Moje dcera ukončila studium Střední školy, obor Veterinářství a řádně studuje první rok na ČZU v Praze. Jelikož je ubytování a strava je drahá, 7.000–8.000 Kč ubytování + strava cca 300 Kč denně, požádala jsem otce dcery o zvýšení výživného. Přiznal svůj čistý příjem 35.000 Kč, pracuje jako OSVČ, tesař, pokrývač a jiné. Má další vyživovací povinnost v novém manželství k 5 letému synovi. V telefonních rozhovorech slíbil platit a požádal o schůzku, na schůzce odmítl, prý radši skončí s podnikáním a půjde na úřad práce. Dcera po špatných zkušenostech s otcem, ze strachu si pořídila o těchto komunikacích nahrávku, na které jenom slibuje a mluví, v dalších rozhovorech vše zapírá a nechce přispívat potřebnou částku. Dcera dala žádost o zvýšení výživného k soudu. V odpovědi žádosti o výživné, se biologický otec se odvolává, že výživné je v rozporu s dobrými mravy a chce ho úplně ukončit. Dcera se sním asi devět let nestýká, jelikož ji psychický týral a absolvovala jak psychologické opakované sezení na které si on i přes opakovanou výzvu neudělal čas. Rovněž absolvovala i psychiatrické vyšetření, které toto potvrdilo, zjednodušeně, má z něho strach. Celá věc prošla soudem a dcera vyhrála, že se s ním nemusí stýkat. Rovněž si požádala o rok později žádost o změnu příjmení, byla tak psychicky vyčerpaná, že nechtěla už nikomu vysvětlovat, proč se jmenuje jinak než máma a její současný manžel. Použila k tomu argumenty ze soudu, otec nereagoval, asi souhlasil. A teď přišlo od soudu, že z důvodu, že ho nemá ráda, což je asi někde ve spise (při výslechu jako dítě, asi takto vypovídala, protože se na spis a jeho konkrétní stránky odkazuje). Při výslechu dcery u soudu jsme nebyli v jednací síni, pouze sociální přidělená pracovnice. Otec se teď odvolává na dobré mravy a chce úplně zrušit platbu výživného na základě těchto informací. Na internetu jsem nic takového nenašla. Nikdy neprojevil zájem, tento stav změnit, třeba poštou, dopisem. Má na to nějaký nárok? Dále se odvolává, že má vysoké dluhy, které si musí platit, jako třeba nové auto (platba ve výši 13.719 Kč) k podnikání, a jiné úvěry. I my máme dluhy, a ne malé, které platíme a dceru tím nezatěžuji a nadále podporuji. Další informace k tomuto případu, otec si vzal advokátku, a s její pomoci tvrdí, že dcera k němu chová neúctu a prý se má o něm vyjadřovala hrubě nebo vulgárně, což není pravda. Dcera byla ráda, že ji již psychicky neubližoval a při jejím těžkém studium, neměla čas se se svým biologickým otcem zabývat. K soudu napsal spoustu nepravdivé špíny (zase ze sebe hraje chudáčka, aby byl nejlepší a všichni ho politovali, to už známe), v místě bydliště je znám jako nespolehlivý, pohádkář, narcistického typu a odvolává se na dobré mravy se zrušením platby výživného, a přitom ještě po moji dceři chce náhradu nákladů řízení. Ve svém místě bydliště chodí, chlubí se dceřinými výsledky, tvrdí, že je to jeho práce, ale nikdy dceru nevychovával, natož aby ji nějak podporoval, naopak chtěl, aby studium dělala při práci. Má otec nárok na náhradu nákladů řízení. Může soud na základě jeho tvrzení zrušit placení výživného, popřípadě snížit nebo nezvýšit (platí 4.000), popřípadě o jakou výši výživného by měla žádat. Bude soud přihlížet k jeho dluhům, dále zda může zvukové nahrávky dcera použit u soudu, aby dokázala charakter svého otce. O nahrávkách nevěděl, ale ona se ho bála. Děkuji za odpověď MJCH.
