Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek webu poradny


OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Je možné kopírování textů a obrázků z cizích webů pro internetový magazín?
- Zpravodajská licence a tvorba internetového magazínu v PDF formátu
- Zpravodajská licence a autorské právo na texty, obrázky z internetu
- Autorský zákon a zpravodajská licence

chci na svých internetových stránkách provozovat tématický online magazín v PDF formě (určeno tedy také pro tisk). Jak je to s použitím převzatých textů a obrázků z jiných internetových zdrojů pro můj magazín. Mohu je použít, komentovat, citovat, upravovat, doplňovat atd.? A za jakých podmínek? Na internetu jsou na tuto otázku různé názory od Zpravodajské licence a odkazu na autorský zákon a paragraf 31 přes obecné povědomí na dostačující odkaz zdroje a jméno autora ke článku, fotce. Děkuji, Svatopluk

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné respektovat obě Vámi citované zákonné úpravy:
1/ Tzv. zpravodajská licence dle § 12/3 Občanského zákoníku opravňuje k pořízení či použití podobizen, obrazových snímků a obrazových a zvukových záznamů (nikoli tedy písemností osobní povahy jako jsou zejména osobní dopisy, deníkové zápisky apod.) i bez svolení fyzické osoby. Ve Vašem případě je však otázkou, zda se toto ustanovení Občanského zákoníku vztahuje i na online webový magazín, neboť zpravodajská licence je omezena pouze na tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Dle mého názoru je možné vyložit v tomto případě uvedené zákonné ustanovení šířeji a vztáhnout je i na zpravodajství „internetové“, neboť jeho charakter a účel je s ostatními typy zpravodajství v podstatě srovnatelný; zpravodajství spočívá v informováni veřejnosti o věcech oprávněného veřejného zájmu včetně jejich kritického hodnocení (není rozhodné, zda se tak děje slovem, obrazem, karikaturou či jinak).
2/ Neboť hodláte v rámci svého magazínu pracovat i s texty a obrázky jiných autorů, je nutné respektovat v této souvislosti zejména autorský zákon, který v § 34 rovněž zakotvuje tzv. zpravodajskou licenci. Dle tohoto ustanovení nezasahuje do práva autorského ten, kdo užije cizí dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu, a rovněž ten kdo užije cizí dílo v odpovídající míře v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku (bezpochyby tedy i na internetu) zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku. Co vše lze rozumět pod pojmem užití díla pak příkladmo vymezuje § 12/4 a 5 autorského zákona.
V této souvislosti jste povinen uvést vždy jméno autora nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen (samozřejmě s výjimkou děl anonymních). Můžete podpůrně použít § 31 autorského zákona, zakotvující citace.
Lze tedy shrnout, že ve vztahu k osobám, které jsou zachyceny na obrázcích či fotografiích jste povinen dodržovat § 12/3 Občanského zákoníku, ve vztahu k autorovi těchto obrázků či fotografií (a rovněž jakýchkoli textů) jste povinen dodržovat § 34 autorského zákona.


OBČAN-DLUHY
- Jak se bránit proti platebnímu rozkazu
- Zkoumá soud oprávněnost platebního rozkazu?
- Platební rozkaz a splátkový kalendář od soudu
- Je možné zaslat platební rozkaz do zahraničí?
- Co když není známé bydliště osoby k vydání platebního rozkazu?
- Lhůta na podání odporu proti platebnímu rozkazu

Kdy se vydává platební rozkaz? Pokud je podána žaloba na vymáhání dlužné částky, zkoumá nejprve soud, zda je žaloba oprávěná nebo hned vydá platební rozkaz a je na mne, zda se odvolám? Jak se bránit proti platebnímu rozkazu?
Pokud mám kvůli půjčce dům v zástavě banky, kde pravidelně splácím úvěr (hypotéku), mohu o něj přijít? Navrhne soud popř. splátkový kalendář? Děkuji, Ctirad

ODPOVĚĎ:
Dle § 172/1 občanského soudního řádu může soud vydat platební rozkaz, jsou-li splněny dvě základní podmínky:
1/ žalobce se musí v žalobě domáhat zaplacení peněžité částky,
2/ právo žalobce na zaplacení žalované peněžité částky musí vyplývat ze skutečností, které ve své žalobě uvádí, tzn. že svůj nárok musí žalobce v žalobě doložit tak, aby o něm neměl soud žádných pochybností.

Zároveň musí být znám pobyt žalovaného, platební rozkaz není možné doručovat do zahraničí.
K Vašemu prvnímu dotazu lze proto uvést, že soud před vydáním platebního rozkazu zkoumá, zda nárok žalobce, kterého se v žalobě domáhá, vyplývá ze skutečností, které uvádí (popř. z důkazů, které k žalobě přiložil).
V platebním rozkazu soud ukládá žalovanému, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci žalovanou částku (a náklady soudního řízení).
Nesouhlasí-li žalovaný s platebním rozkazem, může proti němu podat odpor a to do 15 dnů od doručení platebního rozkazu. V takovém případě soud platební rozkaz zruší a nařídí jednání (které posléze ukončí rozsudkem). V odporu je žalovaný povinen uvést skutečnosti, které staví na svou obranu (popř. přiložit maximum důkazů).
Splácíte-li řádně svou půjčku bance, není důvod, abyste o svůj dům přišel. Věřitel může uspokojit svou pohledávku prodejem zástavy pouze v případě, že dlužník neplní svůj dluh. Pokud by se ve Vašem případě banka rozhodla vymáhat svou pohledávku cestou platebního rozkazu, můžete v odporu namítat, že řádně plníte své povinnosti ze smlouvy o půjčce, t.j. že pravidelně hradíte sjednané splátky (toto můžete doložit zejména výpisy z bankovních účtů).



OBČAN-OSTATNÍ SMLUVNÍ VZTAHY
- Zprostředkovatel půjček nezajistil půjčku - jak postupovat
- Nekalost praktik zprostředkovatele půjček a rozpor s dobrými mravy

Potřebovala jsem rychle půjčit peníze, tak jsem se spojila se společností AMV Group s.r.o. - zprostředkovatel půjček. V kanceláři mě ujistili, že do deseti dnů mi najdou investora a peníze budu mít na účtu. Já si měla pro zvýšení bonity sjednat s nimi životní pojištění. To jsem udělala, vše uhradila jak jsem měla a oni mě měli informovat průběžně o tom, jak řešení půjčky probíhá. Ve smlouvě se k tomu zavázali. Jenže bohužel, dva měsíce uplynuly, ani jednou se neozvali, když jsem tam já volala, co s tím, tak si mě přehazovali, nabídli mi běžně dostupné půjčky jako Provident a pod. Vůbec nic z toho,co je ve smlouvě nedodrželi, takže jsem životní pojištění před skončením dvouměsíční zákonné výpovědní lhůty zrušila. Na to se tady ihned ozvali, že pokud nebudu pojištění hradit, budu jim muset zaplatit cca 44.000 Kč. Jak mám dále pokračovat? Děkuji, Beáta

ODPOVĚĎ:
Stala jste se bohužel jednou z četných obětí poněkud nekalých praktik této společnosti.
V současné chvíli je velmi důležité podrobně prostudovat smlouvu, kterou jste s AMV Group uzavřela (předpokládám, že se jednalo o smlouvu zprostředkovatelskou) a pojistnou smlouvu, k jejímuž uzavření jste byla de facto donucena (opět předpokládám, že se jedná o smlouvu s pojišťovnou AXA). V této souvislosti Vám lze doporučit rovněž konzultaci s advokátem.
V současné situaci Vám doporučuji zvolit pasivní taktiku, pokud se společnost AMV Group rozhodne vymáhat svou pohledávku z titulu smluvní sankce soudní cestou, budete se moci bránit poukazem na zjevnou nekalost jejích praktik a hrubý rozpor smluvního vztahu s dobrými mravy (zejména co se týče výše a mechanismu uplatňování smluvních sankcí). V této souvislosti můžete samozřejmě očekávat, že společnost AMV Group bude argumentovat Vaším podpisem na smlouvách a z toho plynoucí možností si vše před uzavřením smluv řádně rozmyslet.
Můžete se rovněž obrátit na Českou obchodní inspekci s podnětem na přešetření praktik společnosti AMV Group, dá se očekávat, že rozhodně nebudete první, nespokojených klientů společnosti AMV Group je celá řada.
Úspěch jakéhokoli postupu proti společnosti AMV Group nelze samozřejmě zaručit, z právního hlediska jsou touto společností zakládané smluvní vztahy v pořádku, jejich rozpor s dobrými mravy je však zjevný.

 

OBČAN-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Může zaměstnavatel rozhodovat o přidělení bonusu dle své svobodné vůle?
- Přidělování bonusů zaměstnancům - pravidla
- Diskriminace zaměstnance při přidělování nenárokové složky mzdy
- Diskriminace zaměstnanců při vyplácení bonusů
- Pravidla pro vyplácení bonusů zaměstnancům

Z mé strany jsem ukončil po půl roce pracovní poměr na dobu určitou. Oznámil jsem to řádně měsíc před koncem, že již nechci pokračovat. Ve firmě byl řádný bonusový program, podle kterého se všichni v mém oddělení odměňovali nad rámec běžně smluvené mzdy. Ten byl postaven na plnění osobních plánů měsíčně a dokonce i čtvrtletně. Za měsíce 10, 11 a 12/2011 a tedy i kvartál jsem splnil plán a měl jsem nárok na bonus dle pravidel. Před mým odchodem mi však nadřízený sdělil, že bonus je nenároková složka dle pravidel firmy a že když tedy odcházím nemám na něj nárok i když ostatní kolegové, kteří splnili plán jako já a u firmy zůstali bonus dostali. Bohužel bonus se vyplácí s měsíčním zpožděním takže ve mzdě za 12/2011 jsem nedostal za říjen 2011 i když jsem splnil atd. Připadá mi to jako nerovné zacházení. Mám nějakou šanci se bránit a získat dodatečně bonus? Jak mám postupovat? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Bránit se rozhodně můžete a lze Vám to i doporučit.
Mzdu lze obecně rozdělit na tzv. nárokovou část, resp. nárokové složky mzdy, tj. takové plnění, které je zaměstnavatel povinen uhradit z titulu pracovní smlouvy (samozřejmě za předpokladu, že zaměstnanec splní určité podmínky, tj. bude pracovat v souladu s pracovní smlouvou) a tzv. nenárokové složky mzdy, na které vzniká zaměstnanci nárok až na základě rozhodnutí zaměstnavatele o jejich přiznání (tedy bez ohledu na splnění podmínek vyplývajících z pracovní smlouvy).
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nenároková složka mzdy se stává nárokovou až ve chvíli, kdy zaměstnavatel rozhodne o jejím přidělení. To však neznamená, že by zaměstnavatel mohl s nenárokovou složkou mzdy libovolně disponovat, resp. činit rozdíly mezi jednotlivými zaměstnanci i v případě, že podmínky pro přiznání bonusu splnili všichni bez rozdílu.
Dle znění Vašeho dotazu se zaměstnavatel s největší pravděpodobností dopustil nerovného zacházení v oblasti odměňování zaměstnanců a porušil tak jednu ze základních zásad pracovněprávních vztahů (v roce 2011 byla tato zásada zakotvena v § 13/2 písm. b) a c) zákoníku práce, od 1. 1. 2012 je tato zásada přesunuta do § 16/1 zákoníku práce).
Vašeho dotazu se týká i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2006,sp. zn. 21 Cdo 1486/2005, z něhož mimo jiné vyplývá:
„Je-li přiznání nenárokové složky mzdy vázáno na skutečnost, že zaměstnanec neobdržel výpověď z pracovního poměru (což lze ve Vašem případě vztáhnout i na ukončení pracovního poměru z Vaší iniciativy), je nepochybné, že se jedná o nerovné zacházení ... Dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.“
V současné chvíli Vám proto lze doporučit obrátit se na svého bývalého zaměstnavatele s písemnou výzvou, v níž ho upozorníte na porušení výše citovaných ustanovení zákoníku práce a budete se domáhat vyplacení bonusu ve výši, v jaké byl přidělen Vašim bývalým kolegům. Bývalého zaměstnavatele zároveň upozorněte, že v případě nevyhovění Vašemu požadavku (v přiměřené lhůtě, kterou mu současně stanovíte), jste připraven domáhat se svých práv soudní cestou (přičemž můžete zmínit i případné kontaktování Inspektorátu práce). Tuto výzvu odešlete svému bývalému zaměstnavateli prokazatelným způsobem, např. doporučenou zásilkou s dodejkou či osobně za přítomnosti svědka, přičemž jednu podepsanou kopii výzvy si ponechte.
Pokud zaměstnavatel na Vaší výzvu ve stanovené lhůtě nezareaguje, nezbude Vám, než na něj podat žalobu. V případě Vašeho vítězství v soudním sporu (které je dle mého názoru očekávatelné), bude Váš bývalý zaměstnavatel samozřejmě povinen uhradit Vám nejen bonus (a případně úrok z prodlení), ale též veškeré náklady soudního řízení (zejména tedy soudní poplatek a náklady za zastoupení advokátem, budete-li zastoupen).


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je možné podat žalobu na ochranu osobnosti při syndromu zavrženého rodiče?
- Náhrada škody po rodiči za vznik syndromu zavrženého rodiče po otci dítěte?
- Náhrada nemajetkové újmy za vznik syndromu zavrženého rodiče po matce dítěte?

Chci se touto cestou dotázat, zdali je možné zažalovat matku mého syna, dnes již zletilého, která u něho způsobila tzv. syndrom zavrženého rodiče, v tomto případě otce, jehož důsledkem je synovo odmítání otce; kdy z plnohodnotného vztahu matka svou systematickou výchovou vytvořila u syna tuto deformaci (viz. lékařský posudek). Toto poškození u mého syna bylo zjištěno kolem dvanáctého roku. Je možné matku dítěte žalovat za způsobenou újmu nějakou náhradu? Jak je to v tomto případě s ochranou osobnosti, jaká je promlčecí doba. Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, mimo jiné tedy i soukromí a svého rodinného života. Při zásahu do těchto tzv. osobnostních práv má fyzická osoba dle § 13/1 Občanského zákoníku právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění (přičemž tato satisfakce může mít i podobu náhrady nemajetkové újmy v penězích).
Teoreticky by tedy bylo možné, abyste podal na matku svého syna žalobu na ochranu osobnosti a domáhal se například písemné omluvy a finanční satisfakce. V této souvislosti je však nutné vzít na zřetel několik podstatných okolností, které podání žaloby poměrně komplikují:
V první řadě se jedná o tzv. důkazní břemeno. Pokud budete v žalobě tvrdit, že psychický stav Vašeho syna je výsledkem výchovy jeho matky, budete povinen své tvrzení rovněž hodnověrným způsobem prokázat. V úvahu přicházejí samozřejmě svědecké výpovědi těch, kdo mají o poměrech Vašeho syna povědomí, nelze však předjímat, zda budou tyto důkazy soudu postačovat.
V rámci soudního řízení bude rovněž nutné prokázat vznik tzv. příčinné souvislosti mezi výchovným působením matky Vašeho syna a jeho současným psychickým stavem; bude tedy nutné přesvědčit soud o tom, že výchova je hlavní příčinou vzniku tzv. syndromu zavrženého rodiče u Vašeho syna. V této souvislosti by bylo s největší pravděpodobností nutné nechat vypracovat rovněž znalecký posudek z oboru psychologie.
Poslední a patrně nejdůležitější skutečností je promlčení. Přestože se nejedná o zcela vyjasněnou právní otázku, kloní se v současné době rozhodovací praxe soudů spíše k názoru, že práva na ochranu osobnosti jsou promlčitelná a to ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku). Dle tohoto ustanovení běží promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Byl-li syndrom zavrženého rodiče u Vašeho syna shledán už ve 12 letech, došlo s největší pravděpodobností již k uplynutí promlčecí doby.
Pro případné podání žaloby na ochranu osobnosti Vám doporučuji kontaktovat advokáta, který se na tuto oblast specializuje.


OBČAN-DLUHY
- Co znamená uznání dluhu dlužníka věřiteli
- Jaký význam má uznání dluhu pro věřitele
- Co se stane, když dlužník uzná svůj dluh
- Náležitosti uznání dluhu dle Občanského zákoníku
- Promlčecí lhůta dluhu při jeho uznání dlužníkem věřiteli
- Uznání dluhu dlužníkem a vliv na promlčecí dobu dluhu
- Délka promlčecí lhůty u uznání dluhu dlužníkem věřiteli

Dne 13.12.11 jsme odesílali k reklamaci zakoupené zboží, konkrétně elektroauto pro děti. Koupili jsme ho dne 30.10.2011 na internetu, zabalili dceři k narozeninám a rozbalili ho tudíž asi až po měsíci od doručení. Po rozbalení jsme zjistili, že vozidlo nemá vybavení, které bylo uvedeno v inzerátu, a to hlavně brzdový pedál a mnoho dalších věcí. Dne 22.11.2011 jsem paní prodávající napsala, že požadujeme nápravu vad či nový kus zboží. Dne 29.11.2011 paní odpověděla, že nám bude zaslán reklamační list, který máme poslat i s autíčkem zpět. To jsme tedy dne 12.12.2011 odeslali.
15.12.2012 jim to bylo doručeno, paní mi to potvrdila.
Dne 21.12.2012 napsali, že naše reklamace bude vyřízena po Novém roce. Po Novém roce jsem tedy psala paní ještě několik emailů, ale nereagovala ani na jeden.
Dne 15.1.2012 jsem jim napsala, že odstupujeme od smlouvy z důvodu nedodržení 30ti denní zákonné lhůty k vyřízení reklamace a že požadujeme vrácení peněz na účet. Dne 18.1.2012 mi prodávající napsala SMS, že máme nárok na odstoupení od smlouvy a že nám tedy pošle nejprve dobropis a poté peníze. Dne 26.1.2012 ale napsala, že je v problémech, že ji podrazil obchodní partner, připravil ji o všechny finance, že musela odhlásit živnost a že nemá na uhrazení dluhů vůči klientům. Prý se bude snažit zaplatit nám to do třech měsíců a že nám pošle tento týden dopis o uznání dluhu. Tak už nevím, co dělat, nemáme ani zboží, ani peníze (4200,-). Prosím poraďte, jak se máme dále zachovat v případě, že ty peníze od ní nedostaneme. Je nám potom k něčemu uznání dluhu nebo ne? Děkuji, Teodora

ODPOVĚĎ:
Uznání dluhu dle § 558 Občanského zákoníku je jednostranným právním úkonem, který obecně zlepšuje postavení věřitele (tedy Vás).
Pro platnost uznání dluhu musí prodávající písemně uznat existenci svého dluhu, který specifikuje co do důvodu (tj. odstoupení od kupní smlouvy s následnou povinností vrátit kupní cenu) i výše (tj. výše kupní ceny). Je samozřejmě rovněž nutné, aby byl v uznání dluhu specifikován věřitel (tedy Vy), uznání dluhu musí být prodávající datováno a podepsáno.
Základními účinky uznání dluhu je právní domněnka trvání dluhu v době jeho uznání (následně byste tedy nemusela jiným způsobem prokazovat, že předmětný dluh skutečně existoval) a především prodloužení promlčecí doby na 10 let (§ 110/1 Občanského zákoníku).
Zašle-li Vám tedy prodávající skutečně uznání dluhu (které bude obsahovat výše uvedené náležitosti), můžete své právo na vrácení kupní ceny zboží vymáhat kdykoli v průběhu následujících deseti let. V případě, že Vám prodávající uznání dluhu nezašle (a selžou-li další pokusy o smírné řešení), budete muset podat na prodávající žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení (v tomto případě činí promlčecí doba 2 roky).



OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné použít kauci jako penále při předčasném ukončení nájemní smlouvy?
- Výše pokuty, penále za předčasné ukončení nájmu, nájemní smlouvy
- Je možná pokuta za předčasné ukončení nájemní smlouvy?
- Je možné propadnutí kauce na nájemné kvůli předčasnému ukončení nájemní smlouvy?
- Nárok na úroky z prodlení u kauce na nájem, nájemné

Výňatek z nájemní smlouvy: Smluvní strany se dohodly, že při podpisu této smlouvy, nájemce složí u pronajimatele částku (kauci) ve výši ... Kč Tato kauce bude nájemci po ukončení pronájmu vrácena, nebo bude využita na náhradu škod, které během nájemného vztahu byly způsobeny nájemcem na předmětu nájmu a nebyly doposud vyrovnány. V případě že ze strany nájemník dojde k ukončení nájemního poměru i formou dohody, před sjednanou dobou nájmu, tato kauce zůstává pronajimateli, jakož i penále a to v plné výši.
Reálná situace: Nájemce předčasně ukončil nájemní poměr dohodou a požaduje vrácení kauce + penále. Tento bod nájemní smlouvy totiž prý odporuje občanskému zákoníku. Nájemník toto uplatňuje 6 měsíců po podepsání smlouvy, kdy ukončil nájem. Do té doby proti tomuto bodu neprotestoval. Ptám se, kdo má pravdu. Děkuji, Gabriel

ODPOVĚĎ:
Domnívám se, že ve Vašem případě má pravdu nájemce.
Ustanovení nájemní smlouvy o „propadnutí kauce“ (jako penále) v případě předčasného ukončení nájemního vztahu (předpokládám, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou) ze strany nájemce je tzv. absolutně neplatné z důvodu jeho rozporu s dobrými mravy (§ 39 Občanského zákoníku). Absolutní neplatnost znamená, že předmětné ustanovení nájemní smlouvy je neplatné od samého počátku, nemohlo tedy přivodit žádné právní následky a smluvní strany jím nebyly vázány (je tedy nerozhodné, že s ním podpisem smlouvy souhlasily, nemusely s ním tedy ani vyslovit svůj nesouhlas).
V této souvislosti je nutné si uvědomit, že není možné kohokoli penalizovat za uplatnění jeho práv. Nájemce má ze zákona právo ukončit nájemní vztah buď jednostranně (výpovědí) či v součinnosti s pronajímatelem (dohodou). Neboť ve Vašem případě nájemce jednoho z těchto práv využil (a Vy jako pronajímatel jste s tím souhlasil, neboť byla uzavřena dohoda), nejedná se o porušení nájemní smlouvy (a penalizace je proto vyloučena).
Dle § 686a/3 Občanského zákoníku nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak, je pronajímatel oprávněn použít kauci k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo nájemcem písemně uznaných. Sousloví „nedohodnou-li se pronajímatel s nájemcem jinak“ však nelze chápat tak, že by bylo možné sjednat v nájemní smlouvě cokoli (tedy např. penalizaci jsoucí v rozporu s dobrými mravy), zákon zde spíše předpokládá možnost zúžit uvedený výčet (kdy by byl pronajímatel např. oprávněn použít kauci pouze k úhradě pohledávek na nájemném, nikoli již k úhradě pohledávek za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu).
Lze Vám proto doporučit nájemci kauci neprodleně vrátit (a to včetně úroků z prodlení, na které má nájemce právo), dle § 686a/4 Občanského zákoníku jste k vrácení kauce povinen nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal Vám, nedohodnete-li se s nájemcem jinak. V opačném případě bude nájemce oprávněn podat na Vás u soudu žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení.


OBČAN-AUTORSKÉ PRÁVO
- Kuchařské recepty na internetu a autorský zákon, autorská práva
- Ochrana autorského práva na kuchařské recepty na vaření
- Recepty na vaření a autorské právo, autorský zákon
- Jsou kuchařské recepty dílem dle autorského zákona?

Jak je to s autorským právem u kuchařských receptů na internetu?
Na jednom serveru máme diskusi a se svolením diskutujícího - tedy autora receptu ho kopíruji na web. Většinou vždy pozměním postup, aby všechny recepty byli tak nějak stejné, ale základ – gramáž a suroviny, což je hlavní, se nemění. Jak je to s autorským právem, pokud bych vydala kuchařku z těchto sesbíraných receptů? Je autorem každý jeden uživatel,
který dal pod nickem (ne pod svým vlastním jménem)na veřejný server svůj recept? Musím požádat o jeho souhlas, abych mohla recept vydat v tištěné podobě. Je toto právně napadnutelné, pokud souhlas mít nebudu, ale u názvu receptu bude jeho nick? Jedná se minimálně o 30 různých lidí, kteří uvedli svůj recept. Jak moc je recept „jejich“, když ho dávají na
internet? Může se ten daný člověk nějak domoci toho, že je jeho? Děkuji, Eva

ODPOVĚĎ:
V souvislosti s autorskými právy ke kuchařským receptům je v první řadě nutné dovodit, zda se vůbec jedná o dílo ve smyslu autorského zákona. Dle § 2/1 autorského zákona je předmětem práva autorského mimo jiné dílo literární, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.

S ohledem na výše uvedené je proto dle mého názoru při posuzování jednotlivých receptů nutné přihlížet ke splnění dvou základních předpokladů:
1/ Musí se jednat o jedinečný výsledek autorovy činnosti. Jedinečnost tohoto výsledku je nutné chápat jako jeho originalitu (ve smyslu nebývalosti). Kuchařský recept by pro splnění této podmínky musel vykazovat určitou míru nevšednosti, tj. muselo by se jednat o popis kuchařského postupu, který „není jinde k vidění“, nesmí se tedy jednat o pouhý přepis již mnohokrát popsaného (recept na běžnou polévku s játrovými knedlíčky by tak aspekt jedinečnosti patrně nesplňoval).
2/ Autorova činnost musí být tvůrčí. Vytvoření kuchařského receptu (včetně vymyšlení jeho názvu) tedy musí představovat výsledek kreativní aktivity jedince. Sepsání kuchařského receptu musí proto představovat skutečný „autorův nápad“.
Pokud se domníváte, že Vámi sesbírané recepty některý z výše uvedených předpokladů nesplňují, můžete s nimi naložit dle své libosti (tedy je i knižně vydat).
Dle mého názoru (upozorňuji, že se jedná o názor osobní, nikoli nutně správný) bude obě výše uvedená kritéria autorského díla splňovat jen velmi malý počet kuchařských receptů (vzhledem k jejich nepřebernému množství a nejrůznějším, více či méně podobným, variacím na jednotlivá jídla). Jako autorské dílo by bylo možné chránit například rodinný recept, tedy popis kuchařského postupu, vyvinutého a tradovaného v úzkém kolektivu a vyznačujícího se v daném místě a čase skutečnou neobvyklostí.
Pokud se naopak domníváte, že recepty jsou pro svou jedinečnost a tvůrčí usilí svých autorů díly dle autorského zákona, bude nutné při jejich následném zpracování brát ohled rovněž na jejich autory.
Pokud recepty určitým způsobem “přepisujete”, dopouštítese tak tzv. tvůrčího zpracování jiného díla dle § 2/4 autorského zákona. Dílo, které tímto způsobem vznikne je Vaším autorským dílem (a požívá obdobnou právní ochranu), přičemž práva autora takto zpracovaného receptu zůstávají nedotčena.
Pokud byste se rozhodla vydat Vámi zpracované recepty jako kuchařku, bude se de facto jednat o tzv. souborné dílo dle § 2/5 autorského zákona (zde samozřejmě stále předpokládám, že zde uveřejněné recepty jsou autorskými díly dle výše specifikovaných kritérií). V tomto případě by bylo nutné, abyste si vyžádala souhlas každého autora, jehož recept v kuchařce použijete (§ 5/2 autorského zákona) s uvedením jeho jména popř. nicku jako pseudonymu.
Na závěr svého dotazu pouze připomínám, že uveřejněním autorského díla na internetu nejsou žádným způsobem dotčena práva autora, přičemž jedním z těchto práv je samozřejmě i právo domáhat se náhrady za neoprávněné užití díla.


FINANCE-DANĚ
- Osvobození od daně z příjmu při prodeji bytu a následné koupi jiné nemovitosti
- Následky nesplnění podmínky pro osvobození od daně z příjmu?
- Daň z příjmu a následky nezastavění pozemku při uspokojování bytových potřeb
- Daň z příjmu a bytové potřeby při prodeji předchozího bytu, domu
- Nezastavění pozemku a vliv na osvobození od daně z příjmu
- Do kdy se musí začít stavět abych nemusel platit daň z příjmu

Měla bych dotaz ohledně daně z příjmu při prodeji nemovitosti. Manžel koupil v roce 2008 družstevní byt za odstupné 650.000Kč. Po pár měsících mu družstvo převedlo byt bezplatně do osobního vlastnictví. Po roce manžel byt prodal za 800.000Kč. Od daně z příjmu byl osvobozen, jelikož jsme za tyto prostředky do roka pořídili stavební pozemek na výstavbu rodinného domu. Tento pozemek vlastníme 2 roky. Chtěla bych se zeptat, pokud bychom tento pozemek prodali a do roka za tyto prostředky koupili např. rodinný dům, zda bychom tímto krokem porušili zákon a mohl by nás finanční úřad nějakým způsobem postihnout nebo požadovat dodatečně uhradit daň z příjmu? A zda by se případná daň z příjmu za prodej bytu platila z částky 800.000,-Kč nebo ze 150.000Kč, když družstvo převedlo byt bezplatně kupní smlouvou? Doklad o uhrazení odstupného za DB máme. Děkuji, Ivana

ODPOVĚĎ:
z Vašeho dotazu předpokládám, že Váš manžel byl při prodeji bytu od daně osvobozen na základě § 4/1 písm. a) zákona o daních z příjmů (ve znění platném v roce 2009). Dle tohoto ustanovení byl od daně osvobozen rovněž příjem z prodeje bytu, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a zároveň pokud prodávající použije získané finanční prostředky na uspokojení bytové potřeby.
Dle § 15/3 písm. b) zákona o daních z příjmů (ve znění platném v roce 2009) se pak za uspokojování bytových potřeb považuje i koupě pozemku, pokud na něm bude postaven například rodinný či bytový dům s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytového či rodinného domu do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy.
Je evidentní, že výše uvedené ustanovení zákona o daních z příjmů má zabránit tzv. spekulativnímu nákupu a prodeji pozemků za účelem zisku a nikoli uspokojování bytových potřeb.
Domnívám se proto, že v případě prodeje pozemku (bez jeho zastavění) vznikne Vašemu manželovi povinnost k úhradě daně z příjmu z prodeje bytu (tedy tak, jako by tento prodej od daně osvobozen nebyl), a to se základem daně ve výši 150.000,- Kč (neboť od zdanitelného příjmu je nutné odečíst náklady na získání bytu, tj. odstupné). Tuto daňovou povinnost je samozřejmě možné splnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že prodej pozemku by v současné době nemohl být od daně z příjmů osvobozen (a to ani za předpokladu investování získaných prostředků do uspokojování bytových potřeb), neboť Váš manžel tento pozemek dosud nevlastní déle než 5 let (a není tudíž splněna osvobozovací podmínka dle § 4/1 písm. b) zákona o daních z příjmů).

 

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může internetová schránka shromažďovat informace o hardware návštěvníka?

Je možné, aby webová stránka či nějaká aplikace shromažďovala bez upozornění identifikační údaje o hardwaru v počítači?
Jde mi o to jestli MŮŽE provozovatel webových stránek, aplikací či čehokoli dalšího shromažďovat takovéto údaje a uchovávat je (bez upozornění! - shromažďování údajů často bývá součástí licenčních smluv na nejrůznější software a velké firmy v tomto oboru podnikající to neopomínají zmínit, proto se ptám, jak to je když opomenou nebo žádnou smlouvu nemají). Podle mého je to zásah do soukromí - může například zjišťovat používaný systém nebo prohlížeč pro správnou funkci třeba té webové stránky, ale sbírat a archivovat ID hardwaru mi přijde opravdu jako zásah do soukromí. Děkuji, Daniel

ODPOVĚĎ:
Pro komplexní odpověď na Váš dotaz by bylo nutné znát konkrétní mechanismus uchovávání údajů o hardware provozovatelem daných webových stránek, k čemuž by bylo zapotřebí odborných znalostí v oblasti IT. Obecně však platí následující:
Dle § 11 Občanského zákoníku má fyzická osoba právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Dle mého názoru by bylo značně obtížné vztáhnout pojem „soukromí“ i na identifikační údaje hardware, používaného konkrétní fyzickou osobou, právní úprava v Občanském zákoníku je zjevně zaměřena na ochranu „ryze osobní“, t.j. intimní sféry, života jednotlivce.
V souvislosti s Vámi uváděnými údaji by však bylo možné uvažovat o porušení práva na ochranu osobních údajů. Dle § 4 zákona na ochranu osobních údajů je osobním údajem jakákoliv informace, která umožňuje přímo či nepřímo identifikovat fyzickou osobu, a to zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro její fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Pokud provozovatelem webových stránek shromažďované údaje o hardware umožňují výše nastíněnou identifikaci fyzické osoby, stává se tato osoba tzv. subjektem údajů a provozovatel webových stránek je naopak chápán jako správce (popř. zpracovatel) osobních údajů. Pro shromažďování osobních údajů jsou zákonem správci údajů stanovena poměrně přísná pravidla (např. povinnost informovat každý subjekt údajů o shromažďování/zpracování jeho osobních údajů s uvedením účelu a trvání takového shromažďování/zpracování, přičemž subjekt údajů musí s tímto samozřejmě zpravidla souhlasit).
Domníváte-li se s ohledem na výše uvedené, že shromažďované a archivované údaje o hardware umožňují přímou či nepřímou identifikaci subjektu údajů, můžete se obrátit na dozorový orgán, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze (http://www.uoou.cz/uoou.aspx), který může na základě Vašeho podnětu provést šetření a v případě potvrzení Vašeho podezření provozovatele webových stránek sankcionovat.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Výpočet náhrady škody na zdraví
- Náhrada škody na zdraví a její vypočítání
- Který zákon řeší náhradu bolestného (utrpěnou bolest)
- Náhrada za bolest - vyhláška 440/2001 Sbírky zákonů
- Cena za 1 bod náhrady bolestného v roce 2012

Můj otec měl dopravní nehodu při couvání v nemocnici. Srazil starou paní (82 let) o francouzských holích. Otec ji neviděl. Upadla obličejem na obrubníka, utrpěla zlomeninu v oblasti levé čelisti, zlomeninu zevního kotníku a otevřenenou ránu nad obočím. Paní došla na chirurgii za doprovodu mého otce úplně sama, tvrdila "že jí nic není". Nehoda se stala 12.9.2011 a neschopnost skončila 21.11.2011. Otec dostal podmínku na 18 měsícu a za pomocí promační a mediační služby jsme se snažili s paní vyrovnat. Dcera paní požaduje 100.000 Kč, což nemáme. Otec je ČID a mamika je v důchodu. Nabízeli jsme 20.000-25.000 Kč co nám pan vyšetřovatel a paní z mediační služby potvrdily že se to tak pohybuje. Paní nesouhlásí a ted to půjde k občanskoprávnímu soudu. Co máme dělat? Paní mi volala, že máme prodat dům, auto. U soudu prý dostaneme min. 50.000 Kč pokuty + další náklady. Otec ma 60 let a je z toho uplně zničený. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Je nepochybné, že Váš otec je povinen uhradit staré paní škodu na zdraví, kterou jí způsobil (§ 444/1 Občanského zákoníku). V této souvislosti bude přicházet v úvahu zejména tzv. náhrada za bolest dle vyhlášky č. 440/2001 Sb.
V příloze č. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb. je uveden podrobný seznam úrazů s příslušnými bodovými hodnotami („cena“ jednoho bodu je 120,- Kč). Hodlá-li stará paní nárokovat náhradu škody na zdraví, musí soudu předložit lékařský posudek, v němž její ošetřující lékař popíše utrpěná zranění a přiřadí jim příslušné bodové hodnoty. Bude-li stará paní v žalobě na náhradu škody požadovat uhrazení určité finanční kompenzace, aniž by zároveň doložila lékařský posudek, lze Vašemu otci doporučit, aby trval na splnění této povinnosti (výše náhrady škody na zdraví nemůže být odhadována „od oka“).
Není rozhodně pravdou, že by soud Vašemu otci uložil nějakou pokutu, soud může maximálně přikázat Vašemu otci, aby staré paní uhradil způsobenou škodu na zdraví a náklady soudního řízení (tj. soudní poplatek a náklady případného advokátního zastoupení).
Přestože nejsem lékař, odhaduji (po nahlédnutí do přílohy č. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb.), že zranění staré paní by mohla odpovídat některým z následujících položek:
- zlomenina čelisti:
S0240 - Zlomeniny horní čelisti = 40 bodů
S0260 - Zlomenina dolní čelisti = 20 bodů
- zlomenina kotníku:
S8260 - Zlomenina vnějšího kotníku bez dislokace = 60 bodů (v případě složitějšího zranění, např. tříštivé zlomeniny 100 nebo 130 bodů)
- poranění hlavy:
S01 - Rána hlavy (v této skupině nepřevyšují bodové hodnoty 10 bodů)
I pokud zahrneme do výpočtu maximální hodnoty výše uvedených položek, pohybujeme se stále v rozmezí 170 – 190 bodů, tj. přibližně 20.000,- Kč – 25.000,- Kč. Je však samozřejmě možné, že ošetřující lékař přiřadí zraněním staré paní odlišné bodové hodnoty, vše záleží na jeho odborném úsudku.
Vašemu otci lze doporučit kontaktovat starou paní a domluvit se s ní na pořízení lékařského posudku. Na základě bodového ohodnocení bolesti dle tohoto posudku může Váš otec zaplatit staré paní náhradu škody na zdraví mimosoudní cestou, tímto způsobem si lze samozřejmě ušetřit další výdaje za náklady soudního řízení. Veškerou komunikaci je vhodné vést písemně (samozřejmě pro případné doložení snahy o smírné řešení před soudem).
Dospěje-li celá věc k soudu, je možné uzavřít smír i zde, k čemuž budou stará paní a Váš otec soudcem vyzváni.


SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jak přepsat vozidlo v registru když s tím nový majitel automobilu nesouhlasí?
- Jak může zapsat původní majitel vozidla nového vlastníka automobilu do evidence

V říjnu 2010 jsme byli rozvedeni a v prosinci 2010 jsme si dohodou rozdělili SJM. Mezi jiným automobil připadl do výlučného vlastnictví manželce, byl evidován na mne. Manželka si ho vzala i technické průkazy. K převodu regisru silničních vozidel nedošlo z důvodu jejího odmíntutí. Požadovala ode mne uhradit finanční částku za převod. Do dnes se mi nepodařilo se s
ní domluvit, ač je částka v případě rozvodu jen asi 300 Kč za evidenční kontrolu vozidla. Dá se vymáhat soudně její součinnost při převodu vozidla? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě by neměla být cesta soudního sporu nutná. Jste-li stále veden v registru silničních vozidel, lze Vám doporučit navštívit obecní úřad příslušné obce s rozšířenou působností a zde si vyžádat vydání duplikátů potřebných dokladů, tj. technický průkaz vozidla a osvědčení o registraci vozidla Na základě těchto písemností a po předložení dohody o vypořádání SJM provede obecní úřad změnu zápisu v registru silničních vozidel tak, aby odpovídal skutečnosti.
Dle § 12 zákona č. 56/2001 Sb. je vlastník registrovaného silničního motorového vozidla, zástavní věřitel, popř. další osoba, které se zápis v registru silničních vozidel týká (do této kategorie se bezpochyby řadíte i Vy), povinen požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o zápis změn údajů zapisovaných v registru silničních vozidel a to do 10 pracovních dnů od vzniku skutečnosti, která zakládá změnu zapisovaného údaje.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Postup podání stížnosti k evropskému soudu pro lidská práva ESLP
- Jak podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ESLP
- Jaké podmínky je třeba splnit pro podání stížnosti k soudu ve Štrasburku

Rozsudkem jsem měl určený plný invalidní důchod, ale sociální správa nikdy nedostala nový příkaz. Usnesením mi jiný soudce zamítl rozsudek splnit. Tím jsem byl připraven o 21 x 1.400 Kč, zkrácen na ústavním právu na spravedlivý proces a zároveň tím byla i mařena práce onkologů. Důchody mi dodnes chybí a "nikdo nikdy nikde nepochybil". Nepomohly stížnosti, žádosti, odvolání, dovolání. Chci podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ESLP, ale nevím jak podat žalobu o odškodnění. Kdo je pověřen jejím sepsáním a kde sídlí? Jaké jsou finanční náklady? Děkuji, Samuel

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá řada podstatných skutečností, na jejichž základě by bylo možné provést komplexnější právní analýzu. Svou odpověď proto omezím pouze na informace o možnosti podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále jen ESLP).
Pro podání stížnosti k ESLP musí být současně splněno několik podmínek:
1/ V první řadě musí stížnost směřovat proti rozhodnutí některého státního orgánu či soudu (nelze si tedy stěžovat např. na fyzickou či právnickou osobu).
2/ Stěžovatel je povinen vymezit, jaká jeho práva (která mu zaručuje Evropská úmluva o lidských právech či některý z jejích protokolů) byla porušena.
3/ Stížnost k ESLP je možné podat až po vyčerpání veškerých vnitrostátních opravných prostředků. V rámci českého právního řádu je tedy nutné zahájit soudní řízení, podat odvolání, následně dovolání a nakonec ústavní stížnost. Pokud i Ústavní soud rozhodne ve Váš neprospěch, můžete se obrátit na ESLP.
4/ Stížnost k ESLP je možné podat ve lhůtě 6 měsíců od konečného vnitrostátního rozhodnutí (tj. od nabytí právní moci nálezu Ústavního soudu).
Pro podání stížnosti k ESLP nemusíte být nikým zastoupen, řízení před ESLP se vede bezplatně. Vzhledem ke složitosti soudního řízení před ESLP a s ohledem na skutečnost, že řízení se vede ve francouzštině či angličtině Vám však lze doporučit nechat se zastupovat advokátem (v tomto případě však musíte počítat se vznikem určitých nákladů).
Pro získání praktických informací o podání stížnosti k ESLP (včetně formuláře, který je nutno vyplnit a adresy ESLP, na kterou je nutné stížnost zaslat) Vám doporučuji prostudovat následující článek:
http://www.zbynekmlcoch.cz/informace/texty/pravo-sebeobrana/stiznost-k-evropskemu-soudu-pro-lp-navod-informace-a-pokyny-podani-stiznosti

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Hlučné centrální odsávání v panelovém domě - jak se bránit?
- Jak se bránit proti hluku v panelovém domě když to SVJ neřeší
- Kam se obrátit se stížností při obtěžování hlukem od sousedů
- Jak dokázat hluk v domě způsobený centrálním odsáváním
RŮZNÉ-ZDRAVÍ
- Změření hluku v domě Krajskou hygienickou stanicí - informace

Bydlím v posledním patře 12-ti patrového paneláku a nedávno bylo zprovozněno centrální odsávání. Kdokoliv pode mnou odsávání zapne, sepne se automaticky všem, protože je poháněné jedním elektromotorem na střeše. Tento elektromotor je původní (dům je cca 40 let starý). Jsem tak nucena poslouchat hluk - hučení ze střechy, před kterým není v mém malém bytě úniku. Vzhledem k počtu bytů odsávání spíná každou chvíli a v jakoukoliv denní i noční dobu. Musím spát se špunty v uších, abych se vyspala, při častém nošení z nich ale bolí hlava.
Představitelé společenství vlastníků, na které jsem se opakovaně obracela, můj problém ignorují.
Můžete mi prosím poradit, zda mám právo požadovat odstranění hluku z odsávání, které jsme nucena mít seplé i když nechci a jaké kroky proto učinit? Na jaké zákony či normy se odvolat? Děkuji, Laura

ODPOVĚĎ:
Z Vašeho dotazu bohužel nevyplývá, z jakého právního titulu předmětný byt užíváte (jste-li jeho nájemnicí nebo, což předpokládám, vlastnicí). Ve své odpovědi se proto pokusím vypořádat se všemi možnými případy:
1/ Nájem bytu:
Jste-li nájemnicí bytu, můžete se na pronajímateli domáhat zajištění plného a nerušeného výkonu práv spojených s užíváním bytu (dle § 687/1 Občanského zákoníku), tj. především odstranění nadměrného zatížení hlukem. V této souvislosti Vám lze doporučit kontaktovat pronajímatele s písemnou výzvou, v níž ho upozorníte na porušení výše citovaného ustanovení Občanského zákoníku a budete se domáhat nápravy. V případě neúspěchu bude nutné se obrátit na soud s žalobou, v níž vylíčíte všechny rozhodné skutečnosti, přiložíte maximum důkazů a budete se domáhat, aby soud přikázal pronajímateli hlukové zatížení eliminovat či alespoň snížit.
2/ Vlastnictví bytu:
Jste-li vlastnicí bytu, můžete se domáhat ochrany svého vlastnického práva proti každému, kdo do jeho výkonu neoprávněně zasahuje (§ 126/1 Občanského zákoníku). Nadměrné obtěžování hlukem je typickým příkladem tzv. sousedských sporů dle § 127/1 Občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se musí vlastník věci (ve Vašem případě se jedná o SVJ) zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv, přičemž nadměrné obtěžování hlukem je zde výslovně zmíněno.
Jako „pomocné“ ustanovení Vám může rovněž posloužit § 13/3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, dle něhož nesmí vlastník jednotky (bezesporu tedy ani SVJ jako celek) provádět takové úpravy, které by ohrožovaly výkon vlastnického práva některého z vlastníků jednotek (zde Vás).
Lze Vám proto doporučit postupovat obdobně jako dle bodu 1, tzn. obrátit se na SVJ s písemnou výzvou (jejíž jednu podepsanou kopii si ponecháte), v níž se budete domáhat vyřešení své situace (v případě neochoty k jednání můžete zmínit svou připravenost řešit vše soudní cestou). V případě nezdaru smírné varianty se můžete opět obrátit na soud s žalobou.
Pro podání žaloby v sousedském sporu dle § 127/1 Občanského zákoníku je nezbytné, abyste svá tvrzení prokázala. Je proto vhodné navrhnout provedení svědecké výpovědi toho, kdo má o Vaší situaci povědomí (např. toho, kdo Vás pravidelně navštěvuje). Zejména by Vám však pomohlo kontaktování místně příslušné Krajské hygienické stanice, neboť měření hlukového zatížení spadá do jejích kompetencí (v této souvislosti je klíčový § 30 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací). V případě, že by ve Vašem bytě bylo provedeno měření hluku, můžete si na Krajské hygienické stanici vyžádat písemný závěr, o který můžete svá následná žalobní tvrzení samozřejmě opřít.


FINANCE-DANĚ
- Kdy je nutné podat daňové přiznání kvůli brigádě?
- Jak vypočítat daň z brigády?
- Daňový odvod z výdělku na brigádě

Jsem student a minulý rok jsem se stala i živnostníkem. Chtěla bych Vás poprostit, zda byste mi mohli poradit, jaké všechny dokumenty vlastně musím odevzdat.
Příjmy z živnostenské činnosti jsem neměla žádné, jediný můj příjem byl z brigády, která byla na dohodu o provedení práce, kde jsem vydělala něco málo přes 11 tisíc. U tohoto zaměstnavetele jsem také podepsala prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
Budu moc ráda za odpověď.
Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je důležité, zda jste svůj výdělek (tj. zmiňovaných 11.000,- Kč) obdržela za jeden či více měsíců, tzn. zda Vaše odměna činila více či méně než 5.000,- Kč měsíčně.
Pokud činila Vaše odměna méně než 5.000,- Kč za měsíc, byl Váš zaměstnavatel povinen odvést 15 % zálohu na daň z příjmu (tj. z Vaší měsíční odměny). Ve Vašem případě je však i základní daňová sleva (tzv. sleva na poplatníka, tj. 23.640,- Kč ročně, tedy 1.970,- Kč měsíčně) vyšší než 15 % záloha na daň z příjmu, z tohoto důvodu daň platit nemusíte. V tomto případě Vám lze doporučit vyžádat si od zaměstnavatele vydání tzv. potvrzení o příjmu (pokud se tak již nestalo).
Pokud Vaše měsíční odměna činila více než 5.000,- Kč, bude postup v podstatě obdobný, tj. Váš zaměstnavatel byl povinen odvést 15 % zálohu daně z příjmu. V tomto případě je však nutné přepočítat, zda po uplatnění veškerých daňových slev bude u Vás přetrvávat daňová povinnost. V první řadě je nutné vypočítat výši zálohy daně z příjmu, tj. 15 % z Vaší měsíční odměny, poté porovnat výsledek s částkou 1.970,- Kč (základní sleva na poplatníka za měsíc) + částkou 335,- Kč (měsíční sleva na studenta). Pokud správně počítám, přesahuje i nyní uplatněná sleva zálohu na dani, opět tedy nebude nutné, abyste daň platila. I v tomto případě lze doporučit vyžádat si na zaměstnavateli vydání potvrzení o příjmu.
Daňové přiznání tedy podávat nemusíte, v případě jakýchkoli nejasností Vám doporučuji obrátit se na místně příslušný finanční úřad.

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Převod členského podílu bytového družstva bez souhlasu manžela
- Převod členského podílu bytového družstva bez souhlasu manželky
- Musí oba manželé podepsat dohodu o převodu členských práv k bytovému družstvu?
- Je nutný souhlas obou manželů s převodem podílu v bytovém družstvu?
- Je možné napadnout smlouvu o převodu členského podílu v družstvu?

Jsme manželé - oba máme členský podíl v družstvu. Manžel v roce 2007 převedl dle Smlouvy o převodu členských práv byt na syna z předchozího manželství. Toto se ovšem událo bez přítomnosti manželky, tudíž chybí na smlouvě její podpis, který by tam jistě měl být. Členská práva jsou "jakoby" převedena již 5 let. Nyní, když se dotyčná začala zajímat o možnou neplatnost této smlouvy, jí syn argumentuje promlčecí lhůtou 3 roky. Vztahuje se promlčecí lhůta i na toto, pokud na družstvu ležela celou dobu neplatná smlouva? Zaráží mě postup družstva, jak na toto mohli přistoupit a celou tu dobu se o to nikdo nezajímal. Děkuji, Andrea

ODPOVĚĎ:
Pokud jsou manželé tzv. společnými členy bytového družstva (což z Vašeho dotazu předpokládám), nemůže jeden z nich samostatně disponovat s členským podílem v bytovém družstvu bez vědomí a souhlasu druhého manžela.
Dle § 230 Obchodního zákoníku mohou být členská práva k bytovému družstvu převedena pouze se souhlasem člena bytového družstva, je-li těchto členů více (tj. jedná-li se o tzv. společné členství), je nutný souhlas všech společných členů (ve Vašem případě tedy souhlas obou manželů).
Převedl-li tedy členská práva k bytovému družstvu manžel na svého syna bez souhlasu manželky, porušil tím § 230 Obchodního zákoníku. Z tohoto důvodu je dohoda o převodu členských práv k bytovému družstvu dle § 39 Občanského zákoníku tzv. absolutně neplatná, tzn. že tato dohoda je neplatná od samého počátku a nemohla vyvolat žádné právní následky. Manželka proto nebyla povinna se neplatnosti dohody jakýmkoli způsobem dovolat, žádná promlčecí doba v tomto případě neběží.
Pokud by se i přesto manželův syn nadále odvolával na znění dohody, lze manželce doporučit obrátit se na soud s žalobou na neplatnost právního úkonu (tato žaloba není pro neplatnost dohody nutná, neboť dohoda je neplatná již od svého podpisu, pro opatření nezvratného argumentu v podobě rozsudku však lze soudní cestu doporučit).


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Průtahy v soudním řízení - jak se bránit?
- Jak podat stížnost na průtahy v soudním řízení?
- Jak podat návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu?
- Jak se bránit nečinnosti soudu - postup

Bratr byl po těžkém úrazu zbaven svéprávnosti, po doléčení v dubnu 2011 podána žádost o projednáni navrácení způsobilosti k právním úkonům, v květnu 2011 doplněna o lékařské vyšetření k odůvodnění podání.
Pracovní poměr skončil 12/2008, následně na pracovním úřadě a pak úraz 12.4.2009. Od té doby je bez finančních prostředků, bez nemocenské, nyní státní sociální podpora. Po zaplacení nákladů na bydlení a výživného na syna je jeho zůstatek 1.200 Kč na měsíc. Žádost podal, aby mohl jít pracovat, s omezením ho nikdo zaměstnat nechce, ale soudkyně která má jeho případ na starost se stále neozývá, přestože jsme již několikrát psali a zkoušeli telefonicky zjistit proč se stále nic neprojednává. Při odebrání způsobilosti nám bylo sděleno, že není problém kdykoliv vrátit zpět, aby byl opět svéprávný, ale nikdo s námi nechce tento problém řešit. Můžete mi prosím poradit, kam se obrátit? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
V případě Vašeho bratra se jedná o typickou ukázku tzv. průtahů v soudním řízení (zapříčiněných nejčastěji přetížením soudů). V zásadě se Vašemu bratrovi nabízí 3 varianty řešení, k nimž je vhodné přistoupit v následujícím pořadí:

1/ Stížnost na průtahy v soudním řízení:
Váš bratr (resp. jeho opatrovník) je dle § 164 a násl. zákona o soudech a soudcích oprávněn podat k orgánu státní správy příslušného soudu stížnost na průtahy v soudním řízení. Orgány státní správy soudů jsou u každého soudu jeho předseda a místopředseda (stížnost je proto vhodné adresovat přímo jim). Ve stížnosti je nutné vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, tzn. uvést zejména spisovou značku, pod kterou je věc u soudu vedena a vylíčit, jaké kroky byly z Vaší strany již podniknuty, popř. jaké kroky učinil v této věci soud (a samozřejmě především kdy k tomu došlo).
Stížnost nesmí být samozřejmě anonymní, namístě je věcné (nikoli emotivně zabarvené) vylíčení všech rozhodných skutečností. Podání stížnosti nesmí být Vašemu bratrovi v řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům na újmu.
Stížnost musí být vyřízena nejpozději do 1 měsíce od svého podání, přičemž shledá-li Předseda (popř. místopředseda)soudu stížnost důvodnou, je povinen stěžovatele informovat o přijatých opatřeních (vyloučena není ani kárná odpovědnost příslušného soudce).

2/ Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu:
Dle § 174a zákona o soudech a soudcích je Váš bratr (resp. jeho opatrovník) oprávněn podat k soudu (u něhož se řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům vede) tzv. návrh na určení lhůty. K podání tohoto návrhu není nutné (přesto že je to vhodné) podat nejdříve stížnost (viz bod 1).
Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává, o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován.
Soud (u něhož se řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům vede):
a/ se k návrhu vyjádří a do 5 dnů ho postoupí nadřízenému soudu, v tomto případě dochází k zahájení řízení mezi Vaším bratrem a soudem, nadřízený soud může návrh na určení lhůty (nejdéle do 20 dnů) odmítnout (pokud nebude i přes výzvu soudu opraven či doplněn, bude podán nepříslušnou osobou apod.), zamítnout (pokud ho shledá nedůvodným) nebo mu vyhovět (v tomto případě určí soudu, u něhož se řízení o navrácení způsobilosti k právním úkonům vede, aby v určité lhůtě provedl požadované úkony,
b/ Vašemu bratrovi vyhoví (tedy bez nutnosti vést řízení před nadřízeným soudem) a do 30 dnů provede veškeré jím požadované úkony.

