Odvrácení škody na vlastním majetku svépomocí - nový občanský zákoník 2014 (§ 14)
- Uložil(a): Monika Vybíralová, DiS. (správa textů)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zveřejněno: 14. červen 2014
Náš a sousední pozemek odděluje zídka z bílých cihel postavená na "kant", na betonovém základu a patří nám. Soused si na části zídky vyrobil provizorní přístřešek bez odtoku dešťové vody, zemina dostatečně nevysychá, zarůstá náletovým plevelem.
Na zídku opírá různé haraburdí, ukládá zbytky cihel, střešní krytiny a různých jiných věcí, těsně u zídky začal parkovat osobní automobily. Upozornili jsme ho, aby tento nepořádek odklidil, poněvadž poškozuje náš majetek, zídka by mohla spadnout. K drátěnému plotu jiného souseda neodkládá nic. Odpověděl nám, že si na svém pozemku může dělat co chce. Má pravdu? Když zídka spadne, budeme ji my muset znovu postavit. Pořídila jsem pro tento případ alespoň několik fotografií. Existuje v tomto případě nějaká odstupová vzdálenost? V domě trvale nebydlí, je to starý neudržovaný dům, má zde označenou svoji provozovnu - elektrikářské práce. Na stavebním odboru MěÚ mi nedokázali odpovědět. Děkuji, Veronika
ODPOVĚĎ:
V otázce Vaší zídky lze poukázat na § 1025 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že kde je vlastnictví rozhrad (např. tedy zídky) rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho.
Co se týče sousedem zbudovaného přístřešku, představuje jednu z jeho základních povinností (dle § 1019/1 nového občanského zákoníku) upravit stavbu na svém pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na sousední pozemek (týká se samozřejmě i sousední zídky).
Dle § 1020 nového občanského zákoníku po svém sousedovi můžete požadovat (budete-li pro to mít rozumný důvod), aby se zdržel zřizování stavby na jeho pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.
Proti jiným zásahům souseda do Vašeho vlastnického práva je pak možné se bránit na základě § 1042 nového občanského zákoníku, který poskytuje ochranu proti všem zásahům a rušení vlastnického práva (s výjimkou zadržování movité věci).
Nebude-li dohoda se sousedem možná, můžete na zídku odložené (či o ní opřené) materiály odstranit svépomocí, a to při zachování základních pravidel dle § 14 nového občanského zákoníku:
- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;
- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.
Pokud ani přiměřená svépomocná obrana nepřinese úspěch, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:
V případě zřícení zídky v důsledku sousedových zásahů je samozřejmě možné požadovat po něm náhradu takto vzniklé škody. Co se týče povinného znovuobnovení zídky, platí dle § 1026 nového občanského zákoníku, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda (což patrně není Váš případ).
Povinné odstupové vzdálenosti staveb jsou upraveny v § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož nesmí být vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků menší než 2 m, a jsou-li takové stavby na hranicích pozemků zřízeny (což je za určitých podmínek možné), musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba či její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Co se však týče parkování sousedova automobilu, není platnou právní úpravou žádná minimální odstupová vzdálenost určena.