Počet stránek ve webu: 39.416

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny

 

 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Je notář po smrti automaticky přidělen nebo si musí pozůstalí nějakého vybrat?
- Kdo přiděluje notáře v dědictví, dědickém řízení?
- Kdo řeší dluhy zůstavitele do ukončení dědického řízení?
- Musí budoucí dědici uhradit dluhy zůstavitele už v dědickém řízení?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo ruší povinné ručení po smrti majitele auta, automobilu?
- Kdo ruší povinné ručení po úmrtí majitele auta, automobilu?
- Kdo hradí povinné ručení po smrti, úmrtí majitele auta, automobilu?
- Kdo platí povinné ručení po smrti, úmrtí majitele auta, automobilu?


Měla jsem téměř 4 roky pohřešovaného bratra, který byl v invalidním důchodu. V 05/2008 začalo pohřešování. Ještě několik měsíců mu byl zasílán důchod na účet a poté, co nedostavil na přezkoumání zdravotního stavu, mu byl pozastaven. Zároveň otec požádal zdravotní pojišťovnu o pozastavení platby zdravotního pojištění na základě dokladu od Policie ČR. 02/2012 bylo bohužel potvrzeno úmrtí.
Jelikož se stanovovalo datum úmrtí na základě soudního rozhodnutí, úmrtní list rodiče obdrželi v těchto dnech se zpětným datumem, a to 7.5.2008.
1) Jedná se mi o to, jak postupovat v tomto případě, aby byly u všech institucí vyrovnány případné pohledávky – Správa sociální pojištění (vratka důchodu – zda automaticky z účtu), Všeobecná zdravotní pojišťovna,atd. a dále vypořádání u institucí, kde měl účty, pojistky.
2) Nevíme, kde všude předložit úmrtní list nebo zda to automaticky učiní soud nebo notář.
3) Notář je prosím automaticky přidělen a vyzve rodiče, nebo si nějakého musí vyhledat?
Předem děkuji, Olga
 
ODPOVĚĎ:
Začnu odpovědí na třetí otázku, jelikož tím bude vyřešeno vše.
Notáře stanovuje soud a notář vyhledává dědice. Notáři taktéž sdělte všechny související okolnosti (potenciální věřitele) a ten již příslušný postup v dědictví zajistí.
Pokud by Vás kterákoliv organizace, k niž měl bratr nějaký vztah, oslovila, sdělte jí informaci o úmrtí a předejte kontakt na notáře.
Pokud Váš bratr vlastnil automobil, je třeba aby se dědici aktivně (bez ohledu na postup notáře) spojili s pojišťovou odpovědnosti majitele vozidla (tzv. povinné ručení), protože dědici jsou ze zákona povinni hradit povinné ručení bez přerušení (tedy nikoliv až po ukončení dědického řízení).



RODINA-SOCIÁLNÍ
- Z čeho se vypočítává podpora v nezaměstnanosti?
- Vliv odměn a proplacení dovolené na výši podpory v nezaměstnanosti
- Pravděpodobný výdělek - definice, vysvětlení
- Co je to pravděpodobný výdělek - vysvětlení, definice
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Dlouhodobá pracovní neschopnost a nárok na dovolenou


Od 29.12.2011 jsem v pracovní neschopnosti. Z důvodu pracovních a zdravotních změn jsem 1.6.2012 dala výpověd. Jsem stále na neschopence, ale už mi bude 1.11.2012 ukončena. Půjdu se následně přihlasit na pracovní úřad. Z čeho se mi vypočítá podpora. V roce 2012 mi byly vyplaceny odměny za rok 2011 a k tomu proplacena dovolená za rok 2011. To vše mě bylo započítáno do evidenčního důchodového listu s tím že mě byly kráceny dny marodění. Jak tomu mám rozumět, když jsem v tomto roce nepracovala a jsem stále na neschopence? Tím pádem mi byla proplacena dovolená z roku 2011 průměrem z odměn za rok 2011, které mi byly proplaceny v letošním roce 2012. Nejsem si jistá o správnosti výpočtu dovolené.Proto prosím o vysvětlení a radu. Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
Co se týče podpory v nezaměstnanosti, nemusíte se obávat, že Vám bude vypočtena z výše Vaší nemocenské. Podpora v nezaměstnanosti Vám bude vypočítána z tzv. pravděpodobného výdělku, tedy z výdělku, kterého byste dosahovala, kdybyste místo nemocenské normálně pracovala.
Co se týče nároku na dovolenou, pro to, abyste měla v roce 2012 nárok alespoň na dovolenou za odpracované dny, byste musela odpracovat více než 22 dnů.
Vzhledem k tomu, že jste pro zaměstnavatele tuto dobu letos neodpracovala, Vám nárok na dovolenou za rok 2012 nevznikl. To, že Vám při ukončení pracovního poměru byla proplacena nevyčerpaná dovolená za loňský rok, je samozřejmě v pořádku. Ke správnosti či nesprávnosti výpočtu dovolené se nelze bez znalosti bližších informací vyjádřit - ověřování těchto výpočtů přesahuje možnosti této poradny.



PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je možné pracovní smlouvu upravit dvěma dodatky?
- Jak napsat dodatek dodatku k pracovní smlouvě - postup
- Postup jak napsat dodatek dodatku k pracovní smlouvě


Je správně formulován a platný dodatek k pracovní smlouvě (který měl měnit předchozí dodatek), ve kterém je dle mého názoru chybné datum nebo platí původní dodatek?
Formulace zní: Věc: Změna pracovní smlouvy - dodatku k této ze dne 1.11. 1987 ve smyslu § 36, odst. 1, zákoníku práce.
(přičemž pracovní smlouvy je přeškrnuto). Původní Pracovní smlouva je z 1.10.1980, předchozí dodatek z 1.11. 1987.
Změna se týkala nového pracovního zařazení, předchozí funkce - poříčná, nově - administrativně technický pracovník. Až do současnosti jsem vykonávala práce podle posledního zařazení, t.j. ATP). Děkuji, Ivana
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu není zřejmé, kam směřuje. Z dotazu je zřejmé, že jste uzavřela pracovní smlouvu, dodatek a pravděpodobně další dodatek (měnící předchozí dodatek).

Dodatek uzavřený dne 1.11.1987 byl uzavřen podle tehdy platného zákoníku práce (tedy podle § 36 odst. 1).

Přeškrtnutí textu "pracovní smlouva" je administrativní postup - zaměstnavatel má zjevně jeden formulář na všechny změny.

změnit dodatek není vyloučeno, každý dodatek mění pracovní smlouvu, takže změna dodatku smlouvy měla správně znít na např. "změna pracovní smlouvy uzavřené dne xy ve znění dodatku k této smlouvě uzavřeného dne ab" - nicméně na platnosti změny nevhodná formulace nic nemění.



RODINA-SJM
- Manželka není zapsaná na katastru nemovitostí u domu SVJ
- Manžel není zapsaný na katastru nemovitostí u domu SVJ
- Manželka není zapsaná na katastru nemovitostí u bytu SVJ
- Manžel není zapsaný na katastru nemovitostí u bytu SVJ
- Manželka není zapsaná na katastru nemovitostí u pozemku
- Manžel není zapsaný na katastru nemovitostí u pozemku SVJ


Manžel s manželkou nemají rozdělené SJM - společně si vzali hypotéku, ze které byla postavena komerční nemovitost, která už je zkolaudovaná a zapsaná do katastru nemovitostí. Zápis na katastr nemovitostí nechával dělat manžel a nyní je v katastru zápis, že on je jediným vlastníkem nemovitosti. Připadá mi to nesmyslné, že ze společných peněz za doby trvání manželství může vzniknout majetek, který by byl pouze ve vlastnictví jednoho z manželů a nechápu, jak to katastr vůbec mohl takto zapsat. Protože není vyloučeno, že dojde v brzké době k rozvodu, chtěla bych se zeptat, co je možné z pozice manželky udělat, případně jak informaci ověřit na katastru. vzhledem k tomu, že komunikace mezi manželi je na úrovni tak trochu "zákopové války", kdy zřejmě získat informace od manžela je nemožné, zajímalo by mě, co může manželka udělat pro to, aby jí nezůstala po rozvodu pouze polovina hypotéky, aniž by měla k domu adekvátní podíl na majetku, který z hypotéky byl pořízený.
Děkuji, Izabela
 
ODPOVĚĎ:
Majetek pořízený v době trvání manželství je součástí společného jmění manželů SJM. Ve Vašem případě bez ohledu na zápis v katastru nemovitostí.
Výjimku by tvořily pouze případy zúžení společného jmění manželů, což jste v dotazu vyloučila, a případ, že dům pořídil manžel za prostředky, které nabyl před manželstvím (či za prostředky jež nabyl transformací svého výlučného majetku - nabytého např. darováním či dědictvím). Pokud tomu tak není, je majetek bez ohledu na zápis v katastru nemovitostí vaším společným majetkem.



TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení a trest za znepřístupnění bytu v SJM
- Může občan podat žalobu v trestním řízení?
- Kdy se na osobu pohlíží jako na poškozeného, poškozenou
TRESTNÍ-TRESTY
- Odpor proti trestnímu příkazu vydaném soudem
- Co následuje po odporu proti udělení trestu (trestního příkazu)
- Trestní příkaz a osvědčení viny pachatele


Dnes již bývalá manželka na mě podala tresní oznámení pro znepřístupnění užívání bytu ve společném jmění manželů SMJ (nebudu rozvádět, že se jednalo o holobyt kde bydlím, protože veškerý majetek máme v jiném rodinném domě, kde nemám přístup a vzhledem k převodu na děti ani žádná práva). Nicméně policie doporučila moji vinu a ve zkráceném řízení jsem byl odsouzen (5.000 Kč pokuta nebo 14 dní vazba). Mám krátkou odvolací lhůtu 8 dní a potřebuji poradit: Při odvolání by se rozsudek zrušil a bylo by soudní řízení. Jaká rizika bych při odvolání a procesu nesl? Hrozí například zvýšení trestu? Jak by to bylo s náklady na soud a kdo by hradil právního zástupce manželky? Děkuji, Radek
 
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že ve Vašem případě byl vydán trestní příkaz (jelikož okolnosti Vašeho dotazu tomu nejvíce napovídají). Proti němu je možné do 8 dnů od doručení podat odpor, a to k soudu, který trestní příkaz vydal.
V odporu je vhodné uvést, zda se cítíte vinen a pokud nikoliv, tak z jakých důvodů a navrhnout důkazy, kterými své tvrzení můžete prokázat; nicméně lze odpor podat i bez odůvodnění.
Podáním odporu se trestní příkaz ruší a soudce nařídí hlavní líčení. Soud v dalším řízení není vázán právní kvalifikací (to znamená, že můžete být následně souzen pro jiný trestný čin) ani stanoveným trestem (tedy můžete být odsouzen k vyššímu trestu).
Trestní příkaz nicméně má účinky rozhodnutí - tedy jakmile nabude právní moci jedná se o "osvědčení viny pachatele" a exekuční titul.
Náklady řízení hradí stát. Řízení se uskuteční mezi Vámi a státem, tedy Vaše bývalá manželka se jej může účastnit např. jako poškozená, ale nikoliv jako žalobkyně. Náklady účasti poškozeného mohou být soudem stanoveny k úhradě obviněnému (resp. po podání obžaloby k úhradě obžalovanému). Ve Vašem případě nelze stanovit, zda by se bývalá manželka mohla považovat za poškozenou, jelikož z dotazu tak nelze přesně určit (poškozeným je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil).
K Vašemu následujícímu postupu lze doporučit, abyste podal (třeba i neodůvodněný) odpor a následně okamžitě vyhledal advokáta k dalšímu postupu ve věci.


OBČAN-EXEKUCE
- Zastavení exekuce z důvodu promlčení - postup
- Promlčení exekuce a zastavení exekučních splátek
- Promlčení splátek v exekučním řízení - informace


Manžel platí již přes 10 let exekuci, platí promlčecí doba po 10 letech? Pokud ano, tak jaký je další postup ? Děkuji, Dagmara
 
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že manžel splácí splátkový kalendář. Splátky ve splátkovém kalendáři se promlčují jednotlivě - tzn. že dnes (24.10.2012) by se promlčovala splátka splatná k 23. 10. 2002, obávám se, že se o tento případ nejedná.
Pokud ano, lépe (detailněji) popište Váš případ.



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Odpovědnost odhadce za špatně provedený posudek
- Porušení povinnosti znalce § 8 zákona 36/1967
- Kam si stěžovat na špatný znalecký posudek odhadce
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost za škodu způsobneou znalcem,
- Odpovědnost za škodu způsobenou špatným znaleckým posudkem
- Odpovědnost znalce za škodu a rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 883/2006


Jak postupovat, když ten stejný znalec udělal posudek v roce 2006, že dům je rozestavěná novostavba a ohodnotil ji na cca 1,5 milionu českých korun (byla roszestavěná a nezkolaudovaná). Během 4 let se se dostavěla a byla těsně před kolaudací, ale on v dalším posudku v roce 2010 uvedl, že stavba je sto let stará s tím, že cena je cca 2 miliony českých korun (původně se jedná o 100 let starou stodolu, která byla ale včetně základů přestavěna znovu na rodinný dům).
Nechali jsme si udělat další posudek a reálná hodnota je 5 milionů českých korun.
O danou nemovitost probíhá soudní spor a ani jeden posudek není u soudu jako důkaz. Protistrana se jen na posudek z roku 2010 odvolala v závěrečné řeči. Jde mi o to, jakou odpovědnost má znalec a zda lze někam podat stížnost, protože právní zástupce má tu drzsost nám ještě napsat, že jsme posudek z roku 2010 nerozporovali a mně fakt došla trpělivost. Musí být znalec v nějaké Komoře znalců či odhaců? Nemohu ho nikde na jít. Děkuji, Dana
 
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že se jedná o znalce - fyzickou osobu - vybraného ze seznamu znalců vedených ministerstvem spravedlnosti (lze ověřit na webu ministerstva spravedlnosti ČR).
Odpovědnost znalce je dána v situaci, kdy vznikla škoda v příčinné souvislosti s chybným znaleckým posudkem.
Právní úprava činnosti znalců je obsažena v zákoně č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění. Na Váš případ by pravděpodobně dopadalo porušení povinnosti uvedené v § 8 - tedy řádný výkon znalecké činnosti. Znalce obvykle jmenuje ministr spravedlnosti (vyjma případů, kdy tak učiní předseda krajského soudu), což je zjevné ze znalecké doložky. K tomu, kdo znalce jmenoval také přísluší směřovat podněty, návrhy či oznámení na nedostatečnou činnost znalce.
Odpovědnost za škodu způsobenou v důsledku činnosti znalce je odpovědnost podle občanského zákoníku (§ 420 odst. 1); v soudní praxi je již případ odpovědnosti znalce za škodu znám - Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008 sp. zn. 25 Cdo 883/2006.



SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Odměna obecného zmocněnce
OBČAN-DLUHY
- Postup soudního vymáhání pohledávek právníkem - informace


Obrátil se na mě známý, jestli bych jej nezastupoval při řešení mimosoudního i soudního vymožení několika pohledávek. U mimosoudního vymáhání jsem zorientován. Můj dotaz se vztahuje na vymáhání soudní. Jsem právník, ne advokát, nepříliš zkušený v této problematice.
Předpokládám:
Využívali bychom institutu platebního rozkazu, tedy návrhu na jeho vydání. Vzhledem k tomu, že nejsem advokát, zastupoval bych známého na základě obecné plné moci (jako obecný zmocněnec). Jako obecný zmocněnec bych za žalobce podával i samotnou žalobu. Do návrhu na vydání platebního rozkazu uvedu žalobce a pod jeho údaji uvedu "zastupovaný obecným zmocněncem..." s mými údaji. Na moji adresu budou tím pádem rozesílány všechny relevantní dokumenty soudu. K žalobě (návrhu) přiložím plnou moc na mou osobu s ověřeným podpisem žalobce.
Je tento předpodklad správný? Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Ano, uvedené je v souladu s právem. Nezapomeňte, že obecný zmocněnec nemá nárok na odměnu.



RŮZNÉ-STAVBY
- Je nutné povolení na umístění mobilní buňky na soukromý pozemek?
- Povolení stavebního úřadu na umístění mobilních buněk na pozemku
- Technické požadavky stavby a vyhláška 268/2009 Sb.


Co potřebuji k tomu, abych si mohl na svou oplocenou zahradu, umístit dvě mobilní buňky. Lépe řečeno, buňky už tam mám, mám dodatečně o něco žádat, nebo k tomu nic nepotřebuji? Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
V první řadě je třeba určit, co tyto buňky budou. Stavba podle § 2 stavebního zákona má poměrně širokou definici (stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.).
Tedy předpokládám, že mimo tuto definici dané buňky nebudou. Byť by byly stavbou, nemusí se pro jejich umístění žádat o stavební povolení či ohlášení stavebnímu úřadu za předpokladu, že jejich účel a velikost bude splňovat podmínky § 103.
Toto je třeba vyřešit nejprve.
Následně je třeba věnovat pozornost vyhlášce č. 268/2009 Sb., která stanoví technické požadavky na stavby, jejichž výčet je uveden v § 3 této vyhlášky. Technické požadavky je nutné splnit, ačkoliv se nejedná o stavbu, k níž je nutné stavební povolení či ohlášení.



PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Maximální pracovní doba řidiče sanitky (záchranáře)
- Právo na přestávku u řidiče sanitky, záchranáře - informace
- Pracovní doba záchranářů, řidičů sanitky a nařízení 168/2002 Sb.


Ráda bych se zeptala, kolik hodin v jednom kuse bez řádného odpočinku může řídit vozidlo-sanitu řidič záchranář, který převáží pacienta na lehátku s doprovodem lékaře a sestry - převoz z jiného státu. Děkuji, Gabriela

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že tato právní oblast není upravena konkrétním právním předpisem, lze vycházet z nařízení vlády o úpravě pracovní doby zaměstnanců v dopravě. Pro řidiče je stanovena přestávka na jídlo a oddech v délce trvání 45 minut po 6 hodinách cesty, trvá-li cesta min. 9 hodin.
Tato právní úprava není ovšem na Váš případ přiléhavá a proto byla z důvodu výše zmíněné absence právní úpravy podána žádost o stanovisko v této věci na Ministerstvo práce a sociálních věcí.

  • DRUHÁ ODPOVĚĎ PRÁVNIČKY S ODSTUPEM 2 MĚSÍCŮ:

Omlouvám se za zpoždění odpovědi. Oslovené ústřední orgány státní správy se k žádosti uspokojivě nevyjádřily dosud.
Problematika byla proto konzultována s odborníky z praxe, přičemž právním předpisem, který danou oblast upravuje, je nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.
Přičemž na řidiče vozidel záchranné služby se uplatňuje příloha č. 1 bod 3.
Nepřetržitá doba řízení tedy není v souladu s tímto nařízením a je v první řadě třeba diskutovat tuto otázku se zaměstnavatelem (zřizovatelem služby, např. obcí).






RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Lhůta na vyjádření na odvolání proti nepropuštění zásilky celníky
- Jak urychlit vyřízení odvolání proti nepropuštění zásilky celníky

Odvolal jsem proti rozhodnutí celního úřadu o nepropuštění zásilky před více než dvěma měsíci a dosud k odvolání nedostal žádné vyjádření. Je nějaká zákonná lhůta do kdy bych vyjádření měl dostat a pokud ano, jaký by mohl být můj další postup.
Děkuji, Adam
 
ODPOVĚĎ:
Všechny správní úřady, tedy i úřady celní, by měly postupovat při vyřizování svěřených věcí bez zbytečných průtahů (§ 6 správního řádu, na která v závěrečných ustanoveních odkazuje celní zákon).
Zákonná lhůta jako taková pro vyřízení stanovená není. Obecné lhůty pro vydání rozhodnutí jsou stanoveny v ustanovení § 71 správního řádu – správní úřad je povinen vydat rozhodnutí do 30 dnů, lze prodloužit v případě o dalších 30 dní.
Navrhuji v této věci kontaktovat příslušný celní úřad a zeptat se na stav vyřizování Vaší věci, pokud by průtahy přetrvaly – navrhuji poslat úřadu písemnou žádost o sdělení informací o stavu věci, spolu se zasláním kopie Vašeho odvolání, spolu s kopií podacího lístku.


OBČAN-BYDLENÍ
- Od kdy běží výpovědní lhůta u nájmu bytu, nemovitosti při neplacení nájmu
- Délka a běh lhůty u výpovědi z nájmu bytu pro neplacení nájemného
- Od kdy začíná výpovědní lůhůta z nájmu bytu - doručením nebo datováním?

Obdržela jsem výpověď z nájmu z důvodu nezaplacení nájemného za více jak 3 měsíce. Cituji dopis: "Výpovědní lhůta činí tři měsíce a počíná běžet prvním dnem následujícho měsíce po měsíci, v němž Vám byla výpověď doručena." Dopis byl napsán 18. 7. 2012, dopis byl zaslán obyčenou doporučenou poštou bez doručenky.
Úložná lhůta byla do 7. 8. 2012, dopis jsem si vyzvedla 2. 8. 2012. Nyní mě začal správce domu uhánět, abych byt vyklidila a předala do 31. 10. 2012, já se však domnívám, že lhůta na vyklizení končí 30. 11. 2012. Můžete mi, prosím, sdělit, jak je to správně? Proti výpovědi jsem se neodvolala. Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
Text, který Vám byl zaslán ve výpovědi nájemního vztahu je zákonný a odpovídá znění ustanovení § 710 odst. 2 občanského zákoníku. Ve výpovědi z nájemního vztahu jste měla být poučena, že se můžete výpovědi bránit do 6O dní podáním žaloby na určení neplatnosti výpovědi.
Teď k výpočtu: doručeno Vám bylo 2.8. 2012, výpovědní lhůta proto začne běžet od 1.9.2012, běží 3 měsíce, tedy celé září, říjen a listopad, výpovědní lhůta končí k 30.11.2012.
Na poště by mělo být možné zjistit, kdy jste danou písemnost převzala, od tohoto data se odvíjí běh výpovědní lhůty.



OBČAN-DĚDICTVÍ
- Úmrtí podílníka v družstevním bytě a dědění dětí, potomků
- Smrt družstevníka a dědictví pootmků, dětí
- Smrt otce a vypořádání družstevního bytu mezi manželku a potomky (děti)
- Vypořádání družstevního bytu po smrti, úmrtí otce (družstevníka)
- Vypořádání družstevního bytu v dědickém řízení - informace

Umřel mi tatínek a mají s maminkou družstevní podíl bytu. Jsem dcera a mám bratra. Chtěla jsem se zeptat jestli se byt musí odhadnout a matka je nám povinna vyplatit nějake peníze. Děkuji, Vanda
 
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že zesnulý otec a matka jsou družstevníci, tedy vlastní družstevní podíl s právem nájmu bytu. Záleží na tom, zda k bytu existuje společný nájem bytu manželů či nikoliv.
Vzhledem k tomu o jak složitou problematiku se jedná, dovolím si odkázat na článek v našem webu:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/zneni-vynatky-definice/13829-druzstevni-byty-a-druzstevnici-informace.html
Z tohoto příspěvku vyplývá, že:
Pokud bylo právo nabyto za trvání manželství, zůstává po smrti manžela členem družstva druhý z manželů a jemu náleží členský podíl; jedná se o přechod práva ze zákona na pozůstalého manžela.
Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů (tj. zůstavitel nebyl sezdán nebo nebyly splněny podmínky zákona pro vznik společného členství manželů v bytovém družstvu), přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl. Dohodou dědiců pak bude muset být dosaženo stavu, kdy vlastníkem družstevního podílu je pouze jedna osoba (max. manželé); v takovém případě by se dědici museli dohodnout a vyplatit a v takovém případě by se podíl musel nechat ocenit.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Má zeť nárok na uhrazení oprav na domě tchýně a tchána?
- Má snacha nárok na uhrazení oprav na domě tchýně a tchána?
- Nárok na uhrazení investic do rekonstrukce bytu tchýně, tchána
- Právo na uhrazení investic do rekonstrukce domu tchýně, tchána
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědí zeť či snacha byt při smrti tchýně nebo tchána?
- Dědí zeť či snacha rodinný dům při smrti tchýně nebo tchána?

V roce 1997 jsme rekonstruovali a opravili rodičů mé manželky. Opravy jsem převážně financoval, protože byla manželka na mateřské dovolené. Nedávno umřela tchýně a tak by mě zajímalo, jestli mam nárok jako dědic na část majetku? Celá oprava a rekonstrukce byla evidována na jméno tchána a tchýni. Nyní manželka podala žádost o rozvod manželství. Může mě muže z domu vystěhovat, kdyby nás rozvedli? Za jakých podmínek? Děkují, Luděk
 
ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu vyplývá, že vlastníkem předmětného rodinného domku byl Váš tchán a tchýně, nikoliv Vy či Vaše manželka.
Nejprve k Vaší otázce, zda jste dědicem. Pokud tchýně nezanechala závěť, v níž by Vám část majetku odkázala, dědicem nebudete. Jedním z dědiců po Vaší tchýni bude pravděpodobně Vaše manželka, nicméně majetek nabytý děděním není součástí společného jmění manželů, a proto ani v případě rozvodu Vašeho manželství by nebyla příslušná část rodinného domu předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů.
K Vaší otázce, zda by Vás mohla Vaše manželka z domu vystěhovat: obávám se, že ano. Nicméně by se tak mělo stát v důsledku rozhodnutí o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost.
Právě v rámci řízení o vypořádání společného jmění manželů sjm by bylo vhodné, abyste uplatnil u soudu svůj nárok na náhradu financí vynaložených na realizaci rekonstrukce a oprav rodinného domu.


OBČAN-ŠKODA, NÁHRADA ŠKODY
- Závod střelby ze vzduchovky a odpovědnost při postřelení
- Kdo má odpovědnost při postřelení na závodě střelby ze vzduchovky
- Je pořadatel závodů střelby vzduchovky odpovědný při zranění?
- Je odpovědný střelec nebo organizátor střelby ze zbraně?
- Kdo má odpovědnost při postřelení na závodě střelby ze zbraně
- Je vlastník pozemku kde se střílí odpovědný za zranění, postřelení?

Měl bych na Vás dotaz ohledně pořádání střeleckých závodů ze vzduchovek.
Jsme parta zhruba 30 nadšenců, kteří se jednou měsíčně schází v bývalém vojenském prostoru Milovice a tam střílí závod (HFT střelba) na kovové sklopné cíle. Místo je volně přístupné pro veřejnost, není nikterak ohrazeno ani označeno, jsou tam normální lesní cesty, po kterých může kdokoliv chodit. Je to bývalá střelnice, která je však už dnes zrušena.
Současný majitel pozemku o nás ví, a máme to od něj povolené, avšak střílíme i mimo střelnici, v lese, kde už jeho pozemek není (bude zřejmě lesů ČR, ale nejsem si jist).
Já tuto akci svolávám, zvu na ni ostatní střelce, a víceméně ji jakoby organizuju. I když je vše na bázi amatérismu a dobrovolnosti, přece jen musí být někdo, kdo vše okolo tohoto závodu zařídí (organizátor).
Pokud by se náhodou přihodila nějaká nešťastná událost, došlo ke zranění oka apod. - tedy někdo někoho postřelil, kdo za to ponese odpovědnost? Dotyčný střelec, nebo i já jako neoficiální organizátor, i když nejsem nikde formálně a oficiálně uváděný jako pořadatel?
Střílíme ze vzduchovek kategorie D do 16J, které jsou volně prodejné od 18ti let. Děkuji, Jakub
 
ODPOVĚĎ:
Odpovědnost za újmu na zdraví primárně ponese škůdce, tedy ten, jehož činností došlo k újmě na zdraví.
O Vaší odpovědnosti lze uvažovat v rovině spoluzavinění. Jelikož zajištěním areálu, zorganizováním akce apod. je v příčinné souvislosti s případným zraněním, protože jej umožnilo. Společná odpovědnost škůdců není dána pouze tehdy pokud se na újmě na zdraví přímo podílí, ale i tehdy, pokud jednání jednoho vytvořilo podmínky při nichž mohlo k újmě na zdraví dojít.
Přitěžující okolností pro Vás by bylo i obecné povědomí o tom, že při tomto sportu může ke zranění dojít. Stejně jako o Vašem spolupodílu na případné újmě na zdraví, lze uvažovat i o spolupodílu vlastníka areálu.
To, že nejste pořadatel oficiálně, neznamená, že tato skutečnost nebude zjištěna v rámci šetření (svědecké výpovědi); prvotním orgánem činným v šetření by byla pravděpodobně policie ČR.
Co bylo výše uvedeno pro újmu na zdraví platí i pro škodu na majetku či životním prostředí.



SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Kdo platí soudní poplatek - zletilý potomek žádá zvýšení výživného
- Dospělý potomek žádá zvýšení výživného - kdo platí soudní poplatky?
- Soudní zvýšení výživného dospělého potomka - kdo platí poplatky soudu?
- Může student bez příjmů platit soudní poplatky při zvýšení alimentů?
- Je možné rozhodnout o výši výživného již u prvního soudního stání
- Kdo platí soudní poplatky když soud vyhoví oběma stranám?
- Soud vyhověl oběma stranám - kdo platí poplatky a náklady řízení?
- Částečný úspěch v soudním řízení a viv na soudní poplatky a náklady řízení

Výživné po 26. roce. 04/2013 mi bude 26 let. 06/2013 budu vykonávat státní závěrečné zkoušky na bakalářském studiu. Dále chci pokračovat v denním návazném magisterském studiu. Otec si bude u soudu podávat žádost o ukončení výživného, (přibližně v období konání mých státních závěrečných zkoušek) nebo pokud nepůjde výživné ukončit, tak chce výživné vůči mně snížit.
Dozvěděla jsem se, že při jednání o skončení vyživovací povinnosti (pokud ji nelze zrušit), může proběhnout snížení výživného.
- Potřebuji vědět, zda mi může soud uložit úhradu poplatku za soudní řízení v případě, že jsem studentka bez vlastních příjmů (po 26. roce). Známá mi sdělila, že pokud soudní řízení prohraji, jsem povinna uhradit veškeré náklady na řízení. Chci se Vás zeptat, zda v mém případě tomu tak skutečně je. Pokud bych tyto náklady v případě prohry musela uhradit, prosím, potřebuji vědět, o jakou částku se přibližně jedná (kolik jedno soudní jednání přibližně stojí - jsem z Hradce Králové) a do kdy nejpozději musí být tato částka uhrazena.
- Dále, v případě, že otci nebude výživné ukončeno, ale dojde k jeho snížení, zda mám také povinnost uhradit určitou část nákladů na soudní řízení (po 26. roce, i když nemám žádný vlastní příjem).
- Závěrem potřebuji vědět, zda je možné o výživném rozhodnout při prvním jednání (v případě, že sebou budu mít svou i matčinu veškerou dokumentaci - o příjmech, majetku, budu také dokládat matčin zdravotní stav - je ve třetím stupni invalidního důchodu), nebo zda v mém případě bude více stání (jaký je předpoklad v tomto případě).
Děkuji, Marta
 
ODPOVĚĎ:
Spor o výživné zletilého dítěte je civilním sporem, ve kterém soud rozhoduje také o úhradě nákladů řízení. Účastníkovi řízení, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud zpravidla úhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
Byl-li úspěch ve věci pouze částečný, soud úhradu nákladů poměrně rozdělí, případně rozhodne o tom, že žádný z účastníků nemá nárok na úhradu nákladů řízení.
Konkrétní odpověď na Vaši otázku tedy záleží na tom, co konkrétně bude Váš otec požadovat (ukončení nebo snížení výživného) a zda a v jakém rozsahu mu soud vyhoví. Jelikož stále studujete, může soud tuto skutečnost zohlednit a nemusí Vašemu otci přiznat úhradu nákladů ani v případě, že bude se svojí žalobou zcela nebo alespoň zčásti úspěšný. V případě studentů soudy tuto možnost často využívají. Pokud by soud přesto Vašemu otci přiznal náhradu nákladů řízení, máte možnost se proti tomuto rozhodnutí odvolat.
Co se počtu soudních stání týče, je to záležitost individuální. Záleží na tom, jaké důkazy obě strany předloží a zda předložené důkazy budou soudu stačit. Celá věc tedy může být vyřešena během jednoho stání, ale také nemusí (pokud jedna strana podá odvolání proti rozsudku prvního soudu).



PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Nárok na mzdum, plat při neoprávněné výpovědi
- Od kdy nastupuje zaměstnanec když soud zruší výpověď pro neplatnost
- Zrušení výpovědi soudem a datum nástupu zaměstnance do zaměstnání
PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Je lepší dohoda o ukončení nebo okamžité zrušení PP pro nevyplacení mzdy, platu?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zaměstnavatel neuhradil soudní výlohy sporu - jak postupovat
- Jak vymáhat soudní náklady když zaměstnanec vyhrál soudní spor?
- Vymáhání soudních výloh vyhraného sporu se zaměstnavatelem

V roce 2011 jsem dostal výpověď ze strany zaměstnavatele Škoda-Auto a.s. podle § 52 g) Zákoníku práce.
Napsal jsem nesouhlasný dopis zaměstnavateli, že nesouhlasím s výpovědí a že trvám na přidělování práce. Dopis jsem poslal řádně a včas ve stanovené lhůtě do dvou měsíců. Zároveň podal žalobu na zneplatnění výpovědi.
Spor jsem vyhrál a mám soudní rozsudek o neplatné výpovědi dané zaměstnavatelem. Rozsudek nabyl právní moci 2.10.2012 a je vykonavatelný dnem 6.10.2012. Zaměstnavatel byl podle rozsudku povinnen uhradit soudní výlohy do 3 dnů od nabytí právní moci, neudělal tak. Mám nárok na náhradu ušlé mzdy za to období?
Jsem zaměstnán u jiné společnosti a nerad bych se zpět vracel k předchozímu zaměstnavateli, mohu podat okamžitou výpověď ze strany zaměstnance z důvodu porušení zákoníku práce a to nevyplácením mzdy? Popřípadě jak mám dál postupovat? Děkuji, Julián
 
ODPOVĚĎ:
Oznámením zaměstnavateli, že trváte na dalším zaměstnávání, jste podle § 69 zákoníku práce splnil podmínky pro to, aby Vám zaměstnavatel poskytoval náhradu mzdy (platu) a to do doby než Vám umožní pracovat či do doby platného ukončení pracovního poměru.
Určením neplatnosti výpovědi se obnovuje pracovní poměr a ode dne 3. 10. 2012 jste měl mít umožněno pracovat u předchozího zaměstnavatele, resp. měl jste se dostavit do předchozího zaměstnání a být připraven k práci.
Nyní je v první řadě třeba platně ukončit pracovní poměr, např. dohodou nebo okamžitým zrušením Vámi podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (z důvodu nevyplacení náhrady mzdy). Výpověď nedoporučuji podávat, jelikož byste musel odpracovat výpovědní dobu. Pokuste se tedy s původním zaměstnavatelem Škoda-Auto a.s. domluvit na dohodě o ukončení pracovního poměru.
Nelze vyloučit, že zaměstnavatel Vám pro Vás má "připravenou" výpověď v souvislosti s neomluvenou absencí v práci, jelikož jste měl nastoupit do práce. Další časová prodleva není na místě, jelikož neomluvená absence může působit zaměstnavateli škodu a vystavujete se poměrně riskantní situaci.
Zda pracovní poměr se pokusíte rozvázat dohodou či okamžitým zrušením se musíte rozhodnout s ohledem na znalost Vašeho bývalého zaměstnavatele.
S ohledem na riziko neomluvené absence doporučuji druhou variantu (tedy okamžité zrušení), jelikož se jedná o jednostranný akt. S tímto způsobem rozvázání pracovního poměru je spojena lhůta k podání okamžitého zrušení - náhrada mzdy náleží za dva dny (1. a 2. říjen), ta měla být vyplacena do konce listopadu a okamžitě zrušit pracovní poměr z tohoto důvodu je možné nejpozději do 15. prosince.
Po ukončení pracovního poměru je na místě nárokovat nevyplacené mzdové prostředky (výše zmíněnou náhradu mzdy) a soudní výlohy, příp. náhradu nákladů pokud byla žalovanému uložena. Pokud oboje bylo uloženo uhradit žalovanému rozhodnutím soudu, je možné věc předat exekutorovi k vymožení; pokud povinnost vyplatit náhradu platu nebyla soudem uložena, je třeba podat návrh na vydání platebního rozkazu k soudu.
Odpověď platí pouze v případě, že rozhodnutím soudu bylo určeno, že výpověď byla neplatná a rozhodnutí je pravomocné (tedy jsou splněny základní předpoklady). Osobně považuji zarážející určitou liknavost ze strany bývalého zaměstnavatele (tedy žalovaného), pokud máte zájem, anonymizujte rozhodnutí soudu a zašlete jej k posouzení na e-mail poradny za účelem potvrzení, že základní předpoklady jsou stoproceně splněny.



SPRÁVNÍ-POKUTY
- Odvolání proti pokutě v tramvaji, autobuse, metru MHD
- Jak prokázat lest revizora při podpisu pokuty pasažérem?


Je možné se "právně" bránit proti chování revizora, kdy revizor vás verbální lstí donutí podepsat pokutu s tím, že máte lístek nižší hodnoty (i když o tom není sám pěvně přesvědčen, ale pouze se domnívá, že by to tak mohlo být a spolévá na vaši momentální nevědomost.) Děkuji, Olga
 
ODPOVĚĎ:
Obávám, se že v případě pokud Vám byla uložena pokuta v blokovém řízení, je prakticky nemožné s tím cokoliv udělat, neboť proti uložení pokuty v blokovém řízení není přípustné odvolání.
Jedinou obranou v takových případech, jaký jste ve Vašem dotazu popsala, by bylo odmítnout uložení blokové pokuty a následně v zahájeném řízení prokázat, že z Vaší strany nedošlo k pochybení.
Nicméně si nedovedu představit skutečnost, jak by se Vám podařilo prokázat, že šlo o lest ze strany revizora. Jediným možným důkazem by mohla být například nahrávka hovoru s revizorem, případně svědectví další osoby.


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Prodloužení pracovního povolení pro cizince mimo země EU
- Pracovní povolení pro thajce poskytující masáže - informace
- Zaměstnávání cizinců mimo EU a § 35 zákona o zaměstnanosti
- Žádost o vydání povolení k zaměstnání při zaměstnávání cizinců
- Odvolání proti zamítnutí žádosti o povolení k zaměstnání


Příbuzný řadu let provozuje thajské masáže. Nyní končí dvěma masérkám pracovní povolení a povolení k pobytu. Ony se rozhodly povolení neprodlužovat, pojedou domů. Při jednání na pracovním úřadě nám bylo ale nyní sděleno, že nová povolení pro maséry, kteří by přijeli z Thajska, nevydají. Argumentují stávající právní úpravou, která neumožňuje zaměstnávání cizinců ze států mimo EU na pozice s požadovaným základním vzděláním, což masér je. Současně však zákon o zaměstnanosti (§ 86) zaměstnání cizinců za určitých podmínek umožňuje ("Zaměstnavatelé mohou získávat cizince na volná pracovní místa, která nelze obsadit jinak, jestliže předem úřadu práce oznámí a projednají s ním záměr zaměstnávat cizince včetně jejich počtu, druhu práce, kterou budou vykonávat a předpokládané doby výkonu práce.").
Bohužel, konkrétní krajský úřad práce (zatím) kategoricky prohlašuje, že povolení těmto cizincům nevydá, že má direktivy z ministerstva práce a sociálních věcí. V praxi to bude znamenat, že vzhledem k logickému postupnému odchodu thajských masérek, se budou muset postupně uzavírat všechny provozovny a propustit řada českých zaměstnanců.
Pracovní úřad má názor, že thajské masáže může dělat klidně český masér, v thajské restauraci vařit český kuchař (podobně jako v italské restauraci vaří český kuchař apod.). Na toto se ale přistoupit nedá. Příbuzný teď netuší, jak postupovat, jestli svou činnost má utlumit a počítat s postupným uzavíráním poboček. Nebo je zde cesta k zaměstnání těchto lidí, předpokládám formou výjimek? Velice děkuji za odpověď. Zdraví Bedřich
 
ODPOVĚĎ:
Stávající právní úprava umožňuje zaměstnávání cizinců, jak je v dotaze zmíněno, a to za určitých podmínek. Neuvádíte, zda jsou podmínky ve Vašem případě splněné, proto se jim budu v odpovědi stručně věnovat.
První podmínkou je splnění podmínek § 35 zákona o zaměstnanosti. Pokud je tato povinnost splněna, volná pracovní místa byla vypsána a nepřihlásil se žádný zájemce či neabsolvoval výběrové řízení úspěšně, lze potom využít získání zaměstnance podle § 86 zákona o zaměstnanosti a následně § 92 uvedeného zákona (povolení k zaměstnání).
Obecně nelze konstatovat, že thajskou masáž může dělat pouze thajec (thajka). Podmínky pro získávání zaměstnání musí být rovnocené a nediskriminační; tvrzení, že pouze thajec může dělat thajskou masáž diskriminační je. Věřím, že považujete za logické, že krajové záležitosti vykonává ten, kdo z kraje pochází, nicméně pro podmínky zaměstnávání tato jednoduchá logika neplatí. Ke každé práci musí být ten, kdo je vykonává, nějak kvalifikovaný, způsobilý, splňovat zákonné předpoklady či požadavky zaměstnavatele. Na národnosti, stejně jako např. náboženském vyznání, nezáleží (vyjma případů, kdy by se jednalo o zákonný předpoklad).
Proto ve Vašem případě je třeba nejprve mít splněné povinnosti podle § 35 zákona o zaměstnanosti - určitou dobu volnou pracovní pozici nabízet maximálním možným způsobem, se zájemci vykonat objektivní výběrové řízení a odůvodněně určit, zda jsou pro práci vhodní či nikoliv. Na základě takto získaných argumentů předložit záměr podle § 86 zákona o zaměstnanosti úřadu práce k projednání. Negativní stanovisko úřadu k předloženému záměru není definitivum. Je třeba podat žádost o vydání povolení k zaměstnání (přičemž k této žádosti je třeba přiložit vyjádření potenciálního zaměstnavatele obsahující nemožnost zaměstnavatele obsadit volnou pozici, splnění předpokladů k zaměstnání). Řízení o žádosti je správní řízení podle správního řádu, přičemž v rámci zkoumání situace na trhu práce se úřad práce zabývá mírou nezaměstnanosti a konkrétními potřebami daného regionu. Zamítnutí žádosti je správní rozhodnutí, vůči němuž jsou přípustné opravné prostředky podle § 81 správního řádu.
Prognózu v zaměstnávání cizinců není možné stanovit, ale žádná direktiva není silnější než zákon a zamítnutí žádosti je přezkoumatelné správní rozhodnutí. Výjimky podle § 86 zákona o zaměstnanosti nelze vyloučit ani nelze předpokládat, že by je úřad práce přestal poskytovat, nicméně poskytnout je je možné pouze za předpokladu splnění všech zákonných podmínek.



OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné žádat snížení záloh pokud nepoužívám výtah v domě SVJ?
- Musí platit výměnu oken v komoře i byt bez komory?

Bydlíme v panelovém domě, jsme vlastníci bytu. V roce 2010 byla provedena rekonstrukce výtahu za nový. Bydlím v přízemí. Výtah je 1 m od dveří. Proč také platím, je to nelogické. Na chodbě byla provedena výměna oken v komorách. Já komoru nevlastním a platím rovněž. Prosím, poradíte mi? Říjen 2012 - výměna. Děkuji, Zuzana
 
ODPOVĚĎ:
Ve vašem případě bude nejlepší, pokud se obrátíte na družstvo, případně na společenství vlastníků bytových jednotek, s žádostí o vysvětlení této situace a dále je vhodné je upozornit na skutečnost, že komoru nemáte, a jakožto obyvatelka přízemí ani výtahem nejezdíte, žádejte snížení záloh.
Dle § 15 bytového zákona č. 72/1994 Sb. jsou vlastníci bytových jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, pokud dohoda neurčí jinak, nesou vlastníci bytových nákladů poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. Vaše bytové družstvo (společenství bytových jednotek) nezohlednilo, že jsou v domě bytové jednotky, které komoru nemají.



OBČAN-DĚDICTVÍ
- Koho může občan požádat o sepsání závěti?
- Kde je možné nechat sepsat závěť?
- Kde je možné poradit se o závěti?
- Jak najít notáře věnujícímu se dědictví?
- Je možné sám sepsat závěť doma nebo musí být od notáře?
- Musí být závěť vždy od notáře nebo ji mohu sepsat sám, sama?
- Je výhodnější sepsat závěť v roce 2014 po novele Občanského zákoníku?
- Novela občanského zákoníku a vliv na závěť, dědění a vydědění

Kam se mám prosím obrátit, když potřebuji sepsat závěť? Jak vyhledám notáře, který se zabývá dědickým právem? Potřebuji ji nejen sepsat, ale i se poradit, ne vše je mi jasné. Města, kde se pohybuji, jsou: Plzeň, Hořovice, Praha 5.
Druhý dotaz: pokud nespěchám, je lepší počkat na novou právní úpravu OZ od ledna 2014 - je pro dědické právo výhodnější/volnější ve smyslu mých představ, jak bych chtěla věci uspořádat? Děkuji, Karla
 
ODPOVĚĎ:
Notáře vyhledáte pomocí níže uvedených stránek Notářské komory ČR:
http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari . Obecně vzato se všichni notáři zabývají i dědickými záležitostmi, proto je na Vás, kterého z notářů kontaktujete.
Nad rámec uvádím, že závěť je možné sepsat i bez přítomnosti notáře – a to: vlastnoručně § 476a OZ, případně ji zřídit v písemné formě za účasti dvou svědků (např. na stroji, na počítači) - § 476b OZ.
K Vašemu dotazu, zda nebude ve Vašem případě výhodnější počkat na novou právní úpravu občanského zákoníku, uvádím, že porovnání „výhodnosti“ právní úpravy je vhodné posuzovat vždy ve vztahu ke konkrétní otázce. Informace o budoucí právní úpravě jsou dostupné na stránkách:
http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/dedicke-pravo/konkretni-zmeny.html .



OBČAN-DLUHY
- Návrh na oddlužení a vyživované osoby
- Vliv výživného na oddlužení, insolvenci

Mám od listopadu 2011 insolvenční řízení, ale nevím co se dá dělat, když mi nechtějí uznat výživu dítěte, které studuje dálkově střední školu. Životní minimum 6468,- Kč které mi zbývá z platu mi nestačí ani na zaplacení nájmu. Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Rozumím tomu tak, že jste podala návrh na oddlužení.
Dle zákona č.110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se posuzují jako vyživované osoby mimo jiné i zletilé děti pokud s rodiči trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pokud s Vámi tedy dcera trvale žije, není důležité, zda pracuje či studuje dálkově střední školu.



OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Ideální převod movitého majetku LKW z fyzické osoby na s.r.o.
- Nejlepší způsob převod kamionu z fyzické osoby na s.r.o.

Prosím o informaci jakým nejlepším způsobem převést movitý majetek (LKW = kamion) z fyzické osoby na s.r.o. se stejným majitelem. Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
Dle mého názoru by bylo řešením zvýšit základní kapitál společnosti s.r.o. vložením movitého majetku fyzické osoby do s.r.o. Obchodní zákoník zde stanoví povinnost stanovit hodnotu nepeněžitých vkladů (movitostí) na základě posudku nestranného, nezávislého znalce na společnosti - tedy jmenovaného soudem. Řízení o jmenování znalce soudem se zahajuje na návrh společnosti. Při zvýšení základního kapitálu je příslušným soudem krajský soud, v jehož obvodu má společnost s.r.o. sídlo.V návrhu je třeba uvést osobu znalce i když soud tímto návrhem není zcela vázán. Odměnu za vyhotovení znaleckého posudku hradí společnost a stanoví se dohodou. Obchodní zákoník také stanoví minimální obsah znaleckého posudku na určení hodnoty vkladu do společnosti s ručením omezeným.Dále je třeba vyhotovit formou notářského zápisu rozhodnutí jediného společníka k převzetí závazku ke zvýšení základního kapitálu v s.r.o. Toto rozhodnutí se poté vkládá do obchodního rejstříku do sbírky listin.Vklad movitých věcí na zvýšení základního kapitálu je splacen okamžikem předání movitých věcí společnosti.



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je možné neplatit stočné za neužívané prostory?

Již delší dobu mám neobsazené nebytové prostory (dílny), které dřív sloužily ke komerčním účelům, nyní jsou prázdné. Přesto musím platit značnou cenu za stočné, což je pro mě finančně neúnosné, jelikož jsem důchodkyně. Prosím o radu, jakým způsobem by se dala tato situace řešit.
Předem děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Navrhuji, abyste se obrátila na provozovatele vodovodů a kanalizací v místě Vašich nebytových prostor. Mám za to, že na každém objektu by měl být vodoměr, na základě jehož odečtu je vystavena faktura na vodné a stočné. Je možné že došlo k chybě ze strany výpočtu provozovatele vodovodů a kanalizací, anebo se Vám někdo napojil na Váš vodoměr. Hlavním argumentem z Vaší strany by měla být skutečnost, že jsou nebytové prostory v současné době neobsazené a neužívané.



OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Zvuková nahrávka z jednání na úřadě - je legální?
- Může občan nahrávat hovor s úředníkem v úřadě?
- Může úředník odmítnou nahrávání hovoru s občanem na půdě úřadu?
- Zvukové nahrávky na úřadech a rozhodnutí nejvyššího soudu Rc 23 C 3/97

Mohu si bez upozornění nahrávat jednání na úřadech? Nebo musím úředníky napřed upozornit? Dále - mohou nahrávání odmítnout? Jde mi např. o jednání na magistrátu města, na sociálce, na jednání při předání S-Karty apod.
Děkuji, Viktor
 
ODPOVĚĎ:
Nahrávání je zásahem do osobnostních práv, proto vyjma případů vyjmenovaných zákonem (licence zpravodajská, vědecká, pedagogická, umělecká) je přípustné pouze pokud s nahráváním dotyčný vyslovil souhlas.

Otázka prokazování protiprávního jednání prostřednictvím audio či video záznamu pořízeného bez souhlasu dotyčného je sporná. Nahrávání veřejného zasedání zastupitelstva je přijímáno obecně jako přípustné (jelikož samo jednání je veřejnosti přístupné), nahrávání protiprávního jednání (tedy nahrávání pachatele trestného činu) je obecně přípustné v případě, že nahrávka je pořizována až na základě důvodného podezření z protiprávní činnosti. Nahrávat jednání v rámci správního řízení či standardního jednání na úřadech není přípustné (k tomuto uvádím rozhodnutí (Rc) 23 C 3/97, kde se mj. uvádí, že „žádný zákon neopravňuje občany k tomu, aby si mohli opatřovat důkazy pro účely správního, přestupkového, soudního či jiného řízení zachycováním projevů jiných fyzických osob osobní povahy, a to i přes ustanovení procesních předpisů o tom, že za důkaz mohou v řízení sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci (…)“).



OBČAN-DLUHY
- Musí věřitel přijít k soudu o oprávněnost dluhu?
- Dokazování, prokázání dluhu věřitele u soudu - informace
- Co je to zpochybnění uznávacího úkonu u soudního řízení?


Chci Vás touto cestou požádat o radu. Soud vydal Platební rozkaz na povinného o náhradu škody. Povinný se proti Platebnímu rozkazu odvolal a soud Platební rozkaz zrušil.
Můžete mi poradit na co se mám v případě soudního jednání připravit? Dostal jsem informaci, že se nemusím soudního jednání vůbec zúčastnit (jako oprávněný). Doporučujete raději být přítomen?
Povinný zřejmě napadne výši částky nebo bude žádat o možnost splátek. Na splátky nepřistoupím. Budu muset opětovně prokazovat oprávněnost svého požadavku jako oprávněný, pokud byla již jednou škoda uznána a byl vydán Platební rozkaz?
Děkuji, Hanuš
 
ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že proti platebnímu rozkazu byl podán včasný odpor, bude soudem nařízeno jednání, v jehož rámci proběhne důkazní řízení. V tomto důkazním řízení je nutné, aby žalobce unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní - tedy své nároky tvrdil a tato tvrzení prokázal.
Jako první lze doporučit podrobné seznámení se s odůvodněním odporu (pokud je v soudním spisu k dispozici). Nelze doporučit podcenění účasti při soudním jednání (vyjma případu, kdy budete zastoupen a jednání bude přítomen Váš zástupce), jelikož váha procesního dokazování je především věcí žalobce. Vydání platebního rozkazu neosvědčuje názor soudu a jeho vydání nelze pokládat za důkaz o existenci nároku.
Nelze uvést, jak zásadní a rozsáhlé dokazování bude provedeno. Lze předpokládat, že se žalovaný pokusí zpochybnit i své úkony v minulosti (vč. uznávacího úkonu - tj. uznání dluhu apod.). Je třeba všechna tvrzení žalovaného vyvrátit a existenci nároku (právoplatnost uznávacího úkonu) prokázat.



PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Zaměstnavatel pozdě zaslal mzdu - náhrada vzniklé škody
- Pozdě zaslaná mzda zaměstnavatelem a náhrada škody zaměstnanci
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úroky z prodlení za pozdě vyplacenou mzdu, plat
- Je slib odměny pro zaměstnance pro zaměstnavatele závazný
- Může zaměstnavatel nevyplatit výkonností bonusy
- Výkonnostní bonusy a jejich nevyplacení zaměstnavatelem


Dal jsem výpověď v jedné firmě. Výplatu mi poslali 22 dní po splatnosti. Měl jsem ji dostat k 20.10.2012 a dostal jsem ji až 12.11.2012. Dá se žádat nějaké odškodné či úroky z prodlení?
Mám přílohu ke smlouvě, která určuje výkonnostní bonusy. Po dvou týdnech co jsem byl zaměstnaný u firmy nám oznámili změny ve výkonnostních bonusech. Je možné jen tak změnit výkonnostní bonusy a nevyplatit je.
Př. 14.9.2012 jsem obdržel se smlouvou bonusové tabulky a 28.9.2012 nám oznámili změnu a již za devátý měsíc nám bonusy počítány podle nové bonusové tabulky? Děkuji, Kamil
 
ODPOVĚĎ:
Mzda a plat jsou podle § 141 odst. 1 zákoníku práce splatné nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat.
To znamená, že mzda nebo plat za práci vykonanou v měsíci září je splatná do konce měsíce října.
Pokud se ve Vašem případě jedná o tuto výplatu, zaměstnavatel byl v prodlení s výplatou pouze v období spadajícím do měsíce listopadu.
Odškodnění můžete žádat v případě, že Vám škoda vznikla. Pokud prodlením zaměstnavatele jste se prokazatelně dostal do finančních obtíží (úroky z prodlení či smluvní pokuta v důsledku nemožnosti plnění vlastních závazků), je možné zvažovat odpovědnost za škodu a nárokovat její náhradu.
Úroky z prodlení v tomto časovém rozsahu jsou korunové položky. Teoreticky je žádat můžete, ale s ohledem na jejich výši lze doporučit spíše informování inspektorátu práce o porušování pracovních podmínek zaměstnavatelem.
Odměna je nenároková složka mzdy či platu. Je možné se touto složkou zabývat podrobněji s ohledem na záruky poskytnuté kolektivní smlouvou, nicméně obecně lze konstatovat, že příslib finančního hodnocení není pro zaměstnavatele závazný a postup, který jste výše popsal není odporující zákonu.



SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Je možné zvukovou nahrávku použít jako důkaz v přestupkovém řízení?
- Je zvuková nahvárka důkaz v přestupkovém řízení
- Zvuková nahrávka urážek a vyhrožování jako důkaz pro správní řízení
- Přestupková komise odmítla důkaz (nahrávku) - jak postupovat?


Podal jsem návrh na projednání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) a c) na souseda, který mě na veřejnosti hrubě urážel a vyhrožoval ublížením na zdraví. Dělo se tak, když jsem ho přistihl, jak opakovaně odpojuje venkovní zvonková tlačítka mého bytu a bytu rodičů. Na jeho protiprávní jednání jsem ho na místě upozornil a nahrál náš „rozhovor“ (jeho urážky a vyhrožování) na mobilní telefon.
Můj dotaz zní:
Může mi být v přestupkovém řízení odepřeno uplatnit tento záznam jako důkazní prostředek a když, tak jak se proti odepření bránit? Nemohu bohužel vyloučit, že může být správní orgán sousedem ovlivněn. Děkuji, František
 
ODPOVĚĎ:
Tento případ patří k případům složitým a ne zcela právně vyřešeným.
Nicméně s přihlédnutím k současné soudní praxi lze obecně konstatovat, že pokud má nahrávka zachytit protiprávní jednání, tudíž ji lze jako důkaz předložit a jako přípustný důkaz hodnotit. Pokud jej přestupková komise nezohlední či nepřipustí, je nutné domáhat se nápravy rozhodnutí prostřednictvím příslušného opravného prostředku (např. odvolání podle správního řádu).
Pokud Vás problematika zajímá šířeji, doporučuji prostudovat článek Jana Potměšila "Přípustnost audio a video nahrávek jako důkazu" - http://jinepravo.blogspot.cz/2009/12/jan-potmesil-pripustnost-audio-video.html . Autor je erudovaný odborník na tuto oblast a z veřejně dostupného příspěvku lze pochopit složitost této problematiky. Na článek si dovolím odkazovat, protože je nad kapacitní rámec poradny obsáhnout dostatečně tuto problematiku.



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je možné potrestat osobu předstírající zájem o seznámení na internetu?
- Falešný profil na facebooku a předstírání zájmu o seznámení - je to postižitelné?

Jak moc je nezákonné smyšleným profilem na sociální síti Facebook kontaktovat a ovlivňovat skutečného zájemce o seznámení? do jaké míry je to postižitelné? Například: mám zájem o seznámení a proto jsem si zřídil účet u sociální sítě na které mě kontaktuje smyšlený, neopravdový uživatel. Děkuji, Robert
 
ODPOVĚĎ:
vytvoření, vlastnictví či užívání smyšleného profilu na sociální síti není v rozporu se zákonem. Protiprávní může být jedině úkony spojené s vlastnictvím profilu (např. maskování za účelem páchání trestné činnosti apod.).

Pokud jste byl kontaktován záměrně smyšlenou osobou a ta předstírala zájem o seznámení, lze za určitých okolností uvažovat o porušení osobnostních práv. Nicméně útok na právem chráněné hodnoty (tedy ochrana soukromí a osobnosti) je v tomto případě (pokud situace nevyeskaluje např. do obtěžování či stalkingu) natolik banální, že jej nebude možné sankcionovat (a to nepřihlížím ke skutečnost, že pravděpodobně bude složité zjistit, kdo je vlastníkem smyšleného profilu a kdo jej užívá).


RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Obrana proti zamítnutí žádosti o výjimku ze stavební uzávěry
- Nárok, právo na finanční náhradu u stavební uzávěry
- Omezení stavební uzávěrou a nárok na finanční kompenzaci, náhradu
- Odvolání proti zamítnutí žádosti o výjimku ze stavební uzávěry
- Správní žaloba proti zamítnutí výjimky ze stavební uzávěry
- Odškodnění za stavební uzávěru (nemožnost stavět) - informace

Co dělat pokud jsem požádal obec o udělení výjimky ze stavební uzávěry a oni tuto žádost zamítli? Skutečný důvod: panují zde obecně velmi negativní vztahy mezi obcí a větší chatovou oblastí. Lze se nějak odvolat k nadřízenému orgánu? Který mou žádost zhodnotí objektivně. Existuje vůbec ještě nějaká možnost? např nadřízená komise? Pokud ano jak mám postupovat? Děkuji, Jan
 
ODPOVĚĎ:
Obecně platí, že územní opatření o stavební uzávěře (vydávané jako opatření obecné povahy podle správního řádu) omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace (jestliže bylo schváleno její zadání) nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území (jímž se upravuje využití území), přičemž územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce (§ 97/1 stavebního zákona).
Dle § 99/3 stavebního zákona může rada obce udělit na žádost výjimku ze stavební uzávěry (na udělení výjimky tedy není právní nárok), pouze však v případě, že povolení výjimky neohrozí sledovaný účel, přičemž proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat. Žádný řádný opravný prostředek proti rozhodnutí rady obce proto k dispozici nemáte.
Nabízí se Vám však možnost napadnout zamítavé rozhodnutí obce správní žalobou dle § 65 a násl. soudního řádu správního (v tomto případě by o žalobě rozhodoval místně příslušný krajský soud), popř.se obrátit na Nejvyšší správní soud s požadavkem na zrušení územního opatření o stavební uzávěře jako celku (§ 101a a násl. soudního řádu správního). V obou případech je prakticky nezbytné advokátní zastoupení.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 102 stavebního zákona náleží vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla při užívání pozemku nebo stavby na základě územního opatření o stavební uzávěře omezena, náhrada. V této souvislosti se proto můžete obrátit s písemnou žádostí o poskytnutí náhrady (která musí být doplněna znaleckým posudkem) na příslušnou obec.



SPRÁVNÍ-OBEC
- Jak donutit obec k pokácení stromu na obecním pozemku?
- Obecní strom ohrožuje chatu, chalupu, rodinný dům - postup
- Obecní strom ohrožuje plot, zídku - jak postupovat?
- Zákon o kácení obecních stromů - informace
- Kdo rozhoduje o pokácení obecního stromu
- Jak donutit město k pokácení stromů na obecním pozemku?
- Městský strom ohrožuje chatu, chalupu, rodinný dům - postup
- Městský strom ohrožuje plot, zídku - jak postupovat?
- Zákon o kácení městských stromů - informace
- Kdo rozhoduje o pokácení městského stromu
- Kdy může občan bez povolení pokácet obecní, městský strom?
- Kdy je možné požádat soud o souhlas o pokácením obecního stromu?
RŮZNÉ-SMLOUVY, LISTINY - NÁLEŽITOSTI
- Náležitosti žádosti o pokácení stromu

Požádal jsem obecní úřad o pokácení dvou stromů na chatě. Rostou těsně vedle hranice našeho pozemku na obecním pozemku.Jedná se o pozemek mezi chatami což má sloužit podle stávající dokumentace jako parkoviště. Je tu však nebezpečí od uschlých a padajících větví. To samé se děje i na našem pozemku a ničí to náš majetek. Stromy jsou už staré a hodně košaté. Nechci ani domyslet co by se stalo s chatou, kdyby se na ní vyvrátil nebo kdyby někomu spadla větev na hlavu, když právě prochází pod stromy do dřevníku nebo kůlny. Starosta obce se neustále vymlouvá že nemá čas, že je zapotřebí provést dendrologický posudek a stále se nic neděje. Děkuji, Mirek
 
ODPOVĚĎ:
Neboť ve svém dotazu zmiňujete, že Vaše žádost nebyla obecním úřadem dosud vyslyšena, zmíním (pouze orientačně), že kácení mimolesních dřevin (tedy i stromů obce či města) je ošetřeno v § 8 zákona o ochraně přírody a krajiny a v § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Dle shora uvedené právní úpravy může o pokácení stromu požádat i osoba odlišná od vlastníka příslušného pozemku, přičemž náležitosti takové žádosti jsou uvedeny v § 8/3 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Ve Vašem případě by měl být vlastník příslušného pozemku (tzn. i vlastník stromů) reprezentován majetkovým odborem obecního úřadu, přičemž o Vaší žádosti by měl rozhodovat odbor životního prostředí. Neboť posuzování žádosti o pokácení stromu je standardním správním řízením (které by zpravidla nemělo trvat déle než 30 dní), nabízí se Vám v první řadě některé z tzv. opatření proti nečinnosti dle § 80 a násl. správního řádu.
Váš další postup pak může být inspirován např. touto právní úpravou:
1/ Dle § 8/4 zákona o ochraně přírody a krajiny není třeba povolení ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody (obecní úřad) do 15 dnů od provedení kácení. Dosahuje-li Vaše současná situace zákonem zmiňované intenzity, nechávám na Vašem posouzení, v každém případě však doporučuji důkladnou foto- či videodokumentaci (popř. opatření několika svědeckých výpovědí). Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že citované ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny je speciálním vyjádřením obecného pravidla tzv. svépomoci dle § 6 Občanského zákoníku.
2/ Dle § 417 Občanského zákoníku platí, že komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. Jde-li pak o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody. V daných souvislostech se proto můžete obrátit na soud s žádostí, aby obci uložil povinnost stromy pokácet (popř. provést jiný zásah).
3/ Přesahují-li větve stromů nad Váš pozemek, bylo by též možné využít obecnou ochranu vlastnického práva dle § 126/1 Občanského zákoníku, specifikovanou dále zejména v § 127/1 Občanského zákoníku a větve stromů odstranit. V této souvislosti není opět vyloučeno, abyste se obrátil na soud s tzv. sousedskou žalobou (zejména není-li odstranění větví svépomocí technicky možné, opř. pokud by ani tento zásah nevedl ke kýženému stavu).


OBČAN-DLUHY
- Kdy se zastaví promlčecí lhůta ze strany věřitele - situace
- Za jakých okolností dochází ke stavění promlčecích lhůt?
- Kdy se staví, zastavuje promlčecí lhůta u věřitele?
- Zastavení promlčecí lhůty dluhu u věřitele (§112 Občanského zákoníku)
- Smrt věřitele a zastavení promlčecí lhůty dluhu
- Úmrtí věřitele a zastavení promlčecí lhůty dluhu
- Stavění promlčecí lhůty - § 112 Občanského zákoníku

Rád bych se zeptal na běh a stavení promlčecí doby v situacích, kdy věřitel objektivně nemůže svou pohledávku u dlužníka uplatnit. Takovými situacemi může být např. smrt dlužníka, po níž následuje dědické řízení trvající několik let, nebo prohlášení dlužníka za mrtvého - tento nemá dědice - a po několika letech je rozhodnutí o prohlášení za mrtvého zrušeno (dlužník se skrýval).
V obou případech uběhne promlčecí doba, aniž by mě věřitel možnost uplatnit své právo - neměl před kým.
Pokud je to možné, prosím v odpovědi zobecnění pro podobné situace, kdy věřitel nemá objektivně možnost po určitou dobu svou pohledávku vůči dlužníkovi uplatnit, zda se např. po tuto dobu promlčecí doba staví?? Občanský zákoník jako důvod k stavení promlčecí doby uvádí pouze uplatnění práva u soudu či jiného orgánu veř. moci. Děkuji, Adam
 
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník označuje za důvod ke stavění promlčecí doby v § 112 uplatnění práva věřitelem (v promlčecí době) u soudu nebo u jiného příslušného orgánu proto, že jiný (ospravedlnitelný) důvod ke stavění promlčecí doby si lze jen těžko představit.
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že své právo (pro příklad právo na vrácení půjčky dle smlouvy o půjčce podle § 657 a násl. Občanského zákoníku) může věřitel u soudu (nebo jiného příslušného orgánu) uplatnit prakticky vždy, tzn. bez ohledu na to, zda se dlužník aktuálně skrývá či zemřel (v prvním případě lze podat buď návrh na vydání platebního rozkazu nebo žalobu, v druhém případě lze přihlásit pohledávku do dědického řízení, v tomto ohledu upozorňuji také na znění § 111 Občanského zákoníku).
V kontextu smlouvy o půjčce je nutné vzít rovněž v potaz, jakým způsobem má dle smlouvy dojít k vrácení půjčených peněz, tz. zda byl termín splatnosti celé půjčky konkrétně stanoven, zda byly sjednány její splátky, či zda nebyl termín vrácení půjčky vůbec smluven. Promlčování práva věřitele se tak může řídit § 101, § 103 nebo § 563 Občanského zákoníku.
Bez ohledu na shora uvedené však může věřitel v případě prodlení dlužníka uplatnit své právo u soudu (tzn. že není nutné uplatnit právo nejdříve u dlužníka samého) a předejít tak jeho promlčení. V návaznosti na proběhlé soudní řízení se pak právo věřitele řídí § 110 Občanského zákoníku (stejný mechanismus stavění promlčecí doby je následně použitelný pro případ výkonu soudního rozhodnutí).



RODINA-VÝŽIVNÉ
- Může otec, matka zastupovat dospělého potomka ve věci výživného?
- Plná moc na vyřizování výživného za dospělohé potomka
- Může otec, matka zastupovat dospělého potomka ve věci alimentů?
- Plná moc na vyřizování alimentů za dospělohé potomka
- Dohoda o výživném - notářský zápis s doložkou vykonatelnosti
- Dohoda o alimentech - notářský zápis s doložkou vykonatelnosti
- Výhoda dohody o výživném s doložkou vykonavatelnosti
- Výhoda dohody o alimentech s doložkou vykonavatelnosti
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je možné aby dohodu u notáře podepsaly osoby v různý čas?
- Je možné aby se 2 osoby nepotkaly u notáře při ověření podpisů?


Dcera odmítla nadále bydlet se svoji matkou a jejím přítelem. Úderem 18-tého roku se přistěhovala do mé domácnosti. Dcera je studentem střední školy. Vzhledem k jejímu věku by jsi měla vyjasnit výši výživného se svou matkou, ale bohužel se odmítá se svoji matkou bavit. Může mi dcera dát plnou moc pro zastupování ve věci stanovení výše výživného? Jednalo by se o „Mimosoudní dohodu o výživném pro zletilé dítě“. Děkuji, Norbert
 
ODPOVĚĎ:
Záleží, zda budete celou záležitost řešit soudně či pouze formou dohody – mimosoudní cestou. Níže zpracuji obě varianty.
1. DOHODA MIMOSOUDNĚ
Pokud se s Vaší bývalou ženou domluvíte na výši výživného mezi sebou pro zletilou dceru, navrhovala bych následující postup: pokud se domluvíte s matkou zletilé na znění dohody, respektive výši výživného, navrhuji nechat sepsat dohodu formou notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti. U notáře bude možno sjednat různé termíny schůzek pro podepsání této dohody – takže by se Vaše dcera s Vaší bývalou manželkou vůbec nemusela potkat.
Dohoda formou notářského zápisu s doložkou vykonatelnosti zakládá exekuční titul, to znamená, že v případě neplacení výživného by bylo možné dlužné plnění okamžitě vymáhat. Což je výhodné.
Samozřejmě můžete komunikovat s bývalou manželkou ohledně výživného na zletilou dceru na základě plné moci. Vzor plné moci naleznete na stránkách bezplatné právní poradny, sekce VZORY, kategorie OBČANSKÉ PRÁVO.
2. SOUDNÍ ŘÍZENÍ
V takovém případě, by Vaše dcera podala návrh na stanovení výše výživného pro zletilé dítě. Vzor takového podání je dostupný na stránkách poradny zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma/102-vzory-zdarma-smlouvy-zaloby-zadosti-dohody-podani-stiznosti-zaveti-oznameni.html
I v tomto řízení by bylo možné, abyste byl účasten na základě plné moci.



PRÁCE-UKONČENÍ PRAC. POMĚRU
- Ukončení pracovního poměru v pozici generálního ředitele
- Výpověď generálního ředitele - informace
- Může dát generální ředitel výpověď nebo musí splnit nějaké podmínky?

