Počet stránek ve webu: 38.815

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.

NACHÁZÍTE SE NA ONLINE CHATU PRÁVNÍ PORADNY
DOTAZY V CHATU PŘIJÍMÁME KAŽDÝ SUDÝ TÝDEN V SOBOTU PO 9. HODINĚ
(PŘÍJEM DOTAZŮ MAX. DO 11 HOD.)

DOTAZY NEBUDOU Z ORGANIZAČNÍCH DŮVODŮ PŘIJÍMÁNY 29.6.2019


Dotazy mimo online chat můžete poslat každý týden v pondělí po 10. hodině zde.
Dotazy týkající se EXEKUCE A INSOLVENCE prosím ukládejte kdykoliv zde.

Vyberte  Přehled dotazů
Součet všech návštěv online chatu poradny: 2.322.695

daň z příjmu

Odesláno: 
Otevřeno 32 x
6 odpovědi
 
Dobrý den,
v srpnu 2018 mi můj umírající tatínek daroval garsonku s tím, že mě ušetří vyřizování pozůstalosti, chtěl abych byt pronajala, ale když v prosinci zemřel a můj bratr byl uražený až na půdu, že ho náš otec vynechal (ač to tak nemyslel a počítal s tím, že mu půlku dám, chtěl ať to vyřídím sama bez dohadování -čemuž se teďka musím smát) rozhodla jsem se byt prodat i proto, že mi bylo jasné, že platit dva byty neutáhnu, na zařizování pronájmu nemám sílu a tlak od bratra to dorazil. O dani z příjmu pokud nevlastním byt 5 let, nebo v něm nebydlím dva roky, jsem neměla ani potuchy. přišla jsem na to v den podpisu kupní smlouvy s kupujícími.
Uklidnil mě článek:
https://www.adol.cz/blog-dane-pri-prodeji-darovane-nemovitosti/
z kterého jsem se domnívala, že budu platit daň z rozdílu ceny obvyklé (z léta, kdy mi byl byt darován) a ceny prodejní. Obvyklou cenu jsem pochopila, že je průměr tržních cen v tu dobu podobných garsonek a jelikož je to pár měsíců...daň bude minimální.
V zákoně o dani z příjmu §10 odst. 5.
je napsáno:
U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, a jde-li o věc nabytou bezúplatně, cena určená podle zvl
 
Dobrý den, Váš dotaz se neuložil celý. Týká-li se daně z příjmu, tak skutečně ve Vašem případě pokud jste darovaný byt nevlastnila 5 let nebo v něm 2 roky nebydlela, bude Váš prodej nemovité věci podléhat dani z příjmu, nezle-li uplatnit ještě některou z výjimek, a to, že se jednalo o prodej za účelem zajištění bytové potřeby a v nemovitosti jste bydlela s tím, že příjem z jejího prodeje použijete k řešení vlastní bytové situace a dodržíte další termíny a povinnosti stanovené zákonem.

Výdajem se pro daňové účely v tomto případě rozumí cena, za kterou jste nemovitost prokazatelně nabyla a v případě daru jako bezúplatného převodu jde o cenu určenou podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku – zákona č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku. V takovém případě můžete oslovit znalce s žádostí o vyhotovení znaleckého posudku. Takto zjištěná cena se porovnává s cenou, za kterou jste nemovitou věc prodala, a z tohoto rozdílu je nutné zaplatit daň 15 %. Dojde-li k prodeji za nižší cenu, než je cena zjištěná podle výše uvedeného právního předpisu daň z příjmu platit nebudete.

V některých případech, zvláště jedná-li se o velmi krátkou dobu mezi nabytím a prodejem nemovité věci a s ohledem na případné úpravy dalšího nabyvatele, kdy již nelze s přesností určit cenu darované nemovité věci, může se finanční úřad spokojit se znaleckým posudkem, který předkládal kupující při splnění své daňové povinnosti a to úhrady daně z nabytí nemovitých věcí.
 
