Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Zastavení dědického řízení pro minimální majetek zůstavitele
- Zemřelý nemá skoro žádný majetek - jak proběhne dědictví?
- Zesnulý nemá skoro žádný majetek - jak proběhne dědictví?
- Zůstavitel nemá skoro žádný majetek - jak proběhne dědictví?
- Vydání majetku zesnulého vypraviteli pohřbu
- Vydání majetku zemřelého vypraviteli pohřbu
- Co znamená hmotněprávní lhůta na odmítnutí dědictví
- Co je to hmotněprávní lhůta na odmítnutí dědictví
- Dědic nestihl odmítnout dědictví v měsíční lhůtě - jak postupovat?
- Je možné dodatečně odmítnout dědictví po měsíční lhůtě?
- Dodatečné odmítnutí dědictví po měsíční lhůtě od vyzvání notářem
- Neodmítnuté předlužené dědictví a splácení, vracení dluhů věřitelům
- Přijetí předluženého dědictví a sloučení majetku dědice a zůstavitele
- Sloučení majetku zemřelého a dědice při přijetí dědictví
- Spojení majetku zesnulého a dědice při přijetí dědictví
- Kdy si může vypravitel pohřbu ponechat dědictví?


Mám problém týkající se dědického řízení po mém strýci. Strýc byl nemajetný, žil v domácnosti, kde dlužil na nájemném. Já jsem dědictví písemně a odmítl. Dopis s odmítnutím dědictví byl odeslán přes Českou poštu. Následně mi byl zaslán dopis od notářky v Praze, kde jsem byl vyzván k projednání dědictví, jelikož jsem dědictví do jednoho měsíce neodmítl. K tomuto řízení jsem se nedostavil, jelikož jsem řidič kamionu a dopis jsem našel až po 3 týdnech. Následně jsem telefonoval notářce, kdy mi bylo sděleno, že ona řízení ukončila. Poté jsem dne 15.10.2012 převzal usnesení, že jsem dědicem bytového vybavení atd. v hodnotě 1.000,- Kč, kdy ale vznikl dluh na nájemném ve výši cca 60.000,- Kč a dědictví je tedy předlužené. Vím, že věřitel by po mě neměl požadovat větší částku, než kterou jsem nabyl v dědictví. Je možné, když se po uzavření dědictví přihlásí další věřitelé, aby po mě požadovali nějakou částku v plné výši, nebo nemohou? Jak postupovat v případě likvidace dědictví a zda i po případném vyzvání věřitelů soudem a jejich nečinnosti budou moci v budoucnu nějakým způsobem po mě dluhy vymáhat? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je rozhodující jakým způsobem bylo dědické řízení ukončeno. První možnost je, že bylo dědické řízení zastaveno. To se děje v situaci, že je zanechán majetek pouze do hodnoty cca. 20.000,- Kč a tento majetek je vydán vypraviteli pohřbu. Takovýto vypravitel pohřbu není vůbec odpovědný za žádné dluhy, není dědic a nemusí žádné dluhy dědictví platit. Také odměnu notáře platí stát. Poznáte to tak, že v usnesení o dědictví je napsáno, že "dědické řízení se zastavuje."
Druhý případ je, když už probíhá samotné dědické řízení. Pak jsou potencionální dědicové poučeni o následcích odmítnutí a neodmítnutí dědictví a  mají možnost dědictví odmítnout ve lhůtě 1 měsíce. Tato lhůta je hmotněprávní což znamená, že poslední den lhůty musí prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví dojít k soudu nebo notáři, nestačí pouze odeslání dopisu na poště. Hovoříte o tom, že jste si po nějaké době tyto dopisy vyzvedl a z Vašeho dotazu vyplývá, že to byla před více než měsícem. I kdyby jste měl objektivní důvod dopisy lhůtu zmeškat, tak by bylo potřeba úkon učinit v nejbližším možném termínu, což je nyní rozhodně pozdě.
Pokud jste tedy obdržel rozhodnutí o dědictví, kde se uvádí, že jste dědicem, tak se majetek Váš a majetek Vašeho strýce spojil a Vy jste povinen uhradit dluhy podle jednotlivých skupin do výše ceny nabytého dědictví.
První je třeba se zamyslet, jestli nejsou dluhy již promlčeny (standardní je 3 letá promlčecí doba). Takové dluhy nemusíte platit, ale je potřeba vždy vznést tzv. námitku promlčení - tedy i hlídat poštu, zda Vás nebudou věřitelé žalovat a včas tuto námitku vůči soudu vznést.
Poté je třeba z usnesení zjistit, kolik je obvyklá cena dědictví. Je to jeden z povinných výroků rozhodnutí o dědictví.
Tuto částku jste povinen uhradit na dluhy zůstavitele takto:
1.) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu, (tedy náklady pohřbu a např. regulační poplatky v nemocnici)
2.) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva nebo postoupením pohledávky, (tedy např. hypotéka zajištěná zástavou na domě)
3.) pohledávky nedoplatků výživného,
4.) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení, pokud nebyly uspokojeny podle odstavce 2.),
f) ostatní pohledávky.
Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně; ve skupině 2.) se však pohledávky uspokojují podle jejich pořadí, přičemž pohledávky zajištěné zadržovacím právem se uhradí před ostatními pohledávkami. Pro pořadí je rozhodující den, kdy právo zajišťující pohledávku vzniklo.
Věřitelé po Vás samozřejmě mohou tyto dluhy vymáhat všemi zákonnými prostředky (i exekucí), ale Vy jste povinen je hradit pouze jak jsem uvedla výše.
Dluhy nemusí být vůbec v usnesení o dědictví uvedeny, neboli to, že v usnesení není nějaký věřitel s dluhem zmíněn neznamená, že nejde o věřitele zůstavitele a Vy nemusíte hradit.
Pokud tedy byl majetek strýce ve výši 1.000,- Kč tak uvádíte, zaplaťte tuto 1.000,- Kč tomu, kdo vypravil pohřeb (v usnesení o dědictví je to uvedeno, pokud jsou náklady pohřbu uplatňovány) a dál již nemusíte platit nic. Pohřeb je první přednostní pohledávka. Pokud jste pohřeb vypravil Vy, tak jednoduše nemusíte platit již nic a věřitelům vždy sdělte, že byla cena dědictví vyčerpána, neboť jste uhradit 1.000,- Kč tomu, kdo uhradil pohřeb.


TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Týrání od manžela - na koho se obrátit?
- Trestní oznámení - týrání manželem
- Týrání manželem a podání trestního oznámení na Policii
RODINA-SJM
- Patří dům darovaný rodiči jednomu z manželů do SJM?
OBČAN-BYDLENÍ
- Má manžel právo bydlet s manželkou v bytě tchýně, tchána?
- Právo manžela žít s manželkou v domě rodičů manželky
- Má manžel právo bydlet s manželkou v domě tchýně, tchána?
- Právo manžela žít s manželkou v bytě rodičů manželky


Máme rok po svatbě. Žijeme v domě mých rodičů. Manžel zaplatil pár oprav na domě, chce abych přesvědčila rodiče, aby přepsali dům na nás, že jinak žádné jiné opravy už nebude financovat. Fyzicky mě týrá, pokud nám rodiče dům darují, je schopný ho prodat a nás vystěhovat. Jak mají rodiče napsat dům na mne, aby na něj neměl právo? Všechny opravy co bylo na domě uděláno má do koruny zapsáno. Chtěla byc mu je zaplatit, aby po rozvodu si nedělal na dům nárok. Platí tu inkaso 1500 Kč, má ale byt, pronajímá za 10.000 Kč. Je možné, že bych mu zaplatila opravy a odečetla si nějakou korunu za to, že tu bydlel skoro zdarma a pán mu platil nájemné?
1. Jak napsat RD na mne, aby na něj neměl nárok můj manžel.
2. Když chci, aby se odstěhoval a já mu zaplatila ty peníze, které investoval do domu za opravy, ale odečíst si nějakou sumu za to, že mu pán platí podnájem když bydlí u nás? Děkuji, Milada

ODPOVĚĎ:
Především je třeba říct, že Váš manžel nemá právo Vás fyzicky ani jakkoliv jinak týrat. Zkuste se obrátit na specializované organizace jakou jsou Rosa nebo Bílý kruh bezpečí, které Vám mohou pomoci dostat se co nejdříve od agresora do bezpečí. Také můžete kontaktovat rodiče či známé. Ze všeho nejdůležitější je, abyste byla v bezpečí. Na manžela pak také můžete podat pro jeho nepřípustné chování trestní oznámení.
pokud Vám rodiče dům darují, tak nespadá do tzv. společného jmění manželů SJM, tudíž by po případném rozvodu manželství dům patřil jen a pouze Vám. Raději bych ale s darováním vyčkala po Vašem případném rozvodu. V okamžiku, kdy dům bude Váš, je možné, že Vás manžel přinutí jej prodat nebo převést na něj násilím či výhrůžkami. Takový právní akt by byl sice neplatný, avšak bylo by na Vás, abyste tuto neplatnost u soudu vytkla a prokázala (abyste unesla důkazní břemeno). Dům stále patří Vašim rodičům a pokud oni nebudou chtít, Váš manžel nemusí mít do domu Vašich rodičů vůbec přístup. Je tedy možné oznámit manželovi, aby se z domu vystěhoval, neexistuje-li však nájemní vztah Vašeho manžela k domu.
Důrazně doporučuji toto učinit písemně a v té době bydlet raději na jiném místě, aby Vám manžel nemohl nějak ublížit. Nebude-li manžel reagovat, lze zavolat Policii a požádat ji, aby Vám pomohla manžela z domu dostat. Podle práva manžel na náklady spojené s opravou domu nárok má, avšak stejně tak má povinnost podílet se na nákladech spojené s bydlením ve Vašem domě.
Také výnos z nájmu bytu, který má, bude patrně patřit do společného jmění manželů SJM a tudíž by polovina měla připadnout Vám. V takovém případě bych doporučovala počkat, až Vás manžel o peníze vyzve a budete-li s výší souhlasit, doplaťte mu je, ale nezapomeňte na potvrzení o platbě. Za předpokladu, že s výši částky nebudete souhlasit, nechte manžela, ať nárok uplatní u soudu, kde předneste své nároky.


OBČAN-BYDLENÍ
- Právní obrana proti nevítané návštěvě rodiny
- Kdo rozhoduje o vstupu rodinných příslušníků do rodinného domu?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Vydírání babičky rodinou - jak postupovat
- Rodina nutí babičku rozdávat peníze - jak postupovat?
- Vydírání dědečka rodinou - jak se bránit?
- Rodina nutí dědečeka rozdávat peníze - co dělat?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Obírání prarodiče o peníze - trestný činu nebezpečného pronásledování


Moje dvě tety jezdí za babičkou ,která bydlí se mnou i s mými rodiči v rodinném domku. Babička má dvě dcery a jednoho syna. Dcery jsou, pravě zmiňované tety a syn je můj otec. Ty mé tety babičku neustále psychicky vydírají, že jim nedává žadné peníze,a že už je nemá ráda a takové nesmysly. Babička totiž dostává příspěk na bezmocnost. Chtěl jsem je vyhodit, ale ony řekly, že na to nemám právo, že přijely za svou matkou. Babička si nepřeje, aby za ní tety jezdily, a celý týden je na tom psychicky velice špatně. Když ty tety přijedou a já je chci vyhodit, tak babička mlčí, protože má strach. Dokonce tety napadají i mě a rodiče, že babičku okrádáme a kupujeme si odcizené peníze babičky různé věci (což je naprostý nesmysl). Přitom babička je u nás spokojená a nikam by nešla. Prosim o radu jak jim dát jasně najevo aby přestaly babičku obírat o peníze. Samozřejmě tety bydlí jinde a mají své rodiny. Děkuji, Radek

ODPOVĚĎ:
Nejsem si zcela jist, zda jste svůj dotaz adresoval správné poradně. Je sice pravdou, že právo má obecně sloužit k regulaci lidského chování, tato jeho funkce však není všeobjímající, což by ostatně nebylo ani žádoucí. Oblastí, která se pak právní úpravě vymyká takřka úplně, jsou především nikoli harmonicky fungující mezilidské vztahy, zejména mezi příbuznými. Jednodušeji řečeno: v oblasti vztahu Vás a Vašich tet Vám právní řád České republiky příliš nepomůže. Následující řádky proto pojmu pouze jako nástin možných situací a nabízejících se řešení.
Ve Vašem případě je klíčovou otázka, kdo je vlastníkem rodinného domu, v němž s babičkou a svými rodiči žijete. Jste-li vlastníkem domu Vy/Vaši rodiče, záleží samozřejmě pouze na Vašem rozhodnutí/rozhodnutí Vašich rodičů (obecně majitele rodinného domu), kdo bude oprávněn do tohoto domu vstoupit (§ 126/1 Občanského zákoníku).
Pokud by i přes Váš výslovný zákaz/zákaz Vašich rodičů Vaše tety do rodinného domu vstoupily, resp. se o to pokoušely, můžete jim v tom svépomocí (která však musí být přiměřená!) zabránit (§ 6 Občanského zákoníku), popř. se u příslušného obecního úřadu domáhat ochrany proti zásahu do pokojného stavu (§ 5 Občanského zákoníku), vyloučeno není ani přivolání Policie.
Je-li vlastnicí rodinného domu Vaše babička, závisí vše samozřejmě pouze na jejím rozhodnutí.
Pokud by chování Vašich tet překročilo únosnou míru, bylo by rovněž možné uvažovat o kvalifikaci jejich počínání jako přestupku proti občanskému soužití (§ 49/1 písm. a) nebo c) přestupkového zákona) či např. trestného činu nebezpečného pronásledování (§ 354 trestního zákoníku). Pro učinění takového závěru by však bylo nutné znát více podrobností.


OBČAN-BYDLENÍ
- Může SVJ zvýšit platby za výtah majitelům psů?
- Může výbor SVJ zvýšit platby za výtah majitelům psů?
- Jak se bránit proti protiprávnímu rozhodnutí SVJ?


Problém týkající se SVJ v domě mé dcery. Dcera má u sebe přes týden mého psa, který je zároveň přihlášený na mé jméno a mou adresu. Za psa platím řádně poplatky městu a společenství vlastníků bytových jednotek. SVJ v jejím domě se rozhodlo odsouhlasit měsíční poplatek za psa za používání výtahu majitelům psů stejně vysoký, jako za dalšího člena domácnosti.Bytů se psy je tam celkem 5 z 32. Myslím si, že toto odsouhlasení poplatků sahá nad rámec zákona. Společenství vlastníků bytových jednotek podle mě tímto překračuje své pravomoce a diskriminuje majitele psů. Dcera je samoživitelka, pejska má u sebe většinu týdne, jelikož vnuk studuje prvním rokem v Praze a domů jezdí jednou za týden nebo jednou za 14 dní. Chodí si pro něj ke mě každý den po práci a má ho u sebe odpoledne a přes noc. Automaticky ji zapsali do seznamu zvýšených plateb za výtah i přes její oznámení, že žádného psa nevlastní a majitelem psa je někdo jiný. Zajímal by mě Váš názor na tuto problematiku,případně, zda připadá v úvahu nějaké řešení této situace.
Předem velmi děkuji za radu. Debora

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Vlastnictví psa:
Co se týče skutečnosti, že Vaše dcera není vlastnicí předmětného psa, dal bych v této otázce za pravdu spíše názoru společenství vlastníků bytových jednotek SVJ (přičemž pro učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se se všemi podrobnostmi). Je nezbytné vycházet zejména z účelu zavedení zvýšených poplatků pro majitele psů v bytovém domě. SVJ tímto krokem zajisté nezamýšlelo zpoplatnit vlastnictví psa jako takové, nýbrž mělo v úmyslu zohlednit vyšší míru opotřebování výtahů těmi vlastníky bytových jednotek, kteří výtahem přepravují rovněž své psy k venčení.
V této souvislosti je analogicky možné poukázat na úpravu zákona o místních poplatcích, který v § 2/1 stanoví, že poplatek ze psů je povinen platit držitel psa (nikoli tedy vlastník, přestože držitel i vlastník psa nejčastěji splývají v jedné osobě), přičemž držitelem je v souladu s § 129 Občanského zákoníku ten, kdo s věcí (zde psem) nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Rovněž zákon o místních poplatcích tedy upřednostňuje faktický stav před stavem právním, což (stejně jako v případě SVJ) lépe odpovídá reálnému životu.
2/ Rozhodnutí o zvýšení plateb za používání výtahu:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakým způsobem SVJ (resp. který z orgánů SVJ) o zvýšení plateb za používání výtahu rozhodlo. Jednalo-li se o rozhodnutí výboru SVJ, došlo tím dle mého názoru jednoznačně k překročení jeho pravomocí (dle § 9/11 zákona o vlastnictví bytů). V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 15/1 zákona o vlastnictví bytů jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. Současně platí, že stanovy SVJ musí obsahovat mimo jiné i způsob úhrady nákladů spojených se správou domu (§ 9/14 písm. e) zákona o vlastnictví bytů), přičemž ke změně stanov může dojít pouze na základě hlasování shromáždění SVJ, a to tříčtvrtinovou většinou přítomných hlasů (§ 11/4 zákona o vlastnictví bytů).
Bylo-li pak rozhodnutí o zvýšení plateb za používání výtahů odsouhlaseno shromážděním SVJ (shora naznačeným způsobem), nezbývá Vaší dceři, než se obrátit ve smyslu § 11/3 zákona o vlastnictví bytů na soud, a to nejpozději do 6 měsíců od přijetí předmětného rozhodnutí. Není pak samozřejmě vyloučeno, aby Vaše dcera odmítla zvýšenou platbu s poukazem na její protiprávnost hradit a další právní kroky (budou-li nějaké) ponechala na společenství vlastníků bytových jednotek SVJ.


RŮZNÉ-STAVBY
- Kdo zaplatí graf oslunění v sousedském sporu?
- Vymáhání nákladů na pořízení grafu oslunění po zastíněném sousedovi


Chtěl bych odpověď na sousedský spor. Soused započal s přístavbou jednopatrového rodinného domu RD, napojeného na jeho stávající, ve vzdálenosti 7 metrů od od mého RD a to přímo před mým oknem. Jako účastník stavebního řízení, jenž sousedím s pozemkem, kde se stavba uskuteční, jsem na příslušném stavebním úřadě vznesl ústně námitku, že mi přístavba bude bránit přístupu slunečního svitu do mého okna, potažmo části domu. Stavební úřad nařídil staviteli doložit graf oslunění, z něhož vyplynulo, že okno mého domu je osvětleno denním světlem z 56% a požadavek na nejnižší normy je 32%. Tudíž přístavba vyhovuje. Z logiky výpočtu bude pro mne ztráta světla 44%. Poté jsem podepsal souhlas s přístavbou RD. Následně stavebník vznesl požadavek na zaplacení studie oslunění. Myslím si, že jeho nárok je nedůvodný, protože jsem postupoval v souladu se stavebním zákonem a rozhodnutí o mé námitce učinil stavební úřad, jenž mi mohl sdělit, že má námitka je nedůvodná a následně ji mohl zamítnout. Poté mohl stavební povolení udělit. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem se nelze než ztotožnit. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že povinnost k předložení grafu oslunění byla Vašemu sousedovi uložena stavebním úřadem (tzn. po jeho úvaze, řízené principem minimalizace zatížení účastníků správního řízení dle § 6/2 správního řádu), přičemž je samozřejmě zcela irelevantní, zda k tomuto rozhodnutí stavební úřad dospěl na základě Vámi vznesené námitky či vlastní úvahou.
Dle § 79/3 správního řádu (kterým se řídí rovněž stavební řízení) nese účastník své náklady sám, tzn. že Váš soused nemůže po Vás v žádném případě vymáhat cenu pořízení grafu oslunění.
Nad rámec Vašeho dotazu pouze připomínám, že se zohledněním vzájemného zastínění staveb počítá např. § 25/1 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území, popř. vyhláška o dokumentaci staveb.


PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Placení komunikačního systému z peněz zaměstnanců
- Zaměstnavatel nutí zaměstnance platit pracovní program
- Zaměstnavatel nutí zaměstnance platit komunikační program
- Může zaměstnavatel rozdělit náklady na úhradu informačního systému?
- Může zaměstnavatel chtít uhradit pracovní pomůcku po zaměstnanci?
- Musí zaměstnanec uhradit pracovní pomůcku zaměstnavateli?


Zaměstnavatel pro komunikaci během pracovní doby využívá placený komunikační systém podobný facebooku. Každý zaměstnanec si může ověřit, že se na něm sdílí pouze pracovní záležitosti (kde se skončilo s inventurou, co se děje, na kterém oddělení atd.). Tento systém je pracovníky denně používán k usnadnění práce a sdílení zásadních informací, které není praktické říkat si ústně jenom mezi sebou, nebo rozesílat mailem. Služba je placená a dříve jí hradil zaměstnavatel, letos ale hrazení odmítl. Protože systém k práci skutečně potřebujeme a neobejdeme se bez něj, musíme se na něj skládat, je to v pořádku? Děkuji, anonym

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel by neměl přenášet povinnost platit licenční poplatky za užívání komunikačního systému na zaměstnance. Tato povinnost vyplývá z § 2 Zákoníku práce a z § 38 Zákoníku práce, který stanoví povinnost zaměstnavatele vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem. Z Vašeho dotazu vyplývá, že tento komunikační systém je nezbytnou pomůckou pro výkon Vaší práce, a proto by měl zaměstnavatel nést náklady na provoz tohoto interního systému.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Kdo odpovídá za úraz na obecním chodníku?
- Odpovědnost za úraz občana na obecním chodníku
- Neudržovaný chodník v zimě a náhrada škody za zranění občana
- Zranění občana na obecním chodníku a náhrada škody městem, obcí
- Zproštění viny za úraz na neuklizeném zasněženém chodníku?
- Náhrada škody za úraz na zasněženém obecním chodníku
- Náhrada škody za úraz na zasněženém městském chodníku
- Může se město vyhláškuo zbavit odpovědnosti za úraz na chodníku?
- Generální prevenční povinnosti - § 415 Občanského zákoníku


Můj bratr (14) utrpěl před 10 dny velmi vážný úraz na zasněženém obecním chodníku. Chodník byl neposypán a ani nijak jinak ošetřen. Důsledkem toho bude můj bratr minimálně 3 měsíce na lůžku. Byli jsme na radnici s žádostí jak postupovat, ale řekli nám, že nemáme šanci. Město prý před třemi lety vydalo vyhlášku (kterou jsme ale nikde nenašli) ve které stojí, že občan má být zodpovědný a že město nebude chodníky udržovat. Pojištěni ze zákona jsou, ale pojišťovna se zaštítí vyhláškou. Místo máme vyfocené, byli i svědci úrazu na neposypaném zasněženém chodníku. Máme to zkoušet nebo si najmout dokonce právníka? Léčba bude drahá a dlouhá. Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí:
1/ Odpovědnost obce za škodu na zdraví:
Dle § 27/3 zákona o pozemních komunikacích platí, že vlastník místní komunikace nebo chodníku (kterým bývá zpravidla obec, tuto skutečnost doporučuji nicméně ověřit) odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Odpovědnost obce za škodu (§ 420 Občanského zákoníku) vzniklou Vašemu bratrovi je tedy dána (a to zejména s přihlédnutím k porušení tzv. generální prevenční povinnosti dle § 415 Občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že v souvislosti s úrazem Vašeho bratra je možné po obci zejména vymáhat jednorázové odškodnění bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění (§ 444/1 Občanského zákoníku v souvislosti s vyhláškou č. 440/2001 Sb.) a účelné náklady spojené s léčením (§ 449/1 Občanského zákoníku).
Není-li obec současně ochotna nahradit vzniklou škodu smírnou cestou, doporučuji Vám v každém případě kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
2/ Vyhláška obce a snaha se zprostit viny za případný úraz občana na zasněženém chodníku:
Dle § 27/5 zákona o pozemních komunikacích je vlastník povinen označit úseky chodníků, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, a to způsobem podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 12/1997 Sb. a vyhláška č. 99/1989 Sb.), přičemž takové úseky vymezí obec nařízením. Nelze proto vyloučit, že úsek chodníku, na němž utrpěl Váš bratr úraz, byl právě tím úsekem, který obec ve „vyhlášce“ (správně se má jednat o nařízení) označila jako neudržovaný (v tomto případě by se však muselo jednat o úsek chodníku s malým dopravním významem, přičemž tento úsek by musel být náležitě označen). V žádném případě není možné, aby se obec Vámi popsaným způsobem zprostila plošně odpovědnosti za škodu vzniklou špatnou schůdností chodníků v jejím vlastnictví. Pro učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se důkladně s textem Vámi zmiňované vyhlášky.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Lhůta na splnění dohody o vypořádání SJM
- Do kdy musí manžel splnit dohodu o vypořádání SJM?
- Jak donutit manžela aby splnil dohodu o vypořádání SJM?
- Do kdy musí manželka splnit dohodu o vypořádání SJM?
- Jak donutit manželku aby splnila dohodu o vypořádání SJM?
- Lhůta na splnění dohody o vypořádání společného jmění manželů


Jak je to s vynucením povinnosti vyplývající z dohody SJM při rozvodu manželství v případě, kdy tam není jasně daná lhůta do kdy má být dohoda splněna? Jsem již rok rozvedená, v dohodě je uvedeno, že manžel bude vlastníkem všeho movitého i nemovitého majetku a že se vyrovnání bude řešit prodejem a vyplacením podílu. Manžel nevyvíjí žádnou snahu a pokud je mi známo, zřejmě ani byt, který byl ve společném jmění manželů SJM prodat nechce. Dá se v tomto případě něco podniknout anebo prostě dohody jen čekat? Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda jde o dohodu schválenou soudem, či sepsanou u notáře či o prostou dohodu - předpokládám, že jde o dohodu schválenou soudem, či sepsanou u notáře. V takovém případě je dohoda exekučním titulem a je možné požádat soud o nařízení exekuce prodejem movitého i nemovitého majetku a následné vypořádání SJM.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused žádá zbourání plotu kvůli novému zaměření
- Je možné požadovat zrušení plotu kvůli přesahu na sousední pozemek?
- Přesah plotu na sousední poplatek a žaloba na zrušení plotu
- Zrušení plotu, zbourání zídky kvůli přesahu na sousedův pozemek
- Špatně umístěný plot a vydržení zabraného pozemku


Soused podal k soudu žádost o zrušení plotu, který jsme obnovili na původním místě kde stál. Náš pozemek byl měřený v roce 1953. Soused si nechal změřit svůj pozemek v roce 2011. K zaměření pozemku jsme nebyli přizváni, nebyly zde ani umístěny žádné body měření a řekl, že plot stojí na jeho pozemku. Nikdy nám neukázal nový plán měření, pouze dodal Soudu stejnou mapu vytisknutou z Katastru. Žádá soud o zrušení plotu. Jedná se pouze o 15-20 cm. Můžete mi prosím poradit jak máme dál postupovat a o co požádat Soud. Děkuji. Nela

ODPOVĚĎ:
Pokud již probíhá řízení u soudu, bude vás ten o všem informovat, tj. konkrétně vás vyzývat k podání vyjádření, případně k účasti u soudu. Váš soused jakožto žalobce je povinen svá tvrzení prokázat. Děje se tak zejména listinnými důkazy (katastrální mapy, znalecké posudky) a též svědeckými výpověďmi. To samé můžete učinit i vy. Pokud se tedy domníváte, že je pravda na vaší straně, pokuste se vaše tvrzení prokázat, nejlépe písemně. Podle toho co píšete zřejmě již byl pozemek Vámi vydržen (pozemek jste užívala v dobré víře, že je Váš). O vydržení pozemku více zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/search/?searchword=vydr%C5%BEen%C3%AD&ordering=newest&searchphrase=all&limit=100&section_id=3&category_id=44&areas[0]=content


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Dohoda o pracovní činnosti - výuka cizích jazyků
- Je možné na živnostenský list vyučovat jazyky v jazykové škole?
- Mohu učit jazyky v jazykové škole a ještě soukromě na živnostenský list?
- Profesní konkurence při výuce cizích jazyků školy a učitele
- Může učitel jazyků učit ve stejném městě jako je jazyková škola ve které pracuje?


Kolegyně má se školou uzavřenou dohodu o pracovní činnosti DPČ na výuku ruštiny. Hlavním posláním školy je výuka jazyků, v dohodě o pracovní činnosti DPČ je uvedeno pracoviště Praha a možnost vyslání na pracovní cesty.
Je možné, aby tato kolegyně učila ruštinu v Poděbradech, tedy mimo pracoviště uvedené v DPČ, na svůj živnostenský list, aniž by tím byly překročeny zákony? Děkuji. Ivan

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že z povahy věci slouží dohody konané mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce DPP, dohoda o pracovní činnosti DPČ) k realizaci prací menšího rozsahu, je Vaše kolegyně oprávněna vykonávat výuku ruštiny i samostatně na svůj živnostenský list, aniž by došlo k porušení jejích práv a povinností z dohody o pracovní činnosti.
Pokud jste ve svém dotazu narážel na ustanovení § 304 ZP, které zní: „zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem“. Dle komentáře k zákoníku práce, se omezení výkonu jiné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti.
Nadto účelem ustanovení § 304 Zákoníku práce je především zamezit profesní konkurenci mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci v době trvání pracovněprávního vztahu, s ohledem na skutečnost, že na základě dohody o pracovní činnosti, je místem výkonu Praha a další výdělečná činnost má probíhat v Poděbradech, mám za to, že v tomto případě se o profesní konkurenci ani mluvit nedá.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Může otec ve 26 letech potomka sám přestat platit výživné?
- Konec placení výživného po 26. roku dítěte, potomka
- Musí otec platit výživné po 26. roku potomka, dítěte?
- Otec 26letému studentovi odmítá platit výživné - co dělat?
- Může otec ve 26 letech potomka sám přestat platit alimenty?
- Konec placení alimentů po 26. roku dítěte, potomka
- Musí otec platit alimenty po 26. roku potomka, dítěte?
- Potomek podnikatel a nárok na výživné - rozhodnutí Nejvyššího soudu 7 Tdo 108/2009
- Placení alimentů na podnikajícího syna - rozhodnutí Nejvyššího soudu 7 Tdo 108/2009
- Má podnikající dítě, potomek nárok na alimenty, výživné?
- Placení výživného a rozpor s dobrými mravy - § 96 odst. 2 zákona o rodině
- Jakou žalobu podat k soudu - otec neplatí výživné dospělému potomkovi?


Otec chce vůči mně ukončit vyživovací povinnost, po dovršení mých 26 let (v dubnu 2013), bez ohledu na to, že chci i nadále studovat denní dvouleté návazné magisterské studium. Otec mi nyní sdělil, že mi nejpozději v červnu 2013 pošle písemné vyrozumění o ukončení placení výživného, nebude si tedy soudně žádat o ukončení výživného. Otcův bratr je právník a s touto záležitostí mu bude vypomáhat (v můj neprospěch). Otec mi tvrdí, že se mnou může tímto způsobem ukončit vyživovací povinnost a pokud budu trvat na dalším výživném, musím si, podle něj na své náklady, nejdříve po 3 měsících neplacení, k soudu a na své náklady podat žalobu o neplacení výživného. Výživné je stanovené soudním rozhodnutím.
Může otec vůči mně ukončit svévolně vyživovací povinnost i bez soudního rozhodnutí (rozsudku), pouze zasláním písemného vyrozumění o ukončení placení výživného (sepsaného otcovým právníkem).
Jak mohu v této situaci postupovat, abych se domohla dalšího výživného? Musím skutečně podávat žalobu o neplacení výživného - po 3 či 4 měsících neplacení a jak vysoké budu hradit náklady na soudní řízení - v mém případě jsem student bez vlastních příjmů.
V případě, že dojde k soudnímu jednání o výživném, má otcův advokát vůči mně (a soudu) povinnost mi oznámit, že bude otec zčásti nebo plně zastoupen v jednání advokátem a pokud ano, jaká je lhůta pro tuto oznamovací povinnost.
Pokud proběhne soudní jednání o pokračování placení výživného a otec nebude výživné hradit, jaké postihy mu v tomto případě hrozí (otec ke své práci řidičský průkaz potřebuje, takže se na něj nově možnost odebrání řidičského průkazu nevztahuje). Otec mi tvrdí, že mi i po soudním rozhodnutí další výživné nebude platit. Děkuji, Sabina

ODPOVĚĎ:
Otec pochopitelně nemůže ukončit vyživovací povinnost stanovenou soudem tímto zjednodušeným způsobem.
Nicméně je nutné poukázat na § 96 odst. 2 zákona o rodině - který uvádí, že výživné nelze přiznat, nastal-li by rozpor s dobrými mravy. Je třeba uvést, že uvedené ustanovení je zohledňováno i v případě trestného činu zanedbání povinné výživy (např. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 7 Tdo 108/2009, ze dne 11.2.2009 - zletilý student vyvíjel podnikatelskou činnost).
Pokud jste přesvědčena, že vyživovací povinnost vůči vám trvá (z hlediska dobrých mravů), není důvod, abyste otce žalovala; výživné máte přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu, tedy neplnění tohoto rozhodnutí lze vymáhat rovnou prostřednictvím exekutora. Tedy doporučuji se obrátit na vybraného exekutora; další postup záleží na komunikaci s ním.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Lhůta na doručení usnesení z jednání soudního komisaře
- Jednání před soudním komisařem - lhůta na doručení usnesení


V rámci dědického řízení proběhlo jednání před soudním komisařem. Jaká je zákoná lhůta pro doručení písemného usnesení?
Děkuji, Danuše

ODPOVĚĎ:
Zákon nestanoví žádné lhůty pro vyhotovení písemného usnesení, obvykle do jednoho měsíce by mělo být usnesení vyhotoveno a doručeno účastníkům. Můžete se průběžně telefonicky informovat o stavu věci u příslušného notáře.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel při rozvodu odmítá vyplatit podíl z majetku SJM
- Patří do SJM rekonstrukce bytu, domu v majetku jednoho z manželů
- Patří do SJM zvelebení nemovitosti jednoho z manželů?


Jsem vdaná 20 let a chci se nechat rozvést. Můj manžel získal majetek před svatbou, ale za spolecného života tento majetek kompletně zrekonstruoval a opravil (řádove 5.000.000 Kč). Z tohoto majetku mu plynou příjmy z pronájmu, já se starám 14 let o syna ZTP-P (pobírám tedy pouze sociální příspěvek na osobu blízkou). Manžel mi po rozvodu nechce vyplatit žádný podíl. Podle mne na to nemá pravo - a jak postupovat. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Pokud dojde k rozvodu, dojde též k vypořádání společného jmění manželů sjm a bude na Vás, abyste soudu navrhla, aby zohlednil i zhodnocení osobního majetku manžela ze společných peněz ve smyslu § 149 odst. 2, věta druhá občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb., jehož znění je dostupné na stránkách www.zakonyprolidi.cz). Dále bych ve Vašem případě žádala o výživné (rozvedené) manželky a případně i o výživné na syna.
Vzory (návrh na rozvod manželství, i výživné pro manželku, či dítě) jsou dostupné ve webu naší právní poradny v sekci VZORY ZDARMA.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Výpočet právní moci rozsudku u peněžitého plnění
- Co je to pariční doba po doručení rozsudku, rozhodnutí
- Pariční doba - vysvětlení, definice
- Kdy začíná běžet lhůta na zaplacení částky dle rozsudku soudu
- Kdy nabývá rozsudek soudu právní moci?
- Kdy nabývá soudní rozhodnutí právní moci?


Jak se počítá právní moc rozsudku. Když mi byla v rozsudku uložena povinnost zaplatit peněžní částku a náklady řízení. Já nesouhlasím s výší nákladů řízení a chtěla bych se odvolat jen proti nim. Co bude se zbytkem rozsudku, ten nabyde právní moci? A jak je to pak s lhůtou k plnění? Děkuji, Sylva

ODPOVĚĎ:
Pro správné určení běhu právní moci je důležitý den doručení rozhodnutí do schránky. Od doručení začíná běžet tzv. pariční doba, tedy doba ke splnění závazku (je výslovně určena ve výroku rozsudku – např. zaplaťte do 3 dnů, zaplaťte do 15 dnů apod.).
Od doručení rozsudku (rozhodnutí) soudu běží také 15 denní lhůta pro odvolání. Po uplynutí 15 denní lhůty nabývá věc právní moci. Právní moc vyznačuje soud. Právní moc se může teoreticky o pár dní zpozdit, půjde o případy, kdy se doručuje více účastníkům – každému může běžet právní moc jinak.
Pokud podáte odvolání do výroku o nákladech řízení, zbytek rozhodnutí nabude právní moci a stane se vykonatelným.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Náležitosti odvolání proti soudnímu rozhodnutí - vystěhování z bytu
- Lhůta na podání odvolání proti rozhodnutí soudu o vystěhování z bytu


Chtěla bych se zeptat jak podat odvoláni proti soudnímu rozhodnutí, aby mělo veškeré náležitosti? Jde o odvolání proti vystěhování z bytu. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Náležitosti odvolání jsou výslovně stanoveny v § 42 odst. 4 a hlavně pak v §205 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu (z. č. 99/1963 Sb.). Odvolání lze podat do 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Podává se k soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (tzn. pokud to bylo rozhodnutí okresního soudu, podá se tam – soud spis následně sám předá příslušnému krajskému soudu, který bude věc řešit.
Předpokládám, že šlo o nájem bytu – proto se podívejte též na ustanovení § 710-713 občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.).
Vzor odvolání se všemi zákonnými náležitostmi, které zákon předepisuje, naleznete ve vzorech naší právní poradny v sekci VZORY ZDARMA. Jak už napovídá název sekce, vzory jsou ke stažení zadarmo.


OBČAN-BYDLENÍ
- Majitel bytu v domě SVJ spotřebovává elektřinu ze společných prostor
- Člen SVJ spotřbovává velké množství elektřiny ve sklepě - postup
- Nepřiměřená spotřeba elektřiny ve sklepě SVJ jedním členem SVJ


Jak je to se společnou elektřinou v bytovém domě společenství vlastníků bytových jednotek SVJ, pokud není zmíněna ve stanovách? Platíme v zálohách všichni stejnou částku, ale soused začal používat elektřinu i na jiné věci, než jenom na osvětlení společných prostor. Dal si do sklepa ledničku, rádio, na dvorku si vyrábí dřevěný nábytek pomocí elektrických nástrojů (vrtačka, bruska, elektrický hoblík ad.). Pobývá ve sklepě a na dvoře mnoho hodin. Majitelům bytu v domě SVJ přišel nyní velký nedoplatek za elektřinu ve společných prostorech? Děkuji za odpověd. Děkuji, Vanda

ODPOVĚĎ:
Obecně společnou elektřinu ze společných prostor hradí v zálohách všichni stejnou částkou (měrou), pokud jeden ze členů společenství vlastníků začal elektřinu užívat k vlastním potřebám, navrhuji doplnit způsob výpočtu pro takové potřeby i do stanov. Mělo by tam být uvedeno, že elektřinu užívanou ve společných prostorách domu hradí všichni členové společenství v zálohách ve stejné výši, pokud někdo používá elektřinu ze společných prostor nad obvyklou míru (domácí spotřebiče, elektrické nářadí zapojené do zásuvek ve společných prostorách, zejména ve sklepích apod.), bude se nad obecnou výši zálohy, která je stanovena pro všechny bytové jednotky stejně, dále v poměru, který se zjistí Vámi navrhovaným způsobem. Např. příkon těchto spotřebičů, doba, kdy byly tyto věci v provozu, či případně nějakou paušální částkou apod. Navrhovala bych ve věci sjednat schůzi členů společenství, kde by tato skutečnost měla být projednána.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Jak napsat žalobu proti bance?
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada nemajetkové újmy, škody od banky - vymáhání
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestní stíhání banky pro křivé nařcení a podvod


Jak napsat žalobu na banku pro zneužití osobních ůdajů, křivé nařčení a podvod? Okresním soudem v Jablonci nad Nisou jsem byl zproštěn jejich obžaloby o neplacení pojistného ručení i když jsem nikdy auto neměl a ze zdravotních důvodů nejsem schopen jakoukoliv smlouvu uzavřít, jelikož nevidím, neslyším a nemluvím. Předem Vám děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě s ohledem na Váš zdravotní stav navrhuji využít bezplatnou právní pomoc soudem stanoveného právního zástupce, včetně žádosti o osvobození od soudních poplatků. Vzor na osvobození od soudních poplatků je dostupný v naší právní poradně v sekci VZORY ZDARMA.
Nyní k Vámi navrhovaným žalobám. Žaloba pro zneužití osobních údajů bude podávána k Úřadu pro ochranu osobních údajů, na níže uvedených stránkách lze získat další případné informace, jak postupovat:
http://www.uoou.cz/uoou.aspx?menu=13&loc=322 .
V případě křivého obvinění (spíše ale pro pomluvu) a podvodu půjde o trestní řízení, které bude adresováno příslušnému policejnímu útvaru, nejlépe podle sídla pobočky ČSOB. Osobně si myslím, že ač je možné se těmito žalobami bránit, nepovažuji je ve Vašem případě za nejvhodnější – Úřad pro ochranu osobních údajů možná zjistí pochybení a uloží pokutu, co se týče trestního řízení, nevěřím, že se Vám podaří prokázat, že šlo o úmyslné trestné činy, jimiž jsou jak křivé obvinění podle § 345, tak podvod podle § 205 trestního zákoníku (40/2009 Sb.) ve smyslu § 13 odst. 2 trestního zákoníku.
Mám za to, že mnohem účinnější (tzn. s větší šancí na úspěch) by bylo podání žaloby na náhradu nemajetkové újmy, která Vám byla v důsledku takového jednání ze strany ČSOB způsobena.


RŮZNÉ-STAVBY
- Šířka únikových cest z bytových domů ČSN 73 0833
- Může být na chodbě bytového domu botník - požární úniková cesta
- Požární úniková cesta bytového domu - může být na ní nábytek?
- Umístění nábytku na únikové cestě bytového domu


Bydlíme v třípatrové bytovém domě, který je v osobním vlastnictví. Ze 185 cm šíře chodby před vchodem do našeho bytu zabírá 30 cm malý nízký botník. Tento týden procházel dům s předsedou společenství nějaký zástupce hasičů a tvrdil, že v chodbě nemůže ani takto malý botník být. Že zákon nebo nějaký předpis nařizuje, aby chodby v bytových domech byly naprosto prázné. Zřejmě z důvodu úniku při požáru, ale naše chodba je stále tak široká, že tam projde několik lidí vedle sebe. Chci se zeptat, zda je tomu tak a o jaký jde zákon či předpis? Co se stane, když botník, na který jsme zvyklí, neodstraníme. Hrozí nám nějaké sankce ?
Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Šířka únikových cest z bytových domů je uvedena v ČSN 73 0833 PBS Budovy pro bydlení a ubytování.
ČSN 73 0833: V budovách skupiny OB2, které mají únikové cesty (nechráněné únikové cesty nebo chráněné únikové cesty)navrženy podle této normy, se bez ohledu na obsazení osobami považuje za postačující šířku únikové cesty rozměr 1,1 m; průchod dveřmi může být zúžen na 0,9 m. Je-li více obytných jednotek v podlaží, doporučuje se šířka cesty 1,5m, průchod dveří pak může být zúžen na 1,1m.
Dle mého názoru splňujete výše citovanou Českou technickou normu č. 0833 PBS. Proto bych se neobávala žádných sankcí, případně chtějte slyšet, z jakého technického předpisu vychází druhá strana.


OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace notebooku, opakovaná výměna mainboardu a vrácení zboží
- Opakovaná reklamace s výměnou motherboardu notebooku a vrácení zboží
- Opakovaná reklamace zboží a rozhodnutí nejvyššího soudu Rc 22/1983
- Opakovaná reklamace motherboardu notebooku a vrácení zboží
- Opakovaná reklamace zboží a možnost odstoupení od kupní smlouvy


11. 1. 2010 jsem jako spotřebitel zakoupila notebook. V listopadu 2011 přestal fungovat, při reklamaci byl vyměněn mainboard (základní deska notebooku). Po týdnu notebook opět přestal fungovat – v rámci reklamace opět vyměněn mainboard. V listopadu 2012 opět došlo k vadě mainboardu. Požadovala jsem odstoupení od kupní smlouvy a vrácení peněz dle Občanského zákoníku a rozhodnutí nejvyššího soudu Rc 22/1983: "Platí-li zákonná záruka již jen ohledně určité součástky prodané věci, a na této součástce se vyskytne vada bránící řádnému užívání prodané věci, která je vzhledem k ustanovení § 622 Občanského zákoníku dostatečným důvodem pro uplatnění práva na výměnu věci nebo práva na zrušení smlouvy, může kupující uplatnit kterékoli z těchto práv, i když se jeho realizace dotkne celé prodané věci včetně těch částí, za jejichž vady již prodávající neodpovídá."
Prodejce však vyměnil mainboard s tím, že odstoupit od smlouvy nemohu - jedná se o PRVNÍ reklamaci vyměněného mainboardu. Svůj názor podpořil názorem ČOI. Jak to tedy je? Jsem studentka a nutně potřebuji SPOLEHLIVÝ A BEZVADNÝ notebook. Opravený notebook jsem přijala, jak ale postupovat, když základní deska notebooku bude opět vadná? Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
V případě další vady na opravovaném notebooku bych postupovala podle § 622 odst. 2 občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.) tedy jde-li o vady svou povahou odstranitelné, ale tyto se opětovně vyskytují po opravě věci (což snadno doložíte kopiemi reklamačních listů z dřívějška), pro které kupující nemůže věc řádně užívat – svědčí Vám právo na výměnu věci (celého notebooku) nebo máte právo na odstoupení od smlouvy. Pokud by prodávající odmítl věc vyměnit, obraťte se na Českou obchodní inspekci – předložte opět KOPIE reklamačních listů z dřívější doby, komunikaci z Vaší strany a dále též informaci ze strany prodávajícího, že nemáte nárok na odstoupení od smlouvy, neboť taková informace ze strany prodávajícího omezuje Vaše spotřebitelská práva a zdá se, že je s ohledem na Vámi popsané skutečnosti nepravdivá a Vy skutečně máte v této záležitosti právo žádat výměnu věci (celého notebooku), stejně jako právo na odstoupení od smlouvy.


OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Odškodné při nedodržení smlouvy o smlouvě budoucí
- Pokuta za nedodržení smlouvy o smlouvě budoucí
- Je neschválení hypotéky nedodržení smlouvy o smlouvě budoucí?
- Odškodné za nedodržení smlouvy kvůli neschválení hypotéky


Můj partner chce kupovat dům, má přichystané podklady k podepsání smlouvy o smlouvě budoucí, než se vyřídí hypotéka. V této smlouvě se píše, že obě strany musí při nedodržení zaplatit protistraně odškodné. Ptám se zda se za nedodržení považuje i neudělení či neschválení hypotéky, nebo zda se ti do smlouvy musí zanést přímo a konkrétně? Dekuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
Smlouva o smlouvě budoucí je upravena v § 50a občanského zákoníku. Je zde též stanoveno, že v případě, že uplyne doba pro uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení druhé strany bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Čímž není dotčeno právo na náhradu škody.
Otázku, zda se neudělení, neschválení hypotéky považuje za porušení smluvních podmínek či nikoliv bych navrhovala nechat výslovně do smlouvy zakomponovat.


OBČAN-DĚDICTVÍ, ZÁVĚŤ
- Je možné do závěti napsat věcné břemeno doživontího užívání pro dceru?
- Závěť ve prospěch vnuka, vnučky a věcné břemeno dožití pro syna, dceru
- Závěť s věcným břemenem dožití, doživotního užívání - je možná?


Lze do závěti mé tchyně napsat, že její bytovou jednotku dědí vnučka s tím, že užívat byt budu až do mé smrti já - dcera zůstavitelky a současně matka vnučky zůstavitelky? Toto je vůle mé tchyně. Její syn, můj manžel zemřel. Paní notářka říkala, že ten dovětek o dožití se tam napsat nedá. Tak by mne zajímalo jak to je. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Půjde o situaci, kdy bude vlastnické právo k bytové jednotce napsáno na vnučku a ve Váš prospěch bude zřízeno věcné břemeno dožití. Věcné břemeno lze zřídit i v závěti. Tento postup je popsán v ustanoveních § 151o odst. 1 občanského zákoníku (z.č. 40/1964 Sb.) – „věcná břemena vznikají písemnou smlouvou na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví….“ . Proto nemá v tomto směru paní notářka pravdu a nevím, proč Vás mylně informovala.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic nestihl odmítnout dědictví v měsíční lhůtě - jak postupovat?
- Je možné dodatečně odmítnout dědictví po měsíční lhůtě?
- Dodatečné odmítnutí dědictví po měsíční lhůtě od vyzvání notáře
- Neodmítnuté předlužené dědictví a splácení, vracení dluhů věřitelům
- Přijetí předluženého dědictví a sloučení majetku dědice a zůstavitele
- Likvidace dědictví a konvokace věřitelů (vyzvání věřitelů)
- Svolání věřitelů v předluženém dědickém řízení
- Likvidace dědictví svoláním věřitelů - informace


Mám problém týkající se dědického řízení po mém strýci. Strýc byl nemajetný, žil v domácnosti, kde dlužil na nájemném. Já jsem dědictví písemně a odmítl. Dopis s odmítnutím dědictví byl odeslán přes Českou poštu. Následně mi byl zaslán dopis od notářky v Praze, kde jsem byl vyzván k projednání dědictví, jelikož jsem dědictví do jednoho měsíce neodmítl. K tomuto řízení jsem se nedostavil, jelikož jsem řidič kamionu a dopis jsem našel až po 3 týdnech. Následně jsem telefonoval notářce, kdy mi bylo sděleno, že ona řízení ukončila. Poté jsem dne 15.10.2012 převzal usnesení, že jsem dědicem bytového vybavení atd. v hodnotě 1.000,- Kč, kdy ale vznikl dluh na nájemném ve výši cca 60.000,- Kč a dědictví je tedy předlužené. Vím, že věřitel by po mě neměl požadovat větší částku, než kterou jsem nabyl v dědictví. Je možné, když se po uzavření dědictví přihlásí další věřitelé, aby po mě požadovali nějakou částku v plné výši, nebo nemohou? Jak postupovat v případě likvidace dědictví a zda i po případném vyzvání věřitelů soudem a jejich nečinnosti budou moci v budoucnu nějakým způsobem po mě dluhy vymáhat? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za zůstavitelovy dluhy. Nepříjemná situace nastává ovšem v okamžiku, že je věřitel oprávněn žádat uspokojení svého dluhu i z majetku dědice, neboť okamžikem přijetí dědictví, srůstá původní majetek dědice s majetkem, který získal dědic od zůstavitele.
Velmi Vám doporučuji a souhlasím s likvidací dědictví a tzv. konvokací věřitelů (vyzvání věřitelů), ustanovení § 471 občanského zákoníku. Ti věřitelé, kteří se nepřihlásí v rámci tohoto svolání věřitelů, nemají nárok na uspokojení svých pohledávek (§ 471 odst. 2, na konci odstavce).


RODINA-DOVOLENÁ, NEPLACENÉ VOLNO
- Nárok na placené volno - doprovod bratra k lékaři
- Nárok na plat, mzdu při doprovodu sourozence k lékaři
- Nárok na plat při doporovdu rodinného příslušníka k lékaři


Mám nárok na placené volno když musím doprovodit bratra (36 let) k lékaři. Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 590/2006 Sb. stanoví ve svém § 1 bod. 8, že se zaměstnanci poskytuje pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené )kony nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
1. S NÁHRADOU MZDY NEBO PLATU, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
2. BEZ NÁHRADY MZDY NEBO PLATU, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
S ohledem na výše uvedené je Váš zaměstnavatel povinen omluvit Vaši nepřítomnost na pracovišti (náleží Vám pracovní volno), ale pokud jde o Vašeho sourozence, neposkytuje se náhrada mzdy nebo platu.


OBČAN-DLUHY
- Je možná smluvní pokuta pokud zájemce o půjčku nepodepsal žádnou smlouvu?
- Může vypůjčitel chtít po potenciálním zájemci o půjčku smluvní pokutu?
- Mohu neuhradit pokutu za půjčku podku jsem nepodepsal žádnou smlouvu?
- Nepodepsaná smlouva o půjčce a placení pokuty vypůjčiteli


Zažádala jsem o SMS půjčku na 2000 kč k níž mi byla poslána smlouva, že souhlasím svým podpisem mimo jiné se smluvní pokutou 10.000 Kč. Při nesplacení dluhu do určitého data. Smlouvu jsem nepodepsala, ale přesto mi peníze poslali a nyní po mě chtějí 12.761 Kč je možné se nějak bránit? Mockrát děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že jste smlouvu nepodepsala, tak ani žádný smluvní vztah nevznikl. Tato problematika je řešena v § 53 odst. 9 Občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.), který říká, že pokud dodavatel plní spotřebiteli bez objednávky (což se ve Vašem případě stalo), pak není spotřebitel povinen zboží (v tomto případě finanční plnění) dodavateli vrátit a ani jej na to upozornit. Spotřebitel si tedy může zboží bez dalšího ponechat, aniž by dodavateli něco platil.
Určitě se obraťte na společnost, která Vám tuto upomínku zaslala s tím, že jste žádnou smlouvu nepodepsala, nebo ať Vám kopii takové smlouvy předloží. Samozřejmě můžete ony 2.000 Kč vrátit, nebo můžete argumentovat shora uvedeným ustanovením občanského zákoníku.


OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Zájemce žádá o slevu z kupní ceny domu kvůli hluku
- Hluk od sousedů a odmítnutí podepsání kupní smlouvy zájemcem o byt, dům


Jaké mám možnosti při prodeji řadového domu, když zájemce odmítne kvůli hluku ze sousedova klavíru dům koupit, ačkoliv předtím s koupí souhlasil, nebo když žádá slevu. Děkuji, Zora

ODPOVĚĎ:
Pokud nebyla sepsána smlouva o smlouvě budoucí, pak máte buď možnost přistoupit na slevu z kupní ceny, nebo hledat dalšího kupce.
Pokud byla sepsána smlouva o smlouvě budoucí – je možné souhlas druhého účastníka nahradit souhlasem soudu ve smyslu § 50a občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.).


OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Pokuta pro podnikatele - výkon živnosti odborně nezpůsobilou osobou
- svěření práce odborně nezpůsobilé osobě a pokuta pro živnostníka
- Odpovědnost za správní delikt při výkonu živnosti odborně nezpůsobilým brigádníkem
- Odborně nezpůsobilý brigádník vykonává odbornou práci za živnostníka
- Může podnikatel zaměstnat odborně nezpůsobilé brigádníky?
- Může živnostník zaměstnat odborně nezpůsobilé brigádníky?
- Zaměstnávání odborně nezpůsobilých strážných DK (dílčí kvalifikace)
- Pokuta za zaměstnávání odborně nezpůsobilých strážných DK


Existuje dílčí kvalifikace strážný (DK), o níž se v zákoně píše, že podnikatel podnikající v tomto oboru musí zajistit, aby ji jeho zaměstnanci měli. Zajímá mě situace, kdy firma A si najímá firmu B, aby ji na tuto činnost (ostraha majetku a osob) poskytovala brigádníky (přitom obě firmy k této činnosti - ostraha majetku a osob - mají koncesi od živnostenského úřadu).
Je samozřejmé, že firma B musí zajistit, aby její brigádníci měli tu dílčí kvalifikaci, jinak může dostat pokutu případně zákaz činnosti. Co ale firma A? Pokud by firma B zaměstnávala brigádníky bez té DK a přišlo se na to, dostala by pokutu i firma A? Předpokládejme, že ve smlouvách mezi A a B není žádná zmínka o tom, že brigádníci firmy B musí mít tu DK. (Tato případná zmínka ve smlouvě by byla irelevantní pro živnostenský úřad, význam by měla pouze pro odškodnění mezi A a B).
Nějaké info: http://www.bezpecnostnikvalifikace.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=4&Itemid=4
Děkuji, Norbert

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu předpokládat, že "poskytováním brigádníků" máte na mysli tzv. agenturní zaměstnávání dle § 307a a násl. Zákoníku práce. Na tomto místě proto (mírně nad rámec Vašeho dotazu) připomínám, že dle § 308/1 písm. b) zákoníku práce musí dohoda agentury práce (ve Vašem příkladu se jedná o firmu B) s uživatelem (firma A) o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce (brigádník) obsahovat mimo jiné i vymezení druhu práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, včetně požadavků na odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou pro tento druh práce, Vámi popsaná situace (tj. smluvní neošetření povinné DK) by tedy teoreticky nastat neměla.
Neboť dle § 7/6 živnostenského zákona je podnikatel povinen zajistit výkon stanovených činností (které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 živnostenského zákona) pouze fyzickými osobami splňujícími předepsané požadavky odborné způsobilosti, domnívám se, že ve Vašem případě by se správního deliktu dle § 62/1 písm. a) živnostenského zákona dopustila i firma A. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že odpovědnost právnické osoby (resp. podnikající fyzické osoby) za správní delikt je v zásadě objektivní, tzn. že se zde nezkoumá zavinění (tj. vnitřní psychický vztah pachatele ke spáchání správního deliktu), a že živnostenský zákon v § 7/6 hovoří o povinnosti zajistit výkon stanovených činností odborně způsobilými fyzickými osobami (nikoli tedy pouze vlastními zaměstnanci či pracovníky, nýbrž tyto podmínky musí splňovat jakákoli fyzická osoba, která bude pro daného podnikatele výkon předmětné činnosti zajišťovat). Dle mého názoru by tedy byl ve Vašem příkladu obecní živnostenský úřad oprávněn udělit pokutu dle § 62/4 písm. b) živnostenského zákona firmě A i B.
Současně je však nutné si uvědomit, že dle § 64/1 živnostenského zákona právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila, přičemž při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Nelze tedy vyloučit, že by se firma A za určitých okolností mohla udělení pokuty vyhnout.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím (jak ostatně sám v dotazu zmiňujete), že firma A by byla oprávněna domáhat se po firmě B náhrady škody, způsobené jí udělením pokuty ze strany obecního živnostenského úřadu. V této souvislosti přichází v úvahu především použití obecné úpravy dle § 3a/2 Obchodního zákoníku, dále pak § 373 Obchodního zákoníku (za určitých okolností též § 375 Obchodního zákoníku). V nejobecnější rovině pak stojí za zmínku § 415 a § 420 Občanského zákoníku.


OBČAN-EXEKUCE
- Může někdo koupit před dražbou pozemek zabavený v exekuci?
- Může někdo koupit před dražbou byt, dům zabavený v exekuci?
- Může majitel prodat nemovitost zabavenou v exekuci
- Může majitel prodat exekučně zabavenou nemovitost před dražbou?
- Je možné prodat exekučně zabavený pozemek se svolením exekutora?
- Může exekutor odsouhlasit prodej zabaveného pozemku, nemovitosti?
- Je možné po složení dluhu exekutorovi zastavit exekuci na byt, dům?


Mám zájem o pozemek na který se vztahuje zástavní právo exekutorské. Spolu s dalšími pozemky má jít do dražby. Je možné tento pozemek koupit před dražbou (např. přímo od majitele)? Nebo je možné na to jít oklikou, např. uzavřít s ním smlouvu o půjčce u které by byla smlouva o smlouvě budoucí na prodej pozemku, on by z té půjčky zaplatil dluhy a pak by mi pozemek prodal? Nebo myslíte, že se spíš vyplatí počkat na dražbu? Děkuji, Petr

ODPOVĚĎ:
Neboť zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech představuje jeden ze způsobů exekuce ukládající zaplacení peněžité částky (§ 59/1 písm. e) exekučního řádu), doporučuji Vám (a vlastníkovi předmětného pozemku) zejména veškeré zamýšlené kroky projednat s příslušným exekutorem.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 44a/1, resp. též dle § 47/4, exekučního řádu nesmí povinný (vlastník pozemku) po doručení usnesení o zahájení exekuce nakládat se svým majetkem (včetně nemovitostí), přičemž právní úkon, kterým by povinný tuto povinnost porušil, by byl platný pouze v případě, že by se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel nedovolali jeho neplatnosti. Koupě nemovitosti zatížené exekutorským zástavním právem bez souhlasu exekutora by tak pro Vás byla nanejvýš riskantním počinem.
Pokud by však s prodejem předmětné nemovitosti vyslovili písemný souhlas exekutor, oprávněný i všichni přihlášení věřitelé, bylo by možné zpeněžit určitou část majetku povinného k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného, nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora (§ 44a/4 exekučního řádu).
Vámi navrhované řešení v podobě kombinace poskytnutí peněžní částky s následným převodem pozemku (po zastavení exekučního řízení) by bylo možné uskutečnit v souladu s § 44a/2 exekučního řádu, dle něhož složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle § 44a/1 a § 47/4 exekučního řádu.
Pro ilustraci rizik spjatých s dispozicí s nemovitostí zatíženou exekutorským zástavním právem bez souhlasu exekutora (a dalších osob) připomínám ještě § 338d/2 občanského soudního řádu, dle něhož pro pohledávky, pro něž bylo zřízeno soudcovské zástavní právo (též exekutorské zástavní právo), lze vést výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti přímo i proti každému pozdějšímu vlastníku nemovitosti, který ji nabyl smluvně, o zakoupený pozemek byste tudíž mohl následně přijít v dražbě i Vy (byť pro vymožení dluhu povinného).
I přes shora uvedené varianty však ponechávám na zvážení, zda by pro Vás nebylo ekonomicky výhodnější vyčkat s koupí pozemku do dražby, a to zejména s ohledem na výši vyvolávací ceny dražených věcí.


RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Formulář "Souhlas zákonného zástupce s podáním léku v mateřské škole"
- Může učitel podat lék v případě epileptického záchvatu dítěte
- Epileptický záchvat žáka ve škole a podání léku učitelem
- Podání léku učitelem ve škole při epileptickém záchvatu - informace
- Jakým zákonem nahradil Zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb.
- Může rodič učitele zprostit odpovědnosti při podání léku dítěti ve škole?
- Prohlášení o možnosti poskytnutí léku učitelem žákovi ve škole


Ve speciální mateřské škole jsou zaměstnáni pedagogičtí pracovníci a řešíme otázku podání léku v MŠ. Konkrétně se jedná o podání léku v případě epileptického záchvatu. Dle rodičů je v případě velkého záchvatu (dříve se mu říkalo grand mal) třeba podat lék co nejrychleji - zhruba po třech minutách neodeznívajícího záchvatu.
Vzhledem k tomu, že pedagogičtí pracovníci nejsou kompetentní k tomu, aby podávali lék, ale zároveň by měl být náplněn Zákon o péči o zdraví lidu - poskytnutí první pomoci. Vytvořila jsem si tedy formulář s názvem Souhlas zákonného zástupce s podáním léku, kde rodič popíše pokud zná spouštěcí moment. Dále je zde zaznamenáno komu je předán lék, kde bude uložen. O veškerých změnách ohledně předepsané medikace budou neodkladně informováni pedagogičtí pracovníci školy. Dodá lék v originálním balení s popiskou jména dítěte.
V případě záchvatu pedagogický pracovník neodkladně bude kontaktovat záchrannou službu a rodiče dítěte, poskytne předlékařskou první pomoc (stabilizovaná poloha a pod.) a podá lék.
v závěru jsem napsala dodatek, že zaměstnanci mateřské školy MŠ nenesou odpovědnost za případná rizika při správném podání léku. Prosím o radu, jedná se mi o ochranu pedagických pracovníků a současně naplnění Zákona o péči zdraví lidu. Děkuji za odpověď, Tereza

ODPOVĚĎ:
V první řadě si dovolím mírně opravit omyl, kterého se ve svém dotazu dopouštíte - zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, byl ke dni 1. 4. 2012 zrušen a nahrazen zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
V současné situaci Vám v první řadě doporučuji kontaktovat (s vědomím rodičů příslušného dítěte) praktického lékaře dítěte (popř. odborného ošetřujícího lékaře dítěte) a informovat se zde o aspektech a projevech onemocnění dítěte. Přestože rodiče dítěte znají podrobnosti jeho onemocnění bezpochyby velmi dobře, doporučuji Vám se v této souvislosti spolehnout na odborný popis spouštěcích podnětů epileptického záchvatu, jeho projevů, délky trvání a zejména kritérií, při jejichž splnění je nezbytné podat dítěti (v rámci poskytování první pomoci) příslušný lék (viz níže).
V této souvislosti rovněž konstatuji, že Vaše zmínka o neoprávněnosti pedagogického pracovníka podat dítěti lék není zcela správná, vše závisí na typu léku (některé léky mohou podávat dítěti např. jeho rodiče, u některých je zapotřebí odborného zdravotnického postupu).
V případě povědomí pedagogických pracovníků o onemocnění dítěte, jeho projevech, rizicích a kritériích, při jejichž splnění je podání léku nezbytné, je dle mého názoru nutné hodnotit podání léku jako úkon v rámci poskytování první pomoci, tzn. že v případě pasivity pedagogického pracovníka by bylo možné (např. při vzniku škody na zdraví) uvažovat též o vzniku jeho právní odpovědnosti za ni (resp. též odpovědnosti jeho zaměstnavatele dle § 420/2 Občanského zákoníku), a to zejména s přihlédnutím k porušení tzv. generální prevenční povinnosti dle § 415 Občanského zákoníku.
Shora popsaným jednáním by se pak mohl pedagogický pracovník dopustit také trestného činu neposkytnutí pomoci (§ 150/1 trestního zákoníku), za který hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta.
Výše uvedené lze uzavřít připomenutím, že odpovědnost dle Občanského ani trestního zákoníku nemůže být zúžena žádným jednostranným prohlášením, Vámi navrhovaný závěr textu by proto v případě právního sporu neměl právní relevanci. I přesto Vám však doporučuji určitou variaci takového poučení v textu ponechat, a to z důvodu určité signalizace právní a především praktické pedagogické obtížnosti úkolu jednotlivých pedagogických pracovníků ve vztahu k rodičům dítěte.
V této souvislosti mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že problematika zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při školním vzdělávání je obecně upravena v § 29 školského zákona, přičemž je možné vycházet rovněž z metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. 37 014/2005-25 (zejm. pak jeho čl. 8 a 10).
Vámi nastíněné prohlášení rodičů dítěte hodnotím jako velmi dobré, pouze proto shrnu, že takové prohlášení by mělo především obsahovat:
a/ velmi zevrubný popis konkrétního onemocnění dítěte, a to zejména popis takových projevů tohoto onemocnění, se kterými se mohou pedagogičtí pracovníci při své činnosti setkat (zejména se tedy jedná o popis epileptického záchvatu),
b/ podrobný popis všech známých spouštěcích podnětů epileptických záchvatů konkrétního dítěte (včetně popisu frekvence a historie těchto podnětů, tzn. jak často a kdy v minulosti byl ten který podnět příčinou epileptického záchvatu),
c/ jednoznačný popis kritérií, při jejichž splnění je nutné podat příslušný lék (tzn. kdy se již jedná o silný epileptický záchvat),
d/ zcela jasný návod postupu při jednotlivých typech epileptických záchvatů, kterými dítě trpí (a to včetně postupu při podání léku, tzn. jakým způsobem, za jakých okolností a jaké množství léku může být dítěti podáno, přičemž na tomto místě doporučuji rovněž výslovné "ujištění" o oprávnění podat lék rovněž pedagogickým pracovníkem,
e/ "časový harmonogram postupu při epileptickém záchvatu (tzn. telefonické kontaktování lékaře a rodičů dítěte, přičemž v této souvislosti doporučuji zakotvit výslovně povinnost pedagogického pracovníka postupovat v souladu s telefonickým návodem příslušného lékaře (pouze nebude-li možné lékaře telefonicky kontaktovat, bude postupováno dle popsaného návodu),
f/ pravidla manipulace s lékem a hlášení změn medikace (dle Vašeho návrhu).
Shora uvedené prohlášení rodičů Vám doporučuji konzultovat s příslušným lékařem dítěte, či ještě lépe, nechat toto prohlášení (alespoň v bodech a/ až e/) tomuto lékaři (samozřejmě se souhlasem rodičů dítěte) připravit. Prohlášení je zapotřebí nechat oběma rodičům dítěte podepsat (doporučuji nechat podpisy rodičů alespoň úředně ověřit), rovněž podpis a razítko příslušného lékaře by byly vhodné.


OBČAN-EXEKUCE
- Je možná při exekuci srážka ze mzdy u dohody o pracovní činnosti
- DPČ starobního důchodce a exekuční srážky ze mzdy


Poživateli starobního důchodu pracujícímu na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) zaměstnavatel nemůže z výdělku na dohodu o pracovní činnosti nic srazit a nic tedy nesráží ve prospěch exekuce, neboť po odečtení nezabavitelných částek na osobu povinného a jeho manželku zůstane tak malá částka, ze které nelze nic exekuovat. Je tento postup správný? Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Výše prováděných srážek ze mzdy (z odměny z dohody o pracovní činnosti) při nařízené exekuci závisí na celkovém dosahovaném příjmu povinného (např. dle hodinové sazby). Pokud je tento příjem opravdu tak malý, že nepřevyšuje základní nezabavitelnou částku dlužníka a manželky, v obecné rovině nelze nic strhávat. Je ovšem třeba míti na paměti, že příjmem, který je postižitelný exekucí, je i starobní důchod. Celkový příjem dlužníka, který výše zmíněnou základní částku převyšuje, jak tak v rámci exekuce možné postihnout.


OBČAN-DLUHY
- Může věřitel napadnout darování nemovitosti blízkým - vyhnutí se vrácení dluhu
- Je platné darování bytu, domu pokud je dárce dlužníkem a nesplácí dluhy?
- Je možné darovat byt rodině - snaha vyhnout se exekuci kvůli dluhům
- Je možné darovat dům rodině - snaha vyhnout se exekuci kvůli dluhům
- Je možné darovat pozemek rodině - snaha vyhnout se exekuci kvůli dluhům
- Je možné vyhnout se exekuci darováním nemovitosti rodině?
- Je možné zabránit exekuci darováním bytu, domu rodině?
- Darování bytu, domu rodině ve snaze zabránit exekuci nemovitosti
- Kolik let zpět je možné napadnout darování kvůli vyhnutí se exekuci?


Mamka darovala rodinný dům mě a mému otci. Má dluhy, nemá práci a nemá na splátky, ničím neručila ani tím rodinným domem.
Mohla by banka požadovat vrácení domu mé mamce, aby se dluh splatil? Myslím tím, že by ho banka zabavila ve svůj prospěch. Je vázaný, ale to je psané na otce, který splácí, darovala rodinný dům který dostala taky darem od svých rodičů. Ty půjčky, které má a nesplácí jsou půjčky bez ručení majetkem nebo jiné osoby. Až banka začne vymáhat své závazky vůči mamce, je nějaká pravděpodobnost, že napadnou darovací smlouvu a my tak přijdem o ten dům? Děkuji, Alena

ODPOVĚĎ:
Právní úkony dlužníka, které mohou vést ke zkrácení věřitele, tedy např. darování nemovitosti osobám blízkým, může být věřitelem napadeno. Daný úkon by tak byl ve vztahu k věřiteli neplatný. Napadnout takovéto smlouvy je ovšem možné pouze u právních úkonů učiněných za poslední tři roky od okamžiku, kdy je neplatnost namítána. Ve Vašem případě tedy záleží na okamžiku, kdy byl dům darován.


PRÁCE-VÝPOVĚĎ, UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné poslat výpověď emailem?


Výpověď zaměstnavateli jsem podala 31.8.2012 ústně, ještě ten den mi přišel emailem formulář (výpověď podána zaměstnancem) od zaměstnavatele, že jej mám vyplnit a zaslat zpět. Od 17.9.2012 jsem na nemocenské, už jsem to v práci nezvládala, byl na mě vyvíjem psychický nátlak. Nějaký druh šikany. Až 18.9.2012 jsem poslala mailem vyplněný formulář ohledně výpovědi. Platí výpověď od 31.8.2012 i když jsem jej odeslala až 18.9.2012? Dnes jsem se totiž dozvěděla, že mě zaměstnavatel nechce pustit z práce, protože jsem výpověď dala až na nemocenské, tudiž se mi výpovědní doba posouvá o dobu nemocenské. Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce říká, že výpovědní doba činí 2 měsíce. Tuto dobu lze pak měnit na základě dohody se zaměstnavatelem. Pokud ovšem mezi Vámi a zaměstnavatelem existuje jen ústní dohoda a písemně máte na formuláři vyplněno něco jiného, bude se Vám velmi obtížně dokazovat, že písemné dohodě předcházela ústní. Navíc dohoda o rozvázání pracovního poměru, který končí sjednaným dnem musí být písemná. Výpovědní doba se Vám tedy bude počítat až od doby, kdy jste odeslala Vámi zmíněný formulář výpovědi podané zaměstnancem.


OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk od sousedů - hra na klavír - jak se bránit?
- Jak se bránit obtěžování klavírní hrou sousedů?
- Je možné podat žalobu na hlučné sousedy?
- Hlučná klavírní hudba od sousedů - jak se bránit?


Jaké mám možnosti, když nás sousedé obtěžují hrou na klavír? Problém vznikl před dvaceti lety, když jsme se spolu s dalšími lidmi přestěhovali do nové řadovky (řadove domky jsou v soukromém vlastnictví). Sousedé si dali klavír ke stěně společné s naším domem. Jeden člen jejich domácnosti na tento klavír velmi aktivně hrál. Hra na klavír se velmi rozléhala. I sousedé z domku na druhé straně si stěžovali na hluk a nechtěli věřit, že to nejde od nás, ale že na klavír hrají ve vedlejším domě.
Zkoušeli jsme se s nimi dohodnout a nakonec jsme dospěli aspoň k tomu, že je klid od 19:00, což se jakž takž dodržovalo. Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Váš případ je typickou ukázkou tzv. sousedského sporu. Dle § 127/1 Občanského zákoníku platí, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv, proto zejména nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem apod.
Domníváte-li se proto, že intenzita klavírové hry Vašich sousedů překračuje míru přiměřenou poměrům, můžete se obrátit na soud s tzv. sousedskou žalobou (v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti a přiložíte maximum důkazů, zejména tedy navrhnete provedení svědeckých výpovědí Vás a jiných Vašich sousedů) a budete se domáhat, aby soud Vašim sousedům klavírovou hru zakázal (resp. jí časově omezil).
V této souvislosti odkazuji na podobný dotaz, zodpovězený zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/najem-a-najemnici/13588-je-mozne-zavolat-na-hlucne-najemniky-policii.html


PRÁCE-PLATY, MZDY
- Může zaměstnavatel požadovat vrácení části mzdy?
- Zaměstnavatel chráněné dílny požaduje vrácení části mzdy - legálnost
- Vrácení části mzdy zaměstnancem ČID zaměstnavateli - je to legální?
- Invalidní zaměstnanec musí vracet část mzdy zaměstnavateli - legálnost
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin dotačního podvodu - příklad, případ z praxe
- Trestný čin podvodu - vracení části mzdy zaměstnancem zaměstnavateli
- Pobírání dotací na zaměstnávání invalidních zaměstnanců a trestná činnost zaměstnavatele


Manžel je částečný invalidní důchodce a pracuje na plný úvazek v chráněné dílně, kde asi 10 zaměstnanců kompletuje díly na sifony do umyvadel. Zaměstnavatel (majitel) mu pošle mzdu 7.500 Kč na účet a manžel si může nechat jen 6.000 Kč a zbylé peníze (tedy 1.500 Kč) musí zaměstnavateli vrátit. Majitel ho na to upozornil již při podepisování smlouvy, s odůvodněním že ta práce stejně nemá větší hodnotu než 6.000 Kč. Peníze musí vracet každý měsíc všichni zaměstnanci. Má na to majitel právo, když na pracovní místo dostává ještě dotace od státu? Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Není-li Vámi popsaný postup odůvodněn žádným právním titulem, např. dohodou o srážkách ze mzdy apod., o čemž pochybuji, jedná se samozřejmě o protiprávní jednání (v oblasti zaměstnávání invalidních důchodců bohužel poměrně běžné).
Z Vašeho dotazu předpokládám, že zaměstnavatel Vašeho manžela pobírá příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (§ 78 zákona o zaměstnanosti), který je úřadem práce poskytován čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele.
V současné situaci Vašemu manželovi doporučuji (ideálně ve spolupráci s jeho kolegy) kontaktovat místně příslušný úřad práce (popř. též oblastní inspektorát inspekce práce), neboť svým počínáním se zaměstnavatel Vašeho manžela dopustil s vysokou pravděpodobností přestupku (či správního deliktu) na úseku zaměstnanosti či inspekce práce.
Uvažovat je možné rovněž o podání trestního oznámení, neboť postup zaměstnavatele Vašeho manžela by bylo možné kvalifikovat např. jako trestný čin podvodu (§ 209 trestního zákoníku) či trestný čin dotačníhoo podvodu (§ 212 trestního zákoníku).
Váš manžel se pak může samozřejmě domáhat na svém zaměstnavateli vrácení neprávem přijaté části mzdy (a to jako tzv. bezdůvodného obohacení dle § 451 a násl. Občanského zákoníku).


RŮZNÉ-STAVBY
- Jak zabránit stavbě větrné elektrárny?
- Obrana obyvatel obce v boji proti proti stavbě větrné elektrárny
- Občanské sdružení proti postavení větrné elektrárny - informace
- Jak se mohou občané bránit proti postavení větrné elektrárny
- Sepsání petice občany proti postavení větrné elektrárny u vesnice


V naší neposkvrněné šumavské krajině, kde žijeme, se objevila investorská firma, která chce poblíž obce postavit 4 padesátimetrové větrníky na výrobu elektřiny. Jeden občan jim k tomuto účelu prodal potřebné pozemky nedaleko od obce. Ostatní obyvatelé jsou převážně proti.
Upřesňuji, že větrné elektrárny mají stát v katastru Soběšice, který správou patří pod Obec Soběšice. Ovšem v části, která těsně sousedí s intravilánem obce a katastrem Strašice. Strašice jsou samostatná Obec a starosta Strašic i obyvatelé jsou proti.
1) Jaké všechny souhlasy a vyjádření firma potřebuje ke stavbě větrné elektrárny?
2) Je nějaký schůdný a reálný postup, jak by mohli obyvatelé stavbu větrné elektrárny zastavit?
Děkuji, Lubomír

ODPOVĚĎ:
Neboť podrobná odpověď na Váš dotaz by vydala na menší knihu (především stran potřebných postupů k postavení větrné elektrárny), nastíním pouze další pravděpodobný vývoj a možný postup dotčených subjektů (přičemž pro značný překryv Vašich dotazů odpovím na oba současně).
Investor je v první řadě povinen absolvovat tzv. řízení EIA, tzn. řízení o posouzení vlivu jeho záměru na životní prostředí dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Již v této fázi je možné (a velmi žádoucí) aktivně vystupovat proti tomuto záměru. V této souvislosti odkazuji zejména na § 6 a § 16 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a doporučuji Vám iniciovat založení ad hoc občanského sdružení (dle zákona o sdružování občanů), předmětem jehož činnosti bude např. ochrana přírody či krajinného rázu v katastru Vaší obce. Toto občanské sdružení (a rovněž jakýkoli jednotlivec) se může zároveň účastnit veřejného projednání investorského záměru a vznášet zde své připomínky.
V této souvislosti Vám doporučuji spolupracovat úzce s Vaší obcí (která bude jako dotčený územní samosprávný celek (§ 3 písm. d) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) rovněž účastníkem shora uvedeného řízení.
Po obdržení výsledku řízení EIA bude investor povinen zahájit územní a stavební řízení dle stavebního zákona, v jejichž rámci je opět možné vznášet námitky proti stavebnímu záměru. V případě vydání stavebního povolení pak není samozřejmě vyloučeno rovněž podání žaloby proti takovému správnímu rozhodnutí (§ 65 a násl. soudního řádu správního).
Pro získání konkrétních zkušeností s absolvováním shora zmíněných řízení Vám rozhodně doporučuji kontaktovat některá občanská sdružení, která byla v minulosti proti výstavbě větrných elektráren založena, dále Vám lze samozřejmě také doporučit obrátit se na některé celostátní organizace, které se ochranou životního prostředí a krajinného rázu zabývají.
Na závěr pak pouze připomínám, že svůj nesouhlas můžete vyjádřit také prostřednictvím využití petičního práva, popř. k témuž podnítit i obyvatele okolních obcí.


PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Musí uchazeč o práci sdělit zaměstnavateli nejvyšší dosažené vzdělání?
- Může zaměstnavatel vyžadovat informaci o  nejvyšším vzdělání uchazeče o práci?
- Může se zaměstnavatel ptát uchazeče o práci na těhotenství?
- Může se zaměstnavatel ptát uchazeče o práci na rodinné, majetkové poměry?
- Může se zaměstnavatel ptát uchazeče o práci na sexuální orientaci?
- Jaké dotazy nesmí položit zaměstnavatel uchazeči o zaměstnání, práci?
- Na co se nesmí zaměstnavatel ptát uchazeče o práci, zaměstnání?


Chtěla bych se zeptat, zda musím při hledání zaměstnání uvádět své nejvyšší dosažené vzdělání? Mám titul Ing. a mám velký problém sehnat práci právě proto, že mám moc vysoké vzdělání. Hrozí mi nějaký postih, pokud uvedu např. jen maturitu? Děkuji, Bedřiška


ODPOVĚĎ:
Je-li zaměstnavatelem (resp. eventuálním budoucím zaměstnavatelem) vyžadován údaj o Vašem nejvyšším dosaženém vzdělání, jste povinna tuto informaci pravdivě sdělit.
V této souvislosti připomínám, že dle § 30/2 zákoníku práce smí zaměstnavatel vyžadovat (v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru) od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci (nebo od jiných osob) jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Charakter těchto údajů (byť stanoven negativně - šlo by o Váš případ) pak lze vyvodit z § 316/4 zákoníku práce, dle něhož dále zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce, a to zejména informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci, členství v politických stranách nebo hnutích, příslušnosti k církvi nebo náboženské společnosti či trestněprávní bezúhonnosti (charakter konkrétní pracovní náplně může pak samozřejmě odůvodňovat výjimky ze shora uvedeného).
S ohledem na výše citovaná ustanovení zákoníku práce lze dovodit, že údaj o nejvyšším stupni vzdělání zaměstnavatel od uchazeče o zaměstnání vyžadovat může, přičemž tento je povinen uvádět vždy pravdivé informace (v opačném případě by totiž uvedená oprávnění zaměstnavatele postrádala smyslu).


OBČAN-DLUHY
- Vymáhání dluhu smluvně a vliv na promlčecí dobu, lhůtu
- Může dluh uznat někdo jiný než dlužník?
- Může uznání dluhu podepsat někdo jiný než dlužník?
- Je platné uznání dluhu jinou osobou než dlužníkem?


V roce 1998 jsem pro známému pomáhal stavět dům a byl jsem i v roli toho, kdo od podnikatelů bral faktury a následně je předával k proplacení. Jednomu z nich posléze nebyla kvůli špatně prováděné práci poslední faktura proplacena a já bohužel před proplacením – závady na jim vykonané práci se našli až následně - jsem mu podepsal uznání dluhu (ač faktura nebyla psaná vůbec na mě, ale na stavebníka) v částce cca 18.000,-
20.3.2001 na mě podal žalobu ve které se uvedené částky domáhal a v roce 2003 byl vydán soudem platební rozkaz(29.4.2003), proti kterému jsme podal odpor. 29.10.2012 proběhlo soudní první soudní stání. Protože od žaloby uplynula dlouhá doba, stejně tak od vydání platebního rozkazu, tak se ptám, jestli už to není promlčené, případně kdy to bude promlčené (jestli po 10 letech od vydání platebního rozkazu, tak by to bylo v dubnu příštího roku a mám-li tedy soudní proces odvoláváním protahovat až do té doby) a jestli probíhající soudní jednání má nějaký vliv na promlčení skutku. Potřeboval bych tedy poradit, jak mám dále postupovat. Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Je sice pravdou, že bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle takového soudního rozhodnutí plněno (§ 110/1 Občanského zákoníku), zároveň však platí, že uplatní-li věřitel v promlčecí době své právo u soudu (a v zahájeném řízení řádně pokračuje), promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení, tzn. že promlčecí doba se tzv. staví (§ 112 Občanského zákoníku).
V současné době Vám proto doporučuji nesoustředit se na promlčecí dobu věřitelova práva (neboť ta nyní neběží), nýbrž zaměřit svou pozornost na vlastní tvrzení a argumentaci. Neboť pro provedení důkladnější právní analýzy by bylo nutné seznámit se s Vaším případem podrobněji, uvedu pouze několik bodů, které připadají za určitých okolností v úvahu:
-    V první řadě Vám doporučuji přepočítat běh promlčecí doby věřitelova práva (ještě před podáním žaloby), základní promlčecí doba je dle § 101 Občanského zákoníku tříletá, v této souvislosti Vám proto doporučuji vznést před soudem tzv. námitku promlčení.
-    Dále Vám lze samozřejmě doporučit napadnout platnost Vámi podepsaného uznání dluhu jako takového; dle § 558 Občanského zákoníku platí, že dluh může být uznán pouze osobou, které „náleží“ (což však není Váš případ), byl-li současně v době uznání dluh již promlčen, nastane tzv. fikce existence dluhu pouze v případě, že jste o jeho promlčení v době uznání věděl; přestože se tedy uznáním dluhu prodloužila jeho promlčecí doba na 10 let, nemusí Vám to za těchto okolností bránit v tvrzení, že dluh na Vaší straně vůbec neexistuje.


RŮZNÉ-STAVBY
- Pravidla pro přidělování popisných a evidenčních čísel domům, budovám
- Které budovy mohou mít popisná a evidenční čísla

- Podmínky pro přidělení popisného, evidenčního čísla domu, budově

V roce 2006 jsem musela uvolnit služební byt. Z důvodů bytové tísně, jsem si na Stavebním úřadu zažádala o povolení vybudovat si na vlastním stavebním pozemku objekt – nouzové přístřeší. Jednalo se o drobnou stavbu na ohlášení, než dostavím RD na témž pozemku. Stavební úřad neměl námitek, pokud splním tyto podmínky:
Předložím
- projekt od projektanta, - název objektu bude "Pomocná stavba při realizaci RD",
- vyjádření energetiků a telekomunikací.
Podmínky jsem splnila, Stavební úřad mi stavbu povolil, ale nepovolil mi napojit se na inženýrské sítě, a nepřidělil objektu evidenční číslo. Z toho důvodu se nemohu přihlásit k trvalému pobytu. Jak mám postupovat, abych získala trvalé bydliště na objekt, který je v mém vlastnictví, a ve kterém bydlím 5 let. Nechci se přihlásit na podatelnu Městského úřadu, protože by se ze mě stal úředně bezdomovec, a to já nejsem. Mám neplatný OP. Je mi 58 let a jsem
ČID, mohu žádat odškodné za útrapy, které mi Stavební úřad způsobil tím, že mi zabránili v přístupu k vodě? Děkuji. Laura

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 3 částí:
1/ Číselné označení Vaší stavby a trvalý pobyt:
Dle § 10/1 zákona o evidenci obyvatel může mít občan jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním (popř. orientačním číslem) a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Vaše eventuální přihlášení k trvalému pobytu ve Vaší současné stavbě bude tedy možné, bude-li tato označena popisným či evidenčním číslem (popř. číslem orientačním).
Popisné číslo je dle § 31 a násl. zákona o obcích přidělováno pouze budovám, jimiž se rozumí stavby prostorově soustředěné a navenek převážně uzavřené obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, s jedním nebo více ohraničenými užitkovými prostory (§ 3/1 písm. a) bod 1 zákona o oceňování majetku).
Dle § 31/2 zákona o obcích se pak evidenčními čísly označují stavby pro rodinnou rekreaci, stavby dočasné a budovy, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (s určitými výjimkami).
Podrobnosti přidělování a umisťování popisných a evidenčních čísel jsou pak stanoveny v § 4 a násl. vyhlášky č. 326/2000 Sb.
Splňuje-li proto Vaše stavba shora uvedené podmínky, byl stavební úřad povinen vyzvat obec k přidělení příslušného čísla (§ 121/2 stavebního zákona), nestalo-li se tak, můžete se na obec s touto žádostí obrátit sama (analogicky je zde možné postupovat dle § 31a zákona o obcích).
2/ Připojení k inženýrským sítím:
Nebylo-li Vám ze strany stavebního úřadu připojení k inženýrským sítím povoleno, doporučuji Vám v první řadě s tímto stavebním úřadem konzultovat důvody zamítnutí Vaší žádosti, resp. se zde můžete informovat o podmínkách, které je zapotřebí splnit. Nebude-li dohoda se stavebním úřadem možná, můžete se se stejným dotazem obrátit na nadřízený orgán (krajský úřad).
Bude-li stavebním úřadem zamítnutí Vaší žádosti odůvodněno dočasným charakterem Vaší stavby (tzn. že připojení k inženýrským sítím bude povoleno až v rámci realizace stavby rodinného domu), můžete zahájit přestavbu své současné stavby na rodinný dům (přičemž tato přestavba může být pouze minimální).
3/ Odškodnění:
Byla-li by prokázána nezákonnost postupu stavebního úřadu, není vyloučeno, abyste se domáhala odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb., s ohledem na časový odstup však nelze vyloučit promlčení Vašich nároků (§ 32 a násl. zákona č. 82/1998 Sb.).
V každém případě Vám v této věci mj. doporučuji obrátit se rovněž na veřejného ochránce práv:
http://www.ochrance.cz/


OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo vrací nájemníkovi kauci pokud má pronajatý byt nového majitele
- Byt v pronájmu má nového majitele - kdo vrací nájemci kauci?
- Je nájemník povinen zpřístupnit byt prohlídce novým nájemníkům?
- Musí nájemce pustit do pronajatého bytu zájemce o byt - prohlídka bytu
- Prohlídka bytu novým nájemníkem - musí původní nájemce pustit do bytu?
- Zákonná lhůta na vrácení kauce nájemníkovi bytu
- Do kdy musí pronajímatel vrátit kauci nájemci, nájemníkovi?
- Může nájemce odmítnout fotografování bytu novým zájemcem o nájem bytu?
- Focení pronajatého bytu novým zájemcem - musí to původní nájemník ztrpět?
- Promlčecí lhůta na vrácení nájemní kauce


Jako nájemník mám uzavřenou nájemní smlouvu na dobu určitou (září 2013). Majitelka zemřela a byt zdědil syn, se synem jsme podepsali smlouvu novou, když nám končila předešlá, kde už ale není uvedeno, že jsme majitelce zaplatili kauci+jeden nájem dopředu.
Bude mi stačit prokázat se předešlou smlouvou, že byla kauce+nájem zaplacena? Byt totiž byl opět prodán.Nový majitel je z Německa a rád by nám dal okamžitou výpověď, pokud odmítneme pouštět potencionální kupce do bytu na prohlídku. Byt chce opět prodat. Jako nájemnící neporušujeme nic, včas platíme nájem. Kontakt s majitelem nemáme žádný,kontaktovala nás pouze RK. Mám pak žádat vyplacení kauce na ní? Může nám dát nový majitel výpověď před koncem nájmu? Má právo RK si fotit byt, který je vybaven mými věcmi, aby měl fotky potřebné k prodeji? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do tří částí:
1/ Vrácení kauce:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu předpokládat, že aktuálně platnou nájemní smlouvu (do září 2013) jste uzavřela se synem původní pronajímatelky, tzn. že se současným vlastníkem bytu jste již žádnou nájemní smlouvu neuzavřela.
Dle § 680/2 Občanského zákoníku platí, že dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci (zde bytu), vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele, přičemž ve Vašem případě došlo k této změně již dvakrát (první změna souvisela s úmrtím původní pronajímatelky a výsledkem dědického řízení, druhá změna pak s prodejem bytu synem původní pronajímatelky aktuálnímu vlastníkovi).
Byla-li „stará“ nájemní smlouva (s původní pronajímatelkou bytu) uzavřena na dobu určitou (což předpokládám), a skončila-li platnost této smlouvy až v době, kdy byt vlastnil syn původní pronajímatelky (což rovněž předpokládám), byl k vrácení kauce povinen syn původní pronajímatelky. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 686a/4 Občanského zákoníku je pronajímatel povinen vrátit nájemci po skončení nájmu nevyčerpané peněžní prostředky s příslušenstvím (tzn. kauci s případným úrokem), a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.
I přestože ve Vašem případě k vyklizení bytu nedošlo, nýbrž byl původní nájemní vztah nahrazen nájemním vztahem novým (v jehož rámci však již nájemní smlouva ujednání o kauci neobsahovala), byl dle mého názoru syn původní pronajímatelky (jakožto nový pronajímatel, viz výše) povinen Vám kauci vrátit.
V současné době Vám proto doporučuji obrátit se s písemnou výzvou na vrácení kauce na syna původní pronajímatelky, nebude-li tato výzva úspěšná, nezbude Vám, než podat k soudu žalobu. V této souvislosti pouze upozorňuji, že k promlčení Vašeho práva na vrácení kauce dojde ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku), doporučuji tedy neotálet.
2/ Návštěvy potenciálních kupců a fotografování bytu:
V této souvislosti je Občanský zákoník poměrně stručný, neboť v § 681 pouze stanoví, že po podané výpovědi nebo tři měsíce před skončením nájmu je nájemce povinen (není-li dohodnuto jinak) umožnit zájemci o pronajmutí (patrně se vztahuje i na zájemce o odkoupení) prohlídku pronajaté věci v přítomnosti pronajímatele nebo jeho zástupce (zde realitní kanceláře), přičemž nájemce nesmí být prohlídkou nadměrně obtěžován.
Má-li proto Váš nájemní vztah skončit až v září 2013 (a nedohodla-li jste se s pronajímatelem jinak), není v současné chvíli důvod k umožnění prohlídek Vámi obývaného bytu.
V otázce fotografování bytu bych se rovněž klonil spíše k ochraně soukromí nájemce (§ 11 Občanského zákoníku), smyslem prohlídek pronajaté věci je osobní seznámení s jejím stavem, v tomto případě tedy již fotografování není zapotřebí, nehledě ke skutečnosti, že tento způsob může nájemce při užívání bytu značně obtěžovat.
3/ Výpověď z nájmu bytu:
Rozhodl-li by se pronajímatel ukončit Váš nájemní vztah výpovědí, může tak učinit pouze z některého důvodu dle § 711/2 Občanského zákoníku (bez přivolení soudu) nebo dle § 711a/1 Občanského zákoníku (s přivolením soudu). Výpověď z nájmu bytu musí obsahovat náležitosti dle § 711/3 Občanského zákoníku (resp. dle § 711a/2 Občanského zákoníku), přičemž nájemní vztah skončí uplynutím výpovědní lhůty, která nemůže být kratší než 3 měsíce (§ 710/2 Občanského zákoníku), nepodáte-li samozřejmě k soudu žalobu na určení neplatnosti výpovědi (§ 711/4 Občanského zákoníku). Okamžitého zrušení nájemního vztahu se tedy obávat nemusíte (to je možné pouze v případě dle § 679/3 věta první Občanského zákoníku).


