonávat činnosti při ošetření akutní a chronické rány,

e/ připravovat pacienty k diagnostickým nebo léčebným výkonům, podle rozhodnutí lékaře, všeobecné sestry nebo porodní asistentky při nich asistovat, poskytovat ošetřovatelskou péči při těchto výkonech a po nich,

f/ vykonávat v rozsahu své odborné způsobilosti činnosti při činnostech spojených s přijetím, přemisťováním, propuštěním a úmrtím pacientů.

Zdravotnický asistent může dále pod přímým vedením všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru v rozsahu své odborné způsobilosti při poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče vykonávat činnosti uvedené v § 30/1 vyhlášky č. 55/2011 Sb.

Po získání odborné způsobilosti (ve smyslu zákona č. 96/2004 Sb. , v platném znění) může zdravotnický asistent (pod odborným dohledem zdravotnického pracovníka způsobilého k výkonu povolání bez odborného dohledu) v rozsahu své odborné způsobilosti (§ 3/2 vyhlášky č. 55/2011 Sb.):

a/ poskytovat zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy,

b/ pracovat se zdravotnickou dokumentací a s informačním systémem zdravotnického zařízení.

Okruh činností, při nichž by měla zdravotnická asistentka postupovat pod Vaším odborným dohledem je (s ohledem na shora uvedené) závislý také na skutečnosti, zda jste všeobecnou sestrou či všeobecnou sestrou se specializovanou způsobilostí. Fakt, že zdravotnická asistentka je oprávněna pracovat pod Vaším odborným dohledem, však neznamená, že jste odpovědná za veškerou jí poskytnutou zdravotní péči (či jinou jí vykonanou činnost). Jako jakýkoli jiný zaměstnanec, odpovídá i zdravotnická asistentka za škodu (či jinou újmu), kterou při výkonu práce způsobí. Vaše odpovědnost pak může být dovozena pouze v případě, bude-li prokázáno, že jste odborný dohled nad činností zdravotnické asistentky zanedbala (což ovšem samozřejmě neznamená, že byste byla povinna dohlížet na každý jednotlivý pracovní úkon zdravotnické asistentky).

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Výpověď nájemní smlouvy - může být ústní?
- Ústní výpověď nájemní smlouvy pronajímatelem - je platná nebo ne?
- Výpovědní lhůta nájemní smlouvy - nový občanský zákoník 2014
- Je platné ústní ukončení nájemní smlouvy?
- Je platná ústní výpověď nájemní smlouvy?
- Je platná ústní výpověď nájmu bytu?

Vyzvala jsem nájemce k ústnímu ukončení nájemního vztahu, s datem ukončení, které mu vyhovuje, jen aby to bylo dříve než 3 měsíce. Dohodli jsme se ústně na 6 týdnech. Po 14 dnech však matka nájemce požadovala písemnou výpoveď. Důvody: způsobuje škody pronajimateli, zvyšuje provozní náklady pronajimatele, způsobuje vážné potíže (opakované oznamování, že ihned z bytu odejde a mnoho dalších komplikací, ale já jsem v zahraničí a řešení situací na dálku je náročné), které jsem popsala.
Matka nájemce předala tuto výpoveď advokátovi, prý je výpověď protiprávní. Já trvám, že z právního hlediska platná je (pročetla jsem si zákoník), ale ustoupila jsem a sdělila at tedy nájemce v nájmu pokračuje a ať nájem nájemce ukončí sám sepsáním výpovědi.
Nájemce chce (opět) odejít ihned a sepsal s advokátem dohodu o ukončení nájmu, kterou mi předali mailem pár hodin před vypršením data 31.5.2014 a zaslali mému zástupci. Tohle jsem odmítla.
Mohu ukončit nájemní vztah ústní dohodou, bez výpovědi, jestliže nájemce i já chceme nájem ukončit? V zaslané dohodě sepsané jejich advokátem stojí podmínky, které nechci akceptovat (to, že jsme si vyrovnáni, že nemáme vzájemně závazky), protože to není pravda. Nechci sice žádat o náhradu škody, ale také si nechci toto právo odpírat podpisem takové dohody, v případě že by ještě později došlo k nějakému sporu. Je pravda, že musíme vztah ukončit písemně? V naší smlouvě není ukotveno, že smlouva může skončit dohodou, ale chtěla bych to tak provést a kauci zaslat na účet advokáta. Mluvila jsem s tímto advokátem telefonicky a chce mi vyjít vstříc, avšak tvrdí, že vyrovnání a písemná forma je povinná je to pravda? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Dle § 2286 zákona č. 89/2012 Sb. musí být výpověď nájemní smlouvy písemná a odůvodněná, přičemž výpovědní lhúta činí nejméně tři měsíce, je tedy na dohodě obou stran jestli budou s kratší výpovědní lhůtou souhlasit.

Pronajímatel totiž může nájemní smlouvu vypovědět pouze ze zákonných důvodů, jakými jsou například závažné porušení nájemní smlouvy, kdy nájemce neuhradí nájemné v průběhu tří měsíců, apod.

Nájemce je proto oprávněn odmítnout se odstěhovat, případně požadovat určitou formu odškodnění.

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Jak právně zajistit cestu přes sousedův pozemek - postup, návod
- Jak získat výjimku ze zákazu jezdit v lese s motorovým vozidlem?
- Pozemek bez přístupové cesty - jak zajistit cestu na svůj pozemek
- Nedobrovolné věcné břemeno cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Vydržení věcného břemene - přístupové cesty souseda na můj pozemek
- Právo nezbytné cesty - § 1029 a násl. občanského zákoníku 2014
- Jak zajistit cestu k pozemku bez přístupové cesty - § 1029 a násl. občanského zákoníku 2014
- Nedobrovolná služebnost cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Vydržení služebnosti - přístupové cesty souseda na můj pozemek
- Soudně přikázané věcné břemeno cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Soudně přikázaná služebnost cesty k pozemku bez přístupové cesty
- Smlouva o zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty - § 1274 ad. nového občanského zákoníku 2014
- Novéhý občanského zákoníku 2014 - zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty - § 1274 NOZ
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Využívání veřejně přístupné účelové cesty - § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Využívání veřejně přístupné účelové komunikace - § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Obecné užívání účelové komunikace - § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Jak zjistit která cesta je veřejná komunikace dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Jak zjistit která komunikace je veřejná dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích
- Jak poznat zda je polní cesta veřejná účelová komunikace
- Kdo může používat polní cestu jako veřejnou komunikaci (veřejně přístupná účelová komunikace)
- Kdo může vstupovat do lesa na kole nebo s ručním vozíkem?
- Kdo může vjet do lesa motorovým vozidlem
- Kdo může parkovat motorovým vozidlem v lese - § 20/1 písm. g) zákona o lesích

40 let naše rodina k ovocnému sadu využívá příjezdovou cestu (vyježděnou polní cestu) přes pozemky sousedů. Věcné břemeno nezřízeno.
Z 1 strany sousedím přímo s lesem - majetek ČR, právo hospodařit mají Lesy ČR s. p., Hr. Králové.
Ze 3 stran s pozemky nového majitele. Nový majitel bude mít na pozemku rodinný dům, nebudu již mít k sadu žádnou příjezdovou cestu.
Existují dle starých i nových zákonů od 1.1.2014 ustanovení, že mi musí majitel sousedních pozemků umožnit přístup k vjezdu do sadu a zanést to do plánu stavby? Lesem, který sousedí se sadem, vede stará lesní cesta. Mohl bych event. požádat Lesy ČR o věcné břemeno užívání cesty jako přístupu. Děkuji, Viktor

ODPOVĚĎ:
1/ Přístup k sadu přes sousedův pozemek:
Vede-li přes sousedův pozemek polní cesta, předpokládám, že se jedná o účelovou pozemní komunikaci ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. V tomto ohledu je nezbytné si uvědomit, že dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupnou účelovou komunikaci) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel pozemní komunikace se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace.

Pro ověření skutečnosti, zda se v případě předmětné účelové pozemní komunikace jedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci (na kterou se vztahuje právo obecného užívání) Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad, kterými dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích jsou v první řadě obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Pokud by se v případě polní cesty přes sousedův pozemek nejednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nýbrž o účelovou komunikaci veřejně nepřístupnou (což však spíše nepředpokládám), mohl byste se (v případě nedohody se sousedem) u soudu domáhat zřízení práva nezbytné cesty dle § 1029 a násl. občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení může vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Tuto nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost (dříve věcné břemeno). Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

Se svým sousedem pak můžete samozřejmě uzavřít i smlouvu o zřízení služebnosti stezky, průhonu a cesty dle § 1274 a násl. občanského zákoníku. Přechod přes sousedův pozemek je možné zajistit také závazkovým způsobem, a to zejména na základě smlouvy o výprose či smlouvy o výpůjčce (§ 2189 a násl. občanského zákoníku).

2/ Přístup k sadu lesem:
V tomto ohledu záleží na tom, jakým způsobem byste chtěl lesní cestu užívat. Pokud by se mělo jednat pouze o pěší přístup (resp. přístup na jízdním kole či s ručním vozíkem apod.), nebudete k tomuto způsobu užívání lesní cesty potřebovat žádné povolení, neboť dle § 19 zákona o lesích spadá do kategorie obecného užívání lesů, k němuž je v zásadě oprávněn každý.

Pokud byste však chtěl zajistit k sadu přístup motorovým vozidlem, je třeba si uvědomit, že dle § 20/1 písm. g) zákona o lesích je v lesích mimo jiné zakázáno jezdit a stát s motorovými vozidly. Z tohoto zákazu je však dle § 20/4 zákona o lesích možné povolit výjimku, a to samozřejmě vlastníkem dotčeného lesa. V tomto ohledu se proto můžete obrátit se žádostí o udělení výjimky na vlastníka lesa, resp. subjekt, který je oprávněn s tímto lesem hospodařit.

_

RODINA-SJM
- Koupě bytu manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit byt do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě domu manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit dům do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě pozemku manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit pozemku do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě nemovitosti manželi kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit nemovitost do manželství - manželé různé státní příslušnosti
- Jak koupit byt do SJM - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě domu do SJM kdy jeden z nich má slovenskou národnost
- Jak koupit dům do SJM - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě pozemku do SJM kdy jeden z maneželů má slovenskou státní příslušnost
- Jak koupit pozemek do SJM - manželé různé státní příslušnosti
- Koupě nemovitosti do SJM - jeden z manželů má slovenskou příslušnost
- Jak koupit nemovitost do SJM - manželé různé státní příslušnosti

Chtěli bychom s manželkou koupit rodinný dům v ČR. Manželka je ale slovenské národnosti, má slovenský občanský průkaz. Můžeme nemovitost koupit do společného jmění manželů nebo vzhledem k tomu, že není občankou ČR, je třeba jiná úprava? Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Váš případ by měl být posuzován podle české právní úpravy a vzhledem k tomu, že občanský zákoník umožňuje nabytí nemovitosti manželi do jejich společného jmění, neměli byste mít problémy. Pro jistotu se ještě zkuste doptat na katastru nemovitostí.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Jak nechat opravit chybu ve správním rozhodnutí?
- Může člen SVJ postavit přístavbu ve společných prostorách bytového domu?
- Zrušení rozhodnutí o odstranění stavby z důvodu formální chyby - jak postupovat?
- Jak odstranit stavbu po vydání zrušení rozhodnutí o odstranění stavby?
- Stavba předsíně ve společných prostorách SVJ - jak se bránit a zabránit stavbě?
- Jak zabránit stavbě ve společných prostorách SVJ?
- Žaloba na ochranu vlastnického práva - stavba v domě SVJ
- Žaloba na ochranu spoluvlastnického práva - stavba v domě SVJ

Jsme spoluvlastníky bytového domu. Při odkoupení domu od města bylo založeno SVJ (44 osob).
2002 žádost spoluvlastníka o písemný souhlas s přístavbou tzv. předsíně v prostoru společné chodby. Udělit souhlas jsme odmítli.
Za několik dní jsme zjistili, že se stavba realizuje a okamžitě jsme žádali na schůzi společenství o vysvětlení a zároveň vyjádřili nesouhlas. Stavebníkem předloženo řádné stavební povolení. Písemné odvolání na Stavební úřad Příbram, lehce odstranitelná stavba byla zkolaudována. Stavebník přiložil k žádosti o vydání st. p. "souhlas" 14ti spoluvlastníků (z celkových 44). Po 8 letech bylo zrušeno stavební povolení i kolaudační řízení a bylo vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Pro formální chybu úředníka zrušeno. Nyní není na stavbu třeba žádného povolení a tudíž je za strany úřadů všechno v naprostém pořádku. Po konzultaci se dvěma právníky si nejsme jisti jak by případný spor skončil. Jak postupovat? Děkujeme, manželé Novákovi

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývají některé podrobnosti, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu; svou odpověď proto pojmu mírně obecněji.

V první řadě není zřejmé, z jakého důvodu došlo ke zrušení rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby. V tomto ohledu poukazuji na skutečnost, že dle § 70 správního řádu provede opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí (na požádání účastníka nebo z moci úřední) sám správní orgán, který rozhodnutí vydal, a to ve formě usnesení. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí.

Byla-li pak důvodem zrušení rozhodnutí o odstranění stavby jiná formální chyba, je možné zahájit řízení o odstranění stavby znovu. V tomto ohledu Vám doporučuji vyrozumět stavební úřad o přetrvávajícím právně závadném stavu. Bude-li stavební úřad i nadále pasivní, nabízí se některé z opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu, vyloučeno není ani kontaktování veřejného ochránce práv:

http://www.ochrance.cz/ 

Spor se stavebníkem předsíně ve společných prostorách bytového domu pak může být veden také soukromoprávní cestou, tzn. zejména podáním žaloby na ochranu Vašeho vlastnického, resp. spoluvlastnického práva. Žaloba může být podána všemi či některými členy SVJ, v ideálním případě pak samotným SVJ. V rámci tohoto soudního řízení by předchozí řízení před stavebním úřadem nehrálo žádnou roli, předmětem zkoumání by byla pouze otázka, zda byly společné prostory bytového domu zastavěny se souhlasem potřebné většiny členů SVJ. Pro přípravu této žaloby Vám v každém případě doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz 

OBČAN-EXEKUCE
- Koupě bytu s exekucí - je to možné nebo ne?
- Koupě rodinného domu s exekucí - je to možné nebo ne?
- Koupě bytového domu s exekucí - je to možné nebo ne?
- Je možné kopit nemovitost s exekucí, exekučním příkazem
- Může dlužník v osobním bankrotu prodat svůj byt, dům, pozemek, nemovitost?
- Může dlužník v insolvenci prodat byt, dům, pozemek, nemovitost?
- Byt, dům s exekucí - je možné ho prodat (dlužník s osobním bankrotem)
- Pozemek s exekucí - je možné ho prodat (dlužník s osobním bankrotem)
- Majitel domu má osobní bankrot, insolvenci - může prodat dům?
- Majitel bytu má osobní bankrot, insolvenci - může prodat byt?
- Majitel pozemku má osobní bankrot, insolvenci - může prodat pozemek?
- Majitel nemovitosti má osobní bankrot, insolvenci - může prodat nemovitost?

Mám možnost koupit dům přes realitní kancelář. V katastru nemovisti jsem našla, že na dome jsou tyto zástavy:
1. Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti
2. Zajištění nemovitosti
3. Zapsáno do soupisu majetkové podstaty (zák. č. 182/2006 Sb.)
4. Zástavní právo smluvní.
Je vůbec možné koupit takovouto nemovitost s tím, že v budoucnu nevzniknou nijaké problémy? Na co všechno bych si měla dávat pozor při podpisu smlouvy, čemu se vyvarovat a co naopak použít abych nepřišla o dům i o peníze. S kým mám ve věci jednat - s maklérem, věřitelem, nebo insolvenčním správcem?
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Přestože pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nezbytné seznámit se s řadou dalších podrobností (zejména co se týče probíhajícího insolvenčního řízení), lze Vámi uváděné údaje přirovnat k velkému červenému vykřičníku, který by Vás měl rozhodně varovat před koupí dotčeného domu.

V první řadě Vám proto doporučuji kontaktovat insolvenčního správce a velmi důkladně se zde informovat na podrobnosti dispozic s dlužníkovým majetkem, tzn. zejména zjistit, zda je dlužník vůbec oprávněn se svým majetkem ještě volně disponovat (např. na základě předběžného opatření dle § 113/1 insolvenčního zákona či prohlášením úpadku dlužníka dle § 140/1 insolvenčního zákona). Dále je nezbytné zjistit, jakým způsobem má být úpadek dlužníka řešen, tzn. zda se má jednat o oddlužení, konkurs či reorganizaci (způsob řešení úpadku dlužníka má vliv na to, zda bude dlužníkův majetek zpeněžen či nikoli).

Mělo-li by dojít k zastavení insolvenčního řízení (např. z důvodu zpětvzetí insolvenčního návrhu) mohl by být tento dům exekučně prodán (v takovém případě není dlužník samozřejmě oprávněn s tímto domem bez souhlasu příslušného exekutora jakkoli nakládat). Je-li předmětný dům navíc zástavou, může v budoucnu (v případě zastavení insolvenčního i exekučního řízení) dojít k jeho prodeji na základě prodlení dlužníka s úhradou jeho dluhu (a to i v případě, kdy by tento dům v mezidobí změnil vlastníka, neboť zástavou zůstává i nadále).

Varovných signálů je tedy ve Vámi popsaném případě skutečně mnoho, bez podrobné konzultace možné koupě předmětného domu s insolvenčním správcem či advokátem Vám proto nedoporučuji předmětný dům kupovat.

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď pro opakované pozdní vyplacení platu, mzdy - nárok na odstupné
- Opožděné vyplácení platu, mzdy - nárok na odstupné při výpovědi z tohoto důvodu
- Opožděné vyplácení platu, mzdy - výpověď a nárok na odstupné
- Zaměstnavatel neplatí sociální a zdravotní - co může dělat zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za dluh zaměstnavatele za zdravotní a sociální pojištění zaměstnance
- Zaměstanvatel neplatí sociální a zdravotní pojištění - musí zaměstnanec zaplatit za něj?
- Odpovídá zaměstnanec za dluh zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění?
- Jak zjistit jestli zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní státu a pojišťovně?
- Důvody pro okamžitou výpověď ze strany zaměstnance - Zákoník práce

U zaměstnavatele pracuji od 2009, dnes (2.6.2014) jsem zjistila že za nás zaměstnavatel od 1/2014 neplatí zdravotní a sociální pojištění (ani za firmu, ani naše které nám strhává z výplaty). Výplaty dostáváme běžně s 10 denním zpožděním. Je to důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru? Mám nárok na odstupné když sama ukončím pracovní poměr z výše uvedených důvodů?
Mám si nějak hlídat, jestli zaměstnavatel dodatečně doplatil sociální a zdravotní pojištění? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je po dobu trvání Vašeho pracovního poměru povinen odvádět za Vás sociální a zdravotní pojištění (tj. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění). Tuto povinnost musí zaměstnavatel plnit řádně a včas, pokud tak nečiní, vzniká mu dluh u správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny.
Za tento dluh Vy však žádným způsobem neodpovídáte, toto je záležitost Vašeho zaměstnavatele. Pokud máte pochybnosti o tom, zda Váš zaměstnavatel za Vás pojistné odvádí, lze se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení (podle sídla zaměstnavatele) a na Vaší zdravotní pojišťovnu a informovat je o Vašem podezření. Je to však na Vaší vůli, není to Vaše povinnost.
Pokud skutečně zaměstnavatel pojistné neplatí, Vaše nároky z těchto pojištění nemohou být nijak dotčeny, pojistné bude vymáháno na Vašem zaměstnavateli. Pro Vás je však dobré, pokud budete mít k prokázání trvání Vašeho pracovního poměru pracovní smlouvu, výplatní pásky za jednotlivé měsíce, popř. výpisy z Vašeho účtu, že Vám od zaměstnavatele chodila mzda, apod.
Skutečnost, zda zaměstnavatel dodatečně doplatil sociální a zdravotní pojištění, hlídat můžete, pokud kontaktujete příslušnou správu sociálního zabezpečení a Vaší zdravotní pojišťovnu, není to však Vaše povinnost.
Zaměstnanec je oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr pouze v těchto případech (§ 56):
- Podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče) nemůže dále vykonávat svou práci bez vážného ohrožení zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil do 15-ti dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce
- Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo její část do 15-ti dnů po uplynutí doby splatnosti.
Dle ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce je mzda nebo plat splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Za měsíc březen 2014 je tedy mzdy splatná nejpozději do 30. dubna 2014. V rámci tohoto období musí být stanoven nebo sjednán pravidelný termín výplaty mzdy, tedy např. 15-tého v měsíci.
Pokud tedy zaměstnavatel dodrží obecný termín splatnosti mzdy (tj. do konce následujícího kalendářního měsíce následujícího po vykonání práce), vyplácí mzdu v souladu se zákonem a tedy včas. Pokud by do 15-tého dne od obecného termínu splatnosti mzdy mzdu nevyplatil, nebo i jen některou část mzdy, byl by to pro zaměstnance důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru (v uvedeném případě tedy do 15-tého května nevyplatí, 16-tého května lze okamžitě zrušit PP). Zaměstnanci pak náleží náhrada mzdy rovnající se výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (§ 56 odst. 2 ZP).

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď pro opakované pozdní vyplacení platu, mzdy - nárok na odstupné
- Opožděné vyplácení platu, mzdy - nárok na odstupné při výpovědi z tohoto důvodu
- Opožděné vyplácení platu, mzdy - výpověď a nárok na odstupné
- Zaměstnavatel neplatí sociální a zdravotní - co může dělat zaměstnanec?
- Odpovědnost zaměstnance za dluh zaměstnavatele za zdravotní a sociální pojištění zaměstnance
- Zaměstanvatel neplatí sociální a zdravotní pojištění - musí zaměstnanec zaplatit za něj?
- Odpovídá zaměstnanec za dluh zaměstnavatele na sociálním a zdravotním pojištění?
- Jak zjistit jestli zaměstnavatel odvádí sociální a zdravotní státu a pojišťovně?
- Důvody pro okamžitou výpověď ze strany zaměstnance - Zákoník práce

U zaměstnavatele pracuji od 2009, dnes (2.6.2014) jsem zjistila že za nás zaměstnavatel od 1/2014 neplatí zdravotní a sociální pojištění (ani za firmu, ani naše které nám strhává z výplaty). Výplaty dostáváme běžně s 10 denním zpožděním. Je to důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru? Mám nárok na odstupné když sama ukončím pracovní poměr z výše uvedených důvodů?
Mám si nějak hlídat, jestli zaměstnavatel dodatečně doplatil sociální a zdravotní pojištění? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je po dobu trvání Vašeho pracovního poměru povinen odvádět za Vás sociální a zdravotní pojištění (tj. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění). Tuto povinnost musí zaměstnavatel plnit řádně a včas, pokud tak nečiní, vzniká mu dluh u správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny.
Za tento dluh Vy však žádným způsobem neodpovídáte, toto je záležitost Vašeho zaměstnavatele. Pokud máte pochybnosti o tom, zda Váš zaměstnavatel za Vás pojistné odvádí, lze se obrátit na příslušnou správu sociálního zabezpečení (podle sídla zaměstnavatele) a na Vaší zdravotní pojišťovnu a informovat je o Vašem podezření. Je to však na Vaší vůli, není to Vaše povinnost.
Pokud skutečně zaměstnavatel pojistné neplatí, Vaše nároky z těchto pojištění nemohou být nijak dotčeny, pojistné bude vymáháno na Vašem zaměstnavateli. Pro Vás je však dobré, pokud budete mít k prokázání trvání Vašeho pracovního poměru pracovní smlouvu, výplatní pásky za jednotlivé měsíce, popř. výpisy z Vašeho účtu, že Vám od zaměstnavatele chodila mzda, apod.
Skutečnost, zda zaměstnavatel dodatečně doplatil sociální a zdravotní pojištění, hlídat můžete, pokud kontaktujete příslušnou správu sociálního zabezpečení a Vaší zdravotní pojišťovnu, není to však Vaše povinnost.
Zaměstnanec je oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr pouze v těchto případech (§ 56):
- Podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb (lékař závodní preventivní péče) nemůže dále vykonávat svou práci bez vážného ohrožení zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil do 15-ti dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce
- Zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo její část do 15-ti dnů po uplynutí doby splatnosti.
Dle ustanovení § 141 odst. 1 zákoníku práce je mzda nebo plat splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Za měsíc březen 2014 je tedy mzdy splatná nejpozději do 30. dubna 2014. V rámci tohoto období musí být stanoven nebo sjednán pravidelný termín výplaty mzdy, tedy např. 15-tého v měsíci.
Pokud tedy zaměstnavatel dodrží obecný termín splatnosti mzdy (tj. do konce následujícího kalendářního měsíce následujícího po vykonání práce), vyplácí mzdu v souladu se zákonem a tedy včas. Pokud by do 15-tého dne od obecného termínu splatnosti mzdy mzdu nevyplatil, nebo i jen některou část mzdy, byl by to pro zaměstnance důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru (v uvedeném případě tedy do 15-tého května nevyplatí, 16-tého května lze okamžitě zrušit PP). Zaměstnanci pak náleží náhrada mzdy rovnající se výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (§ 56 odst. 2 ZP).

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Nealko pivo v práci a porušení pracovní kázně (pracovních povinností)
- Trest za pití nealko piva v práci, při výkonu zaměstnání
- Je nealko pivo vypité v práci považováno za alkoholický nápoj?
- Může zaměstnavatel potrestat zaměstnance za pití nealko piva?
- Zákaz pití alkoholu na pracovišti mimo pracovní dobu - § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce
- Je možné pít alkohol na pracovišti mimo pracovní dobu? - § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce
- Pití alkoholu v práci mimo pracovní dobu - je dovolené? - § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce

Je jedno nealko pivo považováno podle Zákoníku práce za alkoholický nápoj? (Konkrétně Bitter, 0.5 l) Děkuji, Radim

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanec je dle ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště. Pojem „alkoholické nápoje“ zákoník práce nevymezuje, ale odkazuje na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 379/2005 Sb. , o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 2 písm. k) tohoto zákona se alkoholickým nápojem rozumí lihovina, víno a pivo; alkoholickým nápojem se rozumí též nápoj, který není uveden ve větě první, pokud obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu.
Nealkoholické pivo může obsahovat max. 0,5% alkoholu, nelze ho tedy ve smyslu výše uvedeného zákona považovat za alkoholický nápoj.
I přes výše uvedené není možné vyloučit možnost, že zaměstnavatel požívání nealkoholického piva zakáže. I nealkoholické pivo obsahuje určité množství alkoholu a při jeho požití ve větším množství může dojít v určitých případech k mírnému ovlivnění alkoholem, a tedy např. i k nežádoucím důsledkům ovlivňujícím schopnost soustředění se zaměstnance. Je tedy vždy nutné posuzovat, jaké důvody zaměstnavatele k tomuto zákazu vedou. Domnívám se však, že konzumace jednoho nealkoholického piva by neměla být problematická (nevedou-li k tomuto zákazu zaměstnavatele nějaké zvláštní důvody).

_

OBČAN-NÁJEMNÉ, BYDLENÍ
- Omezování práv při užívání pronajaté věci - jak se bránit?
- Sleva z nájemného při rušení užívacího nájemního práva třetí osobou
- Může se nájemce bránit pokud sousedé omezují jeho uživatelská práva?
- Může se nájemník bránit pokud sousedé omezují jeho uživatelská práva?
- Omezování práv nájemníka, nájemce - § 2211 nového občanského zákoníku
- Sleva z nájmu, nájemného pro omezování nájemních práv - § 2212/3 občanský zákoník
- Eternitové desky na pozemku souseda a ohrožení zdraví - jak se bránit?
- Azbest na pozemku souseda a ohrožení zdraví - jak se bránit?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prostor nad pozemkem je součást nemovitosti - § 506 nový občanský zákoník 2014

Bydlím v pronájmu domku se zahradou. Sousedé z jedné strany jsou starší manželé. Z této strany dělí zahrady plot z pletiva mezi sloupky. Terén jejich zahrady je o 20cm výšší než náš. Plot mezi námi a zmíněnými sousedy nemá podezdívku, tuto vyřešili tak, že k plotu z pletiva umístili do země i nad zem rozřezané eternitové vlnité desky, jako zábranu posouvání terénu. Desky nařezali na kratší straně a po umístění mezi sloupky nijak nezajistili, takže se posunují a vyklenují pletivo směrem k nám, což ničí plot z pletiva, neboť vyklenutí je již v některých místech cca 25 cm široké. Plot z této strany je majitele nemovitosti, kterou mám pronajatu. Zmínění sousedé mají také cca 1 m od plotu, o který se jedná, studnu. Vzdálenost mezi jejich studnou a naší studnou je cca 10 m. Vím, že eternitové desky patří mezi nebezpečný odpad. Se mnou se sousedé odmítají bavit a desky odstranit, prý jsem pouhý nájemník. Zajímá mě, zda-li jsou takto úmístěné části eternitových desek zdraví škodlivé, mohu-li prostřednictvím majitele žádat jejich odstranění a jak ve věci postupovat. Děkuji. Miroslava

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:

1/ Soukromoprávní řešení:
V první řadě uvádím, že Vaši sousedé se mýlí, pokud se domnívají, že nájemce není oprávněn bránit se proti osobě, která jej při užívání pronajaté věci ruší. Dle § 2211 občanského zákoníku platí, že ohrozí-li třetí osoba nájemce v jeho nájemním právu nebo způsobí-li nájemci porušením nájemního práva újmu, může se ochrany domáhat nájemce sám.