Výživné, alimenty - zvýšení, snížení, neplacení
Soudní návrh na zvýšení výživného na dospělého studenta vysoké školy
- Základní údaje
- Uložil(a): Mgr. Vlaďka Šťastná (soc. prac.)
- Kategorie: Výživné, alimenty, vyživovaná osoba
- Zobrazení: 373
Odpověď na Váš dotaz rozdělím do několika částí:
1) Ukončení hrazení výživného pro rozpor s dobrými mravy
Do konce roku 2013 platila právní úprava obsažená v zákoně o rodině, dle které výživné nebylo možné přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Nový občanský zákoník (účinný od ledna 2014) tuto zásadu sice výslovně nepřevzal, ale soudy nadále vychází z ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku dle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Soudy by tedy i nadále měly posuzovat, zda poskytování výživného není v rozporu s dobrými mravy. Otázka, jaké chování či jednání dítěte již představuje rozpor s dobrými mravy, je velmi obtížná a vždy bude velmi záviset na konkrétních okolnostech každého případu. Obecně lze říci, že půjde zejména o situace, kdy například dítě projevuje zjevnou neúctu k výživou povinnému rodiči, je k němu vulgární, resp. chová se k němu takovým způsobem, který je naprosto neslučitelný s dobrými mravy ve společnosti. Při posuzování takového jednání dítěte vůči rodiči je ale současně nutné zvažovat i důvody, které dítě k takovému chování vedou. Nelze tak vyloučit situaci, kdy se dítě sice nechová ke svému rodiči zcela vhodně, ale činí tak z důvodu předcházejícího závadného chování povinného rodiče k dítěti. V takovém případě lze důvodně očekávat, že by chování dítěte bylo shledáno oprávněným a výživné zcela v souladu s dobrými mravy.
Jestliže se tedy dcera s otcem již několik let nestýká, ale důvodem absence styku je nevhodné chování otce k dceři, pak by tato situace neměla být důvodem pro ukončení (zrušení) vyživovací povinnosti otce vůči dceři.
2) Výživné a náhrada nákladů řízení
Problematiku náhradu nákladů řízení upravují § 142 - 151 občanského soudního řízení. Dle těchto ustanovení platí, že: Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Otec by tedy měl jednoznačně nárok na plnou náhradu nákladů řízení jen tehdy, pokud by byl ve věci zela úspěšný - tedy pokud by soud výživné nejen nezvýšil, ale vyživovací povinnost otce by zrušil. V případě, že by byl otec úspěšný jen částečně - soud by výživné nezvýšil, ale ani nezrušil - mohl by mu soud přiznat jen částečnou úhradu nákladů nebo by ji nemusel přiznat vůbec.
3) Uplatnění nahrávky jako důkazu v soudním řízení
Co se týče možnosti použití nahrávky pořízené bez vědomí a souhlasu nahrávané osoby, rozhodovací praxe a judikatura soudů se v tomto směru stále vyvíjí, nicméně za určitých podmínek je možné takovou nahrávku v občanském soudním řízení použít. Podmínkou takového použití je, že takový důkaz má vést k prokázání zásadní skutečnosti, kterou nelze prokázat jinak (například svědeckou výpovědí) a současně zájem na umožnění důkazu převažuje nad zájmem na ochranu osobnosti.
Pouze na základě informací uvedených ve Vašem dotazu nedokáži vyhodnotit, zda nahrávka obsahuje natolik zásadní skutečnosti, aby ji soud umožnil použít jako důkaz. Vaše dcera ale ve vyjádření pro soud může uvést, že jí otec sdělil, že raději půjde na úřad práce než aby platil vyšší výživné a že má k dispozici nahrávku dokládající toto tvrzení a ponechat na úvaze soudu, zda takovou nahrávku připustí jako důkaz.