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je možné vymáhat výhru ze soutěže, hry, sázky?
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Rozdíl mezi veřejnou soutěží a veřejným příslibem dle Občanského zákoníku?
- Rozdělení, typy výherních soutěží dle Občanského zákoníku


30.11.2012 proběhla v Brně společenská událost. Na tuto událost byla na facebooku vyhlášena na konci října soutěž s tím, že určitý počet lidí získá volný vstup a může získat dalších 10 volných vstupů pro své kamarády. Moje 2 známé vyhrály a mohly do agenturou zaslaného formuláře dopsat jména. Nebyla vytvořena žádná pravidla o potvrzení formuláře pořadatelem, pouze bylo nutné formulář zpětně odeslat. 30.11.2012 jsme dorazili každý nezávisle na sobě. Přátelé od první známé se dovnitř dostali bez problémů, ale u druhé známé nastal problém. Dovnitř pustili pouze 2 ze seznamu a zbytku bylo sděleno, že na tzv. Guestlistu nejsou uvedeni a byli odkázáni na ochranku, která však nebyla problém ochotna řešit. Lidé, kteří nebyli na guestlistu by museli zakoupit vstupenky. Většina se rozhodla z principu odejít. Je možné vymáhat náhradu škody - cestovné - po pořadateli? Dva kamarádi, kteří byly na seznamu a mohli projít jsou důkazem, že formulář byl zaslán řádně a včas. Děkuji, Bohdan

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá klíčová informace, a to specifikace oné internetové soutěže. V této souvislosti je důležité, zda:
-    byl výsledek soutěže jednotlivými soutěžícími ovlivnitelný, v tomto případě by se mohlo jednat o hru ve smyslu § 845/1 Občanského zákoníku,
-    spočíval výsledek soutěže na náhodě, v tomto případě by se mohlo jednat o los (§ 845/2 Občanského zákoníku),
-    spočívala soutěž v zaslání určitého výtvoru soutěžících, v tomto případě by se mohlo jednat o veřejnou soutěž dle § 847 a násl. Občanského zákoníku,
-    vyhlašovatel soutěže přislíbil výhru tomu, kdo splní jiné podmínky, v tomto případě by se mohlo jednat o veřejný příslib dle § 850 a násl. Občanského zákoníku,
přičemž nelze vyloučit, že Vámi popsanou soutěž by bylo možné kvalifikovat jako spotřebitelskou loterii dle § 1/5 loterijního zákona.
Dle § 845/1 Občanského zákoníku platí, že výhry ze sázek a her nelze vymáhat, přičemž totéž se vztahuje také na losy. Ve zbývajících případech (veřejná soutěž, veřejný příslib, spotřebitelská loterie) jsou však výhry vymahatelné (a to i soudně). V této souvislosti by proto bylo možné se na pořadateli soutěže domáhat uhrazení ceny vstupenek, zakoupených těmi, kdo měli být dle odeslaných formulářů na společenskou událost vpuštěni bezplatně.
O oprávněnosti požadavku na proplacení jízdného mám však určité pochybnosti, neboť tento náklad s bez/úplatným vpuštěním na společenskou událost přímo nesouvisí (návštěvníkům společenské události by vznikl v každém případě).
Pro zvážení dalších variant postupu (který může posloužit jako argument v případném jednání) odkazuji také na:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/obcanske-pravo/nezarazene/12560-verejny-prislib--850-a-nasl-obcanskeho-zakoniku.html


OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Nadlimitní výskyt radonu - je skrytou vadou zakoupené stavby?
- Odpovědnost prodávajícího za nadlimitní výskyt radonu v okolí stavby
- Skrytá vada stavby - výskyt radonu
- Výskyt radioaktivity v zakoupeném domě a odstoupení od kupní smlouvy?


Před 1,5 rokem jsme přes realitní kancelář koupili dvougenerační rodinný dům, který měl být dle kupní smlouvy v bezvadném stavu. Protože na Příbramsku byly Uranové doly, nechali jsme si pro jistotu změřit hodnoty radonu. První měření v suterénu, kde je i malý bazén, dopadlo katastrofálně (1400 Bq/m3). Druhým měřením v obytných místnostech bylo naměřeno též několikanásobně více (až 772 Bq/m3), norma radioaktivity je 200Bq /m3. Bazén se přestal užívat, netopí se tam a větrá se. Dlouhodobý pobyt v místě, kde je radon způsobuje rakovinu plic ad. orgánů. Nevím, jestli bývalý majitel o tomto problému věděl. Odstranění radioaktivity by znamenalo vysokou investici do rekuperačních jednotek (záležitost několika set tisíc). Rodinný dům nebyl zrovna levný, jsme dlouhodobě zatíženi hypotékou a nemáme na další investice. Je výskyt radonu v zakoupeném rodinném domě skrytá vada a zda nemůžeme zabudování rekuperačních jednotek požadovat na původním majiteli. Je výskyt radioaktivity v zakoupeném domě důvodem odstoupení od kupní smlouvy? Máme malé děti a cítíme se ohroženi na zdraví a životě. Moc děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku neexistuje jednoznačná odpověď, poukážu proto pouze na příslušná ustanovení Občanského zákoníku.
Dle § 596 Občanského zákoníku platí, že má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit. Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny (odpovídající povaze a rozsahu vady), jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit (§ 597/1 Občanského zákoníku).
Ve Vašem případě je možné aplikovat rovněž § 597/2 Občanského zákoníku, dle něhož má kupující právo odstoupit od smlouvy i tehdy, jestliže jej prodávající ujistil (např. v kupní smlouvě), že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, a toto ujištění se ukáže nepravdivým.
V tomto ohledu však vyvstává otázka, zda je možné nadlimitní výskyt radonu považovat za vadu zakoupeného rodinného domu či zda se spíše nejedná o objektivní skutečnost, která s bez/vadným stavem RD přímo nesouvisí.
Neboť ve svém dotazu uvádíte, že RD jste zakoupila před 1,5 rokem, připomínám, že dle § 599/1 Občanského zákoníku musí kupující uplatnit vady u prodávajícího bez zbytečného odkladu, přičemž práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců od převzetí věci. V této souvislosti se proto můžete obrátit na prodávajícího s požadavkem na poskytnutí slevy z kupní ceny RD, zahájení případného soudního sporu by však mohlo být problematické (bude zde ovšem opět záležet na posouzení charakteru nadlimitního výskytu radonu, mělo-li by se jednat o skrytou vadu RD, soudní cesta by pravděpodobně byla možná).
V každém případě Vám doporučuji (již pro zahájení předžalobního jednání s prodávajícím) advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz


OBČAN-EXEKUCE
- Krach s.r.o. a exekuce na byt - sídlo firmy
- Je možná exekuce bytu ve kterém má sídlo krachující s.r.o.?
- Krach s.r.o. a exekuce na dům - sídlo firmy
- Je možná exekuce domu ve kterém má sídlo krachující s.r.o.?


Ráda bych se zeptala, jestli by v případně zkrachování firmy (s.r.o.), mohla exekuce odstavit, sebrat, soukromý byt na adrese, na které je nahlášeno sídlo firmy. Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Exekutor je oprávněn vstoupit do prostor, kde se lze oprávněně domnívat, že se nachází nějaký majetek dlužníka, tedy v tomto případě s.r.o. Sídlo firmy je pak prvním z míst, kde by pravděpodobně exekutor majetek dlužníka hledal. V případě návštěvy exekutora by pak bylo třeba prokázat vlastnictví bytu a jeho zařízení třetí osobou.
Je-li byt majetkem třetí osoby (tj. osoby jiné než dané s.r.o) a je-li toto prokázáno, zabaven být nemůže. V případě exekuce prodejem movitých věcí je ovšem prokazování vlastnictví třetích osob díky časté absenci účetních dokladů od vybavení bytu složitější.


OBČAN-EXEKUCE
- Zrušení SJM a zabavení peně z účtu manželky - novela exekučního řádu
- Exekuční zabavení peněz z účtu druhého manžela a novela exekučního řádu


Můj manžel podnikal a od roku 2004 byl v konkurzu. Má exekuce. Vzali jsme se v roce 2010 a máme předmanželskou smlouvu o rozdělení majetku. Od r. 2013 mohou být uvaleny exekuce na účet manželky, týká se mě tato změna, jak mám postupovat? Podnikám a s jeho minulými dluhy nemám nic společného. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Vznikly-li dluhy před uzavřením manželství, druhého manžela se i nadále nedotýkají. Exekuce na účet manželky může být nově od roku 2013 nařízena pouze pro dluhy, které spadají do společného jmění manželů.


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Otec nestýkající se s dítětem odmítá podepsat souhlas s dovolenou v zahraničí
- Otec nesouhlsí s dovolenou dítěte v zahraničí - může souhlas nahradit soud či OSPOD?
- Může soud svolit dovolenou dítěte v zahraničí - nahrazení souhlasu otce dítěte


Biologický otec se už od 4 měsíců nestýká s dnes již 7,5letym synem. U soudu o výživném před 7 lety jsme se dohodli na styku: úterky, které však nijak nevyužívá.
Obdrželi jsme letos pozvání od tety podívat se za ní do Kanady, vyřídili jsme letenky s předstihem, abychom co nejvíce šetřili náklady a při vyřizování víz jsem narazila na potřebu notářsky oveřeného souhlasu - podpisu biologického rodiče, který s dítětem necestuje. Protože mi otec nebere telefon a na trvalém bydlišti se mi ho zatím nepodařilo zastihnout. Poprosila jsem jeho rodiče, se kterými se stýkáme, zda-li by podpis svého syna (otce dítěte) nezprostředkovali. Přišlo ale velké překvapení, když děda avízoval, že souhlas asi nedostaneme, resp. že zřejmě biologický otec je proti vycestování syna na dovolenou. Cestujeme na dovolené do zahraničí každý rok a syn letos začal navštěvovat školu s rozšířenou výukou jazyků, kde se dá časem očekávat potřeba souhlasu otce rovněž. Poradíte mi prosím, jak postupovat oficiálně, koho požádat o podporu - OSPOD, soud apod. Lze žádat úhradu letenky v případě otcova nesouhlasu s nevycestováním syna? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Pokud Vám synův biologický otec odmítá udělit souhlas s jeho vycestováním do Kanady, můžete se se žádostí o vyslovení souhlasu obrátit na soud. Tato možnost je upravena v § 49 zákona o rodině, který říká, že nedohodnou-li se rodiče na podstatných záležitostech týkajících se dítěte, rozhodne na návrh jednoho z nich soud. Návrh na udělení souhlasu s vycestováním do Kanady podejte k okresnímu soudu v místě bydliště Vašeho syna. Návrh nepodléhá soudnímu poplatku, s jeho sepsáním Vám může pomoci sociální pracovnice OSPOD, kterou doporučuji o celé situaci rovněž informovat.


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Exmanželka se snaží narušit nový vztah bývalého manžela - jak postupovat?
RODINA-SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Exmanželka zabraňuje styku, setkávání otce s dětmi - jak se bránit?
- Matka dítěte brání v setkávání, styku otce s dítětem - co dělat?
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Exmanželka pomlouvá bývalého manžela - trestný čin pomluvy


Exmanželka mého manžela nám neustále (4 roky po rozvodu) nám dělá problémy. Její záměr je zničit naše manželství. Manžela přinutit ke komunikaci, neštítí se použít zbraně jako pomluvy mojí osoby, policii, odbory sociální péče OSPOD, psychology a hlavně jejich dceru (9 let). Z dcery, stejně tak i ze mně se snaží udělat totální psychopaty, aby tak mohla citově působit na své okolí, hlavně na manžela. Přes dva měsíce u nás dcera nebyla, důvod pro nás neznámý a nepochopitelný. Manžel vyzval matku, aby dceru na příští víkend k nám připravila, aby nedošlo ke vzájemnému odcizení (spolu máme 3letého syna). Rozpoutalo se tím SMS peklo. Matka se opět navážela do mé osoby, z dcery udělala oběť psychického násilí a ze mě tyrana. Exmanželka všem vykládá, že mám psychické problémy, což uvedla i soudkyně v rozsudku (bez lékařské zprávy, pouze na základě domněnky matky). Jak se bránit? Děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
Jestliže exmanželka znemožňuje Vašemu manželovi styk s dcerou, záleží na tom, zda je tento styk upraven soudně nebo zda je výsledkem dohody mezi Vaším manželem a jeho exmanželkou. Pokud je styk s dcerou pouze výsledkem dohody, doporučuji co nejdříve podat k okresnímu soudu v místě trvalého bydliště dcery žádost o stanovení styku. Váš manžel by měl být také v pravidelném kontaktu se sociální pracovnicí orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě dceřina bydliště a informovat ji o tom, že mu exmanželka kontakt s dcerou neumožňuje. Váš manžel má právo na to, aby byl obsah jeho sdělení zapsán do spisu (zaprotokolován) a má také právo do spisu vedeného o své dceři nahlížet.
Co se týče toho, že o Vás manželova exmanželka šíří nepravdivé informace, mohlo by se jednat o trestný čin pomluvy. Případné pod


RODINA-SESTKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Otec dítěte chodí pro dítě pozdě - musí matka čekat?
- Otec chodí pozdě pro děti při setkávání - musí matka čekat?


V rozsudku od soudu máme s manželem před rozvodem upraven styk s dětmi. Otec si má děti vyzvedávat 2x týdně v době od 14 - 19 hodin. Stává se, že se z nějakých důvodů zdrží a pošle SMS, že přijde třeba až v 16 hodin. Jsem povinna mu děti vydat, když nepřijde ve stanovených 14 hodin? Jak dlouho na něj musím doma čekat než přijde pro děti? O děti se manžel zajímá a návštěvy jinak vždy probíhají. Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Pokud má Váš otec soudně stanoven styk s dětmi na dobu od 14 do 19 hodin, pak má právo být s nimi v kontaktu po celou tuto dobu. Nikdo ho ale nemůže nutit přijít na kontakt s dětmi včas, resp. mu kontakt neumožnit jen proto, že se opozdil. To znamená, že mu nemůžete odmítnout předat děti jen proto, že přišel později než ve stanovených 14 hodin (i když jde třeba o více než hodinové zpoždění). Pokud by se situace opakovala a stávalo se z ní pravidlo, doporučuji požádat otce, aby respektoval stanovený počátek kontaktu, případně můžete o situaci informovat sociální pracovnici oddělení sociálně právní ochrany dětí, tzv. OSPOD, na městském úřadě v místě bydliště dětí. V krajním případě byste mohla následně požádat soud o úpravu (zkrácení) kontaktu dětí s otcem s odůvodněním, že otec stanovenou dobu kontaktu nevyužívá v plném rozsahu. To ale považuji za krajní řešení celé situace.


RODINA-ADOPCE
- Je nutný souhlas s osvojením od otce žijícího v zahraničí?
- Adopce novým manželem - biologický otec žije v zahraničí
- Otec dítěte je cizinec, je nutný jeho souhlas s adopcí
- Osvojení dítěte novým manželem, je nutný souhlas otce - cizince?
- Může adoptovat dítě druh a družka, partner a partnerka?
- Je možné osvojit dítě ve vztahu druh - družka, partner - partnerka?
- Může souhlas otce s adopcí nahradit soud?
RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Co znamená že otec nejeví zájem o dítě, děti?



Mám 3 letého chlapečka s cizincem (Malajsie). Rodila jsem v ČR a otec dítěte je zapsán do rodného listu. Po narození dítěte jsme žili rok v Malajsii, ale poté otec dítěte přestal jevit zájem. Žiji již více než dva roky v ČR a mám nového přítele, který vychovává mého syna. Za celou tu dobu biologický otec dítěte pouze 3x volal a nic více. Peníze neposílá a o nic se nestará. Můj budoucí manžel by rád osvojil dítě, proto by mě zajímalo, zdali je k tomu potřeba souhlas biologického otce a kde získám více informaci? Na matrice? Také bych ráda věděla, komu by dítě připadlo, pokud by se mi něco stalo? Lze sepsat úředně nějakou listinu nebo nebo zákon ukládá přesný postup? Neumím si představit, že by syn měl jet do Asie za otcem, který se o něj nikdy nestaral a vlastně ho ani nezná. Za svého otce považuje nynějšího partnera. Proto by mě zajímalo, zdali mohou toto nějak ovlivnit? V případě, že biologický otec bude souhlasit s osvojením a mně se něco stane, komu dítě připadne? Dítě nese mé příjmení, ale po svatbě bychom ho rádi změnili, je toto možné bez souhlasu biologického otce? Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině mohou společně osvojit dítě pouze manželé - Váš partner tedy nemůže osvojit Vašeho syna bez toho, aby s Vámi nejdříve uzavřel sňatek. K osvojení je zapotřebí souhlasu zákonných zástupců (biologických rodičů). Pokud biologický otec souhlas s osvojením nedá, je možné tento souhlas nahradit rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec po dobu nejméně šesti měsíců neprojevoval opravdový zájem o dítě zejména tím, že dítě nenavštěvoval, neplnil vyživovací povinnost apod. Návrh na osvojení můžete podat u okresního soudu v místě trvalého bydliště Vašeho syna - se sepsáním návrhu Vám může pomoci právník nebo sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště. Co se týče otázky, komu by dítě připadlo v případě, že by se s Vámi něco stalo, je to takto: Pokud by tato situace nastala dříve, než dojde k osvojení dítěte Vaším partnerem (budoucím manželem), resp, k Vašemu společnému osvojení dítěte, neměl by Váš partner na syna žádný právní nárok, a to ani v případě, že byste byli již oddáni. Pokud by k této události došlo až po osvojení dítěte, stal by se pečující osobou právě Váš partner/manžel. V případě osvojení syn dostane Vaše společné příjmení, resp. příjmení, které určíte pro Vaše společné děti.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Na jaké přídavky a dávky má nárok matka samoživitelka?
- Na koho se obrátit když matka samoživitelka s dětmi nemá kde bydlet
- Matka samoživitelka s dětmi nemá kde bydlet - kde žádat o pomoc?


Jsem samoživitelka a pobírám jen mateřskou (peněžitou podporu v mateřství). Nemám momentálně kde bydlet, nemám žádné další příjmy. Mám krom mateřské nárok ještě na jiné dávky? A na jaké? Co pro to musím splňovat? Děkuji, Hanka

ODPOVĚĎ:
Pokud je příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima - životní minimum domácnosti si můžete spočítat s pomocí návodu uvedeného zde:
http://www.mpsv.cz/cs/11852 - můžete si požádat o přídavek na dítě (děti). Pokud byste byla vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště, a 30% (v Praze 35%) příjmů Vaší domácnosti nestačí k pokrytí nákladů na bydlení, mohla byste mít nárok také na příspěvek na bydlení. Dále si můžete zkusit zažádat o některou z dávek pomoci v hmotné nouzi - ty se odvíjejí od tzv. částky živobytí, která je pro každého stanovována individuálně. O tyto dávky si můžete zažádat na úřadě práce v místě Vašeho trvalého bydliště.
Jestliže je Vaše celková finanční a bytová situace opravdu tíživá (píšete, že nemáte kde bydlet), doporučuji se obrátit na sociální pracovnici orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho trvalého bydliště. Ta by Vám měla být schopná s řešením situace pomoci - mohla by Vám například zprostředkovat ubytování v azylovém domě pro matky s dětmi.


RODINA-SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Může otec požadovat předávání dětí bez přítomností nového partnera matky?
- Je možné zakázat přítomnost jiné osoby při předávání dítěte, dětí?


v rozsudku mám stanoveno, že předávání dětí probíhá v místě bydliště dětí a matky. Velmi často je u předání společně s matkou dětí přítomen i její stávající přítel. Pokud je přítomen, vždy dochází k vyvolávání scén, hádek a konfliktů, spojených s urážkami a to vše za přítomnosti dětí. Mám právo důrazně vyžadovat, aby u předání byla pouze matka dětí a děti, bez přítomnosti další osoby? Děkuji, Martin

ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině bohužel situaci ohledně předávání dětí mezi rodiči neupravuje. Doporučuji tedy zkusit se s Vaší bývalou partnerkou nejprve dohodnout, resp. požádat ji, aby předávání dětí probíhalo bez přítomnosti jejího současného přítele. Pokud nebude souhlasit, můžete o celé situaci informovat sociální pracovnici oddělení sociálně právní ochrany dětí, tzv. OSPOD, na městském úřadě v místě bydliště dětí a požádat ji o například o asistenci při předávání dětí. Poslední možností je obrátit se na soud se žádostí, aby ve svém rozhodnutí zakázal přítomnost současného partnera při předávání. Tuto žádost byste ale musela podložit pádnými argumenty a náležité odůvodnit. Pro soud bude důležitý právě názor sociální pracovnice, takže bych na Vašem místě začala s řešením situace přes OSPOD.


RŮZNÉ-STAVBY
- Vyhláška o odtoku a vsakování srážkových vod - vyhláška č. 501/2006 Sb.
- Může být dešťová voda svedena okapem na sousedův pozemek?
- Je nutné stavební povolení na podzemní vsakovací zařízení?
OBČAN-VĚCNÁ BŘEMENA
- Věcné břemeno odtoku srážkové vody (deště) přes pozemek souseda


Máme problém s sousedem. Ze střechy naší stodoly stéká voda do odpadu a vyúsťuje na cestu souseda. Kanalizace dešťové vody ve vesnici není a voda při dešti odtéká po cestě z této stodoly od počátku a nikdy se žádným sousedem nebylo sporů, kam má dešťová voda odtékat. Dnes nový majitel soustavně odtok ucpává a voda se shromažďuje za poměrně vysokým tarasem a narušuje jeho stabilitu a za nějaký čas dojde k jeho zřícení.
Soused tvrdí, že voda musí stékat jen na vlastní pozemek, což v tomto případě není v žádném případě možné. Myslíme si, že sousedův požadavek je nesmyslný, když vedle tarasu vede sousedova svahová cesta po které teče voda, která mu nevadí a s našim odpadem odtéká dolů do obecního potoka.
Prosíme o odpověď zda existuje nějaký předpis, nebo nařízení, že dešťová voda musí odtékat jen na vlastní pozemek a nikam jinam. Děkujeme, Stanislav

ODPOVĚĎ:
Právní předpis regulující odtok/vsakování srážkových vod skutečně existuje, je jím vyhláška č. 501/2006 Sb.
Dle této právní úpravy je vsakování srážkové vody obecně upřednostněno před jejím odváděním pomocí veřejné srážkové či jednotné kanalizace. Vsakování srážkové vody musí však na předmětném pozemku umožňovat hydrogeologické poměry pozemku, jeho velikost a využití (v celoročním horizontu). Za předpokladu, že tím nedojde ke způsobení škod na okolních stavbách či pozemcích je samozřejmě možná i akumulace srážkových vod a jejich následné využití.
Dle § 20/5 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb. se stavební pozemek vymezuje vždy tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití (např. jejich zadržováním v podzemní nádrži). Dle § 21/3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je pak vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení splněno, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě a/ samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4 nebo b/ řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
Zároveň je však nutné vědět, že pro eventuální výstavbu podzemního vsakovacího zařízení je zapotřebí stavební povolení (se současným posudkem hydrogeologa). Při určování parametrů podzemního vsakovacího zařízení zohledňuje stavební úřad vždy tzv. návrhový (přívalový) déšť, jehož intenzita a délka trvání je určena dle místních klimatických a terénních podmínek, přičemž konkrétní požadavky mohou být zároveň zpřesněny v obecně závazné vyhlášce.
S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že vsakování nebo odtok srážkové vody ze staveb na určitém pozemku musí být řešeny pouze na tomto pozemku. Toto pravidlo je pak výslovně uvedeno v § 25/6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., dle něhož je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu; v takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.
Po dohodě s Vaším sousedem by bylo možné uvažovat např. o smluvním zřízení věcného břemene (§ 151n a násl. Občanského zákoníku), spočívajícím v závazku Vašeho souseda strpět odtok srážkové vody z Vaší stavby přes cestu na jeho pozemku, věcné břemeno může být zřízeno samozřejmě i za úplatu (v tomto případě doporučuji situaci konzultovat rovněž s místně příslušným stavebním úřadem).
Pro získání dalších informací odkazuji např. zde:
http://www.ceskestavby.cz/clanky/vsakovani-deste-vyzaduje-posudek-19032.html


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to porušení listovního tajemství - definice, vysvětlení
- Jak se bránit proti otevírání dopisů cizí osobou?
- Obrana proti otevírání dopisů cizí osobou
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Je porušení, porušování listovního tajemství trestný čin?
- Je porušení listovního tajemství přestupek nebo trestný čin?


Již několikrát jsem zjistila, že dopisy došlé na mé jméno, potom adresa organizace, mi jsou předány do přihrádky bez obálky – tedy již čtené. Ředitel se už kdysi zastal sekretářky, že to není možné.
19.11.2012 byl odeslán dopis, ve kterém kromě pozvánky na konferenci byl vložený papír s krátkým vzkazem, dopsaným rukou. Od 21.11.2012 jsem byla na služební cestě. V pondělí 26.11.2012 v přihrádce na poštu byla jen pozvánka, na přímý dotaz, zda mi něco nepřišlo, sekretářka odpověděla že "ne, nevzpomínám si, myslím že ne, jen nějakou pozvánku jsem tam dávala."
Považuji to za jasné porušení listovního tajemství a zcizení osobní části dopisu, s čímž nemohu souhlasit. Dopis nebyl doporučený. Co mohu v této záležitosti dělat? Děkuji, Evelína

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí 3 varianty řešení:
1/ Občanskoprávní cesta:
Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, tzn. i soukromí a projevů osobní povahy, přičemž dle § 12/1 Občanského zákoníku mohou být písemnosti osobní povahy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.
Domníváte-li se proto, že bylo Vámi popsaným způsobem zasaženo do Vašich osobnostních práv, můžete se v souladu s § 13/1 Občanského zákoníku domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění (zejména se jedná o ústní či písemnou omluvu, vyloučena není ani finanční satisfakce). Nedosáhnete-li nápravy jednáním, můžete podat na sekretářku k soudu tzv. žalobu na ochranu osobnosti.
2/ Přestupková cesta:
Jednání sekretářky by bylo za určitých okolností možné kvalifikovat také jako přestupek proti občanskému soužití, kterého se dle § 49/1 písm. c) přestupkového zákona dopustí ten, kdo mimo jiné úmyslně naruší občanské soužití schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním, přičemž za tento přestupek hrozí pokuta do 20.000,- Kč. V této souvislosti se proto můžete obrátit na místně příslušnou přestupkovou komisi (obecní úřad).
3/ Trestněprávní cesta:
Vámi popsaným jednáním se mohla sekretářka dopustit rovněž trestného činu porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), vyloučeno proto není ani podání trestního oznámení.


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnanec vykonávat službu pro klienty bývalého zaměstnavatele?
- Porušení obchodního tajemství bývalým zaměstnancem - možnosti obrany
- Co je to obchodní tajemství z pohledu zaměstnanec - zaměstnavatel?
- Nekalá soutěž a porušení obchodního tajemství při založení živnosti zaměstnancem
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zaměstnanec využil kontakty firmy k obohacení - jak postupovat?
- Zaměstnanec porušil obchodní tajemství - postup vymáhání náhrady škody
OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Co je to obchodní tajemství a nekalá soutěž
- Nekalá soutěž, porušení obchodního tajemství - založení stejné živnosti zaměstnancem
- Založení stejné živnosti zaměstnancem - nekalá soutěž, porušení obchodního tajemství


Pracuji jako účetní v účetní firmě na hlavní pracovní poměr. Chtěla bych odejít a zařídit si živnostenský list. Zároveň bych chtěla oslovit klienty, kterým vedu účetnictví a nabídnout jim své služby třeba i za nižší cenu než účtuje firma. Mohl by mě „bývalý“ zaměstnavatel žalovat, že jsem mu přebrala klienty? Popřípadě jinné právní důsledky? Ve smlouvě nemám konkurenční doložku. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
V případě realizace Vámi zamýšleného postupu nelze skutečně vyloučit určitou právní obranu ze strany Vašeho zaměstnavatele.
Poměrně častým ustanovením v pracovních smlouvách bývá závazek zaměstnance zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se při výkonu práce dozví a jejichž vyzrazení, popř. jiné zneužití by mohlo zaměstnavateli způsobit škodu, přičemž tento závazek se obvykle vztahuje i na dobu po ukončení pracovního poměru. Pokud Vaše pracovní smlouva toto ustanovení obsahuje, může se na Vás zaměstnavatel domáhat odpovědnosti za případně vzniklou škodu.
Kontakty svých smluvních partnerů by mohl Váš zaměstnavatel také považovat za své obchodní tajemství. Dle § 17 Obchodního zákoníku tvoří obchodní tajemství veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
V tomto případě byste se mohla dopustit tzv. nekalé soutěže, konkrétně porušení obchodního tajemství dle § 51 Obchodního zákoníku. Zaměstnavateli by tak vůči Vám mohlo vzniknout právo se domáhat, aby jste se tohoto jednání zdržela a odstranila závadný stav, požadovat přiměřené zadostiučinění (ať už ve formě omluvy či peněžité satisfakce) či uplatňovat náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení (§ 53 Obchodního zákoníku).
Pokud by se zaměstnavatel rozhodl požadovat po Vás náhradu za porušení jeho obchodního tajemství, musel by před soudem v první řadě prokázat, že kontakty jeho smluvních partnerů tvořily součást jeho obchodního tajemství, že jejich využitím ve prospěch Vaší podnikatelské činnosti došlo ke škodě (a především že zde existuje příčinná souvislost), což nemusí být snadné.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že svým počínáním byste se mohla rovněž dopustit trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 trestního zákoníku). Dle mého názoru však pouhé využití kontaktů smluvních partnerů Vašeho bývalého zaměstnavatele nesplňuje podmínku tzv. společenské škodlivosti (§ 12/2 trestního zákoníku) a o trestný čin se tak nejedná.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Patří výživné do příjmů matky samoživitelky?
- Jsou alimenty příjmem matky samoživitelky?
- Mají alimenty vliv na pobírání přídavků na dítě, děti?
- Kdy má rodič nárok na přídavky na dítě, děti
- Podmínky pro pobírání přídakvů na dítě, děti


Jsem svobodná matka dvou dětí 10 a 11 let. Můj bývalý přítel, otec dětí, se v dubnu vrátil z výkonu trestu, zatím nezaplatil žádné výživné, které má soudem určené. Podala jsem návrh na exekuci z jeho platu. Pobírám dávky v hmotné nouzi a dětský příspěvek celkově 7.700 Kč. Chtěla bych se zeptat, jestli se tyto dávky nezmění, nebo jestli o ně nemohu přijít v případě, že mi budou každý měsíc chodit peníze z té exekuce, údajně mu strhli z platu 13.000 Kč, ale ještě mi nic nepřišlo. Děkuji, Lucie

ODPOVĚĎ:
Jestliže Vám bude v pravidelných měsíčních intervalech zasíláno výživné stržené z platu Vašeho bývalého přítele, budete muset toto výživné při podávání žádostí o dávky samozřejmě uvádět jako Váš příjem. Je tedy možné, že vzhledem k tomuto navýšení Vašeho příjmu, by Vám mohly být některé dávky sníženy nebo dokonce odebrány. Například na přídavky na děti máte nárok tehdy, je-li příjem Vaší domácnosti nižší než 2,4násobek jejího životního minima - životní minimum Vaší domácnosti je vyjádřeno částkou 7.420 Kč. Pokud by díky výživnému od Vašeho bývalého partnera byla překročena uvedená hranice životního minima, o přídavky na děti byste přišla. Záleží tedy na tom v jaké výši Vám bude výživné od bývalého přítele vypláceno.


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Nový majitel exekuovaného domu neudržuje dům pro využití věcného břemene dožití
- Povinný z věcného břemene neplní své povinnosti - jak postupovat?
- Je povinen majitel bytu, domu ho udržovat aby mohlo být užíváno věcné břemeno?
- Přikázání vyplacení věcného břemene při dezolátním stavu nemovitosti
- Dezolátní stav bytu, domu a nemožnost užívat věcné břemeno dožití
- Musí se osoba s věcným břemenem podílet na opravách bytu, domu?


Rodinný dům po rodičích připadl bratrovi a následně byl zabaven v exekuci a prodán v dražbě. Maminka zde má věcné břemeno doživotního užívání nemovitoti. Dům je bez WC, koupelny a teplé vody. Do domů prší a vodovod zamrzá. Nový majitel to neřeší, sic o tom ví. Odmítá mamince vyplatit 170.000 Kč - cena věcného břemena (aby si mohla zajistit jiné bydlení). Na nájem ze svého duchodu nemá peníze. Cena věcného břemene je vyčíslena a potvrzena též exekutorem. Mám nějakou možnost mamince zajistit důstojné stáří. Děkuji. Lada

ODPOVĚĎ:
V této souvislosti je podstatné, jakým způsobem bylo toto věcné břemeno zřízeno (zda rozhodnutím soudu či jiného orgánu nebo smluvně) a především, jak bylo oprávnění Vaší matky z věcného břemene vymezeno (tzn. k čemu je Vaše matka z věcného břemene oprávněna).
Neplní-li povinný z věcného břemene (nový vlastník rodinného domu) své povinnosti, může se Vaše matka obrátit na soud s žalobou, v níž vylíčí všechny rozhodné skutečnosti, přiloží maximum důkazů (zejména kopie relevantních dokumentů a realizované korespondence, podrobnou fotodokumentaci, popř. navrhne provedení svědeckých výpovědí těch, kdo mají o současné situaci povědomí) a bude se domáhat, aby nový vlastník uvedl rodinný dům do řádného stavu nebo aby bylo věcné břemeno soudem za úplatu zrušeno (k tomuto přiměřeně viz § 151p/2 a 3 Občanského zákoníku).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 151n/3 Občanského zákoníku pokud se oprávněný s povinným z věcného břemene nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání.


PRÁCE-DOVOLENÁ
- Může matka nastoupit opakovaně na rodičovskou dovolenou?
- Opakovaný nástup rodičovské dovolené a vyhovění zaměstnavatelem
- Musím dát výpověď kvůli opakovanému nastoupení na rodičovskou dovolenou?
- Může zaměstnavatel degradovat zaměstnankyni po návratu z rodičovské dovolené?


V lednu 2013 mi končí mateřská dovolená a zažádala jsem o nástup do práce. Od února 2013 bych měla nastupovat. Na rodičovské by byl můj manžel. Jak se bude řešit, kdyby to manžel nezvládal a já musela z práce odejít? Mohla bych práci přerušit a nastoupit na rodičovskou bez toho aniž bych musela dát výpověď? A pokud ano, musí mi firma držet opět místo a funkci. Byla jsem totiž ve vedoucí funkci. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Váš zaměstnavatel je povinen Vám poskytnout rodičovskou dovolenou nejdéle do tří let věku dítěte. Pokud po ukončení mateřské dovolené nastoupíte zpět do práce, ale budete se z jakéhokoliv důvodu potřebovat na rodičovskou dovolenou vrátit, je zaměstnavatel povinen Vám vyhovět. Výpověď tedy určitě dávat nemusíte.
Po návratu z rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen Vám přidělovat práci v souladu s Vaší pracovní smlouvou. Jestliže tedy máte v pracovní smlouvě uvedenou vedoucí pracovní pozici, zaměstnavatel Vám po návratu z rodičovské dovolené musí přidělovat práci odpovídající této pracovní pozici.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Na jaké dávky mám nárok po ukončení podpory v nezaměstnanosti?
- Kdo má nárok na příspěvek na bydlení
- kdo může žádat o příspěvek na bydlení?


Od srpna 2012 jsem evidována na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, takže popdpora v nezaměstnanosti mi vzhledem k věku 33 let byla přiznána na dobu pěti měsíců, konkterétně tedy do začátku ledna 2013. Práci jsem dosud nesehnala a není příliš pravděpodobné, že se mi to během prosince 2012 podaří. Mám po skončení pobírání podpory nárok na nějaké životní minimum? Případně kde bych měla o dávky požádat. Bydlím v nájmu, kde nemám trvalé bydliště. Žádné jiné dávky na nic dalšího nepobírám a ani nemám zatím žádnou vlastní výdělečnou činnost. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Většina dávek státní sociální podpory se vztahuje na péči o nezaopatřené děti. Vzhledem k tomu, že o žádných dětech nepíšete, budu předpokládat, že žádné nemáte. Abyste měla nárok na příspěvek na bydlení, musela byste být vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém máte trvalé bydliště. Bez trvalého bydliště v bytě, ve kterém žijete, Vám nárok na příspěvek bohužel nevznikne. Ve Vašem případě by tedy bylo možné uvažovat pouze o tzv. dávkách pomoci v hmotné nouzi. Ty se odvíjí od částky živobytí, která je pro každého stanovována individuálně, proto Vám nemohu sdělit jejich konkrétní výši. Měla byste však s jejich pomocí být schopna dosáhnout alespoň na životní minimum pro jednotlivce, které činí 3.410 Kč. O dávky pomoci v hmotné nouzi můžete požádat na úřadě práce v místě Vašeho bydliště, kde Vám poskytnou potřebné formuláře a více informací.


RODINA-OTCOVSTVÍ
- Vdaná žena otěhotněla s milencem a chce aby bylo dítě manželské
- Může být dítě manželské když vdaná žena otěhotní s milencem?
- Může milenec vdané ženy napadnout otcovství jejího manžela?
- Co je to velký test DNA při určování otcovství
- Může při určení otcovství domnělý rodič odmítnout testy DNA?
- Odmítnutí podrobení se testům DNA při určení otcovství dítěte
- Je možné odmítnout testy DNA při určení otcovství


Jsem vdaná a otěhotněla jsem mimo manželství. Biologický otec dítěte si však na dítě dělá nároky. Chceme zachovat manželství a manžel přijme dítě za své. Má biologický otec právo po narození dítěte žádat test otcovství i přesto, že my s tím nesouhlasíme a v jakém věku dítěte. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Jste-li vdaná a dítě se narodí v průběhu trvání manželství, bude jako jeho otec automaticky zapsán do rodného listu Váš manžel. Pokud s tím biologický otec dítěte nebude souhlasit, může podat k soudu žalobu na popření otcovství. Pokud se ale dítě narodí více než 180 dní po svatbě a méně než 300 dní po zániku manželství, je možné popřít otcovství jen tehdy, pokud je vyloučeno, že by Váš manžel mohl být otcem dítěte (nebyl dlouhodobě s manžlekou, ze zdravotních důvodů nemůže mít děti).
Jestliže dojde k řízení o popření otcovství, soud pravděpodobně kromě výslechů svědků nařídí také provedení testů DNA. Jedná se většinou o tzv. "velký test", kdy je testována matka, otec i samotné dítě. Účast na testech DNA můžete sice odmítnout, resp. nikdo Vás nemůže k absolvování testu fyzicky donutit, soud Vám ale za maření soudního rozhodnutí a nepodrobení se testům může i opakovaně uložit finanční pokutu.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdo hlásí mateřskou dovolenou zdravotní pojišťovně - matka či OSSZ?


Dnes mi přišel dopis že dlužím na zdravotním pojištění za období, kdy jsem na mateřské dovolené. Chci se zeptat kdo má povinnost toto hlásit pojišťovně, jestli já nebo úřednice sociálního odboru. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Ohlídat si zdravotní pojištění a jeho úhrady pojistného je povinností pojištěnce (Vás) nikoliv pracovníka okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).
Pokud Váš pracovní poměr skončil a Vy jste zůstala na mateřské či rodičovské dovolené, neevidovala jste se na úřadě práce (což není povinnost) a nenahlásila jste nic Vaší zdravotní pojišťovně, začal Vám na zdravotním pojištění vznikat dluh. Doporučuji tedy co nejdříve - nejlépe písemně - informovat Vaši zdravotní pojišťovnu o tom, že jste osobou pečující o dítě do 7 let věku a že za Vás tudíž zdravotní pojištění hradí stát.


RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Zdrogovaný otec a styk s dítětem
- Musí matka vydat dítě otci když je zdrogovaný, zfetovaný, opilý?
- Otec pod vlivem drog a styk (setkávání) s dítětem
- Na koho se obrátit když je otec dítěte v době styku zfetovaný, opilý?
- Opilý otec, otec pod vlivem drog v době styku, setkávání s dítětem


Mám 13 měsíční dceru a s jejím otcem nejsme spolu. Před půl rokem jsem zjistila že expartner bere drogy. Teď si začal chodit pro malou zdrogovaný a mě by zajímalo jestli by šlo udělat soudně, aby mu zakázali styk (setkávání) s dcerkou. Dceru navštěvuje 2x týdně a bere si jí na dvě hodiny je to soudně rozhodnuto. Nevím jak bych dokázala u soudu, že je zfetovaný. Jeho přátelé jsou také feťáci a poradili mu jak na testy, aby prošel. Dost se o malou bojím. Musím mu dávat dceru, když je nemocná a mám papír od doktorky že nesmí ven? Děkuji za odpověď, Majka

ODPOVĚĎ:
Pokud je Váš bývalý partner v době styku s Vaší dcerou pod vlivem drog či jiných návykových látek, pak to samozřejmě v pořádku není. Doporučuji zajít co nejdříve na oddělení sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě Vašeho bydliště a informovat o této skutečnosti příslušnou sociální pracovnici.
Ta může provést sociální šetření u Vašeho bývalého partnera v době jeho styku s dcerou a přesvědčit se, zda jsou Vámi uváděné informace pravdivé a zda je expartner schopen se v době styku o dceru řádně postarat.
Pokud shledá nedostatky, může ona sama nebo přímo Vy podat k soudu návrh na úpravu styku expartnera s Vaší dcerou. Můžete například požadovat, abyste u styku byla přítomna, eventuálně žádat o úplné zrušení styku dcery s otcem.
Co se týče styku v době dceřiny nemoci, můžete expartnerovi navrhnout styk u Vás doma za Vaší přítomnosti nebo se s ním domluvit na náhradním termínu styku v době, když už bude dcera zdravá.


RODINA-SETKÁVÁNÍ S DÍTĚTEM
- Otec nepřevzal dítě k setkání a lhal na OSPOD že ho matka nepředala
- Otec dítěte pro dítě nepřišel a lhal sociálce že nebylo vydáno


Máme s bývalým manželem soudně upraven styk otce s dítětem, jelikož naše dcera, které jsou teprve 3 roky, je v mé péči. Již se mi několikrát stalo, že si otec pro dceru v den určený rozsudkem o úpravě styku nepřijel, i když jsem dceru na styk připravila, a druhý den úmyslně a schválně, aby mi udělal problém, šel na OSPOD lhát, že si pro dceru byl, ale já jsem mu ji nedala. Podává na mne k soudu žaloby, abych byla pokutována. Jak se mohu proti těmto lžím bránit?
Děkuji za odpověď, Justýna

ODPOVĚĎ:
Jestliže si Váš bývalý manžel pro dceru nechodí a poté tvrdí, že jste mu ji nepředala, bude nejlepší, když si opatříte svědky, kteří budou v době předání nejlépe přímo u Vás doma a budou ochotni při případném soudním řízení dosvědčit, že jste byla doma a dcera byla připravena na předání otci. Takovým svědkem může být kdokoliv - někdo z Vašich příbuzných, kamarádka, sousedka nebo třeba kolegyně z práce. Výhodou bývá, když není svědkem někdo z rodiny. 
Doporučuji také o všech neuskutečněných předáních pravidelně informovat sociální pracovnici OSPOD s tím, že jste doma byla a informace, které uvádí Váš bývalý manžel, nejsou pravdivé (většina sociálních pracovnic komunikuje i emailem, což usnadní vaši komunikaci). Sociální pracovnice může provést sociální šetření v místě Vašeho bydliště a zeptat se například sousedů, zda jste v době styku byla doma či nikoliv, může si také promluvit s Vaší dcerou nebo Vás navštívit v době stanoveného styku, aby se sama přesvědčila, zda se otec o styk s dcerou snaží či nikoliv - můžete ji o to sama požádat. Každopádně doporučuji OSPOD o neuskutečněných stycích pravidelně informovat - nejlépe osobně - a trvat na tom, aby byly tyto informace zaprotokolovány do spisu.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Nárok studujícího sirotka na dávky, příspěvky a podporu
- Může mít sirotek s sirotčím důchodem přivýdělek?
- Může si studující sirotek přivydělávat k sirotčímu důchodu?
- Do kolika let dítěte se maximálně vyplácí pěstounské dávky?
- Maximální věk pro pobírání pěstounských dávek pěstouny
- Co ovlivňuje výši příspěvku na bydlení
- Může osoba v hmotné nouzi vlastnit starý ojetý automobil?


Od 5 let jsem sirotek, žiju u babičky. Bydlíme v Ostravě, byt 3+1 a náš společný příjem je její důchod přes 10.000 Kč, můj sirotčí důchod přes 9.000 Kč a pěstounský příspěvěk asi 3.400 Kč. Nyní je mi 19 let a babičce je přes 80 let, už tu dlouho nebude. Tento rok ukončím SŠ a jdu na VŠ. Jaké mám možnosti v případě, že se ocitnu sám. Můj sirotčí důchod 9.000 Kč mi zůstane do 26 let, pokud nebudu pracovat.
Jenže z toho výdaje na živobytí neutáhnu. A tak mám zásadní otázky:
1) Jaké všechny sociální dávky, příspěvky a podpory mám v takovém případě možnost žádat a kolik by mohly přibližně činit? Příspěvky na pěstounskou péči mi asi nedají, když se sám o sebe pečovat, že?
2) A pokud nevystačím, odporuje si to, že pobírám sirotčí důchod (a případné další dávky), s přivyděláváním si prací v době studia? Resp. nemůže to být důvod zrušit dávky?
3) A neodporuje něčemu vlastnictví automobilu? Vlastním totiž ojetinu koupenou z dědictví po otci. Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Dávky pěstounské péče Vám budou skutečně vypláceny pouze do doby, kdy budete žít s babičkou, nejdéle však do 26 let věku. Pokud by příjem Vaší domácnosti nepřesáhl 2,4násobek jejího životního minima, mohl byste mít - také nejdéle do 26 let věku - nárok na přídavek na dítě ve výši 700 Kč měsíčně. Životní minimum nezaopatřeného dítěte ve věku od 15 do 26 let však v současné době činí pouze 2.450 Kč, takže výše Vašeho sirotčího důchodu bohužel uvedenou hranici přesahuje.
Pokud budete vlastníkem či nájemcem bytu/domu, ve kterém budete mít trvalé bydliště, a 30% příjmů Vaší domácnosti nebude stačit k pokrytí nákladů na bydlení, budete si moci zažádat o příspěvek na bydlení. Jeho výše se odvíjí mj. od velikosti města, ve kterém žijete, a samozřejmě také od výše nákladů na bydlení. Více informací o příspěvku na bydlení najdete zde: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni. Vzhledem k tomu, že Váš současný příjem několikanásobně převyšuje Vaše životní minimum, na jiné dávky mít nárok zatím nebudete. Pokud by v budoucnu Vaše příjmy klesly k hranici životního minima, mohl byste žádat také o dávky pomoci v hmotné nouzi. Zde by však mohlo být na překážku právě Vaše vlastnictví automobilu, protože se žádostí o tyto dávky dokládáte také prohlášení o tom, zda vlastníte nějaký movitý či nemovitý majetek. U výše uvedených dávek (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení), dokládáte pouze výši Vašich příjmů.
Co se týče přivýdělku při pobírání sirotčího důchodu, pak v případě, že by Váš přivýdělek nezakládal účast na důchodovém pojištění, nebude Váš nárok na sirotčí důchod nijak ovlivněn. Například u dohody o pracovní činnosti jste ale účasten důchodového pojištění už při výdělku ve výši alespoň 2.500 Kč, zatímco u dohody o provedení práce je to až při výdělku nad 10.000 Kč. Pokud by Váš výdělek zakládal účast na důchodovém pojištění, pak si tak můžete přivydělat pouze při denním (prezenčním) studiu. Při přivýdělku zakládajícím účast na důchodovém pojištění u jiné než denní formy studia byste o sirotčí důchod přišel.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Má vliv exekuce na výši výživného, alimentů
- Ovlivňuje exekuce jak vysoké bude výživné, alimenty


Z manželství jsem si přinesl plno exekucí, ale při stanovení výživného na moje dvě děti na to soud nepřihlížel. Teď mi po srážkách v práci ale tolik peněz nezbývá, abych zaplatil nájem i výživné, dá se s tím něco dělat? Plat mám 28.000 Kč, po exekuci mi zbývá 15.000 Kč, nájem 9.000 Kč, výživné 6.500 Kč. Martin

ODPOVĚĎ:
V případě exekuce ze mzdy či platu Vám musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Toto minimum představuje pro jednotlivce částku 5.842 Kč. Tato částka se za každou vyživovanou osobu zvyšuje o 1.460 Kč. Pokud Vám ale po uhrazení nájemného a výživného nezbývá dostatek finančních prostředků na Vaše životní potřeby, můžete se obrátit na soud se žádostí o snížení výživného.
V žádosti (návrh na snížení výživného - vzor je ve webu naší právní poradny) uveďte všechny důležité skutečnosti - výši Vaší mzdy po odečtení částek strhávaných na exekuce, výši nájemného i výživného.
To, zda soud Vaší žádosti vyhoví, nelze předjímat - soud bude zkoumat finanční možnosti obou rodičů, ale bude brát v úvahu také oprávněné zájmy Vašich dětí.