Současně pak samozřejmě platí, že zajištění nerušeného užívání pronajaté věci po dobu nájmu je závazkem pronajímatele (§ 2205 písm. c) občanského zákoníku). Nájemce si tedy může vybrat, vystoupí-li proti rušiteli svého práva vlastním jménem či bude-li v této věci kontaktovat pronajímatele a domáhat se jeho zásahu. V této souvislosti je však vhodné vědět, že dle § 2212/3 občanského zákoníku má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného, pokud bude rušen v užívání věci nebo jinak dotčen jednáním třetí osoby, pokud takové jednání třetí osoby pronajímateli včas oznámil; v tomto ohledu se tedy jedná o mechanismus nutící pronajímatele k účinné obraně nájemcových práv vůči rušiteli.

S ohledem na shora uvedené Vám v každém případě doporučuji kontaktovat pronajímatele (ideálně v písemné formě) a domáhat se u něj zásahu proti rušení Vašeho nájemního práva. Neuspějete-li se svou žádostí u pronajímatele, můžete se proti zásahům sousedů bránit sama, v úvahu pak připadá i vznesení požadavku na poskytnutí přiměřené slevy z nájemného (z důvodu pasivity pronajímatele).

Pro možnou argumentaci s Vašimi sousedy připomínám, že dle § 506 občanského zákoníku tvoří součást pozemku mimo jiné i prostor nad tímto pozemkem, jeho narušení přesahem eternitových desek by tudíž bylo možné kvalifikovat jako zásah do vlastnického práva (resp. práva užívat pronajatý pozemek) ve smyslu § 1042 občanského zákoníku. V širší rovině pak lze v této souvislosti odkázat rovněž na § 1012 a § 1013/1 občanského zákoníku.

Na závěr své odpovědi pak pouze připomínám, že v případě nedohody mezi pronajímatelem, resp. Vámi, a sousedy je samozřejmě možné zahájit v této věci i soudní řízení.

2/ Veřejnoprávní řešení:
Je-li na pozemku sousedů použit stavební materiál, který je v katalogu odpadů zařazen do kategorie nebezpečných odpadů, můžete na tento právně závadný stav upozornit některý z orgánů, které vykonávají veřejnou správu na úseku odpadového hospodářství. V tomto ohledu se dle § 71 zákona o odpadech jedná zejména o obecní úřad obce s rozšířenou působností a orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice).

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď učitele pro nedostatečnou kvalifikaci - právo na odstupné 
- Nárok na odstupné u učitele s nedostatečnou kvalifikací pro výkon práce
- Právo, nárok na odstupné u zaměstnance
- Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru
- Kdy má pracovník nárok na odstupné při výpovědi v práci
- Právo, nárok zaměstnance na odstupné při výpovědi, ukončení pracovního poměru
- Výpověď kvůli školskému zákonu 2015 a nárok na odstupné
- Právo na odstupné při výpovědi učitele podle školského zákona 2015

Budou mít nekvalifikovaní učitelé, kteří budou propuštěni podle nového Školského zákona platného od 1. 1. 2015 nárok na odstupné?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Nezahájí-li učitel nejpozději do konce roku 2014 studium ke zvýšení své kvalifikace v souladu s připravovanou novelou zákona o pedagogických pracovnících, bude jeho zaměstnavatel oprávněn rozvázat s ním pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. f) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení je možné dát zaměstnanci výpověď také tehdy, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce.

Dle § 67/1 a 2 zákoníku práce náleží zaměstnanci odstupné pouze v případě, kdy je s ním pracovní poměr rozvázán výpovědí dle § 52 písm. a) až d) zákoníku práce (nebo dohodou z týchž důvodů). Odpověď na Váš dotaz tedy zní:
Zaměstnanci, se kterým je pracovní poměr rozvázán výpovědí (či dohodou) z důvodu dle § 52 písm. f) zákoníku práce (v tomto případě pro nedostatečnou kvalifikaci učitele dle zákona o pedagogických pracovnících), odstupné nenáleží.

OBČAN-BYDLENÍ
- Ústní smlouva o nájmu bytu - je platná nebo ne?
- Důvody pro výpověď nájmu bytu - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro vypovězení nájmu bytu - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro výpověď nájmu bytu - NOZ 2014
- Důvody pro vypovězení nájmu bytu - NOZ 2014
- Kdy může pronajímatel vypovědět nájemní smlouvu nájemci
- Je ústní nájemní smlouva platná nebo musí být písemná?
- Je ústní nájemní smlouva platná nebo ne?
- Důvody pro výpověď z nájmu bytu pronajímatelem - nový občanský zákoník 2014
- Důvody pro výpověď z nájmu bytu ze strany pronajímatele (NOZ 2014)
- Výpověď nájmu bytu bez výpovědní doby, lhůty - důvody dle NOZ 2014
- Ukončení nájmu bytu bez výpovědní doby, lhůty - důvody dle NOZ 2014
- Zajištění náhradního bytu pronajímatelem při výpovědi nájmu bytu nájemci, nájemníkovi
- Je pronajímatel povinen zajistit nájemci náhradní ubytování, bydlení při ukončení nájmu?
- Je pronajímatel povinen zajistit nájemníkovi náhradní ubytování, bydlení při ukončení nájmu?
- Povinnost pronajímatele zajistit náhradní byt při výpovědi nájmu, nájemní smlouvy

Od 1.3.2014 jsem pronajal byt nájemníkovi. Vzhledem k tomu, že to byla známá, jsme s nájemní smlouvou nespěchali a zatím tedy žádnou nepodepsali. V bytě tedy bydlí na základě ústní dohody. Včera 15.6.2014, asi po čtvrt roce, mi bylo oznámeno, že nájemník opakovaně porušuje domovní klid (musela zasahovat i Policie), a poškozuje části domu a okolí. V bytě také přebývá více osob, než bylo dohodnuto.
Jak nájemníka vystěhovat? Jaká je doba, po kterou má nájemník právo si hledat jiné bydlení. Musím v tomto případě pomáhat s hledáním? Trvalé bydliště, trvalý pobyt na této adrese nájemník vyřízené nemá, jelikož smlouva nebyla podepsána a žádné písemné svolení jsem nedával. Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
V první řadě je nezbytné poukázat na § 2237 občanského zákoníku, dle něhož vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu, pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy, tzn. že i přes nedodržení zákonem předepsané formy lze ve Vašem případě uvažovat o uzavření platné nájemní smlouvy.

Nebude-li možné se s nájemkyní na ukončení platnosti nájemní smlouvy dohodnout, nabízí se Vám v zásadě 2 možnosti, jak platnost nájemní smlouvy jednostranně ukončit:

1/ Výpověď nájemní smlouvy:
Dle § 2288/1 občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době:

a/ poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,

b/ je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,

c/ má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo

d/ je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

Dle § 2288/2 občanského zákoníku může pronajímatel vypovědět nájem na dobu neurčitou (v tomto ohledu není jasné, na jakou dobu jste nájemní smlouvu s nájemkyní uzavřel) v tříměsíční výpovědní době i v případě, že:

a/ má být byt užíván pronajímatelem, nebo jeho manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost a byl podán návrh na rozvod manželství, nebo manželství bylo již rozvedeno,

b/ potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

V každém případě pak musí být Vámi zvolený výpovědní důvod ve výpovědi uveden.

2/ Výpověď bez výpovědní doby:
Dle § 2291/1 občanského zákoníku platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

Domníváte-li se, že ve Vašem případě jsou splněny podmínky pro ukončení nájmu bez výpovědní doby, je nutné poukázat na § 2291/3 občanského zákoníku, dle něhož je nezbytné, abyste v této výpovědi uvedl, v čem spatřujete zvlášť závažné porušení povinnosti nájemkyně. Před doručením této výpovědi je rovněž nutné doručit nájemkyni písemnou výzvu k odstranění jejího závadného chování, a to v přiměřené době.

V obou shora uvedených případech pak platí, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba (jedná-li se o výpověď s výpovědní dobou) běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

Ve výpovědi jste dále dle § 2286/2 občanského zákoníku povinen poučit nájemkyni o jejím právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (ve smyslu § 2290 občanského zákoníku).

Nájemkyně je dle § 2292 občanského zákoníku povinna odevzdat Vám byt v den, kdy nájem končí.

S hledáním nového ubytování nejste povinen nájemkyni nijak pomáhat.

Veškeré shora uvedené písemnosti je samozřejmě zapotřebí doručovat poštou (a to doporučeně s dodejkou) či osobně (za přítomnosti svědka), přičemž jednu podepsanou kopii každé písemnosti si ponechte.

Nebude-li nájemkyně ochotna byt ke konci nájmu vyklidit, nezbude Vám, než se obrátit na soud s žalobou na vyklizení bytu.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Zrušení spoluvlastnictví dle NOZ 2014
- Zrušení spoluvlastnictví dle nového občanského zákoníku 2014
- Soudní zrušení spoluvlastnictví (nový občanský zákoník 2014)
- Lhůta na odmítnutí návrhu na odkoupení spoluvlastnického podílu spolumajitelem
- Do kolika dní musí spolumajitel odpovědět na návrh na odkoupení spoluvlastnického podílu?
- Do kolika dní musí spoluvlastník odpovědět na návrh na odkoupení spoluvlastnického podílu?

S bratrem jsme se 2/1997 na základě darovací smlouvy stali spolumajiteli nemovitostí – rodinný dům a zahrada s věcným břemenem dožití. Každý vlastníme ideální polovinu. Dva byty v domě jsou nad sebou – společné rozvody, svody, vstupní chodba, plášť domu, střecha, sklepní prostory, topení, voda - nelze rozdělit. Nyní po vyostření vztahů chci zrušit spoluvlastnictví a odstěhovat se, protože není mezi námi možná shoda o jakémkoli společném nakládání a údržbě. Jak mám správně postupovat, když s tím bratr nebude určitě souhlasit? Chci zrušit spoluvlastnictví soudně dle § 1143 OZ. Musím nejdříve nabídnout dohodu dle § 1141 OZ, aby mě bratr vyplatil (i když nemá finanční prostředky)? Užije se zde i § 3062 OZ o předkupním právu, když podíl nenabízím třetí osobě? Do jaké doby musím dostat odpověď na případně předloženou dohodu a za jak dlouho můžu podat poté žalobu k soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Podotýkám, že věcné břemeno se týká společných prostor a přízemního bytu užívaného bratrem. Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Zákonná ustanovení, která jste jmenoval v tomto bodě hovoří jasně, předkupní právo bratrovi svědčí do 1.1.2015, pakliže v této době nebudete svůj podíl převádět na osobu blízkou. Obecně se to má tak, že sice můžete podíl převést a pokud bratr převod nenapadne, právě z titulu předkupního práva, které mu za výše uvedených podmínek svědčí, tak je vše v pořádku. Před zahájením soudního řízení bych doporučovala bratrovi napsat návrh na vypořádání, lhůtu na vyjádření můžete dát bratrovi, jakou chcete, i když neměla by být příliš krátká. Standard je 7 dní od doručení vyrozumění. Pokud se Vám bratr do té doby neozve nebo nepřijme Vaši nabídku či se nedomluvíte jinak, můžete už 8 den po marném uplynutí lhůty podat návrh na vypořádání spoluvlastnictví na soud.

RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ
- Kdy může lékař odmítnout pacienta (neakutní péče)
- Kdy může léčebna odmítnout přijmout pacienta do léčebny
- Může léčebna odmítnout léčbu pacienta (chronická nemoc)
- Může nemocnice odmítnou péči o pacienta proti jeho vůli
- Může nemocnice odmítnou péči o pacienta proti jeho vůli
- Povinnost nemocnice léčit pacienta - přikazuje to zákon?
- Povinnost léčebny léčit pacienta - přikazuje to zákon?
- Může psychiatr v léčebně odmítnout léčbu pacienta s chronickou nemocí?
- Důvody pro odmítnutí pacienta zdravotnickým zařízením podle zákona
- Kdy může zdravotnické zařízení odmítnout léčit pacienta?
- Může lékař otestovat hospitalizovaného pacienta na alkohol?
- Může nemocnice otestovat hospitalizovaného pacienta na alkohol?
- Pacient neposlouchá příkazy lékaře - může lékař odmítnout léčit pacienta?

04/2014 jsem byla hospitalizovaná v jedné pražské nemoci s diagnózou "akutní zánět slinivky břišní"; popravdě řečeno jsem těžká alkoholička, mám kvůli alkoholu poničené zdraví, jsem v 25 letech v ČID. Lékaři mi nabízeli a přemlouvali k protialkoholnímu léčení, které já odmítala. Lékařka řekla, že pokud budu pít, tak umřu (odmítám přestat pít) a že jsem tam měsíc byla k ničemu a že pukud se to stane znova, tak už mě léčit nebudou, že to ze zákona není jejich povinnost. Je to pravda? Že mě nechají umřít nebo budu muset na placenou soukromou kliniku? Na zdravotním pojištění nemám dluhy. Děkuji, Zuzka

ODPOVĚĎ:
Na úvod své odpovědi připomínám, že pacient má v zásadě právo zvolit si (dle vlastního rozhodnutí) poskytovatele zdravotních služeb oprávněného k poskytnutí těch zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení (§ 28/3 písm. b) zákona o zdravotních službách). De facto stejné oprávnění je pak pacientovi přiznáno v § 11/1 písm. b) zákona o veřejném zdravotním pojištění (a to jako pojištěnci zdravotní pojišťovny), dle něhož má právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele.

Situace, kdy je pacientem zvolený poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout poskytování zdravotní péče, jsou v § 48 zákona o zdravotních službách rozděleny do dvou skupin:

1/ Odmítnutí převzetí pacienta do péče:
Dle § 48/1 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče, pokud:

a/ by přijetím tohoto pacienta bylo překročeno únosné pracovní zatížení nebo jeho přijetí brání provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení; překročením únosného pracovního zatížení se rozumí stav, kdy by zajištěním zdravotních služeb o tohoto pacienta došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým,

b/ by vzdálenost místa pobytu pacienta neumožňovala v případě poskytování zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost výkon návštěvní služby, nebo

c/ není pojištěncem zdravotní pojišťovny, se kterou má poskytovatel zdravotních služeb uzavřenu smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

2/ Ukončení péče o pacienta:
Dle § 48 /2 zákona o zdravotních službách je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn ukončit péči o pacienta v případě, že:

a/ prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele zdravotních služeb,

b/ pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb,

c/ pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb,

d/ pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem,

e/ přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta.

Dle § 48/3 zákona o zdravotních službách však nesmí poskytovatel zdravotních služeb nikdy odmítnout přijetí pacienta do péče (ad 1/ výše) nebo ukončit péči o něj (ad 2/ výše), jde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči, resp. mohlo-li by nepřijetím do péče či ukončením péče dojít k bezprostřednímu ohrožení života či zdraví takového pacienta.

