Počet stránek ve webu: 39.116

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

2014 jsem koupil ideální polovinu rodinného domu, tedy RD. Užívám spodní patro, které má samostatný vchod. Spolumajitel užívá horní patro srovnatelné s mým spodním patrem a navíc obytné podkroví a kotelnu. Do těchto prostor má spolumajitel rovněž samostatný vchod. Rozdělení nemovitosti dohodou se brání. Jak postupovat při soudním vypořádání spoluvlastnictví, jak dlouho by to mohlo trvat a kolik by stály právní služby s tím spojené? Děkuji, Jeroným

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:


1/ Jak postupovat:
Dle § 1140/2 občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
Není-li možné se s druhým spoluvlastníkem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout, nezbývá Vám, než se v této věci obrátit na soud. Dle § 1143 občanského zákoníku konkrétně platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Způsoby vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu jsou v občanském zákoníku výslovně uvedeny, přičemž soud je povinen se těmito variantami zabývat ve stanoveném pořadí.
Dle § 1144/1 občanského zákoníku platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci (jedná se tedy o způsob vypořádání spoluvlastnictví, kterým se musí soud zabývat primárně). Věc ale nemůže být soudem rozdělena, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (jedná se o druhou variantu řešení). Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě (jedná se o třetí variantu řešení) ; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky (§ 1147 občanského zákoníku).
Dle znění dotazu předpokládám, že máte zájem o první variantu řešení, a to o rozdělení stavby, a to ideálně na dvě bytové jednotky. Skutečnost, že při vypořádání spoluvlastnictví stavby mohou být rozhodnutím soudu zřízeny samostatné bytové jednotky, vyplývá z § 1165 občanského zákoníku.
Dle znění dotazu usuzuji, že rozdělení Vámi obývané stavby na dvě bytové jednotky by mohlo být možné. Významnou roli v tomto ohledu hrají rovněž náklady případných stavebních prací, které bude pro vznik dvou samostatných bytových jednotek nutné vynaložit (např. zřízení dvou vchodů, dvojího sociálního zařízení apod.). Dle znění dotazu však předpokládám, že tyto náklady budou ve Vašem případě minimální. Pokud by naopak byly tyto náklady značné a soud v jejich výši spatřoval překážku pro zřízení bytových jednotek, je možné, aby se k úhradě těchto nákladů zavázal některý ze spoluvlastníků.
K tématu zrušení spoluvlastnictví a rozdělení společné věci (a to i na bytové jednotky) více zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/zruseni-a-vyporadani-podiloveho-spoluvlastnictvi-nemovite-veci-realnym-rozdelenim-107892.html
nebo zde:
https://www.epravo.cz/top/clanky/vyporadani-spoluvlastnictvi-106615.html

Jelikož příprava žaloby (návrhu) na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není snadnou záležitostí, doporučuji Vám využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta, který se zabývá oblastí občanského práva).

2/ Jak dlouho to trvá:
Na tuto otázku Vám není možné dát konkrétní odpověď. Roli bude v tomto ohledu hrát ochota obou spoluvlastníků (účastníků soudního řízení) ke spolupráci, dodržování stanovených lhůt, neobstrukčnímu jednání apod. Délku soudního řízení pak významně ovlivní rovněž přístup samotného soudce (a to především jeho pracovní vytížení, připravenost na jednotlivá jednání apod. Další proměnnou je pak faktický stav předmětné stavby (tzn. okolnost, zda bude pro vznik dvou bytových jednotek zapotřebí provádět nějaké stavební úpravy, bez nichž nebude moci soud rozhodnout apod.).

3/ Kolik to stojí:
V první řadě bude zapotřebí uhradit soudní poplatek. Dle položky 6 sazebníku soudních poplatků (příloha č. 1 zákona o soudních poplatcích) činí soudní poplatek:
- za návrh na zahájení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví 2.000,- Kč,
- sazba poplatku podle této položky se zvyšuje o 5.000,- Kč za každou nemovitou věc, která je předmětem vypořádání.

Využijete-li služeb advokáta, bude podstatné, na jakém způsobu odměňování se s ním dohodnete.
Zaprvé je možné sjednat s advokátem tzv. smluvní odměnu. V tomto ohledu bude vše záviset na Vaší dohodě s advokátem. Tato smluvní odměna může mít např. podobu sjednání hodinové taxy, pevné částky apod. Smluvní odměna bývá v současné době sjednávána v naprosté většině případů (a to zejména proto, že postup dle advokátního tarifu by mohl klienty finančně odrazovat).
Zadruhé je možné „svěřit“ výpočet odměny advokátnímu tarifu (v takovém případě by se jednalo o tzv. mimosmluvní odměnu).
Pro výpočet mimosmluvní odměny je v první řadě zapotřebí určit tzv. tarifní hodnotu.
V případě návrhu na reálné rozdělení spoluvlastněné věci (což se nejvíce blíží rozdělení stavby na dvě bytové jednotky) se vychází z ceny celé spoluvlastněné věci, zde tedy z ceny celé stavby (§ 8/5 advokátního tarifu).
Přestože neznám cenu Vámi spoluvlastněné stavby, předpokládám, že bude možné jí zařadit do kategorie od 200.000,- Kč do 10.000.000, - Kč, anebo do kategorie od 10.000.000, - Kč neomezeně.


Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí z tarifní hodnoty:
a/ přes 200.000,- Kč do 10.000.000, - Kč 9.100,- Kč a 40, - Kč za každých započatých 10.000,- Kč, o které hodnota převyšuje 200.000,- Kč,
b/ přes 10.000.000, - Kč 48.300,- Kč a 40, - Kč za každých započatých 100.000,- Kč, o které hodnota převyšuje 10.000.000, - Kč
(jak to vyplývá z § 7 advokátního tarifu).

Výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal (§ 6/1 advokátního tarifu).


Po výpočtu sazby mimosmluvní odměny pak bude možné, aby si advokát účtoval tuto sazbu za každý úkon právní služby, který pro klienta v jeho věci vykoná. Seznam jednotlivých úkonů právní služby je uveden v § 11 advokátního tarifu. Pro informaci vypisuji níže ty úkony právní služby, které by ve Vašem případě mohly přicházet v úvahu:
- převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb,
- další porada s klientem přesahující jednu hodinu,
- písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé,
- účast na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny,
- jednání s protistranou, a to každé dvě započaté hodiny,
- účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí (náleží pouze polovina odměny),
- odvolání, dovolání, návrh na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, popřípadě stížnost proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení a vyjádření k nim.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích
vyhláška č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)