Pracovní právo - nezařazené dotazy

Dobrý den,

na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Musím jako zaměstnanec podepsat interní předpis? Jaké sankce mi hrozí, pokud odmítnu?

Záleží na tom, co svým podpisem vlastně potvrzujete. Obvykle zaměstnanec podpisem interního předpisu potvrzuje pouze to, že se s interním předpisem seznámil (jedná se tedy o důkaz, že byl zaměstnavatelem s tímto interním předpisem seznámen/proškolen).

Zaměstnanci jsou povinni interní předpisy svého zaměstnavatele dodržovat (samozřejmě za předpokladu, že tyto interní předpisy nevybočují ze zákonného rámce), a to bez ohledu na to, zda tyto interní předpisy podepsali či nikoli. Je podstatné, aby byli zaměstnanci s interními předpisy seznámeni, resp. aby jim bylo umožněno se s nimi seznámit.

V souvislosti s výše uvedeným lze odkázat na § 305/4 zákoníku práce, dle něhož platí, že:

„Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznámit s vydáním, změnou nebo zrušením vnitřního předpisu nejpozději do 15 dnů. Vnitřní předpis musí být všem zaměstnancům zaměstnavatele přístupný …“

Není tedy rozhodné, zda interní předpis podepíšete či nikoli. Pakliže u Vašeho zaměstnavatele zaměstnanec svým podpisem pouze potvrzuje, že byl s obsahem interního předpisu seznámen (což předpokládám), nemusíte se podpisu obávat. I pokud ovšem interní předpis nepodepíšete, nebude to mít žádný vliv na Vaši povinnost se tímto interním předpisem řídit (pokud nevybočuje ze zákonného rámce).

Odmítnete-li interní předpis podepsat, neměla by Vám ze strany zaměstnavatele hrozit žádná sankce – tímto způsobem totiž nijak neporušujete své pracovní povinnosti. Zaměstnavatel by měl na příslušné místo interního předpisu pouze poznamenat, že Vám bylo umožněno se s interním předpisem seznámit a že jste jeho podpis odmítla.

2/ Je nahrávání zvuku v rámci Mystery shoppingu legální, pokud k němu nedám výslovný souhlas?

Na tuto otázku nelze dát jednoznačnou odpověď, resp. je možné, že v této věci narazíte na rozdílné právní názory.

V první řadě je nutné si uvědomit, že nahrávky pořízené při výkonu práce nezachycují projevy osobní povahy zaměstnanců (nejde tedy o zásah do jejich soukromí, jelikož v danou chvíli vykonávají svou práci). Ochrana dle § 86 občanského zákoníku:

„Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový … záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit …“

proto v tomto případě nepřichází v úvahu.

Pokud jde o skryté sledování (pořizování audionahrávek) zaměstnanců zaměstnavatelem (resp. jím zaplacenou firmou provádějící mystery shopping), je nutné vzít na zřetel § 316/2 a 3 zákoníku práce, dle nichž platí, že:

„Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu …

Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.“

Je tedy podstatné, jaká je povaha činnosti Vašeho zaměstnavatele – tzn. zda v jeho případě existuje závažný (nikoli jakýkoli, nýbrž závažný) důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje skryté pořizování audiozáznamů.

Dle mého názoru si lze poměrně těžko představit činnost zaměstnavatele, která by byla svou povahou natolik zvláštní, že by odůvodňovala skryté pořizování audionahrávek zaměstnanců. Jde-li zaměstnavateli o kontrolu kvality odváděné práce (například ve styku se zákazníky), lze tohoto cíle dosáhnout i jinými (méně invazivními) prostředky – mystery shopping může být prováděn i bez pořizování audionahrávek.

3/ Je v souladu s GDPR uchovávat osobní údaje (zvukové záznamy) po dobu dvou let s odůvodněním oprávněného zájmu?

Tzv. oprávněný zájem je jedním z důvodů, které legalizují zpracování osobních údajů (jak to vyplývá z čl. 6/1 písm. f) GDPR). Při zpracování osobních údajů je ovšem nutné mít na zřeteli jednu ze základních zásad, a to zásadu přiměřenosti – tzn. že osobní údaje mohou být zpracovány (pořízeny a uchovávány) pouze tehdy, je-li takový postup přiměřený (vzhledem k cíli, jehož má být dosaženo a prostředkům, které se v této souvislosti nabízejí). Jak uvádím v odpovědi ad 2/ výše, nejsem si jist tím, zda je skryté pořizování audionahrávek přiměřené – vzhledem k tomu, že sledovaného cíle je možné dosáhnout jinak (a to bez pořizování audionahrávek).

4/ Co mohu dělat, pokud s kontrolou nesouhlasím? Může mě zaměstnavatel postihnout, pokud s předpisem nesouhlasím nebo mi kontrola nebude příjemná?

Zaměstnavatel Vás samozřejmě nemůže nikterak postihovat, pakliže nebudete s mystery shoppingem souhlasit, případně pokud Vám tato kontrola nebude příjemná. Zaměstnavatel nemůže zaměstnance sankcionovat za jejich názory či pocity.

Nesouhlasíte-li s postupem zaměstnavatele, doporučuji Vám se v této věci obrátit na kompetentní veřejnoprávní orgány, kterými jsou:

- místně příslušné pracoviště Státního úřadu inspekce práce (oblastní inspektorát práce):

https://www.suip.cz 

- Úřad pro ochranu osobních údajů:

https://uoou.gov.cz 

______________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• nařízení Evropského parlamentu a Rady č. (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)