Nespokojenost s vyřízením stížnosti na postup zaměstnance silničního správního úřadu krajským úřadem - kde požádat o vyřízení stížnosti kromě správního soudu?

Proto jsem podala žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti k nadřízenému orgánu. Tam moje žádost ležela hrozně dlouho, proto jsem se telefonicky informovala, kdo moji žádost vyřizuje. Dostala jsem kontakt na úřední osobu, která se danou věcí měla zabývat. Kontaktovala jsem ji telefonicky s dotazem, jak bylo postoupeno v dané věci. Bylo mi řečeno, že,, nebudeme slovíčkařit", že daná osoba, na kterou jsem poslala stížnost provádí svou agendu na městskému úřadě dobře a snaží se. Požádala jsem o písemné vyjádření. To mi bylo zasláno, ale vyjádření se vůbec netýkalo obsahu mé podané stížnosti. Podala jsem tedy žádost o prošetření k ministerstvu dopravy. Tam byla moje stížnost opět zaslána na krajský úřad s odůvodněním, že vyřízení stížnosti přísluší krajskému úřadu. Chtěla bych se zeptat, když krajský úřad podá vysvětlení na moji stížnost jako dosud, zda musím požádat soudní cestou o projednání prohřešku dané úřední osoby nebo se ještě mohu někde obrátit než na soud. Pochybení úřední osoby je zde znatelné, ale nechápu, z jakého důvodu to nechce nikdo řešit. Děkuji za odpověď Regina.

ODPOVĚĎ:
Váš dotaz neobsahuje konkrétní informace o pochybení úředníka/správního úřadu, odpovím tedy v obecné rovině. Postup pro vyřizování stížností upravuje § 175 správního řádu. Stížností se lze bránit nevhodnému chování úředních osob nebo postupu správního orgánu (není-li jiný způsob obrany, např. prostřednictvím odvolání nebo rozkladu). Způsob vyřizování stížností je dvojinstanční - nejprve se stížnost podává u správního orgánu, který řízení vede (dle § 175 odst. 4 správního řádu). Následně je možné vyřízení stížnosti přezkoumat nadřízeným správním orgánem (dle § 175 odst. 7 správního řádu). Jiné instance se nemohou stížností zabývat.
Správní řád postup při vyřízení stížnosti téměř neupravuje a ani nevymezuje správním orgánům žádná přísná formální pravidla. Při vyřizování stížnosti by se však měly uplatnit obecné správní zásady. Dle § 3 správního řádu: „Nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2. “
Podle ustanovení § 175 odst. 5 správního řádu musí správní orgán o vyřízení stížnosti stěžovatele vyrozumět. Vyrozumění by mělo obsahovat sdělení, zda správní orgán shledal stížnost důvodnou či nedůvodnou. Podle obecné zásady tzv. „dobré správy“ by nemělo chybět odůvodnění, aby bylo zřejmé, k jakým zjištěním správní orgán dospěl.
Přešetření vyřízení stížnosti nadřízeným správním orgánem je konečné a nelze jej přezkoumávat dalším nadřízeným správním orgánem. Opakovanou stížností – pokud by neobsahovala nové skutečnosti – se již nemusí správní orgán zabývat. Domníváte-li se ale, že ani krajský úřad nepostupoval správně, můžete případně novou stížností napadnout postup krajského úřadu – tato stížnost se nemůže týkat nespokojenosti s výsledkem šetření, ale měla by směřovat proti nesprávnému úřednímu postupu krajského úřadu - neshledá-li krajský úřad stížnost proti svému postupu důvodnou a nedostatky nenapraví, může jeho postup přešetřit nadřízený orgán (ministerstvo dopravy).
O vyřízení stížnosti se nevydává správní rozhodnutí, kterým by se zakládala, měnila či rušila práva nebo povinnosti osob nebo kterým by bylo prohlášeno, že taková osoba práva či povinnosti má nebo nemá. Proto se způsobu vyřízení stížnosti nelze bránit řádnými nebo mimořádnými opravnými prostředky (kromě zmíněného přešetření vyřízení stížnosti nadřízeným správním orgánem). Proti způsobu vyřízení stížnosti se nelze bránit ani podáním správní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu. Takovou žalobu byste zřejmě musela směřovat proti původnímu rozhodnutí silničního správního úřadu (bez dalších informací ale nemohu posoudit, zda by byl takový postup vhodný, event. zda lze zvolit jiné prostředky).