Počet stránek ve webu: 39.543

Pomohla Vám poradna? Pomozte poradně darem uhradit služby jejích právníků.
Číslo bankovního účtu: 2500220711 / 2010 . Děkujeme! Financování poradny - info.
1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Stránka obsahuje roztříděné dotazy návštěvníků s odpověďmi právníků, připravené k uložení do jednotlivých stránek veřejné sekce webu poradny.


OBČAN-DĚDICTVÍ
- Přezkoušení řidiče pokud nemá řidičský průkaz déle než rok?
- Je při přijetí dědictví u notáře celá rodina najednou?
- Je při odmítnutí dědictví u notáře celá rodina najednou?
- Uzavření dědické dohody všemi dědici u notáře - informace
- Je možné požádat notáře o přestávku při dědickém řízení?
- Je možné odejít z místnosti u notáře při dědickém řízení?
- Který je poslední den na odeslání odmítnutí dědictví poštou?
- Odmítnutí dědictví poštou - lhůta, kdy je poslední den k odeslání?
- Je dědické řízení veřejné nebo neveřejné?
- Může být přítomna cizí osoba dědickému řízení u notáře?
- Je možné zplnomocnit někoko k vyřízení dědického řízení?
- Kdy může být cizí osoba u notáře při dědickém řízení?
- Je možné vzít cizí osobu k notáři při dědickém řízení?

Tento týden jsem předvolána na dědické řízení a ráda bych se zeptala, jestli před samotným podpisem dokumentu, že dědictví přijímám nebo ne, mohu odejít z místnosti abych se poradila s rodinou - zavoláním na mobil. A ještě by mne zajímalo, jestli budeme v dané místnosti všichni dědicové nebo budeme předstupovat každý zvlášť? Děkuji, Nela
 
ODPOVĚĎ:
V dědickém řízení je ideální varianta ukončení tohoto řízení uzavření dědické dohody, neboť tato bude zpravidla nejlépe vyhovovat všem dědicům. Uzavřít dohodu mohou pouze všichni dědicové. To znamená, že k ústnímu jednání se předvolávají všichni účastníci, kteří se spolu setkají v jednací místnosti.
Je třeba si uvědomit, že dědické řízení je řízení soudní se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Můžete v průběhu řízení požádat jednající osobu, aby vyhlásila přestávku, ale je zcela v její kompetenci, zda tuto přestávku vyhlásí či nikoli.
Na druhou stranu pro samotné prohlášení o tom, zda dědictví odmítáte či nikoli, můžete ze zákona požádat o lhůtu k rozmyšlení v délce jeden měsíc. Pokud v této lhůtě písemně neprohlásíte, že dědictví odmítáte (toto prohlášení musí soudu nebo notáři dojít nejpozději poslední den lhůty, nestačí tedy jeho odeslání na poště), automaticky budete dědičkou.
Pokud byste chtěla s sebou na jednání vzít třetí osobu, máte dvě možnosti. První možnost je ta, že s tím budou souhlasit všichni účastníci, neboť dědické řízení je ze zákona neveřejné a bez souhlasu všech účastníků nemůže být nikdo další přítomen.
Druhá možnost je ta, že toho, koho chcete vzít na jednání s sebou zmocníte. Bude tedy jednat jako Váš zástupce na základě plné moci a tím pádem může být jednání přítomen a Vy můžete být přítomna současně s ním také, neboť jste účastnice.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Je nutné znovu absolvovat autoškolu pokud řidič rok neměl řidičák?
- Řidič neměl více jak rok řidičský průkaz - musí absolvovat autoškolu znovu?
- Opakované dělání autoškoly - řidič neměl řidičský průkaz více než rok
- Přezkoušení odborných znalostí řízení vozidla - § 97 odst. 3 silničního zákona
- § 97 odst. 3 Zákona o silničním provozu - přezkoušení řidiče

01/2010 mi byl odcizen řidičský průkaz (nahlášeno policii ČR). Podzim 2012 jsem si dal žádost o vydání nového, ale to mne bylo odmítnuto s tvrzením, že když jsem průkaz neměl víc jako jeden rok, musím znovu do autoškoly. Co mám dělat?
Děkuji, Martin
 
ODPOVĚĎ:
Doporučuji se důkladně informovat u správního orgánu, který by řidičský průkaz vydával.
Ačkoliv jste žádal pouze o vystavení duplikátu řidičského průkazu podle § 112 zákona o silničním provozu a k této žádosti se nepřikládá doklad o přezkoušení odborných znalostí (nový řidičský průkaz se ovšem vydává na základě žádosti do 30 dnů od ztráty), může se jednat o situaci, kdy správní orgán má pochybnosti o Vašich odborných znalostech, a proto Vám podle § 97 odst. 3 zákona o silničním provozu uložil přezkoušení odborných znalostí, ačkoliv jste držitelem řidičského oprávnění.
Taktéž ale mohlo dojít k pochybení úředníka, který mohl (s ohledem na časovou prodlevu) automaticky odpovědět, jako byste byl osobou, které byl uložena sankce zákazu činnosti (řízení motorových vozidel).
Pokud se domníváte, že odmítnutí žádosti bylo neoprávněné, lze podle § 175 správního řádu na postup správního orgánu, která se podává ke správnímu orgánu, jehož postup je napadán; při nevyhovění stížnosti se lze obrátit i na nadřízený správní orgán.
 


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Zapisuje se zbavení svéprávnosti do občanského průkazu?
- Zapisuje se omezení svéprávnosti do občanského průkazu?
- Zaznamnává se zbavení způsobilosti k právním úkonům do OP?
- Zaznamnává se omezení způsobilosti k právním úkonům do OP?
OBČAN-DLUHY
- Duševně nemocný člověk se zadlužuje - co dělat?
- Duševně nemocná osoba bere opakovaně půjčky
- Zadlužování a rozšíření omezení způsobilosti k právním úkonům
- Neúměrné zadlužování a omezení způsobilosti k právním úkonům
- Neúměrné zadlužování a omezení, zbavení svéprávnosti
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Přichází duševně nesvéprávná osoba automaticky o práci, zaměstnání?
- Hrozí výpověď osobě s omezením způsobilosti k právním úkonům?
- Může dostat nesvéprávná osoba výpověď z práce, zaměstnání?
- Musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli nesvéprávnost?
- Musí zaměstnanec oznámit omezení svéprávnosti zaměstnavateli?


Je pravdou, že se nyní omezená svéprávnost nezaznamenává do občanského průkazu? Musí se skutečnost, že došlo k omezení svéprávnosti oznamovat stávajícímu zaměstnavateli pokud se omezení nevztahuje na vykonávanou práci? Jde o to, že příbuzný si beze půjčky a již podruhé se dostal do dluhové spirály, samozřejmě to tají. Přijdeme na to až už je pozdě a musíme to řešit. Dlouho navštěvuje psychiatra pro deprese, myslím že co se financí týče není v pořádku. Nechci ale aby v důsledku omezení svéprávnosti přišel např. o práci, protože pak nevím jak by splácel stávající dluhy. Zároveň ale nechci aby v budoucnu mohl dělat dluhy nové. Už nyní je to neúnosné. Děkuji, Ilona
 
ODPOVĚĎ:
Od ledna 2012 skutečně není informace o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v občanském průkazu uváděna. I člověk, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, ale může být zaměstnán, pokud je schopen danou práci vykonávat a omezení způsobilosti se k jím vykonávané práci bezprostředně nevztahuje. Jestliže omezení způsobilosti k právním úkonům daného člověka ve výkonu práce nijak neomezuje, nemá takový člověk povinnost tuto skutečnost zaměstnavateli oznamovat.
V případě omezení způsobilosti k právním úkonům soud v rozhodnutí vymezí, které úkony osoba činit nesmí, případně ty, které činit může. Osoba tak může být omezena například v právních úkonech souvisejících s nákupem či prodejem ne/movitého majetku do určité částky, její způsobilost v ostatních právních úkonech (uzavření manželství nebo pracovního poměru), ale může zůstat zcela zachována. Jestliže Váš příbuzný dělá dluhy, které následně není schopen splácet, bude na místě požádat soud o rozšíření omezení způsobilosti k právním úkonům tak, aby již neměl možnost uzavírat smlouvy o půjčkách nebo kupní smlouvy na drahé zboží. Soud může rozhodnout například tak, že Váš příbuzný nebude mít způsobilost činit žádné právní úkony s finančním plněním nad 1.000 Kč (či jinou finanční částku). Pokud by Váš příbuzný i přesto činil úkony, ke kterým nemá způsobilost, byly by tyto úkony podle občanského zákoníku od počátku neplatné.


FINANCE-DANĚ
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželově sestře
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželovu bratrovi
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželčině sestře
- Darovací daň při darování bytu, domu v SJM manželčině bratrovi
- Manželé darují jednomu sourozenci byt, dům v SJM - výše daně
- Darování nemovitosti švagrovi, švagrové - platí se darovací daň?
- Platí se darovací daň při darování nemovitosti švagrovi, švagrové?

S manželem máme ve společném jmění manželů SJM 1/2 domu a druhou polovinu má manželova sestra. Chtěli bychom jí naši 1/2 darovat. Chtěla jsem se zeptat, zda budume muset platit darovací daň. Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Pokud darujete byt manželově sestře, tak se jedná o příjem osvobozený podle § 19 zák. 357/1992 Sb., protože osvobození se vztahuje na osoby I. a II. stupně příbuznosti podle Občanského zákoníku - manžel je vůči svojí sestře tzv. II. skupina příbuznosti. Váš vztah se švagrovou ale nespadá do II. skupiny příbuznosti - tzn. polovina příjmu by dani darovací zřejmě podléhala. Poplatníkem darovací daně je nabyvatel, nikoliv dárce.


RODINA-ADOPCE
- Může se babička vídat s vnoučetem pokud ho někdo adoptuje?
- Adopce dítěte a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Adopce vnoučete a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Může se babička vídat s vnoučetem pokud ho někdo osvojí?
- Osvojení dítěte a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Osvojení vnoučete a setkávání s původní babičkou, dědečkem
- Má babička právo vídat vnouče pokud ho někdo adoptuje, osvojí?
- Má dědeček právo vídat vnouče pokud ho někdo adoptuje, osvojí?
- Mají prarodiče nárok vídat vnouče pokud ho někdo adoptuje, osvojí?

Pokud si přítel bývalé snachy zažádá o adopci synové dcery (syn souhlasí) přijdu já, jako babička, o nárok vídat se s vnučkou? Musí syn platit i nadále výživné, pokud si jeho dceru adoptoval přítel bývalé snachy?Pokud ano-v jaké výši?Čistý příjem syna činí pouze kč 10.000,-. Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině vzniká osvojením mezi osvojitelem (přítelem Vaší bývalé snachy) a osvojencem (Vaší vnučkou) takový poměr jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Paragraf 72 téhož zákona upozorňuje na to, že osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. To znamená, že v případě osvojení Vaší vnučky přítelem bývalé snachy už nebude muset Váš syn platit žádné výživné - vyživovací povinnost přejde na přítele Vaší bývalé snachy. Váš syn ale v důsledku osvojení přestane být ze zákona otcem Vaší vnučky a Vy tudíž přestanete být její babičkou a nebudete mít tak právní nárok vnučku vídat. To, zda budete moci vnučku vídat i po jejím osovojení, bude záležet pouze na dobré vůli Vaší bývalé snachy a jejího přítele.



PRÁCE-DOVOLENÁ
- Kdo má nárok na dodatkovou dovolenou
- Zaměstnavatel odebral zaměstnanci dodatkovou dovolenou - co dělat?
- Dodatková dovolená a zákoník práce § 215 odst. 2

Pracujeme ve Fakultní nemocnici na údržbě. Před měsícem nám byla odebrána dodatková dovolená. Prý na ni nemáme dle Zákoníku práce nárok. Přitom čistíme infekční odpady na patologii nebo ucpaná WC a umyvadla a chodíme i na infekční kliniku. O odebrání jsme se dozvěděli až z výplatní pásky. Prosíme, můžete nám poradit, jestli na dodatkovou dovolenou máme nárok či nikoliv. Předem děkujeme, Adolf
 
ODPOVĚĎ:
V tomto případě je nutné odkázat na § 215 zákoníku práce, pokud vykonáváte některou z prací uvedenou v odst. 2 tohoto ustanovení a v rozsahu jím stanoveném, máte na dodatkovou dovolenou nárok.
Doporučuji vyvolat jednání se zaměstnavatelem a odborovými organizacemi; v krajním případě se můžete obrátit na příslušný inspektorát práce.



OBCHOD-SPOTŘEBITEL
- Neplatnost spotřebitelské smlouvy pro uvedení v omyl spotřebitele
- Spotřebitel byl uveden v omyl - je spotřebitelská smlouva platná?
- Lstivé jednání dodavatele a neplatnost spotřebitelské smlouvy
- Odstoupení na kupní smlouvu na čističku vody Zepter
- Podvod na spotřebitele - klamavé informace o kvalitě vody od Zepter
- Kupující byl podveden že má závadnou vodu z kohoutku - čistička vody Zepter
- Čistička vody Zepter international a uvedení spotřebitele (zákazníka) v omyl
- Předražené zboží - nápadně nevýhodná smluvní podmínka - § 49 OZ
- Dovolání se neplatnosti kupní smlouvy § 49 OZ - informace
- Neplatnost kupní smlouvy - § 49 Občanského zákoníku - informace

Je možnost odstoupení od smlouvy s firmou ZEPTER International, kterou jsem uzavřela dne 5.4.2013?
Zakoupila jsem na předváděcí akci této firmy čističku vody v ceně 16.990 Kč. Smlouvu jsem bohužel podepsala přímo na pobočce firmy ZEPTER v Ostravě - zde se konala i předváděcí akce samotná. K rozhodnutí zakoupit čističku mě přesvedčila na předváděcí akci provedená elektrolýza kohoutkové vody, kterou jsem si přivezla z domu. O té mi prezentující tvrdili, že zakalení vody a sediment, který po elektrolýze vznikl, značí, že voda je škodlivá. Informace ze stránek Ostravských vodáren, kde je uveden na odkaz na podrobný rozbor kvality ostravské kohoutkové vody, nicméně ukazují, že veškeré parametry kvality jsou v normě, včetně výše obsahu železa, o které mi předvádějící tvrdil, že již zdraví škodlivá.
Existuje nějaká možnost odstoupení od takto uzavřené smlouvy? Například podle §49 a §49a Občanského zákoníku, neboť jsem kupní smlouvu podepsala na základě omylu, který byl předvádějícím úmyslně vyvolán, totiž že voda z kohoutku je zdravotně závadná. Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Neboť k uzavření kupní smlouvy došlo přímo na pobočce dodavatele, nelze realizovat odstoupení od smlouvy dle § 57/1 Občanského zákoníku a bude nutné uvažovat o aplikaci jiného (Vámi částečně naznačeného) ustanovení.
Přestože přemrštěnost kupní ceny Vámi zakoupeného zboží by bylo patrně možné kvalifikovat jako „nápadně nevýhodnou smluvní podmínku“ dle § 49 Občanského zákoníku, domnívám se, že předmětná smlouva nicméně nebyla uzavírána v tísni, tzn. že obvyklý průběh prodejních předváděcích akcí bez dalšího nestaví spotřebitele do tísnivé pozice a ponechává jim dostatečnou volní svébytnost.
Jak však ve svém dotazu předjímáte, bylo by možné uvažovat o aplikaci § 49a Občanského zákoníku, dle něhož je právní úkon neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně.
V souladu s § 40a Občanského zákoníku by se v tomto případě jednalo o tzv. relativní neplatnost, tzn. že na kupní smlouvu se hledí jako na platnou, pokud se její neplatnosti nedovoláte. Dovolání neplatnosti lze realizovat doporučeným dopisem s dodejkou (jehož jednu kopii si ponecháte), v němž dostatečným způsobem identifikujete Vámi absolvovanou prodejní předváděcí akci a uzavřenou kupní smlouvu a veškeré okolnosti, které považujete ze strany dodavatele za lstivé, resp. Vás uvádějící v omyl. Současně vyjádřete své přesvědčení, že z těchto důvodů došlo k naplnění podmínek § 49a Občanského zákoníku a dovolejte se proto neplatnosti uzavřené kupní smlouvy.
Na okraj připomínám, že právo dovolat se relativní neplatnosti uzavřené kupní smlouvy se promlčí ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku).
Jelikož lze předpokládat, že dodavatel na Vaší argumentaci nepřistoupí, bude následně nezbytné obrátit se na soud s žalobou, pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Otec neprojevuje zájem o dítě, musí potomek ve stáří o otce pečovat?
- Matka neprojevuje zájem o dítě, musí potomek ve stáří o matku pečovat?
- Musí potomek pečovat o rodiče, pokud rodič o dítě neprojevoval zájem?
- Je možné vymazat otce z rodného listu dítěte?
- Je možné vymazat matku z rodného listu dítěte?
- Vymazání otce z rodného listu - postup, informace
- Vymazání matky z rodného listu - postup, informace
- Musí potomek přispívat rodičům, pokud u nich bydlí, žije?
- Příspěvek dítěte rodičům při společném bydlení
- Příspěvek potomka rodičům při společném bydlení
- Vyživovací povinnost vůči rodiči, rodičům - informace

Rozvedla jsem se, když mému jedinému dítěti byl jeden rok. Dnes má dcera 17 let. S mým exmanželem (je to také jeho jediné dítě) se viděla zhruba 8x. 3x dostala od něho menší dárek. Ze začátku byl problém s placením výživného, nechtěl platit, byl i ohledně neplacení výživného zavřený. Nyní v posledních letech mu výživné (2000 Kč) srtahávají z výplaty, takže pravidelně mi výživné chodí. Já dlouhodobě žiji s partnerem, ale manželé nejsme. Zajímalo by mě jestli se má dcera v budoucnu, když bude například nemocný, bude muset o svého otce postarat, ať už fyzicky nebo finančně, tak jak je to v Zákoně o rodině (ZoR). Může jí toto soud nařídit? Jestli jí tato povinnost hrozí dá se tomu nějak předejít? Je možné vymazat otce z rodného listu? Může přítel dceru adoptovat. Jakým způsobem bych měla postupovat?
Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
V § 35 zákona o rodině se uvádí, že "dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat." Tentýž zákon v § 31, odst. 4 stanoví, že: "Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro společné potřeby rodiny". To, jak konkrétně má dítě rodiči pomáhat, však není nikde specifikováno. Žádný soud tedy nemůže dceři například nařídit, aby o otce osobně pečovala, docházela pravidelně do jeho domácnosti apod.
Rodiče a děti však mají vzájemnou vyživovací povinnost - § 87, odst. 1 zákona o rodině jasně říká, že děti, které jsou schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toho potřebují. To znamená, že pokud by se Váš bývalý manžel v budoucnu dostal do finančních problémů a neměl by dost peněz na svoji výživu, mohl by požadovat po dceři výživné.
Pokud by chtěl Váš přítel dceru osvojit (adoptovat), musel by se s Vámi nejprve oženit. Společně totiž mohou dítě osvojit pouze manželé. Osvojit lze pouze dítě nezletilé, tudíž byste sňatek i osvojení museli stihnout do dceřiných 18. narozenin. K osvojení budete navíc potřebovat souhlas dceřina biologického otce. Tento souhlas je možné nahradit rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec soustavně po dobu nejméně šesti měsíců neprojevoval o dceru opravdový zájem. I v případě, že souhlas otce nezískáte, můžete se po uzavření sňatku zkusit obrátit na soud za předpokladu, že prokážete, že se otec o dceru nezajímá.



RODINA-NAZAŘAZENÉ
- Je možné stanovení tchýně poručníkem bez souhlasu matky?
- Má vliv rozhodnutí matky na stanovení poručníka dítěte?
- Musí matka souhlasit s přiděleným poručníkem dítěte?
- Může matka ovlivnit kdo bude určen poručníkem dítěte, dětí?
- Kdy rodič není účastníkem řízení o ustanovení poručníka?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Musí poručník platit výživné svěřenému dítěti?
- Musí poručník platit alimenty svěřenému dítěti?

2001 mému synovi, se středním downovým syndromem a autismem, byla stanovena ústavní výchova. Letos jsem se dozvěděla, že v roce 2006 byla určena poručnicí mého syna má bývalá 70letá tchýně. Ráda bych se zeptala, je-li to po právní stránce v pořádku,když ji poručnicí určili bez mého vědomí. Moc děkuji, Olga
 
ODPOVĚĎ:
Podle § 78 zákona o rodině (ZoR) ustanoví soud dítěti poručníka v případě, kdy rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, byl jim pozastaven výkon rodičovské zodpovědnosti nebo tehdy, nemají-li způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.
Poručník se stává zákonným zástupcem dítěte, avšak mezi ním a dítětem nevzniká stejný vztah jako mezi rodičem a dítětem, poručník nemá k dítěti ani vyživovací povinnost. Vyživovací povinost k dítěti má i nadále jeho biologický rodič.
Jestliže není Vaše způsobilost k právním úkonům nijak omezena, musel Vás soud v minulosti zbavit rodičovské zodpovědnosti nebo její výkon pozastavit (o tomto rozhodnutí jste pravděpodobně byla informována). Důvodem pro pozastavení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti může být mj. její dlouhodobé nevykonávání - tím je myšleno například dlouhodobé ponechání dítěte ve výchovném zařízení spojené s nezájmem o dítě a neprojevením snahy převzít je/získat je zpět do rodinné výchovy.
Účastníky řízení ve věcech péče o nezletilé jsou dítě a jeho rodiče, jsou-li jeho zákonnými zástupci. Jestliže Vás soud v minulosti zbavil rodičovské zodpovědnosti nebo její výkon pozastavil, pak jste přestala být zákonným zástupcem Vašeho syna. Nebyla jste tudíž ani účastníkem řízení o ustanovení poručníka a soud Vás tedy o tomto rozhodnutí nemusel informovat.


RODINA-VÝŽIVNÉ
- Vliv narození dítěte na výši výživného otce
- Je možné požádat o snížení výživného ještě před narozebním dalšího dítěte?
- Může otec požádat o snížení výživného už v době těhotenství partnerky?
- Může otec požádat o snížení výživného už v době těhotenství nové manželky?

Prosím o radu ve věci snížení výživného na mého syna. Po rozvodu manželství jsem se opět oženil a se svojí nynější manželkou očekáváme dalšího potomka (narodit by se mělo v červenci 2013). Na své dítě s předchozího manželství, které mu je 17 let platím výživné ve výši 3.900,-Kč. Rád bych věděl, zda mám šanci uspět s žádostí o snížení výživného, jakou částku bych měl navrhnout? Navrhuji 2.700 do 3.000 Kč. Kdy bych měl, žádost podat? Čistý příjem 19.000 Kč/měsíc. Děkuji, Daniel
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže budete žádat o snížení výživného, soud bude při svém rozhodování posuzovat nejen Vaše schopnosti, finanční možnosti a majetkové poměry, ale také odůvodněné potřeby Vašeho syna z předchozího manželství. Soud samozřejmě zohlední skutečnost, že máte nyní další vyživovací povinnosti (vůči Vaší nynější manželce a Vašemu očekávanému dítěti), při posuzování Vašich celkových majetkových poměrů ale současně zohlední i příjem Vaší současné manželky. Zda bude Vaše žádost o snížení výživného úspěšná tedy nelze předjímat. V žádosti o snížení výživného navrhněte takovou částku, která je dle Vašeho názoru přiměřená - můžete klidně navrhnout i Vámi zmíňované rozmezí částek. Soud v tomto případě není striktně vázán Vaším návrhem a může výši výživného svévolně upravit. To znamená, že pokud navrhnete, že budete nadále platit například 2.700 Kč a soud toto snížení posoudí jako příliš výrazné, neznamená to, že Vaši žádost rovnou zamítne, ale jen upraví. Soud může učinit kompromisní rozhodnutí a stanovit částku jinou - třeba 3.300 Kč. Navrhněte tedy zkrátka takovou částku, kterou jste nadále ochoten platit.
Návrh na snížení výživného můžete podat již nyní, tedy v době těhotenství Vaší nové manžleky, protože už teď máte další vyživovací povinnost vůči Vaší manželce. Do návrhu ale určitě uveďte, že očekáváte narození dítěte a že tudíž budete mít v dohledné době vyživovací povinnost vůči dalšímu dítěti. Soudní řízení ohledně snížení výživného nějakou dobu potrvá a soud by měl při svém rozhodnutí zohlednit také narození Vašeho dalšího dítěte.
Doporučuji u soudního řízení (ideálně už ve fázi sepsisování návrhu) využít služeb právníka nebo advokáta, věnujícího se rodinnému právu. Vaše šance na obhájení Vašeho návrhu mohou tak být výrazně vyšší.



RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je možné zřeknutí dítěte, zřeknutí potomka?
- Postup zřeknutí dítěte, zřeknutí potomka
- Zřeknutí potomka, zřeknutí potomka - informace, postup
- Je možné zříci se vlastního dítěte, potomka?
RODINA-VÝŽIVNÉ
- Jak se zbavit povinnosti placení výživného, alimentů

Je možné zřeknutí se dítěte, potomka? Pokud se syn z vážných důvodů rozhodne zříci se své vlastní dcery, musí dále platit alimenty? A co babička či dědeček, ztratí nárok vídat svou vnučku? Děkuji, Marta.
 
ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině ani žádný jiný právní předpis neumožňuje rodičům zříci se vlastního dítěte. V případě, že je rodič rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti vůči dítěti - například z toho důvodu, že rodič o dítě dlouhodobě nepečuje ani se o něj nijak nezajímá, neplatí výživné apod. - přestává sice být zákonným zástupcem dítěte, ale nadále má vůči dítěti vyživovací povinnost - alimenty tedy musí platit stále.
Jediným způsobem, jak se zbavit vyživovací povinnosti vůči dítěti, je zažádat o popření otcovství nebo dát souhlas s osvojením dítěte - k osvojení může dojít například v situaci, kdy se (zpravidla) matka dítěte znovu provdá, její nový partner má zájem dítě osvojit (adoptovat) a biologický otec udělí k osvojení souhlas. V případě osvojení je osvojitel zapsán do rodného listu dítěte jako jeho otec a přechází na něj vyživovací povinnost vůči dítěti. Biologický otec dítěte, který dal k osvojení souhlas, pak již výživné na dítě platit nemusí.
Co se popření otcovství týče, je možné tak učinit nejpozději do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty už může návrh (žalobu) na popření otcovství podat pouze nejvyšší státní zástupce. Ten to udělá jen tehdy, pokud by to bylo pro dobro dítěte.


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Přivýdělek ke starobnímu důchodu 2013
- Je možné přivydělat si ke starobnímu důchodu a nepřijít o něj
- Je možný přivýdělek k důchodu aniž bych o něj přišel, přišla?
- Odebrání starobního důchodu kvůli občasnému přivýdělku (2013)
- Vliv občasného přivýdělku na odebrání starobního důchodu (2013)
- Vliv přivýdělku na odebrání předčasného starobního důchodu
- Odebrání předčasného důchodu kvůli přivýdělku - 2013
- Maximální přivýdělek k předčasnému důchodu - 2013
- Kolik si můžu přivydělat abych nepřišel o předčasný důchod
- Kolik můžu vydělat abych neztratil nárok na předčasný důchod
- Ztráta nároku na předčasný důchod kvůli přivýdělku - 2013

2012 jsem mohla mít příležitostný výdělek (přívýdělek) do 20.000 Kč. Platí to i v roce 2013 při změnách některých zákonů? Pobírám běžný starobní důchod. Děkuji, Uršula
 
ODPOVĚĎ:
Při pobírání starobního důchodu SD si můžete přivydělat bez omezení, není tedy stanovena žádná maximální částka, kterou si můžete vydělat.
U předčasného důchodu je situace jiná - pobírání předčasného důchodu umožňuje pouze takový přivýdělek, ze kterého není odváděno pojistné na sociální pojištění. Při pobírání předčasného důchodu je tedy možné pracovat například na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 2.500 Kč nebo na dohodu o provedení práce DPP s výdělkem maximálně 10.000 Kč měsíčně.
Vámi zmiňovaný limit 20.000 Kč ročně se týká tzv. příležitostné činnosti (sem patří krátkodobé výdělky, brigády). Pokud si tímto způsobem přivyděláte do 20.000 Kč ročně, pak takový příjem nepodléhá dani z příjmů a není třeba ho uvádět v daňovém přiznání. To ale neplatí pro činnost, která je sice provozována příležitostně, ale máte na ni živnostenský list. Hranice 20.000 Kč se pro rok 2013 nezměnila. Celkově si můžete k důchodu přivydělat neomezeně vysokou částku, částku nad 20.000 Kč byste ale musela zdanit.