3/ Ústavní stížnost proti zásahu orgánu veřejné moci:
Pro podání ústavní stížnosti je v první řadě nutné vyčerpat všechny dostupné opravné (resp. nápravné) prostředky (tedy stížnost), rovněž je zapotřebí být zastoupen advokátem. V situaci Vašeho bratra (kdy prodlení soudu trvá necelý rok) se domnívám, že Ústavní soud by nepřípustný průtah v řízení dosud neshledal. Tuto variantu řešení (i s ohledem na skutečnost, že řízení před Ústavním soudem trvá zpravidla několik měsíců) Vám proto obecně nedoporučuji.
Závěrem své odpovědi doporučuji v každém podání k soudu (tedy stížnosti či návrhu na určení lhůty) rovněž zdůraznit, jaké nepříznivé (především z ekonomického hlediska) následky má pro Vašeho bratra skutečnost, že mu dosud nebyla způsobilost k právním úkonům (dle § 186 a násl. Občanského soudního řádu) navrácena.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Za jakou cenu musí prodat majitel zemědělský pozemek zemědělskému družstvu?
- Je možné ošetřit zhodnocení pozemku v kupní smlouvě na zemědělský pozemek?
- Jak neprodělat na prodeji pozemku který může být v budoucnu zhotnocen?
- Je možné zachytit v kupní smlouvě zhodnocení pozemku v době budoucí?

Jsem vlastníkem zemědělského pozemku, který sousedí s pozemky zahrnutými do územního plánu (pozemky určené k zastavění).
Kontaktoval mě zájemce, který chce tento pozemek koupit.
Je jasné, že pokud by byl pozemek v budoucnosti zahrnut do územního plánu jako pozemek určený k zastavění, došlo by k podstatnému zvýšení jeho hodnoty. Jak ošetřit v kupní smlouvě případné budoucí zhodnocení pozemku abych na tom neprodělal? Děkuji, Matěj

ODPOVĚĎ:
Případné budoucí zhodnocení pozemku v kupní smlouvě nijak ošetřit nelze. Je nutné si uvědomit, že v okamžiku prodeje pozemku přestanete být jeho vlastníkem a veškerý budoucí osud pozemku (ať už jeho zhodnocení či naopak znehodnocení) jde plně na vrub nového majitele.
Případná smluvní klauzule, umožňující Vám domáhat se dodatečně (například i za několik let) „doplacení“ zvýšené hodnoty pozemku v případě jeho zařazení do tzv. zastavitelné plochy, by dle mého názoru byla v rozporu s dobrými mravy a tudíž neplatná. Lze rovněž pochybovat, že kupující by byl ochoten na takto nastavenou kupní smlouvu přistoupit.
Nechcete-li na prodeji svého pozemku prodělat, zjistěte si v první řadě, jaké jsou průměrné ceny sousedních pozemků (které již jsou zahrnuty v zastavitelné ploše). Po získání této informace můžete nastavit kupní cenu svého pozemku tak, aby byla v podstatě stejná jako by Váš pozemek již v zastavitelné ploše zahrnut byl.
Je nutné si uvědomit, že v souvislosti s prodejem svého pozemku nejste vázán žádnými předpisy a v kupní smlouvě proto můžete navrhnout de facto libovolnou kupní cenu (je tedy možné, aby jste svůj pozemek prodal za cenu, která jeho aktuální hodnotě neodpovídá). Je-li zájemcem o Váš pozemek například stavební, realitní či developerská společnost, můžete si být jist, že dříve či později bude Váš pozemek do zastavitelné plochy zahrnut; nemáte proto důvod prodat ho za aktuální nízkou cenu.


OBČAN-BYDLENÍ
- Kdy má nájemce právo na vrácení kauce od pronajímatele
- Právo nájemníka na vrácení kauce od pronajímatele
- Kdy má nájemník nárok na vrácení kauce od pronajímatele
- Za jakých podmínek si může pronajímatel ponechat kauci nájemníka
- Kdy si může pronajímatel nechat kauci nájemce, nájeníka?
- Může si pronajímatel nechat kauci na opravu a rekonstrukci bytu?
- Na co slouží kauce pronajímateli
- Lhůta na vrácení kauce nájemci pronajímatelem
- Do kdy musí pronajímatel vrátit kauci nájemníkovi - lhůta


Měli jsme pronajatý byt na dobu určitou do 31.12.2011. Ten den jsme byt opustili, jelikož se nám ani majitelka neozývala, zda máme zájem o prodloužení smlouvy. Nájem jsme platili vždy čas, dle smlouvy za uběhnutý měsíc. Odmítli jsme podepsat předávací protokol, jelikož tam bylo napsáno, že se nám kauce nevrátí a pokryje náklady na rekonstrukci bytu. Dále nám ten den oznámila, že se poplatky za byt zvýšily a máme ještě doplatit 1.500,-, byt byl předáván v lepším stavu, než jsme do něj nastěhovali. Na naše náklady jsme vymalovali a dorekostruovali kuchyň, která byla mastná, špinavá a od plísně. Nyní nám majitelka odmítá vrátit kauci. Chce zaplatit nájem za leden 2012 a v bytě jí probíhá rekonstrukce na naše náklady. Je to možné, když jsme předávací protokol nesepsali? A jak z ní můžeme vymáhat kauci, která nám měla byt vrácena ke dni ukončení nájmu?
Odvolává se na ústní dohodu, že se nám smlouva měla prodloužit dodatkem, který jsme do konce roku neviděli. Slíbila, že nám sleví nájem po dobu rekonstrukce balkonu a to se již také nestalo. Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě došlo ke skončení nájmu ke dni 31. 12. 2011, tzn. že jakýkoli požadavek majitelky bytu na zaplacení nájemného za leden 2012 je absurdní a rozhodně Vám nedoporučuji jej akceptovat.
Majitelka bytu je dle § 686/3 Občanského zákoníku oprávněna použít kauci k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu (inkaso) nebo k úhradě jiných dluhů nájemce v souvislosti s nájmem (např. z titulu odpovědnosti za způsobenou škodu), ovšem pouze v případě, že tyto nároky jsou ze strany nájemce písemně uznány, popř. došlo k jejich přiznání vykonatelným rozhodnutím soudu. Pokud tedy z Vaší strany nevznikl na nájemném či „inkasu za energie“ žádný dluh, popř. jste v bytě nezpůsobila škodu, není majitelka bytu oprávněna kauci zadržovat (tím méně pak z ní financovat rekonstrukci bytu).
Dle § 686/4 Občanského zákoníku je pronajímatel povinen vrátit nájemci kauci (včetně úroku z prodlení) a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli.
V současné chvíli Vám lze proto doporučit vyzvat majitelku bytu písemně ke splnění její zákonné povinnosti (můžete poukázat na výše uvedené ustanovení Občanského zákoníku), přičemž jednu podepsanou kopii této výzvy si ponechte (výzvu je vhodné doručit prokazatelným způsobem, tj. doporučenou poštovní zásilkou s dodejkou či osobně za přítomnosti svědka).
Nesplní-li majitelka bytu svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě (kterou jí ve výzvě stanovíte), můžete na ní podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení (na tuto skutečnost je majitelku bytu ve výzvě rovněž vhodné upozornit). V žalobě vyličte všechny rozhodné skutečnosti, přiložte maximum důkazů (zejména nájemní smlouvu, doklad o zaplacení kauce, kopii písemné výzvy či jiné korespondence, popř. navrhněte provedení svědeckých výpovědí) a domáhejte se, aby soud uložil majitelce bytu povinnost vrátit Vám celou kauci, včetně zákonného úroku z prodlení a všech nákladů soudního řízení (zejména se jedná o soudní poplatek či náklady advokátního zastoupení).
V souvislosti s podáním žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení je vhodné vědět, že Váš nárok na vrácení bezdůvodného obohacení se promlčuje po 2 letech od chvíle, kdy jste se dozvěděla, že k bezdůvodnému obohacení došlo a kdo se na Váš úkor bezdůvodně obohatil (dle mého názoru je tímto datem 31. 1. 2012, kdy majitelce bytu vznikne povinnost k vrácení kauce).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že by bylo samozřejmě vhodnější, pokud by k vyklizení a předání bytu došlo protokolárním způsobem, neexistence předávacího protokolu však v žádném případě platnost vyklizení bytu neohrožuje.


OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Kdy je možné ořezat přesahující větve sousedova stromu?
- Je možné vstoupit na pozemek souseda k odložení uřezaných sousedových větví?
- Může majitel pozemku odstranit sousedovy větve přesahující nad pozemek?
- Je přesahující větev majetkem souseda nebo majitele pozemku kam přesahují?
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to právo volného užívání lesů?
- Co znamená "výkon práva není porušením povinnosti"

Sdělte prosím, zda jsem jednal protizákonně, když (i přes opakované upozornění majitele sousedního pozemku) odstranil přečnívající větve, které zasahovaly téměř do poloviny mé parcely (louky). Jde o les. Větve jsem odstranil v době vegetativního klidu sám. Ořezané větve jsem uložil na okraj jeho pozemku s tím, že jsem byl nucen vstoupit na okraj jeho pozemku. To se mu nelíbilo. Chovám drobná hospodářská zvířata (ovce, koza), na části zastíněného pozemku jsem nesklidil žádnou píci a to nemluvím o úklidu spadaného listí. Vyjádřil se, že přesahující větve nehodlá nikdy odstranit a že to mám řešit soudní cestou. Po nahlédnutí do Občanského zákoníku a zhodnocení celé situace jsem volil postup, který jsem výše popsal. Domníval jsem se, že sousedoví usnadním práci, ale zmýlil jsem se. Jde mu o princip, že jsem si dovolil vstoupit na jeho pozemek. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Váš postup lze hodnotit jako rozhodně správný (s jediným malým teoretickým háčkem, k němuž se dostanu v závěru).
Dle § 127/1 Občanského zákoníku jste oprávněn odstraňovat větve stromů přesahující na Váš pozemek a to v případě, že tak učiníte šetrně a ve vhodné roční době, tzv. vegetativním klidu (jak jste zjevně postupoval). Soudní řešení není v tomto případě rozhodně na místě, neboť zde nedochází k žádnému sporu; právě pro zamezení zahlcení soudů zbytečnými sousedskými rozepřemi, Vám dává Občanský zákoník možnost postupovat svépomocně (samozřejmě za splnění výše uvedených podmínek).
Co se týče vstupu na sousedův pozemek, byl jste k němu oprávněn hned ze dvou důvodů:
1/ Dle § 127/3 Občanského zákoníku je Váš soused povinen umožnit Vám na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na svůj pozemek, pokud to nezbytně vyžaduje údržba a obhospodařování Vašeho pozemku. Neboť údržba Vašeho pozemku ořezání přesahujících větví nezbytně vyžadovala a Váš soused Vám ve vstupu na svůj pozemek nijak nebránil, byly dle mého názoru podmínky § 127/3 Občanského zákoníku splněny.
2/ Dle § 19/1 zákona o lesích má každý právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí (tzv. volné užívání lesů), přičemž je povinen dbát pokynů vlastníka (popř. jeho zaměstnanců). Vstup do lesa může být samozřejmě i omezen či úplně zakázán, to však pouze za splnění podmínek dle § 19/3 zákona o lesích (především tedy rozhodnutím orgánu státní správy lesů).
Nyní se dostávám k onomu malému teoretickému háčku. Dle § 20/1 písm. d) zákona o lesích je v lesích zakázáno těžit stromy a keře nebo je poškozovat. Svým jednáním jste se teoreticky dopustil porušení tohoto ustanovení a je možné (opět teoreticky), že byste mohl být sankcionován ze strany orgánu státní správy lesů. Pokud by k této situaci (ač je to velmi nepravděpodobné) došlo, můžete se bránit aplikací odvěké právní poučky: „Výkon práva není porušením povinnosti“. Odstraněním přesahujících sousedových větví jste vykonával své oprávnění dle Občanského zákoníku, není tedy možné, abyste byl za stejný skutek postihován ze strany správních orgánů.
Na úplný závěr své odpovědi pouze podotýkám, že v praxi existují dva protichůdné právní názory na vlastnictví přesahujících (či později uřezaných větví). Dle prvního z nich představují větve tzv. přírůstek věci, který náleží vlastníkovi věci samé (větve by tedy náležely Vašemu sousedovi), dle druhého (který je dle mého názoru správný) jsou přesahující (a později uřezané) větve součástí pozemku, nad který přesahují a tudíž Vaším vlastnictvím.


OBČAN-BYDLENÍ
- Nesouhlas s navýšením platby do fondu oprav SVJ - jak postupovat?
- Člen SVJ neplatí do fondu oprav - jak může SVJ postupovat?
- Je možné vydražit byt člena SVJ který neplatí do fondu oprav?
- Dlužník nepřispívá do fondu oprav SVJ - jak postupovat?
- Práva členů společenství vlastníků bytových jednotek proti neplatiči do fondu oprav

Jaké jsou následky nerespektování usnesení schůze společenství vlastníků jednotek? Jak se může SVJ domáhat řádného hrazení příspěvků do fondu? Jsme společenství vlastníků bytových jednotek SVJ. Vlastním byt 2+kk v panelovém domě. Na schůzi 75% vlastníků souhlasilo s navýšením fondu oprav. Na schůzi jsem se omluvila, tudíž jsem nebyla, ale s navýšením nesouhlasím. Co bych měla za problémy, kdybych platila stávající poplatek na fond a nenechala bych si ho navýšit? Děkuji, Martina

ODPOVĚĎ:
Pokud byste se rozhodla usnesení schůze vlastníků nerespektovat a přispívat do fondu nezvýšenou částkou, dopustila byste se porušení § 15/1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, dle něhož jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a to (pokud neurčuje dohoda jinak) poměrně podle velikosti svých spoluvlastnických podílů. SVJ by pro vymožení této pohledávky bylo oprávněno podat na Vás k soudu žalobu, přičemž v případě Vašeho neúspěchu v řízení (který je dle mého názoru vcelku očekávatelný) byste byla povinna uhradit kromě dlužného příspěvku do fondu (a případných úroků z prodlení) i veškeré náklady řízení na straně SVJ (jedná se zejména o soudní poplatek a náklady za advokátní zastoupení).
V případě, že by soud dal SVJ za pravdu, vznikne ostatním vlastníkům jednotek okamžikem právní moci soudního rozhodnutí zástavní právo k Vašemu bytu (§ 15/3 zákona č. 72/1994 Sb.), tzn. že ostatní vlastníci jednotek by mohli podat návrh na dražební prodej Vašeho bytu. Zástavní právo by ostatním vlastníkům jednotek vzniklo rovněž k movitým věcem, které máte ve svém bytě umístěny (§ 16/2 zákona č. 72/1994 Sb.).
Řádné placení zvýšených příspěvků do fondu Vám proto lze více než doporučit.

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Může dostat nájemník výpověď z nájmu bytu kvůli sňatku?
- Je uzavření manželství důvodem k výpovědi z nájmu bytu?
- Sňatek a výpověď z nájmu bytu
- Může dostat nájemník výpověď z nájmu bytu pokud vlastní byt?
- Výpověď z nájmu bytu - nový manžel, manželka vlastní byt, rodinný dům
- Nájemnce vlastní dva byty, může dostat výpověď z nájmu bytu?
- Je nájemce povinen oznámit pronajímateli uzavření manželství, sňatek, svatbu

Mám na své jméno uzavřenou nájemní smlouvu na obecní byt v Praze 10, na dobu neurčitou. Nemám ve svém vlastnictví žádnou další nemovitost.
V současné době plánuji sňatek, můj přítel však je majitelem byt po své babičce. Byt je malý, v jiném městě, není možno dojíždět kvůli práci. I tak se ale, po kauzách, kdy radnice Prahy 10 dala výpověď nájemníkům i kvůli vlastnictví chalupy či chaty, obávám, aby nebyla ohrožena má nájemní smlouva. Ráda bych proto požádala o radu/názor, zda vlastnictví bytu po sňatku nějak ohrozí mou nájemní smlouvu (přítel je zde hlášen, ale není uveden ve smlouvě). Pomohla by předmanželská smlouva, rozdělené vlastnictví manželů, atp.? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Dle § 711/2 písm. c) Občanského zákoníku může dát pronajímatel nájemci výpověď z nájmu bytu (bez přivolení soudu), má-li nájemce dva nebo více bytů (vyjma případů, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt).
Uzavřením sňatku dojde ke vzniku tzv. společného nájmu bytu manželi dle § 704/1 Občanského zákoníku, tzn. že Váš přítel-manžel bude vedle Vás figurovat jako druhý nájemce bytu. Právní poměr k bytu po babičce se však ani uzavřením sňatku nezmění, tzn. že Váš přítel, resp. nový manžel bude stále 100% vlastníkem tohoto bytu a Vám k němu naopak nevzniknou žádná práva.
Z tohoto důvodu by bylo možné (teoreticky) ze strany pronajímatele uvažovat pouze o podání výpovědi dle § 711/2 písm. c) Občanského zákoníku výhradně ve vztahu k Vašemu příteli-manželovi.
V této souvislosti je však nutné pamatovat na výjimku v podobě případů, kdy na nájemci nelze spravedlivě požadovat, aby užíval pouze jeden byt. Pracuje-li například Váš přítel, nový manžel v obci, ve které se nachází Vámi pronajatý byt a nebylo-li by pro něj z ekonomických důvodů výhodné, aby každý den dojížděl do svého bytu, jsou dle mého názoru podmínky výjimky dle § 711/2 písm. c) splněny.
Je navíc samozřejmě nutné uvažovat v kontextu vzniklého manželství, tj. že manželé obvykle bydlí (a chtějí bydlet) spolu (což ostatně dle zákona o rodině představuje i jejich povinnost).
Dle mého mínění se proto nemusíte výpovědi z nájmu bytu ze strany pronajímatele obávat, rovněž jakékoli „zajišťovací kroky“ v podobě předmanželské smlouvy či notářské úpravy vzniklého SJM se mi jeví jako nadbytečné.
I pokud by se pronajímatel rozhodl výpověď z nájmu bytu podat, mohl by tak učinit pouze ve vztahu k Vašemu příteli, novému manželovi, uvolnění bytu by ale tak stejně nedosáhl. ¨¨
Pokud by nastala ta nanejvýš nepravděpodobná varianta, tj. že výpověď z nájmu bytu Vašemu příteli-manželovi by byla platná (že by tedy soud v případném řízení přisvědčil názoru pronajímatele), mohl by s Vámi Váš přítel, nový manžel i nadále v bytě bydlet (§ 689/2 Občanského zákoníku, § 18 zákona o rodině).
Mírně nad rámec Vašeho dotazu připomínám, že dle § 689/3 Občanského zákoníku jste (jako nájemce) povinna oznámit pronajímateli písemně a bez zbytečného odkladu:
1/ uzavření manželství,
2/ změny v počtu, jménech, příjmeních a datech narození osob v bytě (v případě, že lze mít za to, že tato změna potrvá déle než 2 měsíce, což je v případě nastěhování Vašeho přítele-manžela pravděpodobné).
Pokud byste tuto svoji oznamovací povinnost nesplnila ani do 2 měsíců ode dne, kdy změna nastala, došlo by z Vaší strany k hrubému porušení povinností nájemce (které mohou být důvodem pro podání výpovědi z nájmu bytu).

 


OBČAN-NEZAŘAZENÉ
- Je možné změnit současné příjmení na rodné příjmení?
- Změna příjemení na rodné příjmení
- Je možné nechat si po rozvodu rodné příjmení?
- Změna rodného příjmení u nezletilé osoby
- Je možné požádat o výjimku ze zákona při žádosti o změnu příjmení na rodné?

Užívám příjmení podle manžela a ráda bych si dodatečně nechala změnit své současné příjmení na své rodné (důvody a okolnosti níže). Na matrice řekli, že zákon toto neumožňuje. Kde a jak mohu žádat o výjimku ze zákona, nebo jak postupovat?
Jmenuji se Lada Třeťáková, rozená Druháková, ale narozená jako Prvňáková. Rodného příjmení Druháková (které stále musím všude uvádět a vyplňovat), bych se ráda zbavila. Mám ho po panu Druhákovi, což byl druhý manžel mé matky a žil s ní pouze pět let (pak se rozvedli). Nechali mi ale na počátku manželství změnit příjmení v mém rodném listu. O Druhákovi již 30 let nic nevím a nemám k němu žádný vztah. V celé rodině se u nás toto příjmení nevyskytuje. I matka žila posledních 20 let jako Třeťáková (po třetím sňatku).
Já jsem do svých 6 let žila jako Prvňáková, můj biologický otec Prvňák byl a je se mnou celou dobu v kontaktu a po smrti mé matky je tedy mým jediným žijícím rodičem. Ráda bych se vrátila ke svému rodnému příjmení Prvňáková, které mám po něm, a uvedla věci na pravou míru. Pro jméno Druháková dnes není prakticky žádný důvod.
Co mám dělat? Děkuji, Lada Třeťáková
(příjmení upraveno dle potřeb webu - smyšlené)

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě nelze než souhlasit s matričním úřadem. Matriční zákon skutečně neumožňuje provést změnu tzv. rodného příjmení.
Dle § 72/1 matričního zákona lze provést změnu jména (popř. jmen) nebo příjmení fyzické osoby pouze na základě její žádosti (popř. žádosti jejích zákonných zástupců). V tomto ustanovení je nutné si povšimnout toho, že zákonodárce zde výslovně hovoří pouze o „změně příjmení“, tj. příjmení aktuálně používaného (nikoli tedy příjmení rodného), přičemž na jiných místech matričního zákona jsou „příjmení“ a „rodné příjmení“ vždy důsledně odlišovány. Tak například § 75 písm. d) matričního zákona stanoví, že v žádosti o změnu příjmení žadatel mimo jiné uvede „jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, které si žadatel zvolil“ (ani zde tedy není počítáno s možností změny rodného příjmení).
Ze znění § 72 a násl. matričního zákona vyplývá, že změna rodného příjmení je možná v podstatě pouze v případech nezletilých (zejména v případech osvojení, nového sňatku jednoho z rodičů nezletilého apod., což byl v dětském věku i Váš případ).
Rodné příjmení je ve své podstatě „historickým údajem“, vypovídajícím pouze o tom, že v minulosti došlo u občana ke změně příjmení, stejně jako historii tudíž nelze v současné době změnit ani tento údaj.
O výjimku ze zákona v této souvislosti žádat nemůžete, zákon je právním předpisem, který zavazuje všechny bez rozdílu.


SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Chybné údaje v rozsudku - může účastník požadovat nápravu?
- Je možné požádat o opravu obsahu soudního rozhodnutí?
- Opravné usnesení soudního rozhodnutí při chybách v obsahu rozhodnutí
- Jak se dožadovat opravy chyb v odůvodnění rozsudku soudu
- V rozsudku jsou chybou zapisovatelky chyby - jak postupovat?

Měli jsme soud o zvýšení alimentů. Přišel mi domů rozsudek (nechali jsme si oba právo na odvolání). Vše co u soudu probíhalo je v obsahu napsáno uplně naopak než jsme oba vypovídali a jsou tam i jiné chyby jako jméno syna, jiná data složenek. Volala jsem si na soud, prý "jsme lidi" a že nikdo není neomylný. Za správnost vyhotovení je zodpovědná zapisovatelka. Podala jsem žádost o úpravu rozsudku. Soudkyně řekla, že na toto nemám právo, že můžu podat jen na rozhodnutí soudu, ale ne na obsah. Obsah je nepravdivě zapsán. Co jsem řekla já v obsahu rozsudku není, ale co otec to tam je). Cítím se být takovým postupem diskriminována. Děkuji, Oldřiška

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je nutné rozlišovat 2 typy nedostatků, kterými rozsudek dle Vašeho tvrzení trpí:
1/ Chyby v psaní a počtech:
Dle § 164 Občanského soudního řádu je soudce povinen opravit v rozsudku kdykoliv (a to i bez návrhu) chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti.
Pokud jste shledala chyby i v tzv. výroku rozsudku (výrok je uváděn na začátku rozsudku, bývá uveden slovy „Okresní soud ... rozhodl ve věci ... takto:“, výrok je číslován římskými číslicemi a ukládá účastníkům řízení konkrétní povinnosti), vydá soud o provedených opravách chyb a nesprávností tzv. opravné usnesení, které doručí všem účastníkům soudního řízení.
Lze Vám tedy doporučit kontaktovat písemně soud s výzvou k provedení oprav chyb v psaní a počtech (popř. jiných zjevných nesprávností), které přesně specifikujete. V této výzvě se výslovně odvolejte na výše uvedené ustanovení Občanského soudního řádu.
2/ Nesprávnost odůvodnění rozsudku:
Pokud dle Vašeho názoru neodpovídá odůvodnění rozsudku skutečnosti (resp. nezmiňuje to, co bylo z Vaší strany při jednání řečeno), tzn. že odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištěném skutkovém stavu, můžete dle § 165/1 Občanského soudního řádu soudu navrhnout, aby došlo k opravě odůvodnění.
V této souvislosti je nutné mít na paměti, že pro podání návrhu na opravu odůvodnění rozsudku máte stejnou lhůtu, jako pro podání odvolání proti tomuto rozsudku (tedy 15 dnů od jeho doručení). Jako podklad pro své tvrzení o nedostatečnosti odůvodnění rozsudku můžete využít svého práva nahlédnout u soudu do spisu a pořídit si kopii protokolu z jednání (v němž by mělo být zkráceně uvedeno vše, co účastníci řízení při jednání pronesli).
Pokud by soud Vašemu písemnému návrhu nevyhověl, je povinen postoupit věc odvolacímu soudu.
Obě výzvy (dle bodu 1 i 2) můžete samozřejmě sloučit do jedné.

 

OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Úraz ve zdravotnickém zařízení a náhrada škody - bolestné, zráta na výdělku ad.
- Pád s úrazem v nemocnici a náhrada škody (bolestné, ztráta na výdělku ad.)

Maminka má 52 let, bohužel je momentálně nezaměstnaná, doma upadla a zlomila si nohu v krčku. Lékaři týden vyčkávali, zda zlomenina nesroste, jednalo se o absenční zlomeninu, ale po týdnu ji operovali, byla 4 dny na JIP, poté přemístěna na normální pokoj a po 3 dnech měla být propuštěna domů, tj. 7 dnů po operaci. V den, kdy měla být propuštěna domů, na toaletě upadla, za účasti sestry (stalo se to ovšem přímo v místnosti, kde se nachází záchodová mísa a tam s ní sestřička pochopitelně nebyla), a zlomila si nohu na 3 x, tudíž byla nutná opětovná operace, kdy do nohu byla vložena ještě navíc dlaha. Jak máme dále postupovat, aby v případě trvalých následků, byla maminka chráněná? (náhrada škody)
Děkuji, Petra

ODPOVĚĎ:
Odpovědnost zdravotnického zařízení lze vztáhnout pod § 420 obč. zák. (tzv. obecná odpovědnost za škodu). Předpokladem takové odpovědnosti je porušení právní povinnosti (stanovené např. smlouvou, zákonem), škoda, příčinná souvislost mezi porušením a škodou a zavinění. První tři musí prokazovat poškozený. Naproti tomu škůdce prokazuje, že škodu nezavinil. V tomto případě se může i vyvinit, zdravotní zařízení tak neodpovídá bezpodmínečně vždy.
Vždy záleží na konkrétních okolnostech (např. zdravotní stav pacienta, vybavení toaletní místnosti držadly apod.) a z toho pramení i případná povinnost zdravotnického personálu (např. povinnost být s pacientem i v toaletní místnosti). Domnívám se však, že tento nárok by ve vašem případě nebyl úspěšný. Vaše matka měla být propuštěna domů, takže její zdravotní stav byl zřejmě uspokojivý a mohla by se tak očekávat určitá samostatnost.


OBCHOD-DANĚ
- Prodání nemovitosti za korunu a výpočet daně
- Výpočet daně při prodej bytu, rodinného domu za korunu
- Jak se určuje daň při prodeji bytu, domu, pozemku za 1 Kč (jednu korunu)?

Mohu prodat pozemek pouze za korunu a daňové přiznání udělat na základě znaleckého posudku? Kupující je pod hrozbou exekuce, takže nechce uvedenou nemovitost na sebe hned přepsat. Bylo by možné nyní sepsat kupní smlouvu a dát jí s návrhem na vklad na katastr až za několik let? Nebo by zde mohla byt ještě jiná možnost aby mohl kupující nabýt majetek a nepřijít o něj exekucí? Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Je jen věcí prodávajícího a kupujícího, jakou cenu si mezi s sebou při prodeji dohodnou. Stejně tak si mohou ve smlouvě dohodnout cenu vyšší a skutečně zaplacená pak může být zcela jiná. Upozorňuji však, že dle judikatury soudů se takový úkon považuje za simulovaný a platí cena skutečně dohodnutá. Některá rozhodnutí potom prohlašují za neplatnou celou smlouvu.
V případě převodu nemovitosti je třeba zaplatit daň, která činí 3% ze základu daně; zpravidla ji platí převodce (prodávající) a ručitelem je nabyvatel (kupující). Základ daně se zjišťuje buď z kupní ceny nebo z ceny určené znaleckým posudkem; určující je pak ta, která je vyšší (§ 10 Zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí).
Je možné sepsat kupní smlouvu a návrh na vklad do katastru nemovitostí podat až následovně. Vlastnické právo k nemovitosti se totiž nabývá ke dni vkladu práva do katastru nemovitostí (§ 133 Občanského zákoníku).
Můžete také uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí podle § 50a Občanského zákoníku. Tím si zabezpečíte uzavření určité smlouvy až v budoucnu. Vždy je nutné ji uzavřít písemně, stanovit podstatné náležitosti smlouvy, která má být uzavřena, a určit dobu, do které má být uzavřena.


OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník nepředal byt a hodil klíče do poštovní schránky - jak postupovat?
- Vystěhování neplatících nájemníků za asistence Policie - informace

V dubnu 2011 jsem začala pronajímat svůj družstevní byt (samozřejmě se souhlasem bytového družstva) slečně s malým dítětem. Uzavřeli jsme řádnou smlouvu o nájmu bytu. Slečna ve spolupráci se svým přítelem uhradili nájemné i kauci. V průběhu letních měsíců se stalo, že přítel slečnu s dítětem opustil a neměla na úhradu nájemného. Sepsala jsem tedy s ní splátkový kalendář, který doposud nedodržela. Přítel se k ní vrátil a neuhradili ani další splátku nájemného. Slibovali, že nájemné uhradí, termíny stále protahovali.
Vzhledem k tomu, že jsem již ztratila trpělivost, požádala jsem je, aby byt předali a dojde k ukončení smlouvy o nájmu bytu. Vzhledem k tomu, že jsem momentálně v zahraničí nemohla jsem byt převzít. Avšak jsem se dohodla, že byt převezme členka představenstva. S přítelem slečny jsem se dohodla a souhlasili, že předávka bytu proběhne v neděli 18. 9. 2011. Paní z představenstva tam během dne byla cca 5x, avšak se nikdo neozval a neotevřel. Poté mi paní z představenstva volala, že má zničený zámek u poštovní schránky a v ní byly klíče od mého bytu (předpokládaně je tam dali nájemníci). Potřebovala bych poradit, jakým způsobem tuto situaci mám řešit. Zda zavolat policii a s její asistencí vejít do bytu. Mám podezření, že mohlo dojít i ke ztrátě některých věcí v bytě popř. jejich poškození. A jakým způsobem mám žádat o úhradu nájemného jejich úroky z dluhu? Mám podat trestní oznámení? Nebo platební rozkaz k soudu? V případě, že naleznu věci v bytě, mám je nechat exekučně vyklidit? Znáte nějakou exekuční firmu, která se tímto zabývá? A jak mám poté vymoci náklady na exekuci po bývalých nájemnící? Děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Na vymahačské firmy se nedoporučuji obracet, jejich praktiky jsou mnohokrát v rozporu se zákonem a to není pro Vás žádoucí. Můžete učinit všechno, co jste popsala. Podat trestní oznámení na neoprávněné užívání nemovitosti, pakliže máte jak dokázat, že nájemníci dostali výpověď; taktéž podat návrh na vydání platebního rozkazu na dlužné nájemné a žalobu na určení neoprávněného užívání nemovitosti a povinnost ji vyklidit. Pokud se z bytu cokoliv ztratí a budete moci dokázat, že to tam bylo, je možné uvažovat o krádeži spáchané nájemníky.
Trestní oznámení, návrh na vydání platebního rozkazu můžete podat v jeden okamžik. Žalobu na vyklizení spolu s návrhem na náhradu škody (nájem za dobu neoprávněného užívání nemovitosti) přichází na řadu poté, co Policie nebude ve věci vyklizení konat.
Pokud je to ve Vašich možnostech jednání s Policií je vhodné provést osobně (můžete od nich žádat, aby s Vámi jeli na místo a nájemníci byli před svědky vyzváni k vystěhování).


OBČAN-BYDLENÍ
- Rušení nočního klidu hostincem pod pronajatým bytem
- Může nájemce přestat platit nájem pokud má byt závažnou vadu?
- Žaloba na určení neoprávněného vystěhování
- Jak se bránit pokud je nájemník neoprávněně vystěhován z pronajatého bytu?

Majitel domu a bytu na mé opakované písemné upozornění pro rušení nočního klidu hospodou a zákazníky do 8hod ráno, která je pod mým pronajatým bytem nereaguje. Proto jsem nezaplatil nájem už za 2 měsíce a očekával nápravu, nespal jsem již 2 měsíce, mám zdravotní i finanční problémy, jelikož někdy nemohu již dojíždět do své prodejny a zůstává uzavřena. Rovněž jsem navrhl, že se odstěhuji co nejdříve, pokud mi budou v den stěhování navráceny 3 nájmy - tedy kauce. Reakce však je taková, že jsem dostal výpověď pro neplacení nájmu a majitel hrozí, že jestli do týdne nevyklidím byt, odstěhuje mě na mé náklady. Vrácení kauce v podobě 3 nájmů odmítá. Může takto postupovat? I kdyby měl pravdu, jaká je lhůta pro mé vystěhování z bytu od doručení výpovědi? Co dělat, když vstoupí bez mého vědomí do bytu a vystěhuje jej? Domluva není možná. Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Ačkoliv byla Vaše situace složitá, neměla být řešena pozastavením plateb nájmu. Obecná výpovědní lhůta je podle § 710 občanského zákoníku tříměsíční (nebyla-li ve smlouvě sjednána delší). Výpověď z nájmu bytu musí obsahovat náležitosti uvedené v § 711 odst. 3 občanského zákoníku (důvod, lhůta, poučení o možnosti podat návrh na určení neplatnosti výpovědi). Pokud by se Vás pronajímatel snažil vystěhovat, jednalo by se o neoprávněné vniknutí do Vašeho soukromí a věc by musela být řešena soudně - žalobou na určení neoprávněného vystěhování. Počítejte s tím, že budete žalován pro náhradu škody ve výši nezaplaceného nájmu.


OBČAN-BYDLENÍ
- Pronajatý byt byl vyplavenou sousedy a má plíseň - jak postupovat?
- Plíseň v pronajatém bytě - jak postupovat?
- Pronajímatel neřeší plíseň v pronajatém bytě - co dělat?

18.6.2011 uzavřena smlouva o pronájmu bytu zprostředkovanou Realitní kanceláří, které jsem uhradil poplatek ve výši 1 nájmu. 07/2011 se do bytu začala valit voda ze stropu (samostatný byt, sousedí s garážemi, školkou). Majitel řekl, že se nezhoršily podmínky k bydlení.Zdi bytu nevyschly (větral jsem soustavně celé léto) a začala se na nich objevovat plíseň. I o tomto jsem vlastníka bytu neustále informoval. Ten ale nepodnikl nic k nápravě situace. Po dvou měsících od vzniku problému jsem mu zaslal e-mail, že žádám o okamžité řešení problému, nebo o snížení nájmu. Na toto konečně reagoval a spojil se s místními úřady o přístup na pozemek školky.
Zhoršení zdravotního stavu, plíseň na mých matracích, povlečení ad. Škoda 15.000 Kč. Můžu okamžitě odstoupit od smlouvy? Můžu žádat majitele o vrácení alespoň části poplatku realitní kanceláři a náhradu škody na mém majetku? Co má být důkaz, Je nutný posudek odhadcem?
Také jsem složil kauci za byt ve výši 24 000 Kč a nechci ji ztratit odstoupením od smlouvy.
Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pokud pronajímatel v současnosti nepracuje na odstranění závady, tak dle § 691 Občanského zákoníku máte právo odstranit závady, na které jste upozornil dopředu, a to na náklady pronajímatele (náklady můžete požadovat po majiteli pronajatého bytu a to do 6 měsíců od odstranění závad). Takže pokud o byt máte zájem, postupujte podle tohoto ustanovení.
Pokud o byt nemáte zájem (poškození je příliš velké a svými silami ho nejste schopni odstranit, nebo ano, ale za nepřiměřené náklady), oznamte pronajímateli, že porušuje svou povinnost mu uloženou v § 687 občanského zákoníku a předmět nájmu není způsobilý k dalšímu užívání. Na základě toho odstupujete od smlouvy a uplatňujete náhradu újmy vzniklé na Vašem zdraví a škody vzniklé na Vašem majetku.
Důkazy - škodu na majetku lze prokázat fotodokumentací. Pokud byly poškozené cennosti je možné vyžádat posudek od znalce (nedokážu říci, zda poškození matrací a jiných věcí by znalec byl schopen zkonstatovat; nicméně samozřejmě se na něj můžete obrátit - seznam znalců najdete na webu Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz); újmu na zdraví prokážete pouze lékařským posudkem.
Odstoupení od smlouvy je výkon práva a není možné ho jakkoliv sankcionovat; pokud by k tomu pronajímatel přistoupil, jednal by neoprávněně (a to i v případě, že máte ve smlouvě saknci za odstoupení od smlouvy sjednané).


OBČAN-BYDLENÍ
- Nájemník nezaplatil kauci, je nájemní smlouva neplatná?
- Neplatnost nájemní smlouvy při nezaplacení kauce na účet pronajímatele
- Je nutná přítomnost Policie při vystěhování nájemníka?
- Je pronajímatel povinen uskladnit věci nájemníka při vystěhování?
- Vystěhování nájemníka pro neplacení nájemného a uskladnění věcí
- Je možné vzít věci nájemníka do zástavy pokud neplatí nájemné?
- Neplacení nájemného nájemníkem a převzetí věcí do zástavy pronajímatelem
TRESTNÍ-TRESTNÉ ČINY
- Trestný čin neoprávněného užívání cizí nemovitosti (bytu, domu, pozemku)

Chtěl bych poprosit o radu, která se týká neplatící nájemnice. V tuto chvíli dluží nájemné za dva měsíce + kauci ve výši dvou nájmů. Neplatí od začátku co se nastěhovala. Bohužel jsem souhlasil s tím, že kauci zaplatí převodem na účet a proto tuto kauci nemám. Ve smlouvě mám uvedeno, že pokud nebude kauce zaplacena do určitého data tak smlouva je neplatná. Po měsíci jsme s ní sepsal ještě dodatek ke smlouvě (v příloze) ve kterém je uvedeno, že pokud nezaplatí dlužnou částku do určítého data tak se smlouva ruší a musí opustit byt. To se opět nestalo. Mám tedy dotaz zda jí na základě této smlouvy a dodatku mohu vystěhovat sám a jakým způsobem to případně provést, aby mě za toto jednání nemohla nějak postihovat. Zda stačí když u toho vystěhování budou dva svědci, případně z celé akce provedeme videozáznam a zda u toho musí být policie nebo zda si policii k tomu mohu přizvat. Jsem povinen zajistit pro její věci uskladnění než si je převezme nebo je mohu vystěhovat ven před dům a tam je nechat. Pokud by bylo pro posouzení dotazu nájemní smlouva, mohu jí dodatečně zaslat v elektronické podobě. Děkuji, Jana

ODPOVĚĎ:
Vyzvěte jí (nejlépe písemně s dodejkou a zároveň telefonicky, až budete mít potvrzeno, že převzala písemnost), ať do určitého data předá byt, jinak podáte trestní oznámení na policii na podezření z tr. činu neoprávněné užívání cizí nemovitosti. Pokud nebude ochotna se z bytu odstěhovat, do bytu můžete vstoupit, za asistence svědků, policisty a nejlépe notáře, který provede soupis stěhovaných věcí, a věci vystěhovat do náhradních prostor (suchý sklep, garáž); na ulici je  nestěhujte.
Za dlužné nájemné můžete uplatnit své zástavní právo na věci nájemce (nikoliv věci osobní potřeby, písemnosti apod. - ale spotřebiče, nábytek apod. můžete) - § 672 (důležité je dodržet osmidenní lhůtu k soupisu věcí soudním vykonavatelem).


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Lhůta na vyplacení dědického podílu z dědického řízení
- Do kdy musí vyplatit dědic dědický podíl ostatním dědicům
- Věcné břemeno bydlení v celé nemovitosti - může majitel zamčít místnosti?
- Žaloba na omezení věcného břemene bydlení v nemovitosti

V roce 2002 v rámci dědického řízení jsem se stal vlastníkem rodinného domku a matce jsem v domě nechal doživotní užívání domu formou věcného břemene. Matka má právo užívat celý dům. Nyní jsem 6 let ženatý a matka dělá naschály. Je možnost si místnosti, kde máme osobní věci a důležité dokumenty (matka zde nemá nic) v době naší nepřítomnosti zamykat? Dále jsem ji měl vyplatit určitou částku dědického podílu z domu. Není určeno datum, do kdy jsem to měl vyplatit. Matka to nechtěla a nyní je žádá. Notářský zápis nabyl právní moci v roce 2002 a není tam určeno nic jenom ta částka. Jsem nyní povinen částku uhradit nebo je to již promlčené? Děkuji, Karel

ODPOVĚĎ:
V případě, že jste se stal vlastníkem domu v dědickém řízení, v konečném usnesení soudu, které Vám vydal notář je jednoznačně určeno, kolik a dokdy musíte zaplatit Vaší matce konkrétní částku finančních prostředků. Je tedy vhodné nahlédnout do tohoto usnesení, ze kterého zjistíte všechny potřebné informace. Podotýkám, že toto usnesení se promlčuje až po 10 letech, a Vaše matka může nárok jí přiznaný vyžadovat i soudní cestou.
V případě, že jse nabyl vlastnictví jiným způsobem (např. darovací nebo jinou smlouvou sepsanou formou notářského zápisu) a v této smlouvě jste slíbil matce vyplatit finanční prostředky, Vaše matka je také může vymáhat soudní cestou, avšak tento její nárok se promlčí již po 3 letech.
V případě, že je matka oprávněna v rámci věcného břemene užívat celý dům, nejste oprávněn jí v tomto užívání bránit, tedy zamykat místnosti, které neužívá. Pokud se nemůžete domluvit, můžete podat žalobu k soudu, kde můžete věcné břemeno změnit tak, že Vaše matka již nebude mít věcné břemeno v tak velkém rozsahu, ale pouze v menším, neboť se podstatně změnily okolnosti, a věcné břemeno v původním rozsahu je již v rozporu s dobrými mravy.
Podotýkám, že pokud budete zmíněné místnosti zamykat a bránit tak matce v jejich užívání, Vaše matka má rovněž jedinou obranu, a to obrátit se s žalobou na soud.


OBČAN-BYDLENÍ
- Může SVJ zasáhnout pokud je soused hlučný
- Hlučný pes souseda a možnost zásahu SVJ
- Jak dlouho dopředu se musí svolat schůze shromáždění SVJ

Jsem členkou SVJ a na shromáždění SVJ jsem požádala o projednání bezohledného chování jednoho z vlastníků - po ranním odchodu všech členů domácnosti zmiňovaného vlastníka začne jeho pes okolo 5-té hodiny ranní štěkat a proštěká celé dopoledne. Tato situace trvá od nového roku. Majitel psa byl opakovaně upozorněn i jinými vlastníky na jeho nevhodné chování. Každopádně jsem se na zmíněném shromáždění dozvěděla, že naše stanovy ohledně chování vlastníků nic podobného neřeší a předsedkyně SVJ se odmítla touto situací zabývat.
Též jsem se obrátila na policii, kde mi bylo mj. řečeno, že pokud jsme SVJ, je třeba toto řešit i na shromáždění SVJ jako porušování stanov. Takže vlastně netuším, kde je pravda. Předem děkuji, Nela

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě máte dvě možnosti, jak tuto situac i řešit.
První je ohlásit přestupek proti občanskému soužití, což je povinna Policie řešit. Celou věc musí předat přestupkové komisi na městském úřadě, krerá věc musí projednat. Přestupek se však prekluduje (promlčuje) po 1 roce, je tedy třeba v této lhůtě rozhodnout. Na policii tedy jděte s konkrétním přestupkem v konkrétní den s tím, že uvedete jména, a adresy bydliště konkrétních členů SVJ, kteří budou ochotni o této věci na obci svědčit.
Stanovy SVJ nemusí ve Vašem konkrétním případě myslet na tuto možnost, není tedy vyloučeno, že stanovy Vašeho SVJ mlčí. V takovém případě se podpůrně použijí vzorové stanovy vydané nařízením vlády č. 371/2004.
Pravidla pro pro užívání společných částí domu a vymáhání povinností uložených členům společenství má v působnosti shromáždění. Požádejte člena výboru, aby svolal schůzi shromáždění (pozvánka na schůzi musí být doručena alespoň 15 dnů předem a musí obsahovat konkrétní pořad jednání) a tak se všemi členy společenství projednejte tuto situaci.
V případě že se dohodnete na určitém postupu, je tento pro členy závazný. Je však potřeba, abyste měli na shromáždění přítomnou potřebnou většinu členů a také, aby hlasovala potřebná většina členů.
Pokud výbor nebude ochoten svolat shromáždění, jsou oprávěni svolat shromáždění vlastníci, kteří mají 1/4 hlasů.


OBČAN-BYDLENÍ
- Převod nájemní smlouvy na družstevní byt na potomka po rozvodu manželství
- Rozvod manželstí a převod nájemní smlouvy družstevního bytu na potomka
- Převod družstevního podílu po rozvodu manželství na syna, dceru

Jsem 3 roky rozvedená. V době manželství jsme získali družstevní byt, který byl oceněn soudním znalcem a soudním rozhodnutím přidělen mě. Nájemní smlouva je pouze na moje jméno, manžel byl z družstva vyloučen. Vzhledem k tomu, že součástí SJM je další nemovitost a osobní automobil, konečné majetkové vypořádání není uzavřeno. Mohu převést nájemní smlouvu k družstevnímu bytu na naší již zletilou dceru? Bude tento převod platný? Děkuji, Jarmila

ODPOVĚĎ:
Pokud soud pravomocně rozhodl o Vašem výlučném členství v bytovém družstvu a nájemní smlouva k družstevnímu bytu je psaná pouze na Vás, nemusíte se na ostatní nevypořádaný majetek v SJM ohlížet a svůj členský podíl v bytovém družstvu můžete převést na svou dceru. Toto lze učinit písemnou smlouvou o převodu členského podílu v družstvu, kterou je zapotřebí bytovému družstvu předložit. Od tohoto okamžiku přestanete být členkou bytového družstva a právo nájmu družstevního bytu bude svědčit Vaší dceři.
Mírně nad rámec Vašeho dotazu podotýkám, že pokud od rozvodu uplynuly již více než 3 roky, dochází dle § 150/4 Občanského zákoníku k vypořádání SJM tzv. ze zákona, tedy automaticky a to tak, že movité věci připadnou tomu z bývalých manželů, který tyto věci pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti užívá výlučně jako vlastník (toto pravidlo by se tedy mohlo vztahovat na osobní automobil). O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné (to se týká Vámi zmiňované nemovitosti).
Výše uvedené pravidlo o automatickém vypořádání SJM po uplynutí 3 let od rozvodu samozřejmě neplatí v případě, kdy byl na soud podán návrh na vypořádání SJM, což však z Vašeho dotazu nevyplývá.


OBCHOD-REKLAMACE, SPOTŘEBITEL
- Reklamace instalatérských prací - vadný redukční ventil
- Instalatér uvedl v zákazníka v omyl a tak se obohatil - jak se bránit?

Instalatér mi na základě mého požadavku namontoval přibližně v listopadu 2009 do vodovodního rozvodu nový redukční ventil. Od té doby se postupně snižoval průtok vody. Proto jsem na jaře roku 2011 několikrát instalatéra pozval, abychom našli a odstranili příčinu tohoto stavu. Mimo jiné jsem požadoval kontrolu zmíněného redukčního ventilu, jehož manometr byl téměř na nule. Instalatér neuznal vadný redukční ventil, tvrdil, že se jedná jen o drobnou závadu manometru a že redukční ventil není příčinou sníženého průtoku vody (to uznal až po dohotovení nového rozvodu vody). Získal tímto nepoctivým jednáním zakázku na nový rozvod vody (opakovaně tvrdil, že problémy s průtokem vody jsou způsobeny zarostlým potrubím vodním kamenem). Později se ukázalo, že příčinou je skutečně vadný ventil. Instalatér jej odvezl a více se neozval (už je to ccax4 měsíce). Cena zakázky 8.000,-, ventil cca 800 Kč, snížení hodnoty nemovitosti (trubky jsou nataženy na povrch) dosud nevyčísleno. Děkuji, Pavel

ODPOVĚĎ:
ve Vašem případě nedodržel instalatér své zákonné povinnosti, neboť Vám
a) dodal vadný redukční ventil a
b) neodstranil Vámi reklamovanou vadu.
Lze Vám doporučit obrátit se na instalatéra s písemnou výzvou (jejíž jednu kopii si ponecháte), v níž se budete domáhat vrácení a zpětné instalace redukčního ventilu (který je Vaším vlastnictvím) a uvedení potrubí do původního stavu. Můžete se rovněž domáhat slevy z ceny instalace nového rozvodu vody či její úplné vrácení. V této výzvě stanovte instalatérovi přiměřenou lhůtu pro splnění jeho povinností. Je vhodné také uvést, že v případě nevyhovění Vašim požadavkům jste připraven hájit svá práva soudní cestou.
V případě, že by instalatér na tuto výzvu nereagoval, nezbývá Vám, než se obrátit na soud s žalobou:
- na vydání věci (v případě redukčního ventilu), v níž se budete domáhat jeho vrácení a zpětné instalace,
- na uvedení věci do původního stavu (v případě potrubí), v níž se budete domáhat provedení příslušných prací,
- na vrácení ceny za instalaci nového rozvodu vody, neboť její potřeba nebyla dána a objednávka těchto prací byla z Vaší strany učiněna v omylu, resp. na podkladě neprofesionálního přístupu instalatéra.
V žalobě především uveďte veškeré rozhodné skutečnosti a předložte maximum důkazů (např. faktury, písemné objednávky, fotodokumentaci potrubí apod.).


PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Zaměstnavatel chce aby zaměstnanec vykonával práci nad rámec pracovní náplně
- Nadřízený požaduje práci nad rámec pracovní náplně - jak se bránit?
- Může zaměstnanec odmítnou práci nad rámec pracovní náplně?

Pracuji jako účetní a pokladní hotelu, do zaměstnání jsem nastoupila před 3 roky, od té doby zaměstnavatel zrušil několik pracovních pozic - třeba skladník, asistentku generálního manažera a pokaždé na mě přešla část jejich práce, s čímž jsem souhlasila. Teď mi chce generální manažer přidělit další práci, kterou nemám uvedenou v pracovní náplni, navíc už to není administrativa, ale fyzická práce a občas dost náročná - práce ve skladě nápojů, což obnáší i fyzicoku práci, jako příjem piva, nealkoholických a alkoholických nápojů a dalších, uložení na hlavním skladu a jejich následné vydávání střediskům. S touto prací je i samozřejmně spojená hmotná zodpovědnost za celý sklad. Já generálnímu manažerovi krom jiného argumentuji, že jsem na 90% své pracovní doby vytížená, že bych to stejně nestíhala. On trvá na tom, abych to od 1.11.2011 začala dělat. Jak se mám bránit?
Můžu přidání další práce odmítnout a pokud odmítnu, co mi ze strany zaměstnavatele hrozí? Ve smlouvě mám uvedenou větu, že "Zaměstnanec musí vykonávat další nezbytné úkoly, relevantní povinnosti nebo ad hoc úkoly, pokud budou zadány nadřízeným nebo generálním ředitelem." Nevím co všechno se dá schovat za tuto větu. Děkuji, Kamila

ODPOVĚĎ:
Sice je ustanovení, které jste v závěru citovala, poměrně ošidné a předpokládám, že nadřízení ho bodou chtít využívat jako klauzuli pro jakoukoliv práci, ale pracovní náplň a úkoly, které Vám mohou být ukládány spolu musí věcně souviset. Navíc musí být v souladu s místem výkonu práce, které máte určeno ve smlouvě.
Dodatek k rozšíření pracovní náplně podepsat nemusíte a nic Vám za to právoplatně nemůže hrozit. Pokud byste byla ze strany zaměstnavatele nějak sankcionována, bude to protizákonný postup.



RODINA-OTCOVSTVÍ
- Otec nepotvrdil otcovství na matrice - lhůta na podání žaloby na určení otcovství
- Lhůta na podání žaloby na určení otcovství
- Kdo platí náklady na určení otcovství?
- Jak dlouho trvá řízení o určení otcovství?

Mám 3 týdny do porodu, otec dítěte doposud nebyl schopný potvrdit svoje otcovství na matrice. Kdy mohu podat žalobu o určení otcovství? A je pravda, že v případě určení jeho otcovství (které je nesporné) platí veškeré soudní náklady? A jak přibližně dlouho toto řízení může trvat? Děkuji, Zdenka

ODPOVĚĎ:
Podání žaloby na určení otcovství není - na rozdíl od žaloby na popření otcovství - omezeno žádnou lhůtou. Žalobu na určení otcovství tedy můžete podat kdykoliv. Žaloba o určení otcovství se podává u toho okresního soudu, v jehož obvodu má žalovaný muž bydliště. Za podání žaloby o určení otcovství neplatíte soudní poplatek. Pokud ale žalovaný bude soudem určen jako otec dítěte, bude muset dodatečně zaplatit nejen soudní poplatek, ale i veškeré náklady, které v průběhu řízení vznikly státu (za znalecké posudky, testy DNA) a Vám jako žalobkyni (náklady za právní zastoupení, jízdné k soudu apod.).
Délka soudního řízení je velmi individuální - řízení začíná výslechem jeho účastníků - zpravidla matky dítěte a žalovaného muže (domnělého otce). Pokud se muž k otcovství přizná již v této počáteční fázi, řízení je tím v podstatě skončeno. Pokud muž své otcovství neuzná, soud nařídí znalecké posudky, testy DNA apod. Délka takového řízení se pak může protáhnout na několik měsíců až let.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Výše příspěvku od státu při nástupu z rodičovské hned na mateřskou
- Výše PPM při otěhotnění v době rodičovské dovolené (RD)
- Peněžitá podpora v mateřství při otěhotnění na rodičovské dovolené (RD)
- Výpočet mateřské při navazování mateřské dovolené na rodičovskou (RD)

Mám 2,5 letého syna, měl by jít v září do školky, teď jsem na rodičovském 3letém příspěvku. Chci se zeptat, kolik je mateřská, když bych otěhotněla do té doby než syn půjde do školky? Kolik je mateřská při druhém dítěti, když matka nenastoupí po prvním dítěti do práce? Děkuji, Hana

ODPOVĚĎ:
Pokud Váš pracovní poměr trvá, jste stále nemocensky pojištěná a budete mít i u druhého dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM neboli mateřskou). V případě, že se Vám druhé dítě narodí do čtyř let věku prvního dítěte, bude Vaše mateřská vypočítána ze stejného vyměřovacího základu jako u prvního dítěte.
Co se týče mateřské v souvislosti s nenastoupením do práce, pak záleží na tom, z jakého důvodu byste do práce nenastoupila. Zda byste zaměstnavatele např. požádala o neplacené volno (pracovní poměr by stále trval) nebo byste se rozhodla pracovní poměr ukončit. V prvním případě by platilo výše uvedené - měla byste na mateřskou nárok - ve druhém případě by Vám začala běžet ochranná lhůta v délce 180 dní, během které byste musela nastoupit na mateřskou, aby Vám nárok na PPM nezanikl. Což v podstatě znamená, že byste musela být těhotná již v době ukončení pracovního poměru.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek na nemocenské 2012 - pravidla
PRÁCE-PRACOVNÍ NESCHOPNOST
- Je možný výdělek v době pracovní neschopnosti - pravidla 2012
- Je možné vydělávat prací doma v době pracovní neschopnosti?

