Počet stránek ve webu: 39.266

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny


PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Může zaměstnavatel použít kamerový záznam kvůli kriminalitě pracoviště?
- Kriminalita na pracovišti a kamerový záznam zaměstnavatele
- Jak dlouho může zaměstnavatel uchovávát záznamy z kamer
- Maximální doba uchovávání kamerových záznamů na pracovišti
- Monitorování, nahrávání zaměstnanců supermarketu na kameru
- Kamerový záznam zaměstnanců supermarketu a prokázání krádeže
- Může se zaměstnanec podívat na záznam z kamerového systému?
- Právo zaměstnance vidět záznam z kamerového systému pracoviště
- Můž mít zaměstnavatel kamery bez souhlasu zaměstnanců?
- Je k umístění kamer na pracovišti nutný souhlas zaměstnanců?
- Svolení, souhlas zaměstnanců s kamerami na pracovišti
- Křivé nařčení zaměstnavatele z krádeže na pracovišti - obrana
- Obrana proti výpovědi zaměstnavatele - křivé nařčení z krádeže


Pracuji v jednom velkém hypermarketu, kde jsou na některých místech instalovány bezpečnostní kamery.
Již mnohokrát se stalo, že firma vyhodila několik mých spolupracovníků z důvodu nebo s tvrzením, že na záznamu z těchto bezpečnostních kamer se dopustili krádeže či špatného vrácení hotovosti apod. Byl na ně vytvářen nátlak, že pokud nepřistoupí na dohodu o ukončení pracovního poměru, pak jim do výpovědi napíší hrubé porušení pracovní kázně.
Moje otázka zní, zda máme právo vidět tento záznam, vzhledem k tomu, že jsme si naprosto jisti, že jsme nespáchali nic, co by mělo být důvodem k výpovědi. Firma nemá právo nutit zaměstnance podepsat nevýhodnou výpověď pod pohrůžkou.
A dále by mě zajímalo, jak dlouho může firma uschovávat tyto záznamy, protože víme, že tyto záznamy kontrolují zpětně i několik týdnů či měsíců. Děkuji, Valérie
 
ODPOVĚĎ:
Provozování kamerového systému zaměstnavatelem jako subjektem údajů podléhá registraci u Úřadu na ochranu osobních údajů. Obecně k provozování kamerového systému ÚOOU (Úřad na ochranu osobních údajů) vydal stanovisko 1/2006 - najdete na stránkách úřadu (www.uoou.cz). Zaměstnavatel by měl být registrovaný u výše zmíněného úřadu, zaměstnanci by měli být o provozování kamerového systému informováni.
Je dále třeba předem jednoznačně stanovit účel pořizování záznamů, který musí korespondovat s důležitými, právem chráněnými zájmy správce (např. ochranou majetku před krádeží). Záznamy tak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě.
Je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému. Uchovávaná data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky např. 24 hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, v zásadě však nepřesahující několik dnů.
Pokud zaměstnavatel postupujete, jak popisujete jedná pravděpodobně protiprávně. Na dohodu nepřistupujte, trvejte na předložení záznamu z kamer, nechte si předložit, že je zaměstnavatel jako subjekt údajů registrován u ÚOOU.
K provozování kamerového systému musí mít správce údajů také informovaný souhlas zaměstnanců - jinak se zaměstnavatel dopouští správního deliktu a vy můžete podat podnět k přešetření na ÚOOÚ. Zároveň nepřistupujte na dohodu, výpověď je možné napadnout u soudu žalobou na neplatnost ukončení pracovního poměru.
Neplatnost ukončení pracovního poměru je třeba napadnout žalobou u soudu do 2 měsíců ode dne, kdy k neplatnému ukončení došlo; vyzve-li zaměstnanec zaměstnavatele písemně, že trvá na tom, aby jej dále zaměstnával, protože považuje ukončení za neplatné, jeho pracovní poměr dále trvá a zaměstnavatel je povinen mu až do rozhodnutí soudu platit náhradu mzdy.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zabránit dědění vyženěných dětí?
- Jak zabránit dědění dětí nového manžela, manželky


Manžel má z předcházejícího manželství děti. Spolu děti nemáme. Od strýce jsem dostala darem nemovitosti. Část jsem prodala a peníze uložila na termínovaný vklad. Co je potřeba napsat v mé závěti, aby tyto peníze nedědili děti v případě manželovy smrti. Děkuji, Danuše
 
ODPOVĚĎ:
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.
Takže v případě Vašeho úmrtí pokud jste bezdětná by zákonným dědicem byl Váš manžel - získal by nejméně 1/2 dědictví a poté Vaši rodiče a ti, kteří s Vámi žili před smrtí po dobu jednoho roku ve společné domácnosti. Pokud máte děti s jiným partnerem jsou ze zákona neopomenutelnými dědici.
Finance získané za prodej nemovitosti, kterou jste získala darem od strýce jsou výlučně Vaše finance. Nespadají do společného jmění manželů SJM. Obecně věci získané darováním za trvání manželství nespadají do SJM. Jsou pouze Vaše.
Další informace o dědění, vydědění a závěti zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html


OBČAN-BYDLENÍ
- Převod užívacího práva obecního bytu na syna, dceru
- Jak převést užívací práva bytu na potomka (syna, dceru)
- Uzavření sňatku a vliv na užívací právo obecního bytu
- Může zaniknout právo bydlet v obecním bytě po uzavření sňatku?
- Automatický přechod užívacího práva bytu na osobu blízkou
- Bydlení osoby blízké v obecním bytě a užívací práva této osoby
- Svatba, sňatek, manželství a automatický společný nájem bytu
- Vliv svatby, sňatku na užívací práva obecního bytu
- Může nový manžel, manželka bydlet v obecním bytě druhého z manželů?


Mám užívací práva k obecnímu bytu, kde žiji se svou nezletilou dcerou. Současně mám přítele, který si zakoupil na hypotéku byt v osobním vlastnictví a nabídl nám možnost společného bydlení. Vzhledem k tomu, že dceři bude za dva roky 18 let a předpokládám, že by se jednou chtěla osamostanit, nerada bych přišla o možnost užívacích práv k obecnímu bytu. Jakým způsobem mohu postupovat tak, aby to bylo v souladu se zákonem a kdy mohu uskutečnit přepis na dceru. Lze užívání práv převést automaticky? Jak by to bylo v případě mého sňatku s přítelem, kdy on je vlastnikem bytu v osobním vlastnictví OV, získany však před uzavřením manželství. Zaniknou moje práva na užívaní mého bytu? Děkuji, Irma
 
ODPOVĚĎ:
V případě, že se odstěhujete do jiného bytu hovoříme o přechodu nájmu bytu dle občanského zákoníku. Nájem v tomto případě stejně jako při úmrtí nájemce přechází v první řadě na osobu blízkou, tedy Vaši dceru (děti, vnuci, rodiče, sourozenci, zeť a snacha), která prokáže, že s Vámi žila ve společné domácnosti v den odstěhování. U vlastníka bytového fondu - na městkém úřadě si podejte žádost o osvědčení přechodu nájmu bytu.
V případě přechodu nájmu bytu na dceru nesmí mít dcera právní titul (důvod) k užívání jiné nemovitosti. Pokud byste pojala svého přítele za manžela, okamžikem uzavření manželství by vám vznikl společný nájem bytu. Váš manžel by získal užívací právo k obecnímu bytu. O byt byste nepřišla - tedy vaše užívací právo k bytu nezanikne, neboť byt je v osobním vlastnictví manžela, který manžel nabyl před uzavřením manželství a proto se jedná o jeho výlučný majetek.


PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Je jízda řidiče po pracovní době považována za přesčas?
- Je pracovní pohotovost práce přesčas?
- Pracovní pohotovost řidiče a práce přesčas
- Je nutný souhlas zaměstnance s pracovní pohotovostí?
- Může zaměstnavatel přikázat pracovní pohotovost?
- Co je považováno za pracovní pohotovost - příklad
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Příplatek za pracovní pohotovost - informace

Jsem státní zaměstnanec. Pracuji jako řidič na úřadě. Pracovní doba je pevná (jako úřední hodiny).
Jedná se mi ale o předem naplánované jízdy po pracovní době o přesčas? Zaměstnavatel chce uplatnit pracovní pohotovost. Např. po pracovní době (po 16. hodině) mám odjet služebním vozidlem do místa mého bydliště a pak ve 22 hodin vykonat jizdu (převoz osoby z letiště). Domnívám se, že u předem oznámených jízd po pracovní době se jedná vždy o presčas a ne pohotovost. U pracovní pohotovosti přece nevím, zda budu někam vyslán. Doposud zaměstnavatel tyto situace proplácel jako přesčas. S příchodem nového roku 2012 si pojem pracovní pohotovost vykládá jinak. Děkuji, Ladislav
 
ODPOVĚĎ:
Jako zaměstnanec nemusíte pracovní pohotovost vykonávat. Zaměstnavatel ji může po Vás požadovat jen jestliže se na tom s Vámi dohodne. Tato dohoda může být sjednána i ústně a i od případu k případu.Pokud v době pracovní pohotovosti začnete pro zaměstnavatele konat práci, pak se zpravidla jedná o práci přesčas, protože pracovní pohotovost je nařizována zaměstnavatelem na dobu odpočinku zaměstnanců a zpravidla proto výkon práce v době pracovní pohotovosti je konán nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem rozvržené pracovní doby. Výkon této práce za splnění těchto podmínek je prací přesčas a zaměstnavatel za ni musí zaměstnanci poskytnout nejenom mzdu nebo plat, ale také příplatek za práci přesčas.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Patří důchodové pojištění do dědictví, dědického řízení?
- Patří stavební spoření do dědictví, dědického řízení?


Chtěla bych se zeptat, zda jsou některé učty vyčleněny z dědického řízení - např. důchodové pojištění, stavební spoření, apod. Od právníků se mi dostává nejednozných informací. Děkuji, Alexandra
 
ODPOVĚĎ:
Ne, žádné účty nejsou vyčleněny z dědického řízení. V dědickém řízení se rozděluje majetek i dluhy a důchodové pojištění a stavební spoření patří mezi aktivní majetek zůstavitele.
Více informací o dědictví, vydědění, závěti a odmítnutí dědictví zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/86/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Lhůta notáře na vydání písemného vyhotovení usnesení o dědickém řízení
- Lhůta notáře na zaslání usnesení dědického řízení od notáře
- Lhůta notáře na vynesení usnesení dědického řízení
- Do kdy musí notář napsat protokol o ukončení dědického řízení?


Nyní probíhá dědické řízení po mém zemřelém otci. Pozůstalí jsou manželka a dvě dcery. Jsou předmětem tohoto řízení také akcie, smlouva o stavebním spoření a životní pojištění – vše oficiálně psané na mou matku (která se však na nich nikdy ničím nepodílela)? Pokud ano, v jakém poměru ve vztahu ke mně (jsem dcera zemřelého)?
Do kdy od sepsání protokolu v notářské kanceláři obdržím usnesení z tohoto jednání? Děkuji, Jindřiška
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jsou akcie, pojistná smlouva a stavební spoření psány na Vaši matku, nestanou se tyto předmětem dědického řízení po Vašem otci.
Nejsou stanoveny žádné zákonné lhůty pro vydání usnesení. Předpokládám, že byste písemné vyhotovení usnesení měla obdržet nejpozději do jednoho měsíce. V této věci se můžete telefonicky informovat v notářské kanceláři, kdy bude usnesení vyhotoveno.


RODINA-SJM A ROZVOD
- Prodej bytu získaného před svatbou a vypořádání SJM při rozvodu
- Vypořádání SJM při rozvodu a vliv bytu koupeného před svatbou
- Vypořádání SJM u rozvodu a vliv bytu koupeného před manželstvím
- Rozhodnutí Nejvyššího soudu o vypořádání SJM - 22 Cdo 1037/2004


Jsme s manželem v rozvodovém řízení - nesporný rozvod, byt získaný manželem před manželstvím byl prodán za trvání manželství za 1.650.000 Kč (část z toho byla použita na nákup osobního auta, část použita na doplacení hotovostní půjčky, velká část použita na doplacení hyp. úvěru na pořízení nového bytu, pak se platil poplatek za předčasné splacení části úvěru, také daň z převodu nemovitosti a poplatek za zprostředkování prodeje realitní kanceláři), když ale sečtu všechny zmíněné celkové náklady, k celkové prodejní ceně bytu chybí cca. 81.000 Kč, kde nejsme schopni doložit za co byly přesně utraceny. Jak postupovat v tomto případě?
A je správný postup, odečíst od prodejní ceny bytu náklady spojené s prodejem (poplatek za zprostředkování prodeje, daň z nemovitosti a poplatek za předčasné uhrazení části úvěru) nebo se tyto náklady hradí ze společného jmění manželů SJM? Děkuji, Dana
 
ODPOVĚĎ:
Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2004 sp. zn. 22 Cdo 1037/2004 platí, že jestliže byla nějaká věc získána za trvání manželství zčásti z prostředků patřících jen jednomu z manželů, pak při vypořádání je manžel, z jehož prostředků byl tento náklad vynaložen, oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co takto vynaložil. Z výše uvedeného je zřejmé, že manžel je oprávněn požadovat finanční částku za prodej bytu, který získal před svatbou.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Klient našel práci a má advokáta ex offo - musí ho zpětně zaplatit?
- Kdy je přidělen zdarma právník, advokát ex offo - situace
- Kdy se platí za právníka, advokáta ex-offo


Dostala jsem přiděleného advokáta ex-offo, případ se táhne již rok a byl několikrát odložen, nyní mám za sebou jedno stání. Právě budu nastupovat do práce, bude stále advokát ex-ofo (tedy přidělen zdarma z moci úřední) nebo ho budu muset hradit já? Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Nepíšete z jakého důvodu Vám byl advokát ex offo přidělen. Zda jste si sama žádala u soudu o přidělení advokáta, či u ČAK nebo Vám byl přidělen ze zákonných důvodů z titulu nutné obhajoby či v jiném případu. Pokud jste si žádala o přidělení ex offo z důvodu finančních, je na soudu, aby situaci zhodnotil. Pokud Vám byl přidělen advokát ex offo ze zákoných důvodů, to že pracujete na tomto nic nemění.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví bankovního účtu jednoho z manželů - informace
- Každý manžel má bankovní účet - jak probíhá dědění?
- Co znamená dědit podle pravidel druhé dědické skupiny


Jsme důchodci ve věku, kdy se již myslí na věci poslední. Obracíme se na Vás s dotazem, zda se bankovní účty, které máme založené každý na své jméno považují jako SJM a podle toho se pak dědí z účtů obou manželů anebo probíhá dědictví pouze z bankovního účtu zemřelého manžela. V případě, kdyby se oba účty považovaly za SJM, mohl by se pozůstalý manžel v době než se vyřídí dědictví dostat do značných finančních potíží.
Obdobně nám není jasné dědění nemovitostí (např. rodinný dům), které jsou zapsány na katastru jako SJM, zda pozůstalému manželovi zůstane polovina nemovitosti anebo přichází v úvahu dědění celé nemovitosti. Pokud se dědí jako SJM celá nemovitost, jak lze změnit na katastru zápis SJM na zápis rozdělený na oba manžele (zřejmě jako zúžení SJM). Děkují manželé Novákovi
 
ODPOVĚĎ:
Pokud zemře jeden z manželů, kteří jsou bezdětní, situace se řeší takto: nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.
Když se řekne, že se bude dědit podle pravidel druhé dědické skupiny, znamená to, že zůstavitel nemá žádné dítě (a to i osvojence), vnouče, pravnouče – jednoduše žádného potomka (jinak by se dědictví projednávalo podle pravidel první dědické skupiny).
V této skupině může manžel (partner) dědit sám, nemá-li zůstavitel rodiče ani tzv. spolužijící osobu. Spolužijící osoba je označení pro osobu, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitele. Zda vztah mezi zůstavitelem a spolužijící osobou vznikl z důvodu pokrevního svazku či nikoliv je bez právního významu.
Spolužijící osobou tak může třeba vzdálená sestřenice z matčiny strany, stejně tak může být spolužijící osobou dítě svěřené zůstaviteli do pěstounské péče, nebo druh či družka. Záleží pouze na době sdílení jedné domácnosti spolužijící osoby se zůstavitelem před jeho smrtí a na tom, zda soužití vedlo k společné úhradě potřeb nebo zůstavitel osobu spolužijící vyživoval.
Před ostatními dědici je manžel (partner) zvýhodněn tím, že zdědí minimálně polovinu dědictví. Důležité je, že finance i když máte dva bankovní účty patří do SJM, tedy nemáte smlouvou zúžené SJM. Pokud jde o nemovitost, notář při dědickém řízení sepíše usnesení a jeden stejnopis pokud je předmětem dědického řízení nemovitost doručí do katastru nemovitostí, katastr dle tohoto usnesení zapíše příslušné změny provedené v dědickém řízení.
Detailní informace o dědictví, vydědění a závěti nalezenete na naší stránce zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html


OBCHOD-KUPNÍ SMLOUVY
- Může si před koupí bytu vzít zájemce makléře na prohlídku?
- Může si zájemce o koupit bytu vzít makléře na prohlídku?
- Jak odhalit skryté vady při koupi bytu od developera
- Zjevné, skryté a právní vady bytu při koupi od developera
- Koupě bytu s vadami od developera - jak právně zajistit?
- Rizika koupětu od developera
- Na co si dávat pozor při kupování bytu od developera
- Lhůta na odstranění skrytých vad bytu od developera
- Neuznání reklamace developerem - jak postupovat?


Kupuji nový byt od developera a chystám se na jeho přejímku.
1) Mohu si s sebou na přejímku bytu vzít osobu, která mi pomůže najít případné vady? Co lze udělat, když mého poradce odmítne developer do objektu vpustit?
2) Mám právo zkontrolovat si i společné prostory, např. střechu a třeba strojovnu vzduchotechniky?
3) Podle jakých pravidel se určí, zda vada existuje, či neexistuje? Například rovinatost omítek a podlah, kvalita provedení obkladů atd, když ČSN nejsou závazné? Rozhoduje v takovém případě soudní znalec a když zjistí, že já jsem byl v právu, musí developer uhradit náklady na onoho soudního znalce?
Děkuji, Teodor

ODPOVĚĎ:
Na přejímku bytu si samozřejmě s sebou můžete vzít třetí osobu (makléře). Pokud by Vám to developer nedovolil, zřejmě by měl důvod něco skrývat nebo by věděl, že byt má víceméně skryté vady.
Ano, právo zkontrolovat si společné prostory určitě máte.
Vady rozdělujeme na zjevné - patrné na první pohled, skryté a vady právní. To předpokládám řešit nebudete pokud jde o nový byt od developera. (Právní vadou se má na mysli zástavní právo, exekuce apod.) Zda se jedná o vadu stavby většinou posuzuje stavebně technický dozor na stavbě - nebo znalec v daném oboru. Pokud máte pochybnosti o kvalitě provedených stavebních prací je dobré si nechat zpracovat nezávislým znalcem posudek.
Důležité je také, jak máte koncipovanou kupní smlouvu. Součástí kupní smlouvy by měl být předávací protokol a v něm zaneseny skutečné vady. Pokud má byt resp. stavba vady a nedodělky, všechny je písemně vyjmenujte a nechte od developera potvrdit. Doporučuji nepodepisovat smlouvu, ve které jsou vyjmenovány vady na něž se záruka nevztahuje. Trvejte na jasných definicích a přesných termínech, do kdy má být vada odstraněna. Hlídejte lhůty, pokud je developer nedodrží, máte právo na odstoupení od smlouvy. Veškerou komunikaci s developerem pečlivě archivujte (vhodné jsou i zvukové záznamy komunikace osobní a telefonické). Doporučuji si také v kupní smlouvě sjednat výslovně záruku - záruční dobu na uplatnění závad.
Podávající mimo jiné také odpovídá za vady, které má předmět koupě v okamžiku jejího předání kupujícímu. V případě zjevných i skrytých vad má prodávající nárok na jejich bezplatné odstranění, pokud je prodávajícímu řádně a včas nahlásí.
Kupující si musí dát pozor zejména na včasnost reklamace, tedy oznámit vady bez zbytečného odkladu po té, co je zjistí nejpozději však u zjevných vad do uplynutí přiměřené doby pro provedení odpovídající prohlídky (zákon nedefinuje tuto dobu přesným časovým rozmezím, ale zpravidla se bude jednat o několik dnů, nanejvýš týdnů) a u skrytých vad nejpozději do 6 měsíců. Oznámení vad (reklamaci) je potřeba udělat písemnou formou (nejlépe doporučeným dopisem), aby byl kupující v případě sporu vybaven dokladem (podací lístek z pošty), kdy vady reklamoval a tedy že tak učinil včas.
Zmeškání včasné reklamace může totiž mít pro kupujícího fatální následky, spočívající až v úplné ztrátě práva na bezplatné odstranění vady.
V případě neuznání reklamace má totiž spotřebitel možnost nechat si zpracovat znalecký posudek soudním znalcem, který nestranně konstatuje existenci vady a tím i oprávněnost reklamace.Právě náklady vynaložené na takový posudek v současnosti spolu s cestovními výdaji, případně výdaji na dopravu reklamované věci k prodávajícímu tvoří v praxi nejčastěji nutné náklady spojené s uplatněním práv z odpovědnosti za vady prodané věci. V případě uplatnění reklamace máte také nárok na náhradu nutných nákladů vynaložených v souvislosti s reklamačním řízením.


OBČAN-AUTORSKÁ PRÁVA
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Výše bezdůvodného obohacení při použití cizí fotografie
- Použití fotografie z cizího webu a výše bezdůvodného obohacení
- Jak se odvolat proti výši bezdůvodného obohacení - použití cizí fotografie


Česká fotobanka ISIFA zastupující americkou fotobanku GettyImages (GI) po mně požaduje prostřednictvím inkasní agentury vydání bezdůvodného obohacení ve výší zhruba 35.000,- Kč za neoprávněné užití 1 fotografie na mých webových stránkách.
V autorském zákoně je uvedeno, že výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.
GI opravdu nabízí roční licence RM (rights managed) na své fotografie za zhruba polovinu 35.000,- (nezáleží na obsahu fotografie, stejnou cenu má licence na obrázek telefonu, jablka nebo ženy s dítětem). Pokud se ale podívám do ostatních fotobank, tak cena licence RM pro daný způsob užití se pohybuje v rozmezí 400,- až 1770,- Kc a fotografie jsou úplně stejně kvalitní jako ty u GI.
Jak by soud určil výši bezdůvodného obohacení? Dvojnásobek ceny licence dané konkrétní fotografie u GI, nebo by bral v potaz to, že kdekoliv jinde se daná licence prodává za méně jak desetinu toho, co požaduje GI? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Lze se setkat s argumentací některých nižších soudů, že výše obvyklé odměny vždy odpovídá návrhu autorské odměny dle sazebníku určovaného kolektivním správcem; nicméně právní teorie s tímto názorem nesouhlasí (podle zákona jsou kolektivní správci jsou povinni uzavírat licenční smlouvy za přiměřených a rovných podmínek, což platí především o výši sjednané licenční odměny) a musel byste se o přiměřenost sankce (tedy určení opravdové "obvyklosti" odměny) domáhat u soudů vyšších stupňů.
Pokud chcete se společností komunikovat před soudním jednáním. Můžete argumentovat v tom smyslu, že Vám nebylo porušení nezpochybnitelně prokázáno a že výše odměny a z ní počítané bezdůvodné obohacení je v rozporu se zákonem (nepřiměřenost).


PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Platební rozkaz na vyplacení odstupného od bývalého zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel vyplatit místo odstupného bonus
- Vyplacení bonusu při výpovědi dohodou místo odstupného
- Dohoda o ukončení PP z nadbytečnosti a vyplacecní odstupného


Dostala jsem výpověď dohodou z důvodu nadbytečnosti od firmy Dirac Industries s.r.o. (v květnu 2011), a součástí dohody byl BONUS ve výši jedné měsíční mzdy.
Podle způsobu výpovědi mám dle zákona nárok na tříměsíční odstupné, jednoznačně potvrzeno mimo jiné i od vaší poradny. Jelikož firma nereagovala na moje urgence a na pokus o smír zareagovali výsměšně, uplatnila jsem soudní žalobu s návrhem platebního rozkazu o tříměsíční odstupné i s příslušenstvím. Soud můj návrh platebního rozkazu beze změn vydal.
Firma konečně zareagovala a po obdržení platebního rozkazu podala proti tomuto odpor. Navrhla mimosoudní vyrovnání s 2 měsíčním odstupným plus příslušenství, které navrhli v nižší než plné výši požadované částky. Zdůvodňuje svůj odpor tím, že se mnou uzavřela Firma Dirac Industries s.r.o. dohodu o ukončení pracovního poměru, a tudíž na základě této dohody vyplatila jednu mzdu jako odstupné. Upřesňuji však, že v dohodě není vůbec žádná zmínka o odstupném, ale pouze o nějakém BONUSU!
1. Má firma povinnost zaplatit veškeré soudní poplatky i s příslušenstvím v plné výši?
2. Vím, že dle zákona se nesmí odstupné nijakým způsobem dělit, jakou mám šanci vyhrání sporu, když firma Firma Dirac Industries s.r.o. uvádí, že už 1/3 odstupného byla vyplacena formou bonusu?
BONUS a tříměsíční odstupné chápu jako dvě naprosto odlišné věci. Tudíž se domnívám díky jejich formulaci v dohodě (BONUS), že mám nárok na BONUS který mi sami navrhli a dle zákona zároveň na tříměsíční odstupné.
3. Domnívám se, že firmou navrhované mimosoudní vyrovnání je vlastně protizákonné, je to tak?
Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Dohoda o ukončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti (je důležité, aby důvod byl uveden nebo byl jinak prokazatelný) nic nemění na povinnosti zaměstnavatele vyplatit odstupné.
Ten, kdo ve sporu prohraje, pravděpodobně ponese náklady řízení (za okolností zvláštního zřetele hodných, může soud určit jiný způsob náhrady nákladů - toto uvádím jen pro úplnost, nepředpokládám, že by to byl případ tohoto sporu).
Ohledně Bonusu a odstupného souhlasím s Vámi (pakliže se společnost zavázala vyplacení bohusu za dohodu, udělala to dle mého názoru pro vlastní úsporu mzdových prostředků - tzn. kdyby Vám dala výpověď musela by vyplatit mzdy dvě a odstupné, bonusem Vás přiměla k podpisu dohody; čímž společnost stále 1 mzdu ušetřila). A tudíž na mimosoudní vyrovnání nevidím důvod proč přistupovat a argument společnosti považuji za neopodstatněný.


OBČAN-ZÁSTAVA
- Prodávající nevyplatil dluh bance a nemovitost má zástavu
- Trvající zástava nemovitosti - prodávající nevyplatil banku
- Realitní kancelář nezajistila odstranění zástavního práva
- Realitní kancelář nezajistila výmaz zástavy z katastru
- Realitka nazajistila výmaz zástavy z katastru nemovitostí


28.8.2011 koupen pozemek v Petřvaldě se zástavním právem prodejců, kteří dle kupní smlouvy měli po podpisu vyplatit hypoteční úvěr v bance a banka měla provést vymazání zástavy. Majitelem pozemku jsem já a manžel. K dnešnímu dni (5.1.12) na našem pozemku trvá zástava původních majitelů. Prodávající nevyplatili své závazky v bance - nesplnili podmínky pro výmaz zástavy. Komunikace s prodávajícími nikam nevede. Vymlouvají se. Mají hypotéku na dům a dodnes nám dluží peníze za oplocení, které jsme se dohodli financovat na polovinu.
Původní majitel pozemku, který má stále uvaleno zástavní právo na našem pozemku, je realitním makléřem realitní kanceláře Remax a my jsme na základě kupní smlouvy zaplatili společnosti HTM GROUP za úschovu a zaslání peněz provizi 10.000 Kč.
Nejsem si tedy jistá, s kým by byl vlastně řešen soudní spor, zda-li přímo s původními majiteli anebo také s realitní kanceláří Remax, jelikož ti nám měli poskytnou veškerý právní servis a zajistit bezpečný odkup nemovitosti.
1. Máme možnost tuto věc řešit formou žaloby u soudu?
2. Jaké by byly náklady soudního řízení?
3. Máme šanci soud vyhrát a dosáhnout tak výmazu zástavy nemovitosti?
4. Jak dlouho bude trvat tento spor?
5. Jak máme postupovat, pokud bysme se rozhodli řešit spor soudně?
Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Z dotazu jasně nevyplývá, zda jste
a) zaplatili zástavnímu dlužníkovi kupní cenu a ten měl zástavu vyplatit, nebo
b) prostřednictvím HTM Group zaplatili cenu zástavního práva a RK Remax neodstranil zástavní právo.
Co do nesplnění podmínek smlouvy a neodstranění zástavního práva (či poskytnutí součinnosti k tomu) by případný soud byl proti původním majitelům. Zvažte ale, zda by nebylo vhodnější od smlouvy odstoupit a vymáhat poskytnuté plnění než se soudit o určení povinnosti majitele odstranit zástavní právo (soud rozhodne odstranit do určitého data a Vy na tom budete fakticky pořád stejně, protože lhostejností původních majitelů odstraněno pravděpodobně nebude).
Pokud jste zástavní právo vyplatili prostřednictvím HTM Group přímo zástavnímu věřiteli, a zástavní věřitel (RK Remax) neodstranil zástavní právo (a není objektivní důvod k tomu, aby tak nemohl učinit) byl by případný soud s touto realitní kanceláří.
Je také možné, že jste kupní cenu prostřednictvím HTM Group vyplatili prodávajícímu a ten peníze nepoužil v souladu se smlouvou nebo částka nebyla dostačující (např. navýšení hypotéky o úroky z prodlení), pak by soud probíhal s prodávajícím (a opět se úvaha musí zaměřit i na vhodnost odstoupení od smlouvy). Není ale zřejmé jakou roli v případu hraje RK Remax.
Náklady řízení nelze dopředu stanovit - poplatek za zahájení řízení je stoprocentní, ale další náklady závisí a nákladech důkazů, délce soudního sporu apod.
S ohledem na to, že z dotazu nejsem schopná přesně určit, kdo a co udělal či udělat měl, nemohu určit, kdo ve sporu proti komu má jaké šance a jak správně postupovat. Délku sporu nelze odhadnout nikdy, ale s min. 1 rokem počítat můžete.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Darování družstevního bytu věřiteli s podmínkou vrácení bytu při vrácení dluhu
- Obdarovaný odmítá vydat soukromé věci z bytu dárci - jak postupovat


Asi tak před 1 a 1/2 rokem se dostal otec do finanční tísně. Aby ho pro nezaplacení nájmu družstvo nevystěhovalo, zaplatil dluh syn se svou přítelkyní na kterou se byt přepsal. Vše proběhlo papírově. Jednalo se o částku 50.000 Kč. Dále proběhla dohoda ústní, že pokud se dluh vrátí, byt se přepíše zpět na otce. Bohužel tak nestalo. Místo toho otce vystěhoval. Byt se pronajal ústní dohoda nebyla dodržena. Je možné přijít takto k bytu a využívat lidi ve finanční tísni?
V bytě nadále zůstal nějaký nábytek, který nechtějí vydat majiteli. Jak dál postupovat?
Děkuji, Pavlína

ODPOVĚĎ:
Rozumím tomu tak, že na syna s přítelkyní byla převedena práva a povinnosti člena družstva - tedy členský podíl otce. Jsou tedy nájemci bytu a členové družstva.
Pokud došlo k převodu členských práv za souhlasu otce, je těžké se nyní něčeho domáhat. Potřebovala bych znát více informací k detailnější právní analýze, dáel vidět smlouvy o převodu členských práv a povinností k bytu.
Naprosto zásadní (možná fatální) chybou byla ústní dohoda, bylo třeba uzavřít dohodu písemnou se stanovením přesně daných podmínek úhrady dluhu a následného vypořádání.
Co se týče zadržení věcí, otec může sepsat výzvu na vydání neoprávněně zadržovaných věcí. Pokud toto oslovená osoba neubde respektovat a věci nevrátí, je možné podat žalobu k soudu na vydání neoprávněně zadržovaných věcí.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Kolace (započtení) daru při dědictví, dědickém řízení
- Započtení daru v dědictví - dědicové vdova a potomci
- Macecha požaduje započtení daru v dědickém řízení


Kolace daru. Nemovitost vlastnili 3 vlastníci v ideálních podílech (otec ½, dcera ¼, dcera ¼ ).
Otec daroval dceři ½ (další dcera, jak je uvedeno v darovací smlouvě - případná dědička) s darem souhlasila. Téhož dne tato dcera darovala otcem obdarované sestře ¼ téže nemovitosti. Došlo tedy ke sjednocení podílů a následnému zapsání v katastru, zaplacení daní.
V darovací smlouvě byla otcem uvedena podmínka kdykoli nemovitost užívat, ponechat si v ní své věci ad.
Po dvou letech po darování se otec oženil. Prožil v manželství následně 5 let a pak zemřel. Tato pozůstalá vdova v rámci dědění ze zákona požaduje kolaci daru z období, kdy k otci vztah neměla. Hodnota daru byla 200.000 Kč. Hodnota dědictví bez daru činí 1.600.000. Ze zákona jsou dědici tři. Dvě dcery z prvního manželství (viz výše) a pozůstalá manželka z druhého manželství. Má tato žena skutečně právo na kolaci daru, kterou požaduje?
V jaké případné výši? Můžete mi naznačit provedení výpočtu? Dcery/manželka D1, D2, M. Mnohokrát děkuji, Zuzana

ODPOVĚĎ:
Započtení není upraveno zvláštním konkrétním zákonem, je zachyceno v § 484 Občanského zákoníku. Pokud došlo k dědění ze zákona, započítávají se dary u všech dědiců; naopak u dědění ze závěti musí dát k takovému započtení příkaz zůstavitel. Započtení se pak týká jen těch darů, které nejsou obvyklé.
Obdarování musíte navrhnout. Hodnota daru se pak připočte k čisté hodnotě dědictví, celkový součet se dělí počtem dědiců, čímž vypočítáte, kolik by který dědic měl dostat. Podíl dědice (obdarovaného) se pak sníží o hodnotu daru, kterou již za života obdržel. Dle mého názoru má jako zákonný dědic - vdova nárok na kolaci daru.
Další informace o započtení daru jsou zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html#zapocteni-daru-do-dedictvi


SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY, PŘESTUPKOVÉ ŘÍZENÍ
- Může přestupková komise rozhodnout o vině při spáchaném přestupku?
- Může přestupková komise rozhodnout o vině bez vyslechnutí podezřelého
- Odvolání, odpor proti rozhodnutí přestupkové komise o vině a sankci
- Lhůta na podání odvolání (odporu) proti pokutě (sankci) za přestupek
- Kdo řeší odvolání proti rozhodnutí přestupkové komise o vině
- Lhůta na vyřízení odvolání proti rozhodnutí přestupkové komise


Rád bych se zeptal zda může přestupková komise udělat závěrečné rozhodnutí o vině s tím že cituji: "není pochyb o vině a vina je polehlivě zjištěna a prokázána."
Žalující podala oznámení o podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití §49 odst.1 písm.c) přestupkového zákona na Policii.
Byl jsem vyzván k podání vysvětlení na Policii v místě svého bydliště což jsem odmítl, takže je vše založeno jen na výpovědi žalující strany. V obvinění je poměrně hodně nepravdivých informací. Přestupková komise se ani nepokusila o předvolání k podání vysvětlení a rozhodla.
V září na mne bylo vzneseno obvinění, že jsem obtěžoval jednu ženu, emailem, zasláním dárku. Ve skutečnosti vztah skončil jinak než si ona představovala. Chci podat odpor proti příkazu o uložení sankce. Děkuji, Dalibor.

