Pracovní právo - nezařazené dotazy

Od začátku 8/2025 jsem přibližně měsíc a půl pracovala v restauraci jako číšník. Důvodem mého odchodu bylo opakované nevyplácení spropitného zaměstnancům a naprostý nezájem zaměstnavatele tuto situaci řešit. V mé pracovní smlouvě byla sjednaná minimální mzda, vše nad rámec této smlouvy bylo dohodnuto ústně s manažerem při nástupu, což dorovnávalo měsíční základ na 30.000 Kč. Také mi bylo ústně řečeno, že veškeré spropitné náleží personálu. To se týkalo jak denního spropitného, tak i servisního poplatku z větších akcí, které vždy činilo 10%, který restaurace automaticky účtovala na fakturách. V pracovní smlouvě se píše, že mzda je určena mzdovým výměrem, kde je zmíněna pouze minimální mzda. Systém vyplácení spropitného se krátce před mým nástupem změnil z důvodu předchozích dluhů vůči zaměstnancům. Nově se denní spropitné začalo vyplácet hotově po směně. Servisní poplatek z větších akcí, který restaurace automaticky účtuje klientům na fakturách měl být nadále vyplácen souhrnně do 25. dne následujícího měsíce. Zaměstnavatel dlouhodobě a opakovaně nevyplácí spropitné. Navíc stále dluží mnoha zaměstnancům kompletní spropitné (denní i z akcí) za červenec 2025 a starší období. Z rozhovorů s bývalými i současnými kolegy vím, že tento problém je dlouhodobý a týká se velkého počtu lidí. Nejedná se tedy o administrativní chybu, ale o záměrnou praxi. Zaměstnavatel sporadicky vyplácí malé částky, aby dočasně umlčel nejhlasitější zaměstnance, kteří se peněz domáhají. Celková dlužná částka vůči personálu však musí být obrovská, některým zaměstnancům dluží 50.000 až 70.000 Kč. Vím, že si vedení vede tabulky, kde přesně eviduje dlužné částky vůči každému zaměstnanci. Když jsme se manažerů ptali, byli schopni nám z těchto tabulek přesnou dlužnou částku vyčíst. Pokud se snažíme konfrontovat generální manažerku nebo účetní vždy nám řeknou, že peníze dostaneme příští týden. Nedávno jsem přeslechla, že když se spolu bavily, tak zmínily, že jim majitel řekl, že pokud se jakýkoliv zaměstnanec bude domáhat svých peněz, tak ho mají hned vyhodit. I pokud se zaměstnavatel pokusí uhradit dluh vůči mně, abych o problému mlčela, jsem odhodlána pokračovat v řešení situace jménem svých kolegů. Mnoho z nich jsou kvůli dlužným částkám v tíživé životní situaci a bojí se situaci řešit kvůli tomu, že se tento problém pohybuje v šedé zóně nebo kvůli tomu, že by mohli být z práce skutečně vyhozeni. Mým cílem je najít cestu, jak se efektivně domoci peněz, které jsme si prokazatelně odpracovali. Děkuji za jakoukoliv radu.