Počet stránek ve webu: 43.155

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Jsem vlastníkem pozemku, kde chci realizovat stavbu. Pozemek se nachází do 50 m od hranice lesa, vlastník pozemku lesa je soukromá osoba. Mezi mým pozemkem a pozemkem lesa je ještě pruh pozemku vedený jako trvalý travní porost v šířce cca od 3 m do 8 m, který vlastní jiný vlastník.

Tudíž nesousedím přímo s pozemkem majitele lesa. Můj pozemek je v územním plánu do 25 m od lesa stanoven, že se zde může stavět. Stavbu chci realizovat cca 28 m od hranice lesa. Podala jsem žádost o udělení výjimky na Lesní správu pro stavbu do 50 m od hranice lesa (dle telefonátu s pánem z lesní správy by neměl být problém výjimku udělit). Dotaz zní, zda majitel lesního pozemku mě může nějak omezit v mém záměru výstavby domu, když z lesní správy budu mít pozitivní stanovisko. Neb mě upozornil, že mi stavbu nepovolí, protože by neměl přístup k pozemku lesa. Ale to si myslím, že na mě nevisí, že by to měl řešit s majitelem, který s ním přímo souvisí (pruh pozemku výše zmiňovaný). Případně s dalšími vlastníky, kteří sousedí s jeho lesem a měl by možnost přístupu. Zajímavé je také to, že vedle mého pozemku po levé straně sousedí jeho syn, který má velkou parcelu, tudíž by si mohl řešit přístup přes svého syna, ale nechce svou rodinu takto omezovat. Má ten pán lesa právo zasahovat do stavby, když ani nesousedí s mým pozemkem? Případně pokud by mi chtěl znemožnit v rámci nějakého řízení stavbu, jakým způsobem se mohu bránit? V příloze situační plánek a prosím o diskrétnost. Děkuji. Andrea.

 

ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě je rozhodné, jakou stavbu hodláte na svém pozemku realizovat, resp. jaký typ veřejnoprávního přivolení budete od stavebního úřadu potřebovat.
Pro realizaci většiny staveb (včetně rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci) postačí získat od stavebního úřadu územní souhlas (§ 96 stavebního zákona) v kombinaci se souhlasem s tzv. stavební ohláškou (§ 104 a násl. stavebního zákona), popř. je možné obojí spojit a žádat o vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a stavebního zákona).
Součástí jak žádosti o vydání územního souhlasu, tak žádosti o vydání souhlasu s tzv. stavební ohláškou, musí být (mimo jiné) písemné souhlasy vlastníků všech sousedních pozemků, přičemž tyto souhlasy musí být vyznačeny na situačním výkresu (§ 96/3 písm. d) a § 105/2 písm. f) stavebního zákona).
Vzhledem k tomu, že vlastník lesa není Vaším „hraničním“ sousedem (Váš pozemek tedy přímo nehraničí s jeho pozemkem), lze předpokládat, že stavební úřad nebude vyžadovat, abyste ke své žádosti předložila rovněž jeho písemný souhlas (stavební úřady se v této souvislosti zpravidla spokojí pouze s doložením souhlasů „hraničních“ sousedů – byť stavební zákon o „hraničních“ sousedech výslovně nehovoří).
Je samozřejmě možné, že vlastník lesa bude kontaktovat stavební úřad se svými připomínkami, popř. bude tvrdit, že realizací Vašeho stavebního záměru může být přímo dotčen výkon jeho vlastnického práva. V takovém případě bude vše záviset na tom, jak se s jeho připomínkami vypořádá stavební úřad.
V „nejhorším“ případě (přičemž slovo nejhorší dávám do uvozovek schválně) dospěje stavební úřad k názoru, že v této věci bude nutné zahájit územní a stavební řízení (tzn. že nebude vydávat územní souhlas a souhlas s tzv. stavební ohláškou, nýbrž vydá územní rozhodnutí a stavební povolení). Vlastník lesa by se tak mohl stát účastníkem těchto řízení a v jejich rámci vznášet své námitky. S těmito námitkami by se následně musel stavební úřad vypořádat (přičemž to zdaleka neznamená, že by musel těmto námitkám vyhovět).
Pakliže by stavební úřad následně vydal územní rozhodnutí a stavební povolení, mohl by se vlastník lesa proti těmto rozhodnutím odvolat (čímž by realizaci Vašeho stavebního záměru pozdržel). Tato procesní práva však nelze vlastníkovi lesa (pokud se stane účastníkem územního a stavebního řízení) upřít.
Spočívá-li argumentace vlastníka lesa pouze v tom, že realizací Vašeho stavebního záměru mu bude znemožněn přístup k jeho pozemku, jedná se o argumentaci dosti slabou. Zaprvé platí samozřejmě to, že přístup ke svému pozemku si může tento vlastník zajistit i přes jiné pozemky (typicky přes pozemek svého syna, jak v dotazu uvádíte), zadruhé pak platí, že přístup k pozemku může být zajištěn i následně, a to některým z prostředků, které k tomu nabízí občanský zákoník (zejména se bude jednat o využití institutu nezbytné cesty dle § 1029 a násl. občanského zákoníku).
Lze Vám proto doporučit pustit se směle do nezbytného administrativního procesu, který předchází realizaci většiny stavebních záměrů. Námitek vlastníka lesa si (alespoň zatím) všímat nemusíte. I pokud by se vlastník lesa pokusil realizaci Vašeho stavebního záměru zkomplikovat, nemusí to zdaleka znamenat, že by byl schopen tuto realizaci definitivně zablokovat.
_____________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.