zbytek dotazu zněl: Jak mám chápat v tomto případě cenu určenou podle zvláštního právního předpisu? Je to cena obvyklá, nebo tabulková?
Na FÚ mi řekli, že si musím nechat vypracovat odhad a jaké ceny to, že bude vědět odhadce a oni si nejsou jistí. Odhadce mi vypracoval cenu dle tabulek a je skoro o polovinu nižší než je prodejní cena garsonky.
Autor článku v před. odkazu mi napsal:
„Článek je právě o tom, že takto FÚ často postupují, ale podle odborníků je správný postup cena obvyklá. Dle znalců je "tabulková cena" jen pomocný nástroj pro oceňování, ale hodnota daru se přece musí určit podle toho, za co byste jej byla schopna např. prodat. Tvrdím, že byste měla zkusit věc prověřit. Naši klienti obešli s tímto několik FÚ, všude se dozvěděli něco jiného, až nakonec zastání našli až někde na metodice Generálního finančního ředitelství“
Ještě mě zaujal Váš závěr. mohla bych použít odhad nových majitelů bytu, který si budou muset vyhotovit pro potřebu odvodu daně z nabytí nemovitosti? - předpokládám, že tam bude odhad průměr tržních cen. Je šet měsíců od darovaní k prodeji velmi krátká doba?
Nové bydlení si zajišťuji, ale v bytě tatínka jsem nebydlela, ani neměla bydliště.
DĚKUJI!!

 
Mockrát děkuji,
rozíl tabulkové a obvyklé-tržní ceny je 200tisíc a to jde o dvacetimetrovou garzonku. Hodně by mi pomohlo najít schůdnější cestu.
Hezký víkend přeji
 
Dobrý den,
cena určena podle zvláštního právního předpisu, odkazuje na zákon č. 151/997 Sb. , o oceňovaný majetku, který v § 2 odst. 1. definuje co je to cena obvyklá a v § 2 odst. 3 definuje cenu zjištěnou (administrativní cenu, ).

Dle § 33 odst. 3 tohoto zákona: „Finanční úřady shromažďují v daňových spisech obsažené údaje o cenách zjištěných při oceňování nemovitých věcí a o cenách sjednaných za tyto nemovité věci v případě jejich prodeje. Finanční úřady předávají údaje Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu.

Z tohoto důvodu lze usuzovat, že finanční úřad bude spíše chtít znalecký posudek na cenu zjištěnou, ale jak uvádíte sama lze se setkat i s jiným názorem, což je mezi úředníky finančního úřadu časté. A bohužel je vždy lepší s daným úředníkem nějak vyjít než se pouštět do delších sporů. Dle mého názoru je v tomto případě ustanovení zákona překonané a na daný případ by bylo vhodnější, aby při určení ceny nemovité věci pro účely daně z příjmu znalec vycházet z ceny odhadní.

Znalecký posudek, který si nechá vyhotovit kupující pro splnění své daňové povinnosti, je vypracován na cenu zjištěnou, která se porovná s cenou kupní. Bude-li ho možné použít, bude záležet
 
Dobrý den,
chápu to dobře, že cena zjištěná je dle tabulek a ZOOM a cena odhadní=obvyklá=tržní. tedy jakou má nemovitost v dané době skutečnou hodnotu na trhu?
Kupující nemovitosti si tedy nechává vyhotovit pro odvod daně z nabytí. odhad ceny zjištěné. čili dle tabulek? a porovnává se s cenou kupní? Ty čtyři procenta se platí z rozdílu těchto dvou cen? A nebo spíš se platí z částky, která je vyšší, že ano. Já si myslela, že kupující odvádí 4% z ceny dle kupní smlouvy a vlastně si žádný odhad nemá nechat vypracovat. ?
 
Dobrý den,

v zákoně se skutečně setkáme s pojmem cena obvyklá, která určuje tržní hodnotu oceňované věci.
Například dle zákona o oceňování majetku (§ 2 odst. 1 z. č. 151/1997 Sb.) : „Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. “

Oproti tomu evropská legislativa neoperuje pojmem obvyklá cena, ale „tržní hodnota“ nebo „hodnota na otevřeném trhu“.

Ve Vámi uváděném případě, tj. při prodeji nemovité věci, vyžaduje pro účely určení daně z nabytí nemovitých věcí finanční úřad jako srovnávací daňovou hodnotu buď směrnou hodnotu, nebo cenu zjištěnou, tedy cenu ručenou znaleckým posudkem.
Při určení výše daně je nutné porovnat cenu sjednanou (tj. skutečná kupní cena) s cenou určenou znaleckým posudkem (resp. 75 % takto určené ceny). Je-li kupní cena i poté co vypočtete pouze 75 % ceny zjištěné (dle znaleckého posudku) stále vyšší, platíte daň 4% z této kupní ceny. V opačném případě bude-li vyšší cena určena znaleckým posudkem, resp. 75 % ceny určené znaleckým posudkem bude vyšší než cena kupní, budete platit daň 4 % z ceny zjištěné (dle znaleckého posudku), kterou vypočtete pouze ze 75 % z ceny oceněné znalcem.

Nechte-li dělat znalecký posudek, můžete zaplatit jako zálohu na daň 4 % z kupní ceny a finanční úřad ji porovná se směrnou hodnotou a případně budete vyzvána k doplatku.