Počet stránek ve webu: 40.611

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

Mám dva syny, 2,5 roku a 6 měsíců. Druhého syna otec nechtěl a chtěl, abych šla na potrat. Já si dítě nechala a on podepsal na úřadě dohodu o jménu. Poté co jsem zjistila, že je přes půl roku nevěrný jsem ho vyhodila ze společné domácnosti. Otec s dětmi nepomáhal, nikdy nebyl na procházce s kočárkem, nepřebaloval, nikdy s nimi nebyl u doktora.

Styk upřednostňuje se starším. Můj návrh byl jednou týdně a každý druhý víkend. On ale trvá na 3 dnech v týdnu a víkend od pátku do neděle. Je řidič z povolání. Jezdí noční směny. Mladšího syna kojím v noci. Po telefonu mi vyhrožoval, že mě potopí, že dá klidně 80.000 Kč na právníka, aby měl děti ve střídavé péči. Příjem má 35.000 Kč čistého. Přispíval 8.000 Kč. Můj příjem v té době byl 12.000 Kč průměr. Teď mám mateřskou pouze 7.000 Kč a on mi chtěl dávat 8.000 Kč. Já žádám 10.000 Kč na děti a 1.000 Kč na mě. Mohu v případě nouze použít nahrávku u soudu? Jak je to, když matce klesne životní standart. On mi tvrdí, že na mě platit nemusí. Slyšela jsem, že pokud je matka na mateřské, může poprosit o právníka zdarma. Jak to je? Děkuji moc. Alžběta.

ODPOVĚĎ:
Otec má jednoznačně vyživovací povinnost vůči oběma dětem. Podle § 913 nového občanského zákoníku (NOZ) jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby a majetkové poměry oprávněného (Vašich synů), jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (rodičů dítěte).
Podle § 915 NOZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Pro určení adekvátní výše výživného jsou tedy podstatné finanční a majetkové poměry Vás i otce dětí. Finančními a majetkovými poměry se rozumí nejen výše příjmů, ale také výše životních nákladů, o kterých nic nepíšete.

Podle § 923 NOZ dále platí, že: "Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném." Z toho vyplývá, že šance na změnu výše výživného nastává zejména tehdy, pokud od posledního určení výše výživného došlo ke změně finanční situace jednoho nebo obou rodičů nebo k nárůstu výdajů na výchovu a výživu dítěte. Pokud se domníváte, že tato situace nastala, výživné, které v současné době od otce dostáváte, nepovažujete za adekvátní a dohoda s otcem na jeho zvýšení není možná, můžete se obrátit na okresní soud v místě bydliště dětí s návrhem na svěření dětí do Vaší péče (z textu Vašeho dotazu vyplývá, že tato záležitost zatím není upravena soudně). Pokud soud Vaší žádosti vyhoví, určí také výši výživného otci dětí a případně může upravit i styk otce s dětmi. Záleží na rozhodnutí soudu, jak celou situaci posoudí a zda Vaší žádosti o vyšší výživné vyhoví.
Co se týče případného výživného pro Vás, paragraf 920 NOZ říká, že: "Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem."
Není tedy pravdou, že Vám otec dětí nic platit nemusí. Výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze žádat i zpětně, a to nejdéle do dvou let po porodu. Do nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze započítat například náklady na pořízení těhotenského oblečení, léků a lékařské péče, ale nelze do nich zahrnout náklady na pořízení kočárku, postýlky a další výbavičky pro dítě.
Vzory obou návrhů (návrh na svěření dětí do péče a návrh na určení výživného pro neprovdanou matku) najdete k dispozici na našem webu
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/vzory/
nebo Vám s jejich sepsáním může pomoci advokát, nejlépe se specializací na rodinné právo. Návrh na určení výživného pro neprovdanou matku je ale zapotřebí podat k okresnímu soudu v místě bydliště otce dětí – jedná se o samostatná soudní řízení. Za podání obou návrhů se neplatí žádný soudní poplatek.

Pokud si právní zastoupení z finančních důvodů nemůžete dovolit, můžete požádat o přidělení právníka soud. Žádost můžete podat k okresnímu soudu v místě bydliště po podání návrhu na určení (zvýšení) výživného, společně s ním nebo ještě před jeho podáním. Soud se bude zajímat o Vaše finanční a majetkové poměry, k žádosti tedy bude zapotřebí přiložit také potvrzení o Vašich příjmech. Když soud uzná, že peníze na právníka objektivně nemáte a právní zastoupení potřebujete, Vaší žádosti vyhoví a náklady na právní zastoupení zaplatí stát. Pokud by soud Vaši žádost zamítl, někteří advokáti poskytují služby nemajetným klientům bezplatně nebo za sníženou – odměnu – jedná se o tzv. služby pro bono. Pokud byste neuspěla u soudu ani advokátů, můžete ještě požádat o přidělení právního zástupce Českou advokátní komoru (ČAK). Základní podmínkou pro to, aby Vám právníka přidělila ČAK, je skutečnost, že nesplňujete podmínky pro přidělení advokáta soudem a nedomohla jste se poskytnutí právní pomoci ani u advokátů – je zapotřebí doložit prohlášení nejméně dvou advokátů, kteří Vám odmítli právní pomoc poskytnout. Více informací o toto způsobu přidělení advokáta najdete zde: https://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=1680


► Stránka obsahuje odpověď na tato témata:

  • Soud o výživné - právník, advokát zdarma přidělený soudem, soudně