Počet stránek ve webu: 49065

    1 1 1 1 1
    Hodnocení 3.33 (3 hlasů)
    Pomohl Vám tento článek? Pokud ano, klikněte prosíme na 5 hvězdiček. Děkujeme! :)

    V chodníku vedle našeho domu opravovalo město Kolín vodovodní rozvody a nasypali kamení přímo na vodovodní trubky, čímž je poškodili. Důsledkem bylo, že při dešti nám z těch prasklých trubek tekl zdí proud vody do suterénu. Byla to havárie, kterou jsme urychleně řešili, nahlásili pojišťovně a co nejrychleji v chodníku trubky opravili. Pojišťovna nám ale následně napsala toto:
    "Dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu spadá správa potrubí pod povinnosti provozovatele – tedy pod pojištěného. Avšak dle pojistné smlouvy je chodník (včetně potrubí v něm) ve vlastnictví města, a proto se nejedná o pojištěné místo. Z toho důvodu nelze zahrnout poškození potrubí do pojistného plnění. "
    My jsme to ale museli opravit, protože jinak by se havárie při následujícím dešti opakovala. Co byste na našem místě udělali? Přikládám pojistné podmínky a smlouvu.


    Vlastníkem a provozovatelem potrubí je město Kolín. Pojistnou smlouvu (pojištění majetku) jsem uzavřel já jako vlastník budovy, jejíž suterén byl vytopen v důsledku vadného potrubí umístěného v chodníku ve vlastnictví města Kolín. Toto potrubí není předmětem daného pojištění.

    Můj doplňující dotaz zní, zda lze i v tomto případě považovat vzniklé náklady za zachraňovací náklady, a zda je tedy pojišťovna povinna uhradit opravu potrubí v chodníku, přestože není pojištěno touto smlouvou. Oprava je nezbytná k zabránění opakování pojistné události, tedy vyplavení pojištěného suterénu při dalších srážkách.

    Odpověď:

    Z Vámi přiložených podkladů se mi podařilo nahlédnout pouze do pojistných podmínek. Pojistná smlouva byla chráněna heslem a pro mne tudíž nepřístupná.

    Ze znění dotazu si nejsem jist tím, a/ kdo je vlastníkem, resp. provozovatelem vodovodního potrubí (zda jde o město či jiný subjekt), b/ o jaké jde pojištění (pojištění odpovědnosti, pojištění majetku apod.) a c/ kdo je ve Vámi popisovaném případě pojistníkem, tzn. kdo uzavřel pojistnou smlouvu (zda město či vlastník/provozovatel vodovodu).

    Je nerozhodné, jak je vlastník vodovodu definován v pojistné smlouvě – důležité je, kdo je jím ve skutečnosti – v tomto ohledu je argumentace pojišťovny pochybná.

    Pakliže jste vynaložili určité náklady na rychlou opravu vodovodního potrubí, a to za účelem zamezení vzniku dalších škod, jednalo se dle mého názoru o tzv. zachraňovací náklady. Konkrétně dle § 2819/1 a 3 občanského zákoníku platí, že:

    „Vynaložil-li pojistník účelně náklady při odvracení bezprostředně hrozící pojistné události na zmírnění následků již nastalé pojistné události ... má proti pojistiteli právo na jejich náhradu, jakož i na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činností utrpěl.

    ...

    Vynaložil-li zachraňovací náklady pojištěný nebo jiná osoba nad rámec povinností stanovených jiným zákonem, má proti pojistiteli stejné právo na náhradu jako pojistník.“

    Zachraňovací náklady jsou v pojistných podmínkách upraveny v čl. 13.

    Ve Vašem případě je nutné si uvědomit, že subjektem, který odpovídá za škodu na Vašem majetku, není pojišťovna (její právní názor tedy nehraje roli), nýbrž ten, kdo škodu na potrubí způsobil (předpokládám, že jde o město). Doporučuji Vám tedy kontaktovat (samozřejmě písemně) přímo město, seznámit ho s rozsahem škody na Vašem majetku a s výší účelně vynaložených nákladů a domáhat se po něm poskytnutí náhrady. V této souvislosti je vhodné vědět, že toto Vaše právo má základ v platné právní úpravě, a to:

    - v § 2903/1 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

    „Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.“

    - v § 2908 občanského zákoníku, dle něhož platí, že:

    „Kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil.“

    Nebude-li město ochotno Vás odpovídajícím způsobem odškodnit, nezbude Vám, než se v této věci obrátit s žalobou na soud. Pro učinění tohoto právního kroku Vám doporučuji využít služeb advokáta:

    (a to advokáta zabývajícího se oblastí občanského práva).

    _____________________________

    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

    • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník


    Dle mého názoru se jedná o učebnicový příklad zachraňovacích nákladů. Vámi provedené práce na poškozeném potrubí přesně odpovídají dikci § 2819/1 občanského zákoníku:

    „Vynaložil-li pojistník účelně náklady při odvracení bezprostředně hrozící pojistné události na zmírnění následků již nastalé pojistné události ... má proti pojistiteli právo na jejich náhradu, jakož i na náhradu škody, kterou v souvislosti s touto činností utrpěl.“

    Není rozhodné, že opravné práce byly provedeny na zařízení, které není Vaším majetkem a tudíž není ani předmětem pojištění. Podstatné je, že těmito pracemi mělo být zabráněno vzniku dalších škod na Vašem (pojištěném) majetku.

    Vámi provedené práce rovněž odpovídají definici zachraňovacích nákladů dle čl. 14/1 písm. a) a b) pojistných podmínek:

    „1) Zachraňovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:

    a) odvracení bezprostředně hrozící pojistné události,

    b) zmírnění následků již nastalé pojistné události ...“

    Ze znění dotazu usuzuji, že poškozené potrubí bylo Vámi opraveno bez předchozího odsouhlasení ze strany pojišťovny. Pro tento případ pojistné podmínky (ve svém čl. 14/2) omezují rozsah poskytované náhrady následovně:

    „2) Není-li ujednáno jinak, nahradíme zachraňovací náklady a škodu utrpěnou v souvislosti s činností uvedenou v odst. 1) tohoto článku až do výše 10 % z horní hranice pojistného plnění pro jednu pojistnou událost sjednané pro konkrétní rozsah pojištění (ve vztahu k pojistnému nebezpečí, předmětu pojištění apod.), ze kterého hrozil vznik pojistné události nebo ze kterého nastala pojistná událost, s níž souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody; maximálně však do výše 10 % z pojistné hodnoty pojištěného majetku, resp. těch jeho částí, které byly ohroženy nebo dotčeny vznikem pojistné události, se kterou souvisí vynaložení zachraňovacích nákladů nebo vznik škody.“

    _____________________________

    Právní předpisy zmiňované v odpovědi:

    • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
    Nenašli jste odpověď na Váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 99 Kč. Odpověď obdržíte maximálně do 5 pracovních dnů. Poradit se s naším advokátem.
    Komentáře pod články slouží k okomentování stránky. Pokud chcete poslat dotaz našim právníkům, pokračujte ZDE. Do komentářů prosíme nevkládejte dotazy. Děkujeme.

    Komentáře vytvořeny pomocí CComment

    Společný majetek manželů
    Rozvod manželství
    Vše o dědění a vydědění
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Výživné, alimenty - nejčastější dotazy

    Vymáhání dluhů, směnky

    Strašák jménem exekuce
    Osobní bankrot (konkurz), oddlužení (insolvence) - informace
    Trvalé bydliště
    Omezení, zbavení svéprávnosti
    Proč se nevyplatí ignorovat dopisy

    Na co nezapomenout při stěhování