Počet stránek ve webu: 41.265

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Od kdy prosím začíná běžet stavebnímu úřadu lhůta pro vyjádření se ke společnému územnímu a stavebnímu řízení? 29.3.2022 Krajský úřad rozhodl, že výzva místním SÚ byla nezákonná a procesně nesprávná, postavená tak, že je nepřezkoumatelná a 29.3. kraj nařídil místnímu úřadu přezkoumání. Místní úřad obdržel spíš z kraje 14.4..

Lhůta běží tedy od kterého dne? A ještě bych se zeptala, když se dělá protlak pod cestou (SÚ tvrdí, že je jiný majitel asfaltu než parcely. Na LV je pouze město a SÚ říká,, ZŘEJMĚ je majitel asfaltu majitel sousední firmy,, ). Potřeboval by eon při protlaku i souhlas majitele firmy, když se SÚ domnívá, že je to on? Souhlas dával jen majitel parcely tedy město. A ZŘEJMÝ majitel asfaltu se k tomu nevyjadřoval. Děkuji za odpověď.

 

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do dvou částí:
1/ Lhůta pro vyjádření stavebního úřadu:
Této části Vašeho dotazu příliš nerozumím. Píšete, že krajský úřad „nařídil místnímu úřadu přezkoumání“. Mohu se pouze domýšlet, že jste se proti nějakému rozhodnutí stavebního úřadu bránili návrhem na přezkum tohoto rozhodnutí a že nadřízený stavební úřad (krajský úřad) Vašemu návrhu vyhověl. Dle § 97/3 správního řádu platí, že:
„Rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, příslušný správní orgán zruší nebo změní, popřípadě zruší a věc vrátí … správnímu orgánu prvního stupně; tyto správní orgány jsou vázány právním názorem příslušného správního orgánu. “
Ze znění dotazu se domýšlím, že krajský stavební úřad v rámci přezkumného řízení zrušil rozhodnutí stavebního úřadu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V takovém případě bude stavební úřad povinen ve věci rozhodnout bezodkladně, nejpozději pak v zákonných lhůtách. Tyto lhůty jsou pro společné územní a stavební řízení stanoveny v § 94p/3 a § 94y/1 stavebního zákona takto:
„V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů. “
„Stavební úřad vydá společné povolení ve lhůtě do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména u souboru staveb, stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 120 dnů. “
Tyto lhůty pak stavebnímu úřadu začínají běžet ve chvíli, kdy je mu rozhodnutí nadřízeného stavebního úřadu doručeno.
2/ Vlastník asfaltového povrchu pozemní komunikace:
Pokud se stavební úřad domnívá, že vlastníkem pozemní komunikace (resp. asfaltového povrchu tvořícího na městském pozemku pozemní komunikaci) je právnická osoba, může se jednat pouze o účelovou komunikaci. Právnické osoby (a fyzické osoby) totiž mohou dle § 9/1 zákona o pozemních komunikacích vlastnit pouze účelové komunikace.
Pro vyřešení této otázky Vám doporučuji kontaktovat místně příslušný silniční správní úřad (odbor dopravy městského úřadu) a dotázat se ho, do jaké kategorie pozemních komunikací (dálnice, silnice, místní komunikace nebo účelová komunikace) spadá předmětná pozemní komunikace.
Vyjde-li totiž najevo, že se jedná například o místní komunikaci, vyplývá ze zákona, že:
- jejím vlastníkem je obec, na jejímž území se tato místní komunikace nachází,
- tato pozemní komunikace není součástí pozemku pod ní
(jak to vyplývá z § 9/1 zákona o pozemních komunikacích).
Pokud by vyšlo naopak najevo, že se jedná o účelovou komunikaci, může být jejím vlastníkem prakticky kdokoli (tedy například i obec/město či právnická osoba). V případě účelových komunikací není vždy jisté, zda tato komunikace představuje součást pozemku, anebo zda se jedná o samostatnou stavbu (jelikož z § 9/1 ani z § 11/1 zákona o pozemních komunikacích to výslovně nevyplývá).
V takovém případě záleží obvykle na stavebním zpracování předmětné účelové komunikace. Pokud se jedná například pouze o zhutněný štěrkový povrch, nejde zpravidla o samostatnou stavbu (tzn. že účelová komunikace je součástí pozemku, na kterém je zřízena a patří vlastníkovi tohoto pozemku. Jedná-li se však o asfaltový povrch (který je jasně oddělitelný od pozemku pod ním), bylo by možné uvažovat o tom, že vlastnictví pozemku a asfaltového povrchu může být skutečně odděleno (tzn. že vlastníkem pozemku může být například obec/město, zatímco vlastníkem účelové komunikace – jako samostatné stavby – může být například právnická osoba).
Vyjde-li najevo, že vlastníkem asfaltového povrchu je skutečně právnická osoba, bude vhodné, aby byl pro provedení protlaku získán i souhlas vlastníka asfaltového povrchu (jelikož jeho majetek – tedy asfaltový povrch tvořící účelovou komunikaci – může být prováděním protlaku ovlivněn.
_____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 500/2004 Sb. , správní řád
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 69 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.