Sama skutečnost, že odmítáte protialkoholní léčbu tak nemůže být důvodem pro Vaše nepřijetí k hospitalizaci či nepřijetí k poskytnutí ambulantní zdravotní péče (jak vyplývá z výčtu ad 1/ výše). V případě větších zdravotnických zařízení pak nepřichází příliš v úvahu ani využití „kapacitního důvodu“ dle bodu 1/ písm. a/ výše.

Budou-li Vám v budoucnu poskytovány další zdravotní služby, je vhodné dále vědět, že pacient je dle § 41/1 písm. a), d) a e) zákona o zdravotních službách povinen:

- dodržovat navržený individuální léčebný postup (ve smyslu § 3/3 zákona o zdravotních službách), který mimo jiné zahrnuje i nezbytnou úpravu životního stylu (např. tedy omezení požívání alkoholu), obdobná povinnost je pak pacientovi (jako pojištěnci zdravotní pojišťovny) stanovena také v § 12 písm. d) a f) zákona o veřejném zdravotním pojištění,

- pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,

- nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Prodávání věcí přes Internet, nedodávání zboží - trestní sazba za trestný čin podvodu
- Nedodání zaplaceného zboží při koupi přes Internet - trestní sazba za trestný čin podvodu

Kamarád 2013 prodával věci po Internetu z mého počítače a nedodával lidem zboží, nevěděla jsem o tom. Policie mi řekla, že jsem obviněná z internetového podvodu. Kamarád řekl na Policii u výslechu, že jsem ty věci prodávala s ním. Podala jsem stížnost, ale byla zamítnuta. Jak se bránit, prosím? Co mi hrozí u soudu? Děkuji. Zdenka

ODPOVĚĎ:
Urgentně doporučuji zajistit právního zástupce specializujícího se na podvody v internetovém prostředí.

Za podvod podle trestního zákoníku může být uložen trest odnětí svobody až na pět let, podle rozsahu vzniklé škody.

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Může pronajímatel zakázat přespání cizí osoby (kamaráda nájemníka) v bytě
- Přespání kamaráda nájemníka, nájemce v nájemním bytě - může to pronajímatel zakázat?
- Pokuta za přespání kamaráda nájemníka bytu v ubytovacím komplexu

Bydlím v ubytovacím komplexu Metalurg v Ostravě a mám zde Smlouvu o nájmu, ve které není uvedeno, že mé návštěvy se musí hlásit na vrátnici a mohou u mne zůstat pouze do 22:00 (poté se musejí odhlásit, nebo mi majitel objektu naúčtuje 200 Kč za návštěvu/noc). Přesto mi bylo odepřeno při příchodu domů nechat u sebe přespat kamaráda. Jedná se sice o ubytovací komplex, ale moje smlouva je sepsána jako Nájemní smlouva, ne Smlouva o ubytování. Má na takové jednání majitel komplexu nárok, pokud z mé strany nikdy nedošlo k rušení nočního klidu ani jiného porušení smlouvy? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo zapotřebí seznámit se podrobněji s textem Vámi uzavřené nájemní smlouvy; svou odpověď pojmu proto obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.

Obecně platí, že název jakékoli smlouvy není pro vzájemná práva a povinnosti smluvních stran podstatný, důležitým je její obsah. V této souvislosti Vám proto zejména doporučuji prostudovat příslušná ustanovení této smlouvy a ověřit, zda se tato smlouva neodvolává rovněž na další dokumenty (např. ubytovací řád apod.), které by pro Vás byly závazné. Nenaleznete-li ve smlouvě žádný takový odkaz (přičemž smlouva nebude obsahovat žádné takové ustanovení), nejste skutečně povinen případně účtované pokuty hradit, přičemž ani v přijímání návštěv byste neměl být provozovatelem ubytovacího komplexu nijak omezován.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu dodávám, že rozhodující pro právní režim Vašeho bydlení v ubytovacím komplexu je obsah smlouvou založeného závazkového vztahu, zejména je podstatné, jaký prostor na základě smlouvy obýváte (zda se jedná o bytovou jednotku, jiný prostor k obývání či pokoj na ubytovně). Dle § 2239 občanského zákoníku jsou v nájemní smlouvě k bytu zakázána taková ujednání, která by ukládala nájemci povinnost k úhradě smluvní pokuty nebo povinnosti vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřené.

Při rozlišování jednotlivých možných typů Vašeho právního vztahu k majiteli ubytovacího komplexu je určující skutečnost, zda na základě uzavřené smlouvy uspokojujete své bytové potřeby krátkodobě (§ 2326 či § 2235/2 občanského zákoníku) nebo dlouhodobě (§ 2235/1 občanského zákoníku).

Pokud pak Vámi uzavřená smlouva skutečně vykazuje znaky smlouvy nájemní, nelze vyloučit, že se na tento smluvní vztah budou od 1. 1. 2014 vztahovat ustanovení občanského zákoníku o nájmu bytu, neboť dle jeho § 2236/1 se bytem rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení (v tomto ohledu tedy již není podstatné, zda je obytný prostor vymezen jako bytová jednotka či nikoli, nýbrž, zda je tento prostor určen k obývání a nájemce zde uspokojuje své bytové potřeby dlouhodobě).

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace psa pro dědičný šedý zákal

Jsem chovatelka anglických kokršpanělů s rodokmenem. 9/2013 jsme prodali štěně. V den odběru štěně zdravé. 5/2014 napsal nový majitel, že štěně má dědičný šedý zákal. Oba rodiče klinicky čistí. Vyšetření očí ani není k chovu povinné. Jaké nároky má majitel? Požaduje zaplatit veškerá vyšetření a operace. Děkuji
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je potřeba se podívat do kupní smlouvy. Pokud jste v ní dostatečně vymezili vlastnosti věci, v tomto případě štěňátka a kupujícího ujistili, že pejsek, nemá žádné vady, a jeho vada (šedý zákal) Vám byla známá už během prodeje, tak má kupující nárok na finanční kompenzaci za vadu a nebo může dokonce od smlouvy odstoupit. V takovém případě by Vám vrátil pejska a Vy obdržíte peníze zpět. A ano, kupující by si mohl nárokovat také prostředky za vyšetření a operace. Pokud je ale situace taková, že jste při nejlepší vůli nemohli o vadě vědět, tak nárok na zaplacení nákladů pronajímateli nevzniká.

_

PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď pro § 52, písmeno g Zákoníku práce - jak se bránit?
- Porušení pracovních povinností - kdy je opakované méně závažné a kdy závažné
- Opakované méně závažné a závažné porušení pracovních povinností (pracovní kázně) - příklad
- Porušení pracovní kázně - příklad, definice, vysvětlení podle Zákoníku práce
- Výpověď za půjčku peněz od zaměstnavatele kterou označil za krádež peněz

Paragraf 52, písmeno g Zákoník práce - chtěl bych se vás zeptat, zda se mohu bránit proti tomu paragrafu, jestliže v tom paragrafu se píše, že jsem musel posledních 6 měsících dostat možnost písemné upozornění na výpověď, ale já neměl nic takového, byl jsem vždy zodpovědný a poctivý v práci. Důvod té výpovědi je, že jsem si půjčil 500 Kč, vedoucí s tím souhlasila, a že vrátím do 3 dnů, což jsem i splnil, a za pár dnů dostanu výpověď, protože vedoucí žalovala vedení (její rodiče), jestli mají právo z tohohle vyhodit? S tímto paragrafem nedostanu ani podporu od úřadu práce. Zaměstnavatel dohodu o ukončení pracovního poměru odmítá. Pracoval jsem ve firmě rok a půl. Děkuji, Vojtěch

ODPOVĚĎ:
V ustanovení § 52 písm. g) zákoníku práce je uveden výpovědní důvod, který lze obecně označit jako porušení pracovní kázně ze strany zaměstnance. Toto porušení může dosahovat různé stupně intenzity a ne pro všechny z nich musí výpovědi předcházet upozornění zaměstnance na porušení jeho povinností, tedy jednoduše řečeno porušení jeho pracovní kázně. Pouze v případě méně závažného, ale soustavného porušování povinností musí před výpovědí zaměstnanec obdržet upozornění na možnost výpovědi.
Pokud intenzita porušování povinností zaměstnance dosáhne intenzity závažného porušení nebo porušení zvlášť hrubým způsobem (to zde pak je i možnost okamžitého ukončení pracovního poměru) žádné upozornění ze strany zaměstnavatele výpovědi dle tohoto ustanovení předcházet nemusí. Intenzitu porušení povinností posuzuje zaměstnavatel s ohledem na jednání zaměstnance, jeho osobnost, celkovou práci, okolnosti apod. , tedy vždy individuálně.
Pokud se jedná o půjčení peněžité částky, tak toto může být problematické z toho hlediska, že pokud by se tak stalo bez vědomí zaměstnavatele, je zcela jistě možné toto jednání zaměstnance kvalifikovat jako závažné nebo dokonce porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. Nevím, jaká je praxe u Vašeho zaměstnavatele, zda můžete nějakým způsobem dokázat, že vedoucí o tomto Vašem jednání věděla, pak by se samozřejmě o porušení Vašich povinností nejednalo a výpověď by byla neoprávněná.
Pokud se se zaměstnavatelem nedohodnete, můžete své právo uplatnit u soudu, tedy podat žalobu na neplatnost výpovědi. Zde pak ovšem budete muset dokazovat její neoprávněnost.

_

OBČAN-NÁJEM
- Pachtovní smlouva podle starého Občanského zákoníku - bylo ji možné uzavřít?
- Přeměna staré nájemní smlouvy na smlouvy pachtovní automaticky
- Změní se nájemní smlouva na pachtovní smlouvu automaticky?
- Změna nájemní smlouvu na pachtovní - zemědělský pozemek
- Pachtovní smlouva na zemědělský pozemek 2014 (nový občanský zákoník 2014)

1.1.2005 jsme sepsali smlouvu o pronájmu zemědělské půdy. Tuto smlouvu bychom chtěli nájemci v co nejkratší době vypovědět. Nájemce již neprovozuje činnost (zemědělskou půdu obdělává místo něj syn bez našeho souhlasu) a již není zapsán v evidenci zemědělského podnikatele. Smlouva je uzavřena na dobu 10 let, výpovědní doba z nájmu je jeden rok. Je smlouva stále platná? Pokud ano, tak v jakém režimu aktuálně běží? V režimu nájemní smlouvy nebo pachtovní smlouvy? Je možné ji vypovědět, aby nájemce již od dalšího zemědělského roku tj. od 1.10.2014 tyto pozemky neobdělával nebo musíme čekat na uplynutí doby určité, tj. do 1.1.2015? Pokud ano, je třeba nájemci předat výpověď nebo zaniká smlouva automaticky? Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
1/ Platnost smlouvy:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda dal nájemce předmětný zemědělský pozemek svému synovi do podnájmu či nikoli, připomínám pouze, že dle § 666/1 starého Občanského zákoníku byl nájemce oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanovila-li nájemní smlouva jinak. V tomto ohledu je proto podstatné, zda bylo předání zemědělského pozemku do podnájmu v nájemní smlouvě výslovně zakázáno či zda o tomto nájemní smlouva mlčí.

Pokud byl podnájem zemědělského pozemku v nájemní smlouvě zakázán a nájemce i přesto svému synovi tento pozemek do podnájmu předal, je dle § 666/2 starého Občanského zákoníku možné od nájemní smlouvy odstoupit.

2/ Aktuální právní režim nájemní smlouvy:
Dle § 3074/1 nového občanského zákoníku platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti (tzn. od 1. 1. 2014), i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem. To však neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

Pokud předmět Vámi uzavřené nájemní smlouvy odpovídá současnému vymezení pachtovní smlouvy dle § 2332/1 nového občanského zákoníku (ve smyslu zemědělského pachtu dle § 2345 a násl. nového občanského zákoníku), což předpokládám, bude se tento smluvní vztah řídit ustanoveními starého Občanského zákoníku o nájemní smlouvě (§ 663 a násl. starého Občanského zákoníku), a to na základě shora zmíněného § 3074/1 nového občanského zákoníku.

3/ Ukončení platnosti nájemní smlouvy:
Dle § 677/2 starého Občanského zákoníku platí, že nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku. Ujednání smluvních stran pak má před ustanovením smluvních stran vždy přednost, tzn. že při ukončování platnosti nájemní smlouvy výpovědí se musíte řídit příslušnou částí nájemní smlouvy.

Pokud pak Vámi uzavřená nájemní smlouva stanoví jednoletou výpovědní dobu, je skutečně vhodnější vyčkat do skončení platnosti nájemní smlouvy. Před 1. 1. 2015 je samozřejmě možné ukončit platnost nájemní smlouvy kdykoli na základě písemné dohody mezi pronajímatelem a nájemcem.

Při skončení platnosti nájemní smlouvy, uzavřené na dobu určitou, není k poslednímu dni platnosti této smlouvy nutné doručovat nájemci žádný zvláštní dokument, platnost smlouvy bude ukončena automaticky. Pro naprosté vyjasnění právních vztahů mezi bývalým pronajímatelem a bývalým nájemcem Vám však lze doporučit zaslat bývalému nájemci doporučený dopis (s dodejkou), v němž ho informujete o skončení platnosti nájemní smlouvy a Vašem nezájmu na pokračování tohoto smluvního vztahu (jednu kopii tohoto dopisu si samozřejmě ponechte).

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Byt získaný v elektronické dražbě - jak vystěhovat původního majitele, uživatele bytu?
- Může původní majitel zakázat vstup do bytu novému majiteli který získal byt v elektronické dražbě?
- Nový majitel získal byt v elektronické dražbě - může původní majitel znepřístupnit byt novému majiteli?
- Byt získaný v elektrocnické dražbě - co s věcmi původního majitele?
- Co může udělat s věcmi původního majitele nový majitel bytu který získal byt v elektronické dražbě?
- Lhůta na vyklizení bytu na vydraženého v elektronické dražbě
- Do kolika dní se musí původní majitel vystěhovat z exekučně vydraženého bytu, domu?
- Rodinný dům získaný v elektronické dražbě - jak vystěhovat původního majitele, uživatele bytu?
- Může původní majitel zakázat vstup do domu novému majiteli který získal byt v elektronické dražbě?
- Nový majitel získal dům v elektronické dražbě - může původní majitel znepřístupnit byt novému majiteli?
- Rodinný dům získaný v elektrocnické dražbě - co s věcmi původního majitele?
- Co může udělat s věcmi původního majitele nový majitel domu který získal byt v elektronické dražbě?
- Lhůta na vyklizení rodinného domu na vydraženého v elektronické dražbě
- Vystěhování věcí z bytu získaného v elektronické dražbě - postup, informace
- Vystěhování věcí z rodinného domu získaného v elektronické dražbě - postup, informace

V exekutorem nařízené elektronické dražbě na byt mi byl udělen nejvyšší příklep. Vše již nabylo právní moci a exekutor postoupil přepsání nemovitosti (bytu) na Katastrální úřad (ke vkladu do katastru nemovitostí). Musí mě bývalý majitel / uživatel pustit do bytu? Jak postupovat v případě, že nebude chtít byt opustit? Mohu vystěhovat věci bývaleho vlastníka např. do pronajaté garáže a vyměnit zámek i v případě, že byt užívá a užívat nemovitost sám? Navíc s nimi žijí děti.
Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Pokud se ve Vašem případě jednalo o dražební prodej bytu dle § 336 a násl. Občanského soudního řádu (což však z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá), je vhodné vědět, že dle § 336j/4 Občanského soudního řádu uloží soud (v usnesení o příklepu) povinnému (umožňuje-li to povaha vydražené nemovité věci), aby vydraženou nemovitou věc vyklidil nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci usnesení. Obdobný princip je pak zakotven rovněž v § 336ja/5 Občanského soudního řádu, a to v případě, kdy soud vydává usnesení o předražku.

