V roce 2010 se mi stal pracovní úraz, zaměstnavatel uznal na 100%, že jsem si úraz nezavinila. V důsledku pracovního úrazu jsem byla propuštěna. Zůstaly mi trvalé následky na levé ruce. Pojišťovna, u které měl své zaměstnance zaměstnavatel pojištěné, mi vyplácí doposud směšnou rentu 4500 Kč. Zvýšením minimální mzdy jsem přišla, už z tak malé renty, o 500 Kč a s každým dalším navýšením minimální mzdy se to bude opakovat. Jak se lze proti takovému postupu pojišťovny bránit? Přece není možné, aby se mě zaměstnavatel zbavil po 32 letech práce a já živořila? Mám i jiné zdravotní potíže, ale důchod mi přiznám nebyl. Od roku 2015 by se měl vrátit zákon o osobách se sníženou pracovní schopností, tuto kategorii splňuji. Pokud bych našla práci na plný úvazek a byla osobou se sníženou pracovní schopností, přestala by mi pojišťovna rentu vyplácet? Jak by se pojišťovna zachovala v případě, že bych začala pracovat na zkrácený úvazek?
Děkuji a přeji krásný den.
Navýšení minimální mzdy a vliv na rentu od pojišťovny zaměstnavatele
Odesláno:
Otevřeno 4085 x
3 odpovědi
Host 1363
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Dobrý den,
ke snížení Vaší náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) při zvyšování minimální mzdy dochází v souladu s ust. § 371 zákoníku práce. Dle ust. § 371 odst. 3 ZP přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za výdělek po pracovním úrazu se v tomto případě považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Způsob výpočtu této náhrady je rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu. Tedy při zvyšování minimální mzdy se bude snižovat i rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovního úrazu a touto minimální mzdou.
Tato náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta) Vám přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršíte 65 let věku nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Pokud začnete pracovat na zkrácený úvazek a Váš výdělek bude nižší než průměrná měsíční mzda, měla by pojišťovna zvýšit výši náhrady za ztrátu výdělku, tak aby součet Vaší mzdy a této náhrady (renty) dosahoval průměrného výdělku před vznikem Vašeho pracovního úrazu.
Co se týče změn od roku 2015, máte zřejmě na mysli navrácení institutu osoby zdravotně znevýhodněné zpět do zákona o zaměstnanosti. Tímto budou mít zaměstnavatele možnost pobírat na tyto osoby, které se stanou jejich zaměstnanci, příspěvky. Pokud začnete pracovat na plný úvazek, bude Vám vždy pojišťovnou vyplácena částka, která dorovnává Váš výdělek do výše Vašeho průměrného výdělku před vznikem škody.
Dále zákoník práce v ust. § 371 odst. 3 stanoví: Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Pokud Vám tato náhrada byla přiznána a vyplácena ještě před skončením pracovního poměru u zaměstnavatele, neměla by Vám být pojišťovnou vůbec krácena.
ke snížení Vaší náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) při zvyšování minimální mzdy dochází v souladu s ust. § 371 zákoníku práce. Dle ust. § 371 odst. 3 ZP přísluší náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Za výdělek po pracovním úrazu se v tomto případě považuje výdělek ve výši minimální mzdy. Způsob výpočtu této náhrady je rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu. Tedy při zvyšování minimální mzdy se bude snižovat i rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem pracovního úrazu a touto minimální mzdou.
Tato náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta) Vám přísluší nejdéle do konce kalendářního měsíce, ve kterém dovršíte 65 let věku nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.
Pokud začnete pracovat na zkrácený úvazek a Váš výdělek bude nižší než průměrná měsíční mzda, měla by pojišťovna zvýšit výši náhrady za ztrátu výdělku, tak aby součet Vaší mzdy a této náhrady (renty) dosahoval průměrného výdělku před vznikem Vašeho pracovního úrazu.
Co se týče změn od roku 2015, máte zřejmě na mysli navrácení institutu osoby zdravotně znevýhodněné zpět do zákona o zaměstnanosti. Tímto budou mít zaměstnavatele možnost pobírat na tyto osoby, které se stanou jejich zaměstnanci, příspěvky. Pokud začnete pracovat na plný úvazek, bude Vám vždy pojišťovnou vyplácena částka, která dorovnává Váš výdělek do výše Vašeho průměrného výdělku před vznikem škody.
Dále zákoník práce v ust. § 371 odst. 3 stanoví: Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Pokud Vám tato náhrada byla přiznána a vyplácena ještě před skončením pracovního poměru u zaměstnavatele, neměla by Vám být pojišťovnou vůbec krácena.
Host 1363
Dobrý den.
cituji: Dále zákoník práce v ust. § 371 odst. 3 stanoví: Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Pokud Vám tato náhrada byla přiznána a vyplácena ještě před skončením pracovního poměru u zaměstnavatele, neměla by Vám být pojišťovnou vůbec krácena.
Odstavec jsem vyjmula z vaší předešlé odpovědi a musím přiznat, že mu nerozumím a potřebuji vysvětlení.
Mám ještě dotaz. Pojišťovnou, která mi vyplácí rentu jsem byla informována, že jakmile si najdu práci na plný úvazek, jsem schopna pracovat a renta mi bude odejmuta. Mají na to právo? Děkuji.
cituji: Dále zákoník práce v ust. § 371 odst. 3 stanoví: Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru. Pokud Vám tato náhrada byla přiznána a vyplácena ještě před skončením pracovního poměru u zaměstnavatele, neměla by Vám být pojišťovnou vůbec krácena.
Odstavec jsem vyjmula z vaší předešlé odpovědi a musím přiznat, že mu nerozumím a potřebuji vysvětlení.
Mám ještě dotaz. Pojišťovnou, která mi vyplácí rentu jsem byla informována, že jakmile si najdu práci na plný úvazek, jsem schopna pracovat a renta mi bude odejmuta. Mají na to právo? Děkuji.
Mgr. Veronika Robotková (advokát)
Toto ustanovení zákoníku práce znamená, že pokud nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (nemocenské) vznikl ještě za trvání pracovního poměru a za podmínky, že pracovní poměr končil z jiných důvodů než z důvodů spočívajících v odškodňovaném úrazu, náleží Vám taková náhrada i po skončení pracovního poměru ve stejné výši jako za trvání pracovního poměru. Tedy v takovém případě, by nemělo ze strany pojišťovny dojít ke krácení vyplácené náhrady (renty) z důvodu zvýšení minimální mzdy.
V případě, že budete pracovat na plný úvazek, bude Vám náležet vždy rozdíl, který bude mezi Vaším průměrným výdělkem z nového zaměstnání a mezi průměrným výdělkem, který jste pobírala před vznikem škody. Budete-li v nové práci dosahovat vyššího průměrného výdělku než kterého jste dosahovala před vznikem škody (úrazu), nebude Vám pojišťovna již náhradu vyplácet.
V případě, že budete pracovat na plný úvazek, bude Vám náležet vždy rozdíl, který bude mezi Vaším průměrným výdělkem z nového zaměstnání a mezi průměrným výdělkem, který jste pobírala před vznikem škody. Budete-li v nové práci dosahovat vyššího průměrného výdělku než kterého jste dosahovala před vznikem škody (úrazu), nebude Vám pojišťovna již náhradu vyplácet.