Chci sezeptat, zda člověk ve funkci generálního ředitele muže sám ukončit pracovní poměr že strany zaměstnavatele a za jakých podmínek. Funkce generálního ředitele je na základě pracovní smlouvy. Děkuji, Pavel
 
ODPOVĚĎ:
Veškeří zaměstnanci bez ohledu na to, zda jsou vedoucími nebo řadovými zaměstnanci, mohou ukončit pracovní poměr za stejných podmínek – dát výpověď z pracovního poměru, nebo ukončit pracovní poměr dohodou.
Podmínky pro dohodu o ukončení pracovního poměru jsou stanoveny v § 49 zákoníku práce. Dohoda musí být podepsána obě stranami, pracovní poměr skončí ke dni, který je v dohodě ustanoven.
Podmínky pro výpověď jsou stanoveny v § 50 an. zákoníku práce (z. č. 262/2006 Sb.). Zaměstnanec nemusí uvádět důvod pro ukončení pracovního poměru, výpovědní doba činí minimálně 2 měsíce.
Vzor výpovědi i dohody o ukončení pracovního poměru naleznete v našem webu zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma/102-vzory-zdarma-smlouvy-zaloby-zadosti-dohody-podani-stiznosti-zaveti-oznameni.html



PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Psychický nátlak zaměstnavatele a neplatnost výpovědi
- Nátlak zaměstnavatele a neplatnost dohody o ukončení pracovního poměru
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Pomluva (nařčení z krádeže) - žalobu na ochranu osobnosti
- Křivé obvinění z krádeže zaměstnavatelem a žaloba na ochranu osobnosti
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Testní oznámení pro pomluvu zaměstnavatelem
- Zaměstnavatel pomlouvá zaměstnance - trestní oznámení

Byla jsem zaměstnána u firmy od ledna 2012 jako servírka. Po té co jsem zaměstnavateli oznámila, že jsem těhotná si na mě šéf zasedl, neustále mmě psychicky týral. Když mi v červenci 2012 ve dvě hodiny ráno dal podepsat již připravenou výpověď dohodou, z mé strany, vyhověla jsem mu a dohodu o ukončení pracovního poměru podepsala.
Vyhrožoval mi §50 s tím, že ve mě ztratil důvěru a nařknul mě z krádeže. V současné době jsem na nemocenské, prvních 21 dní jsem neměla nárok na výplatu nemocenské od ZL, a díky předčasnému ukončení jsem se dozvěděla, že nemám nárok ani na mateřskou. Chybí mi 60 dní abych splnila podmínku. Tento týden jsem byla v obchodě a potkala lidi z místa pracoviště. Oslovili mě zlodějkou, což mě dost rozhořčilo. Všechny kolegyně z práce by mi dosvědčily jak to ve skutečnosti bylo. Už jsem na ZL podala žalobu protože mi nezaslal poslední výplatu. Dá se s tím ještě něco dělat? Děkuji, Svatava
 
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že žalobu jste k soudu podávala na vyplacení dlužné mzdy. Také se můžete obrátit na soud a napadnout platnost výpovědi. Tvrďte, že jste byla k podpisu donucena pod psychickým tlakem. Pokud Vám Vaše tvrzení potvrdí i kolegyně, máte na půl vyhráno. Po zaměstnavateli pak můžete chtít ušlou mzdu od doby, co jste byla propuštěna až do doby, kdy podáte regulérní výpověď a také přiměřené zadostiučinění. Mějte ale na paměti, že civilní řízení je zpoplatněno a v případě, že spor prohrajete, budete nucena platit soudní výlohy i protistrany. Můžete také podat žalobu na ochranu osobnosti příp. trestní oznámení pro pomluvu, pokud Vás bude zaměstnavatel dále veřejně oslovovat jako zlodějku. Dále bych Vám doporučila podat podnět na inspektorát práce, kde byste vylíčila to, co se Vám stalo. Inspektorát pak může situaci u zaměstnavatele prošetřit a příp. mu uložit pokutu.



OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Musí spolumajitel bytového domu bydlící v bytě platit fond oprav?
- Spolumajitel domu opravil byt - musí přispět i ostatní spolumajitelé?
- Spoluvlastník domu opravil byt - musí přispět i ostatní spoluvlastníci?


Jsem jedním ze čtyř spoluvlastníků (7/36) činžovního domu. Zrekonstruoval jsem se souhlasem ostatních na vlastní náklady uvolněný byt a nastěhoval se do něj. Nájemné z ostatních bytů necháváme na společném účtu jako fond oprav. Byt má 41 m2, můj spoluvlastnický podíl je cca 100 m2. Ostatní mi odmítají částku na rekonstrukci uhradit s tím, že mám platit ještě jednou fond oprav, protože zde bydlím a oni ne. Výše mého příspěvku do fondu oprav je cca 4.000 Kč/měsíc. Mají na toto právo? Nejde o bezdůvodné obohacení z jejich strany? Děkuji, Václav
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jde o zhodnocení společné věci, kterou rekonstrukce bytu určitě byla, měly by se na jejích nákladech podílet všichni spoluvlastníci.
Obecně vzato, kdyby byl byt pronajímán jiné osobě, hradila by tato osoba i příspěvek do fondu oprav, z titulu nájemníka domu, proto mám za to, že tato povinnost by měla spadat i na Vás.



OBČAN-BYDLENÍ
- Kdy je nutné přivolení soudu u výpovědi nájemní smlouvy pronajímatelem
- Kdy není nutné přivolení soudu u výpovědi nájemní smlouvy pronajímatelem
- Nájemce neoznámil dalšího podnájemníka - co může pronajímatel dělat
- Černý nájemník v nájemním bytě - co může pronajímatel dělat
- Zatajený nájemník v nájemním bytě a postupo pronajímatele
- Nájemník neoznámil podnájemníka (podnájemce) - postup pronajímatele


Jsem vlastníkem bytového domu na Praze 7 1 rok. Dávám dům dopořádku. V přízemí je byt 20 m2 se sprchou v předsíni. Regulované nájemné 3000 Kč měsíčně. Nájemnice byt neužívá, bydlí v něm její matka několik let bez nahlášení. Tvrdí, že je na návštěvě. Hlášená je nezletilá dcera. Před měsícem nájemnice zavolala, že u ní bude teď bydlet maminka a že ona bydlí u přítele. Sdělili jsme, že s tím nesouhlasíme s nahlášením 3. osoby do bytu 20 m2. Písemně jsme upozornili, že byt má užívat ona, nikoliv její matka a že jde o porušení nájemní smlouvy. Teď však tvrdí, že ona v bytě bydlí, že matka je tam jen chvíli. Byt je navíc nezkolaudovatelný, chceme ho zrekonstruovat, propojit s vedlejší místností a uvést do původního kolaudačního stavu. Nabídli jsme větší garsonku vedle za 6.000 Kč pro její matku se smlovou na 1 rok s možností prodloužení pro max. 2 osoby. To odmítá, trvá na bydlení pro 3. osobu a psa se smlouvou na dobu neurčitou. Nesouhlasíme, aby bydlely 3 osoby a pes v bytě 20 m2, za větší byt nájemkyně není ochotná připlatit. Uvažuji o výpovědi z důvodu nenahlášení osoby, z důvodu neužívání bytu nájemkyní, z důvodu nutné rekonstrukce a z důvodu užívání tak malého bytu nepřiměřeným počtem osob. Jednám správně? Děkuji, Karolína
 
ODPOVĚĎ:
Písemně (doporučeně, na dodejku) kontaktujte nájemnici s tím, že z důvodu plánované rekonstrukce, ji nabízíte přestěhování do jiného bytu. Dále ji upozorněte na skutečnost, že od 1.1.2013 končí v Praze regulované nájemné a tedy, že možná bude od nového roku docházet ke změnám ve výši nájemného. Závěrem upozorněte na jednání, jímž měl nájemník porušit ustanovení nájemní smlouvy a zákona, které by mohlo vést k ukončení nájemního vztahu.
Pozor na důvody, které budete uvádět pro výpověď. Výpověď z nájmu bytu má dvojí režim. Pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu § 711 občanského zákoníku:
-    nájemci, osoby s ním bydlící i přes písemnou výstrahu hrubě porušují mravy v domě
-    nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu
-    má-li nájemce dva a více bytů
-    neužívá-li nájemce byt bez vážných důvodů, nebo jej užívá jen občas
Pronajímatel může vypovědět nájem pouze s přivolením soudu § 711a občanského zákoníku, v těchto případech bývá poskytována též bytová náhrada:
-    pronajímatel potřebuje byt pro sebe, pro své blízké
-    byt související s nebytovými prostorami určenými k podnikání
-    je-li to potřebné z důvodu veřejného zájmu, nebo vyžaduje-li byt nebo dům opravy, při jejichž provádění nelze dům, byt delší dobu užívat
Jinak s Vámi uvedeným způsobem řešení celé situace souhlasím. Je vhodné, aby veškerá komunikace probíhala písemně, a to doporučeně a na dodejku, případně osobně a nechávat si vždy kopii předané písemnosti podepsat od druhé strany. Snadněji v případě potřeby unesete důkazní břemeno.



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Právní úprava honebního společenstva
- Pozemek honitby a zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb.
- Jak vyjmout pozemek začleněný do honitby
- Práva a povinnosti majitele pozemku v honitbě
- Které pozemky patří automaticky do honitby
- Vyjmutí pozemku z honitby - postup, informace
- Jak zjistit, jestli pozemek patří do honitby (honebního společenstva)

Mohu nesouhlasit se začleněním pozemku do honitby a jak se bránit, pokud tento pozemek je již její součástí. Před cca 10 lety jsme podepsali plnou moc k zastupování na valné hromadě honebního společenstva. O výsledku jednání nás nikdo neinformoval, nikde nemohu zjistit, zda jsem se stal členem společenstva anebo můj pozemek je pouze připojen k honitbě. Na jakou dobu je smlouva uzavřena, mám-li nějaká práva jako vlastník pozemku a co naopak musím strpět. Pozemek je o rozměru zhruba 1,5 ha a nachází se v těsné blízkosti zástavby. Děkuji, Ctibor
 
ODPOVĚĎ:
Právní úprava honebního společenstva je obsažena v zákoně o myslivosti (z. č. 449/2001 Sb.).
Honitba je ve smyslu § 17 odst. 2 zákona o myslivosti tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodu bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky, než pozemky uvedené v § 2 písm. e) zákona.
Nehonebními pozemky ve smyslu § 2 písmeno e) tohoto zákona se rozumí: pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území. Dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.
Z informací obsažených ve Vašem dotazu nejsem schopna s ohledem na výše uvedené posoudit, zda je u Vás dán důvod pro vyjmutí pozemku z honitby.
Dle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o myslivosti je honební společenstvo právnickou osobou, jejímiž členy jsou vlastníci nebo spoluvlastníci honebních pozemků. Pokud si nejste jisti, zda jste se stal členem společenstva, nebo zda byly pouze Vaše pozemky připojeny do honebního společenstva – navrhuji obrátit se s žádostí o sdělení těchto informací přímo na honební společenstvo, které je povinno Vám tyto informace § 19 odst. 8 zákona o myslivosti.
Ustanovení § 19 z. o myslivosti stanoví, že se honební společenstvo zakládá na dobu neurčitou, či na dobu určitou.
Mezi práva členů honebního společenství patří: volba a odvolávání honebního starosty + dalších
funkcionářů, schvalování návrhy o finančním hospodaření, rozhodování o využití honitby + smlouva o nájmu, rozhodování o změně stanov, rozhodování o přijetí vlastníka honebních pozemků za člena honebního společenstva, hlasování – za každý i započatý hektar jeden hlas atd.



OBCHOD-REKLAMACE
- Kde reklamovat zboží pokud prodejna zkrachuje?
- Prodejna v insolvenci - kde je možné reklamovat zboží?
- Jak reklamovat zboží u zkrachovalé zavřené prodejny?

Chci již podruhé reklamovat rifle zakoupené u společnosti ARP- TH s.r.o. (provozovna Denim House - OC Palladium). První reklamace byla uznána a zboží bylo vyměněno. Bohužel všechny provozovny této firmy jsou zrušeny a na adrese z obchodního rejstříku také nikdo není. Zjistil jsem, že na firmu je podán insolvenční návrh a aktuální stav je “Před rozhodnutím o úpadku”. Jak mám nyní postupovat? Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Navrhuji, abyste se obrátil na jednatele společnosti – kontaktní údaje jednatelů společnosti, které jsou dostupné v obchodním rejstříku na stránkách www.justice.cz, případně se obraťte insolvenčního správce, s žádostí o sdělení, jak dále postupovat.
Ohledně průběhu insolvenčního řízení na firmu ARP- TH s.r.o. odkazuji na níže uvedené stránky:
https://isir.justice.cz/isir/ueu/evidence_upadcu_detail.do?id=26b65dcb-0ca7-4164-8794-f83da30edaed .



OBČAN-DAROVÁNÍ, VLASTNICTVÍ
- Postup darování bytu, domu, pozemku, nemovitosti
- Kolik stojí kolek u darování bytu, domu, pozemku, nemovitosti?
- Může rodič prodat byt, dům ve vlastnictví nezletilého dítěte?
- Může otec, matka prodat byt který vlastní nezletilé dítě?
DANĚ-DANĚ
- Platí se daň z převodu nemovitosti na spolužijící osobu?
- Platí se darovací daň při darování osobě blízké?
- Je nutné podat daňové přiznání při darování bytu, domu, pozemku osobě blízké?
OBČAN-DĚDĚNÍ
- Kdo dědí u nesezdaného páru který má děti
- Druh a družka mají děti - kdo bude dědit při úmrtí?

Já a můj přítel žijeme ve společné domácnosti, máme spolu dvě malé děti, ale nejsme manželé. Na jaře 2011 jsme koupili byt na hypotéku (byt je zastaven hypotékou) a na jaře 2014 nám končí první fixační období. Byt i hypotéka je psaný na přítele. Dohodli jsme se, že polovinu bytu daruje mně. Můj dotaz je, jestli 1/2 bytu může na mě nechat přepsat kdykoliv, a hlavně jestli to bude vlastně "DAR" od přítele a musím z něj platit daň, příp. kolik procent daň je. Je rozdíl v případné dani, když nejsme manželé a kdybychom byli manželé? Jak máme postupovat, zda stačí napsat nějaký papír o naší dohodě (např.od notáře?) a podat jej na katastr nebo jestli je to složitější.
Kdyby došlo k úmrtí přítele (nebo mě po přepsání 1/2 bytu na mě), dědí naše nezletilé děti (5 a 2,5 roku)? Pokud ano, můžeme jejich dědictví prodat a koupit jinou nemovitost např. z důvodu toho, že by to 1 rodič finančně nezvládal? Děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
1) DAR A DAŇOVÁ POVINNOST
Váš přítel Vám může darovat tzv. spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 k předmětnému bytu. Darovací smlouvu naleznete na stránkách naší poradny zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma/102-vzory-zdarma-smlouvy-zaloby-zadosti-dohody-podani-stiznosti-zaveti-oznameni.html
Protože jde o nemovitost (byt) musí být smlouva písemná, navrhuji nechat ověřit Vaše podpisy na pobočce CzechPoint (na pobočkách České pošty), notář nebude třeba. Cena za ověření podpisu je (zatím - rok 2012) 30 Kč.
Darovací smlouvu necháte vyhotovit v 6 vyhotovení (z toho 1 vyhotovení s úředně ověřenými podpisy). Jedna smlouva bude Vaše, druhá Vašeho přítele. 1 ověřená spolu s 3 obyčejně podepsanými smlouvami bude zaslána spolu s návrhem na vklad do katastru nemovitostí příslušnému katastrálnímu úřadu. Kolek stojí 1000 Kč.
Co se týká darovací daně – není třeba se bát. Jakožto osoba osvobozená od daně - osoba, která žila s dárcem nejméně po dobu jednoho roku před převodem ve společné domácnosti - ve smyslu § 11 odst. 3 písm. b) ve spojitosti s § 19 odst. 3 z. č.357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti.
V tomto případě navrhuji sepsat prohlášení o tom, že žijete ve společné domácnosti, zmiňte v prohlášení, že spolu máte i malé děti, toto prohlášení nechte podepsat a ověřit na CzechPointu (opět 30 Kč). Nebudete jej potřebovat, ale v případě, že by se na Vás finanční úřad obrátit, budete jej mít připravený.
V této věci nebudete ani podávat daňové přiznání (ust. § 21 odst. 5 zákona o dani darovací, dědické a dani z převodu nemovitosti).
2) DĚDĚNÍ NEZLETILÝCH DĚTÍ
V případě úmrtí jednoho z rodičů nezletilých dětí, bude záležet pokud zemřelý zanechá závěť či nikoli a dále, zda byla zemřelá osoba provdaná či nikoliv.
Pokud půjde o nesezdaný pár a osoba zemře bez závěti - bude se dědit podle zákonné posloupnosti a v tomto případě budou dědit nezletilé děti.
Pokud půjde o manželský pár a osoba zemře bez závěti – bude se dědit podle zákonné posloupnosti, v tomto případě bude dědit pozůstalý manžel a pak děti zemřelého všichni stejným dílem.
Pokud osoba zanechá závěť, není rozhodné, zda byla sezdaná nebo nesezdaná, bude se dědit podle vůle zůstavitele, která bude vyslovena v závěti. V této souvislosti upozorňuji na zákonný požadavek ochrany neopomenutelných dědiců (potomci). V případě že se rozhodnete sepsat závěť, doporučuju sepsat ji formou notářského zápisu.
3) PRODEJ NEMOVITOSTI, POKUD BY JI POZŮSTALÝ DRUH S DĚTMI FINANČNĚ NEVZDÁVAL
Nezletilci nemají způsobilost k právním úkonům, ta se nabývá až zletilostí. Do té doby by měli vždy ve věcech dispozice (prodej) zděděného majetku soudem ustanoveného kolizního opatrovníka, který by hájil jejich zájmy. V případě prodeje bytu v době, kdy by byli dědicové stále nezletilými, bude potřeba k prodeji přivolení soudu. V takovém případě by se zkoumalo například i to, zda je výše ceny stanovena spravedlivě a zda nedochází ke krácení majetkových zájmů nezletilců.




OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může osoba s omezenou svéprávností vydědit potomka?
- Může nesvéprávná osoba vydědit dítě, děti, potomka, potomky?
- Je vydědění sepsané nesvéprávnou osobou platné?
- Platnost vydědění sepsané osobou s omezenou způsobilostí k právním úkomů


Může matka vydětit potomka, který jí neposkytuje pomoc ve stáří a nejeví o ni zájem? Budoucí zůstavitelka je ale omezena ve svéprávnosti v tom smyslu, že může manipulovat s částkou do 1000 Kč za týden. Děkuji, Ilona
 
ODPOVĚĎ:
Vydědění je upraveno v § 469a občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.).
Jedním z důvodu vydědění je i nezájem ze strany potomka. Náležitosti listiny o vydědění jsou shodné s požadavky kladenými na závěť.
Jedním s předpokladů pro možnost sepsání závěti (listiny o vydědění) je i způsobilost k právním úkonům, která je v případě zůstavitelky omezena. Z Vašeho popisu situace nevyplývá, z jakého důvodu byla způsobilost k právním úkonům této osoby omezena – duševní porucha, závislost na omamných či psychotropních látkách, marnotratnost a podobně – na tuto otázku by mělo odpovědět rozhodnutí soudu, na základě kterého bylo rozhodnuto o omezení způsobilosti k právním úkonům.
Pokud budete chtít mít jisté, že dojde k platnému sepsání listiny o vydědění, podejte návrh k příslušnému soudu (ke spisové značce uvedené na předchozím rozhodnutí) o vyslovení, zda je daná osoba způsobilá sepsat závěť (listinu o vydědění) či nikoliv.
Listinu o vydědění sepište formou notářského zápisu.
Další informace o dědictví, dědění a vydědění jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/86/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused močí na zeď která pak prosakuje - jak se bránit?
- Vlhnutí zdi od souseda - jak se bránit?


Soused používá trvale prostor své zahrádky, která sousedí se štítovou zdí našeho domu, jako toaletu. Jeho dům postrádá septik a není napojen ani na obecnou kanalizaci. Mám obavu o nezvratné poškození naší zdi a možný průsak fekálií do našeho sklepa. Jedná se o velice konfliktní, starou osobu. Po upozornění v minulosti se nám dostalo další „nadílky“ na náš dům, a to přímo z ulice. Děkuji, Oliver
 
ODPOVĚĎ:
Proti Vámi popsanému jednání je možné se bránit prostřednictvím ustanovení §127 občanskéko zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.). Ustanovení § 127 občanského zákoníku pamatuje na situace, kdy vlastník dané věci (nemovitosti) je povinen zdržet se všeho, co by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovalo jiného vlastníka ve výkonu jeho práv.
Pokud Váš soused bude nadále pokračovat ve Vámi popsaném jednání, navrhuji obrátit se na městský (obecní) úřad, aby situaci řešil. Pokud ani tato cesta nebude úspěšná. Zbývá už jen podat žalobu, aby se daná osoba zdržela určitého jednání – tzv. zdržovací žaloba, jejíž vzor je dostupný na stránkách naší poradny:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma/102-vzory-zdarma-smlouvy-zaloby-zadosti-dohody-podani-stiznosti-zaveti-oznameni.html


RODINA-ROZVOD A SJM
- Družstevní byt koupený v manželství a jeho vypořádání při rozvodu
- Vypořádání družstevního bytu při rozvodu koupeného v době manželství
- Vypořádání družstevního bytu při rozvodu koupeného v po uzavření manželství
- Má nárok rozvádějící se manžel na peníze z rekonstrukce družstevního bytu

Podzim 2000 jsme se nastěhovali s přítelem do družstevního bytu 3+1. Polovinu ceny jsem platila já hotově a polovinu splácel přítel ze stavebního spoření. V bytovém družstvu byl zapsán on a já jako družka. V létě 2001 jsme se vzali. Byt jsme kupovali jako zcela prázdný, veškerý nábytek a zařízení pocházelo z mojí bývalé domácnosti. Pak jsme splatili zůstatkovou cenu a byt odkoupili do osobního vlastnictví. Nyní mi manžel oznámil, že se chce rozvést a já se mám odstěhovat, protože byt je pouze jeho, na katastru je zapsán pouze on. Je možné, aby byt patřil pouze jemu, když jsme ho pořizovali zpoloviny za mé peníze a druhou polovinu a doplatek na byt jsme hradili ze společných úspor za dobu trvání manželství? Byt byl ve špatném stavu, zrekonstruovali jsme ho. K bytu dále užíváme taktéž obecní pozemek jako zahrádku, Nájem je bohužel opět veden na jméno manžela. Stejně tak máme pronajatý také pozemek, na kterém stojí garáž, kterou jsme zakoupili za dobu trvání manželství, opět na smlouvě veden manžel. Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jste koupili byt za trvání manželství, měli byste jej nabýt do společného jmění manželů (SJM). Což by mělo být snadno prokazatelné tím, že jste se vzali v létě roku 2001 a následně jste koupili byt. Nadto budete jistě moci prokázat, že jste hradila polovinu kupní ceny ze svého a zbytek pak ze společných peněz. Garáž, která byla taktéž zakoupena za trvání manželství by měla být spadat do SJM.
Pokud Váš manžel podá návrh na rozvod manželství ("žádost o rozvod manželtví"), doporučuji Vám, abyste se k věci vyjádřila ve smyslu § 149 odst. 2 občanského zákoníku (z.č. 40/1964 Sb.). V němž připomenete, že výše uvedené nemovitosti, jste nabyli do společného jmění manželů, neboť jste je nabyli za trvání manželství a že přiloženými důkazy dokládáte Vámi tvrzené skutečnosti.
Nadto můžete také žádat ve smyslu výše uvedeného ustanovení, aby Vám bylo uhrazeno, co jste ze svého vynaložila na společný majetek.



PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Vykradení skříněk v práci a nárok na náhradu škody od zaměstnavatele
- Odpovídá zaměstnavatel za vykradení skříněk v práci, zaměstnání?

V práci nám vykradli uzamykatelné skříňky v šatně. Pracuji v baru který je v prostorách hotelu a můj zaměstnavatel má tento bar pronajatý. Šatna je splolečná jak pro nás tak pro zaměstnance hotelu. Zmizelo mi oblečení, peníze a klíče od bytu. Byla přivolána Policie a ta vše zapsala. Chci se zeptat jestli mám a u koho, nárok na uhrazení vzniklé škody, např. nové klíče stály 3000,-. Děkuji, Debora
 
ODPOVĚĎ:
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na odložených věcech je stanovena v § 267 an. zákoníku práce (z.č. 262/2006 Sb.). Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu obvyklém nebo určeném (v tomto případě uzamykatelné skříňky v šatnách).
S Vaším nárokem na náhradu škody se obraťte na svého zaměstnavatele. Pozor, na dodržení lhůty, zákon stanoví, že právo na náhradu škody zaniká, pokud zaměstnanec nenahlásí zaměstnavateli vznik škody nejpozději do 15 dní.
Pokud odmítl zaměstnavatel vyhovět Vašemu nároku na náhradu škody, za předpokladu, že bude Váš nárok řádně a včas uplatněn, můžete pak podat žalobu k věcně a místně příslušnému soudu na zaplacení náhrady škody.



OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Smlouva o povinnosti darovat byt, dům, pozemek, nemovitost
- Smlouva o smlouvě budoucí darovací

Potřebují vědět jak lze ošetřit práva k nemovitostí kterou vlastní jiná osoba a bude mi ji za několik let darovat. Dá se udělat něco jako povinnost darovat nemovitost? Nebo smlouva o budoucí darovací smlouvě? Poraďte, děkuji, Aleš
 
ODPOVĚĎ:
V tomto případě lze využít smlouvu o smlouvě budoucí darovací ve smyslu § 50a občanského zákoníku.
Smlouva o smlouvě budoucí darovací musí být písemná a je nezbytné vymezit v ní časový úsek, do kterého má být samotná budoucí smlouva uzavřena. V této smlouvě je třeba důsledně vymezit strany, a to nejen strany smlouvy o smlouvě budoucí, ale i strany smlouvy budoucí, předmět (tedy závazky smluvních stran) smlouvy budoucí. Dále je třeba vymezit podstatné náležitosti smlouvy budoucí - v případě smlouvy budoucí darovací se jedná o bezúplatné převedení věci.
Pokud je předmětem práv a povinnosti budoucí smlouvy nemovitost, lze doporučit do smlouvy o smlouvě budoucí darovací uvést závazek dárce, že nemovitost, která má být převedena na obdarovaného, nebude v době účinnosti postižena zástavním právem, věcným břemenem, nájmem či jinou právní závadou.
Pokud uvažujete o takto závažném kontraktu, doporučuji předat záležitost doporučenému advokátovi, který se na smluvní právo specializuje. Smlouva o smlouvě budoucí darovací je poměrně složitá listina, kterou nelze sepsat neodborně "doma v kruhu rodiny u jídelního stolu" (riskujete pak možnost neplatnosti smlouvy pro formální nedostatky).


OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL, KUPNÍ SMLOUVY
- 2 různá data na smlouvě a vliv na platnost smlouvy
- Špatné datum na kupní smlouvě - způsobí přechod dluhu na nového majitele věci?
- Špatné datum na kupní smlouvě na auto a hrazení dluhu na pojištění vozidla novým majitelem

2011 jsme koupili auto dle kupní smlouvy uzavřené dle §409 a násl. zákona č. 513, 1991 Sb. Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů. Smlouva obsahuje:
1. prodejce je výhradním vlastníkem osobního automobilu
2. prodejce touto smlouvou převádí předmět koupě kupujicímu do jeho vlastnicví se všemi součástmi a příslušenstvím a kupující jej tímto od prodávajícího kupuje.
3. cena předmětu koupě stanovena dohodou - kupujícímu cena zaplacena před podpisem smlouvy, což prodá stvrzuje níže tímto přechází na kupující vlastnictnicví k předmětu koupě spolu s nebez. škody na věci.
4. prodávající prohlašuje, že předmět koupě prodává ve stavu jak stojí a leží, nejsou mu známy vady, které by brání užívání předmětu koupě.
5. kupující prohlašuje, že předmět koupě prohl, seznamen se stavem a v tomto jej kupuje. Prodávající tímto zplnomocňuje k převodu, odhlášní, přihlášní vozida a všem úkonům s tím souvisejícím.
Účastníci si smlouvu přečetlis obsahem souhlasí, což stvrzují podpisy.
Je smlouva v pořádku? Přítel si nevšiml datumu na počátku - smlouva uzavřena dne 15.1.2011, ale smlouva byla na konci k datumu 19.9.11 správně. Může nastat problém? Může se stahovat k tomu datu nějaký dluh od předešlého majitele, který bych musela uhradit? Děkuji, Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Vámi předložené ustanovení smlouvy se jeví jako standardní ustanovení kupních smluv. Spíše mě překvapila informace, že byla smlouva uzavřena podle Obchodního zákoníku. Většinou smlouvy podle Obchodního zákoníku bývají uzavírány v případech, kdy jde o smlouvy mezi podnikateli. Nepodnikatelé uzavírají smlouvy podle občanského zákoníku. Výše uvedené skutečnosti samozřejmě nic na platnosti smlouvy nemění.
Pokud jsou ve smlouvě uvedena dvě data, tedy i datum správné, neobávala bych se odpovědnosti za potenciální dluhy. Nadto vozidlo muselo být k určitému datu nově přihlášeno a tato skutečnost by bez pochyby svědčila ve Váš prospěch. Nadto by byly dluhy navázány na osobu prodejce, nikoliv na vozidlo samotné.



OBČAN-BYDLENÍ
- Bezdomovecké trvalé bydliště na obecním úřadě když osoba vlastní byt, dům?
- Může mít vlastník bytu, domu trvalý pobyt na městském úřadě?
- Může mít vlastník bytu, domu trvalý pobyt na obecním úřadě?
- Zrušení trvalého bydliště (pobytu) v bytě, domě který vlastním
- Změna trvalého bydliště na obecní úřad, pokud vlastním byt, dům
- Jsem majitel bytu, domu - mohu změnit trvalé bydliště na městský úřad?

Mám dotaz zda jde nějakým způsobem zrušit trvalý pobyt na adrese, pokud jsem na tomto místě spolumajitelem (bytu či rodinného nebo bytového domu) a nemám jinou adresu kam se přehlásit (přihlášení na obecní nebo městský úřad). Na městském úřadu mi řekli, že toto není možné, ale rodina mi tvrdí, že to jde a že si mám nechat zrušit trvalý pobyt a přihlásit se na úřad. Městský úřad toto odmítl s odůvodněním, že dokud jsem majitelem nebo spolumajitelem nemovitostí, tak nemohu sám sobě zrušit trvalý pobyt a přihlásit se na místní úřad. Bohužel nemohu vlastnické právo převést na někoho jiného, protože na mém podílu je vázána exekuce.
Na adrese trvalého pobytu se 2 roky nevyskytují a nemám tam žádné věci. Poradíte co a jak v této situaci dělat? Jak zrušit trvalý pobyt na adrese, kde ho sám dobrovolně mít nechci? Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
Souhlasím s názorem, který Vám sdělil příslušný úřad. Podrobná úprava je stanovena v § 10 a § 12 z. o evidenci obyvatel (z. č. 133/2000 Sb.). Na Váš případ dopadá § 12 odst. 1 písmeno c) zákona o evidenci obyvatelstva, jehož podmínky nesplňujete.
Výše citované ustanovení v sobě obsahuje 2 podmínky:
1) zanikne užívací právo k objektu – což není ve Vašem případě splněno, vlastníte zde spoluvlastnický podíl
2) občan tento objekt neužívá – což splňujete
Není mi jasné, co Vás k odhlášení trvalého pobytu vede – z trvalého pobytu neplynou žádné právní nároky ani povinnosti. Pokud celá záležitost s odhlášením trvalého pobytu byla spuštěna pod tlakem exekučního řízení, protože se Vaše rodina obává exekutorů, jsou zde i jiná řešení. Pokud se Vaše rodina obává, že by byly do exekučního řízení zařazeny i jejich věci – bylo by možné se bránit vylučovací (excindační) žalobou, která je dostupná v našich vzorech zde.
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma/102-vzory-zdarma-smlouvy-zaloby-zadosti-dohody-podani-stiznosti-zaveti-oznameni.html



RŮZNÉ-ZDRAVOTNICTVÍ, DROGY, HYGIENA
- Může dlužník zdravotní pojišťovny být neošetřen u lékaře?
- Může lékař, nemocnice odmítnout dlužníka zdravotní pojišťovny?
- Dlužím zdravotní pojišťovně - odmítnou mě v nemocnici ošetřit?
- Odmítnutí ošetření lékařem v nemocnici kvůli dluhu zdravotní pojišťovně
- Může zdravotní pojišťovna zrušit pojistku, pokud mám dluh na pojistném?

Jsem dlužníkem na zdravotním pojištění. V době nezaměstnanosti jsem si ho neplatila.Teď jsem na rodičovské dovolené a mám strach,že kdyby se něco stalo,že by mě neošetřili.Jak to je-je to možné? Nebo mě ošetří i tak? Děkuji, Jaroslava
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jste byla v době nezaměstnanosti evidována na Úřadu práce, platil za Vás zdravotní pojištění stát (§ 7 zákon č. 48/1997 Sb.), tudíž nejste dlužna na zdravotním pojištění.
Pokud jste v této evidenci nebyla, byla jste povinna zdravotní pojištění hradit. Zdravotní pojištění je povinným pojištěním. V tomto případě Vám vznikl dluh na zdravotním pojištění.
Neplněním povinnosti odvádět pojistné nezaniká ani vztah ke zdravotní pojišťovně ani nárok na čerpání zdravotní péče. V případě neplacení pojistného bude zdravotní pojišťovnou vyměřeno penále, které bude následně tato pojišťovna společně s dlužným pojistným vymáhat.



RODINA-SJM
- Musí manžel platit nájemné i když nežije s manželkou a dítětem?
- Povinnost manželů přispívat na nájemné bytu, domu
- Musí se manželé společně podílet na placení nájmu, nájemného bytu?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Orientační výše výživného (alimentů) - tabulka podle věku dítěte
- Má vliv na výživné (alimenty) kdo podal žádost o rozvod?
- Má vliv na alimenty kdo způsobil rozvod (rozvrat) manželství?
OBČAN-BYDLENÍ
- Kdy nevzniká společný nájem manželů - služební a byt zvláštního určení
- Zrušení společného nájmu manželů dohodou nebo soudně

Sestra má s manželem 4měsíční dítě. Hodně se hádali a nejsou schopni společného soužití. Její manžel nejeví o dítě sebemenší zájem, není schopný se mu chvíli věnovat a rodina není jeho prioritou. Nakonec mou sestru opustil, sestra je na mateřské a momentálně pobírá rodičovský příspěvek cca 7000 Kč/měsíčně. Zaměstnání ztratila krátce před otěhotněním. Její manžel má plat 18 tisíc čistého a trvalé bydliště má nahlášené mimo Prahu. Žili spolu v bytě, který je ale napsaný na mou sestru, nájem spolu však platili na půl (celkem necelých 7000,- včetně poplatků avšak bez energií).
Je nějaká povinnost částečně hradit nájemné, když jsou stále manželé i když je byt napsán na manželku? Pokud ano, zaniká tato povinnost po rozvodu? V případě, že by její manžel (bývalý manžel) přišel o zaměstnání, jakým stylem se řeší výživné?
Prosím, jaká je vyživovací povinnost jejího manžela? Pokud vím nějaká vyživovací povinnost vůči manželce by měl mít a stejně tak vůči dítěti? Pokud jsem správně pochopil, životní úroveň manželů by měla být v podstatě stejná a dítě by se na ní mělo u obou manželů podílet.
Rozvod plánují. Bere se u soudu v úvahu kdo žádost podal? Má to pak vliv na výši výživného?
Exisujte výživné i na BÝVALOU manželku? Pokud není kvůli péči o díte schopna pracovat?
Byl bych Vám moc vděčný kdybyste mohl/a uvést přibližné částky výživného (na dítě, manželku, bývalou manželku) a jak to v takové situaci chodí.
Kolikrát týdně nezodpovědný manžel bude mít právo dítě vídat? Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Pokud manželům vznikl společný nájem bytu manželi ve smyslu § 703 občanského zákoníku ("Jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.") nebo ve smyslu § 704 občanského zákoníku ("Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství."). Právo společného nájmu manžely nevznikne k bytu služebnímu, k bytu zvláštního určení a k bytu v domech zvláštního určení. Skutečnost, že manželé spolu přestanou trvale žít po vzniku společného nájmu bytu manžely, již nic na charakteru společného nájmu bytu nemění.
Právo společného nájmu trvá, dokud nedojde k dohodě nebo k soudnímu rozhodnutí o jejich zrušení. Obsah práva společného nájmu bytu se rozvodem manželství nezmění, nelze však již použít ustanovení upravující práva a povinnosti manželů podle zákona o rodině (např. povinnost manželů vzájemně si pomáhat). Povinnosti spojené se společným nájmem bytu platí až do doby uzavření dohody či pravomocného soudního zrušení.
Pro placení nájemného platí, že oba manželé by se na něm měli podílet. V praxi je pak postup takový, že pokud nájemné prokazatelně hradí pouze jeden z manželů, je oprávněný po druhém manželovi zpětně žádat zaplacení podílu (tedy poloviny nájemného).
Pokud rozvedený manžel není schopen sám se živit, má právo na výživné rozvedeného manžela, a to až na dobu tří let od právní moci rozvodu (§ 92 a následující zákona o rodině).
Výživné na dítě i na rozvedeného manžela se určuje v závislosti na výši příjmu rodiče (povinného manžela). Pro určování výše výživného pro dítě platí obecná zásada, podle níž životní úroveň dítěte má být srovnatelná s životní úrovní vyživujícího rodiče. Orientační výši výživného pro dítě lze určit podle tabulek, které byly vytvořeny jako pomocný materiál (http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/ruzne/navrhy-novely-nove-zakony/248-alimenty-vyzivne-tabulka-zmeny-2010-a-navrh-ministryne-kovarove.html).
Pro určení výše výživného se přihlíží zejména ke skutečnosti, kdo zapříčinil rozvrat manželství. Nepřihlíží se k tomu, kdo podal návrh.
Styk dítěte s otcem určí soud v součinnosti s orgánem sociálněprávní ochrany dítěte (OSPOD). Tuto skutečnost nelze ani odhadem určit dopředu - záleží na návrhu žalobce, stanovisku OSPOD a přístupu žalovaného.



OBČAN-BYDLENÍ
- Výměna oken a nárok na snížení nájmu, nájemného - informace
- Výměna topení a nárok na snížení nájmu, nájemného - informace
- Stavební úpravy bytu a právo na snížení nájmu, nájemného

Majitel se rozhodl v září k výměně topení z dálkového parního na etážové plynové a k tomu i ohřev vody za provozu! Prosíme o radu na jaké náhrady - slevy máme nárok? Jde mám hlavně o vymalování, čas strávený s dělníky i úklidem, čistící prostředky (poškozené parkety).
Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Přestože to z dotazu výslovně nevyplývá, budu ve své odpovědi předpokládat, že se ve Vašem případě jedná o nájemní vztah, jehož předmětem je byt (§ 685 a násl. Občanského zákoníku).
Dle § 695 Občanského zákoníku je pronajímatel oprávněn provádět stavební úpravy bytu (a jiné podstatné změny v bytě) pouze se souhlasem nájemce, přičemž tento souhlas může být z Vaší strany odepřen pouze z vážných důvodů. Dříve než udělíte pronajímateli souhlas s realizací zamýšlených úprav bytu, je vhodné dohodnout s ním bližší podmínky takových prací (dle ustanovení Občanského zákoníku níže).
V první řadě platí, že nájemce má právo na přiměřenou slevu z nájemného:
a/ dokud pronajímatel přes jeho upozornění neodstraní v bytě nebo v domě závadu, která podstatně nebo po delší dobu zhoršuje jejich užívání;
b/ jestliže nebyla poskytována plnění spojená s užíváním bytu, nebo byla poskytována vadně, a jestliže se v důsledku toho užívání bytu zhoršilo;
c/ jestliže stavebními úpravami v domě se podstatně nebo po delší dobu zhorší podmínky užívání bytu nebo domu (§ 698/1 a 2 Občanského zákoníku);
přičemž ve Vašem případě přichází v úvahu zejména situace ad c/.
Výše uvedené právo na poskytnutí přiměřené slevy z nájemného je dle § 699 Občanského zákoníku zapotřebí uplatnit u pronajímatele bez zbytečného odkladu. Právo zanikne, nebylo-li uplatněno do šesti měsíců od odstranění závad (resp. ve Vašem případě dokončení stavebních prací omezujících Vás v řádném užívání bytu).
Vzniknou-li Vám v důsledku stavebních prací v bytě zvýšené náklady na jeho údržbu (např. nákupem mycích a čistících prostředků apod.), jste samozřejmě oprávněna žádat jejich náhradu po pronajímateli (rovněž tuto skutečnost doporučuji s pronajímatelem projednat ještě před započetím stavebních prací). V tomto případě se dle mého názoru neaplikuje § 687/3 Občanského zákoníku (rozpracovaný dále v § 6 nařízení vlády č. 258/1995 Sb.), dle něhož nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce, neboť toto ustanovení se zjevně vztahuje pouze na „běžný stav užívání bytu“, který je však se stavem provádění stavebních prací v bytě nesrovnatelný.
Všechny shora zmíněné dohody s pronajímatelem pak samozřejmě doporučuji uskutečnit v písemné podobě.



OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Protiprávní jednání souseda, který není vlastníkem pozemku - obrana
- Podání sousedské žaloby na nevlastníka sousední nemovitosti - je možné?
- Podání sousedské žaloby na nevlastníka sousedního bytu, domu,  - je možné?
- Mohu podat sousedskou žalobu na nevlastníka sousedního bytu, domu, pozemku?
- Podání žaloby na majitele vedlejší nemovitosti, který je dlouhodobě v nemocnici
- Majitel sousední nemovitosti je dlouhodobě v nemocnici, LDN - mohu na něj podat žalobu?

Mám v úmyslu podat tzv. "sousedskou žalobu" na souseda, který mne omezuje na mých právech a není s ním rozumá domluva. Vlastník pozemku je však jeho matka, která leží dlouhodobě na LDN a není s ní možno tedy komunikovat. Veškerou správu nemovitosti a předmětného pozemku tak vykonává zmíněný soused - syn matky, na kterou je pozemek a nemovitost napsána. Je možno podat žalobu na něj, když matka není schopna ve věci jednat? S kým mám komunikovat? Děkuji, Karel
 
ODPOVĚĎ:
Neboť § 127/1 Občanského zákoníku hovoří pouze o vlastníkovi věci, je dle mého názoru vhodnější v této souvislosti vycházet z obecné ochrany vlastnického práva dle § 126/1 Občanského zákoníku, který již poskytuje ochranu všem vlastníkům proti každému, kdo do jejich vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Se zahájením soudního řízení se synem Vaší sousedky (popř. se zahájením předžalobního jednání) by proto neměl být žádný problém.



OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může dědic zemřelého dárce žádat vrácení daru od obdarovaného?
- Smrt dárce a nárok na vrácení daru dědici od obdarovaného
OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Je zástava spoluvlastnického podílu hrubým porušením dobrých mravů?
- Je zástava ne byt, dům, nemovitost ve spoluvlastnictví hrubým porušením dobrých mravů?
OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Může majitel nebo spolumajitel bytu, domu, pozemku s nemovitostí volně nakládat?

Otec daroval svůj podíl vnukovi za života. Vnuk se řádně o svůj podíl nestará, nenavštěvuje svého dědu (dárce). Nyní obdarovaný vnuk zastavil nemovitost. Až otec (dárce) zemře mohu požádat jako dědic o vrácení daru v dědickém řízení? Došlo tím dle mého názoru ke zpronevěře tím, že nemovitost zastavil? Děkuji, Jana
 
ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz je jednoznačně negativní. Dědic nemůže v žádném případě v rámci dědického řízení žádat o vrácení daru (který daroval zůstavitel za života třetí osobě).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 630 Občanského zákoníku se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Právo žádat vrácení daru je tedy tzv. osobním právem dárce (tj. právem úzce souvisejícím pouze s osobou dárce), které nemůže být převedeno či přejít na jinou osobu a smrtí dárce zaniká.
Domnívá-li se proto Váš otec, že jeho vnuk se svým chováním dopustil hrubého porušení dobrých mravů, může žádat o vrácení daru pouze on sám a samozřejmě za svého života. V této souvislosti pouze podotýkám, že Vámi popisované zastavení spoluvlastnického podílu vnukem pak dle mého názoru nemůže v žádném případě představovat důvod pro vrácení daru. Je nutné si uvědomit, že vlastník věci (rovněž i podílový spoluvlastník) může s touto věcí libovolně nakládat, neporušuje-li svým počínáním některý právní předpis (což však není případem zřízení zástavního práva ke spoluvlastnickému podílu).
O zronevěře ve smyslu § 206 trestního zákoníku pak samozřejmě nemůže být řeči.



RŮZNÉ-VLASTNICTVÍ
- Soused navezl ke zdi hlínu a způsobil zvlhnutí - jak postupovat?
- Vlhnutí stěny kvůli navežení hlíny sousedem - jak se bránit?
- Postup řešení sousedského sporu
- Sousedská žaloba z důvodu poškození stěny plotu, domu
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Je možné požadovat náhradu škody v přestupkovém řízení?
- Přestupkové řízení a nárhada škody na majetku
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Návrh na zahájení přestupkového řízení k obecnímu, městskému úřadu

Soused navezl ke stěně mé garáže v délce čtyř metrů do výše 1 metru úmyslně hlínu a stavební suť, čímž způsobil zvlhnutí a odpadávání omítky.Na mé písemné upozornění nereagoval.S písemnou stížností na obecní úřad jsem neuspěl, soused tam navezl ještě víc nepořádku.Je nějaká možnost, jak souseda donutit, aby suť odstranil, případně žádat o náhradu škody? Děkuji, Dušan
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě lze uvažovat o dvou variantách řešení:
1/ Občanskoprávní spor:
Neboť je Váš případ vcelku typickou ukázkou tzv. sousedského sporu, můžete na svého souseda podat tzv. sousedskou žalobu, vníž podrobně vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů (zejména kopie Vašich dosavadních výzev a stížností, podrobnou fotodokumentaci, popř. navrhnete svědeckou výpověď toho, kdo má o situaci povědomí) a budete se domáhat, aby soud uložil Vašemu sousedovi nápravu závadného stavu.
V této souvislosti připomínám, že dle § 126/1 Občanského zákoníku má vlastník právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, přičemž dle § 127/1 Občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku a nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy mimo jiné i pevnými a tekutými odpady.
Ve shora uvedené žalobě se můžete samozřejmě domáhat i náhrady vzniklé škody (§ 420 Občanského zákoníku), za tímto účelem Vám lze doporučit opatřit si znalecký posudek, v němž by byl rozsah škody stanoven (úhrady nákladů na znalecký posudek se můžete v žalobě domáhat samozřejmě také).
2/ Přestupkové řízení:
Počínání Vašeho souseda by bylo možné kvalifikovat rovněž jako přestupek proti majetku dle § 50/1 písm. a) přestupkového zákona (za který hrozí pokuta do 15.000,- Kč) nebo jako přestupek proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. c) přestupkového zákona (za který je možné uložit pokutu do 20.000,- Kč). V této souvislosti proto můžete podat k místně příslušnému obecnímu úřadu návrh na zahájení přestupkového řízení, v jehož rámci se můžete rovněž domáhat náhrady způsobené škody (§ 70 přestupkového zákona).



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Pravidla pro pořadatelskou službu na fotbalovém stadionu
- Může pořadateslká služba na stadionu stříkat vodou, pepřovým sprejem, hasičákem?
- Předpisy ČMFS pro pořadatele na stadionu
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY A PŘESTUPKY
- Co je to krajní nouze - definice, vysvětlení

Jakými zákony, pravidly se řídí pořadatelská služba, ochranka apod. na fotbalových stadionech. Jaké mohou mít vybavení, Jaký mohou vykonávat zákrok na fanoušcích. Mohou po nich stříkat vodou? Pepřovým sprejem? Hasícím přístrojem? Děkuji, Evžen
 
ODPOVĚĎ:
Dle interních předpisů ČMFS je pořadatel povinen zajistit pořádek v prostoru stadiónu, zajistit pořadatelský sbor v potřebném počtu a kvalitě, neumožnit vstup osobám podnapilým či vnášejícím zakázané předměty. Porušení těchto ustanovení jsou sankcionována pokutou, disciplinárně či herními důsledky.
Pokud je mi známo, tak nemáme do dnešních dní závaznou právní úpravu v dané věci, existují jen doporučení Rady Evropy k pořadatelské službě. V takovém případě se patrně uplatní princip krajní nouze, který trestní zákoník definuje a vysvětluje jako situaci, kdy čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
Za předpokladu, že tedy někdo ohrožuje ostatní diváky nebo ničí majetek, je možné proti němu zasáhnout i prostředky, které uvádíte. Ovšem samozřejmě je nutné volit přiměřené prostředky (nikdo nemůže po fanoušcích střílet apod.) a příp. situaci zkusit vyřešit smírnější cestou. Uvedeno na příkladu, nelze proti jednomu nebezpečnému divákovi např. použít vodní dělo. Proti skupině již ano.



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je disponent, osoba s dispozičním právem k účtu?
OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit aby manžel po mé smrti nezůstal bez peněz
- Jak zajistit aby manželka po mé smrti nezůstala bez peněz
- Bankovní účet ve spoluvlastnictví a vliv na dědické řízení
- Smrt disponenta účtu a vliv na dědictví a užívání peněz po smrti
- Jak zabránit zablokování účtu jednoho z manželů po smrti
- Jak se vyhnout zablokování bankovního účtu po smrti a v dědickém řízení
- Je možné vybrat po smrti jednoho z manželů peníze ze společného bankovního účtu
- Je možné vybrat ze společného bankovního účtu peníze po smrti jednoho z manželů?

Oba s manželkou jsme již starší lidé a jistě se stane, že jeden z nás jednou zůstne sám. Oba máme založen spořící účet ovšem s disposičním právem obou osob, ze kterých jsou placeny trvalými příkazy poplatky např. nájem, SIPO, telefon atp. včetně nákupů. Jak zajistit, aby v případě úmrtí jednoho z nás nezůstal pozůstalý bez finančních prostředků event.bez poplatků za výše uvedené služby. Stačí zrušit disposiční právo druhé osoby, aby nemohlo dojít k blokaci úctu? Nebo je jiná cesta, jak zajistit pozůstalému možnost dalšího života bez dluhů a dlouhého čekání, než bude ukončeno pozůstalostní řízení? Děkuji, Ctibor
 
ODPOVĚĎ:
Zemře-li disponent účtu (osoba oprávněná manipulovat - disponovat - s účtem), účet a jeho obsah nebude součástí dědictví (určující je vlastnictví účtu), dispoziční právo zanikne automaticky jako následek smrti disponenta.
Na českém trhu je pouze několik málo subjektů, které nabízejí jeden účet pro více osob (tedy typické spoluvlastnictví), které je výhodné, jelikož účet nebude pro potřeby dědického řízení zablokován.
Uvádíte, že máte jeden účet a dvě dispoziční práva. Tuto informaci je třeba upřesnit, protože taková forma účtu není obvyklá, jelikož někdo musí být vždy majitel účtu.
Pro potřeby odpovědi prosím o informaci, kterou budete mít ověřenou ze smlouvy o zřízení účtu - v ní je uvedeno, zda jeden manžel je vlastník, či jsou vlastníci oba či se jedná o jiný bankovní produkt.



TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Duševně nemocný a nebezpečný soused - jak ho donutit k psychiatrické léčbě
- Obava ze žhářského útoku a zahájení trestního stíhání
- Soused podpaluje domy v okolí - jak se bránit?
- Kdy může soud přikázat ústavní léčbu na psychiatrii?
- Jak dokázat žhářské útoky souseda
- Odvrácení žhářského útoku svépomocí


Bydlím 3 roky v rodinném domku. Syn souseda (22 let) je částečně nesvéprávný (má občanský průkaz OP, ale právní úkony za něj řeší otec). Nesmí alkohol, protože je potom agresivní a často něco zapálí. V okruhu 200 m včetně jejich domu hořelo už asi 10x. Nikdy se nic nedokázalo, protože ho musí prý „chytit za ruku při činu“. Na hasiče vzal sekeru,na policisty motorovou pilu. Jednou ho odvezli na pár dnů na psychiatrii na pozorování, jenže když nepije, je normální, tak ho zase pustili.
Otec ho až dosud chránil a poskytoval mu alibi (bere na něj důchod). Minulý týden mi zapálil plot, ale naštěstí mě vzbudili okolojedoucí lidé a zavolali hasiče. Nebýt toho, asi by shořel dům a já v něm. Podpaluje vždy pozdě večer nebo v noci. Bojím se i usnout, všichni v okolí se bojí. Policie s tím prý nic nemůže udělat, když zavolají záchranku, jen mu píchnou injekci na uklidnění a řeknou, ať ho nechají vystřízlivět. Co s
tím, jak docílit, aby ho zavřeli na léčení, když s tím jeho otec nesouhlasí? Nebo se musí čekat, až někdo uhoří? Bohužel je vidět, že jeho agresivita postupně roste. Děkuji, Dagmar
 
ODPOVĚĎ:
Přestože to může znít poněkud cynicky, tak pouhý strach ze žhářského útoku syna Vašeho souseda pro nařízení jeho léčení nestačí.
Ochranné léčení v ambulantní nebo ústavní formě (§ 99 Trestního zákoníku) nebo zabezpečovací detence (§ 100 trestního zákoníku) mohou být nařízeny pouze soudem v rámci trestního řízení, tzn. že syn Vašeho souseda se musí dopustit skutku, který bude orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako trestný čin.
V této souvislosti však nelze v žádném případě souhlasit s konstatováním, že pro zahájení trestního stíhání musí být syn Vašeho souseda přistižen in flagranti při žhářském útoku. Je nutné si uvědomit, že trestným je rovněž pokus trestného činu, přičemž jako podklad pro zahájení trestního stíhání může samozřejmě posloužit i výpověď jakékoli osoby, která má o daném skutku povědomí. Policii ČR mohou být předloženy i všechny relevantní důkazy (např. fotografické či videozáběry syna Vašeho souseda při žhářském útoku). V tomto ohledu je proto nezbytné trvat (v případě podání trestního oznámení na syna Vašeho souseda dle § 59/5 trestního řádu) na vyrozumění o učiněných opatřeních dle § 158/2 trestního řádu, přičemž v souladu s § 159a/6 a 7 trestního řádu je možné, aby poškozený podal proti případnému usnesení o odložení věci stížnost.
K nedobrovolné hospitalizaci syna Vašeho souseda pak může dojít pouze za podmínek § 38/1 písm. b) zákona o zdravotních službách, tzn. ohrožuje-li bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je-li pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro syna Vašeho souseda nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak. Takováto hospitalizace by však mohla trvat pouze po nezbytně nutnou dobu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že v případě bezprostředního ohrožení dalším žhářským útokem je samozřejmě možné odvrátit jej svépomocí (§ 6 Občanského zákoníku), přičemž toto konání by mohlo být podřazeno rovněž pod ustanovení o jednání v krajní nouzi či nutné obraně (§ 28 a § 29 trestního zákoníku).



PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úrok z prodlení za nevyplacenou mzdu, plat
- Je možné požadovat úrok z prodlení za pozdě vyplacený plat, mzdu?
- Podle čeho se vypočítá úrok z prodlení u mzdy, platu?
- Žaloba na zaměstnavatele - proplacení příplatku za práci o víkendu
- Žaloba na zaměstnavatele - proplacení příplatku za práci v sobotu a neděli


Mohu požadovat po zaměstnavateli úrok z prodlení za nevyplacenou mzdu? Děkuji, Roman
 
ODPOVĚĎ
Ano, rozhodně můžete. Nikoli včasně vyplacená mzda představuje „standardní“ peněžitou pohledávku, na níž je nutné aplikovat § 517/2 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel (zde zaměstnanec) právo požadovat od dlužníka (zde zaměstnavatele) vedle plnění (zde dlužná mzda) úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí právní předpis (kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).



PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Firma neplatila příplatek za práci o víkendu - dodatečné doplacení
- Dodatečné proplacení příplatku za práci v sobotu, neděli (o víkendu)
- Zaměstnavatel dluží příplatek za práci o víkendu - jak postupovat?


Ukončil jsem pracovní poměr dohodou 02.10.2012. Zjistil jsem, že mi firma několik let neplatila příspěvky za práci v sobotu a neděli. Můžu se nějak domáhat finančního vyrovnání? Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce uvádí, že Vám za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Zákoník práce dále uvádí, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku, tudíž i příplatek za práci v sobotu a v neděli.
Dlužné příplatky písemně u zaměstnavatele reklamujte a chtějte je nejpozději do 1 měsíce doplatit. Za předpokladu, že zaměstnavatel nebude ochoten na Vaši žádost přistoupit, budete se muset obrátit žalobou na vyplacení dlužné částky na soud. Také můžete podat na oblastní inspektorát práce ve Vašem kraji podnět. Inspektorát pak ve věci provede šetření a zjistí-li nedostatky může zaměstnavateli uložit pokutu a vyzvat ho k vyplacení dlužného příplatku.



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Povinné ručení a srážka vozidla se zvěří
- Platí povinné ručení i pro případ srážky auta se zvěří?
- Jaký je rozdíl mezi povinným ručením a havarijním pojištěním?


Jak se řeší srážka se zvěří na placennem dálničním úseku při základním povinném ručení? Auto je totálně na odpis. Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení) se na případy srážky se zvěří neuplatní. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že povinné ručení se vztahuje na ty případy, kdy provozem vozidla způsobíte škodu třetímu subjektu Vy.
Opačné případy (tzn. je-li škoda způsobena na Vašem vozidle) jsou nejčastěji kryty havarijním pojištěním, které však není povinné (a z Vašeho dotazu nevyplývá, zda máte uzavřeno rovněž toto pojištění). V současné době nabízejí některé pojišťovny pojištění srážky se zvěří jako součást určité formy nadstandardního povinného ručení, popř. je možné se pro tyto případy připojistit.
V současné době Vám lze proto doporučit prostudovat pojistné podmínky Vámi uzavřené smlouvy o povinném ručení, popř. se informovat u své pojišťovny. Nebude-li se Vaše povinné ručení na srážku se zvěří vztahovat, ponesete náklady spojené se vznikem škody sama.



OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace markýzy - chybějící komponenty
- Neuznání reklamace markýzy - jak dále postupovat?


Dne 27.1.2012 jsme zakoupili "kompletní"sadu markýza + stanová předsíň "Fiamma ZIP 350 Medium" za 1557,- euro. Bohužel až před odjezdem na dovolenou, koncem srpna 2012 jsme při zkušebním postavení předsíně zjistili, že v balíku komponentů chybí hlavní část přední stěny a celá předsíň je tedy nefunkční. Neúplnost dodávky jsme poté 24.8.2012 reklamovali u prodejce (zápis z reklamace máme), naše reklamace však byla pouze ústně odmítnuta s poukazem na dobu uplynulou od zakoupení zboží a na to, že nejde o vadu dodaného zboží, ale chybějící díl, což nelze nijak prokázat. Současně nám však bylo slíbeno, že se prodejce pokusí vyřešit naši reklamaci s jeho dodavatelem. Na náš požadavek (koncem září 2012) na  oficiální vyrozumění o výsledku řešení reklamace prodejce dosud nereagoval. Dotaz zní: jak by bylo možné účinně postupovat. Vzniklá škoda je cca 6000 Kč. U tohoto prodejce jsme v průběhu několika posledních let zakoupili zboží za více než 100.000 Kč. Děkuji, Aleš
 
ODPOVĚĎ:
Obávám se, že skutečnost, že jste s danou společností již v minulosti obchodoval, Vám v této záležitosti nikterak nepomůže.
Navrhuji, abyste se znovu písemně obrátil na prodejce. Přípis by bylo vhodné zaslat doporučeně a na dodejku, bylo by vhodné, abyste k přípisu se žádostí o sdělení informací o stavu reklamace, připojil kopii zápisu z reklamace. V závěru je možné upozornit prodejce na skutečnost, že pokud zůstane nečinný, bude celá věc řešena soudem.
Pokud znáte jméno dodavatele tohoto zboží, můžete se obrátit s žádostí o informaci, zda je možné tuto chybějící součást od něj získat, neboť prodejce zůstává nečinný, vhodné bude zaslat spolu s touto žádostí, též kopii zápisu z reklamace.
Je možné uvažovat i o odstoupení od kupní smlouvy, nicméně záleží na textu smlouvy, pokud tam není o právu odstoupit od smlouvy žádná zmínka, bude se postupovat podle občanského zákoníku. Kupující je oprávněn odstoupit od smlouvy, neboť jde o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, pokud nedojde k vyhovění reklamace. V takovém případě, by se Vám vrátili alespoň peníze.
Posledním variantou, jak by bylo možné Vaši situaci řešit, je soudní spor, nicméně bude složité prokázat, že součástka opravdu chyběla.
Výrazně jednodušší by byla Vaše situace, pokud byste dostal markýzu poštou nebo přepravní společností. Pokud by celková běžná hmotnost markýzy byla např. 85 kg a Váš balík vážil např. jen 71 kg, bylo by naprosto zřejmé, že objednávka nebyla kompletní (a rozdíl hmotnosti by mohl svědčit pro určení konkrétního chybějícího dílu).



OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědic nestihl odmítnout dědictví ve lhůtě 1 měsíce - jak postupovat?
- Co je to konvokace věřitelů (vyzvání věřitelů) v rámci dědického řízení
- Vyzvání věřitelů po dědickém řízení - informace


Mám problém týkající se dědického řízení po mém strýci. Ten byl nemajetný, žil v domácnosti, kde dlužil na nájemném. Já jsem dědictví písemně odmítl, dopis byl odeslán přes Českou poštu. Následně mi byl zaslán dopis od notářky v Praze, kde jsem byl vyzván k projednání dědictví, jelikož jsem dědictví do jednoho měsíce neodmítl. K tomuto řízení jsem se nedostavil, jelikož jsem řidič kamionu a dopis jsem našel až po 3 týdnech. Následně jsem telefonoval notářce, kdy mi bylo sděleno, že ona řízení již ukončila. Poté jsem dne 15.10.2012 převzal usnesení, že jsem dědicem bytového vybavení atd. v hodnotě 1.000,- Kč, kdy ale vznikl dluh na nájemném ve výši cca 60.000,- Kč a dědictví je tedy předlužené. Vím, že věřitel by po mě neměl požadovat větší částku, než kterou jsem nabyl v dědictví. Je možné, když se po uzavření dědictví přihlásí další věřitelé, aby po mě požadovali nějakou částku v plné výši, nebo nemohou? Jak postupovat v případě likvidace dědictví a zda i po případném vyzvání věřitelů soudem a jejich nečinnosti budou moci v budoucnu nějakým způsobem po mě dluhy vymáhat? Děkuji, Vendelín
 
ODPOVĚĎ:
Máte pravdu, že dědic odpovídá do výše ceny nabytého dědictví za zůstavitelovy dluhy. Nepříjemná situace nastává ovšem v okamžiku, že je věřitel oprávněn žádat uspokojení svého dluhu i z majetku dědice, neboť okamžikem přijetí dědictví, srůstá původní majetek dědice s majetkem, který získal dědic od zůstavitele (vizte § 470 Občanského zákoníku).

Velmi Vám doporučuji a souhlasím s likvidací dědictví a tzv. konvokací věřitelů (vyzvání věřitelů), ustanovení § 471 občanského zákoníku. Ti věřitelé, kteří se nepřihlásí v rámci tohoto svolání věřitelů, nemají nárok na uspokojení svých pohledávek (§ 471 odst. 2, na konci odstavce).


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Bossing, šikana ze strany nadřízeného - jak se bránit
- Jak postupovat při bossingu a šikaně od nadřízeného?
- Šikna, bossing od zaměstnavatele - postup jak se bránit
- Může sloužit nahrváka šikanování zaměstnavatele jako důkaz u soudu?
- Zvuková nahrávka bossingu, šikanování zaměstnavatele jako důkaz u soudu


Nadřízený se mnou jedná způsobem, který považuji za šikanu. Rád bych se zeptal na následující. Pokud bych pořídil zvukovou audionahrávku takového jednání např. na svůj mobilní telefon, mohl bych ji zveřejnit, např. kolegům v zaměstnání, či jiným lidem? Bylo by to v rozporu s nějakým zákonem? Mohl bych ji případně použít jako důkaz u soudu? Věnuje se tomuto nějaký zákon, ve kterém bych mohl sám najít podrobnější informace? Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Pořizování obrazových snímků, zvukových záznamů a jiných podobných záznamů je omezováno institutem ochrany osobnosti, jak vyplývá z § 11 a následující občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb.). Pro hlubší studium doporučuji komentář k občanskému zákoníku, zejména výše uvedená ustanovení.
Jistě by nebylo na místě, abyste tento záznam předkládal svým kolegům v práci, či jiným lidem – mohl byste se dopustit neoprávněného zásahu do práv na ochranu osobnosti – mohla by na Vás být vymáháno i přiměřené zadostiučinění v penězích.
Smysluplná bude tato audio nahrávka pouze ve vztahu k nadřízeným Vašeho nadřízeného, případně jako důkaz pro šetření České inspekce práce. Informace o tom, jak podat podnět k šetření oblastnímu inspektorátu práce a vzor naleznete zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma/102-vzory-zdarma-smlouvy-zaloby-zadosti-dohody-podani-stiznosti-zaveti-oznameni.html .



PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Kdo je vlastníkem certifikátů o prohloubení kvalifikace?
- Zaměstnavatel neche vydat originál certifikátu o prohloubení kvalifikace
- Zaměstnavatel zadržuje svářečský průkaz - jak se bránit?
- Zaměstnavatel odmítá vydat svářečský průkaz - jak se postupovat?
- Kdo je majitel svářečského průkazu - zaměstnavatel nebo zaměstnanec?


20 let pracuji v jedné soukromé firmě jako zámečník, svářeč. Když jsem nastupoval do zaměstnání, zaměstnavateli jsem odevzdal platný svářečský průkaz (originál). Během té doby jsem si na žádost zaměstnavatele zvyšoval kvalifikaci v podobě svářečských zkoušek. Platné svářečské certifikáty (originály) si zaměstnavatel nechával zasílat přímo ze svářečské školy. V pracovní smlouvě, kterou jsem uzavřel před 20ti lety, mám uvedeno, že po každé svářečské zkoušce musím odpracovat u této firmy 2 roky. Poslední zvýšení kvalifikace proběhlo cca před 4 lety. Od té doby jsem absolvoval pouze 1 jednodenní přezkoušení způsobilosti. Nyní jsem se rozhodl z této firmy odejít a po zaměstnavateli jsem žádal certifikáty za vykonané zkoušky, které potřebuji k nové práci. Zaměstnavatel mi odmítl certifikáty vydat, s tím, že na ně nemám nárok a že mi je za sumu 40.000 Kč prodá.
Má právo zaměstnavatel originály certifikátů zadržovat? Po ústním dotazu ve svářečské škole mi bylo sděleno, že originály mám vlastnit já a zaměstnavatel pouze kopie. Bohužel nevlastním ani jedno. Děkuji, Jiří
 
ODPOVĚĎ:
Správně tušíte, že postup Vašeho zaměstnavatele není zcela v pořádku. I přesto, že náklady prohlubování Vaší kvalifikace nesl zaměstnavatel (což mu ostatně ukládá § 230 a násl. zákoníku práce), nevzniká tím v žádném případě zaměstnavateli vlastnické právo k Vámi získaným certifikátům. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že předmětné certifikáty jsou vedeny na Vaše jméno, žádný právní titul k zadržování těchto certifikátů Vaším zaměstnavatelem proto neexistuje. Samozřejmě zaměstnavatel nemá nárok ani na peněžité plnění za tyto certifikáty a za svářečský průkaz.
Nebude-li Váš zaměstnavatel ochoten Vám certifikáty vydat dobrovolně, lze Vám doporučit vyžádat si na něm nahlédnutí do Vašeho osobního spisu a pořízení stejnopisů předmětných certifikátů na náklady zaměstnavatele (§ 312/3 zákoníku práce). Tímto způsobem získáte prozatím alespoň kopie těchto dokladů.
Vaším dalším krokem pak může být podání žaloby na vydání věci dle § 126/1 Občanského zákoníku.
Ve Vašem případě by bylo rovněž možné uvažovat o kontaktování Policie, neboť současný postup Vašeho zaměstnavatele lze kvalifikovat jako přestupek proti majetku (§ 50 zákona o přestupcích), popř. rovněž některý z trestných činů proti majetku (§ 205 a násl. trestního zákoníku).
Nepodařilo-li by se Vám ani shora uvedeným způsobem originály certifikátů získat, bylo by dle mého názoru možné se obrátit na instituce, které Vám certifikáty vydaly a požádat zde o jejich znovuvydání (duplikáty).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že při ukončení pracovního poměru je Vám zaměstnavatel povinen vydat potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list) dle § 313 zákoníku práce; na Vaše vyžádání je pak zaměstnavatel povinen vyhotovit rovněž pracovní posudek (§ 314 a § 315 zákoníku práce), v němž musí zhodnotit také Vámi dosaženou kvalifikaci.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví bankovního účtu jednoho z manželů - informace
- Každý manžel má bankovní účet - jak probíhá dědění?
- Co znamená dědit podle pravidel druhé dědické skupiny

Jsme důchodci ve věku, kdy se již myslí na věci poslední. Obracíme se na Vás s dotazem, zda se bankovní účty, které máme založené každý na své jméno považují jako SJM a podle toho se pak dědí z účtů obou manželů anebo probíhá dědictví pouze z bankovního účtu zemřelého manžela. V případě, kdyby se oba účty považovaly za SJM, mohl by se pozůstalý manžel v době než se vyřídí dědictví dostat do značných finančních potíží.
Obdobně nám není jasné dědění nemovitostí (např. rodinný dům), které jsou zapsány na katastru jako SJM, zda pozůstalému manželovi zůstane polovina nemovitosti anebo přichází v úvahu dědění celé nemovitosti. Pokud se dědí jako SJM celá nemovitost, jak lze změnit na katastru zápis SJM na zápis rozdělený na oba manžele (zřejmě jako zúžení SJM). Děkují manželé Novákovi
 
ODPOVĚĎ:
Pokud zemře jeden z manželů, kteří jsou bezdětní, situace se řeší takto: nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.

Když se řekne, že se bude dědit podle pravidel druhé dědické skupiny, znamená to, že zůstavitel nemá žádné dítě (a to i osvojence), vnouče, pravnouče – jednoduše žádného potomka (jinak by se dědictví projednávalo podle pravidel první dědické skupiny).

V této skupině může manžel (partner) dědit sám, nemá-li zůstavitel rodiče ani tzv. spolužijící osobu. Spolužijící osoba je označení pro osobu, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitele. Zda vztah mezi zůstavitelem a spolužijící osobou vznikl z důvodu pokrevního svazku či nikoliv je bez právního významu.
Spolužijící osobou tak může třeba vzdálená sestřenice z matčiny strany, stejně tak může být spolužijící osobou dítě svěřené zůstaviteli do pěstounské péče, nebo druh či družka. Záleží pouze na době sdílení jedné domácnosti spolužijící osoby se zůstavitelem před jeho smrtí a na tom, zda soužití vedlo k společné úhradě potřeb nebo zůstavitel osobu spolužijící vyživoval.

Před ostatními dědici je manžel (partner) zvýhodněn tím, že zdědí minimálně polovinu dědictví. Důležité je, že finance i když máte dva bankovní účty patří do SJM, tedy nemáte smlouvou zúžené SJM. Pokud jde o nemovitost, notář při dědickém řízení sepíše usnesení a jeden stejnopis pokud je předmětem dědického řízení nemovitost doručí do katastru nemovitostí, katastr dle tohoto usnesení zapíše příslušné změny provedené v dědickém řízení.

Detailní informace o dědictví, vydědění a závěti nalezenete na naší stránce zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html