Umísťování staveb v ochranném pásmu lesa - podmínky a výjimky

Stavební úřad a územní plánování doporučili v roce 2021 obci schválit změnu ÚP a vrátit pozemku status stavebního, ale zablokoval to tehdejší pan starosta. Nyní, když se podle ÚP snažím na svůj pozemek umístit mobilní objekt podle územního plánu, dozvídám se, že mi nebude úřadem (ŽP) udělen územní souhlas kvůli ochrannému pásmu lesa. Přičemž v sousedství 40 m od zamýšleného umístění objektu jsou 3 další trvale obydlené domy ve vzdálenosti 4 až 10m od hranice lesa a předpokládám, že se k tvorbě ÚP vyjadřoval i odbor ŽP a vědomě jej povolil. Domnívám se, že zákony platí na celém území ČR stejné. Když vidím nové krásné, dokonce komerční trvalé objekty „na samotě v lese, uprostřed přírodního parku“, snažím se porozumět tomu, jaké podmínky musí stavba/mobilní objekt obecně splňovat, aby mohl být umístěn v ochranném pásmu lesa nebo naopak jaké mohou být důvody k jeho zamítnutí. Můj pozemek dokonce není uprostřed lesa, ale na kraji obce. Je tam zavedena elektřina, voda z vodovodního řádu, povolen septik…ale ne stavba. Nejsem právník a jako laik hledám informace nebo radu, kde se dá. Pro zamítnutí jsem dostala zdůvodnění „z důvodu provozu lesního hospodářství a principu předběžné opatrnosti“, což je natolik vágní a obecné, že by takový zákon neumožnil ani výše uvedené objekty, které však povolení získaly. Mohu se, prosím, zeptat, jaké podmínky je potřeba splnit, aby takovéto stavby mohly být umístěny v ochranném pásmu lesa? Nebo naopak, jaké jsou legitimní důvody k zamítnutí stavby, která je povolena v ÚP? Jak mám postupovat? Děkuji moc za předem za informaci. S přáním pěkného dne, Aneta.

ODPOVĚĎ:
Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:
1/ Jaké podmínky je potřeba splnit, aby takovéto stavby mohly být umístěny v ochranném pásmu lesa?
Ve Vámi popsaném případě je nutné striktně rozlišovat roli územního plánu a orgánu státní správy lesů (odbor životního prostředí).
Územní plán určuje základní podmínky (ovšem pouze z hlediska územního plánování), při jejichž splnění je možné na předmětném pozemku realizovat stavební činnost. Pro získání příslušného veřejnoprávního přivolení stavebního úřadu (například územního souhlasu) je nicméně nutné splnit i všechny podmínky stanovené stavebním zákonem. Sama skutečnost, že územní plán v určité oblasti počítá s výstavbou obecně popsaných staveb, ještě neznamená, že by bylo možné v této oblasti realizovat tyto stavby bez dalšího.
Jednou z podmínek pro povolení realizace stavebního záměru je předložení příslušných závazných stanovisek dotčených orgánů (jak to v obecné rovině vyplývá z § 149 správního řádu a konkrétněji z § 4 stavebního zákona).
Co se konkrétně týče ochrany lesů, je nutné vyjít z § 14/2 lesního zákona, dle něhož platí, že:
„Dotýká-li se řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad … jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby … je závazným stanoviskem podle správního řádu …“
Je-li tedy stavební úřad požádán o povolení realizace konkrétní stavby na konkrétním pozemku, zkoumá nejen to, zda se tento záměr shoduje s územním plánem, nýbrž je povinen zabývat se i otázkou, zda s realizací tohoto záměru souhlasí všechny dotčené orgány (z tohoto důvodu je žadatel povinen předložit stavebnímu úřadu kladná závazná stanoviska dotčených orgánů).
Platná právní úprava (zde především lesní zákon) nezakotvuje žádné konkrétní podmínky, při jejichž splnění bude orgánem státní správy lesů vydáno kladné závazné stanovisko. Lesní zákon ponechává orgánům státní správy lesů prostor pro volné uvážení podmínek každého konkrétního případu. Jedním dechem je však nutné dodat, že toto správní uvážení nesmí nikdy nabýt podoby libovůle, stejně jako to, že ve srovnatelných případech musí být orgánem státní správy lesů vydáváno srovnatelné závazné stanovisko.
