Dědění po biologickém otci cizinci nezapsaném v rodném listě - lze to? (identita je známa)

Má matka chtěla, aby se k celé situaci nějak postavil, to odmítl a odjel do Polska. Ještě za života stihla má matka podat návrh k soudu ohledně určení otcovství, poté náhle zemřela. Já jsem během té doby byla svěřena do péče k mé tetě a strýci. Soud měl již tehdy nařídit krevní testy otcovství, na které se můj otec skutečně v Krakově dostavil, nicméně oficiálně otcovství popřel. Protože testy DNA se tehdy ještě nedělaly, výsledky testů nebyly stoprocentně průkazné a jemu to tzv. prošlo. Napomohlo tomu i to, že se moje teta s babičkou obávaly, že kdyby se v této věci pokračovalo a ony by trvaly na dalších tehdy dostupných testovacích metodách, které by jeho otcovství nakonec prokázaly, měl by zákonný nárok si mě odvézt do Polska, což nikdo z rodiny nechtěl. Moje teta si mě v mých 15 letech adoptovala, můj strýc ne, jelikož se rozvedli. Žádného otce tudíž nemám zapsaného v rodném listě. Podařilo se mi ho pomocí sociálních sítí vypátrat a sejít se s ním. Dle podoby absolutně nemůže být pochyb, že jsem jeho dcera. Dlouho jsem se snažila navázat nějaký rozumný mezilidský kontakt, ale to se mi nakonec nepodařilo. Moje otázka tedy zní, jestli by soud mohl v mé záležitosti znovu navrhnout testy otcovství, a pokud by se toto prokázalo jako pravdivé, mohl by mu nařídit nějaké zpětné dorovnání alimentů nebo způsobené újmy apod. Nebo bych případně měla alespoň nárok na dědictví. Touto záležitostí jsem celý svůj život značně trpěla, protože se od toho odvíjela lavina dalších a dalších velice nepříjemných situací. Já se jednoduše domnívám, že mu to procházelo už příliš dlouho, a že si zasloužím nějakou náhradu. Žádala jsem Státní okresní archiv o nahlédnutí do mého adopčního/soudního spisu, což je ale velice komplikované, protože díky GDPR by mi souhlas museli udělit všichni žijící účastníci tohoto řízení, a to včetně mého otce, což, jak jsem se dozvěděla, mi on dát nechce. V této archivní složce, jak se domnívám, budou veškeré dokumenty, které se celé záležitosti týkají, nicméně se mi zatím přes veškerou snahu nepodařilo archiv přesvědčit o její vydání, ačkoli podle výčtu zákonů a úmluv o právech dítěte, kterými jsem argumentovala, by mi ji měli vydat. Myslíte, že mám v této záležitosti nějakou šanci se po létech domoci spravedlnosti? Nebo by mě právní služby stály ve finále tolik peněz, že by se mi to nemuselo vyplatit? Děkuji mockrát za odpověď, s pozdravem, Květa

ODPOVĚĎ:
Jestliže v rodném listě nemáte uvedeného žádného otce, mohlo by být řešení situace jednodušší než v případě, že by byl v rodném listě zapsán nebiologický otec. V takovém případě by totiž muselo nejprve dojít k popření jeho otcovství a teprve následně k určení otcovství nového. Pro určení otcovství zákon nestanovuje žádné lhůty, do kdy je zapotřebí otcovství určit - k určení otcovství tedy může dojít i v době, kdy je dítě už (dávno) zletilé.
Pokud tedy znáte alespoň základní údaje svého otce - jméno a příjmení, bydliště, případně alespoň rok narození, podejte k okresnímu soudu v místě svého bydliště návrh na určení jeho otcovství vůči Vám. Vzory takového návrhu najdete k dispozici na internetu nebo Vám s jeho sepsáním mohou pomoci například pracovníci občanských poraden nebo oblastních charit, které zpravidla nabízí bezplatné právní poradenství. Jestliže Váš domnělý otec žije v Polsku, musíte počítat s tím že se celé soudní řízení protáhne, protože soud bude muset veškeré dokumenty doručovat do zahraničí a naopak čekat na doručení dokumentů zpět do ČR. Soud následně nařídí provedení testů DNA. jestliže testy otcovství potvrdí, bude dotyčný muž moci být zapsán do rodného listu jako Váš otec a budete mít vůči sobě navzájem veškerá práva a povinnosti, které mají rodiče vůči dítěti a naopak - budete tedy moci po otci například dědit. Nárok na výživné od otce Vám ale bohužel nevznikne - výživné pro zletilé dítě je totiž možné požadovat pouze ode dne podání návrhu na soud, nikoliv zpětně, a to pouze tehdy, pokud zletilé dítě není schopné živit se samo.