Bylo-li proto ve Vámi popsaném případě vydáno usnesení o příklepu či usnesení o předražku, které nabylo právní moci, jste dle § 336l/7 Občanského soudního řádu oprávněn kontaktovat exekutora a podat návrh na provedení exekuce vyklizením nemovité věci (v jejímž rámci se postupuje dle § 340 a násl. Občanského soudního řádu). Před kontaktováním exekutora Vám lze samozřejmě doporučit písemně vyzvat (jednu kopii této výzvy si ponechte) současné obyvatele bytu k jeho dobrovolnému vyklizení (a to v přiměřené lhůtě, kterou ve výzvě stanovíte).

Pokud usnesení o příklepu či usnesení o předražku vydáno nebylo, bude nutné (po zaslání písemné výzvy k dobrovolnému vyklizení bytu) podat k soudu žalobu na vyklizení, po vydání rozsudku (nebude-li tento rozsudek ze strany obyvatel bytu respektován) bude opět možné kontaktovat exekutora.

Jelikož jste se stal vlastníkem předmětného bytu, jste samozřejmě oprávněn do tohoto bytu vstupovat, vyměnit zámky, užívat ho. Současným obyvatelům / uživatelům k tomuto bytu již nesvědčí žádný užívací titul.

Přestože svépomocné jednání (tzn. vystěhování věcí vlastními silami a výměna zámku) je krokem jednoznačně rychlejším, představuje shora popsaný postup jediný právně nezávadný (přestože časově náročnější) způsob, jak předmětný byt vyklidit.

OBCHOD-SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY, REKLAMACE
- Odstoupení od kupní smlouvy podle starého Občanského zákoníku (před rokem 2014)
- Účinky odstoupení od kupní smlouvy podle starého Občanského zákoníku (před rokem 2014)

Jsem chovatel, pejsek byl narozený 7.2.2013, prodej novým majitelům 31.5.2013. Mám dlouhá léta chovatelskou stanici psů jako zájmovou, ne podnikatelskou činnost. Loni jsem si chtěla nechat psa s nejlepším genetickým profilem, ale jedni lidé se do jeho fotografií zamilovali a dlouhodobě jej na mně škemrali i když nezastírali, že chovného psa mít nechtějí. Situace se vyvinula tak, že si psa nakonec odvezli s tím, že mi slíbili a i ve smlouvě podepsali, že psa předvedou na výstavě a uchovní. O psa se ale nestarali podle mých rad, tudíž se u psa špatně vyvinuly jeho plemenné znaky (dalo by se snad nyní ještě napravit). Zřejmě to udělali schválně, aby měli ode mne pokoj. Přestali se mnou komunikovat, odpovídat na email, brát mi telefon apod. Chtěla bych vědět, zda je možné na základě smlouvy, abych požadovala navrácení psa. Předpokládala bych, že jim zaplatím i jejich náklady. Bohužel
mám jen naskenovanou kopii smlouvy, ne originál, tiskárnu jsem neměla funkční. K dříve tištěnému textu byl rukou doplňován dodatek o tom uchovnění. Je to platné? Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Co se týče Vámi uzavřené kupní smlouvy, není možné se bez znalosti jejího textu k ne/platnosti této smlouvy vyjadřovat. Byl-li však dodatek této smlouvy dopsán k původnímu textu a tuto změnu smluvního textu potvrdily obě smluvní strany svými podpisy, měl by se i tento dodatek stát platnou součástí smlouvy. Skutečnost, že nemáte originál smlouvy k dispozici by pak neměla znamenat žádný podstatný handicap.

Pokud se kupující zavázal v kupní smlouvě s předmětem koupě nakládat určitým způsobem a tento závazek neplní, bylo by možné uvažovat o vzniku Vašeho práva na odstoupení od této smlouvy.

Dle § 48/1 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti byla kupní smlouva uzavřena a kterým se tudíž tento smluvní vztah řídí) mohl účastník odstoupit od smlouvy, jen jestliže to v tomto zákoně bylo stanoveno nebo účastníky dohodnuto.

Dle § 517/1 Občanského zákoníku byl dlužník (zde kupující), který svůj dluh řádně a včas nesplnil, v prodlení. Jestliže tento dluh nesplnil ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, měl věřitel (zde Vy) právo od smlouvy odstoupit.

V současné chvíli Vám proto lze doporučit zaslat (doporučeně s dodejkou) kupujícímu písemnou výzvu (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte) ke splnění jeho povinnosti dle uzavřené kupní smlouvy (pro uskutečnění této nápravy stanovte kupujícímu přiměřenou lhůtu). V této výzvě rovněž zmiňte svou připravenost odstoupit od kupní smlouvy v případě, že smluvní povinnost nebude kupujícím splněna.

Nebude-li kupující na Vaší výzvu reagovat splněním své smluvní povinnosti, můžete od uzavřené kupní smlouvy písemně odstoupit. V odstoupení identifikujte řádně obě smluvní strany, kupní smlouvu (např. uvedením data jejího uzavření a předmětu koupě) a vyjádřete svou vůli od této kupní smlouvy odstoupit. Odstoupení zašlete kupujícímu opět doporučeně s dodejkou, jedno vyhotovení odstoupení si ponechte.

Automatickým účinkem odstoupení od smlouvy je její zrušení od počátku (tzn. že na smlouvu se hledí, jako by nikdy nebyla uzavřena), přičemž smluvní strany si musí navzájem vrátit poskytnutá plnění (§ 48/2 starého Občanského zákoníku).

Nebude-li kupující reagovat ani na odstoupení od kupní smlouvy, nezbude Vám, než se obrátit na soud.

_

RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Cestování dítěte do Chorvatska s tetou, strýcem - je nutná plná moc rodiče?
- Plná moc na vycestování dítěte do zahraničí s rodinným příslušníkem (teta)

V polovině července 2014 jede můj nezletilý syn na dovolenou autobusem do Chorvatska s mou tetou, tudíž bez zákonného zástupce. Měla bych tetě dát ověřenou plnou moc, tak se chci zeptat, zda nějaký vzor někde najdu. Vůbec nevím, jak by měla správně vypadat a už vůbec bych jí nedokázala přeložit do jednoho cizího jazyka. Můžete mi poradit prosím? Také by mne zajímalo, zda jí musí podepsat i jeho otec, který je ale zbaven rodičovské zodpovědnosti? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
V roce 2009 schválil chorvatský parlament změny a doplňky Cizineckého zákona, čímž došlo ke zrušení povinnosti, aby nezletilá osoba cestující do Chorvatska bez doprovodu zákonných zástupců měla s sebou jejich písemný souhlas. Váš syn tedy může vycestovat do Chorvatska bez Vašeho písemného souhlasu, pouze s cestovním pasem nebo občanským průkazem.

_

OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Vydání lidských ostatků a zákony
- Kdo může požádat o vydání lidských odstatků?
- Může člověk rozhodnout o způsobu pohřbu (zpopelnění, do země)?
- Vydání urny s popelem zemřelého rodině a zákony
- Kdo může požádat o vydání urny se zemřelým, zesnulým?
- Komu patří urna s ostatky zemřelého, zesnulého?
- Kdo je majitelem popela zemřelého a urny?
- Kdo rozhoduje o druhu pohřbu (do země, zpopelnění)?
- Kdo rozhoduje o nakládání s ostatky zemřelého (pohřební do země, zpopelnění)?

Tragicky nám zemřel syn (ne vlastní vinou). Rodina exmanžela má společný hrob s příbuznými; zde chtěl otec a tchán uložit urnu. Syn nechtěl být pochován do země. Urnu jsem prozatím měla doma. Exmanžel si pro ni přijel, řekl, že se urna uloží do jejich hrobu, abych zařídila místo na pořízení nového hrobu - ústní dohoda (mám 2 svědky). Jsou sepsány 2 smlouvy na uhrazení - mě a exmanžela (pohřeb se též platil 2 fakturami). Manžel najednou s tímto nesouhlasí, nechce podepsat smlouvu. Chce, aby byla napsána na mě. Jak postupovat, abych získala urnu? Jde o mé dítě, nikoliv o dítě prarodiče. Jim jde o to, že prý mají nárok na dotaci od státu, kterou chtějí využít, splatit si opravu hrobu. Existuje vůbec nějaká dotace? Přece tyto výdaje hradit zpětně ten, co nehodu zavinil. Děkuji. Olga

ODPOVĚĎ:
Je-li urna s ostatky Vašeho syna již uložena v hrobě (předpokládám, že na veřejném pohřebišti), je její vydání touto skutečnosti velmi ztíženo. V této souvislosti odkazuji v první řadě na § 92/2 občanského zákoníku, dle něhož má na vydání lidských ostatků právo osoba, kterou člověk před svou smrtí výslovně určil; jinak postupně jeho manžel, dítě nebo rodič, a není-li žádný z nich nebo odmítnou-li ostatky převzít, převezme je jeho dědic, to vše však za podmínky, že tyto ostatky dosud nebyly uloženy na veřejném pohřebišti. Jelikož jsou však ostatky Vašeho syna na veřejném pohřebišti již uloženy, není dle shora zmíněného ustanovení občanského zákoníku Vaše právo na jejich vydání založeno.

Současně je však vhodné vědět, že dle § 114/1 občanského zákoníku je člověk oprávněn rozhodnout, jaký má mít pohřeb. Nezanechá-li o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu manžel zemřelého, a není-li ho, děti zemřelého; není-li jich, pak rozhodnou rodiče a není-li jich, sourozenci zemřelého; nežijí-li, pak rozhodnou jejich děti a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel. Je-li v případě Vašeho syna možné nějakým způsobem prokázat, že si pohřeb svých ostatků do hrobu nepřál, lze uvažovat o možnosti domáhat se vydání urny s jeho ostatky i přes její uložení do hrobu právě za účelem splnění jeho přání. Zda by však tato argumentace obstála proti shora citovanému § 92/2 občanského zákoníku nelze předjímat (osobně soudím, že spíše nikoli). Nebude-li v tomto ohledu dohoda s Vaším bývalým manželem možná, nezbude Vám, než se obrátit na advokáta:

http://www.advokatikomora.cz 

a s jeho pomocí podat žalobu k soudu.

Co se týče nákladů pohřbu a opatření pohřebiště, hradí se z pozůstalosti; pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí (§ 114/2 občanského zákoníku). Na toto ustanovení navazuje § 1701/2 občanského zákoníku, dle něhož je dědic zavázán k úhradě nákladů zůstavitelova pohřbení a opatření zůstavitelova hrobového místa.

Byla-li však smrt způsobena zaviněním jiné osoby, je k úhradě přiměřených nákladů spojených s pohřbem v rozsahu, v jakém nebyly uhrazeny veřejnou dávkou podle jiného právního předpisu povinna tato osoba (§ 2961 občanského zákoníku); přitom se přihlédne k zvyklostem i k okolnostem jednotlivého případu.

OBČAN-BYDLENÍ
- Předkupní právo nájemce městského bytu - nový občanský zákoník 2014
- Má nájemce bytu předkupní právo při jeho prvním převodu?
- Předkupní právo nájemníka městského bytu - nový občanský zákoník 2014
- Má nájemník bytu předkupní právo při jeho prvním převodu?
- Právo nájemce na přednostní koupi bytu - nový občanský zákoník 2014
- Právo nájemníka na přednostní koupi bytu - nový občanský zákoník 2014

2008 mi moje matka darovala byt. Vše je právně vyřízené. Maminka stále v bytě bydlí, jako věcné břemeno. Já bydlím od roku 1989 ve státním bytě s rodinou, teď už jen se synem (33 let). 2016 mají tyto státní byty privatizovat. Bude mi byt nabídnut ke koupi, nebo se budu muset odstěhovat do svého. Event. bude moci koupit syn? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Dle § 1187/1 občanského zákoníku platí, že vznikla-li bytová jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k bytové jednotce při jejím prvním převodu. Předkupní právo zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti.

Pokud tedy byly ve Vašem případě bytové jednotky vymezeny prohlášením, které bylo zapsáno vkladem do katastru nemovitostí do 31. 12. 2013, máte, jako nájemkyně bytu, po 1. 1. 2014 předkupní právo k bytu při jeho prvním převodu.

Neboť z dotazu nevyplývají další podrobnosti, na jejichž základě by bylo možné posoudit, zda jsou ve Vašem případě splněny podmínky dle § 1187/1 občanského zákoníku, doporučuji Vám se s dotazem na vznik Vašeho předkupního práva k bytu obrátit přímo na pronajímatele (resp. příslušnou organizační složku či orgán, který ČR při podpisu nájemní smlouvy zastupoval).

_

OBČAN-NÁJEM
- V jakém stavu nájemce musí předat zemědělský pozemek pronajímateli při ukončení nájmu?
- Musí nájemce zemědělského pozemku pozemek zorat před předáním pronajímateli
- Ukončení nájmu zemědělského pozemku - musí ho nájemce zorat?
- Vrácení zemědělského pozemku pronajímateli - musí být zorán nebo jen sjetý diskovými bránami?
- Vrácení zemědělského pozemku pronajímateli - rozhodnutí Nejvyššího soudu 26 Cdo 2145/2011

Pronajímám ornou půdu zemědělsko-obchodnímu družstvu (ZOD). Nájemní smlouva končí 31. 12. 2014, pozemky poté přebírám do vlastního užívání.
Dotaz zní: V jakém stavu mi ornici mají ze zákona předat? Domnívám se, že s provedenou běžnou orbou (cca 30-40 cm hloubky).
ZOD mi nabízí pouze podmítnutí diskovými bránami (cca 10-15 cm), hlubší orbu chtějí zaplatit. Mám tedy zákonný nárok trvat na klasické orbě, popř. v jakém zákoně je toto popsáno? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Dle § 682 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti byla nájemní smlouva, jak předpokládám, uzavřena) platí, že skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. S ohledem na § 3074/1 nového občanského zákoníku pak lze uzavřít, že právní úprava dle starého Občanského zákoníku se použije také na skončení Vašeho nájemního (de facto však pachtovního) vztahu k 31. 12. 2014.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu proto pouze doplňuji, že obdobná pravidla pro vrácení pronajaté věci jsou zakotvena rovněž v § 2225 nového občanského zákoníku.

