Odstoupení člena zemědělsko-obchodního družstva a odstoupení z funkce člena kontrolní komise

Podle stanov družstva je absolutně nevýhodné a sprosté. Př. splatnost vypořádacího podílu je procentně rozložený na 20let. +odečet 10%. Z čeho se vypočítává vypořádací podíl? Ve stanovách je uvedeno vklad člena minus 10%. V některých zákonících je i včetně zisku a podle roční účetní uzávěrky a doby členství v družstvu včetně předchozích generací. Jde se spolehnout, že ZOD pravdivé určí výši podílu?   Je zákon absolutně nadřazený nad tyto stanovy v případě sporu?   Vím, že nejsou ochotni vyjít v ZOD vstříc komukoliv.   Musí se žádat do konce tohoto roku? Jinak platnost podílu končí? Během roku o tom prý mluvili v televizi.   Děkuji za info.  

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/Vystoupení z družstva a odstoupení z funkce člena kontrolní komise:
Dle § 610 písm. a) a b) zákona o obchodních korporacích zaniká členství v družstvu:
- dohodou,
- vystoupením člena.
Jak dohoda o zániku členství, tak oznámení o vystoupení člena z družstva musí mít písemnou formu (§ 611 zákona o obchodních korporacích).
Stanovy družstva mohou určit výpovědní dobu pro vystoupení z družstva, která však nesmí být delší než 6 měsíců (§ 612/1 zákona o obchodních korporacích). Ze znění dotazu nevyplývá, zda stanovy družstva ve Vašem případě zakotvují nějakou výpovědní dobu.
Pokud stanovy neurčují žádnou výpovědní dobu, může vystupující člen určit v oznámení o vystoupení jako den zániku členství v družstvu jiný den, než je den, v němž bude jeho oznámení doručeno družstvu (v oznámení o vystoupení tak lze například uvést, že člen z družstva vystupuje k poslednímu dni konkrétního měsíce – přičemž toto oznámení bude družstvu doručeno již v průběhu měsíce). Mezi dnem doručení oznámení o vystoupení a dnem zániku členství určeným v oznámení o vystoupení však nesmí uplynout doba delší než 1 rok – do oznámení tudíž nelze napsat, že členství zanikne například za dva roky od doručení oznámení družstvu (§ 612/2 zákona o obchodních korporacích).
Co se týče odstoupení z funkce člena kontrolní komise, je nutné vycházet z § 59/5 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
„Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím
jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce …“
Toto ustanovení se vztahuje rovněž na orgány družstev a jejich členy, neboť družstva jsou v zákoně o obchodních korporacích řazena do kategorie obchodních korporací (§ 1/1 zákona o obchodních korporacích).
Oznámení o svém odstoupení z funkce člena kontrolní komise byste proto měla adresovat členské schůzi družstva, pokud jste byla členskou schůzí družstva do této funkce zvolena (§ 656 písm. b) zákona o obchodních korporacích).
2/ Žádost o vypořádací podíl:
Nárok člena družstva, který z tohoto družstva vystupuje, na vypořádací podíl, vyplývá přímo ze zákona. Konkrétně se jedná o § 36/1 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
„Při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí vzniká společníkovi nebo jeho právnímu nástupci právo na vypořádání (dále jen „vypořádací podíl“), ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. “
Není tudíž nutné výslovně žádat o výplatu vypořádacího podílu, neboť nárok na výplatu vypořádacího podílu vyplývá přímo ze zákona a vzniká vystoupením člena z družstva. Pokud však družstvu zašlete žádost o výplatu vypořádacího podílu (popř. tuto žádost vtělíte do svého oznámení o vystoupení z družstva), nic tím nezkazíte.
Co se týče pojmu „restituční podíl“, který v dotazu zmiňujete, nejedná se o pojem, který by byl zakotven v zákoně o obchodních korporacích. Tento pojem bývá nejčastěji ztotožňován s pojmem „základní podíl“, a to v souvislosti s transformací družstev dle zákona č. 42/1992 Sb. (tzn. že pojem „restituční podíl“ není možné ztotožňovat s pojmem „vypořádací podíl“).
3/ Splatnost vypořádacího podílu:
Co se týče maximální délky splatnosti vypořádacího podílu, lze odkázat na § 625 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
„… stanovy nemohou určit lhůtu pro vyplacení vypořádacího podílu delší než 2 roky ode dne zániku členství. “
Pokud tedy stanovy družstva ve Vašem případě určují lhůtu splatnosti na 20 let, jedná se s největší pravděpodobností o protiprávní (a tudíž neplatné) ustanovení.
4/ Výpočet výše vypořádacího podílu:
Způsob výpočtu výše vypořádacího podílu je určen zákonem o obchodních korporacích. V obecné rovině lze vycházet z § 36 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí, že:
- neurčí-li společenská smlouva jinak, stanoví se výše vypořádacího podílu ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci;
- předchozí odstavec se nepoužije, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví; v takovém případě se při určení výše vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce; společenská smlouva může určit jiný vhodný způsob určení vypořádacího podílu;
- vypořádací podíl se určí poměrem podílů společníků u jednotlivých forem obchodních korporací a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, ledaže  společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem určí jinak.
V případě družstev jsou pak pravidla pro výpočet výše vypořádacího podílu zakotvena v § 623 zákona o obchodních korporacích, dle něhož platí:
- vypořádací podíl se určí poměrem splněné vkladové povinnosti člena, kterému v daném účetním období zaniklo členství, k členskému vkladu vůči souhrnu splněných vkladových povinností všech členů k členským vkladům k poslednímu dni tohoto účetního období;
- při výpočtu vypořádacího podílu se poměr podle předchozího odstavce násobí výší vlastního kapitálu družstva po odečtení rezervního fondu, je-li podle jiného právního předpisu nebo stanov zřízen, a to v rozsahu, v jakém podle jiného právního předpisu nebo stanov nelze rezervní fond rozdělit mezi členy družstva, zjištěného z účetní závěrky sestavené k poslednímu dni účetního období, v němž členství zaniklo;
- zanikne-li členství do 30. června daného účetního období, určí se vypořádací podíl z vlastního kapitálu družstva k poslednímu dni předcházejícího účetního období, je-li takto zjištěný vypořádací podíl vyšší.
Jak vyplývá ze shora uvedeného, mohou být pravidla pro výpočet výše vypořádacího podílu určena odchylně od ustanovení zákona, a to typicky právě ve stanovách družstva.
Zda se budete moci spolehnout na správnost výpočtu výše Vašeho vypořádacího podílu, nejsem samozřejmě schopen říci.
Platná právní úprava nezakotvuje nic o tom, že by bylo nezbytné požádat o výplatu vypořádacího podílu do konce roku s hrozbou rizika zániku tohoto podílu.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 90/2012 Sb. , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
zákon č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech