Počet stránek ve webu: 39.116

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde


 

 

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Rodič na dávkách hmotné nouze - kolik procent musí dát na výživné na dítě, děti
- Výživné na dítě u otce na dávkách hmotné nouze
- Alimenty na dítě u otce na dávkách hmotné nouze
- Dávky hmotné nouze a výživné - kolik % musí jít na výživné z dávky HN?
- Dávky hmotné nouze a alimenty - kolik % musí jít na alimenty z dávky HN?

Je pravdivé tvrzení, že např. otec, který je veden na dávkách hmotné nouze a má vyživovací povinnost, je povinen platit 30% z hmotné nouze na alimenty? Děkuji. Miriam

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do doby, dokud nejsou děti schopné se samy živit. Při určování výše výživného soud zkoumá nejen oprávněné potřeby dětí, ale i celkové majetkové a sociální poměry obou rodičů. Stanovená výše výživného je vždy individuální a vychází z posouzení konkrétní situace dané rodiny.
Žádná univerzální procentní sazba, kterou by měl rodič ze svých příjmů odvádět na výživném, tedy neexistuje a Vaše tvrzení se tedy nezakládá na pravdě.

_

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Komu musím ukázat občanský průkaz - zákony, předpisy
- Který zákon upravuje komu musím ukázat občanský průkaz
- Předložení občanského průkazu - kdo to může oficiálně požadovat?
- Může zdravotník požadovat předložení občanského průkazu?
- Komu musí občan ukázat občanský průkaz na požádání?

Kdo po mě může žádat občanský průkaz, jestli je to napsané v nějakém zákoně a kde? Na úřadech ať už státních nebo soukromých, bankách apod. se často vyžaduje předložení občanského průkazu, někdy nabídnu jiný doklad a odmítnou mě s tím, že se mi mohou věnovat (např. prodloužit platnost průkazky v knihovně) teprve až předložím občanský průkaz. Žila jsem v domnění, že občanku po mě mohou požadovat pouze Policisté. Jak to tedy je? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Způsob prokazování totožnosti není centrálně zakotven v žádném zákoně, tato problematika je naopak roztříštěna ve velkém množství různých právních předpisů (zejména v oblasti správního práva).

V obecné rovině je vhodné připomenout, že občanský průkaz je z hlediska rozsahu v něm obsažených informací (§ 3/2 zákona č. 328/1999 Sb. , o občanských průkazech, v platném znění) zcela jedinečnou veřejnou listinou, tzn. že žádný jiný průkaz totožnosti ho nemůže beze zbytku nahradit (což ovšem neznamená, že totožnost by nebylo možné prokazovat i jinými průkazy totožnosti, zpravidla totiž není vyžadováno prokázání veškerých skutečností, které jsou obsaženy v občanském průkaze).

V souvislosti se shora uvedeným je vhodné poukázat rovněž na § 3/8 zákona o občanských průkazech, dle něhož je občan oprávněn prokazovat skutečnosti zapsané v občanském průkazu pouze jeho předložením (není-li samozřejmě ve zvláštním právním předpise stanoveno něco jiného).

Je dále pravdou, že v řadě právních předpisů se hovoří pouze o "prokázání totožnosti", tzn. že příslušný orgán by se v takovém případě měl spokojit i s předložením jiného průkazu totožnosti (např. cestovním pasem), jsou-li z tohoto průkazu samozřejmě seznatelné požadované údaje. V této souvislosti lze poukázat např. na § 36/5 správního řádu, § 50c/2 a § 126/2 Občanského soudního řádu či § 31/10 živnostenského zákona.

Jedním z právních předpisů, které hovoří přímo o předložení občanského průkazu je pak zákon o zdravotních službách, dle jehož § 41/3 jsou pacient, zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník požádá. Povinnost prokázat se občanským průkazem má rovněž osoba, která uplatňuje právo na informace o zdravotním stavu pacienta, a osoba, která hodlá hospitalizovaného pacienta navštívit a není osobou podle věty první. Jde-li o cizince, totožnost se prokazuje cestovním dokladem nebo jiným průkazem totožnosti.

Shrnutí této problematiky (s uvedením dalších relevantních právních předpisů a např. toho, kdy má policista právo vidět občanský průkaz) pak naleznete zde:

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/19373-komu-musi-predlozit-obcan-obcansky-prukaz-na-pozadani.html 

http://bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/19374-predlozeni-obcanskeho-prukazu-k-zjisteni-totoznosti-komu-musi-obcan-ukazat-doklad-totoznosti.html 

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předkupní právo na bytový dům - nový občanský zákoník 2014
- Prodej podílu bytového domu - předkupní právo spoluvlastníků dle NOZ 2014
- Předkupní právo spoluvlastníků bytového domu - nový občanský zákoník 2014
- Předkupní právo bytového domu - § 1187 nového občanského zákoníku 2014
- Mají spoluvlastníci domu předkupní právo? § 1187 nový občanský zákoník 2014

10/2014 se mám spolu s dalšími 3 osobami stát spoluvlastníkem bytového domu. Nynější majitel nám prodává celý bytový dům do podílového spoluvlastnictví. Budeme mít jako spoluvlastníci nárok na předkupní právo, v případě, že jeden ze spoluvlastníků nabídne svůj podíl k prodeji? Jinými slovy: mohu bezprostředně po nabytí svého podílu prodat tento podíl jiné osobě? Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Podle § 1187 odst. 1 NOZ vznikla-li jednotka rozdělením práva k domu nebo pozemku na vlastnické právo k jednotkám, má nájemce bytu předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu. Nově platí, že je předkupní právo omezeno jen na případy, kdy spoluvlastnický podíl vznikl pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit nebo na případy, kdy je spoluvlastnický podíl převeden bezúplatně. Obě výše uvedené varianty se Vás netýkají a tudíž spoluvlatnický podíl lze převést bez ohledu na ostatní spoluvlastníky, avšak s tím, že nesmíte omezit jejich práva spojená s jejich vlastnictvím.

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak donutit pronajímatele k vyúčtování služeb?
- Nárok na vyúčtování služeb nájemního bytu - § 2252 nový občanský zákoník 2014
- Vyúčtování služeb pronajímatelem - § 2252 nový občanský zákoník 2014
- Pronajímatel nevystavil vyúčtování služeb - jak ho donutit?
- V okolí pronajatého bytu je hluk a zápach - nárok na slevu z nájmu, nájemného
- Hluk, prach, zápach v okolí nájemního bytu - nárok na slevu nájmu, nájemného
- Sleva z nájmu při hluku, prachu, zápachu v okolí nájemního bytu
- Snížení nájemného po dobu rekonstrukcí v nájemním bytovém domě
- Rekonstrukce vedle nájemního bytu - nárok na slevu z nájmu

Bydlím se svoji rodinou v nájemním bytě. Pronajímatel nedělá roční vyúčtování služeb, přestože byl na to upozorněn doporučeným dopisem. Podle občanského zákoníku má tuto povinnost nebo ne? V případě kladné odpovědi prosím o radu, jakým způsobem ho můžeme přimět, aby povinnost splnil. Soudní cestu zvažujeme jako krajní možnost.
Pronajímatel ve dvou bytech pod námi o patro níž provádí rekonstrukci. Jsme od prosince 2013 vystaveni každý den hluku, prachu, zápachu z chemikálií. Máme nárok na snížení nájemného a o kolik procent?
Děkuji, Daniela

ODPOVĚĎ:
Podle § 2252 odst. 1 NOZ požádá-li o to nájemce, umožní mu pronajímatel zpravidla nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období nahlédnout do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z vyúčtování výpisy, opisy nebo kopie, totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Za předpokladu, že tam pronajímatel nečiní, nezbývá Vám než se obrátit na soud.

Pronajímatel ma povinnost udržovat po dobu nájmu v domě náležitý pořádek obvyklý podle místních poměrů a také udržovat byt a dům ve stavu způsobilém k užívání. Dále také platí, že nájemce je povinen strpět úpravu bytu nebo domu, popřípadě jeho přestavbu nebo jinou změnu, jen nesníží-li hodnotu bydlení a lze-li ji provést bez většího nepohodlí pro nájemce, nebo provádí-li ji pronajímatel na příkaz orgánu veřejné moci, anebo hrozí-li přímo zvlášť závažná újma. V ostatních případech lze změnu provést jen se souhlasem nájemce.
Zkuste proto písemně vyzvat pronajímatele k nějakému řešení věci ke spokojenosti obou stran. Pakliže toto nebude možné, navrhněte slevu nájmu a případné odškodnění za již proběhlé nepohodlí. Pokud pronajímatel nebude opět komunikovat, znovu platí, že se musíte obrátit na soud.

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Je zaměstnavatel povinen vést evidenci odpracovaných hodin?
- Evidence odpracovaných hodin zaměstnance - povinnost zaměstnavatele dle ZP
- Maximální délka směny podle Zákoníku práce - § 83 Zákoníku práce
- Jak může být maximálně dlouhá směna podle § 83 Zákoníku práce
- Kolik hodin může mít 1 směna podle Zákoníku práce (§ 83)
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Práce přesčas a nárok na náhradní volno nebo mzdu s příplatkem
- Práce přesčas a dovolená - je nárok na plat, mzdu za tyto časy?
- Dovolená a práce přesčas - nárok na plat, mzdu
- Výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Zaměstnavatel neproplatil přesčasy - je možná výpověď zaměstnancem?
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Nadpracování si dovolené - co na to říká Zákoník práce?
- Výpomoc zaměstnance aby druhý zaměstnanec mohl mít dovolenou - pohled Zákoníku práce
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Kdy zaměstnanec způsobil škodu - pohled Zákoníku párce
- Podmínky odpovědnosti za škodu u zaměstnance
- Odpovědnost zaměstnance za hrozící škodu - nesplnění povinnosti k odvrácení hrozící škody
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Okamžitá výpověď zaměstnance pro neporoplacení přesčasů zaměstnavatelem
- Okamžité ukončení pracovního poměru zaměstnancem - neproplacení přesčasů
- Zaměstnavatel neproplatil přesčasy - je možná výpověď zaměstnancem?

Smlouva - kuchař v hotelu, 40 hod. týdně, přesčas možný podle provozních potřeb až do limitu stanovených Zákoníkem práce.
Přesčasy se nebudou už evidovat ani platit. Staré přesčasy si mohli vybrat jen někteří. Práce při menším obsazení od 17 do 21 hod. Při velké obsazenosti od 9 do 22 hod. 12/2013 bylo týden zavřeno, ale odpracován fond pracovní doby (s přesčasy), přesto stržena dovolená, náhradní volno neumožněno ani neproplaceno. 03/2014 nesplněn fond pracovní doby. Jak se toto vše řeší?
Mrazící box - nutná rekonstrukce, nařízeno hygienou. Po vypnutí zboží přesunuto dočasně do malých mrazáků, rekonstrukce neproběhla (prý si na ní máme vydělat). Po vypnutí plesnivý, opadává omítka a dlaždice - v horším stavu než před tím. Lze z tohoto obvinit kuchaře a požadovat třeba náhrdu vzniklé škody? Jak se bránit?
V kuchyni byli 3 kuchaři, 1 propuštěn. Při větších akcích 1 nebude stíhat, může být za to propuštěn nebo musí chodit pomáhat ten 2. bez nároku na přesčas? Jak postupovat při výběru dovolené (14 dní) nebo při nemoci 2. kuchaře? Pokud mi přesčasy nevyplatí lze dát výpověď s nárokem na odstupné? Děkuji, Bedřich

ODPOVĚĎ:
Dle 96 odst. 1 zákoníku práce (ZP) je zaměstnavatel povinen u jednotlivých zaměstnanců vést evidenci s vyznačením začátku a konce směny, práce přesčas a některých dalších odpracovaných dob. Pokud Váš zaměstnavatel práci přesčas neeviduje, je toto v rozporu se Zákoníkem práce.
Za práci přesčas náleží zaměstnanci buď náhradní volno, nebo pokud se na náhradním volnu se zaměstnavatelem nedohodne, tak mzda za odpracovanou dobu práce přesčas a dále příplatek ve výši nejméně 25% průměrného výdělku (Pokud nebyla sjednána mzda již s přihlédnutím k práci přesčas) - § 114 ZP. Přičemž platí, že náhradní volno se poskytuje jako alternativní plnění vždy jen k 25% příplatku, za odpracovanou dobu náleží zaměstnanci vždy mzda. Pokud Váš zaměstnavatel Vaši práci přesčas neproplácí, není tento postup také v souladu se ZP.
Práce od 9 do 22 hodin je možná, ale jen za splnění určitých podmínek. Nesmí takto být naplánovaná směna zaměstnance, neboť směna nesmí dle § 83 ZP překročit 12 hodin. Takto dlouho lze tedy pracovat pouze, pokud jde částečně o práci přesčas, přičemž i při nařizování, popř. dohodě práce přesčas musí být dodržen jednak nepřetržitý odpočinek mezi směnami (Min 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, lze za určitých podmínek zkrátit na 8 hodin s tím, že následující odpočinek bude o danou dobu prodloužen) a také nepřetržitý odpočinek v týdnu a samozřejmě zákonné limity práce přesčas.
Zaměstnavatel je povinen oddělené vést evidenci odpracované směny, práce přesčas, dalších odpracovaných dob a doby čerpání dovolené. Každá tato skutečnost se i proplácí zvlášť.

Za čerpání dovolené náleží ale zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - § 222 odst. 1 ZP. Pokud byla v jednom měsíci čerpána dovolená, a přesto v důsledku přesčasů zaměstnanec odpracoval tolik hodin, jakoby dovolenou nečerpal, dovolená bude normálně evidována, tj. „stržena“, ale za práci přesčas mu náleží buď náhradní volno, nebo příplatek a samozřejmě v obou případech mzda za vykonanou práci.

Pokud pracují pouze dva kuchaři, tak i v tomto případě si lze čerpat dovolenou (dovolenou v rámci kalendářního roku ale nařizuje zaměstnavatel, neurčuje si ji zaměstnanec) a lze být i v pracovní neschopnosti. Povinností zaměstnavatele je zajistit svůj provoz tak, aby fungoval a přitom jeho zaměstnanci pracovali v souladu ze ZK. Pokud by druhý kuchař „musel“ vypomoci prvnímu, pak v rámci práce přesčas za splnění zákonných předpokladů.

Je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce s podnětem, aby bylo u Vašeho zaměstnavatele zkontrolováno dodržování pracovní doby. Zaměstnavateli pak lze uložit pokutu za přestupek nebo správní delikt. Tento krok bych Vám vzhledem k výše uvedenému doporučila, neboť lze předpokládat určitá pochybení na straně Vašeho zaměstnavatele (a je jich možná povícero).

Obecná odpovědnost zaměstnance za škodu je koncipována tak, že musí být splněno následující:
- Porušení pracovních povinností zaměstnance při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
- vznik škody,
- příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody
- a zavinění na straně zaměstnance.
Pokud vše výše uvedené není splněno, obecná odpovědnost za škodu zaměstnance není dána.

V úvahu by ještě mohla připadnout odpovědnost zaměstnance za nesplnění povinnosti k odvrácení hrozící škody, která by byla naplněna, pokud je splněno následující:
- Škoda,
- porušení povinnosti upozornit na hrozící škodu, popř. proti ní zakročit,
- příčinná souvislost mezi dvěma výše uvedenými body,
- zavinění (alespoň vědomá nedbalost),
- škodu není možné uhradit jinak, neboť např. přímý škůdce nebyl zjištěn.
Z Vašeho dotazu nejsou zřejmé všechny informace, pokud však nejde o jeden z těchto případů, povinnost zaměstnance k náhradě škody není dána.

Pokud zaměstnanci nejsou vyplaceny přesčasy (tj. část mzdy, na kterou mu vznikl nárok, jde-li toto prokázat) do 15-ti dnů po splatnosti (mzda neb její část za únor je splatná do konce března, není-li mzda nebo její část vyplacena do 15-tého dubna), lze (v tomto případě 16-tého dubna) okamžitě zrušit pracovní poměr dle § 56 odst. 1 písm. b) ZP. Zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající délce výpovědní doby (zpravidla 2 měsíce).

RŮZNÉ-STAVBY
- Vybudování plošiny pro pohybově postižené osoby - podmínky, právní předpisy
- Vybudování plošiny pro invalidy - podmínky, právní předpisy
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře - podmínky, právní předpisy
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře - podmínky, právní předpisy
- Požární ochrana a vybudování plošitny pro vozíčkáře, invalidy
- Plošina brání úniku v případě požáru - kam si stěžovat?
- Plošina pro vozíčkáře brání úniku při požáru - § 23 zákona č. 133/1985 O požární ochraně
- Plošina pro vozíčkáře a bezbariérové užívání staveb - vyhl. č. 398/2009 Sb.
OBČAN-BYDLENÍ
- Vybudování plošiny pro invalidy v bytovém domě - je nutný souhlas SVJ, BD?
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře v bytovém domě - je nutný souhlas SVJ, BD?
- Vybudování plošiny pro invalidy - je nutný souhlas SVJ, BD?
- Vybudování plošiny pro vozíčkáře - je nutný souhlas SVJ, BD?

Bydlím v posledním podlaží panelového domu (bez výtahu), jsem vlastníkem bytu. O patro níže bydlí paní, která je dlouhodobě nemocná a přichází o schopnost se pohybovat. Nechala si vystavět ve společných prostorách bezbariérovou plošinu, která svými rozměry zablokovala prostor na schodišti a v případě provozu není úniková cesta např. při požáru. Motor a převodovku umístila 30 cm od mých dveří do bytu. Jedna cesta plošiny trvá 5 minut = blokování schodiště + hluk motoru. Konstrukce plošiny zablokovala zábradlí - nebezpečí pádu syna, manželky nosící naše dítě v náručí. Dále stěhování objemnějších věcí. Odbor stavebního úřadu v Mostě mou stížnost shledal jako bezpředmětnou. Paní nás neinformovala o plánování výstavby zařízení, neměli jsme šanci této stavbě zabránit, ani prokonzultovat. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
S ohledem na skutečnost, že ve Vámi popsaném případě došlo k zásahu do společných prostor bytového domu, Vám lze doporučit obrátit se v první řadě na společenství vlastníků jednotek/bytové družstvo s dotazem, zda bylo vybudování předmětné plošiny řádně projednáno a schváleno i na této úrovni.

Domníváte-li se, že místně příslušný stavební úřad pochybil, když schválil vybudování předmětné plošiny, můžete kontaktovat jemu nadřízený krajský stavební úřad. S ohledem na Vámi zmiňované zvýšené nebezpečí zablokování schodiště v případě požáru se pak můžete se stejným podnětem obrátit rovněž na místně příslušný správní úřad na úseku požární ochrany, zejména pak hasičský záchranný sbor kraje (§ 23 zákona č. 133/1985 Sb. , o požární ochraně, v platném znění).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že této problematice se věnuje zejména vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (vyhl. č. 398/2009 Sb. , v platném znění), kterou byl stavební úřad povinen při povolování vybudování plošiny respektovat.

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Otec daroval dům potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Matka darovala dům potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Otec daroval byt potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Matka darovala byt potomkovi - jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
- Jak zajistit vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem - jak uvést do závěti?
- Syn dostal nemovitost od rodičů - jak zajistit vyplacení ostatních dětí, potomků?
- Dcera dostala nemovitost od rodičů - jak zajistit vyplacení ostatních dětí, potomků?
- Závěť - vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem (byt, dům od rodičů)
- Závěť - vyplacení ostatních dětí obdarovaným potomkem (byt, dům od rodičů)
- Závěť - vyplacení ostatních potomků obdarovaným potomkem (nemovitost od rodičů)
- Závěť - vyplacení ostatních dětí obdarovaným potomkem (nemovitost od rodičů)
- Přikázání vyplcení ostatních potomků v závěti obdarovaným potomkem
- Přikázání vyplcení ostatních dětí v závěti obdarovaným potomkem

Mám 2 zletilé děti. Synovi jsem daroval rodinný dům s věcným břemenem doživotního užívání nemovitosti ve kterém bydlím společně s rodinou syna. Jak mám postupovat, aby dceři, která bydlí ve vlastním bytě, byla vyplacena finanční částka alespoň ve výši 1/4 z ceny domu. Je lepší když tu částku uhradím já ještě za života nebo syn podle závěti? Jak to mám uvést v závěti, aby nebyla napadnutelná. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Pokud máte ještě majetek, který má hodnotu, kterou si přejete, aby byla dceři vyplacena, můžete to přikázat do závěti. Zároveň dejte příkaz k započtení daru. Taková závěť je ale velmi složitá, takže Vám rozhodně doporučuji jít k notáři.
Pokud už majetek, který máte nemá hodnotu, kterou chcete, aby dcera dostala v penězích, rozhodně jí peníze vyplaťte sám, protože, pokud nebude v době Vaší smrti v hodnotě, kterou chcete, aby byla dceři vyplacena, žádnou výplatu nedostane.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Protiprávní užívání cizího pozemku - jak se bránit?
SPRÁVNÍ-OBCE
- Kdo může vznášet námitky a připomínky v územním řízení?
- Připomínky k územnímu řízení - kdo je může vznášet?
- Majitel pozemku prodává zeleň jako parkovací místa - kam si stěžovat?
- Zeleň využívaná jako parkovací místo pro auta - kam podat stížnost?
- Trávník využívaný jako parkovací místo pro auta - kam podat stížnost?

Obracím se na Vás ohledně nepovolených parkovacích míst. Vedlejší dům (bytové jednotky) prochází celkovou rekonstrukcí. Ve stavebním povolení mají schválena 4 parkovací místa na nádvoří domu. K domu patří další pozemek - zahrada, který je na katastru vedený jako zeleň. Na odboru výstavby a odboru životního prostřední není v současné době podaná žádost o změnu účelu pozemku. Přesto se na Internetu parkovací místa nabízí k prodeji a některá jsou již prodaná. Parkovací místa se nachází ve vnitrobloku, který je v současné době v územním plánu veden jako vnitroblok se zvýšenou ochrannou zeleně. Jedná se o uzavřený vnitroblok, kdy výfukové plyny za nepříznivého počasí nemají možnost se rozptýlit mimo uzavřený prostor. Z akustického hlediska je výrazně vyšší dopad jakéhokoliv hlukového rušení v uzavřeném vnitrobloku (oproti otevřenému prostoru). Chtěla bych se zeptat, co můžu jako občan dělat, abych zabránila výstavbě tohoto parkoviště. Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Jsou-li v současné době některé části zelených ploch již využívány jako parkovací místa, lze Vám v každém případě doporučit vyrozumět o tomto protiprávním počínání místně příslušný stavební úřad/úřad územního plánování (tzn. Vámi zmiňovaný odbor výstavby, možné je kontaktovat i odbor životního prostředí), přičemž k tomuto podnětu připojte fotodokumentaci právně závadného stavu (popř. další doklady svědčící o nerespektování dovoleného užívání předmětných pozemků) a vyžádejte si podání informací o nápravných krocích, které v této souvislosti příslušné orgány učiní.

Bude-li v budoucnu zahájeno řízení o vydání územního rozhodnutí o změně využití území či rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 80 a § 81 stavebního zákona), můžete v jeho rámci vznést jako jeho účastník (stanete-li se účastníkem tohoto územního řízení dle § 85 stavebního zákona) námitky či alespoň připomínky (ve smyslu § 89 stavebního zákona).

