Dementní osoba je nebezpečná sobě a okolí (pořár apod.) a nechce jít do domova seniorů - jak postupovat?

Má lepší i horší chvilky, ale zmatená je stále (plete si mobil s ovladačem na televizi, věčně někam zakládá věci a nemůže je najít, během telefonátu se mě 3x ptá na stejnou věc). V domě představenstvo družstva míní, že představuje ohrožení pro sebe i dům (kouří, má propálený župan, na pár místech i koberce) s ohledem na možný vznik požáru. Před časem mi dala plnou moc ke svému sporožiru, abych za ní mohla vše platit, včetně obědů. Jelikož si brala manželova otce cca o měsíc později, než my se brali s manželem, nemáme spolu tuším žádný právní vztah - tj. nejsem příbuzná. Její sousedi i představenstvo družstva si stěžují na její zmatenost a naléhají na mne, abych zařídila převoz do ústavní péče. Paní doktorka z psychiatrie míní, že jedinou cestou je, až bude pro stav zmatenosti (v minulosti párkrát křičela o pomoc v ebrietě) opět hospitalizována, tak ji z nemocnice nevyzvedávat a požadovat hospitalizaci na gerontopsychiatrii. Takové řešení je asi nejjednodušší, ale na druhé straně mám trochu špatné svědomí s tím, aby opravdu nezpůsobila nějakou nehodu v domě. Prosím, jak se v takovýchto případech dá postupovat? Má družstvo nějakou možnost někde přednést své obavy? Moc děkuji za veškerou radu. Pavlína.

ODPOVĚĎ:
Chápu, že nátlak ze strany Vašich sousedů a představenstva družstva je nepříjemný, stejně tak chápu i přání Vaší tchyně prožít zbytek života v domácím prostředí. Doporučuji zkusit si s tchyní ještě jednou promluvit o možnosti využití sociálních služeb - například pečovatelské služby nebo alespoň tísňové péče. Díky pečovatelské službě bude moci Vaše tchyně nadále zůstat doma, ale bude za ní docházet někdo, kdo jí může přivézt oběd či nákup, změřit tlak, zkontrolovat užívání léků a pravidelně na ni dohlížet. Ještě méně pak nabourává soukromí tzv. tísňová péče - jedná se o tísňové tlačítko, které může člověk stisknout v situaci, kdy potřebuje pomoc (úraz, požár apod.) a přivolat si tak pomoc, aniž by musel vědět, že má někam zavolat a pamatovat si nějaké telefonní číslo.
Pokud bude Vaše tchyně tyto služby i nadále odmítat, máte už jen dvě možnosti. První Vám nastínila ošetřující psychiatrička: počkat, až se zdravotní stav Vaší tchyně - byť přechodně - zhorší tak, že dojde k hospitalizaci a následně v nemocnici požádat o její umístění do pobytové služby. K takovému umístění by ale samozřejmě musela být indikace (např. psychiatrická diagnóza, která by přijetí do takového zařízení odůvodňovala). Další možností je obrátit se na soud s návrhem na to, aby svéprávnost Vaší tchyně byla omezena a aby jí byl soudem ustanoven opatrovník. Pokud by soud ustanovil Vaší tchyni opatrovníka, mohla by pak tento opatrovník i přes nesouhlas tchyně podat k soudu návrh na její umístění do nějakého pobytového zařízení. V současné situaci ale tchyni bez jejího souhlasu a proti její vůli nemůžete do ústavní péče umístit.