Počet stránek ve webu: 43.307

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (1 hlas)

Od roku 1973 máme výjezd z nemovitostí po zpevněné asfaltové cestě mezi sousedy. Celá je dle katastru rozdělena na tři části. První část - pravá strana 1,2 od domu sousedů, prostřední část 2,5 metrů naše, sousedů a druhých sousedů ve stejném podílu a třetí část cca 50 cm druzí sousedé.

Letos (2023) se soused rozhodl pozvat geodeta a vyměřit si svoji část pozemku 1,2 m a že si zvětší zahradu a udělá plot. Na dopravním jsme zjistili, že je střed cesty vedený jako sjezd z naší nemovitosti a že si tam tedy žádný plot udělat nemohou. Přesto si tam sousedi postavili plastové kůly aby se nám hůře vyjíždělo. Dle historického záznamu se soused s babičkou podepsali dohodu, že se vytvoří tato asfaltová cesta a muselo zbořit kus našeho domu, aby se nejezdilo přes jejich zahradu. Ráda bych tuto situaci jednou pro vždy vyřešila a nevím jak postupovat a jako jsou možnosti, krom dohody se sousedy která nedopadne. Je to naše jediná přístupová cesta. Děkuji.

 

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je řešitelná několika způsoby:
1/ Veřejnoprávní varianta:
Vzhledem k tomu, že předmětná příjezdová cesta je ve vlastnictví fyzických osob, jedná se o účelovou komunikaci (jak to vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích). Je podstatné, zda se jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či veřejně nepřístupnou. Konkrétně dle § 7 zákona o pozemních komunikacích platí, že:
„Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků …
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad. “
V této věci Vám proto doporučuji navštívit místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy obecního/městského úřadu) a dotázat se zde, o jakou účelovou komunikaci se v tomto případě jedná.
Pokud by totiž vyšlo najevo, že předmětná příjezdová cesta je veřejně přístupnou účelovou komunikací, podléhala by tzv. právu obecného užívání. Konkrétně dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý:
„… užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny … Uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. “
V takovém případě by tedy byl soused povinen strpět užívání své části příjezdové cesty a nesměl by toto obecné užívání jakkoli omezit. V opačném případě by se soused mohl dopustit přestupku dle § 42a/1 písm. a) zákona o pozemních komunikacích.
Bude-li se tedy jednat o veřejně přístupnou účelovou komunikaci a Váš soused bude její obecné užívání omezovat, budete se moci obrátit na místně příslušný silniční správní úřad a podat zde podnět k zahájení přestupkového řízení.
2/ Soukromoprávní varianta:
Po sousedovi byste se (teoreticky) mohli domáhat rovněž zřízení tzv. práva nezbytné cesty. Konkrétně dle § 1029 občanského zákoníku platí, že:
„Vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen…“
V této věci byste se tedy mohli obrátit na soud s žalobou na zřízení práva nezbytné cesty (a to v podobě služebnosti – věcného břemene). Je otázkou, zda by soud této žalobě vyhověl, pokud je Váš pozemek zpřístupněn i zbývající částí příjezdové cesty – dle § 1032/1 písm. c) občanského zákoníku totiž soud nezbytnou cestu nepovolí:
„… žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení“
Rozhodnete-li se řešit věc tímto způsobem (přičemž nejdříve Vám doporučuji pokusit se o veřejnoprávní variantu dle bodu 1/ výše), budete se moci obrátit na soud s návrhem na nařízení předběžného opatření (§ 74 a násl. Občanského soudního řádu), kterým by soud dočasně sousedovi zakázal pokračovat ve výstavbě oplocení (a to až do pravomocného ukončení soudního řízení).
Pro přípravu žaloby, popř. návrhu na nařízení předběžného opatření Vám doporučuji využít služeb advokáta:
www.advokatikomora.cz
(a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).
3/ Vyvlastnění:
Teoretickou možností řešení Vaší situace by mohlo být i vyvlastnění sousedovy části příjezdové cesty, a to v podobě nuceného zřízení služebnosti (věcného břemene) – tzn. že soused by zůstal i nadále vlastníkem tohoto pozemku, byl by však povinen zde strpět příjezdovou cestu. Konkrétně dle § 170/2 stavebního zákona platí, že:
„Právo k pozemku … lze … omezit též k vytvoření podmínek pro … příjezd k pozemku nebo stavbě. “
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
zákon č. 99/1963 Sb. , Občanský soudní řád
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.