Vydržení věci v úschově - podmínky, kdy k tomu dochází?

Nyní mi odmítá druhý kus nábytku vydat, neb se dle jeho názoru jedná o „vydržení“. Případně nábytek vydá s tím, že uhradím náklady repasování, neb nábytek skladoval "dlouho". Domnívám se, že po celou dobu nezaniklo mé vlastnické právo k oběma kusům nábytku. Truhláři – skladovateli tak nevznikla ani držba, ani vlastnictví. A já nejsem povinen hradit provedenou repasi, kterou truhlář provedl svévolně. Děkuji za stanovisko, Bořek.

ODPOVĚĎ:
S Vaším názorem jednoznačně souhlasím.
K tomu, aby se dotyčný truhlář mohl stát vlastníkem předmětného kusu nábytku na základě vydržení, by musely být splněny podmínky zakotvené v § 1089/1,, § 1090/1 a v § 1091/1 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:
- se musí jednat o poctivou držbu, resp. poctivého držitele (definici tohoto pojmu uvádím níže),
- k vydržení je nutné, aby se jednalo o pravou držbu (definici tohoto pojmu uvádím níže),
- k vydržení je zapotřebí, aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou (což v tomto případě rozhodně splněno není),
- k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.
O poctivou držbu se dle § 992/1 občanského zákoníku jedná v tomto případě:
„Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. “
Dle znění dotazu je zřejmé, že dotyčný truhlář je v tomto případě nepoctivým držitelem, jelikož si musel být po celou dobu dobře vědom toho, že vlastnické právo k předmětnému kusu nábytku nevykonává (neboť vlastníkem jste Vy).
O pravou držbu se dle § 993 občanského zákoníku jedná v tomto případě:
„Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. “
V tomto případě lze opět uzavřít, že o pravou držbu jít nemůže, jelikož dotyčný truhlář se snaží proměnit ve vlastnické právo to, co mu bylo povoleno pouze výprosou (resp. na základě ústní dohody o uložení nábytku).
Dotyčný truhlář by mohl tvrdit, že se stal vlastníkem předmětného kusu nábytku na základě mimořádného vydržení. Podmínky pro mimořádné vydržení jsou v § 1095 občanského zákoníku zakotveny následovně:
„Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. “
Dle mého názoru by neměl být dotyčný truhlář s tímto argumentem úspěšný, jelikož nepoctivost jeho úmyslu je zřejmá (po celou dobu si musel být vědom toho, že vlastníkem předmětného kusu nábytku jste Vy).
Nebude-li dotyčný truhlář ochoten Vám předmětný kus nábytku vydat, bude nutné, abyste se v této věci obrátil s žalobou na soud, a to ve smyslu § 1040/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. “
V této souvislosti upozorňuji ještě na § 1041/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. “
Je samozřejmé, že dotyčný truhlář je povinen vydat Vám předmětný kus nábytku ve stavu, v jakém jej od Vás převzal, přičemž není oprávněn po Vás požadovat cenu provedeného repasu.
Bude-li nutné řešit spor soudní cestou, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník