2 domy těsně u sebe, vývod z kuchyně protějšího domu - jak se bránit splodinám?

Vše nám jde do domu + hluk, vidí nám přímo do bytu. Nájemníci tohoto bytu jsou Romové, kteří se každý den perou a strašně se hádají a řvou. Kdyby to byli klidní lidé, asi by to bylo jiné. Další okno je také hned vedle našeho okna, ale toto v nemovitosti bylo. Bylo do onoho skladu, takže tam nikdo nebydlel. Nyní nám z něj také vidí do bytu a na dvůr, pod pergolu. Nemáme se v tomto případě kam "schovat". Toto okno by se dalo posunout směrem na druhou obvodovou zeď oné nemovitosti, směrem do prostranství naší zahrady, aby nám nebylo vidět přímo do bytu, kdyby byla snaha o domluvu ze strany nového majitele. Bylo nám na MěÚ řečeno, že by mělo toto okno být s mléčným sklem a otevírací jen na ventilaci, pokud tam bude zachováno. Dále zřídil majitel ze všech stran na naši zahradu a směrem do našich oken, nová střešní okna. Celkově prý stavební úřad obešel to, že nás měli, jako takto nablízko sousedící dům, oslovit s žádostí o povolení nebo k případným námitkám. Dále mezi domy je těch cca 80 cm ulička a nový majitel tam vyhotovit odtokový kanál, který zabetonoval na zeď našeho domu. Tato ulička je jeho pozemek, ale co víme, tak i tak se musí nějaké cm od našeho domu zdržovat s čímkoliv. My se chystáme dělat také rekonstrukci a hydroizolaci u základu domu a on nám to tímto znemožnil. A teď k tomu stavebnímu úřadu. Psala jsem jim tuto situaci emailem. Nazvala jsem ji stížnost a od 23.8.2023 žádná odpověď. Když jsem zavolala, paní mi dost arogantně odpověděla, že mi na nic odpovídat nebude a žádné vyrozumění nebude. Když jsem se nenechala odbít, sdělila, že to budou řešit, a pokud něco bude, staneme se účastníky řízení, jinak nic. Moje dotazy jsou prosím tyto:   Měl nás stavební úřad nebo majitel oslovit už při přestavbě/rekonstrukci nebytového prostoru na bytový, abychom se mohli vyjádřit k oknům, které jsou takto blízko k nám? Jak k novým, tak k tomu jednomu stávajícímu nejbližšímu? Pokud ano, dá se sjednat náprava?   Případně, pokud budou okna schválena, co ta dvě okna, co jsou k nám tak blízko a opravdu nás jimi ruší a přímo se na nás koukají, komentují. Otevřou si celé okno a dívají se na nás, jak například obědváme venku pod pergolou a dívají se nám bez nadsázky přímo do talíře? Můžeme trvat na mléčném sklu a otevírání jen na ventilaci? Je to vymahatelné?   Odtokový kanál - můžeme před rekonstrukcí našeho domu požadovat odstranění nebo jej sami odstranit?   Dále prosím, opravdu mi nemusí stavební úřad na stížnost odpovědět?   Děkuji mnohokrát, Bernadeta.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Měl nás stavební úřad nebo majitel oslovit už při přestavbě/rekonstrukci nebytového prostoru na bytový, abychom se mohli vyjádřit k oknům, které jsou takto blízko k nám? Jak k novým, tak k tomu jednomu stávajícímu nejbližšímu? Pokud ano, dá se sjednat náprava?
Zcela určitě ano. Z Vašeho dotazu si nejsem jist tím, zda vlastník sousedního domu vůbec nějaké řízení před stavebním úřadem zahajoval, popř. zda se jedná o tzv. černou stavbu.
V každém případě platí, že vlastník sousedního domu potřeboval od stavebního úřadu s největší pravděpodobností souhlas s tzv. stavební ohláškou. Jednou z podmínek pro získání tohoto souhlasu je předložení písemných souhlasů sousedů, a to v podobě podpisu situačního výkresu (jak to vyplývá z § 105/2 písm. f) stavebního zákona).
Pakliže by vlastník sousedního domu písemné souhlasy svých sousedů nezískal, muselo by být v této věci zahájeno standardní stavební řízení, jehož účastníky by se stali i sousedé a mohli tudíž vznášet své námitky.
Vyjde-li najevo, že řízení před stavebním úřadem probíhalo, přičemž jste o něm nebyli informováni, lze Vám doporučit obrátit se na nadřízený stavební úřad (krajský úřad) a iniciovat zde zahájení přezkumného řízení (§ 94 a násl. správního řádu). V rámci tohoto řízení by měl nadřízený stavební úřad zkoumat zákonnost rozhodnutí stavebního úřadu (resp. splnění podmínek pro jeho vydání). Na zahájení přezkumného řízení není nicméně právní nárok – bude tedy záležet na posouzení situace nadřízeným stavebním úřadem.
Pokud vlastník sousedního domu stavební úřad vůbec neoslovil, měl by stavební úřad (na základě Vaší stížnosti) provést kontrolu a dospěje-li k závěru, že se jedná o nepovolenou (tzv. černou) stavbu, měl by zahájit řízení o nařízení odstranění stavby (§ 129 stavebního zákona). V rámci tohoto řízení umožní stavební úřad vlastníkovi sousedního domu požádat o dodatečné povolení provedených stavebních úprav (Vy byste se pak měli stát účastníky tohoto řízení a měli byste mít možnost vznášet své připomínky a požadavky).
2/ Případně, pokud budou okna schválena, co ta dvě okna, co jsou k nám tak blízko a opravdu nás jimi ruší a přímo se na nás koukají, komentují. Otevřou si celé okno a dívají se na nás, jak například obědváme venku pod pergolou a dívají se nám bez nadsázky přímo do talíře? Můžeme trvat na mléčném sklu a otevírání jen na ventilaci? Je to vymahatelné?
V tomto ohledu bude záležet na tom, jaké podmínky (povinnosti) budou (nebo již byly) uloženy stavebním úřadem. Je samozřejmě možné, abyste požadovali například osazení okna mléčným sklem a otevírání pouze na ventilaci – stavební úřad může tyto Vaše požadavky převzít do svého rozhodnutí. Pakliže stavební úřad uloží ve svém rozhodnutí vlastníkovi sousedního domu povinnost osadit oknamléčným sklem a jejich otevírání pouze na ventilaci, bude se jednat o vymahatelnou povinnost (její nesplnění může být stavebním úřadem v budoucnu postihováno pokutou).
3/ Odtokový kanál - můžeme před rekonstrukcí našeho domu požadovat odstranění nebo jej sami odstranit?
Bude vhodné, pokud budete odstranění/posunutí odtokového kanálu požadovat již nyní (tzn. v rámci řízení před stavebním úřadem, bude-li nějaké zahájeno). Jednou ze základních zásad při umisťování staveb je i ohled na eventuální budoucí opravy a údržbu sousedních staveb (tedy nutnost ponechat volný přístup k sousedním stavbám).
Pokud by stavební úřad ponechal odtokový kanál tam, kde se nyní nachází, nebudete oprávněni k jeho svépomocnému odstranění (jelikož se nachází na cizím pozemku).
4/ Dále prosím, opravdu mi nemusí stavební úřad na stížnost odpovědět?
Přestože jste předmětný přípis nazvala stížností, jednalo se ve své podstatě o podnět k zahájení správního řízení z úřední povinnosti. V tomto ohledu dle § 42 správního řádu platí, že:
„Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu …“
Pokud jste tak ve své stížnosti neučinila, můžete se na stavební úřad obrátit dodatečně a napsat mu, že ve smyslu § 42 správního řádu žádáte o podání informace o tom, jak bylo s Vaším podnětem (stížností ze dne …) naloženo, resp. zda stavební úřad zahájil nějaké řízení, provede kontrolu apod.
Pokud jste totiž ve své stížnosti o podání této zpětné vazby výslovně nepožádala, není stavební úřad skutečně povinen Vás informovat. Pakliže stavební úřad dospěje (na základě provedené kontroly) k závěru, že se jedná o tzv. černou stavbu, zahájí řízení o nařízení odstranění stavby, popřípadě následně i řízení o dodatečném povolení stavby, jehož byste se měli stát účastníky (a měli byste být tudíž o všem informováni).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád