Otec posílá kindergeld z Německa a neplatí žádné výživné - je to v pořádku?

Dále mě posílá měsíčně cca 2.000 - 3.000 Kč jako splátku za nábytek a finanční hotovost, co jsem mu nechala v RD. Nyní má hypotéku (úvěr na barák), splátku na další úvěr. O syna zájem zájem moc nejeví, bere si ho tedy každou sobotu na pár hodin, ale čas tráví s ním u babiček, kde se starají ony. Mě syn (nyní již 14mesicni) brečí, když ho jen vidí. Nemají k sobě vztah a on ani na mé naléhání se nesnaží si k synovi hledat cestu. Můj dotaz spíše zní, jaká reálná částka výživného je možná (samozřejmě odhadové) a zda se kindergeldy, což jako příspěvek na dítě počítá, že to jsou od něj jakoby alimenty. Jde mi o to, zda když podám návrh na soud, abych na tom nakonec nebyla ještě hůř. Dále jak soud posuzuje to, že já jsem se vrátila k bývalému příteli, který je podnikatel a zabezpečil náš finančně. Zda poté nebudou brát v potaz to, aby dítě spíše,, živil "on, než jeho otec a jemu by vyměřili minimální alimenty. Syn očividně otce nemá rád, bojí se ho a otec zájem o to, aby se jejich vztah vylepšil, nemá. Odmítá si ho brát na delší dobu. Přes noc tvrdí, že si ho netroufá vzít, že až bude větší, ale až bude větší, tak syn již nebude mít určitě zájem. Jde nějak upravit styk s otcem, aby si ho bral více nebo potom vůbec? Nesnesu ty ubrečený odjezdy, kdy se syn bojí. Děkuji.

ODPOVĚĎ:
Vzhledem k tomu, že se ptáte rovnou na výživné a na styk s dítětem, předpokládám, že je dotyčný muž uvedený v rodném listu syna jako jeho otec. V opačné případě by před řešením výživného a styku se synem muselo nejprve dojít k určení otcovství - buď souhlasným prohlášením na matrice nebo v soudním řízení.
Občanský zákoník upravuje výživné pouze obecně, když říká, že: Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
Dále existuje tzv. doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti, která určuje, jaká část čistého příjmu by měla činit výživné pro dítě určitého věku. Podle této tabulky by mělo výživné pro dítě do pěti let věku činit 11 - 15% čisté mzdy rodiče. Tato tabulka má ale pouze doporučující charakter a soudy se jí při určování výše výživného mohou, ale nemusí řídit.
Co se týče synova styku s otcem, pokud se domníváte, že častější styk s otcem zmírní synovy obavy a úzkosti a zlepší jejich vzájemný vztah, požádejte otce, ab se synovi věnoval častěji. Pokud odmítne, můžete sice ještě podat k okresnímu soudu v místě synova bydliště návrh na úpravu styku s otcem, ale i kdyby soud stanovil častější styk, pokud otec nebude mít o styk zájem, nemůžete ho nutit, aby se se synem stýkal častěji. Naopak úplného zákazu styku velmi pravděpodobně nedosáhnete - pro úplný zákaz byste musela mít velmi vážné důvody - například nevhodné chování otce k synovi hraničící se zanedbáváním, týráním či zneužíváním.