Počet stránek ve webu: 43.307

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Máme dům, ke kterému byl přiveden optický internetový kabel. Kabel je veden podél baráku v blízkosti cca 40 cm po délce cca 10 m a následně je instalován do podkroví. V jednom místě křižuje vodovodní trubku, která zásobuje dům. Nyní po nás chtějí podepsat smlouvu, ve které se odkazují na zákon 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích.

Zajímá mě, jaké povinnosti z tohoto zákona pro nás majitele vyplývají? Při vodovodní havárii jim budu muset nahlašovat opravu a získávat povolení? Při rekonstrukci fasády také, protože kabel jde po fasádě? Terénní úpravy jsou zakázané? Navrhli mi úpravu ochranného pásma zanést do smlouvy, ale není zákon vždy víc než smlouva? Je k tomu vázané nějaké věcné břemeno? Děkuji za odpověď.

 

ODPOVĚĎ:
Dříve, než odpovím na Vaše dotazy, považuji za vhodné upozornit na jeden praktický nedostatek Vámi předloženého návrhu smlouvy. Tato smlouva se dle svého čl. III/1 uzavírá na dobu určitou, a to na deset let (s možností její automatické prolongace). Toto ustanovení (tedy čl. III/1 návrhu smlouvy) je rovněž jediným místem, kde se hovoří o možnosti smlouvu vypovědět. Právo některé smluvní strany ukončit platnost smlouvy výpovědí je však zakotveno zcela nedostatečně – v návrhu smlouvy není uvedeno, jak dlouhá má být výpovědní doba (po jejímž uplynutí dojde k ukončení platnosti smlouvy), stejně jako není uvedeno, kdy (po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně) začne tato výpovědní doba plynout. Jedná se o dosti podstatné informace, které by měla smlouva obsahovat – bez toho bude ujednání o vypověditelnosti smlouvy neurčité a v praxi obtížně použitelné.
Nyní již k Vašim dotazům, a to v pořadí, v jakém byly položeny:
1/ Zajímá mě, jaké povinnosti z tohoto zákona pro nás majitele vyplývají?
Sama existence ochranného pásma nadzemního a podzemního komunikačního vedení přináší pro vlastníky dotčených nemovitých věcí určitá omezení. Jelikož nepovažuji za užitečné přepisovat jinými slovy to, co je pregnantně uvedeno v platné právní úpravě, dovolím si zde odcitovat celý § 102 zákona o elektronických komunikacích (kde naleznete odpověď na Vaši otázku) :
㤠102
(1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.
(2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 0,5 m po stranách krajního vedení.
(3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
(4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
(5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení. “
Další omezení Vašeho vlastnického práva přináší § 104/6 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož platí, že:
„Podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť je dále na základě prokazatelného oznámení vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti oprávněn
a) v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v odstavcích 1 a 2 a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení umístěných na cizích nemovitostech,
b) v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz komunikačních vedení a elektronických komunikačních zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem.
Prokazatelným oznámením se rozumí oznámení data a účelu vstupu či vjezdu na dotčenou nemovitost nebo kácení či oklešťování dřevin rostoucích na této nemovitosti, včetně oznámení činností, které v této souvislosti budou na nemovitosti vykonávány. Oznámení musí být učiněno s dostatečným předstihem. “
Je rovněž vhodné upozornit na § 104/13 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož platí, že:
„V případě poruchy nebo přerušení provozu komunikačního vedení nebo elektronického komunikačního zařízení je podnikatel oprávněný podle odstavců 1 a 2 oprávněn za účelem odstranění poruchy nebo přerušení provozu vstoupit na nemovitost, na níž je toto vedení nebo elektronické komunikační zařízení umístěno, bez souhlasu vlastníka, popřípadě správce nebo uživatele podle odstavce 6, nebylo-li ani při vynaložení přiměřeného úsilí možné vlastníkovi, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti vstup s dostatečným předstihem oznámit a takový souhlas získat. V takovém případě je tento podnikatel povinen bezodkladně oznámit vlastníku, popřípadě správci nebo uživateli dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do předchozího, popřípadě náležitého stavu. “
2/ Při vodovodní havárii jim budu muset nahlašovat opravu a získávat povolení?
Lze se domnívat, že ano – ovšem pouze tehdy, pokud by oprava vodovodní havárie obnášela provádění zemních prací v ochranném pásmu komunikačního vedení. Pak by totiž mohl být aplikován § 102/3 písm. a) a § 102/4 zákona o elektronických komunikacích, dle nichž platí, že:
„V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy“
„Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení. “
3/ Při rekonstrukci fasády také, protože kabel jde po fasádě?
Na tento případ bude pravděpodobně dopadat § 101/1 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož platí, že:
„Osoby, které budou provádět stavební práce, jsou povinny provést opatření, aby nedošlo k poškození vedení komunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích, zemních prací a terénních úprav. “
V této souvislosti je podstatné, jaký rozsah omezení bude (resp. již byl) stanoven v rozhodnutí stavebního úřadu o ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení (ve smyslu § 102/5 zákona o elektronických komunikacích). Je proto vhodné si toto rozhodnutí stavebního úřadu opatřit.
4/ Terénní úpravy jsou zakázané?
V této souvislosti odkazuji na výše citovaný § 101/1 a především § 102/3 písm. a) a § 102/4 zákona o elektronických komunikacích.
5/ Navrhli mi úpravu ochranného pásma zanést do smlouvy, ale není zákon vždy víc než smlouva?
Jediné místo, kde se v návrhu smlouvy hovoří o ochranném pásmu komunikačního vedení, je čl. II/8, který pouze odkazuje na povinnost respektovat zákonem vymezené ochranné pásmo komunikačního vedení:
„Vlastník je povinen respektovat zákonem uložené povinnosti vyplývající z existence ochranného pásma komunikačního vedení ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích. “
Návrh smlouvy se proto nesnaží zákonná ustanovení nijak měnit, změkčovat ani zpřísňovat – konstatuje pouze tolik, že vlastník nemovité věci je povinen dodržovat zákon (což by samozřejmě platilo i tehdy, pokud by návrh smlouvy toto ustanovení neobsahoval).
6/ Je k tomu vázané nějaké věcné břemeno?
V souvislosti s instalací komunikačního vedení na cizím pozemku může být zřízena služebnost (věcné břemeno), ovšem nemusí – postačí totiž i uzavření jiné smlouvy, z níž bude jasně vyplývat, že vlastník nemovité věci souhlasí s umístěním komunikačního vedení na svých nemovitých věcech (což je i Váš případ). Pro podnikatele poskytujícího služby elektronických komunikací by samozřejmě bylo výhodnější smluvně zřídit služebnost (věcné břemeno), která by se zanesla do katastru nemovitostí – předpokládám, že ve Vašem případě nebyl tento postup zvolen především s ohledem na finanční stránku věci (aby podnikatel ušetřil správní poplatky za zahajování vkladových řízení u katastrálního úřadu).
Výše uvedené vyplývá z § 104/3 zákona o elektronických komunikacích, dle něhož platí, že:
„Pro zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 uzavře podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť s vlastníkem dotčené nemovité věci písemnou smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti k části dotčené nemovité věci za jednorázovou náhradu a po ukončení výstavby a zaměření polohy vedení smlouvu o zřízení služebnosti ke skutečně dotčené části nemovité věci. Na návrh podnikatele zajišťujícího veřejnou komunikační síť je možno k zajištění výkonu oprávnění uvedených v odstavcích 1 a 2 s vlastníkem dotčené nemovité věci uzavřít i jinou písemnou smlouvu. K výkonu oprávnění podle odstavce 2 písm. a) postačuje k umístění vnitřních komunikačních vedení a komunikačních zařízení písemný souhlas vlastníka nemovité věci. Maximální výše jednorázové náhrady za zřízení služebnosti se stanoví jako cena zjištěná podle zákona upravujícího oceňování majetku …“
V souvislosti se shora citovaným § 104/3 zákona o elektronických komunikacích vyjadřuji mírný podiv nad tím, že Vámi předložený návrh smlouvy neobsahuje žádné ujednání o Vašem právu na finanční kompenzaci (jednorázovou náhradu) za omezení Vašeho vlastnického práva (v důsledku existence ochranného pásma komunikačního vedení).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích)

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.