Počet stránek ve webu: 41.368

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Od roku 2009 řeším se sousedem s odkazem na §1013 NOZ imise z mohutného stromu, avšak bezúspěšně. Od 01/2019 v zastoupení právníky. Právník protistrany navrhl - cituji: "schůzku za účelem dohody o koordinaci činností sousedů při odstraňování imisí dopadajících na náš dům a území". Asi po roce urgování jim navržené schůzky sdělil (korespondenčně), že NOZ nelze uplatnit na stromy vysazené před účinnosti NOZ.

Nově vysazené stromy dlouho nikoho neobtěžují. Dodnes, přes řadu výzev k navržené schůzce nedošlo. Kde si lze stěžovat na takovéto průtahy. Kdo může nařídit přesazení ovocných stromků do patřičné vzdálenosti od společné hranice, jak stanovuje NOZ?

 

ODPOVĚĎ:
Postupně okomentuji/zodpovím jednotlivé části Vašeho dotazu.
Píšete, že právní zástupce souseda:
„… sdělil (korespondenčně), že NOZ nelze uplatnit na stromy vysazené před účinnosti NOZ …“
Toto sdělení je sice pravdivé, ovšem pouze zčásti. Je nutné si uvědomit (a právní zástupce souseda to patrně zamlčel), že občanský zákoník se problematice stromů vysazených/vyrostlých v blízkosti hranice pozemků věnuje v podstatě na třech místech, a to:
- v § 1013/1, dle něhož platí, že:
„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad … stín … a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku …“
- v § 1016/2, dle něhož platí, že:
„Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. “
- § 1017/1, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. “
To, co Vám bylo sděleno právním zástupcem souseda, se týká pouze třetí odrážky (tzn. stanovení minimální odstupové vzdálenosti při sázení stromů, resp. povinnost tyto stromy odstranit). Toto pravidlo je skutečně možné aplikovat pouze na stromy, které byly vysazeny po 1. 1. 2014 (tedy po nabytí účinnosti občanského zákoníku).
Spočívá-li však Vámi popisovaný sousedský spor v nadměrných imisích (předpokládám, že se jedná o spad listí či jehličí), je možné aplikovat občanský zákoník i na stromy vysazené před 1. 1. 2014. V této souvislosti dodávám, že v podstatě stejné ustanovení – jako je nyní platný § 1013/1 občanského zákoníku – obsahovala i předchozí právní úprava. Konkrétně se jednalo o § 127/1 Občanského zákoníku (účinného do 31. 12. 2013), dle něhož platilo, že:
„Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména … nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy … pevnými … odpady … stíněním …“
Proti nadměrným imisím ze sousedova stromu se tedy můžete bránit, a to bez ohledu na to, kdy (za jaké právní úpravy) byl tento strom vysazen.
Co se týče Vámi zmiňovaných průtahů při sjednávání schůzky, je nutné si uvědomit, že v této věci nebylo zahájeno žádné soudní či správní řízení, resp. že právní zástupce souseda není soudcem či úředníkem, který by odpovídal za co nejrychlejší vyřízení dané věci. Nemyslím si proto, že by se v tomto případě dalo vůbec hovořit o průtazích. Pokud Vám sousedův právní zástupce napsal, že na tento případ není možné aplikovat občanský zákoník (což není, jak uvádím výše, tak docela pravda), považuje patrně věc za vyřízenou a realizace schůzky se z jeho strany zřejmě nedočkáte (nyní samozřejmě do jisté míry spekuluji). Na postup tohoto právního zástupce (předpokládám, že se jedná o advokáta) si můžete stěžovat u jeho nadřízeného (je-li tento advokát zaměstnán v nějaké advokátní kanceláři), popřípadě můžete kontaktovat Českou advokátní komoru:
https://www.cak.cz/
Nemyslím si však, že byste stížností něčeho zásadního dosáhl.
K Vašemu poslednímu dotazu:
„Kdo může nařídit přesazení ovocných stromků do patřičné vzdálenosti od společné hranice, jak stanovuje NOZ? “
Stručná odpověď zní: Pouze soud.
Jedná-li se o stromy vysazené po 1. 1. 2014, je možné na ně aplikovat výše citovaný § 1017/1 občanského zákoníku. Jsou-li splněny tam uvedené podmínky a neuposlechne-li vlastník stromů výzvy souseda, musí být věc řešena soudní cestou. Pouze soud může svým rozhodnutím určit, zda je vlastník povinen vysazené stromy přesadit, resp. odstranit.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 40/1964 Sb. , Občanský zákoník

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 69 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.