Stavby, stavební řízení a právo

Na dotazy odpovím ve Vámi zvoleném pořadí:

1/ Jakým způsobem se lze s majitelem dohodnout, aby nebezpečnou přístavbu odstranil, když de facto stojí bez povolení na pozemku obce?

Ideální bude samozřejmě přimět vlastníka kůlny, aby ji zcela odstranil. Na vlastníka kůlny je v tomto ohledu možné vyvinout právní nátlak (a to ideálně písemně) – musí si uvědomit, že neoprávněně zabírá část cizího (obecního) pozemku (čímž na jeho straně vzniká bezdůvodné obohacení, které od něj může obec žádat nazpět), že se jedná o nepovolenou stavbu (jejíž odstranění – a to na jeho náklady – mu může být nařízeno) a že obec se po něm může domáhat odstranění této stavby i soudní cestou (přičemž v případě procesního neúspěchu by musel hradit veškeré soudní výlohy).

Chce-li obec projevit dobrou vůli (a vyjednávání tím možná uspíšit), může vlastníkovi kůlny nabídnout, že mu s demontáží kůlny pomůže, resp. že zajistí stodolu, aby její statika demontáží kůlny neutrpěla.

2/ Má nárok její odstranění nařídit obec?

Nikoli, obec takové právo nemá. Tím, kdo může nařídit odstranění nepovolené stavby, je místně příslušný stavební úřad.

Obec se tedy může obrátit na místně příslušný stavební úřad a iniciovat u něj zahájení řízení o odstranění stavby. Stavební úřad provede místní šetření a dospěje-li k závěru, že se skutečně jedná o nepovolenou (tzv. černou) stavbu, zahájí řízení o jejím odstranění. Vlastník kůlny bude sice oprávněn požádat o její dodatečné povolení (tzv. dodatečná legalizace černé stavby), k tomu by však musel stavebnímu úřadu doložit písemný souhlas obce (která mu tento souhlas samozřejmě nedá). Výsledkem řízení o odstranění stavby bude rozhodnutí o nařízení odstranění stavby.

Pokud by stavební úřad z nějakého důvodu obci nepomohl, bude se obec moci obrátit s žalobou na soud. Soudní řízení však představuje proces obvykle zdlouhavější (nadto s nejistým výsledkem) – je proto vhodnější, aby se obec nejdříve obrátila na stavební úřad (samozřejmě pouze tehdy, nebude-li možné se s vlastníkem kůlny dohodnout).

3/ Jakým způsobem má obec a projektant dopravního řešení postupovat?

Obec se může pokusit s vlastníkem kůlny dohodnout (popřípadě mu nabídnout pomoc při demontáži kůlny). Nebude-li dohoda možná, může obec kontaktovat místně příslušný stavební úřad a podat zde podnět na zahájení řízení o odstranění stavby. Pakliže by stavební úřad nepomohl, může obec podat k soudu žalobu a domáhat se odstranění kůlny ze svého pozemku soudní cestou.

Projektant musí přesně zaměřit stávající stav (stodolu i kůlnu) a do projektové dokumentace jasně zakreslit kolizi. Součástí projektu může být statické posouzení stodoly a návrh zajištění jejího krovu po odstranění kůlny.

4/ Jak postupovat v případě, že majitel odmítne černou stavbu odstranit?

Na tento dotaz odpovídám již výše – v takovém případě je nutné kontaktovat místně příslušný stavební úřad a iniciovat u něj zahájení řízení o odstranění stavby.

Druhou variantou je zahájení soudního řízení – prostřednictvím žaloby se může obec domáhat nejen odstranění kůlny ze svého pozemku, nýbrž může požadovat i vrácení bezdůvodného obohacení, které vlastník kůlny získal (a to minimálně za poslední tři roky).

5/ Pokud by stavba na pozemku zůstala, kdo hradí hmotnou škodu v případě její havárie při výstavbě komunikace?

Bude záležet na tom, z jakého důvodu by k havárii kůlny došlo. Pokud by byla kůlna poškozena z důvodu nedbalosti stavební firmy (pokud by se například odchýlila od projektové dokumentace, nepostupovala schváleným způsobem apod.), nesla by odpovědnost stavební firma. Pakliže by však došlo ke škodě z důvodu špatného technického stavu kůlny, nesl by tuto škodu její vlastník.