Neobsahuje-li proto Vámi uzavřená nájemní smlouva žádné ustanovení o stavu, v jakém Vám má být po skončení nájmu pozemek vrácen,
a/ bude nutné vycházet ze stavu, v němž byl zemědělský pozemek zemědělsko-obchodnímu družstvu předán, přičemž
b/ bude nezbytné zohlednit také běžný hospodářský postup s ohledem na roční období, kdy dojde ke skončení nájmu (tzn. je-li při běžném hospodaření na zemědělském pozemku obvyklé, že pozemek je v tuto dobu určitým způsobem zorán). Povinnost k provedení konkrétního způsobu orby však není v žádném právním předpise výslovně zakotvena.

Na závěr své odpovědi poukazuji na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2145/2011, v jehož rámci dospěl soud k tomuto závěru:

„Pronajímatel nezíská žádný majetkový prospěch z toho, že mu nájemce po skončení nájmu odevzdá zemědělský pozemek s rozpracovanou výrobou zemědělských produktů. Jinými slovy řečeno, pronajímatel se neobohatí již tím, že převezme zemědělský pozemek poté, co na něm nájemce učinil určité práce (pozemek – pole zoral a osel), jež mu teprve v budoucnu měly přinést užitky z pronajaté věci (zemědělské produkty). Naopak pronajímatel by se v naznačených souvislostech obohatil (mohl obohatit) jedině tehdy, pokud by pronajatý pozemek převzal s takto již vytvořenými užitky a tyto užitky by si neoprávněně přivlastnil, ačkoli vznikly za trvání nájmu a přináležely nájemci. “

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ

- Nevyplacení části odměny za práci - jak se může bránit zaměstnanec?

Nebylo mi zdůvodněno nevyplacení části odměny - mám mzdový výměr, který je součástí pracovní smlouvy. Musí zaměstnavatel zdůvodnit nevyplacení (ústně nebo písemně)? Mohu protestovat, stěžovat si, požadovat zdůvodnění? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Mzdový výměr by měl obsahovat i způsob odměňování, pokud toto nestanoví pracovní smlouva nebo vnitřní předpis (§ 111 odst. 4 zákoníku práce). V některém z těchto dokumentů musí být tedy uvedeno, za jakých okolností máte nárok na odměnu, v jaké výši apod. Při vyplacení/nevyplacení odměny je pak nutno vycházet z těchto skutečností.
Zaměstnavatel by měl mít k dispozici podklad, ze kterého vychází při udělení či neudělení odměny, konkrétní postup (zda odměnu odůvodňuje i nikoliv) záleží na praxi zaměstnavatele.
Stěžovat si, protestovat i požadovat zdůvodnění v každém případě můžete. Pokud Váš nesouhlas vyjádříte písemně a adresujete na zaměstnavatele (byť i prostřednictvím Vašeho přímého nadřízeného), měl by Vám zaměstnavatel písemně odpovědět.

_

SPRÁVNÍ-OBCE
- Je obec povinna zavést a provozovat veřejné osvětlení?
- Veřejné osvětlení v obci - je povinností obce?
- Žádost na obec o provozování veřejného osvětlení - informace
- Jak napsat žádost na obecní úřad - veřejné osvětlení
- Do kolika dní musí obec odpovědět na návrh, podnět, připomínku?
- Lhůta na odpověď obce na návrh, podnět, připomínku?
- Do kolika dní musí město (MÚ) odpovědět na návrh, podnět, připomínku?
- Lhůta na odpověď města (MÚ) na návrh, podnět, připomínku?
- Kdy musí obec projednat návrh občanů na zasedání obce
- Kdy musí město projednat návrh občanů na zasedání města
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Pokuta za neudržování pozemku - pokuta od obce, obecního úřadu
- Výše pokuty za neudržování pozemku - pokuta od obce, města (OÚ, MÚ)
OBČAN-BYDLENÍ
- Developer (majitel pozemku pod domy) vypnul veřejné osvětlení - co dělat?
- Developer vypnul veřejné osvětlení u domů na svém pozemku
- Developer se nestará o pozemek na kterém stojí domy - co dělat?

Koupili jsme si bytu do osobního vlastnictví v uzavřeném (oploceném areálu) s pozemkem kde vlastník je developer, my máme pozemky jen pod domy. Developer při koupi bytu sliboval ostrahu a údržbu pozemku a vše co kolem toho týče. To fungovalo asi 5 let bez problému. Ted ukončil ostrahu vypnul veřejné osvětlení a přestal pečovat o pozemky a nastal problém z veřejných osvětlení a údržbou pozemků. Areal je sice oplocen, ale vstup do něj má každý, není uzavřený bránou. Na městském úřadě kde jsme podali stížnost ohledně veřejné osvětlení nám bylo sděleno, že vyzvali developera, aby předal městu požadovanou dokumentaci, a veřejné osvětlení převezme, ale od té doby uplynulo 4 měsíce a nic se nezměnilo. Požádali jsme firmu ČEZ o zapojení veřejného osvětlení na naše náklady a provoz. Odpověď od ČEZ: provozovat veřejné osvětlení může pouze město nebo obec.
Další problém je údržba pozemku, kde město odmítá o pozemky se starat z důvodu, že nejsou jejich. Můžete nám prosím poradit na koho se máme obrátit s naší situací. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že nejsou-li původně dané sliby developera nikde písemně zachyceny (zejména v kupní či jiné smlouvě), je vymáhání těchto závazků prakticky nemožné.

Co se týče veřejného osvětlení, je v první řadě nezbytné připomenout, že provozování veřejného osvětlení není povinností obce, tzn. že žádný platný právní předpis obcím neukládá povinnost zavést a provozovat na jejich území veřejné osvětlení (provoz veřejného osvětlení naopak spadá do výkonu samostatné působnosti obce dle § 35 zákona o obcích).

Pro urychlení znovuzprovoznění veřejného osvětlení Vám proto lze pouze doporučit obrátit se na obec prostřednictvím hromadné písemné žádosti (může mít samozřejmě i formu petice), přičemž své požadavky můžete obci předkládat k projednání také využitím práva občana obce dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, tzn.:

- požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

- podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

S městem lze souhlasit v tvrzení, že není možné, aby město udržovalo zeleň, která se nenachází na jeho pozemcích; tímto způsobem by město nepřípustně zasahovalo do vlastnického práva developera. Dojde-li k zanedbání zeleně na předmětném pozemku tak, že bude narušen vzhled obce, není vyloučeno, aby obec uložila vlastníkovi tohoto pozemku pokutu do výše 100.000,- Kč (§ 58/2 zákona o obcích).

_

TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Podpis manžela za manželku u ručení za půjčku - jde o trestný čin?
- Zfalšovaný podpis u úvěru - trest, trestní sazba, hrozí vězení?
- Úvěrový podvod - podepsání úvěru dlužníkem místo ručitele
- Dlužník podepsal ručení za ručitele - jaký trest je za trestný čin?

2009 si kamarád bral půjčku u Cetelemu asi na 500.000 Kč. Cetelem chtěl aby se na dokumentu podepsala i manželka jako ručitel. Tento dokument kamarád podepsal místo ní. Teď chce na něj manželka (shodou okolností při rozvodu) podat trestní oznámení, že ručení za ní podepsal aniž by o tom věděla. Přišla na to když po ní chtěl Cetelem nezaplacenou splátku, jako po ručitelce. Jaký trest mu hrozí za takto zfalšovaný podpis? Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
V tomto případě může být naplněna skutková podstata trestného činu úvěrového podvodu, za něž může být uložen trest odnětí svobody až na pět let v závislosti na způsobené škodě. 

 _

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel odmítá dát náhradní volno za přesčasy - co dělat?
- Šikana zaměstnavatele - přidělování úkolů nesplnitelných v pracovní době
- Nesplnitelné pracovní úkoly a šikana od zaměstnavatele - jak se bránit?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Srážka ze mzdy z důvodu nesplnění úkolu zaměstnavatele včas
- Nesplnění pracovního úkolu včas a srážka ze mzdy zaměstnance, pracovníka
- Srážka z platu z důvodu nesplnění úkolu zaměstnavatele včas
- Nesplnění pracovního úkolu včas a srážka z platu zaměstnance, pracovníka
- Pokuta od zaměstnavatele za včasné nesplnění pracovního úkolu
- Trest od zaměstnavatele za včas nesplněný úkol - srážka mzdy
- Trest od zaměstnavatele za včas nesplněný úkol - srážka platu
- Trest od zaměstnavatele za včas nesplněný úkol - pokuta, snížení platu, mzdy
- Pokuta od zaměstnavatele za včas nesplněný pracovní úkol - je oprávněná dle ZP?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Šikanózní výkon práv zaměstnavatelem - příklad

Zamestnávateľ mi v mesiaci november 2014 zadal úlohu so skorým až nemožným termínom splnenia - musel som v práci byť nedobrovoľne každý deň aj cez víkendy nadčas, za mesiac to bolo cca 60 hod. Teraz mi odmieta poskytnúť náhradné voľno s tým, že je moja chyba, že som nestíhal. Teraz som s novou úlohou v podobnej situácii a šéf sa vyhráža, že ak nesplním termín odovzdania, strhne mi časť mzdy (pracovná zmluva o takejto možnosti nehovorí). Má na to právo? V prac. zmluve máme pevne stanovenú dobu príchodu a odchodu do práce. Môžu nás trestať (alebo aj vyhodiť) aj za 5 min neskorý príchod, hoci v danom dni odídeme o spomínané minúty neskôr a v danom týždni máme odpracované potrebné hodiny nadčas?
V nastávajúcom roku nás v práci nútia podpísať nové zmluvy s tým, že tie staré nemajú potrebný formát. V nových zmluvách však nie je špecifikovaná mzda, ale je stanovena priloženým mzdovým výmerom a tvrdia že aj keď je výmer nedílnou súčasťou zmluvy, môžu nám kedykoľvek jednostranne znížiť mzdu. Majú pravdu alebo nás len zavádzajú? Dakujem, Beata

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by Vám měl přidělovat pracovní úkoly v souladu s pracovní smlouvou, ve které musí být určen druh práce, který pro něj máte vykonávat. Zaměstnavatel je také povinen vytvořit Vám vhodné podmínky pro výkon Vaší práce. Za předpokladu, že Vám zaměstnavatel přiděluje úkoly tak, aby Vás nutil do přesčasů, jedná se z jeho strany o tzv. šikanózní výkon práv. Můžete se tak obrátit s podnětem na příslušný inspektorát práce ( www.suip.cz ), který by danou věc měl prošetřit, příp. další takový nesplnitelný úkol odmítnout.
Pokud by proti Vám chtěl zaměstanavtel v důsledku odmítnutí uplatnit nějaké sankce, bude třeba se proti nim bránit a patrně dojde až na soudní jednání. Zákoník práce hovoří o tom, že srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání, ke složení peněžních záruk nebo k úhradě smluvních pokut nejsou dovoleny.
Srážky ze mzdy k náhradě škody, kterou zaměstnanec zaměstnavateli způsobil, jsou možné jen na základě vzájemné dohody o srážkách ze mzdy.
Zaměstnavatel Vám tak z tohoto titulu nemůže srážte mzdu za nesplněný úkol. Pokud je pracovní doba pevně daná, je třeba ji dodržovat a za Za pozdní příchody Vás zaměstnavatel může sankcionovat. To, že byste si pozdní příchod tzv. napracoval jindy, lze pouze po dohodě se zaměstnavatelem.
Pokud máte pracovní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, novou smlouvu podepisovat nemusíte, buďte ale pak připraven na to, že zaměstnavatel na Vás může činit nátlak, proti kterému byste se mohl bránit také u inspektorátu práce ( www.suip.cz ) nebo soudu.
Pakliže je mzda určena mzdovým výměrem, zaměstnavatel může její výši měnit i bez souhlasu zaměstnance.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Jaké stavby nejsou zakrasleny v katastru nemovitostí
- Jaké stavby jsou zakrasleny v katastru nemovitostí
- Minimální rozměry stavby pro zakreslení do katastru nemovitostí
- Od jaké velikosti stavby je stavba zakreslena do katastrální mapy?
- Jaké stavby nejsou zakrasleny do katastrální mapy
- Jaké stavby jsou zakrasleny do katastrální mapy
- Minimální rozměry stavby pro zakreslení do katastrální mapy
- Co je to drobná stavba podle zákona o katastru nemovitostí?
- Drobná stavba podle zákona - velikost, rozměr, počet pater
- Jak donutit souseda aby odstranil drobnou stavbu na hranici pozemků?
- Jak donutit souseda aby odstranil stínící stavbu na hranici pozemků?

Žádali jsem stavební odbor ohledně umístění pergoly. Problém byl v nové katastrální mapě, kde nebyla odstraněna půl roku zbouraná malá kůlnička. Přitom jsme již několikrát stavební odbor žádali, zda sousedé, kteří mají zapuštěný zděný skleník na hranici naší zahrady, který má okno místo plotu a všechen rybíz a angrešt na naší zahradě sousedé ničí, že jim do skleníku stíní, ale hlavně z něho sledují, zda je povolen a proč není v katastrální mapě zakreslen. Prý je vše v pořádku a zakreslen bude. To už je asi 10 let a nic. Jaký je termín a pokuta na změnu neuvedenou v katastrální mapě a co vše musí být v mapě na katastru zakresleno. Děkuji, Němcová

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o katastru nemovitostí se v katastru neevidují drobné stavby. Za drobnou stavbu se pro účely katastrálního zákona považuje stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a stavba na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m.
Stavba tzv. drobné stavby nepodléhá ani stavebnímu povolení ze strany stavebního úřadu. Pokud by Vám sousedům skleník vadil, zkuste se nejprve domluvit s ním. Pokud domluva není možná, obraťte se o pomoc na místní stavební úřad. Pokud ani toto řešení nebude úspěšné, nezbývá Vám nic jiného než se obrátit žalobou na odstranění stavby na soud, kde ale musíte pečlivě zvážit důvody pro odstranění nebo změnu stavby.

_

PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU

- Přeřazení na jinou práci po mateřské dovolené - je to dle Zákoníku práce?
- Přeřazení po mateřské dovolené na jinou pracovní pozici - může to zaměstnavatel udělat?
- Pracovní doba matky po mateřské dovolené - musí ji zaměstanavatel přizpůsobit?
- Pracovní doba pracovnice po mateřské dovolené - musí ji zaměstanavatel přizpůsobit?
- Pracovní doba zaměstnankyně po mateřské dovolené - musí ji zaměstanavatel přizpůsobit?
- Pracovnice po mateřské dovolené - může dělat celodenní směny a víkendovou práci při péči o dítě?
- Zaměstnankyně pečující o dítě - může dělat celodenní směny a víkendovou práci?
- Pracovnice pečující o dítě - může dělat celodenní směny a víkendovou práci?
- Musí zaměstnavatel přizpůsobit pracovní dobu pracovnici pečující o malé dítě
- Pracovní doba matky pečující o malé dítě - musí dělat celodenní směny a víkendy?
- Podepsání dodatku k pracovní smlouvě - zaměstnavatel nemá místo pro pracovnici po mateřské dovolené
- Neudržení místa pro pracovnici po mateřské dovolené - nevýhoda podepsání dodatku k pracovní smlouvě

Nastoupila jsem do zaměstnání po 3leté rodičovské, moje místo administrativního pracovníka bylo obsazeno 02/2013 i přesto, že jsem nastoupit mohla. Pracovala jsem na směny ranní a odpolední. Byla jsem přeřazena pozici pokladní s celodenními směnami i o víkendech. Vzhledem k tomu, že mám 3leté dítě, mi tato pracovní doba nevyhovuje. Jak mám postupovat? Byl postup zaměstnavatele správný? Má povinnost mi přizpůsobit pracovní dobu kvůli dítěti? V původní pracovní smlouvě administrativní pracovník, po nástupu po rodičovské jsem musela podepsat dodatek na změnu pozice na pokladní. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Podle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen přihlížet k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Požádejte proto zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jiné rozvržení práce a zaměstnavatel je povinen Vám vyhovět, pakliže tomu nebrání vážné provozní důvody. Vážné provozní důvody zákoník práace již nedefinuje, avšak v případě sporu by to byl zaměstnavatel, který by prokazoval, že vážné provozní důvody mu bránily v tom, aby Vám vyhověl. Pokud se zamětnavatelem lidově řečeno nebude řeč, obraťte se s podnětem na příslušný inspektorát práce ( http://www.suip.cz/ ), s jeho formou i obsahem Vám pracovníci inspektorátu pomohou.
V krajním případě je možné věc řešit soudní cestou. Zákoník práce v souvislosti s návratem po rodičovské dovolené říká, že je zaměstnavatel povinen zařadit pracovníka nebo pracovnici na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy. Ve Vašem případě byla chyba to, že jste dodatek podepsala, protože zaměstnavatel Vám jako administrativní pracovnici měl najít jiné podobné místo. Takto došlo ke změně pracovní náplně a zpětně už je velmi těžké toto napadnout. Dělo by se tak soudní cestou, kde byste musela prokázat, že jste smlouvu uzavřela kupříkladu pod nátlakem.

_

OBČAN-BYDLENÍ, NÁJEM
- Pronájem pokoje studentům - nájemní nebo podnájemní smlouva?
- Pronájem pokoje - nájemní nebo podnájemní smlouva?
- Jakou smlouvu použít při nájmu pokoje - podnájemní nebo nájemní?
- Nájemní a podnájemní smlouva - rozdíl, příklad, vysvětlení
- Nájem a podnájem - rozdíl, příklad, vysvětlení, definice
- Podnájem bez souhlasu pronajímatele - je to přípustné?
- Musí mít nájemník souhlas pronajímatele s podnájmem další osobě?
- Musí mít nájemce souhlas pronajímatele s podnájmem další osobě?

Chtěl jsem se zeptat, jak je to když chci pronajmout byt 3+1 studentům, každému jeden pokoj. Smlouvu uzavřu s každým z nich. Mám smlouvu uzavřít o podnájmu nebo pronájmu pokoje? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Rozdíl mezi nájmem a podnájemem spočívá v tom, že pronajímatel je vlastníkem pronajímané věci, zato podnájem vzniká v případě, že nájemce sám přenechává (najatou) věc dále do nájmu.
Jste-li tedy vlastníkem nemovitosti, uzavřete se studenty nájemní smlouvy, jste-li však sám nájemníkem, uzavíráte smlouvu o podnájmu.
Jen připomínám, že v případě podnájmu, kdy nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele, tedy vlastníka bytu.

_

OBCHOD, FINANCE, DANĚ - DANĚ
- Vypořádání SJM a přenechání pozemku - platí se daň nebo ne?
- Vypořádání SJM a daň z převodu nemovitosti
- Rozvod manželství a daň z převodu nemovitosti při vypořádání SJM
- Daň z převodu nemovitosti při vypořádání SJM
- Platí se daň z převodu nemovitosti při rozvodu a vypořádání SJM?
- Platí se daň z převodu nemovitosti při vypořádání SJM při rozvodu
- Daň z příjmu a daň z nabytí nemovitých věcí při vypořádání SJM
- Přenechání nemovitosti při vypořádání SJM a plcení daně z nabytí nemovitých věcí a daně z příjmu
- Přenechání nemovitosti při vypořádání SJM a plcení daně z příjmu a daně z nabytí nemovitých věcí

2014 se budu rozvádět a v dohodě o vypořádání společného jmění manželů SJM chceme uvést, že rodinný dům, který jsme společně postavili, zůstane mně. Manželovi v rámci vypořádání dám pozemek, který jsem nabyla darem od rodičů. Manžel si pozemek prodá a za peníze pořídí bydlení pro sebe. Bude převod pozemku manželovi osvobozen od daně z převodu nemovitých věci? A dále bude muset manžel při následném prodeji pozemku platit daň z příjmů? Já pozemek vlastním již asi 13 let. Děkuji, Marie

ODPOVĚĎ:
Vypořádání SJM není předmětem daně z nabytí nemovitých věcí. Pozemek však není součástí SJM, a tudíž nebude zahrnut do vypořádání SJM. Pokud by k darování pozemku manželovi došlo až po ukončení manželství, domnívám se, že převod by sice nepodléhal dani z nabytí nemovitých věcí DzNNV, ale mohlo by se jednat o darování, které by bylo předmětem daně z příjmů DzP (již se nebude jednat o osvobozené darování manželovi, nebude-li s Vámi i nadále žít v jedné domácnosti).

Řešením by mohlo být
(1) darování pozemku manželovi do jeho výlučného vlastnictví ještě za trvání manželství (pak se neuplatní ani DzNNV, ani DzP) nebo
(2) smlouva o rozšíření SJM (u notáře) o Váš pozemek, ten by tímto byl rovněž předmětem vypořádání a daň z nabytí nemovitých věcí by se při vypořádání neuplatnila.

Následný prodej pozemku manželem, pokud nastane dříve než 5 let od nabytí, bude podléhat dani z příjmů.

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Převzetí peněz na budoucí pohřeb od příbuzného - vzor, informace
- Darovací smlouva s příkazem - informace, příklad použití
- Darovací smlouva s příkazem - náležitosti
- Darovací smlouva s příkazem - nový občanský zákoník 2014

Potřebuji "návod" jak sepsat převzetí peněz (asi 15.000 Kč) od tety na její pohřeb. Z těchto peněz ho budu hradit, potřebuji právně nezávadnou listinu. Bylo by to ve dvou tiskopisech, jeden pro mne a druhý pro tetu. Mirek

ODPOVĚĎ:
Zákon výslovně na tyto případy nemyslí, proto ani v jeho úpravě nenajdeme konkrétní smluvní typ, který by se na tento případ vztahoval. Jakákoli smlouva, jejímž obsahem, by bylo pouhé svěření peněz do Vaší úschovy, by neobstála, neboť smrtí Vaší tety by tyto peníze spadaly do dědictví. Tedy pokud nejste přímým dědicem po Vaši tetě, mohli by svěřené peníze po Vás vymáhat dědici.

Pro daný případ bych Vám doporučila uzavřít smlouvu, ve které dojde k převodu vlastnického práva, tedy smlouvu darovací. Konkrétně darovací smlouvu s příkazem. Touto smlouvou Vám teta může darovat peníze s příkazem, kterým Vám stanoví, abyste darované peníze použil na její pohřeb.

Nevýhodou této smlouvy je, že jde novinku začleněnou do nového občanského zákoníku, pro kterou neexistuje žádná soudní judikatura, která by tuto problematiku upravovala. Z toho důvodu je nutné být při sepisování takovéto smlouvy velice opatrný.

Darovací smlouva s příkazem by měla mj. obsahovat:
"Dárce touto darovací smlouvou daruje obdarovanému peněžní hotovost v částce 15.000,- Kč (slovy: patnáct tisíc korun českých) Obdarovaný uvedený dar přijímá.
Dárce daruje výše uvedenou peněžní hotovost obdarovanému za podmínky, že bude použita výlučně na úhradu pohřbu dárce. (možné vymezit, co přesně za tuto částku má být uhrazeno).
Obdarovaný se zavazuje poskytnutý peněžní dar použít výlučně na úhradu nákladů pohřbu dárce."

Inspirovat se můžete na následujícím odkaze, kde naleznete vzory darovací smlouvy, do kterých je nutné vložit příkaz dárce: http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

Další možností je, aby Vám teta tyto peníze odkázala v závěti, ve které zároveň učinila podmínku, že jde o peníze na její pohřeb. Tyto peníze byste však obdržel až po proběhlém dědickém řízení. Tedy byste pohřeb musel financovat ze svých prostředků a po skončení dědického řízení by Vám vznikl nárok na peníze, pokud by po tetě nějaký majetek zůstal.

Celkově jde o relativně složitou právní situaci.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Pokuta od zaměstnavatele stržená zaměstnanci ze mzdy a Zákoník práce
- Pokuta od zaměstnavatele stržená zaměstnanci z výplaty a Zákoník práce
- Pokuta od zaměstnavatele stržená zaměstnanci z platu a Zákoník práce
- Srážka ze mzdy jako pokuta od zaměstnavatele - je legální podle Zákoníku práce?
- Srážky ze zdy a Zákoník práce
- Kdy může zaměstnavatel strhnout peníze z platu, mzdy zaměstnanci dle Zákoníku práce?
- Pokuta za porušení povinností v pracovním procesu
- Pokuta, peněžitý trest od zaměstnavatele a Zákoník práce
- Pokuta od zaměstnavatele - bezdůvodné obohacení

Jsem telefonní operátorka, mám HPP na dobu určitou, na zákaznické lince: objednávky, poptávky, fakturace, reklamace a poruchy, chtěla bych se zeptat zda mají právo podle zákoníku práce za chybný hovor mi strhnout z výplaty 5000 Kč pokutu? Přijde mi to dost za nedokončený hovor (dotaz na poptávku zboží). Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Srážky ze mzdy mohou být dle ustanovení § 146 Zákoníku práce provedeny jen v následujících případech:
a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem,
b) na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
c) k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě
písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

V jiných případech jsou srážky ze mzdy nepřípustné a v rozporu se Zákoníkam práce.
Zároveň dle ustanovení § 346b zákoníku práce platí, že zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat, to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá. Z daného ustanovení tedy vyplývá, že zaměstnavatel nemůže (s výjimkou náhrady škody) uložit zaměstnanci pokutu či jiný peněžitý postih, a to ani v případě, že by se na tom se zaměstnancem dohodl a zaměstnanec by s daným opatřením souhlasil. Ze strany zaměstnavatele by se jednalo o bezdůvodné obohacení.
Pokud Vám tedy byla ze mzdy neoprávněně stržena daná částka, můžete písemně vyzvat zaměstnavatele k jejímu doplacení na základě neoprávněnosti stržení s odvoláním na výše uvedená ustanovení zákoníku práce. Zároveň můžete podat podnět k místně příslušnému inspektorátu práce (podle sídla zaměstnavatele), který Váš podnět prošetří a uloží zaměstnavateli povinnost k nápravě a může mu uložit pokutu za přestupek či správní delikt. Vašeho nároku se pak lze domoci i soudní cestou (formou žaloby na vydání bezdůvodného obohacení/peněžitého plnění).

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Návrh na zbavení svéprávnosti a závěť, poslední vůle, testament
- Závěť, poslední vůle, testament nesvéprávné osoby
- Závěť, poslední vůle, testament u osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům
- Může nesvéprávná osoba sepsat závěť, posední vůli aby byla platná?
- Závěť nesvéprávné osoby - informace
- Důvody pro vydědění nepominutelného potomka podle nového občanského zákoníku 2014
- Vydědění a nový občanský zákoník 2014 - informace
- Závěť a vydědění před nesvéprávností - informace

Může osoba, na niž 30. 9. 2013 byl podán návrh na zbavení způsobilosti k právním úkonům sepsat poslední vůli, aniž by ji navrhovatel zpochybnil? Má dcera z důvodu odmítnutí přepsání auta a domu na ni, mě chce zbavit svéprávnosti. Výsledkem toho je, že jsem rozdal majetek osobám, které mně byly blízké. Neteři jsem dal plnou moc k rozhodování o zdravotních službách s ohledem na můj zhoršující se zdravotní stav spojený se stářím a nepovedenou oční operací, kterou jsem nechal sepsat právníkem.

6.2.2014 u soudu proběhlo soudní řízení, kde skutečnosti, že jsem si s dopomocí zajistil jak zdravotní, sociální, tak i právní služby nebyly zohledněny a návrh nebyl zamítnut. Byl ustanoven soudní znalec z oboru psychiatrie, který mě má zkoumat. K dnešnímu dni posudek neexistuje, rozsudek také ne, ale notáři odmítají závěť a listinu o vydědění sepsat. Jak mám projevit svou vůli a že vše co jsem dosud činil, tak jsem to dělal vědomě? Alzheimer byl diagnostikován teprve 05/2014, ale už rok říkám, že dcera dům s dílnou a zahradou nedostane. Děkuji, Patrik

ODPOVĚĎ:
Závěť i listinu o vydědění lze sepsat ještě 2 dalšími způsoby než u notáře. Buď můžete závěť a listinu o vydědění sepsat vlastní rukou a vlastní rukou ji i podepsat nebo ji nemusíte sepsat vlastnoručně, avšak je třeba ji v takovém případě vlastnoručně podepsat společně se dvěma svědky (bez příbuzenského vztahu k Vám i k Vašim dědicům). U vydědění je třeba přesně uvést zákonný důvod vydědění, jinak je toto neplatné. Důvody vydědění jsou uvedeny v § 1646 Občanského zákoníku
- http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/novy-obcansky-zakonik-2014/dedictvi/16744-vydedeni-a-novy-obcansky-zakonik-2014.html

Svéprávnost nelze omezit zpětně. Pokud tedy před právní moci rozsudku o omezení svéprávnosti sepíšete závěť nebo učiníte jakýkoliv projev své vůle (např. darování), pak by ten, kdo tento projev vůle chce napadnout, musel podat žalobu na neplatnost závěti či jiného úkonu a musel by prokázat, že jste byl v době konání či sepsání úkonu nezpůsobilý takový úkon učinit, což by bylo obtížné.

_

PRÁCE-ZMĚNY V PRACOVNÍM POMĚRU
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Změna majitele firmy - výpověď a nárok na odstupné
- Změna zaměstnavatele, nástupce zaměstnavatele - výpověď a nárok na odstupné
- Převod zaměstnance k novému zaměstnavateli - výpověď a odstupné
PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Převod zaměstnance k novému zaměstnavateli stejné firmy - práva a povinnosti zaměstnance
- Změna zaměstnavatele (majitele firmy) - je možné odmítnout zaměstnancem?
- Změna zaměstnavatele - musí o ní být informován zaměstnanec?
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď z důvodu změny zaměstnavatele (nový majitel firmy) - informace
- Ukončení pracovního poměru z důvodu změny zaměstnavatele (nový majitel firmy) - informace

Úklidová firma, kde pracuji končí (31.7.2014). Oficiálně nám to ale neoznámila. Řekla, že můžeme pracovat pod vedením firmy, která nastupuje po nich. Mám nárok na odstupné nebo mi mohou říct že mám jít na jinou pobočku v okrese? Ve smlouvě je totiž uvedeno místo výkonu celý okres (oblast). Jak dlouho dopředu musí informovat zaměstnavatel zaměstnance, že firma končí? Mohlo již v tomto bodě dojít k pochybení a měla bych tak mít nárok na odstupné? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud dochází k převodu činností (části činností) nebo úkolů (části úkolů) zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele, tj. na jiný subjekt, dochází dle ustanovení § 338 a násl. zákoníku práce k přechodu práv a povinností z pracovněvněprávních vztahů z dosavadního na nového zaměstnavatele. Tato skutečnost je věcí zaměstnavatele, nesouhlas zaměstnanců nemá na ni žádný vliv. Přesto zaměstnanci mají určitá práva plynoucí z toho, že by dále museli pracovat pro subjekt, který si nevybrali.
Dosavadní a přejímající zaměstnavatel jsou povinni před dnem nabytí účinnosti přechodu informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců o této skutečnosti, a to v dostatečném předstihu, nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace ani rada zaměstnanců, jsou povinni předem informovat přímo zaměstnance, kteří budou převodem dotčeni. Nesplnění této povinnosti však nemá vliv na uskutečněný převod.
Pokud nesouhlasíte se změnou subjektu zaměstnavatele, můžete podat v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávního vztahu dle ustanovení § 51a výpověď. Při výpovědi z tohoto důvodu je zkrácena výpovědní lhůta a platí, že pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu. Výpověď dle tohoto ustanovení však můžete podat pouze nejpozději před dnem nabytí účinnosti přechodu.
Pokud zaměstnavatel nesplní svoji informační povinnost a Vy se tak předem o plánovaném převodu nedozvíte, může po dni účinnosti převodu podat pouze klasickou výpověď s dvouměsíční výpovědní dobou. Vzhledem k základním zásadám pracovněprávních vztahů (zásada svobody práce, zákaz nucené práce) se však domnívám, že byste nemohla být jakkoliv postižena za to, že pro nového zaměstnavatele nebude po dobu výpovědní doby vykonávat práci, pokud byste výpověď podala bez odkladu po převodu práv a povinnost a písemně o tom nového zaměstnavatele informovala. Odstupné Vám ale ani v případě výpovědi dle § 51a zákoníku práce, ani v případě klasické výpovědi náležet nebude.
Odstupné by Vám mohlo náležet pouze v případě, že byste pracovní poměr ukončila výpovědí, okamžitým zrušením nebo dohodu ve lhůtě dvou měsíců po nabytí účinnosti převodu a u soudu byste se domáhala určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek právě v souvislosti s tímto převodem.
Pokud máte jako místo výkonu práce uveden okres, může Vám zaměstnavatel přidělovat práci na jiné pobočce v rámci okresu. Pokud by tato pobočka nepřecházela na přejímajícího zaměstnavatele, přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů by se Vás netýkal, bylo by ale nutné, aby Vás zaměstnavatel na jinou pobočku přidělil před nabytím účinnosti převodu, resp. předtím než s Vámi bude jednáno jako s dotčeným zaměstnancem převodu.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Nevyplacením minimální mzdy zaměstnavatelem a výpověď zaměstnancem
- Nevyplacením zaručené mzdy zaměstnavatelem a ukončení pracovního poměru zaměstnancem
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vyplacení zaručené mzdy a doplacení do minimální mzdy zaměstnavatelem
PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PP
- Výpověď pro nevyplcení nenárokové složky mzdy
- Ukončení pracovního poměru pro nevyplcení nenárokové části mzdy, platu

Nevyplacením části mzdy (nenárokové složky) se má vyplacená mzda dostala pod úroveň zaručené mzdy (minimální mzda). Mohu z tohoto důvodu okamžitě ukončit pracovní poměr? (není kolektivní smlouva, ani odbory) Děkuji, Jana.

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a zaměstnancům odměňovaných platem, mzdu nebo plat v určité minimální výši podle složitosti jejich práce. Tuto minimální výši stanoví vláda svým nařízením.
Ve Vašem případě bych nejprve písemně požádala zaměstnavatele o vysvětlení, proč nebyla vyplacena nenároková část mzdy a zároveň bych ho upozornila na skutečnost, že tímto se Vaše mzda dostala pod úroveň zaručené mzdy a tedy žádáte doplatek do této minimální výše podle ustanovení § 112 odst. 3 zákoníku práce.
Pokud by Vám zaměstnavatele neodpověděl nebo nedoplatil tento rozdíl, bylo by možné okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, protože zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci do 15-ti dnů ode dne splatnosti část mzdy. Přičemž mzda je splatná do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce vykonána. Poté běží teprve 15-ti denní lhůta, po jejímž uplynutí lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Termín pravidelné výplaty mzdy u zaměstnavatele v tomto nehraje žádnou roli.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nadpracování dovolené a Zákoník práce
- Napracování dovolené a Zákoník práce
- Odpracování dovolené za jiného pracovníka a Zákoník práce
- Dovolená - je možné přikázat jinému zaměstnanci aby odpracoval směny dovolenkového zaměstnance?
PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a čerpání dovolené jiného zaměstnance
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a nerovnoměrné rozvržení pracovní doby
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami a práce přesčas
- Kolik hodin volna má zaměstnanec mezi směnami - Zákoník práce
- Volno mezi směnami - kolik hodin podle Zákoníku práce?
- Co je to práce přesčas - definice, vysvětlení, příklad
- Práce přesčas a Zákoník práce - definice, vysvětlení, příklad
- Kolik dní vcelku může zaměstnanec pracovat aby neporušil Zákoník práce?

Pracuji jako prodavačka v obchodě. Máme nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu po 12 hodinách a 40 hODIN týdně. (9-21 hODIN). Jsme vždy 1 a 1 na směnu. Když má jedna z nás dovolenou třeba 10 - 14 dní, druhá musí jít za ní celé v kuse (dvanáctky!). Dovolenou si vlastně napracujeme a jako bysme jí neměly v tomto případě. Když jsme chtěly po zaměstnavateli brigádnici na střídání dovolených, tak nám řekl, že všude na jeho obchodech to tak dělají, že za sebe chodí a nikoho přijímat nebude. A že pokud se nám něco nelíbí, můžeme jít jinam. Se zaměstnavatelem není domluva a už to řešit prý nebude. Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je povinen rozvrhovat svým zaměstnancům pracovní dobu v souladu se Zákoníkem práce, skutečnost, že jeden ze zaměstnanců čerpá dovolenou, nemá na danou povinnost žádný vliv.
Maximální délka směny může být 12 hodin (§ 83 zákoníku práce (ZP)). Je nutné však respektovat a zaměstnancům poskytnout nepřetržitý odpočinek mezi směnami a nepřetržitý odpočinek v týdnu.
Zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek mezi směnami v minimální délce 11 hodin, tato délka může být např. při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nebo práci přesčas zkrácena až na 8 hodin, ale následující odpočinek musí být o tu zkrácenou část delší (§ 90 ZP). Zaměstnanec má však také právo na nepřetržitý odpočinek v týdnu, který musí trvat alespoň 35 hodin, tuto délku lze také zkrátit až na 24 hodin např. u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, při práci přesčas, apod. Pak ale za období 2 týdnů musí tento nepřetržitý odpočinek v týdnu činit alespoň 70 hodin (§ 92 ZP).
Zaměstnavatel může nařídit zaměstnanci práci i mimo jeho klasický rozvrh směn, a tedy i nad rámec jeho týdenní pracovní doby. Jedná se pak ale o práci přesčas. Pokud se jedná o nařízenou práci přesčas, nemůže činit více než 8 hodin týdně, pokud je práce přesčas dohodnutá, maximální limit 8 hodin týdně platí v průměru týdně pro vyrovnávací období (26 anebo 52 týdnů). Při nařízení práci přesčas platí také roční limit 150 hodin. Práce přesčas musí být také zaplacena (93 ZP).
Bylo by tedy hrubě v rozporu se Zákoníkem práce, aby zaměstnanec pracoval 10 – 14 dní vcelku, bez dne odpočinku. Práci, kterou odvedete nad rámec své týdenní pracovní doby, je prací přesčas, která by měla být zaplacena, není tedy možné, abyste si dovolenou „napracovala“.
Pokud zaměstnavatel nebude chtít sjednat nápravu, můžete se obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele - http://www.suip.cz/ ) s podnětem k šetření u Vašeho zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak bude vyzván k rozvrhování pracovní doby dle ustanovení zákoníku práce a může mu být uložena pokuta za správní delikt, popř. přestupek.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Vyplavení nájemního bytu - má nájemník právo na zaplacení tapet?
- Kdo zaplatí poškozené tapety při vytopení nájemního bytu města?
- Vyplavení bytu - nárok na náhradu škody od domovní správy
- Oprava tapet ve vyplaveném bytě - kdo platí škodu?
- Zatečení vody ze střechy - kdo zaplatí škody v nájemním bytě?

Mám v nájmu půdní byt, 1.5.2014 mi zateklo ze střechy do tří místností, mám fotky mokrých zdí. Domovní správa: prý pošlou malíře. Malíř mi řekl, že přemaluje pouze fleky na zdech a stropech. Mám v bytě tapety, které jsou taky poškozené. Byt patří Městské části Praha 3.
Mám právo, aby mi do bytu přišel prcovník z pojišťovny, odhadl škodu a byla mi poslána finanční náhrada za vymalování daných místností a výměnu tapet? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle § 682 starého Občanského zákoníku (za jehož účinnosti byla nájemní smlouva, jak předpokládám, uzavřena) platí, že skončí-li nájem, je nájemce povinen vrátit pronajatou věc ve stavu odpovídajícím sjednanému způsobu užívání věci; nebyl-li způsob užívání výslovně smluven, ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. S ohledem na § 3074/1 nového občanského zákoníku pak lze uzavřít, že právní úprava dle starého Občanského zákoníku se použije také na skončení Vašeho nájemního (de facto však pachtovního) vztahu k 31. 12. 2014.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu proto pouze doplňuji, že obdobná pravidla pro vrácení pronajaté věci jsou zakotvena rovněž v § 2225 nového občanského zákoníku.

Neobsahuje-li proto Vámi uzavřená nájemní smlouva žádné ustanovení o stavu, v jakém Vám má být po skončení nájmu pozemek vrácen, a/ bude nutné vycházet ze stavu, v němž byl zemědělský pozemek zemědělsko-obchodnímu družstvu předán, přičemž b/ bude nezbytné zohlednit také běžný hospodářský postup s ohledem na roční období, kdy dojde ke skončení nájmu (tzn. je-li při běžném hospodaření na zemědělském pozemku obvyklé, že pozemek je v tuto dobu určitým způsobem zorán). Povinnost k provedení konkrétního způsobu orby však není v žádném právním předpise výslovně zakotvena.

Na závěr své odpovědi poukazuji na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2145/2011, v jehož rámci dospěl soud k tomuto závěru:

„Pronajímatel nezíská žádný majetkový prospěch z toho, že mu nájemce po skončení nájmu odevzdá zemědělský pozemek s rozpracovanou výrobou zemědělských produktů. Jinými slovy řečeno, pronajímatel se neobohatí již tím, že převezme zemědělský pozemek poté, co na něm nájemce učinil určité práce (pozemek – pole zoral a osel), jež mu teprve v budoucnu měly přinést užitky z pronajaté věci (zemědělské produkty). Naopak pronajímatel by se v naznačených souvislostech obohatil (mohl obohatit) jedině tehdy, pokud by pronajatý pozemek převzal s takto již vytvořenými užitky a tyto užitky by si neoprávněně přivlastnil, ačkoli vznikly za trvání nájmu a přináležely nájemci. “

_

OBCHOD, FINANCE, DANĚ - DANĚ
- Daň z převodu nemovitostí 2014 - výše daně, způsob úhrady
- Daň z převodu nemovitosti při výměně bytů - výše daně, informace
- Daň z převodu nemovitosti při směně bytů - výše daně, informace

Jakým způsobem a v jaké výši se platí podle nového OZ daň z převodu nemovitostí - dnes daň z nabytí nemovitostí - při směně bytů (dva účastníci)? Dříve každý jednu polovinu z vyšší ceny jednoho z bytů. Kdo je při směně bytů nabyvatel a kdo převodce? Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
V případě směny vznikají dva předměty daně z nabytí nemovitých věcí a z obou se samostatně vybírá daň.

Poplatníky jsou oba účastníci smlouvy, každý z převodu svého bytu, případně každý jako nabyvatel z nabytí bytu (obsahuje-li smlouva výslovné ujednání, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je nabyvatel).

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podmínky přidělení trvalého pobytu na obecním úřadu
- Podmínky přidělení trvalého pobytu na mětském úřadu
- Podmínky přidělení trvalého bydliště na obecním úřadu
- Podmínky přidělení trvalého bydliště na mětském úřadu
- Bezdomovecký trvalý pobyt na úřadě - podmínky
- Bezdomovecký trvalý pobyt na magistrátu - podmínky
- Kdo může požádat o trvalé bydliště na obecním, městském úřadu?
- Kdy může občan požádat o trvalé bydliště na obecním, městském úřadu?

1999 jsem na Moravě prodala svůj byt a odstěhovala jsem se do Prahy. Od té doby mám pronajatý byt, takže mé trvalé bydliště je stále na Moravě. Z toho vyplývá, že mi tam chodí i pošta. Z počátku jsem si zřídila tzv. dosílku, ale ta je dost drahá. Dokonce se mi stalo, že jsem zapomněla zaplatit jednu "černou jízdu" tramvají a stálo mě to téměř Kč 20.000 Kč, až když si mne našel exekutor přes mého zaměstnavatele. Dále musím každoročně platit za svoz odpadu, i když tam již dávno nebydlím. A to je ten problém. Informovala jsem se o možnosti přihlášení na Městský úřad v Praze, ale bylo mi sděleno, že to není možné. Že se mohu přihlásit na Úřad pouze v místě posledního trvalého bydliště. To mi ale nepomůže.
Existuje nějaké řešení? Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Jediným Vaším řešením je přihlásit se k trvalému pobytu v místě, kde se zdržujete (a to například u rodiny nebo kamarádů).

Určitým řešením je podání písemné žádosti podle § 10b zákona o evidenci obyvatel, na jejímž základě lze v evidenci obyvatel vést též údaj o adrese, na kterou mu mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního předpisu. Což by Vám zajistilo zaslání písemností např. od soudů či správních orgánů.