ODPOVĚĎ:
Do 15 dnů od doručení příkazu můžete podat odpor podle § 87 zákona o přestupcích č. 200/1990 Sb. (v příkazním řízení nemusí dojít k předvolání osoby obviněné z přestupku).

Přestupková komise může učinit takový závěr aniž by došlo k předvolání osoby, nicméně nezjištění skutkového stavu můžete namítat jako procesní nedostatek. Lze pouze doporučit, abyste podal dostatečně odůvodněný odpor.

Stanovit, kdo bude rozhodovat nelze jednoznačně, opravný prostředek posoudí správní orgán, který rozhodl a buď rozhodnutí změní nebo zruší nebo se svým stanoviskem předá odvolacímu správnímu orgánu, přičemž předat je možné celý spis nebo jeho část a stanovisko může být ke všem bodům odporu nebo pouze k některým (např. v případě opožděného podání).
Stanovit přesně lhůtu, v níž správní orgán spis předá nelze, protože 1) buď opravnému prostředku vyhoví a tedy nepředává nic nebo 2) předá spis do 30 dnů od doručení opravného prostředku nebo c) předá spis do 10 dnů, pokud byl opravný prostředek podán opožděně nebo je nepřípustný. Přičemž tyto lhůty nejsou neprolomitelné.
Druhostupňový správní orgán rozhodne ve lhůtě bez zbytečného odkladu, přičemž pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítávají další doby - např. doba určená k nařízení ústního jednání apod


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Může otčím dostávat informace o prospěchu dítěte ve škole?
- Může učitelka sdělit informace o prospěchu žáka cizí osobě?
- Třídní schůzky ve škole - může učitelka informovat o prospěchu cizí osobu?

- Může učitelka informovat nevlastního otce o prospěchu dítěte?

Manželka má z prvního manželství dceru, kterou společně vychováváme od jejích 5 let. Dnes je dceři už 13 a její třídní učitelka mi najednou odmítá podat informace o prospěchu s tím, že nejsem zákonný zástupce. Chodím na třídní schůzky, učitelka mě zná. Manželka ani biologický otec nikdy nevyjádřili nesouhlas s mým informováním. Jakými zákony a nařízeními je třeba se řídit? Jaké máme možnosti řešení? Musí manželka dát např. písemný souhlas? Děkuji, Dalibor

ODPOVĚĎ:
Dle §33 zákona o rodině se na výchově dítěte podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti. Vaši situaci bych řešila asi sepsáním prohlášení manželky, jakožto zákonného zástupce dcery, ve kterém bych odkázala na výše uvedené ustanovení a prohlásila bych, že tímto úkonem zmocňuji p. XY k tomu, aby mu byly poskytovány informace ohledně prospěchu mojí dcery, neboť se jakož i já podílí na její výchově a žije se mnou ve společné domácnosti.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je možné použít jméno školy v názvu plesu absolventů?
- Je možné v názvu plesu absolventů použít název školy?
- Je škola odpovědná za pořádání plesu pokud má ples v názvu jméno školy?


Chci jako fyzická osoba pořádat Reprezentační ples abslolventů Obchodní akademie, vedení obchodní akademie je proti tomuto názvu. Tvrdí, že když je v názvu Obchodní akademie, tak automaticky přebírají právní odpovědnost. Neumím si představit, pořádat ples abslolventů a nenapsat z které školy jsou. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Nemyslím si, že by obchodní akademie přímo automaticky přebírala odpovědnost za pořádání plesu jen z toho důvodu, že bylo použito názvu. Když se od organizace plesu distancuje a Vy zřetelně uvedete, kdo je pořadatelem a organizátorem plesu, neměl by s tím být problém. Myslím si, že se obchodní akademie obává případného možného poškození dobrého jména školy, pokud by se na plese událo něco neobvyklého.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Prodej podílu nemovitosti z dědictví a odhad nemovitosti


Jsem menšinovým vlastníkem (vlastnický podíl tvoří 1/8) na chatě z dědictví po mé babičce. Oba zbylí spoluvlastníci (můj děda a nevlastní nezletilá sestra v zastoupení své matky) na mě tlačí k souhlasu s prodejem nemovitosti, ale dle zkušeností jsi nejsem jistá jejich čistými úmysly. Jakým způsobem je možné "pohlídat" prodej? Jak velkou má váhu písemný souhlas s prodejem s podmínkami jako je minimální prodejní cena dle odhadu nemovitosti (či jiné částky) a požadavek na účast při uskutečnění prodeje? Případně na co si dát pozor ve formulaci těchto podmínek.
Děkuji, Iveta

ODPOVĚĎ:
Jako jeden ze spoluvlastníků chaty máte ze zákona v případě prodeje předkupní právo. To znamená, že pokud ostatní spoluvlastníci chtějí své podíly na nemovitosti prodat - měli by respektovat zákonné předkupní právo a nejdříve písemnou formou nabídnout své podíly k prodeji Vám.
Doporučila bych Vám nechat si zpracovat znalecký odhad na cenu nemovitosti, abyste věděla jaká je současná tržní cena chaty a tím i Vašeho podílu. Pokud budete prodávat svůj podíl, je třeba vyhotovit smlouvu o prodeji a návrh na vklad do katastru nemovitosti, kde budete samozřejmě jako vlastník podílu účastníkem smlouvy.
Pokud jste udělila písemný souhlas s prodejem s dalšími podmínkami prodeje, jak píšete, může to být považováno za odmítnutí předkupního práva, jak jsem již psala výše.


PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Zaměstnavatel požaduje podepsat zfalšovaný docházkový list - co dělat?
- Může zaměstnavatel přepočítávat grafové hodiny na osmihodinovou pracovní směnu?
- Zfalšovaný pracovní výkaz zaměstnavatelem - jak se bránit?
- Zaměstnavatel falšuje docházkový list - jak postupovat, jak se bránit?


Opět za mnou přišel zaměstanatel s tím, že mu mám podepsat docházkový list za rok 2011. Jsou na něm označeny všechny pracovní dny klasicky hodinově od 6-14 hod. v každém měsíci. Odmítl jsem, dělám GRAFOVÉ HODINY, denní-noční 12tihodinové směny. Moje podezření je, že se jedná o daňový únik a zaměstnavatel se možná na základě svých soudních sporů s bývalými zaměstnanci, kteří si toto nenechali líbit, chce tímto podpisem chránit.
Na nočních směnách jako malý vedoucí jsem vyřešil, společně s kolegyní, za minulý rok cca. 500 událostí. Smlouva o dílo s klientem je také na 24 hodin. Lidé kteří přicházejí na směnu se podepisují do knihy protokolů.
Jak je vůbec možné zapřít, že zaměstnanci dělají noční směny vymyšleným a lživým docházkovým listem?
Mám strach, protože tento list zaměstnavatel předložil všem, tedy skoro 45 zaměstnancům, bez jakéhokoli strachu z případných soudních sporů. Co se stane, když bude např. pracovní úraz s trvalými následky? Zaměstnavatel nám nepíše, tudíž neproplácí, noční směny, neproplácí svátky a pokud, tak musí vyjít na pracovní den. Dále nám dokáže tvrdit, že pokud uděláme svůj fond pracovní doby, daný grafovými hodinami daného měsíce, že podle jeho PŘEPOČÍTÁVÁNÍ NA OSMIHODINOVOU PRACOVNÍ DOBU, v některých měsících nesplníme to co je dané v osmihodinovém grafu. Tento zaměstnavatel má cca. 4.000 zaměstnanců. Má na takovouto činnost právo? Nepsat skutečné směny, ale přepočítávat naše oddělané hodiny na nějaké 8.hod. směny? Děkuji, Ctibor

ODPOVĚĎ:
Podle mého názoru zřejmě zaměstnavatel "dohání" svou povinnost seznamovat zaměstnance s rozvrhem pracovní doby podle § 84 zákoníku práce (za jehož porušování může být sankcionován pokutou ve výši až 2.000.000 Kč).

Způsob evidence směn, který realizuje Váš zaměstnavatel je protiprávní a doporučuji podat podnět na inspekci práce k prošetření zaměstnavatelovat postupu při vyplňování docházkových listů.


PRÁCE-ZMĚNA PRACOVNÍHO POMĚRU
- Podepsání dohody o změně pracovní smlouvy pod nátlakem
- Jak se bránit u podepsání oboustranné dohody pod nátlakem?
- Jak dokázat tíseň při podpisu dohody zaměstnavateli
- Změna pracovní smlouvy a podepsání pod nátlakem zaměstnavatele
- Změna pracovní smlouvy z doby neurčité na určitou v tísn
i

Zaměstnavatel s mnou sepsal pracovní smlouvu na dobu neurčitou v září 2011. V prosinci si mne předvolali na personální oddělení a donutili mne podepsat tuto změnu pracovní smlouvy. Vypisuji jen podstatné údaje:
Místu výkonu práce : zůstává
Druh práce: zůstává
Ostatní změny: Pracovní poměr sjednaný na dobu neurčitou se po
oboustranné dohodě mění na pracovní poměr sjednaný na dobu
určitou, a to do 30. 6. 2012.
Platnost dodatku od 13.12. 2011.

Doposud mi nebylo od zaměstnavatele oficiálně nic vytknuto. Domnívám se, že jde o neplatnou změnu pracovní smlouvy, protože je jednostranně nevýhodná (nápadně). Nemusím zdůrazňovat, že na mne byl vyvinut nátlak a na ten samozřejmě nebudu mít svědky.
Jedná se opravdu o neplatnou změnu? Uplatňoval bych to až v případě, že by mi zaměstnavatel odmítl prodloužit smlouvu, případně i soudně. Děkuji, Mirek

ODPOVĚĎ:
Nátlak a jednostrannou nevýhodnost budete těžko prokazovat. Sice tomu tak doopravdy být mohlo, ovšem firma bude tvrdit, že dodatek vznikl z Vašeho popudu.
Slova "oboustranná dohoda" příliš neprospívají Vaší teorii, že na Vás byl vyvinut nátlak.
Pokud jste s dodatkem nesouhlasil, neměl jste jej za žádných okolností podepisovat (dohoda = dohodnout se, vy jste se nedohodli, není co podepisovat).
Můžete podat návrh na určení neplatnosti dodatku k věcně a místně příslušnému soudu, protože jste jej uzavřel v tísni či pod nátlakem, nicméně jako žalobce musíte unést důkazní břemeno a prokázat tíseň.
Navíc, pokud budete 4 měsíce čekat (tedy až poté, co Vám nebude smlouva prodloužena) s návrhem na určení neplatnosti dodatku, Vaše pozice se akorát znevýhodní, protože nebudete vypadat věrohodně. Pokud tedy budete podávat návrh k soudu, tak určitě bez odkladu.


OBČAN-DLUHY
- Dodatečné přihlášení pohledávky věřitele k osobnímu bankrotu dlužníka
- Je možné přihlásit pohledávku po uplynutí termínu termínu podání přihlášek?
- Přihlášení pohledávky ručitele do insolvenčního řízení dlužníka
- Insolvenční soud a dodatečné přihlášení pohledávky ručitele
- Dodatečné vstoupení věřitele (ručitele) do insolvenčního řízení dlužníka


Jsem ručitel a platím pohledávku za dlužníka, který je v insolveci. Dlužníkovi je cca. 1 rok povoleno oddlužení formou splátkového kalendáře. Termín pro podání přihlášek do insolvenčního řízení již vypršel. Je tedy nyní ještě možnost podat dodatečně podmíněnou přihlášku, nebo již musíme podat na soud návrh na vstup do řízení, případně jinou žalobu (jakou).  Nyní bych ráda vstoupila do řízení s částkou kterou jsem doposud uhradila cca. 50.000,-. Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
Přihlášku pohledávky již podat nemůžete. Musíte sdělit insolvenčnímu soudu, že jste věřiteli plnila za dlužníka, plnění prokázat a zároveň navrhnout, aby soud rozhodl o tom, že vstoupíte do insolvenčního řízení jako věřitel pro část uhrazené pohledávky namísto věřitele. Vydáním rozhodnutí o vstupu ručitele do insolvenčního řízení IŘ na místo původního věřitele se ručitel stává účastníkem insolvenčního řízení.


TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin čtení cizích emailů
- Jakého trestného činu se dopouští ten kdo čte cizí emaily jiné osobě?
- Trestý čin nabourání se do cizí emailové schránky
- Je možné číst beztrestně cizí emaily v emailové schránce?
- Zneužití hesla emailu (emailové schránky) a faceboku
- Trestný čin vniknutí na cizí facebook profil či email


Využívám emailových služeb. Jeden z mých přátel si bez mého vědomí uchoval přístupové heslo k mému emailu poté, co jsem se přihlásila na server přes jeho počítač. Po nějaké době vyšlo najevo a sám se k tomu přiznal. Četl zřejmě veškerou mou korespondenci probíhající mezi mými přáteli a mnou.
Tato byla mnohdy i intimního charakteru, na základě této pak u společných přátel i reagoval, tito měli bohužel za to, že informace čerpá ode mě. Jelikož se však jednou dočetl něco, co se mu nelíbilo, u mých přátel mne pak poměrně hodně hrubým způsobem urazil. Netuším jak dlouho mou emailovou schránku navštěvoval a mou aktivitu takto sledoval. Každopádně to nebylo pouze jednou. Dopustil se svým chováním trestného činu, či jen přestupku narušení soukromí? Děkuji, Elena

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se nabízí v zásadě tři možnosti řešení:
1/ Žaloba na ochranu osobnosti:
Dle § 11 Občanského zákoníku má každý právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Jednáním Vašeho přítele došlo nepochybně k narušení Vašeho soukromí. V této souvislosti se proto můžete dle § 13/1 Občanského zákoníku domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti (zejména tedy, aby Váš přítel již nezasahoval do Vašeho soukromí), aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění (jedná se především o ústní či písemnou omluvu, za splnění podmínek dle § 13/2 Občanského zákoníku však lze připustit i náhradu nemajetkové újmy v penězích).
Pokud byste se rozhodla domáhat ochrany svých osobnostních práv prostřednictvím výše uvedených ustanovení Občanského zákoníku, je zapotřebí podat na Vašeho přítele žalobu na ochranu osobnosti (pro její sestavení Vám doporučuji kontaktovat advokáta).
2/ Přestupek proti občanskému soužití:
Pokud Vás Váš přítel slovně (resp. písemně) vulgárně napadl, mohl se dopustit přestupku proti občanskému soužití dle § 49/1 písm. a) zákona o přestupcích, za což může být postižen pokutou do výše 5.000,- Kč.
V této souvislosti můžete kontaktovat místně příslušný obecní úřad (resp. jeho přestupkovou komisi) a spáchání tohoto přestupku ohlásit.
3/ Trestný čin:
Váš přítel svým jednáním mohl také naplnit znaky skutkové podstaty některého trestného činu. V oblasti elektronických komunikací a ochrany soukromí přicházejí v úvahu například trestný čin poškození cizích práv (§ 181 trestního zákoníku), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 trestního zákoníku), porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 trestního zákoníku), neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 trestního zákoníku) nebo opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§ 231 trestního zákoníku).
Na svého přítele proto můžete podat i trestní oznámení Policii ČR či státnímu zastupitelství. V trestním oznámení nejste povinna přesně vymezit, jakého trestného činu se Váš přítel dopustil, to je úkolem orgánů činných v trestním řízení, přičemž nelze samozřejmě vyloučit variantu, kdy bude trestní řízení zastaveno, neboť policejním orgánem nebude shledáno spáchání žádného z výše uvedených trestných činů.


OBČAN-BYDLENÍ
- Má původní majitel bytu nárok na vrácení nevyužitých poplatků do fondu oprav?
- Prodej bytu v OV a nárok na vrácení poplatků do fondu oprav majiteli
- Vrácení poplatků z fondu oprav při prodeji bytu v osobním vlastnictví
- Na co je možné použít peníze z fondu oprav?


Tři roky jsem vlastnila byt, kde se platí poplatky do společného fondu oprav ad. V bytovém domě je celkem 10 bytů. Byt jsem prodala, mám nárok na vrácení části peněz vložených do fondu oprav? Peníze se na opravy nepoužily, jsou na účtě SVJ. Děkuji, Žaneta

ODPOVĚĎ:
Podle § 15 odst. 1 Zákona o vlastnictví bytů (ZOVB) jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda (všech vlastníků) neurčuje jinak.
Spoluvlastnický podíl vlastníka jednotky na společných částech domu je přitom odvozen od podlahové plochy jednotky vymezené v § 2 písm. i) a j) ZOVB.
Fond oprav je finanční zdroj tvořený v SVJ z příspěvků vlastníků bytů a nebytových prostor (jednotek) určených na úhradu nákladů spojených se správou společných částí domu a pozemku, příp. zdroj vytvořený z části uvedených příspěvků, účelové určený na financování oprav, modernizace a rekonstrukce společných částí domu. Bohužel nárok na vrácení částky z fondu oprav nemáte.


