Počet stránek ve webu: 38.656

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje zanonymněné roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.

Dotazy před tříděním (pojmenováním) jsou k nahlédnutí zde


 

 

OBČAN-NÁJEM
- Smlouva na nájem prostor sloužících k podnikání - výpovědní lhůta dle NOZ 2014

Musí se s nástupem platnosti nového občanského zákoníku NOZ měnit obsah - formulace "smlouvy o nájmu nebytových prostorů" uzavřené ještě za starého občanského zákoníku? Mění se nějak výpovědní lhůty atd. nebo platí starý občanský zákoník SOZ?
Synovec pronajal nebytové prostory nájemci, který si v nich zřídil malou vinárničku. Před 1.1.2014 uzavřel a spolupodepsal věřitel s dlužníkem "Uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalednáři".
V této listině byla především tato ustanovení:
- konečný termín splacení celého dluhu
- výše a datum pravidelné měsíční splátky,
- předmět dluhu např. půjčka
- dohodnuté úročení půjčky,
- úrok z prodlení
- ustanovení, že opoždění jedné splátky dává věřiteli právo požadovat splacení celého zbytku dluhu najednou.

Nyní došlo k dalšímu případu, že jiný dlužník nesplácí řádně půjčku.

Je možné dle NOZ uzavřít stejný dokument "Uznání dluhu a dohoda o splátk. kalednáři" s výše uvedenými body?

Nebo musí
a)zvlášť dlužník podepsat "Uznání dluhu", kde bude:
-uznání částky dluhu co do výše a účelu
- konečný termín splacení celého dluhu,
-výše dluhu a měsíční splátka s datem platby

b) a zvlášť uzavřou dlužník a věřitel "Dohodu o splátkovém kalendáři", ve které budou dohodnuty body:
-konečný termín splacení celého dluhu
-výše a datum pravidelné měsíční splátky,
-předmět dluhu např. půjčka
-dohodnuté úročení půjčky,
-úrok z prodlení
-ustanovení, že opoždění jedné splátky dává věřiteli právo požadovat splacení celého
zbytku dluhu najednou?
Děkuji, Jaroslav

ODPOVĚĎ:
Platí kogentní ustanovení účinné od 1.1.2014, lze proto doporučit uzavřít novou smlouvu. Nově se smlouva jmenuje nájem prostor sloužících k podnikání, výpovědní lhůta smlouvy na dobu určitou činí 3 měsíce, u smlouvy na dobu neurčitou činí výpovědní lhůta 6 měsíců, v určitých případech, kdy dlužník neplatí nájem řádně a včas, případně porušuje smluvní povinnosti ji lze vypovědet i okamžitě.

Podnikatel je oprávněn pronajaté prostory opatřit štítem, návěstími či podobnými znameními.

Předmět podnikání musí být řádně definován, smouvu lze ukončit i z důvodu, že podnikatel ztratí podnikatelské oprávnění.

Uznání dluhu a Dohoda o splátkovém kalendáři lze uzavřít společně i na dvou dokumentech.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Jakými způsoby se může občan obracet na obec?
- Jak kontaktovat obec s žádostí, návrhem - informace
- Žádost o projednání záležitosti zastupitelstvem obce - může to zaměstnavatel požadovat?
- Jak donutit obec aby splnila příslib chodníku
- Lhůta na vyřízení žádostí obcí, městem, zastupitelstvem obce, města
- Do kolika dní musí obec, město vyřídit žádost občana, občanů obce, města?

Před revolucí nám byla obcí vyvlastněna část zahrady s tím, že se postaví nová silnice a chodník. Silnice se vystavěla, chodník do dnešního dne chybí a podél silnice zůstal travnatý pás naší bývalé zahrady, na které byly zdravé vzrostlé stromy. S obcí bylo písemně smluveno, že stromy stále patří nám a porazí se až před stavbou chodníku.
1991 nás obec donutila podepsat souhlas s pokácením těchto stromů s odůvodněním, že se začne budovat chodník. Sepsala se dohoda, kde je přímo uveden důvod vykácení stromů a závazek zbudovat chodník. Stromy se vyrvaly, mez je rozježděná auty a chodník není dodnes. Protože v poslední době narůstají problémy s auty díky absenci chodníku a především obrubníků, chtěla bych obci připomenout dohodu, která z jejich strany nikdy nebyla naplněna. Poradíte, prosím, jaké mám šance?
Děkuji, Olga

ODPOVĚĎ:
Ve Vámi popsaném případě závisí vše zejména na ochotě obce k plnění jí daných slibů, tzn. že účinný právní nástroj k donucení obce vystavět chodník de facto neexistuje.

V tomto ohledu se Vám samozřejmě nabízí několik možností, jak splnění slibu s obcí projednat (resp. jak dát obci najevo zájem občanů o výstavbu chodníku), a to zejména:

- soukromé jednání se starostou obce (či jinými jejími představiteli),

- využití práv občana obce dle § 16/2 písm. f) a g) zákona o obcích, tzn. práva požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce (je-li tato žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů), a práva podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty (orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů),

- kontaktování obce prostřednictvím petice,

- iniciace konání místního referenda dle § 8 a násl. zákona o místním referendu (zák. č. 22/2004 Sb. , v platném znění).

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Změna majitele firmy - nárok na odstupné při výpovědi
- Nárok na odstupné při výpovědi u nového zaměstnavatele který převzal (odkoupil) firmu

30.8.2014 končí naše firma a předává od září 2014 všechny zaměstnance nové firmě. Zůstávám na stejném pracovišti i na stejné pracovní pozici. V červnu 2014 jdu podepsat dvouměsíční výpověď. Mám nárok na odstupné? Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnanci náleží odstupné, pokud je pracovní poměr ukončen výpovědí zaměstnavatele nebo dohodou z následujících důvodů (§ 67 odst. 1 zákoníku práce):
- ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- přemisťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
- stane-li se zaměstnanec nadbytečným,
změna zdravotního stavu po pracovním úraze nebo nemoci z povolání.

Pokud však dojde jen k převodu činností dosavadního zaměstnavatele na přejímajícího zaměstnavatele (nový zaměstnavatel bude nadále provozovat činnost, zaměstnanci zůstanou, i třeba jen někteří), pak dochází automaticky ze zákona k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na tohoto nového zaměstnavatele. Zaměstnancům pracovní poměr nekončí, ale pouze se u nich formálně změní zaměstnavatel, jejich práva (např. na mzdu, dovolenou, práva z kolektivní smlouvy) zůstávají po určitou dobu zachována, nový zaměstnavatel je nemůže měnit. Protože nekončí pracovní poměr, nemá zaměstnanec ani nárok na odstupné.

_

RŮZNÉ-STAVBY
- Minimální odstupové vzdálenosti staveb podle zákona
- Musí majitel opravit rozpadlou zeď na hranici pozemků?
- Spadená zeď na hranici pozemků - musí ji majitel opravit?
- Kdo musí opravit zídku na hranici pozemků (spadlá zídka)
- Kdo platí opravu zídky mezi pozemky
- Musí majitel opravit rozhradu na hranici pozemků?
- Poškozená rozhrada (zídka, plot) na hranici pozemků - musí ji majitel opravit?
- Kdo musí opravit rozhradu (plot, zídku) na hranici pozemků
- Kdo platí opravu plotu, zídky, rozhrady mezi pozemky
- Je možné zabránit vzniku škody na vlastním majetku svépomocí?
- Jak zabránit vlhnutí zídky od souseda (má o ni opřené věci, hlínu)
- Jak zabránit poškození vlastní zídky od souseda (má o ni opřené věci, hlínu)
- Odvrácení škody svépomocí - nový občanský zákoník 2014 (§ 14)
- Odvrácení škody na vlastním majetku svépomocí - nový občanský zákoník 2014 (§ 14)

Náš a sousední pozemek odděluje zídka z bílých cihel postavená na "kant", na betonovém základu a patří nám. Soused si na části zídky vyrobil provizorní přístřešek bez odtoku dešťové vody, zemina dostatečně nevysychá, zarůstá náletovým plevelem. Na zídku opírá různé haraburdí, ukládá zbytky cihel, střešní krytiny a různých jiných věcí, těsně u zídky začal parkovat osobní automobily. Upozornili jsme ho, aby tento nepořádek odklidil, poněvadž poškozuje náš majetek, zídka by mohla spadnout. K drátěnému plotu jiného souseda neodkládá nic. Odpověděl nám, že si na svém pozemku může dělat co chce. Má pravdu? Když zídka spadne, budeme ji my muset znovu postavit. Pořídila jsem pro tento případ alespoň několik fotografií. Existuje v tomto případě nějaká odstupová vzdálenost? V domě trvale nebydlí, je to starý neudržovaný dům, má zde označenou svoji provozovnu - elektrikářské práce. Na stavebním odboru MěÚ mi nedokázali odpovědět. Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
V otázce Vaší zídky lze poukázat na § 1025 nového občanského zákoníku, dle něhož platí, že kde je vlastnictví rozhrad (např. tedy zídky) rozděleno, udržuje každý svým nákladem, co je jeho.

Co se týče sousedem zbudovaného přístřešku, představuje jednu z jeho základních povinností (dle § 1019/1 nového občanského zákoníku) upravit stavbu na svém pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na sousední pozemek (týká se samozřejmě i sousední zídky).

Dle § 1020 nového občanského zákoníku po svém sousedovi můžete požadovat (budete-li pro to mít rozumný důvod), aby se zdržel zřizování stavby na jeho pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

Proti jiným zásahům souseda do Vašeho vlastnického práva je pak možné se bránit na základě § 1042 nového občanského zákoníku, který poskytuje ochranu proti všem zásahům a rušení vlastnického práva (s výjimkou zadržování movité věci).

Nebude-li dohoda se sousedem možná, můžete na zídku odložené (či o ní opřené) materiály odstranit svépomocí, a to při zachování základních pravidel dle § 14 nového občanského zákoníku:

- každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě;

- hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené.

Pokud ani přiměřená svépomocná obrana nepřinese úspěch, nezbude Vám, než se obrátit s žalobou na soud. V takovém případě Vám doporučuji advokátní zastoupení:

http://www.advokatikomora.cz

V případě zřícení zídky v důsledku sousedových zásahů je samozřejmě možné požadovat po něm náhradu takto vzniklé škody. Co se týče povinného znovuobnovení zídky, platí dle § 1026 nového občanského zákoníku, že vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda (což patrně není Váš případ).

Povinné odstupové vzdálenosti staveb jsou upraveny v § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění), dle něhož nesmí být vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků menší než 2 m, a jsou-li takové stavby na hranicích pozemků zřízeny (což je za určitých podmínek možné), musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba či její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. Co se však týče parkování sousedova automobilu, není platnou právní úpravou žádná minimální odstupová vzdálenost určena.

_

OBCHOD-REKLAMACE
- Reklamace díla po uplynutí záruční doby - může to zadavatel požadovat?
- Odpovědnost zhotovitele za vady díla podle Obchodního zákoníku (před 2014)
- Reklamace revitalizace panelového domu (skryté závady zjištěné po záruce)
- Reklamace revitalizace panelového domu, paneláku - záruční lhůta
- Záruční lhůta na revitalizaci panelového domu, paneláku

Jsme bytové družstvo v Kopřivnici (panelový dům), 2007 revitalizace. Jsme zde od 05/2013 a manžel zvolen předsedou. Objevili jsme několik vad, které však laik pouhým okem při předávání řemeslných prací nemohl objevit a projevily se až po letech (např. konstrukce lodžií rezaví po demontáži jsme zjistili, že pod lištami jsou dutiny výplně zalepeny jen lepicí páskou nebo ve sklepním prostoru dodavatel tepla upravoval přístup - vyřezali do panelu pod úrovní terénu díru a zazdili obyčejnou cihlou bez hydroizolace, vlhne to). Jedná se o špatně provedené řemeslné a stavební práce, které jsou však již většinou po záruce. Lze nějak nárokovat jejich nápravu a odstranění vad, popř finanční odškodnění? Děkuji, Veronika

ODPOVĚĎ:
Přestože to z Vašeho dotazu výslovně nevyplývá, budu předpokládat, že předmětné řemeslné práce byly bytovému družstvu poskytnuty na základě smlouvy o dílo, uzavřené dle § 536 a násl. Obchodního zákoníku (který byl k 1. 1. 2014 zrušen).

Stručná odpověď na Váš dotaz zní: práva z vad předaného díla je možné uplatnit pouze v záruční době, po jejím marném uplynutí jsou odstranění těchto vad (či jiná kompenzace) právně de facto nevymahatelné.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že dle § 560 Obchodního zákoníku odpovídal zhotovitel za vady, jež mělo dílo v době jeho předání; za vady díla, na něž se vztahovala záruka za jakost, odpovídal zhotovitel v rozsahu této záruky.

Pokud pak bytové družstvo předmětné vady řemeslných prací neodhalilo po jejich předání, bylo by možné uvažovat o porušení jeho povinnosti k bezodkladné prohlídce tohoto díla dle § 562/1 Obchodního zákoníku.

Současně dle § 562/2 Obchodního zákoníku Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí zhotoviteli vady díla

a/ bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí,

b/ bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle § 562/1 Obchodního zákoníku,

c/ bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.

V současné chvíli lze proto Vašemu bytovému družstvu doporučit obrátit se na zhotovitele vadného díla s výzvou k odstranění zjištěných vad, právní nárok na jejich bezplatné odstranění však bytovému družstvu vznikne pouze v případě těch vad, u nichž dosud běží záruční doba. Odstranění ostatních vad pak bude záviset pouze na rozhodnutí zhotovitele.

_

OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Musí vlastník udržovat veřejnou cestu ve sjízdném a schůdném stavu?
- Povinnosti vlastníka veřejné cesty (sjízdnost, schůdnost)
- Musí majitel udržovat veřejnou cestu ve sjízdném a schůdném stavu?
- Povinnosti majitele veřejné cesty (sjízdnost, schůdnost)
- Povinnosti majitele veřejné cesty, veřejné komunikace
OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Odpovědnost vlastníka cesty za škodu způsobenou jejím uživatelům (chodcům, řidičům)
- Odpovědnost majitele cesty za škodu způsobenou jejím uživatelům (chodcům, řidičům)
- Je majitel veřejné cesty odpovědný za úraz (např. náledí, výmol ad.)?
- Zbavení se odpovědnosti majitelem veřejné cesty cedulí vstup na vlastní nebezpečí
- Zbavení se odpovědnosti majitelem veřejné cesty cedulí cesta se v zimě neudržuje
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to pozemní komunikace - definice, vysvětlení, příklad
- Pozemní komunikace - definice, příklad, vysvětlení
- Jak poznat jestli je cesta veřejná nebo neveřejná
- Veřená a neveřejná komunikace (cesta) - rozdíl podle Zákona o veřejných komunikacích
- Kdo určuje jestli je cesta veřejná nebo neveřejná?
- Kdo určuje jestli je komunikace veřejná nebo neveřejná?
- Jak udělat z veřejné cesty cestu neveřejnou (soukromou)?
- Jak udělat z veřejné komunikace komunikaci neveřejnou (soukromou)?

Chci se zeptat ohledně příjezdové cesty. Kupujeme pozemek a společně s ním nám majitel nabídnul i cestu, která k němu vede. S největší pravděpodobností ji koupíme, aby v budoucnu nebyl problém s přístupem a nemuseli jsme řešit věcné břemeno, apod. Každopádně máme trochu obavy, jaké povinnosti plynou z vlastnictví cesty? Údržba? Co když se stane, že si někdo na cestě ublíží, na náledí. Je třeba cestu udržovat? Lze na ni umístit značku, či ceduli, která by nás před případnými problémy mohla ochránit (např. cesta se neudržuje, "vstup na vlastní nebezpečí" apod. ?
Zkrátka jaké povinnosti s vlastnictvím cesty nastanou? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Dle znění dotazu předpokládám, že ve Vámi popsaném případě se jedná o účelovou komunikaci ve smyslu § 7 zákona o pozemních komunikacích. Dle tohoto ustanovení je účelovou komunikací
a/ pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků;
b/ účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu.

Vlastníkem účelových komunikací pak mohou být fyzické či právnické osoby (§ 9/1 zákona o pozemních komunikacích).

Ve Vašem případě je podstatné, zda lze předmětnou účelovou komunikaci označit za veřejně přístupnou či nikoli. Dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích smí každý užívat pozemní komunikace (tedy i veřejně přístupné účelové komunikace) bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (tzv. obecné užívání), přičemž každý uživatel se musí přizpůsobit stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu dotčené pozemní komunikace. Má-li se tedy předmětná účelová komunikace nacházet uvnitř oploceného (či jinak vymezeného) pozemku či komplexu, do něhož nebude možný veřejný přístup, bude možné uvažovat o jejím zařazení do kategorie veřejně nepřístupných účelových komunikací dle definice pod písm. b/ výše, v ostatních případech se bude jednat o účelovou komunikaci veřejně přístupnou.

Máte-li pochybnosti o tom, zda se ve Vašem případě jedná o účelovou komunikaci veřejně přístupnou či nepřístupnou, doporučuji Vám konzultovat tuto otázku s místně příslušným silničním správním úřadem, kterým je dle § 40/1 zákona o pozemních komunikacích v první řadě obecní úřad obce s rozšířenou působností (v přenesené působnosti pak všechny obce).

Mírně nad rámec Vašeho dotazu pouze doplňuji, že zařazení účelové komunikace do kategorie veřejně přístupných účelových komunikací nemusí být definitivní, dle § 7/1 zákona o pozemních komunikacích může příslušný silniční správní úřad na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka.

Stanete-li se v budoucnu vlastníkem veřejně přístupné účelové komunikace, je vhodné vědět, že v této souvislosti budete nucen strpět:

- veřejné užívání této účelové komunikace dle § 19/1 zákona o pozemních komunikacích (což vyplývá ze samé podstaty této pozemní komunikace), a to v rozsahu, jak uvedeno výše;

- omezení provozu na této komunikaci uzavírkou a případné převedení provozu z jiné uzavřené pozemní komunikace v rámci objížďky (§ 24/1 a 6 zákona o pozemních komunikacích), samozřejmě v případě, že vedení objížďky stavebně-technický charakter předmětné účelové komunikace umožňuje.

Co se týče povinnosti k údržbě veřejně přístupné účelové komunikace ve sjízdném a schůdném stavu a související odpovědnosti za případně vzniklou škodu, je klíčovým § 27 zákona o pozemních komunikacích. Toto ustanovení zakotvuje povinnosti pouze vlastníkům dálnic, silnic, místních komunikací a chodníků, nikoli však vlastníkům veřejně přístupných účelových komunikací, na Váš případ tak § 27 zákona o pozemních komunikacích nedopadá.

Shora uvedené však neznamená, že by Vaše odpovědnost za případně vzniklou škodu byla zcela vyloučena. V tomto ohledu se pouze nebude aplikovat speciální úprava dle zákona o pozemních komunikacích, nýbrž bude možné vycházet z obecných ustanovení občanského zákoníku.

V této souvislosti je vhodné poukázat na obecnou prevenční povinnost, dle které:

- je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného, a to vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2900 občanského zákoníku);

- má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, a to vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života (§ 2901 občanského zákoníku), stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

Shora citovaná ustanovení občanského zákoníku lze shrnout tak, že údržba veřejně přístupné účelové komunikace je nutná do té míry, aby v důsledku jejího špatného stavebně-technického stavu nevznikaly pro její uživatele nebezpečné situace, kterým mohlo být řádnou údržbou zabráněno. Zároveň však není možné říci, že by byl vlastník veřejně přístupné účelové komunikace povinen udržovat jí ve schůdném a sjízdném stavu v intenzitě dle zákona o pozemních komunikacích (a souvisejícího prováděcího právního předpisu).

Myšlenku vyvěšení „informačních cedulí“ Vám pak doporučuji realizovat. Tímto způsobem se sice nelze odpovědnosti za případně vzniklou škodu zcela zbavit, je ale vhodné si uvědomit, že:

- dle § 2896 občanského zákoníku platí, že oznámí-li někdo, že svoji povinnost k náhradě újmy vůči jiným osobám vylučuje nebo omezuje, nepřihlíží se k tomu; učiní-li to však ještě před vznikem újmy, může být takové oznámení posouzeno jako varování před nebezpečím;

- dle § 2902 občanského zákoníku platí, že kdo porušil právní povinnost (např. tedy shora uvedenou obecnou prevenční povinnost), nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky; splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit;

- dle § 2903/1 občanského zákoníku platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

Informovanost uživatelů Vámi vlastněné veřejně přístupné účelové komunikace o jejím neudržování či nevyhovujícím stavebně-technickém stavu proto může Vaší odpovědnost za případně vzniklou škodu zmírnit či (za určitých okolností) zcela vyloučit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Jak změnit nájemní smlouvu - postup
- Údržba pronajaté věci - kdo ji zajišťuje podle nového občanského zákoníku?
- Kdo musí uklízet sníh na pronajatém pozemku - majitel nebo nájemce?
- Kdo musí sekat trávu na pronajatém pozemku - majitel nebo nájemce?
- Je možné nenapsat výši nájemného do nájemní smlouvy? § 2217/1 nového občanského zákoníku
- Musí být v nájemní smlouvě výše nájemného? § 2217/1 nového občanského zákoníku
- Omezení pronajatých prostor úpravou nájemní smlouvy - § 2202/1 nového občanského zákoníku
- Nájem pozemku kolem domu SVJ a změna nájemní smlouvy na pozemek

Jsem členem SVJ. Náš dům má pozemek o rozloze 2140 m3, jde o podnájem pozemkového fondu.
Platíme ročně 42.585 Kč. Ve smlouvě nemáme napsáno, že se musíme starat o pozemek - sečení trávy, odklízeni sněhu atd.
Můžeme požádat o snížení nájemného nebo je to už dáno při sepsání smlouvy z roku 2008.
Šlo by část pozemku, jelikož je brán v evidenci katastru nemovitostí na katastrálním úřadu jako celek oddělit - zelená plocha na které není možno mít stavební povolení a je brána jako zahrada.
Děkuji. Hanka

ODPOVĚĎ:
V zásadě platí, že po dohodě pronajímatele a nájemce je možné téměř vše.

Co se týče údržby pronajatého pozemku, je vhodné vědět, že dle § 2207/1 nového občanského zákoníku platí, že po dobu nájmu provádí běžnou údržbu věci (zde pozemku) nájemce, ledaže se k ní zavázal pronajímatel.
Ostatní údržbu věci a její nezbytné opravy provádí pronajímatel, ledaže se k některému způsobu nebo druhu údržby a k opravě některých vad zavázal nájemce. Ze shora uvedeného lze dle mého názoru dovodit, že sečení trávy či odklízení sněhu lze v tomto ohledu považovat za běžnou údržbu pronajatého pozemku, k níž je povinno SVJ (jako nájemce pozemku).

Výše (či způsob výpočtu výše) nájemného by měla být stanovena v nájemní smlouvě (§ 2217/1 nového občanského zákoníku), přičemž neobsahuje-li tato smlouva speciální ujednání o způsobu změny výše nájemného, může se tak stát pouze na základě dohody pronajímatele a nájemce, kterou lze následně vtělit do dodatku nájemní smlouvy.

Rozdělení pronajatého pozemku na několik částí je samozřejmě také možné, muselo by mu však předcházet územní řízení dle § 82 stavebního zákona. Jednodušší (a levnější) variantu v této souvislosti představuje změna nájemní smlouvy (opět prostřednictvím jejího dodatku), kterou bude namísto celého pozemku pronajata pouze jeho část, kterýžto postup je v § 2202/1 nového občanského zákoníku výslovně připuštěn.

Má-li proto Vaše SVJ zájem o změnu nájemní smlouvy (ať už se bude jednat o přesnější úpravu povinnosti nájemce k údržbě pozemku, změnu výše nájemného či změnu předmětu nájmu), může se obrátit na pronajímatele s písemným návrhem na uzavření dodatku nájemní smlouvy. V této souvislosti je však nezbytné připomenout, že ne/vyhovění návrhu na uzavření dodatku nájemní smlouvy je pouze věcí rozhodnutí pronajímatele, tzn. že SVJ nevzniká na změnu uzavřené nájemní smlouvy právní nárok.

_

RŮZNÉ-STABY
- Co je to nemovitá věc podle nového občanského zákoníku 2014?
- Co je to nemovitost podle nového občanského zákoníku 2014?
- Co je to nemovitost podle starého a nového občanského zákoníku 2014?
- Co je to nemovitost - definice, vysvětlení, příklad
- Nemovitá věc, nemovitost - definice podle nového občanského zákoníku 2014
- Zahradní domek - je to nemovitost nebo ne?
- Patří mezi nemovitosti i zahradní domek?
- Je nutný územní souhlas na stavbu zahradního domku?
- Je nutné stavební povolení na stavbu zahradního domku?
- Je nutná stavební ohláška na stavbu zahradního domku?
- Zahradní domek na zemních vrutech - jde o nemovitost nebo ne?
- Zahradní domek na zemních vrutech - je nutné stavební povolení, ohlášení?
- Zahradní domek na zemních vrutech - je nutný územní souhlas?
- Je věc postavená na vrtacích kolících stavbou a nemovitostí nebo ne?

Potřebuji územní souhlas pro stavbu zahradního domku, půdorys 2x2 m, výška 2,2 m, postaveném na zemních vrutech = železné kolíky zavrtané ručně co země - tedy bez betonových základů? Dle firmy vyrábějící zemní vruty se nejedná o stavbu, jelikož není pevné spojení se zemí a tudíž žádné povolení ani územní souhlas nepotřebuji. Jde mi především o to, zda mohu takovýto zahradní domek postavit blíže než 2 m od plotu (hranice pozemku) a neplatit tak poplatek 5.000 Kč kvůli výjimce. Souhlas souseda mám. Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Je možné konstatovat, že právní názor firmy je mylný, a to ze dvou důvodů:

1/ Dle § 498 nového občanského zákoníku jsou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá (tato věta se však na Váš případ nevztahuje). Veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité.

Součástí každého pozemku je prostor nad i pod jeho povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (s výjimkou staveb dočasných), včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech (§ 506/1 nového občanského zákoníku).

Shora uvedené lze shrnout tak, že nový občanský zákoník vymezuje nemovité věci částečně jiným způsobem, než jak tomu bylo ve starém Občanském zákoníku, zejména je však důležité, že stavba (která je nově v zásadě součástí pozemku, tzn. že není samostatnou nemovitou věcí) nemusí být s pozemkem spojena vždy pevným základem (tato podmínka v novém občanském zákoníku také chybí). Za stavbu tak lze označit (jak je uvedeno v důvodové zprávě k novému občanskému zákoníku) jakoukoli stavbu, ať trvalou nebo dočasnou, ať spojenou pevně základy s pozemkem nebo s vlastností movité věci.

2/ Firma pak především nepřípustným způsobem zaměňuje soukromoprávní vymezení stavby s jeho vymezením veřejnoprávním, tzn. že zohledňuje pouze úpravu dle starého Občanského zákoníku (přestože by měla vzít na zřetel nový občanský zákoník, který je účinný již půl roku - od 1.1.2014) a zcela pomíjí úpravu dle stavebního zákona (jako základního veřejnoprávního předpisu v této oblasti).

Stavbou se dle § 2/3 stavebního zákona rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

S ohledem na Vámi udávané rozměry zahradního domku, způsob jeho připevnění k pozemku i skutečnost, že tyto domky jsou jako celek dodávány jedinou firmou pak lze konstatovat, že tento zahradní domek představuje s největší pravděpodobností výrobek plnící funkci stavby, dle shora citovaného ustanovení stavebního zákona se tedy i takový domek považuje za stavbu.

S firmou lze souhlasit v tvrzení, že pro umístění tohoto zahradního domku by nemělo být vyžadováno žádné rozhodnutí stavebního úřadu, pouze však za splnění následujících podmínek:

- Dle § 79/2 písm. o) stavebního zákona nevyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby (ani územní souhlas) mimo jiné stavba do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

- Dle § 103/1 písm. a) stavebního zákona nevyžadují stavební povolení (ani ohlášení stavebnímu úřadu) stavební záměry uvedené v § 79/2 stavebního zákona, stavební povolení (ani ohlášení stavebnímu úřadu) pak není výslovně požadováno ani v případech výrobků plnících funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně (§ 103/1 písm. e) bod 16 stavebního zákona).

Jak však vyplývá již ze shora citovaného § 79/2 písm. o) stavebního zákona, je pro umístění jednoduché stavby bez vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu nezbytné, aby byla zachována minimální odstupová vzdálenost od společných hranic pozemků, měla-li by být tato minimální odstupová vzdálenost porušena, bylo by nutné zahájit územní řízení, v jehož rámci byste mohl žádat o výjimku. Pouze pro doplnění proto dodávám, že minimální odstupové vzdálenosti staveb jsou pro Váš případ stanoveny v § 25/5 a 6 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění).

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Jak je kontaktovat člověka když nevím kde bydlí?
- Co je to zprostředkování kontaktu podle zákona o evidenci obyvatel?
- Zprostředkování kontaktu podle zákona o evidenci obyvatel
- Jak najít osobu blízkou když nevím kde bydlí?
- Jak najít rodinného příslušníka když nevím kde bydlí?
RŮZNÉ-SMLOUVY, LISTINY /NÁLEŽITOSTI, OBSAH/
- Náležitosti žádosti o zprostředkování kontaktu podle Zákona o evidenci obyvatel
RODINA-DRUŽSTEVBNÍ BYTY A MANŽELSTVÍ
- Vypořádání družstevního bytu při rozvodu podle starého občanského zákoníku
- Komu zůstane byt při rozvodu manželství podle starého občanského zákoníku

1979 jsem dostal od podniku družstevně stabilizační byt a v dekretu je napsaná také moje ted už bývalá manželka. V roce 1982 jsme se rozvedli a manželka si vše odstěhovala a v bytě nebydlí už 32 let. Majetkoprávní vyrovnání nemáme. Byt si mám koupit do osobního vlastnictví, ale družstvo mě to neumožní, prý to nejde má k tomu dát souhlas moje bývalá manželka, ale nikdo neví kde se zdržuje a kde bydlí, prostě se nedá sehnat. Takže ho nemůžu ani prodat ani koupit. Prosím Vás o pomoc, nevím kam bych se měl obrátit a jsem bezradný. Moc děkuji, Luděk

ODPOVĚĎ:
Odpověď na Váš dotaz rozdělím pracovně do 2 částí, přičemž dle znění dotazu předpokládám, že v okamžiku přidělení družstevního bytu jste již byl ženat:

1/ Členství Vaší bývalé manželky v bytovém družstvu:
Dle § 172/2 starého Občanského zákoníku (ve znění platném k roku 1979) platilo, že u družstevního bytu mohlo právo společného užívání vzniknout jen mezi manžely, přičemž vzniklo-li jenom jednomu z manželů za trvání manželství právo na přidělení družstevního bytu (což ve Vašem případě předpokládám), vzniklo s právem společného užívání i společné členství manželů v družstvu; z tohoto členství byli oba manželé oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 175/2 starého Občanského zákoníku).

V případě rozvodu manželství pak měl dle § 177 /2 starého Občanského zákoníku rozhodnout soud (pokud se rozvedení manželé nedohodli sami), na návrh jednoho z rozvedených manželů a po slyšení orgánu družstva, o zrušení práva společného užívání družstevního bytu, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva byt dále užívat; tím mělo zaniknout i společné členství rozvedených manželů v družstvu.

Současně dle § 180/1 (ve spojení s § 181) starého Občanského zákoníku platilo, že pokud jeden z manželů opustil trvale společnou domácnost, společné užívání bytu zaniklo a jediným uživatelem se stal ten manžel, který v bytě zůstal. Z tohoto důvodu by pak bylo možné uvažovat o zániku užívacího práva k bytu na straně Vaší bývalé manželky (přestože o této skutečnosti měl správně rozhodnout soud), nutno však podotknout, že členství Vaší manželky v bytovém družstvu by mohlo být opravdu stále zachováno (ovšem již bez právního vztahu k Vámi obývanému bytu).

Pouze na okraj pak doplňuji, že k 1. 1. 1992 se právo osobního užívání bytu změnilo na nájem (§ 871/1 starého Občanského zákoníku).

V současné chvíli Vám doporučuji kontaktovat advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

s jehož pomocí se můžete obrátit na bytové družstvo s výzvou k umožnění převodu družstevního bytu do Vašeho osobního vlastnictví, a to s poukazem na zánik užívacích práv Vaší bývalé manželky dle shora citovaných ustanovení starého Občanského zákoníku. V případě neochoty bytového družstva pak není vyloučeno ani soudní řešení nastalého sporu.

2/ Kontaktování bývalé manželky:
Pokud byste naopak chtěl svou bývalou manželku kontaktovat a s její pomocí převést družstevní byt do Vašeho osobního vlastnictví, můžete využít institutu zprostředkování kontaktu dle § 8b zákona o evidenci obyvatel. Dle tohoto ustanovení platí, že:

- na základě písemné žádosti občana staršího 15 let o zprostředkování kontaktu zprostředkuje Ministerstvo vnitra požadovaný kontakt jiným občanem uvedeným v žádosti s využitím základního registru obyvatel;

- kontaktující osoba uvede v žádosti své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a adresu místa trvalého pobytu, popřípadě jiné kontaktní údaje. Ke kontaktované osobě uvede údaje, podle nichž ji bude možné identifikovat, zpravidla jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, datum narození a místo posledního jí známého trvalého pobytu;

- podpis na žádosti musí být úředně ověřen; to neplatí, žádá-li občan o zprostředkování kontaktu osobně na matričním úřadě, obecním úřadě obce s rozšířenou působností, krajském úřadě nebo Ministerstvu vnitra a prokáže svoji totožnost;

- Ministerstvo vnitra provede šetření v základním registru obyvatel a v informačním systému; pokud se podaří jednoznačně identifikovat kontaktovanou osobu, zašle jí Ministerstvo vnitra informaci o zprostředkování kontaktu obsahující jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu kontaktující osoby; pokud kontaktující osoba uvede v žádosti podle odstavce 2 vedle adresy místa trvalého pobytu i jiné kontaktní údaje, zašlou se kontaktované osobě namísto adresy místa trvalého pobytu tyto jiné kontaktní údaje kontaktující osoby.

RŮZNÉ-STAVBY
- Kdo je povinen aktualizovat stavební dokumentaci k nemovitosti?
- Původní majitel nemovitosti neaktualizoval stavební dokumentaci - co dělat?
- Dokumentace skutečného provedení stavby novým majitelem nemovitosti

08/2012 jsem koupil rekreační chatu se zahradou. Nemovitost má číslo evidenční. Dotazem na stavebním úřadu jsme zjistili, že zde žádné doklady k nemovitosti nemají a byli jsme odkázáni na obecní úřad. Na obecním úřadu dohledali složku, ve které je vydané povolení ke stavbě, avšak není zde žádný doklad o kolaudaci, přičemž evidenční číslo přiděleno bylo.
Výkresová dokumentace ke stavbě ve složce obecního úřadu (kromě přibližného půdorysu celku) je zcela jiná než skutečná stavby - tvar místností, vchody do místností, atd. Evidentně tedy byla nakonec postavena chata jiná, než je v založené dokumentaci.
1. Vzniká mně - novému majiteli - nějaká povinnost, pokud takovou věc zjistím?
2. Mohou z uvedené skutečnosti vzniknout v budoucnu nějaké komplikace a jak jim předejít?
V dokumentaci je uvedeno, že byly provedeny trhací práce při hloubení studny v roce 1982, přičemž od původního majitele mám písemné prohlášení, že studna byla původně zhotovena před rokem 1955 - jednalo se tedy o prohloubení studny odstřelem.
3. Bude se taková studna posuzovat jako zhotovená před rokem 1955 nebo v roce 1982 - (povinnost požádat o povolení odběru vody atd. )? Děkuji, Ivan

ODPOVĚĎ:
Pro vzájemnou provázanost Vašich dotazů sloučím odpověď na ně do jediného textu:

Dle § 125/1 stavebního zákona platí, že vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení, přičemž při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.

Neboť k zákonem předvídanému postupu ve Vašem případě nedošlo (tzn. že dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu), lze uvažovat o vzniku Vaší povinnosti (jako současného vlastníka stavby) k pořízení tzv. dokumentace skutečného provedení stavby. Pořízení této dokumentace Vám může být stavebním úřadem rovněž nařízeno (§ 125/3 stavebního zákona). V této souvislosti Vám lze doporučit kontaktovat místně příslušný stavební úřad a informovat se zde, zda bude z jeho strany pořízení dokumentace skutečného provedení stavby vyžadováno (popř. zda nepostačí pořízení zjednodušené dokumentace stavby, tzv. pasportu stavby).

Náležitosti dokumentace skutečného provedení stavby jsou pak stanoveny v § 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Stavební úřad je v tomto případě při své úvaze o legálnosti stavby "bez dokumentace" (resp. o účelu, za nímž byla stavba původně povolena) povinen vycházet z domněnky, že stavba je určena k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena (v této otázce by pak ve Vašem případě nemělo dojít ke komplikacím). Jestliže vybavení stavby vyhovuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad. Při pátrání po účelu stavby může stavební úřad vycházet např. z údajů katastru nemovitostí či archivů jiných správních orgánů. Použitelné jsou však rovněž svědecké výpovědi či skutečnost, že stavbě bylo přiděleno evidenční číslo (ve smyslu § 31/2 zákona o obcích).

Obdobný postup Vám pak lze doporučit rovněž v případě studny, přičemž zde je nutné kontaktovat speciální stavební úřad (neboť studna je vodním dílem), kterým je místně příslušný vodoprávní úřad (§ 104/2 Zákona o vodách).

