Pojišťovna požaduje náhradu škody po rodičích dítěte, které mělo napadnout jiné dítě - jak dokázat, že nešlo o napadení?

Dle pojišťovny se jednalo o napadení, uplatňují nárok na postih podle ust. §2917 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku. (Byla to pubertální klukovina bez záměru ublížit). Po odvolání nám byl dluh obratem snížen na polovinu. Dotaz: Mám se pustit do právního odvolání s tím, že se úraz stal v době vyučování - tedy pod dozorem vyučujícího, kdy škola pojistku má a poškozené bylo vše řádně vyplaceno. Škola po synovi nic nepožaduje. Přiznám se, že vymáhaná částka je nyní 7.800,- Kč což pro nás není málo. (Původně 15 600, - Kč). Děkuji, Leona

ODPOVĚĎ:
Úvodem své odpovědi považuji za vhodné konstatovat, že současný postup pojišťovny je oprávněný. Dle § 2917 občanského zákoníku platí, že kdo je povinen k náhradě škody (zde pojišťovna) způsobené jinou osobou (zde Vaším synem), má proti ní postih. V oblasti pojištění je přechod práva vymáhat již vyplacenou náhradu škody na pojistitele (pojišťovnu) zakotven v § 2820 občanského zákoníku.
Co se týče kvalifikace činu Vašeho syna jako napadení (jak tento čin vyhodnotila pojišťovna), není pro současný postup pojišťovny rozhodné, zda Váš syn jednal v úmyslu své spolužačce ublížit nebo zda se jednalo toliko o jeho neopatrnost (nedbalost).
Správná kvalifikace činu Vašeho syna by nicméně mohla vést pojišťovnu k dalšímu snížení vymáhané částky, z tohoto důvodu Vám doporučuji zastávat vůči pojišťovně stanovisko, že Váš syn nejednal úmyslně. V tomto ohledu na vysvětlenou připomínám, že zavinění škůdce může mít buď formu úmyslu (který se dělí na úmysl přímý a nepřímý) či formu nedbalosti (která se dělí na nedbalost vědomou a nevědomou).
Vzhledem k věku Vašeho syna a způsobu vzniku škody (jak z Vašeho dotazu vyplývá) Vám doporučuji zastávat názor, že Váš syn jednal ve vědomé nedbalosti. O vědomou nedbalost se jedná v případě, kdy škůdce (Váš syn) věděl, že může svým jednáním způsobit škodu, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že ji nezpůsobí. Nastavil-li Váš syn z žertu své spolužačce násadu od koštěte, musel si být (vzhledem ke svému věku a odpovídající rozumové vyspělosti) vědom toho, že o tuto násadu může jeho spolužačka zakopnout a způsobit si zranění. Pakliže i přes toto vědomí jednal Váš syn tak jak jednal (a spoléhal na to, že škoda nevznikne), šlo o vědomou nedbalost (vědomou neopatrnost).
V současné chvíli se proto můžete opět obrátit na pojišťovnu s žádostí o další snížení vymáhané částky (popř. s žádostí o její odpuštění), a to s argumentem, který bude spočívat v tvrzení, že Váš syn nejednal úmyslně, nýbrž pouze nedbale. Na pojišťovnu můžete samozřejmě apelovat rovněž s poukazem na sociální situaci Vaší rodiny apod.
Bude-li pojišťovna na postihu vůči Vám trvat, bude záviset na Vašem rozhodnutí, zda vymáhanou částku pojišťovně uhradíte či nikoli. Pokud se rozhodnete pojišťovně nevyhovět, bude pojišťovna oprávněna podat na Vás k soudu žalobu.
Co se týče námitek (zmíněných v dotazu), které hodláte vůči pojišťovně vznést, dovolím si stručný komentář:
a/ Můžete samozřejmě tvrdit, že ze strany školy byl zanedbán povinný dohled nad žáky, tzn. že za vzniklou škodu odpovídá (či alespoň spoluodpovídá) škola. Dle § 2920/1 a § 2921 občanského zákoníku platí, že:
- nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky;
- společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled.
S ohledem na skutečnost, že Váš syn jednal vědomě, tzn. že své spolužačce chtěl nastavit násadu od koštěte, se domnívám, že tato námitka nemůže obstát. Sebelepší dohled ze strany pedagogických pracovníků nemůže nikdy zabránit tomu, aby se žák nedopustil jednání, kterého se dopustit chce (typicky se může jednat právě o různé druhy žertů a klukovin). Neodpovídalo by spravedlnosti, aby byla odpovědnost za počínání čtrnáctiletého žáka automaticky přenášena na pedagoga (resp. školu) jen proto, že ke škodě došlo ve škole. Pro učinění konkrétnějšího závěru by nicméně bylo nutné znát více podrobností.
b/ Skutečnost, že škola byla pro případ své odpovědnosti pojištěna a že poškozené bylo vše vyplaceno nemůže být použita jako relevantní argument. Jedná se de facto pouze o popis současného právního stavu, který Vašemu zájmu nikterak neprospívá.
c/ Nepožaduje-li škola po Vašem synovi žádnou náhradu, může to znamenat, že veškerá vzniklá škoda byla uhrazena pojišťovnou (tzn. že škola nemá po Vašem synovi co vymáhat), nebo že škola se na náhradě škody podílela do výše své spoluúčasti (která vyplývá z uzavřené pojistné smlouvy), přičemž se škola rozhodla nepodnikat proti Vašemu synovi žádné právní kroky (v tomto ohledu závisí vše na rozhodnutí školy). Ani tento argument nemá tedy proti pojišťovně žádnou zvláštní váhu.
Rozhodnete-li se vymáhanou částku pojišťovně neuhradit a pojišťovna na Vás podá k soudu žalobu, je vhodné pamatovat na skutečnost, že v případě Vašeho procesního nezdaru budete povinna hradit i náklady soudního řízení (zejména tedy soudní poplatek a náklady advokátního zastoupení pojišťovny), které mohou v součtu převýšit vymáhanou částku.
_______________________
Právní předpisy zmiňované v odpovědi:
zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník
Aktuální znění těchto právních předpisů naleznete zde:
https://portal.gov.cz/app/zakony/