OBČAN-DLUHY
- Dlužník zažádal o osobní bankrot - vliv na vrácení peněz
- Může dlužník mimo osobní bankrot splatit půjčku?
- Splacení celého dluhu dlužníkem přes vyhlášený osobní bankrot
- Lhůta na podání přihlášky pohledávky v osobním bankrotu dlužníka
- Bankrot dlužníka a podání přihlášky uplatnění dluhu v insolvenčním řízení
- Kolik let splácí dlužník věřiteli dluh při osobním bankrotu
- Dlužník v insolvenci - kolik let splácí věřiteli dluh?
- Dlužník s osobním bankrotem - kolik let splácí věřiteli dluh?


Půjčila jsem větší finanční obnos, dlužník neplatí a teď jsem zjistila, že zažádal o osobní bankrot.
Nemám žádný doklad o půjče, ale myslím, že dlužník bude ochoten podepsat dodatečně uznání dluhu či směnku.
Má nějakou právní hodnotu, že když dlužník podepíše, že nezávisle na osobním bankrotu splatí celý dluh, nebo nemá? Když mu soud bankrot povolí mám s takovým dokladem šanci na splacení celého dluhu, nebo po schválení oddlužení mám smůlu.
Musím se tedy přihlásit jako věřitel?
Do jaké doby od podání návrhu na odlužení - to znamená "vyvěšení" na internetu se musím přihlásit - jaká je lhůta? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Svoji pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení musíte uplatnit přihláškou pohledávky, a to v zákonné lhůtě, která je stanovena v usnesení o úpadku. Najdete v insolvenčním rejstříku na internetu dle jména dlužníka. Přílohou přihlášky pohledávky musí být právní titul pohledávky, musíte osvědčit existenci pohledávky, takže by bylo dobré mít písemnou smlouvu o půjčce či uznání dluhu.
V případě zahájení insolvenčního řízení - povolení oddlužení již není možné uplatňovat pohledávku žalobou u soudu, ale pouze přihlásit pohledávku přihláškou. V insolvenčním řízení se uspokojuje vždy více věřitelů a to poměrem, takže se nepředpokládá uspokojení pohledávky v plné výši, ale je to samozřejmě možné. Záleží na příjmu dlužníka, ale stává se to velmi zřídka, že by se uspokojili všichni věřitelé 100%. Po schválení oddlužení povolením splátkového kalendáře, by vám jako věřiteli každý měsíc insolvenční správce posílal určitou soudem určenou část z příjmu dlužníka postiženého oddlužením po dobu oddlužení tj. po dobu 5-ti let.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak donutit macechu k vydání věcí po zesnulém otci
- Macecha odmítá vydat věci po zemřelém otci - jak postupovat?
- Jak donutit otčíma k vydání věcí po zesnulé matce
- Otčím odmítá vydat věci po zemřelé matce - jak postupovat?


Jak dosáhnout toho, že nám macecha vydá byť jedinou věc po tatínkovi a naší mamince, což jsme otci všechno při dědění po matce nechaly? Jak dosáhnout toho, že Družstevní podíl nebude připsán této poz. manž. Tatínek anuitu uhradil a podíl nabyl před manželstvím. Mimochodem sňatek uzavřel ve svých 85 letech se známkami demence. Dědí se ze zákona. Dědí manželka a dvě dcery z prvního manželství. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
V případě úmrtí Vašeho otce dědí ze zákona všichni jeho děti a manželka rovným dílem, pokud otec nepořídil závěť. Pokud je pořízena závěť, aby byla platná musí se dostat zletilým potomkům alespoň poloviny toho, co by dědily ze zákony.Pokud otec nabyl členský podíl před manželstvím a je splacena anuita také před uzavřením manželství, pak se jedná o jeho výlučný majetek.


PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Délka nepřetržitého odpočinku v 1 týdnu - počet hodin
- Zaměstnavatel nemá zásup zaměstnance a dává přesčasy - jak se bránit
- Jak se bránit přesčasům nařízeným zaměstnavatelem?
PRÁCE-PLATY, MZDY
- Nárok na příplatek za práci v sobotu a přesčas
- Výše příplatku za práci v sobotu a přesčas
OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Je možné podnikat jako OSVČ v době neschopenky v normální práci (HPP)?
- Pracovní neschopnost HPP - je možné podnikat jako OSVČ?
- Neschopenka v práci (hlavní pracovní poměr) a podnikání jako OSVČ


V pracovní smlouvě mám napsanou pracovní dobu 37,5 hodin týdně, což do této chvíle odpovídalo odpracovaným hodinám. Od nového měsíce nám zaměstnavatel nařídil bez jakéhokoli dodatku ke smlouvě, abychom pracovní dobu rozšířili a to na 11 hodin denně (otevírací doba 7:00 - 18:00) + soboty 4 hodiny (8:00 - 12:00). Na pracovišti jsme dvě a bylo nám řečeno, že se máme s kolegyní střídat, abychom týdně dodržely těch 37,5 h. Tudíž se střídáme jedna od 7:00-15:00 a druhá od 10:00-18:00. Jedná se mi o nařízené soboty, kdy se nelze časově prostřídat. Bylo nám řečeno, že se máme v soboty střídat ob týden. Což i přes tento fakt je to z mého názoru bráno jako přesčas, nehledě na to, že se nejedná o pracovní den.
Ráda bych se tedy dotázala, zda-li nám to takto může zaměstnavatel nařídit? Bez písemného dodatku, ani směrnice, pouze na základě informativního emailu. Z naší strany jsme nic nepodepsaly. Pokud je všechno v pořádku, jak bychom měly postupovat v případě nemoci či dovolené jedné z nás? Zástup zde není možný. Evidentně se chce vyhnout mzdě za přesčasy nebo alespoň náhradního volna. Jak můžu v tuto chvíli postupovat či se bránit?
A můj druhý dotaz: Jsem zaměstnaná na plný uvazek a zárověň pracuji i jako OSVČ v jiném oboru (podnikání z domu). Když půjdu na neschopenku, mohu dál podnikat? Může mi dát zaměstnavatel výpověď?
Můžu dát já sama výpověď i když budu pořád na neschopence, nebo se musím nejdřív uschopnit?
Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud platí, že pětkrát v týdnu odpracujete 7,5 hodiny, znamená to, že soboty jsou prací.
Nepřetržitý odpočinek v týdnu (min. 35 hodin) je u Vás dodržen, tudíž ve Vašem případě se nejedná o práci nařízenou na dobu nepřetržitého odpočinku, ale pouze o práci v sobotu a práci přesčas.
Za práci v sobotu Vám náleží 10% příplatek a za práci přesčas 25% příplatek (pokud se nedohodnete se zaměstnavatelem na poskytnutí náhradního volna).
Práce přesčas může být zaměstnanci nařizována pouze výjimečně. Dobrovolně ji zaměstnanec konat může s (byť konkludentním) souhlasem zaměstnavatele. O výjimečnosti ve Vašem případě není zmínka a dobrovolně předpokládám, že tuto práci nekonáte.
Pokud máte zájem, můžete na uvedené pracovní podmínky upozornit Inspekci práce. Zastupitelnost je věcí zaměstnavatele.
V případě, že budete uznána dočasně práce neschopnou, zaměstnavatel Vám nemůže dát výpověď, pokud nejsou naplněny podmínky § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce (úmyslné přivodění si pracovní neschopnosti atd.). V podnikání Vám nic nebrání (tedy za předpokladu, že nebudete porušovat režim dočasně práce neschopného).
Vy výpověď byť budete dočasně práce neschopná dát můžete, stejně tak můžete navrhnout zaměstnavateli dohodu o ukončení (což je forma, kterou bych Vám doporučovala). Z hlediska zákoníku práce nejste omezována. Pochopitelně s ohledem na nutnost různých "výstupních" formalit, je v řadě případů nutné, aby zaměstnanec byl práce schopný, jelikož jinak se vystavuje riziku porušení režimu dočasně práce neschopného.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného na účet matky - je možné požadovat po otci?
- Jak donutit otce dítěte aby platil výživné na účet matky?
- Jak donutit otce dítěte aby platil alimenty na účet matky?


Chtěla bych, aby mi bývalý manžel zasílal alimenty na účet, neboť je možné, že bychom mohli se synem odcestovat do zahraničí a já poté nebudu moci dojít na poštu vyzvednout alimenty. Jde tedy zažádat bývalého manžela o změnu zasílání alimentů na číslo účtu? Nevím kde a jak správně postupovat. Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Kontaktujte bývalého manžela na adresu, kde se trvale zdržuje. Zašlete mu tam písemně nejlépe doporučeně a s dodejkou žádost o zasílání alimentů na bankovní účet. Není důvod proč by otec nemě vyhovět. Není ani nutné přivolení soudu s tímto rozhodnutím.
S vycestováním do zahraničí musí souhlasit otec dítěte, v opačném případě by mohlo být pohlíženo na takový čin jako na únos - více viz zde.


OBCHOD-SPOTŘEBITEL, REKLAMACE
- Odstoupení od koupě kuponu na vyšetření bez kapky krve
- Je možné vrátit slevový kupón na vyšetření bez kapky krve?
- Poskytovatel vyšetření bez kapky krve zpochybňuje šetření ČOI
- Reklamace služby vyšetření bez kapky krve - informace
- Je možné vrácení slevového kupónu z www.nakupvakci.cz ?


Pro své postižené dítě jsem koupila kupon na tzv. vyšetření bez kapky krve. Prodejcem kuponu nebyl poskytovatel služeb, ale internetový portál, který se zabývá prodejem slev www.nakupvakci.cz Platba za kupon byla uhrazena, kupon jsem si vyzvedla, na vyšetření jsem se objednala přímo u poskytovatele služeb. Nyní proběhla v mediích zpráva, že na základě šetření ČOI se spotřebitelům nedoporučuje vyšetření bez kapky krve podstupovat, neboť přístroje, kterými je vyšetření prováděno jsou nepřesné a může dojít až k poškození zdraví člověka.
Rozhodla jsem se vyšetření se synem vůbec nepodstupovat a pokusit se reklamovat nákup u prodejce služeb. Ten mne však odkázal na poskytovatele služeb s tím, že oni již předali peníze za prodané kupony poskytovateli služeb. Od poskytovatele služeb mi přišla zpráva, že šetření ČOI je zaplacená kampaň jejich konkurence a nezakládá se na pravdě.
Pokud bych chtěla reklamovat službu, tak po provedení vyšetření s tím, že si nechám udělat rozbor krve v laboratoři a pokud dojde k rozdílům, budou mi peníze vráceny. Chci se zeptat, jak správně postupovat při reklamaci této služby ještě před uplatněním kuponu, tedy před provedením vyšetření. Reklamace se má provést u poskytovatele služeb nebo u prodejce kuponů? Můžu službu reklamovat ještě před jejím provedením a to na základě doporučení ČOI a jeho varování před tímto vyšetřením? Můžete mi napsat postup reklamace?
Děkuji, Nina

ODPOVĚĎ:
Nelze reklamovat něco co ještě nemá žádnou vadu. Prodejce ani poskytovatel v tomto případě nic neporušili a záleží na Vás zda službu podstoupíte či nikoliv.
Reklamace je možná až v případě, že zjistíte, že výsledky jsou opravdu v rozporu se standardním vyšetřením krve.
Obecně platí, že jakákoliv zdravotní služba by měla dopředu být konzultována s odborníkem, pokud jste se sama rozhodla tuto službu zaplatit a podstoupit, převzala jste na sebe veškeré riziko za takové rozhodnutí.
Pokud by v důsledku vyšetření došlo k poškození zdraví, což nelze vyloučit nikdy (ani u standardních zdravotních zákroků), bylo by na řadě žádat náhradu škody.
Nyní jste v situaci, že se nic nestalo a škoda nikomu nevznikla. To, že jste se nejprve pro něco rozhodla a následně rozhodnutí sama změnila nemůže jít nikomu k tíži.


OBČAN-EXEKUCE, DRAŽBA
- Dražba nemovitosti - může cena přesáhnout několikanásobně odhadní cenu?


Chci koupit v dražbě 1/4 nemovitosti, může cena přesáhnout v dražbě až trojnásobek odhadní ceny? Děkuji, Radka

ODPOVĚĎ:
Ano, konečná cena může přesáhnout trojnásobek odhadní ceny dané nemovitosti.


OBCHOD-ŽIVNOSTI
- Provozování živnosti v nezkolaudované budově - povinnosti živnostenského úřadu
- Pokuta za provozování živnosti v nezkolaudované budově
- Maximální pokuta za provozování živnosti v nevhodné provozovně


Jaké pravomoci a povinnosti má živnostenský úřad, pokud je informován o provozovně v nezkoulaudované budově, která není způsobilá k podnikání? Mohou podnikající fyzickou osobu pokutovat, nebo nařídit pozastavení podnikání v těchto prostorách, dokud stavba nebude zlegalizována stavebním úřadem? Stavební řízení probíhá téměř dva roky a podnikatel zatím nebyl vyzván ani živnostenským ani stavebním úřadem, aby provozovnu či stavbu přestal využívat k živnosti.
Děkuji, Debora

ODPOVĚĎ:
Dle §17 odst. 4 zákona o živnostenském podnikání podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů 29b) a byla řádně označena. Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pro výherní hrací automaty.
Dle § 62 písm. f se jedná o správní delikt, pokud tomu tak není a pokuta může být uložena do výše 100 000,- kč.


OBCHOD-PODNIKÁNÍ, ŽIVNOSTI
- Firma nereaguje na žádost obchodního zástupce o odškodné
- Právo na odškodnění obchodního zástupce firmy - informace
- Uplatnění práva na odškodnění § 669 a § 669 zákona 513/1991 Sb.
- Právo na odškodnění obchodního zástupce dle Obchodního zákoníku


1.1.2011 jsem jako obchodní zástupce dal výpověď ze smlouvy z důvodu nemoci a stáří. Tato byla přijata. V této době jsem byl již důchodce. 28.2.2011 jsem zaslal dopis, ve kterém oznamuji uplatnění práva na odškodnění podle § 669 a § 669 písmeno b) zákona č. 513/1991 Sb. Do dnešního dne jsem nedostal žádnou odpověď. Jak mám dále postupovat?
Děkuji, Oldřich

ODPOVĚĎ:
Vámi uvedené ustanovení §669a písm. b) právě stanoví, že pokud ukončil smlouvu sám obchodní zástupce z důvodu, že pro svůj zdravotní stav nebo věk ve své činnosti nemůže pokračovat, právo na odškodnění v tomto případě nevzniká.


RODINA-VÝŽIVNÉ
OBČAN-EXEKUCE
- Nezřízený život s dluhy, exekucí a vliv na výživné
- Jaký vliv na alimenty má exekuce otce platícího výživné, aliementy
- Vliv exekuce rodiče na výši alimentů, výživného
- Exekuce povinného otce a vliv na výživné, aliemnty
- Exekuce na plat a vliv na výživné, alimenty
- Jak ovlivňuje výši výživného exekuce na plat otce dítěte, dětí


Mladší syn půjde do školy, starší do 6. třídy. Chtěla bych si zažádat o zvýšení alimentů. Bývalý manžel má celkem dobře placené zaměstnání, každý rok se mu také zvyšuje mzda o pár stovek. Jenže vlivem svého nezodpovědného finančního chování je samý dluh a za poslední rok má už druhou exekuci na plat. Chci se zeptat, z čeho vychází soud při výpočtu (nebo schvalování) mého návrhu na zvýšní výživného (alimentů). Jestli z jeho skutečného celého příjmu nebo z toho co mu zbývá po odečtení exekuce na plat. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Soud vychází z celkových příjmů a z celkové majetkové situace dotyčného. Výživné patří mezi přednostní pohledávky a sráží se z druhé třetiny exekuovaného příjmu (pokud tato třetina nestačí, uspokojí se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny (§ 279 občanského soudního řádu). Z první třetiny se pohledávky uspokojují poměrně bez ohledu na přednost podle zákona (§ 280 občanského soudního řádu), ale s ohledem na časovou přednost. Třetí třetina se vyplácí povinnému.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdo platí vyměření lesa při zrušení spoluvlastnictví?
- Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lesa a úhrada nákladů vyměření
- Kdo hradí, platí vyměření pozemku při prodeji lesa


Vlastním ideální 1/2 lesa. Další 2 spolumajitelé (dědicové) vlastní každý 1/4. Já si chci svou polovinu lesa ponechat. Kdo bude platit při rozdělení lesa vyměření pozemku? O jejich části (spoluvlastnické podíly) zájem nemám. Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Náklady na vyměření pozemku při prodeji lesa v tomto případě ponesou prodávající, protože se budou vyměřovat jejich podíly.
Pokud by vyměření probíhalo na celý pozemek bez ohledu na prodej (např. pro potřeby katastru nemovitostí), podíleli byste se poměrně podle velikosti podílů (1/2, 1/4, 1/4).


