Potomek chce studovat sportovní školu a rodič v péči to zakázal - může nepečující rodič rozhodnout o změně školy?

Tam taky (u matky) v letošním školním roce 2019/2020 (skončeném) navštěvoval základní školu. Jelikož to je základní škola v malé obci, tak je to pouze první stupeň základní školy (5. tříd) a od následujícího školního roku musí přestoupit na základní školu, která má i druhý stupeň (6-9 třída). A tady už se dostávám k vzniklému problému. Jelikož jsme s matkou každý jiný typ člověka a já jsem od útlého věku byl sportovně vychovávaný, tak jsem i takto vždy vedl svého syna. Od jeho tří let pravidelně sportujeme, ať je léto či zima a syn navíc má v sobě sportovní talent, tak vyslovil již v průběhu zimy přání, že by chtěl pokračovat dále na sportovní škole. S matkou se doma nedohodl, ta mu sportovní školu zakázala s odůvodněním, že by míval ještě pravidelně odpoledně tréninky a učit by se musel až večer a nevyslyšela jeho přání a řekla mu, že ho přihlásí na základní školu, kterou mají nejblíže ke svému bydlišti, která nemá zaměření na sport. Toto mi syn sdělil. Tak jsme společně se synem vyhledali v blízkosti mého bydliště sportovní základní školu, která je ve Frýdku-Místku. Oslovili jsme pana ředitele této školy, byli jsme se tam společně se synem podívat. Následně jsme vyplnili přihlášku, kterou jsem podepsal a i sám syn si ji podepsal na důkaz toho, že chce do této školy nastoupit a podali jsme ji. Pan ředitel vydal rozhodnutí a syna do této školy přijal. V průběhu tohoto jsem již v únoru 2020 podal žádost na Okresní soud ve Zlíně o změnu výchovného prostředí, kdy sám syn byl srozuměný s tím, že bude muset u soudního jednání vyslovit svůj názor na změnu a to, že chce žít u mě - jakožto svého otce. Sám syn toto přání vyslovil, že chce žít se mnou a navštěvovat tady sportovní školu. Soudní jednání bylo stanoveno na 26.4.2020, bohužel vlivem situace v ČR a vzniklého výjimečného stavu bylo toto soudní přelíčení zrušeno a nyní teprve bylo stanoveno nové líčení a to na 26.8.2020. No a i toto líčení bylo následně na žádost matky přeloženo a to až na 9.9.2020. Jelikož je jasné, že do začátku školního roku v září 2020 se toto nestihne vyřídit, se samotnou matkou nelze vůbec nalézt společnou řeč a je nekompromisní, že syn bude bydlet u ní (tak jak je zatím vydán původní rozsudek) a tam také bude navštěvovat školu. I když se opravdu klidnou (pěknou) cestou ji snažím říci, že je to synovo přání, že bude pro budoucí život lepší, když bude aktivně sportovat, což u ní nedělá a je tam čistě závislý na virtuálním počítačovém světe (matka ho k ničemu nevede), tak se nedá s ní domluvit. Matka se syna ptala, zda chce bydlet u taťky a chce tady chodit do sportovní školy, tak ji syn odpověděl, že ano. Na to mu matka doslovně řekla, že pokud se syn odstěhuje k taťkovi, tak "ať už za ní vůbec domů nejezdí, že ho nechce již nikdy vidět", prostě ještě na něho takhle psychologicky působí. Syn dokonce napsal e-mail matce, když byl u mě na prázdniny a v tom e-mailu ji doslova prosí, že by chtěl tady u taťky chodit do sportovní školy a taky bydlet. I tohle zůstalo u matky bez odezvy, spíše byla negativní odezva na syna, jak se vrátil k ní domů. Chtěl bych se tímto zeptat, abych mohl zejména vyhovět synovi a přání dítěte a aby nezmeškal začátek školního roku a nástup do nové školy (sportovní školy - což si moc přeje) jak je možno a jestli je možno vůbec tuto situaci nějak rychle vyřešit. Zda je možno podat návrh na PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ s tím, že zájem dítěte je nastoupit tady do školy v místě bydliště otce. Matka vůbec nejednala v zájmu dítěte, školu s ním neřešila, se mnou jakožto otcem ji také neřešila, vše řešila sama svou cestou. A neslyší na přání dítěte. Navíc to podložit tím, že matka vyvíjí psychický tlak na dítě, viz slova výše a to, že pokud se odstěhuje k taťkovi tak. Popřípadě, jestli lze takový skutek považovat i za trestný čin určitého typu, týrání dítěte, psychický nátlak na dítě a ohrožování jeho vývoje. Popřípadě jakým trestním činem by se to dalo kvalifikovat. Syn mě opravdu prosí, že chce s tím něco udělat a že chce tady chodit do školy a nevím, jak mu pomoci.   Moc Vám tímto děkuji za radu, pomoc jménem svým a zejména i jménem svého syna Jakuba. Děkuji Vám. S přáním pěkného dne Arnošt.

ODPOVĚĎ:
Podle § 877 odst. 1 občanského zákoníku platí, že: Nedohodnou-li se rodiče v  záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k  jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z  rozhodování o významné záležitosti dítěte druhého rodiče. Za významnou záležitost se ve smyslu § 877, odst. 2 téhož zákona považují zejména nikoliv běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště, volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte. Za významnou záležitost při výkonu rodičovské odpovědnosti se tedy považuje i výběr školy, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku.
Podle § 36 odst. 5 školského zákona platí, že žák plní povinnou školní docházku ve spádové škole, pokud zákonný zástupce nezvolí pro žáka jinou základní školu. Rodiče by se o volbě školy měli nejprve dohodnout. Praxe škol je však taková, že stačí, když žádost o přijetí podá jeden z  rodičů, přičemž se předpokládá předchozí vzájemná dohoda, kterou navenek projeví jen jeden z  nich. Ředitel školy tedy při přijetí dítěte vychází z předpokladu, že rodiče jednají ve vzájemné shodě a jeden z rodičů jedná se souhlasem druhého rodiče. I Vy jste tedy riskoval, když jste syna přihlásil na sportovní školu bez souhlasu jeho matky nebo bez rozhodnutí soudu, které by tento souhlas nahrazovalo. Pokud by totiž ředitel školy zjistil, že matka s přijetím syna nesouhlasí, syna by ke studiu nepřijal a odkázal by Vás na soud.
Protože o školní docházce Vašeho syna nebude rozhodnuto do začátku školního roku a hrozí tak, že syn bude muset navštěvovat základní školu v místě svého bydliště (případně dvě základní školy současně), doporučuji k soudu podat návrh na vydání předběžného opatření. V předběžném opatření navrhněte, aby soud rozhodl o prozatímním svěření syna do Vaší péče a aby vydal rozhodnutí, které by nahradilo matčin souhlas s přijetím a docházkou syna na sportovní školu. Pokud by se matka proti nařízení předběžného opatření odvolala, odvolání v tomto případě nebude mít odkladný účinek.
Co se týče matčiných vyjádření vůči synovu přání žít s Vámi, pak se shodneme na tom, že taková vyjádření jednoznačně vyvíjejí na syna nepřiměřený psychický nátlak a mají ho zmanipulovat tak, aby své rozhodnutí změnil. Nicméně o trestný čin, který by bylo možné řešit v rovině trestně právní, se z její strany nejedná.