V první řadě stručně odpovím na Vaše dvě otázky:
a/ Existuje vůbec hranice, kdy se navýšení povrchu stává terénní úpravou?
Ano, taková hranice existuje, není však přesně vyznačena (například minimální výškou/hloubkou výkopových prací apod.). Je nutné vyjít ze zákonné definice pojmu „terénní úpravy“. Jelikož Vámi popsaný případ se dotýká dřívější i současné právní úpravy, uvedu definici tohoto pojmu nejdříve dle § 3/1 starého stavebního zákona:
„Terénní úpravou se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.“
a dále dle § 8 nového stavebního zákona:
„Terénní úpravou se v tomto zákoně rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejde-li o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem.“
Jak vidno, jsou obě definice v podstatě stejné (pouze definice obsažená ve starém stavebním zákoně obsahuje ještě výčet příkladů). Z této definice vyplývá, že nikoli každá manipulace s terénem je terénní úpravou. Aby se jednalo o terénní úpravu, musí jít o zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry (nejde tedy o jakoukoli změnu vzhledu či odtokových poměrů, nýbrž pouze o změnu podstatnou).
Hranice tedy existuje – je jí ne/podstatnost změny vzhledu prostředí či odtokových poměrů (co není podstatné, není terénní úpravou dle stavebního zákona).
b/ Je přípustná aplikace pravé retroaktivity?
Ne, v žádném případě není.
Nyní k Vámi popsanému postupu stavebního úřadu:
Stavební úřad se chová přinejmenším zvláštně a skutečně si s pravou retroaktivitou nebezpečně pohrává. Vzhledem k tomu, o čem jste byl stavebním úřadem v roce 2021 ujištěn (tzn. že terén můžete upravovat ve volném režimu), je pozoruhodné, že výjimku pro oblasti archeologicky významné zakotvoval již starý stavební zákon. Konkrétně dle § 80/3 písm. a) a § 80/4 starého stavebního zákona platilo, že:
„Rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas nevyžadují
a) terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím1), pokud nedochází k nakládání s odpady,
...
Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy.“
Pokud se tedy na daném území nacházely archeologické nálezy, neměl Vám stavební úřad v roce 2021 potvrzení vydat (jelikož tehdy platná právní úprava neumožňovala postupovat ve volném režimu tam, kde se nacházely archeologické nálezy) – či naopak – pokud Vám bylo stavebním úřadem potvrzeno, že můžete postupovat ve volném režimu, mohl jste z toho zcela oprávněně dovozovat, že na daném území se archeologické nálezy nenacházejí.
V současné chvíli můžete postupovat dvojím způsobem – buď přistoupíte na názor stavebního úřadu (tzn. že jste provedl nelegální terénní úpravy) a požádáte o dodatečné povolení těchto terénních úprav (pokud dosud neuplynula zákonná lhůta), anebo se budete proti postupu stavebního úřadu bránit.
Rozhodnete-li se bránit, je vhodné vědět, že:
1/ Byl-li terén měněn tak, že došlo k navážce cca o 20 cm, nelze vůbec o terénních úpravách (ve smyslu výše citované zákonné definice) hovořit – těmito změnami skutečně nedošlo k podstatné změně vzhledu ani odtokových poměrů.
2/ Klíčové je, že v roce 2021 jste byl stavebním úřadem písemně ujištěn, že je možné postupovat ve volném režimu. Jednal jste tedy v dobré víře ve správnost tohoto potvrzení kompetentního správního orgánu. Správní orgán nemůže svévolně změnit svůj názor a začít vás postihovat za něco, co vám dříve schválil, aniž by došlo ke změně skutkového stavu na Vaší straně (k čemuž nedošlo).
3/ Není možné, aby stavební úřad aplikoval na zemní práce, provedené za účinnosti starého stavebního zákona, ustanovení nového stavebního zákona – zde by se skutečně mohlo jednat o zakázanou pravou retroaktivitu. Pokud byly úpravy pozemku v souladu se zákonem v době svého vzniku (což potvrzuje tehdejší vyjádření stavebního úřadu), nemohou se stát "černou stavbou" jen kvůli změně legislativy nebo dodatečnému zařazení do archeologického území.
4/ Pokud jde o rekultivovaný lom, může rovněž spadat do území s archeologickými nálezy. Je ovšem velmi pravděpodobné, že vrstva zeminy, která by mohla obsahovat archeologické nálezy, byla v minulosti odtěžena – takže zásah do archeologického dědictví z Vaší strany je prakticky vyloučen. Navíc by si měl stavební úřad uvědomit, že pakliže Vámi provedené úpravy spočívaly pouze v navážce zeminy, nemohl jste do případných archeologických nálezů nijak zasáhnout (jelikož ty se nacházejí pod povrchem, kam jste vůbec nezasahoval). Představa stavebního úřadu, že navezením 20 cm na povrch bývalého lomu jste mohl zasáhnout do archeologických nálezů, je absurdní.
____________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
- zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