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Převod nemovitosti (bytu, domu) s hypotékou
- Prodej nemovitosti (bytu, domu) s hypotékou
OBČAN-DLUHY
OBČAN-DRAŽBA
- Nesplácená hypotéka a prodej nemovitosti v dražbě


V roce 2008 jsem koupil menší rodinný dům za 800.000 Kč, na který jsem si vzal hypotéční úvěr. Ručil jsem zakoupenou nemovitostí ve výši 100 %. K dnešnímu dni zbývá doplatit asi 740.000 Kč. Z osobních důvodů jsem byl nucen odstěhovat se a nemovitost dál neužívat. Chtěl bych se zeptat, mohu-li nemovitost podstoupit bance aniž bych v případě dražby bankou, výše uvedené nemovitosti, musel doplácet rozdíl mezi prodejní cenou (byla-li by nižší) a zůstatkem dluhu.
V obchodních podmínkách smlouvy o hypotečním úvěru a v zástavní smlouvě k nemovitosti o tomto není žádná zmínka.
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Nemovitost, na které vázne hypotéka, je možné prodat s tím, že hypotéku převedete na třetí osobu, která nemovitost koupí. To by bylo asi finančně nejlepší řešení pro Vás. Pokud by nemovitost prodávala banka v dražbě, není to již pro Vás úplně nejvýhodnější. Samozřejmě jste dlužníkem banky, bance ručíte nemovitostí, banka tedy nemovitost prodá, pokud nebudete hypotéku dále splácet, uspokojí se z výtěžku prodeje a pokud tento nebude postačovat bude na Vás rozdíl pochopitelně vymáhat.


OBČAN-BYDLENÍ
- Kolik bytů SVJ musí souhlasit s vložením rozhodčí doložky do smlouvy?
- Může výbor SVJ zveřejnit jména dlužníků dlužicích fondu oprav?
- Dlužníci domu SVJ - může výbor zveřejnit jejich jména?
- Dlužníci fondu oprav - může je výbor SVJ zveřejnit?


Jsme Společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ). Prosím o zodpovězení dvou dotazů:
1. Ve smlouvě se správcem nemáme rozhodčí doložku, před podpisem smlouvy jsme ji nechali odstranit. Nyní nám správce doporučuje ji dodatečně schválit z důvodu snadnějšího postupu při jednání s dlužníky. Jaké procento dle rozlohy bytovýchjednotek potřebujeme ke schválení? Celých 100% nebo postačuje 75% hlasů dle rozlohy bytových jednotek?
2. Je možné oznámit vlastníkům bytových jednotek konkrétní jména dlužníků - dluží nám všem vlastníkům a jména zná jen výbor SVJ. Může je výbor zveřejnit na schromáždění a společně s tím i výše částek?
Děkuji. Miriam

ODPOVĚĎ:
1. vzhledem k tomu, že je to změna základního dokumentu, tak musí být schválena všemi, kteří jsou účastníky původní smlouvy.
2. uveřejnění je možné, zvyklý postup je zveřejnění čísla bytu a dlužné částky.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Lhůta na ukončení konkurzu zkrachovalé firmy v úpadku
- Do kdy musí být ukončeno konkurzní řízení firmy v úpadku?


Je nějaká lhůta pro ukončení konkurzu za zkrachovalou firmou? Děkuji, Mojmír

ODPOVĚĎ:
Insolvenční zákon hovoří o tom, že konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají.

Konkurs tedy končí převedením veškerého majetku, který náleží do majetkové podstaty věřitelům.


OBČAN-BYDLENÍ
- Může pronajímatel vystěhovat nájemce pokud neopatří náhradní byt?
- Vystěhování nájemníka bez zajištění náhradního bytu
- Neoprávněné vyklizení bytu pronajímatelem
- Pronajímatel vystěhoval nájemníka bez důvodu - obrana
- Byt pronajímatele pro vlastní potřebu a lhůta na vystěhování nájemníka
- Soudní výpověď z bytu - pronajímatel potřebuje byt pro sebe a rodinu
- Zaplacení stěhování pronajímatelem - soudní výpověď z bytu
- Právo, nárok na úhradu nákladů stěhování - soudní výpověď z bytu
- Neoprávněné vystěhování nájemníka pronajímatelem - jak se bránit
- Obrana při bezdůvodném vystěhování nájemce pronajímatelem


Jsem nájemnice činžovního (bytového) domu, majitelka mi dala soudní výpověď z bytu z důvodu že byt potřebuje pro vlastní potřebu. Soud jí vyhověl a určil jí, že mi musí dát přiměřený náhradní byt. V současné době mi již běží tříměsíční výpovědní lhůta, která končí 31. března 2012 (poznámka správce poradny - zodpovězené dotazy jsou ukládány do veřejné sekce někdy s delším časovým odstupem). Od majitelky nemám žádný náhradní byt. Pronajímatelka našla realitní kancelář, která mi byt nabídla a já jsem byla ochotná tento byt přijmout. Záhy mi však přišla e-mailem odpověď této kanceláře, že paní majitelka tuto bytovou náhradu z finančních důvodů zamítla.
Je možné kdyby do konce března paní majitelka žádný byt nenašla, aby mě mohla vystěhovat z dosavadního bytu i s mou dvanáctiletou dcerou na ulici, tedy defacto bez náhradního bydlení? Kdyby došlo k této situaci jak se proti tomuto jednání bránit. Děkuji, Eleonora

ODPOVĚĎ:
Vystěhování z bytu (po uplynutí výpovědní doby) se rozhodně obávat nemusíte. Dle § 711a/5 Občanského zákoníku platí, že má-li nájemce právo na bytovou náhradu (což je ve Vašem případě splněno a soud to potvrdil), je povinen byt vyklidit do 15 dnů po zajištění odpovídající bytové náhrady, tzn. že dokud Vám nebude ze strany pronajímatelky nabídnut přiměřený náhradní byt (dle § 712/2 Občanského zákoníku), nejste povinna se z bytu vystěhovat.
Nenabídne-li Vám pronajímatelka přiměřený náhradní byt do konce výpovědní doby, dojde sice k 31. 3. 2012 k zániku nájemního vztahu, v bytě však budete oprávněna i nadále bydlet, přičemž na tento „přechodný stav“ se budou přiměřeně vztahovat ustanovení Občanského zákoníku o nájmu bytu (§ 712a Občanského zákoníku), tj. že budete i nadále povinna platit nájemné, byt nepoškozovat, pronajímatelka bude mimo jiné povinna zajistit Vám nerušené užívání bytu apod.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 711a/3 Občanského zákoníku je pronajímatelka povinna uhradit Vám nezbytné stěhovací náklady (pokud nedojde k jiné dohodě).
Pronajímatelka není v žádném případě oprávněna vystěhovat Vás z bytu svépomocí (např. výměnou zámku u dveří). Pokud by k této situaci došlo, lze Vám doporučit:
1/ Přivolat okamžitě Policii ČR, neboť tímto počínáním by se pronajímatelka s největší pravděpodobností dopustila trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (§ 208/2 trestního zákoníku), za který hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest.
2/ Obrátit se okamžitě (tj. cca během jednoho až dvou dnů) na místně příslušný obecní úřad a domáhat se zde dle § 5 Občanského zákoníku ochrany před zásahem do tzv. pokojného stavu (tímto pokojným stavem je samozřejmě Vaše oprávněné užívání bytu). Obecní úřad může předběžně zásah zakázat nebo pronajímatelce uložit, aby byl obnoven předešlý stav (tj. aby Vám umožnila návrat do bytu).


SPRÁVNÍ-OBCE
- Volné pobíhání psů po obci - jak se bránit?
- Kam si stěžovat při volném pobíhání psů po vesnici?
- Psi bez dozoru pobíhající po vesnici, obci - kam si stěžovat
- Stížnost na volné pobíhání psů po obci, vesnici
- Soused venčí psa, psy bez vodítka a košíku (náhubku) - kam stěžovat?
- Pes bez vodítka a košíku pokousal jiného psa - stížnost na úřad
- Pes bez vodítka a košíku pokousal dítě - stížnost na úřad
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Přestupek venčení psa bez vodítka, košíku (náhubku)
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Maximální pokuta za psa bez vodítka a košíku (náhubku)
SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Lhůta obecního úřadu na vyřízení oznámení o přestupku
- Maximální lhůta na vyřízení stížnosti podané OÚ
- Do kdy musí obecní úřad vyřídit stížnost obyvatele


Manželka souseda chodí s dvěma psy volně, bez vodítka. Když jsem se jí zeptala z jakého důvodu nemá vodítko, tak mi bylo řečeno, že "mi do toho nic není". Psi v minulosti napadli člověka a malé dítě. A cca před týdnem opět dotyčné paní pes utekl a pokousal psa mé sousedky (jezevčíka). Je možné proti tomu nějak zakročit? Podávala jsem stížnost na obecní úřad u nás ve městě, ale zřejmě se ještě nic neděje, stížnost byla podána cca před 1 měsícem a půl. Děkuji, Radana

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je klíčové, zda obec (na jejímž území má Vaše sousedka bydliště, resp. na jejímž území venčí své psy), vydala obecně závaznou vyhlášku dle § 24/2 zákona na ochranu zvířat proti týrání. Dle tohoto ustanovení je obec oprávněna upravit pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství a vymezit prostory pro volné pobíhání psů, tj. např. stanovit, že psi mohou být na veřejných prostranstvích venčeni pouze na vodítku či s náhubkem a na kterých veřejných prostranstvích mohou psi volně pobíhat. Zda Vaše obec tuto obecně závaznou vyhlášku vydala či nikoli zjistíte nahlédnutím na její internetové stránky, popř. dotazem na obecním úřadě (přičemž si text této vyhlášky můžete samozřejmě vyžádat).
Pokud Vaše obec vyhlášku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání vydala a Vaše sousedka venčením svých psů nerespektuje její ustanovení, dopustila se přestupku dle § 27/1 písm. j) zákona na ochranu zvířat proti týrání, za který jí hrozí pokuta do výše 50.000,- Kč (§ 27/10 písm. c) zákona na ochranu zvířat proti týrání).
Pokud Vaše obec naopak obecně závaznou vyhlášku dle zákona na ochranu zvířat proti týrání nevydala, nelze jednání Vaší sousedky spočívající ve volném pobíhání jejích psů bez dalšího sankcionovat. Za splnění určitých podmínek by však bylo možné hodnotit jednání Vaší sousedky např. jako přestupek proti veřejnému pořádku (zejména dle § 47/1 písm. b), d) nebo g) přestupkového zákona), přestupek proti občanskému soužití (zejména § 49/1 písm. b) nebo c) přestupkového zákona) či jako přestupek proti majetku (§ 50/1 písm. a) přestupkového zákona).
Pokud jste podala proti jednání své sousedky stížnost, měla by být obecním úřadem hodnocena jako oznámení o přestupku dle § 67/2 přestupkového zákona. V tomto případě může obecní úřad věc odložit (např. z důvodu dle § 66/3 písm. a) nebo g) přestupkového zákona), postoupit věc jinému orgánu či zahájit řízení (dle § 67/3 přestupkového zákona je obecní úřad povinen zahájit řízení o přestupku bezodkladně, nejpozději do šedesáti dnů od jeho oznámení). Ve Vašem případě je tedy možné, že věc byla obecním úřadem odložena (obecní úřad není dle § 66/4 přestupkového zákona povinen Vás o tom vyrozumět) či dosud nebylo zahájeno přestupkové řízení.
Chcete-li se dozvědět, jak bylo s Vaší stížností naloženo, můžete se obrátit s dotazem (ideálně písemně) na obecní úřad, který je dle §67/4 přestupkového zákona povinen Vás do 30 dnů od Vaší stížnosti (dle mého názoru je možné o tuto informaci požádat i později) informovat, jak bylo s Vaším oznámením naloženo.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Znehodnocení pozemku z důvodu vojenských radarových paprsků
- Mohou vojáci namířit informační radarový paprsek přes soukromý pozemek?
- Odškodnění za znehodnocený pozemek
- Mohu požadovat po vojsku postavení stožáru kvůli radarovému paprsku?
RŮZNÉ-STAVBY
- Odvolání proti zamítavému stanovisku ve stavebním řízení
- Závaznost územní studie pro stavební povolení a řízení
- Je stavební úřad povinen zdůvodnit rozhodnutí o zamítnutí stavebního povolení?


12/2007 jsem zakoupil pozemek 2023/1 v KÚ Chrudim. Byla schválena změna č. UP č. 16. Chtěl jsem stavět, rozdělil jsem pozemek 2023/1 na tři nové - 2023/1, 2023/6 a 2023/7. Zadal jsem architektce podklady pro navržení domu na pozemek 2023/1 s tím, že jsem počítal s umístěním domu na severní straně pozemku tak, aby byla plně využita jižní strana pozemku. Město zadalo na území, kde mám pozemek zpracování územní studie, proto jsem musel s prací přestat. Po dopracování studie jsme dodělali arch. návrh.
Město Chrudim je z části v ochranném pásmu radarových vojenských paprsků. Na městě jsme si vyžádali podklady, kde v mapě byl i radarový paprsek, který míjel náš pozemek. Stejně učinil další stavebník. Oba jsme dostali mapu se zakresleným paprskem mimo naše pozemky. Po dokončení architektského návrhu, projektu na sítě atp. jsme si vyžádali stanovisko VUSS Pardubice k paprsku a dostali jsme zamítavé stanovisko na možnost stavět z důvodu existence paprsku vedoucího skrze náš pozemek v nízké výšce.
Radarový paprsek vojenského zařízení byl vystavěn bez našeho vědomí 2008. V době, kdy jsme čekali na zpracování územní studie městem. Ve studii nebyl paprsek zakreslen. Při následných jednáních s městem a vojáky nám bylo oznámeno řešení postavit u vojáků 43m vysoký stožár, který by paprsek nadzvedl, cena stožáru 2.500.000 milionu Kč, prý to máme zaplatit my.
Mohou vojáci postavit radar a namířit informační paprsek skrze můj soukromý stavební pozemek bez mého vědomí? Mám právo na kompenzaci finanční nebo jinou za znehodnocení pozemku. Mohu po nich požadovat aby udělali stožár na své náklady?
Do vyřešení problému s paprskem jsem ustoupil s možností stavět na pozemku 2023/1 KU Chrudim a uvolil jsem se stavět na pozemku 2023/6 KU Chrudim – sousedící pozemek. Který je užší a tím pádem se nevejde na pozemek můj původní zaplacený arch. návrh. Podařilo se dojednat změnu územní studie tak, abych mohl dům postavit na severní straně pozemku. Vzhledem k šíři pozemku navrhla architektka umístění garáže na jižní straně pozemku. Na to konto mi architekt města a vedoucí UP sdělili, že mi z estetických důvodů nedovolí postavit garáž u silnice. Do územní studie nedovolí zamalovat vedlejší stavební čáru, která by uvolnila možnost postavit garáž samostatně u silnice.
Má město právo na základě subjektivního pocitu, že se něco nelíbí zakázat mi stavět na mém pozemku garáž samostatně mimo hlavní budovu. Je pro takové jednání právní podklad? Jak se mohu bránit? Jak mohu zabránit zavkladování studie, která mi v podstatě brání stavět?
Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Radarový paprsek:
Dle § 175/1 stavebního zákona lze v územích vymezených Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra (v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu) vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu jen na základě jejich závazného stanoviska, přičemž vymezená území budou oznámena stavebním úřadům, v jejichž správních obvodech se nacházejí.
K určitým paradoxům může v této souvislosti docházet při střetu povinnosti armády ČR, jako vlastníka technické infrastruktury k poskytování polohopisné situace technické infrastruktury dle § 27/3 a 4 stavebního zákona s povinností k utajování vyhrazených a důvěrných informací.
Neboť informace o vojenských sdělovacích sítích patří dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti a dle nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, mezi informace utajované, poskytuje Ministerstvo obrany úřadům územního plánování údaje technické infrastruktury (jako její vlastník dle § 27/3 a 4 stavebního zákona) pouze jako vymezení pásma území (v přiměřené šíři), ve kterém se příslušná infrastruktura nachází.
Z Vašeho dotazu nevyplývá, zda bylo na základě zamítavého závazného stanoviska VUSS v Pardubicích vydáno též zamítavé rozhodnutí stavebního úřadu či zda jste již na základě stanoviska VUSS ve stavebním řízení nepokračoval. Neboť není možné podat opravný prostředek proti závaznému stanovisku, lze Vám doporučit ve stavebním řízení pokračovat (popř. ho znovu započít) a podat následně odvolání proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu. Takové odvolání můžete samozřejmě směřovat i (popř. výhradně) proti obsahu závazného stanoviska VUSS (na jehož základě stavební úřad rozhodl ve Váš neprospěch). Nadřízený stavební úřad (který bude o Vašem odvolání rozhodovat) si vyžádá stanovisko nadřízeného úřadu VUSS v Pardubicích, který může závazné stanovisko VUSS v Pardubicích potvrdit či změnit (§ 149/4 správního řádu).
Další možností obrany proti závaznému stanovisku VUSS v Pardubicích je podání podnětu k zahájení přezkumného řízení dle § 149/5 správního řádu. Na zahájení přezkumného řízení (z důvodu nezákonnosti závazného stanoviska) však není právní nárok, vše závisí na posouzení nadřízeného úřadu VUSS v Pardubicích.
Právo na finanční náhradu za znehodnocení svého pozemku dle mého názoru máte. Problematickým je však v této souvislosti právní titul takového požadavku, neboť právní řád pro tuto situaci žádný zvláštní institut neobsahuje.
Je nepochybné, že zaměřením radarového paprsku nad Vaším pozemkem (a následným vydáním zamítavého závazného stanoviska, resp. zamítavého rozhodnutí stavebního úřadu) došlo k omezení Vašeho vlastnického práva, které je dle čl. 11/4 Listiny základních práv a svobod možné pouze ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Každý vlastník nemovité či movité věci je sice povinen strpět určitá omezení při výkonu svého vlastnického práva (bez nároku na jakoukoli kompenzaci), je však nutné aplikovat zde tzv. míru spravedlivé rovnováhy, tj. rovnováhu mezi požadavky obecného zájmu a imperativy na ochranu základních práv jednotlivce, neboť upřednostnění veřejného zájmu nad zájmem soukromým (bez jakékoli náhrady) je přímým popřením ochrany vlastnického práva (jako práva tzv. absolutního).
Jako určitá pomůcka může v této souvislosti posloužit i § 175/2 stavebního zákona dle něhož mohou Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra ve vymezených územích uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo si u nich vyhradit předchozí závazné stanovisko ke změnám stavby, přičemž náklady na nezbytné úpravy provedené na zvláštní požadavek Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra hradí tyto orgány. Svou argumentaci byste proto mohl založit na tvrzení, že je-li příslušný orgán povinen hradit náklady stavebních úprav, vyvolaných jeho požadavkem, bylo by nespravedlivé, aby nebyl stejným způsobem povinen kompenzovat i znehodnocení pozemku, vyvolané zamítavým závazným stanoviskem (navíc pak v situaci, kdy je radarový paprsek zakreslen mimo Váš pozemek). neboť se v této souvislosti jedná o právně poměrně složitý případ (jehož výsledek není možné předvídat), doporučuji Vám oslovit v této věci advokáta.
2/ Stavba garáže:
Neboť územní studie patří podle stavebního zákona mezi tzv. územně plánovací podklady, slouží mimo jiné jako podklad pro rozhodování v území (tj. k vydávání územních rozhodnutí či souhlasů, s návazným vydáním stavebního povolení). Obsah územní studie proto není pro stavební úřad závazný, resp. stavební úřad je oprávněn do této studie před jejím schválením zasahovat.
Tyto zásahy mohou být stavebním úřadem realizovány rovněž z důvodů urbanistických, architektonických či estetických, tzn. aby využívání a prostorové uspořádání území a jeho změny (např. i umístění staveb) odpovídalo požadavkům dle § 19 stavebního zákona.
Stavební úřad je povinen své zamítavé rozhodnutí řádně odůvodnit, v případě svého nesouhlasu se můžete proti takovému rozhodnutí bránit cestou řádných opravných prostředků (zejména odvolání).