_

OBČAN-DAROVÁNÍ
- Rizika darování nemovitosti nezletilému potomkovi (byt, dům s hypotékou)

Jak zajistit, aby dědila dcera byt, který jsem nabyla před vstupem do manželství?
Byt v osobním vlastnictví jsem nabyla před sňatkem, je tedy psán na moje jméno. S manželem máme společně jednu dceru. Manžel má však další dceru z předchozího manželství. Z důvodu ušetření nákladů na hypotéku, kterou byt splácíme, je možnost, aby do smlouvy s bankou vstoupil i manžel a stal se tak polovičním vlastníkem bytu – s tím problém nemám.
Jak ale zajistit, aby celý byt jednou dědila jen naše společná dcera? Lze byt přepsat na dceru již nyní (jsou jí 3 roky)?
Má v současné situaci manželova dcera na byt v jakémkoliv poměru nárok? Děkuji. Izabela

ODPOVĚĎ:
V tuto chvíli záleží na tom, co máte na mysli, když říkáte, že manžel vstoupí do smlouvy s bankou. Pokud by měl být vedle Vás dalším dlužníkem, tak to nemá na situaci žádný vliv.
V takovém případě napište závěť, doporučuji u notáře, neboť se předpokládá, že je v ní vše v pořádku a je uschovaná v trezoru (cena činí 2200,- Kč). Pak se byt zdědí dcera a Vy se nemusíte obávat.
Pokud byste však rozšířili společné jmění manželů o tento byt u notáře a ten pak byl Vás obou - byl by ve Vašem společném jmění manželů a vliv by to mělo.
Potom bych Vám závěť doporučila napsat také, avšak dcera by v konečném důsledku dostala pouze půlku bytu, protože polovina bude manžela. Pokud závěť nenapíšete, dcera bude mít zákonný nárok pouze na čtvrtinu bytu.
Pokud je tedy byt pouze Váš, dcera má bez závěti nárok na polovinu bytu. Pokud je Váš i manžela, dcera má nárok na čtvrtinu, neboť manžel dostane polovinu proto, že je manžel a dále ještě polovinu z druhé poloviny, protože je dědic ze zákona.
Byt na dceru obecně přepsat jde, ale rozhodně to nedoporučuji. Je možné, že by Vám banka neodvolila byt přepsat, je potřeba se banky na toto zeptat. Poté byste tam ale rozhodně nemohla mít věcné břemeno, protože s tím by banka u hypotéky nikdy nesouhlasila a to je pro Vás velké riziko na někoho, byť na dceru přepsat byt a nevědět, jestli se něco nestane a z bytu budete muset odejít.
Pokud byste se rozhodla byt na dceru přepsat, počkejte, až budete mít zplacenou hypotéku. Poté jednoznačně doporučuji jít za notářem nebo za advokátem, aby Vám s tím pomohl. Pokud bude totiž dcera pořád nezletilá, budete muset požádat soud ustanovit kolizního opatrovníka (nějakou třetí osobu, která darovací smlouvu za dceru podepíše). Nemůžete to totiž být Vy ani manžel. Pak až Vám soud tohoto opatrovník ustanoví, sepíšete darovací smlouvu, kterou opět musí schválit opatrovnický soud. Poté, co budete mít rozhodnutí soudu o schválení, můžete teprve smlouvu vložit do katastru nemovitostí.

_

SOUD-SOUDY A PRÁVNÍCI
- Vrácení částky za kolek při zpětvzetí žaloby
- Vrácení částky za kolek při zrušení žaloby
- Jak požádat o vrácení částky za kolek při zrušení žaloby?
- Jak požádat o vrácení částky za kolek při zpětvzetí žaloby?
- Jak požádat o vrácení částky za kolek při stažení žaloby?
- Vrácení poplatku soudem - § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích
- Vymáhání peněz z kolku podle zákona č. 82/1998 Sb.
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ DOTAZY
- Co je to prekluzivní lhůta - příklad, vysvětlení

2012 jsem řešila soudně vymáhání pohledávky, v rámci odvolacího řízení jsem zaplatila kolek 1.000 Kč, ale hned druhý den mi právník po přečtení spisu poradil odvolání zrušit s tím, že soud žádné kroky ohledně odvolání neučinil a tedy by mi měla být část poplatku vrácena. Požádala jsem tedy soud o vrácení soudního poplatku v únoru 2012, protože žádný poplatek nebyl vrácen ani nepřišla žádná odpověď, požádala jsem v roce 2013 znovu. Opět žádná reakce - ani platba, ani dopis.
Chtěla bych Vás proto požádat o radu, jak postupovat, když soud žádným způsobem nereaguje. Na koho je možné se obrátit? Přišlo by mi absurdní pohledávku žalovat. Předem děkuji za Vaši pomoc. Děkuji, Svatava

ODPOVĚĎ:
Podle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích platí, že "Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním." Ve Vašem případě tedy soud aplikuje tento postup, zjevně v plné výši.
Tvrzení, že soud neměl s Vaším podáním žádnou "práci" je poněkud nepřesné. Podání bylo nutné zaevidovat a pokud bylo vzato zpět, soud je povinen řízení zastavit, a to usnesením. Tedy tak zcela bez práce záležitost nebyla.

Pokud jste přesvědčena, že na vrácení poplatku máte nárok, obraťte se na předsedu soudu s výzvou k dobrovolnému splnění, jelikož soudní vymáhání pohledávky je v tomto případě výrazně ztíženo. V tomto případě totiž bylo nutné pohledávku vymáhat podle zákona č. 82/1998 Sb. , jako nárok související s nesprávným úředním postupem. Takový nárok ovšem musí být do půl roku od svého vzniku uplatněn u příslušného orgánu (v tomto případě Ministerstva spravedlnosti); tato lhůta již bohužel uplynula, přičemž se jedná o lhůtu prekluzivní čili propadnou.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Automatické přesčasy v práci - je legální a podle Zákoníku práce?
- Může zaměstnavatel automaticky přikazovat přesčasy zaměstnancům, pracovníkům?
- Může zaměstnavatel opakovaně přikazovat přesčasy zaměstnancům, pracovníkům?
- Práce přesčas - definice podle Zákoníku práce - § 78 odst. 1 písm. i) Zákoníku práce
- Co je to práce přesčas podle Zákoníku práce - § 78 odst. 1 písm. i) Zákoníku práce
- Maximální počet přesčasů za měsíc a za rok podle Zákoníku práce
- Je možné vést odpracovanou dobu a práci přesčas dohromady?
- Povinnost oddělit běžnou pracovní dobu a práci přesčas ve výkazech a účetnictví zaměstnavatele

Zaměstnavatel v letech 2012-2014 pravidelně každý týden automaticky nařizuje přesčasy. Předem je započítává do hodin týdenního plánu. Je v právu? Jako důvod k přesčasům udává "krach firmy". Přitom stále přijímá nové zaměstnance.
Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
Práci přesčas je zaměstnavatel oprávněn nařídit jen za podmínek stanovených v zákoníku práce (§ 93), a to jen výjimečně a z vážných provozních důvodů.

Definice práce přesčas je také přímo stanovena zákonem, a to v § 78 odst. 1 písm. i) ZP, kdy prací přesčas se rozumí:
- práce konaná zaměstnancem na příkaz (přikázaná práce přesčas) nebo se souhlasem (dohodnutá práce přesčas) zaměstnavatele
- nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby (ve většině případů 40 hodin týdně) a
- mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Přikázaná práce přesčas je také omezena nejvýše přípustným počtem hodin týdně (max. 8 hodin) a ročně (max. 150 hodin v kalendářním roce!).
Zaměstnavatel je tedy povinen předem naplánovat pracovní směny podle týdenní pracovní doby a až poté může nad jejich rámec nařizovat práci přesčas. Tato povinnost mu také vyplývá z ustanovení § 96 odst. 1 ZP, podle kterého je zaměstnavatel povinen vést odděleně evidenci odpracovaných směn a práce přesčas.

Za práci přesčas náleží zaměstnanci pracovní volno nebo příplatek, je proto nutné mít přehled o tom, jaká část odpracované doby byla prací přesčas. Pokud Váš zaměstnavatel takto nepostupuje, můžete se obrátit na příslušný inspektorát práce (podle sídla zaměstnavatele) s podnětem ke kontrole, inspektorát práce je povinen se danou věcí zabývat a zaměstnavateli může být za případná porušení uložena peněžitá pokuta a povinnost sjednat nápravu.

Domnívám se, že postup zaměstnavatele je v jeho zájmu - chce ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění a na mzdách za zaměstnance, které by jinak byl nucen přijmout do pracovního poměru.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Podkroví není zaznamenáno v podlahové ploše bytu - jak to napravit?
- Podkroví není v podlahové ploše bytu a SVJ to neřeší - co dělat?

SVJ s 30-ti byty, kolaudace 2000, v posledních patrech je 10 bytů, které mají k dispozici podkroví, do kterého je přístup po dřevěném schodišti z těchto bytů. V podkroví je topení a mnoho střešních oken. Původní vlastník (už neexistuje) v Prohlášení vlastníka nezapočítal podlahovou plochu podkroví do podlahové plochy bytu a KN tyto byty zapsal pouze ve velikosti ploch spodních místností. Vlastníci bytu s podkrovím mají nižší vlastnický podíl a podílejí se na společných nákladech nižším podílem. V kolaudaci je uvedeno, že k podkrovním bytům patří „půdní prostor“ přístupný po schodišti z těchto bytů.
Domníváme se, že prohlášení vlastníka je v rozporu se zákonem 72/1994 Sb. §2) písm. i) a chtěli bychom docílit změny prohlášení vlastníka. Na shromáždění vlastníků se nepodařilo změnu odsouhlasit, protože nemáme ¾ většinu a majitelé podkroví jsou proti. Jaké máme možnosti abychom docílili změny prohlášení vlastníka? Jakým způsobem lze použít § 1168 NOZ? Děkuji, Anna

ODPOVĚĎ:
Podle Vámi citovaného ustanovení Vám v této situaci může pomoci soud a patrně tento způsob bude jediným, který můžete využít, neboť dohoda není možná.
Zaráží mě jen pasáž nesprávné nebo neurčité vymezení jednotky. Domnívám se, že vymezení určité je a co se správnosti týče, tak "jen" při vymezení jednotky nebylo zahrnuto podkroví. Nedokážu posoudit, zda se v tomto případě jedná o nesprávnost. Na straně druhé, ať se bude jednat o "nesprávnost" a nebo změnu vymezení jednotky, obraťte se s návrhem na nové vymezení na soud, který ve věci rozhodne a tím bude vše definitivní.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA
- Pracovní doba nezletilých
- Kolik hodin může pracovat nezletilý zaměstnanec?
- Maximální pracovní doba nezletilého zaměstnance
- Může nezletilý zaměstnanec pracovat v noci?
- Noční práce nezletilého zaměstnance a Zákoník práce
- Pracovní doba mladistvých zaměstnanců, pracovníků
- Kolik hodin může pracovat mladistvý zaměstnanec?
- Maximální pracovní doba mladistvého zaměstnance
- Může mladistvý zaměstnanec pracovat v noci?
- Noční práce mladistvého pracovníka a Zákoník práce
- Práce přesčas u mladistvého nezletilého zaměstnance, pracovníka
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami u nezletilého zaměstnance - § 90 odst. 1 Zákoníku práce
- Nepřetržitý odpočinek mezi směnami u mladistvého zaměstnance - § 90 odst. 1 Zákoníku práce
- Nepřetržitý odpočinek v týdnu u nezletilého zaměstnance - § 92 odst. 1 ZP
- Nepřetržitý odpočinek v týdnu u mladistvého zaměstnance - § 92 odst. 1 ZP
PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Ústní pracovní smlouva - je možné aby pracovní smlouva byla sjednána ústně
- Ústně uzavřená pracovní smlouva a Zákoník práce
- Je možné ústní uzavření pracovní smlouvy?

Měla bych dotaz ohledně pracovní doby. Jsem mladší 18 let a nyní na 4 měsíce pracuji v místní prádelně. Přesto, že na pracoviště docházím každý den smlouvu žádnou nemám a je zde přes týden dvousměnný provoz. Ranní směna začíná vždy od 6:00 a končí ve 14:30. Větší problém je se směnou odpolední, která začíná od 11:00 a končí až jsou všechny zakázky hotové. Někdy je konec kolem 20:00, ovšem někdy až po 22:00. O víkendu je provoz pouze jednosměnný od 8:30 do dodělání zakázek, což je také velmi různé. Je tedy možné, aby nebyla pevně dána pracovní doba a volno pouze jeden den o víkendu? Děkuji, Dagmar

ODPOVĚĎ:
Pracovní smlouva musí být dle § 34 odst. 2 zákoníku práce (ZP) uzavřena písemně, jinak je neplatná (§ 582 odst. 1 nového občanského zákoníku). Pokud však již zaměstnanec započal s výkonem práce, není možné se u pracovní smlouvy dané neplatnosti dovolat (§ 20 ZP). I když jste tedy neuzavřela pracovní smlouvu ve formě, jakou vyžaduje zákon, není možné existenci Vašeho pracovního poměru zpochybnit. Přesto však doporučuji dodatečně pracovní smlouvu písemně uzavřít, neboť je ve Vašem zájmu mít právní jistotu týkající se existence Vašeho pracovního poměru.

Mladiství nesmí vykonávat práci přesčas a práci v noci (§ 245 odst. 1 ZP), jejich týdenní pracovní doba může činit max. 40 hodin týdně a délka směny v jednotlivých dnech může být max. 8 hodin (§ 79a ZP). Z daného vyplývá, že pokud odpolední směna začíná v 11 hodin, musí pak skončit nejpozději v 19.30 hod, a to bez výjimky, neboť směna může mít max. 8 hodin plus min. 30 minut přestávka na jídlo a oddech a není možné, abyste pracovala přesčas. Zaměstnanci mladší 18-ti let pak také musí mít nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami alespoň 12 hodin (§ 90 odst. 1 ZP). Postup zaměstnavatele tak není v souladu se Zákoníkem práce.

Volno pouze jeden den v týdnu také není možné, neboť pokud pracujete denně 8 hodin, pak naplníte max. fond pracovní doby 40 hodin týdně během 5-ti pracovních dnů. Zároveň mladiství zaměstnanec musí mít nepřetržitý odpočinek v týdnu alespoň 48 hodin (§ 92 odst. 1 ZP). Postup zaměstnavatele také není v souladu se zákoníkem práce.
V daném případě je možné se obrátit na příslušný inspektorát práce s podnětem k šetření u Vašeho zaměstnavatele, kterému může být za zjištěná pochybení uložena ve správním řízení pokuta.

_

OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO
- Věcné břemeno doživotního bydlení - nový občanský zákoník 2014
- Věcné břemeno doživotního užívání bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Služebnost doživotního bydlení - nový občanský zákoník 2014
- Služebnost doživotního užívání bytu, domu, nemovitosti - nový občanský zákoník 2014
- Jak zřídit právo doživotního užívání bytu podle nového občanského zákoníku?
- Zřízení věcného břemene doživotního užívání bytu - nový občanský zákoník 2014
- Jak zřídit služebnost doživotního užívání bytu podle nového občanského zákoníku?
- Zřízení služebnosti doživotního užívání bytu - nový občanský zákoník 2014
- Výměnek - § 2707 a násl. nový občanský zákoník 2014
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zástavní smlouva - obsah listiny
OBČAN-DAROVÁNÍ
- Jak zajistit vyplacení daru sourozencem při darování bytu rodičem
- Jak zajistit vyplacení daru bratrem, sestrou při darování bytu rodičem
- Jak zajistit aby se potomci vyrovnali za dar od rodičů
- Dar od rodičů (nemovitost) a zajištění vyplacení mezi potomky
- Zajištění vyplacení mezi sourozenic za darovanou nemovitost od rodiče, rodičů
- Vyrovnání mezi potomky za dar od rodičů darovaný jednomu potomkovi (sourozenci)
- Vyrovnání mezi sourozenci za dar od rodičů darovaný jednomu potomkovi (sourozenci)
OBČAN-EXEKUCE, ZÁSTAVA
- Zástavní smlouva - zajištění vyplacení nemovitosti darované rodiči jednomu z potomků
- Zástava nemovitosti jako pojistka vyplacení vyrovnání sourozencům za byt, dům od rodičů
- Zástava nemovitosti jako pojistka vyplacení vyrovnání sourozencům za nemovitost od rodičů

Otec je rozvedený a vlastní byt. Má dvě dcery. Jedné (mé sestře) chce nyní darovat byt, který na ní chce napsat s věcným břemenem na dožití pro otce. S tímto všichni souhlasíme. Mě (druhá dcera) chce pomoci tak, že má sestra, na kterou bude byt napsaný, bude za to splácet po dohodě 1.100.000,- na dobu 25 let. Každý měsíc tedy necelé 4.000,-. Jakým způsobem toto sepsat?
1) Darovací smlouvou nemovitosti s věcným břemenem (může se do této smlouvy také dopsat, že je sestra povinna mi platit domluvenou částku? )Převede to na ni i tak katastr? Případně nemohu být při zapsání nemovitosti na ní do katastru, já být zapsána jako "zástavní právo" nebo něco takového? Dokud mi částku nedoplatí?
2) Napsat smlouvu o splácení dluhu na 1.100.000,- s podmínkou, že když přestane platit, na katastru by se byt zpět přepsal na obě sestry, každá 50% a 50%? S tím, že když by platit přestala, dosud zaslanou částku bych jí splácela zpět?
Jde v podstatě o ten byt: Otec chce podělit spravedlivě obě dvě dcery. Proto jedné chce dát byt a po druhé chce, ať za něj zaplatí 1.100.000,- druhé sestře, která nedostane nic jiného. Děkuji, Izabela

ODPOVĚĎ:
Vámi popsaná situace je z právního hlediska poměrně snadno řešitelná, a to především realizací varianty, kterou uvádíte pod číslem 1.

Vaše sestra může s otcem uzavřít darovací smlouvu (§ 2055 a násl. nového občanského zákoníku), v jejímž rámci sjedná s otcem právo doživotního užívání předmětného bytu (v tomto ohledu lze uvažovat o založení výměnku dle § 2707 a násl. nového občanského zákoníku nebo služebnosti bytu dle § 1297 a § 1298 nového občanského zákoníku).

S Vaší sestrou pak můžete uzavřít smlouvu, jejímž předmětem bude závazek Vaší sestry Vám splácet příslušnou částku, a to ve sjednané výši a sjednaným způsobem (v této souvislosti lze vycházet zejména z ustanovení o smlouvě o důchodu dle § 2701 a násl. nového občanského zákoníku). Pro zajištění řádného plnění závazku Vaší sestry Vám pak lze doporučit uzavřít se sestrou rovněž zástavní smlouvu (lze samozřejmě v rámci smlouvy o závazku splácet příslušnou částku), kterou se předmětný byt stane zástavou (§ 1309 a násl. nového občanského zákoníku), tzn. že nesplní-li dlužník (Vaše sestra) dluh řádně a včas, vznikne Vám oprávnění uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy; vyloučena pak není ani možnost, abyste si předmětný byt v případě nesplácení dluhu Vaší sestrou ponechala.

S ohledem na dlouhodobý charakter obou Vámi zmiňovaných závazků, tzn. práva dožití Vašeho otce a Vašeho práva na řádné splacení celé sjednané částky, a rovněž pro dobré smluvní ošetření všech souvisejících práv a povinností pro případ budoucího zhoršení rodinných vztahů, Vám pro přípravushora zmiňovaných smluv v každém případě doporučuji využít služeb notáře:

http://www.nkcr.cz/index.php?page=notari 

nebo advokáta:

http://www.advokatikomora.cz

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Je nájemce povinen podepsat novou nájemní smlouvu s novým majitelem bytu, domu?
- Je nájemce povinen podepsat novou nájemní smlouvu s novým majitelem bytu, domu?
- Výpověď nájmu pronajímatelem pro změnu majitele nemovitosti - je oprávněná?
- Musí nájemník podepsat novou nájemní smlouvu při změně majitele bytu, domu?
- Musí nájemce podepsat novou nájemní smlouvu při změně majitele bytu, domu?
- Může nájemník odmítnout novou nájemní smlouvu nového majitele bytu, domu?
- Nájem bytu - změna nájemní smlouvy z doby neurčité na určitou novým majitelem
- Změna nájemní smlouvy z doby neurčité na určitou novým majitelem bytu, domu
- Změna nájemní smlouvy z doby neurčité na určitou - nový občanský zákoník 2014
- Rekonstrukce bytu pronajímatelem - práva nájemníka, nájemce
- Na co má právo nájemník při rekonstrukci nájemního bytu?
- Kdo platí náklady na stěhování do náhradního bytu při rekonstrukci bytu nájemce?