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného na postiženého syna - kdy lze ukončit?
- Do kdy se musí platit výživné na postiženého syna?
- Placení výživného na postiženou dceru - kdy lze ukončit?
- Do kdy se musí platit výživné na postiženou dceru?
- Potomek pobírá invalidní důchod - má nárok na výživné od rodiče, rodičů?
- Syn, dcera pobírá invalidní důchod - nárok na výživné od rodiče, rodičů

Manžel 60 let starobní důchodce platí alimenty na 35letého postiženého syna z prvního manželství. Nyní má dvě děti - syn 19 let studující univerzitu, dcera 11 let. Manžel pracuje na vrátnici. Kdy mu skončí placení výživného na dopspělého postiženého syna? Postižený syn má plný invalidní důchod 9.000,- Kč. Žije se svou matkou (bývalou manželkou mého manžela), která je jeho poručníkem. Děti jsou manžela tedy z druhého manželství. Manžel má soudní rozhodnutí na částku výživného 300 Kč. Před 19 lety platil 700,- Kč, po narození mého syna jsme požádali soud o snížení, částku soud snížil na 300,- Kč. Nyní syn 19 let studuje a dcera 11 let bude studovat 8leté gymnasium. Manžel má starobní důchod 13.000,- Kč a přivydělává si na vrátnici. Má povinnost platit výživné do konce života? Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Skutečnost, že dítě pobírá (plný) invalidní důchod, případně i jiné dávky jako třeba příspěvek na péči, ještě neznamená, že tyto dávky pokryjí veškeré životní potřeby dítěte. Pokud se tedy dítě z důvodu zdravotnhío postižení nemůže objektivně živit samo, může vyživovací povinnost trvat i po dosažení zletilosti a přiznání (plného) invalidního důchodu. Vyživovací povinnost v takovém případě skutečně může zaniknout až při úmrtí dítěte.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdy notář nemusí zjišťovat dědice z prvního manželství?
- Zastavení dědického řízení pro minimální majetek zemřelého zůstavitele
- Zastavení dědického řízení pro nemajetnost zemřelého zůstavitele
- Žaloba oprávněného dědice na vydání majetku ostatními dědici
- Opomenutý, vynechaný dědic - jak se bránit a požádat dodatečně o dědictví?
- Jak zjišťuje notář dědice po zemřelém, zesnulém zůstaviteli
- Jak notář zjišťuje dědice - postup, informace

Manželce 5.1.2014 zemřel otec. Manželka čekala na výzvu dostavit se k dědickému řízení. 6.4.2014 potkala svoji nevlastní matku (druhou manželku jejího otce) a ptala se na termín dědického řízení. Dostala odpověď, že dědické řízení proběhlo už v polovině března 2014. Nyní moje otázka. Notář nebo notářka nejsou povinni ověřit prohlášení vdovy o dalších možných dědicích? Manželky nevlastní matka se údajně zúčastnila dědického řízení pouze s dcerou, kterou mněla se zemřelým otcem manželky. Ale že zemřelý měl dvě děti ještě z prvního manželství už neřekla. Kde je chyba? Kam se má manželka obrátit o sjednání nápravy? Má podat trestní oznámení na notáře nebo notářku, která toto jednání provedla? Děkuji, Rudolf

ODPOVĚĎ:
Nejdříve je potřeba zjistit, zda byla notářka vůbec povinna Vaši manželku předvolat. Pokud měl zůstavitel majetek do cca. 30.000 Kč, dědické řízení jako takové neběží a takovýto majetek nepatrné hodnoty se vydá tomu, kdo vypravil pohřeb na úhradu pohřbu.
Pokud však byl majetek větší, je potřeba podat žalobu oprávněného dědice na ostatní dědice na vydání majetku. Bez pomoci advokáta se však v takovém případě neobejdete.
Pokud jde o to, zda je notář schopen zjistit všechny potomky, není pravda, že tomu tak je. Notář má sice přístup k centrální evidenci obyvatel, ale ta je nekompletní a nelze se na ní stoprocentně spolehnout. Notář pak nemá jinou možnost, než se spolehnout na prohlášení vypravitele pohřbu (obvykle manželky). Pak je na ní, aby uvedla všechny potomky.
Doporučuji nahlédnout do dědického spisu. Tento již není u notáře, ale u Okresního soudu podle toho, kde měl zůstavitel trvalé bydliště. Můžete jít na soud a do spisu nahlédnout.
Pokud bude v závěrečném usnesení uvedeno, že řízení se zastavuje a majetek nepatrné hodnoty se vydává vypraviteli pohřbu, platí, že otec Vaší manželky rozdal svůj majetek za života a ke dni úmrtí již nic neměl. S tím nejde nic dělat, ledaže byste byli schopní prokázat, že v době takovýchto darů byl zůstavitel neschopný rozhodovat o takovýchto věcech z důvodu duševní nemoci.

_

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Darování nemovitosti nezletilému prarodičem - postup, poplatky
- Darování nemovitosti nezletilému vnoučeti bybičkou - postup, poplatky
- Darování nemovitosti nezletilé vnučce, vnukovi - postup, poplatky
- Darování bytu, domu nezletilému prarodičem - postup, poplatky
- Darování bytu, domu nezletilému vnoučeti dědečkem - postup, poplatky
- Darování bytu, domu nezletilé vnučce, vnukovi - postup, poplatky
- Poplatky při darování nemovitosti prarodičem nezletilému vnukovi
- Darování nemovitosti nezletilému - nový občanský zákoník 2014 (§ 31)
- Darování movitého majetku nezletilému prarodičem - postup, poplatky
- Darování movitého majetku nezletilému vnoučeti bybičkou - postup, poplatky
- Darování movitého majetku nezletilé vnučce, vnukovi - postup, poplatky
- Darování movitého majetku nezletilému - nový občanský zákoník 2014 (§ 31)
- Darování nemovitosti vnukovi - může být opatrovník rodič dítěte?
- Darování nemovitosti vnučce - může být opatrovník rodič dítěte?
- Kdo může být opatrovníkem vnoučeti, vnučce (darování nemovitého majetku)

Jak je to s nezletilým obdarovaným? Pokud prarodiče darují jedenáctiletému vnoučeti nemovitost, jsou jeho zákonní zástupci (a tudíž ti, kteří za něj podepíšou darovací smlouvu) jeho rodiče, nebo je třeba rozhodnutí soudu o stanovení opatrovníka? Jaký je, prosím, soudní poplatek za tento úkon a jaká lhůta k vyřízení? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že darování je dvoustranný právní úkon, je třeba vzít v úvahu ustanovení § 31 nového občanského zákoníku, které říká, že nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý jen k takovým právním jednáním (úkonům), které jsou přiměřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Hlediskem pro posouzení, zda darování (ne)movitého majetku nezletilému dítěti je platným právním úkonem, bude skutečnost, zda přijetí daru značné majetkové hodnoty znamená pro obdarovaného následné povinnosti či tíživé následky, které by musel řešit. Nabytí vlastnického práva k nemovitosti takovéto povinnosti a tíživé následky určitě přináší (například povinnost platit daň z nemovitosti, smluvní vztahy s dodavateli energií, udržba nemovitosti apod.).

Je tedy zapotřebí určit opatrovníka, který bude nezletilého zastupovat. Osoby, které jednají za nezletilého, jsou nejčastěji jeho zákonní zástupci – rodiče.

V případě darování nemovitosti se však jedná v souladu s § 37 zákona o rodině o právní úkon ve věci, při níž by mohlo dojít ke střetu zájmu mezi rodiči a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, a proto žádný z rodičů nemůže dítě v rámci darování nemovitosti zastupovat.

Prarodič, který chce vnoučeti darovat nemovitost, může tedy postupovat následujícím způsobem: Sepíše s vnoučetem darovací smlouvu, nechá ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva na katastru nemovitostí, podá k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Účastníky soudního řízení pak budou oba rodiče jakožto zákonní zástupci dítěte a nezletilé dítě, které bude zastupovat orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Soud rozhodne o schválení právního úkonu za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilého. Potřebný počet výtisků smlouvy spolu s rozsudkem soudu a dalšími případnými listinami podle katastrálních předpisů bude následně předložen katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Návrh na schválení právního úkonu za nezletilého je podle zákona o soudních poplatcích od soudního poplatku osvobozen, je tedy zapotřebí počítat pouze s náklady na sepsání darovací smlouvy odborníkem a s poplatkem za vklad do katastru nemovitostí. Co se týče lhůty pro vyřízení, nelze ji jednoznačně stanovit - záleží na vytíženosti daného soudu.

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kdy notář nemusí zjišťovat dědice z prvního manželství?
- Zastavení dědického řízení pro minimální majetek zemřelého zůstavitele
- Zastavení dědického řízení pro nemajetnost zemřelého zůstavitele
- Žaloba oprávněného dědice na vydání majetku ostatními dědici
- Opomenutý, vynechaný dědic - jak se bránit a požádat dodatečně o dědictví?
- Jak zjišťuje notář dědice po zemřelém, zesnulém zůstaviteli
- Jak notář zjišťuje dědice - postup, informace

Manželce 5.1.2014 zemřel otec. Manželka čekala na výzvu dostavit se k dědickému řízení. 6.4.2014 potkala svoji nevlastní matku (druhou manželku jejího otce) a ptala se na termín dědického řízení. Dostala odpověď, že dědické řízení proběhlo už v polovině března 2014. Nyní moje otázka. Notář nebo notářka nejsou povinni ověřit prohlášení vdovy o dalších možných dědicích? Manželky nevlastní matka se údajně zúčastnila dědického řízení pouze s dcerou, kterou mněla se zemřelým otcem manželky. Ale že zemřelý měl dvě děti ještě z prvního manželství už neřekla. Kde je chyba? Kam se má manželka obrátit o sjednání nápravy? Má podat trestní oznámení na notáře nebo notářku, která toto jednání provedla? Děkuji, Rudolf

ODPOVĚĎ:
Nejdříve je potřeba zjistit, zda byla notářka vůbec povinna Vaši manželku předvolat. Pokud měl zůstavitel majetek do cca. 30.000 Kč, dědické řízení jako takové neběží a takovýto majetek nepatrné hodnoty se vydá tomu, kdo vypravil pohřeb na úhradu pohřbu.
Pokud však byl majetek větší, je potřeba podat žalobu oprávněného dědice na ostatní dědice na vydání majetku. Bez pomoci advokáta se však v takovém případě neobejdete.
Pokud jde o to, zda je notář schopen zjistit všechny potomky, není pravda, že tomu tak je. Notář má sice přístup k centrální evidenci obyvatel, ale ta je nekompletní a nelze se na ní stoprocentně spolehnout. Notář pak nemá jinou možnost, než se spolehnout na prohlášení vypravitele pohřbu (obvykle manželky). Pak je na ní, aby uvedla všechny potomky.
Doporučuji nahlédnout do dědického spisu. Tento již není u notáře, ale u Okresního soudu podle toho, kde měl zůstavitel trvalé bydliště. Můžete jít na soud a do spisu nahlédnout.
Pokud bude v závěrečném usnesení uvedeno, že řízení se zastavuje a majetek nepatrné hodnoty se vydává vypraviteli pohřbu, platí, že otec Vaší manželky rozdal svůj majetek za života a ke dni úmrtí již nic neměl. S tím nejde nic dělat, ledaže byste byli schopní prokázat, že v době takovýchto darů byl zůstavitel neschopný rozhodovat o takovýchto věcech z důvodu duševní nemoci.

_

OBČAN-EXEKUCE
- Musí firma informovat exekutora jestli zaměstnává dlužníka s exekucí?
- Musí firma odpovědět exekutorovi na dotaz zda zaměstnává dlužníka s exekucí?
- Kdo musí odpovědět na dotaz exekutora - § 33 exekučního řádu
- Jak se exekutor dozví kde dlužník pracuje?

Je právem exekutorského úřadu dotazovat se firmy na to, zdali náhodou nezaměstnává osoby, vůči nimž vedou exekuci?
Je povinnosti firmy odpovídat na takovéto dotazy exekutorských kanceláří ohledně žádostí o poskytnutí součinnosti (do telefonu mi pracovník EU řekl, že ví, že dotyčná osoba není u firmy zaměstnaná, ale že zkouší, zdali nepracuje na dohodu). Naše firma sídlí v přízemí obytného domu a provozuje restauraci. Exekutorská firma zasílá své dotazy na to, zdali obyvatelé domu, kteří se dostali do exekuce nejsou náhodou u firmy zaměstnáni. Je povinnost odpovídat na tyto dotazy? Firma má své zaměstnance řádně přihlášené na OSSZ a příslušných zdravotních pojišťovnách.
Přijde mi to podivné, pokud by to bylo v pořádku, může se klidně v budoucnu stát, že exekutorské firmy budou chrlit dotazy na všechny IČ v blízkém i širokém okolí a firmy budou muset zaměstnat "odpovídače" na dotazy exekutorů.
Jaké sankce můžou být firmě uděleny, za to když tyto dotazy bude ignorovat.
Děkuji. Veronika

ODPOVĚĎ:
Osoby povinné poskytovat exekutorovi součinnost jsou uvedeny v § 33 exekučního řádu. Právnické osoby mají tuto povinnost uloženou pouze ohledně jejich úřední činnosti (např. vysoké školy). Firma, pro kterou pracujete, tedy tuto povinnost uloženou nemá. Údaje o zaměstnání osoby, na kterou je exekuce vedena, získá exekutor od ČSSZ.

_

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
TRESTNÍ-TRESTY
- Zveřejnění karikatury na facebooku - trest v trestním řízení či správním řízení
- Trest za zveřejnění karikatury, pamfletu osoby, politika na facebooku
- Trest za zveřejnění karikatury, pamfletu osoby, politika na Internetu
- Zveřejnění urážlivé karikatury na facebooku - trest v trestním řízení či správním řízení
- Trest za zveřejnění urážlivé koláže osoby, politika na facebooku
- Trest za zveřejnění urážlivé karikatury, pamfletu osoby, politika na Internetu
TRESTNÍ-TRESTY
- Trest za trestný čin pomluvy, poškození cizích práv - zveřejnění urážlivé fotografie na FB

Na facebookových stránkách jednoho politika jsem sdílel odkaz, obsahující nepravdivou informaci. Konkrétně se jednalo o zfalšovaný screen jednoho celostátního internetové deníku, v jehož titulku byla uvedena lživá informace jedné osobě. Ta mi poslala odkaz a vyzvala ke kliknutí, získala tak moji IP adresu, na základě které na mě podala trestní oznámení. Celá nepravdivá montáž byla na Internetu asi 3 minuty, poté, kdy jsem byl dotyčným vyzván k odstranění, ihned jsem to udělal. Nejsem autorem pamfletu, pouze jsem nerozvážně sdílel. Chci se zeptat, jak u soudu postupovat a zda je možné mimosoudní vyrovnání s poškozeným - žalujícím, např. formou finančního plnění? Jaký trest mi za toto hrozí? Děkuji za posouzení a názor. Samuel

ODPOVĚĎ:
Je otázkou, zda tato záležitost dojde až do soudního trestního řízení či soudního sporu, a to i proto, že jste na výzvu k odstranění reagoval odpovídajícím způsobem a potenciální zásah do osobnostních práv či soukromí tak byl minimální.

Trestným činem, kterého jste se mohl dopustit, je pomluva, příp. poškození cizích práv. Je třeba říci, že oba uvedené činy jsou úmyslnými trestnými činy, to znamená, že by muselo být prokázáno, že jste se jednání dopustil s úmyslem poškodit dotyčného či jinak narušit jeho společenské postavení.
Stěží mohu předvídat průběh řízení, ale při správně zvolené obhajobě se domnívám, že uvedené jednání může být shledáno jako přestupkové a postoupeno správnímu orgánu.

Pokud by poškozený uplatnil nárok na náhradu škody, bezpochyby je možné, abyste se s ním pokusil dohodnout na odškodnění; otázkou je pouze skutečnost, zda bude ochoten přistoupit na přiměřenou finanční částku. Pokud nikoliv, lze v těchto případech předpokládat, že bude poškozený odkázán na uplatnění nároku v civilním řízení, jelikož v rámci trestního řízení se zpravidla přiznává pouze nárok na náhradu skutečné škody (tj. vyčíslitelné), kterou finanční kompenzace za újmu vzniklou na osobnostních právech není.

Nelze konstatovat přesněji, zda a jaký trest by Vám mohl být uložen (pokud tedy trestní řízení neskončí postoupením věci); pokud mohu vycházet z informací uvedených v dotaze, domnívám se, že nejpřísnějším postihem by Vám mohlo být reálně uloženo podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, a to s podmínkou při spodní hranici možné sazby.

Dovoluji si závěrem Vám doporučit vyhledat advokáta, který se bude Vaším případem zabývat.

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Krácení dovolené kvůli 30minutovým přestávkám v práci - je to v pořádku?
- Může zaměstnavatel krátit dovolenou kvůli přestávkám v práci?
- Kam si stěžovat při neoprávněném krácení dovolené zaměstnavatelem
- Stížnost na neoprávněné krácení dovolené zaměstnavatelem

Obdržela jsem výplatní pásku, na které jsem měla odúčtovaný a proplacený jeden den dovolené, přestože jsem dovolenou v daném měsíci nečerpala. Zaměstnavatel mi vysvětlil, že mi bude pravidelně každý měsíc strhávat jeden den dovolené za přestávky v práci. Pracuji jako prodavačka 10 hodin denně a chodím na 30 minutovou přestávku během pracovní doby. Jinou přestávku nemám. Má na to zaměstnavatel právo? Děkuji. Iveta

ODPOVĚĎ:
Ze zákona je zaměstnavatel povinen Vám poskytnout nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut, která není zaměstnavatele počítána za výkon práce a nenáleží Vám za ni odměna za práci. Postup Vašeho zaměstnavatele kompenzovat Vaši přestávku v práci výběrem dovolené není správný.
Zaměstnavatel Vám sice může dle ust. § 217 zákoníku práce určit dobu čerpání dovolené podle rozvrhu čerpání dovoleného vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a oprávněným zájmům zaměstnance.
Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

Skutečnost, že Vám zaměstnavatel takto umožňuje čerpat dovolenou, není v souladu se zákoníkem práce ani jinými právními předpisy. Na přestávku v práci máte po 6 hodinách nepřetržité práce nárok ze zákona a není možné ze strany zaměstnavatele požadovat její náhradu ve formě proplacené dovolené. V dané situaci bych na tuto skutečnost zaměstnavatele upozornila a v případě, že svůj postoj k věci nezmění, Vám doporučuji se obrátit s podnětem o prošetření této záležitosti na inspektorát práce www.suip.cz .

_

RODINA-SOCIÁLNÍ
- Maximální délka podpůrčí doby 2014

2013 jsem čerpal 7 měsíců nemocenské pak jsem 2 měsíce odpracoval. Nyní jsem na nemocenské se stejným zdravotním problémem od 30.10.2013, protože jsem prodělal operaci, mám konec stanovený na 14.7.2014.
Dle OSSZ je to maximum a revizní lékař mi sdělil at si hledám jinou práci, že k povaze nemoci a moji velké váhy, původní profesi nebudu moci vykonávat. Co mám dále podniknout pokud se do této doby nevyléčím? Můj zdravotní problém vznikl přetěžováním v zaměstnání. Mockrát děkuji za odpověd. Dušan

ODPOVĚĎ:
Maximální délka podpůrčí doby (po kterou je Vám vyplácena nemocenská) je 380 kalendářních dní. Po uplynutí této doby lze nemocenskou vyplcáet dále pouze za předpokladu, že podle vyjádření revizního lékaře nabudete v krátké době - nejdéle během dalších 350 dní - pracovní schopnost i k jiné než dříve vykonávané práci.

Pokud Vám ale revizní lékař řekl, ať si hledáte práci, tak Vám nemocenskou nejspíš neprodlouží. Pokud jsou Vaše zdravotní potíže vážné nebo by se do ukončení nemocenské ještě zhoršily, mohla by být řešením žádost o invalidní důchod.
Jinak opravdu nezbývá nic jiného než hledat si práci, i když chápu, že ve Vašem věku to bude obtížné.

OBČAN-BYDLENÍ
- Změna stanov a nevyjádření souhlasu všech členů BD - je nutné osvědčení notářem?
- Nevyjádření souhlasu všech členů bytového družstva se změnou stanov - notářské osvědčení
- Schválení stanov bytového družsva - nutnost přítomnosti notáře
- Změna stanov bytového družsva - nutnost přítomnosti notáře

Jsem člen bytového družstva, které bude schvalovat dne 19.5.2014 změnu stanov dle zákona o obchodních korporacích a nového občanského zákoníku. Na schvalující členské schůzi bytového družstva je nutná 100% účast členů. Advokát, který zpracoval změnu stanov však nebyl schopen odpovědět, zda notář musí osvědčit průběh schůze i v případě, že schůze nevysloví 100% souhlas se změnou stanov, t. j. když se některý člen bytového družstva zdrží hlasování, příp. bude hlasovat proti. Nezdá se mi názor advokáta, že v takovém případě (t. j. nebude-li 100% souhlas členů se změnou stanov) nemusí notář průběh schůze osvědčit. Děkuji, Vilém

ODPOVĚĎ:
Podle ust. § 553 ZOK stanovy bytového družstva určují způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování. Podle ust. § 644 odst. 1 ZOK je členská schůze schopna se usnášet, pokud je přítomna většina všech členů majících většinu všech hlasů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy účast členů majících vyšší počet hlasů. Ve Vašem případě se tedy jedná o stanovy, které určují, že členská schůze je schopna se usnášet za předpokladu, že jsou přítomni všichni členové družstva.

Podle ust. § 645 ZOK se členská schůze usnáší většinou hlasů přítomných členů, nevyžaduje-li tento zákon nebo stanovy vyšší počet hlasů. Ve Vašem případě zákon vyšší počet hlasů vyžaduje a to konkrétně v ust. § 731 odst 2 ZOK, kdy pro změnu úpravy náležitostí stanov týkajících se podmínek, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu nebo podrobnější úpravy práv a povinností člena bytového družstva, se vyžaduje souhlas všech členů družstva, kteří mají s družstvem uzavřenu nájemní smlouvu na družstevní byt a kteří mají dle stávajícího znění stanov právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu.

V tomto případě tedy souhlasím s Vaším advokátem.

_

OBČAN-DAROVÁNÍ

- Spoření na stavební spoření potomka - jde o dar rodiče?
RODINA-SJM
- Stavební spoření potomka - jde o dar rodiče nespadající do SJM?
- Kdy nepatří penzijní připojištění do SJM?
- Stavební spoření - patří do SJM nebo ne?
- Stavební spoření - patří do společného jmění manželů?
RODINA-SJM A ROZVOD
- Nárok na vypořádání penzijního připojištění při rozvodu manželství
- Nárok na vypořádání penzijního připojištění při zániku SJM?

2004 jsem založila synovi (na jeho jméno) stavební spoření a pravidelně mu na něj spořím (z mého účtu a jenom já). Lze to považovat za osobní dar? V případě, že by se rozvedl, tak by nemusel dát polovinu manželce? A co penzijní připojištění? to si platí on sám.
Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Ano, stavební spoření, které synovi hradíte je opravdu darem. V takovém případě nenáleží spoluvlastnictví manželů a tudíž při případném rozvodu není předmětem vyrovnání. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, co nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví a nebo co nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Pakliže si jeden z manželů výhradně ze svých prostředků platí penzijní připojištění, jedná se opět o jeho výlučný majetek. Pakliže by na platbu pojištění užíval prostředky druhého manžela nebo společné prostředky, má druhý manžel právo na vyrovnání.

OBČAN-BYDLENÍ
- Úprava stanov bytového družstva dle nového občanského zákoníku - je nutný notář?
- Musí být přítomen notář u úprav stanov bytového drustva dle nového občanského zákoníku
- Musí být notář přítomen jednání členské schůze BD při úpravě stanov?
- Úprava stanov bytového družstva dle NOZ 2014 - je nutný notář?
- Notář pro úpravu stanov bytového družstva dle NOZ 2014
- Notář pro úpravu stanov bytového družstva dle nového občanského zákoníku 2014

Jsem místopředseda malého bytového družstva (8 členů) a do konce června 2014 musíme provést úpravu stanov bytového družstva dle nového občanského zákoníku 2014. Musí být upravené stanovy BD notářsky ověřeny? Pokud ano, musí být notář přítomen na jednání členské schůze, na které se změny stanov budou schvalovat?
Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Ano, podle ust. § 659 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se usnesení členské schůze osvědčuje veřejnou listinou, jedná-li se o změnu stanov. Ano, notář musí být osobně přítomen.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Dluh na výživném - musí ho uhradit babička, dědeček?
- Kdy praroriče platí výživné na vnuka, vnučku
- Kdy musí prarodiče zaplatit výživné na neplatícího otce dítěte, dětí
- Kdy musí prarodiče zaplatit alimenty na neplatícího otce dítěte, dětí
- Placení výživného prarodiči (babičkou, dědečkem)
- Placení alimentů prarodiči (babičkou, dědečkem)
- Otec dítěte neplatí výživné - kdy musí platit jeho rodiče (babička, dědeček dítěte)
- Otec dětí neplatí výživné - kdy musí platit jeho rodiče (babička, dědeček dětí)
- Výpočet výživného při nedoložení příjmů otcem - § 916 nového občanského zákoníku
- Výpočet alimentů při nedoložení příjmů otcem - § 916 nového občanského zákoníku
- Výživné z 25násobku životního minima - informace
- Placení výživného prarodiči - platí jen rodiče otce nebo i matky dítěte?
- Placení alimentů prarodiči - platí jen rodiče otce nebo i matky dítěte?

Otec dětí mé přítelkyně je notorický neplatič výživného. Byl kvůli tomu i ve vězení, nic nepomáhá, nevlastní žádný majetek, pracuje načerno. Myslím, že jsem viděl i případ, kdy za dlužníka museli jeho náklady uhradit rodiče, nebo-li platit alimenty, existuje i tato možnost? Nevíte zda naše vláda chystá změnu zákona k vyplácení dávek? Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Jestliže otec dětí dlouhodobě neplatí výživné, nemá žádný majetek a ke zlepšení jeho platební morálky nevedlo ani podání trestního oznámení a výkon trestu odnětí svobody, pak je bohužel opravdu možné, že ani exekuce nebudou v tomto případě účinné a žádné výživné od otce dětí nevymůžete. Nicméně pokud má otec dětí alespoň nějaké příjmy a podařilo by se Vám u soudu prokázat jejich existenci, mohl by být využit § 916 nového občanského zákoníku, který stanoví, že "neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti osoba povinná výživou řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí 25násobek částky životního minima jednotlivce". Pokud by tedy otec dítěte řádně nedoložil své příjmy, má se za to, že jeho měsíční příjem dosahuje částky 85.250 Kč. Z této částky by mu pak bylo vyměřeno výživné.

Pokud otec dětí nemůže řádně plnit svou vyživovací povinnost, přechází tato vyživovací povinnost na jeho rodiče, tedy prarodiče dětí. V takovém případě je zapotřebí podat k soudu návrh (žalobu) na vyměření výživného prarodičům. Musím Vás však upozornit na to, že soud v této situaci zahajuje řízení se všemi prarodiči, tedy i s rodiči Vaší přítelkyně. Pokud mají například rodiče otce dětí nízké příjmy a rodiče Vaší přítelkyně jsou na tom finančně dobře, moho by dojít k paradoxní situaci, kdy by bylo výživné vyměřeno pouze rodičům Vaší přítelkyně. Ale vyzkoušet tento postup samozřejmě můžete.

Co se týče změn zákonů o vyplácení dávek, v současné době se hovoří především o změně zákona o pomoci v hmotné nouzi, který by měl zamezit zejména masvinímu zneužívání sociálních dávek. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje táké zákon o sociálním bydlení. Aktuální informace ohledně legislativních změn najdete například právě na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zde: www.mpsv.cz

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace společenských bot - natržený pásek
- Reklamace společenských bot - naříznutý pásek
- Reklamace bot - jak prokázat že výrobní vada boty byla již při převzetí zboží
- Reklamace bot - přehlédnutá výrobní vada

Zakoupili jsme společenské boty u Baťi, kde jsme po 2 týdnech od zakoupení objevili natržený (naříznutý) pásek. Boty jsme reklamovali, zamítnuto:
"Předmětem reklamace je natržený pásek u levého půlpáru. Obuv byla prohlédnuta optikou. Na pásku je zřetelně vidět jednorázové mechanické opotřebení ostrým předmětem. V místě poškození nedochází při používání k žádnému namáhání, které by mohlo vyústit k prasknutí materiálu. Reklamaci jako neoprávněnou zamítáme."
Vedoucí obchodu nám nechtěla vzít boty na 2. reklamaci a řekla, ať si necháme uděla soudní posudek a soudíme se s Baťou. Natrženého pásku jsme si v obchodě nevšimli. Prosím o radu, jak dál postupovat. Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je možné pouze boty nechat posoudit znalcem a případně podat žalobu.
Pokud opravdu došlo k mechanickému poškození bot (naříznutí), bude problém prokazovat, že poškození boty nebylo způsobeno kupujícím, ale jedná se o výrobní vadu. Zda a jak byly boty poškozeny může opravdu zkonstatovat pouze osoba zvyklá pracovat s daným materiálem (tedy znalec), poradit Vám může i zkušený obuvník.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Manžel potomka je nezaměstnaný - jsou rodiče povinni výživnou?
- Manžel potomka nemá příjmy a potomek studuje - jsou rodiče povinni výživou?
- Provdaný potomek bez příjmů - jsou rodiče povinni výživou?
- Potomek a jeho manželka studují - je matka a otec povinen výživou?
- Syn a jeho manželka studují - je matka a otec povinen výživou?
- Dcera a její manžel studují - je matka a otec povinen výživou?
- Syn a jeho manželka studují - jsou rodiče povinni výživou?
- Dcera a její manžel studují - jsou rodiče povinni výživou?
- Syn a jeho manželka studují - nárok na výživné, alimenty od rodičů
- Dcera a její manžel studují - nárok na výživné, alimenty od rodičů
FINANCE-DANĚ
- Daňová sleva na dospělé studující dítě - informace
- Daňová sleva na dospělého studujícího potomka - informace
- Daňový bonus na dospělé studující dítě - informace
- Daňový bonus na dospělého studujícího potomka - informace
- Daňový bonus - výživné na zletilého potomka nebydlícího s rodičem
- Sleva na daních - výživné u zletilého potomka nebydlícího s rodičem

Dospělá dcera studuje na střední škole, 04/2014 svatba. Její manžel dálkově studuje, nezaměstnaný, vedený na ÚP a pobírá sociální dávky. Na sociálce jim paní sdělila, že vůči ní nemůže jako manžel plnit vyživovací povinnost(proto nemůže žádat na ni o příspěvek, dávku), i když se tato povinnost po uzavření sňatku přesouvá z rodičů na manžela. My rodiče, musíme tuto vyživovací povinnost i nadále plnit. Je to pravda? Pokud ano, tak jak máme postupovat, pokud bychom se na částce výživného společně dohodli (myslím bez soudu). Stačí písemná dohoda?
Jak má manžel dál uplatňovat daňový bonus na studující dítě (tedy vdanou dceru s jiným příjmením a adresou) u svého zaměstnavatele, u kterého jej doposud uplatňoval. Pokud tedy budeme i nadále plnit vyživovací povinnost vůči dceři my, protože studium na střední škole dcera zakončí až 06/2015.
Vystaví nám sociálka nějaké potvrzení pro zaměstnavatele o tom, že dceru vyživujeme my rodiče a ne manžel?
A jak to bude s výživným, pokud by dcera denně studovala na VŠ. Kdy nám tato povinnost skončí?
Děkuji, Anička

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině a nového občanského zákoníku mají manželé vůči sobě vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost manželů předchází vyživovací povinnosti dětí i rodičů. Mezi manžely jde o vzájemnou vyživovací povinnost, tudíž vyživovací povinnost nemá jen manžel Vaší dcery vůči ní, ale i Vaše dcera vůči svému manželovi. Pokud kterýkoliv z nich není tuto vyživovací povinnost schopen plnit nebo toho nejsou schopni oba manželé, přechází vyživovací povinnost skutečně na rodiče. Na výši výživného se můžete dohodnout - doporučuji dohodu o výši výživného sepsat písemně - nemusíte tedy výživné řešit soudní cestou. Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, dokud dítě není schopné se živit samo. Zpravidla tedy končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání.

Co se týče daňové slevy nebo bonusu, ten je možné uplatňovat pouze na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti. Pokud s Vámi tedy dcera nežije, nemůže na ni Váš manžel uplatňovat slevu (bonus), přestože ji vyživujete.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dlouhodobý depozitiv auta, automobilu - může být automaticky vyřazeno z evidence vozidel?
- Dlouhodobý depozitiv auta, automobilu - hrozí pokuta ve správním řízení?
- Dlouhodobý depozit auta, automobilu - může být automaticky vyřazeno z evidence vozidel?
- Dlouhodobý depozit auta, automobilu - hrozí pokuta ve správním řízení?
- Maximální délka dočasného vyřazení z evidence vozidel - § 13 zák. č. 56/2001 Sb.
- Dočasné vyřazení auta z evidence vozidel - postup, náležitosti, listiny
- Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru vozidel - 2015
- Trvalé a dočasné vyřazení auta, automobilu z registru vozidel - 2015
- Dočasný depozit vozidla z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozit auta, automobilu z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozitiv vozidla z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozitiv auta, automobilu z registru vozidel - 2015 - informace

Jak dlouho může být auto v depozitivu a pokud se tento stav na úřadě neobnovuje, může být automaticky vyřazeno a hrozí majiteli nějaké postihy? Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Podle § 13 zákona č. 56/2001 Sb. platí, že obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla (tzv. depozit). Doba dočasného vyřazení vozidla z registru nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení vozidla z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla prodlouží. Doba dalšího prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení.

Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou, paměťovou kartu vozidla, pokud byla vydána a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích.

Sankce za porušení uvedeného ustanovení nejsou stanoveny; naopak jsou stanoveny sankce za provozování vozidla, na kterém není umístěna registrační značka.

Do této oblasti ovšem zasáhne novelizace účinná k 1.1.2015, podle níž nebude činěn rozdíl mezi trvalým a dočasným vyřazením vozidla, ale vlastník vyřazeného vozidla bude po 12 měsících od vyřazení povinen informovat správní orgán o tom, kde je vozidlo umístěno a jaký je účel jeho využití; nesplnění této povinnosti bude sankcionováno pokutou až do výše 50 000 Kč. Podle přechodných ustanovení k novelizaci se silniční vozidla dočasně vyřazená z provozu budou od 1. 1. 2015 považovat za vozidla vyřazená, tedy povinnost informovat správní orgán a s tím související odpovědnost za přestupek na Vás bude dopadat.

 

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Dlouhodobý depozitiv auta, automobilu - může být automaticky vyřazeno z evidence vozidel?
- Dlouhodobý depozitiv auta, automobilu - hrozí pokuta ve správním řízení?
- Dlouhodobý depozit auta, automobilu - může být automaticky vyřazeno z evidence vozidel?
- Dlouhodobý depozit auta, automobilu - hrozí pokuta ve správním řízení?
- Maximální délka dočasného vyřazení z evidence vozidel - § 13 zák. č. 56/2001 Sb.
- Dočasné vyřazení auta z evidence vozidel - postup, náležitosti, listiny
- Trvalé a dočasné vyřazení vozidla z registru vozidel - 2015
- Trvalé a dočasné vyřazení auta, automobilu z registru vozidel - 2015
- Dočasný depozit vozidla z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozit auta, automobilu z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozitiv vozidla z registru vozidel - 2015 - informace
- Dočasný depozitiv auta, automobilu z registru vozidel - 2015 - informace

Jak dlouho může být auto v depozitivu a pokud se tento stav na úřadě neobnovuje, může být automaticky vyřazeno a hrozí majiteli nějaké postihy? Děkuji, Miriam

ODPOVĚĎ:
Podle § 13 zákona č. 56/2001 Sb. platí, že obecní úřad obce s rozšířenou působností dočasně vyřadí vozidlo z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla (tzv. depozit). Doba dočasného vyřazení vozidla z registru nesmí přesáhnout 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v odůvodněných případech dobu dočasného vyřazení vozidla z registru na žádost vlastníka motorového vozidla a přípojného vozidla prodlouží. Doba dalšího prodloužení nesmí přesáhnout 6 měsíců od uplynutí předešlé doby dočasného vyřazení.

Vlastník vozidla je v takovém případě povinen spolu se žádostí odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností osvědčení o registraci vozidla, tabulku s přidělenou registrační značkou, paměťovou kartu vozidla, pokud byla vydána a předložit technický průkaz vozidla k vyznačení záznamu o jeho dočasném vyřazení z provozu na pozemních komunikacích. Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše do registru silničních vozidel údaj o počátku doby, během níž je vozidlo dočasně vyřazeno z provozu na pozemních komunikacích.

Sankce za porušení uvedeného ustanovení nejsou stanoveny; naopak jsou stanoveny sankce za provozování vozidla, na kterém není umístěna registrační značka.

Do této oblasti ovšem zasáhne novelizace účinná k 1.1.2015, podle níž nebude činěn rozdíl mezi trvalým a dočasným vyřazením vozidla, ale vlastník vyřazeného vozidla bude po 12 měsících od vyřazení povinen informovat správní orgán o tom, kde je vozidlo umístěno a jaký je účel jeho využití; nesplnění této povinnosti bude sankcionováno pokutou až do výše 50 000 Kč. Podle přechodných ustanovení k novelizaci se silniční vozidla dočasně vyřazená z provozu budou od 1. 1. 2015 považovat za vozidla vyřazená, tedy povinnost informovat správní orgán a s tím související odpovědnost za přestupek na Vás bude dopadat.

_

PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Žaloba pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru
- Neoprávněná výpověď pro porušení pracovní kázně - jak se bránit?
- Neoprávněná výpověď pro porušení pracovních povinností - jak se bránit?
- Jak dokázat nedoručení výpovědi zaměstnavatelem zaměstnanci
- Zaměstnavatel si obstaral svědky doručení výpovědi zaměsntanci - falešné svědectví
- zaměstnavatel nedoručil výpověď zaměstnanci - jak to dokázat?
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podmínky pro výpověď "na hodinu" podle Zákoníku práce (aby byla výpověď platná)
- Doručení výpovědi pro hrubé porušení pracovní kázně - informace
- Výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně - způsoby doručení zaměstnanci
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Falešné svědectví doručení písemnosti (výpovědi zaměstnanci) jako trestný čin

Okamžité rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele - soukromá bezpečnostní agentura, ze dne na den mi dala po 3,5 letech okamžitou výpověď, aby nemusela vyplácet dostupné, tak uvedla jako důvod hrubé porušení pracovní kázně a datum ukončení je na výpovědi uveden ke dni 4.12.2013. Výpověď mi byla pouze doručena prostřednictvím České pošty a to doporučenou zásilkou 13.12.2013.
Zaměstnavatele jsem písemně informovala, že s okamžitým rozvázáním pracovního poměru nesouhlasím a že trvám na dalším zaměstnávání, nereagoval. Následovala soudní žaloba pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru - 13.2.2014.
Zaměstnavatel lživě tvrdí, že údajně 4.12.2013 jsem odmítla převzít výpověď při osobním doručování v sídle firmy. Zaměstnavatel si prý zajistí svědky, kteří budou v jeho prospěch vypovídat a tím se může dovolávat zamítnutí žaloby pro zmeškání dvouměsíční lhůty.
Pokud je ovšem zaměstnavatel schopen manipulovat se svým okolím, aby svědčilo křivě v jeho prospěch, bohužel nevím, jak se proti takovému lživému tvrzení mohu efektivně bránit. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením lze uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním (§ 72 zákoníku práce (dále jen ZP)). V daném případě je tedy rozhodující, kdy Váš pracovní poměr měl skončit.
Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, musí v něm být skutkově vymezen důvod, který nesmí být dodatečně měněn, a musí být doručeno druhému účastníkovi, tj. zaměstnanci, a to do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv, kde bude zastižen nebo prostřednictvím sítě služby elektronických komunikací; není-li to možné, pak prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 334 odst. 1. a 2 ZP a § 60 ZP). Přednost tedy mají ostatní formy doručení než doručením prostřednictvím pošty.
Při osobním doručení okamžitého zrušení pracovního poměru formou výpovědi pro porušení pracovních povinností (postaru "pracovní kázně") na pracovišti většinou bývají za zaměstnavatele přítomny minimálně dvě osoby, které zaměstnanci písemnost předloží a požadují jeho podpis na jedné (zpravidla) ze dvou originálů. Podpis zaměstnance pak slouží jako potvrzení o tom, že mu byla písemnost doručena. Pokud zaměstnanec listinu přijmout odmítne, popř. ji nepodepíše, přítomné osoby jednající za zaměstnavatele na listinu napíší, že dotyčný zaměstnanec odmítl listinu převzít, datum a podepíší se na ní. Písemnost je pak považována i tak za doručenou a zaměstnavatel má listinný důkaz o tom, že písemnost doručil. Není však vyloučen ze strany zaměstnavatele i jiný postup, zaměstnavatel je však pak povinen prokázat, že písemnost doručil.
V případě doručování poštou, musí být zásilka zaslána zaměstnanci do vlastních rukou, nestačí tedy pouhá doporučená zásilka.
Pokud nejsou splněny formální náležitosti doručení, lze u soudu namítat neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru i z těchto důvodů.
Ve Vašem případě je však důležité zjištění, kdy Vám bylo okamžité zrušení PP poprvé doručeno, neboť tímto okamžikem mělo dojít ke skončení pracovního poměru, a od tohoto okamžiku běží 2 měsíční lhůta k podání žaloby.
U soudu lze namítat, že lhůta byla z Vaší strany dodržena, neboť Vám okamžité zrušení bylo doručeno až dne 13. 12. a k předání na pracovišti dne 4. 12. vůbec nedošlo.
Žalovaná strana, tj. zaměstnavatel, musí ke svým tvrzením předložit důkazy. Měl by tedy předložit písemné vyhotovení okamžitého zrušení PP, která Vám mělo být dne 4. 12. na pracovišti předáno (popř. jeho kopii, či jiný důkaz toto potvrzující). Údajní svědci mohou být na listině podepsáni. Lze však požadovat jejich svědectví u soudu, kde jsou povinni pod hrozbou trestního stíhání mluvit pravdu. Nepravdivá svědecká výpověď je trestným činem. Jako svědky lze předvolat i jiné osoby, které mají dané tvrzení zaměstnavateli potvrdit. Jako svědků se jich pak lze vyptat na okolnosti předávání listiny dne 4. 12. a porovnat, zda jejich tvrzení se nevylučují či jinak nejsou v rozporu s objektivními skutečnostmi.
Vy můžete své tvrzení také podpořit případným svědectvím např. kolegů, zákazníků apod. Pokud zaměstnavatel např. bude tvrdit, že k předání došlo v dopoledních hodinách a Vy jste celé dopoledne byla s kolegyní, klientem, u lékaře. Můžete takto vyvrátit tvrzení, že v danou dobu, v daném místě Vám mohla být dne 4. 12. písemnost na pracovišti doručena.
Dále je pak možné se žalované dotázat, proč zasílala písemné vyhotovení okamžitého zrušení PP ještě následně poštou, když tvrdí, že k jejímu platnému doručení došlo již dne 4. 12. na pracovišti. Toto následné doručení není v rozporu se ZP, ale ztrácí smysl, pokud je zaměstnavatel přesvědčen, že k platnému doručení již předtím došlo.
K soudnímu řízení doporučuji zajistit advokáta, který Vás bude schopen adekvátně v soudním řízení zastoupit.

PRÁCE-PLATY, MZDY
- Snížení osobního ohodnocení v době neschopenky zaměstnance
- Snížení osobního ohodnocení v době pracovní neschopnosti zaměstnance
- Kdy může zaměstnavatel snížit osobní ohodnocení zaměstnance bez souhlasu pracovníka?
- Právo zaměstnavatele snížit osobní ohodnocení zaměstnance - informace
- Snížení osobního příplatku v době neschopenky zaměstnance
- Snížení osobního příplatku v době pracovní neschopnosti zaměstnance
- Kdy může zaměstnavatel snížit osobní příplatek zaměstnance bez souhlasu pracovníka?
- Právo zaměstnavatele snížit osobní příplatek zaměstnance - informace
- Právo zaměstnance na osobní příplatek - § 131, odst. 1 a 2 zákoníku práce
- Právo zaměstnance na osobní ohodnocení - § 131, odst. 1 a 2 zákoníku práce

Může zaměstnavatel během dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti DPN změnit pracovní smlouvu, kde je sníženo osobní ohodnocení? Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
Ve vašem případě je rozhodující, zda výše Vašeho osobního ohodnocení je skutečně součástí Vaší pracovní smlouvy, popř. jiného dvoustranného ujednání se zaměstnavatelem, nebo zda je jeho výše uvedena pouze v písemném jednostranném rozhodnutí zaměstnavatele o tom, že Vám přiznává určitou částku osobního ohodnocení.

Pokud jde o první případ (dvoustranná smlouva), pak nelze výši osobního příplatku jednostranně měnit.

Pokud jde o případ druhý (jednostranný akt zaměstnavatele), platí pak následující:
Osobní ohodnocení (příplatek) je tzv. nenárokovou složkou platu (mzdy), pro kterou je charakteristické, že bez rozhodnutí zaměstnavatele o jejím přiznání má povahu pouze fakultativního plnění. Jestliže však zaměstnavatel vydá v souladu se zákoníkem práce rozhodnutí o jejím přiznání a o její výši, je povinen tuto složku platu zaměstnanci ve stanovené výši poskytovat. Skutečnost, že zaměstnavatel rozhodl o přiznání osobního ohodnocení (příplatku) však neznamená, že nemůže dojít k jeho snížení či odebrání. Změní-li se podmínky stanovené pro poskytování osobního ohodnocení, může se změnit i jeho výše, případně může být osobní ohodnocení odebráno.

Předpokladem pro poskytování osobního příplatku zaměstnanci je podle § 131, odst. 1 a 2 zákoníku práce skutečnost, že zaměstnanec dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo že plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, případně že splňuje obě tyto podmínky současně. Přestane-li zaměstnanec splňovat tyto podmínky, může zaměstnavatel přistoupit ke snížení či úplnému odebrání osobního ohodnocení (příplatku).

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Finanční tíseň matky dítěte - právo na příspěvek od otce dítěte
- Nárok na příspěvek od otce dítěte při finanční tísni matky dítěte
- Výživné od otce dítěte pro matku dítěte bez příjmů
- Výživné od otce dítěte pro matku ve finanční tísni
- Výživné pro matku dítěte - § 95 zákona o rodině, § 920 nového občanského zákoníku
- Výživné pro matku dítěte - § 920 nového občanského zákoníku, § 95 zákona o rodině
- Alimenty pro matku dítěte - § 95 zákona o rodině, § 920 nového občanského zákoníku
- Do kolika let dítěte může matka požádat o výživné na sebe?
- Matka dítěte ve finanční tísni - nárok na výživné pro matku od otce dítěte
- Výživné na vnuka, vnučku od babičky, dědečka, prarodičů
- Kdy platí výživné prarodiče vnukovi, vnučce
- Kdy platí výživné vnukovi, vnučce babička, dědeček
- Výživné od prarodičů - informace
- Výživné od babičky, dědečka - informace
- Otec neplatí výživné - výživné od prarodičů - informace
- Otec neplatí výživné - výživné od babičky, dědečka - informace
- Alimenty od prarodičů - informace
- Alimenty od babičky, dědečka - informace
- Otec neplatí alimenty - výživné od prarodičů - informace
- Otec neplatí alimenty - výživné od babičky, dědečka - informace

Dcera není oddaná s otcem jejich společného syna. Žijí odděleně. Je možné, aby otec dítěte platil jeho matce nějaké výživné, příspěvek apod. , když ona je ve finanční tísni? Otec na syna výživné řádně platí. Prosím, jak je to s vyživovací povinností rodičů a prarodičů vůči matce a jejich synovi? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Jestliže Vaše dcera není za otce dítěte provdaná, má podle § 95 zákona o rodině a § 920 nového občanského zákoníku nárok kromě výživného pro syna také na výživné pro sebe jakožto neprovdanou matku po dobu dvou let od narození dítěte, jakož i na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím. Právo žádat úhradu těchto nákladů se promlčí ve třech letech od slehnutí.
Pokud tedy otec na syna výživné řádně platí, záleží na tom, kolik je synovi let a zda má Vaše dcera ještě nárok na výživné pro neprovdanou matku. Jestliže tomu tak není, bude záležet pouze na otci dítěte, zda Vaší dceři poskytne vyšší výživné nebo nějaký příspěvek navíc.
Pokud se na výši výživného nedohodnou, může samozřejmě Vaše dcera podat k věcně a místně příslušnému soudu návrh na zvýšení výživného. Soud pak bude zkoumat celkové sociální a majetkově poměry obou rodičů a také oprávněné zájmy a potřeby dítěte.

Pokud rodič není schopen plnit vyživovací povinnost, může tato povinnost přejít na jeho rodiče, neboli prarodiče dítěte. Musí však být splněna podmínka neschopnosti otce platit výživné (což v tomto případě pravděpodobně není) a současně musí jít o výživné, které by syn Vaší dcery nezbytně potřeboval (v případě jeho absence by hrozila například hmotná nouze, či dokonce ohrožení zdravého vývoje nebo života dítěte).
Také Vás musím upozornit na to, že při žádosti o plnění vyživovací povinnosti ze strany prarodičů soud vždy zahájí řízení se všemi prarodiči. Což znamená, že by mohlo být výživné vyměřeno i Vám, jakožto rodiči Vaší dcery.