RODINA-SJM A ROZVOD
- Uzavření dohody o vypořádání SJM před rozvodem manželství
- Platnost a účinnost dohody o vypořádání SJM před rozvodem manželství
- Zrušení rozvodu manželství - platí předtím podepsaná dohoda o vypořádání SJM?
- Rozdíl mezi platností a účinností dohody o vypořádání majetku manželů
- Existuje SJM po podepsání dohody o vypořádání SJM?
- Zaniká společné jmění manželů po podepsání dohody vypořádání SJM?
- Neplatnost dohody o vypořádání SJM a zúžení SJM (společného jmění manželů)
- Je platná dohoda o vypořádání SJM pokud zrušíme rozvod manželství?
- Zpětvzetí návrhu na rozvod manželství a platnost dohody o vypořádání SJM
- vyhrazení vzniku SJM formou notářského zápisu u notáře
- Dluhy jednoho z manželů a podepsání dohody o vypořádání SJM
- Zúžení SJM soudně na návrh jednoho z manželů § 148/1 Občanského zákoníku


Mám dotaz k majetkovému vypořádání společného jmění manželů před rozvodem. S manželem nám proběhl soud o svěření našeho dítěte do mé péče. Dítě mám u sebe a vychovávám je. Manžel se vystěhoval ze společného bydliště. Má svůj byt a já také svůj. Oba máme ve svém bytě trvalý pobyt. Každý v jiném městě. Pak následoval soud o rozvodu manželství. V tuto dobu jsme si udělali majetkové vypořádání na dobu do rozvodu a i po něm. Rozdělili jsme si majetek dle smlouvy, rozvněž každý své pohledávky a povinnosti vůči nim.
Ale pak jsem rozvod zrušili. Proběhlo zpětvzetí návrhu na rozvod manželství. Nadále se setkáváme 3x týdně s tím, že každý sám hospodaříme, manžel mi platí výživné na dítě a spokojeně fungujeme. Rozhodli jsme se definitivně nerozvádět. Zajímá mě, zda tato smlouva nadále platí i kdybychom takto setrvali napořád. To znamená, že pokud si nyní zakoupím já nějaký movitý nebo nemovitý majetek nebo naopak kdyby muži vznikla pohledávka (tzn. udělal si nějaké dluhy, vzal si úvěry apod.), zda je povinnen si muž toto již sám hradit a rovněž zda druhá strana nemá nárok ani na nově nabytý majetek či povinnost hradit za druhého pohledávku, což je v našem majetkovém vypořádání stanoveno. Tato smlouva je notářsky ověřena a podepsána. Děkuji, Gábina

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel zcela přesně nevyplývá, co myslíte termínem „majetkové vypořádání na dobu do rozvodu a i po něm“, předpokládám ale, že se jedná o tzv. "dohodu o vypořádání společného jmění manželů" (§ 150/1 Občanského zákoníku).
Je sice pravdou, že dohodu o vypořádání SJM lze uzavřít i před rozvodem manželství, v takovém případě však dohoda nabude pouze PLATNOSTI. ÚČINNOU se stane až v okamžiku zániku manželství (tedy právní mocí rozsudku o rozvodu). Ve Vašem případě je dohoda o vypořádání SJM platná, její faktické účinky (tj. právní rozdělení společného jmění manželů) však nenastaly, z právního hlediska tedy vaše SJM stále existuje.
Pokud tedy například přestane Váš manžel splácet některý ze svých dluhů, může se věřitel obrátit i na Vás, případnou exekuci nevyjímaje.
Hodláte-li manželství zachovat a chcete-li zároveň vyřešit majetkovou situaci, můžete své SJM tzv. zúžit. V takovém případě je nutné uzavřít smlouvu o zúžení SJM (ve formě notářského zápisu), v níž se se svým manželem dohodnete, jaký majetek bude ze SJM vyloučen a komu připadne (§ 143a/1 Občanského zákoníku).
Je rovněž možné tzv. vyhradit vznik SJM až ke dni zániku manželství (používáno zejména v případě podnikatelské činnosti některého z manželů), opět je zapotřebí forma notářského zápisu (§ 143a/2 Občanského zákoníku).
Určitou nevýhodou výše uvedených smluv je jejich modifikovaná závaznost ve vztahu ke třetím osobám (zejména věřitelům). Dle § 143a/4 Občanského zákoníku se mohou manželé vůči jiné osobě na smlouvu o zúžení SJM (popř. smlouvu o vyhrazení vzniku SJM ke dni zániku manželství) odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám. Pokud by tedy některý z vás uvažoval například o uzavření úvěrové smlouvy, bude vhodné, aby v této smlouvě výslovně zmínil, že věřitel byl seznámen s obsahem smlouvy o zúžení SJM (popř. smlouvy o vyhrazení vzniku SJM ke dni zániku manželství). Je rovněž nutné pamatovat na to, že pro účely případné exekuce se k výše uvedeným smlouvám nepřihlíží (§ 42 exekučního řádu), tzn. že exekuce může být vedena i proti majetku, který byl původně součástí SJM.
SJM může být rovněž zúženo soudním rozhodnutím (§ 148/1 Občanského zákoníku), soud takto ovšem postupuje na návrh některého z manželů a pouze při existenci závažných důvodů (o nichž lze ve Vašem případě pochybovat).


OBČAN-BYDLENÍ
- Hluční sousedi v bytovém domě - jak se bránit, postupovat?
- Je možné zavolat na hlučné nájemníky Policii?
- Hluční nájemníci v bytě pronajímatele - ten na výtku souseda vyhrožuje právníkem
- Hluk v bytě v domě bytového družstva - jak postupovat?
- Hluk od sousedů v bytovém domě - kam si stěžovat, postup
- Hluk v domě - jak postupovat, návod jak se bránit
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Maximální pokuta za rušení nočního klidu


Vlastníme 3 pokojový byt v družstevnám domě, byt je v osobním vlastnictví. Stejně i majitelka pod námi. Ta byt pronajala, odstěhovala se a s 5 nájemníky začaly problémy. V bytě je v noci hluk, podotýkám i do půl 3 do rána. Upozornili jsme nájemníky, kontaktovali jsme i majitelku pronajatého bytu. Prý je to tvrzení proti tvrzení, oni tvrdí, že se chovají slušně. V každém pokoji bydlí někdo jiný, nejsou nijak spříznění. Máme se prý obrátit na policii či městský úřad a nemáme ji s tímto problémem obtěžovat a kontaktovat. Vyhrožuje nám právníkem.
Je to opravdu tak, že pokud se majitel odstěhuje, byt pronajme, že mu skončí veškeré povinnosti s užíváním bytu a vzniklé problémy si musíme řešit sami, a ne ona, i když je majitelka? Že ji opravdu nesmíme kontaktovat? Koho tedy, když ne ji? Děkuji, Dagmar

ODPOVĚĎ:
Správně tušíte, že tvrzení Vaší sousedky neodpovídá platné právní úpravě, přičemž výhrůžky právníkem nemusíte brát příliš vážně, jedná se zpravidla o běžné "rétorické zastrašování". S ohledem na skutečnost, že Vaše sousedka svůj byt pronajímá, nabízí se Vám několik variant řešení:
1/ Stížnost u bytového družstva BD:
V první řadě Vám lze doporučit zainteresovat do problému bytové družstvo a podat na nájemníky v sousedním bytě stížnost (popř. tak učinit společně s ostatními nespokojenými sousedy). Není samozřejmě jisté, zda přinese tento postup nějaké ovoce, budete však mít k dispozici přinejmenším písemný doklad o své snaze nastalý stav řešit.
Na tomto místě připomínám, že dle § 689/2 Občanského zákoníku je nájemce povinen řádně užívat byt, společné prostory a zařízení domu a řádně požívat plnění, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno, přičemž dle § 690 Občanského zákoníku jsou nájemci povinni při výkonu svých práv dbát na to, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním uživatelům domu nerušený výkon jejich práv.
2/ Kontaktování policie:
V případě přetrvávajících problémů je samozřejmě možné kontaktovat policii (obecní i Policii ČR).
Dle § 47 písm. b) a c) přestupkového zákona se dopustí přestupku ten, kdo poruší noční klid nebo vzbudí veřejné pohoršení, přičemž za tento přestupek je možné udělit pokutu do 5.000,- Kč. Protokol z policejního šetření (který si můžete vyžádat) Vám pak může opět posloužit jako písemný důkaz.
3/ Sousedský spor:
Na majitelku sousedního bytu můžete podat rovněž žalobu k soudu. Dle § 127/1 Občanského zákoníku se musí vlastník věci zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv; proto zejména nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem apod. Rovněž v této souvislosti by bylo vhodné, aby žalobu podalo spolu s Vámi co nejvíce dalších sousedů, popř. aby byli ochotni podat k neuspokojivé situaci v domě alespoň svědeckou výpověď.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody po nemocnici za nepovedenou sterilizaci ženy
- Odškodnění za nepovedenou sterilizaci ženy (následek - rizikové otěhotnění)
- Rizikové těhotenství, otěhotnění z důvodu nepovedené sterilizace ženy
- Těhotenství po sterilizaci v nemocnici a nárok na odškodnění
- Nárok na odškodnění při těhotenství po sterilizaci
- Non lege artis postup sterilizace a nárok na odškodnění za těhotenství


Mám tři děti - * 2001, 2008, 2011. Všechny děti jsem rodila císařským řezem. V roce 2001 jsem po 15hodinovém porodu "něco" komplikovalo, tudíž byl císařský řez - akutní. Po 6 dnech po operaci jsem dostala teploty a tři dny na to mě znovu operovali pro abces v Douglasově prostoru (pozn. prostor mezi pochvou a konečníkem). V roce 2008 jsem rodila v jiné nemocnici již plánovaným císařským řezem, porod byl ve spinální anestezii a až na malou ztrátu krve jsme po týdnu byla doma. 06/2011 jsem šla rodit do stejné porodnice jako po druhé. Bylo mi sděleno, že další císař (4. v pořadí) už by byl velmi riskantní a navrhli mi sterilizaci, se kterou jsem souhlasila. 3. porod proběhl s obrovskými problémy, měla jsem 1,5 l krve ztráty. Došlo k perforaci (proděravění) střeva, 5 dní na JIP atd. Přesto mi bylo sděleno, že sterilizace proběhla v pořádku. Po 15 měsících od posledního porodu jsme měla zpožděnou menstruaci, tudíž jsme zašla ke svému gynekologovi. Ten mi potvrdil asi 6. týden těhotenství a bezprostředně navrhl umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů.
4.10. jsem tedy prodělala umělé přerušení těhotenství UPT. Bylo to pro mne opět velkým ohrožením, kvůli riziku perforace dělohy, ale taky jsme utrpěla újmu psychickou. Mohu se dožadovat odškodnění v nemocnici, kde dělali sterilizaci? Děkuji. Gizela

ODPOVĚĎ:
Vaše situace se týká medicínsky složité problematiky, k níž se však vztahuje poměrně ustálená judikatura. V minulosti bylo v ČR vedeno již několik soudních sporů, v jejichž rámci se ženy domáhaly na zdravotnických zařízeních „odškodnění“ za narození dítěte po předchozím podstoupení interrupce či sterilizace. Neboť Váš případ se se shora uvedenými shoduje pouze v první části (tj. provedení sterilizace, která však dalšímu těhotenství nezabránila), podotknu pouze na okraj, že požadavek satisfakce za narození (původně nechtěného) dítěte byl soudy v některých případech shledán jako jsoucí v rozporu s dobrými mravy.
Z rozsudků v obdobných případech však lze dovodit dvě klíčové premisy i pro Vás:
1/ Váš nárok na finanční či jinou satisfakci bude samozřejmě založen v případě, že sterilizace Vám nebyla lékaři provedena v souladu se současnými poznatky lékařské vědy (tzv. non lege artis). Neboť se však jedná o otázku odbornou, musela by být v případném soudním sporu objasněna prostřednictvím znaleckého posudku.
2/ Váš nárok na satisfakci by mohl být rovněž dán, pokud nebyl Váš souhlas s provedením sterilizace skutečně informovaný, tzn. pokud Vám nebyly ze strany ošetřujícího lékaře sděleny všechny podstatné informace, které se k provedení tak závažného zákroku vztahují. V této souvislosti se jedná zejména o poučení o tom, že sterilizace (a to i sterilizace správně provedená) nepředstavuje opatření se stoprocentní účinností, tzn. že regenerace těla může za určitých okolností zapříčinit obnovení plodnosti a další těhotenství.
Jste-li proto přesvědčena, že ve Vašem případě došlo k některému ze shora uvedených pochybení, lze Vám doporučit kontaktovat příslušné zdravotnické zařízení a domáhat se zde poskytnutí finanční či jiné satisfakce.
V případě neochoty zdravotnického zařízení Vám pak nezbude, než se obrátit na soud s požadavkem na náhradu škody na zdraví (vyčíslené dle vyhlášky č. 440/2001 Sb.) či nemajetkové újmy (dle § 11 a § 13 Občanského zákoníku). Pro tento krok Vám doporučuji pořízení kompletní kopie příslušné části Vaší zdravotnické dokumentace, znaleckého posudku a zejména advokátní zastoupení.


OBČAN-DLUHY
- Svědectví, svědek u smlouvy o půjčce
- Musí být svědek u ústní smlouvy o půjčce peněz
- Ústní smlouva o půjčce peněz - je nutný svědek?
- Záruka vrácení peněz u ústní smlouvy o půjčce peněz
- Čestné prohlášení svědka o půjčce peněz - je nutný ověřený podpis?
- Je platná ústní smlouva o půjčce peněz?
- Musí být smlouvy o vypůjčení peněz vždy písemná?
- Uznání dluhu notářským, exekutorským zápisem s přímou vykonavatelností
- Maximální lhůta na vrácení peněz dlužníkem věřiteli
- Maximální promlčecí lhůta u dluhu


Půjčil jsem peníze. Stačí čestné prohlášení svědka o půjčce? Musí, nebo nemusí mít toto prohlášení, podpis potvrzený notářem? Díky, Samuel

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu předpokládám, že Vámi zmiňovaná smlouva o půjčce nebyla uzavřena v písemné formě, což však na její platnosti nic nemění (§ 657 a násl. Občanského zákoníku).
Máte-li obavu o případnou vymahatelnost půjčky, je vhodné realizovat půjčku za přítomnosti třetí osoby. Tento „svědek půjčky“ může samozřejmě svou výpověď zachytit např. na písemném prohlášení, přičemž jeho podpis zde může být i úředně ověřen (notářské ověření není zapotřebí).
Pro zajištění Vaší pohledávky Vám však lze především doporučit přimět dlužníka, aby svůj dluh tzv. uznal (co do důvodu i výše) dle § 110 a § 558 Občanského zákoníku. V tomto případě již nebude možné, aby byla existence dluhu zpochybněna, přičemž promlčecí doba se prodlouží na 10 let.
Rovněž se Vám nabízí realizovat uznání dluhu prostřednictvím tzv. notářského/exekutorského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti,; v tomto případě by při prodlení dlužníka s vrácením půjčky nebylo nutné podávat žalobu a mohlo by být přikročeno k okamžitému exekučnímu vymáhání.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že nebyl-li ve Vámi uzavřené smlouvě o půjčce sjednán termín pro její vrácení (popř. splátky), bude půjčka splatná prvního dne poté, kdy o to bude dlužník Vámi požádán (§ 563 Občanského zákoníku). Neboť však můžete o vrácení půjčky požádat ihned po jejím poskytnutí dlužníkovi, promlčuje se Vaše právo žádat dlužníka o vrácení půjčky po 3 letech od chvíle, kdy jste půjčku dlužníkovi poskytl (§ 101 Občanského zákoníku).
Více o vymáhání běžných dluhů a dluhů ze směnek zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/9561-vymahani-dluhu-rozcestnik.html



OBČAN-DLUHY
- Dlužník nesplácí dluh - jak postupovat?
- Na koho se obrátit když dlužník nesplácí dluh?
- Bývalá přítelkyně nesplácí dluh partnerovi - jak postupovat?
- Vymáhání dluhu po bývalé přítelkyni, družce žalobou u soudu
- Žaloba k soudu na vymáhání dluhu po expřítelkyni, bývalé družce
- Notářsky ověřené uznání dluhu - jak dluh vymáhat?
- Co znamená, co je to příslušenství u dluhu, půjčky
- Příslušenství u dluhu, půjčky - definice, vysvětlení


Píšu za kamaráda, který žil pět let s přítelkyní dával jí celou výplatu a dokonce si vzal i půjčku 150.000 Kč aby si zařídili byt. Po nějaký době zjistil, že přítelkyně přestala půjčku platit, stejně jako výživné na jeho dvě dcery. Když se podíval na složenky, zjistil, že jsou přepsané. Dostal podmínku za půjčku, kterou údajně neplatil. Dostal exekuci na plat. Bývalá přítelkyně se mu písemně omluvila a slíbila, že vše uhradí. Celkový dluh je 300.000 Kč. Dokonce s ním podepsala smlouvu, kde přislíbila splácet 6000 Kč měsíčně. Smlouva a podpisy na ní byli ověřený notářsky, ale samozřejmě zůstalo jen u slibů a dluh svému expříteli nesplácí.
Zaslal jí i dopis, kde jí vyzývá alespoň o snahu platit jakoukoliv částku, ale dopis mu přišel zpět. Je opravdu možné, aby ona nebyla nijak postihnutelná? Narodilo se jí už čtvrté dítě, bere vdovský a sirotčí důchod, žije ve vlastním bytě a je spokojená. Kamarád si našel práci v jiném kraji, bydlí v podnájmu a platí a platí. Na policii nepochodil neví jak má postupovat dál. Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, jakou konkrétní smlouvu Váš kamarád se svou bývalou přítelkyní uzavřel či zda se jednalo pouze o tzv. uznání dluhu dle § 558 Občanského zákoníku, popř. o tzv. notářský zápis se svolením k vykonatelnosti.
Každopádně však platí, že pokud bývalá přítelkyně Vašeho kamaráda neplní svůj závazek ze smlouvy (a byla-li navíc tato smlouva notářsky ověřena), nezbývá Vašemu kamarádovi než se obrátit s žalobou (a tzv. návrhem na vydání platebního rozkazu) na soud. V žalobě je Váš kamarád povinen vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, přiložit maximum důkazů (zejména tedy kopii smlouvy a veškerou korespondenci) a je oprávněn se domáhat vydání platebního rozkazu, na jehož základě by byla jeho bývalá přítelkyně povinna mu do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatit dlužnou částku s příslušenstvím (tj. úrokem z prodlení) a veškeré náklady soudního řízení (zejména tedy soudní poplatek, popř. náklady za advokátní zastoupení). V případě, že by bývalá přítelkyně Vašeho kamaráda podala proti platebnímu rozkazu tzv. odpor, může se Váš kamarád v žalobě domáhat vydání rozsudku s obdobným zněním.
Byl-li však u notáře sepsán tzv. notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, nemusí se Váš kamarád na soud vůbec obracet, neboť závazek jeho bývalé přítelkyně je tzv. přímo vykonatelný, je tedy možné oslovit exekutora nebo se obrátit na soud s návrhem na výkon rozhodnutí.
Detailně pojednáváme o vymáhání dluhů v následující stránce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vymahani-dluhu-soudne-exekucne/9561-vymahani-dluhu-rozcestnik.html


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Jednorázová náhrada za omezení v důsledku vedení kanalizace a vodovodu?
- Odměna od obce, města za vedení kanalizace, vodovodu na soukromém pozemku
- Vedení vodovodu a kanalizace na soukromém pozemku a odměna od obce, města
- Odškodnění za vedení kanalizace a vodovodu přes soukromý pozemek vlastníka
- Finanční kompenzace za užívání soukromého pozemku obcí, městem
- Jednorázová odměna za užívání soukromého pozemku obcí, městem
RŮZNÉ-STAVBA
- Ochranné pásmo kolem vodovodu, kanalizace a § 58/3 vodního zákona
- Je možné stavět u vodovodu, kanalizace?
- Povolení na stavební úpravy u obecního vodovodu, kanalizace
- Majitel vodovodu, kanalizace zakazuje stavbu - kam se obrátit?
- Znemožnění stavebních úprav u vodovodu, kanalizace - jak postupovat?


Na mém pozemku je vedena obecní kanalizace taktéž obecní vodovod. Z tohoto důvodu na této části pozemku nemohu provádět žádné stavební, či jiné úpravy. Je možné požadovat finanční kompenzaci vůči obci za užívání mého pozemku. Děkuji, Šimon

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu nevyplývá bohužel řada podrobností, na jejichž základě by bylo možné provést důkladnější právní analýzu (zejména není jasné, kdy byly kanalizační stoka a vodovodní řad na Vašem pozemku vybudovány, resp. zda jste v této době předmětný pozemek již vlastnil či byl vlastníkem Váš právní předchůdce). Svou odpověď proto pojmu obecněji, na Váš případ se však samozřejmě také vztahuje.
Dle § 58/3 vodního zákona může vodoprávní úřad na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany stanovit ochranná pásma podél vodního díla a zakázat nebo omezit na nich (podle povahy vodního díla) umísťování a provádění některých staveb nebo činností, přičemž vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
Obdobná úprava je stanovena pro
a/ vstupování vlastníka vodovodu a kanalizace na cizí pozemky nebo stavby, na nichž nebo pod nimiž se vodovod nebo kanalizace nachází a
b/ umísťování tabulky vyznačující polohu vodovodu nebo kanalizace na cizích pozemcích nebo stavbách. Dle § 7/4 a 5 zákona o vodovodech a kanalizacích musí být shora uvedená oprávnění vlastníka vodovodu a kanalizace prováděna se všemi ohledy na oprávněné zájmy vlastníka stavby či pozemku, přičemž vznikne-li vlastníkovi stavby či pozemku touto činností majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém užívání pozemku nebo stavby, má právo na náhradu.
Nedojde-li k dohodě o výši a způsobu náhrady, poskytne vlastník vodovodu a kanalizace této osobě jednorázovou náhradu podle zákona o oceňování majetku. Tato náhrada musí být vlastníkovi pozemku nebo stavby poskytnuta nejpozději do 6 měsíců ode dne vzniku práva na náhradu. Tím není samozřejmě dotčeno právo domáhat se náhrady u soudu.
S ohledem na shora uvedené Vám proto doporučuji zahájit s poukazem na citované právní předpisy jednání s vlastníkem vodovodu a kanalizace o poskytnutí jednorázové náhrady za omezení Vašich vlastnických práv.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 23/4 zákona o vodovodech a kanalizacích může být na Vaší žádost vodoprávním úřadem povolena výjimka z obecného omezení činností v ochranném pásmu vodovodu a kanalizace. Dle § 23/5 zákona o vodovodech a kanalizacích jste oprávněn vykonávat zde vyjmenované činnosti pouze s předchozím písemným souhlasem vlastníka (či provozovatele) vodovodu a kanalizace, přičemž v případě nezískání takového souhlasu jste oprávněn obrátit se se stejnou žádostí na příslušný vodoprávní úřad.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Zmaření prodeje bytu kvůli pomluvě souseda a náhrada škody
- Pomluva, lež souseda zmařila prodej bytu, domu - náhrada ušlého zisku, škody
- Ustoupením od sjednávaného prodeje bytu, domu z důvodu lži, pomluvy souseda
- Náhrada ušlého zisku - pomluva souseda zmařila prodej bytu, rodinného domu
- Jak se vypočítává náhrada ušlého zisku (při zmaření obchodu, prodeje věci)
- Výpočet náhrady ušlého zisku a rozsudek nejvyššího soudu 25 Cdo 818/2005
SPRÁVNÍ-POKUTY
- Přestupek proti občanskému soužití - maximální výše pokuty
SPRÁVNÍ-PŘESTUPKY
- Přestupek proti občanskému soužití - definice dle § 49/1 c) přestupkového zákona
- Přestupek proti občanskému soužití - příklad schválnosti


Právě jsme přišli o zájemce o náš prodávaný byt a to tak, že soused v ulici sdělil zájemkyni o tento byt, že v domě je drogové doupě, aby byt v domě nekupovala. To samé sdělil i jejímu manželovi, když onoho informátora druhý den navštívil, aby se ho zeptal osobně. Řekl mu opět, ať byt nekupují, že je tam drogové doupě a že budou nešťastní.
Podotýkám, že toto je absolutní lež, v domě se žádné drogové doupě nevyskytuje. Jde o pomluvu. Kvůli této pomluvě sešlo z prodeje bytu. Byla tedy zmařena transakce za 1.400.000 Kč.
Jedná se o pomluvu jako trestný čin podle § 11 Občanského zákoníku? Co máme dělat? Děkuji, Hedvika

ODPOVĚĎ:
V současné situaci se Vám nabízí několik variant řešení:
1/ Ochrana osobnosti:
Nelze vyloučit, že Váš soused se svým počínáním dopustil porušení Vašich osobnostních práv. Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Rozšiřováním nepravdivých informací o existenci drogového doupěte ve Vašem domě (přestože tato informace není zacílena přímo na Vaší osobu) může bezesporu nepřímo postihnout např.
a/ Vaší občanskou čest (tj. označením Vaší osoby jako toho, kdo žije v blízkosti drogového doupěte, popř. na tuto skutečnost neupozornil možné kupující) nebo
b/ Váš soukromý život (když byl v důsledku rozšíření této informace zmařen sjednávaný prodej bytu).
V této souvislosti se můžete dle § 13/1 Občanského zákoníku domáhat, aby
a/ bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu Vaší osobnosti,
b/ aby byly odstraněny následky těchto zásahů a
c/ aby Vám bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
V kontextu Vašeho případu přichází do úvahy zejména požadavek na
a/ zaslání písemné omluvy Vaší osobě a
b/ zaslání písemné omluvy potencionálním kupujícím (se současným konstatováním nepravdivosti dříve podaných informací). Za splnění podmínek dle § 13/2 Občanského zákoníku se můžete domáhat i náhrady nemajetkové újmy v penězích (o úspěchu tohoto požadavku mám však jisté pochybnosti).
2/ Ušlý zisk:
Dle § 442/1 Občanského zákoníku se po svém sousedovi můžete domáhat náhrady ušlého zisku. V této souvislosti je klíčovou a/ existence příčinné souvislosti mezi sdělením nepravdivé informace a odstoupením od sjednávání kupní smlouvy a b/ míra očekávatelnosti prodeje bytu (za Vámi uváděnou kupní cenu) při pravidelném běhu událostí (tj. při nesdělení nepravdivých informací Vaším sousedem).
Rozhodovací praxe soudů se ustálila na názoru, že pro stanovení výše ušlého zisku je zapotřebí zohlednit zejména reálnou dosažitelnost majetkového prospěchu, o který poškozený přišel. V případě ušlého zisku nelze vycházet jen z hypotetického (ničím nepodloženého) předpokladu možného rozmnožení majetku poškozeného, vždy musí být dány konkrétní okolnosti, umožňující závěr, že by při pravidelném běhu věcí bylo možno tvrzeného zisku dosáhnout.
V této souvislosti upozorňuji např. na rozsudek ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006, v němž došel Nejvyšší soud k závěru, že ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložen již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo. Ušlým ziskem je totiž majetková újma, způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje, vedoucího k určitému zisku.
V usnesení ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005, došel pak Nejvyšší soud k závěru, že odpovědnost za majetkovou újmu způsobenou tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, nevzniká již na základě pouhého tvrzení, že došlo ke zmaření zamýšleného podnikatelského záměru (ve Vašem případě prodejního záměru) poškozeného, nýbrž jen za předpokladu, že je postaveno najisto, že k újmě došlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce.
Neboť případné vyčíslení ušlého zisku (a popř. současné nárokování ochrany Vaší osobnosti) nepředstavuje zcela jednoduchou problematiku, doporučuji Vám pro přípravu žaloby kontaktovat advokáta (vše samozřejmě za předpokladu, že Váš soused nebude ochoten k nápravě vzniklého stavu dobrovolně, což však očekávám).
3/ Přestupek proti občanskému soužití:
Dle § 49/1 písm. c) přestupkového zákona se dopustí přestupku ten, kdo úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním, přičemž za tento přestupek může být uložena pokuta do 20.000,- Kč. Neboť jednání Vašeho souseda by bylo možné označit jako schválnost, můžete kontaktovat místně příslušný obecní úřad a spáchání přestupku zde oznámit (§ 67/2 přestupkového zákona).
4/ Trestný čin pomluvy:
Trestný čin pomluvy není zakotven v § 11 Občanského zákoníku. Dle § 184/1 trestního zákoníku se trestného činu pomluvy dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu, přičemž pachateli v tomto případě hrozí trest odnětí svobody až na 1 rok. Bez znalosti značného množství podrobností Vašeho případu není možné učinit závěr o ne/existenci trestní odpovědnosti Vašeho souseda; pokud orgán činný v trestním řízení dojde k závěru, že se o trestný čin pomluvy (popř. jiný trestný čin) nejedná, postoupí Váš případ s největší pravděpodobností místně příslušné přestupkové komisi. Podání trestního oznámení tedy můžete rovněž zvážit.


OBČAN-BYDLENÍ
- Předseda SVJ - může být SVJ a také pobírat odměnu člena statutárního orgánu SVJ?
- Odvody odměny předsedy SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)
- Odvody odměny člena výboru SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)
- Je možná dvojí odměna pro předsedu SVJ?
- Odměna členů SVJ a příjem ze závislé činnosti
- Je příjem ze závislé činnosti odměna pro členy st. orgánu SVJ?
OBCHOD-DANĚ
- Platí se daň z příjmu za odměnu člena orgánu SVJ?
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Platí předseda družstva SVJ z odměny sociální a zdravotní pojištění?
- Odvod sociálního a zdravotního u předsedy družstva SVJ


Je možné, že předseda Sdružení vlastníků bytových jednotek SVJ, který pobírá pro svoji osobní potřebu tzv. "odměnu statutárnímu zástupci" ve výši 3 600 Kč měsíčně, je současně zaměstnancem sdružení a jednotliví členové mu musí platit i zdravotní a sociální pojištění? Děkuji, Matouš

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že Vámi nastíněný stav není s právním řádem zcela v souladu. Pro začátek je nutné zjistit, co je předmětem činnosti předsedy SVJ dle jeho pracovní smlouvy (tj. jaký je zde sjednaný druh práce).
V případě, že druh (resp. náplň) práce dle pracovní smlouvy se bude shodovat s činností, kterou předseda vykonává jako člen statutárního orgánu SVJ (dle § 9/13 zákona o vlastnictví bytů), je poměrně nelogické, aby byla jediné osobě vyplácena dvojí odměna za de facto stejnou práci (resp. práci vykonávanou ve stejné době); v tomto případě by zároveň došlo k nepřípustnému překrývání závisle vykonávané práce dle zákoníku práce a odměny člena statutárního orgánu.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že:
a/ Dle § 6/1 písm. c) zákona o daních z příjmů představuje odměna člena statutárního orgánu SVJ příjem ze závislé činnosti a podléhá tudíž zdanění.
b/ Dle § 5 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění se za zaměstnance považuje fyzická osoba, které plynou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, odměnu předsedy SVJ je tedy nutné krátit o odvod na zdravotní pojištění.
c/ Dle § 5 písm. a) bod 18 zákona o nemocenském (zdravotním) pojištění jsou tohoto pojištění účastni rovněž členové kolektivních orgánů právnické osoby (např. též SVJ), kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů. Pro vznik nemocenského pojištění je pak zapotřebí splnění podmínek dle § 6/1 zákona o nemocenském pojištění (zejména co se týče dosažení výše tzv. rozhodného příjmu, tj. 2.500,- Kč/měsíc v roce 2012).
d/ Dle § 5/2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění jsou osoby dle předchozího bodu účastny rovněž důchodového pojištění (podmínkou je zde účast na nemocenském pojištění).
e/ Dle § 3/1 písm. b) bod 16 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou osoby dle předchozích bodů účastny rovněž tohoto pojištění (také zde je podmínkou účast na nemocenském a důchodovém pojištění).


OBČAN-BYDLENÍ
- Neoprávněné hospodaření předsedy společenství vlastníků jednotek
- Jak získat od bývalého předsedy SVJ zadržované dokumenty?
- Bývalý předseda SVJ odmítá předat doumenty - jak postupovat?
- Může předseda SVJ vyplatit zálohu stavební firmě bez vědomí výboru SVJ?
- Bývalý předseda SVJ dále jednal za společenství, jsou úkony platné?
- Doložení oprávněnosti výkonu funkce předsedy SVJ - rejstříkový soud
- Náhrada škody způsobené bývalým předsedou SVJ (společenství vlastníků BJ)
- Trestní oznámení na bývalého předsedu SVJ (společenství vlastníků bytových jednotek)
- Žaloba na náhradu škody na bývalého předsedu SVJ
SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Co znamená, co je to rejstříkový soud?