RODINA-SVĚŘENÍ DO PÉČE
- Dítě má strach z matky, má otec šanci na svěření do péče?
- Má názor dítěte vliv na svěření do péče otce?
- Musím kontaktovat OSPOD při žádosti o svěření dítěte do péče?
- Svěření dítěte do péče a vliv OSPOD (odboru sociálně-právní ochrany dítěte)

Jaká by byla šance dostat dítě do péče otce od matky. Otec by si rád dítě vzal do své vlastní péče, jelikož tam s matkou dítě dále nechce pobývat a má z matky strach (z určitých důvodů). Dítě je ještě nezletilé (11 let). Matka se léčí cca 15 na psychiku a nemá ani stálý příjem (má svobodné povolání). Manželé nejsou. Myslíte, že by třeba dále i soudu vzali v potaz, že od matky uteklo první dítě v 16 letech a bylo v péči babičky? Zohlední soud názor 11tiletého dítěte? Děkuji, Leona
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže má otec dítěte zájem o to, aby dítě bylo svěřeno do jeho péče, a dítě samotné vyjadřuje přání žít s otcem, pak bych doporučila zkusit žádost o svěření dítěte do vlastní péče nebo alespoň o střídavou péči k soudu podat. V žádosti je dobré uvést všechny podstatné důvody, které podporují tvrzení, že svěření do péče otce je v zájmu dítěte. Můžete samozřejmě uvést i Vámi zmiňovanou situaci ohledně útěku staršího dítěte, nejsem ale schopna posoudit, do jaké míry bude mít tato informace na rozhodnutí soudu vliv. Soud se bude spíše zabývat aktuální situací v rodině, výchovnými schopnostmi rodičů a vztahem dítěte k oběma rodičům.
Jedenáctileté dítě je již dost zralé na to, aby mohlo formulovat svůj názor na to, s kým z rodičů chce žít a také tento názor zdůvodnit, proto by měl soud přihlédnout i k názoru a přání dítěte. Je pravděpodobné, že soud nařídí i znalecké posudky, v rámci kterých povede soudní znalec rozhovor nejen s rodiči, ale také se samotným dítětem. Se sepsáním návrhu na svěření dítěte do péče nebo žádosti o střídavou péči Vám může pomoci právník nebo sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte.
Sociální pracovnici OSPOD by měl otec o svém záměru každopádně informovat a pokusit se zjistit, zda jeho návrh podpoří. Sociální pracovnice bude v soudním řízení zastávat roli tzv. kolizního opatrovníka a hájit zájmy dotyčného dítěte. Její názor bude tedy pro soud velmi důležitý - soud zpravidla neschválí návrh, který nemá podporu příslušné sociální pracovnice.

 

RODINA-VÝŽIVNÉ
- Zvýšení výživného po uzavření registrovaného partnerství otcem dítěte, dětí
- Zvýšení alimenty po uzavření registrovaného partnerství otcem dítěte, dětí
- Registrovaní partneři a možnost zvýšení výživného
- Registrovaní partneři a možnost zvýšení alimentů
- Může matka dítěte žádat vyšší výživné při registraci partnerů?
- Může matka dítěte žádat vyšší alimenty při registraci partnerů?
- Posuzují se příjmy obou registrovaných partnerů při stanovení výživného?
- Posuzují se příjmy obou registrovaných partnerů při stanovení alimentů?
- Vliv společné domácnosti na výši výživného, alimentů
- Vliv společné domácnosti na zvýšení výživného, alimentů

Mám přítele, který je rozvedený. Z předchozího manželství má dvě děti. Děti vychovává matka. Přítel platí poctivě výživné, bere si děti co 14 dnů na víkend. Mám dotaz ohledně registrovaného partnerství. Pokud se s přítelem registruji, může jeho manželka žádát o zvýšení vyživného na děti? Počítal by se můj příjem do příjmu manžela a tím může žádat o zvýšení výživného? Děkuji, Tadeáš
 
ODPOVĚĎ:
Při určování výše výživného soud nezohledńuje jen příjmy povinného rodiče, ale také jeho majetkové poměry - zkrátka posuzuje jeho celkovou životní úroveň. Podle zákona o rodině (ZoR) totiž děti mají právo podílet se na životní úrovni svých rodičů. Při posuzování celkové životní úrovně Vašeho partnera bude tedy soud brát v potaz i Vaše příjmy, přihlédne ale i k tomu, zda Vy sám máte vyživovací povinnost(i) vůči dalším lidem. To, že soud vezme v úvahu i Vaše příjmy tedy ještě nemusí znamenat, že výživné automaticky zvýší.
Jestliže s přítelem žijete ve společné domácnosti a společně hradíte náklady na své potřeby, může soud při posuzování životní úrovně přihlédnout k Vašim příjmům ještě před uzavřením registrovaného partnerství.


RODINA-STŘÍDAVÁ PÉČE
- Matka odmítá střídavou péči, otec ji chce - co má otec dělat?
- Matka dítěte porušuje ústní dohodu o střídavé péči - postup
- Vliv sociální pracovnice na rozhodnutí soudu o střídavé péči
- Jak rozhoduje soud o střídavé péči o dítě, děti
- Postup rozhodování soudu o střídavé péči o dítě, děti
- Sepsání dohody o střídavé péči na OSPOD
- Je vždy nutné rozhodnutí o střídavé péči soudně?
- Musí vždy rozhodnout soud o střídavé péči nebo je možná písemná dohoda rodičů?
- Dohoda rodičů o střídavé péči - informace
- Sepsání dohody rodičů o střídavé péči u sociální pracovnice OSPOD

S partnerkou jsme se ústně dohodli na střídavé péči, ale nyní mi přišlo předvolání k soudu, kde žádá o svěření do své péče. Dělá to jen aby získala pro sebe a svého zadluženého nového přítele ode mne peníze. Chtěl jsem se zeptat, jestli soud již při takovémto jednání může rozhodnout o střídavé péči a tudíž bych měl vznášet nějaké námitky a bránit se od začátku a nebo musí přidělit děti pravděpodobně matce a já teprve posléze žádat o střídavou péči u soudu a nebo u sociálky? Slyšel jsem, že stačí zajít na sociálku a tam sepsat střídavou péči a že to prý má stejnou váhu jako od soudu. A jestli se to dá ještě před stáním? Děkuji, Bořek
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže si Vaše partnerka i přes ústní dohodu o střídavé péči zažádala o svěření dítěte/dětí do své péče, můžete buď rovněž požádat písemně o střídavou péči, nebo tento požadavek vznést až při soudním jednání. To, že si matka zažádala o svěření dítěte/dětí do vlastní péče neznamená, že jí soud automaticky vyhoví.
Soud bude při svém rozhodování vyhodnocovat množství různorodých informací - bude se zajímat o vztahy v rodině, o to jakým způsobem by byla zajištěna péče o dítě v obou variantách apod. - a bude se snažit zvolit tu, která bude pro dítě přínosnější. Je možné, že soud nařídí znalecké posudky rodičů i dítěte, je-li dítě již větší (alespoň ve školním věku), měl by soud zajíamt i jeho názor na to, s kým chce nadále žít.
Velmi důležitý bude také názor sociálně pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD nebo Vámi zmiňovaná sociálka), která bude u soudu vystupovat jako tzv. kolizní opatrovník a bude hájit zájmy Vašeho dítěte. Soud se ve většině připadů přikloní k tomu návrhu, který má podporu sociální pracovnice, takže bude dobré sociální pracovnici navštívit a pokusit se zjistit, zda by Váš návrh na střídavou péči podpořila.
Dohodu o střídavé péči je skutečně možné sepsat přímo na OSPOD za asistence sociální pracovnice. Takto sepsaná dohoda je pak pro rodiče stejně závazná jako rozhodnutí soudu. Sepsáním dohody byste se vyhnuli vleklému soudnímu řízení.

 

RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Kdy končí školní rok a kdy je statut studenta?
- Status, statut studenta a konec školního roku - zákon 117/1995 Sb.
- Kdy končí školní rok podle zákona 117/1995 Sb.
RODINA-SOCIÁLNÍ
- Kdy je konec školního roku a kdy je nutné hradit sociální a zdravotní
- Konec školního roku a hrazení sociálního a zdravotního u živnostenského listu
- Živnostenský list, konec školního roku a placení sociálního a zdravotního
- Živnostenský list s výdělečnou činností a hrazení sociálního a zdravotního

Ve školním roce 2011/2012 jsem byl právoplatným studentem Jazykové školy. Na potvrzení o studiu je psáno, že kurz probíhá v období od září 2011 do června 2012. Pokud vím, tak školní rok (status studenta) platí od září do konce srpna následujícího roku. Tudíž pokud to chápu správně, je to bráno jako klasický školní rok? To znamená, že měsíc červenec a srpen se ještě brán jako školní rok a tedy mám právo na status studenta?
Jedná se mi hlavně o to, že v té době jsem měl aktivní živnostenský list a na ČSSZ mi bylo řečeno, že v měsíci srpnu jsem už student nebyl (předložil jsem potvrzení o studiu) a živnostenský list ŽL byl za měsíc srpen 2012 byl brán na hlavní činnost (předpokládal jsem, že v té době, jelikož jsem měl být student, budu mít živnost jako vedlejší činnost). Z toho mi vyplývají nějaké poplatky a tak se chci zeptat jak to vlastně s tím statutem studenta je. Mají na to právo nebo jsem v právu já? Předem díky za odpověď. Ludmila

ODPOVĚĎ:
Podle vyhlášky č. 322/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je studium na jazykové škole považováno za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole.
V zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, je sice uvedeno, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole se považuje i doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, současně je zde ale uvedeno, že toto ustanovení neplatí mj. tehdy, když dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost.
Jestliže jste tedy po celý měsíc srpen vykonával výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná OSVČ, má Česká správa sociálního zabezpečení ČSSZ právo po Váš vyžadovat úhradu pojistného odpovídající hlavní činnosti.
V právu byste byl tehdy, kdybyste se po ukončení studia na jazykové škole stal v témže kalendářním roce studentem vysoké školy. Pak by Vaše výdělečná činnost během prázdnin nezpůsobila ztrátu statusu stadenta. Ve Vašem případě ale budete muset požadované pojistné uhradit.



RODINA-SOCIÁLNÍ
- Po kolika měsících neschopenky je možné požádat o ČID
- Za kolik měsíců mohu požádat o částeční invalidní důchod?
- Maximální věk pro částečný invalidní důchod, ČID - informace
- Do kolika let je možné požádat o částečný invalidní důchod ČID?
- Podmínky pro získání invalidního důchodu
- Podmínky pro částečný invalidní důchod ČID
- Minimální odpracovaná doba pro získání částečného invalidního důchodu
- Minimální odpracovaná doba pro získání ČID

Jsem na neschopence již 6 měsíců, zdravotní stav se nemění, spíše zhoršuje. Kdy mohu požádat o částečný invalidní důchod, mám nárok? A po jaké uplynuté době je to možné. Děkuji, Petra
 
ODPOVĚĎ:
Na invalidní důchod ID máte nárok tehdy, jestliže jste nedosáhla 65 let věku nebo důchodového věku (je-li tento věk vyšší než 65 let), stala jste se invalidní a získala jste potřebnou dobu pojištění nebo jste se stala invalidní v důsledku pracovního úrazu (v tomto případě není nutné splnit stanovenou dobu pojištění).
Invalidní jste tehdy, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu klesla Vaše pracovní schopnost nejméně o 35%. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je přitom považován stav, který trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude trvat déle než 1 rok. Teoreticky si tedy můžete zažádat o invalidní důchod už po půl roce, záleží ale na tom, zda Váš nepříznivý zdravotní stav bude posudkovými lékaři označen jako dlouhodobý.
Další podmínkou pro nárok na invalidní důchod je získání potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění u osob starších 28 let činí 5 let pojištění (u mladších osob se za každé dva roky věku doba pojištění o jeden rok snižuje) a zjišťuje se z období posledních 10 let před vznikem invalidity.
U osob starších 38 let se doba pojištění považuje za splněnou také tehdy, pokud daná osoba získala 10 let pojištění během posledních 20 let před vznikem invalidity.
Jestliže výše uvedené podmínky splníte, nárok na invalidní důchod Vám vznikne. Doporučuji především zkonzultovat Váš aktuální zdravotní stav s Vaším ošetřujícím lékařem a požádat ho o vyjádření, zda byste dle jeho názoru mohla invalidní důchod získat.
 


RODINA-NEZAŘAZENÉ
- Je možná změna příjmení dítěte po rozvodu bez souhlasu otce?
- Změna příjmení dítěte bez souhlasu rozvedeného otce
- Je nutné rozhodnutí soudu při změně příjení dítěte - rozvedený otec nesouhlasí
- Rozvedený otec dítěte nesouhlasí se změnou příjmení - informace
- Změna příjmení dítěte po rozvodu manželství, otec nesouhlasí - informace
- Matriční zákon a změna příjemní dítěte bez souhlasu rodiče (rozvedeného otce)
- Otec neplatí výživné a nemá zájem - změna příjmení
- Změna příjmení dítěte - hanlivé, směšné příjmení
- Rozvedený otec ubližuje dítěti a bije ho - je možná záměna příjmení?

Manželova bývalá manželka minulý týden dala k soudu žádost o nahrazení manželova souhlasu se změnou příjmení jejich společné dcery 5 let. Manžel nesouhlasí, platí řádně alimenty a s dcerou se stýká, pokud mu v tom bývalá manželka nebrání vymyšlenými nemocemi atd, což už několikrát řešil na odboru sociální péče. Prosím jakou má šanci u soudu uspět a aby jeho dcera nebyla přejmenována. Jeho bývalá žena v žádosti uvádí, že je znovu vdaná, čeká dítě a manželova dcera se prý sama chce jmenovat jako její matka. Novému otci prý sama od sebe začala říkat tatínku. Bývalá manželka v žádosti také lživě uvádí, že manžel platí výživné nepravidelně a málo se stýká se svou dcerou. Lživost budeme dokládat výpisem z účtu a již zmiňovanou sociálkou. Má jeho bývalá naději na to, že dcerce manžela změní jméno i přesto, že si můj manžel plní své povinnosti. Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Podle matričního zákona je při žádosti o změnu příjmení dítěte zapotřebí souhlas druhého rodiče dítěte (Vašeho manžela, tedy otce dítěte). Souhlas druhého rodiče může být za určitých okolností nahrazen rozhodnutím soudu. Soud ale rozhodne o změně příjmení bez souhlasu druhého rodiče pouze v případě, že se jedná o příjmení směšné, hanlivé, nebo pokud jsou pro změnu příjemní vážné důvody. Vážným důvodem by mohlo být například to, že by Váš manžel nejevil o dceru dlouhodobě opravdový zájem, neplatil by řádně výživné nebo by dceři či bývalé ženě v minulosti ubližoval (bití, týrání apod.). Pokud se Váš manžel s dcerou pravidelně stýká, hradí řádně a včas výživné a dceřino příjmení není nijak směšné či hanlivé, je nepravděpodobné, že by soud změnu příjmení bez souhlasu Vašeho manžela (tedy rozvedeného otce dítěte) schválil.



PRÁCE-VZNIK PRACOVNÍHO POMĚRU
- Vzájemné zaměstnávání registrovaných partnerů - informace
RODINA-REGISTROVANÍ PARTNEŘI
- Jak dosáhnout změn v právech registrovaných partnerů?
- Jak změnit práva registrovaných partnerů v ČR
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Rada vlády pro lidská práva a práva registrovaných partnerů
- Rada vlády pro lidská práva - kontakty, emailové adresy

Proč si registrovaní partneři nemohou svého druha odečíst z daní, dále proč se vzájemně nemohou partneři zaměstnávat a proč po sobě ze zákona nemohou dědit a nemohou po smrti jednoho z partnerů mít možnost dostat vdovský příspěvek? Zákon jim ukládá povinnost se vyživovat, společně je posuzují na všech státních i bankovních institucích. Partner nemá právo osvojit si dítě druhého, nemůže si uplatňovat žádnou slevu. Mají jen povinnosti, ale žádná práva. Jak se to dá změnit? Kdo má možnost se touto problematikou zabývat? Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce zakazuje uzavření pracovního poměru nejen mezi registrovanými partnery, ale i mezi manžely. Tento zákaz platí pro vznik pracovního poměru mezi fyzickými osobami, neplatí ale zákaz zaměstnat manželku/manžela či registrovaného partnera osobou právnickou.
Jinak ale máte pravdu v tom, že v řadě oblastí, které uvádíte, dosud není registrované partnerství - co se vzájemných práv týče - postaveno na úroveň manželství. Ke změně stávající legislativy bohužel zatím není dostatečná politická vůle.
Pokud se chcete pokusit tuto situaci změnit, můžete se obrátit na vládní Výbor pro sexuální menšiny, který je součástí Rady vlády pro lidská práva. Členy tohoto výboru jsou aktivisté z nevládních neziskových organizací zaměřených na pomoc sexuálním menšinám a zástupci státní správy.
Koordinátorem činnosti tohoto výboru je Mgr. Jakub Machačka, kterého můžete kontaktovat na e-mailu: machacka.jakub@vlada.cz. Můžete také kontaktovat zmocněnkyni vlády pro lidská práva Mgr. Moniku Šimůnkovou na e-mailu: simunkova.monika@vlada.cz.
Dále se můžete obrátit na již zmiňované neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají. Rozcestník kontaktů na organizace a internetové stránky z této oblasti najdete například zde: http://www.feminismus.cz/kormidlo.shtml?cat=1024 


OBČAN-VĚCNÉ BŘEMENO

- Jak zúžit věcné břemeno soudně, soudní cestou
- Může povinný z věcného břemene podat žalobu na zrušení věcného břemene?
- Může majitel nemovitosti podat žalobu na zrušení věcného břemene
- Žaloba na zrušení věcného břemene podaná majitelem nemovitosti
- Jak omezit věcné břemeno užívánínemovitosti?
- Jak osobě s věcným břemenem zabrátni aby vstupovala do ostatních bytů domu
- Šikanování osobou s věcným břemenem
- Zneužití věcného břemene v rozporu s dobrými mravy
- Žaloba pro omezení věcného břemene pro změnu poměrů
- Žaloba pro zrušení věcného břemene pro změnu poměrů

Vlastníme dům a matka manžela v něm má věcné břemeno. Ve smlouvě od notáře po dědickém řízení je psáno, že má volný pohyb po celé nemovitosti. Řešíme s ní my i ostatní příbuzní mnoho sporů a ona bohužel navštěvuje i naši bytovou jednotku v rámci nemovitosti a vyhrožuje, že může k nám kdykoli a kamkoli. Je možné toto právo v rámci věcného břemene omezit? Samozřejmě chápu, že ona má přístup ke svojí bytové jednotce a ke společným prostorům, to znamená zahradu a chodbu a technické zázemí v suterénu domu, ale v rámci naší bytové jednotky mi to přijde jako nesmysl. Děkuji, Růžičková
 
ODPOVĚĎ:
Přestože dle Vámi zmiňované dědické dohody je Vaše tchýně oprávněna užívat celý dům, nepožívá samozřejmě právní ochrany takový výkon práv odpovídajících věcnému břemeni, kterým by Vaše tchýně ostatní obyvatele domu šikanovala.
Dle § 3/1 Občanského zákoníku nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
Dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem (zde povinností strpět užívání domu Vaší tchýní) a výhodou oprávněného (zde Vaší tchýně), může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Neboť judikatura se v této otázce ujednotila v názoru, že za změnu poměrů je možné považovat např. i změnu chování oprávněného, můžete se v této souvislosti obrátit na soud s žalobou na zrušení/omezení věcného břemene pro změnu poměrů.
Pro přípravu této žaloby Vám nicméně (vzhledem k možné složitosti sporu) doporučuji kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz

 


RODINA-SOCIÁLNÍ
- Je možné dát dítě do školky bez odebrání rodičovského příspěvku?
- Hrozí odebrání rodičovského příspěvku při umístění dítěte do školky?
- Umístění dítěte do školky a odebrání rodičovského příspěvku
- Právo na rodičovský příspěvek když dítě chodí do školky?
- Nárok na rodičovský příspěvek když dítě chodí do školky?

Jsem na rodičovské dovolené RD, 4letá varianta, která mi končí 3.3.2014. Můžu dát dítě od 1.9.2013 do mateřské školy MŠ celodenně, aniž bych přišla o rodičovský příspěvek 3.800 Kč, děkuji. Alena
 
ODPOVĚĎ:
Od 1.12.2012 nabyl účinnosti zákon č. 331/2012 Sb., kterým se kromě jiných zákonů mění také zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Na základě této novely je docházka dítěte do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení podobného typu omezena pouze u dětí do dvou let věku, a to bez ohledu na to, zda rodiče čerpají rodičovský příspěvek podle staré či nové právní úpravy.
Docházka dětí starších dvou let do předškolních zařízení se od výše uvedeného data již nesleduje, takže můžete dát dítě do mateřské školy bez omezení.

 

OBČAN-DLUHY
- Podmínky pro podání odpůrčí žaloby proti dlužníkovi
- Zpochybnění darování nemovitosti dlužníkem
- Jak může věřitel zpochybnit darování nemovitosti dlužníkem jiné osobě
- Je možné zvártit darování nemovitosti dlužníkem jiné osobě?
- Odpůrčí žaloba - věřitel daroval nemovitost rodinnému příslušníkovi
- Odpůrčí žaloba - věřitel daroval nemovitost osobě blízké
- Kolik let zpět je možné napadnout dlužníkovy právní úkony
- Darování nemovitosti ve snaze vyhnout se splacení dluhu
- Rodiče dlužníci darovali nemovitost potomkovi - postup věřitele
- Po kom je možné vymáhat dluh pokud dlužník daroval nemovitost
- Dlužník daroval nemovitost - po kom vymáhat dluh?

2010 jsem půjčil rodičům 300.000,- jako zástavu, že mi budou půjčku splácet na mě přepsali darovací smlouvou svou nemovitost. Na konci minulého roku mi přišel dopis od soudu že na mě byla podána žaloba o zpětvzetí darovací smlouvy. Podala to na mě firma, které rodiče dlužili. Jenomže ještě než soud proběhl jsem byl nucen nemovitost prodat, protože rodiče nespláceli hypotéku a také půjčku, kterou měli ode mě. Soud měl být minulý týden, ale přišel dopis, že se soud nekoná a že budu k dalšímu termínu vyzván.
Po prodeji nemovitosti se vyplatila hypotéka a já si nechal svých 250.000 Kč, které mi ještě rodiče dlužili.
Sám si myslím že jsem se ničeho protiprávního nedopustil, ale chtěl bych se zeptat co mám teď očekávat od soudu. Dům jsem prodal, nechal jsem si jen peníze které mi patří.
Na internetu jsem se dočetl, že exekutor může požadovat dluh rodičů po mě, což by mi zničilo celý život, nebo že
nemovitost vezme novému majiteli. Ten by mě poté asi zažaloval. Navíc rodiče teď vstoupili do insolvence. Jak s největší pravděpodobností může tento problém dopadnout. Jak bránit proti této žalobě? Děkuji, Pavel
 
ODPOVĚĎ:
Dle textu dotazu předpokládám, že na Vás byla věřitelem Vašich rodičů podána tzv. odpůrčí žaloba. Dle § 42a/1 Občanského zákoníku platí, že věřitel (zde žalující firma) se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy (zde Vaši rodiče) právní úkony (zde darování nemovitosti), pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné.
Pro úspěšné odporování předmětné darovací smlouvě mezi Vámi a Vašimi rodiči je však zapotřebí, aby byly splněny následující podmínky:
- Věřitel Vašich rodičů musel mít proti nim vymahatelnou pohledávku, tzn. že Vaši rodiče byli s plněním svého dluhu vůči věřiteli v prodlení a nejpozději k datu skončení řízení o odpůrčí žalobě bude mít věřitel ohledně této pohledávky vůči Vašim rodičům právní titul (nejčastěji platební rozkaz či rozsudek).
- Odporovat je možné pouze těm právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech, a to v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, resp. právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (zde Vy), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, ovšem s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat.
Neboť řízení o odpůrčí žalobě nepatří k těm, v nichž by se žalující či žalovaná strana obešla bez pomoci odborníka, doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz
Výsledek řízení o odpůrčí žalobě není samozřejmě bez podrobné znalosti všech relevantních skutečností možné předjímat, na tomto místě proto pouze připomínám, že dle § 42a/4 Občanského zákoníku je právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch. Pokud tedy v současné chvíli již nejste vlastníkem předmětné nemovitosti, byl by věřitel Vašich rodičů oprávněn vymáhat na Vás exekučně hodnotu darované nemovitosti.



SPRÁVNÍ-POKUTY
- Promlčení pokuty za jízdu pod návykovými látkami
- Promlčení pokuty za řízení vozidla pod návykovými látkami
- Promlčecí lhůta pokuty od správního orgánu
- Za kolik let se promlčí pokuta správního orgánu?
- Promlčení pokuty - § 88 Zákona o přestupcích

2001 mě byl odebrán řidičský průkaz za jízdu pod vlivem návykových látek. Dostal jsem 18 měsíců zákaz řízení, 12.000 Kč pokutu. Trest už mi samozřejmě vypršel a pokutu jsem do teď nesplatil. Pokuta přešla ještě 2001 na finanční úřad, kde jsem se dostavil taktéž 2001, domluvil splátky a zaplatil 1000 Kč. Od té doby jsem nic nezaplatil a ani finanční úřad mi nenapsal žádnou upomínku. Je pokuta již promlčena? Po kolika letech obecně se promlčuje pokuta?
Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, kým byla pokuta uložena, zda správním orgánem či soudem (což je podstatná okolnost). Pro potřeby této odpovědi proto vycházím z předpokladu, že pokutu ukládal správní orgán.
V takovém případě její vymahatelnost uplynula v prekluzivní 5-leté lhůtě (§ 88 zákona o přestupcích ve znění do 31.12.2005). Tato lhůta uplyne bez ohledu na zahájení exekučního řízení a působí zánik vykonatelného titulu a tedy nemožnost dalšího pokračování vymáhacího procesu. A v takovém případě tedy v dnešní době ji již není možné vymáhat.

 

OBČAN-DĚDICTVÍ
- Může uložit závěť u notáře osoba blízká
- Může závěť u notáře uložit i cizí osoba?
- Co je to holografní závěť?
- Co znamená holografní závěť?
- Je možné někoho zmocnit k uložení závěti u notáře?
- Plná moc k uložení závětě u notáře
- Jak se dozví notář v dědickém řízení kde je uložená závěť?
- Kolik stojí uložení závěti u notáře?
- Kolik stojí uložení v centrální evidenci závětí?
- Uložení závěti v centrální evidenci závěti - cena, poplatek
- Poplatek za uložení závěti u notáře
- Poplatek za uložení v centrální evidenci závětí
- Je možné zpochybnit závěť sepsanou u notáře?
- Zpochybnění závěti sepsané u notáře formou notářského zápisu

Moje ovdovělá bezdětná teta sepsala vlastnoruční (holografní) závěť v můj prospěch. Závěť obsahuje veškeré potřebné údaje, měla předlohu od advokáta. Chtěla bych ji uložit u notáře, je to možné? Mohu tak učinit já sama? Děkuji. Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Závěť lze uložit u notáře tak, že o uložení požádá přímo pořizovatel závěti, nebo také jeho zmocněnec. Závěť můžete tedy uložit i Vy, pokud k tomu budete zmocněna. Závěť pak v takovém případě vždy zůstává v trezoru příslušného notáře a existence závěti (tedy údaje o pořizovateli a skutečnost, kde je závěť uložena) se zanese do Centrální evidence závětí, kterou vede Notářská komora ČR.
Uložení závěti je dle současného tarifu zpoplatněna částkou cca. 1400,- Kč. Závěť ve formě notářského zápis sepsaná notářem je včetně uložení v Centrální evidenci závětí zpoplatněna částkou cca. 2200,- Kč.
V takových případech tedy vždy doporučuji rovnou sepsat závěť formou notářského zápisu, neboť u notářského zápisu se předpokládá, že pořizovatel byl plně způsobilý k právním úkonům a každý, kdo by chtěl závěť zpochybnit nese důkazní břemeno.

 

FINANCE-DANĚ
- Musíme podat daňové přiznání při nulové dani (dar v rodině)
- Je nutné při daru v rodině podávat daňové přiznání (nulová daň)
- Daňové přiznání - dar nemovitosti mezi rodiči a potomkem, potomky
- Daňové přiznání - dar bytu, domu mezi rodiči a potomkem, potomky
- Zákaz dvojího zdanění, zákaz dvojitého zdanění

Dědictví: předmětem dědictví po tatínkovi je dům a byt - tedy polovina, jelikož polovina patří mamince. Všichni dědicové souhlasí, aby jedna sestra zdědila byt (užívá ho). Může v rámci dědického řízení zdědit byt celý nebo jen polovinu?
Dar: pokud sestra může zdědit jen polovinu bytu, chceme pak, aby druhou polovinu dostala od maminky darem. Stačí bez právníka sepsaná darovací smlouva s ověřenými podpisy u notáře?
Platí stále osvobození od darovací daně v řadě přímé (rodič - dítě)? Podává se i v případě osvobození od darovací daně daň. přiznání s údajem o osvobození?
Daň z převodu nemovitosti: V případě, že setra zdědí polovinu bytu a pak druhou polovinu dostane darem, bude maminka podávat daň z převodu nemovitosti? Děkuji, Nela
 
ODPOVĚĎ:
1) vzhledem k tomu, že dům a byt pravděpodobně byly součástí společného jmění manželů SJM, tedy náleží stejný díl každému z manželů, nelze v rámci dědictví uzavřít dědickou dohodu vedoucí k tomu, aby sestra získala celý byt (polovina bytu totiž není v rámci dědického řízení projednávána). Po uzavření dědické dohody, kdy se z maminky a sestry stanou spoluvlastnemi je možné, aby maminka svou polovinu sestře darovala; tak se stane sestra výlučnou vlastnicí bytu.
2) K sepsání darovací smlouvy není nutné využít služeb právníka, advokáta nebo notáře, ale je to výhodou (darovací smlouva bude mít veškeré náležitosti). Vzory darovací smlouvy jsou k dispozici na našem webu na stránce:
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html
3) Podle zákona o dani dědické, darovací a převodu nemovitostí platí, že darování mezi rodiči a potomky je bezúplatné (na této koncepci není plánována žádná legislativní změna). Taktéž daň při převodu darované nemovitosti se nehradí, jelikož darování je z důvodu zákazu dvojího zdanění zatíženo pouze daní darovací a od té je darování ve Vašem případě osvobozeno. Pro darování mezi příbuznými dále platí, že není nutné zpracovávat znalecký posudek, nicméně toto lze doporučit učinit (kvůli pozdějšímu započtení daru v dědickém řízení po matce). Daňové přiznání se v tomto případě nebude podávat.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Prodávající dal zálohu technického průkazu do zástavy - co dělat?
- Cizí osoba dala technický průkaz do zástavy za dluh - co dělat?
- Kdo je majitel vozidla - držitel technického průkazu nebo smlouvy?
- Žaloba na vydání věci - technického průkazu automobilu, vozidla
TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Trestní oznámení pro zadržování dokladů k vozidlu
- Trestní oznámení pro zadržování technického průkazu automobilu

Uzavřela jsem kupní smlouvu podle Obchodního zákoníku na osobní automobil dovezený ze zahraničí. Při prodeji mě prodávající ukázal všechny potřebné doklady k prodeji včetně velkého technického průkazu. Domluvili jsme se, že mi doklady předá po zaplacení dvou splátek, na kterých jsme se dohodli. Splátky jsem zaplatila, auto mám již doma, ale doklady od vozidla stále nemám. Dozvěděla jsem se, že prodávající dal doklady od auta třetí osobě, jako záruku svého dluhu. Mohu v tomto případě přijít o auto? Je nějaký způsob, jak bych mohla dostat doklady od vozidla? Mohl by vlastník dokladů přijít a vyžadovat vydání auta na základě toho, že vlastní technický průkaz? Děkuji, Otýlie
 
ODPOVĚĎ:
Vlastnictví vozidla není odvozené od držitelství dokladů k němu, ale je odvozené od kupní smlouvy.
Pokud prodávající převzal smluvní povinnost předat Vám doklady od vozidla do určité doby, doporučuji jej vyzvat ke splnění této povinnosti nebo sdělení jména osoby, která má doklady v držení (a tuto vyzvat k vydání věci).
Další postup je na zvážení:
Buď můžete odstoupit od smlouvy z důvodu závažného porušení smluvní povinnosti a žádat vrácení kupní ceny;
nebo můžete podat trestní oznámení na osobu, která zadržuje doklady, jež Vám náleží (čímž můžete riskovat, že bude zjištěno, že jste koupila kradený vůz) nebo na "zadržovatele" podat žalobu na vydání věci a zároveň vstoupit do jednání s registrem vozidel a zajistit si vystavení duplikátů dokladů.


OBČAN-DLUHY
- Kdo dohlíží na činnost insolvenčího správce
- Kam je možné poslat stížnost na insolvenčního správce
- Stížnost na insolvenčního správce - nezajistil prodej a nemovitost šla do dražby
- Insolvenční správce nezajistil prodej nemovitosti a ta šla do dražby

Bylo nám s manželem povoleno oddlužení, protože manžel ztratil práci a nebyli jsme schopni uhradit veškeré splátky. Nejsme spokojeni s postupem insolvenčního správce, dá se říci, že jsme se na něčem dohodli a on věci zařídil jinak. Prosím o názor, zda mohu někde podat podnět k prošetření jeho činnosti nebo spíš nečinnosti. Jedná se o to, že nám bylo nařízeno prodat veškerý majetek - rodinný dům i chatu (i když jsem se pokoušela o splátkový kalendář), sehnali jsme tedy na obojí kupce a nečinností insolvenčního spráce nyní jde obojí do dražby, což se nám zdá velmi nevýhodné. Nebylo to hlavně třeba, protože kupce jsme měli zajištěné. Tomu nerozumím. Děkuji, Barbora

ODPOVĚĎ:
V insolvenčním řízení dohlíží na činnost správce insolvenční soud. je třeba ale říci, že insolvenční správce musí postupovat v souladu s insolvenčním zákonem a pokud jde o možnosti zpeněžování majetkové podstaty dlužníka je správce vázán určitými postupy v závislosti na schválení soudem.



PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Úroky z dlužného platu, mzdy a nároky zaměstnance
- Má zaměstnanec právo na úroky z platu, mzdy při pozdním vyplacení?
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Žaloba na náhradu finanční škodu pro pozdě vyplacenou mzdu, plat

Dostal jsem od zaměstnavatele dvouměsíční výpověď - paragraf 52/c, ke dni 31.1.2012. Firma je od 1.4.2012 v konkurzu. Ke dnešnímu dni 28.1.2013, mi firma dluží částku, za nevyplacenou mzdu za měsíc leden 2012 a část tříměsíčního odstupného (část již vyplatil úřad práce), v celkové dlužné výši cca 13 tisíc korun, v podobě přihlášené pohledávky. Tímto jsem se dostal na jaře 2012 do finančních problémů, za pozdní pravidelné platby bance a firem dodávající energie, v celkové částce cca 5.000 Kč.
-Lze tyto nedobrovolné výdaje nyní nárokovat u insolvenčního správce?
-Lze si nárokovat penalizací, či úroky, z dlužné částky za oněch 13 tisíc korun, za dosud nevyplacenou mzdu a odstupné?
Onu částku 5 tisic korun jsem též zahrnul do přihlášky pohledávky, ale dle sdělení insolvenčního správce tato částka prý není nárokovatelná. Děkuji, Šimon
 
ODPOVĚĎ:
Částku ve výši 5000,- Kč skutečně není možné u insolvenčního správce nárokovat, zatímco úroky z prodlení z nevyplacené dlužné mzdy nárokovat v civilním řízení možné je. V insolvenčním řízení úroky z prodlení z dlužné mzdy Vám uhrazeny nebudou. Pokud se týká otázky Vám způsobené škody, kdy jste se ne vlastní vinou dostal do finančních problémů, je možné podat žalobu na společnost - zaměstnavatele a požadovat po něm náhradu prokazatelně způsobené finanční škody (§ 265 Zákoníku práce). Vzhledem k tomu, že se společnost - zaměstnavatel nachází v insolvenčním řízení, myslím si (z praxe), že zde není moc velký předpoklad, aby vám náhrada škody byla v celé části uhrazena.



PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel posílá mzdu na špatný účet - jak postupovat?
- Zaměstnavatel posílá výplatu na špatný účet - jak postupovat?
- Výplata mzdy na nesprávný účet - zaměstnavatel to neřeší
- Přestupek, správní delikt - nevyplacení mzdy, platu zaměstnanci
PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Náhrada škody za pozdě vyplacený plat
- Náhrada škody za pozdě vyplacenou mzdu
- Odškodnění za náklady kvůli pozdě vyplacené mzdě - § 265
- Odškodnění za náklady kvůli pozdě vyplacenému platu - § 265

Příteli poslali výplatu na špatný účet přestože jim několikrát volal a hlásil, změnu posílal to tam i emailem. Minulý měsíc to tak taky udělali. Má nárok na to, aby mu to nahradili? Děkuji, Radka
 
ODPOVĚĎ:
Partner má nárok na obdržení výplaty či mzdy v řádném výplatním termínu, tak jak jej má se zaměstnavatelem sjednán.
Komplikujícím ustanovením v tomto případě je § 141 zákoníku práce, který splatnost mzdy stanovuje na "následující měsíc", tedy do konce měsíce následujícího po odpracovaném měsíci. To platí v případě, že z pracovní smlouvy nevyplývá jiný konkrétní výplatní termín; a to i přes to, pokud zaměstnavatel jednostranným aktem (vnitřním předpisem) výplatní termín stanovil jinak či je běžnou praxí, že výplatní termín je např. 15 den v měsíci.
Pokud tedy nebyl výplatní termín sjednán v pracovní smlouvě jinak a zaměstnavatel svou chybu napraví do konce měsíce následujícího, de facto splnil dikci zákona.
Nevyplacení výplaty ve stanovené termínu je přestupkem (nebo správním deliktem), který může ohlásit inspekci práce jako podnět k prošetření.
Taktéž doporučuji zjistit, zda se zaměstnavatel nezavázal k určitému výplatnímu termínu v kolektivní smlouvě - pokud ano, lze kontaktovat odborovou organizaci a závadu na straně zaměstnavatele předat jako podnět.
Ve Vašem případě taktéž lze zkoumat, zda v důsledku pochybení zaměstnavatele nedošlo ke škodě zaměstnance ve smyslu § 265 zákoníku práce; např. v podobě úroků z prodlení nesplacené splátky úvěru, která by z řádně obdržené výplaty byla uhrazena. Dodávám, že i tento nárok je také závislý na tom, jak je výplatní termín u zaměstnavatele určen.
V krajním případě je za podmínek stanovených v § 56 zákoníku práce také možné uvažovat o okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance (pochopitelně za splnění podmínek v tomto ustanovení stanovených - tedy nevyplacení mzdy nebo její části do 15 dnů od splatnosti).

 

OBCHOD-REKLAMACE
- Prodávající nevyřídil reklamaci včas a nekomunikuje - jak postupovat?
- Prodávající nevyřídil reklamaci ani nevrátil peníze za zboží - co dělat?
- Správní delikt - nevyřízení reklamace a nevrácení peněz ani zboží
- Je možné kontaktovat ČOI pokud prodejce nevyřídil reklamaci ani nevrátil peníze?

Před Vánocemi 2012 jsem zakoupila v internetovém obchodě 2ks stejného zboží. Po předání dárku jsme zjistili, že jeden je vadný - nefunguje. Chtěla jsem se spojit s prodejcem telefonicky, ale nebral telefony nebo byl úplně nedostupný. Psala jsem emaily, ale též žádná odpověď. Nicméně jsem odeslala poštou zboží k reklamaci s přiloženým dopisem a o tomto kroku informovala prodejce emailovou poštou. Pár dnů ležel balíček na poště, poté byl vyzvednut. Následně přišel email, že zboží bude reklamováno. Již je to dva měsíce, opět jsem psala SMS i emaily, že podám trestní oznámení, ale dosud nemám ani peníze ani zboží. Prosím o radu, jak dále postupovat a kdybych trestní podání na policii podala, co by následovalo?
Děkuji, Mirka
 
ODPOVĚĎ:
Trestní oznámení podat můžete, otázkou je, zda Policie tento čin bude šetřit jako majetkový trestný čin (záleží na výši způsobené škody - orientační hranice je 5.000 Kč).
Než trestní oznámení doporučuji informovat českou obchodní inspekci ČOI, jelikož reklamace (mimo další povinnosti prodávajícího spojené s reklamací, jako je rozhodnutí o reklamaci) nebyla vyřešena v zákonné měsíční lhůtě (§ 19 zákona o ochraně spotřebitele) ani jste nebyla informována o tom, že reklamaci v této lhůtě vyřešit nelze. V jednání prodávajícího je možné spatřovat správní delikt podle § 24 zákona o ochraně spotřebitele.



OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Nájemníci způsobili škodu v bytě a uznali ji - vymáhání náhrady škody
- Postup vymáhání náhrady škody za poškození pronajatého bytu
- Poškození pronajatého bytu nájemníkem a vymáhání škody - postup
- Vymáhání škody po nájemnících - jak podat žalobu (proti jednomu nebo oběma nájemcům?)
- Podává se žaloba proti jednomu nájemníkovi nebo i spolunájemci?
- Podává žalobu k soudu jen jeden spolumajitel nebo všichni (náhrada škody po nájemci)?

Společně s manželem jsme pronajímali na základě nájemní smlouvy byt dvěma osobám - muž a žena, nejsou manželé, ve smlouvě o pronájmu figurovali jako společní nájemci bytu. Po skončení nájmu nám předali byt poněkud zdevastovaný, cena oprav činí asi 15.000 Kč. Tento závazek oba uznali - podepsali předávací protokol s výčtem poškození pronajatého bytu. Dobrovolně nám ovšem škodu uhradit nechtějí. (Opravy jsou již provedené, k dispozici jsou námi zaplacené faktury).
Máme celý závazek soudně vymáhat pouze na jednom z našich bývalých nájemníků, nebo máme podat soudní žalobu na každého zvlášť a vymáhat po každém polovinu částky, nebo máme podat na oba společnou žalobu (lze podat žalobu na více osob současně?)?
Předpokládám, že strana žalující může být pouze jeden z nás (manželů), v zastoupení obou. Děkuji, Karolína
 
ODPOVĚĎ:
Doporučuji podat jednu žalobu na oba dlužníky, jelikož jsou solidárními dlužníky, tedy oba odpovídají do plné výše dluhu a vůči sobě pak mají nárok na poměrné vypořádání. Znamená to, že se můžete hojit na jednom z nich (pokud by např. jeden z nich byl nedohledatelný nebo neměl žádný majetek) a ten, kdo Vám škodu uhradí pak může vymáhat náhradu škody po druhém.



RODINA-VÝŽIVNÉ
- Placení výživného, alimentů ve vězení - informace
- Je možné požádat o snížení výživného ve vězení, při výkonu trestu?
- Musí otec v sociálně složité situaci platit výživné, alimenty
- Ztráta zaměstnání a možnost snížení výživného
- Ztráta zaměstnání a možnost snížení alimentů
- Jak rychle snížit výživné při ztrátě zaměstnání
- Jak rychle snížit alimenty při ztrátě zaměstnání

Ztráta zaměstnání a jiné okolnosti důvodem neplacení výživného, otec pro neplacení trestán, propuštěn z výkonu před měsícem, bez příjmů, bez zaměstnání, bez bydlení, čekám na vyřízení invalidního důchodu.
Je možné požádat o odložení vyživovací povinnosti do doby než budu mít příjem?Jinak se dluh bude navyšovat a nebudu mít možnost splácet ani dál platit. Nezbavuji se povinností. Je řešení? Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
Pokud je povinný rodič ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody, vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vymezuje, kolik lze z výdělku povinného použít na úhradu výživného. Jestliže takový rodič nemá výdělečné a majetkové možnosti buď proto, že je neschopen k práci, nebo proto, že mu správou věznice nebyla práce přidělena, nelze mu za takovou dobu ukládat placení výživného. Pokud je ovšem povinný rodič odsouzen za trestný čin zanedbání povinné výživy, je v takovém případě nutné ponechat i po dobu trestu odnětí svobody stanovené výživné v dosavadní výši, nesvědčí-li tu jiné okolnosti pro jeho změnu.
V případě, že je povinný rodič nezaviněně sám sociálně potřebný, nemá možnost ani schopnost plnit svoji vyživovací povinnost k dítěti, vyživovací povinnost se nestanoví. Obraťte se na soud a žádejte o změnu ve výši vyživovací povinnosti, kterou zdůvodníte svoji současnoou situací. Věc je možné řešit i tzv. předběžným rozhodnutím, předběžným opatřením - vizte web poradny, kde jsou podrobnější informace o tomto institutu.



OBČAN-DLUHY
- Osobní bankrot ve starobním důchodu - informace
- Může za ručit v osobním bankrotu 3. osoba
- Může ručit v osobním bankrotu osoba blízká, rodinný příslušník?
- Společný návrh manželů na osobní bankrot
- Mohou manželé společně požádat o osobní bankrot, oddlužení?
- Je možné požádat o oddlužení v důchodě?
- Může jeden z manželů převzít dluhy druhého do oddlužení, osobaního bankrotu?

Chci zažádat o osobní bankrot, nyní jsem nezaměstnaná, v červenci 2013 odcházím do důchodu. Za jak dlouho od přiznání důchodu můžu o bankrot zažádat? Může o něj zažádat manžel, který má vyšší plat, i když dluhy jsou psané na mne? Může pomoci třetí osoba a jak to potom probíhá? Děkuji, Jana
 
ODPOVĚĎ:
Pokusím se postupně zodpovědět několikero Vašich dotazů najednou.
1) Pokud jste vdaná, máte společné jmění manželů, dluhy vznikly za manželství je vhodné podat společný návrh na oddlužení manželů. Podávají se 2 návrhy na oddlužení fyzických osob a žádá se o spojení řízení z důvodu snížení nákladů na insolvenční řízení. V tomto případě se čisté příjmy sčítají pro splnění zákonných podmínek oddlužení.
2) Pokud jste nezaměstnaná - oddlužení (osobní bankrot) Vám nebude schváleno.
3) Pokud pobíráte starobní důchod, není to překážka oddlužení, ale důležitá je výše příjmu, abyste dosáhla na zákonnou podmínku oddlužení a to uhradit za 5 let alespoň 30% svých nezajištěných závazků svým věřitelům.
4) Ano, o oddlužení může manžel zažádat formou s Vámi společného návrhu na oddlužení. Sám žádat nemůže pokud jste závazkové vztahy platbě uzavřela vy.
5) Třetí osoba může pomoci tím, že se zaváže v darovací smlouvě nebo ve smlouvě o důchodu, že by dlužníkovi po dobu trvání insolvenčního řízení přispívala určitou částkou, tak, aby byly splněny podmínky insolvenčního zákona a tyto finanční prostředky by byly použity ve prospěch věřitelů.

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Důvody pro výpověď z nájmu bytu pronajímatelem - § 711 Občanského zákoníku
- Kdy může pronajímatel odebrat nájemci vybavení bytu (nábytek, TV, myčka)
- Smlouva o výpůjčce vybavení bytu - kdy může pronajímatel žádat vrácení
- Vrácení, vydání věcí v pronajatém bytě - kdy může pronajímatel věci žádat?
- Je možný prodej bytu i s nájemci, nájemníky?
- Výpověď nájmu bytu nájemcem z důvodu změny majitele bytu § 680 OZ
- Výpověď nájmu bytu nájemníkem z důvodu změny majitele bytu § 680 OZ
- Rozdíl mezi výpovědi nájmu a podnájmu § 711 OZ - informace
- Výpověď nájmu bytu pronajímatelem u podnájmu a nájmu - rozdíl, informace

Bydlíme v pronajatém bytě, máme nájemní smouvu na dobu určitou - 1 rok s 1měsíční výpovědní lhůtou. Majitel teď byt prodal s tím, že stávající smlouva přechází komplet na nového majitele. Ve smlouvě je dáno, že byt je pronajímán zařízený (skříně, myčka, televize atd.). Majitel po prodeji bytu si chce tyto věci odvézt - jsou to jeho věci, nicméně tento pronájem jsem upřednostil právě z důvodu, abych toto zařízení nemusel kupovat.
Má pronajímatel právo odvézt věci, které jsou spjaté s nájemní smlouvou a dle nájemní smlouvy patří k bytu? Může pronajímatel pronajatý byt prodat, když je pronajímán? Musím se do 1 měsíce vystěhovat kdykoli si pronajímatel řekne? Nebo jsem chráněn nějakým paragrafem Občanského zákoníku a jsem v nájmu po dobu dohodnutého 1 roku? Děkuji, Uršula
 
ODPOVĚĎ:
Záleží na konkrétním obsahu smlouvy; ale domnívám se, že máte nájemné sjednáno jako nájemné za užívání bytu, a věci, které v tomto bytě jsou, budou výpůjčkou - tedy věcí danou do bezplatného užívání. Na smlouvu o výpůjčce se uplatní ustanovení § 659 a násl. občanského zákoníku, podle kterého platí, že půjčitel může žádat vrácení vypůjčených věcí před uplynutím sjednané doby pouze v případě, že vypůjčitel s nimi nenakládá v souladu se smlouvou nebo jejich obvyklým způsobem užívání či účelem výpůjčky.
Zánik souvisejícího nájemního vztahu není důvodem zániku i smlouvy o výpůjčce k těmto věcem.
Ano, byt lze prodat i s aktuálně "běžící" nájemní smlouvou - změna majitele je důvodem výpovědi nájmu ze strany nájemce (nikoliv pronajímatele) - § 680 občanského zákoníku.
Je důležité najisto postavit, zda jste v postavení nájemce či podnájemce (což je v dnešní době obvyklejší);

  • podnájem (podnájemní smlouva) chráněný není a výpověď z něj tedy lze dát bez udání důvodu kdykoliv;
  • pokud jste nájemce (nájemník) a máte řádnou nájamní smlouvu, jste chráněný zákonem a tedy Vám lze dát výpověď z nájmu bytu pouze v důsledku naplnění některého z výpovědních důvodu uvedených v § 711 občanského zákoníku (na tom, že byl právní vztah sjednán na dobu určitou v tomto případě nezáleží).

 



OBČAN-VLASTNICTVÍ
- Spoluvlastník je agresivní a omezuje ostatní v pokojeném užívání nemovitosti
- Spoluvlastník nemovitosti ničí zámky, močí na dvoře ad. - jak se bránit?

Děda je spoluvlastník rodinného domu. Žije v domnění, že tam odjakživa nemáme na nic nárok a že je dům jeho. Uráží nás, likviduje naše věci. Děd je vlastník jednoho patra v domku, kde je uzavřený byt a já bytu nahoře, kde když vyjdete schody nahoru, jdete přímo do bytu. Problémy jsou letité. Pálí nám dopisy, ničí zámky, brání nám jít na dvůr, močí tam, hází odpad. Mám dítě 4,5 let. Našel si kamaráda, který nám dělá také potíže. Co si mohu nechat líbit a co a kam můžu vše hlásit. Už jednou jsem ho nahlásila pro napadení na Policii ČR. Děd je těžce nemocný a jakýkoli konflikt je pro obě strany dost psychicky hrozný, ale on je vyvolává. Děkuji, Anna
 
ODPOVĚĎ:
K tomuto a obdobným případům je tzv. každá rada drahá, byť z vlastní zkušenosti Vašemu problému plně rozumím.
Východisko, pokud sama s rodinou nechcete ustoupit a odstěhovat se, de facto neexistuje; jelikož kromě možnosti umístění do psychiatrické léčebny (přičemž bez jeho souhlasu lze tohoto umístění docílit pouze přivoláním záchranné služby v případě záchvatu "nestandardního" chování), která není samospásná (je pouze dočasná), neexistuje žádné definitivní řešení.
Taktéž můžete opakovaně volat Policii, pokud Vás bude ohrožovat.
Lze doporučit, abyste se pokusili znepřístupnit Vámi obývané prostory, vybudovali si vlastní zamykatelnou poštovní schránku (zabudovanou např. do kamenného oplocení).
Taktéž lze doporučit, abyste se obrátila na dědova ošetřujícího lékaře, jeho "psychopatické" chování může souviset s jeho zdravotním stavem.
Pokud by děd projevoval známky duševního onemocnění (syndrom závislosti na alkoholu, těžká demence), můžete omezit děda na právech (přes soud). Řešením by také mohlo být zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Postup jak zrušit spoluvlastnictví vizte ve webu, otázka zrušení spoluvlastnictví byla již mnohokrát na stránkách naší poradny řešena.

 

TRESTNÍ-TRESTNÍ ŘÍZENÍ
- Kdo má právo dělat kopie vyšetřovacího spisu Policie
- Zmocnění jiné osoby k okopírování vyšetřovacího spisu Policie
- Kam se posílá žádost o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu

Známá, jejíž dcera zemřela za podivných okolností (údajná sebevražda, případ byl odložen) by chtěla nahlédnout do vyšetřovacího spisu, resp. pořídit kopie tohoto spisu.
Na internetu jsem našel, že jako poškozená (matka) toto právo má. Má otázka zní, zda-li může jako poškozená zmocnit dalšího člověka, aby jí tyto spisy pomohl na místě okopírovat, ofotit vlastní technikou.
Dále jsem nenašel, kam se žádost o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu zasílá a jakou formu tato žádost musí mít, popřípadě co má obsahovat (existuje formulář?). Děkuji, Eduard
 
ODPOVĚĎ:
Nahlížení do trestního spisu (pořízení si výpisků či kopií) se řídí § 65 Trestního řádu. Nelze říci, zda matce (či jejímu zástupci) bude nahlédnutí umožněno - záleží na obsahu žádosti a důvodům, které ji k žádosti vedou.
Žádost se podává buď k předsedovi soudu či ke státnímu zástupci - záleží na procesní fázi, ve které byl případ ukončen.


OBČAN-EXEKUCE
- Předpis ohledně splátkového kalendáře exekutora
- Který předpis stanovuje výši splátek při exekuci?
- Předpis o splátkovém kalendáři v exekuci, exekučním řízení

Mám dotaz ohledně exekuce. Pokud dlužím celkem včetně soudních poplatků a odměny exekutorovi a dlužné částky, částku 100.000 Kč a exekutor mi umožní splátkový kalendář po tisícikoruně měsíčně, jakou si může stanovit jednorázovou částku, než začnu splácet těch tisíc korun. Chce 40.000 Kč a potom mi přistoupí na splátky. Snaha splácet v situaci, kdy povinný je na socialních dávkách ho nezajimá. Existuje nějaký právní předpis ohledně splátkového kalendáře a výše splátek, respektive první jednorázové častky? Setkal jsem se s tím už hodněkrát. Děkuji, Milan
 
ODPOVĚĎ:
Žádný takový předpis neexistuje. Postup exekutora směřuje k vymožení pohledávky a záleží na rozhodnutí exekutora, jaký postup zvolí a jak vysoké splátky ve splátkovém kalendáři určí.



OBČAN-EXEKUCE
- Na občana někdo cizí nezámý sepsal smlouvu na telefonické služby - hrozí exekuce?
- Exekuce z důvodu neplacení dluhů za telefonické služby - smlouva cizí osoby
- Cizí osoba sepsala na své rodné číslo s operátorem - hrozí exekuce?