Od 05/2011 jsem na nemocenské z důvodu depresí vlivem stresu a celkového vyčerpání. Moje příjmy z nemocenské dávky bohužel nepokryjí mé náklady a tak bych se ráda zeptala, jestli je možné si při nemocenské přivydělat a popřípadě jak je tento přivýdělek limitován legislativou (počet odpracovaných hodin, typ zaměstnání, výše vydělané částky..)
Na internetu jsem nalezla některé informace, že je možné si přivydělat při nemocenské, bohužel se jedná o články z roku 2009 a 2010, jak je tomu dnes po změnách s příchodem roku 2012? Jedna z těchto informací pochází i z Vaší bezplatné právní poradny, dotaz jisté Aničky ze 7. března 2010.
K typu vykonávané práce bych se též ráda zeptala, jestli je ku příkladu možné si najít přivýdělek jako administrativní pracovník, překladatel či jiné pomocné práce v kanceláři, když mé původní zaměstnání, ze kterého mi i plyne nemocenská, spočívalo v pozici Asistentka společnosti. Děkuji, Debora

ODPOVĚĎ:
Nemocenské dávky nahrazují příjem ze zaměstnání či výdělečné činnosti, který Vám v době nemoci uchází. Podle § 16 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění nemá pojištěnec nárok na vyplacení nemocenského za dobu, po kterou vykonává v pojištěné činnosti, ze které tyto dávky náleží, práci nebo osobně vykonává samostatnou výdělečnou činnost. To znamená, že během nemocenské nemůžete vykonávat práci, ze které Vám nemocenské dávky plynou - tedy práci asistentky společnosti pro Vašeho zaměstnavatele. Jinou práci, ze které Vám nárok na nemocenskou nevznikl, ale vykonávat můžete. Základní podmínkou však je, že dodržujete léčebný režim včetně lékařem stanovené doby vycházek. Pokud by Vám lékař přikázal např. klid na lůžku, znemožňuje to v podstatě jakoukoliv práci. Pokud Vám však zakázal např. pouze fyzickou práci, brání Vám to ve výkonu jen některých zaměstnání. V případě, že to Váš zdravotní stav umožňuje, si tedy můžete přivydělat ve Vámi uváděných profesích.

 

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel odmítá vyplatit osobní ohodnocení přislíbené v pracovní smlouvě
- Zaměstnavatel nevyplatil náhradu za nevybranou dovolenou - jak se bránit?
- Neproplacená náhrada za nevybranou dovolenou - jak se bránit?

Bývalý zaměstnavatel se mnou rozvázal pracovní poměr v poslední den zkušební doby. Jako důvod uváděl (mezi čtyřma očima), že jsem mu neřekla, že mám dítě a že kouřím. Po pracovní stránce mi prý nemůže nic vytknout. Do výpovědi mi napsal, že jsem propuštěná z důvodu uvádění nepravdivých informací. Ale dále se to ještě stupňovalo. Když jsem obdržela výplatní pásku za uplynulý kalendářní měsíc, zjistila jsem, že jsem nedostala osobní ohodnocení, na které mám podle smlouvy nárok v případě plnění všech pracovních povinností. V poslední výplatě jsem ho samozřejmě také nedostala a nebyla mi vyplacena ani náhrada za dovolenou, která mi podle mého názoru vznikla v poměrné části za odpracovanou dobu.
Když jsem se ptala po důvodech, bylo mi odepsáno, že jsem svým jednáním připravila firmu o nemálo peněz, znevážila jejich výběrové řízení a můžu být ráda, že jsem vůbec něco dostala a pokud budu i nadále "neodbytná", předá celou věc svým právníkům a bude po mě požadovat vrácení peněz a náhradu škody za proběhlé výběrové řízení. Jak se proti tomuto bránit? Děkuji, Helga

ODPOVĚĎ:
Obrana proti tomuto nezákonnému jednání Vašeho zaměstnavatele je dvojí. V případě, že domluva již není možná, můžete se s žalobou obrátit na soud a požadovat všechny Vámi výše uvedené finanční prostředky, na které máte dle Vaší pracovní smlouvy nárok. Váš nárok na vyplacení poměrné části dovolené, v případě, že jste ji nečerpala, vyplývá přímo ze zákona. V tomto prvním případě Vám nezbývá, než podat žalobu k soudu.
Druhá možnost je obrátit se na státní orgány, tedy konkrétně na Státní inspekci práce nebo na úřad práce. Tyto orgány mohou konkrétními donucovacími prostředky donutit Vašeho zaměstnavatele k vyplacení finančních prostředků, na které máte nárok. Na závěr však podotýkám, že zrušit pracovní poměr ve zkušební době může zaměstnavatel i bez udání důvodu.



OBCHOD, DANĚ-DANĚ
- Daňová sleva na dítě a DPFO řádek 72
- Daňová sleva na dítě a bydlení ve společné domácnosti s rodičem, rodiči

DPFO řádek 72: Jesliže zletilé dítě které studuje není ve společné domácnosti ani s jedním rodičem, přijde tímto o částku slevy, bonusu na dítě? Může si tuto částku uplatnit jiným způsobem? Simona

ODPOVĚĎ:
Daňovou slevu na dítě je možné si odečíst pouze na vyživované dítě, které žije ve společné domácnosti s poplatníkem. Pokud tedy studující zletilé dítě nežije ve společné domácnosti s žádným z rodičů, nemůže žádný z rodičů tuto slevu uplatnit. Daňovou slevu na dítě bohužel není možné uplatnit jiným způsobem, než za dodržení výše uvedených podmínek.


PRÁCE-DOVOLENÁ
- Kdy přesně musí zaměstnankyně nastoupit po rodičovské dovolené?
- Datum nástupu do zaměstnání po rodičovské dovolené
- Snížení platu, mzdy zaměstnankyni po rodičovské dovolené - pravidla

Tento rok mi bude končit rodičovská dovolená a mám se vrátit do práce. Ráda bych se zeptala, kdy přesně mám nastoupit, když dcerce budou 3 roky 17.12.2012? Může mi zaměstnavatel dát menší plat, než jsem měla před mateřskou? Děkuji, Irena

ODPOVĚĎ:
Pokud budou Vaší dceři 17.12.2012 tři roky, pak byste měla do zaměstnání nastoupit následující pracovní den, tedy 18.12.2012.
Co se týče případného snížení mzdy ze strany zaměstnavatele, pak platí, že zaměstnavatel Vás po návratu z rodičovské dovolené musí zaměstnat v souladu s Vaší pracovní smlouvou. Pokud máte mzdu sjednanou přímo v pracovní smlouvě, pak Vám mzdu jednostranně snížit nemůže.
V případě, že je ale mzda sjednána pouze v tzv. mzdovém výměru, pak k jejímu snížení dojít může. I v případě snižování mzdy ale musí zaměstnavatel respektovat státem stanovené minimální mzdy v souladu s nařízením vlády č. 567/2006 Sb.

 

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Soused nechal vybudovat studnu na našem pozemku - čí je studna?
- Zřízení věcného břemene na studnu, kterou soused omylem zbudoval na cizím pozemku

Mám na Vás dotaz ohledně vlastnického práva studny. Asi před 13 lety si soused vybudoval studnu, ale nezlegalizoval ji. Ze studny není do dnešního dne čerpáno. Loni pozemek s chatou (studna ve smlouvě není) prodal. Na jaře jsme přikoupili pozemek a při jeho výměře jsme zjistili, že vrt je na našem novém pozemku. Nový soused se snažil studnu dodatečně legalizovat, což jsme rozporovali vzhledem k poloze na našem pozemku. Jednání se účastnil také původní majitel, který doložil dodatečně vystavené doklady, že studnu vybudoval. Jednání je zatím odročeno, soused má nechat zaměřit studnu. Čí je studna? Děkuji, Viktorie

ODPOVĚĎ:
z dotazu není zřejmé, zda součástí pozemku, který jste koupilI je i studna (tedy zda je zbudována na Vašem novém pozemku; resp. zda má být, protože ještě neexistuje)
Pokud je celá studna na Vašem pozemku a pokud nebyl pozemek prodán se studnou, je paradoxně studna sousedova, nicméně voda náleží k pozemku - takže kromě toho, že sousedovy bude patřit zhotovená studna, nebude oprávněn do ní čerpat vodu a pokud nebude zřízeno věcné břemeno na právo pohybu po pozemku, tak nebude studna ani přístupná.
Pokud se jedná o situaci, že do Vašeho pozemku zasahuje vrt, ale studna je vybudována na jiném pozemku, měli byste být s existencí vrtu srozumněni (a to buď ve smlouvě, pokud existoval vrt před koupí pozemku) a nebo s Vámi mělo být jednáno. V obou případech je třeba aktuálně jednat o zřízení věcného břemene k existenci vrtu a nebo tento vrt zrušit. S touto situací ale nesouvisí otázka vlastnictví studny.
Omlouvám se, všechny možnosti vedení vrtu při budování studny mi nejsou známy.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Dědění věcného břemene dožití, doživotního užívání bytu, rodinného domu
OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Vyplacení věcného břemene
- Zrušení věcného břemene za peníze, úplatu, odměnu
- Je možné požádat soud o vyplacení věcného břemene?
- Může bydlet ve věcném břemeni druh, družka oprávněného?
- Zánik věcného břemene smrtí oprávněného

Po smrti tatínka se rodinný dům přepsal na bratra. Já a maminka v něm máme věcne břemeno. Chtěla bych se zeptat, zdali by mne mohl bratr vyplatit a z jaké částky by se vycházelo. Tím myslím jestli z celého rodinného dumu a nebo jen z těch dvou místnostní, ve ktrerých mám věcné břemeno. Mohu si do bydlení s věcným břemenem přivést přítele? Když umře maminka a nebo já, mají nárok na bydlení v tom domě děti? Děkuji, Zdeňka

ODPOVĚĎ:
Na Vaše otázky odpovím v pořadí, v jakém jste je položila:

1/ Vyplacení z věcného břemene:
Z Vašeho dotazu není jasné, zda se případného vyplacení ze strany Vašeho bratra obáváte, či zda byste měla naopak o takové řešení zájem. Váš bratr Vás rozhodně nemůže jednostranně z věcného břemene vyplatit, neboť věcné břemeno bylo zřízeno v rámci dědického řízení rozhodnutím soudu a Váš bratr je povinen toto rozhodnutí dodržovat. Pokud byste měla naopak zájem o zrušení Vašeho věcného břemene za úplatu, je možné abyste o tom sepsala s bratrem smlouvu o zrušení věcného břemene v níž se dohodnete, za jakou finanční částku ke zrušení dojde (je pouze na vaší domluvě, jak toto právo oceníte), pro nabytí účinků této smlouvy je nutné, abyste jí po podpisu vložili do katastru nemovitostí. Pokud by nebyla dohoda s bratrem možná, můžete se obrátit také na soud s žádostí o zrušení věcného břemene za přiměřenou úplatu.
2/ Bydlení Vašeho přítele:
S bydlením Vašeho přítele musí vyslovit souhlas i Váš bratr, neboť je vlastníkem celého domu (včetně Vámi obývaných místností) a věcné břemeno se vztahuje pouze na Vás a Vaší matku, nikoli už na Vašeho přítele.
3/ Přechod, dědění věcného břemene:
Neboť věcné břemeno bylo rozhodnutím soudu zřízeno pouze ve prospěch Vaší matky a Vás, dojde po smrti Vaší matky a Vás k zániku tohoto věcného břemene a oprávnění obývat příslušné místnosti už na nikoho nepřejde.


OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost provozovatele výcvikového střediska koní za úraz
- Úraz na koni ve výcvikovém středisku, odpovědnost provozovatele
- Náhrada škody na zdraví od provozovatele hipodromu
- Pád z koně a náhrada škody na zdraví provozovatlem hipodromu
- Je výcvikář jízdy na konci odpovědný za škodu na zdraví při pádu?

Mám dotaz ohledně odpovědnosti za škodu. Dělala jsem výcvik jízdy na koni pro začátečníky, při 5-té lekci se se mnou kůň rozběhl, vyletěla ze sedla, spadla na hlavu a mám zlomený 2. krční obratel. Krk mám fixovaný v krčním límci. Po uzdravení bude následovat rehabilitace cca 5 měsíců. Jaká je prosím odpovědnost provozovatele výcviku?
Nebyla dobře zajištěna bezpečnost: Kobylu vlastnil majitel jen krátce (cca 1 měsíc), sám tvrdil, že je živější, týden přede mnou shodila jiného jezdce na vyjížďce (zlomená pažní kost), nebyla vhodná na výcvik pro začátečníka. V ten bylo bláto na jízdárně, jezdily jsme v neohrazeném prostoru. Výcvikář sám řekl, že to tam není bezpečné, že budeme příště jezdit na jízdárně. Výcvikář mě předběhl na druhém koni (na kterém před tím jela dcera, ale tu bolely záda, tak přestala a on chtěl toho jejího koně projet sám), následně se moje kobyla rozběhla a já jsem se neudržela.
Chtěla jsem se s ním domluvit na odškodnění. Odmítá to - prý mě instruoval dobře. Prý je to moje chyba, že jsem se neudržela a že se z koní padá často. A že to můžu zkusit z jeho pojistky nebo se obrátit na právníky. Já bych se teda radši dohodla mimosoudně, např. chtít polovinu škody, co mi vznikla (ušlý zisk, přišla jsem o pobyt v Chorvatsku, bolestné). Jak je to s pojišťovnou? Já pojištěna nejsem. On prý je, ale to by si měl řešit on, ne? Děkuji, Alexandra

ODPOVĚĎ:
Odpovědnou je osoba provozovatele (ať už hipodromu nebo jiné výcvikové školy), a to podle § 420a občanského zákoníku - jedná se o objektivní odpovědnost za škodu, které by se provozovatel mohl zprostit jen pokud škoda byla zapříčiněna poškozeným nebo neodvratitelnou událostí. Z okolností, které uvádíte, lze dovodit, že instruktor (nebo jiná odpovědná osoba) nedodržela obecnou prevenční povinnost podle § 415 občanského zákoníku, protože musela předpokládat, že charakter koně, podloží a to, že jste začátečník je poměrně nebezpečná kombinace.
Nezáleží na tom, v jakém vztahu je instruktor k provozovateli hipodromu (podle § 420 odst. 2 občanského zákoníku odpovídá provozovatel i za osoby, které ke své činnosti použil).
Doporučuji se obrátit na advokáta, který dostatečně zdůvodní Váš nárok a bude v kontaktu s provozovatelem hipodromu nebo výcvikové školy. S pojišťovnou musí být v kontaktu pojištěný - nikoliv poškozený (pokud tedy není současně pojištěným), tedy provozovatel.


