Pojišťovna nechce uznat poškození střešní krytiny z důvodu že se již krytina nevyrábí

Ve Vašem případě se pojišťovna pokouší aplikovat argumentaci, kterou pojišťovny v podobných situacích dosti často používají.

Případ náhrady této škodní události by se však měl řešit s pomocí tzv. principu úplné náhrady škody, stejně tak by se mělo rozlišovat mezi čistě technickým a funkčně-estetickým poškozením věci.

V obecné rovině lze v tomto případě vyjít z § 2951/1 a § 2952 občanského zákoníku, dle nichž platí, že:

„Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích."

„Hradí se skutečná škoda ..."

Za tzv. skutečnou škodu lze zajisté považovat i to, o co se hodnota majetku poškozeného snížila v důsledku škodní události.

Nutnost opatření zcela nové střešní krytiny (z důvodu nedostupnosti té původní) za účelem obnovení původního stavu (tedy stavu střechy před jejím poškozením) lze opřít o § 2969/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit."

Výše citovaný § 2969/1 občanského zákoníku je ve Vašem případě velmi podstatný. Není-li totiž možné použít novou střešní krytinu v kombinaci s tou původní (z důvodů funkčních, technických, estetických apod.), lze považovat pořízení nové střešní krytiny na celou střechu za účelně vynaložené náklady vedoucí k obnovení nebo nahrazení funkce střechy (z čehož vyplývá, že pojišťovna by v takovém případě měla hradit výměnu střešní krytiny jako celku).

Pokud jste s pojišťovnou uzavřel smlouvu o škodovém pojištění, lze dále odkázat na § 2811 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

„Při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události."

Ve Vašem případě je samozřejmě také podstatné znění pojistné smlouvy, resp. pojistných podmínek, které jsou její součástí. Je možné, že zde jsou zakotveny nějaké limity (výluky z pojištění) vztahující se i na Váš případ (v argumentaci pojišťovny, kterou jste zkopíroval do svého dotazu, se však odkaz na žádné takové ustanovení nenachází).

V současné chvíli Vám lze doporučit pokračovat v jednání s pojišťovnou, resp. se proti jejímu závěru odvolat (a to s poukazem na výše uvedenou právní úpravu a to, co z ní pro Váš případ vyplývá).

Bude-li pojišťovna trvat na svém, nezbude Vám, než se v této věci obrátit na:

• Českou obchodní inspekci, budete-li mít zájem pokusit se vyřešit nastalý spor mimosoudně: https://coi.gov.cz/informace-o-adr/
• soud – tzn. že bude zapotřebí podat žalobu – pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta: www.advokatikomora.cz (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského, případně pojistného práva).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu doplňuji, že i po opravě celé střechy Vám může vzniknout právo na náhradu škody, a to tehdy, nedostane-li se Váš dům po provedení opravy střechy na stejnou hodnotu, jakou měl před škodní událostí. V této souvislosti lze vyjít z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2017, sp. zn. 25 Cdo 2782/2017, v jehož rámci dospěl soud k tomuto závěru:

„Jestliže byly poškozenému nahrazeny náklady na opravu vozidla po nehodě, avšak po provedené opravě se hodnota vozidla nedostala na úroveň původní obvyklé ceny, je zde stále majetková újma poškozeného, způsobená na vozidle, a to v rozsahu rozdílu mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou vozidla po opravě, k jejíž náhradě je škůdce povinen."

Tento rozsudek je dostupný například zde:

https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/25-cdo-2782-2017

_____________________________

Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník