Máme kanalizační přípojku z roku cca 1980 a nyní jsme na ní zjistili problém - na části, která se nachází na městském pozemku jsou do přípojky vrostlé kořeny a kanalizace je téměř neprůchodná. Správce kanalizace nám řekl, že přípojka je náš majetek a musíme na naše náklady zajistit rekonstrukci kanalizace. Podle něj se nejedná o opravu, ale je nutná kompletní rekonstrukce celé kanalizace kvůli jejímu stáří a stavu (místy má drobné praskliny a vrostlé drobné kořínky - byla dělaná kamerová zkouška). V místě neprůchodnosti jsou vzrostlé městské topoly. Správce samozřejmě tvrdí, že vinu neseme my a naše třešeň (ale to by musela mít kořeny cca 3-4 metry do šířky). My trváme na tom, že neprůchodnost způsobily topoly. Dle správce kanalizace je nutné celou dráhu přípojky vyfrézovat a vyvložkovat. S tím na přípojce na našem pozemku souhlasíme. Ale správce odmítl uhradit část, která se nachází na městském pozemku. Opravdu musíme celou přípojku rekonstruovat na vlastní náklady? Můžeme vymáhat po městě náhradu za část, která je na jejich pozemcích, nebo aby část rekonstrukce na veřejném prostranství rovnou hradilo město? případně můžu požadovat vykácení topolů, když mi ničí přípojku? Děkuji za odpověď.
Náhrada škody, odpovědnost za škodu
Prorůstání kořenů do kanalizace na městském pozemku - hradí škodu město nebo majitel nemovitosti?
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Odpovědnost za škodu, náhrada škody (občanské právo)
- Zobrazení: 360
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Opravdu musíme celou přípojku rekonstruovat na vlastní náklady?
Je pravdou, že vlastníky kanalizační přípojky (a to v celé její délce, bez ohledu na to, jakými pozemky probíhá) jste Vy. Vyplývá to z § 3/3 zákona o vodovodech a kanalizacích (který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2002), dle něhož platí, že:
„Vlastníkem … kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na … kanalizaci, neprokáže-li se opak.“
Co se týče oprav kanalizačních přípojek, které jsou částečně uloženy v obecních/městských pozemcích, je vhodné pamatovat na § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
„Opravy a údržbu … kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.“
Pro doplnění uvádím, že pojem „veřejné prostranství“ je definován v § 34 zákona o obcích následovně:
„Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.”
S odkazem na výše citovaný § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích se tedy můžete domáhat toho, aby byla ta část Vaší kanalizační přípojky, která je uložena v městském pozemku, opravena na náklady vlastníka/provozovatele kanalizace.
Je ovšem možné, že v této souvislosti narazíte na pojmosloví – dle výše citovaného § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích je provozovatel kanalizace povinen hradit pouze opravy a údržbu kanalizační přípojky uložené v městském pozemku. Je-li ve Vašem případě nutné provést kompletní výměnu kanalizační přípojky, je otázkou, zda je možné tyto práce stále ještě považovat za opravu či údržbu, anebo zda se již bude jednat o zřízení kanalizační přípojky zcela nové.
V případě zřízení nové kanalizační přípojky byste totiž byli skutečně povinni k její úhradě v celém rozsahu Vy, jak to vyplývá z § 3/6 zákona o vodovodech a kanalizacích, dle něhož platí, že:
„… kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.“
Při jednání s vlastníkem/provozovatelem kanalizace tedy můžete zkusit použít výše citovaný § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích – je ovšem možné, že tato Vaše žádost bude odmítnuta s poukazem na fakt, že nepůjde ani o údržbu, ani o opravu, nýbrž o odstranění staré kanalizační přípojky a o uložení přípojky zcela nové. Nastane-li v této souvislosti mezi Vámi a vlastníkem/provozovatelem kanalizace neshoda, můžete se v této věci obrátit s žádostí o konzultaci na místně příslušný stavební úřad.
2/ Můžeme vymáhat po městě náhradu za část, která je na jejich pozemcích, nebo aby část rekonstrukce na veřejném prostranství rovnou hradilo město?
Na tento dotaz odpovídám již v předchozí odpovědi. Můžete se zkusit obrátit na vlastníka/provozovatele kanalizace (z dotazu nevyplývá, zda je jím město či jiný subjekt), a to s odkazem na § 3/7 zákona o vodovodech a kanalizacích.
3/ Můžu požadovat vykácení topolů, když mi ničí přípojku?
Na vlastníka topolů se s touto žádostí samozřejmě obrátit můžete, bude nicméně záležet na jeho úvaze, zda Vašemu požadavku vyhoví či nikoli.
Případně se v této věci můžete obrátit na místně příslušný orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí městského úřadu) s žádostí o řešení nastalé situace.
V úvahu přichází samozřejmě i soukromoprávní řešení - tedy podání žaloby k soudu – tuto variantu Vám však (alespoň prozatím) nedoporučuji, a to z důvodu její zdlouhavosti, finanční nákladnosti a náročnosti (bylo by nutné prokázat, že Vaše kanalizační přípojka je poškozována skutečně topolovými kořeny apod.).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)
- zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)