Náhodou jsem zjistil, že poskytovatel telefoních služeb má pod mým rodným číslem sepsanou smlouvu na poskytování služby s cizím člověkem. Občanský průkaz jsem neztratil, takže moje rodné číslo bylo náhodně zneužito zřejmě omylem. Několikrát jsem kontaktoval operátory s tím, aby zajistili opravu. Byl jsem nucen na žádost operátora jet do kamenné prodejny s doklady totožnosti, aby si ověřili moji totožnost a rodné číslo. Několikrát jsem kontaktoval jednotlivé pracovníky a po téměř měsíci se nic nezměnilo. Dnes jsem psal stížnost poskytovateli služeb. Vím, že občan který má smlouvu pod mým rodným číslem neplní závazek a dluží jistou částku za služby. Mimo to má trvalý pobyt na Městském úřadě, tím bude těžko k zastižení. Prosím o odpověď - nemůže se stát, že by v případě vymahání dlužné částky mohl exekutor použít moje rodné číslo a požadovat úhradu dluhu na mně? Jak bych se mohl v tom případě bránit? Vím, že dotyčný má téměř shodné rodné číslo s mým, pouze uvedl jiný den narození, ostatní údaje souhlasí. Nejedná se o duplicitní rodné číslo, to mám ověřené. Nejsem už nejmladší (73 roků) a nerad bych se dostal zbytečně do problémů. Předem děkuji, Ctirad
 
ODPOVĚĎ:
Nelze vyloučit, že by k takové situaci hypoteticky mohlo dojít, ovšem domnívám se, že pravděpodobnost je velmi nízká; postup exekutora pouze na základě "shodného" rodného čísla by byl neopodstatněný.
Každopádně exekutorovi by bylo nutné prokázat, že se jedná o administrativní chybu a Vy nejste povinný, což lze prostřednictvím prokázání totožnosti.



OBČAN-BYDLENÍ
- Rizika trvalého bydliště nájemníka v pronajatém bytě
- Je možné časové ohraničení trvalého bydliště nájemníka v pronajatém bytě?
- Trvalé bydliště na dobu určitou - informace
- Jak zřídit trvalé bydliště nájemníka na dobu určitou
- Trvalé bydliště nájemce na omezenou dobu - informace
- Je možné trvalé bydliště po dobu platnosti nájemní smlouvy?
OBČAN-EXEKUCE
- Může exekutor zabavit věci v pronajatém bytě nájemníka?
- Jak ochránit majetek pronajímatele před exekucí
- Notářský soupis věcí v pronajatém bytě - prevence exekuce věcí
- Jak zabránit exekuci věcí v pronajatém bytě - exekuce nájemce, nájemníka

Pronajímám byt 3+1 mám z nájemníky řádně sepsanou nájemní smlouvu. Nájemníci však přišli s prosbou, zda bych jim mohla dovolit, aby si nahlásili v pronajatém bytě trvalé bydliště. Z důvodu získání příspěvku na bydlení od státu.
Bude stačit, když do smlouvy napíšeme, že trvalé bydiště mají na uvedené adrese dočasně, na dobu jednoho roku?
Na co si dát ve smlouvě pozor, aby nedošlo k tomu, že bychom je nemohli případně z bytu po ukončení najemní smlouvy vystěhovat? Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
Svolení k přihlášení trvalého pobytu je dáváno vždy na dobu neurčitou, nelze jej časově omezovat, jelikož zákon s takovou variantou nepočítá.
Po ukončení nájemní smlouvy pak lze trvalý pobyt zrušit z důvodu zániku vztahu přihlášeného k nemovitosti.
Trvalý pobyt je evidenční údaj související s určitým právním vztahem přihlášeného k nemovitosti, samo o sobě nezakládá právo přihlášeného na přístup do nemovitosti či setrvání v ní.
Problematickou záležitostí trvalého pobytu je exekuce na majetek povinného - nájemníka (zejména pokud byt pronajímáte zařízení); v takovém případě je třeba, abyste měli ke smlouvě připojený seznam vybavení, který nepatří nájemníkům (s fotodokumentací), nejlépe ve formě notářského zápisu.
formu svolení k přihlášení trvalého pobytu lze zvolit např. dodatkem k nájemní smlouvě, přičemž svolení je jednostranný úkon vlastníka nemovitosti.
 

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Kdo odsouhlasuje poplatek za vedení účetnictví v SVJ
- Jak se stanovuje poplatek za vedení účetnictví v SVJ?
- Je nutné aby členská základna SVJ odsouhlasila poplatek za vedení účetnictví?

Obracím se na vás s prosbou o radu ve věci ročního vyúčtování členů SVJ. Začátkem roku 2012 jsme se dohodli na pravidelných měsíčních zálohách, z kterých se následně platí revize, opravy a také platíme každý 120,- Kč za správu (vedení účetnictví atd.), tzn. 1.440,- Kč ročně. Nyní nám bylo správkyní předáno vyúčtování nákladů za minulý rok, kde nám rovněž zaúčtovala 600,- Kč za vedení účetnictví. Jak je to s poplatkem za vedení účetnictví? Je třeba toto nejprve odsouhlasit členskou základnou, anebo je to na libovůli správkyně, kolik si určí zaplatit své účetní, a nás již jen postavit před hotovou věc? Děkuji, Michaela
 
ODPOVĚĎ:
Obvykle je mezi SVJ a správcem (správní firmou) smlouva, která zahrnuje i vedení účetnictví a určení odměny za něj. Takže je třeba začít u tohoto smluvního aktu. Pokud byla odměna nárokována nad rámec smlouvy, je nutné vyúčtování reklamovat.
Pokud nemáte smlouvu se správcem (např. se nejedná o externí firmu či účetní), je třeba dotaz upřesnit.
Z ryze zkušenostního hlediska si dovoluji dodat, že při porovnání běžných odměn za vedení účetnictví pro SVJ je nárokovaná odměna ve výši 600,- neobvykle velmi nízká.



OBČAN-NÁHRADA ŠKODY
- Vymáhání škody po ČKP (České kanceláři pojistitelů) - postup
- Jak vymáhat náklady a škodu po ČKP (České kanceláři pojistitelů)
- Vymáhání nákladů po ČKP - prokazování nevlastnění vozidla
- Status České kanceláře pojistitelů - jde o státní instituci?
- Kdo je zřizovatelem Česká kanceláře pojistitelů ČKP?
- Postup vymáhání škody a nákladů po ČKP (kanceláři pojistitelů)

Obracím se na Vás ve věci neoprávněné žádosti ze strany ČKP na úhradu pojistného za vozidlo, jež jsem nevlastnil. Vzhledem k tomu, že mne ČKP neoprávněně obtěžuje již poněkolikáté s různými požadavky, mám zájem na nich požadovat náhradu nákladů s tím spojených. Poslední případ, který bych rád řešil se týkal požadavku na úhradu pojištění za vozidlo, jež jsem nikdy nevlastnil. Musel jsem na Magistrátu hlavního města Prahy získat potvrzení, že jsem vlastníkem vozidla nebyl, což mne stálo čas a finanční prostředky. Vzhledem ke skutečnosti, že nemám na podobnou agendu čas, pověřil jsem zástupce, jemuž jsem náhradou poskytl finanční plnění. Mám zájem po ČKP požadovat náklady jak na zástupce v dané věci, tak za správní poplatek, tak za svůj čas, který jsem tomu musel věnovat? Jak mám v této věci postupovat? Děkuji, Zdeněk
 
ODPOVĚĎ:
ČKP je právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, zřízená zákonem a prezentující se jako profesní organizace pojistitelů.
Není organizační složkou ani orgánem státu, proto s jakýmikoliv žádostmi o náhradu vzniklé škody se musíte obrátit přímo na ČKP, případně na soud prostřednictvím žaloby na náhradu škody.
Nad ČKP vykonává dohled Česká národní banka ČNB (§ 25 zákona č. 168/1999 Sb.), se svou stížností se můžete obrátit i na tuto instituci.



PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Odškodnění zaměstnance za pracovní úraz - amputace části prstu
- Objektivní posouzení pracovního úrazu zaměstnavatelem a pojišťovnou
- Po kom vymáhat odškodnění za pracovní úraz - pojišťovně nebo zaměstnavateli?
- Na koho se má zaměstnanec obrátit s nároky po pracovním úrazu?
- Nárok na doživotní rentu po pracovním úrazu
- Záloha ztráty na výdělku po pracovním úrazu
RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Co je to refundace od pojišťovny

Na začátku 2013 se mi stal v práci vážný pracovní úraz na pravé ruce – amputace jednoho článku prostředního prstu a rozdrcení dalšího kloubu s otevřenou zlomeninou s přerušenými šlachami. Zůstanou mi trvalé následky.
Při vyšetřování nehody spolu s bezpečnostním technikem jsem byla upozorněna, že jsem nedodržela bezpečnostní předpisy. Pracovala jsem na stroji společně s kolegyní, pomáhala jsem jí při práci (vždy tam pracuje pouze jeden člověk) a ona bohužel zapla stroj v okamžiku, kdy jsem tam měla ruku.
Zaměstnavatel po dohodě s bezpečnostním technikem navrhli pojišťovně finanční potrestání mé osoby o 10% při doplácení do výše průměrného platu s tím, že pojišťovna se vyjádří až po ukončení mé pracovní neschopnosti a může mě finančně zkrátit mnohem více, než navrhl zaměstnavatel.
Zajímalo by mě na co mám vlastně nárok, zda mi pojišťovna vyplatí bolestné, náklady na léčbu a odškodnění za trvalé následky, a v jaké výši. Myslím tím, zda mi veškeré doplatky budou vypláceny ve finančně zkrácené formě tak jak rozhodne pojišťovna. Já sama žádné pojištění úrazu, ani úrazové nebo životní pojištění nemám. Děkuji, Hanka
 
ODPOVĚĎ:
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví zaměstnance se řídí § 365 a násl. Zákoníku práce.
Zaměstnavatel se ve Vašem případě chce částečně zprostit odpovědnosti za škodu na zdraví podle § 367 odst. 1 zákoníku práce. Ve Vašem případě je nejprve nutné objektivně posoudit, zda jste se zaviněně (zavinění je i v podobě nedbalosti) dopustila porušení bezpečnostních předpisů, či zda není na místě zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele z důvodu lehkomyslnosti podle odst. 2 téhož ustanovení - nutnost objektivního posouzení je v tom, že podle odst. 1 se zaměstnavatel může odpovědnosti zprostit zcela; podle odst. 2 pouze z části.
Je třeba dodat, že nejste v žádném vztahu s pojišťovnou - odpovědnost za škodu na Vašem zdraví nese zaměstnavatel, který je povinen být pojištěn (a to buď u České pojišťovny, a.s. nebo u pojišťovny Kooperativa).
To, zda jste utrpěla pracovní úraz (tedy zda se jedná o úraz podle § 380 zákoníku práce), taktéž to, zda je zaměstnavatel oprávněn zprostit se odpovědnosti a z jakého důvodu (již zmíněný § 367 zákoníku práce) a nakonec to v jaké míře se odpovědnosti zprostí (§ 367 odst. 3 zákoníku práce) jsou úkony zaměstnavatele nikoliv pojišťovny.
Je běžné, že zaměstnavatelé konzultují tyto případy s pojišťovnou, aby udržovali jednotný postup vůči všem zaměstnancům. Nicméně tato skutečnost v žádném případě nevytváří Váš vztah s pojišťovnou.
Nároky na náhrady vyplývající z pracovního úrazu jsou uvedeny v § 369 zákoníku práce (jedná se o

  • ztrátu na výdělku, bolestné a
  • snížení společenského uplatnění,
  • účelně vynaložené náklady,
  • věcnou škodu).

Dále existuje nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renta) - a to v případě, že byste v důsledku pracovního úrazu nedosahovala výdělku jako před úrazem (§ 371 zákoníku práce); posuzování ovšem tohoto nároku je natolik složité, že není v rámci kapacitní možnosti odpovědi se tímto zabývat blíže.
Pokud se zaměstnavatel důvodně zprostí odpovědnosti za škodu na Vašem zdraví "krátí" se v určené míře všechny náhrady (tedy každá ze čtyř, resp. pěti jelikož bolestné a snížení společenského uplatnění jsou dvě položky uvedené v jednom bodě, uvedených položek zvlášť).
Pokud jste aktuálně dočasně pracovně neschopná, zaměstnavatel Vám bude ztrátu na výdělku vyplácet zálohově a po ukončení dočasné pracovní neschopnosti záležitost předá své pojišťovně k refundaci (tedy k tomu, že pojišťovna uhradí zaměstnavateli Vám vyplacené náhrady), tehdy může nastat situace, kdy se pojišťovna vyjádří k výši "krácení" - tedy míře zproštění se odpovědnosti a stanoví vyšší míru.
Obvykle taktéž zaměstnavatel vyplácí účelně vynaložené náklady -

  • poplatky u lékaře,
  • hospitalizace,
  • náklady na předpisy na léky apod., 

a tyto pojišťovna následně refunduje; vyčíslené bolestné obvykle rovnou předává pojišťovně, která jej posoudí i z odborného hlediska (tedy z hlediska určení jednotlivých položek odpovídajících rozsahu zranění), jelikož tohoto posouzení zaměstnavatel obvykle není z odborného hlediska schopen.
Pokud by došlo k situaci, že:
1) se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti za pracovní úraz zcela podle § 367 odst. 1 zákoníku práce a Vy budete přesvědčena, že nedošlo k zaviněnému porušení předpisů z Vaší strany, nebo
2) zaměstnavatel se nezprostí odpovědnosti zcela, ale pojišťovna určí míru zproštění se odpovědnosti výrazně vyšší než navrhovaných 10% (či uplatněné bolestné odmítne uhradit ve Vaším lékařem stanovené výši),
pak je nutné, abyste se u zaměstnavatele dožadovala písemného rozhodnutí a odůvodnění stanovené míry.
Pokud byste nepovažovala rozhodnutí za odůvodněné a zaměstnavatel odmítl rozhodnutí přehodnotit, doporučuji se obrátit na advokáta a zvažovat soudní postup (tedy vymáhání Vašich nároků soudní cestou).

 

OBCHOD-REKLAMACE
- Je možné použít nahrávku jako důkaz při reklamaci služeb?
- Nahrávka telefonického hovoru jako důkaz v reklamačním řízení
- Zvuková nahrávka jako důkaz při reklamaci služeb

Očekával jsem důležitý dopis na adrese trvalého pobytu, ale stále mi nepřicházel. Odesílatelem mi byl zaslán a na konci září 2013 a uložen na poště 2.10.2012. Cca 6 .10. 2012 jsem by osobně na poště se zeptat, řekli že dopis nemají, potvrzení nemám. 9.10.2012 jsme na poštu volal a opět mi řekli, že dopis nemají. Volal jsem ze zaměstnání, kde máme nahrávané hovory, takže jsem si nahrávku vyžádal.
Následně dopis byl údajně doručen fikcí, vhozením do schránky 12.10.2012, přesto dopis nemám. Díky tomu jsem nemohl podat odvolání a dopis od odesílatele nabyl právní moci. Což mě stálo cca 18.000 Kč.
Nyní chci podat na Poštu reklamaci a použít nahrávku, kde mi potvrzují, že tam žádný dopis nemám. Mohu použít nahrávku jako důkaz? Pracovnice pošty nevěděla, že volám z nahrávaného telefonu. Mohu to alespoň zkusit a nebo mi může naopak hrozit nějaký postih, kdybych nahrávku zveřejnil? Děkuji, Svatopluk
 
ODPOVĚĎ:
Nahrávku soukromého rozhovoru, aniž by se jednalo o dopředu předpokládaný záznam protiprávního jednání, lze velmi obecně označit jako rozpornou s právem.
Tato určitá protiprávnost se následně "snižuje" tím, že je zaznamenáváno protiprávní jednání, ale i tím že se nejedná o soukromý hovor - jelikož zaměstnankyně pošty podala pouze informaci související s jejím výkonem práce.
Lze doporučit, abyste situaci zvážil, propočítal lhůtu - tedy kdy musel být dopis uložen na poštu apod. a následně se na poštu obrátil s reklamací, která bude obsahovat žádost o sdělení, kdy přesně Vám byla písemnost doručována (což správně mělo být provázeno i doručováním výzev k vyzvednutí). Na základě tohoto sdělení doporučuji rozporovat jeho pravdivost a to i s využitím dané nahrávky (a to se souhlasem zaměstnavatele, jelikož je vlastníkem nahrávky).
Nelze vyloučit možnost, že Česká pošta zjistí chybu na své straně hned v rámci žádosti o zjištění průběhu doručování a nahrávku nebude nutné vůbec použít.
Taktéž doporučuji zvážit Vaši pracovní situaci, aby zaměstnavatel nevyvozoval pracovněprávní důsledky za použití pracovních prostředků k soukromým účelům.



PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Nárok na odškodnění za nemoc z povolání
- Nárok na rentu za nemoc z povolání
- Právo na odškodnění a rentu u nemoci z povolání - informace
- Platí odškodnění a rentu nemoci z povolání - pojišťovna nebo zaměstnavatel?
- Kdo platí odškodné a rentu u nemoci z povolání?
- Náhrada za ztrátu na výdělku u nemoci z povolání - informace

31.12.jsem dostala výpověď od zaměstnavatele. Od 7.12.2012 jsem v pracovní neschopnosti. Byla mi zjištěna nemoc z povolání. Mám nárok na nějaké odškodnění, případnou rentu od zaměstnavatele nebo pojišťovny? Když jsem ve výpovědní době, jakým způsobem mám postupovat. Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
Podle § 366 Zákoníku práce platí, že zaměstnavatel je odpovědný za škodu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
S nemocí z povolání jsou spojeny určité nároky (vizte § 369 zákoníku práce - ztráta na výdělku, bolestné apod.). Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovního poměru, tedy tzv. renta, Vám taktéž může náležet a to tehdy budete-li v důsledku nemoci z povolání dosahovat nižšího výdělku.
Dříve je ale nutné vyřešit, z jakého důvodu Vám byla dána výpověď z pracovního poměru v době trvání dočasné pracovní neschopnosti DPN (tedy v ochranné době); jelikož z dotazu nevyplývá, zda byla výpověď dána platně. V tomto směru je tedy třeba dotaz doplnit, následně bude možné zkonstatovat další postup a Vaše nároky plynoucí ze zjištěné nemoci z povolání.



OBČAN-DLUHY
- Poskytovatel energií odpojil nově koupený dům kvůli dluhu původního majitele
- Původní majitel domu nezaplatil elektřinu a byla odpojena, jak postupovat?
- Původní majitel bytu nezaplatil elektřinu a byla odpojena, jak postupovat?
- Dluh původního majitele nemovitosti za elektřinu a odpojení od ČEZ, EON
- Dluh původního majitele bytu, domu za elektřinu a odpojení od ČEZ, EON
- Původní majitel bytu, domu má dluh u ČEZ, EON - jak postupovat?
- ČEZ, EON odmítá připojit zadlužený byt do sítě - jak postupovat?
- Poskytovatel eletřiny odmítá kvůli dluhu zapojit byt do sítě - co dělat?
- Poskytovatel eletřiny odmítá kvůli dluhu zapojit dům do sítě - co dělat?

Přítel koupil rodinný domek, původní majitel dluží kde může, elektrickou energii ještě neodhlásit, a nyní ji odpojili. Příteli na ČEZu bylo řečeno, že dokud původní majitel nevypoví smlouvu u poskytovatele energie (to prý znamená i zaplatit dluh), tak mu elektřinu znovu nepřipojí. Jak v takovém případě postupovat? Přece nemůže být bez elektrické energie někdo, kdo koupil dům a nikde nedluží. Děkuji, Martina
 
ODPOVĚĎ:
Při koupi nemovitosti není třeba hledět pouze na stav katastru nemovitostí, ale je nutné věnovat pozornost i dalším závazkům nedílně spojeným s nemovitostí, jako jsou např. právě energie. Bohužel počet kupujících, kteří tomuto věnují pozornost není většinový.
Nyní je nutné zjistit, jaké jsou přesné podmínky dodavatele energie a podle nich postupovat.
Pokud bez úhrady dlužné částky nebude ochoten jednat s odběratelem (tedy s Vaším partnerem), bude nevyhnutelné dluh zaplatit a následně jej jako škodu (nebo porušení smluvních podmínek) vymáhat po původním majiteli nemovitosti.
 

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Je možné vystěhování nájemce když neuhradil kauci po nastěhování do bytu?
- Nájemce nezaplatil kauci po podpisu nájemní smlouvy - je možné ho vystěhovat?
- Vystěhování nájemníka z důvodu neuhrazení, nezaplacení kauce pronajímateli
- Je nezaplacení kauce důvodem k vystěhování nájemníka a zrušení nájemní smlouvy?
- Může pronajímatel vystěhovat nájemníka z důvodu nezaplacení kauce a nájmu?
- Je možné vystěhovat nájemníka z důvodu 1 nezaplaceného nájmu, nájemného?
- Hrubé porušení nájemní smlouvy a možnost okamžitého vystěhování nájemníka pronajímatelem

Mám aktuální problém s nájemkyní. V polovině března 2013 jsem jí pronajala byt. Bohužel jsem udělala tu hloupost, že jsem jí povolila zaslat kauci + nájem za konec března na účet. Nájemné a kauci neuhradila, v bytě bydlí. Mohu ji z bytu vystěhovat, nebo musím na něco čekat. Napadlo mě i vyměnit zámky, nebo nechat odpojit elektřinu. Vím že to není úplně ok, ale ona v podstatě porušila hned několik bodů smlouvy a to:
1. neuhradila kauci při předání bytu,
2. neuhradila nájem za březen při předání bytu,
3. neuhradila nájem za duben v limitu,
4. do týdne si nepřepsala elektřinu na sebe.
V bytě tak bydlí aniž by jí to stálo jedinou korunu a mě blokuje a nemohu byt pronajímat dalším zájemcům. Myslím, že by tak hrubé porušení smlouvy mělo být důvodem k vystěhování nájemnice a zrušení nájemní smlouvy. Nebo by mě mohla žalovat? Díky za odpověď, Klárka
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě se jedná o hrubé porušení nájemní smlouvy ze strany nájemce. Občanský zákoník Vám dává právo vypovědět nájemní smlouvu, jestliže nájemce hrubě porušuje své povinnosti vyplývající z nájmu bytu, zejména tím, že nezaplatil nájemné a úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. V takovém případě doručte nájemci písemnou výpovědní lhůtu, kde uvedete důvod výpovědi, výpovědní lhůtu a poučení nájemce o možnosti podat do 60 dnů žalobu na určení neplatnosti výpovědi k soudu. Žádejte také nájemkyni o ušlý nájem a jiné výdaje spojené s bytem. Pakliže by Vám jej nezaplatila, podejte žalobu na bezdůvodné obohacení.
Ještě je možnost, že vznik nájemní smlouvy byl vázán na zaplacení kauce. Pokud tomu tak je i ve Vašem případě, nájemní vztah nikdy nevznikl a tudíž můžete osobu, která Vám neoprávněně bydlí v bytě, ihned vystěhovat.



PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Zaměstnavatel nutí jít zaměstnance do práce o státním svátku
- Má zaměstnanec nárok na plat v den státního svátku když nebyl v práci?
- Má zaměstnanec právo na mzdu za státní svátek, kdy nebyl v práci?
- Musí si zaměstnanec odpracovat den kdy nebyl v práci kvůli státnímu svátku?
- Musí si zaměstnanec nahradit den státního svátku?
- Je zaměstnanec povinen si napracovat den státního svátku?

Já a mé kolegyně pracujeme ve firmě s oděvy, kde se praktikuje nerovnoměrný a přetržitý provoz. Otevřeno je každý den od 10:00 do 20:00, zavřeno jen 25.12. a 1.1. v roce. Smlouvou máme na úvazek 40 hodin týdně.
Mzda je vyplácena paušálně, každý měsíc stejnou sumou (plus příplatky a odměny).
Měsíce, ve kterých jsou svátky, za které máme 100% příplatek, ale v dubnu 2013 je jeden svátek a podle firmy ve které pracujeme, si máme odpracovat 8 hodin navíc, tudíž 176 hodin za měsíc. VŠICHNI, bez ohledu na to, kdo ve svátek pracuje a kdo ne.
V květnu 2013 máme jít o 16 hodin navíc, tedy 184 hodin/měsíc. Když jsme se ale ptaly v krámcích okolo (stejné pracovní podmínky), všichni mají bez ohledu na svátky 168 hodin. A to nám přijde nespravedlivé a diskriminační. Chápeme to totiž tak, že když za svátek po nás chtějí odpracovat den navíc, tak se nám ani ten příplatek nevyplatí, protože si ty hodiny stejně odpracujeme.
Logicky jsou na tom ublíženy ty kolegyně, které ve svátek do práce nejdou a stejně si mají odpracovat hodiny navíc. Nepřijde nám to v pořádku a proto prosíme o radu, zda je to tak správně? Děkuji, Jiřina
 
ODPOVĚĎ:
Pokud pracovní den připadne na státní svátek a Vy máte volný den a to právě z důvodu státního svátku, bere se to jako normálně odpracovaný den.
V případě, že do práce jít musíte, náleží Vám příplatky za práci ve svátek. Zaměstnavatel však po Vás nemůže chtít odpracovat den, kdy jste nebyla v práci z důvodu státního svátku. Pakliže Vás k tomu nutí, zkuste se obrátit na inspektorát práce s podnětem na prošetření postupu zaměstnavatele.



PRÁCE-NÁHRADA ŠKODY
- Pojišťovna odmítla uhradit škodu na zadřeném motoru pracovního automobilu
- Zaměstnanec prorazil olejovou vanu a zadřel motor - kdo uhradí škodu
- Náhrada škody za proraženou olejovou vanu a zadřený motor pracovního vozidla
- Kdo je viníkem při proražení olejové vady a zadření motoru pracovního vozidla?

Mám uzavřenou smlouvu odpovědnosti za způsobenou škodu zaměstnavateli. Jsem řidič z povolání. Na pražské stavbě jsem prorazil olejovou vanu, následovalo vytečení oleje čehož jsem si všiml až když jsem zaznamenal, že mi svítí kontrolka. Ihned jsem zastavil a v jízdě nepokračoval. Následek bylo zadření motoru.
Pojisťovna Generali vyřizovala můj případ přes tři měsíce. Po strašných tahanicích mi náhradu škody neuznala, prý jsem porušil obsluhu vozidla. Napsal jsem jim že nesouhlasím s výší škody, což dělá 4200 z požadovaných 105.000 Kč. Další měsíc trvalo než mi napsali ža můj nesouhlas opět bude nyřízen záporně. Dá se s takovou situací něco dělat a má pojišťovna pravdu já jsem přesvědčen že ne ale nevím jak se mám bránit. Děkuji, Rudolf
 
ODPOVĚĎ:
Z dotazu vyplývá, že pojišťovna odmítla plnit část škody v souvislosti s tvrzením, že jste škodu způsobil v souvislosti s porušením nějakých předpisů. Pokud tato presumpce není správná, je nutné dotaz žádoucím způsobem doplnit.
Dotaz vyžaduje taktéž doplnění v tom smyslu:
1) kolik pojišťovna odmítá hradit - ze slov "nesouhlasím s výší škody což dělá 4200 Kč z požadovaných 105.000 Kč" bohužel není zřejmé, co je předmětem nesouhlasu.
2) kolik zaměstnavatel jako škodu vyčíslil a z čeho při vyčíslení vycházel.
Taktéž je na místě, abyste si pročetl Vaši pojistnou smlouvu, za jakých podmínek může pojišťovna odmítnout uhradit pojistné plnění v plné výši; případně zda máte ve smlouvě sjednánu spoluúčast a pokud ano, tak za jakých podmínek.



OBČAN-DĚDICTVÍ
- Jak se vyhnout předluženému dědictví pokud nemohu převzít dopis o dědickém řízení
- Jak odmítnout předlužené dědictví když nemohu převzít dopis dědického řízení?
- Dědic se nezdržuje v místě trvalého bydliště - jak má převzít dopis notáře?
- Jak zjistit notáře zajišťujícího dědické řízení po zemřelém rodiči
- Jak zjistit který notář řeší dědictví po otci, matce, dědečkovi, babičce

Přítelkyni zemřela matka, dědictví je předlužené. Přítelkyně nyní nepobývá v místě svého trvalého bydliště, protože ho bude měnit a vyzvednutí pošty by bylo trochu problematické. Co by se stalo kdyby se k ní vyrozumění nedostalo. Po nějaké lhůtě by automaticky dluhy zdědila? Jaký by byl jiný způsob kontaktovat notáře? Jak jsem si zjistil, notáře určuje soud v místě posledního trvalého bydliště zemřelého. Můžeme sami kontaktovat soud s dotazem, kdo je stanovený notář a sami ho kontaktovat? Přítelkyně má dva sourozence + manžel její matky, se kterým nežila a také nebyla v kontaktu. My také nevíme kde je. Se sourozenci v kontaktu jsme, tam problém nebude. Může to, že nevíme kde se manžel nachází, nějak zásadně komplikovat odmítnutí dědictví? Děkuji, Luděk
 
ODPOVĚĎ:
Na úřadu podle trvalého pobytu zesnulého zjistíte věcně a místně příslušný soud, u něhož bude dědické řízení vedeno. Úřady obvykle dávají souhrnné hlášení soudům na začátku kalendářního měsíce o úmrtích za měsíc předcházející.
Obvykle lze na telefonický dotaz soudu zjistit pověřeného notáře.
Tedy doporučuji nevyčkávat na kontakt ze strany notáře, ale aktivně jej vyhledat.
Odmítnutí dědictví neznámý pobyt jednoho z dědiců nebude komplikovat, jelikož dotaz notáře v této věci směřuje ke konkrétnímu dědici. Komplikované bude dědické řízení jako celek, jelikož v rámci zjišťování okruhu dědiců (což je jedna z fází dědického řízení) bude administrativně a časově náročné.


RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může nezletilá osoba nosit teleskopický obušek?
- Nutná obrana teleskopickým obuškem
- Rozdíl mezi nutnou obranou a útokem
- Kdy je možné použít zbraň k odvrácení útoku násilníků

Chtěl bych se vás zeptat. Je mi 14 let a dělám box. Ovšem když chodím z haly na autobus po tmě, tak je to vážně nebezpečné kvůli partám, které jsou většinou romové. Již jednou se mi tam stalo, že mě přepadli, ale nakonec jsem z fyzického napadení vyvázl. Teď jsem si ovšem na sebeobranu koupil teleskopický obušek. A teď bych se chtěl zeptat kdyby mě napadla nějaká takováhle bandička a já bych někoho z nich švihnul teleskopickým obuškem a on by mě pak třeba udal za ublížení na zdraví, mohl bych z toho já mít nějaký problémy? Mohu u sebe vůbec nosit teleskopický obušek, když je mi 14 let? Děkuji, Gustav
 
ODPOVĚĎ:
Teleskopický obušek lze na trhu koupit zcela běžně, zákon neomezuje nošení teleskopického obušku nezletilým osobám.
Nutná obrana spočívá v odvrácení útoku, přičemž nutná obrana, proto aby byla úspěšná musí být důraznější než útok.
Takže pro potřeby obrany lze i tento prostředek použít, nicméně je třeba mít na paměti, že se jedná o zbraň, která může způsobit závažná poranění a pokud budete sám obránce na větší počet útočníků, můžete je použitím zbraně spíše vyprovokovat k důraznějšímu útoku.

Primárně lze doporučit vyhýbat se rizikovým místům, jakoukoliv zbraň použít a v případě opravdového útoku (nikoliv jeho vyhrožováním) a pouze v rozsahu nezbytně nutném, tedy v takovém rozsahu, který Vám umožní vyváznout z komplikované situace a pokud možno vzdálit se z místa jednání.
Je také třeba mít na paměti, že pokud dojde k poranění jednoho z útočníků, vzájemně si většinou dosvědčí, že jste útočil Vy a situace se tak může zásadně zkomplikovat.

 

PRÁCE-ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
- Automatické prodloužení pracovní smlouvy na dobu neurčitou
- Prodlužuje se pracovní smlouva pokud zaměstnanec pracuje i po vypršení smlouvy?
- Co se stane pokud zaměstnanec pracuje po ukončení smlouvy na dobu určitou?
- Práce po ukončení pracovní smlouvy a změna smlouvy na dobu neurčitou

Do zaměstnaní jsem nastoupila 16.1.2012 a zaměstnavatel se mnou uzavřel pracovní smlouvu na dobu určitou do 30.7.2012. 1.8.2012 jsem pracovala v tomto zaměstnáni nadále, ale do dneška mi nebyla vystavena nová pracovní smlouva. Je pravda, že pokud mi zaměstnavatel nevystavil do dneška novou smlouvu a já pokračovala v zaměstnáni i přes to, že jsem neměla novou smlouvu, že smlouva se automaticky prodlužuje na dobu neurčitou. Děkuji, Laura
 
ODPOVĚĎ:
Pokud jste uzavřela pracovní smlouvu na dobu určitou, zaměstnavatel má povinnost upozornit zaměstnance na skončení pracovního poměru uplynutím doby zpravidla alespoň 3 dny předem. Pokud tak neučiní, podle zákoníku práce (§65 odst. 2) platí, že pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou (automaticky tedy dochází ke změně pracovní smlouvy z doby určité na dobu neurčitou).



RODINA-SJM A ROZVOD
- Manžel odkoupil družstevní podíl od rodičů manželky - jak se vypořádá SJM
- Vypořádání SJM - družstevní podíl koupil manžel od rodičů manželky

Chci se rozvést, před manželstvím jsem od rodičů ženy odkoupil za 800.000 Kč (což byla tržní cena poloviny) družstevního bytu 3+1, kde nyní žijeme se ženou. Žena dostala druhou polovinu bytu od rodičů darem. Nyní řešíme vypořádání společného jmění manželů SJM. Žena si chce byt po rozvodu nechat. Já předpokládám, že mi vyplatí vložených 800.000 Kč. Žena, je názoru, že mám nárok jen na ½ současné tržní ceny bytu, která je teď už bohužel nižší. Má právo takto postupovat? Má pravdu? Nebo mám nárok při vypořádání SJM na svůj odkoupený podíl za cenu v době koupě bytu? Podotýkám, že podíl na půl bytu, jsem odkoupil ještě před manželstvím. Děkuji, Karel
 
ODPOVĚĎ:
Na Vaši otázku je velmi těžké odpovědět. Pokud se Vám s ženou nepodaří se dohodnout, nejspíš bude muset ve věci rozhodnout soud. Stejně jako nemovitosti, tak také peníze postupem času ztrácí či naopak nabývají hodnotu. Osobně se domnívám, že budete mít nárok spíše na 1/2 tržní ceny bytu s tím, že by Vám žena měla doplatit i náklady např. na rekonstrukci (zvelebení nemovitosti) nebo náklady spojené s údržbou bytu, příp. nábytek, který by jí v bytě zůstal a který jste kupoval Vy nebo jste ho hradili společně.


OBČAN-BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ
- Druh zadržuje mzdu družky - jak postupovat?
- Partner zadržuje mzdu partnerky - jak postupovat?
- Družka zadržuje výplatu, plat druha - jak postupovat?
- Partnerka zadržuje mzdu partnera - jak postupovat?
- Bezdůvodné obohacení - zadržení mzdy, výplaty osobou blízkou
- Druh zadržuje výplatu družky na svém bankovním účtě - co dělat?
- Družka zadržuje výplatu druha na svém bankovním účtě - co dělat?

Dcera si nechala posílat na bankovní konto přítele výplatu, ale on jí odmítl tuto výplatu vydat a vybral si ji, použil ji pro svou potřebu. Přestal hradit nájem a elektřinu. S přítelem žije skoro rok a nikdy neměla v tomto ohledu s ním potíže. Dcera nemá k jeho bankovnímu účtu dispoziční právo a v současné době zůstala zcela bez prostředků. Fyzicky ji napadl poté se psychicky zhroutila. Celá situace vznikla tím, že její přítel si našel jinou ženu. Má se dcera rovnou obrátit na Policii nebo jej písemně vyzvat k vydání peněz (jejího platu) a pokusit se problém řešit smírem. Děkuji, Ludmila
 
ODPOVĚĎ:
Na policii se dcera jistě obrátit může, zvláště pak poté, co ji přítel napadl. Avšak finanční stránku věci policie nevyřeší.
Doporučuji proto, aby se dcera na přítele písemně obrátila s předžalobní výzvou (nemusí sepsat právník či advokát) o vyplacení (vydání) bezdůvodného obohacení, tedy součtu všech dlužných výplat (mezd). Lze také do žádosti připsat, že pakliže se přítel do stanovené doby neozve a peníze nevrátí, obrátí se dcera na soud s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení. Tam se také v případě negativní odpovědi přítele obrátit skutečně bude muset.
V případné žalobě na vydání bezdůvodného obohacení (vzor ke stažení je zdarma v našem webu) dcera uvede žalovaného, tedy přítele a skutečnost, že jí byla výplata po dobu X měsíců zasílána na účet přítele, ke kterému nemá přístup. Vše lze doložit výplatními páskami a potvrzením mzdové účetní, že výplata chodí skutečně na účet s daným číslem.
V žalobě dále uveďte, že se přítel ani po opakované výzvě neodhodlal peníze dceři vrátit, můžete přidat skutečnost o fyzickém napadení, nejlépe doloženou vyšetřováním policie. Zároveň dodejte, že se ze strany přítele jedná o bezdůvodné obohacení, které je přítel povinen vydat zpět.
NA (vzor ke stažení je zdarma v našem webu) DÁT PROSÍM ODKAZ NA
http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory-zdarma/vzory-zdarma.html


OBCHOD-REKLAMACE
- Opakovaná reklamace trenažeru a práva zákazníka

Zakoupila jsem přes internet trenažer. Po 2 měsících se zastavil. Reklamovala jsem, zabalila, odvezli na opravu. Po vrácení pár odřenin, pracoval několik měsíců (listopad), poté stejná závada. Druhá reklamace. Důležité: Pokud nestihnou opravit než odletíme, musí počkat až se vrátíme. Navráceno těsně před odletem, špatně zabaleno, odřené lišty a pás, který dře za chodu o kryt. Ihned fotky plus reklamace u prodejce, který slíbil, že vše zařídí. Po příletu mi přiznal, že zapomněl uplatnit reklamaci, nabídl odškodné 1000 Kč. Já, že nejdříve oprava pásu. Opravce nejdříve odmítl, že to není závada, když jsem na tom trvala, pohrozil, že pokud závada nebude, musím zaplatit 1000 Kč dopravné. Prodejce mě stále odkazuje na opravce, že mám jednat přímo s ním. Já že ne, že budu jednat už jen s prodejcem, protože ten musí opravu závadného zboží zajistit. Teď už jsem napsala, že právo je na mé straně, žádám o urychlenou opravu a výměnu poškozených částí, jinak odstoupím od kupní smlouvy na trenažer. Prodejce komunikuje (mám všechny e-maily), ale oprava stále není zařízena. Prosím o pomoc. Děkuji, Lenka
 
ODPOVĚĎ:
Občanský zákoník říká, že jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.
Z toho, co jste popisovala, je možné od kupní smlouvy již odstoupit, neboť prodejce Vám koupenou věc řádně a včas neopravil a navíc došlo k poškození výrobku. Můžete se také obrátit na českou obchodní inspekci (ČOI), kde podezřelé chování prodejce nahlásíte.
 

 

OBČAN-BYDLENÍ
- Zadržování kauce pronajímatelem, realitní kanceláří - informace
- Může pronajímatel zadržet kauci nájemníka po ukočení nájemní smlouvy?
- Zadržení kauce pronajímatelem po ukončení nájmu, nájemní smlouvy

Jedná se o vyúčtování za služby spojené s nájmem bytu. V r. 2008 jsem si prostřednictvím realitní kanceláře pronajala byt. Do depozita v realitní kanceláři jsem tehdy vložila kauci 24.000 Kč, dle smlouvy vratnou při ukončení nájmu, po vyrovnání závazků s pronajímatelem. V půli r. 2010 jsem nájemní vztah ukončila a byt v řádném stavu předala pronajímateli. Z kauce mi však byla vrácena pouze částka 14.000 Kč. Realitní makléřka s pronajímatelem mě donutili podepsat papír, že zbytek kauce - 10.000 Kč mi bude navrácen až po vyúčtování služeb (podmiňovali tím vrácení alespoň části kauce). Prohlášení, že souhlasím se zadržením peněz jsem podepsala.
Pronajímatel (majitel) svůj byt krátce po mém odstěhování prodal a žije mimo ČR, mně neznámo kde. Do dnešního dne jsem od něj neobdržela žádné vyúčtování služeb za r. 2009 a část roku 2010. Mé peníze (kauci) má dosud. Děkuji, Nataša
 
ODPOVĚĎ:
Pronajímatel ani realitní kancelář nemají na zadržované peníze (kauci, depozitum) nárok. Pokud jsou peníze stále v depozitu realitní kanceláře, obraťte se na ni nejlépe písemně s žádostí o vypořádání dlužné částky. V dopise uveďte i to, že za předpokladu, že Vám částka nebude do Vám dané lhůty uhrazena, obrátíte se s nárokem na soud. Pakliže Vám realitní kancelář nevyhoví, musíte svůj nárok uplatnit žalobou na zaplacení dlužné částky u soudu. Mějte na paměti, že obecná promlčecí lhůta činí 3 roky. Máte tedy jen necelý půl rok na to, abyste dlužnou částku vymáhala, jinak bude nárok promlčen.
(poznámka: dotaz byl do webu uložen s časovým odstupem)


RODINA-SJM A ROZVOD
- Vypořádání družstevního bytu manželů při rozvodu manželství
- Kdo je majitelem družstevního bytu po rozvodu manželství?
- Vliv rozvodu manželství na vypořádání družstevního bytu
- Patří družstevní byt pořízený v manželství do SJM?
OBČAN-BYDLENÍ
- Vypořádání družstevního bytu manželů při rozvodu manželství
- Kdo je majitelem družstevního bytu po rozvodu manželství?
- Vliv rozvodu manželství na vypořádání družstevního bytu

Po uzavření manželství (17.12.1988), které bylo podmínkou pro přidělení družstevního bytu, nám byl tento přidělen 1.3.1989. Členský průkaz vlastní bývalý manžel, ale v zápise o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu je údaj, že „společné členství manželů podle §175 odst. 2 a 3 občanského zákoníku a článku 29 stanov družstva vzniklo“. 22.2.2011 jsme se na žádost manžela rozvedli. Odstěhoval se do pronajatého bytu a mě a děti (21 a 18 let) nechal v bytě bydlet, dokud syn nedostuduje. To bude v červnu 2013. Potom bude soud o vyrovnání majetku (vypořádání společného jmění manželů SJM) a bývalý manžel chce po mně polovinu z ceny bytu. Podotýkám byt vlastní bytové družstvo, my máme termín převodu do osobního vlastnictví stanoven na rok 2029. Má na to právo? Děkuji, Eva
 
ODPOVĚĎ:
Podle občanského zákoníku platí, že stane-li se jeden manžel za trvání manželství členem bytového družtsva, zakládá tento podíl i účast druhého manžela. Jinými slovy, za trvání manželství jste společně nabyli členská práva k družtevnímu bytu. Po rozvodu manželství zaniká i společné jmění manželů a zákon opět říká, že nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné. Pokud tedy majetkové vyrovnání nestihnete do uvedených 3 let, jste Vy i manžel vlastníky ideální poloviny členského podílu. Bez ohledu na skutečnost, kdy bude byt převeden do osobního vlastnictví, má manžel nárok na vyplacení částky z poloviny svého členského podílu.



PRÁCE-PRACOVNÍ DOBA, ŘÁD, KÁZEŇ
- Přestávky ve 12hodinové pracovní době
- Na kolik přestávek má pracovník nárok při 12hodinové směně
- Na kolik přestávek má zaměstnanec nárok při 12hodinové směně
- Minimální délka pracovní přestávky v 1 směně
- Od kdy do kdy je noční směna dle Zákoníku práce?

Mám sjednanou pracovní smlouvu na 7,5 hod denně ve 3 směnách. Nyní nám zaměstnavatel chce změnit pracovní dobu na 11,5 hodiny + 30min přestávka. Neměly by být přestávky 2? Noční směny dle § 94 Zákoníku práce nesmí překročit průměr 8 hod za dobu 6-ti kalendářních měsíců. Co když zaměstnavatel nepočítá za noční směnu odpracovaných 11,5 hod, ale jen dobu od 22-6 hod., tj. 8 hodin.
O přestávce si můžeme sníst jídlo z domu. Teplý oběd, který si můžeme zaplatit, se bude podávat v jídelně až po skončení pracovní směny, v našem volnu. Můžeme se nějak bráni kromě výpovědi? Děkuji, Debora
 
ODPOVĚĎ:
Podle Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Tato přestávka může být rozdělena, ale alespoň jedna část musí činit nejméně 15 minut. Přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a neposkytují se na začátku a konci pracovní směny.
Noční směna se opravdu počítá jen od 22:00 hod. do 6:00 hod. Jak již bylo řečeno výše, přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a tudíž je situace, kdy je oběd podáván až po Vaší pracovní době zcela v souladu se zákonem.


OBCHOD-REKLAMACE
- Lhůta na vrácení zvířete v případě skryté vady (onemocnění)
- Do kolika dní je možné vrátit zakoupené zvíře?
- Reklamace zvířete se skrytou vadou (skrytým onemocněním)
- Může prodávající požadovat vrácení prodaného zvířete po kupujícím?
OBCHOD-OBCHODNÍ VZTAHY
- Právo zpětné koupě věci - informace
- Právo zpětné koupě zvířete - informace

Fakt, že kupující je chráněn 6 týdny ochranné lhůty pro vrácení zvířete v případě skrytých vad je znám, ale dnes jsem se potkala i s informací, že stejné právo platí i pro stranu prodávajícího s tím, že pokud neshledá podmínky pro zvíře ideální, může si ho vlastně bez udání důvodu odvézt s tím, že vyplatí zpět kupní cenu.
Bývalý majitel není odborníkem a posouzení odborníkem odmítá, tedy Krajskou veterinární správou, na pozemek kupujícího vnikl bez jeho souhlasu a vědomí, také záměrně v době jeho nepřítomnosti. V době prodeje byl v pracovní neschopnosti - hospitalizován a prodej za něj realizovala s instrukcemi jeho sestra. Tvrdí, že ochranná lhůta se prodlužuje o dobu pracovní neschopnosti.
Zvíře je v pořádku, je mu zajištěna náležitá péče a jeho stav je dobrý. Jak se v takovém případě bránit podivnému chování prodávajícího? Od prodeje uplynulo více jak 2 měsíce. Děkuji, Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
Zvíře je v českém právním řádu věcí a tudíž se na něj vztahují stejná ustanovení o koupi věci a odpovědnosti za vady podle občanského zákoníku. Prodávající je odpovědný za to, že zvíře má vlastnosti, které jste od něj očekávala. Máte tedy 6 týdnů od převzetí na to, abyste případné vady zvířete prodávajícímu vytkla a to nejlépe písemně. Bude zde ale otázka, zda se Vám podaří prokázat, že případné vady zvířete nevznikly při pobytu zvířete u Vás.
Právo zpětné koupě, o kterém se zmiňujete by muselo být ustanoveno písemně (ze zákona přímo nevyplývá). Podívejte, zda-li ustanovení o právu zpětné koupě neobsahuje Vaše kupní smlouva na věc (zvíře). Pokud ano, právo zpětné koupě musí prodávající uplatnit písemnou formou, a není-li dohodnuto jinak, nejpozději do jednoho roku od odevzdání věci kupujícímu, jinak právo zpětné koupě zanikne. Ochranná lhůta se po dobu pracovní neschopnosti jedné ze stran neprodlužuje. Prodávající zde používá ustanovení z pracovního práva, která jsou však pro tento případ irelevantní. Pakliže by se na Vás prodávající obrátil s tím, že chce zvíře zpět a Vy nemáte žádný dodatek v kupní smlouvě, který by jej k tomu opravňoval, nejste povinna prodávajícímu vyhovět a zvíře mu zpět prodat.

 

PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odškodnění za pracovní úraz při dodržení BOZP
- Kdy zaměstnavatel nemusí zaplatit oškodnění za pracovní úraz zaměstnanci
- Nárok na odškodnění v případě pracovního úrazu při opilosti zaměstnance
- Odstupné při pracovním úraze - dvanáctinásobek platu, mzdy
PRÁCE-VÝPOVĚĎ
- Výpověď po pracovním úraze - zaměstnavatel nemá náhradní práci
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz

Je mi 67 let a pracuji 30 let jako lesní dělník. Pracovní smlouvu mám na dobu neurčitou a pět let pobírám starobní důchod. Nedávno jsem měl pracovní úraz a v současné době jsem stále v pracovní neschopnosti. Dg. ruptura šlachy bicepsu - utržení svalu s trvalým oslabení svalové síly o 4/5. Práci nemohu vykonávat, lehčí práce v našem oboru není. Zřejmě dostanu výpověď, mám právo na odškodnění a může se mnou zaměstnavatel ukončit pracovní poměr na základě toho, že pro mne nemá náhradní práci. Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Podle zákoníku práce zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí.
Zprostit se odpovědnosti by zaměstnavatel mohl v případě, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci BOZP (např. nepoužil přikázané pracovní pomůcky), ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. Zaměstnavatel by Vám tedy měl poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku (jedná se o rozdíl mezi nemocenskou a výši předešlé mzdy), bolestné a stížení společenského uplatnění (jedná se o bodové ohodnocení úrazu ošetřujícím lékařem), náklady spojené s léčením (kupříkladu regulační poplatky u lékaře) a věcnou škodu (pokud při zranění došlo kupříkladu k poškození oděvu.
Doporučuji škodu vzniklou pracovním úrazem vyčíslit a s nárokem zaměstnavatele seznámit. Zákoník práce skutečné zná výpověď danou zaměstnavatelem z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz. V takovém případě Vám však náleží odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.



FINANCE-DANĚ
- Uplatnění výdajů v daňovém přiznání u pronájmu bytu
- Postupný odpočet daní za vybavení pronajímaného bytu
- Pronájem bytu - jak snížit základ daně na 30% paušál
- Snížení základu daně na 30% paušál u pronájmu, nájmu bytu
- Daňové odpisy za koupi bytu určeného k pronájmu
- Kolik let lze odepisovat nemovitost z daní (byt k pronájmu)
OBČAN-BYDLENÍ
- Co je možné započítat do zálohových plateb nájemníka
- Zálohy, zálohové platby nájmu bytu - co je možné započítat?

Pronajímám byt, který mám jen já ve svém vlastnictví. Byt koupen 2002. Je možné uplatnit nějaké výdaje - skutečné - a jaké (mám na mysli např. lednici, sedačku, pračku, postele, koberce). Tyto výdaje nejsou uvedeny v kupní smlouvě. Byly pořízeny až po podepsání kupní smlouvy. Jak si snížit základ daně - 30% ní paušál?
Je možné výdaje za rok 2012, protože převyšují příjmy, uplatnit ještě v letech následujících?
Co lze vše započítat do zálohových plateb nájemníkům? Fond oprav a údržby, pojištění domů, správa domu, teplo, teplá voda, studená voda, úklid společných prostor, společná elektřina? Lze toto započítat kompletně?

2.dotaz: budeme pronajímat byt, který budeme mít s manželem ve společném jmění manželů SJM.
Byt koupíme na jaře 2013 - můj dotaz je stejný jako v předchozím případě. Je možné uplatnit nějaké výdaje - skutečné - a jaké nebo jediné jak si snížit základ daně je 30%ní paušál?
Jak je to v případě, že si založíme živnostenský list na pronájem? Lze uplatnit v tomto případě nějaké výdaje s pořízením bytu? Jak dlouho lze tyto výdaje uplatňovat? Jde mi např. o pořizovací cenu nemovistosti - zda ji mohu odepisovat, případně v jaké odpisové skupině a jak dlouho? A stačí když si živnostenský list založí jeden z nás - z manželů?
Děkuji, Magda
 
ODPOVĚĎ:
K dotazu č. 1 - při pronájmu bytu můžete uplatňovat buď výdaje paušálem nebo skutečné výdaje - podle toho, co je pro Vás výhodnější. Pokud součástí pronájmu je i vybavení nemovitosti, pak je možné uplatnit i výdaje spojené s pořízením jako výdaj, a to buď jednorázově, nebo formou odpisů.
Zákon o dani z příjmů nestanoví, co přesně by mělo být započteno do zálohových plateb - to záleží na konkrétním smluvním vztahu mezi pronajímatelem a nájemníkem (pronájemcem a nájemcem).
K dotazu č. 2 - i v případě pronájmu na základě živnostenského listu ŽL lze uplatnit výdaje paušálem nebo ve skutečné výši.
Nemovitost lze odpisovat v 5. odpisové skupině, a to po dobu 30-ti let.
Příjmy a výdaje uplatňuje jeden z manželů, pokud je nemovitost ve společném jmění, tj. stačí živnost pouze u tohoto poplatníka.



RŮZNÉ-NEZAŘAZENÉ
- Může banka odmítnout vydání dokladu o zaplacených úrocích?
- Stížnost bance pro odmítnutí vydání dokladu o uhrazených úrocích

Může banka odmítnout vydání dokladu o zaplacených úrocích v roce 2012, které potřebuji k daňovému přiznání z důvodu jedné dlužné splátky za hypotéku? Děkuji, Šárka
 
ODPOVĚĎ:
Potvrzení o zaplacených úrocích rozesílá většina bank automaticky začátkem roku - u některých je tato služba zdarma, u některých je zpoplatněna. Pokud Vám nebyl výpis zaslán a v bance na Vaši žádost dokonce odmítli potvrzení vystavit, doporučovala bych Vám postupovat tak, že podáte písemnou žádost, resp. stížnost na postup banky a budete požadovat zdůvodnění jejich postupu - pravděpodobně Vám odpoví tak, že postupovali podle svých interních pravidel. Ve stížnosti můžete jako argument použít to, že postup banky je v rozporu s legislativou a upozornit na to, že v případě, že Vám nebude vyhověno, postoupíte celý případ k prošetření České obchodní inspekci. Pro tento případ doporučuji veškerou dokumentaci podávat doporučeně nebo mít orazítkované kopie z podatelny, aby ČOI měla podklad pro šetření Vaší reklamace. Pokud by se celá záležitost nestihla vyřešit do termínu pro podání daňového přiznání, můžete podat následně tzv. dodatečné přiznání, ve kterém úroky uplatníte jakmile budete mít doklad k dispozici.



FINANCE-DANĚ
- Daň při prodeji podílu nemovitosti manželovi, manželc - vypořádání SJM
- Odvod daně za prodej části nemovitosti bývalému manželovi, bývalé manželce
- Odvod daně za prodej podílu bytu, domu, pozemku bývalému manželovi, bývalé manželce
- Odvod daně za prodej podílu garáže (SJM) bývalému manželovi, bývalé manželce
- Daně při vypořádání společného jmění manželů SJM
- Jak vysoká je daň při vypořádání SJM - bytu, domu, garáže, pozemku

Po rozvodu manželství by mělo dojít k vypořádán společného jmění manželů SJM (byt a garáž). Uvažuji, že bych v rámci vypořádání SJM odkoupil od bývalé manželky její polovinu a jako nový majitel ve velmi krátké době obě nemovitosti prodal.
Moje otázky jsou: Bude ona platit z prodeje daň?
Platil bych potom z prodeje já standardní daň 4% a nebo je platná ze zákona nějaká jiná % úroveň, jestli že prodávám nemovitosti do
určité doby po jejich nabytí ( jestliže ano, jaká lhůta to je)? Musí být znalecký odhad v obou a nebo jen ve druhém případě? Děkuji, František
 
ODPOVĚĎ:
Předpokládám, že Váš dotaz směřuje na daň z převodu, nikoliv na daň z příjmů (viz Vámi uváděná sazba 4%). Pokud Vám manželka prodá svoji část nemovitostí, podléhá tento převod dani z převodu nemovitostí se sazbou 4%.
Pokud Vy budete nemovitosti prodávat dál, opět podléhají dani z převodu 4% - žádná sleva na dani nebo osvobození v tomto případně uplatnit nelze.
Pokud k odkoupení podílu na společném majetku dojde v rámci dohody o vypořádání, pak podle mého názoru lze použít znalecký posudek vypracovaný pro tyto účely, pokud se datumově výrazně neodchyluje od prodeje. Pro druhý převod musí být samostatný posudek.



OBČAN-DLUHY
- Oddlužení společníka v s.r.o.
- Oddlužení jednatele v s.r.o.
- Může jít jednatel, společník s.r.o. do konkurzu, insolvence, osobního bankrotu?
- Osobní bankrot u společníka, jednatele s.r.o.

Jako jednatel a společník v s.r.o. jsem se dostal do konkursu. Podepsali jsme směnku i jako avalisté s manželkou za úvěr jako fyzické osoby. Směnečným rozkazem jsme nuceni tuto částku zaplatit. Máme i dluhy za spotřebitelské úvěry. Povolí nám soud oddlužení, když není pro podnikatele. Nebo alespoň manželce. Oba normálně pracujeme už u zaměstnavatelů. Nepodnikáme. Já jsem tedy ještě v jedné s.r.o. jako jednatel a společník, ale firma nevyvíjí činnost - není problém vystoupit. Děkuji, Petr
 
ODPOVĚĎ:
Manželce, pokud není podnikatelka a nemá dluhy z podnikání, by insolvenční soud za splnění dalších zákonných podmínek měl oddlužení povolit.
Vy, jelikož jste společník a jednatel s.r.o., které je v konkursu do oddlužení jít nemůžete.



OBČAN-DLUHY
- Kolik peněz z daňového přeplatku je nutné zaslat insolvenčnímu správci
- Oddlužení a daňový přeplatek - kolik Kč dostane insolvenční správce?
- Je nutné daňový bonus zveřejnit v přehldu příjmů oddlužení, insolvence?
- Daňový přeplatek a oddlužení, insolvence

8/2012 mi bylo schváleno oddlužení. Od té doby mi zaměstnavatel sráží insolvenci ze mzdy. 03/2013 si budu podávat daňové přiznání za rok 2012 (nepodnikala jsem, byla jsem na mateřské). Přeplatek na dani bude cca 7.000,- Můžete mi prosím poradit, jak zjistím, kolik z toho mám poslat na účet insolvenčního správce? Moc děkuji, Katka
 
ODPOVĚĎ:
Pokusím se na Vaši otázku odpovědět trochu obšírněji. Základní pravidlo o příjmech pro oddlužení upravuje ustanovení § 398 odst. 3 insolvenčního zákona, které říká, že dlužník je povinen provádět splátky věřitelům ze svým příjmů. Má se na mysli tedy ze všech svých příjmů.
Dlužníkovi v oddlužení zůstávají příjmy, které jsou jako typ příjmů označeny ze zákona jako nepostižitelné výkonem rozhodnutí.
Přeplatek na dani (zřejmě se tedy bude jednat ve Vašem případě o daňový bonus) není považován za příjem nepostižitelný výkonem rozhodnutí. Daňový bonus je příjem, který podléhá oddlužení. To, že nepodléhá srážkám ze mzdy, se projeví tím, že je zaměstnavatelem vyplacen dlužníkovi. Dlužník má povinnost vykázat tento svůj příjem v přehledu svých příjmů a vydat jej insolvenčnímu správci.
Současně ale daňový bonus navýší základ pro výpočet nepostižitelné částky, takže zřejmě jeho část bude zůstávat dlužníkovi.



PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Vymáhání mzdy z DPP u firmy v insolvenci, insolvenčním řízení
- Vymáhání platu z dohody o provedení práce - firma v insolvenci
- Vymáhání mzdy z dohody o provedení práce - firma v insolvenci

Od 12/2011 pracuji externě v energetické firmě. Mezi touto firmou a firmou, pro kterou pracuji existuje smlouva o poskytování služeb, ovšem v té nejsem jmenovitě uvedena a od svého zaměstnavatel nemám dodatek, s tím, že pracuji jako externista. Ústně jsme se dohodli na odměně 150 Kč/hod. a že budu každý měsíc zasílat výkaz hodin. Na základě výkazu můj zaměstnavatel vystaví fakturu na energetickou firmu a ta ji hradí mému zaměstnavateli, který mi peníze vyplácí. Mám smlouvu HPP (do 31.1.2013), kde byla uvedena mzda 8.000 Kč a zbytek mi vyplatil do 2 dohod o provedení práce, tedy DPP (každá na jinou firmu), kde si zaměstnavatel pohlídal, aby nepřesáhl 10.000 Kč kvůli odvodům. Vím, že tento postup není správný, ale jinou možnost jsem neměla. Naneštěstí došlo k tomu, že firma, kde mám HPP je v insolvenčním řízení (návrh podán dne 12.02.2013) a druhá firma, kde mám 1 z DPP taktéž. Zaměstnavatel mi dluží výplatu za prosinec 2012 a leden 2013 (cca 45.000 Kč) a nevím, jakým způsobem doložit, že mi částku dluží. K dohodě o provedení práce, tedy DPP nemám nic jako je mzdový výměr a o výplatních páskách ani nemluvím. Předem děkuji za radu. Gabriela
 
ODPOVĚĎ:
Doporučuji se spojit s ustanoveným insolvenčním správcem jednotlivých společností. Ten by měl mít k dispozici účetnictví společnosti a z něho by mělo být zřejmé, že Vám byla pravidelně zasílána mzda (odměna za DPP) a že společnost odváděla povinné odvody. Samozřejmě je potřeba prokázat Váš nárok na nevyplacenou mzdu a to především pracovní smlouvou, DPP, mzdovým listem či výplatními páskami. Můžete se též obrátit na ČSSZ a zjistit, zda za Vás zaměstnavatel odváděl povinné odvody.
Jak jsem ale uváděla výše, je potřeba kontaktovat přiděleného insolvenčního správce a s tím tuto záležitost prokonzultovat. Kdo je insolvenčním správcem společnosti zjistíte z insolvenčního rejstříku, který je dostupný zde:
https://isir.justice.cz/isir/common/index.do


OBČAN-DLUHY
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Odvedení platu zadluženého zaměstnance důchodce insolvenčnímu správci
- Odvod mzdy zaměstnance ve starobním důchodě insolvenčnímu správci

Zaměstnankyni, která je ve starobním důchodu bylo schváleno oddlužení (osobní bankrot). ČSSZ provádí ze starobního důchodu srážky a zaměstnankyni nechává základní nezabavitelnou částku. Dle pokynů insolvenčního správce mám zasílat 100% mzdy zaměstnankyně na účet tohoto insolvenčního správce. S tímto nemám vůbec žádnou zkušenost. Mám nebo nemá provádět této zaměstnankyni srážky ze mzdy? Předem děkuji, Zuzana
 
ODPOVĚĎ:
Ano je třeba zasílat správci veškerý příjem zaměstnankyně.


OBČAN-DLUH
- Vliv oddlužení na směnečný platební rozkaz avala
- Vliv insolvence na směnečný platební rozkaz avala
- Vliv návrhu na insolvenci na vydaný platební rozkaz soudu
- Oddlužení, insolvence a směnečný platební rokaz soudu

1.8.2012 jsem na sebe podal návrh na insolvenci s žádostí o povolení oddlužení. Nyní je vše ve stavu před rozhodnutím o úpadku. Dne 5.9.2012 jsem obdržel směnečný platební rozkaz jako avalista směnky. Jsem žalován společně a nerozdílně s dlužníkem. Proti tomuto jsem se odvolal, ale mé námitky soud zamítl.
Chtěl bych se zeptat, zda tento platební rozkaz bude spadat do insolvenčního řízení a v případě schválení oddlužení budu dlužit 30% z dluhu, splatných v měsíčních plátkách po dobu 5 let nebo se bude tento platební rozkaz řešit samostatně a dluh bude v plné výši? Děkuji, Vladimír
 
ODPOVĚĎ:
Ano, závazek z platebního rozkazu bude spadat do insolvenčního řízení, pokud si jej věřitel ve lhůtě stanovené v usnesení o úpadku a povolení oddlužení přihlásí přihláškou pohledávky.
Pokud si nepřihlásí svoji pohledávku nemůže po dobu insolvenčního řízení být jednáno o této pohledávce u soudu ani vymáhána exekutorem.



PRÁCE-UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
- Výpověď z důvodu změny zaměstnavatele OSVČ na s.r.o.
- Změna zaměstnavatele OSVČ na s.r.o. a výpověď pro matku na mateřské dovolené
- Výpověď u matky na mateřské dovolené z důvodu reorganizace OSVČ na s.r.o.
- Výpověď pro reorganizaci z OSVČ na společnost s ručením omezeným
PRÁCE-DOVOLENÁ
- Považuje se mateřská dovolená za odpracovanou dobu s nárokem na řádnou dovolenou?
- Nárok na řádnou dovolenou po mateřské dovolené
- Jak se počítá řádná dovolená po ukončení mateřské, rodičovské dovolené?
PRÁCE-NEZAŘAZENÉ
- Spadá péče o dítě v mateřské dovolené do odpracované doby?
PRÁCE-PLATY, MZDY, ODSTUPNÉ
- Proplacení nevyčerpané dovolené po ukočení pracovního poměru
- Proplacení nevyčerpané dovolené při výpovědi z práce, pracovního poměru

Pobírám rodičovský příspěvek, na mateřskou dovolenou MD jsem nastoupila 18.2.2011. Zaměstnavatel - soukromníkzanikl a vytvořil s.r.o. Majitel mi chce dát výpověď, aby se mohl zrušit a já nevím, jestli mám výpověď přijmout a jestli se mnou musí uzavřít smlouvu za tu novou společnost. Mám nevybranou dovolenou ještě za rok 2010 a určitě i nárok za rok 2011, o té nemluvil vůbec. Mám nárok na propalacení dovolené 2010 a 2011? Moc děkuji, Dana
 
ODPOVĚĎ:
Pracovní poměr Vám pokračuje dále, smlouvu lze upravit dodatkem, není třeba nová pracovní smlouva. Výpověď z důvodu reorganizace ano, abyste měla nárok na odstupné.
Podle ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce se doba čerpání mateřské dovolené pro účely dovolené posuzuje jako doba odpracovaná stejně jako doba dovolené [§ 348 odst. 1 písm. b)]. Pro vznik nároku na dovolenou stačí odpracovat 60 směn v roce a dokonce i doba mateřské dovolené se chápe jako odpracovaná doba (vizte § 212, odst. 1 + § 216, odst. 2 Zákoníku práce).
O čerpání dovolené návazně po ukončení mateřské dovolené je třeba požádat zaměstnavatele, pak je povinen Vám vyhovět (vizte § 217, odst. 5 Zákoníku práce).Dle §218 odst. 4 pokud nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.
Dále zaměstnanci dle § 222 zákoníku práce přísluší náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Takže ano, nárok na proplacení dovolené máte.



OBČAN-DLUHY
- Místní příslušnost soudu k podání insolvenčního návrhu
- Je možné podat insolvenční návrh insolvenčnímu soudu v jiném kraji?
- Věcná a místní příslušnost insolvenčního soudu k posouzení insolvenčního návrhu

Dlužník na sebe podal v březnu 2013 insolvenční návrh, ke Krajskému soudu v místě trvalého pobytu a ten mu jej zamítl. O týden později jej podal se stejnými listinnými podklady u jiného Krajského soudu, kde má známé soudce. Tento soud začal návrh řešit - neměl by jej dle insolvenčního zákona přeposlat k řešení opět ke Krajskému soudu, kterému tento návrh přísluší řešit?
Co mohu jako věřitel v tomto případě učinit? Podat nějakou stížnost - kam? Věc řešící soud na můj dotaz v této věci nic neodpověděl, pouze jej vyvěsil v Insolvenčním rejstříku. Děkuji. Hanuš
 
ODPOVĚĎ:
Dle insolvenčního zákona se insolvenční řízení zahajuje dnem, kdy návrh dojde věcně příslušnému soudu.

Dle ustanovení občanského soudního řádu § 85 platí:
(1) Nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale.
(2) Obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů okresní soud, v jehož obvodu má místo podnikání;59) nemá-li místo podnikání, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
(3) Obecným soudem právnické osoby je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.59)
(4) Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
(5) Obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo.
(6) Obecným soudem obce je okresní soud, v jehož obvodu má své území.
(7) Obecným soudem vyššího územně samosprávného celku je okresní soud, v jehož obvodu mají sídlo jeho orgány.

Pro insolvenční řízení platí § 85a občanského soudního řádu a to:
Je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka.

Tedy každopádně by měl soud, kterému návrh dle věcné příslušnosti nenáleží přeposlat z moci úřední návrh krajskému soudu věcně příslušnému.



FINANCE-DANĚ
- Daň, DPH za dovoz tabáku do vodních dýmek (z Arabských emirátů)
- Clo za dovoz tabáku do vodních dýmek (z Arabských emirátů)

Kolik přesně procent daní a cla je nutné platit k dovozu tabákových produktů z Arabských emirátů? Tabák je určen do vodních dýmek? Pod co spadají produkty 100% herbální ale přece jenom k účelu do vodních dýmek? Aplikují se jiná procenta cla a daně? Děkuji, Justýna
 
ODPOVĚĎ:
Pokud se ptáte na vyměření DPH při dovozu ze třetí země (předpokládám, že zkratka A.E. znamená Arabské Emiráty) - pak tabákové výrobky podléhají základní sazbě DPH 21%.
Co se týče celní problematiky, resp. zatřídění podle celního sazebníku, pak tato věc nespadá do daňového poradenství a bude lépe se obrátit na celnici, případně na celní deklaranty.



FINANCE-DANĚ
- Zmírnění tvrdosti zákona - snížení daně za pozemek prodaný pod cenou
- Snížení daně za pozemek prodaný pod cenou bez znaleckého odhadu
- Pozemek prodaný pod cenou a žádost o snížení daně (zmírnění tvrdosti zákona)
- Daňový řád 2013 - odvolání, obnova řízení, přezkumné řízení
- Opravné prostředky dle daňového řádu (odvolání, obnova řízení, přezkumné řízení)
- Stanovení daně z převodu nemovitosti dle úřední ceny
- Daň z převodu nemovitosti dle znaleckého posudku (úřední cena nemovitosti)
- Odvádí se daň z prodejní ceny nemovitosti nebo z hodnoty dle posudku znalce
- Odvádí se daň z prodejní ceny nemovitosti nebo z hodnoty dle odhadu znalce
- Vliv znaleckého posudku nemovitosti na výši daně z převodu nemovitosti
- Vliv odhadu nemovitosti na výši daně z převodu nemovitosti
- Vliv prodejní a vyhláškové ceny nemovitosti na daň z převodu nemovitosti

Existuje možnost zmírnění tvrdosti zákona v mém případě? Prodala jsem zdědený pruh pole (2712 m2), který leží uprostřed lánu. Prodala jsem ho dosud na něm hospodařícímu zemědělskému podniku za nabídnutou cenu 12,-Kč/m2. Řekla bych, že je jinak neprodejný k jinému účelu, než hospodaření, které je tam provozováno jako celek/lán.
Při nahlášení této skutečnosti na FÚ mi vypočítali daň 4%, ovšem z ceny podle jejich výpočtu. Cena pozemku je dle finančního úřadu ale 3x vyšší, než by bylo z částky, kterou jsem při prodeji dostala. Problém je asi v tom, že pozemek leží v obci se 140 obyvateli (Zlámanka), ale spadá pod Kroměříž (20.000-50.000 obyvatel).
Připadá mi nespravedlivé platit daň za peníze, které jsem při prodeji vlastně nezískala a nikdy nedostala.
Děkuji, Johanka
 
ODPOVĚĎ:
Pokud nesouhlasíte s postupem finančního úřadu, je možné použít opravné prostředky, které jsou stanovené v Daňovém řádu - jedná se buď o "odvolání", "obnovu řízení" nebo "přezkumné řízení". Problematika jednotlivých opravných prostředků je popsána v Daňovém řádu - http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280
V zásadě platí to, že odvolání se podává proti nepravomocnému rozhodnutí a žádost o obnovu proti již pravomocnému rozhodnutí.
Osobně si myslím, že problém bude ale spíš v tom, že daň z převodu nemovitostí není vždy vypočtena pouze z prodejní ceny, ale posuzuje se cena prodejní a cena podle vyhlášky, tj. úřední cena. V případě pozemků nebylo třeba mít ocenění zpracované formou znaleckého posudku, ale lze tuto částku spočítat podle příslušné vyhlášky podle ceny za m2. Domnívám se proto, že výše daně vypočtená finančním úřadem vycházela z ceny vyhláškové, což je podle zákona správně a není co reklamovat. Zákon o dani z převodu totiž určuje, že vyměřovacím základem pro daň je ta z cen (prodejní a vyhláškové), která je vyšší. Doporučovala bych Vám tedy předtím, než budete věc u správce daně reklamovat, abyste si zjistila vyhláškovou cenu pozemku. Ve svém odvolání můžete argumentovat tím, že byla chybně stanovena cena podle vyhlášky, ne tím, že prodejní cena byla nižší.
Doporučuji kontaktovat příslušnou správkyni s dotazem, zda byla použita správná sazba s upozorněním na spornou pozici pozemku. Formální podávání opravných prostředků mi v tomto případě přijde příliš komplikované a zdlouhavé.



FINANCE-DANĚ
- Darovací daň z věcného břemene dožití (doživotního užívání bytu)
- Výpočet darovací daně z věcného břemene dožití
- Ocenění věcného břemene znalcem pro účely odvodu daně z břemene
- Oceňování věcného břemene znalcem pro účely odvodu daně z břemene
- Odhad hodnoty věcného břemene pro účely odvodu daně z VB
- Odvod daně - je lepší na určitý počet let nebo na dožití?

Budu prodávat podíl na činžovním domě mému podílovému spoluvlastníkovi nemovitosti (cizí osoba - zařazen ve III. skupině) s tím, že mě a mému manželovi na byt, který v současné době užíváme, zřídí bezplatné věcné břemeno na dožití. Dočetla jsem se, že z tohoto věcného břemene musíme oba zaplatit darovací daň. Nemáme však vůbec tušení, jak tato daň může být vysoká a zda tuto daň zaplatíme oba, nebo jen jeden, nebo v nějakém poměru (50% + 50%).
Jedná se o byt 75m2 a běžná cena nájmu (tržního) stejně velkého bytu se v této lokalitě pohybuje cca 5.000 Kč měsíčně. Prý je zapotřebí si nechat ocenit tento majetkový prospěch. Prosím o posouzení zda by bylo lepší si břemeno místo na dožití zřídit např. na 35 let (což v potažmo je dožití). Můžete mi prosím k této problematice napsat více a co je pro mě jako poplatníka darovací daně výhodnější. Moc Děkuji, Dorota
 
ODPOVĚĎ:
Problematika oceňování věcných břemen je vcelku přehledně popsána např. na těchto stránkách:
http://www.vecne-bremeno.cz/ocenovani-vecnych-bremen/
Každopádně hodnotu věcného břemene je třeba nechat ocenit znalcem. Myslím si, že zřízení věcného břemene je pro Vás optimální a finančně nejvýhodnější varianta.
Vzhledem k tomu, že pro ocenění se zohledňují výnosy max. za dobu pěti let, pak bych doporučovala věcné břemeno doživotní, protože další roky už hodnotu břemene nezvyšují, a tedy nezvyšují ani částku daně.



FINANCE-DANĚ
- Je nutné uvést příjem z pronájmu do daňového přiznání příjmu FO?
- Patří příjem z pronájmu do daňového přiznání příjmu fyzických osob?

Budu si podávat sám daňové přiznání z příjmu fyzických osob za rok 2012. Jsem zaměstnaný a mám ještě příjem z pronájmu společných prostor v bytovém domě 2082 Kč za kalendářní rok. Musím tento příjem uvádět do daňového formuláře? Děkuji. Milan
 
ODPOVĚĎ NA DOTAZ (odpovězeno 26.02.2013, dotaz č. 3390)
Ano, příjem uvedete v §9, případně můžete uplatnit i výdaje paušálem.



FINANCE-DANĚ
- Může syn, dcera mít nájemné za rodiče z příjmu odvádět daň?
- Odvod daně z pronájmu nemovitosti rodinným příslušníkem
- Může rodinný příslušník odvést daň z pronájmu za majitele?
- Odvod daně z pronájmu rodinným příslušníkem, osobou blízkou
- Může osoba bízká odvádět daň z pronájmu za majitele nemovitosti?
- Může rodinný příslušník podat daňové přiznání za pronájem za majitele bytu?

Náš dědeček je spolumajitelem domu (se dvěma sourozenci). Pronajímá 1 byt svým jménem. Nájem ovšem přenechává v plné výši svému synovi, nájemné chodí přímo na synův účet. Děda účet nemá. Příjem z pronájmu také přiznává děda. Děda by nyní chtěl, aby se bytem nemusel mnoho zatěžovat, ani podávat daňové přiznání, ale nechce své vlastnictví darovat, tedy převést dětem. Je možné udělat mezi dědou a synem písemnou vzájemnou dohodu o přenechání nájemného ve prospěch syna, plná moc k příjmu nájemného apod. ve které bude uvedeno, že toto nájemné bude příjmem výhradně syna a bude ho prokazovat syn jako příjem z pronájmu u finančního úřadu FÚ? Děkuji, Karla
 
ODPOVĚĎ:
Ne, Vámi navrhovaný způsob není v souladu se zákonem a nelze ho použít. V úvahu připadá snad leda to, aby Vás dědeček zplnomocnil syna k podávání daňového přiznání, tj. vyplňovat daňové přiznání bude sice syn, ale jménem dědečka. Plná moc může být jak k podávání přiznání, tak případně i k zastupování na finančním úřadě apod.



FINANCE-DANĚ
- Jak se bránit proti nařčení z úniku daní
- Obrana proti obvinění z krácení daní, úniku daní
- Přešetření krácení daní jiným finančím úřadem
- Je možné požádat jiný finanční úřad obvinění z krácení daní
- Odvolání proti závěru kontroly finančního úřadu - informace


Zhruba 3 roky měl přítel jako OSVČ vedlejší pracovní činnost. Jinak byl zaměstnancem. Pouze rok byl OSVČ na hlavní pracovní poměr. Podnikání bylo ztrátové, do obchodu jsme po celou dobu investoval vlastní finanční prostředky. Zaměstnance neměl, pomáhala mu matka, která je ve starobním důchodu. Obchod byl dvakrát vykraden a když vyhořel, už jsme ho neotevřeli.
Na jaře 2012 finančí úřad udělal daňovou kontrolu a příteli oznámil, že stát "obral" (daňový únik, krácení daní) zhruba o 500.000 Kč na daních, dokonce straší nepodmíněným trestem odnětí svobody (vězením). Vůbec nechápu kde tu částku vzali, nikdy jsme tuto částku ani nevydělali. Obchod byl vzhledek k zaměstnání přítele otevřen pár hodin v týdnu. Daňovou evidenci jsme si vzhledem k nedostatku finančních prostředků vedli sami, měli jsme program, se kterým mě naučila pracovat paní, která se účetnictvím živí.
Nepopírám, že jsme v daňové evidenci mohli udělat pár chyb, nejsme účetní, samozřejmě neúmyslně a zato jsme připraveni nést odpovědnost a následky. Ale únik daní v takové výši? Máme nějakou šanci se proti rozhodnutí finančního úřadu FÚ bránit? Je možné žádat přešetření jiným finančním úřadem? Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Proti závěru kontroly FU je možné podat odvolání, nicméně z údajů, které uvádíte nelze určit, z čeho finanční úřad došel k závěru o krácení daní a zda kontrola proběhla standardním způsobem, nebo jestli k doměření došlo tzv. "podle pomůcek". Doporučovala bych si najmout poradce, kterému dáte plnou moc pro jednání s finančním úřadem, předložíte mu zápis z kontroly a na základě toho může určit další postup.
Zákon, který upravuje správu daní a postup finančního úřadu při kontrolách je tzv. Daňový řád č. 280/2009 Sb. (http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280). Přešetření jiným finančním úřadem se neprovádí, ale v rámci odvolání je věc postoupena nadřízeným orgánům příslušného správce.



RODINA-VÝŽIVNÉ
- Exekučeně strhávané výživné a ukončení vyživovací povinnosti
- Exekučeně strhávané alimenty a ukončení vyživovací povinnosti
- Exekuce na výživné a konec vyživovací povinnosti
- Exekuce na alimenty a konec vyživovací povinnosti
- Písemná dohoda o ukončení vyživovací povinnosti
- Který soud rozhoduje o ukonečení výživného - v místě dítěte či rodiče?

Jak postupovat ohledně výživného. Mám soudem určené alimenty, které mi sráží z platu zaměstnavatel a zasílá na účet matky mé dcery. Bez rozhodnutí soudu prý ukončení vyživovací povinnosti v tomto případě není možné. Dcera mi oznámila, že v červnu 2013 ukončí studium závěrečnou zkouškou a nastoupí do zaměstnání. Jak mám postupovat? Mám podat návrh na ukončení vyživovací povinnosti k soudu? Na který soud se mám obrátit (bydlím v Karlových Varech, ale dcera bydlí v Chebu)? A kdy to mám udělat? Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Vyživovací povinnost tedy zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání, které mu zaručí stabilní příjem (nikoliv pouze na dočasnou brigádu).
Pokud máte s dcerou dobrý vztah a jste schopen se s ní dohodnout, můžete spolu uzavřít písemnou dohodu o ukončení vyživovací povinnosti - vyhnete se tak zdlouhavému soudnímu řízení. Dohodu doporučuji uzavřít až tehdy, když bude mít Vaše dcera opravdu sjednaný nástup do zaměstnání. Jestliže dcera nastoupí do zaměstnání už v červenci 2013, dostane první mzdu až během měsíce srpna. Můžete se tedy s dcerou dohodnout například tak, že jí poslední výživné poskytnete ještě v měsíci červenci, aby do obdržení první mzdy nebo výplaty od zaměstnavatele nezůstala bez finančních prostředků.
V případě, že dohoda s dcerou nebude možná, budete muset podat k soudu návrh (žalobu) na ukončení vyživovací povinnosti. Místně příslušný soud je okresní soud v místě bydliště Vaší dcery, tedy v Chebu. I v tomto případě doporučuji návrh (žalobu) podat až po dceřině nástupu do zaměstnání - soud bude o ukončení vyživovací povinnosti rozhodovat zpětně od data podání návrhu (žaloby). Výživné pak dceři plaťte do doby, než soud o Vašem návrhu rozhodne. Pokud soud rozhodne o ukončení vyživovací povinnosti, budete mít nárok na vrácení výživného vyplaceného od data podání návrhu (žaloby). Jednalo by se o tzv. bezdůvodné obohacení na straně Vašeho potomka, které je vymahatelné min. 3 roky.



OBČAN-BYDLENÍ
- Jak zrušit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi pronajatého bytu
- Postup zrušení trvalého bydliště původnímu nájemníkovi bytu
- Jak zrušit trvalé bydliště původnímu nájemci pronajatého bytu
- Postup zrušení trvalého bydliště původnímu nájemnci bytu
- Jak zrušit trvalé bydliště nájemci - nemám původní nájemní smlouvu
- Pronajímatel nemá starou nájemní smlouvu - jak zrušit trvalé bydliště nájemci?
- Obecní úřad odmítá zrušit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi - co dělat?
- Jak změnit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi pronajatého bytu
- Postup změny trvalého bydliště původnímu nájemníkovi bytu
- Jak změnit trvalé bydliště původnímu nájemci pronajatého bytu
- Postup změny trvalého bydliště původnímu nájemnci bytu
- Jak změnit trvalé bydliště nájemci - nemám původní nájemní smlouvu
- Pronajímatel nemá starou nájemní smlouvu - jak změnit trvalé bydliště nájemci?
- Obecní úřad odmítá změnit trvalé bydliště původnímu nájemníkovi - co dělat?
- Jak odhlásit trvalý pobyt původnímu nájemníkovi nájemního bytu
- Postup odhlášení trvalého bydliště původnímu nájemníkovi bytu
- Jak odhlásit trvalé bydliště původnímu nájemci pronajatého bytu
- Postup odhlášení trvalého bydliště původnímu nájemnci bytu
- Jak odhlásit trvalé bydliště nájemci - nemám původní nájemní smlouvu
- Pronajímatel nemá nájemní smlouvu - jak odhlásit trvalé bydliště nájemci?
- Obecní úřad odmítá odhlásit trvalé bydliště nájemníkovi - co dělat?

Co je potřeba k odhlášení z pobytu. Nájemník se odstěhoval 2006, skončila mu smlouva na dobu určitou, bohužel se dosud nikde nepřihlásil a je ve výkonu trestu. OÚ tvrdí, že musím předložit nájemní smlouvu, ale tu já už nemám a nevím, kde bych nájemníka našla. Je nějaká jiná možnost? Děkuji. Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
K odhlášení nájemníka z trvalého pobytu je nutné prokázat, že právo k nájmu bytu zaniklo, což nemusí být pouze předložením nájemní smlouvy, ale prokázání je možné nájemní smlouvou stávajících nájemníků a jejich prohlášením, že s nimi odhlašovaný nebydlí; v krajím případě čestnými prohlášeními sousedů.
Pokud i v takovém případě nebude úřad s Vámi ochoten jednat, je možné postupovat cestou stížnosti podle § 175 správního řádu na jednání úředníků.


/Může být spotřebitelská smlouva neplatná z důvodu omylu spotřebitele?
/Má lstivé jednání dodavatele za následek neplatnost spotřebitelské smlouvy?

Je možnost odstoupení od smlouvy s firmou ZEPTER International, kterou jsem uzavřela dne 5. 4. 2013?
Zakoupila jsem na předváděcí akci této firmy čističku vody v ceně 16.990 Kč. Smlouvu jsem bohužel podepsala přímo na

pobočce firmy ZEPTER v Ostravě - zde se konala i předváděcí akce samotná. K rozhodnutí zakoupit čističku mě přesvedčila

na předváděcí akci provedená elektrolýza kohoutkové vody, kterou jsem si přivezla z domu. O té mi prezentující tvrdili,

že zakalení vody a sediment, který po elektrolýze vznikl, značí, že voda je škodlivá. Informace ze stránek Ostravských

vodáren, kde je uveden na odkaz na podrobný rozbor kvality ostravské kohoutkové vody, nicméně ukazují, že veškeré

parametry kvality jsou v normě, včetně výše obsahu železa, o které mi předvádějící tvrdil, že již zdraví škodlivá.
Existuje nějaká možnost odstoupení od takto uzavřené smlouvy? Například podle §49 a §49a Občanského zákoníku, neboť jsem

kupní smlouvu podepsala na základě omylu, který byl předvádějícím úmyslně vyvolán, totiž že voda z kohoutku je zdravotně

závadná. Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Neboť k uzavření kupní smlouvy došlo přímo na pobočce dodavatele, nelze realizovat odstoupení od smlouvy dle § 57/1

Občanského zákoníku a bude nutné uvažovat o aplikaci jiného (Vámi částečně naznačeného) ustanovení.

Přestože přemrštěnost kupní ceny Vámi zakoupeného zboží by bylo patrně možné kvalifikovat jako „nápadně nevýhodnou

smluvní podmínku“ dle § 49 Občanského zákoníku, domnívám se, že předmětná smlouva nicméně nebyla uzavírána v tísni, tzn.

že obvyklý průběh prodejních předváděcích akcí bez dalšího nestaví spotřebitele do tísnivé pozice a ponechává jim

dostatečnou volní svébytnost.

Jak však ve svém dotazu předjímáte, bylo by možné uvažovat o aplikaci § 49a Občanského zákoníku, dle něhož je právní úkon

neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění

rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž

neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně.

V souladu s § 40a Občanského zákoníku by se v tomto případě jednalo o tzv. relativní neplatnost, tzn. že na kupní smlouvu

se hledí jako na platnou, pokud se její neplatnosti nedovoláte. Dovolání neplatnosti lze realizovat doporučeným dopisem s

dodejkou (jehož jednu kopii si ponecháte), v němž dostatečným způsobem identifikujete Vámi absolvovanou prodejní

předváděcí akci a uzavřenou kupní smlouvu a veškeré okolnosti, které považujete ze strany dodavatele za lstivé, resp. Vás

uvádějící v omyl. Současně vyjádřete své přesvědčení, že z těchto důvodů došlo k naplnění podmínek § 49a Občanského

zákoníku a dovolejte se proto neplatnosti uzavřené kupní smlouvy. Na okraj připomínám, že právo dovolat se relativní

neplatnosti uzavřené kupní smlouvy se promlčí ve standardní tříleté promlčecí době (§ 101 Občanského zákoníku).

Jelikož lze předpokládat, že dodavatel na Vaší argumentaci nepřistoupí, bude následně nezbytné obrátit se na soud s

žalobou, pro učinění tohoto kroku Vám doporučuji advokátní zastoupení:
http://www.advokatikomora.cz



Jak postupovat ohledně výživného. Mám soudem určené výživné, které mi sráží z platu zaměstnavatel a zasílá na účet matky

mé dcery. Bez rozhodnutí soudu prý ukončení vyživovací povinnosti v tomto případě není možné. Dcera mi oznámila, že v

červnu ukončí studium závěrečnou zkouškou a nastoupí do zaměstnání. Jak mám postupovat? Mám podat návrh na ukončení

vyživovací povinnosti k soudu? Na který soud se mám obrátit (bydlím v Karlových Varech, ale dcera bydlí v Chebu)? A kdy

to mám udělat? Děkuji, David
 
ODPOVĚĎ:
Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti trvá do té doby, dokud dítě není schopné se samo živit. Vyživovací povinnost tedy

zpravidla končí ukončením studia a nástupem dítěte do zaměstnání, které mu zaručí stabilní příjem (nikoliv pouze na

dočasnou brigádu).

Pokud máte s dcerou dobrý vztah a jste schopen se s ní dohodnout, můžete spolu uzavřít písemnou dohodu o ukončení

vyživovací povinnosti - vyhnete se tak zdlouhavému soudnímu řízení. Dohodu doporučuji uzavřít až tehdy, když bude mít

Vaše dcera opravdu sjednaný nástup do zaměstnání. Jestliže dcera nastoupí do zaměstnání už v červenci, dostane první mzdu

až během měsíce srpna. Můžete se tedy s dcerou dohodnout například tak, že jí poslední výživné poskytnete ještě v měsíci

červenci, aby do obdržení první výplaty od zaměstnavatele nezůstala bez finančních prostředků.

V případě, že dohoda s dcerou nebude možná, budete muset podat k soudu návrh (žalobu) na ukončení vyživovací povinnosti.

Místně příslušný soud je okresní soud v místě bydliště Vaší dcery, tedy v Chebu. I v tomto případě doporučuji návrh

(žalobu) podat až po dceřině nástupu do zaměstnání - soud bude o ukončení vyživovací povinnosti rozhodovat zpětně od data

podání návrhu (žaloby). Výživné pak dceři plaťte do doby, než soud o Vašem návrhu rozhodne. Pokud soud rozhodne o

ukončení vyživovací povinnosti, budete mít nárok na vrácení výživného vyplaceného od data podání návrhu (žaloby).



Co je potřeba k odhlášení z pobytu. Nájemník se odstěhoval 2006, skončila mu smlouva na dobu určitou, bohužel se dosud

nikde nepřihlásil a je ve výkonu trestu. OÚ tvrdí, že musím předložit nájemní smlouvu, ale tu já už nemám a nevím, kde

bych nájemníka našla. Je nějaká jiná možnost?
Děkuji. Pavlína
 
ODPOVĚĎ:
K odhlášení nájemníka z trvalého pobytu je nutné prokázat, že právo k nájmu bytu zaniklo, což nemusí být pouze

předložením nájemní smlouvy, ale prokázání je možné nájemní smlouvou stávajících nájemníků a jejich prohlášením, že s

nimi odhlašovaný nebydlí; v krajím případě čestnými prohlášeními sousedů.
Pokud i v takovém případě nebude úřad s Vámi ochoten jednat, je možné postupovat cestou stížnosti podle § 175 správního

řádu na jednání úředníků.



Pokud si přítel bývalé snachy zažádá o adopci synové dcery (syn souhlasí) příjdu já, jako babička, o nárok vídat se s

vnučkou? Musí syn platit i nadále výživné, pokud si jeho dceru adoptoval přítel bývalé snachy?Pokud ano-v jaké výši?Čistý

příjem syna činí pouze kč 10.000,-. Děkuji, Veronika
 
ODPOVĚĎ:
Podle zákona o rodině vzniká osvojením mezi osvojitelem (přítelem Vaší bývalé snachy) a osvojencem (Vaší vnučkou) takový

poměr jaký je mezi rodiči a dětmi, a mezi osvojencem a příbuznými osvojitele poměr příbuzenský. Paragraf 72 téhož zákona

upozorňuje na to, že osvojením zanikají vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou. To znamená,

že v případě osvojení Vaší vnučky přítelem bývalé snachy už nebude muset Váš syn platit žádné výživné - vyživovací

povinnost přejde na přítele Vaší bývalé snachy. Váš syn ale v důsledku osvojení přestane být ze zákona otcem Vaší vnučky

a Vy tudíž přestanete být její babičkou a nebudete mít tak právní nárok vnučku vídat. To, zda budete moci vnučku vídat i

po jejím osovojení, bude záležet pouze na dobré vůli Vaší bývalé snachy a jejího přítele.



/Jak má vypadat žaloba na vrácení protiprávně vybraných bankovních poplatků?
/Jak vysoký soudní poplatek je nutné uhradit při podání žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení?

Potřebuji poradit ohledně vracení neoprávněně účtovaného poplatku za spravování hypotéčního účtu ve výši 150 Kč

měsíčně.Banku jsem již k tomuto kroku vyzval i s odůvodněním porušení § 55,56,37,39,49,3 OZ dle pokynů na webu jdeto.de

Bohužel neúspěšně. Proto bych rád podal žalobu k soudu. Napište prosím jak má tato žaloba vypadat, kolik splátek mohu

vymoci zpětně a na kolik mě vyjde poplatek.S pozdravem.Pavel Dolejš
 
ODPOVĚĎ:
Ve Vašem případě by se mělo jednat o žalobu na vrácení bezdůvodného obohacení. Neboť vzorových žalob je na internetu

možné nalézt desítky (přestože jejich kvalita značně kolísá), připomínám pouze, že v žalobě musí být řádným způsobem

označen soud, kterému je žaloba určena, strana žalující a strana žalovaná, musí zde být vylíčeny všechny relevantní

skutečnosti, přičemž k žalobě musí být připojeno maximum důkazů (ve Vašem případě tedy především kopie úvěrové smlouvy s

bankou, již proběhnuvší korespondence, doklady o zaplacení bankovních poplatků). V žalobě se musíte domáhat vrácení

bezdůvodného obohacení, které je nutné přesně vyčíslit (popř. můžete požadovat samozřejmě i úrok z prodlení).

Dle § 107/1 a 2 Občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy

se oprávněný (Vy) dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, nejpozději se pak právo na

vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode

dne, kdy k němu došlo. I pokud ve Vašem případě došlo částečně k promlčení práva na vrácení protiprávně vybraných

bankovních poplatků, můžete žádat vrácení těchto poplatků jako celku, vznese-li však v soudním řízení banka tzv. námitku

promlčení, nebude soud oprávněn Vaší žalobě v již promlčené části vyhovět.

V otázce výše soudních poplatků Vás lze odkázat na přílohu zákona o soudních poplatcích, konkr. na její položky 1 a 2,

dle nichž činí soudní poplatky:

Položka 1
1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 Kč ... 1 000 Kč
b) v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč ...
5 % z této částky
...
Položka 2
1. Za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění
a) do částky 20 000 Kč včetně ... 800 Kč
b) v částce vyšší než 20 000 Kč ... 4 % z této částky

Závěrem Vám lze za účelem přípravy žaloby na vrácení bezdůvodného obohacení doporučit kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz



/Vztahuje se na umisťování mobilních domů stavební zákon?
/Právní úprava mobilních domů v České republice.

Stavební zákon nezná pojem mobilní dům (mobilheim, mobilhaus). V doslovném překladu z angličtiny se jedná o "stacionární

karavan". Z pohledu stavebního zákona by se tedy nemělo jednat o stavbu. Pro tyto objekty by mohla patrně platit stejná

pravidla, jako pro klasické karavany za osobní automobily. Ale jaká ? Je tady evidentní vakuum , kde nejsou

stanovenájasná pravidla. Existuje nějaké závazné stanovisko či směrnice, která reguluje přístup stavebních úřadů k

umístění a používání mobilních domů ? Jedná se o movitý majetek a tak k němu přistupují i pojišťovny. Podle mého názoru

by se stavebního povolení měly týkat přípojky energií, vody a odpadů. Ohlášení by se mělo týkat jen umístění mobilního

domu na pozeemk. Ještě bych rád znal definici pojmů bydlení, vesnické bydlení, rekreace. Děkuji, Norbert
 
ODPOVĚĎ:
S Vaším tvrzením o právním vakuu v případě přístupu stavebních úřadů k mobilním domům lze souhlasit pouze zčásti.

Přestože stavební zákon termín "mobilní dům" (ani jeho ekvivalent) nepoužívá, nelze říci, že by tato oblast nepodléhala

žádné právní úpravě.

Dle § 2/3 stavebního zákona se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní

technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na

účel využití a dobu trvání, přičemž za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Částečný výklad termínu výrobek plnící funkci stavby (a to právě ve vztahu k mobilním domům) pak podává sám zákonodárce,

a to v důvodové zprávě k zákonu č. 350/2012 Sb. (kterým byl stavební zákon novelizován), ze které cituji:

"Doplněním se výslovně uvádí, že výrobek plnící funkci stavby se považuje za stavbu (§ 2 odst. 3). Absence přímého

vyjádření vyvolávala pochybnosti při posuzování, zda výrobek plnící funkci stavby podléhá stejnému režimu jako stavba,

včetně posuzování souladu s obecnými požadavky na výstavbu a povinnosti oznámení odstranění. Platný stavební zákon

používá termín „výrobek, který plní funkci stavby“ s ohledem na to, že pro bydlení, rekreaci i další účely se s rozvojem

nových technologií začaly užívat nejen „klasické“ stavby – stavební díla vznikající stavební nebo montážní technologií na

staveništi, ale stále častěji i jiné „objekty“, které lze koupit a na pozemku pouze smontovat (stejně jako např. skříň)

nebo mohou být na pozemek vcelku dovezeny, např. mobilní domy „mobilheimy“. Legální definici pojmu platný stavební zákon

neobsahuje, pro účely praxe se pojem „výrobek, který plní funkci stavby“ vysvětluje za pomoci definice výrobku z § 2

písm. a) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky. Protože je nezbytné, aby umísťování a základní

požadavky na vlastnosti staveb byly u těchto výrobků posuzovány ze stejných hledisek jako „klasické“ stavby, neboť účinky

jejich existence a užívání jsou v podstatě shodné jako účinky a užívání staveb sloužících stejným účelům, je třeba to

přesně v zákoně vyjádřit."

Jsou-li tedy dle úmyslu zákonodárce mobilní domy zařaditelné do kategorie staveb dle stavebního zákona, je vhodné stručně

poukázat na pravidla pro jejich umisťování (nemožnost libovůle při umisťování mobilních domů, jako staveb, ostatně

vyplývá rovněž z § 18/5 stavebního zákona):

1/ Územní řízení:
V případě stavebního záměru, týkajícího se mobilního domu, zohlední stavební úřad podmínky dle § 90 stavebního zákona a

při jejich splnění vydá územní rozhodnutí o umístění stavby (§ 79 stavebního zákona), resp. by v tomto ohledu měl

postačovat územní souhlas (§ 96 stavebního zákona).

2/ Stavební řízení:
pro umístění mobilního domu, jako výrobku plnícího funkci stavby, by nemělo být dle § 103/1 písm. e) bodu 16 stavebního

zákona zapotřebí stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

S ohledem na skutečnost, že mobilní domy spadají do kategorie staveb, je vhodné podotknout, že rovněž na mobilní domy se

vztahuje kontrolní pravomoc stavebních úřadů (jak výslovně stanoveno v § 134/5 stavebního zákona) a např. též požadavky

na stavby dle § 156 stavebního zákona.

Co se týče obecných pravidel pro umisťování mobilních domů na určitém území, jsou stavební úřady povinny přihlížet k

platnému územnímu plánu obce, při rozhodování o umístění mobilního domu na konkrétním pozemku je nutné dodržet pravidla

dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (v této souvislosti zejména její § 20 a § 23). K

této otázce se výslovně vyjádřilo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve sdělení svého odboru stavebního řádu ze dne 26. 4.

2010, č.j. 15520/10-82.

Problematikou mobilních domů v kontextu stavebního zákona se zabývaly již i soudy, v této souvislosti odkazuji zejména na

rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2010, č.j. 10 Ca 280/2008-78, v němž se soud k otázce ne/vztažitelnosti

stavebního zákona rovněž na pojízdné mobilní domy (resp. karavany) vyslovil následovně:

"Pojmu výrobek plnící funkci stavby je nutno rozumět tak, že se jedná o výrobek, který plní takovou funkci, jakou obvykle

plní stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006. Nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku

plnícího funkci stavby ve smyslu stavebního zákona je to, že se jedná o výrobek umístěný na určitém konkrétním místě

trvale nebo dlouhodobě. Takovým výrobkem může být např. i silniční vozidlo."

Shora citovaný rozsudek doporučuji k prostudování, soud v jeho rámci neopomíjí zmínit i normu ČSN EU 1647, která v bodě

3.1 definuje mobilní domov jako „přepravitelné obytné vozidlo pro volný čas, které nesplňuje požadavky na konstrukci a

provoz silničních vozidel, ale je vybaveno pro přepravu a určeno pro dočasné nebo sezónní ubytování“. Stanovisko soudu

nelze samozřejmě paušalizovat, při hodnocení každého individuálního případu je však nutné mít na zřeteli, že pojízdnost

mobilního domu nevymaňuje tento bez dalšího z působnosti stavebního zákona (v tomto bodě tedy soud částečně negoval

stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze dne 25. 5. 2009, č.j. 14069/09-82, v němž naopak ministerstvo vyjádřilo

přesvědčení, že je-li mobilní dům natolik mobilní, tzn. pojízdný či tažený, že může být přemisťován po pozemních

komunikacích, má charakter vozidla nebo přívěsu, a tudíž není v režimu stavebního zákona).

Z důvodu doposud se formujícího právního názoru na problematiku mobilních domů lze však samozřejmě očekávat, že se se

shora nastíněnými otázkami vypořádá každý stavební úřad mírně odlišně.

Co se pak týče Vašeho dotazu na výklad pojmů "bydlení", "rekreace" apod., nutno konstatovat, že se ve své podstatě jedná

o notoriety, tzn. termíny, jejichž legální výklad není s ohledem na všeobecnou bezrozpornost jejich významu zapotřebí. V

této souvislosti je nutné si uvědomit, že definice těchto slov, označujících činnosti, není pro účely stavebněprávních

předpisů nezbytná, na významu však nabývají v kontextu zařazení staveb do jednotlivých kategorií (např. dle § 2 písm. a)

a b) vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území).



Moje ovdovělá bezdětná teta sepsala holografní (vlastnoruční) závěť v můj prospěch. Závěť obsahuje veškeré potřebné

údaje, měla předlohu od advokáta.
Chtěla bych ji uložit u notáře, je to možné? Mohu tak učinit já sama?
Děkuji. Daniela
 
ODPOVĚĎ:
Závěť lze uložit u notáře tak, že o uložení požádá přímo pořizovatel závěti, nebo také jeho zmocněnec. Závěť můžete tedy

uložit i Vy, pokud k tomu budete zmocněna. Závěť pak v takovém případě vždy zůstává v trezoru příslušného notáře a

existence závěti (tedy údaje o pořizovateli a skutečnost, kde je závěť uložena) se zanese do Centrální evidence závětí,

kterou vede Notářská komora ČR.
Uložení závěti je dle současného tarifu zpoplatněna částkou cca. 1400,- Kč. Závěť ve formě notářského zápis sepsaná

notářem je včetně uložení v Centrální evidenci závětí zpoplatněna částkou cca. 2200,- Kč.
V takových případech tedy vždy doporučuji rovnou sepsat závěť formou notářského zápisu, neboť u notářského zápisu se

předpokládá, že pořizovatel byl plně způsobilý k právním úkonům a každý, kdo by chtěl závěť zpochybnit nese důkazní

břemeno.



/Za jakých podmínek je možné podat s úspěchem odpůrčí žalobu?
/Může se věřitel domáhat vyslovení neplatnosti darování nemovitosti svým dlužníkem?

2010 jsem půjčil rodičům 300 000,- jako zástavu že mi budou půjčku splácet na mě přepsali darovací smlouvou svou

nemovitost. Na konci minulého roku mi přišel dopis od soudu že na mě byla podána žaloba o zpětvzetí darovací smlouvy.

Podala to na mě firma které rodiče dlužily. Jenomže ještě než soud proběhl jsem byl nucen nemovitost prodat protože

rodiče nespláceli hypotéku,a také půjčku kterou měli ode mě. Soud měl být minulý týden ale přišel dopis že se soud nekoná

a že budu k dalšímu termínu vyzván.
Po prodeji nemovitosti se vyplatila hypotéka a já si nechal svých 250.000 Kč, které mi ještě rodiče dlužili.
Sám si myslím že jsem se ničeho protiprávního nedopustil ale chtěl bych se zeptat co mám teď očekávat od soudu, dům jsem

prodal, nechal jsem si jen peníze které mi patří.
Na internetu jsem se dočetl že exekutor může požadovat dluh rodičů po mě, což by mi zničilo celý život, nebo že
nemovitost vezme novému majiteli. Ten by mě poté asi zažaloval.
Navíc rodiče teď vstoupily do insolvence. Jak s největší pravděpodobností může tento problém dopadnout. Jak bránit proti

této žalobě? Děkuji, Pavel
 
ODPOVĚĎ:
Dle textu dotazu předpokládám, že na Vás byla věřitelem Vašich rodičů podána tzv. odpůrčí žaloba. Dle § 42a/1 Občanského

zákoníku platí, že věřitel (zde žalující firma) se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy (zde Vaši rodiče) právní

úkony (zde darování nemovitosti), pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné.

Pro úspěšné odporování předmětné darovací smlouvě mezi Vámi a Vašimi rodiči je však zapotřebí, aby byly splněny

následující podmínky:
- Věřitel Vašich rodičů musel mít proti nim vymahatelnou pohledávku, tzn. že Vaši rodiče byli s plněním svého dluhu vůči

věřiteli v prodlení a nejpozději k datu skončení řízení o odpůrčí žalobě bude mít věřitel ohledně této pohledávky vůči

Vašim rodičům právní titul (nejčastěji platební rozkaz či rozsudek).
- Odporovat je možné pouze těm právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech, a to v úmyslu zkrátit své

věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám, resp. právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k

nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (zde Vy), nebo které dlužník učinil v

uvedeném čase ve prospěch těchto osob, ovšem s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele

i při náležité pečlivosti nemohla poznat.

Neboť řízení o odpůrčí žalobě nepatří k těm, v nichž by se žalující či žalovaná strana obešla bez pomoci odborníka,

doporučuji Vám kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz

Výsledek řízení o odpůrčí žalobě není samozřejmě bez podrobné znalosti všech relevantních skutečností možné předjímat, na

tomto místě proto pouze připomínám, že dle § 42a/4 Občanského zákoníku je právní úkon, kterému věřitel s úspěchem

odporoval, vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným

právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu

prospěch. Pokud tedy v současné chvíli již nejste vlastníkem předmětné nemovitosti, byl by věřitel Vašich rodičů oprávněn

vymáhat na Vás exekučně hodnotu darované nemovitosti.



2001 mě byl odebrán řidičský průkaz za jízdu pod vlivem návykových látek. Dostal jsem 18 měsíců zákaz řízení a 12.000 Kč

pokutu. Trest už mi samozřejmě vypršel a pokutu jsem do teď nesplatil. Pokuta přešla ještě 2001 na finanční úřad, kde

jsem se dostavil taktéž 2001, domluvil splátky a zaplatil 1000 Kč. Od té doby jsem nic nezaplatil a ani finanční úřad mi

nenapsal žádnou upomínku. Je pokuta již promlčena? Po kolika letech obecně se promlčuje pokuta?
Děkuji, Ivan
 
ODPOVĚĎ:
Z dotazu nevyplývá, kým byla pokuta uložena, zda správním orgánem či soudem (což je podstatná okolnost). Pro potřeby této

odpovědi proto vycházím z předpokladu, že pokutu ukládal správní orgán.
V takovém případě její vymahatelnost uplynula v prekluzivní 5-leté lhůtě (§ 88 zákona o přestupcích ve znění do

31.12.2005). Tato lhůta uplyne bez ohledu na zahájení exekučního řízení a působí zánik vykonatelného titulu a tedy

nemožnost dalšího pokračování vymáhacího procesu. A v takovém případě tedy v dnešní době není možné ji již vymáhat.



/Jak je možné soudně zúžit věcné břemeno?
/Může povinný z věcného břemene podat žalobu na zrušení věcného břemene?

Vlastníme dům a matka manžela v něm má věcné břemeno.Ve smlouvě od notáře po dědickém řízení je psáno, že má volný pohyb

po celé nemovitosti. Řešíme s ní my i ostatní příbuzní mnoho sporů a ona bohužel navštěvuje i naši bytovou jednotku v

rámci nemovitosti a vyhrožuje, že může k nám kdykoli a kamkoli. Je možné toto právo v rámci věcného břemene omezit?

Samozřejmě chápu, že ona má přístup ke svojí bytové jednotce a ke společným prostorům, to znamená zahradu a chodbu a

technické zázemí v suterénu domu, ale v rámci naší bytové jednotky mi to přijde jako nesmysl. Děkuji, Růžičková
 
ODPOVĚĎ:
Přestože dle Vámi zmiňované dědické dohody je Vaše tchýně oprávněna užívat celý dům, nepožívá samozřejmě právní ochrany

takový výkon práv odpovídajících věcnému břemeni, kterým by Vaše tchýně ostatní obyvatele domu šikanovala. Dle § 3/1

Občanského zákoníku nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat

do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Dle § 151p/3 Občanského zákoníku platí, že vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem (zde povinností

strpět užívání domu Vaší tchýní) a výhodou oprávněného (zde Vaší tchýně), může soud rozhodnout, že se věcné břemeno za

přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje. Neboť judikatura se v této otázce ujednotila v názoru, že za změnu poměrů je

možné považovat např. i změnu chování oprávněného, můžete se v této souvislosti obrátit na soud s žalobou na

zrušení/omezení věcného břemene pro změnu poměrů.

Pro přípravu této žaloby Vám nicméně doporučuji kontaktovat advokáta:
http://www.advokatikomora.cz



Jsem na RD, 4letá varianta, která mi končí 3.3.2014,můžu dát dítě od 1.9.2013 do mateřské školy MŠ celodenně, aniž bych

přišla o rodičovský příspěvek 3.800 Kč, děkuji. Alena
 
ODPOVĚĎ:
Od 1.12.2012 nabyl účinnosti zákon č. 331/2012 Sb., kterým se kromě jiných zákonů mění také zákon č. 117/1995 Sb., o

státní sociální podpoře. Na základě této novely je docházka dítěte do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního

zařízení podobného typu omezena pouze u dětí do dvou let věku, a to bez ohledu na to, zda rodiče čerpají rodičovský

příspěvek podle staré či nové právní úpravy. Docházka dětí starších dvou let do předškolních zařízení se od výše

uvedeného data již nesleduje, takže můžete dát dítě do mateřské školy bez omezení.



Manželova bývalá manželka minulý týden dala k soudu žádost o nahrazení manželova souhlasu se změnou příjmení jejich

společné dcery 5 let. Manžel nesouhlasí, platí řádně alimenty a s dcerou se stýká, pokud mu v tom bývalá manželka nebrání

vymyšlenými nemocemi atd, což už několikrát řešil na odboru sociální péče. Prosím jakou má šanci u soudu uspět a aby jeho

dcera nebyla přejmenována. Jeho bývalá žena v žádosti uvádí, že je znovu vdaná, čeká dítě a manželova dcera se prý sama

chce jmenovat jako její matka, nový otec, kterému prý sama od sebe začala říkat tatínku. Bývalá manželka v žádosti také

lživě uvádí, že manžel platí výživné nepravidelně a málo se stýká se svou dcerou. lživost budu dokládat výpisem z účtu a

již zmiňovanou sociálkou. Prosím o odpověď, jestli má jeho bývalá naději na to, že malé změní jméno i přesto, že si můj

manžel plní své povinnosti. Děkuji, Kamila
 
ODPOVĚĎ:
Podle matričního zákona je při žádosti o změnu příjmení dítěte zapotřebí souhlas druhého rodiče dítěte (Vašeho manžela).

Souhlas druhého rodiče může být za určitých okolností nahrazen rozhodnutím soudu. Soud ale rozhodne o změně příjmení bez

souhlasu druhého rodiče pouze v případě, že se jedná o příjmení směšné, hanlivé, nebo pokud jsou pro změnu příjemní vážné

důvody. Vážným důvodem by mohlo být například to, že by Váš manžel nejevil o dceru dlouhodobě opravdový zájem, neplatil

by řádně výživné nebo by dceři či bývalé ženě v minulosti ubližoval (bití, týrání apod.). Pokud se Váš manžel s dcerou

pravidelně stýká, hradí řádně a včas výživné a dceřino příjmení není nijak směšné či hanlivé, je nepravděpodobné, že by

soud změnu příjmení bez souhlasu Vašeho manžela schválil.



Proč si registrovaní partneři nemohou svého druha odečíst z daní,dále proč se vzájemně nemohou partneři zaměstnávat a

proč po sobě ze zákona nemohou dědit a nemohou po smrti jednoho z partnerů mít možnost dostat vdovský příspěvek? Zákon

jim ukládá povinnost se vyživovat, společně je posuzují na všech státních i bankovních institucích. Partner nemá právo

osvojit si dítě druhého, nemůže si uplatňovat žádnou slevu. Mají jen povinnosti, ale žádná práva. Jak se to dá změnit?

Kdo má možnost se touto problematikou zabývat? Děkuji, Simona
 
ODPOVĚĎ:
Zákoník práce zakazuje uzavření pracovního poměru nejen mezi registrovanými partnery, ale i mezi manžely. Tento zákaz

platí pro vznik pracovního poměru mezi fyzickými osobami, neplatí ale zákaz zaměstnat manželku/manžela či registrovaného

partnera osobou právnickou. Jinak ale máte pravdu v tom, že v řadě oblastí, které uvádíte, dosud není registrované

partnerství - co se vzájemných práv týče - postaveno na úroveň manželství. Ke změně stávající legislativy bohužel zatím

není dostatečná politická vůle.

Pokud se chcete pokusit tuto situaci změnit, můžete se obrátit na vládní Výbor pro sexuální menšiny, který je součástí

Rady vlády pro lidská práva. Členy tohoto výboru jsou aktivisté z nevládních neziskových organizací zaměřených na pomoc

sexuálním menšinám a zástupci státní správy. Koordinátorem činnosti tohoto výboru je Mgr. Jakub Machačka, kterého můžete

kontaktovat na e-mailu: machacka.jakub@vlada.cz. Můžete také kontaktovat zmocněnkyni vlády pro lidská práva Mgr. Moniku

Šimůnkovou na e-mailu: simunkova.monika@vlada.cz.

Dále se můžete obrátit na již zmiňované neziskové organizace, které se touto problematikou zabývají. Rozcestník kontaktů

na organizace a internetové stránky z této oblasti najdete například zde: http://www.feminismus.cz/kormidlo.shtml?

cat=1024



Ve školním roce 11/12 jsem byl právoplatným studentem Jazykové školy. Na potvrzení o studiu je psáno, že kurz probíhá v

období od září 2011 do června 2012. Pokud vím, tak školní rok (status studenta) platí od září do konce srpna

následujícího roku. Tudíž pokud to chápu správně, je to bráno jako klasický školní rok? To znamená, že měsíc červenec a

srpen se ještě brán jako školní rok a tedy mám právo na status studenta?
Jedná se mi hlavně o to, že v té době jsem měl aktivní živnostenský list a na ČSSZ mi bylo řečeno že v měsíci srpnu jsem

už student nebyl (předložil jsem potvrzení o studiu) a ŽL byl za měsíc srpen byl brán na hlavní činnost (předpokládal

jsem, že v té době, jelikož jsem měl být student, budu mít živnost jako vedlejší činnost). Z toho mi vyplývají nějaké

poplatky a tak se chci zeptat jak to vlastně s tím statusem studenta je. Mají na to právo nebo jsem v právu já? Předem

díky za odpověď. Ludmila

ODPOVĚĎ:
Podle vyhlášky č. 322/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je studium na jazykové škole považováno za soustavnou

přípravu na budoucí povolání na střední škole. V zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších

předpisů, je sice uvedeno, že za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole se považuje i doba školních

prázdnín bezprostředně navazujících na skončení studia, současně je zde ale uvedeno, že toto ustanovení neplatí mj.

tehdy, když dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost.

Jestliže jste tedy po celý měsíc srpen vykonával výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, má ČSSZ právo

po Váš vyžadovat úhradu pojistného odpovídající hlavní činnosti. V právu byste byl tehdy, kdybyste se po ukončení studia

na jazykové škole stal v témže kalendářním roce studentem vysoké školy. Pak by Vaše výdělečná činnost během prázdnin

nezpůsobila ztrátu statusu stadenta. Ve Vašem případě ale budete muset požadované pojistné uhradit.



Jsem na neschopence již 6 měsíců, zdravotní stav se nemění,ba naopak.
Kdy mohu požádat o částečný invalidní důchod, mám nárok ? A po jaké uplynuté době je to možné.
Děkuji, Petra
 
ODPOVĚĎ:
Na invalidní důchod máte nárok tehdy, jestliže jste nedosáhla 65 let věku nebo důchodového věku (je-li tento věk vyšší

než 65 let), stala jste se invalidní a získala jste potřebnou dobu pojištění nebo jste se stala invalidní v důsledku

pracovního úrazu (v tomto případě není nutné splnit stanovenou dobu pojištění). Invalidní jste tehdy, jestliže z důvodu

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu klesla Vaše pracovní schopnost nejméně o 35%. Za dlouhodobě nepříznivý

zdravotní stav je přitom považován stav, který trvá déle než 1 rok nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že

bude trvat déle než 1 rok. Teoreticky si tedy můžete zažádat o invalidní důchod už po půl roce, záleží ale na tom, zda

Váš nepříznivý zdravotní stav bude posudkovými lékaři označen jako dlouhodobý.

Další podmínkou pro nárok na invalidní důchod je získání potřebné doby pojištění. Potřebná doba pojištění u osob starších

28 let činí 5 let pojištění (u mladších osob se za každé dva roky věku doba pojištění o jeden rok snižuje) a zjišťuje se

z období posledních 10 let před vznikem invalidity. U osob starších 38 let se doba pojištění považuje za splněnou také

tehdy, pokud daná osoba získala 10 let pojištění během posledních 20 let před vznikem invalidity. Jestliže uvedené

podmínky splníte, nárok na invalidní důchod Vám vznikne. Doporučuji především zkonzultovat Váš aktuální zdravotní stav s

Vaším ošetřujícím lékařem a požádat ho o vyjádření, zda byste dle jeho názoru mohla invalidní důchod získat.



Mám přítele, který je rozvedený. Z předchozího manželství má dvě děti. Děti vychovává matka. Přítel platí poctivě

výživné, bere si děti co 14 dnů na víkend. Mám dotaz ohledně registrovaného partnerství. Pokud se s přítelem registruji,

může jeho manželka žádát o zvýšení vyživného na děti? Počítal by se můj příjem do příjmu manžela a tím může žádat o

zvýšení výživného?
Děkuji, Tadeáš
 
ODPOVĚĎ:
Při určování výše výživného soud nezohledńuje jen příjmy povinného rodiče, ale také jeho majetkové poměry - zkrátka

posuzuje jeho celkovou životní úroveň. Podle zákona o orodině totiž děti mají právo podílet se na životní úrovni svých

rodičů. Při posuzování celkové životní úrovně Vašeho partnera bude tedy soud brát v potaz i Vaše příjmy, přihlédne ale i

k tomu, zda Vy sám máte vyživovací povinnost(i) vůči dalším lidem. To, že soud vezme v úvahu i Vaše příjmy tedy ještě

nemusí znamenat, že výživné automaticky zvýší. Jestliže s přítelem žijete ve společné domácnosti a společně hradíte

náklady na své potřeby, může soud při posuzování životní úrovně přihlédnout k Vašim příjmům ještě před uzavřením

registrovaného partnerství.



S partnerkou jsme se ústně dohodli na střídavé péči, ale nyní mi přišlo předvolání k soudu, kde žádá o svěření do své

péče. Dělá to jen aby získala pro sebe a svého zadluženého nového přítele ode mne peníze. Chtěl jsem se zeptat, jestli

soud již při takovémto jednání může rozhodnout o střídavé péči a tudíž bych měl vznášet nějaké námitky a bránit se od

začátku a nebo musí přidělit děti pravděpodobně matce a já teprve posléze žádat o střídavou péči u soudu a nebo u

sociálky ? Slyšel jsem, že stačí zajít na sociálku a tam sepsat střídavou péči a že to prý má stejnou váhu jako od soudu.

A jestli se to dá ještě před stáním? Děkuji, Bořek
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže si Vaše partnerka i přes ústní dohodu o střídavé péči zažádala o svěření dítěte/dětí do své péče, můžete buď

rovněž požádat písemně o střídavou péči, nebo tento požadavek vznést až při soudním jednání. To, že si matka zažádala o

svěření dítěte/dětí do vlastní péče neznamená, že jí soud automaticky vyhoví. Soud bude při svém rozhodování vyhodnocovat

množství různorodých informací - bude se zajímat o vztahy v rodině, o to jakým způsobem by byla zajištěna péče o dítě v

obou variantách apod. - a bude se snažit zvolit tu, která bude pro dítě přínosnější. Je možné, že soud nařídí znalecké

posudky rodičů i dítěte, je-li dítě již větší (alespoň ve školním věku), měl by soud zajíamt i jeho názor na to, s kým

chce nadále žít. Velmi důležitý bude také názor sociálně pracovnice orgánu sociálně právní ochrany dětí (tzv. OSPOD nebo

Vámi zmiňovaná sociálka), která bude u soudu vystupovat jako tzv. kolizní opatrovník a bude hájit zájmy Vašeho dítěte.

Soud se ve většině připadů přikloní k tomu návrhu, který má podporu sociální pracovnice, takže bude dobré sociální

pracovnici navštívit a pokusit se zjistit, zda by Váš návrh na střídavou péči podpořila.

Dohodu o střídavé péči je skutečně možné sepsat přímo na OSPOD za asistence sociální pracovnice. Takto sepsaná dohoda je

pak pro rodiče stejně závazná jako rozhodnutí soudu. Sepsáním dohody byste se vyhnuli vleklému soudnímu řízení.



2012 jsem mohla mít příležitostný výdělek (přívýdělek) do 20.000 Kč. Platí to i v roce 2013 při změnách některých zákonů?

Pobírám běžný starobní důchod. Děkuji, Uršula
 
ODPOVĚĎ:
Při pobírání starobního důchodu si můžete přivydělat bez omezení, není tedy stanovena žádná maximální částka, kterou si

můžete vydělat. U předčasného důchodu je situace jiná - pobírání předčasného důchodu umožňuje pouze takový přivýdělek, ze

kterého není odváděno pojistné na sociální pojištění. Při pobírání předčasného důchodu je tedy možné pracovat například

na dohodu o pracovní činnosti s výdělkem nižším než 2.500 Kč nebo na dohodu o provedení práce s výdělkem maximálně 10.000

Kč měsíčně.

Vámi zmiňovaný limit 20.000 Kč ročně se týká tzv. příležitostné činnosti (sem patří krátkodobé výdělky, brigády). Pokud

si tímto způsobem přivyděláte do 20.000 Kč ročně, pak takový příjem nepodléhá dani z příjmů a není třeba ho uvádět v

daňovém přiznání. To ale neplatí pro činnost, která je sice provozována příležitostně, ale máte na ni živnostenský list.

Hranice 20.000 Kč se pro rok 2013 nezměnila. Celkově si můžete k důchodu přivydělat neomezeně vysokou částku, částku nad

20.000 Kč byste ale musela zdanit.



Jaká by byla šance dostat dítě do péče otce od matky. Otec by si rád dítě vzal do své vlastní péče, jelikož tam s matkou

dítě dále nechce pobývat a má z matky strach (z určitých důvodů). Dítě je ještě nezletilé (11 let). Matka se léčí cca 15

na psychiku a nemá ani stálý příjem (má svobodné povolání). Manželé nejsou. Myslíte, že by třeba dále i soudu vzali v

potaz, že od matky uteklo první dítě v 16 letech a bylo v péči babičky? Zohlední soud názor 11tiletého dítěte? Děkuji,

Leona
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže má otec dítěte zájem o to, aby dítě bylo svěřeno do jeho péče, a dítě samotné vyjadřuje přání žít s otcem, pak

bych doporučila zkusit žádost o svěření dítěte do vlastní péče nebo alespoň o střídavou péči podat. V žádosti je dobré

uvést všechny podstatné důvody, které podporují tvrzení, že svěření do péče otce je v zájmu dítěte. Můžete samozřejmě

uvést i Vámi zmiňovanou situaci ohledně útěku staršího dítěte, nejsem ale schopna posoudit, do jaké míry bude mít tato

informace na rozhodnutí soudu vliv. Soud se bude spíše zabývat aktuální situací v rodině, výchovnými schopnostmi rodičů a

vztahem dítěte k oběma rodičům.

Jedenáctileté dítě je již dost zralé na to, aby mohlo formulovat svůj názor na to, s kým z rodičů chce žít a také tento

názor zdůvodnit, proto by měl soud přihlédnout i k názoru a přání dítěte. Je pravděpodobné, že soud nařídí i znalecké

posudky, v rámci kterých povede soudní znalec rozhovor nejen s rodiči, ale také se samotným dítětem. Se sepsáním návrhu

na svěření dítěte do péče nebo žádosti o střídavou péči Vám může pomoci právník nebo sociální pracovnice orgánu sociálně

právní ochrany dětí (tzv. oSPOD) na městském úřadě v místě bydliště dítěte. Sociální pracovnici OSPOD by měl otec o svém

záměru každopádně informovat a pokusit se zjistit, zda jeho návrh podpoří. Sociální pracovnice bude v soudním řízení

zastávat roli tzv. kolizního opatrovníka a hájit zájmy dotyčného dítěte. Její názor bude tedy pro soud velmi důležitý -

soud zpravidla neschválí návrh, který nemá podporu příslušné sociální pracovnice.



Prosím o radu ve věci snížení výživného na mého syna. Po rozvodu jsem se opět oženil a se svojí nynější manželkou

očekáváme dalšího potomka (narodit by se mělo v červenci 2013). Na své dítě s předchozího manželství, které mu je 17 let

platím výživné ve výši 3900,-Kč. Rád bych věděl, zda mám šanci uspět s žádostí o snížení výživného, jakou částku bych měl

navrhnout? Navrhuji 2700 do 3000 Kč. Kdy bych měl, žádost podat? Čistý příjem 19.000 Kč/měsíc. Děkuji, Daniel
 
ODPOVĚĎ:
Jestliže budete žádat o snížení výživného, soud bude při svém rozhodování posuzovat nejen Vaše schopnosti, finanční

možnosti a majetkové poměry, ale také odůvodněné potřeby Vašeho syna z předchozího manželství. Soud samozřejmě zohlední

skutečnost, že máte nyní další vyživovací povinnosti (vůči Vaší nynější manželce a vašemu očekávanému dítěti), při

posuzování Vašich celkových majetkových poměrů ale současně zohlední i příjem Vaší současné manželky.

Zda bude Vaše žádost o snížení výživného úspěšná tedy nelze předjímat. V žádosti o snížení výživného navrhněte takovou

částku, která je dle Vašeho názoru přiměřená - můžete klidně navrhnout i Vámi zmíňované rozmezí částek. Soud v tomto

případě není striktně vázán Vaším návrhem. To znamená, že pokud navrhnete, že budete nadále platit například 2.700 Kč a

soud toto snížení posoudí jako příliš výrazné, neznamená to, že Vaši žádost rovnou zamítne. Soud může učinit kompromisní

rozhodnutí a stanovit částku jinou - třeba 3.300 Kč. Navrhněte tedy zkrátka takovou částku, kterou jste nadále ochoten

platit.

Návrh na snížení výživného můžete podat již nyní, protože už teď máte další vyživovací povinnost vůči Vaší manželce. Do

návrhu ale určitě uveďte, že očekáváte narození dítěte a že tudíž budete mít v dohledné době vyživovací povinnost vůči

dalšímu dítěti. Soudní řízení ohledně snížení výživného nějakou dobu potrvá a soud by měl při svém rozhodnutí zohlednit

také narození Vašeho dalšího dítěte.



Je možné zřeknutí se dítěte, potomka? Pokud se syn z vážných důvodů rozhodne zříci se své vlastní dcery, musí dále platit

alimenty? A co babička či dědeček, ztratí nárok vídat svou vnučku? Děkuji, Marta.
 
ODPOVĚĎ:
Zákon o rodině ani žádný jiný právní předpis neumožňuje rodičům zříci se vlastního dítěte. V případě, že je rodič

rozhodnutím soudu zbaven rodičovské zodpovědnosti vůči dítěti - například z toho důvodu, že rodič o dítě dlouhodobě

nepečuje ani se o něj nijak nezajímá, neplatí výživné apod. - přestává sice být zákonným zástupcem dítěte, ale nadále má

vůči dítěti vyživovací povinnost - alimenty tedy musí platit stále.

Jediným způsobem, jak se zbavit vyživovací povinnosti vůči dítěti, je zažádat o popření otcovství nebo dát souhlas s

osvojením dítěte - k osvojení může dojít například v situaci, kdy se (zpravidla) matka dítěte znovu provdá, její nový

partner má zájem dítě osvojit (adoptovat) a biologický otec udělí k osvojení souhlas. V případě osvojení je osvojitel

zapsán do rodného listu dítěte jako jeho otec a přechází na něj vyživovací povinnost vůči dítěti. Biologický otec dítěte,

který dal k osvojení souhlas, pak již výživné na dítě platit nemusí.

Co se popření otcovství týče, je možné tak učinit nejpozději do tří let věku dítěte. Po uplynutí této lhůty už může návrh

(žalobu) na popření otcovství podat pouze nejvyšší státní zástupce.



Rozvedla jsem se, když mému jedinému dítěti byl jeden rok.Dnes má dcera 17 let. S mým exmanželem (je to také jeho jediné

dítě)se viděla zhruba 8x, 3x dostala od něho menší dárek. Ze začátku byl problém s placením výživného, nechtěl platit byl

i ohledně neplacení výživného zavřený. Nyní v posledních letech mu výživné (2000 Kč) srtahávají z výplaty, takže

pravidelně mi výživné chodí. Já dlouhodobě žiji s partnerem,ale manželé nejsme.Zajímalo by mě jestli se má dcera v

budoucnu,když bude například nemocný bude muset o svého otce postarat, ať už fyzicky nebo finančně tak jak je to v zákoně

o rodině. Může jí toto soud nařídit? Jestli jí tato povinnost hrozí dá se tomu nějak předejít? Je možné vymazat otce z

rodného listu? Může přítel dceru adoptovat. Jakým způsobem bych měla postupovat?
Děkuji, Tereza
 
ODPOVĚĎ:
V § 35 zákona o rodině se uvádí, že dítě je povinno své rodiče ctít a respektovat. Tentýž zákon v § 31, odst. 4 stanoví,

že: "Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat. Je dále povinno

přispívat i na úhradu společných potřeb rodiny, pokud má vlastní příjem, popřípadě majetek, kterého lze použít pro

společné potřeby rodiny". To, jak konkrétně má dítě rodiči pomáhat, však není nikde specifikováno. Žádný soud tedy nemůže

dceři například nařídit, aby o otce osobně pečovala, docházela pravidelně do jeho domácnosti apod.

Rodiče a děti však mají vzájemnou vyživovací povinnost - § 87, odst. 1 zákona o rodině jasně říká, že děti, které jsou

schopny samy se živit, jsou povinny zajistit svým rodičům slušnou výživu, jestliže toho potřebují. To znamená, že pokud

by se Váš bývalý manžel v budoucnu dostal do finančních problémů a neměl by dost peněz na svoji výživu, mohl by požadovat

po dceři výživné.

Pokud by chtěl Váš přítel dceru osvojit (adoptovat), musel by se s Vámi nejprve oženit. Společně totiž mohou dítě osvojit

pouze manželé. Osvojit lze pouze dítě nezletilé, tudíž byste sňatek i osvojení museli stihnout do dceřiných 18.

narozenin. K osvojení budete navíc potřebovat souhlas dceřina biologického otce. Tento souhlas je možné nahradit

rozhodnutím soudu za předpokladu, že otec soustavně po dobu nejméně šesti měsíců neprojevoval o dceru opravdový zájem. I

v případě, že souhlas otce nezískáte, můžete se po uzavření sňatku zkusit obrátit na soud za předpokladu, že prokážete,

že se otec o dceru nezajímá.



2001 mému synovi, se středním downovým syndromem a autismem, byla stanovena ústavní výchova. Letos jsem se dozvěděla, že

v roce 2006 byla určena poručnicí mého syna má bývalá 70-tiletá tchÝně.
Ráda bych se zeptala, je-li to po právní stránce v pořádku,když ji poručnicí určili bez mého vědomí.
Moc děkuji, Olga
 
ODPOVĚĎ:
Podle § 78 zákona o rodině ustanoví soud dítěti poručníka v případě, kdy rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské

zodpovědnosti, byl jim pozastaven výkon rodičovské zodpovědnosti nebo tehdy, nemají-li způsobilost k právním úkonům v

plném rozsahu. Poručník se stává zákonným zástupcem dítěte, avšak mezi ním a dítětem nevzniká stejný vztah jako mezi

rodičem a dítětem, poručník nemá k dítěti ani vyživovací povinnost. Vyživovací povinost k dítěti má i nadále jeho

biologický rodič.

Jestliže není Vaše způsobilost k právním úkonům nijak omezena, musel Vás soud v minulosti zbavit rodičovské zodpovědnosti

nebo její výkon pozastavit (o tomto rozhodnutí jste pravděpodobně byla informována). Důvodem pro pozastavení nebo zbavení

rodičovské zodpovědnosti může být mj. její dlouhodobé nevykonávání - tím je myšleno například dlouhodobé ponechání dítěte

ve výchovném zařízení spojené s nezájmem o dítě a neprojevením snahy převzít je/získat je zpět do rodinné výchovy.

Účastníky řízení ve věcech péče o nezletilé jsou dítě a jeho rodiče, jsou-li jeho zákonnými zástupci. Jestliže Vás soud v

minulosti zbavil rodičovské zodpovědnosti nebo její výkon pozastavil, pak jste přestala být zákonným zástupcem Vašeho

syna. Nebyla jste tudíž ani účastníkem řízení o ustanovení poručníka a soud Vás tedy o tomto rozhodnutí nemusel

informovat.



Je pravdou, že se nyní omezená svéprávnost nezaznamenává do občanského průkazu? Musí se skutečnost, že došlo k omezení

svéprávnosti oznamovat stávajícímu zaměstnavateli pokud se omezení nevztahuje na vykonávanou práci? Jde o to, že příbuzný

si beze půjčky a již podruhé se dostal do dluhové spirály, samozřejmě to tají. Přijdeme na to až už je pozdě a musíme to

řešit. Dlouho navštěvuje psychiatra pro deprese, myslím že co se financí týče není v pořádku. Nechci ale aby v důsledku

omezení svéprávnosti přišel např. o práci, protože pak nevím jak by splácel stávající dluhy. Zároveň ale nechci aby v

budoucnu mohl dělat dluhy nové. Už nyní je to neúnosné.
Děkuji, Ilona
 
ODPOVĚĎ:
Od ledna 2012 skutečně není informace o omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům v občanském průkazu uváděna. I

člověk, jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena, ale může být zaměstnán, pokud je schopen danou

práci vykonávat a omezení způsobilosti se k jím vykonávané práci bezprostředně nevztahuje. Jestliže omezení způsobilosti

k právním úkonům daného člověka ve výkonu práce nijak neomezuje, nemá takový člověk povinnost tuto skutečnost

zaměstnavateli oznamovat.

V případě omezení způsobilosti k právním úkonům soud v rozhodnutí vymezí, které úkony osoba činit nesmí, případně ty,

které činit může. Osoba tak může být omezena například v právních úkonech souvisejících s nákupem či prodejem (ne)

movitého majetku do určité částky, její způsobilost v ostatních právních úkonech (uzavření manželství nebo pracovního

poměru) ale může zůstat zcela zachována. Jestliže Váš příbuzný dělá dluhy, které následně není schopen splácet, bude na

místě požádat soud o rozšíření omezení způsobilosti k právním úkonům tak, aby již neměl možnost uzavírat smlouvy o

půjčkách nebo kupní smlouvy na drahé zboží. Soud může rozhodnout například tak, že Váš příbuzný nebude mít způsobilost

činit žádné právní úkony s finančním plněním nad 1.000 Kč (či jinou finanční částku). Pokud by Váš příbuzný i přesto

činil úkony, ke kterým nemá způsobilost, byly by tyto úkony podle občanského zákoníku od počátku neplatné.



Od 2008 jsem registrovaná se svou partnerkou, do roku 2011 jsem pracovala. Pak se můj zdravotní stav zhoršil, že pobírám invalidní důchod I. stupně a nepracuji. Vzhledem k tomu, že mě tato dávka finančně nezabezpečí, šla jsem na úřad, požádat o sociální dávky. Na úřadě mi bylo řečeno, že když jsem registrovaná s partnerkou, nemám nárok na jakékoliv dávky, protože se do příjmů započítává i příjem partnerky. Nechápu proč si mě partnerka nemůže odečítat z daní – jakož to nepracující osobu. A to stejné se týká i mého syna. Nedostanu přídavky na zabezpečení dítěte, protože jsem registrovaná a partnerka má příjem.
Partnerka si nemůže odečíst syna ani ze mzdy, jako slevu na dítě, protože syna nemá (a ze zákona ani nemůže) osvojeného. Z logického pohledu by měl stát umožnit
stejná práva tak i povinnosti jakkoliv sexuálně orientovaným lidem. Pokud zákon dovoluje registrované partnerství,měla by být ve stejné rovině práva, tak i povinnosti z toho plynoucí.
Děkuji za odpověď Nováková
Oblíbený     Preferovaný  Přednostní
 
ODPOVĚĎ:
Co se týče společně posuzovaných příjmů při žádosti o sociální dávky, jsou na tom registrovaní partneři stejně jako manželé - jejich příjmy jsou zkrátka posuzovány společně. V mnoha dalších oblastech ale registrované partnerství zatím bohužel není - co se vzájemných práv týče - postaveno na stejnou úroveň jako manželství. Registrovaní partneři tudíž opravdu nemohou uplatňovat daňovou slevu na partnera obdobně jako uplatňují tuto slevu manželé na manžela/manželku ani slevu na dítě svého registrovaného partnera, protože definice vyživovaného dítěte pro účely daňového zvýhodnění nebere registrované partnerství v úvahu.

Ke změně této situace může dojít pouze na základě změny legislativy. Jedinou cestou tedy je aktivně se obracet na příslušné vládní orgány, které mohou změnu legislativy iniciovat. Takovým orgánem je například Rada vlády pro lidská práva, jejíž součástí je i Výbor pro sexuální menšiny.