_

RODINA-SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Setkávání s dětmi rozhodnutím soudu - jde o povinnost nebo právo?
- Je setkávání s dítětem soudním rozhodnutím právem nebo povinností rodiče?
- Změna styku s dítětem - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Změna setkávání s dítětem - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Setkávání s dítětem rozhodnutím soudu - jde o povinnost nebo právo?
- Je setkávání s dětmi soudním rozhodnutím právem nebo povinností rodiče?
- Změna styku s dětmi - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Změna setkávání s dětmi - je nutné nové soudní rozhodnutí nebo stačí dohoda rodičů?
- Soudně určený styk s dětmi - jde o právo nebo povinnost rodiče?
- Soudně určený styk s dítětem - jde o právo rodiče nebo povinnost setkat se?
- Dohoda rodičů o styku s dítětem, dětmi - § 27, odst. 1 zákona o rodině
- Musí soud přivolit dohodě rodičů o styku, setkávání s dítětem, dětmi?

Partner má soudně upravený styk s dětmi, každou středu od 16:30 do 18:30 a každý druhý víkend. Jelikož 06/2014 se nám narodí potomek nebude možné si děti brát ve středu. Pokud se bude chtít vzdát můj partner těchto střed, je nutné to udělat opět soudně nebo to stačí oznámit jeho bývalé manželce? Jde o to, aby ho nebylo možné jakkoliv napadnout žalobou o nedodržování soudního rozhodnutí. Jde pouze o jeho právo si děti vzít nebo povinnost? Předem Vám děkuji, Soňa

ODPOVĚĎ:
Podle § 27, odst. 1 zákona o rodině platí, že dohoda o styku rodičů s dítětem nepotřebuje schválení soudu. Nicméně nedoporučuji pouze ústní oznámení této změny bývalé manželce, ale bylo by vhodné tuto změnu sepsat formou dohody mezi Vaším partnerem a jeho bývalou manželkou. Pokud se změnou partnerova bývalá manželka nebude souhlasit, bude se muset Váš partner obrátit na soud. Váš partner má právo na kontakt s dětmi, jeho povinnost to není. Na druhé straně, jestliže by si přestal děti ve středu vyzvedávat bez dohody s bývalou manželkou, mohlo by to být opravdu považováno za nedodržování soudního rozhodnutí.

_

FINANCE-DANĚ
- Daň z pronájmu byla zrušena 2014 - je to pravda nebo ne?
- Rozdíl mezi daní z příjmu a daní z nájmu
- Rozdíl mezi daní z příjmu a daní z pronájmu
- Daň z příjmu a daň z nájmu, pronájmu - rozdíl
- Výpočet základu daně z přímu (nájmu, pronájmu nemovitosti)

Přečetla jsem si na Internetu informaci o dani z nájmu a chtěla bych si ověřit, zda tomu správně rozumím.
Daň z nájmu se platí, daň z pronájmu byla zrušena, je tomu tak?
Platí pro daň z nájmu stejná pravidla jako pro daň z příjmu? Čili odpočitatelná položka, 15% daň po odečtení nákladů a možnost uplatňovat náklady procentem?
Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Jde pouze o změnu terminologie v souvislosti s účinností nového občanského zákoníku 2014, úprava zůstává stejná.
Příjmy z nájmu podléhají dani z příjmů. Můžete tedy použít standardní nástroje daně z příjmů, jak je znáte, tj. uplatnit relevantní odčitatelné položky a 15% daň ze základu daně. Základ daně lze stanovit jako příjem snížený o
(a) skutečné výdaje nebo
(b) paušální výdaje ve výši 30% příjmů (max. 600 000 Kč).

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Předčasné ukončení neplaceného volna z důvodu těhotenství
- Další těhotenství a ukončení neplaceného volna (kvůli péči o dítě - není školka)
- Může zaměstnavatel odmítnout přerušení neplaceného volna před smluveným datem?
- Předčasné ukončení neplacené dovolené z důvodu těhotenství
- Další těhotenství a ukončení neplacené dovolené (kvůli péči o dítě - není školka)
- Může zaměstnavatel odmítnout přerušení neplacené dovolené před smluveným datem?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Kdo platí náhradu mzdy při neschopence při přerušeném neplaceném volnu?
- Kdo platí náhradu mzdy při neschopence při přerušené neplacené dovolené?
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Nástup na neschopenku a neplacené volno - ruší se neplacené volno automaticky?
- Automatické přerušení neplaceného volna pro neschopenku, pracovní neschopnost
- Pracovní neschopnost a přerušení neplaceného volna - je automatické?
- Výpočet nemocenské v době neplaceného volna odsouhlaseného zaměstnavatelem
- Jak vysoká bude nemocenská dávka při přerušení neplaceného volna?
- Nemocenská na neplaceném volnu - nárok na nemocenské dávky
- Pracovní neschopnost na neplaceném volnu - nárok na nemocenské dávky
- DPN na neplaceném volnu - nárok na nemocenské dávky
- Nástup na neschopenku a neplacená dovolená - ruší se neplacené volno automaticky?
- Automatické přerušení neplacené dovolené pro neschopenku, pracovní neschopnost
- Pracovní neschopnost a přerušení neplacené dovolené - je automatické?
- Výpočet nemocenské v době neplacené dovolené odsouhlaseného zaměstnavatelem
- Jak vysoká bude nemocenská dávka při přerušení neplacené dovolené?
- Nemocenská na neplacená dovolená - nárok na nemocenské dávky
- Pracovní neschopnost na neplacené dovolené - nárok na nemocenské dávky
- DPN na neplacené dovolené - nárok na nemocenské dávky od zaměstnavatele, státu

Jsem na 3leté rodičovské dovolené, která mi končí v 6/2014. Nemám školku, nemohu 06/2014 řádně nastoupit do zaměstnání. Požádala jsem svého zaměstnavatele o neplacené volno - souhlasil.
Pak jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Lékařem doporučena dočasná pracovní neschopnost DPN - neschopenka.
Jak správně postupovat? Je nutné (jak) zaměstnavatele požádat o předčasné ukončení neplaceného volna? Nebo zda tím, že nastoupím na neschopenku se automaticky neplacené volno ruší?
Z jakého příjmu se bude vypočítávat výše nemocenského pojištění - z příjmu, který jsem pobírala před nástupem na první mateřskou dovolenou, nebo z rodičovského příspěvku, který jsem pobírala poté do 3 let věku dítěte? Vyplácí se nemocenské pojištění v případě nástupu na neschopenku ještě v době rodičovské dovolené? A jak je to v případě nástupu na neschopenku v den, který následuje po dni, ve kterém rodičovská dovolená skončila? Prosím o brzkou odpověď. Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Pokud máte se zaměstnavatelem dohodnuto neplacené volno po určitou dobu a budete v této době v pracovní neschopnosti, neuniká Vám žádný příjem z výdělečné činnosti, a tudíž Vám ani nenáleží náhrada mzdy a následně nemocenská.
Neplacené volno se ruší buď uplynutím doby, na které bylo sjednáno, nebo novou dohodou zaměstnance se zaměstnavatelem. Musíte tedy zaměstnavatele požádat o zrušení neplaceného volna. Je však zcela na jeho vůli, zda Vaší žádosti vyhoví či nikoliv. Pokud by totiž vyhověl a Vy jste nastoupila na nemocenskou, musel by Vám jako zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti platit náhradu mzdy on a až poté by Vám náležela nemocenská proplácená ČSSZ. Pro zaměstnavatele je to tedy ekonomicky nevýhodné a zřejmě nebude souhlasit. Ve zrušení neplaceného volna mohou zaměstnavateli bránit i jiné důvody, např. po dobu Vašeho neplaceného volna zaměstnal jinou osobu apod. Odmítnutí vyhovění Vaší žádosti však zaměstnavatel odůvodňovat nemusí.
V době rodičovské dovolené Vám v případě pracovní neschopnosti nemocenská nenáleží, neboť Vám také neuniká žádný příjem z výdělečné činnosti.
Pokud by došlo ke zrušení neplaceného volna a Vy jste měla nárok na proplácení nemocenské, resp. předtím ještě náhrady mzdy od zaměstnavatele, její výše se nebude počítat z rodičovského příspěvku, ale z příjmu ze zaměstnání, ve kterém jste pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou.

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Vrácení daru obdarovaným podle starého občanského zákoníku
- Zpětvzetí přijetí daru podle starého občanského zákoníku
- Odmítnutí přijatého daru - starého občanský zákoník 2014
- Zpětvzetí přijetí daru podle nového občanského zákoníku 2014
- Odmítnutí přijatého daru - nový občanský zákoník 2014
- Odstoupení od darovací smlouvy obdarovaným - § 2065 nového občanského zákoníku
- Zpětvzetí přijetí daru obdarovaným - § 2065 nového občanského zákoníku
- Může obdarovaný vrátit dar? (§ 2065 nového občanského zákoníku)


1999 jsem dostal od matky darem garáž. Je možné garáž vrátit - tedy odstoupit od darovací smlouvy? Vím, že se na věc nevztahuje nový občanský zákoník 2014, ale je v NOZ něco o zpětvzetí přijetí daru? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Ukončení platnosti darovací smlouvy obdarovaným:
Starý Občanský zákoník upravoval možnost obdarovaného vrátit dar pouze v § 629, dle něhož byl dárce povinen při nabídce daru upozornit obdarovaného na vady daru, o nichž věděl. Měla-li však darovaná věc vady, na které dárce obdarovaného neupozornil, byl obdarovaný oprávněn darovanou věc vrátit.

Toto ustanovení se tedy vztahovalo pouze na ty právní či faktické vady, o nichž dárce v době nabídky daru věděl, tzn. netýká se těch vad, které na darované věci vznikly později. Právo obdarovaného vrátit dar se pak promlčovalo ve standardní tříleté promlčecí lhůtě (§ 101 starého Občanského zákoníku), která počala běžet ode dne, kdy mohlo být toto právo obdarovaným poprvé vykonáno, tzn. kdy mohla být vada darované věci obdarovaným při obvyklé pozornosti poprvé zjištěna.

Jiné způsoby ukončení platnosti darovací smlouvy obdarovaným (jako např. výpověď, dohoda apod.) nepřicházejí z důvodu jednorázové povahy darování a bezúplatnosti plnění dle darovací smlouvy v úvahu (nebylo-li v darovací smlouvě sjednáno něco jiného).

2/ Právní úprava podle nového občanského zákoníku:
Právní úprava ukončení platnosti darovací smlouvy obdarovaným je v novém občanském zákoníku prakticky shodná s úpravou dle § 629 starého Občanského zákoníku. Dle § 2065 nového občanského zákoníku platí, že dárce je povinen nahradit obdarovanému škodu v případě, že škoda vznikla z vady darované věci, pokud dárce o vadě věděl a obdarovaného na ni neupozornil, v takovém případě může obdarovaný také od darovací smlouvy odstoupit a dar vrátit.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace štětěte - štěně je hluché
- Je možné vymáhat náklady kvůli nemocnému psovi (reklamace psa, feny, štěněte)
- Reklamace štěněte, psa, feny kupujícím - vymáhání mimořádných nákladů po prodávajícím
- Vymáhání nákladů reklamace štěněte po prodávajícím - nemocné štěně
- Reklamace psa podle nového občanského zákoníku 2014
- Reklamace štěněte podle nového občanského zákoníku 2014
- Nárok na slevu při koupi nemocného štěněte - sleva od prodávajícího
- Právo na slevu při koupi nemocného štěněte - sleva od prodávajícího
- Reklamace štěněte a nárok, právo na slevu z kupní ceny - NOZ 2014
OBČAN-ŠKODA
- Náhrada škody po prodávajícím - výdaje na veterinární péči o nemocného psa
- Náhrada škody po prodávajícím - výdaje na reklamované štěně

08/2012 kamarádka pořídila štěně středního knírače s rodokmenem. 12/2012 bylo zjištěno, že je pes hluchý (BAER test, 1000 Kč). Psa mají rádi, pořídili obojek schopný pomocí dálkového ovladače generovat vibrace (3000 Kč) a kamarádka absolvovala s pejskem výcvikové lekce (další cca 3000 Kč). Chovatelka přerušila kontakty (o postižení neví). Může vymáhat MIMOŘÁDNÉ náklady na psa 8.000 Kč? Může vymáhat doklad o tom, že psí rodiče slyší? Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
V tomto případě je otázkou, zda zvíře bylo zakoupeno ve shodě s kupní smlouvou. To znamená následující:
a) buď jeho předci neslyší, prodejce o tom ví a tedy může mít minimálně povědomí o tom, že obdobně může být postižený i prodávaný potomek a tudíž měl zájemci o koupi tuto možnost sdělit a pokud tak neučinil, zatajil vlastnost prodávaného zvířete a k prodeji došlo v rozporu s kupní smlouvou (§ 616 zákona č. 40/1964 Sb.), nebo
b) jeho předci jsou slyšící o postižení prodávaného zvířete tedy prodejce nemohl objektivně tušit.

V prvním případě by Vaší kamarádce náležela sleva z kupní ceny (či nárok na odstoupení od smlouvy), ve druhém případě nikoliv.
Je třeba říci, že s odstupem takové doby se záležitost bude složitě řešit; prodejce se bude snažit ubránit jakékoliv odpovědnosti a může ze vzniku postižení vinit kupujícího (zanedbaná péče o zvíře, možnost ohluchnutí na Silvestra vlivem petardy apod.) a opak může být komplikované prokazovat.

Úhradu mimořádných nákladů lze požadovat jakožto škodu, která vznikla v důsledku koupě zvířete, které není nositelem obvyklých vlastností zvířete, přičemž nárok na vymožení škody soudem je omezen promlčecí lhůtou 2 let (v tomto případě tedy 12/2014).
Dokladu o tom, zda předci zvířete nejsou postiženi, se kupující může domáhat (např. zaslat předžalobní výzvu k úhradě škody - mimořádných nákladů - s informací, že podání žaloby je ochotný ještě zvážit, pokud bude důvěryhodně prokázáno, že prodávající nemohl s ohledem na znalost svého chovu o tomto postižení vědět), nicméně pokud jí prodávající dobrovolně nesplní, bohužel nevidím prostor k vymožení tohoto potvrzení soudem.

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě - kdy skončí pracovní poměr?
- Konec pracovního poměru při neschopence ve výpovědní lhůtě
- Lázeňská léčba ve výpovědní lhůtě - kdy skončí pracovní poměr?
- Kdy končí pracovní poměr při pracovní neschopnosti ve výpovědní lhůtě
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Výpočet nemocenské - neschopenka ve výpovědní lhůtě
- Neschopenka ve výpovědní lhůtě - výpočet nemocenské
- Pobyt v lázních - je nutná neplacená dovolená? (§ 53 odst. 1 písm. a) ZP)
- Neplacená dovolená kvůli pobytu v lázních - je zapotřebí? (§ 53 odst. 1 písm. a) ZP)

Dostala jsem výpověď z pracovního poměru od zaměstnavatele pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která končí 31.5.2014. 16.5.2014 nastupuji do lázní, takže budu v pracovní neschopnosti od 16.5. do 13.6.2014. Kdy pracovní poměr skončí a jak bude proplacena nemocenská. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle § 53 odst. 1 písm. a) Zákoníku práce (dále jen ZP) se za ochrannou dobu považuje i doba od nástupu lázeňského léčení až do dne jeho ukončení. V této ochranné době nesmí být zaměstnanci dána výpověď.
Zároveň však také platí, že pokud byla zaměstnanci dána výpověď před začátkem této ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutí zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (§ 53 odst. 2 ZP). Daná situace dopadá na Váš případ.
Pokud tedy do dne 31. 5. nesdělíte zaměstnavateli, že netrváte na prodloužení pracovního poměru, Váš pracovní poměr dne 31. 5. neskončí, protože od 16. 5. 2014 jste v lázeňském léčení. Doba ode dne 16. 5. do dne 31. 5.2014 (tj. 16 kalendářních dní) se Vám tedy do výpovědní doby nezapočítá a přičtou se Vám po dni 13. 6. 2014, kdy doběhne zbývající část vaši výpovědní doby. Pokud tedy po 13. 6. 2014 připočteme 16 kalendářních dní, pak by Váš pracovní poměr měl skončit dne 29. 6. 2014.
Jelikož celou dobu lázeňského léčení budete v pracovním poměru, prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti Vám bude náležet náhrada mzdy od zaměstnavatele, poté nemocenská od ČSSZ.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Vtip - je dílo podle autorského zákona?
- Anekdota - je chráněna autorským zákonem a právem?
- Autorská práva vtipů a anekdot
- Autorská práva na vtipy, anekdoty
- Je možné zveřejnit vtip ve webu bez porušení autorských práv?
- Zveřejnění vtipu, anekdoty ve webu a autorská práva tvůrce vtipu, anekdoty

Právě pracuji na scénáři k divadelní hře a zajímalo by mě jaká práva mají:
1. autoři vtipů
2. webmaster nebo tzv. admin internetových stránek, které vtipy pouze sbírají, ale nevymýšlí. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Svědčí-li autorům vtipů nějaká práva (předpokládám, že máte na mysli práva autorská) záleží od zodpovězení otázky, zda je možné vtip považovat za autorské dílo ve smyslu autorského zákona.
Dle § 2/1 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je tak mimo jiné dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem a dílo dramatické a dílo hudebně dramatické.
Autorské právo se pak vztahuje rovněž na názvy a jména postav, která se v autorském díle vyskytují, pokud naplňují znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona.
Dle § 2/6 autorského zákona není autorským dílem mimo jiné námět díla sám o sobě či myšlenka sama o sobě. Autorským právem tak nejsou chráněny samotné myšlenky nebo ideje, nýbrž pouze konkrétní vyjádření takových myšlenek, konkrétní dílo v objektivně vnímatelné podobě.
Ze shora uvedeného lze dle mého názoru dovodit, že „běžné“ vtipy (tzn. takové, které jsou běžně vyprávěny mezi lidmi) nejsou díly dle autorského zákona, a to z důvodu, že pointa vtipu je ve své podstatě pouze myšlenkou (která sama o sobě autorským dílem být nemůže), která je každým vypravěčem vtipu zpracována při jeho interpretaci odlišně.
Rozdílně by však bylo nutné nahlížet např. na vyprávění vtipu výkonným umělcem, které by za určitých okolností mohlo splňovat všechny znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona. Přesné zkopírování takového uměleckého výkonu by se pak mohlo dostat do rozporu s autorskými právy výkonného umělce; stejným způsobem by bylo možné hodnotit kopírování vtipů publikovaných např. v periodicích (i zde by však psaný vtip musel splňovat znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona).
S ohledem na skutečnost, že běžně vyprávěný vtip není možné považovat za autorské dílo, nemůže svědčit ani provozovatelům internetových stránek, které takové vtipy v psané podobě shromažďují, ochrana autora databáze či souborného díla dle § 2/2 a 5 autorského zákona.
K právní kvalifikaci vtipu lze pak odkázat na některé příspěvky této diskuse:
http://paragraphos.pecina.cz/2011/12/vera-tydlitatova-ukradla-pasmo.html
Obecněji k tématu autorského práva a humoru pak odkazuji na kapitolu 4 disertační práce JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph. D. , s názvem: Právní aspekty humoru (z roku 2010), dostupné zde:
http://url.googluj.cz/7y2 

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Vtip - je dílo podle autorského zákona?
- Anekdota - je chráněna autorským zákonem a právem?
- Autorská práva vtipů a anekdot
- Autorská práva na vtipy, anekdoty
- Je možné zveřejnit vtip ve webu bez porušení autorských práv?
- Zveřejnění vtipu, anekdoty ve webu a autorská práva tvůrce vtipu, anekdoty

Právě pracuji na scénáři k divadelní hře a zajímalo by mě jaká práva mají:
1. autoři vtipů
2. webmaster nebo tzv. admin internetových stránek, které vtipy pouze sbírají, ale nevymýšlí. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Svědčí-li autorům vtipů nějaká práva (předpokládám, že máte na mysli práva autorská) záleží od zodpovězení otázky, zda je možné vtip považovat za autorské dílo ve smyslu autorského zákona.
Dle § 2/1 autorského zákona platí, že předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je tak mimo jiné dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem a dílo dramatické a dílo hudebně dramatické.
Autorské právo se pak vztahuje rovněž na názvy a jména postav, která se v autorském díle vyskytují, pokud naplňují znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona.
Dle § 2/6 autorského zákona není autorským dílem mimo jiné námět díla sám o sobě či myšlenka sama o sobě. Autorským právem tak nejsou chráněny samotné myšlenky nebo ideje, nýbrž pouze konkrétní vyjádření takových myšlenek, konkrétní dílo v objektivně vnímatelné podobě.
Ze shora uvedeného lze dle mého názoru dovodit, že „běžné“ vtipy (tzn. takové, které jsou běžně vyprávěny mezi lidmi) nejsou díly dle autorského zákona, a to z důvodu, že pointa vtipu je ve své podstatě pouze myšlenkou (která sama o sobě autorským dílem být nemůže), která je každým vypravěčem vtipu zpracována při jeho interpretaci odlišně.
Rozdílně by však bylo nutné nahlížet např. na vyprávění vtipu výkonným umělcem, které by za určitých okolností mohlo splňovat všechny znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona. Přesné zkopírování takového uměleckého výkonu by se pak mohlo dostat do rozporu s autorskými právy výkonného umělce; stejným způsobem by bylo možné hodnotit kopírování vtipů publikovaných např. v periodicích (i zde by však psaný vtip musel splňovat znaky autorského díla dle § 2/1 autorského zákona).
S ohledem na skutečnost, že běžně vyprávěný vtip není možné považovat za autorské dílo, nemůže svědčit ani provozovatelům internetových stránek, které takové vtipy v psané podobě shromažďují, ochrana autora databáze či souborného díla dle § 2/2 a 5 autorského zákona.
K právní kvalifikaci vtipu lze pak odkázat na některé příspěvky této diskuse:
http://paragraphos.pecina.cz/2011/12/vera-tydlitatova-ukradla-pasmo.html
Obecněji k tématu autorského práva a humoru pak odkazuji na kapitolu 4 disertační práce JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph. D. , s názvem: Právní aspekty humoru (z roku 2010), dostupné zde:
http://url.googluj.cz/7y2 

PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Pracovní neschopnost ve výpovědní lhůtě - kdy skončí pracovní poměr?
- Konec pracovního poměru při neschopence ve výpovědní lhůtě
- Lázeňská léčba ve výpovědní lhůtě - kdy skončí pracovní poměr?
- Kdy končí pracovní poměr při pracovní neschopnosti ve výpovědní lhůtě
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Výpočet nemocenské - neschopenka ve výpovědní lhůtě
- Neschopenka ve výpovědní lhůtě - výpočet nemocenské
- Pobyt v lázních - je nutná neplacená dovolená? (§ 53 odst. 1 písm. a) ZP)
- Neplacená dovolená kvůli pobytu v lázních - je zapotřebí? (§ 53 odst. 1 písm. a) ZP)

Dostala jsem výpověď z pracovního poměru od zaměstnavatele pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která končí 31.5.2014. 16.5.2014 nastupuji do lázní, takže budu v pracovní neschopnosti od 16.5. do 13.6.2014. Kdy pracovní poměr skončí a jak bude proplacena nemocenská. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
Dle § 53 odst. 1 písm. a) Zákoníku práce (dále jen ZP) se za ochrannou dobu považuje i doba od nástupu lázeňského léčení až do dne jeho ukončení. V této ochranné době nesmí být zaměstnanci dána výpověď.
Zároveň však také platí, že pokud byla zaměstnanci dána výpověď před začátkem této ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává a pracovní poměr skončí teprve uplynutí zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (§ 53 odst. 2 ZP). Daná situace dopadá na Váš případ.
Pokud tedy do dne 31. 5. nesdělíte zaměstnavateli, že netrváte na prodloužení pracovního poměru, Váš pracovní poměr dne 31. 5. neskončí, protože od 16. 5. 2014 jste v lázeňském léčení. Doba ode dne 16. 5. do dne 31. 5.2014 (tj. 16 kalendářních dní) se Vám tedy do výpovědní doby nezapočítá a přičtou se Vám po dni 13. 6. 2014, kdy doběhne zbývající část vaši výpovědní doby. Pokud tedy po 13. 6. 2014 připočteme 16 kalendářních dní, pak by Váš pracovní poměr měl skončit dne 29. 6. 2014.
Jelikož celou dobu lázeňského léčení budete v pracovním poměru, prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti Vám bude náležet náhrada mzdy od zaměstnavatele, poté nemocenská od ČSSZ.

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného dohodou bývalých manželů - je nutné přivolení soudu?
- Je nutné rozhodnutí soudu pokud se bývalí manželé dohodnou na zvýšení výživného?
- Dohoda bývalých manželů o zvýšení výživného - musí přivolit soud?
- Dohoda bývalých manželů o zvýšení výživného - musí souhlasit soud?
RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Je možná dohoda o svěření do péče s otcem bez rozhodnutí soudu?
- Svěření dítěte do péče - § 26, odst. 3 zákona o rodině
- Svěření dětí do péče - § 26, odst. 3 zákona o rodině
- Musí projít svěření do péče soudem?
- Je možné dohodnout se s otcem o svěření do péče bez soudu?
- Je možné dohodnout se s otcem o svěření do péče bez soudu?
- Dohoda rodičů o převzetí dítěte do péče - musí souhlasit soud?
- Dohoda rodičů o převzetí dětí do péče - musí souhlasit soud?

S bývalým manželem jsme rozvedeni od 2008. Doposud platil výživné na dceru 3.000 Kč. Nyní jsme se dohodli na zvýšení výživného. Pokud jsme schopni se dohodnout a sepsat písemnou dohodu, je nutné toto řešit dále i přes soud?
S bývalým mužem v současné době čekáme druhé dítě, ovšem nesdílíme společnou domácnost a ani nebudeme. Bývalý partner bude uvedený v rodném listě jako otec. Jsme dohodnuti, že obě děti budou v mé péči. I zde bych ráda věděla, zda je nutné upravit svěření do péče a výživné soudně, či zda stačí notářsky ověřená písemná dohoda.
Celou situaci bohužel komplikují vysoké dluhy, které bývalý muž splácí. I proto se ptám na vymahatelnost dohody uzavřené s ověřenými podpisy. Děkuji, Milena

ODPOVĚĎ:
Změnu výše výživného na dceru můžete sjednat i uzavřením písemné dohody mzi Vámi a bývalým manželem. Pokud jste schopni se dohodnout, není tedy nutné řešit zvýšení výživného soudní cestou. Obsah dohody bude závazný pro obě strany - pro Vás i bývalého manžela.

Co se týče svěření dalšího dítěte do Vaší péče, zde je situace jiná. Podle § 26, odst. 3 zákona o rodině může být sice rozhodnutí o úpravě výkonu rodičovské zodpovědnosti (svěření do péče) nahrazeno dohodou rodičů, ta ke své platnosti ale potřebuje schválení soudu. Bez schválení soudu tedy nebude dohoda o svěření do péče platná. V tomto případě se tedy soudu nevyhnete. Soud v rámci řízení o rodičovské zodpovědnosti zpravidla stanoví také styk s druhým rodičem a rozhodne o výši výživného. Pokud však půjdete k soudu s předem připravenou dohodou, bude vše výrazně jednodušší a rychlejší.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Jak legálně použít cizí píseň a neporušit autroská práva
- Využití písně bez porušení autorského práva - postup, návod
- Autorská práva k písním u videí na youtube.com
- Použití písně ve videu youtube.com bez porušení autorských práv

Rád bych udělal zpoplatněné video na Youtube a chci dodržet autorský zákon.
Pokud chci pro video písničku, jak ji moho použít legálně bez porušení autorského práva? Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
V tomto případě Vám lze doporučit kontaktovat příslušného kolektivního správce autorských práv (§ 95 a násl. autorského zákona) a sjednat s ním podmínky užití konkrétního autorského díla. Tyto podmínky pak mohou být vtěleny zejména do licenční smlouvy (§ 2358 a násl. nového občanského zákoníku).

Při užití písně (jako autorského díla) přicházejí v úvahu tito kolektivní správci autorských práv:
OSA – Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o. s.
http://www.osa.cz/ 
INTERGRAM – Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o. s.
http://www.intergram.cz/cs/ 
OAZA, Ochranná asociace zvukařů - autorů, o. s.
http://www.oaza.eu/ 
DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s.
http://www.dilia.cz/ 

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace opravy automobilu (porucha vyměněného dílu) - informace
- Autoservis odmítá reklamaci kvůli povinným prohlídkám automobilu v tomto autoservisu
- Autoservis odmítl reklamaci opravy - jak se bránit
- Co dělat když autoservis odmítne reklamaci opravy auta, automobilu
- Reklamace opravy auta, automobilu, vozidla - informace

11/2012 v autorizovaném autoservisu vyměněn vadný ventil volnoběhu. Servis je od mého bydliště vzdálen přes 100 km, řeším tam jen závažnější problémy. Na konci dubna 2014 mi začala v autě svítit kontrolka poruch v motoru - diagnostikou místního servisu zjištěn závadný opravovaný ventil. Cena ventilu je mezi téměř 9.000 Kč. Myslím si, že je na ventil záruka, spojila jsem se s autorizovaným servisem, který ventil do auta namontoval. Pán do telefonu křičel - "když mi oni udělají nějakou opravu, jsem povinna jezdit v nějakých (snad čtvrtletních) intervalech k nim na prohlídky." A prý kvůli diagnostice závady neautorizovaným servisem jsem nárok na záruku ztratila. Jak je to tedy s reklamacemi náhradních dílů k osobnímu automobilu? Mám povinnosti, na které jsem nebyla upozorněna? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Dle § 13 zákona č. 634/1992 Sb. , o ochraně spotřebitele, je prodávající povinen řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění („reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit.

Sjednané podmínky uplatňování odpovědnosti za vady se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele, a i informace podané spotřebiteli ohledně jeho práv nesmí ani v reklamačních řádech zužovat okruh jeho zákonných práv a tak jej uvádět v omyl.

Máte právo na opravu vadného ventilu u původního autoservisu, ten je povinen případně prokázat, že neznačkový servis něco zanedbal nebo porušil, jestli se neprokáže pochybení neznačkového servisu, náhradu škody (či opravu vadného ventilu) by měl poskytnout autorizovaný servis.

V případě odmítnutí opravy vadného autorizovaným servisem, se můžete bránit podaním žaloby, aby soud určil povinnost autorizovaného servisu závadu opravit a škodu nahradit, případně si můžete nechat závadu opravit u jiného specializovaného servisu a náklady následně vymáhat po autorizovaném servisu, který ventil opravil nekvalitně.

_

OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Definice příležitostného krátkodobého hlídání dětí - nařízení vlády 278/2008 Sb.
- Příležitostné krátkodobé hlídání dětí - definice - nařízení vlády 278/2008 Sb.
- Hlídání dětí do 3 let jako živnost - informace, podmínky
- Hlídání dětí jako živnost (děti nad 3 roky věku) - podmínky, informace
- Definice živnosti podle živnostenského zákona

Jaká je definice příležitostného krátkodobého hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku) z níže uvedeného citátu.
Cituji ze zákona: "Poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně), individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost." Mám volnou živnost, která se mi slibně rozvíjí „Poskytování služeb pro rodinu a domácnost“. Jsem klientelou nečekaně tlačena ke službám, které spadají spíše pod vázanou živnost.
Bohužel je pro mne v současné chvíli finančně nedosažitelné si zařídit vázanou živnost „Péče o dítě do 3 let věku v denním režimu“ z hlediska požadavků jako je rekolaudace z bytových prostor na podnikatelské prostory, rekonstrukce stávajících prostor z hlediska hygienických norem, a s tím i navazujících dalších podmínek jako například zřízení nouzového únikového východu nezávislého na stávajícím východu apod.
Jsem chůva s akreditací, mám zdravotnické kurzy a přizpůsobené prostory z hlediska doporučení hygieny, a to i když to nebyla podmínka mé současné volné živnosti. Maminky mají děti mladší 3 let a z hlediska fungování živnosti, budování dobré pověsti nechci odmítnout.
Jak se mohu bránit případnému napadení kontrolních orgánů? Nenašla jsem nikde v zákoně a ani na Internetu přesnou definici „příležitostné krátkodobé hlídání dětí … “ V případě že bych hlídala děti do tří let pravidelně tak by mne nebylo možno zákonně postihnout.
- příležitostné - například příležitost dána rodiči
- krátkodobé - minuta, hodina, měsíc, rok? - když půjdu do krajnosti tak pro mne krátkodobé znamená i třeba 2 roky protože z hlediska lidského života je to krátká doba a o život dítěte se tu jedná…
Shrnutí: Pokud pečuji o děti do tří let způsobem, který je v podstatě definován vázanou živností, je možné mne po právní stránce vůbec postihnout když mám zatím "pouze" volnou živnost? Nerada spekulují, ale nyní se nacházím díky klientele a legislativě v bezvýchodné situaci.
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Na Váš dotaz platná právní úprava odpověď skutečně nenabízí. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že z legislativně-technického hlediska není možné, aby každý právní předpis obsahoval závazné definice veškerých v něm obsažených termínů a sousloví (v takovém případě by totiž i prostá prováděcí vyhláška neúnosně nabobtnala desítkami vysvětlujících ustanovení, přičemž přehlednosti právního řádu by tento stav zajisté nepřidal); nalézání významu jednotlivých ustanovení (či tam použitých termínů a sousloví) je předmětem právního výkladu, v jehož rámci je vždy nutné zohlednit i specifika toho kterého případu.

Při hledání významu sousloví „příležitostné krátkodobé hlídání dětí“, které zákonodárce použil v nařízení vlády č. 278/2008 Sb. , o obsahových náplních jednotlivých živností, v platném znění, při popisu obsahové náplně živnosti volné č. 79 (Poskytování služeb pro rodinu a domácnost), je proto nezbytné se zejména zabývat účelem předmětných ustanovení, tzn. odpovědět si na otázku, z jakého důvodu rozdělil zákonodárce péči o děti do dvou živností, přičemž v rámci jedné z nich je možné pečovat v zásadě pouze o děti starší 3 let a v rámci druhé i o děti mladší, ovšem za splnění značně přísnějších podmínek. Základním důvodem tohoto postupu zákonodárce je bezpochyby ochrana nejmladších dětí před neprofesionálním (a tudíž potencionálně nebezpečným) poskytovatelem předmětných služeb.

Na tomto místě je pak možné poukázat rovněž na negativní vymezení Vámi vykonávané živnosti volné, v jehož rámci shora citované nařízení vlády stanoví, že „… obsahem činnosti není péče o děti do tří let věku v denním režimu … a další činnosti související s chodem domácnosti, jež jsou předmětem živností vázaných … “. V tomto ohledu pro Vás proto může být směrodatným také vymezení obsahové náplně Vámi zmiňované vázané živnosti dle citovaného nařízení vlády.

Co se týče Vámi prezentovaného výkladu termínů „příležitostný“ a „krátkodobý“, jsem nucen konstatovat, že se jedná o výklad poměrně účelový. V tomto ohledu je důležité si uvědomit, že oba tyto termíny je vždy nezbytné vztáhnout k činnosti, která je předmětem dotčené živnosti. Jako „příležitostné“ hlídání tak lze dle mého názoru označit takovou činnost, která je nahodilá, nikoli pravidelná a nikoli častá (např. tedy hlídání dítěte v případě, kdy jdou jeho rodiče do divadla apod.).

Jako „krátkodobé“ hlídání pak lze označit takovou činnost, která je vykonávána v zásadě pouze několik hodin (samozřejmě pak s ohledem na typ příležitosti, při které k tomuto hlídání dochází).

„Příležitostným“ hlídáním tak zajisté nemůže být takové hlídání, k němuž Vám bude dána „příležitost“ (ovšem de facto ve formě pravidelných objednávek) rodiči dítěte, „krátkodobost“ hlídání pak nelze vztahovat k průměrné délce lidského života.

Mám-li pak (podobně jak to činíte v dotazu) shrnout svou odpověď, lze uzavřít, že budete-li soustavně pečovat o děti způsobem, který bude odpovídat obsahové náplni vázané živnosti, bude možné Vaše počínání kvalifikovat jako přestupek dle § 61/3 písm. b) živnostenského zákona, za který může být uložena pokuta do 750.000,- Kč.

Ve Vámi popsané situaci se Vám pak nabízí de facto 2 varianty řešení:

1/ odmítnout poskytování těch služeb, které odpovídají živnosti vázané;

2/ poskytovat tyto služby tak, aby se nejednalo o podnikatelskou činnost; v tomto ohledu upozorňuji, že dle § 2 živnostenského zákona je živností soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
Budete-li tedy svým klientům hlídat děti zdarma (a svou odměnu fakturovat za jinou naoko vykonanou činnost, např. úklid domácnosti), nebudou splněny všechny náležitosti živnostenského podnikání a o živnost se jednat nebude. Na tomto místě je však nutné zdůraznit, že tento postup představuje samozřejmě obcházení živnostenského zákona, které Vás nemůže z odpovědnosti za spáchání shora uvedeného přestupku vyvinit; z hlediska Vámi vedeného účetnictví však nebude na první pohled zřejmé, že vykonáváte vázanou živnost bez příslušného oprávnění (tato situace však samozřejmě nevylučuje zahájení kontroly ze strany živnostenského úřadu např. na podnět třetí osoby - forma "udání").

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak daleko musí umístit obec kontejner od chat, chalup
- Jak daleko musí umístit obec kontejner od rekreačních objektů
- Umístění kontejneru pro občany - vzdálenost od chat, chalup, rekreačních objektů
- Kdo musí platit poplatek za svoz a likvidaci komunálního odpadu?
- Kdo musí platit poplatek za svoz a likvidaci TKO?
- Odpuštění poplatku za svos odpadu obcí - informace
- Odpuštění poplatku za svoz TKO obcí - informace
- Může obec odpustit poplatek za popelnice (svoz TKO)?

Jsem vlastníkem rekreační chaty na pronajatém lesním pozemku jehož vlastníkem je obecní úřad Kaliště a ležící v katastru obce Lensedly, která spadá pod O. ú. Kaliště. Od začátku povinnosti odvádět komunální odpad do kontejneru vyžaduje obecní úřad poplatek za odvoz.
Kontejner je ale 2 km - není splněna přiměřená vzdálenost místa pobytu ke kontejneru (v jednom pořadu ČT "Máte slovo" říkal právník, že přiměřená vzdálenost je 150 metrů) a tím nemohu plnit zákonnou povinnost. Je mi 90 let, jsem po infarktu, držitel ZTP, Bechtěrevova nemoc - nemocná páteř. Na chatu již nejsem schopen jezdit a pobývat tam. Odpady jsme prakticky neměli, neboť jsme si jídlo vozili z domova a PET lave brali domů.
Jsem povinen hradit poplatek za svot TKO i přes výše uvedené? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Náhledem na webové stránky obce Kaliště jsem zjistil, že tato obec si pro výběr poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu zvolila úpravu dle zákona o místních poplatcích (nikoli tedy úpravu poplatků za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech). Předmětná obecně závazná vyhláška obce Kaliště (č. 4/2013, účinná od 1. 1. 2014) je dostupná zde:
http://www.kaliste.eu/?hledej=komun%C3%A1&lang=cs 
Ve Vašem případě je tedy nezbytné nahlédnout do § 10b/1 písm. b) zákona o místních poplatcích, dle něhož je poplatníkem poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů mimo jiné i fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, ve které není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba (v takovém případě se pak tento místní poplatek hradí ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu).
Shora uvedené lze shrnout tak, že povinnost k úhradě místního poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu je založena již prostým vlastnictvím stavby určené k individuální rekreaci, není tedy zapotřebí, aby při obývání této stavby komunální odpad opravdu vznikal (skutečná produkce komunálního odpadu je naopak zohledněna v případě poplatku za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech, kterýžto mechanismus zpoplatnění však obec Kaliště nevyužila).
Dle § 14/2 zákona o místních poplatcích je obec oprávněna v obecně závazné vyhlášce upravit též osvobození či úlevy od místního poplatku. V rámci obecně závazné vyhlášky obce Kaliště č. 4/2013 jsou podmínky pro osvobození a úlevy obsaženy v čl. 6, na Váš případ se však tyto podmínky nevztahují (pokud nemáte v této obci hlášen trvalý pobyt, což nepředpokládám), přičemž obec nemá dle platné právní úpravy jinou možnost, jak Vám tento poplatek odpustit.
Chcete-li i přes shora uvedené svou poplatkovou povinnost ovlivnit, lze Vám doporučit oslovit obec Kaliště s výzvou k úpravě obecně závazné vyhlášky č. 4/2013, a to tak, aby byla do čl. 6 zavedena další úleva, resp. osvobození, které by se vztahovaly na Váš případ (např. tedy osvobození od místního poplatku pro ty poplatníky, kteří jsou držiteli průkazu ZTP). Nebude-li obec Kaliště ochotna předmětnou obecně závaznou vyhlášku změnit, můžete požadovat alespoň zřízení dalšího místa pro odkládání komunálního odpadu, a to blíže k Vaší rekreační chatě. V tomto ohledu je podstatné si uvědomit, že každý místní poplatek je platbou za určitou službu, při jeho zavedení je tedy obec povinna poskytnout občanům (resp. poplatníkům tohoto místního poplatku) službu na odpovídající úrovni (a to v souladu s § 17/3 zákona o odpadech).
Co se pak týče Vámi zmiňovaného kritéria "přiměřené vzdálenosti" od místa pro odkládání komunálního odpadu, uvádím, že tato podmínka je zakotvena toliko v § 39/1 vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhl. č. 268/2009 Sb. , v platném znění), přičemž toto ustanovení se vztahuje pouze na bytové domy, na případ rekreační chaty tedy aplikovatelné není.

_

FINANCE-DANĚ
- Z čeho se vypočítává daň při darování nemovitosti - z odhadu (2014)
- Darování nemovitosti švagrem - platí se daň nebo ne? (2014)
- Darování nemovitosti sestrou a švagrem - platí se daň nebo ne?
- Výše daně při darování v rodině (sestra a švagr daruje bratrovi)
- Darovací daň při darování v rodině (sestra a švagr daruje bratrovi)
- Výpočet daně při darování nemovitosti (mimo rodinu)
- Darování nemovitosti - darovací daň 2014
- Darování bytu, domu - darovací daň 2014
- Darování nemovitosti - daň z příjmu 2014
- Darování bytu, domu - daň z příjmu 2014
- Převod nemovitosti - je daňově výhodnější darování nebo koupě (prodej)? (2014)
- Převod nemovitosti v rodině - je daňově výhodnější darování nebo koupě (prodej)? (2014)
- Jak zaplatit co nejméně na dani při převodu nemovitosti (2014)
- Je výhodnější darování nebo koupě nemovitosti kvůli odvodu daně? (2014)
- Daň z převodu nemovitosti 2014 - příklady
- Darovací daň u nemovitosti 2014 - příklady
- Daň z nabytí nemovitosti 2014 - příklady

Co to je bezúplatný převod nemovitosti (garáž, pozemek)? Podléhá dani z příjmu? Je nutný znalecký posudek nebo odhad na darování nebo prodej nemovitosti? Co je pro mne výhodnější - dar příjmout nebo koupit (dárce sestra + švagr SJM). Děkuji. Norbert

ODPOVĚĎ:
Bezúplatný převod je například darování. Darování podléhá dani z příjmů na straně obdarovaného. Cenu lze určit znaleckým posudkem. Případně by bylo možné vytvořit tzv. odborný odhad, např. konzultací s několika prodejci nemovitostí, realitními kancelářemi atd.

Pokud nemovitost přijmete jako dar, bude část darovaná Vaší sestrou osvobozena od daně, ale z části Vašeho švagra zaplatíte daň 15%.

Pokud nemovitost koupíte, zaplatí daň Vaše sestra a její manžel, a to ve výši rovněž 15% na dani z příjmů (osvobozeno, pokud nemovitost vlastní déle než 5 let, případně lze uplatnit pořizovací cenu jako náklad proti příjmu) a 4% na dani z nabytí nemovitých věcí. Vy zároveň přijdete o finanční prostředky.

Takže máte-li možnost výběru, doporučuji volit darování.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY, SMLOUVY
- Předkupní právo - nový občanský zákoník 2014
- Platí předkupní právo i pro dědice?
- Výhrada předkupního práva - platí pro dědice?
- Předkupní právo dle NOZ 2014 - platí i při dědění bytu, domu, nemovitosti?
- Dědictví nemovitosti s předkupním právem dle NOZ 2014
- Dědění nemovitosti s předkupním právem dle NOZ 2014
- Jak zabránit zdědění předkupního práva s nemovitostí
- Předkupní právo jako právo věcné nebo závazkové
- Rozdíl mezi věcným právem a závazkovým právem
- Předkupní právo - práva, nároky kupujícího (§ 2147 - nový občanský zákoník 2014)
- Cena nemovitosti u předkupního práva - § 2149/1 - nový občanský zákoník 2014
- Jaká je kupní cena u předkupního práva u bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Jaká je kupní cena u předkupního práva nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Jaká je kupní cena u předkupního práva nemovitosti - NOZ 2014

Mám dostat dům darem a můj bratr má mít na zahradu předkupní právo. Chtěl bych vědět jestli se tohle předkupní právo jako závazek převádí i na mého potomka pokud by jednou dostal dům i zahradu darem. Pokud bych při prodeji této zahrady musel tuto zahradu bratrovi nabídnout jako prvnímu, jakou se musím řídit nabídkou a nebo cenou za tuto zahradu. Je nějaká možnost formy předkupního práva, která by se nevztahovala na mého potomka, kterému tato zahrada bude jednou patřit? Případně co by měla smlouva obsahovat, aby tato předkupní smlouva na zahradu se nevztahovala na mého potomka. Myšleno dle nového občanského zákoníku 2014. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Přestože předkupní právo je v rámci nového občanského zákoníku zařazeno mezi vedlejší ujednání při kupní smlouvě, může být použito i mimo souvislost s kupní smlouvou (např. při darování), přičemž povinnost nabídnout přednostně předkupníkovi (zde Váš bratr) věc ke koupi lze rozšířit i na jiné způsoby zcizení (§ 2140/2 nového občanského zákoníku). Tato skutečnost je Vám však dle znění Vašeho dotazu dobře známa.

Důležitým je pro Váš dotaz § 2144/1 nového občanského zákoníku (NOZ 2014), dle něhož platí, že je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí (nebo způsobem postaveným koupi na roveň), aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Z hlediska závaznosti sjednaného předkupního práva i pro další vlastníky zahrady je proto klíčové, zda bude předkupní právo sjednáno jako a/ právo věcné, tzn. právo, které je spjato s věcí jako takovou bez ohledu na jejího aktuálního vlastníka (a zapisuje se dle § 11/1 písm. g) katastrálního zákona do katastru nemovitostí), nebo jako b/ právo závazkové, které váže pouze dotčené smluvní strany.

Dle § 2142 nového občanského zákoníku dále platí, že výhrada předkupního práva zavazuje dědice, přičemž aplikovatelnost tohoto ustanovení však může být v příslušné smlouvě vyloučena.

Co se týče nabídky odkupu věci, kterou je vlastník věci povinen předkupníkovi učinit, platí dle § 2147 nového občanského zákoníku, že:

- nabídku odkupu věci učiní prodávající předkupníkovi tak, že mu ohlásí všechny podmínky zamýšleného prodeje/odkupu věci (zejména se jedná o oznámení obsahu smlouvy s koupěchtivým, tzn. tím, komu chce prodávající věc prodat, nebude-li o ni mít předkupník zájem, přičemž nabídka odkupu nemovité věci musí být učiněna písemně),

- přijme-li předkupník nabídku odkupu, uskuteční se koupě mezi prodávajícím a předkupníkem za týchž podmínek, jaké prodávající dohodl s koupěchtivým.

Nabídka odkupu vůči předkupníkovi musí obsahovat stejnou kupní cenu, za jakou zamýšlí prodávající prodat věc koupěchtivému (§ 2149/1 nového občanského zákoníku), totéž se týká požadavku na poskytnutí vedlejšího plnění v rámci prodeje věci (tzn. že prodávající není oprávněn požadovat po předkupníkovi poskytnutí jiného vedlejšího plnění, než jaké požaduje po koupěchtivém), to se samozřejmě netýká požadavku na poskytnutí toho vedlejšího plnění, které předkupník poskytnout objektivně nemůže (v takovém případě je povinen zaplatit prodávajícímu hodnotu takového vedlejšího plnění.

S ohledem na skutečnost, že dispozitivní charakter nového občanského zákoníku umožňuje smluvním stranám řadu ustanovení pro konkrétní smluvní vztah vyloučit či modifikovat, doporučuji Vám zejména využít při přípravě předkupní smlouvy služeb notáře:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari 

či advokáta:

http://www.advokatikomora.cz 

_

SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Promlčení přestupku podnikatele podle živnostenského zákona
- Splátky pokuty přestupku nedovolené podnikání - informace
- Je možné zaplatit pokutu za neoprávněné podnikání ve splátkách?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Promlčení trestného činu neoprávněné podnikání
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY + TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Neoprávněné podnikání - promlčení přestupku, trestného činu
- Od kdy běží promlčecí lhůta u neoprávněného podnikání
- Kdy začíná promlčecí lhůta u neoprávněného podnikání
- Neoprávněné podnikání - kdy jde o trestný čin a kdy o přestupek?

Mám dotaz ohledně sankce za podnikání bez živnostenského oprávnění. Jde o obor spadající pod živnost volnou - zprostředkování obchodu a služeb. Podnikání načerno, pokuta u živnosti volné 500 000,-Kč, a že se zohledňuje doba trvání podnikání „načerno“, výše příjmů, zisk, počet zaměstnanců a zda se jedná o hlavní či vedlejší činnost.
Jak je to s promlčením přestupku – někde jsem našel, že pokud na tento přestupek nikdo „nepřijde“ do 3 let od jeho uskutečnění, nemohou mi za něj vyměřit pokutu, měl by být promlčený.
2012 jsem se asi, bohužel, dopustil podnikání načerno. Pokud by to tedy byla pravda ono promlčení, znamenalo by to, že eventuální kontrola z živnostenského úřadu v roce 2016 by mě už nemusela „strašit“? (Beru to tak, že podnikání „na černo“ bylo ukončeno v prosinci 2012, a za roky 2013, 2014, 2015 (tedy 3 roky) by to bylo promlčeno. Z celé věci mám obrovský strach, problém je i to, že bych pokutu neměl z čeho zaplatit, pořád studuji a celé mé jmění je cca 12.000,-Kč. Je možné v případě pokuty požádat živnostenský úřad o splátkový kalendář, třeba i na několik let?
04-11/2012 mi za danou činnost chodily peníze (49.000 Kč, platby mi chodili 1-2x/měsíc). Účetní říkala, že pokud bych si nějaké peníze vydělal, lze to řešit až na konci roku. Prý pokud bude za daný rok zisk – náklady do 20.000,-Kč, je to nahodilý příjem a nemusím to řešit.
Na konci 2012 jsem zjistil, že na zmiňovanou činnost musím mít živnostenské oprávnění, to jsem si 11/2012 pořídil, od 12/2012 jsem se „přihlásil“ na VZP, OSSZ.
Příjmy zahrnul do příjmů za 12/2012 a uvedl jsem vše v daňovém přiznání a také výdaje, které jsem měl (říjen 2012-zkouška u ČNB). Hrozí pokuta? Jaká výše? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:

1/ Promlčení odpovědnosti za přestupek podle živnostenského zákona:
Dle znění Vašeho dotazu předpokládám, že máte na mysli přestupek dle § 61/3 písm. a) živnostenského zákona, kterého se dopustí fyzická osoba tím, že provozuje činnost, která je živností volnou, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění, přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 500.000,- Kč (§ 61/4 písm. c) živnostenského zákona).

V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 64/3 živnostenského zákona zaniká odpovědnost právnické osoby za správní delikt, jestliže správní orgán (zde obecní živnostenský úřad) o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. Dle § 64/5 živnostenského zákona pak platí, že na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby (nebo v přímé souvislosti s ním) se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby (tzn. promlčecí lhůta dle § 64/3 živnostenského zákona).

I přesto, že zákonodárce ve shora citovaném ustanovení živnostenského zákona poměrně nejasně odkazuje (v poznámce pod čarou) na § 2/2 Obchodního zákoníku, se domnívám, že promlčecí lhůta dle § 64/3 živnostenského zákona se vztahuje i na případ protiprávního podnikání; je tedy pravdou, co uvádíte ve svém dotazu, tzn. že odpovědnost za Vámi spáchaný přestupek definitivně zaniká po 3 letech od jeho spáchání.

Pokud by ve Vašem případě došlo k zahájení řízení o spáchání přestupku podle živnostenského zákona, můžete samozřejmě zaujmout takové právní stanovisko, že § 64/3 a 5 živnostenského zákona se na přestupky nevztahuje, nýbrž je zapotřebí použít obecnou právní úpravu, tzn. zákon o přestupcích. Podle § 20/1 zákona o přestupcích pak platí, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok (v tomto případě by tedy Vaše odpovědnost za přestupek již zanikla, domnívám se nicméně, že tento výklad příslušných ustanovení není správný, jako případná procesní obrana však samozřejmě může posloužit).

2/ Výše hrozící pokuty a možnost splátek:
Dle § 64/2 živnostenského zákona se při určení výměry pokuty přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán (tzn. že rozsah Vašeho protiprávního podnikání i výše takto získaného výdělku by zajisté byly zohledněny). Případná úhrada uložené pokuty ve splátkách je také možná, v tomto ohledu však záleží pouze na úvaze živnostenského úřadu.

3/ Trestněprávní odpovědnost:
Dle § 251/1 trestního zákoníku se trestného činu neoprávněného podnikání dopustí ten, kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné podnikání, přičemž za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo trest zákazu činnosti. Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a/ způsobí-li tímto trestným činem značnou škodu, nebo b/ získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a/ způsobí-li tímto trestným činem škodu velkého rozsahu, nebo b/ získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Značnou škodou je pak dle § 138/1 trestního zákoníku škoda dosahující částky nejméně 500.000,- Kč, škodou velkého rozsahu se rozumí škoda dosahující nejméně částky 5.000.000,- Kč. Částky ve stejné výši se pak použijí rovněž při určování značného prospěchu a prospěchu velkého rozsahu.

S ohledem na Vámi uváděnou výši zisku z protiprávního podnikání proto předpokládám, že trestní postih se na Váš případ nevztahuje. Pouze pro úplnost tak doplňuji, že odpovědnost za trestný čin dle § 251/1 trestního zákoníku se promlčuje ve lhůtě 3 let od jeho spáchání, odpovědnost za trestný čin dle § 251/2 trestního zákoníku se promlčuje ve lhůtě 5 let od jeho spáchání a odpovědnost za trestný čin dle § 251/3 trestního zákoníku se promlčuje ve lhůtě 10 let od jeho spáchání (§ 34/1 písm. c), d) a e) trestního zákoníku).

PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zahraničního stravné od zaměstnavatele - může ho nějak snížit zaměstnanci?
- Pravidla pro poskytování stravného - pracovní cesta do zahraničí
- Proplácení diet u řidičů kamionů a Zákoník práce
- Proplácení diet u řidičů MKD a Zákoník práce
- Neoprávněném krácení diet u řidiče kamionu (MKD)?
- Neoprávněném krácení diet u řidiče mezinárodní kamionové dopravy
- Neoprávněném krácení stravného u řidiče kamionu (MKD)?
- Neoprávněném krácení stravného u řidiče mezinárodní kamionové dopravy
- Zaměstnavatel neoprávněně snižuje, krátí diety řidiči kamionu - jak se bránit?
- Zahraniční stravné a Zákoník práce 2014
- Zákoník práce 2014 a vyplácení diet u řidiče kamionu (zahraničního stravného)

Manžel pracuje jako řidič MKD u a. s. Jezdí do zahraničí a jsou mu propláceny zahraniční diety. Jsou mu krácené, ale mají být vypláceny celé, pokud mu není poskytnuto bezplatně jídlo. Bezplatné jídlo mu není zajištěno. Jak se může bránit? Např. jezdí Rakousko, Německo což by měl dostat 45 euro, ale dostává jen 34 euro na den. Myslíte si že má nárok na celé diety? Na koho se obrátit při neoprávněném krácení diet u řidiče kamionu (MKD)?
Děkuji, Božena

ODPOVĚĎ:
V první řadě upozorňuji, že platná právní úprava termín „diety“ či „zahraniční diety“ již nezná, z kontextu Vašeho dotazu však předpokládám, že máte na mysli náhradu stravovacích výdajů v cizí měně (jinak také "zahraniční stravné").
Dle § 166/1 písm. d) zákoníku práce platí, že při zahraniční pracovní cestě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci stravné ve výši a za podmínek stanovených v § 163 zákoníku práce („tuzemské stravné“) a dále zahraniční stravné.
Tato povinnost zaměstnavatele je pak konkretizována v § 170 zákoníku práce. Dle druhého odstavce tohoto ustanovení platí, že zaměstnavatel má při vyslání zaměstnance na zahraniční pracovní cestu 2 možnosti, jak určit výši zahraničního stravného:
a/ Zaměstnavatel může sjednat či určit před vysláním zaměstnance na zahraniční pracovní cestu základní sazbu zahraničního stravného, přičemž tato základní sazba musí činit v celých měnových jednotkách (s přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování) nejméně 75 % základní sazby zahraničního stravného stanovené pro příslušný stát prováděcím právním předpisem (k tomuto prováděcímu právnímu předpisu viz dále).
b/ Jestliže zaměstnavatel nepostupuje podle písmene a/, určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím právním předpisem.
Výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
Výše zahraničního stravného může být ze strany zaměstnavatele limitována např. i z důvodu délky pobytu zaměstnance mimo území ČR. Pravidla pro tuto limitaci jsou zakotvena v § 170/3 zákoníku práce, dle něhož:
- přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby, jestliže doba strávená mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby zahraničního stravného;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve výši jedné třetiny základní sazby zahraničního stravného;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR déle než 5 hodin a zaměstnanci vznikne zároveň za cestu na území ČR právo na „tuzemské“ stravné podle § 163 nebo § 176 zákoníku práce, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné také ve výši jedné třetiny základní sazby zahraničního stravného;
- trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje.
Další limitace výše zahraničního stravného je upravena v § 170/5 zákoníku práce, dle něhož bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné ve výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu:
a/ 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby,
b/ 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby,
c/ 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši základní sazby.

Zaměstnanci pak samozřejmě zahraniční stravné nepřísluší po dobu návštěvy člena rodiny nebo po dobu dohodnutého přerušení zahraniční pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance (§ 170/6 zákoníku práce).
Základní sazby zahraničního stravného jsou pro jednotlivé státy stanoveny pro každý rok prováděcím právním předpisem, kterým je pro rok 2014 vyhláška č. 354/2013 Sb. (v loňském roce se pak jednalo o vyhlášku č. 392/2012 Sb.). Výše zahraničního stravného pro Rakousko a Německo je těmito vyhláškami stanovena na 45 euro.
Shora uvedené lze shrnout tak, že zaměstnavatel má více možností, jak výši zahraničního stravného limitovat. Z tohoto důvodu lze Vašemu manželovi doporučit obrátit se v současné chvíli na zaměstnavatele s dotazem na způsob výpočtu výše zahraničního stravného v jeho případě (tzn. jaké korektivy výše základní sazby zahraničního stravného jsou zaměstnavatelem používány, resp. je-li poskytování zahraničního stravného upraveno nějakým vnitřním předpisem zaměstnavatele). Dospěje-li i po vysvětlení ze strany zaměstnavatele Váš manžel k názoru, že je na výši zahraničního stravného protiprávně krácen, může se v této věci obrátit např. na místně příslušný inspektorát inspekce práce, který může u zaměstnavatele provést kontrolu a případně uložit zaměstnavateli pokutu. Není pak samozřejmě ani vyloučeno podání žaloby na úhradu nevyplaceného stravného.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak připomínám, že zahraniční stravné (resp. i ostatní cestovní náhrady) mohou být ze strany zaměstnavatele paušalizovány (a to způsobem dle § 182 zákoníku práce), poskytování záloh na cestovní náhrady a vyúčtování těchto záloh je pak upraveno v § 183 zákoníku práce.

OBCHOD-OBCHODNÍ PRÁVO, VZTAHY, SMLOUVY
- Smlouva uzavřená po telefonu přd 1.1.2014 - platnost, zpochybnění platnosti
- Smlouva s mobilní operátorem o změně tarifu po telefonu - před 1.1.2014

Chtěla bych se zeptat, jak to bylo s uzavíráním smlouvy po telefonu před 1.1.2014. 10/2013 mi volal operátor, jestli bych chtěla změnit tarif a že pokud nepodepíšu smlouvu, bude mi vrácen zpět tarif, který jsem měla. Smlouvu jsem nepodepsala, protože ji neposlali a dnes se hájí tím, že smlouva může být uzavřena jen souhlasem po telefonu. Jak to teda je?
Děkuji, Zita

ODPOVĚĎ:
Před začátkem tohoto roku bylo možné uzavřít smlouvu prostředky komunikace na dálku (tedy například telefonicky), přičemž v rámci komunikace museli být spotřebiteli sděleny přinejmenším základní náležitosti smlouvy (obecně řečeno: co, za kolik, do kdy) a navíc písemně poskytnuty údaje uvedené v § 53 odst. 6 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Uzavření smlouvy těmito prostředky je podmíněno souhlasem spotřebitele s uzavřením smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.
Je otázkou, co v komunikaci mezi Vámi a operátorem zaznělo, nicméně je zjevné, že na straně operátora nyní chybí kontraktační vůle a z předchozího jednání lze pouze stěží konstatovat, že došlo k vytvoření závazku, který by operátor byl nyní povinen dodržet.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Zabavení řidičského průkazu kvůli alkoholu - kdy je možné požádat o vrácení?
- Pozastavení řidičského oprávnění kvůli alkoholu - kdy bude vráceno?
- Zabavení řidičáku kvůli opilosti za volantem - kdy mohu požádat o vrácení řidičáku?
- Zbytkový alkohol za volantem a zabavení ŘP - kdy mohu požádat o vrácení řidičáku?
- Započítává se doby od zabavení řidičského průkazu do trestu (doby odebrání)?
- Zabavení řidičského průkazu kvůli alkoholu - co bude následovat, postup

7.4.2014 byl manželovi zadržen řidičský průkaz za zbytkový alkohol 0,28 promile. Co bude nyní následovat a kdy je možné vrácení průkazu. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
V popsaném případě Policie ČR řidičský průkaz předá správnímu orgánu k dalšímu řešení věci.
Správní orgán zpravidla rozhodne o zadržení řidičského průkazu a následně zahájí řízení o přestupku (§ 118b zákona č. 361/2000 Sb.). V takovém případě lze předpokládat i uložení sankce zákazu řízení (viz § 125c odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb.), v trvání od 6 měsíců do 1 roku. Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby zákazu řízení.
Může se ale stát, že správní orgán vrátí řidičský průkaz a zahájí řízení o přestupku, v popsaném případě je taková šance ovšem velmi nízká.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Závěť cizince sepsaná v ČR - je platná nebo ne?
- Cizinec s trvalým pobytem v ČR sepsal závěť v ČR - je platná nebo ne?
- Dědění po cizinci s trvalým pobytem v ČR - platí české zákony nebo zahraniční?

Mám dotaz ohledně dědického řízení cizince. Manžel je Alžířan s trvalým pobytem v ČR. Dočetla jsem se, že v případě úmrtí cizince se v dědictví postupuje podle zákona jeho státu. Vzhledem k tomu, že nechce, aby dědila jeho alžírská rodina (jeho sourozenci; děti ani rodiče nemá), chce sepsat závěť v prospěch manželky. Pokud nyní v ČR u notáře sepíše závěť, bude tato závěť v ČR platná? Tj. pokud by zemřel v ČR a v závěti odkázal vše manželce, bude zde uznána v dědickém řízení? Nebo se dává přednost zákonu jeho státu (který nedovoluje sepsat závěť na více než 50% majetku)? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
V takovém případě má přednost mezinárodní smlouva mezi Alžírem a ČR. Aktuální platná smlouva je z roku 1983 a o dědických věcech se zmiňuje jen v tom smyslu, že jsou vzájemně zcela uznávaná dědická rozhodnutí.
Musím se tedy obrátit na zákon o mezinárodním právu soukromém, který upravuje vztahy v ČR s mezinárodním prvkem.
Tento zákon uvádí, že pravomoc k projednání dědictví je dána u nemovitostí nacházejících se v ČR vždy, u ostatního majetku, pokud měl zůstavitel v době své smrti obvyklý pobyt v České republice. Předpokládám, že Váš manžel v ČR má obvyklý pobyt, takže budou projednávat dědictví české soudy.
Pokud jde o právo, které se v takovém dědickém řízení použijí, platí, že právní poměry dědické se řídí právním řádem státu, ve kterém měl zůstavitel obvyklý pobyt v době smrti. Opět se tedy použijí předpisy ČR.
Teď je ale otázka, zda má manžel děti. Pokud je nemá, tak je to jednoduché, protože nemá žádné neopomenutelné dědice, které by nemohl ze závěti jen tak vynechat. Mohl by je pouze vydědit ze 4 zákonných důvodů.
Pokud tedy nemá děti, ze zákona by se dědilo ve 2. dědické třídě. V této třídě dědiců je spolužijící osoba, což jste opět pravděpodobně pouze Vy, jako manželka a rodiče.
Každý, kdo by mohl dědit a dle závěti nedědí se musí k závěti vyjádřit a notář bez něj dědické řízení neskončí. Každý se tak může bránit proti neplatné či zfalšované závěti.
Závěť bude platná a rodiče by s tím asi ani nic neudělali. Mohli by bránit pouze tak, že prohlásí, že manžel nebyl po psychické stránce schopen závěť napsat nebo že k ní byl donucen a to asi není pravda a ani by to neprokázali. Navíc obrana je možná jen žalobou u našeho soudu.
Máte tedy následující možnosti:
- Závěť klidně sepište (raději u notáře - stojí to 2200 Kč) a v dědickém řízení po manželovi prohlásíte, že jeho rodiče již zemřeli. Nikdo nemá šanci to prakticky zjistit a notář bude jen rád, že má o starost méně.
- Nebo pak k dědickému řízení seženete plné moci, a za rodiče prohlásíte, že se závětí souhlasí, nebo takovou plnou moc zfalšujete. Pokud byste spolu měli děti, tak se rodiče vůbec shánět nebudou a k závěti by se vyjadřovali pouze děti, které jsou však neopomenutelnými dědici.
Zůstavitel může v závěti stanovit, že se namísto jinak rozhodného práva budou právní poměry dědické řídit právním řádem státu, v němž má zůstavitel v době pořízení závěti obvyklý pobyt, a to i pro nemovité dědictví, nebo může stanovit, že právní poměry dědické, a to i pro nemovité dědictví, se budou řídit právním řádem státu, jehož občanem je v době pořízení závěti.

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Odkázání majetku v závěti manželce - budou dědit vnoučata?
- Odkázání majetku v závěti manželovi - budou dědit vnoučata?
- Odkázání majetku v závěti manželce - bude dědit vnuk a vnučka?
- Odkázání majetku v závěti manželovi - bude dědit vnuk a vnučka?
- Vydědění nezletilého potomka, vnuka, vnučky - informace
- Vydědění nezletilého syna, dcery, vnuka, vnučky - informace
- Jak se rozděluje dědictví po zemřelém manželovi, manželce
- Vypořádání majetku před manželstvím a po manželství v dědictví, dědickém řízení

V závěti jsem vše odkázal manželce. Budou dědit děti mého zemřelého syna? Jaký podíl zletilý vnuk a nezletilý vnuk? Děkuji, Miloš

ODPOVĚĎ:
Pokud jste měl jediného potomka, který zemřel a měl dvě děti pak platí, že tyto děti mají nárok dědit a jsou nepominutelnými dědici. Pokud je text závěti formulovaný tak, že dědí manželka a o vnucích mlčíte, tak platí, že musí tento svůj podíl automaticky dostat vyplacený od manželky v penězích.
Pokud nechcete aby vůbec dědili, musíte je vydědit. K vydědění máte jen 4 zákonné důvody a příčina např. toho, že se nestýkáte nesmí být z vaší strany.

Upozorňuji, že vydědit nezletilého je prakticky nemožné, protože je třeba přihlédnout k jeho věku (chování, které se vyžaduje u dospělých není vždy možné chtít od nezletilých).
Každý vnuk má nárok na 1/16 z dědictví (po vypořádání společného jmění manželů) V dědictví je majetek, který jste zdědil, získal darem nebo v restituci nebo ho měl před vznikem manželství a pak 1/2 majetku, který jste získal společně s manželkou v době trvání manželství.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání náhrady škody po feťákovi, narkomanovi - informace
OBČAN-EXEKUCE
- Vymáhání náhrady škody exekučně - postup, informace
- Rozsudek soudu je exekuční titul - co to znamená?
- Co znamená rozsudek soudu je exekuční titul - vysvětlení

4.8.2010 v noci mi bylo ukradeno auto zaparkované před domem, zloděj dostal 1 rok odnětí svobody a podmínku 3 roky za neoprávněné užívání cizí věci a přečin krádeže (dle paragrafu 205 Trestního zákoníku) + povinnost zaplatit na náhradě škody 84.359 Kč. Dle § 229 ods 2 Trestního řádu jsem odkázána na náhradu škody na řízení ve věcech obřanskoprávních.
Prosím o informaci, jak nyní dál postupovat, když zloděj je narkoman a nemá pravidelný zdroj příjmů. Nyní podle informací pracuje jako prodavačka v malém obchodě, netuším však, zda brigádně na nějakou formu DPP nebo DPČ či na klasický pracovní poměr.
Je třeba podat návrh k soudu o exekuci na plat? Trvale byla hlášena u svého otce, který je OSVČ, zda to trvá doposud, nevím. Nekomunikuje se mnou. Je zde nějaká promlčecí lhůta, na kterou si musím dávat pozor? Mám oslovit exekutora nebo příslušný soud? Děkuji. Ivana

ODPOVĚĎ:
1. Pokud jste byla odkázána na náhradu zbytku škody na občanskoprávní řízení, znamená to, že jste požadovala vyšší náhradu škody, než byla v trestním řízení přiznána. Pokud budete chtít získat i tuto část, budete muset podat žalobu k civilnímu soudu. Vzhledem k předchozímu trestnímu řízení, kde byla škoda prokazována, máte k dispozici dostatek důkazů v trestním spisu, avšak lze předpokládat, že civilní soud bude výši škody v trestním řízení považovat za dostatečnou.
2. Pokud je rozsudek trestního soudu pravomocný, jedná se o exekuční titul. Částku ve výši 84.359, - Kč tedy můžete vymáhat v exekučním řízení. Můžete si tedy vybrat, zda podat návrh na exekuci k exekutorovi, nebo návrh na soudní výkon rozhodnutí k soudu. Pokud byste si vybrala soudní výkon rozhodnutí, budete muset přesně určit majetek dlužníka, který výkonu podléhá. Pokud si vyberete exekuci, podáte pouze návrh na provedení exekuce určité osoby, exekutor postižitelný majetek vyhledává sám.
3. Pokud je osoba povinná k náhradě škody bývalý narkoman, existenci postižitelného majetku lze prakticky vyloučit, tyto osoby veškerý svůj majetek zpeněží a až poté, co žádný nemají, začnou provozovat trestnou činnost, aby získaly peníze na drogy.
4. Pokud víte, že tato osoba pracuje jako prodavačka v malém obchodě, lze předpokládat, že pobírá takovou mzdu, kterou nelze s ohledem na nezabavitelnou částku exekučně postihnout. Pokud má např. měsíční čistý příjem 10.000, - Kč, činí nezabavitelná částka 8.730, - Kč. Ve Vašem případě se jedná o přednostní pohledávku (škoda byla způsobena úmyslným trestným činem) a k jejímu uspokojení by se proto srážely 2/3 rozdílu čistého příjmu a nezabavitelné částky.
5. Exekuci lze nařídit do 10 let od právní moci exekučního titulu.
6. Exekutor Vám může uložit povinnost složit přiměřenou zálohu na náklady exekuce, při návrhu na soudní výkon rozhodnutí budte muset zaplatit soudní poplatek. Pokud víte, že je povinná osoba bývalý narkoman bez pravidelných příjmů, navrhuji vymáhání pohledávky dočasně odložit a pokračovat v něm poté, co tato osoba pravidelné příjmy získá.

_

PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Záskok ve firmě - jakou smlouvu s brigádníkem uzavřít?
- Smlouva pro brigádníka do obchodu - jakou smlouvu uzavřít?
- Smlouva pro záskok do obchodu - jakou smlouvu uzavřít?
- Smlouva pro brigádníka do firmy - jakou smlouvu uzavřít?
- Smlouva pro záskok do firmy - jakou smlouvu uzavřít?
- Záskok ve firmě bez nároku na odměnu - je nutná nějaká pracovní smlouva?
- Záskok v obchodě bez nároku na odměnu - je nutná nějaká pracovní smlouva?
- Nepravidelná nárazová práce - jakou smlouvu uzavřít
- Nepravidelná nárazová práce - je vhodnější uzavřít DPP nebo DPČ?

Mám firmu, jsem zde sama. Když bych potřebovala třeba na týden záskok (ať už z důvodu nemoci, či dovolené), jak mám postupovat, aby to nebylo bráno jako práce na černo? Lze nějak dokázat, že se jedná pouze o přátelskou výpomoc, že za to kamarádka nic nebere? Asi ne, že? Jak to tedy ošetřit, aby to bylo možné? Aby mi to třeba jen na hodinu mohla "pohlídat". Co všechno je třeba? Lze využít DPP nebo DPČ? Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jiná fyzická osoba bude pro Vás pracovat ve Vaší "firmě", bude se jednat o závislou práci, která může být dle Zákoníku práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, kterým se rozumí pracovní poměr, dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Pokud se bude jednat o nepravidelnou nárazovou práci, je nejvhodnější uzavření DPP. Rozsah práce na základě této dohody však nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být stanoveno, na jak dlouhou dobu se uzavírá, dále se v ní uvede práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce a termín započetí práce, popř. další náležitosti.
Pokud by 300 hodin v kalendářním roce nebylo dostačující, tak lze uzavřít DPČ (dohoda o pracovní činnosti), při které je možné vykonávat práci maximálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, tj. ve většině případů 20 hodin týdně (pokud má zaměstnavatel stanovenu týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně). Přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu práce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena, nejdéle však za dobu 52 týdnů. Jeden týden tedy zaměstnanec odpracuje 20 hodin, druhý týden nic a třetí 30 hodin. Dohoda musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedena sjednaná práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Dále se v ní stanoví místo výkonu práce a termín započetí práce, popř. další náležitosti.
Daná osoba se při uzavření DPP i DPČ stane Vaším zaměstnancem se všemi důsledky z toho plynoucími. Je nutné ji přihlásit na příslušné správě sociálního zabezpečení. Odvody na sociální i zdravotní pojištění se při DPP platí až při výdělku vyšším než 10.000, -Kč měsíčně. Zaměstnavatel se musí přihlásit k zákonnému pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou svému zaměstnanci při případném pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Dle mého názoru je výhodnější pro tento případ uzavření DPP, pokud tedy bude pro výkon práce stačit 300 hodin v kalendářním roce. Tento maximální limit platí pro všechny DPP daného zaměstnance u jednoho zaměstnavatele. I v případě DPP je nutné dodržet ustanovení o minimální hodinové mzdě za odvedenou práci.

_

OBČAN-DLUHY
- Dlužník zaplatil směnku několik dní po lhůtě - náhrada nákladů vymáhání věřitelem
- Protestační lhůta směnky - vistasměnka, datosměnka, fixní směnka, splatnost na viděnou
- Vistasměnka, datosměnka, fixní směnka, splatnost na viděnou - protestační lhůta směnky
- Protestační řízení u směnky - informace, postup
- Kde uplatnit protestační lhůtu směnky?
- Kdo hradí náklady protestačního řízení u směnky
- Protestace směnky - postup, informace, úhrada nákladů protestačního řízení

Ráda bych se zeptala na věc ohledně vlastní směnky - pokud byla splatná 11.4.2014 a nebyla zaplacena, může v případě zaplacení majitel směnky, tedy věřitel požadovat i náhradu nákladů za návrh protestu pro neplacení? Jde o to, že se výstavce směnky zpozdil s platbou o 6 dní a majitel směnky po něm požaduje další úhrady související s jistinou, které se mi zdají ale nepřiměřené. Navíc majitel směnky tvrdí, že tuto směnku podal na protest, ale orgánu řekl, že má počkat na výkon tohoto protestu až do 18.4.2014 Zajímá mne tedy, co všechno může požadovat majitel směnky po výstavci směnky (věřitel), pokud výstavce směnky (dlužník) vlastní se splatností 11.4.2014 zaplatil směnečný peníz až 17.4.2014. Protest prozatím realizován zřejmě nebyl a nejsem si jistá, na jaké všechny postihy vůči výstavci směnky (dlužníkovi) má majitel směnky nárok? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Protestační lhůta protestu pro nezaplacení je stanovena odlišně v závislosti na druhu splatnosti konkrétní směnky. Jde-li o lhůtní vistasměnku, datosměnku nebo fixní směnku, musí být protest učiněn v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti. Jde-li o směnku splatnou na viděnou nutno protestovat ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny k protestu pro nepřijetí, tedy ve lhůtě jednoho roku ode dne vystavení směnky. Důsledkem zmeškané protestace je prekluze všech postižných práv proti nepřímým dlužníkům.

Orgán, u kterého byl protest uplatněn (soud, notář, obecní úřad) především zkoumá, zda je žadatel oprávněn žádat provedení protestu, právní důvody protestace a je-li protestováno ve lhůtě. Je-li možné protest vykonat, úředník zjistí, zda konání protestu bude přítomen i protestant(majitel směnky). Jeho účast není při úkonu nutná, je však vhodná. Odmítne-li protestant účastnit se protestu, musí úředník vzít směnečnou listinu do úschovy a protestantovi o tom vydat potvrzení.

Protestovat směnku lze pouze v pracovní den od 9.00 do 18.00 hodin a mimo tuto dobu, jen se souhlasem protestovaného. Jeho souhlas se vyznačí do protestu. Protestní orgán nemůže protest odepřít s odkazem na úřední hodiny. Vykonat protest je povinen ve stejný den, kdy se protestant dostaví na obecní úřad. Nelze po protestantovi požadovat, aby přišel další den, přestože by i v tento následující den byla lhůta zachována. Je vhodné se dostavit na obecní úřad v dostatečném předstihu před ukončením pracovní doby, aby se úředník mohl na úkon připravit.

Poplatková povinnost související s protestem u obecního úřadu není jasná. Obecně správní řízení nebo jednotlivé správní úkony bývají zpoplatněny poplatkem dle zákona o správních poplatcích. Sazby jsou stanoveny v sazebníku zákona. Protestace u orgánu místní správy nepodléhá správnímu poplatku. Jiné náklady (např. náklady na dostavení se do místa protestního, náhrada zmeškaného času) se protestnímu orgánu nehradí.

Vlastník směnky musel zřejmě v souvislosti s uplatněním protestu využít právní služby svého advokáta, které mu mohly celkový protest prodražit. V případě, že orgán majiteli sdělil, aby s výkonem protestu počkal do 18.4. měl tím zřejmě na mysli skutečnost, že začne úkony související s vypátraním a výzvou dlužníka provádět až 18.4.2014

Dlužník, který byl v prodlení s včasným plněním směnečného nároku je povinen uhradit věřiteli náklady, které musel v souvislosti s podáním protestu vynaložit.

Poplatek u Krajského, Vrchního soudu za úhrn úkonů potřebných k protestaci směnky činí 1.000 Kč, za vyhotovení opisu nebo výpisu z protestní listiny nebo z knihy protestů je úhrada 200,- Kč.

Poplatek u notáře za úhrn úkonů, potřebných k protestaci směnky nebo šeku, včetně sepsání a vydání protestní listiny se počítá z notářského tarifu a směnečné sumy, nejméně činí poplatek 2 000,- Kč.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Podmínky vydržení nemovité věci - nový občanský zákoník 2014
- Podmínky vydržení nemovité věci - NOZ 2014
- Podmínky vydržení nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Podmínky vydržení nemovitosti - NOZ 2014
- Podmínky vydržení pozemku - nový občanský zákoník 2014
- Podmínky vydržení pozemku - NOZ 2014
- Užívání cizího pozemku na základě smlouvy o výprose, smlouvy o výpůjčce
- Smlouva o výprose, výpůjčce a užívání cizí věci
- Smlouva o výprose, výpůjčce a užívání cizího pozemku, nemovitosti
- Pravá držba a nový občanský zákoník 2014
- Pravá držba a NOZ 2014
- Užívání cizího pozemku - smlouva o výprose § 2189 NOZ
- Užívání cizího pozemku - smlouva o výpůjčce § 2193 NOZ
- Stavba na cizím pozemku a vydržení pozemku

Kus našeho pozemku (cca. 80 m2) využívají dva různí sousedé. Hranice pozemku se táhne cca dva metry za domem, hospodářskou zástavbou (někdejší chlívky) a za plůtkem užitné zahrádky. O tomto stavu víme všichni včetně sousedů, stav je zanesen na katastru nemovitostí, daně z pozemku platíme. Nehrozí nebezpečí, že bychom o tento proužek pozemku přišli, kdyby sousedi tvrdili, že „žili v domnění, že je jejich“. Současný stav vychází z estetických důvodů (proč mít vedle domu ještě nesmyslný plůtek, který by odděloval takový kousíček pozemku) a z předpokladu našich prarodičů, kteří se chtěli uchránit nevhodné výstavby v těsné blízkosti našeho domu (domnívali se, že takto nám těsně vedle domu nemůže vzniknout bazén, mrakodrap nebo vyrůst strom ohrožující základy; strom i bazén soused přes náš nesouhlas stejně realizoval, ale to je jiná kapitola). Děkuji, Olga
 
ODPOVĚĎ:
Jsou-li si Vaši sousedé vědomi skutečnosti, že užívají část cizího pozemku, nemusíte se vydržení (tzn. přechodu vlastnického práva po určité době) této části pozemku obávat.

V této souvislosti je vhodné vědět, že dle § 134/1 starého Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013) se oprávněný držitel stal vlastníkem věci, měl-li ji nepřetržitě v držbě po dobu deseti let (šlo-li o nemovitost). Za oprávněného držitele se pak považoval takový držitel, který byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří (§ 130/1 starého Občanského zákoníku).

Pro vydržení nemovité věci tedy bylo zapotřebí, aby byl držitel s přihlédnutím k běžné opatrnosti přesvědčen o tom, že je vlastníkem předmětné věci. V případě nemovitých věcí by takový držitel musel vycházet např. z chybného geometrického vyměření části pozemku v katastru nemovitostí, platit za tuto část pozemku daň z nemovitostí či se domnívat, že tuto část pozemku řádně nabyl do vlastnictví (např. na základě darovací smlouvy, která však nebyla platná). Neboť žádná z těchto podmínek není ve Vámi popsaném případě splněna, nemůže být dobrá víra Vašich sousedů založena a vydržení předmětné části Vašeho pozemku je tak vyloučeno.

Obdobným způsobem je pak tato problematika upravena také v novém občanském zákoníku (účinném od 1.1.2014), dle jehož § 1089/1 platí, že drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví (určenou dobou je pak v případě nemovitých věcí dle § 1091/2 nového občanského zákoníku opět doba deseti let).

Dle § 1090/1 nového občanského zákoníku se k vydržení věci vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

Na tomto místě se pak ještě sluší dodat, že:

a/ poctivým držitelem je ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává; nepoctivě drží naopak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží (§ 992/1 nového občanského zákoníku);

b/ o pravou držbu se jedná, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 nového občanského zákoníku).

S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že ani dle nové právní úpravy nemohou Vaši sousedé předmětnou část pozemku vydržet, a to ani prostřednictvím tzv. mimořádného vydržení dle § 1095 nového občanského zákoníku.

Chcete-li si budoucí bezproblémové právní vztahy s Vašimi sousedy „pojistit“, lze Vám doporučit obrátit se na ně s návrhem na uzavření smlouvy o výprose (§ 2189 a násl. nového občanského zákoníku) či smlouvy o výpůjčce (§ 2193 a násl. nového občanského zákoníku), jejímž předmětem bude bezplatné užívání předmětné části Vašeho pozemku. Tímto způsobem Vaši sousedé písemně deklarují své vědomí o tom, že vlastníkem předmětné části pozemku jste Vy a jejich (případně tvrzená) dobrá víra bude definitivně vyloučena. Budou-li se Vaši sousedé zdráhat předložený návrh smlouvy podepsat, můžete další bezplatné užívání předmětné části Vašeho pozemku podpisem návrhu smlouvy podmínit.

Zcela na okraj své odpovědi pak ještě dodávám, že vlastnické právo k části Vašeho pozemku nemohou Vaši sousedé nabýt ani jeho případným zastavěním, neboť tato stavební činnost by opět nebyla konána v dobré víře (§ 1087 nového občanského zákoníku).

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
RŮZNÉ-STAVBY
- Kdo může nahlížet do správního spisu?
- Podmínky pro nahlížení do správního spisu
- Nahlížení do správního spisu a zákon o svobodném přístupu k informacím
- Právo na kopii kolaudačního rozhodnutí - neúčastník správního řízení
- Může si cizí osoba pořídit kopii kolaudačního rozhodnutí cizí nemovitosti?
- Může si soused pořídit kopii kolaudačního rozhodnutí cizí nemovitosti?
- Kdo může nahlížet do kolaudačního rozhodnutí stavebního úřadu?
- Podmínky pro nahlížení do kolaudačního spisu stavebního úřadu
- Nahlížení do spisu stavebního úřadu a zákon o svobodném přístupu k informacím
- Právo na kopii kolaudačního rozhodnutí - neúčastník správního řízení
- Může si cizí osoba pořídit kopii ze spisu stavebního úřadu?
- Může si soused pořídit kopii spisu cizí nemovitosti na stavebního úřadu?
- Může neúčastník stavebního řízení udělat kopii cizího kolaudačního spisu?
- Jak požádat o kopii kolaudačního rozhodnutí na sousedním pozemku
- Parkoviště u restaurace - podmínky, dopravní značení, osvětlení
- Kolaudační rozhodnutí na parkoviště u restaurace - dopravní značení, osvětlení, podmínky
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Nahlížení do správních spisů, svobodný přístup k informacím a rozsudek NSS - As 38/2007-78
- Rozsudek nejvyššího správního soudu As 38/2007-78 - nahlížení do správních spisů

Mám právo nahlížet, nebo si pořídit kopii kolaudačního rozhodnutí, které je uloženo na stavebním odboru městského úřadu, i když nejsem účastníkem stavebního řízení? Jedná se mi o kolaudační rozhodnutí na soukromý objekt (nově vzniklá restaurace v zástavbě rodinných domů), která je umístěna asi 20 metrů od mého rodinného domu na druhé straně městské komunikace. Dle informací získaných v březnu 2014 je provozována v rozporu s podmínkami kolaudace. Jednou z mnoha podmínek zahájení provozu restaurace bylo parkoviště na vlastním pozemku nemovitosti, ve které je restaurace provozována. Jak by mělo být toto parkoviště označeno a za jakých podmínek provozováno - značka, vodorovné značení na zemi, trvalé osvětlení, atd. Děkuji, Rudolf
 
ODPOVĚĎ:
Přestože jste nebyl účastníkem územního a stavebního řízení, není Vaše oprávnění nahlédnout do příslušného spisu zcela vyloučeno. Dle § 38/1 správního řádu platí, že právo nahlížet do spisu mají účastníci a jejich zástupci, a to i v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci. Dle druhého odstavce téhož paragrafu pak správní orgán umožní nahlédnout do spisu i jiným osobám, pokud a/ na tom prokáží právní zájem nebo jiný vážný důvod a b/ nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

S právem nahlížet do spisu je samozřejmě spojeno i právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (§ 38/4 správního řádu).

Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti (§ 38/6 správního řádu), takovou situaci však ve Vašem případě nepředpokládám.

V současné chvíli se tedy můžete obrátit na stavební odbor městského úřadu s žádostí o umožnění nahlédnout do příslušného spisu, jako právní zájem můžete uvést např. svůj záměr zahájit proti provozovateli restaurace soudní řízení, přičemž kopie spisu Vám mají posloužit jako důkazní materiál. Pokud Vám stavební odbor nahlédnutí do spisu odepře, vydá o tom usnesení, které bude doručeno pouze Vám (§ 38/5 správního řádu). Proti tomuto usnesení pak bude možné se bránit pomocí řádného opravného prostředku.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak dodávám, že získání příslušných informací je v obecné rovině možné též v intencích zákona o svobodném přístupu k informacím (zák. č. 106/1999 Sb.). S ohledem na znění jeho § 2/3, dle něhož se tento zákon nevztahuje mimo jiné na poskytování informací, pokud zvláštní zákon (např. tedy správní řád) upravuje jejich poskytování (zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací), však nelze tento právní předpis na „fyzické“ nahlédnutí do správního spisu použít. K tomuto závěru ostatně dospěl rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 13. 8. 2008, č. j. 2 As 38/2007-78, v němž konstatuje, že: „Nahlížení účastníka řízení do spisu podle § 38 správního řádu je natolik komplexně upraveným specifickým postupem poskytování informací, že je subsumovatelné pod § 2 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím, z něhož plyne, že zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na poskytování informací podle zvláštního právního předpisu … “.

Shora uvedené lze shrnout tak, že pro „fyzické“ nahlédnutí do konkrétního správního spisu je zapotřebí aplikovat § 38 správního řádu, pro získání informací (které jsou v předmětném správním spisu obsaženy, např. tedy informace o stavebním úřadem vymezených podmínkách označení a provozu parkoviště) může být použit zákon o svobodném přístupu k informacím. Blíže k tomuto tématu odkazuji např. zde:


Co se týče jednotlivých požadavků na označení a stavebně-technické provedení parkoviště, lze v obecné rovině vycházet např. z vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb.), vyhlášky o technických požadavcích na stavby (vyhl. č. 268/2009 Sb.) či vyhlášky, kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích (vyhl. č. 30/2001 Sb.). Konkretizace požadavků jednotlivých právních předpisů v tomto případě je však předmětem příslušného stavebního povolení (či jiného rozhodnutí stavebního úřadu).

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Právo na výživné u ledabylého studia dospělého potomka na VŠ
- Právo na alimenty u ledabylého studia dospělého potomka na VŠ
- Opakování ročníků VŠ a nárok na výživné, alimenty
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Má rodič právo na informace o zdravotním stavu dospělého dítěte?
- Právo rodiče na informace o zdravotním stavu dospělého potomka?
- Má rodič právo na informace o školním prospěchu dospělého dítěte?
- Právo rodiče na informace o školením prospěchu dospělého potomka?
- Má rodič právo na informace o prospěchu potomka na vysoké škole?
- Právo rodiče na informace o prospěchu dospělého potomka na VŠ?
- Právo rodiče na informace o prospěchu dospělého potomka na vysoké škole
- Mají rodiče právo na informace o zdravotním stavu dospělého dítěte?
- Právo rodičů na informace o zdravotním stavu dospělého potomka?
- Mají rodiče právo na informace o školním prospěchu dospělého dítěte?
- Právo rodičů na informace o školením prospěchu dospělého potomka?
- Mají rodiče právo na informace o prospěchu potomka na vysoké škole?
- Právo rodičů na informace o prospěchu dospělého potomka na VŠ?
- Právo rodičů na informace o prospěchu dospělého potomka na vysoké škole
- Musí vysoká škola poskytnout informace o prospěchu potomka, dítěte?
- Musí VŠ poskytnout informace o prospěchu potomka, dítěte
- Informace o prospěchu dospělého dítěte, potomka na VŠ - právo rodičů na informace
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Právní zájem - definice, vysvětlení, příklad

Dcera 21 let, chodí do školy jak se jí zachce, hodně času tráví u PC. Jak to budu mít s dobou placení pravidelného výživného, pokud zase tento ročník holka nedodělá. Mám právo na zdravotní informace o zdravotním stavu mé dcery? Léčí se na psychiatrii. A o školním prospěchu?
Děkuji, Pavel
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o informace ohledně zdravotního stavu, na ty byste měl jako rodič nárok v případě, že by Vaše dcera byla ještě nezletilá. Vzhledem k tomu, že dcera je už zletilá, měl byste podle zákona o zdravotních službách právo na informace pouze v případě, že by Vás dcera přímo určila jako osobu, která může být informována o jejím zdravotním stavu. Jestliže se tak nestalo, nárok na informace o dceřině zdravotním stavu nemáte.

Co se týče informací o školním prospěchu, podle § 21, odst. 3 školského zákona, který upravuje studium na základních, středních a vyšších odborných školách, platí, že na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání mají v případě zletilých žáků a studentů právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost.

Zákon o vysokých školách pak stanoví, že vysoká škola vede tzv. matriku studentů, ve které jsou zaznamenány informace například o studijním programu, oboru a formě studia, o zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku studia či o přerušení nebo ukončení studia. Podle § 88, odst. 5 uvedeného zákona pak vysoká škola sdělí příšlušný údaj z matriky studentů tomu, kdo osvědčí právní zájem. Pojem právní zájem jako takový není v žádném právním předpise jednoznačně definován, nicméně lze jej vyložit jako oprávněný zájem žadatele zjistit z různých důvodů potřebné údaje o osobě, vůči které je v nějakém vztahu. Konečné posouzení, zda žadatel osvědčil právní zájem či nikoliv, záleží vždy na posouzení konkrétní vysoké školy.

Vaše vyživovací povinnost vůči dceři trvá do doby, dokud není schopná se sama živit. Současně však platí, že výživné nelze přiznat, pokud by bylo v rozporu s dobrými mravy. Jestliže tedy Vaše dcera opakovaně a bez vážných důvodů ukončuje studium a opět začíná studovat, aniž by předchozí studium úspěšně dokončila, nelze na Vás spravedlivě požadovat, abyste výživné hradil. Jestliže bylo výživné stanoveno rozhodnutím soudu, můžete požádat soud o ukončení (zrušení) vyživovací povinnosti s poukazem na rozpor s dobrými mravy.

_

OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Darování poloviny nemovitosti s hypotékou nezletilému dítěti po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a darování poloviny bytu s hypotékou potomkovi
- Darování poloviny bytu s hypotékou nezletilému dítěti po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a darování poloviny nemovitosti s hypotékou potomkovi
- Darování poloviny domu s hypotékou nezletilému dítěti po rozvodu manželství
- Rozvod manželství a darování poloviny domu s hypotékou potomkovi
- Může být rodič opatrovníkem dítěte při darování majetku jinou osobou?
- Opatrovnictví dítěte při darování majetku - může být rodič?
- Postup darování nemovitosti nezletilému dítěti - NOZ 2014
- Darování bytu, domu dítěti - nový občanský zákoník 2014
- Postup darování nemovitosti nezletilému potomkovi - NOZ 2014
- Darování bytu, domu nezletilému potomkovi - nový občanský zákoník 2014
- Může rodič prodat nemovitost vlastněnou nezletilým dítětem?
- Mohou rodiče prodat nemovitost vlastněnou nezletilým dítětem?
- Může rodič prodat nemovitost vlastněnou nezletilým potomkem?
- Může rodič prodat byt, dům vlastněný nezletilým dítětem?
- Může rodič prodat byt, dům vlastněný nezletilým potomkem?

03/2014 rozvod manželství, v SJM je byt v osobním vlastnictví s hypotékou. Mohu darovat svému nezletilému synovi svou polovinu? Celou hypotéku splácím já a hodlám ji doplatit, jen nevím, zda je možné darování v tomto případě. Existuje ochrana, aby bývalá manželka které byl syn svěřen do výchovy, nemohla tento byt do plnoletosti syna prodat a tím jej připravit o podíl. Děkuji, Bořivoj
 
ODPOVĚĎ:
Synovi můžete darovat i polovinu bytu zatíženého hypotékou, musíte ale k tomuto kroku získat souhlas zástavního věřitele, tedy banky. Zároveň musíte s bankou vyřešit, jakým způsobem bude dále prováděna úhrada splátek hypotéky.

V případě darování nemovitosti nezletilému dítěti je zapotřebí určit opatrovníka, který bude nezletilého zastupovat. Osoby, které jednají za nezletilého, jsou nejčastěji jeho zákonní zástupci – rodiče. V případě darování nemovitosti se však jedná v souladu s § 37 zákona o rodině o právní úkon ve věci, při níž by mohlo dojít ke střetu zájmu mezi rodiči a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů, a proto žádný z rodičů nemůže dítě v rámci darování nemovitosti zastupovat.