Jsme SVJ se 48 jednotkami. Nyní u nás nastal problém s bývalým předsedou společenství vlastníků bytových jednotek, kterému již 20.6.2011 zanikla funkce i členství ve společenství převodem jednotky. On to ale neoznámil, ba ani nesvolal schůzi kvůli volbě nového člena výboru. Naopak ani po upozornění že už není členem, toto stále ignoruje a tvrdí že dokud nebude zvolen někdo jiný, on je stále předsedou. To ale jasně odporuje stanovám SVJ. Podle stanov pokud není zvolen nový člen, je členem automaticky kupující další v pořadí podle katastru nemovitostí, i toto ignoruje a nechce stále předat dokumentaci někomu jinému.
I po zániku členství, kdy o tom nikdo nevěděl, dále podepisoval smlouvy, žádal o dotace a pobírá stále odměnu. Také sme zjistili, že jako společenství sme odhlasovali úvěr v určité částce, ale úvěr byl o 200.000,- vyšší než sme si osouhlasili, což je dle mého názoru podvod.
Dále poskytl, také bez našeho vědomí, zálohu na stavební práce a tím jsme přišli o 600 000,- (práce nebyla udělána), dlužník nevrátil peníze, tak od něj přijal směnku. Bohužel, že směnka je neplatná (což nám zatajil). Dozvěděli jsme se to, až když chtěl směnku předložit. Nyní se s dlužníkem soudí a soudní poplatky platíme my z fondu oprav.
Můžete mi poradit, na koho se obrátit o pomoc? Můžeme po něm požadovat úhradu zálohy, když jsme nebyli informováni? Jak se bránit navýšenému úvěru? Můžeme žádat vrácení odměny od data zániku členství? Myslíme že právě uvedené skutečnosti ohledně směnky a úveru vedly k převodu majetku a zatajení zániku členství. Děkuji, Danuše

ODPOVĚĎ:
S Vašimi závěry ve věci skončení funkčního období předsedy výboru SVJ lze souhlasit, veškeré následně učiněné právní úkony jsou s největší pravděpodobností neplatné. V této souvislosti se můžete obrátit na rejstříkový soud (místně příslušný krajský soud) s tím, že zápis v rejstříku neodpovídá skutečnosti. Rejstříkový soud se následně obrátí přímo na předsedu výboru SVJ s žádostí o doložení oprávněnosti výkonu jeho funkce.
Co se týče nesrovnalostí v hospodaření SVJ, nabízí se Vám poměrně jednoduché řešení: Podejte na předsedu výboru SVJ trestní oznámení. Vámi nastíněné skutečnosti svědčí o spáchání některého trestného činu (například trestného činu podvodu). Jako SVJ se můžete přihlásit do zahájeného trestního řízení jako poškození a požadovat po předsedovi výboru SVJ náhradu veškeré jím způsobené škody.
V případě, že by v rámci trestního řízení k odškodnění SVJ nedošlo, popř. by bylo trestní stíhání zastaveno, můžete podat na předsedu výboru SVJ žalobu na náhradu škody. V této žalobě je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a přiložit maximum důkazů (důkazní materiál, tj. příslušné doklady o hospodaření, můžete od předsedy výboru SVJ získat pomocí žaloby na vydání věci).


OBČAN-BYDLENÍ
- Může chtít pronajímatel náhradu ušlého zisku při odmítnutí náhradního bytu nájemcem?
- Náhrada za ušlý zisk - nájemce odmítl náhradní byt od pronajímatele
- Je nájemník povinen přijmout náhradní byt od pronajímatele?
- Povinnost nájemce, nájemníka přijmout náhradní byt pronajímatele
- Rekonstrukce bytového domu - oprávněnost přestěhování nájemníka do jiného bytu
- Zánik nájmu (nájemní smlouvy) zánikem bytu
- Odmítnutí náhradního bytu v bytovém domě a ukončení nájemní smlouvy
- Ukončení nájemního vztahu odmítnutím náhradního bytu rekonstruovaného bytového domu


V listopadu 2007 pronajímatel (měla jsem uzavřenou nájemní smlouvu na neurčito na byt 2+1) zahájil rekonstrukci celého bytového domu a zajistil mi náhradní byt. Vystěhovala jsem se (mám zápis o předání bytu) na základě písemného prohlášení pronajímatele, že se v roce 2008 přestěhuji zpět do stejného bytu. Termín nedodržel a v květnu 2009 po rekonstrukci mi nabídl sice ve stejném domě, ale jiný byt (přebudovaná garsonka na byt 2+1) , který byl pro mě a studující dceru rozlohou a uspořením nevyhovující a který jsem za účasti svědků odmítla s tím, že si požádám o obecní byt. Z původního bytu udělal komerční nebytové prostory již v roce 2008, tudíž byt zanikl.
Ihned jsem si podala žádost o obecní byt a v listopadu 2010 mi byl obálkovou metodou přidělen rozlohou vyhovující byt, který jsem vlastními náklady zrekonstruovala. Do doby přestěhování do obecního bytu jsem mu řádně platila nájem včetně
inkasa, na základě původní nájemní smlouvy za užívání náhradního bytu (měl asi uzavřenou smlouvu s majitelem náhradního bytu). Pronajímatel mi nechal na půl roku odpojit elektřinu, ale to už nechci řešit.
Nespatřuji v popsané situaci žádnou příčinnou souvislost s jeho nynějšími nároky.
1. Nyní mě vyzývá k úhradě ušlého zisku ve výši 98.000,- Kč, způsobeného tím, že jsem se odmítla nastěhovat do připraveného bytu v roce 2009 (výše uvedená přebudovaná garsonka) a on jej proto nemohl pronajmout. Prý čekal, že si to rozmyslím. V případě nezaplacení prý podá žalobu. Má nárok na ušlý zisk nebo škodu za to, že jsem nenastoupila do náhradního bytu (garsonky)?
2. Kdy přesně mně skončil smluvní vztah k původnímu bytu a k pronajímateli?
Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
1/ Úhrada ušlého zisku:
V této souvislosti se požadavek pronajímatele jeví jako poměrně absurdní, v případném soudním řízení by s největší pravděpodobností argument o „čekání na Vaše rozmyšlení“ neobstál.
V této souvislosti je nutné vědět, že Vy (jako nájemce) nemáte v žádném případě povinnost přijmout ze strany pronajímatele k pronájmu byt, který se neshoduje s bytem, na který je psána nájemní smlouva.
Dle § 710/1 Občanského zákoníku může nájem bytu zaniknout písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem, písemnou výpovědí nebo jiným způsobem. Dle mého názoru došlo ve Vašem případě k zániku nájmu z důvodu zániku bytu (tedy „zničením“ pronajaté věci dle § 680/1 Občanského zákoníku). Nabídku nájmu jiného bytu (přebudované garsonky) ze strany pronajímatele je pak nutné chápat jako návrh na změnu nájemní smlouvy (popř. jako návrh na uzavření nájemní smlouvy nové), kterou jste však výslovně odmítla (tzn. že nájemní smlouva skutečně zanikla).
2/ Okamžik zániku nájmu:
Otázka okamžiku zániku nájemního vztahu je ve Vašem případě poměrně sporná. Dle mého názoru došlo ke zrušení nájemní smlouvy v okamžiku Vašeho odmítnutí jiného bytu. Zánik původního bytu v průběhu rekonstrukce nelze za okamžik zániku nájemní smlouvy považovat z důvodu existence ujednání o dočasném ubytování v náhradním bytě. V této souvislosti by však bylo nutné znát přesný text tohoto ujednání, popř. i faktickou stránku věci (tj. kdo byl vlastníkem náhradního bytu, popř. komu jste z tohoto náhradního bytu platila nájemné).
V otázce zániku Vašeho nájemního vztahu je důležité vědět, jakým způsobem došlo k ukončení nájmu náhradního bytu, tato skutečnost však z Vašeho dotazu nevyplývá.
Výše uvedené však nemění nic na skutečnosti, že nájemní smlouva zanikla z důvodu zániku bytu, současný požadavek pronajímatele je proto neoprávněný.


RŮZNÉ-STAVEBNÍ
- Změna účelu stavby na stavebním úřadě - rodinná rekreace na rodinný dům
- Je možné změnit stavbu pro rodinnou rekreaci na rodinný dům?
- Změna záznamu o užívání stavby na stavebním úřadě?
- Rozdíl mezi rodinným domem a stavbou pro rodinnou rekreaci
- Změna užívání stavby - § 126 Stavebního zákona
- Postup změny domu pro rodinnou rekreaci na rodinný dům
- Definice rodinného domu, vlastnosti RD
- Definice stavby pro rodinnou rekreaci, vlastnosti stavby


V minulém roce jsem dostal darovací smlouvou od svého otce nemovitost, která byla zapsána ve smlouvě, tak jak je v katastru nemovitostí pod č. p. 940 a vedena jako rodinný dům. Když jsem přišel na obecní úřad, bylo mi řečeno, že má nemovitost je u nich vedena jako rekreační domek s č. evidenčním 2289. Toto číslo je i na zdi mé nemovitosti. Na úřadě to bylo změněno v roce 1979, když se Radotín připojil k Praze. Rád bych se zeptal, co je směrodatné. Jestli to co je v katastru nemovitostí nebo na obecním úřadě. Pokud tedy katastrální úřad, tak jak mám pokračovat dále a jestliže je hlavní obecní úřad, tak jak mám postupovat, když bych chtěl, aby to byl rodinný dům.
Děkuji, Alexandr

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě není možné jednoznačně stanovit, který údaj je „směrodatný“. Vámi nastíněný rozpor ve veřejných evidencích Vaší nemovitosti je však řešitelný.
Obecně platí, že rodinný dům bývá označen číslem popisným, zatímco stavba pro rodinnou rekreaci může být označena pouze číslem evidenčním.
Chcete-li, aby byla Vaše nemovitost vedena rovněž na stavebním úřadě jako rodinný dům, lze Vám doporučit iniciovat tzv. změnu užívání stavby dle § 126 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení lze stavbu užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu (předpokládám, že v některém z těchto dokumentů je tedy Vaše nemovitost označena jako stavba pro rodinnou rekreaci).
Dle § 126/2 a 3 stavebního zákona může být změna v účelu užívání stavby realizována pouze na základě písemného souhlasu stavebního úřadu, přičemž musí být současně v souladu se záměry územního plánování. Předpokládám, že ve Vašem případě se bude jednat v podstatě pouze o opravu administrativního údaje, tzn. že se změnou užívání stavby nedojde zároveň k její změně (nástavbě, přístavbě apod.) či změně vlivu na její okolí.
V současné chvíli je zapotřebí, abyste stavebnímu úřadu doručil oznámení o změně užívání stavby (§ 127/1 stavebního zákona), v němž popíšete a odůvodníte zamýšlené změny (ve Vašem případě de facto pouze sladění úředního záznamu se skutečností, samozřejmě za předpokladu, že nemovitost skutečně jako rodinný dům užíváte), rozsah změny a její důsledky.
Jestliže bude stavební úřad se změnou v užívání nemovitosti souhlasit, zašle Vám do 30 dnů ode dne podání oznámení souhlas. Pokud stavební úřad v této lhůtě nevyjádří se změnou v užívání nemovitosti souhlas (ani ji nezakáže), platí, že se změnou v užívání nemovitosti souhlasí (§ 127/2 stavebního zákona). Pro získání bližších informací o náležitostech oznámení Vám doporučuji kontaktovat stavební úřad.
Na podporu svého záměru můžete samozřejmě argumentovat i skutečností, že Vaše nemovitost je jako rodinný dům v katastru nemovitostí již vedena (popř. můžete opatřit přidělení čísla popisného).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu uvádím, že dle § 2 písm. a) bod 1. vyhlášky č. 501/2006 Sb. se za rodinný dům považuje stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Dle § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb. se za stavbu pro rodinnou rekreaci považuje stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.


OBČAN-DLUHY, ZÁVAZKY
- Dluh právnické osoby v konkurzu a ručení fyzickou osobou (jednatelem)
- Odpovědnost členů statutárních organů vlastním majetkem a konkurz
- Ručení vlastním majetkem členů statutárních orgánů právnické osoby
OBČAN-EXEKUCE
- Konkurzně neuspokojená pohledávka a možnost exekuce
- Výkon rozhodnutí u konkurzně neuspokojené pohledávky
- Exekuce u neuspokojené pohledávky v konkurzu


Mám pohledávku vůči právnické osobě, která je nyní v konkurzu, do kterého jsem přihlášen a přihláška byla v plné výši uznána. Z konkurzu, který ještě není ukončen, však nebudu zřejmě ani zčásti uspokojen. Jako ručitel přistoupil již dříve k závazku i tehdejší jednatel dlužníka jako fyzická osoba.
Dotazy:
- mohu podat nyní žalobu na bývalého jednatele jako na fyzickou osobu, když není skončeno konkurzní řízení?
- Jak formulovat petit pro případ, že by došlo k nějakému minimálnímu plnění z konkurzu?
Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkurzu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel. Toto právo se promlčuje za 10 let od ukončení konkursu.
Členové statutátních orgánů odpovídají osobně a neomezeně celým svým majetkem za celkové nezaplacené závazky společnosti. PO skončení konkurzu je možné také vymáhat neuhrazenou část pohledávky na statutárních orgánech společnosti.
Žalobu na jednatele podat můžete. Řízení, která se přerušují prohlášením konkursu se týkají majetkové podstaty a účastníkem musí být dlužník. Pokud jde o petit určitě bych vyhledala odbornou pomoc advokáta.


RODINA-SJM
- Zúžení SJM a koupě družstevního bytu jedním z manželů - bude byt SJM?
- Patří koupený byt jedním z manželů do SJM při smluvně zúženém SJM


Před uzavřením manželství jsme sepsali předmanželskou smlouvu (manžel měl již v té době dluhy), kde je uvedeno, že SJM tvoří pouze věci obvyklé a že každý si ručí za své závazky a že to co si ze svého výdělku koupí je výlučně jeho vlastnictví. Chci koupit družstevní byt a chci se stát jediným členem - podílníkem v družstvu, je to možné? Ráda bych později byt odkoupila do osobního vlastnictví a chci předejít případným problémům možným kvůli manželovým dluhům. Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Ano je to možné.


PRÁCE-VÝPOVĚĎ
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Výpověď ze zdravotních důvodů a nárok na odstupné a rentu


Roku 2008 mi byla přiznána nemoc z povolání, zaměstnavatelem jsem byl přeřazen na jinou práci, která ale neodpovída mému zdravotnímu omezení. Dle posudku lekáře oddělení Nemoci z povolání se můj zdravotní stav nezlepšil. Mám nárok na odstupné a rentu i když podám sám výpověď ze zdravotních důvodu? Zaměstnavatel nabízí výpověď dohodou. Děkuji, David

ODPOVĚĎ:
Na odstupné byste nárok v tomto případě neměl, na rentu ano.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědictví bankovního účtu jednoho z manželů - informace
- Každý manžel má bankovní účet - jak probíhá dědění?
- Co znamená dědit podle pravidel druhé dědické skupiny

Jsme důchodci ve věku, kdy se již myslí na věci poslední. Obracíme se na Vás s dotazem, zda se bankovní účty, které máme založené každý na své jméno považují jako SJM a podle toho se pak dědí z účtů obou manželů anebo probíhá dědictví pouze z bankovního účtu zemřelého manžela. V případě, kdyby se oba účty považovaly za SJM, mohl by se pozůstalý manžel v době než se vyřídí dědictví dostat do značných finančních potíží.
Obdobně nám není jasné dědění nemovitostí (např. rodinný dům), které jsou zapsány na katastru jako SJM, zda pozůstalému manželovi zůstane polovina nemovitosti anebo přichází v úvahu dědění celé nemovitosti. Pokud se dědí jako SJM celá nemovitost, jak lze změnit na katastru zápis SJM na zápis rozdělený na oba manžele (zřejmě jako zúžení SJM). Děkují manželé Novákovi
 
ODPOVĚĎ:
Pokud zemře jeden z manželů, kteří jsou bezdětní, situace se řeší takto: nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.

Když se řekne, že se bude dědit podle pravidel druhé dědické skupiny, znamená to, že zůstavitel nemá žádné dítě (a to i osvojence), vnouče, pravnouče – jednoduše žádného potomka (jinak by se dědictví projednávalo podle pravidel první dědické skupiny).

V této skupině může manžel (partner) dědit sám, nemá-li zůstavitel rodiče ani tzv. spolužijící osobu. Spolužijící osoba je označení pro osobu, která žila se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a která z tohoto důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla odkázána výživou na zůstavitele. Zda vztah mezi zůstavitelem a spolužijící osobou vznikl z důvodu pokrevního svazku či nikoliv je bez právního významu.
Spolužijící osobou tak může třeba vzdálená sestřenice z matčiny strany, stejně tak může být spolužijící osobou dítě svěřené zůstaviteli do pěstounské péče, nebo druh či družka. Záleží pouze na době sdílení jedné domácnosti spolužijící osoby se zůstavitelem před jeho smrtí a na tom, zda soužití vedlo k společné úhradě potřeb nebo zůstavitel osobu spolužijící vyživoval.

Před ostatními dědici je manžel (partner) zvýhodněn tím, že zdědí minimálně polovinu dědictví. Důležité je, že finance i když máte dva bankovní účty patří do SJM, tedy nemáte smlouvou zúžené SJM. Pokud jde o nemovitost, notář při dědickém řízení sepíše usnesení a jeden stejnopis pokud je předmětem dědického řízení nemovitost doručí do katastru nemovitostí, katastr dle tohoto usnesení zapíše příslušné změny provedené v dědickém řízení.

Detailní informace o dědictví, vydědění a závěti nalezenete na naší stránce zde:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/component/content/article/2388-dedeni-zavet-vydedeni.html