Počet stránek ve webu: 39.543

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
V této sekci můžete zadat dotaz týkající se exekuce a insolvence (oddlužení). Jiné typy dotazů zde prosím neukládejte.
Na Vaši otázku bude odpovězeno cca. do 3 dnů.
Na dotazy odpovídá právnička Mgr. B. Karásková (insolvence) a advokátka Mgr. Renáta Benetková (exekuce).

Vyberte  Přehled dotazů
Součet všech návštěv exekuční poradny: 5.729.514

Promlčení exekuce, promlčecí doba exekuce

Odesláno: 
Otevřeno 4370 x
9 odpovědi
 
Dobrý den
a) bývalý exekutor z Ex. úřadu Přerov, byl pověřený provedením exekuce na základě usnesení, které vydal okresní soud dne 16.01.2007, kterým byla nařízena exekuce podle pravomocných a vykonatelných rozhodnutí: platební rozkaz ze dne 09.02.2006, který vydal Okresní soud k uspokojení pohledávky oprávněného. z obsahu podklad. spisu vyplývá, že exek. titul nabyl právní moci dne 31.03.2006 a stal se vykonatelný dnem 18.04.2006. Z mého pohledu počátek běhu desetileté promlčecí lhůty tak připadl na následující den (tj. 19.04.2006) a její konec na den 19.04.2016. Ale, oprávněný přitom podal exekuční návrh již dne 10.01.2007, a tedy v rámci stanovené doby promlčecí. Dne 11.01.2017, byla u Okresního soudu podána žádost o zastavení exekuce zcela z důvodu promlčení podle § 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. která byla posléze uznána jako bezdůvodná. (v průběhu 10-ti let exekutor neprovedl ničeho, nebyl žádný postižitelný majetek i srážky) Chtěl bych tedy vědět, jak v dané věci se má postupovat popř. na který příslušný soud se obrátit. b) jedná -li se o nebankovní společnost a tedy o T-Mobile (telekomunikace) jaká je zde promlčecí doba když § 387, § 397 a § 408 je anebo byl již zrušen. Jedná se mi hlavně o to, (§ 387 a § 397, ) co je pod pojmem - 1) právo se promlčí uplynutím doby stanovené zákonem, 2) nestanoví - li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky, 3) bez ohledu na jiná ustanovení tohoto zákona skončí promlčecí doba nejpozději po uplynutí 10 let ode dne, kdy počala poprvé běžet. Ve všech případech obch. zákoník. zde bych chtěl mít také jasno směřující k promlčecí lhůtě jedná - li se o obch. zákoník. (T-Mobile). děkuji a jsem s pozdravem.
 
Zdravím Vás, na Vaše dotazy budu odpovídat v pořadí v jakém jsou kladeny.
K dotazu ad a) uvádím, že z toho co píšete je tomu tak, že právo oprávněného pohledávku po povinném exekučně vymáhat není promlčeno, neboť exekuční titul nabyl právní moci dne 31.3.2006 a od následujícího dne počíná oprávněnému běžet zákonná 10ti letá promlčecí doby k tomu, aby podal návrh na nařízení exekuce. Pokud oprávněný návrh na nařízení exekuce v této 10 leté promlčecí době podá, tak po dobu, kdy je vedena exekuce dochází k stavení promlčecí doby, což znamená, že promlčecí doba po dobu vedení exekuce neběží. Jelikož v tomto případě oprávněný podat návrh na nařízení exekuce již dne 10.1.2007, tak od 11.1.2007 došlo k stavení promlčecí doby, která neběží dokud nebude exekuce pravomocně skončena. Po pravomocném ukončení exekuce opět pokračuje zbytek promlčecí doby oprávného k exekučnímu vymáhání pohledávky po povinném. Proto se i já ztotožňuji se závěrem exekučního soudu, že s ohledem na Vámi uvedené údaje se nejedná o promlčenou exekuci. Kdybych však já byla na straně poviného, podala bych návrh na zastavení exekuce dle ust. § 55 exekučního řádu (zákon 99/1963 Sb.) ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu (zákon 99/1963 Sb.), a to z důvodu nemajetnosti povinného, neboť z průběhu exekuce je zřejmé, že nebude možné uhradit ani náklady exekuce, natož uspokojit pohledávku oprávněného. V tomto případě je však nutné rovněž doložit i příjmy povinného alespoň za posledních 12 měsíců před podáním návrhu na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného.
K dotazu ad b) uvádím, že jen povaha účastníků právního vztahu není rozhodující pro to, zda se právní vztah řídí obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb. , ve znění platném do 31.12.2013 nebo zákoníkem občanským (zákon 40/1964 Sb.). Zde je rovněž důležité i to, o jaký druh závazkového vztahu se jedná, zda se jedná o službu o poskytování telekomunikačních služeb je nutné respektovat i to, zda je tato smlouva uzavírána se spotřebitelem či podnikatelem, protože pokud by dodavatel telekomunikačních služeb tuto smlouvu sice podřadil pod režim obchodního zákoníku, ale druhou stranou této smlouvy je spotřebitel je nutné mít na paměti i to, že v obchodním zákoníku existuje i ustanovení § 264 odst. 2, které výslovně stanoví, že je-li jedna ze smluvních stran spotřebitelem je nutné v těchto právních vztazích aplikovat ustanovení občanského zákoníku o spotřebitelských smlouvách, je-li to ve prospěch spotřebitele, což by se mohlo rovněž dotýkat i otázky promlčení splatnosti jednotlivých faktur. Navíc v ust. § 261 obchodního zákoníku jsou výslovně uvedeny závazkové vztahy, které jsou výlučně podřízeny režimu občanského či obchodního zákoníku a rovněž i právní vztahy u nichž je možné volba mezi režimem občanského či obchodního zákoníku, takže bez bližší specifikace o jaký právní vztah se jednalo Vám asi konkrétnější odpověď na dotaz pod písmenem ad b) nepodám.
 
Host 5414. k dotazu ad b) doplnění viz smlouvy T-Mobile-objednávka služeb sítě T-Mobile a návrh Účastnické smlouvy sidlo: Tomíčkova 2144/1, Praha 4. Obch. zást. firma KANDAHAR, s. r. o. , prodejna KVAPI, 178002, prodejce-R. Gazda, (ze dne 15.12.2005) Český telekom. úřad jako příslušný správní orgán podle § 10 zákona č. 500/2004 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elekt. komunikacích) vydává podle § 150 odst. 1 správního řádu v řízení ve věci sporu o plnění povinnosti k plnění za poskytnutou službu příkaz uhradit dluh za poskytnutou službu elektronických komunikací u tel. stanice xxx, ve výši xxx s příslušenstvím. Vymáhaná pohledávka se stala splatnou v době od 28.08.2007 do 29.10.2007. Počátek běhu desetileté promlčecí doby by tak dle § 391 ods. 1 obch. zák. na následující den po splatnosti jednotlivých částek a její konec (u poslední splátky) na 30.10.2017. Oprávněný podal návrh na zahájení exekuce dne 27.01.2014. Sodní exekutor pověřený OS v Opavě provedením exekuce ze dne 25.02.2014, na základě ex. titulu, který se stal pravomocným dne 07.12.2010 a vykonatelným 23.12.2010, k vymožení pohledávky.
Ctěl bych tedy znát Váš názor a rovněž radu, jak mám v dané věci postupovat. Nad rámec věci uvádím, že splňuji veškeré předpoklady pro zastavení či zrušení exekuce z důvodu nemajetnosti jakožto povinného a pokrýt náklady exekutora natož to pokrýt pohledávku oprávněného je nemožné. Předem děkuji.
 
Zdravím Vás, mám za to, že tato exekuce není promlčená, neboť oprávněný podal návrh na nařízení exekuce v zákonné 10 leté lhůtě od právní moci exekučního titulu, tedy exekuční titul je z druhé poloviny roku 2007, návrh na nařízení exekuce mohl být podán do druhé poloviny roku 2017 a oprávněný návrh na nařízení exekuce podal v roce 2014, tedy včas. Pokud splňujete podmínky pro zastavení exekuce z důvodu Vaší nemajetnosti, podejte tedy k soudnímu exekutorovi návrh na zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti povinného dle ust. § 55 exekučního řádu ve spojení s ust. § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, (viz, minulá odpověď) a navíc je nutné v příloze doložit příjmy za minimálně uplynulých 12 měsíců, aby bylo jasné, že Vaše situace je neměnná.
 
Host 5414.
Dobrý den vážení, předem Vám děkuji za odpovědi které mne potěšily i nepotěšily, ale nic naplat, musím se s tímto smířit. Ale mám k tomuto tématu ještě pár dotazů a sice:
ad c) jak vlastně obyčejný člověk neznalý práv pozná, anebo vlastně pochopí rozdíl mezi 4-letou a 10-ti letou promlčecí dobou ve věci exekuční
ad d) čeho se vlastně týká a na čem stojí 4-letá a 10-letá promlčecí doba ve věci exekuční
ad e) mám tedy rozumět tomu tak, že např. xxx nařízená exekuce byla exekutorem zastavena a posléze zbytek doby pro promlčení vypršel. Jedná se tedy vlastně o výmaz z evidence dlužníka pod pojmem promlčecí doba? Děkuji.
 
Zdravím Vás, k dotazu ad c) a d) uvádím, že rozdíl jako laik poznáte jednoduše, neboť čtyřletá promlčecí doba počíná plynout ode dne splatnosti každého dílčího závazku, (např, každé jednotlivé splátky úvěru). Čtyřletá promlčecí doba je dána věřiteli k tomu, aby své právo vymáhal u soudu, lidsky řečeno, aby mohl na dlužníka podat žalobu k soudu. Desetiletá promlčecí doba je naopak relevantní až po vydání soudního rozhodnutí, které dlužník dobrovolně nesplní, typicky pokud žalovaný neuhradí to co hradit má dle pravomocného rozsudku řádně a včas, tak poté má oprávněný 10 let od právní moci na to, aby na tohoto dlužníka podal návrh na nařízení exekuce. Pokud to v této lhůtě stihne, je vše v pořádku, pokud však nikoli a dlužník (povinný) by vznesl námitku promlčení, má věřitel coby oprávněný smůlu a exekuce by měla být zastavena pro promlčení práva oprávněného tuto pohledávku po dlužníku exekučně vymáhat (tedy dle ust. § 268 odst. 1 písm h) občanského soudního řádu). K poslednímu dotazu uvádím, že přesně nevím jak funguje registr dlužníků, ale mám za to, že lidé co mají exekuce obvykle dluží vícero věřitelům, tak by samotné zastavení exekuce z důvodu promlčení práva vymáhat pohledávku exekučně nemělo vést k výmazu z registru dlužníků, neboť promlčený dluh trvá a Vy kdybyste byl dlužník tak jej můžete splatit (což v praxi nikdo neudělá) a nebo také ne, a nikdo po Vás nemůže splacení exekučně promlčeného dluhu po pravomocném zastavení exekuce požadovat. Na podrobnosti ohledně registru dlužníků bude nejlepší se zeptat přímo v bankách, neboť zaměstnanci bank s tímto registrem pracují.
 
Host 5414
Přeji hezkou sobotu vážení advokáti a ještě nežli vložím dotaz, tak bych chtěl Vám všem popřát v novém roce zdraví, štěstí a úspěch ve vaší práci. Vážení, můj dotaz se týká (zastavení exekuce exekutorem). Takže, povinnému na jeho žádost byla exekuce z důvodu nemajetnosti dle ust. § 55 eř. Ex. úřadem exekuce ze dne XY, zastavena. Započala tedy ode dne XY, běžet zbývající doba promlčecí např. desetiletá a její konec připadne na rok XY. Ale dejme tomu, že povinný v průběhu zbytku promlčecí doby si svůj životní stav zlepší (např. majetek z dědictví, zvýšení příjmu atd atd.) prostě se na něho nebude již pohlížet jako na nemajetného. ad1) Může nastat opět ta situace, za které mu Ex. úřad nařídí exekuci tu samou kterou již zastavil od téhož oprávněného? ad2) je exekutor oprávněn a tedy může znovu postihnout majetek povinného i když už jednou tuto exekuci zastavil a běží v této věci zbytek promlčecí doby? Dále bych chtěl ještě znát (promlčecí doba) a rozumím-li tomu správně že pokud se oprávněný nepřihlásí po vynesení rozsudku a vyznačení doložky do čtyř let ode dne nabytí právní moci a vykonatelnosti a nepodá tedy návrh na nařízení exekuce do čtyř let, je promlčecí doba čtyř letá a pokud tedy návrh podá v čtyř leté lhůtě je promlčecí doba desetiletá? Děkuji a jsem s pozdravem.
 
Dobrý den, děkujeme za Vaše přání a přejeme Vám rovněž šťastný a úspěšný nový rok. K Vašemu prvnímu dotazu Vám sděluji, že exekuční návrh je po zastavení exekuce možno in eventum podat oprávněným znovu (i jinému exekutorovi), pokud pohledávka nebyla zcela vymožena. K Vašemu druhému dotazu Vám sděluji, že dle ust. § 640 občanského zákoníku se právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno, promlčecí doba je tedy desetiletá a počání běžet právní mocí rozhodnutí.

 
Host-5414
Přeji hezký den Vám všem vážení advokáti,
obracím se na Vás opět s dotazem týkající se exekuce - úhrada nákladů soudního exekutora.
Po neomezeně dlouhé době nařízené exekuci byla pro nevymoženost exekuce (exekuční nařízení) pravomocně příslušným úřadem zastavena. (§ 290 a § 268)
Ptám se tedy Vás vážení, jak postupovat když:
ad. 1) po zastavení - zrušení - exekuce se soudní exekutor domáhá po povinném úhrady všech nákladů, i když povinnému byla z důvodu nemajetnosti a nevymoženosti exekuce zastavena a tzn. že nemá ani na jeho úhradu nákladů žádné prostředky.
ad. 2) jak v této věci má povinný postupovat a komu má poslat žádost o osvobození od všech nákladů soudního exekutora?
ad. 3) podá-li žádost příslušnému soudu a ten jeho žádosti nevyhoví, je ještě jiná možnost domoci se osvobození nákladů exekutora?
Děkuji předem a jsem s pozdravem.
 
Dobrý den, pokud soudní exekutor vydal usnesení o zastavení exekuce z důvodu nemajetnosti, v němž požaduje ve výrokové části úhradu nákladů exekuce, lze podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí odvolání proti dotčenému výroku s tím, že budete sporovat zavinění zastavení exekuce z důvodu Vaší nemajetnosti; v odvolání je třeba uvést, proč máte za to, že exekuce vůbec neměla být zahájena, tj. že oprávněný musel vědět, že dluh je nedobytný. O Vašem odvolání by rozhodoval odvolací orgán druhého stupně, tj. příslušný krajský soud nebo Městský soud v Praze. Osvobodit od úhrady nákladů exekuce však nelze, pokud je rozhodnutí, které Vás povinuje k jejich úhradě, pravomocné, jste povinen náklady exekuce uhradit.