OBČAN-BYDLENÍ
- Hluk ze sousedova bytu a správní řízení
- Hluční sousedé a přestupek proti občanskému soužití
- Hlučný soused a přestupek proti občanskému soužití
- Rušení nočního klidu sousedy a přestupek proti veřejnému pořádku
- Dokazování hluku od sousedů měřením hlukové zátěže
- Je možné nahrát hluk od sousedů a použít jako důkaz?
- Výše pokuty - správní řízení kvůli hluku od souseda, sousedů

Dne 4.8. mi přišel dopis od přestupkové komise:
Dne 19.5. 2011 kolem 21:20h jste úmyslně narušil občanské spožití schválností, která spočívá v tom, že jste pouštěl nahlas hudbu a sám zpíval, přestože ho ostatní bydlící opakovaně žádali, aby hudbu ztišil.
Nikdo za námi nepřišel abychom hudbu ztišili. Rovnou domovník zavolal policii. Ta přijela když už bylo po akci. O schválnosti nemůže být ani řeč. Kdyby někdo přišel, ztišil bych to. Byli tam se mnou 4 svědci mohou mi to dokázat. Když přišel dřív asi před 3 měsíci, když jsem pouštěl hudbu doma ať to ztiším vždycky jsem to vypnul. Ten soused co je zavolal je domovník v družstevní bytovce. Sám hrál do 2h ráno a rušil noční klid. My jsme v 21:30 skončili. Říkal, že si stěžovali všichni sousedi. Přitom jsem si obešel sousedy, a vadilo to pouze 2 rodinám z 5. Může mně pokutovat komise i když to není od hygieny změřené, že jsem překročil hlukovou normu? Mají právo sousedé pořizovat jakékoli záznamy jako důkazy ohledně rušení klidu? Považuje se to jako důkaz? Byla to živá reprodukovaná hudba, která nebyla ohlášená. Jaká za to může být pokuta? Jednalo se o sestřiny narozeniny. Všem sousedům jsem se omluvil a slíbil, že se to už nebude víckrát opakovat. Chodil jsem v minulosti na hodiny zpěvu které mě stály spoustu pěnez, trénovat musím, jsem tenor a i bez mikrofonu je to docela slyšet. Mám chatičku kde mám mikrofon a zesilovač kousek od domu, chtěl jsem Vás poprosit jak se bránit kdyby policii zavolali znovu. Jak reagovat před komisí, abych nedostal pokutu? Děkuji, Josef

ODPOVĚĎ:
V první řadě je důležité, abyste znal kvalifikaci přestupku - hluk není důvodem pro projednání přestupku proti občanskému soužití (§ 49 zákona č. 200/1990 Sb.), může se jednat pouze o přestupek proti veřejnému pořádku - rušení nočního klidu (§ 47 zmíněného zákona).
Přestupek, který projednala přestupková komise, nepotřebuje ke svému projednání automaticky změření hlukové zátěže; má-li se za prokázané, že došlo k jeho spáchání z jiných důkazních prostředků. Lze ale doporučit, abyste sám si dobrovolně nechal změřit, jakou hlukovou zátěž vytváříte - pro Vaši informaci a pro případné další obdobné spory.
Domovník není povinen se Vás pokusit osobně požádat o ztišení hudby.
Jako důkaz prokazující protiprávní jednání může být pořízen záznam Vašich projevů, a to i bez Vašeho souhlasu.
Hluk (ať už čímkoliv odůvodněný) ve večerních hodinách není vhodný.
Doporučuji podrobně prohlédnout spis, který k věci existuje a účastnit se případného jednání.
Pokuta je vázána na kvalifikaci přestupku - může se jednat o 3 000,- stejně tak o 50 000,-; příslušné pokuty najdete taktéž ve výše uvedeném zákoně.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak zajistit, aby druh nebo družka po smrti mohli dožít ve společném domě
- Dožití druhého druha, družky po smrti ve společném bytě - jak zajistit
- Závěť s odkládací podmínkou - dědění až po smrti druého partnera
- Co znamená ideální spoluvlastnictví

Jsme druh a družka, společná domácnost 13 let. Oba rozvedeni, z předchozího manželství máme oba 2 děti. Nyní stavíme rodinný dům. Druh vloží do pozemku a domku cca 2.200.000 Kč, družka cca 1.600.000 Kč.
Chceme aby k vypořádání dědictví došlo až po úmrtí nás obou tj. v závěti vyjádřit svou vůli umožnit partneru dožít v domku, protože není ve finančních možnostech děti jednoho nebo druhého partnera vyplatit. Podle našeho laického vyjádření by šlo a dědické vypořádání s posunutou lhůtou plnění. Lze něco takového?
Když do stavby vložíme každý jinou částku, jak budou nemovitost dědit po nás naše děti?
Děkujeme, Petra a Vendelín

ODPOVĚĎ:
Závěť, ani jinou dohodu pro případ smrti, s odkládací podmínkou (do smrti druhého z partnerů) sepsat nelze.
Ve Vašem případě je vhodná závěť, ve které určíte věcné břemeno dožití (a to buď v celém domě nebo ve vybraných místnostech, či patru). Musíte napsat každý svou závěť, nelze napsat jednu závěť společnou. De facto není důležité, jaké jsou Vaše reálné podíly, protože spoluvlastnictví je ideální - takže ke každé věci (místnosti, oknu apod.) má každý z vás právo spoluvlastníka. A stejná práva nabudou dědicové.
Pokud máte se svými potomky špatné vztahy, můžete zvážit, zda by ve Vašem případě bylo vhodné jejich vydědění.
Pokud jste své potomky již za života nějak zaopatřili (hodnotné dary, finanční pomoc apod.), můžete tyto hodnoty zahrnout do závěti s příkazem k započtení na obdarovaného dědický podíl - tím se sníží jeho podíl na domě.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Otec dítěte se neúčastnil soudu o výživné, byl mu napočítán vysoký dluh
- Lež matky u soudu o výživné - jak se bránit
- Lhaní matky a tchýně u soudu o alimenty, kterého se otec neúčastnil
- Bezdůvodné obohacení vzniklé lhaním o výživném, alimentech u soudu
- Otec živil dítě a matka u soudu lže že neživil - jak se bránit?

Kamarád má soudem uloženo platit výživné na své dítě, zároveň mu bylo uloženo uhradit vysoký dluh na výživném. Ovšem po dlouhou dobu normálně živil dítě i jeho matku. Potom vztah skončil, začal několikaměsíční soudní proces, kterého se kamarád nezúčastnil. Rozsudek si u soudu vyzvedl už pravomocný. Z výpovědí protistrany (matka a její rodiče) pochopitelně vyplynulo, že dítě nikdy neživil, proto mu soud zpětně spočítal tak vysoký dluh. Protistrana se ve výpovědích ale dopustila opravdu nehorázných lží. Dluh už teď uhradit musí to je jasné.
Mělo by v tomhle případě cenu podat žalobu za neoprávněné obohacení? Či podat trestní oznámení (domnívám se, že lhaní před soudem je trestný čin)? Nebo má kamarád smůlu, když se nevyjádřil při procesu? Vše lze dokázat jen svědecky (svědků je mnoho). Nejde o peníze ale spíše o princip. Poraďte prosím, zda je teď nějaká možnost se bránit. Děkuji, Justýna

ODPOVĚĎ:
Nezúčastnit se soudního sporu osobně, zvlášť v situaci, kdy je daná osoba účasník sporu, je velice nevhodné  především nevýhodné. Nyní je na obranu pozdě. Bezdůvodné obohacení v současnosti nenastane, protože jeho bývalé partnerce bude příslušná platba náležet na základě soudního rozsudku. Možné je podat oznámení o spáchání trestného činu křivé výpovědi - nicméně je otázkou, zda je Váš kamarád schopný doložit, že dítě živil.



RŮZNÉ-STAVBY
- Jak daleko se může stavět od vysokotlakého plynovodu
- Ochranné pásmo plynovodu a možnost stavby rodinného domu, nemovitosti
- Stavění v ochranném pásmu plynovodu a zákon č. 458/2000 Sb.

Chceme stavět rodinný dům bez podsklepení a v pozemku (u jednoho kraje pozemku) vede vysokotlaké plynové potrubí - DN 200. Velice záleží na velikosti ochranných a bezpečnostních pásem z důvodu povolení stavby.
Jak jsem dočetl tak ochranné pásmo potrubí činí 4 m na každou stranu. Bezpečnostní pásmo pro tento typ potrubí by mělo být 20 m.Tady nastává problém.To už nám zasahuje do předpokládaného místa stavby.
Otázka :
- který zákon v současné době řeší ochranné a bezpečnostní pásma (hlavně) pro plynárenství??
- jestli je bezpečnostní pásmo pro tento typ (vysokotlaké plynové potrubí - DN 200 ) je 20 m? A jestli to je na obě dvě strany od osy pokládky potrubí? Nebo celkem 20 m, tzn.10 metrů na jednu stranu od osy a 10 m na druhou stranu?
- jak by se dalo eventuelně požádat o vyjímku (snížení vzdálenosti) u bezpečnostního pásma, pokud to zákon umožnuje?
Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Na úpravu plynárenských zařízení se vztahuje zákon č. 458/2000 Sb. (energetický zákon)
ochranné pásmo je stanoveno na 4 m - které se počítá na obě strany od půdorysu (tedy celkem se jedná o pruh 8 m); § 68 zákona pokud se jedná o plynovod do tlaku 40 barů, pak je bezpečnostní pásmo 20 m a bezpečnostním pásmem je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys; § 69 zákona (kde najdete i podmínky umístění stavby do bezpečnostního pásma).

Z dikce zákona jsem toho názoru, že bezpečnostní pásmo je počítáno 20 m na každou stranu (ale přiznávám, že nejsem technik a v tomto případě bych si pro jistotu konzultaci odborníka vyžádala).

Nevím, zda ve Vašem případě je možné uvažovat o přeložce zařízení (prostorové důvody, finanční důvody apod.) - úpravu najdete § 70 výše uvedeného zákona.

Možnost snížení bezpečnostního pásma není zákonem umožněna.


RŮZNÉ-STAVBY
- Je nutný souhlas sousedů při stavbě rodinného domu?
- Jak požádat sousedy o souhlas se stavbou rodinného domu, nemovitosti
- Lhůta na námitky proti stavbě na sousedním pozemku

Chci stavět rodinný domek na své zahradě. Vše jsem zadal projektantce – projekt i veškeré vyřízení s úřady.
Projekt již máme a se stavebním úřadem bylo domluveno vyřízení povolení „na ohlášení“. K tomu je potřeba vyjádření sousedů. A v tom je problém, protože někteří nepřebírají poštu a jiní neodpovídají. Obojí záměrně.

1) Když se žádost o vyjádření ke stavbě zašle sousedům poštou a dotyčný jí nepřebírá, tak jaký je další postup?? Nelze považovat dopis za doručený 10tý den po nepřevzetí?? Aby mohlo řízení pokračovat?
2) Když žádost převezmou a nereagují na ní a neodešlou zpět vyjádření ?? přestože měli kladnou odpověď a obálku se známkou přiloženy, jen podepsat?? Je i v tomto případě nějaká lhůta, která by se dala posuzovat jako souhlas a řízení by mohlo pokračovat??
3) Stavební úřad mi tvrdí, že žádné lhůty nejsou a že bez jejich vyjádření nelze pokračovat.
4) Prosím o radu, jak pokračovat, abych mohl stavět a nebyl vydán na zlovůli sousedů..
5) Prosím při odpovědích i odkazy na příslušné paragrafy a zákony, abych tím mohl na úřadu argumentovat.
Děkujim, Pavel

ODPOVĚĎ:
S pokyny stavebního úřadu se neztotožňuji.
Podle § 104 odst. 1 z.č. 183/2006 Sb., stavebního zákona - Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich; ti mohou příslušnému stavebnímu úřadu oznámit své případné námitky proti stavbě do 15 dnů ode dne, kdy byli stavebníkem informováni.
Nevidím důvod, proč stavební úřad vyžaduje výslovné souhlasy od sousedů - stačí, že je obešlete písemností (v ní doporučuji uvést možnost podání námitek, ať Vám nikdo nemůže nic vyčítat) s dodejkou a oni sami nepodají námitky.



OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Řidič automobilu způsobil škodu a vymlouvá se že mu vjel pod kola cyklista
- Objektivní odpovědnost za poškození cizího vozidla a náhrada škody
- Žaloba na náhradu škody po řidiči který poškodil jiné vozidlo

29.8.2011 jsem byla policií ČR přivolána ke svému vozu, zaparkovanému před domem, kde bydlím. Vyšetřování dopravní nehody - můj zaparkovaný vůz, včetně dalsích 3 zaparkovaných vozů byl silně poskozen jedoucím vozem Mercedes Benz.
Řidič se prý vyhýbal cyklistovi, který mu vjel zprava z vedlejsí ulice do cesty.
Dle policie ČR je viníkem nehody onen hypotetický cyklista, který prý ujel, také nejsou zádní svědci nehody.
Policejní protokol je pro pojišťovnu vozu Mercedes Benz/ jedná se o zahraniční pojišťovna ZURICH VERSICHERUNG AG. podkladem k tomu, aby se vzpírala uhradit škodu způsobenou na mém voze a já se tedy ocitám v situaci, kdy bych měla servisu uhradit fakturu za opravu značné škody a zaplatit ji tak ze svých vlastních peněz. Škoda by se měla hradit z povinného ručení viníka? Ale viník zřejmě není dle policejního záznamu řidič vozidla, ale cyklista. Jaké mám možnosti domoci se jako poškozená finanční úhrady za opravu svého vozu? Děkuji, Tereza

ODPOVĚĎ:
Otázkou je, zda policie má nějaké důkazy k tomu, že jednání cyklisty není smyšlenkou řidiče.
Pokud totiž takové důkazy nejsou, tak sice budete muset zaplatit nákladnou opravu, nicméně vzápětí doporučuji podat žalobu na náhradu škody vůči řidiči podle § 427 občanského zákoníku (jedná se o odpovědnost objektivní, tudíž je těžší se z ní vyvinit - řidič bude muset prokázat, že není viníkem, viz § 428).


OBČAN-NÁJMY, BYDLENÍ
- Kolik let může používat zemědělské družstvo pole když nemá nájemní smlouvu s novým majitelem
- Lhůta na užívání pole zemědělským družstevm bez nájemní smlouvy s majitelem

Jedná se o pole cca 1,2 ha. Vloni na podzim jsem zjistil, že pole je napsané na dědu a babičku, kteří jsou už 38 let po smrti. V zapomenutém dědictví se pole převedlo na mého otce. Pole by jsme si chtěli nechat pro vlastní potřeby. A teď se mi jedná o to, že ho stále v užívání má zemědělské družstvo. Na tohle pole nikdy neexistovala a neexistuje žádná smlouva o pronájmu. Předseda zemědělského družstva mi tvrdí, že podle zákona pole může užívat ještě jeden rok. V červnu jsem podal písemnou výpověď z tohoto pozemku. Chtěl bych se zeptat jestli opravdu na to nárok má popřípadě jak mohu získat pole ke svému užívání zpět? Děkuji, Kamil

ODPOVĚĎ:
Váš případ je nutné trochu víc rozklíčovat:
1) byly Vaši předci vyvlastněni z tohoto pozemku?
2) byl tento pozemek součástí nějakého restitučního řízení?
3) teoreticky je možné, že ZD v minulosti získalo právo k trvalému (nebo dočasnému) užívání pozemku podle zák. č. 141/1950 Sb. (toto právo vzniklo na základě hospodářské smlouvy mezi organizací a okresním národním výborem nebo jednostranným opatřením tohoto orgánu) - o této skutečnosti by Vás měl seznámit obecní úřad (nebo příslušný pozemkový odbor), který musí mít dané písemnosti v archivu.
4) také je možné, že nájem vznikl podle zák. č. 123/1975 Sb. (o způsobech zjištění této informace platí předchozí bod)
5) uvedené možnosti existujících právních vztahů nicméně spadají pod § 22 zák. č. 229/1991, který určuje zánik těchto práv ze zákona a stanovuje data pro výpovědní lhůty.

Bohužel nepodařilo se mi zjistit, na základě jakého zákona dovozuje předseda družstva, že pozemek může ještě používat další rok - osobně se domnívám, že to není pravda (za předpokladu, že neexistuje žádná smlouva).



OBČAN-DLUHY
- Nehodová služba s.r.o. - jak se bránit proti přehnaně vysoké faktuře?
- Jak se bránit proti přehnaně vysoké faktuře od nehodové služby s.r.o.

Způsobil jsem dopravní nehodu, objevila se Nehodová služba s.r.o., poškozenému nabídla opravu auta a zápůjčku auta. Ve chvíli kdy byla oprava provedena (auto poškozeného), dostal jsem od Nehodové služby dopis, že dlužím skoro 50 tisíc, tj. že moje pojišťovna neuhradila celé jimi požadované náklady. Tak jsem napsal dopis na Nehodovou službu s žádostí o odklad platby a projednal se specialistou, který řeší nehody tak jako Nehodová služba. Ukázal mi sazebník pojišťovny a vysvětlil, že naprosto nadhodnotili půjčovné auta, délku opravy, ta byla také neúměrná, atd. Moje pojišťovna jim vyplatila 90 tis., specialista mi doporučil, abych nehodové službě odepsal, že tuto částku mají požadovat po mojí pojišťovně. Požádal ji, aby požádali o dolikvidaci nákladů.
Dnes jsem byl na soudu na podatelně, je tam připraven platební příkaz k vydání a k zaslání na mou adresu, Společnost tedy žaluje viníky a s pojišťovnami už to neřeší. Vím, že na platební příkaz je třeba reagovat do 15dní.
Má cenu proti této společnosti vystoupit, jak mi navrhujete dále postupovat, ....?
Nehodová služba se odvolávala na zákon č. 168/1999 Sb a dále na občanský zákoník. Děkuji, Otakar

ODPOVĚĎ:
Pokud zvažujete, zda má cenu podat odpor proti platebnímu rozkazu, tak určitě má. V řízení budete moci rozporovat cenu, kterou si daná společnost žádá. Odpor je nutné podat do 15 dnů od doručení.


OBCHOD-REKLAMACE, KUPNÍ SMLOUVY
- Strom zničil chatu - je možné odstoupit od kupní smlouvy?
- Odstoupení od kupní smlouvy pokud předmět koupě (nemovitost) zanikl
- Od kdy se nový majitel stává skutečným majitelem nemovitosti?
OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Bezdůvodné obohacení - předmět koupě zanikl a prodávající si nechal peníze

Moje přítelkyně koupila malou chatičku, sepsala smlouvu s tím, že jí bude splácet a po poslední splátce bude chata převedena na katastru nemovitostí a tím bude její. Bohužel, po několika splátkách přišla bouřka a na chatu spadl strom, který ji zcela zničil. Původní majitel nechce vrátit peníze (odstoupit od smlouvy), co s tím můžeme dělat? Dočetl jsem se, že dle § 601 občanského zákoníku přechází nebezpečí pohromy a pod. na kupujícího dnem převzetí - platí to u movitých věcí, ale vztahuje se to též na nemovitosti? Nebo nemáme šanci na úspěch? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
V případě nemovitostí je vlastnické právo spojeno se zápisem v katastru nemovitostí. Zanikl-li předmět kupní smlouvy, je prodávající povinen vrátit poskytnutá plnění, protože sám není schopen plnit. Pokud si peníze ponechá, bezdůvodně se obohacuje (§ 451 občanského zákoníku).


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Je nutné věcné břemeno na elektropřípojku na sousedním pozemku?
- Doklady povinné ke kolaudačnímu souhlasu - §12 vyhlášky č. 526/2006 Sb.
- Je nutné věcné břemeno souseda ke kolaudaci přípojky elektřiny?

Stavba elektropřípojky, která probíhá v části trasy po sousedním pozemku, byla provedena na základě ohlášení stavebnímu úřadu s písemným souhlasem majitele sousedního pozemku. Je podána žádost o vydání kolaudačního souhlasu, je nutné k této žádosti uzavřít smlouvu o věcném břemeni a přiložit doklad o zápisu vkladu do katastru nemovitostí, když ostatní požadované doklady byly k žádosti přiloženy a uzavření smlouvy o věcném břemeni nepodmiňuje řádné užívání dokončené přípojky? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Podle zákona je nutné přiložit takovou smlouvu k žádosti o vydání stavebního povolení (§ 110, z. č. 183/2006 Sb.)
Doklady, které musí být k žádosti o kolaudační souhlas přiloženy jsou stanoveny v § 12 vyhlášky č. 526/2006 Sb. (resp. v příloze č. 5 této vyhlášky).
Není důvod, abyste musel přiložit smlouvu o věcném břemeni (kromě toho, že byla doložena, tak zákon nevyžaduje opakované prokázání této skutečnosti).