Maminka bydlí 30 let v bytě a má nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Byt koupil nový majitel a mamince předložil novou smlouvu na dobu určitou v délce 2 měsíců! Řekl, že se musí vystěhovat do jiného bytu, vedle v panelovém domě, který ji nabídl jako alternativu, ohledně rekonstrukce bytu ve kterém se teď nachází. Problém ale je, že se také zmínil, že byt ve kterém se teď maminka nachází a který chce nový majitel zrekonstruovat, chce pro svého známého! Čeho se bojím a věřím, že tak i bude je, že pokud maminka podepíše novou nevýhodnou nájemní smlouvu na 2 měsíční dobu určitou, smlouvu ji pak dál neprodlouží a vyhodí ji i z bytu, který ji nabídl jako alternativu, bez možnosti vrátit se do starého bytu! Nechci, aby maminka podepisovala novou nájemní smlouvu a po 2 měsících se octla na ulici. Co může dělat? Může tak majitel zrušit smlouvu na dobu neurčitou, dát náhradní být a smlouvu na dobu určitou, pak smlouvu neprodloužit a maminku prostě vyhodit? I nová smlouva se mi zda poněkud fixní - hned v úvodu stojí, že byt ve kterém teď žije maminka je prázdný, což je nesmysl. Musí podepsat novou smlouvu? Děkuji, Ladislav

ODPOVĚĎ:
Podle nového Občanského zákoníku (účinného od 1.1.2014) platí, že změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka. Ve Vašem případě to tedy znamená, že i při převodu vlastnictví bytu, původní ujednání o pronájmu bytu zůstávají v platnosti. Navíc byl-li pronajat byt, ve kterém nájemce bydlí, nemá pronajímatel právo nájem vypovědět z důvodu změny vlastnictví. Mamince proto doporučuji, aby novou smlouvu v žádném případě nepodepisovala. Došlo by tak s největší pravděpodobností na Vaše slova, neboť nájem by po dvou měsících skončil a maminka by byla nucena se vystěhovat. V případě oprav bytu platí, že pakliže pronajímatel zamýšlí uskutečnit opravy v bytě, je povinen o tom nájemce informovat. V případě, že jsou opravy dokonce tak rozsáhlé, že je potřeba, aby nájemce opustil prozatímně byt, je pronajímatel povinen mu uhradit náklady spojené s náhradním bydlení a to i formou zálohy, která bude vyplacena předem. Vaše maminka nemá povinnost novou nájemní smlouvu podepsat. Velmi doporučuji, aby tak pravdu neučinila. V případě, že pronajímatel má s bytem jiné plány, nechť mamince nabídne výhodnější nabídku.

_

PRÁCE-PRACOVNÍ KÁZEŇ
- Zákaz vnášení cigaret do areálu zaměstnavatele
- Může zaměstnavatel zakázat nošení tabákových výrobků na pracoviště
- Zákaz nošení elektronických cigaret do zaměstnání - může to zaměstnavatel zakázat?
PRÁCE-NEPLATNÉ UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď kvůli nošení cigaret na pracoviště, do areálu zaměstnavatele
- Je možné dát vyhazov z práce kvůli nosení cigaret, tabákových výrobků do práce?
- Výpověď pro nošení cigaret, ecigaret, tabákových výrobků do práce - je oprávněná?

Pracuji v potravinářství, je to poměrně velká továrna na zpracování mléka. Platí tady přísný zákaz kouření, což já (jako kuřák) plně respektuji a dodržuji. Teď ale paní ředitelka vydala zákaz nošení cigaret, tabákových výrobků i lektronických cigaret (netabákového výrobku) do podniku. Na vrátnici bude údajně každý kontrolován, pokud se u něho najdou "zakázané věci", bude propuštěn. Pochopila bych situaci, kdybychom si (kuřáci) mohli nechat cigarety na vrátnici, ale nejde to. Prostě přes vrátnici podniku se nesmí přenést cigarety. Já v práci nekouřím, ale když odejdu z práce, tak si po cestě domů zapálit cigaretu chci. Připadá mi to docela už jako šikana. Má na tohle paní ředitelka právo? Nechá všem zaměstnancům podepsat papír, že jsou s tím srozuměni, kdo nepodepíše bude mít nejspíš také problémy.
Děkuji, Dana

ODPOVĚĎ:
Zaměstnavatel je oprávněn stanovit pravidla chování zaměstnanců na pracovišti, může tedy i určit, jaké předměty si může zaměstnanec na pracoviště přinést. Zaměstnavatel je totiž ten, kdo zodpovídá za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci, za protipožární ochranu, za průběh a výsledek své činnosti, za dodržování hygienických norem apod. Zároveň zaměstnanec má povinnost plně využívat pracovní dobu k plnění pracovních úkolů a určitá opatření zaměstnavatele mohou být dodržování této povinnosti nápomocna.
Rozhodnutí zaměstnavatele o tom, co si zaměstnanci mohou a nemohou do zaměstnání přinést, musí vycházet z konkrétních podmínek pracoviště a povahy dané práce. Případný zákaz musí být smysluplný a odůvodnitelný. Pokud zaměstnavatel vydal zákaz vnášení cigaret, elektronických cigaret a tabákových výrobků do areálu zaměstnavatele (tak tedy rozumím pojmu „podnik“), měl by mít k tomuto kroku určitý důvod, který by mohl být v oblasti potravinářského průmyslu i oprávněný. Tento důvod by měl být klíčovým pro posouzení oprávněnosti tohoto požadavku zaměstnavatele a nemožnosti uložení cigaret a podobných věcí na určitém místě u zaměstnavatele. Neboť se domnívám, že může být i sporné, zda cigarety lze podřadit pod pojem „věci, které se běžně do práce nosí“, a tudíž by pro ně platilo ustanovení § 226 zákoníku práce, podle kterého zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.
Obávám se, že vnesení tabákových výrobků nebo ecigarety do areálu zaměstnavatele by jako výpovědní důvod (dle Zákoníku práce) neobstálo.

_

SPRÁVNÍ-SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ
- Oprava chyby ve správním rozhodnutí správního úřadu
- Oprava chyby ve správním usnesení správního úřadu
- Odvolání proti správnímu rozhodnutí z důvodu chyby v rozhodnutí úřadu
- Odvolání proti usnesení správního orgánu - oprava chyby ve správním rozhodnutí
- Odvolání proti opravnému usnesení - informace
RŮZNÉ-STAVBY
- Soused staví příliš blízko mého domu - co mám dělat?
- Špatně zakreslené hranice stavby a opravné stavební rozhodnutí
- Zmeškání lhůty proti odvolání proti umístění stavby - lze se dodatečně bránit?
- Dodatečné odvolání proti stavbě po lhůtě k řádnému odvolání proti stavbě
- Co dělat pokud byla zmeškaná lhůta na odvolání proti stavbě, stavebnímu povolení?
- Zmeškání lhůty na odvolání proti stavbě, stavebnímu povolení - jak postupovat?
- Vzájemná vzdálenost dvou staveb dle zákona
- Jak daleko mohou od sebe být dvě budovy?
- Jak daleko mohou od sebe být dva domy
- Mimimální vzdálenost dvou domů od sebe
- Kolik metrů mohou být od sebe dvě stavby - minimální vzdálenost, odstup
- Minimální odstup dvou staveb - § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území
- Odvolání proti opravnému usnesení stavebního úřadu - informace


Jsme majitelé rodinného domu. Soused začal výkopové práce svého nového domu. Zjistili jsme, že dům bude umístěn 3 m od hranice našeho pozemku, což odpovídá vyhlášce, nicméně ve stavebním povolení je uvedeno 7 m, údajně udělal stavební úřad chybu a bude opravena, projekt je prý správně. Dům zcela zastíní nás i dalšího souseda. Půdorys budoucího domu je naprosto šílený - 32 m dlouhý a 6,7 m vysoký! Umístěn přímo před vchody našeho i sousedova domu. Bohužel jsme zmeškali lhůty k odvolání k původnímu stavebnímu rozhodnutí a neměli připomínky. Předpokládáme však, že bude vydáno opravené stavební rozhodnutí. Můžeme jej připomínkovat a nesouhasit s umístěním stavby? S novým sousedem jsme se pokoušeli již dohodnout, ovšem bezúspěšně. Děkuji, Simona

ODPOVĚĎ:
1/ Vzájemné odstupy staveb:
V souvislosti s povinnými odstupy staveb, které stanoví § 25 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006 Sb. , v platném znění) je vhodné vědět, že:

- vzájemné odstupy staveb musí mimo jiné splňovat požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí;

- je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m; ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.

Současně však platí, že ze shora uvedených pravidel mohou být učiněny výjimky, a to za splnění podmínek dle § 169 stavebního zákona (§ 26 vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).

2/ Oprava stavebního povolení:
Neboť stavební povolení je běžným rozhodnutím správního orgánu, je ve Vámi popsaném případě využitelný § 70 správního řádu. Dle tohoto ustanovení platí, že opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí (např. tedy stavebního povolení) provede ve formě usnesení správní orgán, který rozhodnutí vydal (a to na požádání účastníka stavebního řízení, tedy i Vás, nebo z moci úřední).

Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí. Právo podat odvolání proti opravnému usnesení anebo opravnému rozhodnutí má pouze ten účastník stavebního řízení, který jím může být přímo dotčen. Spočívá-li pak chyba stavebního úřadu v nesprávném uvedení povinné odstupové vzdálenosti sousedova domu, bylo by možné o přímém dotčení Vašich zájmů (zejména s ohledem na plánované rozměry sousedova domu) uvažovat. Podání odvolání proti opravnému rozhodnutí či usnesení stavebního úřadu Vám proto lze jednoznačně doporučit.

_

OBČAN-BYDLENÍ
- Neplatící nájemník se odmítá vystěhovat - jak postupovat?
- Nájemce dlužící na nájmu se odmítá vystěhovat - co dělat?
- Nájemce se odmítá vystěhovat - jak ho donutit opustit byt?
- Výhoda notářského zápisu se svolením k vykonavatelnosti - nájem bytu
- Proč je vhodné k nájemní smlouvě přidat notářský, exekutorský zápis?
- Notářský (exekutorský) zápis se svolením k vykonatelnosti - nájem bytu

Dali jsme neplatičům platnou výpověď z důvodu vzniklého dluhu přesahujícího 3 měsíční nájmy. Uplynula již lhůta jednoho měsíce, do kdy měli dle zákona byt opustit. I přesto v bytu i nadále pobývají a odmítají jej vyklidit. Jak máme postupovat, pokud se jich chceme co nejrychleji zbavit? Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
Pokud k nájemní smlouvě nemáte sepsán notářský (exekutorský) zápis se svolením k vykonatelnosti (což je dokument, na jehož základě je možné realizovat exekuci vyklizením nemovitosti), je třeba abyste podali žalobu na vyklizení nemovitosti a náhradu vzniklé škody.
_

PRÁCE-DOVOLENÁ
- Návrat učitelky po mateřské dovolené - může učit jiný předmět?
- Ředitel školy nemá pro učitelku po mateřské dovolené místo - co dělat?
- Jak informovat zaměstnavatele o nástupu po mateřské dovolené
- Nástup do práce po mateřské dovolené - jak informovat zaměstnavatele?

01.06.2014 budou našemu dítěti 3 roky. Manželka by měla nastoupit nazpět do zaměstnání - učitelka na gymnáziu. Již 11/2013 psala řediteli, že s nástupem počítá a ráda by se domluvila na podrobnostech. Ředitel ji postupně odkázal na osobní schůzku až v průběhu 06/2014 - tedy v době, kdy by již teoreticky měla pracovat. Také ji avizoval, že v aprobaci kterou má (čeština, dějepis) pro ní nemá pracovní místo, ale může jí nechat učit matiku a angličtinu (tedy naprostý nesmysl). Předpokládáme tedy, že chce manželku donutit k výpovědi bez vyplacení odstupného.
- Nemůže ředitel zneužít pozdějšího termínu schůzky s odkazem na to, že již uběhly 3 roky a místo nemusel držet?
- Když je v pracovní smlouvě uvedenou "učitel všeobecně vzdělávacích předmětů" je možné učitele nutit učit jiný předmět, než který má vystudovaný? Děkuji, Zdeněk

ODPOVĚĎ:
Pokud má Vaše manželka zažádáno o rodičovskou dovolenou do věku tří let dítěte, zaměstnavatel je povinen jí po tuto dobu držet pracovní místo odpovídající její pracovní smlouvě, tedy druhu a místu výkonu práce. Zároveň má manželka do tohoto data omluvenu u zaměstnavatele nepřítomnost v práci.

Ode dne 2. 6. 2014 již její nepřítomnost omluvena není a tento den by měla nastoupit zpět do zaměstnání nebo by se jiným způsobem měla vyřešit její nepřítomnost. Pokud by se tak nestalo a manželka by přesto do zaměstnání nenastoupila, mohl by zaměstnavatel její nepřítomnost považovat za neomluvenou absenci.
Pokud však zaměstnavatel chce její situaci řešit až v průběhu měsíce června 2014, tj. v době kdy by měla být její situace nějakým způsobem vyřešena, není tento postup v souladu se Zákoníkem práce, resp. správně uvádíte, že by mohl mít negativní dopad pro Vaši manželku (neomluvená absence). V dané situaci bych tedy doporučovala písemně oslovit zaměstnavatele s tím, že manželce končí rodičovská dovolená a je připravena nastoupit dne 2. 6. 2014 do zaměstnání, resp. že tohoto dne do zaměstnání osobně přijde a bude žádat přidělování práce v souladu s její pracovní smlouvou. Tento dopis je nutné doručit buď osobně např. na sekretariát školy a nechat si potvrdit převzetí, nebo zaslat doporučeně na adresu školy a mít doklad o odeslání. Pokud by zaměstnavatel trval na řešení situace až v průběhu měsíce června, pak by Vaše manželka měla akceptovat vždy jen písemnou odpověď a dožadovat se řešení situace (např. překážky v práci na straně zaměstnavatele, pokud by nebyl schopen jí po danou dobu přidělovat práci, neplacené volno, apod.), aby její nepřítomnost v práci byla omluvena. V případě, že zaměstnavatel nebude na dopis reagovat, pak by Vaše manželka měla dne 2. 6. 2014 do zaměstnání jít a osobně požadovat přidělování práce, popř. písemné oznámení o tom, proč jí práce přidělována být nemůže, a jakým způsobem se bude situace řešit, jak bylo popsáno výše.
Zaměstnavatel má povinnost přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Pokud tedy v pracovní smlouvě je uveden výše uvedený druh práce, pak aprobace učitele nehraje z hlediska zákoníku práce žádnou roli. Druhá věc je však soulad tohoto postupu ředitele školy se zákonem č. 563/2004 Sb. , o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, v platném znění, v jehož § 3 odst. 1 písm. b) je uvedeno, že pedagogickým pracovníkem může být pouze osoba, která mimo jiné splňuje předpoklad odborné kvalifikace pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, což v tomto případě není splněno. Daný postup by tak byl v rozporu se zákonem.

_

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Hromadná žaloba na zaměstnavatele - vymáhání dlužné mzdy
- Vymáhání platu, mzdy - hromadná želoba zaměstnanců
- Může více zaměstnanců podat žalobu na zaměsntnavatele - dluh na výplatě
- Vymáhání výplaty - hromadná žaloba zaměstnanců

Obracím se na vás s prosbou o pomoc. Zaměstnavatel mi doposud nevyplatil dlužnou mzdu a rád bych se jí nějakým způsobem domohl. Je možné podat žalobu společně s dalším kolegou, který také již v dané firmě není zaměstnán a je mu dlužná mzda. Děkuji, Bořivoj

ODPOVĚĎ:
- Pokud se jedná o nárok zaměstnance na navyplacenou odměnu z pracovněprávního vztahu je možné namísto žaloby žádat vydání platebního rozkazu ("návrh na vydání platebního rozkazu o… "). Soud by pak mohl rozhodnout bez jednání, pokud by z Vámi předpožených listinných důkazů byl Váš nárok zřejmý. Po vynesení a doručení rozhodnutí by žalovaný mohl do 15-ti dnů podat odpor (forma odvolání), kterým by se platební rozkaz zrušil a konalo by se pak klasické soudní ústní jednání, nebo by odpor nepodal a platební rozkaz by nabyl právní moci a stal by se exekučním titulem. Je to tedy rychlejší forma soudního řízení, soud tak může rozhodnout i bez Vašeho návrhu na platební rozkaz, na druhou stranu nemusí platební rozkaz vydat, i když ho navrhujete.
- Je možné požadovat i úroky z prodlení a to v konečném návrhu.
- Pokud Vám zaměstnavatel určité částky mzdy poukazuje, připojte o tom listinný důkaz, aby bylo jasné, jak jste ke konečné částce ke dni podání návrhu došel.
Více subjektů na straně žalobce je možný, ovšem ve Vašem případě se jedná o nároky dvou odlišných zaměstnanců, které by se měly uplatnit samostatně, neboť společným jmenovatelem je pouze osoba žalovaného, nikoliv předmět sporu.

_

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Výše výživného u studujícího otce dítěte
- Minimální výše výživného podle zákona

Dcera má 25 let. V únoru 2014 měla studium ukončit, ale studium si prodloužila. V prosinci 2013 se jí narodila dcera a pobírá příspěvek v mateřství. Do kdy máme my rodiče k dceři vyživovací povinnost?
Dcera není vdaná, žije s dítětem s přítelem, který studuje. Má on automaticky nějaké vyživovací povinnosti k jejímu dítěti (je zapsán jako otec) nebo by to musel určit soud? Pokud má vyživovací povinnost, ale nemá žádné příjmy (pouze od svých rodičů) jak se to řeší? Děkuji, Karla

ODPOVĚĎ:
Vaše vyživovací povinnost vůči dcery trvá do konce jejího řádného studia, přičemž platí, že dítě má nárok podílet se na životní úrovní svých rodičů.
Přítel, tak jako každý rodič má vyživovací povinnost vůči dítěti, které splodil společně s Vaší dcerou. Při výpočtu alimentů rodiče se vychází z jeho čistého příjmu, bude se tedy vycházet z výše finančních prostředků, které mu davají jeho rodiče. Zákon stanovuje minimální výši výživného u nově narozeného dítěte na 11 - 15 % z čistého měsíčního příjmu, tudíž přítel Vaší dcery by měl přispívat kolem 1500,- Kč měsíčně, případně jestli si přivydělává prostřednictvím brigád víc jak 20 000,- Kč čistého, je povinen hradit na výživném 3000,- Kč měsíčně. Vaše dcera může podat návrh na obecný soud v místě jejího trvalého bydliště, který stanoví výši povinného výživného, to je pak možné vymáhat prostřednictvím exekučního řízení po otci jejího dítěte.