Počet stránek ve webu: 39.266

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

I v dobře fungujícím soudním systému mohou nastat problémy, proto má každý stát povinnost, aby vymyslel a zavedl systém, který by umožňoval průtahům se bránit. V současnosti existují 3 způsoby, jak je možné soudní řízení popohnat.

  • Stížnost na průtahy v řízení
  • Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
  • Ústavní stížnost

 

Často kladené otázky

Kdo může podat stížnost na průtahy? 

Zákonná ustanovení, podle kterých lze podat stížnost na průtahy nalezneme v zákoně o soudech a soudcích. Možnost obrátit se na orgány státní správy soudů má prakticky kdokoliv, jak fyzická, tak právnická osoba. Nemusí se jednat ani o účastníka řízení

Kdy můžu podat stížnost na průtahy, a pomůže mi to? 

Stížnost je možno podat prakticky kdykoliv v průběhu soudního řízení, ale i pokud bylo řízení ji skončeno, a to do 3 let od jeho konce. Jednoduše kdykoliv, pokud se domníváte, že v něm dochází k průtahům. Samozřejmě byste měli stížnost podat pouze v případě, že jste o průtazích skutečně přesvědčeni, a neužívat tento prostředek nápravy neuváženě.

Jak praví zákon, podání stížnost zároveň nemůže být na újmu. Paradoxně dochází k situacím, kdy podání nevede k urychlení řízení. Naopak samotné řízení o stížnosti zabírá určitý čas a například v případě nevyhovění stížnosti se celé soudní řízení ještě prodlouží. Navíc, přestože by nemělo dojít k újmě stěžovatele, nelze se zcela vyvarovat toho, aby podání stížnosti přesto neovlivnilo soudce v jeho rozhodování.

Na druhou stranu pokud dochází k průtahům ve vašem řízení, neměly by vás tyto skutečnosti odradit od podání stížnosti, a tím snahy řízení urychlit.

Komu mám stížnost podat a co musí obsahovat? 

Stížnost může být podána jak písemně, tak ústně. Podává se příslušnému orgánu správy soudu, kterým je ve většině případů předseda soudu. Pokud však zašlete stížnost na špatné místo, měla být přeposlána dotyčným orgánem na místo správné. Je nezbytné, aby ve stížnosti bylo obsaženo vaše jméno, a také výslovně uvedeno, že si dotyčný stěžuje na průtahy. Stížnost jako taková nemá předepsané další formální náležitosti, pro rychlejší a snadnější projednání je však vhodné uvést spisovou značku řízení. Formulář stížnosti, jak jej vypracovala Kancelář veřejné ochránce práv, lze nalézt zde.

Kdo, jak a v jaké době o stížnosti rozhoduje? 

O stížnosti rozhoduje většinou předseda soudu, který je povinen prošetřit stěžovatelem uvedené skutečnosti. Předseda může dokonce jak stěžovatele, tak osoby, proti nimž stížnost směřuje, vyslechnout. Stížnost musí projednat ve lhůtě jednoho měsíce od jejího doručení. Lhůtu může prodloužit pouze v případě, že nelze zajistit podklady pro její vyřízení.

O vyřízení stížnosti musí stěžovatele vyrozumět. Musí uvést, zda považuje stížnost za důvodnou či částečně důvodnou a proč. Pokud zjistí průtahy, musí rovněž, uvést, jaká přijal nápravná opatření.
Ani kontrolní funkce nemůže zcela zajistit to, že bude průtahům v řízení zabráněno. V případě, že je stěžovatel nespokojen s vyřízením stížnosti, lze jej nechat přešetřit nadřízeným orgánem, který v případě stížnost adresované předsedovi okresního soudu je předseda soudu krajského, u ostatních stupňů naší soudní soustavy je pak tímto orgánem ministerstvo spravedlnosti.

Co je návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu a kdy jej můžu podat?

Má-li účastník řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení konkrétního procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. V praxi tak můžete žádat, aby bylo soudu nařízeno do určitého data například ustanovit znalce, nařídit ústní jednání, rozhodnout o žalobě, vydat platební rozkaz či předvolal svědka apod. Jednoduše se tak budete domáhat učinění toho úkonu, který by dle vašeho mínění řízení dále posunul.

Jak podat návrh na určení lhůty?

Tento návrh se podává u stejného soudu, u něhož jsou průtahy namítány. V tomto případě vyžaduje zákon určitě náležitosti podání, a to, že musí být z návrhu zřejmé, kdo jej podává, o jaký procesní úkon a o jakou věc se v daném případě jedná. Navrhovatel musí taktéž uvést, v čem spatřuje průtahy v řízení a čeho se chce domoci. Je samozřejmě nezbytností, aby byl tento návrh podepsán, datován a bylo označen dotčený soud. Při podávání návrhu můžete použít formulář nezpracovaný Kanceláří veřejného ochránce práv, který je ke stažení zde.

Co se děje po podání návrhu na určení lhůty? 

Po doručení návrhu má soud dvě možnosti, jak s návrhem naložit:

  • První možnost a pro navrhovatele příznivější a rychlejší představuje situace, v níž sám soud, proti kterému návrh směřoval, uzná pochybení a do třiceti dnů provede všechny navrhované procesní úkony.
  • Druhou možností je postoupení návrhu do pěti pracovních dní nadřízenému soudu či subjektu zároveň s vyjádřením k danému návrhu. V tomto případě má soud povinnost navrhovatele o postupu informovat. Nadřízený soud poté musí ve lhůtě 20 dní rozhodnout o tom, jestli je návrh oprávněný či ne. Pokud konstatuje průtahy, stanoví nižšímu soudu lhůtu pro provedení potřebného úkonu, která je pro něj závazná.

 Co může být nevýhodou podání návrhu na určení lhůty? 

Při využití této možnosti však nemohou být činěny další úkony v řízení, neboť soudy ve většině případů musí předat celý spis, aby mohl příslušný soud o návrhu rozhodnout.

Může tak dojít k dalším průtahům, proto ani tento prostředek není příliš využíván. Na druhou stranu nevyužití návrhu na určení lhůty vede k odmítnutí ústavní stížnosti na průtahy v řízení a zároveň i odmítnutí případné stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Použití tohoto prostředku nápravy je tak nezbytné

Může být v případě průtahů v řízení činný i ombudsman?

Za předpokladu, že nedojde k nápravě ani za využití výše uvedených prostředků a soud je stále nečinný, existuje zde možnost podat podnět k veřejnému ochránci práv. Ten jako orgán kontroly výkonu státní správy je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení pro zaviněné porušení povinností předsedy soudu. Nekonání nebo nedostatečné konání předsedy soudu ve věci průtahů může dosáhnout až síly kárné ho provinění. Návrh lze podat do pří let od chvíle, kdy k provinění předsedy soudu došlo.

Za jakých podmínek lze podat ústavní stížnost? 

Podání ústavní stížnosti na průtahy v řízení je podmíněno podáním návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Pokud jste dříve tento návrh podali a stále k průtahům dochází, podání ústavní stížnosti nic dalšího nebrání.

Bohužel neexistuje reálné donucení a sankce za porušení. I v případě, že Ústavní soud rozhodne o důvodnosti ústavní stížnosti, tedy že k průtahům opravdu dochází, a nařídí svým nálezem soudu neprodleně jednat, nedochází ke stanovení lhůty, v níž musí soud nedostatky odstranit. Může se tak stát, že i přesto bude neuspokojivý stav vašeho řízení dále pokračovat. Kromě toho řízení před Ústavním soudem může trvat i několik měsíců.

Taktéž není možné, aby Ústavní soud přiznával kupříkladu náhradu škody. Ústavní stížnost lze podat pouze na řízení, které stále probíhá, nikoliv na řízení, u něhož sice došlo k průtahům, avšak které již bylo pravomocně skončeno.

Je tento postup možný ve všech druzích soudního řízení? 

Ano. Všechny výše uvedené postupy lze užít nejen v občanskoprávním, ale rovněž v trestním řízení a soudním řízení správním.

 

 


 

Právní předpisy

  • Ústavní zákon č. 23/1991 Sb., Listina základních práv a svobod
  • Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
  • Zákon č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu
  • Zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv
  • Zde naleznete znění všech předpisů platných v České republice. Do pole „Číslo předpisu“ zadejte např. „1/1993“ a program vyhledá Ústavu České republiky.

 

 

Zdroj: Jak popohnat soud - ferovajustice.cz