Počet stránek ve webu: 43.121

1 1 1 1 1 Hodnocení 0.00 (0 hlasů)

1992 jsem se stal jediným uživatelem družstevního bytu. 1995 jsem se oženil a žena se ke mně přistěhovala sama. Její dcera byla vdaná a měla svoji domácnost. 2007 začalo bytové družstvo BD převádět byty do osobního vlastnictví. Nechal jsem převést polovinu bytu do osobního vlastnictví na manželku.

Aby se tak mohlo stát, stala se členkou bytového družstva 2007. Chtěl jsem ji zabezpečit, aby po mé smrti neměla problémy. Všechny poplatky spojené s bytem platím jen já. Po převedení bytu se chování manželky změnilo a dává mi to dost najevo. Považuje se za trvalého majitele poloviny bytu. Má přítele a čekám co se stane.
1. Pokud bych ovdověl, musel bych její dceru vyplatit?
2. Po rozvodu manželství by polovina bytu zůstala manželce nebo by její polovina připadla mně?
Děkuji, Igor

ODPOVĚĎ:
Pokud by Vaše žena zemřela a nezanechala závěť, příp. list o vydědění dcery, tak platí, že jste s dcerou Vaší manželky v tzv. první dědické skupině a tudíž Vy i dcera budete po ní dědit stejným dílem.
Vaše manželka v současné době vlastní polovinu bytu. Pokud by tento stav zůstal i do její smrti, pak Vy i dcera byste každý v dědickém řízení dostali čtvrtinu bytu. Protože Vaše manželka je polovičním vlastníkem bytu, zůstalo by tomu tak i po Vašem rozvodu manželství. Zde přichází v úvahu otázka, jakým způsobem manželka polovinu bytu nabyla. Pokud by se tak stalo formou písemné darovací smlouvy, tak zde Občanský zákoník pamatuje na situaci, kdy se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Vrácení daru byste se musel domáhat u soudu a zároveň byste musel prokázat, že současné chování manželky právě oněm dobrým mravům odporuje. Domnívám se, že mimomanželský poměr by toto kritérium splňoval.
Vrácení daru při trestném činu směřovaném obdarovaným proti dárci:
V novém občanském zákoníku NOZ je změna, takže nyní platí, že "dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru."
STARÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK (s účinností před 1.1.2014) :
Stará právní úprava platná do 31.12. 2013 upravovala darování pouze ve třech paragrafech. Ohledně vrácení daru platilo ustanovení, že "dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy". Konkrétně lhůtu, po kterou bylo možné akt navrácení daru uskutečnit, musíme hledat v obecné části týkající se promlčencích lhůt, kde stojí, že " promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé". Toto znamená, že od okamžiku, kdy se obdarovaný chová vůči dárci způsobem odporujícím dobrým mravům, má dárce 3 roky na to, aby se domáhal navrácení daru.
Naproti tomu nová právní úprava se darování věnuje o poznání šířeji a přímo stanovuje, že "dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru."
K Vašemu dotazu, pokud by platil příklad, který uvádíte a obdarovaný by se zachoval způsobem odporujícímu dobrým mravům podle starého občanského zákoníku, platí tříletá promlčecí lhůta běží právě od tohoto okamžiku, kdy došlo kupříkladu k úmyslnému trestnému činu proti dárci. Pokud by však trestný čin proti dárci obdarovaný spáchal až v lednu 2014, běží dárci od tohoto data roční promlčecí lhůta. Pokud by se ovšem o následcích trestného činu vůči své osobě dárce dozvěděl až později, běží roční promlčecí lhůta od doby, kdy se dárce o tomto dozvědět mohl. Například došlo k podvodům v obchodní společnosti a dárce byl dlouhodobě v zahraničí, jakmile by se vrátil a dozvěděl se o trestném činu, má rok na to, aby si dar nárokoval zpět.

Nenašli jste odpověď na váš dotaz? Zeptejte se našich právníků za drobný poplatek 79 Kč. Odpověď obdržíte do 3 dnů. Poradit se s právníkem.