Územní studie dává regulativu: Průhlednost oplocení min 40% v celé ploše oplocení (pilířky elektro apod. se nezapočítávají), výška oplocení 1,3 - 1,6 m, není povoleno oplocení formou gabionu. Má otázka zní, pokud na hranici pozemku vybuduji pletivový plot, a např. 1m od něj blíže do zahrady vybuduji živý plot z tújí (mezi ploty vznikne prostor), bude se z právního hlediska posuzovat jako nedodržení regulativa, přestože túje nebudou součást oplocení, ale v zahradě? Děkuji.
Stavby, stavební řízení a právo
Územní studie a regulativa oplocení - započítání tújí do celkové průhlednosti plotu
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Lukáš Mohyla (právník)
- Kategorie: Stavební zákon a stavby
- Zobrazení: 1753
Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)
Odpověď:
Dobrý den,
nemohu Vám posloužit objektivní odpovědí, jelikož platná právní úprava není natolik podrobná, aby řešila i Vámi zmíněný případ. Máte-li zájem o získání závazného názoru, doporučuji Vám kontaktovat místně příslušný orgán územního plánování, který by měl být schopen Vám dané ustanovení vyložit.
Je pravdou, že platná právní úprava počítá s tím, že rozhrada může být tvořena i dřevinami (živý plot). Vyplývá to z § 1017/2 občanského zákoníku (který odcituji později). Jedním dechem je ovšem nutné dodat, že se jedná o ustanovení soukromého práva – platná stavebněprávní úprava nic takového neřeší.
Je otázkou, zda lze vztáhnout pravidla územní studie (regulující zjevně ta oplocení, která jsou stavbami) rovněž na dřeviny (které stavbami nejsou). Dle mého názoru nelze považovat živý plot (tvořený řadou blízko sebe umístěných dřevin) za oplocení dle Vámi zmiňované územní studie – jelikož ta svou textací zjevně cílí pouze na oplocení, která jsou stavbami. V tomto ohledu Vám doporučuji nahlédnout do územní studie a ověřit, zda tam není pojem „oplocení“ nějak definován.
V souvislosti s Vámi zmiňovaným živým plotem je vhodné poukázat na § 1017 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:
„Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.“
Je proto nutné mít na paměti, že proti umístění tújí příliš blízko k hranici pozemků se může soused případně bránit (samozřejmě pouze tehdy, bude-li k tomu mít rozumný důvod – sázení dřevin v těsné blízkosti hranic pozemků tedy není zakázáno, je však nutné počítat s případnými sousedskými neshodami).
______________________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.
Komentáře pod články slouží k okomentování stránky. Pokud chcete poslat dotaz našim právníkům, pokračujte ZDE. Do komentářů prosíme nevkládejte dotazy. Děkujeme.
