Dobrý den,
manžel zemřel v roce 2014 a my máme teď problémy s dědictvím. Děti z prvního manželství se dožadují, aby dědictví nebylo rozděleno napůl s tím, že by byla mezi ně rozdělena jedna polovina a nesouhlasí ani s dělením rovným dílem. Opírají se o to, že měl manžel výrazně vyšší plat než já (zhruba o 25.000 Kč) a dožadují se proto výrazně vyšší části dědictví, než by měla připadnout mě. (Už taklhle dostanou víc, jelikož byl náš společný syn z dědictví vyloučen, protože mu manžel daroval barák.)
Mají na toto právo? Jak se dá eventuélně proti takovému požadavku bránit?
Mnohokrát děkuji za odpověď.
Smrt manžela - děti se dožadují většího dědického podílu kvůli vysokému výdělku manžela, co dělat?
Odesláno:
Otevřeno 1506 x
1 odpověď
Host 1682
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
dle ust. § 162 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud (notář) usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do SJM. Nedojde-li k takové dohodě, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi. Např. dle ust. § 1667 nového občanského zákoníku pozůstalý manžel nabývá vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do SJM, ke spornému majetku se nepřihlíží.
Tedy není-li dohoda mezi Vámi a ostatními dědici možná, soud provede vypořádání sám. Poté soud zahájí řízení k projednání dědictví. Pokud opět dohoda mezi dědici nebude možná, tak každému bude náležet dědictví dle výše jeho dědického podílu.
dle ust. § 162 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních zaniklo-li manželství zůstavitele jeho smrtí, soud (notář) usnesením stanoví obvyklou cenu majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalého manžela ke dni smrti zůstavitele a schválí dohodu pozůstalého manžela s dědici o vypořádání majetku patřícího do SJM. Nedojde-li k takové dohodě, soud usnesením podle zásad uvedených v občanském zákoníku, určí, jaký majetek ze společného jmění patří do pozůstalostního jmění a jaký majetek patří pozůstalému manželovi. Např. dle ust. § 1667 nového občanského zákoníku pozůstalý manžel nabývá vlastnické právo k movitým věcem, které tvoří základní vybavení rodinné domácnosti. Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do SJM, ke spornému majetku se nepřihlíží.
Tedy není-li dohoda mezi Vámi a ostatními dědici možná, soud provede vypořádání sám. Poté soud zahájí řízení k projednání dědictví. Pokud opět dohoda mezi dědici nebude možná, tak každému bude náležet dědictví dle výše jeho dědického podílu.