OBČAN-EXEKUCE
- Zpětvzetí darování nemovitosti s uvelenou exekucí
- Exekuce darovaného bytu, domu a možnost zpětvzetí daru
- Vylučovací žaloba na exekuovanou nemovitost
- Excintační žaloba na byt, dům v exekuci


Darovali jsme nemovitost, v tříleté lhůtě nám doporučili podat zpětvzetí podle § 360.Jenže než jsme to stačili vyřídit padla na nemovitost z jejich strany exekuce a obáváme se, co jsme zjistili, že ne poslední.Máme věcné břemeno. Je nějaká šance i přes exekuci bojovat soudně? Děkuji, Mirka

ODPOVĚĎ:
Vázne-li na nemovitosti věcné břemeno, případná změna majitele v souvislosti s výkonem exekuce zánik věcného břemena automaticky neznamená. Nechcete-li za existenci věcného břemene vyplatit náhradu, i nadále Vám zůstává. Zároveň možnost žádat vrácení daru je spojena se splněním velmi restriktivní podmínky hrubého porušení dobrých mravů obdarovaným vůči dárci či členům jeho rodiny. Samotná existence (byť i několika) exekučních řízení tuto podmínku nesplňuje. Naopak jsou-li tyto zákonné podmínky splněny, okolnost, že dárce vyzval obdarovaného k vrácení daru až po vydání exekučního příkazu postihujícího dar, sama o sobě nebrání tomu, aby se dárce domáhal vyloučení daru z exekuce prostřednictvím vylučovací žaloby.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Může hotoel účtovat při zrušení rezervace stornopoplatek?
- Náhradu ušlého zisku hotelu při zrušení rezervace pokoje
- Zrušení rezervace pokoje v hotelu a nárok hotelu na stornopoplatek
- Je oprávněná pokuta za zrušení rezervace v hotelu, penzionu?
- Stornopoplatek u zrušené rezervace pokoje hotelu, penzionu


Emailem jsem si rezervoval ubytování v hotelu. Rezervace přišla potvrzená, s kalkulací ceny a termínem. Záloha nebyla požadována. V emailové zprávě bylo napsáno, že rezervace je závazná, ale žádné obchodní podmínky ani sankce uvedeny nebyly. Pobyt jsem z důvodu špatných sněhových podmínek zrušil.
Hotel nyní požaduje storno poplatek s odvoláním na Občanský zákoník § 759. Má na něj nárok?
Informaci o storno poplatku jsem zpětně dohledal na internetových stránkách hotelu. Pokud bych byl o stornopoplatku informován předem, pobyt bych dopředu nerezervoval. Mnohokrát děkuji, Stanislav

ODPOVĚĎ:
S názorem hotelu je i není možné souhlasit.
Je pravdou, že dle § 759/1 Občanského zákoníku může ubytovaný odstoupit od ubytovací smlouvy před uplynutím dohodnuté doby (tzn. rovněž v době, kdy je ubytování dosud pouze rezervováno), přičemž újmu (vzniklou ubytovateli takovým předčasným zrušením ubytování) je ubytovaný povinen nahradit, pouze nemohl-li ubytovatel újmě zabránit. Touto újmou měl zákonodárce na mysli především ušlý zisk ubytovatele (§ 442/1 Občanského zákoníku), tzn. finanční ztrátu způsobenou nemožností nabídnout a postoupit hotelový pokoj jinému zákazníkovi.
Ušlý zisk jste však povinen nahradit pouze v případě, že hotel nemohl této újmě zabránit, tzn. že nemohl předmětný hotelový pokoj nabídnout a postoupit jinému zákazníkovi. V tomto kontextu je proto velmi důležité, s jakým časovým předstihem před započetím plánovaného pobytu jste svou rezervaci zrušil.
Zákonem zmiňovaná újma však nemůže být paušalizována do podoby stornopoplatku, účtovaného ve VŠECH případech zrušení rezervace hotelového pokoje. Hotel je povinen jemu ušlý zisk vyčíslit a tuto finanční ztrátu Vám vyúčtovat. Nelze samozřejmě vyloučit (je to dokonce dosti pravděpodobné), že výše ušlého zisku hotelu je v podobných případech (např. zrušení rezervace 1 týden před započetím plánovaného pobytu) vždy prakticky stejná, ani tato skutečnost však nemůže odůvodňovat jakoukoli generalizaci situace.
Rovněž platí (jak ostatně ve svém dotazu správně naznačujete), že pokud jste nebyl v průběhu elektronické rezervace ubytování na existenci stornopoplatku (či šířeji např. všeobecných obchodních/ubytovacích podmínek) upozorněn, nejsou pro Vás zde případně obsažená pravidla závazná (§ 53a/3 Občanského zákoníku).
Pro učinění konkrétního závěru by však bylo nutné seznámit se s mechanismem rezervace hotelového pokoje na webových stránkách předmětného hotelu, neboť v případě uzavření tzv. spotřebitelské smlouvy (což je i Váš případ) prostřednictvím e-mailové komunikace zná Občanský zákoník určité výjimky.
V současné době Vám proto doporučuji zvážit, zda byl hotel dle Vašeho názoru v tomto případě schopen finanční újmě zabránit (ve smyslu shora uvedených zákonných kritérií) či zda jste zrušením své rezervace způsobil hotelu skutečně újmu, k jejímuž peněžnímu odčinění jste povinen (v tomto kontextu doporučuji zejména porovnat výši vymáhaného stornopoplatku s výší ušlého zisku hotelu, k jehož vyčíslení můžete hotel vyzvat).


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Lhůta na odmítnutí dědictví
- Odvrácení hrozící majetkové škody zemřelého zůstavitele a odmítnutí dědictví
- Pořadí uspokojování dluhů v dědickém řízení
- Který věřitel dostane jako první vrácený dluh z dědictví
- Pořadí vypořádání dluhů (věřitelů) v dědickém řízení
- Co je to zásada proporcionality
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo zaplatí pohřeb zemřelého zůstavitele když má dluhy
- Zadlužený zesnulý zůstavitel - kdo zaplatí jeho pohřeb?


Před nedávnem mi zemřela matka. Jako jediná pozůstalost po ní zbylo 14.000 Kč na vkladní knížce, které jsou nyní předmětem dědického řízení. Já jsem ze svého platil pohřeb 12.000 Kč. Vůči zesnulé však existují též finanční pohledávky třetích stran, celkem asi 10.000 Kč. Konkrétně telefonní společnosti a domova pro seniory. Existuje ze zákona nějaké předem dané pořadí uspokojování pohledávek z pozůstalosti? Mám nárok na vyplacení celé částky za pohřeb, nebo se budu muset o tu částku 14.000 Kč dělit s věřiteli? Nebylo by pro mě jednodušší vzdát se dědictví? Předem děkuji, Vendelín

ODPOVĚĎ:
Dovolím si Vám nejprve nabídnout několik variantních řešení, které níže blíže rozpracuji:
1) odmítnutí dědictví,
2) přijetí dědictví a vypořádání dlužných pohledávek,
3) likvidace dědictví (vydání dědictví věřitelům). Následně se vyjádřím k otázce uspokojování pohledávek z pozůstalosti a k hrazení nákladů za pohřeb).
1) ODMÍTNUTÍ DĚDICTVÍ
Dědictví lze odmítnout ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl dědic soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn a poučen o následcích takového odmítnutí. Odmítnutí nelze následně odvolat. Majetek včetně dluhů by pak připadl státu. V takovém případě by stát odpovídal za zůstavitelovy dluhy.
V souvislosti s odmítnutím dědictví je vhodné upozornit na skutečnost, že dědictví nemůže odmítnout dědic, který svým počínáním dal, najevo, že dědictví nechce odmítnout. Za takové počínání nelze považovat jednání dědice, kterým se jen informoval o stavu majetku a dluhů zůstavitele; jednání směřující k odvrácení hrozící škody na zůstavitelem zanechaném majetku (úschova věcí, ošetřování a krmení zůstavitelem chovaných živočichů, sklizeň ovoce aj.) ani obstarání zůstavitelova pohřbu.
S ohledem na níže uvedené možnosti, bych tuto variantu spíše nezvažovala.
2) LIKVIDACE DĚDICTVÍ V PŘÍPADĚ PŘEDLUŽENÍ DĚDICTVÍ
Likvidace dědictví přichází v úvahu v případě předlužení dědictví, tento postup předpokládá dohodu s věřiteli, že jim bude přenecháno dědictví k úhradě jejich dluhů.
Je-li dědictví předluženo a dědici uvažují o tom, že dědictví přenechají věřitelům k úhradě dluhů (§ 175p) nebo že navrhnou likvidaci dědictví (§ 175t až 175v občanského soudního řádu), je namístě, aby se uskutečnilo tzv. svolání (konvokace) věřitelů zůstavitele. Účelem konvokace věřitelů je vyjasnění okruhu osob, které uplatňují pohledávky vůči zůstaviteli, a ochrana dědiců (státu) vůči věřitelům, kteří se nepřihlásí.
Soud provede následně zpeněžení jednotlivých věcí, práv a jiných majetkových hodnot.
Pořadí uspokojování pohledávek je stanoveno v § 175v Občanského soudního řádu:
1) pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti se zpeněžením majetku,
2) pohledávky nákladů zůstavitelovy nemoci a přiměřených nákladů jeho pohřbu,
3) pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, převodem práva, nebo postoupením pohledávky,
4) pohledávky nedoplatků výživného,
5) pohledávky daní a poplatků, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny v rámci skupiny sub. 3),
6) ostatní pohledávky
Pohledávky patřící do nižší (pozdější) skupiny mohou být uspokojeny, jen jestliže byly plně uspokojeny všechny pohledávky vyšší (lepší) skupiny. Nestačí-li získaný výtěžek k úhradě všech pohledávek patřících do stejné skupiny, uspokojí se tyto pohledávky poměrně (zásada proporcionality). Dalším kriteriem v rámci jedné skupiny pohledávek je časové hledisko.
Tento postup by mohl být jedním z vhodných přístupů, jak ve Vaší věci postupovat, Vaše pohledávka náhrady nákladů řízení by měla být uspokojena přednostně oproti pohledávce telekomunikační společnosti a domova pro seniory, které spadají do kategorie sub 6). Nicméně tento postup bude spíše zdlouhavý, záleží jak se sám rozhodnete, nicméně v tomto případě by se Vám nemělo stát, že Vás budou kontaktovat věřitelé Vaší matky. Mám za to, že s ohledem na výši zanechané pozůstalosti bude soud postupovat podle § 175h, tento postup je rozpracován na konci odpovědi.
3) PŘIJETÍ DĚDICTVÍ
Pokud je dědictví dědicem přijato, dědici pak odpovídají za zůstavitelovy dluhy nejen majetkem, který získali v dědictví ale i vlastním majetkem, s ohledem na tuto skutečnost bych spíše tuto variantu nenavrhovala.
Nedocházi-li k přenechání dědictví věřitelům k úhradě dluhů ebo k likvidaci dědictví - zákonnou oporou pro posup v takových případech je ust. § 471 - řídí se odpovědnost dědice cenou vyjadřující výši aktiv dědictví. Neodpovídá tedy věcmi ebo právy, které mu z dědictví připadly. V tom tkví určité riziko spojené s nabytím dědictví. Dochází totiž při něm ke splynutí majetku z dědictví s vlastním majetkem dědice, takže se zůstavitelovým věřitelům otvírá možnost uspokojit svoje splaté pohledávky i zpeněžením majetku dědic, který mu náležel před nabytím dědictví. Odpovídá-li dědic do výše ceny nabytého dědictví, je o tzv. odpovědnost pro viribus hereditatis.
S ohledem na výši zanechaného dědictví lze hovořit o tzv. dědictví nepatrné hodnoty, ve smyslu ustanovení § 175h občanského soudního řádu, může soud vydat majetek nepatrné hodnoty právě tomu, kdo se postaral o řízení a následně řízení zastavit a to bez ohledu na dluhy, které zůstavitel zanechal. V tomto případě, není rozhodné, zda vypraviteli pohřbu svědčí i dědické právo. V této situaci byste nebyl v pozici dědice, a proto by na Vás nepřešla ani odpovědnost za dluhy. Je pravděpodobné, že by Vám byly v popsaném případě uhrazeny veškeré náklady na vypravení pohřbu, jejich výši budete muset samozřejmě prokázat.
Z tohoto hlediska by se mi jevilo toto řešení jako nejvhodnější.


PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zaměstnanec na DPP přestal pracovat a způsobil tak škodu
- Vymáhání škody po zaměstnanci na DPP - přestal chodit do práce
- Je možné strhnout škodu z mzdy z dohody o provedení práce, DPP


Uzavřel jsem dohodu o provedení práce se zaměstnancem do 30.9.2012. Jedná se o pravidelný úklid několika bytových prostor, placeny hodinové. Úklidy se plánují vždy předem na cca týden dopředu. V půlce měsíce, v den naplánovaných úklidu, zaměstnanec oznámil, že již nebude pracovat, vrátil klíče od bytu a žádá odměnu za odpracované hodiny.
Dle smlouvy by mělo dojít na konci měsíce k písemnému odsouhlasení vykonané práce a poté vyplácení odměny. Ve smlouvě je uvedeno, že zaměstnanec souhlasí, že případně škody které způsobí, budou započteny oproti mzdě. Jak mám postupovat v tomto případě? Přišel jsem o nasmlouvanu pracovní sílu se kterou jsem počítal, a která mi způsobila svým nezodpovědným postupem mnoho problémů. Zaměstnávám lidí, kteří se teď místo své práce musí věnovat úklidům, dokud neseženeme náhradu.
Děkuji, Ivo.

ODPOVĚĎ:
Postupovat můžete částečně podle smlouvy. Tedy na základě odsouhlasené odvedené práce určit odměnu.
Pohledávky z pracovněprávních vztahů jsou pohledávkami, které nelze započíst a ani proti nim není možné započtení jednostranným úkonem namítat. Ujednání v dohodě o započtení proti mzdě je tedy neplatné a pokud byste započtení opravdu realizoval, mohl by se neplatnosti tohoto úkonu zaměstnanec domáhat úspěšně u soudu (taktéž se vystavuje správní sankci podle Zákona o inspekci práce).
Doporučuji vyčíslit škodu a vymáhat ji. Odměnu doporučuji vyplatit na základě odsouhlasení vykonané práce, tak jak je uvedeno ve smlouvě.


OBČAN-DLUHY
- Oddlužení fyzických osob - závazky z podnikání a prošly konkurzem
RODINA-SJM
- Společné jmění manželů a insolvence, konkurz na podnikatele OSVČ


Manžel jako OSVČ na sebe v říjnu 2010 vyhlásil insolvenční řízení a byl na něj vyhlášen konkurz. Nyní se řízení chylí ke konci, proto bych se ráda zeptala, zda máte povědomí o tom, že by se chystala právní úprava pro rok 2013 po řešení oddlužení fyzických osob, jejichž závazky jsou z podnikání a prošly konkurzem. Vím, že tato úprava funguje v Německu nebo na Slovensku, u nás to ale není vyřešené a tyto osoby mohou splácet své zbývající dluhy až do konce života.
Při prohlášení konkurzu bylo zrušeno naše společné jmění manželů SJM a jak jsem našla v právních předpisech - SJM může obnovit pouze soud. Co to znamená pro zbývající dluhy po ukončení konkurzu? Jedná se o dluhy z manželovo podnikatelské činnosti a nedoplacený hypoteční úvěr (nemovitost byla prodána v dražbě za nižší cenu, než byl zůstatek hypotéky), který je psaný na nás oba. Znamená to, že zbývající dluhy z manželovo podnikání mohou být dále vymáhány pouze na něm ? A jak je to s promlčecí lhůtou u hypotéky ? Byla přihlášena do ins. řízení proti mému manželovi. Znamená to, že pro uplatnění pohledávky vůči mé osobě běží tříletá promlčecí lhůta? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Právní úprava řešící dluhy z podnikání oddlužením zde není. Podívejte se na http://insolvencni-zakon.justice.cz/, na této stránce se dozvíte více či na stránkách Asociace insolvenčních správců - http://www.asis.cz/. Je zde také poradna řešící problematiku insolvencí - http://www.asis.cz/poradna/. Upravený seznam pohledávek může být po zrušení konkurzu právním titulem pro podání návrhu na výkon rozhodnutí či na exekuci. Toto právo se promlčuje za 10 let od zrušení konkurzu. Ano, dluhy z manželova podnikání mohou věřitelé vymáhat na manželce dlužníka.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání škody po kominíkovi - neoprávněně vydané revizní povolení na krb
- Revizní technik (kominík) zfalšoval revizní povolení na krb - jak postupovat?
- Zfalšované povolení revizního technika kominíka na provoz krbu - co dělat?
- Předčasné užívání stavby - nezkolaudovaný krb, topení


Měl bch na vás dotaz ohledně soudního sporu ohledně stavby krbu. Postavili jsme rodinný dům. Zároveň prodávali náš stávající byt. Součástí domu měla být i vestavba krbu, která byla prováděna řemeslníkem. Přizvaný revizní technik (známý "krbaře") krb označil za provozuschopný, nicméně následně při kolaudaci rodinného domu se zjistilo, že daný kominík není oprávněn k revizi kbů a tedy jeho razítko je neplatné.
Stavební odbor pak neprovedl kolaudaci a nepovolil užívání RD, neboť stavba krbu byla revizním technikem Krajského úřadu označena jako vadná. Nyní je veden soudní spor, trvá už 2. rok a my prodali byt, takže musíme bydlet v RD přesto, že není zkolaudován. Chtěl jsem se zeptat, zdali existuje nějaké opatření, aby došlo k rychlejšímu řešení sporu z důvodu nutné kolaudace. Užíváme RD i tak, protože jinde už bydlet nemůžeme.
Soudní proces začal žalobou řemeslníka, který požadoval platbu za dostavěný krb, nicméně proti jeho žalobě stojí vyjádření revizního technika Krajského úřadu, ale i to, že stavba byla provedena jen na ústní dohodu a nikoli na smlouvu o dílo. Děkuji, Matouš

ODPOVĚĎ:
V dotazu neuvádíte, zda jste již zkusili využít povolení k předčasnému užívání stavby - stavební úřad Vám na základě žádosti může vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby podle § 123 Stavebního zákona. Tímto doporučuji začít.
Opatření, které by urychlilo soudní spor právní řád neupravuje.
V případě, že stavební úřad žádost zamítne (dům nebude možné vytápět či stavba krbu bude ohrožovat bezpečnost osob) či vydá povolení na dobu kratší než předpokládaný konec soudního řízení, musím bohužel doporučit, abyste vytápěcí systém zprovoznili a škodu takto vzniklou vymáhali na škůdci (pokud jej jste schopni identifikovat a budete mít dostatek důkazů o jeho pochybení).


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Náhrada škody způsobená špatným postupem soudní úřednice
- Vymáhání vzniklé škody po soudu - vadný postup soudní úřednice
- Nesprávný postup soudní úřednice a vymáhání náhrady škody po ministerstvu spravedlnosti


Prosím Vás o radu, jakým způsobem je možné podat stížnost na pracovnici soudu, která mi prokazatelně způsobila svým jednáním finanční škodu.
Pracovnice soudu mi poslala předvolání na určité datum s tím, že trvala na osobním jednání; kromě toho vyžadovala, abych sebou přinesla finanční hotovost. Písemně jsem podala soudu vysvětlení v dané věci s tím, že se jedná pravděpodobně o nedorozumění a požadovala jsem, aby jednání bylo zrušeno s tím, že vysvětlení bylo podáno a důvod pro úhradu žádné částky není. Soud mi přesto mailem poslal zprávu, že na osobním jednání trvá. Následně jsem tedy přijela na soud, kde mi bylo sděleno, že žádné jednání se nekoná a žádná finanční částka po mě požadována není. Vzhledem k tomu, že mi tím vznikla škoda - jednak ve formě ušlého příjmu, který mi za den neplaceného pracovního volna vznikl, jednak ve formě cestovného a v neposlední řadě i z důvodu toho, že jsem si musela požadovanou částku vypůjčit, chtěla bych vědět, jestli je možné na postup úřednice soudu podat stížnost, případně požadovat náhradu vzniklé škody. Ačkoliv jsem soudu opakovaně písemně zasílala žádosti o zrušení jednání s tím, že je bezpředmětné, soud na něm zcela nesmyslně trval - a když jsem se k jednání dostavila, úřednice byla naprosto arogantní a její chování bylo hrozné - skoro bych to až nazvala nějakou šikanou ze strany úřadu, který si s lidmi vyloženě zahrává z pozice nějaké pseudomoci. Domnívám se, že náhradu škody bych mohla uplatnit u Ministerstva spravedlnosti, nicméně jde mi zejména v první fázi o to, aby předseda příslušného soudu vyvodil odpovědnost pro konkrétní úřednici. Je nějaká lhůta, do kdy nejpozději bych musela takovou stížnost podat?
Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
Z dotazu není zřejmé, o jakou úřednici se jednalo. Nepíšete, zda je proti Vám zahájeno řízení a jaké, což jsou poměrně podstatné okolnosti.
V každém případě podejte stížnost k rukám předsedy soudu. Pokud jste účastníkem zahájeného soudního řízení (občanské soudní řízení, trestní řízení apod.) a škoda vznikla v souvislosti s tímto řízením, můžete nárok na náhradu škody uplatnit u Ministerstva spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že ve Vašem případě se jedná o majetkovou škodu, je možné ji uplatnit do 3 let od okamžiku, kdy vznikla (§ 32 zákona č. 82/1998 Sb.).
Žádost je třeba dostatečně odůvodnit, aby bylo zřejmé, že ke škodě došlo při výkonu státní moci a že škoda opravdu vznikla. Čím dříve tak učiníte, tím pochopitelně lépe.


RODINA-STYK S DÍTĚTEM
- Souhlas otce dítěte s vycestováním dítěte na turistické vízum
- Trvalé vycestování matky s dítětem a souhlas otce dítěte
- Kdy je návštěva matky s dítětem už vycestování z republiky?


Chtěla bych se synem (11 let) rozhodnutím soudu v mé plné péči odcestovat za manželem na 3 měsíční turistické vízum do Austrálie. Dozvěděla jsem se z cestovní kanceláře, že v tomto případě nemusím mít písemný souhlas otce dítěte. Stačí tedy jen otci oznámit, že odlétáme, nebo jakou mám povinnost v totmto případě?
Dejme tomu, že odletíme a pak se rozhodneme zůstat déle a prodloužit si pobyt. Jak postupovat pak? Stačí zaslat formulář jenž je součástí víza o souhlasu otce dítěte a počkat na jeho rozhodnutí? Pak zůstat nebo se vrátit? Nebo požádat eventuelně soud, aby ve věci rozhodl?
Manžel již je v Austrálii. Výhledově bych, pokud se nám tam bude líbit, chtěla v Austrálii zůstat. Musím se do ČR vrátit, nebo mohu požádat z Austrálie o souhlas otce, eventuelně při nesouhlasu řešit soudní rozhodnutí? Zatím pochopitelně nevím, zda se nám tam bude líbit, ale chtěla bych být připravena na různé možnosti a hlavně vědět o povinnostech a jak je řešit. Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Úplně nejjednodušší by bylo se s otcem dopředu dohodnout na všech variantách. Samozřejmě postačí, když mu turistickou cestu dopředu pouze oznámíte. Pokud se ovšem rozhodnete setrvat, budete o něj muset mít písemný souhlas. Doporučuji ho o takový souhlas požádat dopředu (např. po dvou měsících pobytu), tak aby v případě odepření souhlasu, jste měla čas se vrátit a začít situaci řešit v republice. V krajním případě byste mohla souhlas otce nechat nahradit soudem - otec by ovšem o dítě musel trvale neprojevovat zájem apod. Nejvhodnější forma výchovy v tomto případě by byla střídavá péče o dítě (např. po 6 měsících).
Nedoporučuji celou záležitost řešit ze zahraničí - otec by oprávněně namítal, že jste dítě unesla, protože věděl jenom o 3 měsících vycestování.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jak dokázat že se druh nepodílel významně na opravách bytu, domu
- Jak prokázat investice partnera do bytu, domu, nemovitosti
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výživné na partnerku, družku - těhotenství a porod - § 95 zák. 94/1963 Sb.
- Výživné na přítelkyni po porodu dítěte - § 95 zák. 94/1963 Sb.
RODINA-SETKÁVÁNÍ S DĚTMI
- Jak zabránit střídavé péči o velmi malé dítě
- Rady jak znemožnit střídavou péči o dítě mladší 3 let
- Jak zabránit aby otec dítěte dostal dítě do střídavé výchovy, péče
- Střídavá péče o dítě a rozhodnutí Ústavního soudu 48/04 z 27. 1. 2005


Měla bych dotaz týkající se finančního vyrovnání. Můj bývalý přítel žil 3 roky v mém bytě. Neměl zde trvalý pobyt. Máme spolu 2,5 leté dítě a čeká nás opatrovnický soud, neboť jsme se rozešli.
Přítel po mne nyní vyžaduje finanční vyrovnání za práce, které na bytě po čas společného soužití udělal. Dělali jsme společně nové podlahy, koupelny atd. Udělal si odhad, že by to mělo činit 180.000 Kč Materiál jsem platila já, on maximálně koupil hřebíky, lepidla a ty menší položky. Po čas spolužití, platil nájem 4000 Kč, jídlo a věci do domácnosti. Já, ačkoliv jsem na mateřské, jsem platila hypotéku 7500 Kč, elektriku, Internet a dokonce i jeho mobil.
Nyní mi vyhrožje, pokud budu dělat problémy a nebudu se chtít dohodnout na péči o díte jak on chce, tak bude soudně po mě tuto částku 180 000 Kč vymáhat.
Prosím poraďte mi, zda vůbec má nějaké právo na mne tuto částku vymáhat? Vždyt jsme tady bydleli spolu.
Je to vůbec nějak dokazatelné, co a za jakou částku zde udělal? Opatrovnický soud máme 12.12.2012, on chce dítě do střídavé péče, s tím já nesouhlasím. Na malou mi zatím nepřispívá, přestože jsem na mateřské a platím hypotéku. Prý je to muj problem. Děkuji, Dagmara

ODPOVĚĎ:
Nejprve k finančnímu vyrovnání za investice v bytě:
Je třeba abyste do jednání zajistila maximum písemných podkladů, které budou dokládat, že jste se finančně na bytě podílela výrazně více než bývalý partner a že jeho žádost o finanční vyrovnání je neopodstatněná (např. fakturami na Vaše jméno, výpisy z Vašeho účtu dokládající provedení plateb).
Placení nájmu a spotřebních položek je běžnou součástí života každého člověka, v těchto položkách nelze spatřovat výdaje mimořádného nebo významného charakteru, za něž náleží finanční vyrovnání.
Počítejte s tím, že partner se pokusí na soudním jednání svůj požadavek doložit tak říkajíc za každou cenu (daňovými doklady získaných od třetích lidí apod.). Pokud by Vám chyběla nějaká faktura či daňový doklad, vyžádejte si od firmy, která službu provedla potvrzení o provedené službě.
K Vašemu výživnému:
Podle § 95 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině máte nárok na příspěvek na výživu a úhradu některých nároků souvisejících s těhotenstvím a porodem, a to po dobu dvou let. Nárok se promlčí uplynutím lhůty tří let od porodu dítěte. Je nejvyšší čas (dceři budou 3 roky v blízké době), abyste podala žalobu na výživné neprovdané matky (tedy pro sebe), potřebu odůvodněte rozpadem vztahu a vzhledem k péči o dítě sníženou výdělečnou schopností. Pokud prokážete (opět daňové doklady apod.), že jste v souvislosti s těhotenstvím a porodem měla náklady, které jste nesla sama (výbava pro dceru, nábytek a pomůcky pro dítě), vymáhejte v rámci žaloby na výživné i tyto náklady.
Střídavá výchova dítěte je nejzávažnější část, na kterou se musíte nejlépe připravit.
I s ohledem na nízký věk a pohlaví dítěte by totiž soud mohl střídavou výchovu určit.
Podle § 26 odst. 2 zákona o rodině platí, že "jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li tak lépe zajištěny jeho potřeby."
Vzhledem k tomu, že otec dítěte navrhuje střídavou výchovu, je třeba obranu proti tomuto návrhu založit na několika argumentech (a ty pochopitelně podložit):
1. zájem o dítě - návštěvy otce dítěte od vašeho rozchodu, jejich průběh, poskytování finančních prostředků pro dítě, podíl na rozhodování o výchově a budoucnosti dítěte (kdo vybíral mateřskou školku, kdo s dcerou absolvoval lékařské prohlídky apod.)
2. shoda rodičů na výchově dítěte - neschopnost dosáhnout shody je jeden ze závažných argumentů proti nařízení střídavé péče (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 266/10 ze dne 18. 8. 2010; není nutné se s ním seznamovat, pouze kdybyste měla zájem) - klasickou ukázkou neschopnosti shody partnerů jsou neodůvodněné negativní vztahy s rodiči partnerů a zakazování návštěv dítěte, tedy popírání sociální adaptace dítěte v rodině
3. V současné době soudní judikatura zastává názor, že "zájmem dítěte nepochybně je, aby bylo především v péči obou rodičů, a není-li to možné, pak toho z rodičů, který k tomu má lepší předpoklady, mimo jiné uznává roli a důležitost druhého rodiče v životě dítěte a je přesvědčen, že i ten druhý je dobrým rodičem", proto je třeba nebagatelizovat roli otce v životě dcery, ale v rámci řízení spíše prokázat, že v současné době není střídavá péče vhodná (nestabilní sociální zázemí otce, rozchod z důvodu psychické poruchy nebo závislosti na návykových látkách)
4. důvodnost nesouhlasu matky - nesouhlas se střídavou výchovou nesmí být založen jen na zjevně iracionálním nebo nepřezkoumatelném důvodu. Jestliže půjde o tento iracionální či nepřezkoumatelný důvod, anebo bude v řízení prokázáno, že jde o nesouhlas spočívající na důvodu prokazatelně nemajícím negativní vliv na zájem dítěte, nemůže soud na tomto nesouhlasu vystavět rozhodnutí, kterým návrhu na svěření dítěte do střídavé (společné) péče nevyhoví.
5. poukázat na výhružky (pokud můžete pokusit se je i prokázat, např. nahrávkou - zda soud k nahrávce jako důkazu přihlédne záleží na něm); Ústavní soud totiž zastává názor, že "Svěření dítěte do střídavé výchovy rodičů nesmí být ústupkem jejich vzájemné rivalitě, ale vyjádřením kvalitního a pozitivního vztahu rodičů k dítěti; to předpokládá toleranci, vyspělost a dobrou vůli všech zúčastěných. Rozhodnutí o střídavé výchově nezletilého dítěte by mělo vycházet z jejich společné vůle a dohody, schopnosti spolu komunikovat a spolupracovat a nezapojovat dítě do svých vzájemných problémů. Podle názoru Ústavního soudu není v tomto případě podstatná otázka, proč rodiče nejsou ochotni spolu spolupracovat a komunikovat, nýbrž to, že jim v daném případě chybí ochota a vyspělost v zájmu nezletilé dcery spolu kooperovat." (viz. rozhodnutí I. ÚS 48/04 ze dne 27. 1. 2005).

A to nejdůležitější nakonec - zajistěte si pomoc doporučeného advokáta (např. kamarádkou, která řešila svěření dítěte do péče), sama nejste ani odborně ani psychicky dostatečně vybavená na to, abyste náročný soud o Vaše dítě zvládla.


RODINA-ROZVOD
- Rozvod cizích státních příslušníků na území ČR
- Může český soud rozvést cizí státní příslušníky
- Rozvod příslušníků čínské lidovědemokratické republiky v ČR


Můj kamarád, státní příslušník ČLR a jeho stávající manželka rovněž státní příslušník ČLR oba s povolením k dlouhodobému pobytu u nás v ČR by se chtěli rozvést. Oddáni byli zhruba před deseti roky v ČR a poté jejich zastupitelský úřad v ČR sňatek "potvrdil". Jak by měli nyní postupovat při zamýšleném rozvodu jejich manželství, resp. může jejich svazek rozvést soud ČR? Ještě jsou také společnými rodiči devítiletého syna, který zde s nimi žije a chodí do školy. Jak by prosím měli postupovat? Děkuji, Luboš

ODPOVĚĎ:
Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním stanoví, že zrušení manželství rozvodem se řídí právním řádem státu, jehož občany jsou manželé v době zahájení rozvodového řízení.
Pokud jsou tedy oba manželé státními příslušníky ČLR, není možné je rozvést v ČR podle českého právního řádu. Rozvod bude muset proběhnout v ČLR podle tamních právních předpisů.


RODINA-SJM
- Odstěhování manželky s dítětem - jak vypořádat majetek a dluhy?
- Musí manželka splácet hypotéku když se odstěhuje od manžela?
- Musí manžel splácet hypotéku když se odstěhuje od manželky?
- Dohoda o hrazení nákladů s odstěhovaným manželem, manželkou
- Musí manžel, manželka platit hypotéku když nebydlí v bytě?
RODINA-ROZVOD
- Co je to zkrácený rozvod manželství?


Jsme s manželkou spolu 6 let, máme 4letého syna, bydlíme v bytě, který spoluvlastníme a splácíme hypotéku. Manželka se před 2 měsící po provalení nevěry sebrala a i se synem ze dne na den odešla k novému příteli. Já jsem v bytě zůstal sám. Zatím není podaná žádost o rozvod a vše se snažíme řešit ústně. Hypotéku, poplatky za byt, školku a další poplatky (např. úrazové pojištění syna, daň z nemovitosti), platím ze svého bankovního účtu a s manželkou jsem domluveni na půlce výdajů. První měsíc vše šlo podle domluvy. Tento měsíc mi manželka místo domluvené částky předala osobně jen 3600,- s tím, že 5000,- si svévolně odečetla z mých vrácených daní, které mi přišly v dubnu. Snažím se s manželkou domlouvat v klidu o placení poplatků a střídavé péči o syna. Manželka spíše dělá naschvály. Jak se můžu bránit proti neplacení poplatků z její strany, jakou mám šanci na střídavou péči syna, se kterým mám velmi úzký vztah a evidentní změna situace mu neprospívá. Děkuji, Milan

ODPOVĚĎ:
Záleží na tom, jak chcete celou věc řešit do budoucna, jestli věříte v obnovení Vašeho vztahu či zda je Váš vztah již neobnovitelný a uvažujete o rozvodu.

A) Pokud se nechcete ještě rozvádět a věříte do budoucna v obnovu Vašeho vztahu, navrhovala bych v tuhle chvíli sepsání písemné dohody o tom, že se podílíte na placení veškerých nákladů stejných dílem a bylo by lepší, kdyby peníze byly do budoucna posílány na účet a nebyly předávány osobně. Vzhledem k tomu, že veškerý Váš společný majetek je součástí společného jmění manželů SJM, je Vaší povinností stejně jako povinností Vaší manželky, aby se podílela na vzniklých nákladech. Vzhledem k ustanovení § 145 OZ jsou oba manželé ze svých závazků odpovědni společně a nerozdílně. V případě poplatků za užívání bytu, je nutné zohlednit skutečnost, že Vaše žena byt v současné době neužívá a tudíž, by měly být hrazeny spíše Vámi. Nicméně na placení hypotéky by se měla podílet, a to i z důvodu, že je v katastru nemovitostí vedena jako vlastník (spoluvlastník) avšak i v tomto případě mělo být zohledněno, že v bytě nebydlí, a tudíž by její podíl na splácení hypotéky měl být snížen o jakousi polovinu nájmu, kterou byste ji měl odvádět z důvodu, že v bytě bydlíte (jinak by mohlo jít o bezdůvodné obohacení). Záležitosti týkající se vašeho společného potomka byste měli hradit na polovinu. Tato smlouva a uskutečněné platby bude spíše sloužit jako doklad pro budoucí případné vyrovnání při rozvodu. V případě, že by se Vaše žena odmítla na takovém to systému hrazení nákladů podílet, tak by bylo možné žalovat tyto dlužné částky uplatnit v rámci majetkového vypořádání při rozvodu, neboť by šlo o bezdůvodné obohacení, z titulu neoprávněného příjmu.

B) Pokud uvažujete o rozvodu, bude nutné provést majetkové vyrovnání a upravit péči o dítě včetně výživného na dítě. V případě, že se Vám povede dohodnout se na majetkovém vyrovnání a úpravě péče o dítě s manželkou, bude možné provést tzv. zkrácený rozvod, kdy předložíte veškeré tyto dohody a soud je pouze potvrdí.
Pakliže se nedomluvíte, bude soud řešit všechny tyto otázky sám, ve věci úpravy péče o dítě můžete samozřejmě navrhnout střídavou péči o dítě, měl byste argumentovat úzkým a vřelým vztahem, který k sobě máte, a dále tím, že se umíte o chlapce postarat. Váš syn je ještě relativně malý, je možné, že Vaše manželka bude argumentovat tím, že ještě potřebuje celodenní péči matky, tento argument by mohl být hlavním argumentem, proč by soud na střídavou péči o dítě nepřistoupil. V případě střídavé péče soud také velmi zohledňuje vztah mezi oběma rodiči a jejich schopnost dohodnout se. I kdyby se stalo, že by Vám soud v rámci tohoto řízení nevyhověl a svěřil dítě do péče matky, s tím, že Vám budou stanoveny dny, kdy se s dítětem uvidíte, nezoufejte. Tento typ rozhodnutí není rozhodnutím konečným, a proto můžete podat opětovně návrh na změnu úpravy styku s dítětem a žádat střídavou péči.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přerušení živnosti z důvodu pracovního úrazu a nárok na podporu
- Pozastavení živnosti pro pracovní úraz a nárok na podporu v nezaměstnanosti
- Nárok na podporu v nezaměstnanosti u OSVČ neplatícího nemocenské pojištění
- Co ovlivňuje výši podpory v nezaměstnanosti po ukončení podnikání (OSVČ)


Jsem OSVČ. Platím si řádně zdravotní a sociální pojištění, nemocenské pojištění si neplatím. Nyní mám úraz, se kterým budu zřejmě přes půl roku marodit. Je možné na toto období přerušit živnost, nahlásit se na pracovní úřad a pobírat podporu v nezaměstnanosti? Popřípadě jak nejlépe to vyřešit? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pokud si jako OSVČ neplatíte dobrovolné nemocenské pojištění, nemáte bohužel nárok na nemocenskou. Nárok na ni by Vám vznikl až po třech měsících hrazení záloh na nemocenské pojištění. Jestliže jste nebyl uznán dočasně práce neschopným, můžete se zaevidovat na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání.
Další podmínkou je, že po dobu evidence na úřadě práce pozastavíte svoji živnost nebo ji zcela ukončíte. Pokud jste během uplynulých dvou let před evidencí na úřadě práce odváděl zálohy na sociální pojištění po dobu alespoň 12 měsíců, nárok na podporu v nezaměstnanosti Vám vznikne. Její výše se bude odvíjet od výše odvedených záloh na sociální pojištění.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Opakované rizikové těhotenství a výpočet základu pro nemocenskou
- Opakovaná rodičovská dovolená a výpočet nemocenské, PPM a rodičovského příspěvku


Manželka ukončila rodičovskou dovolenou RD ve 3 letech syna a ihned nastoupila na nemocenskou v důsledku rizikového těhotenství druhého dítěte (je tedy stále zaměstnaná). Z jakého základu se vypočítává nemocenská, když v podstatě naposledy pracovala zhruba před 4 roky, neboť předtím byla také na rizikovém těhotenství?
Bude mít následně nárok na peněžitou podporu v mateřství PPM a jak se bude vypočítávat. Jak to bude s rodičovským příspěvkem? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Nemocenské se vypočítává z rozhodného období, kterým je 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byla Vaše manželka uznána dočasně práce neschopnou. Jestliže v tomto období nelze stanovit vyměřovací základ (tj. započitatelný příjem) nebo jsou-li v tomto období pouze tzv. vyloučené dny (například rodičovská dovolená), je rozhodným obdobím první předchozí kalendářní rok, ve kterém Vaše manželka dosáhla započitatelného příjmu. Výše nemocenské se tedy Vaší manželce bude vypočítávat ze stejného vyměřovacího základu jako u prvního dítěte.
Jestliže je Vaše manželka stále zaměstnaná (její pracovní poměr trvá), bude mít nárok nejen na mateřskou, ale i na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou). U PPM je rozhodné období stejné jako v případě nemocenské. Do rozhodného období se přitom nezapočítávají dny, za které je nemocenské poskytováno a ani výše nemocenského se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro výpočet výše peněžité podpory v mateřství PPM. I peněžitá podpora v mateřství PPM tedy bude Vaší manželce vypočtena ze stejného vyměřovacího základu jako u prvního dítěte.


OBCHOD-REKLAMACE
- Délka záruční lhůty u baterií notebooku
- Jak dlouho je možné reklamovat baterie notebooku
- Záruka, záruční doba u baterie, baterií


Chtěla bych se zeptat, zda platí dvouletá záruční lhůta i na baterie  notebooku. Někteří prodejci na svých stránkách píšou, že je reklamační lhůta na baterie notebooku jen 6 měsíců. Mám totiž notebook acer a ten mi sám píše, že je baterie vadná a že ji mám vyměnit. Baterie je ale velmi drahá, značková stojí přes 1000 Kč. Notebook je ale ještě v záruče. Vztahuje se záruční lhůta (doba) tedy i na baterii a to po celou dvouletou dobu od koupi? Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Podle § 620 občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.) činí záruční doba při prodeji spotřebního zboží 24 měsíců, v případě, že nějaký prodejce uvádí lhůty kratší, mohlo by jít o omezování práv spotřebitele, neboť uvedl nepravdivou informaci (§ 13 ve spojení s § 24 písmeno i) z. o ochraně spotřebitele, z. č. 634/1992 Sb.).


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Opakované prodloužení rodičovské dovolené u zaměstnavatele
- Je možné opakovaně požádat zaměstnavatele o prodloužení RD?
- Předčasné ukončení rodičovské dovolené a návrat do práce


Je možné opakovaně (a případně kolikrát nebo na jak dlouho) prodlužovat rodičovskou dovolenou nahlášenou zaměstnavateli – například pokud požádám o 1 rok, mohu si následně požádat o rok a dva měsíce a poté o další 3 měsíce atd.? Je pravdou, že zaměstnavatel nemá povinnost mě přijmout dříve, než uplyne doba rodičovské dovolené, o kterou jsem si zažádala po skončení mateřské dovolené požádám? V případě, že bych nahlásila rodičovskou dovolenou například jen na 3 měsíce po mateřské dovolené, pak jsem zkusila jít pracovat, ale musela bych se po dalším měsíci vrátit domů, bude mi znovu umožněna rodičovská dovolená? Budu poté opět zaměstnavateli hlásit, na jak dlouho chci jít na rodičovskou dovolenou? Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
O rodičovskou dovolenou a její prodloužení můžete zaměstnavatelE žádat i opakovaně. Zákoník práce ani žádný jiný právní předpis nestanovuje kolikrát a na jak dlouho můžete rodičovskou dovolenou prodlužovat - záleží jen na Vašem uvážení. Můžete tedy opakovaně žádat například o prodloužení pouze na několik měsíců.

Pokud si požádáte o rodičovskou dovolenou například do dvou let věku dítěte a poté si to rozmyslíte a budete chtít nastoupit například již po roce, zaměstnavatel Vám opravdu nemusí dřívější ukončení rodičovské dovolené a nástup do práce umožnit. Pokud byste se rozhodla rodičovskou dovolenou ukončit, nastoupit do práce a poté se opět vrátit na rodičovskou dovolenou, zaměstnavatel Vám návrat musí umožnit. Poté by bylo dobré se se zaměstnavatelem opět domluvit, jak dlouhou rodičovskou dovolenou chcete čerpat.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Promlčení investic do společné nemovitosti spolumajitelů, spoluvlastníků
- Jak dlouho může požadovat spoluvlastník vyplacení investic do společného bytu, domu?
- Vymáhání nákladů na opravy bytu, domu, nemovitosti po spoluvlastníkovi
- Jak dostat od spolumajitele nemovitosti vyplacené náklady na opravy?
- Smrt spolumajitele a přihlášení neuhrazených investic v dědickém řízení
- Úmrtí spoluvlastníka a nevyplacené investice do společného domu
- Je nutný souhlas s opravami společného bytu, domu, nemovitosti
- Opravy bytu, domu, nemovitosti ve spoluvlastnictví a souhlas spolumajitele
- Opravy nemovitosti ve spoluvlastnictví a souhlas spoluvlastníka
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to, co znamená konkludentní souhlas?


Vlastníme s bratrem rodinný dům, každý jednu polovinu. V domě nebydlíme. Bydlí tam naše maminka. Bratr zemřel a jeho polovinu bude dědit manželka a tři děti. Já jsem do domu investovala nemalé peníze, cca 250.000,--. Jedná se o větší opravy (výměna oken, opravy schodiště), údržbu (malování, výměna bojleru) a také úhradu nákladů za topení. Na vše mám doklady. Chtěla bych se zeptat, jak v rámci dědického řízení bude zacházeno s penězi, které jsem do domu investovala já. Mám nárok na vyplacení poloviny vynaložených nákladů? Bohužel s pozůstalými je nemožné rozumně se domluvit, proto bych potřebovala radu, jak dále postupovat. Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o tzv. investice do společné věci, na jejichž proplacení máte za určitých okolností (viz níže) nárok. V případě, že druhý spoluvlastník nemovitosti (rodinného domu) zemřel a dědické řízení dosud neskončilo, je zapotřebí, abyste své právo na vrácení poloviny investic do společné věci tzv. přihlásila do dědického řízení (toto můžete učinit písemným kontaktováním příslušného okresního soudu či již určeného notáře, v němž výši vynaložených investic doložíte).
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, kdy a za jakých okolností jste do RD investovala. V této souvislosti je nutné rozlišovat 4 základní situace:
1/ Náklady na nutnou opravu nebo údržbu se souhlasem:
Pokud je Vaše investice možné kvalifikovat jako náklady na nutnou opravu nebo údržbu RD (rodinného domu), které jste současně vynaložila se souhlasem druhého spoluvlastníka (§ 139/2 Občanského zákoníku), vzniklo Vám proti druhému spoluvlastníkovi majetkové právo na vydání poměrné části těchto investic, které se promlčí ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku), pro počátek jejíhož běhu je rozhodná doba vynaložení předmětných nákladů na spoluvlastněný rodinný dům.
2/ Náklady na nutnou opravu nebo údržbu bez souhlasu:
Pokud je sice možné Vaše investice hodnotit jako náklady na nutnou opravu nebo údržbu RD, tyto jste však vynaložila bez souhlasu druhého spoluvlastníka, vzniklo Vám proti druhému spoluvlastníkovi právo na vrácení bezdůvodného obohacení (§ 451 a § 458/1 Občanského zákoníku), které se promlčuje ve lhůtě dle § 107 Občanského zákoníku a které je nutné proti druhému spoluvlastníkovi uplatnit již za trvání podílového spoluvlastnictví (promlčecí doba i zde počíná běžet od doby vynaložení investic).
3/ Zhodnocení společné věci se souhlasem:
Pokud nepředstavovaly Vaše investice náklady na nutnou opravu nebo údržbu, nýbrž se jednalo o zhodnocení RD, a tyto jste vynaložila se souhlasem druhého spoluvlastníka, vzniklo Vám proti němu opět majetkové právo jako v bodě ad 1/.
4/ Zhodnocení společné věci bez souhlasu:
Pokud jste pak společnou věc zhodnotila (tzn. nejednalo se o nutnou opravu nebo údržbu) bez souhlasu druhého spoluvlastníka, vzniklo Vám proti němu právo na vydání bezdůvodného obohacení v promlčecí době dle § 107 Občanského zákoníku, která však počne běžet až od okamžiku zániku podílového spoluvlastnictví.
Ke shora uvedenému pak pouze dodávám, že souhlas druhého spoluvlastníka s investicemi do společné věci může být vyjádřen jak výslovně (písemně či ústně), tak i konkludentně (tzn. mlčky). K této otázce blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3316/2009, ze dne 17. 2. 2010.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak pohřbít českého občana v zahraničí


Teta (88 let) je občankou ČR, žije v ČR a přeje si být po své smrti uložena do rodinné hrobky v Chorvatsku. Technicky vím jak se to provede přes pohřební službu. Teta zatím platný cestovní pas vlastní. Nevím, zda nenastanou nějaké právní, nebo problémy při přechodu hranic. Pokud by již v době úmrtí platný pas neměla, šlo by to také? Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Pohřební služby v těchto situacích zajišťují jak povolení hygienika, tak pasové a celní formality vč. jednání s příslušným konzulátem, úmrtní list, překlady dokumentů souvisejících s převozem a letenku apod. Základem je tedy vybrat si vhodnou pohřební službu.
Musím říci, že ale Váš případ je specifický v tom, že se jedná o občanku ČR, která si přeje být pohřbena mimo ČR. Obvyklá je totiž přeprava Čechů zesnulých v zahraničí do ČR či přeprava v ČR zesnulých cizinců a přeprava do jejich mateřského státu.
Platný cestovní pas není nutný, ale je třeba zajistit pohřební službu v Chorvatsku, které převážecí služba zesnulého předá.