Rodič, který chce dítěti darovat nemovitost, může tedy postupovat následujícím způsobem: Sepíše s dítětem darovací smlouvu, nechá ověřit podpisy a dříve než tuto smlouvu předloží ke vkladu vlastnického práva na katastru nemovitostí, podá k okresnímu soudu v místě bydliště dítěte návrh na schválení právního úkonu za nezletilého. Účastníky soudního řízení pak budou oba rodiče jakožto zákonní zástupci dítěte a nezletilé dítě, které bude zastupovat orgán sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) v místě bydliště dítěte. Soud rozhodne o schválení právního úkonu za předpokladu, že nezjistí možné nepříznivé následky pro nezletilého. Potřebný počet výtisků smlouvy spolu s rozsudkem soudu a dalšími případnými listinami podle katastrálních předpisů bude následně předložen katastrálnímu úřadu ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Vaše bývalá manželka sice bude při darování nemovitosti povinna tuto nemovitost spravovat, ale pokud by chtěla polovinu bytu prodat, nejedná se o běžnou záležitost, a k takovému nakládání se synovým majetkem by potřebovala souhlas soudu. Jestliže by peníze z prodeje poloviny bytu měly sloužit (téměř) výhradně k uspokojení jejích závazků a potřeb, soud by velmi pravděpdobně souhlas neudělil a prodej poloviny bytu neschválil.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Odpuštění výživného, alimentů při pobytu v zahraničí
- Pobyt v zahraničí a odpuštění výživného, alimentů
- Vliv neregistrování na úřadu práce na odpuštění výživného
- Vliv neplacení zdravotního pojištění na odpuštění výživného, alimentů (pobyt v zahraničí)

Syn zde v ČR nežije už déle jak 6 let (2008-2014), není nikde hlášený, nepobírá žádné příspěvky od státu, neplatí si zde ani sociální a zdravotní pojištění, zda musí platit výživné na dvě děti. Srovnání: jiný otec dítěte nebyl nikde na úřadu rok hlášený, neplatil zdravotní a sociální a nepobíral žádné dávky a soud mu odpustil výživné za rok co nikde nebyl hlášený. Jak je možné že jeden to musí platit a druhý ne.
Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost otce dětí trvá do doby, dokud nejsou děti schopné se samy živit. Vyživovací povinnosti se není možné zbavit dlouhodobým či trvalým pobytem v zahraničí. To, že Váš syn dlouhodobě nežije v České republice a neplatí zde žádné pojištění, ho nezbavuje vyživovací povinnosti vůči svým dětem.
Odpuštění výživného ve Vámi uváděném podobném případě mohlo být (a zřejmě i bylo) důsledkem odlišné finanční situace (finančních možností) obou srovnávaných rodičů dětí.
Neplacení zdravotního a sociálního pojištění či nepobírání sociálních dávek každopádně s plněním vyživovací povinnosti nijak nesouvisí.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění - NOZ 2014
- Odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění - nový občanský zákoník 2014
- Práva má poškozeného v trestním řízení
- Co je to ztížení společenského uplatnění - příklad
- Ztížení společenského uplatnění - příklad
- Náhrada škody za ublížení na zdraví rodinnému příslušníkovi
- Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví - Nejvyšší soud ČR
- Odškodnění za poškození zdraví nedbalostí -  metodika Nejvyššího soudu ČR
- Nejvyšší soud ČR - metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

Nový občanský zákoník 2014 (NOZ 2014) upravuje výši bodového ohodnocení úrazů. 03/2014 jsem měl dopravní nehodu, kdy škůdce (viník) nehody sedí ve vazební věžnici. Mám nárok vymáhat si na něm náhradu zdravotní újmy. Úrazy: poranění hlavy konkrétně fraktura ossis temporalis s krvácením do zvukovodu, část. pošk. sluchu, dále fraktura diafysy humeru, fraktura distalniho radia, tříštivé fraktury klavikuly (klíční kosti), fraktura IV. prstu, všechny úrazy na levé paži ošetřeny operativně, zlomenina radia pomocí úhlově fixační dlahy, diaf. humeru nitrodřeňově pomocí pevného hřebu, clavicu. Opět stabilní dlaha, šrouby, rozdrcení na 8 dílků asi. Konkrétně rozdrcení lebky. Takto cituji co jsem četl je hodnoceno částkou 150.000 Kč, dá se považovat fractura ossis temporalis (zlomenina kosti spánkové) za tuto škodu? Děkuji, Mirek
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 444/1 a 2 starého Občanského zákoníku se při škodě na zdraví jednorázově odškodňovaly bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění, přičemž výše, do které bylo možné poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, byla stanovena ve vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

K 1. 1. 2014 pak došlo ke zrušení starého Občanského zákoníku i vyhlášky č. 440/2001 Sb. (§ 3080 body 1, 237 a 238 nového občanského zákoníku).

Nový občanský zákoník bodové ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění neobsahuje, přičemž tuto problematiku neupravuje ani žádný z jeho prováděcích právních předpisů.

Dle § 2958 nového občanského zákoníku platí, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Z tohoto ustanovení lze dovodit, že zákonodárce neměl skutečně v úmyslu nahradit vyhlášku č. 440/2001 Sb. jiným právním předpisem s obdobným obsahem, nýbrž klade v tomto ohledu požadavky zejména na rozhodovací praxi soudů.

Kromě náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění (případně jiné nemajetkové újmy) má poškozený samozřejmě právo i na náhradu nákladů spojených s péčí o jeho zdraví (§ 2960 nového občanského zákoníku) a náhradu ztráty na jeho příjmech (§ 2962 a násl. nového občanského zákoníku).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pak ještě dodávám, že při zvlášť závažném ublížení na zdraví je škůdce povinen odčinit duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké, a to peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2959 nového občanského zákoníku).

Neboť určení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění by byla bez jakéhokoli návodného materiálu velmi obtížná, uveřejnil v nedávné době Nejvyšší soud na svých webových stránkách Metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku), která je dostupná zde:

http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Metodika

S ohledem na skutečnost, že Vámi zmiňovaná dopravní nehoda je předmětem šetření orgánů činných v trestním řízení, je vhodné dále vědět, že jako poškozený (§ 43 a násl. trestního řádu) máte v probíhajícím trestním řízení právo činit návrhy na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání a před skončením řízení se k věci vyjádřit.

Jako poškozený se rovněž můžete tzv. připojit se svým nárokem na náhradu vzniklé škody k probíhajícímu trestnímu řízení, tzn. že můžete navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež Vám byla trestným činem způsobena. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje (§ 43/3 trestního řádu).

O Vašich shora uvedených právech byste měl být poučen ze strany orgánů činných v trestním řízení (§ 46 trestního řádu).

Máte-li v úmyslu uplatnit své právo na náhradu škody na zdraví v rámci probíhajícího trestního řízení, lze Vám doporučit nechat si vyhotovit lékařský posudek o výši této škody (v němž bude např. Váš ošetřující lékař vycházet ze shora uvedené Metodiky Nejvyššího soudu). Není samozřejmě vyloučeno, abyste si v této věci nechal vyhotovit i znalecký posudek:

http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

Na tomto místě je vhodné dodat, že trestním soudem Vám však nemusí být odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění automaticky přiznáno (např. proto, že rozhodnutí o tomto nároku by bylo příliš náročné z hlediska dokazování a trestní řízení by tak zdržovalo) a budete odkázán na zahájení občanskoprávního soudního řízení, tzn. že budete nucen podat na viníka dopravní nehody žalobu na náhradu škody na zdraví k místně příslušnému okresnímu soudu.

Pro snazší orientaci v příslušných právních předpisech a uplatnění Vašich práv můžete kontaktovat advokáta (který se může v rámci probíhajícího trestního řízení stát dle § 50/1 trestního řádu Vaším zmocněncem):

http://www.advokatikomora.cz

V poslední řadě pak ještě připomínám, že jako oběť trestného činu máte dle § 4 a násl. zákona o obětech trestných činů (zák. č. 45/2013 Sb.) právo na poskytnutí odborné pomoci, mimo jiné tedy i právní pomoci a poskytnutí právních informací ve smyslu § 6 tohoto zákona. Základní informace (včetně seznamu subjektů oprávněných k poskytování těchto služeb) naleznete zde:

http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=6115

Další informace k této problematice vizte zde:
Bolestné a ztížení společenského uplatnění 2014

_

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Koho si mohu vzít k notáři k dědickému řízení?
- Mohu si vzít k dědickému řízení syna, dceru?
- Mohu si vzít k dědickému řízení manžela, manželku?
- Je možné si vzít k dědickému řízení cizí osobu?
- Plná moc na zastupování v dědickém řízení
- Doprovod k dědickému řízení u notáře - koho si mohu vzít?
- Kdo může být přítomen dědickému řízení u notáře?
- Je dědické řízení veřejné nebo neveřejné?

V pondělí 28.4.2014 proběhne snad už poslední notářské jednání ohledně dědictví po Janu Houdkovi. Za protistranu byli u předešlého jednání dcera a zeť jednoho z dědiců, za druhého dědice - neteře zemřelého právnička, za třetího dědice jen já. Mohu si k notářce vzít sebou jako psychickou podporu mou dceru? Nebude do jednání zasahovat, musí mít plnou moc a musí mít tato plná moc ověřený podpis. Děkuji, Valérie

ODPOVĚĎ:
K jednání si můžete vzít s sebou kohokoli, pokud s tím, budou souhlasit všichni účastníci. Jednání je neveřejné, takže by se notář měl zeptat, zda všichni souhlasí s přítomností dalších osob. To neplatí, pokud udělíte dceři plnou moc. V takovém případě může být dcera přítomná automaticky a nikdo nemůže říct, že si nepřeje, aby nebyla přítomna, protože musí být přítomna jako Vaše zmocněnkyně. Vy samozřejmě můžete být přítomna současně s Vaší zmocněnkyní, i když udělíte někomu plnou moc, protože jste účastníkem řízení. Domnívám se, že, když plnou moc podepíšete před notářem, není potřeba podpis na plné moci úředně ověřovat. V příloze zasílám vzory plné moci k dědickému řízení. Vzory se liší podle toho, zda zůstavitel zemřel ro konce roku 2013 nebo až v roce 2014. Je potřeba, podle data úmrtí, použít správný vzor.
Vzory plných mocí zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Po kolika reklamacích mohu vrátit zboží a chtít zpět peníze
- Nárok na vrácení peněz - po kolika reklamacích?
- Opakované reklamace a vrácení peněz - starý občanský zákoník
- Opakované reklamace a vrácení peněz - zboží koupené před 1.1.2014
- Opakovaná reklamace do půl roku od zakoupení zboží (starý občanský zákoník)

Po kolika záručních opravách mohu do půl roku odstoupit od kupní smlouvy, po třech nebo po dvou. Věc byla koupená v r. 2013, dvě záruční opravy provedeny v r. 2014 (reklamce dle nového občanského zákoníku 2014? ).
Po dobu záruční opravy mi bylo zapůjčeno náhradní zboží k používání.
Platí v tomto případě třicetidenní lhůta pro vyřízení reklamace, resp. nárok na odstoupení od smlouvy v případě nedodržení této lhůty (v jednom případě).
Při druhém zapůjčení náhr. přístroje došlo k problémům s provozem i tohoto přístroje, odmítla jsem již opravený původní přístroj s tím, že chci vrátit peníze. Mám na to nárok?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
V případě zboží zakoupeného před 1.1.2014 se aplikuje ještě stará úprava odpovědnosti za vady zboží daná zákonem číslo 40/1964 Sb. občanským zákoníkem (dále jen jako „OZ“).

Zákon ve svém ustanovení § 622 odst. 1 OZ stanoví, že: „jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. “

Dále dle § 622 odst. 2 OZ: „jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Ta samá práva přísluší kupujícímu, jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně užívat. “

Následně § 622 odst. 3 OZ uvádí, že: „jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit. “

V případě Vaší třetí reklamace stejné vady máte právo odstoupit od smlouvy a zároveň nárok na vrácení peněz.

To samé platí v případě, že se vada projeví během prvních šesti měsíců od převzetí věci, má se za to, že vada existovala již v době převzetí, pokud prodávající neprokáže opak. Jako spotřebitel máte v takovém případě právo požadovat bezplatné odstranění vad, nebo výměnu vadného zboží za nové zboží.

Doporučuji tedy v případě, že vadné zboží reklamujete do šesti měsíců od koupě, abyste svůj požadavek na bezplatnou opravu či výměnu zboží za nové sdělila ihned při uplatnění reklamace u prodejce, až v případě, že Vámi zvolený postup nebude možný, budete moci uplatnit nárok na vrácení peněz.

_

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu - vadné palivo z čerpací stanice
- Odpovědnost za škodu - nekvalitní palivo z čerpací stanice
- Odpovědnost za škodu - nekvalitní benzín z čerpací stanice
- Odpovědnost za škodu - závadný benzín z čerpací stanice
- Vymáhání škody - vadné palivo z čerpací stanice
- Vymáhání škody - nekvalitní palivo z čerpací stanice
- Vymáhání škody - nekvalitní benzín z čerpací stanice
- Vymáhání škody - závadný benzín z čerpací stanice
- Žaloba na náhradu škody - nekvalitní benzín z čerpací stanice
- Žaloba na náhradu škody - nekvalitní palivo z čerpací stanice

16.4.14 jsem natankoval Natural 95 u jedné čerpací stanice. Po ujetí 2 km auto mělo závadu. Ještě ten den odtaženo do autorizovaného servisu Ford. Diagnostikováno vadné palivo, vyměněny součástky které odešly. Vadné palivo vyčerpáno, mám ho v kanystrech. Od všech úkonů mám účtenky a faktury. Je spousta svědků z různých fází procesu - závada - oprava. Auto bylo převzato z opravy dnes. Servis do faktury specifikoval jako závadu vadné palivo a účtuje mi i vyčerpání paliva a načerpání nového.
Škody jsou následující - vadné palivo stálo 500 Kč vč. DPH a oprava 6700 Kč vč. DPH, jiné škody jsem zatím nepočítal, ale krom jiného je s tím spousta starostí. Z principu bych to chtěl uhradit po čerpací stanici. Ze zjištěných informací nebudu sám ale jiné poškozené neznám. Jedná se o čerpací stanici vedenou na fyzickou osobu, plátce DPH. Jak postupovat dále? Kam podat případně trestní oznámení? Jste případně ochotni převzít tento případ? V první řadě zkusím dohodu, ale chtěl bych vědět jak postupovat když mě odmítnou, abych jim rovnou mohl nastínit co je čeká a nemine. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Čerpací stanice Vám způsobila škodu z nedbalosti, za kterou odpovídá její provozovatel - fyzická osoba, který je povinnen takto vzniknutou škodu nahradit v penězích, obvykle se preferuje náhrada škody uvedením v předešlý stav, ale ve Vašem případě jste již palivo vyměnil na vlastní náklady, tudíž budete prokazovat Váš nárok na náhradu škody prostřednictvím platebních dokladů, dokladů o odtažení vozidla a ze servisní dokumentace. Provozovatel je povinen Vám nahradit skutečnou škodu a ušlý zisk, který jste utrpěl ku příkladu v důsledku zpoždění, atd. při určení výše náhrady škody musí být zohledněny i účelně vynaložené náklady, které musely být k obnovení funkčnosti věci vynaloženy.
V případě, že provozovatel bude odmítat nést za škodu odpovědnost, můžete se náhrady takto vzniknuté škody domáhat prostřednictvím občanského soudního řízení tzv. žalobou na náhradu škody.

_

OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
- Dohled nad činností kolektivních správců autorských práv?
- Dohled nad OSA, OAZA, INTEGRAM
OBČAN-DLUHY
- Minimální částka na podání žaloby k soudu
- Minimální dluh na podání žaloby k soudu
- Jak vysoký musí být dluh aby se mohla podat žaloba k soudu
- Jak vysoký musí být dluh na podání žaloby k soudu
OBČAN-RŮZNÉ
- Integram předal osobní údaje OAZA - je to legální?
- Jak zjistit jak je nakládáno s mými osobními údaji u soukromé společnosti?
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Promlčení bezdůvodného obohacení - příklad, informace
- Promlčení bezdůvodného obohacení - starý občanský zákoník (dluh před 1.1.2014)

2012 jsem provozovala dámské fitness, jehož provoz jsem z finančních důvodů k 12/2012 ukončila a již nepodnikám. V provozovně byla TV, kde se pouštěla hudba ke cvičení. Před ukončením provozu mě navštívili zástupci OSY, poté Intergramu a vyúčtovali mi zpětně poplatky.
Nyní, téměř po roce a půl od ukončení činnosti mi přišla výzva k vydání bezdůvodného obohacení od dalšího správce - OAZA. Naúčtován sankční dvojnásobek a právní služby. Píší, že informace dostali od Intergramu. Je legální takové „přeprodávání“ dat? Jak je to s ochranou osobních dat a jaká je minimální částka k vymáhání soudní cestou? Původní částku spočítali na 468,- bez DPH, nyní požadují téměř 3.000 s tím, že vyhrožují vymáháním soudní cestou. Doporučujete dohodu o narovnání podepsat? Je opravdu možné, že je počínání všech těchto „správců“ legální? Kontroluje někdo kolik z vybraných částek jde skutečně umělcům a kterým?  Děkuji, Zdeňka
 
ODPOVĚĎ:
1/ Sdělení Vašich osobních údajů:
V této souvislosti by bylo zapotřebí vědět, jaké Vaše osobní údaje (ve smyslu § 4 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů) byly ze strany Intergram poskytnuty OAZA. V obecné rovině však platí, že správce osobních údajů (kterým je v tomto případě Intergram) je oprávněn zpracovat osobní údaje prostřednictvím zpracovatele osobních údajů, s nímž je za tímto účelem povinen uzavřít písemnou smlouvu (§ 4 písm. j) a k) a § 6 zákona o ochraně osobních údajů). Máte-li však jakoukoli pochybnost o zpracování Vašich osobních údajů, resp. domníváte-li se, že Vaše osobní údaje byly předány jinému správci bez Vašeho souhlasu, doporučuji Vám kontaktovat Úřad pro ochranu osobních údajů:

http://www.uoou.cz/

S ohledem na shora uvedené pak připomínám, že dle § 12/1 zákona o ochraně osobních údajů je na Váš dotaz správce osobních údajů povinen Vám předat informaci o zpracování Vašich osobních údajů (případně za přiměřenou úplatu), a to v rozsahu dle § 12/2 zákona o ochraně osobních údajů.

2/ Minimální částka k vymáhání:
Minimální částku k vymáhání soudní cestou žádný právní předpis nestanoví, není proto vyloučeno zahájení soudního řízení i pro částky v řádech desítek či stovek korun. Ve Vašem případě je samozřejmě zapotřebí ověřit výši vymáhané částky s příslušnými položkami aktuálního ceníku OAZA.

3/ Dohoda o narovnání:
Bez znalosti textu Vám předloženého návrhu dohody o narovnání není možné se k ne/vhodnosti jeho podpisu nijak vyjádřit, podstatný je samozřejmě obsah takové dohody (tzn. zda např. v rámci této dohody svůj dluh uznáváte co do důvodu i výše apod.).

V této souvislosti však nelze nezmínit, že je-li po Vás v současné chvíli vymáháno vrácení bezdůvodného obohacení za rok 2012, je vhodné si uvědomit, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, přičemž toto právo se promlčí nejpozději za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo (§ 107 starého Občanského zákoníku). V případě, že se proto OAZA dozvěděla o vzniku bezdůvodného obohacení na Vaší straně již v roce 2012 (přičemž s kolektivním správcem Intergram spolupracuje OAZA od 1. 1. 2011), začíná se v letošním roce toto bezdůvodné obohacení postupně promlčovat (v tomto případě pak budou rozhodné jednotlivé měsíce).

4/ Dohled nad činností kolektivních správců autorských práv:
Dohled nad činností kolektivních správců autorských práv je dle § 103/1 autorského zákona svěřen Ministerstvu kultury, přičemž jeho jednotlivá oprávnění (včetně oprávnění udílet pokuty) při výkonu dohledu jsou vymezena v § 103/2 autorského zákona. Pravidla pro rozdělování odměn vybraných kolektivním správcem autorských práv jsou zakotvena v § 104 a částečně také v § 96/3 autorského zákona.

_

OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY A SANKCE
- Vymáhání výhry - nový občanský zákoník 2014
- Vymáhání výhry podle starého občanského zákoníku (výhra před 1.1.2014)
- Nárok na výhru podle starého a nového občanského zákoníku - informace

2013 jsem se zúčastnil seriálu závodů Handycup pro vozíčkáře kde byla jako hlavní výhra v jízdě pravidelnosti čtyrkolka Journeyman 510-A, kterou jsem měl vyhrát, ale doposud jsem nic nedostal. Mám také výsledkové listiny
kde je uvedeno moje jméno. Při posledním závodě v Pavlově u Kladna organizátor mě vyhlásil jako vítěze těchto závodů a že mi výhru co nejdříve předá což se do dnes tak nestalo. Děkuji, Martin
 
ODPOVĚĎ:
Dle § 845/1 starého Občanského zákoníku (neboť předmětné závody se uskutečnily ještě za účinnosti tohoto právního předpisu) platilo, že výhry z her nelze soudně vymáhat, přičemž výhry bylo možné vymáhat soudní cestou pouze v případě, že se jednalo o výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně povolen (§ 846 starého Občanského zákoníku), tuto variantu však ve Vašem případě spíše nepředpokládám.

Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 2881 nového občanského zákoníku platí v případě hry obdobně ustanovení o sázce (§ 2873 a násl.), přičemž jedná-li se o hru vyžadující pouze zručnost nebo tělesná cvičení obou stran, použije se z ustanovení o sázce jen § 2875 nového občanského zákoníku (v tomto případě tedy zákonodárce soudní vymahatelnost výhry připouští).

S ohledem na shora uvedené Vám v současné chvíli doporučuji ověřit, jaký právní charakter měl seriál závodů Handycup, tzn. zda se skutečně jednalo o hru ve smyslu § 845 starého Občanského zákoníku (pokud nikoli, mohla by mít tato skutečnost samozřejmě podstatný vliv na právní vymahatelnost Vaší výhry). Následně Vám doporučuji oslovit organizátora těchto závodů s výzvou k poskytnutí výhry, přičemž pro případ neochoty k plnění či v případě dalšího prodlení zmiňte svou připravenost k medializaci tohoto případu (resp. svou připravenost k podniknutí dalších právních kroků, přestože v tomto případě je soudní cesta pravděpodobně vyloučena).

_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Řádná dovolená v zaměstnání za mateřskou dovolenou
- Kdy si může zaměstnankyně vybrat dovolenou po mateřské dovolené?
- Kdy si může pracovnice vybrat dovolenou po mateřské dovolené?
- Náleží za mateřskou dovolenou řádná dovolená v práci, zaměstnání?
- Je možné vybrat dovolenou hned po mateřské dovolené?
- Je možné vybrat dovolenou hned po rodičovské dovolené?

Chtěla bych se zeptat ohledně čerpání dovolené. Když jsem 12.12.2013 nastoupila na mateřskou dovolenou- zbylo mě v zaměstnání pět dní nevyčerpané dovolené. Je nějaký způsob jakým bych si dnes mohla dovolenou vyčerpat? A mám nárok na nějakou dovolenou za rok 2014?
Jakým způsobem bych o ně měla požádat? Děkuji, Sabina
 
ODPOVĚĎ:
Doba, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, se pro účely dovolené považuje za výkon práce (§ 216 odst. 2 zákoníku práce). Z toho plyne, že pokud jste mateřskou dovolenou nastoupila 12.12.2013, pak Vám u zaměstnavatele vznikne v roce 2014 nárok na dovolenou za kalendářní rok (tj. tolik týdnů, kolik Váš zaměstnavatel ročně poskytuje), jelikož jste v tomto roce „odpracovala“/byla na mateřské dovolené minimálně 60 dní (§ 212 odst. 1 zákoníku práce).
Dle § 217 odst. 5 zákoníku práce můžete požádat zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení Vaší mateřské dovolené, zaměstnavatel má povinnost Vám v tomto případě vyhovět a takto vyčerpanou dovolenou Vám nemůže následně krátit, pokud po takto vyčerpané dovolené nastoupíte na rodičovskou dovolenou (§ 223 odst. 1 zákoníku práce).
Zaměstnavateli tedy s předstihem před vyčerpáním Vaši mateřské dovolené doručte písemnou žádost, ve které uveďte, že žádáte o čerpání dovolené za rok 2013 a 2014 tak, aby bezprostředně navazovala na Vaší mateřskou dovolenou, a poté žádáte o poskytnutí rodičovské dovolené do xy (např. datum, nebo „do tří let věku dítěte")- vždy nejpozději do data, kdy Vašemu dítěti budou tři roky.