Podmínečné propuštění z vězení - podmínky, co může vězni pomoci aby to soud odsouhlasil?
Odesláno:
Otevřeno 3159 x
1 odpověď
Host 2953
Je u žádosti o podmíněné propuštění výhodou mít záruku nějakého občanského sdružení nebo na to soudy neberou ohled?
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
na Vaši otázku nelze jednoznačně odpovědět. Vždy závisí na konkrétním případu. Zároveň odsouzený musí splnit podmínky uvedené v ust. § 88 trestního zákoníku, kdy Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a
a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo
b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.
Dále o návrhu na podmíněné propuštění soud rozhodne, byl-li podán osobou, která je k tomu aktivně legitimována. Kromě odsouzeného může návrh na podmíněné propuštění podat i zájmové sdružení občanů nabídne-li převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, může zájmové sdružení občanů před podáním návrhu na podmíněné propuštění požádat ředitele věznice, v níž se vykonává trest, aby mu sdělil stav převýchovy odsouzeného.
Povinností soudu pak je, aby si před přijetím nabídnuté záruky řádným způsobem objasnil otázku, zda tu jsou předpoklady, aby se odsouzený napravil výchovným působením kolektivu, zejména zda zájmové sdružení, které nabídlo převzetí záruky, je vůbec schopno úkol nápravy obviněného úspěšně splnit.
Zájmová sdružení občanů jsou poté uvedená v § 3 trestního řádu, ze kterého vyplývá, že se jedná o odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely (dále jen „zájmová sdružení občanů“).
Tedy jsou-li splněny všechny podmínky a zájmové sdružení občanů dá dostatečnou záruku k nápravě obviněného, může soud takovému návrhu vyhovět.
Výhoda účasti zájmového sdružení je zejména tam, kde lze předpokládat, že soud by samotné žádosti obviněného o podmíněné propuštění nevyhověl.
na Vaši otázku nelze jednoznačně odpovědět. Vždy závisí na konkrétním případu. Zároveň odsouzený musí splnit podmínky uvedené v ust. § 88 trestního zákoníku, kdy Soud může odsouzeného podmíněně propustit na svobodu, jestliže odsouzený po právní moci rozsudku, zejména ve výkonu trestu svým chováním a plněním svých povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný život nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného, a
a) odsouzený vykonal alespoň polovinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, nebo
b) odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.
Dále o návrhu na podmíněné propuštění soud rozhodne, byl-li podán osobou, která je k tomu aktivně legitimována. Kromě odsouzeného může návrh na podmíněné propuštění podat i zájmové sdružení občanů nabídne-li převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného. Souhlasí-li s tím odsouzený, může zájmové sdružení občanů před podáním návrhu na podmíněné propuštění požádat ředitele věznice, v níž se vykonává trest, aby mu sdělil stav převýchovy odsouzeného.
Povinností soudu pak je, aby si před přijetím nabídnuté záruky řádným způsobem objasnil otázku, zda tu jsou předpoklady, aby se odsouzený napravil výchovným působením kolektivu, zejména zda zájmové sdružení, které nabídlo převzetí záruky, je vůbec schopno úkol nápravy obviněného úspěšně splnit.
Zájmová sdružení občanů jsou poté uvedená v § 3 trestního řádu, ze kterého vyplývá, že se jedná o odborové organizace nebo organizace zaměstnavatelů a ostatní občanská sdružení s výjimkou politických stran a politických hnutí, církve, náboženské společnosti a právnické osoby sledující v předmětu své činnosti charitativní účely (dále jen „zájmová sdružení občanů“).
Tedy jsou-li splněny všechny podmínky a zájmové sdružení občanů dá dostatečnou záruku k nápravě obviněného, může soud takovému návrhu vyhovět.
Výhoda účasti zájmového sdružení je zejména tam, kde lze předpokládat, že soud by samotné žádosti obviněného o podmíněné propuštění nevyhověl.