Pro zjištění podrobností Vám doporučuji kontaktovat toho referenta orgánu státní správy lesů (tedy odboru životního prostředí), který zamítavé závazné stanovisko sepsal, a dotázat se ho, za jakých podmínek by mohlo být vydáno kladné závazné stanovisko – tzn. zda by například postačilo přesunutí Vámi zamýšlené stavby do jiné části pozemku apod.
2/ Jaké jsou legitimní důvody k zamítnutí stavby, která je povolena v ÚP?
Jednoznačně souhlasím s Vaším názorem, že odůvodnění zamítavého závazného stanoviska: „z důvodu provozu lesního hospodářství a principu předběžné opatrnosti“ je vágní a zcela nedostatečné.
Domnívá-li se orgán státní správy lesů, že zamýšlený stavební záměr nelze v blízkosti lesa realizovat, musí objektivním a přezkoumatelným způsobem odůvodnit, proč tomu tak je – musí tedy uvést konkrétní překážky pro realizaci předmětného stavebního záměru, resp. musí uvést, jaká konkrétní negativa by realizace stavebního záměru pro les přinesla.
V souvislosti se shora uvedeným poukazuji na § 149/2 správního řádu, v němž je uvedeno, jakým způsobem je dotčený orgán povinen vypracovat odůvodnění závazného stanoviska:
„V odůvodnění uvede důvody, o které se opírá obsah závazné části závazného stanoviska, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, na kterých je obsah závazné části založen. “
3/ Jak mám postupovat?
Obrana proti zamítavému závaznému stanovisku je v zásadě dvojí:
- můžete iniciovat přezkum tohoto závazného stanoviska,
- můžete vyčkat, až na základě zamítavého závazného stanoviska stavební úřad zamítne Vaší žádost a následně se proti rozhodnutí stavebního úřadu bránit (přičemž tato obrana by cílila právě na zamítavé závazné stanovisko).
Pro urychlení věci Vám doporučuji:
a/ Zaprvé konzultovat s referentem orgánu státní správy lesů (který zamítavé závazné stanovisko sepsal), za jakých podmínek by bylo možné získat kladné závazné stanovisko – možná se ukáže, že orgánem státní správy lesů spatřované překážky jsou snadno odstranitelné.
b/ Zadruhé – pokud bude orgán státní správy lesů na svém zamítavém závazném stanovisku trvat (resp. pokud nebude možné jím spatřované překážky snadno odstranit) – iniciovat zahájení přezkumného řízení. Konkrétně dle § 149/8 správního řádu platí, že:
„Nezákonné závazné stanovisko lze zrušit nebo změnit v přezkumném řízení, k němuž je příslušný nadřízený správní orgán správního orgánu, který vydal závazné stanovisko. Přezkumné řízení lze zahájit do 1 roku od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno; závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po uplynutí 15 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno …“
Budete se proto moci obrátit na nadřízený orgán státní správy lesů (příslušný odbor krajského úřadu) a požádat zde o zahájení přezkumného řízení (ve smyslu § 94 a násl. správního řádu) předmětného zamítavého závazného stanoviska. Ve svém podnětu uveďte všechny argumenty, které Vám mohou posloužit (poukažte na vágnost a nepřezkoumatelnost uvedených důvodů, uveďte, že v blízkosti Vašeho pozemku se nacházejí jiné stavby, které evidentně získaly kladné závazné stanovisko apod.). Na zahájení přezkumného řízení nemáte právní nárok – bude tedy záležet na uvážení krajského úřadu, zda přezkumné řízení zahájí či nikoli.
c/ Nedopadne-li přezkumné řízení dobře (popřípadě nebude-li vůbec zahájeno), budete moci vyčkat, až stavební úřad zamítne Vaší žádost (dle § 149/6 správního řádu mu ani nic jiného nezbyde) a následně se budete moci proti zamítavému rozhodnutí stavebního úřadu bránit (podáním odvolání či návrhu na zahájení přezkumného řízení).
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 289/1995 Sb. , o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)